Grafika na Webu Rejstřík
1. Úvod 2. historie grafiky 2.1 jako takové 2.2 v naší době 3. Grafické možnosti 3.1 bitmapová grafika 3.2 vektorová grafika 4. Braevná hloubka a bravy 5. Závěr 6. Grafické programy
1. Úvod
Rád bych tento referát pojal poněkud jinak, než je možná zvykem. Zaměřím se na historický vývoj, současnost a budoucnost grafiky na stránkách internetu. Rád bych též upozornil na kořeny grafiky a kdy se vlastně začalo o grafice a také o grafice na webu hovořit. 2. Historie grafiky jako takové
Grafické cítění bylo a je lidem a lidstvu vlastní již od dávných dob. Ostatně existují nástěnné malby z doby neolitu, paleolitu a dob dávno minulých. Ostatně i před evropským středověkem existovali civilizace, které měly ke grafice velmi blízko a grafika vždy byla důležitou součástí jejich kultůry. Jmenuji například ve střední a jižní Americe indiány různých kmenů. Vždyť v sídelním městě mayských králů, v Teotihuacanu bylo postaveno a perfektně graficky vyzdobeno mnoho chrámů, navíc celý jazyk i matematika byly postaveny právě na grafických symbolech zcela jiného typu, než jsou dnešní písmena libovolného národa na světě. Téměř souběžně s těmito civilizacemi se na druhé straně planety vyvíjela civilizace egyptská, kdy již za dob panovníka první dynastie Džósera (proslul hlavně stavbou první stupňovité pyramidy – Džóserovy), kterou též nechal, zřejmě jako první graficky vyzdobit. Jinak hovořit o filozofii, která se grafikou od dávných dob nesla je zřejmě zcela zbytečné. Připomenu jen egyptské panovníky – faraóny ze střední a mladší doby, kteří si již nechávali stavět velkolepé pyramidy s dokonalou grafickou výzdobou, za kterou by se dnešní svět vůbec nemusel stydět, pokud by takovou vůbec dokázal vytvořit. Panovníci typu Chufua, Menkaera, Nefertitti nebo Tutanchamona byli díky své moci vybaveni na posmrtný život i v luxusní podobě. Ale i jiní lidé, například Wenu-hotep, dcera velekněze Amonova chrámu ve Vésetu, Ahotepa, měla nádhernou hrobku, kterou jí nechal vybudovat otec ve Vésetu. Mimochodem, i její mumie obsahovala několik desítek papyrových svitků s grafickými náměty a hieroglyfickým textem. A navíc, Jean Francois Champollion, který hieroglyfy rozluštil, studoval grafiku v Paříži
O grafice dob středověku a novověku není třeba nic říkat, jsou to věci zcela známé. Vzpomeňme staré mistry malíře, kteří provedli obrovské množství nástěnných kreseb, deskových kreseb apod. A vlastně od středověku dále se již grafika, nyní často propojená s malířstvím a odtažená od oné původní filosofie začala rozvíjet nebývalým tempem, ale mnohdy již přestala říkat to, co říkávala za starých dob. 1. Historie grafiky v naší době
1.1.1. Vzhledem k faktu, že vlastní internet vznikal v šedesátých a sedmdesátých letech , původně jako vojenský projekt a navíc původně jako textový systém. Lze o grafu na webu hovořit tak zhruba posledních 10 let. 1.1.2. A je zřejmé, že i zde proběhl vývoj. Nahlédneme nyní na formáty a typy grafických souborů, které se používali a používají. Vynechám mnohdy specifikace daných formátů, protože se zde jedná hlavně o otázky typu proč a jak. Tedy se budu snažit odpovědět, jak se daný formát používal a proč se používá nebo nepoužívá v současné době a jaký má výhled do budoucnosti.
2. Grafické možnosti
3. Úvodem je zřejmě vhodné informovat čtenáře o existenci 2 základních typů grafických souborů. Jednak bitmapové, jednak vektorové. Osvětlím jednotlivé druhy. 4. Bitmapová grafika
5. Jedná se o typ grafiky, kde je popsán každý bod plochy svými parametry. Tedy plocha je složena z bodů ("teček"), odtud bitová mapa. Hlavními problémy bitmapových souborů je jednak velikost, která se absolutně závislá na velikosti obrázku a jednak fakt, že zvětšováním detailů obrázku se dociluje pouze zhoršení kvality a zvětšování oněch bodů. Dochází tedy k situaci, kdy kvalita obrázku je z hlediska zvětšování použitelná pouze v určitém rozmezí a po překročení jisté meze zvětšení se obrázek stává nepoužitelným. Rozlišují se line-art bitmapy, bitmapy se škálami šedi, multitónové bitmapy a plněbarevné bitmapy. Každý typ je určen k jinému použití a tyto typy bitmapových souborů se také významně liší svojí velikostí. Mnohdy i násobně. 6. Vektorová grafika
7. Má oproti bitmapové jednu zásadní výhodu : nepopisuje prostor pomocí bodů, ale pomocí vektorů. A jak známo, zvětšit vektor bez ztráty vlastností vektoru není žádný problém, jen se přezásobí konstantou. Barevná hloubka
V dnešním článku se pokusíme laicky srozumitelně a přesto technicky korektně vysvětlit pojem barevná hloubka či chcete-li hloubka barev. Setkat se s ní můžete prakticky u všech digitálních zařízení pracujících s barevnou informací a pochopitelně ve všch programech sloužících k manipulaci s barevným obrazem. Zatímco u stoních tiskáren, monitorů, displejů či třeba digitálních tiskových strojů je barevná hloubka, s kterou pracují, technologicky
poměrně jasně dána, u vstupních zařízení (skenerů, digi. Fotoaparátů) hraje významnou roli v určení výsledné kvality práce. Oč se tedy jedná. Jak se manipuluje s barvami?
