Globální svět nás spojuje Cílem projektu je dát příležitost žákům ze ZŠ praktických a ZŠ klasických zamyslet se a vyjádřit k problematice rovných příležitostí a inkluze pomocí filmových prostředků, a rozvinout tak ICT kompetence. Nástrojem je vytvoření novinářských redakcí v každém zapojeném městě, ve které se budou setkávat právě žáci ZŠ praktických a klasických společně se svými pedagogy a odborníky z novinářské praxe. Žáci budou pracovat v pěti regionálních novinářských redakcích, které budou vydávat vlastní časopis, zachycovat svou práci a reportáže na video a výstupy pak budou prezentovat na regionálních festivalech a finálovém krajském multimediálním festivalu v Olomouci. To vše se týká 10 škol z Olomouckého kraje. Celkově je v projektu zapojeno 50 dětí a 20 pedagogů. Realizace projektu bude probíhat od srpna 2013 do prosince 2014. V Olomouci budou spolupracovat ZŠ Zeyerova a ZŠ prof. Z. Matějčka. -Valča -
První oťukávání „Ach jo, škoda že už je to za námi!“ Asi se ptáte, co mám na mysli? No přece první schůzku se žáky z partnerské školy, která se uskutečnila na konci ledna u nás ve škole. Sešli jsme se v pohodové atmosféře, i když jsme nevěděli, co můžeme jeden od druhého očekávat. Ale do projektu jsme vstoupili s nadšením a první schůzka nás v tom jen utvrdila. Postupně jsme se o sobě dozvídali, co máme rádi, jak trávíme volný čas a na jakém tématu bychom chtěli pracovat. Někdo sim oblíbil matiku, jiný češtinu, většina však tělocvik nebo anglinu. Někdo rád klábosí s kamarády, hraje počítačové hry nebo navštěvuje různé sportovní kroužky. Zkrátka, každý je nějaký, ale společnou řeč určitě najdeme. Na první schůzce jsme si rozdělili úlohy. Nebyl to pro nás žádný problém, protože každý umí něco. Shodli jsme se také na tématu „Postižení mezi námi“, protože se nám zdá zajímavé a sami bychom se o něm chtěli dozvědět více. Takže hurá do práce, ať na první společné akci na začátku března se máme s čím pochlubit. Olomoucký MAZEC
Stránka 1
Naše redakce Správce webových stránek: Valentýna Pišťáková Asistent : Lukáš Velešík Kameraman: Marie Navrátilová Valentýna Pišťáková Vedoucí redakce: Natálie Zacharová Reportéři: Tomáš Lýzner Anežka Bilíková Fotograf: Pavla Medková Valérie Medková Zuzana Pokludová Soňa Gaborová
Anketa – Co je to HANDICAP? 3. třída - To je taková ta vysoká věž - No přece, když má člověk něco zlomeného - Určitě něco jako značka na parkovišti - Lidé co jezdí na vozíčku 5. třída - Člověk, který má vadu neprávem - Lidé, co mají sportovní postižení 7. třída - To je někdo, kdo má useklou nohu nebo šilhavé oko 8. třída - Člověk v něčem omezený (indispozice) A co jsme našli na internetu? - zdravotní postižení (fyzické, psychické), ztěžující a omezující normální život, "osoby se „znevýhodněním" - nevýhoda, překážka, tělesná překážka (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/) - Valča a Anežka-
MAZEC VÝLETUJE – Dlouhé Stráně Začátek března byl ve znamení prvního společného setkání v rámci projektu Globální svět nás spojuje. Naše sehraná pětice se tedy vydala na tři dny do Koutů nad Desnou, přesněji do hotelu Dlouhé Stráně, abychom společně pracovali na projektu. Nejdříve jsme mysleli především na to, že nebudeme dva dny ve škole a užijeme si spoustu zábavy a legrace. Jenže nakonec to nebylo jen o odpočinku a zábavě. Poznávali jsme se s dalšími devíti školami z olomouckého kraje a učili jsme se dovednostem v práci s kamerou a zpracováváním videí. Cesta utekla celkem rychle, pak nás čekalo ubytování v příjemném hotelu a na závěr dne první společné setkání. Zde jsme se všichni představili, něco o sobě a své škole řekli. Náš tým, tj. ZŠ Zeyerova a ZŠ Matějčka se prezentoval už zpracovanou videoreportáží. Druhý den byl ve znamení natáčení a soutěžení v netradičních sportovních disciplínách, kterých se zúčastnil i tým vybraných učitelů. Přestože náš Olomoucký mazec neměl zrovna svůj den, náladu nám Olomoucký MAZEC
