NÁVRH ŠETŘENÍ - SCÉNÁŘ FOKUSNÍCH SKUPIN GRANT – RONERO, MPSV 2006 Olga Šmídová
FOKUSNÍ SKUPINY – Majitelé a nájemníci CÍLE Rozvaha: Pokud je nerovnost mezi majitelem a nájemníkem pociťována subjektivně ze strany nájemníka, funguje tu jistá komunikační nerovnost, respektive nerovnost, která se vyjevuje v komunikační asymetrii: Nájemník se na nájemce (majitele) buď raději neobrací a stěžuje si „po straně“, pomlouvá jej atp.. Extrémem této situace pak bývají stavy nekomunikace (nemluví spolu), kdy si v extrému obě strany účty vyřizují přes soudy, policii apod. Důvod přitom může být sociálně psychologicky podobný a podnět také, ale nemusí být plně uvědomován. Zkrátka povaha (symetrie, kultivovanost…) vztahu se projevuje ve vzájemné komunikaci jako sociální interakci, kooperaci, kde svou roli hrají vlastnická oprávnění obou aktérských stran k témuž předmětu (bytu: uživatelství, vlastnictví a další). Respekt k právům a symetrická komunikace je podmínkou kultivace nájemních vztahů, právo samo k tomu nestačí. Toto pozadí úvah a našeho zájmu bych respondentům-nájemníkům prozradila, až když by samotná debata nějak silně vázla. Není zásadní důvod se jim v tom případě se záměrem nesvěřit a vtáhnout je tak více do participace na samotném projektu než bývá zvykem u ryze komerčních výzkumů („participační výzkum“). Jako garant projektu také doufám, že „efekt záhlaví“ čili zejména titul zadavatele - Universita Karlova bude garancí nekomerčních zájmů a bude jejich promluvy motivovat jiným směrem.To je ovšem pouze předpoklad.
TÉMATA
1. Jedním je co nejvíce osobní nikoli obecná zkušenost s komunikací a vztahy s majitelem a správcem bytového domu, kde nájemníci bydlí. Jde zejména o to, zjistit ty situace a záležitosti (agendy), při kterých spolu obě strany jednají o záležitostech spojených s bydlením (bytem, domem) a které „drhnou“, jsou nějak problematické popř. konfliktní. Strategie: Zásadní fokus: oč ve vyjednávání a sporu jde (šlo), jak jednání typicky probíhá a s jakými výsledky a následky (i sociálně-psychologickými) 2. Druhou oblastí je znalost nové právní úpravy okolo nájmu bytů a postoje k ní. Jak ji nájemníci vztahují k své osobní situaci a zkušenosti, jak odhadují svou situaci nájemníků soukromých domů v dlouhodobém výhledu. Strategie: Jak vidí (odhadují) svou situaci po náběhu zákonů (občanský a další). Změny, kterých se obávají či je vítají etc.
NASTAVENÍ REŽIMU INTERAKCE
Koncepce interakčního režimu FG: Diskuse je koncipována jako co možná nejvíce samořízená skupina v rámci daných dvou tématických okruhů (viz výše): Cílem je skupinovou diskusi co nejvíce rozběhat tak, aby nájemníci mluvili sami a klidně i „přes sebe“. Jde o to aby si co nejvíce otázek aktivně kladli oni sami, aby velká část agendy vyšla od nich. Bylo by dobré, kdyby co nejvíce reagovali na druhé respondenty, komentovali, rozvíjeli či zpochybňovali jejich výpovědi. Vzhledem k tomu, že nájemníci jsou ti závislejší na svých najímatelích, a mohou mít důvodné zábrany otevřeně o problémech mluvit, je nutné jim zdůraznit plnou a zcela bezvýhradnou anonymitu z naší strany. I z tohoto důvodu je mnoho otázek kladeno opatrně tak, aby dle konversačních pravidel slušnosti a etikety se nemuseli stavět do pozice obviňovatele a přitom mohli kritizovat. Mnohé otázka jsou koncipovány jako „házení udiček“, hlavně jako otázky projekční, nebo jako otázky, které v reakci-odpovědi umožní respondentu sdělit stížnost „jménem“ svých sousedů či známých, aniž by pro ně byla (jako pro mluvčí) zcela morálně závazná.