Digitální zařízení nejsou schopna pracovat se všemi barvami viditelného spektra, ale pouze s omezenou množinou konkrétních odstínů. Tato množina je omezena dvěma faktory. Tím prvním je šíře barevného gamutu, tedy to, jak velkého rozsahu barev jsme schopni docílit. Tím druhým, a neméně důležitým, je právě barevná hloubka určující jemnost a přesnost, se kterou se s barvami uvnitř tohoto prostoru pracuje. Vše vychází z toho, že barevná informace je kombinací základních barev, v IT světě tedy typicky zelené, červené a modré (RGB). Výsledná barva je tedy uchovávána v podobě tří celých čísel udávajících intenzitu jednotlivé barevné složky (kanálu). Zcela totožně lze samozřejmě použít i jiný barevný prostor například CMYK. Barevná hloubka tedy v praxi udává, kolik různých úrovní základních barev rozlišujeme. V jaké podobě se můžeme s barevnou hloubkou setkat?
Bohužel značení barevné hloubky je záležitostí různorodou. U různých zařízení se podle kontextu využívá nejčastěji jedné ze tří následujících konvencí: 1 Barevná hloubka je udávána jako jedno číslo a říká, kolik různých barev jsme schopni zpracovávat. Například může jít o 16,7 mil. barev či třeba jen 256 barev. To již záleží na konkrétním zařízení. 2 Barevná hloubka je udávána jako maximální počet bitů určených pro záznam barvy. Jde tedy pouze o přepočet do řeči počítačů, kdy číslo udává mocninu dvojky. Například 24bitová hloubka odpovídá dvě na dvacátou čtvrtou, tedy 16,4 mil. barev. 3 Barevná hloubka je udána jako počet bitů na kanál. To je značení ekvivalentní variantě dvě vycházející z toho, že známe počet barevných kanálů. V případě RGB tedy hodnotu můžeme vynásobit třemi a dostaneme hodnotu ve formátu č. 2. Praktické limity v barevné hloubce Přestože barevná hloubka zařízení může být v mezích fyzikálních zákonů v podstatě libovolná, v praxi naráží na limit grafických formátů. Z důvodů historických, technických i ryze praktických je celá řada formátů grafických souborů omezena na maximálně 24 bitovou barevnou hloubku (3x8 bitů na kanál). To vychází z možností soudobých monitorů, potřeb běžných uživatelů i požadavků na efektivní ukládání obrázků. Pouze vybrané formáty určené i pro profesionální nasazení podporují vyšší barevnou hloubku, nejčastěji 48 bitů (3x16 bitů na kanál). Výrobci zařízení se tedy musejí nějakým způsobem vyrovnat s tímto faktem.
Interní barevná hloubka U některých zařízení se uvádějí dvě bitové hloubky - interní a externí. Interní hodnota je dána možnostmi zařízení a externí je dána datovým formátem, který výrobce zvolí. Například u běžných amatérských digitálních fotoaparátů pracují snímače interně s 36 bitovou barevnou hloubkou, ale výstupem je 24bitový JPEG. Výhodou je skutečnost, že uvnitř fotoaparátu dochází k řadě výpočtů, u kterých se využije lepší barevná hloubka a zmenší se tak zkreslení. Nebo naopak profesionální fotoaparát může interně pracovat s 36 bitovou hloubkou a na výstup posílat 48 bitový TIFF. Smyslem toho je využití standardizovaného 48 bitového TIFFu se zachováním maximální kvality, které je hardware schopen dosáhnout. Jaká barevná hloubka je potřeba? Tuto otázku si jistě položíte po přečtení předchozích řádků. Čím vyšší barevnou hloubku zvolíte, tím více dat vzniká a jejich zpracování je náročnější. Proto, pokud se s obrazem neplánuje nějaká náročnější grafická manipulace, většina uživatelů, i profesionálů si z praktických důvodů zvolí 24 bitovou variantu. Například ani Adobe Photoshop, který podporuje 48 bitové barvy, nedokáže v tomto režimu provádět všechny operace. Nicméně pokud je k dispozici například 36 bitový zdroj a s obrazem se má náročně graficky manipulovat, je dobré využít tohoto přesnějšího záznamu a snížit tím negativní vliv některých operací na výslednou kvalitu. Interpolace barevné hloubky
Na závěr jsme si nechali jednu drobnou technickou perličku. Některá zařízení, zejména určená pro amatérské a kancelářské nasazení, výpočtem zvyšují barevnou hloubku obrazu. Jde zejména o skenery a digitální fotoaparáty. Důvodů k tomuto počínání je několik. Technickým důvodem je skutečnost, že v takto rozšířené jemnosti lze lépe potlačovat chyby výpočtů, které zařízení provádí. S největší pravděpodobností neméně důležitým důvodem je marketing a lépe vypadající technická specifikace. Závěr
Zejména u vstupních zařízení je barevná hloubka jedním ze stěžejních parametrů. Nicméně její smysl je do značné míry dán celým procesem zpracování obrazu. Pokud je cílem LCD monitor, pak nemá smysl pracovat se 48bitovou barevnou hloubkou a plýtvat tak výkonem i kapacitou počítače. Stejně tak většinou nemá smysl převzorkovávat již existující obraz na vyšší barevnou hloubku, pokud k tomu neexistuje nějaký speciální technický důvod. Jednoznačně zde platí, že střídmost se vyplácí.