Stránka 2
to nezkazilo. Večer nás čekalo zajímavé povídání s novinářem Zdenkem Zukalem, který provozuje regionální televizi. Jeho vyprávění o tomto nelehkém povolání nás potěšilo a dalo nám
spoustu dobrých rad pro naše natáčení a zpracování videí. Poslední den jsme strávili plánováním našeho tématu pro celý projekt, kterým je „Handicapovaní mezi námi“. Rozdělili jsme si úkoly a už se těšili na další akci, která se bude konat na Pradědu. Už se nemůžu dočkat a myslím, že nejsem sama. - Natka -
Naše téma – Olomoučtí handicapovaní sportovci O tom, že i s handicapem se dá sportovat a předvádět kvalitní sportovní výkony, svědčí skutečnost, že v Olomouci působí několik sportovních klubů sdružující sportovce s handicapem. Někteří z nich reprezentovali Českou republiku dokonce i na paralympijských hrách. Olomoučtí sledge hokejisté se stali v letošní sezoně vicemistry. Ve finále ligy bohužel nestačili na silný tým Karlových Varů. Zlatého kanára, ocenění pro nejlepší tenisty u nás, získal olomoucký tenista Petr Utíkal, který byl vyhlášen nejlepším hráčem na vozíčku roku 2013. Eva Kacanu je světová rekordmanka, paralympijská vítězka, mistryně světa, mistryně Evropy a mnohonásobná přebornice ČR
Olomoucký MAZEC
Stránka 3
Pobyt na Pradědu Na konci dubna jsme s projektem Globální svět nás spojuje odjeli na třídenní pobyt na Praděd do hotelu Figura. První den jsme měli volný, až večer jsme měli setkání, při kterém jsme prezentovali videa z minulého pobytu na Dlouhých Stráních. Dostali jsme pokyny k dalšímu dni a měli jsme volný program. Druhý den jsme se vydali na Praděd. Předpověď počasí byla celkem příznivá, pršet mělo až k večeru. Takže jsme ihned po snídani vyrazili. V polovině cesty nás už bolely nohy, proto jsme si dali krátkou pauzu na občerstvení. Po zaslouženém odpočinku jsme opět vyrazili. Cestou jsme si postavili sněhuláka ze zbytku sněhu a zaplachtili ve větru. Po příchodu na nejvyšší horu Jeseníků, na Praděd, jsme natočili další reportáže a užili jsme si spousty legrace. Podařilo se nám uskutečnit rozhovor s dědem Pradědem a Olomouckou Rosničkou. Po zpravodajské práci jsme se nasvačili a vyrazili zpět do hotelu Figura. Tam jsme se pokoušeli o vtipná videa, která jsme do našeho konečného videa raději ani nezařadili. Večer pro nás byla připravena diskotéka, které jsme se moc neúčastnili, protože jsme pracovali na závěrečné videoreportáži. Když jsme zrovna nepracovali, zábavu jsme si obstarali sami. V pátek ráno jsme odprezentovali práci z právě skončeného pobytu, která se všem velice podařila. Po sbalení jsme se vydali na cestu do Olomouce a těšíme se na další pobyt v projektu Globální svět nás spojuje, tentokrát na Václavově. Tomáš Olomoucký MAZEC
Stránka 4
Rozhovor s Evou Kacanu Jaký máte vlastně handicap? Já jsem paraplegik, jsem na vozíčku. Mám poškozenou míchu. A jak se Vám úraz přihodil? Bylo to před šestnácti lety a měla jsem úraz na lyžích. Bylo pro Vás moc těžké se s tímto handicapem srovnat? Kdo Vám nejvíce ve složitém období pomáhal? Než se s tím vším vypořádala, trvalo to přibližně dva roky. Hodně mi pomáhali kamarádi. Pokolikáté se účastníte závodů v Olomouci? Jakých závodů jste se již zúčastnila? V Olomouci závodím už 12 let. Soutěžím rovněž na mistrovství světa, Evropy a vrcholem každého sportovce jsou samozřejmě paralympijské hry. Cestujete ráda? Kde jste všude byla? Ano, strašně ráda cestuji. Procestovala jsem Evropu, Nový Zéland, Tchaj Wan, Čínu, Ameriku. Líbilo se mi na paralympiádě v Aténách. Je pro Vás obtížná doprava autem nebo veřejnou dopravu? Autem to není tak obtížné, spíše ta veřejná doprava, protože ne každá je plně dostupná. Je to náročné. Já auto nevlastním, takže často jezdím veřejnou dopravou a někdy musím opravdu volit jenom spoje, které mají garantované nízkopodlažní autobusy nebo tramvaje. Takže to není lehké. Máte nějaké svoje moto do života? Mé oblíbené je z knížky Malého prince: „Správně vidí mé srdce, co je důležité, bývá očima neviditelné.“ To je takové moje moto, protože někdy některé věci vidíme přes takzvané „růžové brýle“ a ne reálně. Anežka Bilíková