VOLBA DVOU HOMOGENNÍCH SKUPIN SKUPINA 1 Nájemníci bytových resp. činžovních domů v Praze (zejm. v Praze 2, 3, 6 8- Karlína ) SKUPINA 2 Majitelé nájemci (spolumajitelé) bytových domů v Praze (zejm. V Praze 2, 3, 6, 8 – Karlín) ČAS Rozmezí 14 dnů od obou skupin
STRATEGIE : Homogennost, dialogičnost, extremizace setting (a předmětu) Homogennost i pořadí skupin je nasnadě: Jelikož jde o otázku po problémových a neuralgických bodech vztahu a slabinách kooperace nájemníků a „jejich“ pronajímatelů-majitelů domů, je obtížné a morálně pochybné je nechat se pohádat v smíšené skupině, vystavit je názorové konfrontaci. Vztah je navíc předpokládán jako sociálně nerovný a takto institucionalizovaný provokovaný střet opačných názorů by mohl v té situaci buď nerovnost posílit, nebo dát subjektivně znevýhodněné straně dát do ruky resp.do úst zbraň . Nájemníci by se „mohli vykřičet“ s výzkumníky za zády. Mohla by také výměna názorů naopak váznout. Možností je jistě víc,
ale obavy z navození eticky problematické situace tu prostě jsou. Proto jsou obě skupiny homogenní a vyšetřované izolovaně.
Kvazi-dialogičnost: Jelikož nelze nechat diskutovat nájemníky činžovních domů a jejich majitele (ač majitele jiných domů, než ve kterých nájemníci-respondenti právě bydlí) proto, aby se skupinovost, synergie vůbec rozvinula, je tato stránka ošetřena posloupností a prostředkováním komunikace obou po sobě jdoucích fokusních skupin výzkumníkem. Zkrátka a dobře po první uskutečněné fokusní skupině s nájemníky bude scénář pro nájemcemajitele doplněn o okruhy problematických bodů, které trápí nájemníky činžovních domů (o „agendu kritiky“ nájemníka, tak jak byla nastolena první skupinou). Vygenerovaná agenda kritiky, námitek a nároků nájemníků bude majitelům-nájemcům o čtrnáct dnů předložena k vyjádření a polemice s tímto kolektivním názorem nájemníků. Předpokládáme, že to lépe rozproudí diskusi, a hlavně zde budou majitelům předloženy okruhy problémů a starostí, které byly zjištěny jako skutečně relevantní, ba žhavé, pro nájemníky a ne jen pro výzkumníky. Scénář pro nájemníky je pochopitelně sestaven předem: od volných okruhů ke konkrétnějším formulacím otázek (ty podobné budou užity jen potud, pokud se respondenti dost nerozhovoří). Scénář pro majitele bude jako „polotovar“ vytvořen předem, pak na základě bleskového zpracování podnětů z provedené FG s nájemníky doplněn a precizován.
Strategie výzkumu by mohla být označena jako extremizační ve smyslu vzorku problému: Největší problémy s mnoha parametry vztahu nájemník-pronajímatel má právě Praha (např. rozdíl mezi tržní a regulovanou cenou nájmu, poptávka po bytech i za tržní ceny, počty soudních procesů…)
Focus Group NÁJEMNÍCI - SCÉNÁŘ BLOK 1 ZKUŠENOSTI NÁJEMNÍKŮ
VÝKOP: Co dnes nájemníky činžovních domů, které nejsou v jejich majetku, nejvíce trápí?. Jaká je na straně vlastníka a jeho správce patrná snaha vás nájemníka/y vyslechnout a vyhovět, zkrátka vyjít vstříc? (Jak jste spokojen (jako rodina spokojeni) s komunikací mezi oběma stranami. Jak jste informován/a a jak vyslechnut/a. Jak s vámi nájemníky majitel a správce obvykle jedná, když spolu něco vyřizujete (smlouvu, výši nájmu či poplatků, opravy, údržba, úklid v bytě domě, výměny bytu, změny v počtu osob, přechod nájmu atp.). Jaké vlastnosti a jaké jednání by měl mít ideální majitel, „domácí“ z pohledu nájemníků? Prosím, řekněte výroky, které vás bezprostředně napadnou (svými slovy bez velkého přemítání) Když někdo řekne, že má děsného domácího (majitele), jakého člověka tím asi myslí? (popusťte prosím uzdu fantazii) Co z pozice nájemníka bytu vy a vaši blízcí či sousedé často v souvislosti s bydlením kritizujete, co vám vadí, co vás trápí. S kým si o tom povídáte? (Např. účtování a placení nájmu, služeb, opravy v bytě a domě… až po parkování a užívání prostor domu a pozemku)? Jaké problematické situace nastávají (mohou nastat) v životě vás (vaší rodiny) jako nájemníka? Jakého jsou nejčastěji druhu? Jak je řešíte? Jak by se asi dali řešit? Jaké spory s majitelem anebo správcem domu, ve kterém je váš byt, jste měl/a vy nebo někdo ze sousedů? Čeho se týkaly (o co šlo)? S kým jste byl/i ve sporu? Jak to dopadlo? (Měl jste někdy výhrady k ostatním nájemníkům či spor s nimi?)