Grafické programy PowerVCR II 3 PowerVCR II 3.0 dokáže změnit vaše PC na nahrávací centrum pro záznam televizního vysílání a videa.Umožňuje nahrávání vašich oblíbených televizních programů prostřednictvím karty TV tuneru a jejich ukládání ve VCD nebo DVD kvalitě nebo záznam videa z řady DV a analogových zdrojů. Nabízí mnoho vyspělých funkcí jako je Instant TV Replay a Multi-Channel Preview, která vám umožní převzít úplnou kontrolu nad procesem nahrávání. Součástí PowerVCR II 3.0 Deluxe je PowerDVD 3.0. Advanced JPEG Compressor 4.5 Umožní rychlou, snadnou a velmi kvalitní JPEG kompresi. Zabudovaný prohlížeč vám okamžitě ukáže, jak bude komprimovaný obrázek vypadat. Poskytuje řadu možností nastavení, obsahuje Graphic Detail Quality Equalizer, podporuje selektivní kompresi snímků, a možnost rozdílné úrovně komprese pro Luma (intenzita) a Chroma (barva) kanály. Subtitles Wizard 0.9 Program je určen pro práci s filmovými titulky. Co všechno zatím umí? * podpora 11 různých formátů titulků (automatické rozpoznání) * MicroDVD, SubRip, SubViewer, SubViewer 2.0, AQT, SubTrack, SSA, hh:mm:ss, DVD Architect Subtitle Script, DVD Studio Pro Subtitle, Sony Vegas Region List (poslední tři formáty jsou v Unicode) * konverze z jednoho formátu do jiného * zobrazení titulků v časovém/snímkovém formátu * editování a úprava titulků, hledání, nahrazení znak ThumbNailer 8.0.7.0 Utilita umožňující tvorbu miniatur a galerií snímků. Dokáže konverzi mezi grafickými formáty, úpravu barevné hloubky, rozměrů. Podporuje možnost rozšiřování možností prostřednictvím Plug-in. All Video Joiner 1.6 Nástroj umožňující spojení více AVI, DivX, MPEG, WMV nebo ASF video souborů v jeden. Dokáže spojit soubory různých typů, snadno lze měnit jejich uspořádání. All Video Splitter 1.7 Nástroj, který vám pomůže rozdělit velké AVI, MPEG, ASF nebo WMV soubory na více menších videoklipů, vystřihnout nebo oříznout zvolenou část.
Dup Detector 3.20 Dup Detector dokáže nalézt duplicitní identické nebo podobné snímky porovnáním pixelů. Zadáte procento podobnosti pro identifikaci duplicitních snímků, adresář a program zobrazí nalezené podobné snímky vedle sebe. TakeColor 6.0 Prográmek, který zobrazí barvu zvoleného pixelu na obrazovce ve formátu HTML, RGB nebo HEX. Umožňuje zvětšení libovolné oblasti obrazovky a kopírování kódu barvy do schránky." Obsah : Úvod ......................................................................................................................................1 Historie grafiky jako takové................................................................................................1 Historie grafiky v naší době....................................................................................................2 Grafické možnosti ..............................................................................................................2 Bitmapová grafika ..........................................................................................................2 Vektorová grafika .......................................................................................................2 Barevná hloubka .....................................................................................................2 Jak se manipuluje s barvami? ................................................................................................3 V jaké podobě se můžeme s barevnou hloubkou setkat? ....................................................3 Praktické limity v barevné hloubce ................................................................................3 Interní barevná hloubka .........................................................................................................4 Jaká barevná hloubka je potřeba?........................................................................................4 Interpolace barevné hloubky ..........................................................................................4 Závěr ..........................................................................................................................4 Grafické programy .................................................................................................................5 Obsah :...................................................................................................................................6
