GEOLOGICKÝ PRŮVODCE NOVOKNÍNSKEM

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze katedra biologie a ekologické výchovy

GEOLOGICKÝ PRŮVODCE NOVOKNÍNSKEM

vedoucí diplomové práce: Doc, RNDr. Václav Ziegler, CSc. autor DP: Jan Havlíček Mokrovraty 5 .ročník Učitelství pro ZŠ a SŠ denní studium březen 2008

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „ Geologický průvodce Novoknískem “ vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury.

Mokrovraty 23. března 2008

L

Poděkování:

Děkuji Doc. RNDr. Václavovi Zieglerovi, CSc., vedoucímu mé diplomové práce Geologický průvodce Novoknínskem za všestrannou pomoc při její realizaci.

Obsah 1. Úvod.......................................................................................................................... 4 2. Dějepisná část..........................................................................................................5 2.1. Historie Nového Knína ........................................................................................ ^ 2.2. Znak a vlajka města .......................................................................................... 2.3. Pověst z Nového Knína - říčka Kocába ...........................................................11 2.4. Památky Nového Knína ..................................................................................... 3. Zeměpisná část..................................................................................................... 3.1. Poloha v rámci republiky..................................................................................... 18 3.2. Charakteristika obyvatelstva ...............................................................................19 3.3. Vybavenost města ................................................................................................21 3.4. Hospodářství a cestovní ruch .............................................................................21 3.5. Významní rodáci ..................................................................................................22 4. Přírodní charakteristika kraje..........................................................................24 4.1. Přírodní pom ěry.................................................................................................... 24 4.2. Živá příroda ......................................................................................................... 25 4.3. Geologie Nového K nína...................................................................................... 34 4.4. Historie těžby zlata v Novém Kníně .................................................................. 50 4.5. Historie hornictví v Novém Kníně ......................................................................51 5. Výzkumná zjištění týkající se znalostí regionu Nový K n ín ......................... 53 5.1. Hypotézy ...............................................................................................................54 5.2. Metodický postup pro sledovaný výzkum a výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků .............................................. 56 5.3. Vyhodnocení vstupního te s tu .................^........................................................... 59 5.4. Výzkumný vzorek u žáků na II. stupni ZŠ NK ................................................. 65 5.5. Hodnocení získaných údajů a práce žáků ..........................................................83 6. Diskuse...................................................................................................................85 7. Závěr diplomové práce ...................................................................................... 86 8. Seznam použité literatury a pramenů ............................................................. 90 Anotace......................................................................................................................... 93 Resumé......................................................................................................................... 94 Seznam příloh a přílohy............................................................................................95

1. úvod Cílem diplomové práce Geologický průvodce Novoknínskem je rozšíření znalostí i prostor pro vytváření vlastního názoru dětí v oblasti historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí. Nelze opomenout jedinečné potěšení a příjemný prožitek z pobytu v přírodě, který děti motivuje ke kladnému vztahu k přírodě jako takové a její ochraně pro budoucí generace. V

první části jsem se teoretický zabýval přehledem nejen historickými událostmi a

geologickou minulostí, které se váží k Novému Knínu, ale i jeho současností, obyvatelstvem, přírodními poměry a výhledy do budoucnosti. Úkolem druhé části byla výzkumná zjištění, prověřování znalostí a praktické čirmosti žáků, hodnocení získaných údajů a jejich využití v současném životě dětí. Tuto výzkumnou sondu jsem vzhledem k velkému rozsahu údajů zaměřil na děti od VI. do IX. třídy ZŠ v běžných třídách o počtu 25 - 30 dětí. Výzkum byl prováděn na ZŠ Nový Knín.

2. Dějepisná část 2.1. Historie Nového Knína Ve Středočeském kraji, 40km jižně od Prahy, v okrese Přibram nedaleko města Dobříše, blízko řeky Vltavy, nad údolím říčky Kocáby a Voznického potoka, se rozkládá malebné městečko Nový Knín známé v minulosti těžbou zlata. Vzniklo spojením Nového Knína a vesnice Starý Knín. V současnosti má více než 1700 obyvatel i s okolními vesnicemi Sudovice, Kozí Hory, Chramiště a Libčice. O

historii Nového Knína je známo dost, ale já začnu pradávnou historií, která se váže

ke Knínu a jeho okolí. Některé historické prameny nerozlišují vůbec Nový a Starý Knín. ,^rv n í stopy lidstva v novoknínské krajině se objevují již v mladší době kamenné. Dokazují to nálezy dvou kamenných broušených seker."’ (Čáka, 1988, s. 252 ) Štípaná sekera z glacigenního silicitu^ byla nalezená nedávno. Z doby bronzové pocházejí žárové hroby^ v Zábomé Lhotě. Sídlištní nálezy zatím chybí.

Z doby železné pocházejí žárové pohřebiště mezi Starým Knínem a Kozími Horami

objevené v r. 1950 pri kopání štěrku na břehu Kocáby."* Našlo se celkem šest plochých žárových hrobů, jejichž jedinou výbavou byla keramika a v jednom pnpadě i zlomek přepálené železné tyčinky, patrně zbytku náramku. Knín^ je místo známé dokonce ještě před tím, než jeho podzemí začalo vydávat své bohatství. Nej starší písemný pramen vypovídá o tom, že Knín byl dvorec^ českého knížete. V roce 1186 se stal místem mírového jednání českého přemyslovského knížete Bedřicha"^ s moravským markrabětem Konrádem Otou.* „Zde uzavřeli smlouvu, která spojila Čechy s Moravou v jeden státní celek" (Čáka, 1988, s.248). Tato událost ovlivnila historii obou národů. Podle dochovaných historických zpráv hostil Knín české panovníky často. Doložená návštěva je z roku 1218 a 1219, kdy zde pobýval Přemysl Otakar I.^ se svými syny Václavem, Vladislavem a družinou. Zde vystavil listinu, kterou přiřkl ves Bojenice milevskému klášteru. Kde se onen dvorec nacházel, není doloženo. Až do roku 1937 se všeobecně soudilo, že obě historické události jsou vázány ke Starému Knínu. Jenže v roce 1937 byly pri stavebních úpravách kostela sv. Mikuláše v Novém Kníně objeveny architektonické prvky, které svědčí o prislušnosti do 12.století. Naproti tomu nejstarší prvky staroknínského kostela, objevené v roce 1958, dokumentují , že

tento původně gotický kostel vznikl mnohem později. Světlo do těchto nejstaršich dějin knínské minulosti může vnést důkladný archeologický průzkum, který zde nikdy nebyl proveden. Bohaté na události bylo pro Knín

14. století. Dostalo se mu několika důležitých

výsad. Roku 1321 povýšil tehdejší majitel Štěpán z Tetína*° osadu na ves. V následujících letech se tu velmi rozrostla těžba zlata. Hlavním způsob dobývání zlata bylo rýžování". Pro tuto činnost byla velmi důležitá činnost prospektorů. Prospektoři*^ dokázali rozpoznat místa se vzácnou rudou.Tak vznikalo české hornictví. O knínském dolování jsou zprávy od 30.1et 14.století, kdy Jan Lucemburský*^ platil dluhy některým svým věřitelům právě výnosy z těžby zlata Město v této době dokonce zastavil Petru Vokovi z R o ž m b e rk a .V roce 1339 vyplatil moravský markrabí*^ Karel zástavu Petru Vokovi. Za vlády J.Lucemburského byly ve městě raženy první zlaté mince florény. Roku 1341 král Jan několik dní v Kníně pobýval s celou družinou.Kdy se z vesnice stalo město, není známo, ale roku 1351 byl majestátem*^ Knínu udělen titul „královské horní město.“ Knín byl ve druhé polovině 14. století střediskem značného pokroku. Měl lázeň*'^ i školu. Mezi hornickými obyvateli převládali Němci. Knínské doly se dočkaly největšího rozkvětu za vlády Karla IV., který potvrdil všechna předchozí privilegia.** Klidný rozvoj města byl narušen husitskými*^ válkami. Knínští asi stáli na straně kalicha, protože 4. 11. 1419 táhli do Prahy Husovi stoupenci z Plzeňska a Prácheňska. Nový Knín se jim stal místem noclehu. Právě v těchto dnech došlo nedaleko odsud k prvnímu krveprolití. Skupina putující do Prahy ze Sezimova Ústí byla přepadena vojáky Petra ze Šternberka.^® Josef Valenta ve své kronice uvádí, že za husitských válek bylo město vypáleno a zbořeno, doly zasypány a jejich zařízení zničeno. Tyto události se měly stát mezi 9.-12. 7. 1424. Nové poznatky hovoří o tom, že knínská privilegia neshořela v roce 1424, ale až v letech 1 4 3 7 - 1461. Tomu by odpovídalo i to, že Novému Knínu udělil privilegium král Zikmund^* za své krátké vlády 7. května 1437, které také údajně shořelo. Proto údaj o vypálení města v roce 1424 ztrácí na věrohodnosti. Klidnější dobu přineslo městu panování Jiřího z Poděbrad.^^ V roce 1461 stvrdil městu písemně všechna jeho dosavadní práva; osvobození od daní, svobodu v zakládání dolů, právo brát dřevo z královských i křížovnických lesů, pást dobytek na královských lukách a lovit

zajíce, ptáky i ryby na obecních pozemcích, mílové právo^^ ve vaření a výčepu piva a právo popravy v okruhu jedné míle od města. Za vlády tohoto krále se Knín rychle vzmáhal a vzkvétal. Největšího rozkvětu dosáhl vletech 1470 - 1480, tedy nedlouho po králově smrti. Voda ze zatopených dolů byla vyčerpaná, práce mohla začít. Ruční rumpály^“* i výkonnější koňské žentroury^^ vytahovaly zase okovy^^ naplněné zlatonosnou rudou. Na dole Kamlová to bylo až do hloubky 200metrů, což je na středověké poměry opravdu vrcholné hornické dílo. Ruda se v okolí dolů hned zpracovávala. „Na vodních tocích bušily stoupy^^ rozbíjející hrubou horninu, pak drť přicházela do zlatonosných mlýnů a prádel. Konečným obrázkem byly ozbrojenci obklopené vozy, na nichž se drahý kov odvážel z Knína do pražské mincovny“^* (Čáka, 1988, s. 250). Nepokoje, které po Jiříkově smrti nastaly, postihly i Knín. Knínští měšťané zůstali věrni Vladislavu Jagellonskému,^^ který obnovil 22. ledna 1479 majestátem Privilegia knínská. Ve svém druhém majestátu z roku 1500 rozšířil zastoupení konšelů^® ze sedmi na dvanáct osob a zřídil perkmistrovský^' úřad. Povolil také pečetění červeným voskem a obnovil městský znak. Do té doby se užíval štít s českým lvem. Na počátku 16. století Knín velmi dobře prosperoval. Vletech 1524 a 1593 v Kníně hořelo. Doly byly v rozkvětu, takže se město z požárů brzy vzpamatovalo. Roku 1527 se městský majetek rozrostl o ves Malá Hraštice. Za tamní dvůr zaplatili Knínští 500 kop grošů. Záhy však o Malou Hraštici přišli. Byla jim zkonfiskována^^ za trest, že se účastnili povstání proti Ferdinandu

V roce 1567 za vlády císaře Maximiliána^'* byla opět potvrzena stará

privilegia, ale byla ještě rozšířena o výroční trh na svátek Ludmily. Roku 1575 bylo město přidruženo ke královským městům v Čechách. Touto výsadou se mohla pyšnit taková města jako Kutná Hora, Kašperské hory. Jílové. Téhož roku bylo napsáno nové horní právo^^ pro zdejší potřebu. Knín vyráběl 23karátové zlato.V Kníně nevzkvétalo jen hornictví, ale i mlynářství a pekařství. V době vlády Rudolfa 11.^^ byli někteří knínští rodáci ve službách dvora, např. Jan Knínský z Knína - písař.^’ Horní kniha knínská obsahuje zápisy o dolování z let 1527 - 1611.Ke konci 16.století zasáhl kraj mor. Bylo to v letech 1582, 1599 a 1613. V této době začalo dolování zlata upadat, až bylo v roce 1620 zastaveno úplně. Jedné tragédie nebylo dost. Přidružila se také velká povodeň, kdy říčka Kocába zaplavila obydlí a smetla mosty - 1588. 23. října 1639 švédský generál Banér^* se svým vojskem vypálil do základu město, které plných dvacet let bylo v troskách. Spolu s Knínem vypálil ještě okolní vesnice Hraštici,

a město Dobříš. K obnově Knína nepomohly ani další uznané majestáty panovníků. Žilo zde v zastřešených ruinách několik desítek lidí. Teprve z konce IT.století jsou zprávy o pokusech obnovení „hor zlatých.“ V roce 1711 - 1714 řádil opět mor. Na památku byl postaven morový sloup, který stojí dodnes vedle místní sokolovny. V těchto letech mělo město pravomoc soudit a popravovat tezke provmilce. ,v39 staré popravní místo se nacházelo nad Betlémem a v roce 1713 byl postaven novy pranyr na náměstí. Naposledy byla stará městská práva obnovena zvláštním listem s císařskou pečetí v roce 1773 Marií T erezií.V ýnosem Marie Terezie byla v roce 1776 založena v Kníně první Včelařská škola v Čechách. Škola byla umístěna v nejstarší budově„Na salaši.“ Podmínky pro existenci školy na malém městě nebyly nejlepší, a proto byla škola po pěti letech císařem Josefem ¡¡.‘^'zrušena.