BLOK 2: PRÁVA A POVINNOSTI, ZNALOST A SOUDY NÁJEMNÍKŮ Výkop: Jsou vzájemná práva a povinnosti vlastníků domů vůči nájemníkům bytů vyrovnaná? Která práva a povinnosti nájemníka považujete obecně za sporná či nevyhovující? Která ne (která považujete za nesporná a správná)? Která práva a které povinnosti má mít majitel domu? (Položit pouze pokud nebylo rozvedeno výše)Za co má zodpovídat a komu? Která práva by majiteli (správci) neměla příslušet? Jak je tomu ve vašem případě? Které povinnosti a závazky vůči vám a ostatním nájemníkům partner (majitel) podle vás plní obvykle dobře, včas a které nikoli ? Jaký případ považujete za „hrubé porušení povinnosti“ nebo „dobrých mravů“ ze strany majitele (a jeho správce)? Uveďte příklad z vašeho domu či odjinud (i z tisku)? Jaké jednání nájemníků vůči majiteli či správci je nefér? Setkali jste se s něčím, co vás pohoršilo? Jaký případ hrubého porušení povinností či mravů znáte si dovedete představit na straně nájemníka vůči majiteli? Jaké je dnes postavení (práva a povinnosti) nájemníků – konkrétně Vás a vaší rodiny (či domácnosti) oproti dřívější době? (Oproti devadesátým letům. Pamětníci mohu porovnat se situací za minulého režimu). Jaká jsou „pro“ a „proti“ trvalým nájemním smlouvám, tedy nájemním smlouvám na dobu neurčitou? (Co svědčí pro zachování tzv. trvalé nájemní smlouvy těm, co ji již mají „regulovaným“ (popř. dalším) a co proti?) Jaké změny v postavení nájemníků v souvislosti s novými zákony o nájmu (od tohoto roku ) se dotknou lidí jako jste vy? MF Dnes 25. 4. 06 Majitel bytu paní Naděždy Krškové (invalidní důchodkyně s dcerou), která platila za byt 75 m na Smíchově regulované nájemné 2578 KČ, jí nabídl po výpovědi stejně velký náhradní byt na Žižkove, kde má platit tržní činži 12 500 KČ.Paní Kršlová se brání, že její důchod takové výše nedosahuje. Jaký máte názor na deregulaci nájemného od příštího roku (mělo by se platit místně obvyklé nájemní a od čeho by se mělo odvinout)? MF Dnes 25. 4. 06 U Ústavního soudu skončili majitel domu pan Jošt s nájemníkem panem Pařízkem. Vymáhá po něm už tři roky zpětně doplacení rozdílu mezi regulovaným a tržním nájmem, protože mu dosavadní nájemné neumožňuje nemovitost udržovat (900 za 50m v Pardubicích). „Ústavní soud poté dodal, že rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným má majitelům doplácet stát“ Na koho by podle vás mohl ze zákona přejít „dekret na byt“ v případě úmrtí nebo odchodu nájemníka např. do ciziny, aby to bylo fér? Za jakých podmínek?
Jaký důvod k výpovědi nájemníka může být pádný (když neporušuje smlouvu ani dobré mravy)?