Vizitka: Světová rekordmanka, paralympijská vítězka, mistryně světa, mistryně Evropy a mnohonásobná přebornice ČR Eva Kacanu je od roku 1996 na vozíku pro paraplegii obou dolních končetin. Rekreačně začala atletiku provozovat v roce 1999. O dva roky později se na základě svých výkonů dostala do reprezentace České republiky. Její hlavní disciplínou je vrh koulí a hod oštěpem. Trenérkou je Mgr. Iva Machová. Na paralympiádě 2004 v řeckých Aténách získala stříbrnou medaili a na paralympiádě 2008 v Pekingu zvítězila ve světovém rekordu. Eva je držitelkou českého rekordu ve své kategorii F54 v hodu oštěpem (10,81 m) a světového rekordu ve vrhu koulí (6,73 m). Osobní rekordy: Koule - 6,73 m - světový rekord, oštěp - 10,87 m, disk - 9,88 m Zdroj: http://atletika.olomouc.cz/handicap/kacanu.htm
Olomoucký MAZEC
Stránka 5
Neobvyklá štafeta V předvečer Olomouckého půlmaratonu se uskutečnila ve Smetanových sadech „Olomoucká vozíčkářská štafeta“. Této neobvyklé štafety se zúčastnili i žáci Základní školy Zeyerova a prof. Z. Matějčka, kteří jsou zapojeni do projektu Globální svět nás spojuje. Cílem akce bylo spojit lidi na vozíčku, lidi s jakýmkoli handicapem, se zdravými lidmi a vytvořit pouto solidarity a vzájemné ohleduplnosti. Žáci 7. B Natálka Zacharová, Valča Pišťáková, Tomáš Lýzner a Lukáš Velešík a někteří žáci Základní školy prof. Z. Matějčka si měli možnost vyzkoušet na vlastní kůži omezení, která přináší invalidní vozík do života. „Přestože sportuji, tato krátká jízda na vozíku mi dala celkem zabrat. Bylo to opravdu náročné,“ shrnul za všechny svoji zkušenost Lukáš Velešík. Žáci měli po závodě ještě možnost položit pár otázek předsedovi spolku Trend vozíčkářů Olomouc Milanu Langerovi, který jim velmi ochotně vše zodpověděl.
Olomouc myslí na handicapované Rozhovor s předsedou Spolku vozíčkářů Trend Milanem Langerem Myslíte si, že je Olomouc dobře přístupná vozíčkářům? Už 14 let funguje projekt „Bezbariérová Olomouc“. Tento projekt vznikl podobně jako tato akce (Olomouckám vozíčkářská štafeta, pozn. redakce). Duchovní otec František Hanáček, který akci zahajoval, vzpomínal, že tenkrát byl mezi významnými osobami, které jsme posadili v centru města na vozíček. Půjčili jsme jim vozíčky a osobní asistentky a oni měli 3 zdánlivě jednoduché úkoly: 1. Poslat doporučený dopis. 2. Koupit jablko. 3. Objednat zájezd. A najednou zjistili, že to vůbec není Olomoucký MAZEC
Stránka 6
jednoduché. Že nejbližší bezbariérový obchod je 2km a že je to vůbec problémové. A tak se zrodila myšlenka „Bezbariérová Olomouc“ která za těch 14 let udělala velké pokroky. Myslím si, že patříme v rámci České republiky k nejlépe přístupným městům. Co v Olomouci ještě chybí pro lepší přístupnost? Určitě by to chtělo zlepšit nějaké chodníky v centru města. Chceme postupně zpřístupnit kulturní zařízení, divadla atd. Pomáhají Vám lidé, když Vás vidí na vozíčku? Já se setkávám se samou ochotou. Něco jiného je, když mě třeba v tramvaji nevidí, ale po oslovení mi samozřejmě pomůžou. Natálie Zacharová
Další setkání na Zeyerce - jak jsme na tom? Poslední doladění před třetím setkáním na Václavově proběhlo v pátek 26. září na Základní škole Zeyerova. S malým pohoštěním jsme přivítali naše kamarády z partnerské školy a hned jsme se vrhli do práce. Nejdříve jsme si navzájem ocenili vizitky, ve kterých jsme se snažili být originální a něčím zaujmout. Myslíme si, že se nám opravdu vydařili. Poté jsme se dohodli, jak by asi měla vypadat naše upoutávka k tématu Handicapovaní mezi námi. Každý přišel s nějakým nápadem a věříme, že to nakonec dopadne dobře. Také jsme si rádi zavzpomínali na veselé historky z minulých setkání a už se těšíme, že k nim přibudou další. Takže hurá na Václavov!