V

tomto období se rozmáhalo v kraji zemědělství. Mnoho rybníků bylo vypuštěno a

změněno na ornou půdu. Ve městě se rozvíjela řemeslná výroba a drobný obchod. Okolí plné kopců umožňovalo chovat dobytek, který poskytoval materiál místním koželuhům"*' a ševcům. Ještě v roce 1804 byl učiněn pokus vzkřísit hornickou slávu. Vznikla těžařská společnost. Po dvaceti letech marného úsilí boj vzdala. Všechny doklady, které se týkaly dolování, byly převezeny do Jílového a tím byla prakticky uzavřena kapitola dolování zlata na Knínsku. Jak jsem ale zmínil na začátku, současné město se skládá ze dvou částí Starého Knína a Nového Knína. Obě části byly spojeny zřejmě v 18.století, ale přesně to nelze zjistit. Staroknínské panství bylo rozděleno ke třem vladyckým"^ statkům. Tomu odpovídá rozdělení obce do několika pásem. Jedna část se rozkládá podél Kocáby, další tvoří část Na Vyšehradě a poslední je patrné podél rybníčku na návsi i podél potoka pod hospodářským dvorem pod kostelem. Obě vesnice, či vesnice a město, ležely odedávna těsně vedle sebe, a přece se jejich život výrazně lišil. Ve Starém Kníně šlechta postavila tvrz"*^ s dvorcem a farní kostel. Tvrz byla majetkem několika vrchností. V roce 1504 byla majitelkou poloviny Starého Knína Markéta z Říman. V roce 1510 vládli na tvrzi bratři Dobešové z Vestce Jan, Jiřík, Václav, Jakub a Zikmund. Později patřil dvůr patrně Jakubu Dobešovi, který v roce 1548 přikoupil třetí staroknínskou usedlost od Petra Rybky z Újezda. Jakub

majetek prodal Adamu

Myslíkovi z Hyršova."*^ S jeho dcerou se oženil Jan Ježovský z Lub. Všechny části se dostaly do jeho rukou. Počátkem 17.století se stává majitelem Václav Vratislav z Mitrovic sňatkem s Ludmilou Ježovskou, kdy vedle Starého Knína dostal ještě statky Zduchovice, Hříměždice a

později přikoupil dalši majetky v okolí. Václav Vratislav Mitrovic (řečený Tureček, nar. 1576) se účastnil roku 1591 jako panoš« císařského poselstva vedeného Bedřichem Z Krokvic. Roku 1629 byl Mitrovic povýšen do panského stavu. Zemřel v roce 1635. Od roku 1669 mají v držení Starý Knín Křížovníci s červenou h v ě z d o u ,z a nichž byl zde přestaven původní gotický kostel sv. Františka na barokní. Od 18. stolení se uvádí jednotný městský název Nový Knín. Zápisy v kronice uvádějí, že vletech 1819 - 1821 byla na místě původní dřevěné triviální"** školy postavena zděná školní budova, která po úpravách slouží dodnes jako mateřská škola. 14. 9. 1884 byla předána do užívání dvoupatrová školní budova, vystavěná na náklady obce. V roce 1821 byl zrušen hřbitov na náměstí a přeložen pod kopec Mikule. V pozdější době byl hřbitov osázen kaštany. Ani toto století neušetrilo Nový Knín od pohrom. Jednak se zde vyskytla epidemie moru, cholera. Dále postihly Knín živelné pohromy: průtrže mračen a následné rozvodnění Kocáby. Sudovickou ulici postihl silný požár. Jeho likvidaci ztěžoval nedostatek vody, proto město zřídilo městský vodovod. Mimo jiné byly v Kníně vystavěny dvě kašny. V roce 1872 založil František Antonín Černý, místní kronikář a autor knihy Dějiny královského zlatohomího města Nového Knína, Čtenářskou besedu. Jeden z výtisků této pamětní knížečky byl položen i do základů nynější školy. Od roku 1868 má obec svůj poštovní úřad. Roku 1882 byl založen hasičský sbor. Původní sbor měl 40 členů. V tomtéž roce dostal Knín také svého lékaře Dr. K. Koptíka. V 19.století bylo pro Knín typické zemědělství, krejčovství, obuvnictví, mlynářství a vzkvétal i měšťanský pivovar založený v roce 1461. Každý čtvrtek se konaly v Kníně trhy, dále na svátek Víta, na Ludmilu, ve čtvrtek po Vavřinci, před Havlem a na Barboru. S rozvojem živností byla v roce 1870 zřízená občanská záložna. Na památku oslav svatby císaře Františka Josefa byly na náměstí vysázeny čtyři lípy. Tři stojí dodnes. V roce 1898 byla zahájena stavba spojovací silnice mezi Novým a Starým Knínem. Roku 1899 bylo vydlážděno náměstí. Také zde vyrostly nové městské jatky."*^ Nových jatek využila Masnerova firma a v jejich sousedství postavila skladiště na třísla.

9

Kolem roku 1910 byl zájem o otevření dolů, ale I. světová válka toto překazila. Pred jejím vypuknutím, v roce 1912, se konala na Knínsku rozsáhlá vojenská cvičení. Válka zasáhla celý národ. Všichni bojeschopní odešli na frontu a doma nebylo živitelů. Hubená válečná podpora je nemohla nahradit. Byla zavedena cenzura, zakázány spolky. Událostí, která znamenala pokrok, byla elektrifikace v roce 1916. Průkopníkem byl mlynář Ota Brejcha.Sokolovna byla vybudována

v letech 1927-28 a prvním náčelníkem

Sokola byl zvolen Václav Mach. Dne 1.července 1928 byla zavedena mezi Prahou - Dobříší - Novým Knínem pravidelná autobusová linka, která se v roce 1931 zkrátila pouze na linku Praha ^ Nový Knín. Na přelomu dvacátých a třicátých let se rozmáhá kolem Kocáby turistika a vznikají první chatařské osady. V době 2. světové války se řada knínských obyvatel ocitla v koncentračních táborech, na nucených pracích pro Německo. V Novém Kníně v té době žilo mnoho spolupracovníků partyzánů.^* Na samém konci války došlo v okolí Knína k několika tragédiím, z nichž největší bylo umučení sedmi obyvatel Zábomé Lhoty na břehu Živohošti.^' Přes Nový Knín prošlo v té době přes 25 000 německých vojáků. Dne 11.5. 1945 vstoupili do Nového Knína první sovětští vojáci. Byli to příslušníci 2. ukrajinského frontu. V prvních poválečných letech se začal život ve městě vracet do starých kolejí. Obyvatelé se snažili odstranit škody způsobené válkou. V roce 1990 byla ve městě vyhlášena městská památková zóna a v roce 1996 byl obnoven Novému Knínu statut města. 2.2. Znak a vlajka Nového Knína

Znak města vznikl zřejmě odvozením z městské pečeti, na které byl symbol pána města - českého krále. Erb tvoří na pravé straně nakloněný červený štít se stříbrným českým královským lvem se zlatou zbrojí, jazykem a korunou. Na horním rohu štítu stojí doprava otočená kolčí p ř i l b a , z e které splývají červená hermelínem podšitá pokryvadla svázaná po stranách zlatými tkanicemi (knížecí plášť). Na přilbě je upevněn klenot ze znaku českých králů.

10

, ^ a vlajce Nového Knína nalezneme taktéž dvouocasého lva.

..54

2.3. Pověst z Nového Knína - říčka Kocába „ Jako stříbrná nit. protkávající zelené koberce luk i mechovité lesní tišiny a míjící vesnice a samoty, vine se podbrdskym krajem nevelká říčka Kocába. Tam řada olší naslouchá jejímu šumění .Ze zalesněného břehu přicházívá lesní zvěř a brouzdá se vodou. Ptáci přilétají, dotýkají se křídly, jen tak lehounce, aby je jí klidný tok neporušili. Tichá, stříbropěnná hladina se mění. Hledí na nás svýma zelenýma očima a mlčí. Až trochu dále nastává říčce jiná cesta. Kaménky a kameny se mění v balvany. Kocába se nezalekne. S tvrdou houževnatostí naráží na překážky. Její mlčení se mění v šepot, který se stupňuje s přibývajícími balvany v hukot. Zčista jasna se objeví stařena s nůší na zádech a praví: „Slyšíte, Kocába hraje.... “ Stařena čte zvědavost z našich očí a začíná vyprávět. Od pradávna byl náš národ pyšný na hudbu. Do ciziny odcházeli muzikanti. Mezi knínskými muzikanty vynikal jeden, který uměl krásně hrát na housle. Když přiložil smyčec k strunám a spustil veselou, tancovali všichni. Když zahrál nějakou smutnou, rozplakal nejen ženy, ale i chlapi. Jmenoval se M arek Vlasy mu splývaly až na ramena. Žil v nízké chaloupce u potoka, s nikým se nestýkal. Obdělával malé políčko a staral se sám o domácnost. Přiživoval se hrou na nástroje, zejména na housle. Uměl je i zhotovili. O jeho dovednosti dozvěděli se muzikanti z celého okolí a dveře jeho chaloupky se nezavřely. Marek měl práce stále dost, ale řeč s ním nebyla žádná. Převzal práci, pokýval hlavou a hotovou práci odevzdal. Z počátku se lidi tvářili divně, ale zvykli si. Až jeden člověk, který se v knínské hospodě zastavil, řekl, že Marka zna. Ze je od nich, od Jinec. Prozradil i to, že dříve to byl veselý pěkný chlapec, dokud ho děvče neodbylo. Byl pro ně chudým a otec nedovolil, aby si ho vzala. Od těch dob se straní lidí a žije si po svém. Lidé ho politovali, ale za čas se o něj přestali zajímat. Marek byl rád. Když měl po práci, vzal si housličky a hrál. Hrál vše. co se mu před očima objevilo, co cítil a prožíval. Jednou ho přemluvili, aby zahrál i pro ně. Od oné chvíle by ho nikdo nepoznal. Denně sedával mezi známými nejen před svou chaloupkou, ale i v hospodě. Nebylo veselky, zábavy, kde by Marek scházel. 11

Jednoho dne zastavil před chaloupkou posel ze zámku. A ť prý vyrobí housle, takové, které nejlíp dovede. Marek se dal s chutí do práce. Pracoval nepřetržitě. Když housle do zámku odevzdal, byl pochválen, obdarován. Spěchal s radostí domů. Toho večera oznámil sousedům, že se odstěhuje. Vrátí se tam, odkud přišel, čeká ho tam děvče. „Zítra zahraji naposledy v tomto kraji. Slíbil jsem zahrát na svatbě ve vedlejší vesnici. “ Druhý den byl v Boroticích očekáván. Než přišli svatebčané z kostela, byl pozván ke stolu. V okamžiku bylo slyšet krčení vozů, rozjařené hlasy a vzápětí se otevřely dveře a vešli svatebčané. Marek nemohl leknutím ani vykřiknout. Upadl na zem, housle jen zaskřípěly pod tíhou jeho těla. Vynesli ho na vzduch, nikdo nevěděl, co se stalo. Jen nevěsta věděla, co bylo příčinnou jeho pádu. Vyšla ven, ale Marek už venku nebyl. Jakmile se vzpamatoval, utíkal klesu. Do knínské chaloupky se už nevrátil. Nikde o něm nevěděli. Nikdo nevěděl, kam se ztratil Až jeden člověk šel podél Kocáby a viděl po vodě plavat housle. Pověděl o tom sousedům a ti se vydali Marka hledat. Nenašli však ani housle, ani Marka. Od těch dob prý Kocába hraje.

12

2.4. Památky Nového Knína 'V N /

' m NOVÝKNÍN .,

" V S fW S.

i

T » H > Í» V -Í X -’

4 fiá M » 2 P V r ^ -^ >

v#

r ‘

i- i -

y

«''4?T«JII*' ®

Plán města I - M asnerova koželužská

A - Kostel sv. Mikuláše B - Radnice C - Mincovna D - Dům na Hrádku (dvorec) E - Salaš F - Restaurace U Fonů - pension Maruška G - Restaurace U zlatého hroznu

R - Nová škola v Novém Kníné S - Škola ve Starém Kníné

továrna j - Barokní štít koželužny

T - Socha sv. Jana Nepom.

K - Morový sloup

U - Brunclíkův mlýn

M - Pom ník padlým

V - Čámského mlýn W - Masnerův mlýn - Na Krcále

N - Špýchar

Y - Chráněný dub

Trojboká boží muka

X - Novoknínský hřbitov

O - Fara

H - Kašna

p - Kostel sv. Františka Serafínského

CH - Sokolovna

Q - Stará škola v Novém Kníně

13

Z - Pivovar

' CVř/coi^ý p u h le d

Z la to h o rn i rnčsto N o u ó

O Mincovně je první zmínka z roku 1464. Zde se vytěžené zlato slévalo v pruty a ty se předávaly do mincoven v Praze a Kutné Hoře. V roce 1561 byla sídlem m

perkmistrovského

úřadu,

Původní stavba v renesančním slohu později vyhořela. pochází z roku

Empírové průčelí

1801. V roce

1935

opravena B. Nesutou. Další opravy provedeny vletech 1973-1974. Roku 1980 v přízemí vznikla obřadní síň. Poslední úpravy byly letech 1995-1996. Dnes je zde v patře umístěno muzeum města.

14

Radnice pocházející z roku 1625 byla později barokně upravena. V roce 1801 zde vznikla městská radnice. V letech 1984-85 byla budova opravena do původního vzhledu.

mivoVI v »olobafl .dS .id O

Kostel sv. Mikuláše v Novém Kníně byl původně románský kamenný kostel. Roku 1186 se stal místem jednání českého knížete Bedřicha a moravského markraběte Konráda Oty. Byla zde uzavřena smlouva o opětovném spojení Moravy a Čech. V letech 1773 - 74 byl kostel přestavěný. Hlavní oltář je rokokový a zdobí jej obrazy sv. Mikuláše a Panny Marie Klatovské. Na rokokových brankách po stranách oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V lodi kostela jsou dva protějškové oltáře. Na jednom z nich je obraz sv. Antonína od Josefa Mathausera, na druhém obraz Panny Marie. V Novém Kníně na hřbitově kolem kostela sv. Mikuláše stála hřbitovní kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Ta byla založena roku 1730, avšak roku 1890 byla zbourána. Díky tomuto zasvěcení kaple se dodnes drží pouť v květnu na svátek sv. Jana Nepomuckého. Empírová kašna pochází z roku 1837 na náměstí Jiřího z Poděbrad. Na náměstí stojí staré barokní domy čísla popisné 9, 40, 47, 66, 70,

15

97. Mlýn Krcál z roku 1792 leží u silnice na Malou Hraštici na Voznickém potoce. Morový sloup z roku 1715 byl postaven naproti Hrádku. Na sloupu je dosud patrný letopočet.

Kostel sv. Františka Serafínského ve Starém Kníně byl postaven původně v gotickém slohu roku 1352. Je zde pohřben Václav Vratislav z Mitrovic, autor jednoho cestopisů. pochází

z prvních

Renesanční z roku

českých křtitelnice

1601, mramorové

náhrobky majitelů zdejšího panství z roku

1561. Kostel byl barokně

přestavěn roku

1685. Do dnešní

podoby byl opraven v první polovině 18.

století.

Dále

byl

opravován

vletech 1906,1958,1993-1994. Je to jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s polokruhově zakončeným kněžištěm a hranolovou věží. Na jižní straně odkryto gotické okno s jednoduchou kružbou. Uprostřed lodi se nachází oltář sv. Barbory. Tento obraz namaloval významný představitel tzv. nazarenismu Josef Fuhrich. Nazarenismus byl jeden z uměleckých směrů 1. pol. 19.století zdůrazňující návrat k prostotě a citlivosti v duchu romantismu. Se zobrazením sv. Barbory se v křížovnických kostelech setkáváme velmi často. Ucta k této světici, patronce dobré smrti, byla v řádovém prostředí velmi rozšířena zejména spojitosti s křížovnickými hospitály pro chudé a nemocné. Jeden takový býval kdysi i ve Starém Kníně.

16

Faru ve Starém Kníné, bývalý zámek, dal postavit renesanční spisovatel " VáclavVratislavz Mitrovic. Roku 1669 bylo panství prodáno Křížovníkům s červenou hvězdou. Součástí dvora byl i panský pivovar z roku 1517. Barokní kaple z 18. století se stanovou střechou a lucernou.

17

3. Zeměpisná část 3 .1 .

Poloha v rámci republiky

Nový Knín leží ve Středočeském kraji, v okrese Příbram zhruba 40km od hlavního města Prahy. Větším městem v jeho nejbližším okolí je lOkm západně vzdálená Dobříš a asi 20km jižně vzdálené Sedlčany. Zeměpisná šířka, délka a nadmořská výška:

zeměpisná šířila:

49° 47' 15.65" s. š.

zeměpisná délka:

14° 17' 32.69" v. d.

nadmořsl<á výška:

307 m

1»

Mésto se nachází v lesnaté oblasti pří tolcu říčky Kocáby. „Do Kocáby se na okrají Nového Knína směrem na Malou Hraštici vlévá Voznický potok, který prameni na Chouzavé.“ Nejvyšším bodem blízkého okolí je kopec Chvojná 481 m.n.m. Město je křižovatkou čtyř cest: Severní cesta směřuje na Malou Hraštici a přes Novou Ves pod Pleši do Mníšku pod Brdy, kde se napojuje na strakonickou dálnici. Jižní cesta pak nás zavede přes Kozí Hory, Chramiště, Dražetice do Borotic, kde navazuje na silnici svažující se k Vltavě.

Západní cesta vede přes Starou Huť do DobHše a Příbrami. V ý c h o d n í c e s ta

je pokračováni západní cesty, která směřuje ku Praze přes Štěchovice, Davli.

Okolí Nového Knína je hodně lesnaté a v bezprostřední blízkosti lesa leží louky a pastviny. Také celé město je protkáno zelení. Svým rozmanitým okolím působí velice oialebným dojmem. životni prostředí tu není příliš narušeno, protože v blízkém okoH není žádný velký podnik, který by tuto oblast zatěžoval. „Tiché čisté město na břehu říčky s neporušenou PHrodou hned za humny, to je hodnota, která v dnešním přecivilizovaném světě den ze dne Stoupá.“

18

3.2. Charakteristika obyvatelstva

V

současné době žije ve městě a jeho spádových obcí (Libčice, Kozí Hory, Chramiště,

Sudovice, Hranice) 1780 obyvatel (z toho 1034 v produktivním věku), průměrný věk 39,0 let.

Tabulka, která teď následuje, vystihuje skladbu obyvatelstva v roce 2003.^^

Obyvatelstvo (údaje roku 2003) Muži (z narození celkem) Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

6 884

Muži (z přirozeného přírůstku celkem)

-4

Muži (z přistěhovalí celkem)

28

Muži (z přírůstek/úbytek celkem)

15

Muži (z vystěhovalí celkem) Muži (ze salda migrace celkem)

9 19

Muži (ze středního stavu obyv. k 1.7.) Muži (ze zemřelí celkem)

876 10

Počet bydlících obyvatel k 31.12. 1779 Počet obyvatel ve věku O-14 let celkem 289 Počet obyvatel ve věku 15-59 muži Počet obyvatel ve věku 15-59 ženy

586 563

Počet žadatelů o práci

81

Přirozený přírůstek celkem

-3

Přistěhovalí celkem Přírůstek/úbytek celkem

60 29

Saldo migrace celkem Střední stav obyvatel (k 1.7.) Vystěhovalí celkem

32 1769 28

Zemřelí celkem Ženy (z narození celkem) Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12) Ženy (z přirozeného přírůstku celkem) Ženy (z přistěhovalí celkem) Ženy (z přírůstek/úbytek celkem) Ženy (z vystěhovalí celkem) Ženy (ze salda migrace celkem) Ženy (ze středního stavu obyv. k 1.7.) Ženy (ze zemřelí celkem)

19

14 5 895 1 32 14 19 __IJ 893 4

1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu 2. Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem

Obyvatelstvo celkem

868

2 toho ženy

Muži

1731

svobodní

357

0-4

86

ženatí rozvedení

433

5-14

193

46

15-19

122

25

20-29

289 203

ovdovělí nezjištěno

2

svobodné

264

30-39 ----------- -40-49

vdané

429

50-59

268

58

60-64

86

116

65-74

144

rozvedené ovdovělé nezjištěno

v tom ve věku

75+nezj.

1

Obyvatelstvo 15leté a starší

bez vzdělání základní vč. neukončeného

Obyvatelstvo celkem

1452 4

česká

363

736 vyučení a stř. odborné bez mat. j-------------------------- --------------- — 252 stupně úplné střední s maturitou 25 vzdělání vyšší odborné a nástavbové 70 vysokoškolské

v tom

nezjištěné vzdělání

národnost

2

5. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání

*Jbyvatelstvo celkem Věřící církev římskokatolická

249

91

4. Obyvatelstvo podle národnosti

3. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

_

1731

1731

1 713

moravská

0

slezská

0

slovenská

7

'«»^ská polská

0 0

německá ukrajinská

0 0

vietnamská

0

6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Obyvatelstvo celkem

1731

1731

624

Ekonomicky aktivní celkem

867

561

zaměstnaní

800

církev českosl. husitská

14

2 toho [českobratrská církev evangel.

10

v tom

z toho

pracuj, důchodci

26

ženy na mat. dov.

11

pravoslavná církev

5

nezaměstnaní

67

Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

4

Ekonomicky neaktivní celkem

862

bez vyznání lÍ^®2j]Ítěné vyznání

1060

z toho

47

nepracuj, důchodci

399

žáci, studenti, učni

294

Osoby s nezjišt. ekonom, aktivitou

20

2

3.3. Vybavenost města

Město Nový Knín slavilo 23.července 2006 820 let od svého vzniku. V Novém Kníně je městský úřad včele se starostou ing. Tomášem Havlíčkem a místostarostou PaedDr. Milošem Petříkem. K Novému Knínu patří ještě vesnice a osady Starý Kjiín (dnes je to pouze místní název), Sudovice, Kozí Hory, Chramiště a Libčice. Je zde matrika a stavební úřad. Nejbližší úřady sociální, pracovní, živnostenský jsou na Dobn'ši. Nový Knín má svůj poštovní úřad, knihovnu a muzeum v Mincovně. Ve městě je zdravotní středisko s praktickými lékari pro dospělé MUDr. Plačková Jitka, MUDr. Nevařilová Viktorie, pro děti a dorost MUDr. Fialová Věra. Zubní ordinace byla koncem minulého roku přestěhována na Dobříš a v současné době je zde vyhlášeno výběrové rizení. Ve středisku je i lékárna. Ve městě velmi dobře pracuje Charita, která se stará o staré a nemohoucí občany. K vybavenosti obce patří také Základní škola a Mateřská škola v Novém Kníně. V současné době školu navštěvuje 312 žáků. Součástí je i škola mateřská, která je odloučeným pracovištěm naší školy ve Starém Kníně. Její kapacita je již několik let naplněna. Knín má svoji pekárnu, která zásobuje místní obchody pečivem a rozváží ho po blízkém okolí i do Prahy. Je zde výrobna cukrářských výrobků, svou velikostí spíše pro místní obyvatele, několik obchůdků s potravinami pro drobný nákup. Za většími nákupy se jezdí do hypermarketů do Dobříše, do Příbrami nebo i do Prahy.

3.4. Hospodářství a cestovní ruch

V

Novém Kníně je pouze jeden větší závod ELKO Nový Knín, kde se vyrábějí

skládací hliníkové schůdky. Toto zboží se vyváží i do ciziny. Za zaměstnáním většina obyvatel dojíždí do blízkých i vzdálenějších míst. Nejčastěji míří obyvatelé za prací do Prahy. Je to dáno tím, že z Nového Knína do Prahy jezdí městská hromadná doprava. Dále lidé dojíždí do Dobříše, kde je několik větších firem, např. YORK ®r.o., Klima Service s a.s.., HVD s r.o. a další.Několik lidí je také zaměstnáno v Zemědělské společnosti Dobříš. Nejvíce podnikatelů je v oblasti restauračních zanzení, 'ubytovacích kapacit pro turisty.

21

je zde však malý výběr

Blízkost Vltavy předurčuje Nový Knín k tomu, že je vyhledávaným místem turisty a návštěvníky známých letovisek Slapy, Živohošť, Ždáň, aj. Také malebná zákoutí a skalnaté meandry říčky Kocáby lákají mnoho obdivovatelů.

3.5. Významní rodáci

Prameny historické hovori o mistru Matěji z Knína, který byl známým kazatelem a Viklefovým stoupencem. Údajně měl být i na kostnickém sněmu v kněžském sboru a pomáhat místu Janu Husovi. V kostele sv. Františka Serafínského je pohřben český cestovatel a cestopisec Václav Vratislav z Mitrovic - Tureček. Tureček proto, že cestoval do Turecka (Cařihradu), kde byl několik let zajat. Starý Knín byl jeho rodovým majetkem. V Novém Kníně často pobývala Anna Holinová, první láska Jana Nerudy, který ji tu několikrát navštívil. „ Z Nového Knína vyšel činorodý vlastenec Petr Miloslav Veselský, archivář a historik Kutné Hory, přítel Tyla, Havlíčka a Karla Hynka Máchy. Narodil se na západní straně náměstí 1.7.1810. Zemřel 9.7.1889 v Kutné Hoře. Na domě, kde se narodil má vsazenou pamětní desku s nápisem.

58

iii

■ II

22

Prof. PhDr. František Drtina (1861-1925) významný představitel kultury a vědy, filozof, pedagog a školský reformátor. Pocházel z Hněvšína nedaleko Živohošti asi 10 km od Nového Knína. Jeho syn

JUDr. Prokop Drtina (1900-1980) byl osobním tajemníkem

prezidenta Beneše. Po válce ministrem školství a později spravedlnosti. Z dosud žijících nesmíme zapomenout paní Věru Němotovou, která je známá většině lidí pod pseudonymem Fan Vavřincová, autorka knihy Taková normální rodinka.

23

4. Přírodní charakteristika kraje 4.1. Přírodní poměry

„Čechy patří botanicky k tzv. hercynské oblasti, rozdělené dle nadmořské výšky do čtyř stupňů. Zdejší oblast patří do nadmořské výšky 300-600 m. “ Území Nového Knína spadá do česko - moravské subprovincie - Středočeské pahorkatiny. Příbramský okres se nachází v místech jakéhosi vyvýšeného předělu, od něhož se na sever svažuje k povodí Berounky, odtud do Pražské plošiny a konečně do úrodného Polabí. Na západě klesá do Plzeňské pánve, na jihu se rozestírá v jihočeských pánvích Budějovické a Třeboňské. Pouze směrem východním pokračuje pahorkatina dále, až konečně přechází v Českomoravskou vysočinu.Vedle Středočeské žulové pánve, v té se na Knínsku objevuje zlato tektonického původu, jsou na první pohled patrné dva přírodní útvary: horské pásmo Brd a střední tok řeky Vltavy. Lesnaté svahy Brd se táhnou k severovýchodu a tvoří z jedné strany přírodní hranici. Řeka Vltava pak druhou. „ Nejstarší horniny patří ke středočeskému starohornímu algonkiu^^. Vznikaly před ^00 - 600 mil. lety z mořských sedimentů. Zpevněním vznikly zejména břidlice. Při vulkanické činnosti došlo k usazování sopečních tufů^’. Ve Středočeské žulové pánvi se na Knínsku objevuje zlato

tektonického původu. Další mořská záplava zasáhla oblast ve spodním

ordoviku. Z té doby pocházejí také břidlice, křemence, pískovce, ale i ložiska sedimentárních železných rud. Ve třetihorách byly vypreparovány vrstvy starších prvohor a ty tvoří ^yvýšeniny hřebenů. Jestliže bychom chtěli na závěr stanovit nejvýznamnější horniny, pak jde především o algonkické břidlice s vložkami drobových slepenců a žilnými instruzemi diabasů. “ Zdejší žulové kameny jsou využívány ke stavbě a zdejší písek je vyhledáván jako Znamenitá součást malty.