Olomoucký MAZEC
Stránka 7
Václavov – třetí společné setkání Začátek října by l ve znamení nejen pěkného počasí, ale také třetího společného setkání v rámci projektu Globální svět nás spojuje. Na Václavov jsme odjížděli s tím, že máme vzorně připravené úkoly, které nám byly zadány. Před dalšími čtyřmi týmy jsme se vytáhli časopisem, který patřil k nejlepším a za který jsme dostali pochvalu. Videovizitky patřily rovněž k těm nejlepším a upoutávka na naše téma „Handicapovaní mezi námi“ si zasloužila velký potlesk. Takže za výborně odvedenou práci jsme si mohli také trochu užívat zábavy. Během pobytu nás čekal výšlap na zříceninu Rabštejn, během níž jsme měli splnit čtyři fotografické úkoly. Jednalo se o fotografie fauny, flóry, zátiší a krajiny. Úkoly nás tak zaujaly, že jsme si ani nevšimli, že stále šlapeme do kopce. V hospůdce pod Rabštejnem jsme se občerstvili a na cestě zpátky jsme už přemýšleli, jaké video z tohoto dne natočíme. Odpoledne nás čekal náročný úkol, a to vybrat ze všech fotografií ty nejlepší, se kterými se utkáme o ceny. Že jsme vybrali opravdu dobře, se ukázalo ve večerním hodnocení, když jsme vyhráli dvě ze čtyř kategorií a v dalších jsme se umístili na druhém místě. Poslední den pobytu nám vedoucí projektu sdělili, co si máme přichystat na závěrečné setkání, které proběhne opět na Václavově na konci října. Vyvrcholením celého projektu pak bude přehlídka reportáží všech týmů 10. prosince v Zábřehu.
Olomoucký MAZEC
Stránka 8
Nejkrásnější fotografie z Václavova
Pracujeme na reportáži Jelikož se blíží finálový festival, poctivě pracujeme na závěrečné reportáži. Proto jsme oslovili i další handicapované rodáky z Olomouce, aby nám přiblížili život na vozíčku. Nejdříve jsme se setkali s Michalem Koutným, který nám povídal o tom, jak se žije vozíčkářům v Olomouci. Z jeho vyprávění bylo zcela patrné, že metropole Hané je pro ně naprosto ideálním místem, o čemž svědčí i ocenění, které Olomouc získala. V roce Olomoucký MAZEC
Stránka 9
2011 obdržela ocenění Mosty za dlouhodobé a systematické odstraňování bariér pro osoby se zdravotním postižením, o rok později uspěla i na mezinárodním poli, a to v Bruselu, když získala speciální ocenění za informování, komunikaci a nové technologie, kterými pomáhá zvyšovat kvalitu života osob se zdravotním postižením. Michal Koutný vyzdvihl spolupráci s městem, zmínil širokou možnost navštěvovat v Olomouci kulturní i sportovní akce. Rovněž zavzpomínal na svá školní léta, kdy ještě nefungovala integrace postižených, a tak nemohl navštěvovat klasickou školu, ale měl domácí učitele. Následující den jsme se setkali s Petrem Utíkalem, mladým vynikajícím tenistou na vozíčku. I přes svůj handicap je úspěšným sportovcem, který se nejvíce cení trofeje Zlatý kanár pro nejlepšího tenistu na vozíčku. Petr, jehož letos čeká maturita na Gymnáziu Čajkovského, nám velice ochotně povídal o svých sportovních plánech i úspěších. Všichni mu přejeme hodně štěstí nejen v tenise, ale i při složení maturity. Vizitka Michala Koutného Vizitka Petra Utíkala 19 let, studuje Gymnázium Čajkovského v Olomouci Tenis hraje od 13 let 2012 – 1. Místo ve dvouhře na Czech Open Prostějov, 1. Místo ve čtyřhře na Austrian Open 2013 – Zlatý kanár – ocenění pro nejlepšího tenistu na vozíčku Olomoucký MAZEC
Narodil se před devětatřiceti lety v Olomouci . Pracuje ve Spolku Trend vozíčkářů Olomouc na digitalizaci a správě webových stránek a facebookového účtu. Fandí olomouckému hokeji a fotbalu. V polovině srpna 2014 se zúčastnil výstupu na tatranský vrchol Rysy ve výšce 2503 metrů nad mořem.
Stránka 10