24

4.2. Živá příroda

Rostlinstvo

Z hlediska vegetačního je okolí Nového Knína poměrně jednotvárné a vcelku můžeme říci, že i druhově nebohaté. Tato vlastnost je dána převážně geografickou polohou a přírodními podmínkami. Největší podíl na tom mají zřejmě silikátový podklad a drsné nepříliš vlhké klima. Sekundárně zde také hraje roli člověk a jeho zásahy do přírody. Okolní lesy jsou převážně borové, smrkové a dubové. Ojediněle zde roste modřín opadavý, jedle bělokorá, bříza bělokorá a buk lesní. Velmi ojediněle se na prudkých svazích okolo řeky Kocáby vyskytují i suťové lesy. Jednalo se o smíšené lesy s velmi pestrým druhovým složením. Mezi těmito druhy se nalezneme i tis červený. Podél toku Kocáby, zvláště při okraji Nového Knína, se můžeme setkat s luhy a olšinami. Většina území v okolí Nového Knína byla původně souvisle zalesněna. Díky kolonizaci krajiny a jejímu postupnému a zvětšujícímu se využívání, zvláště v rámci těžby zlata,

lesy

počaly

postupně

v současnosti pokrývají asi

ubývat

a

10 % celkové

plochy. Došlo také ke změně druhového složení. Téměř v celém okolí Nového Knína se vyskytují smrkové monokultury anebo druhotné bory. Pokud se vyskytují dubové lesy jedná se také převážně o druhovýsadbu. Ve stráních okolo niěsta se také vyskytuje keř lýkovec vonný. Lýkovec vonný (Daphne cneorum)

25

Drbákov - Alberotvy skály

V Novém Kníné

není žádné chráněné území. Jsou zde jen památné stromy. Na

náměstí Jiřího z Poděbrad je chráněný strom lípa srdčitá, ve Starém Kníně pak buk lesní. Ovšem nesmíme opomenout státní přírodní rezervaci Drbákov - Albertovy skály, která stojí za zmínku a leží nedaleko Nového Knína. Jedná se o významnou přírodní památku. Již v roce 1933 zde byla

zřízena

Drbákovské

...

rezervace

tisy

a

V'

' ' ■•'š'

. -

pak

- 'T ' ’

.

/ -' -í»' ,

v roce 1977 byla připojena ještě část Albertovy skály. Jedná

se

o

území

vltavského kaňonu, jehož dno

je

teď

zatopeno

Slapskou přehradní nádrží.

Trasa skály je

Albertovy

zajímavá nejen

z hlediska přírodovědného, také

krajinářského.

Velká většina partii vede po Woci

skal,

srazech

a

^ ¿‘-t* •

"fe'' '•:: .

suťových polí. Některé ze skal jsou vysoké až 150 nietrů a stezka se pohybuje Tis červený ( Taxus baccata)

často v jejich horní třetině. Terén je středné téžký s tím, že neustále sestupujete po malých schodech a zase vystupujete na jednotlivé vyhlídky nad Molím Vltavy. Celkem jich je >u pět a na 11 zastaveních se dozvite néco o floře, fauné a geologii. A jak je v těchto částech Povltaví zvykem i něco o plavení dřeva. Zajímavosti jsou zdejší porosty tisů, kterých zde roste více jak 1000 kusů a které místy “iosahují velmi vysokých výšek. Jmenovitě se jedná o tis červený, který zde roste přirozeně na 26

svazích a skalních úbočích. Jedná se o dlouhověkou dřevinu, která může dosáhnout věku až 1000 let. Zdejší rezervace je jedním z nejstarších geologických útvarů Českého masivů o stáří 600 milionů let. Z hornin zde najdete bazalty, andezity a občasné kyselé lávy dacity a ryolity. Ty jsou v podobě čoček a žil prostoupeny gabry a albitickými žulami. Celé toto území bylo navíc postihnuto kadomským vrásněním před 600 až 570 milion let. Pozdější variské vrásnění před 350 miliony let zanechalo pouze trhliny a poruchová pásma vyplněných žilnými horninami a zlatonosnými žilami a žilníky.

Pohled na Žraloci zátoku a zlatonosný revír Psí hory z Albertových skal

Není bez zajímavosti že na protějším břehu se nachází zlatonosný revír Psí hory. Ten ukrývá u nás asi největší zásoby zlaté rudy. Celkově se hovoří o asi 150 tunách, které by byly dosažitelné. Pokud 1 kg investičního zlata stojí asi 480 000 Kč, leží zde v zemi 72 miliard korun. V minulosti několik společností mělo zájem o těžbu, ale s ohledem na to, že by musela hýt prováděna povrchově a odporu okolních obcí, se s ní nikdy reálně nezačalo. Nemusíme ovšem mluvit pouze o třpytících se pokladech. Setkat se tu můžete s největším pěnkavovitým ptákem u nás - dlaskem tlustozobým, ale i datlem černým, žlunou zelenou nebo strakapoudem velikým. Hnízdí zde výr velký, naše největší sova, a v zimních

27

měsících tu byl spatřen i orlovec říční. Z dravců zde své útočiště nachází káně obecná, poštolka obecná, včelojed lesní, jestřáb lesní a krahujec obecný. Alberotvy skály jsou také malou botanickou zahradou. Při procházce po úbočí skal si nemůžete nevšimnou velkého množství vřesu a dále od Drbákova i osamělých jalovců rostoucích na skále. K té se pojí i chráněná tařice skalní, která mimo období květu na sebe

Koniklec luční (Pulsatillapratensis subsp. bohemica)

u p o z o rn í

stříbřitými listy.

N a ra z it

tu můžeme i na koniklec luční a načemalý nebo kavyl

ívanův a mnoho dalších botanických pokladů. ( podle: Drábek 2005 )

28

Nakonec nesmíme zapomenout zmínit jméno místního občana pana Karla Bartůňka, který zde žil a zasloužil se o celou stezku nejvíce. Téměř v šedesáti letech začal stezku sám Hičně budovat jen pomocí krumpáče a lopaty, aniž by za to očekával nějakou odměnu.

Dále se budeme zabývat přírodou v okolí Nového

Knína.

V těchto

podmínkách

se

dochovala i bohatší a významnější květena. Na stinných místech rostou, opět na skalnatých svazích u říčky Kocáby, horské druhy jako je knotovka červená nebo kamzičník rakouský. Na prosluněných

skalnatých

výspách

můžeme

nalézt také tařici skalní. Z dalších rostlin, které lze najít hojně v okolí

Nového

Knína, jsou

z větší

části

všudybytné - jaterník podléška, sasanka lesní, ale najdeme zde i velmi vzácné druhy

Knotovka červená (Silene dioica )

rostlin, např. vstavač kukačka, kosatec sibiřský, kosatec žlutý, bleduli jarní, upolín evropský, střevičník pantoflíček, hořec luční, lilii zlatohlavou a další druhy. Flóra mechorostů vyniká chudostí ve zdejším kraji. Příčina je hlavně v malé nadmořské výšce. Přesto se zde dají nalézt dva vzácné mechy Orthotrichum gymnostomum a ^fychomitrium polyphyllum.

29

' l rŘ :< ! X .

/.

íň;

Tařice skalní ( Alyssum saxatile )

Jaterník podléška (Hepatica nobilis Míli.)

30

^ ^

Živočišstvo

Stejně jako rostliny, tak i živočichové jsou v této oblasti hojně zastoupeni. Nejhojněji JSOU

zde co se týče druhové bohatosti zastoupeni ptáci. Ale i na Novoknínsku se dají najít

místa, která ač silně zasažena lidskou činností, se mohou pochlubit výskytem vzácnějších druhů. Mezi nejhojnější ptačí druhy můžeme zařadit vrabce obecného, sýkoru koňadru, kosa černého, vlaštovku obecnou aj. Ve zdejších lesích našla svůj domov i sýkora

parukářka.

obyvatel

Je

jehličnatých

to

typický

lesů.

Není

stěhovavá, a proto se i v zimních měsících potuluje v blízkosti svého hnízdiště. Ve skalních průrvách u Kocáby můžeme spatřit výra velkého. Občas

se

poštěstí

zahlédnout

na

střechách města vymírajícího holuba doupňáka. Na několika rybnících Nového Knína můžeme

v jarních

měsících

spatřit kachnu divokou, čírku a nebo Sýkora parukářka ( Parus cristatus )

dokonce potápky. Na loukách v blízkosti rybníků se často vyskytuje volavka popelavá. 2 dravců se běžně vyskytuje káně lesní, které často loví na loukách. Toky v okolí Nového Knína úspěšně obývá pstruh duhový. Ten se zejména vyskytuje ''e Voznickém potoce, který se vlévá do Kocáby. V Kocábě také žije vzácnější škeble Perlorodka říční. V

lesích se vyskytuje velké množství černé zvěře. Z vysoké zvěře jsou vidět velmi

hojně srnčí anebo jelen evropský. Často jsou k vidění i veverky. Z dalších vzácných savců se zde občas objeví vydra říční. Z dalších savců můžeme jmenovat ondatru pižmovou. Jednou

31

z hlavních zajímavostí tohoto druhu je jeho historie, o tom jak se tento živočich dostal do českých zemí.

Byla k nám dovezena z Ameriky v roce 1905, kdy tehdejší majitel dobříšského panství Colloredo - Mansfeld chtěl udělat radost své manželce, které se ondatra velmi líbila. Ta se zde ihned rychle rozmnožila.

Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)

32

Největší raritou zdejšího kraje je výskyt drobného štíra kýlnatého, který se vyskytuje na stinných místech pobh'ž obce Slapy. Jedná se o malého asi 5 cm velkého živočicha. Jeho výskyt v těchto místech je zřejmě jediným na území ČR. Jeho výskyt není přímo na území spadajícím pod Nový Knín, ale do obce Slap je to z Nového Knína co by kamenem dohodil a tak tento živočich jen podtrhuje výjimečnost a přírodní bohatost celého kraje. ( podle: Polák 1980 )

Štír kýlnatý ( Euscorpium carpathicus )

33

4.3. Geologie Nového Knína

Nový Knín leží přímo na styku dvou významných geologických celků Českého masívu. Jednou z nich je sedimentární a vulkanicko - sedimentární jednotka hornin barrandiénského bloku. Její stáří je svrchnoproterozoické. Druhou jednotku tvoří granitoidní horniny patřící ke středočeskému plutonu, který je variského stáří. Na geologické stavbě území se podílejí hlavně čtyři geologické celky. Jedná se hlavně o sedimentární horniny svrchního proterozoika sv. a z. od Nového Knína, dále o tkz. kozohorské

pásmo,

které

tvoří

vulkanické

a

vulkanosedimentámí

horniny

opět

svrchnoproterozického stáří. Další z celků tvoří vulkanické a vulkanosedimentámí hominy

] i

2 3 4 ii<

5

6 ""gaBnij 7

^

8

Geologická mapa okolí Nového Knína Svrchní proterzoikum 1.

v u

l k a n

i t y

jílovského pásma 2. tufy, tufytické břidlice, horniny

^těchovické skupiny 3. břidlice a droby Středočeský pluton 4. granodiorit sázavského typu granodiorit blatenského typu 6. granodiorit okrajového typu 7. žilné horniny ( porjyry a Porjyrity ) O statní 8. poruchová pásma

34

jílovského pásma svrchnoproterozoického stáří jv. Od nového Knína ve vltavském údolí. Poslední celek tvoří granítoídy knínského výběžku středočeského plutonu jz. od Nového Knína. Geologická stavba a její odlišné fyzikální vlastnosti jednotlivých horninových celků mají proto zcela zásadní vliv na morfologii krajiny v okolí Nového Knína. Mechanicky odolnější vulkanické hominy vystupují z mímě vlnitého terénu a tvoří nejvyšší kóty, kterými jsou vrch Chvojná ( 481 m.n.m ) a nebo vrch Čihadlo ( 528 m. n. m ) nacházející se na Kozích horách. (podle: Litochleb 1984)

Svrchní proterozoikum

Hominy svrchnoproteozoického komplexu statigraficky odpovídají dvěma skupinám které vznikaly v době před 700 - 540 milióny let. Jedná se o dvě skupiny spodní kralupsko zbraslavskou a štěchovickou skupinu. Kralupsko - zbraslavská skupina je tvořena vulkanickými a

vulkanosedimentámími

horninami bazického až kyselého složení. Štěchovická skupina tvoří převážně hominy flyšového charaktem jako jsou břidlice prachovce a droby. Je zde mnoho polymiktních slepenců, které jsou na bázi. Celý horninový komplex byl během svrchního proterozoika postižen kaledonským Vrásněním, které mu dalo základní stmktumí stavbu. Zbřidličnatění, lineámí usměmění a regionální metamorfózu.

^^Ikanícké a vulkanosedimentámí horniny kralupsko - zbraslavské skupiny

Hominy této skupiny vystupují v antiklinálních^^ částech, které tvoří kozohorské a Jílovské pásmo. Nás budou hlavně zajímat pásma, které přímo zasahují do geologické stavby Nového Knína. Jedná se o kozohorské a jílovské pásmo a středočeský pluton. Kozohorské pásmo je v novoknínské oblasti přítomné v celém svém rozsahu. Nacházejí se zde převážně hominy vulkanické, které jsou tvořeny horninami kyselého a mtermediálního složení. Jedná se o dacity, ryodacity, ryolity a andezity. Na okrajových ěástech pásma jsou přítomny také tufy a tufity a celý vrstevní sled je zakončen horizontem grafitických tufitických břidlic, které často obsahují pyrit.

35

Grafitické tufitické břidlice

Jsou to jemnozmné až celistvé hominy, které mají tmavě šedou až čemou barvu, kterou způsobil grafitický pigment. Tvoří je hlavně křemen, živec, sericit a grafit.

Tufitické břidlice a tufy

Jsou šedé až hnědošedé barvy. Jsou jemnozmné a většinou páskované kdy se střídají světlejší a tmavší pmhy. Jejich složení je zejména křemen, živce biotit a chlorit. Ryolity

Jedná se o světle šedé hominy sjemnozmnou základní hmotou, na kterých se často ''ykytují porfyrické vyrostlice křemene nebo živce ( kyselý plagioklas ). Základ tvoří křemen a v malém množství se zde nacházejí také slídy a chlorit.

Dacity

Jsou hominy tmavě šedé jemnozmné základní hmoty. Mají velmi časté porfyrické 'Trostlice živců a amfibolu. Základní hmotu tvoří křemen, živec, amfibol a občas se může '^skytovat i pyrit. Ryolity a dacity se velmi špatně rozdělují a hranice mezi oběma hominami se v mnohých případech překrývají.

Andezity

Jsou méně časté hominy, které mají tmavě šedou až zelenošedou barvu. Mají velmi ěasto velké porfyrické vyrostlice živců. V malé míře i vyrostlice křemene. Základ hominy je tvořen převážně křemenem a chloritem. Někdy může být přítomen i amfibol.

36

Jílovské pásmo

Toto pásmo zasahuje do novoknínské oblasti pouze svojí malou částí a to mezi obcemi Cholinem a Sejckou Lhotou. Tento malý celek je budovám převážně přeměněnými bazickými až kyselými vulkanickými hominami. Jedna se zejména o bazalty, andezity, dacity a ryolity. Bazalty a andezity bývají často ve vývoji polštářových láv a vulkanických brekcií. Tento poznatek ukazuje na podmořskou vulkanickou činnost. Jsou zde také přítomna drobná čočkovitá tělesa albitické žuly, které představují zástupce kyselého magmatu.

Sedimentární horniny štěchovické skupiny

Jedná se o sedimentární hominy, které konkordantně nasedají na tufitické břidlice reprezentující poslední zbytky proterozoického vulkanismu. Litologicky lze štěchovickou skupinu charakterizovat jako mocný komplex usazených homin flyšového pásma. Často zde dochází ke střídání jílovitých břidlic, prachovců a drob. Ve spodní části jsou vyvinuté polohy slepenců, které náleží k tzv. dobříšským slepencům. Tyto slepence jsou cenným podkladem pro výzkum vývoje svrchnoproterozoického komplexu barrandiénského bloku Českého masívu.

Středočeský pluton variského stáří

Je tvořen hominami granitoidního charaktem a do námi sledované oblasti Nového Knína zasahují dvě jeho tělesa. První, které je součást západní okrajové části středočeského plutonu, se nazývá slapská apofyza a druhé tzv. knínský výběžek. Složité stmktumě - geotektonické podmínky jsou nejspíše příčinou komplikované stavby granitoidních těles, mají jasný význam pro lokalizaci zlatonosného zrudnění v okolí Nového K nína. Hominy, které převládají v oblasti středočeského plutonu v okolí Nového Knína je amfibol - biotitický granitoid až křemenný diorit náležící k nejstarším horninám plutonu. Z dalších homin je přítomna kyselá žula, která přechází do světlých aplitických žul.

37

Amfibol - biotitický granodiorit

Jedná se o středně zrnitou horninu šedavé barvy, místy slabě usměrněnou. Složení je převážně z křemene, středně bazického plagioklasu a malého množství biotitu a amfibolu.

V

celé novoknínské oblasti jsou často hojně přítomny také žilné hominy, které jsou

převážně variského stáří. Jsou spjaty se vznikem středočeského pluton. Tyto žilné hominy vyplňují trhlinové systémy a sdmžují se v tzv. žilné hominové pmhy. Některé jsou dlouhé i několik kilometrů a několik set metrů široké. Tyto žilné hominové pmhu pronikají i do vulkanických homin jílovského pásma a pásma kozohorského. Velmi často zasahují také svrchnoproterozoické sedimenty. Petrograficky lze žilné hominy novoknínské oblasti rozdělit na tři základní typy.

Bazické lamprofýry. Jedná se o hominy s velkou převahou amfibolu ( spessarity ) nebo biotitu ( kersantity a minety) a žilné gabra. Porfyry a poríyrity. Tyto hominy jsou žulové až granodioritové a místy přecházejí až v gabro. Posledním typem jsou leukokrátní žuly, aplity a pegmatity.

Spessarity

Jedná se o jemnozmné lamprofýry šedozelené barvy. Většinou jsou složeny 2 bazického plagioklasu a amfibolu. Místy jsou slabě porfyncké.

kersantity a minety

Hlavní součástí těchto homin je b io tit. Základní rozdíl mez kersantity a minety je, že u prvně jmenovaných převládá plagioklas nad K - živcem. U minetů je tomu přesně naopak.

38

Žulový porjýr

Je to světlešedohnědá masivní hornina s velmi jemnozmnou základní hmotou. Tato hmota je tvořena převážně křemenem, K - živcem a malým množstvím biotitu.

Granodioritové, dioritové a gabrovité porjyrity

Představují velmi rozsáhlý a běžně rozšířený typ s neostrými petrografíckými hranicemi. Většinou jsou šedé až temně šedé barvy. Mají významnou porfyrickou strukturu. Vyrostlice jsou zde tvořeny převážně plagioklasem.

Aplity a leukokrátní žuly

Představují skupinu drobnozmných homin světle šedé až narůžovělé barvy. Tvoří je převážně křemen, K - živec a biotit.

Tyto žilné hominy variského stáří vznikaly v několika fázích. K nej starším patří porfyry a poríyrity, které se soustřeďují ve výrazném pmhu mezi vltavským údolím a Vesnicemi Celina a Borotice. Prostorově jsou spjata s nej významnějším zlatonosnými ložisky ^ovoknínska.

^tf~ukturně - tektonická stavba oblasti

Celková stavba námi sledovaného území je výsledkem dvou vrásnění, která postihla ^aši zem. Jednalo se kadomské vrásnění, kdy jeho poslední fáze probíhala před 550 miliony lety a vrásnění variského před 360 - 280 miliony let. Základní stavební rysy celému

komplexu vtisklo kadomské vrásnění. Zapříčinilo

''rásovou stavbu, zbřidličnatění a regionální metamorfózu. Deformace variského vrásnění měli především vliv na rozlámání kadomsky postižených homin. S intruzí středočeského plutonu, který byl součástí variského vrásnění Souvisí i další změny. Hlavní byla rekrystalizace svrchnoproterozoických homin a to hlavně tepelnými účinky.

39

Metamorfóza hornin zdejšího kraje

Postiženy byly, jak už bylo řečeno, hlavně hominy svrchnoproterozického stáří. Metamorfóza těchto homin proběhla ve třech fázích. Nejstarší fáze se nazývá autometamorfóza. Ta postihla hlavně hominy jílovského a kozohorského pásma. Dále proběhla tzv. regionální metamorfóza hydrotermálního charaktem. Je spjata se vznikem břidličnatosti. Jejím podstatným rysem byla změna v minerálním složení. Zejména vznik albitu, chloritu, titanitu, křemene a kalcitu. Poslední fází byla variská kontaktní metamorfóza. Byla významně spojena s intmzí granitoidů středočeského plutonu. Postihla celý svrchnoproterozoický komplex. To jak vulkano - sedimenty jílovského a kozohorského pásma tak i sedimenty štěchovické skupiny.

40

Zlatonosné zrudnění v Novém Kníně

Jak už bylo řečeno Nový Knín byl velmi významným zlatonosným revírem v naší zemi ,a to jak ve středověku, tak zejména na sklonku 80. let, kdy byla nalezena ložiska na vrchu Mokrsko. Podle provedených průzkumných vrtů se jedná o největší naleziště zlata v Evropě. Ložiska zlata v okolí Nového Knína se táhnou na významném pruhu začínajícího jižně od Prahy u Jílového a pokračuje jz. směrem až ke Kašperským Horám na Šumavě. Na tomto pásu leží převážná část významných zlatonosných ložisek Českého masívu. Jejich vznik spadá do doby variského vrásnění a to do jeho starší fáze ( 350 —320 milionů let ). Zlatonosná ložiska vznikala v souvislosti s intruzemi granitoidů středočeského plutonu a později nietamorfiiími procesy ve velkých hloubkách ( až 10 Km ) z hydrotermálních roztoků. Do dnešní polohy zlatých žil, tedy do polohy, kdy je možná těžba, se dostaly díky výzdvihům horninových bloků a také díky erozi, která způsobila odnos několik kilometrů mocných vrchních částí.

Zlatonosná ložiska jsou soustředěna v okolí Nového Knína v několika revírech. Mezi hlavní patří:

^ovokníský revír ^ozohorský revír Libčický revír a zlato v rozsypech

Tyto rudní revíry se nacházejí každý v různých geologických polohách a podle toho Se také liší v typech zlatonosného zrudnění.

41

Novoknínský revír

Nachází se nejbh'že u města. Je situován na západním svahu vrchu Chvojná a pokračuje až k obci Krámy a Malá Lečice. Zlatonosné žíly se zde nachází v kontaktně přeměněných břidlicích a prachovcích svrchnoproterozoických břidlic, které se nacházejí podél granitoidů variského stáří.

<> 420

•/

K R A MY

+-L-+

U ZD

Zlatonosná pásma a štoly v okolí Nového Knína 1. svrchnoproterozoické břidlice a droby 2. granitoiody středočeského plutonu 2. zlatonosná pásma 4. výskyty Ag zrudnění

Podle mapy se novokníský revír ještě dělí na další menší celky. V sudovickém pásmu ® kterém máme doposud velmi málo dat, je nejduležitější Karlova štola, která byl ražena z údolí říčky Kocáby. Podle dochovaných záznamů, ale nebyly její výnosy vysoké.

42

Uzavřený vstup do Karlovy štoly Je zmiňována již od roku 1539 a byla původně používána jako odvodňovaci štola dolu Moravec

43

v ,

’-■■' ;h.

■ V';.'^.'^: '.«-v- ;•■”'■ •fx-^':*^ ■ '■ • ^ ; í : '-

Zbytky po povrchovém dobývání zlata na vrchu Chvojná

Z dalších důležitých podcelků novoknínského pásma budeme jmenovat ještě chvoj enské pásmo. V tomto pásmu byly prováděny průzkumy převážně v první polovině 20 století. Rozsah průzkumných chodeb dosáhl asi 1600 m. Ani zde se nedosáhlo uspokojivých 'O^sledků. Významnější zlatonosné zrudnění nebylo objeveno. Posledním podcelkem je krámské pásmo. Je žilníkového charakteru uložené proterozoických černých břidlicích. 1 zde nebylo prokázáno velké Au zrudnění.

44

Libčický a kozohorský revír

Zde se jedná zejména o zlatonsné zrudnění převážně žilné a místy i žilníkového^“* charakteru. Zlato se nachází ve vulkanických a vulkanosedimentámích horninách. Společnou charakterisikou jsou křemenné žily, ve kterých se nachází spolu s křemenem i pyrit a zlato s vysokou ryzostí.

Libčický a kozohorský revír L vulkanity kozohorského pásma 2. vulkanosedimentámí souvrství 3. svrchnoproterozoické břidlice a droby 4. granitoidy středočeského plutonu 5. žilné horniny 6. poruchy 7. zlatonosné žíly a žilníky

Charakteristickým

znakem

zrudnění kozohorského

pásma je jeho

situování

v okrajových částech vulkanických homin kozohorského pásma. Zlatonosné zrudnění je zde Vázáno na zlatonosný křemen s nehojným pyritem a obsahuje zlato velmi velké ryzosti. Zlato se nachází většinou ve strmě uložených křemenných žilách. K většímu průzkumu tohoto Pásma došlo opět až na konci 20. století. Výzkumy se zaměřovali na středověké dobývky. 45

Výsledky potvrdily nepravidelné zlatonosné zrudnění v celé oblasti. Neobjevili žádné nové významnější ložisko a tudíž zavrhli otevření nové těžby v tomto pásmu.

Vchod do štoly Kateřinka na Kozích horách

46

Není bez zajímavosti, že v tomto revíru se také nachází Veselý vrch u obce Mokrsko, který je podle průzkumů pokládám za největší naleziště zlata v Evropě. 1 když není na území Nového Knína musíme se o něm zmínit. Geologické průzkumné práce u obce Mokrsko byly prováděny hlavně v 80. letech dvacátého století. Tyto práce byly úspěšné a bylo zde objeveno bohaté ložisko Mokrsko západ jehož potenciál dosahuje 150 tun zlata. Došlo také k průzkumu technologií, jak zlato nejlépe vytěžit a být co nejšetmější k přírodě. Po roce 1989 a změně politické a ekonomické situace byla vypsána soutěž, ve které vyhrála britská společnost RTZ. Nakonce však k těžbě nedošlo z důvodu nesouhlasu místních obyvatel, ze strachu na ekologický dopad na jejich krajinu a program byl ukončen. V

současnosti jsou veškeré průzkumné činnosti a jiné aktivity na této lokalitě

ukončeny.

47

Zlato v rozsypech

Mezi první místo kde se nacházelo a získávalo v námi sledované oblasti bylo zajisté zlato z náplavů a řek. Ještě dnes je možné nalézt četné stopy po jeho rýžování. Bohužel díky lidské činnosti jako je zemědělství zmizelo mnoho sejpů^^ . První zlato pocházelo jistě z náplavů

řeky

Kocáby.

Primární

zdroje

zlata

v těchto

náplavech

lze

hledat

v

ložiskách kozohorského pásma novoknínského revíru. Toto zlato bylo pravděpodobně uvolňováno při procesech zvětrávání a poté bylo spláchnuto do toku Kocáby, kde se v náplavech usazovalo. Zlato zde bylo v minulost i rýžováno po celém údolí toku mezi obcemi Mokrovraty, Nový Knín a Malá Lečice. Na dobové mapě je vidět rozsah rýžovišť na konci 19. století. Ještě dnes je zde možné najít a vyrýžovat zlato, zejména v říčce Kocábě. Není ovšem možné o těžbě přemýšlet jako o ekonomické investici. V tomto případě by to bylo mrhání fínacemi i časem, nehledě na ochranu přírody. Spíše se může jednat o zajímavý námět na exkurzi nebo rodinný výlet. ( podle: Morávek 2003 )

48

Historická mapa rýžovišť v okolí Nového Knína

49

4.4. Historie těžby zlata v Novém Kníně

Oblast Nového Knína patří mezi historicky významná zlatonosná území Čech. Velké množství zlatých dolů, které se vyskytovaly v okolí Nového Knína, učinily z města na dlouhou dobu báňské centrum regionu. Celý kraj se rozděluje do několika rudních pásem. Mezi první a nejblíže položené městu je novokníský revír, který se nachází mezi Novým Knínem, Krámy a Malou Lečicí. Jeho rozloha je asi 7 Km'. Nachází se zde mnoho středověkých hornických prací. Zejména mezi říčkou Kocábou a Sudovicemi ( část Nového Knína ) na v. okraji Nového Knína. Jedná se hlavně o doly Klok, Kocour, Moravec a novější Karlovu štolu. V letech 1539 - 1615 fungovalo v tomto pásmu okolo 20 dolů a velký rozsah povrchového dobývání na vrchu Nevada. Tyto zemní práce ale nebyly moc hluboké, nejhlubší byla asi okolo 30 m. Poslední práce v tomto pásmu byly provedena v první polovině 20. století. Jednalo se o průzkumné vrty a nebyly úspěšné. Mnohem významnějším těžebním revírem, ovšem ne historicky, byl revír kozohorský. Nacházel se v členitém terénu Kozích hor jjz. od Nového Knína. Posledním a nej významnějším komplexem středověkých prací, který se nachází asi 7 km od Nového Knína je revír Psích hor ( někdy se také uvádí Lodických h o r). Těžební práce zde probíhaly hlavně ve 13. a 14. století. Zlatonosné zrudnění v tomto pásmu mělo vysokou ryzost. Největší zajímavosti leží na Koňském vrchu u obce Čelina. Velikost prací, které se zde nacházejí, svým rozsahem značně přesahují ostatní rudní revíry Čech. Zlato bylo dobýváno pomocí povrchových dobývek, podpůrných šachtic a štol. Takto ''ytěžená ruda (jednalo se hlavně o zlatonosný křemen ) byla převezena do zlatorudných mlýnů, které se nacházely na Čelinském potoce, kde se křemen rozemlel a zlato se pak 'Trýžovalo. Celá revírní oblast má celkovou rozlohu asi 24 Km'. Odhaduje se, že celková produkce zlata v novokníském kraji byla asi 4000 kg zlata. Prosperita města vždy závisela na produkci zlata. Celkově se ale dá říci, že největší význam rozkvětu města prinesla až těžba zlata ve vzdálenějších oblastech. Tento rozkvět nastal hlavně v 15. století. Dalším velmi oblíbeným způsobem dobývání zlata na Novoknísku bylo rýžování z náplavů. Rýžování můžeme považovat za nej starší způsob získávání zlata. Většina rýžovišť říčce Kocábě je dnes již zcela neznatelná. Hlavní se nacházela na sz. části revíru mezi obcemi Mokrovraty, Novým Knínem a Malou Lečicí. Rýžovalo se také na přítocích Kocáby; ^ to převážně na Voznickém potoce a Krámském potoce. Rýžování se jako malovýroba

50

udrželo až do první poloviny 19. století. Roční odvody zlata se ovšem pohybovaly většinou v rozpětí 10 až 25 g / 1.

4.5. Historie hornictví v Novém Kníně

Za rozkvět pro hornictví je považován středověk. V Novém Kníně se takový rozkvět hornictví může datovat někdy na přelomu 13. a 14. století. Ve 14. století sloužilo zlato, které se vytěžilo v Novém Kníně spolu se zlatém jílovským k ražbě zlatých dukátů. V tomto období dosáhl Knín asi největšího rozkvětu a produkce zlata ve své historii. Konec tohoto hornického rozmachu nastal v 15. století, kdy docházelo pomalu k vyčerpání snadněji dosažitelných ložisek zlata a těžba ve větších hloubkách byla nákladná a obtížná. Vše dovršilo období husitských válek.. Knín postihl osud mnoha měst v tehdejší době, byl v roce 1424 vypálen. Kjeho obnově došlo až v druhé polovině 15. století. Nakonec král Jiří z Poděbrad stvrdil všechny knínské výsady a práva. Tato práva byla postupně obnovována dalšími panovníky. Znovuobnovení těžby zlata v Novém Kníně trvalo celé 16. století. Na některých lokalitách se udrželo až do 17. století. V této době byla v činnosti většina dolů a zlatorudných mlýnů. Největší byl na říčce Kocábě a udržel se v činnosti až do opětovného vypálení města; a to Švédy v roce 1639. V této době zde již nepracovali pouze horníci knínští, ale také pražští a němečtí občané. V téže době se Nový Knín zásadně podílel na dodávkách zlata pro pražské mincovny. Tento prim držel spolu s revíry Kašperských hor a Jílového. V 16. století se Knín počal potýkat s technickými problémy těžby. Nejdéle se udžela těžba v oblasti Kamlová u obce Libčice. Později, po zmiňovaném vypálení města, na většině rnístech dolování zlata zaniklo. V 17. století se o obnovu tradice dolování pokoušelo neúspěšně. Dolování zlata bylo velmi technicky náročné.

samo město, ale zcela

Většina míst byla již vytěžena a

dolovat hlubší a méně vydatná ložiska se nevyplatilo. Výjimku tvořilo pouze bohatší ložisko ''oblasti Kamlové, ale i zde nakonec těžba skončila. Po roce 1772 upadají hornická díla Zapomnění. K dalším pokusům o znovunavázání na slavnou hornickou minulost došlo až na konci a na počátku 20. století. Četní badatelé se znovu pouštěli do průzkumných prací v okolí Nového Knína. Bylo vynaloženo nemalé úsilí na na znovunalezení domnělých kamlovských zlatých žil v prostoru vrchu Chvojná. Tedy přímo v místech, kde ve středověku probíhala 51

těžba.

Došlo

však k omylu v zápisu v báňské knize a nakonec se přišlo na to, že tato

domnělá ložiska se nacházejí u obce Libčice. Díky této chybě v průzkumu se většina prací soustředila pouze na sv.část Nového Knína. Tedy na místa méně bohatá a do značné míry již vytěžena. V

první polovině 20. století se prováděly průzkumné práce také v okolí Nového Knína

a to zejména u obcí Libčice a Kozí Hory a částečné průzkumy se prováděly i revíru Psí hory u Vltavy. O

znovuotevření dolů u obce Libčice se postaral hrabě A. Sylva - Taroucca. Ten

navázal přímo na středověká těžební díla a pokračoval v jejich činnosti. Nutno podotknout, že ani tato ložiska nebyla bohatá. Nejbohatší lokální žilky měly obsah asi 200 - 300 g / 1. Ale průměrné roční obsahy zlata dosahovaly pouze 12 - 18 g / t. Z těchto důvodů se nakonec těžební práce vletech 1923 - 1926 přerušily a v dolech zůstala jen udržovací služba, která zajišťovala odčerpávání vody. Posledními, kdo se pokoušel o navázání na středověkou hornickou tradici, byly v letech 1945 - 1951 Středočeské rudné doly Příbram. Znovu se otevřely doly hraběte Sylva Tarouccy a práce pokračovaly. Jednalo se ale zejména o práce průzkumné. Poslední velký průzkum proběhl v roce 1980 - 1990; a to hlavně v okolí obce Libčice a Mokrsko. U obce Mokrsko bylo nakonec objeveno jedno z největších ložisek zlat v Evropě. Kjeho těžení se zatím nepřistoupilo. Odhaduje se, že ložisko obsahuje asi 7 0 1 ryzího zlata. K poznatkům získaných z průzkumných prací také samozřejmě bohatě přispíval archeologický průzkum, který probíhal v letech 1980 - 1985. Ten jen potvrdil, že tento kraj byl již odnepaměti důležitý pro svou bohatost na zlato až do doby svého hornického vrcholu a v současné době ho nejde jen tak pustit ze zřetele. ( podle: Litochleb 2003 )

52

5. Výzkumná zjištění tykající se znalostí regionu Novy Knín Cílem druhé časti diplomové práce je praktické zjištění znalostí týkající se vzdělávacího okruhu Geologický průvodce Novoknínskem, který je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a příroda. Člověk a jeho svět. Člověk a společnost. Tyto mnoho tématické vzdělávací oblasti vymezují vzdělávací obsah týkající se člověka, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat, uplatňují pohled do historie i současnosti a směřují k dovednostem pro praktický život. Učí žáky pozorovat věci a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří tak jejich Ucelený obraz světa. Vede žáky k poznávání sebe i svého okolí a postupně je seznamuje s místně i časově vzdálenějšími osobami a jevy a se složitějšími ději. Učí žáky vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Umět je soustředěně pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe učí žáky vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků, znalostí a dovedností se žáci učí věci, jevy a děje pojmenovávat, vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky a podněty jiných. Základem výuky v dané oblasti by měl být osobní příklad učitelů a vlastní prožitek Vycházející z konkrétních nebo modelových situací, při osvojování potřebných dovedností. Způsobů jednání a rozhodování. Propojení těchto vzdělávacích oblastí s reálným životem a praktickou zkušeností žáků může být velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací, může jim pomoci při hledání postavení mezi vrstevníky, při upevňování pracovních a režimových návyků. Podstatou tématických okruhů je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, aby mohli navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejné knihovny atd. Při práci s dětmi jsem využíval různé formy práce. Jednalo se zejména o projekty, diskuze s odborníky i pamětníky, řízené rozhovory, dotazníky, pracovní listy, tajenky, doplňovačky, grafy, kvizy, soutěže i hry. Některé náměty se staly součástí běžné výuky, plnění jiných vyžadovalo dobu několika dnů, týdnů i měsíců.

53

5.1. Hypotézy

Nyní bych si rád vytýčil několik pracovních hypotéz, které se týkají daného tématu. Domnívám se totiž, že žáci přicházejí na druhý stupeň ZŠ již s určitými poznatky a zkušenostmi. H l: Předpokládám, že žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, hospodářství a kultury a jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického a správního. H2: Předpokládám, že žák srovná a z hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik.

H3: Předpokládám, že žáci mají znalosti týkající se regionu Nový Knín

v oblastech

společnosti, přírody, kultury, historie a samozřejmě určitého geologického přehledu a jeho významu pro celý novoknínský region.

H4: Předpokládám, že žák dokáže samostatně pracovat s dostupnými zdroji, vyhledávat údaje týkající se daného tématu a vyhodnocovat je ( orientace v encyklopediích, vyhledávání údajů na internetu, v muzeích a kronikách)

Do jaké míry se tyto hypotézy potvrdí, rozeberu v kapitole Hodnocení získaných údajů.

54

Pojetí, cíle a úkoly

Pojetí, cíle a úkoly jsou obsaženy v několika vzdělávacích oblastech. Člověk a Příroda, Člověk a jeho svět. Člověk a společnost. Ale prolínají se samozřejmě i do jiných předmětů jako je dějepis, literatura, chemie, fyzika, výpočetní technika i dalších. Mezi hlavní cíle patří: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování

potřeba klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi

způsob myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby

posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů

zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí

porozumění souvislostem mezi čirmostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí

uvažování a jednání, která preferují

co nej efektivnější využívání zdrojů energie v

praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy

utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

55

5.2. Metodický postup pro sledovaný výzkum a výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vytyčení základního pojmu: strategie

Strategie se zabývá obecnými teoretickými problémy cest a prostředků vědeckého poznání a zákonitostmi vědeckého bádání jako tvořivého procesu. Vzniká na základě analýzy postupu. Odhaluje obecné stránky používaných metod a prostředků, srovnává je, uvádí je v systém a odhaluje podstatu poznání. Strategie pedagogiky je soustava poznatků o základech a struktuře pedagogické teorie, o přístupech zkoumání pedagogických jevů a procesů, o způsobech získávání poznatků, které pravdivě odrážejí neustále se měnící skutečnost v podmínkách rozvíjející se společnosti. Pojem strategie lze obecně charakterizovat jako záměrný postup ( cestu ), jejíž pomocí se dosáhne určitého cíle, něco se pozná nebo se vyřeší.

Vytyčení výzkumného problému •

téma

•

studium literatury

•

formulace problému

•

znalost cest a metod, jak problém řešit

56

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení

Učitel -vede žáky k využívání vhodných způsobů metod a strategií učení -vede k vyhledávání a třídění informací a k jejich praktickému využití -požaduje po žácích aktivní používání odborné terminologie -vede k samostatnému pozorování a experimentování a vyvozování závěrů k další práci

Kompetence k řešení problémů

Učitel -pomáhá vnímat a řešit problémové situace ve škole i mimo ni, pomáhá rozpoznat a pochopit problém -zprostředkuje vyhledávání informací vhodných k řešení problému -zadává samostatné práce v podobě referátů -vede žáky k odpovědnosti za svá rozhodnutí

Kompetence komunikativní

Učitel

-vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému vyjadřování -vede žáky k naslouchání druhým lidem -aktivně zapojuje žáky do společenského dění -podněcuje na základě získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů potřebných k soužití a spolupráci s ostatními lidmi

57

Kompetence občanské

Učitel

-umožňuje žákům chápání svých práv a povinností ve škole i mimo ni -vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích -pomáhá žákům respektovat a chránit naše tradice, kulturní a historické dědictví -předkládá žákům požadavky na kvalitní životní prostředí

Kompetence sociální a personální

Učitel

-vyžaduje dodržování pravidel slušného chování -učí

žáky vytvářet příjemnou

atmosféru ve

skupině,

upevňování

dobrých

mezilidských vztahů -učí respektovat pravidla při práci v týmu, přispívat k diskusi a debatě, vede k efektivní spolupráci s druhým při řešení daného úkolu

Kompetence pracovní

Učitel

-vytváří možnosti k používání vhodných materiálů, účinných nástrojů a využití vybavení -vede žáky k vhodnému užití znalostí a zkušeností v jednotlivých vzdělávacích oblastech a k vlastnímu rozvoji ( podle: ŠVP ZŠ Nový Knín )

58

5.3. Vyhodnocení vstupního testu

Dne 30. října 2007 jsem provedl výzkumné šetření na zjištění vědomostí žáků o otázkách týkající se současnosti, historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí. Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření. Věkový průměr žáků byl 14 - 15 let.

Cíl šetření: Získat ucelené informace o povědomí žáků na II. stupni ZŠ týkající se současnosti, historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí.

Hypotézy: Hl:

Předpokládám, že žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody,

hospodářství a kultury a jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického a správního. H2:

Předpokládám, že žák srovná a z hodnotí na vybraných ukázkách

způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik.

H3-

Předpokládám, že žáci mají znalosti týkající se regionu Nový Knín

v oblastech společnosti, přírody, kultury, historie a samozřejmě určitého geologického přehledu a jeho významu pro celý novoknínský region.

H4-

Předpokládám, že žák dokáže samostatně pracovat s dostupnými

zdroji, vyhledávat údaje týkající se daného tématu a vyhodnocovat je ( orientace v encyklopediích, vyhledávání údajů na internetu, v muzeích a kronikách).

59

Použitý dotazník

Jméno:

Datum:

1. Urči polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu ?

2. Co víš o minulostí novokníského regionu ? Kde se o ní můžeš informovat ?

a. v okolí NK je národní park b. těžilo se zde zlato c. těžilo se zde železo d. NK je bezvýznamné město

•?. Jaké

historické budovy v NK znáš ?

4. Jaké důležité toky jsou v okolí NK ?

Znáš nějaké rostliny rostoucí v tomto kraji ? Pokud ANO jaké ?

ANO N e , rostliny mě nezajímají

6.

Jaké živočichy můžeš spatřit v okolí NK ?

60

7. Jaké surovinové zdroje se nachází v okolí N K ?

a. žádné b. uran c. zlato a stříbro d. uhlí, ropa a zemní plyn

8. Do jakého podnětného pásu bys zařadil tento region ? Co j e pro tento pás charakteristické ?

a. subtropický b. mírný c. polární d. tropický

9. Jakým způsobem bys m ohl ty sám pom oci p ři ochraně přírody ve tvém okolí ?

61

Hodnocení použitého dotazníku

1. Urči polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu ?

Polohu svého bydliště určilo správně 71 % dotazovaných. 15 % určilo pouze částečně. 14 % má problémy s orientací na mapě. Našly se i některé kuriózní odpovědi typu: Na komíně, V pekle.

2. Co víš o minulosti novokníského regionu ? Kde se o ní můžeš informovat ?

85 % dotazovaných ví, že NK byl významným střediskem těžby zlata. 15 % odpovědělo, že se zde těžil uran. Důvod této odpovědi je, že tato ruda byla těžena v blízkém příbramském regionu.

S. Jaké historické budovy v NK znáš ?

100 % dotazovaných znalo minimálně jednu významnou historickou budovu v NK. 68 % uvedlo více než tři.

Jaké důležité toky jsou v okolí NK ?

100 % dotazovaných uvedlo jako hlavní tok, který protéká městem - říčka Kocába. Pouze 50 % dotazovaných si vzpomnělo na Voznický potok, který se vlévá do Kocáby před NK. Dva uvedli Vltavu.

62

5. Znáš nějaké rostliny rostoucí v tomto kraji ? Pokud ANO jaké ?

90 % dotazovaných uvádělo běžné druhy rostlin i stromů nacházející se v této oblasti. 10 % procent odpovědělo Ne. Opět došlo i na kuriózní odpovědi, že nejvýznamnjší rostlina zdejšího krájeje marihuana.

6. Jaké živočichy můžeš spatřit v okolí NK ?

100 % dotazovaných uvádělo běžné druhy naší zvěře. Opět došlo na některé netradiční odpovědi typu: slon, klokan, jeden žák dokonce opověděl vetřelec.

7. Jaké surovinové zdroje se nachází v okolí NK ?

100 % dotazovaných uvedlo zlato a stříbro. 17 % ještě navíc uran

8. Do jakého podnětného pásu ty s zařadil tento region ? Co je pro tento pás charakteristické ?

100 % dotazovaných uvedlo mírný podnební pás. Pouze 10 % váhalo při jeho charakteristice.

9. Jakým způsobem bys mohl ty sám pomoci při ochraně přírody ve tvém okolí ?

100 % dotazovaných uvedlo třídění odpadu. Používání recyklovaného papíru. Někteří uvedli péči o zvířata. Pouze dva dotazovaní uvedli, že jim je to jedno.

63

Vytýčené hypotézy se ve vstupním testu potvrdily pouze částečně. Pouze hypotéza č. 4. se potvrdila téměř u všech dětí. Jejich podrobným rozborem se budu zabývat v dalších částech práce.

64

5. 4. Výzkumný vzorek u žáků na II. stupni ZŠ NK

Návštěva Muzea těžby a zpracování zlata Nový Knín

Dlouhou a slavnou tradici dobývání zlata v novokníském kraji nám připomíná místní Muzeum těžby a zpracování zlata. Muzeum bylo zřízeno v roce 1999 Městským úřadem v Novém Kníně ve spolupráci s Českým klubem zlatokopů. Jako pomyslný startovní výstřel této události bylo Mistrovství světa v rýžování zlata, které bylo uspořádáno v údolí říčky Kocáby a navazovalo tak na tradici rýžování zlata v tomto kraji. Jako doprovodný program

Ukázka hornických želízek

této události byla zřízena první malá expozice zaměřena na historii Nového Knína, na jeho hornickou minulost a samozřejmě prostor pro výstavu historii Českého klubu zlatokopů. Muzejní expozice je umístěna v budově tzv. Mincovny na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tato budova byla již od 15. století spjata stěžbou zlata. Zde sídlil vletech 1490 - 1644

65

perkmistr ( královský úředník, který dohlížel na správu dolů a odvody z vytěženého zlata ). Počátkem 20. století byl tento dům v majetku rodiny Nešutů. Základ expozice je věnován historii Nového Knína od prvních zmínek o Knínu do dnešních dob. Během přípravy na otevření muzea došlo i k několika významným objevům. Jednalo se zejména o části hornických nástrojů. Stálá expozice sleduje dvě linie. První již zmiňovanou historickou linii od počátku dolování po současnost. V této části výstavy je také stála expozice Českého klubu zlatokopů. Druhá část expozice sleduje tradiční řemesla, která se rozvíjela po úpadku hornické tradice.

Výstava hornických kahanů ( v popředí jsou vidět nejprimitivnější, ještě keramické kahany tzv. palčáky ;

66

Knínská pečetidla jednotlivých řemeslných cechů (zd e jsou uloženy pouze kopie, originály jsou uloženy v muzeu v Kutné Hoře )

67

Exkurze ke středověkým zlatonosným štolám

Exkurze č. 1 - Údolí Kocáby

Cíl:

Seznámení se s nejznámějšími zlatonosnými štolami na území Nového Knína - novoknínský revír

Úkoly:

Zkoumání přírodních faktů formou pozorování Ochrana životního prostředí a historických odkazů Využití a ověření získaných dat vlastní zkušeností

Příprava:

Stanovení termínu exkurze Zajištění odborného výkladu ( p. Josef Mácha, kronikář a historik Nového K nína) Poučení žáků o bezpečnosti během exkurze Rozdělení žáků do jednotlivých skupin dle vytyčených úkolů Příprava pomůcek ( mapa, blok, tužky, volné listy, dalekohled,..... )

Vlastní exkurze:

Výchozí bod se nachází u budovy Mincovny ( Muzeum těžby a zpracování zlata. Výchozí bod č. 1 ) na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ještě před vlastním odchodem ke štolám bude udělán krátký vstup do historie města a za jeho hornickou tradicí. Zde nám pomůže místní kronikář a historik. V případě, že není zajištěn či se nemůže exkurze zúčastnit, pomůže nám následný krátký výtah historie, kterou Se zabývám v první části práce. Nesmíme zapomenout zmínit se o jednom z největších nalezišť zlata v Evropě na Veselém vrchu u obce Mokrsko, kde se nachází okolo 100 tun ryzího zlata.

68

Pak pokračujeme podle přiložené mapy po cestě údolím říčky Kocáby k ústí jedné významné štoly v okolí Nového Knína, Karlově štole ( zastávka č. 2 ). Zmínky o ní jsou již od roku 1539, kdy byla používána jako odvodňovaci štola dolu Moravec. V současné době je přístupná, ale z důvodu výskytu netopýru je vchod zajištěn. Další zastávka bude u ústí štoly č. 1 ( zastávka č. 3 ). Tato štola představuje poslední pozůstatek po průzkumu tzv. chvoj enského pásma. Průzkum byl prováděn v první polovině 20. století. V současnosti je štola č. I propojena se štolou č. 11. V 60. letech 20. století zde vznikl podzemní výzkumné pracoviště Ústavu termodynamiky AV ČR. Toto pracoviště je zde dodnes a celý areál je nepřístupný.

Další zástavkou je štola č. II. ( zastávka č. 4 ), která se nazývá také Václavova štola. Vznikla jako štola předchozí v první polovině 20. století. Práce na ní započaly, když štola č. I- nenarazila na žádné staré práce a jiné významnější ložisko zlata. Pouze jedna křemermá žíla vykazovala větší množství zlata, ale záhy zanikla.

Poslední zastávkou budou staré propadlé dobývky zlata za Spáleným mlýnem ( zastávka č. 5 ). Těchto propadlých dobývek si může všimnout pouze pozorný člověk. Jedná se o drobné propadliny v terénu, které nám dokazují, že již ve středověku zde docházelo k hojnému dobývání zlata. To se náchází na v křemenných žilách v horninách svrchního proterozoika. K mnoha z těchto dobývek chybí jakákoli dokumentace a historické podklady. V současnosti je většina těchto dobývek a propadlin zavezena sutěmi a stavebním odpadem.

V

celém údolí Kocáby jsou podél toku, na některých místech patrny tzv. sejpy.

Zbytky po středověkém dolování zlata rýžováním. Opět ovšem narážíme na problém jejich zániku lidskou činností, a proto ve většině případů jsou patrné pouze na horním toku. Ve většině případů jde spíše o odvolání na historiské prameny, které uvádí, kde se rýžovalo.

69

í:^l V 'l.

••■ . . - * ^ g g | ^ > ^ - V * lK á H ra š tic e

■

. .. . '■ - * • ^

i .

70

Shrnutí a hodnocení exkurze

1. Řízený rozhovor žáků s kronikářem p. Josefem Máchou. 2. Prověřovací test 3. Hodnocení učitelem a žáky 4. Využití poznatků v mezipředmětových vztazích

-Český jazyk -Výtvarná výchova -Chemie -Přírodopis -Fyzika

71

Exkurze č. 2 - Nový Knín a jeho o k o lí- chvojenské pásmo

Seznámení se s nejznámějšími zlatonosnými štolami na území Nového

Cíl:

Knína - chvojenské pásmo

Zkoumání přírodních faktů formou pozorování

Úkoly:

Ochrana životního prostředí a historických odkazů Využiti a ověřeni získaných dat vlastní zkušeností

Příprava:

Stanovení termínu exkurze Zajištění odborného výkladu ( p. Josef Mácha, kronikář a historik Nového K nína) Poučení žáků o bezpečnosti během exkurze Rozdělení žáků do jednotlivých skupin dle vytyčených úkolů Příprava pomůcek ( mapa, blok, tužky, volné listy, dalekohled,..... )

Vlastní exkurze:

Tato exkurze bude kratší a začíná nedaleko za pomyslnými městskými hradbami Nového Knína. První zastávkou bude sudovické pásmo ( zastávka č. 1 ). Toto pásmo se nachází nejblíže k městu. V současnosti zde nalezneme asi O, 5 km pásma poměrně hlubokých pinek ( pásmo sledující staré důlní práce ). Bohužel blízkost města je poznamenalo zavážením komunálním odpadem. Právě v tomto prostoru se nacházely bohaté doly Klok, Kocour, Měděný a Moravec. Ve 20. století došlo k opětovnému otevření některých štol, ale opět bezvýsledně.

Další zastávkou jsou bývalé hornické aktivity v prostoru vrchu Chvojná, které místní nazývají Mikule ( zastávka č. 2 a 3 ). Zlato se v této oblasti začalo těžit již v předhusitských dobách a později k obnově těžby došlo v 16. století. Přes slibné začátky se nakonec opět 72

upustilo od těžby ve větším měřítku. Následovaly další neúspěšné pokusy otevření revíru v 17., 18. století. Po roce 1945 byly veškeré výzkumné práce zastaveny. Zajímavostí tohoto pásma je, že se zde nacházelo i stříbrné zrudnění. Množství asi 550 g / t .

73

Shrnutí a hodnocení exkurze

5. Řízený rozhovor žáků s kronikářem p. Josefem Máchou. 6. Prověřovací test 7. Hodnocení učitelem a žáky 8. Využití poznatků v mezipředmětových vztazích

-Český jazyk -Výtvarná výchova -Chemie -Přírodopis -Fyzika

74

Exkurze č. 3 - Kozohorské pásmo

Seznámení se s nejznámějšímí zlatonosnými štolami na území Nového

Cíl:

Knína - kozohorský revír

Úkoly:

Zkoumání přírodních faktů formou pozorování Ochrana životního prostředí a historických odkazů Využití a ověření získaných dat vlastní zkušeností

Příprava:

Stanovení termínu exkurze Zajištění odborného výkladu ( p. Josef Mácha, kronikář a historik Nového K nína) Poučení žáků o bezpečnosti během exkurze Rozdělení žáků do jednotlivých skupin dle vytyčených úkolů Příprava pomůcek ( mapa, blok, tužky, volné listy, dalekohled,..... )

Vlastní exkurze:

Kozohorské pásmo náleží k proterozoiku Barrandienu. Stratigraficky přísluší davelské skupině s charakteristickým výskytem černých břidlic. Celkově můžeme říci, že hominy kozohorského pásma mají velmi variabilní složení. Západní a sevemí pásmo je budováno proterozoickými sedimenty a východní a jižní část pak granitoidy středočeského plutonu.

První zastávka je Kateřinská štola ( zastávka č. 1 ). Tomuto místu se odnepaměti říkalo V Kateřinkách. Nachází se zde krátká štola, která sleduje povrchovou pomchovou zónu s čočkovitou křemennou žilou, která vykazuje zlatonosné zmdnění. Těžilo se zde hlavně ve středověku. Novější průzkumné práce zde nebyly prováděny. Je uváděno, že obsah zlata zde nepřesahuje 2g / 1.

75

Druhou zastávkou již je mnohem významnější štola Sylvy - Tarouccy ( zastávka č. 2 ). Tato štola je 200 m dlouhá. Navazuje na středověké hornické práce pod vrchem Besídka. Hrabě Sylva - Taroucca toto důlní dílo obnovil v roce 1911. Hrabě byl majitelem průhonického panství a jeho velkou snahou bylo obnovit co nejvíce kutacích prací ve zdejším kraji. Jeho pokusy nebyly úspěšně. Po několika letech je celé dílo opuštěno. V 50. letech 20. století zde byly provedeny průzkumné práce. Bylo prokázáno, že zdejší křemenné žíly mají lokálně vysoký obsah zlata, ale bohužel kvůli nesouvislému zrudnění se nevyplatí jejich těžba. Předmětem průzkumu byly tři zlatonosné žíly Amadeus, Anna a František.

Poslední zastávkou budou staré hornické práce u osady Hranice ( zastávka č. 3 ). Ty se nachází vedle silnice na Hranice. Nachází se zde staré pinkové pásmo ( pásmo sledující staré důlní práce ). I zde byly prováděny průzkumné práce v první polovině 20. století a i zde se došlo k závěru, že těžba zlata zde je náročná a nákladná, a tudíž se nevyplatí. Další průzkum proto již nebyl prováděn.

76

Shrnutí a hodnocení exkurze:

9. Řízený rozhovor žáků s kronikářem p. Josefem Máchou. 10. Prověřovací test 11. Hodnocení učitelem a žáky 12. Využití poznatků v mezipředmětových vztazích

-Český jazyk -Výtvarná výchova -Chemie -Přírodopis -Fyzika

77

Výstupní test na prověřeni získaných znalostí

Dne 13. března 2008 jsem provedl výzkumné šetření na zjištění vědomostí žáků o otázkách týkající se současnosti, historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí. Test proběhl po absolvování výkladu, exkurzí a návštěvy muzea. Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření. Věkový průměr žáků byl 14 - 15 let.

Cíl šetření: Získat ucelené informace o povědomí žáků na II. stupni ZŠ týkající se současnosti, historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí.

Hypotézy: Hl:

Předpokládám, že žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody,

hospodářství a kultury a jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického a správního. H2:

Předpokládám, že žák srovná a z hodnotí na vybraných ukázkách

způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik.

H3:

Předpokládám, že žáci mají znalosti týkající se regionu Nový Knín

v oblastech společnosti, přírody, kultury, historie a samozřejmě určitého geologického přehledu a jeho významu pro celý novoknínský region.

H4:

Předpokládám, že žák dokáže samostatně pracovat s dostupnými

zdroji, vyhledávat údaje týkající se daného tématu a vyhodnocovat je ( orientace v encyklopediích, vyhledávání údajů na internetu, v muzeích a kronikách).

78

Jméno:

Datum:

1. D o jakého období se datují počátky hornické těžby zlata v okolí Nového Knína ?

a. b. c. d.

20. století 13. a 14. století 9. století v pravěku

2. Jaké jin é rudy se zde je ště těžily ?

a. b. c. d.

stříbro měď uran žádné

3. Co způsobilo úpadek těžby zlata ?

4.

Vyjmenujjin é známé lokality, kde se těžilo zlato v okolí Nového Knína,

5. K jakém u účelu sloužilo zlato vytěžené v okolí Nového Knína ? a. ražba zlatých mincí b. na výrobu korunovačních klenotů c. pokrytí dluhů města

6.

V ja k é hloubce se nejčastěji zlato těžilo ?

79

7. V jakých horninách je nejčastěji vázána zlatá ruda ?

a. v hlíně b. v náplavech c. v křemení 8. Jak se jm enuje zřejmě největší naleziště zlata v Evropě ?

a. Zlatý vrch b. žádné takové naleziště na našem území není c. Veselý vrch u Mokrska d. vrch Chvojná ( Mikule )

9. N apiš významné rostlinné a živočišné druhy ?

80

Hodnocení výstupního dotazníku

Jméno:

Datum:

1. Do jakého období se datují počátky hornické těžby zlata v okolí Nového Knína ?

75 % dotazovaných odpovědělo správně, 12 % dotazovaných se domnívalo, že se jedná o 9. století a 13 % dotazovaných uvedlo 20. století.

2. Jaké jin é rudy se zde ještě těžily ?

92 % dotazovaných správně označilo stříbro, 8 % přidalo ještě uran z důvodu již předem uvedených.

3. Co způsobilo úpadek těžby zlata ?

100 % dotazovaných označilo za hlavní důvod vojenské konflikty, 75 % dotazovaných uvedlo vyčerpání zdrojů a 25 % přidalo potíže s dolováním.

4. Vyjmenujjin é známé lokality, kde se těžilo zlato v okolí Nového Knína.

100 % dotazovaných znalo alespoň dvě lokality, kde docházelo k těžbě zlata. Největší naleziště zlata v Evropě Veselý vrch u Mokrska uvedl každý dotazovaný. 68 % uvedlo až čtyři lokality.

81

5. K jakému účelu sloužilo zlato vytěžené v okolí Nového Knína ?

Tato otázka byla pro žáky obtížná, pouze 52 % odpovědělo správně.

6. Vjaké hloubce se nejčastěji zlato těžilo ?

89 % dotazovaných se vešlo do rozmezí 30 - 50 m. Pouze 11 % dotazovaných odpovědělo jiným údajem ( 200 m, 700 m, 1000 m ).

7. Vjakých horninách je nejčastěji vázána zlatá ruda ?

100 % dotazovaných zatrhlo odpověď v náplavech a odkazovalo na rýžování zlata. 64 % vědělo, že zlatá ruda je ve zdejším kraji vázána na zlatonosný křemen. Odpověď hlíně neuvedl nikdo.

8. Jak se jmenuje zřejmě největší naleziště zlata v Evropě ? 100 % dotazovaných odpovědělo správně.

9. Napiš významné rostlinné a živočišné druhy ?

100 % dotazovaných uvedlo běžně rostlinné a živočišné druhy. Někteří jedinci uváděli méně známé druhy jako štír, lýkovec, ondatra,. .. .

Tento test byl pro žáky obtížnější, nicméně se domnívám, že žáci test zvládli velice dobře a byli za něj kladně hodnoceni. Toto hodnocení bylo p o dohodě s učitelkou Mgr. M. Novotnou zahrnuto do celkové klasifikace žáků IX. ročníků. Důvod tohoto úspěchu vidím v tom, že žáci neměli pouze teorii ve třídách, ale pracovali s vlastní zkušeností a vlastním prožitkem. Díky přímým návštěvám daných hornických lokalit byly žáky nabyté vědomosti lépe zafixovány a vstřebány.

82

5. 4. Hodnocení získaných údajů

Na začátek mohu říci, že většina žáků pracovala se zájmem a zaujetím. Přispívaly k tomu zejména neobvyklé postupy, metody a výchovné strategie, které nespočívaly pouze v paměťovém učení, ale byly pestré a respektovaly věkové i individuální možnosti žáků. Lepších výsledků bylo dosaženo u žáků, jejichž rodiče dosáhli středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání, naopak problémy jsem zaznamenal u žáků ze slabších sociálních skupin. Při hodnocení konkrétních cílů a úkolů bych chtěl zdůraznit, že byly respektovány individuální a věkové rozdíly žáků a úkoly dle toho voleny. Velmi dobrých výsledků jsem dosáhl u žáků Vlil. a IX. ročníků. Při práci s žáky jsem požadoval již určitou samostatnost ve vyhledávání a třídění poznatků, určitý stupeň samostatného a logického myšlení i určitý stupeň gramatické správnosti při zpracování daných úkolů. Nyní bych rád přistoupil k hodnocení mnou vytyčených hypotéz. Hypotéza č. 1 se zamýšlí nad oblastí celého regionu a je obsáhlá a náročná zejména na teoretické vědomosti. Proto její potvrzení není úplné. Žákům činilo potíže zejména politické a správní povědomí o svém kraji. Z hlediska přírodního, historického, kulturního a hospodářského povědomí se hypotéza potvrdila. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Velkou zásluhu na tom mají zejména praktické aktivity a získávání osobních zkušeností žáků. Jde hlavně o exkurze do okolí Nového Knína, návštěvy muzeí a expozic řemesel kraje. Hypotéza č. 3, se přímo vztahuje k cílům a úkolům rozšířit znalosti žáků týkající se regionu Nový Knín. V oblasti společnosti, přírody, kultury a historie se tato hypotéza potvrdila téměř na 100 %. V oblasti geologického přehledu a jeho významu pro celý novoknínský region mají žáci ještě nedostatky. Tyto nedostatky jsou dány především všeobecněji zaměřeným obsahem učiva v osnovách pro ZŠ. Více vědomostí by mohli žáci získat zařazením některých témat a úkolů do ostatních předmětů. Větších znalostí by bylo niožno také dosáhnout utvořením přírodovědného kroužku, který by se geologii a celému přírodnímu odkazu regionu Nového Knína věnoval důkladněji a podrobněji.

83

Mohu říci, že téměř všichni žáci jsou schopni práce s počítačem. Rezervy vidím v orientaci v knihovně, v práci s encyklopediemi a vyhledávání v nich. Využíval jsem také možnosti, které poskytuje náš region, k návštěvám muzeí i jiných kulturních a historických památek a poznatky z nich žáci zúročily ve svých pracích. Tím je potvrzena hypotéza č. 4. Je splněna dle očekávání a možností žáků. Ne všechni žáci k dotazníkům stavěly stejně. Někteří pracovali dokonce až lhostejně a nedůvěřivě, ale většina se zájmen a touhou ukázat před ostatními, že znají něco navíc. Pro některé byla velkou motivací možnost opustit zdi školy a získávat vědomosti a zkušenosti v přírodě, v čemž spatřuji velký klad pro výuku biologie a celého přírodopisu vůbec. Získávat informace o přírodě přímo v jejím centru.

84

6. Diskuse

V této kapitole bych se rád zamyslel nad diplomovou prací i nad možností její prezentace. Jednotlivá témata této práce - historie, geologická historie, hornická tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naležiště zlata v dějinách českých zemí jsou velmi podrobně zpracována v různých učebnicích a knihách, ale jako celek jsem toto téma zatím zpracované nenašel. Snažil jsem se jednotlivá témata zkompletovat tak, aby byla pro žáky přiměřená a dostupná a odpovídala jejich věkovým možnostem. Myslím si, že by se mohla stát součástí výuky žáků na základních školách. K tomuto jsem využil určitých pasáží z dostupných knih a učebnic, ale i svých zkušeností, poznatků, vlastních i získaných materiálů. Věřím, že všechny tyto získané vědomosti, zkušenosti a dovednosti budu využívat ve své další učitelské praxi i nadále a ještě je budu neustále prohlubovat a doplňovat.

85

7. Závěr diplomové práce

Cílem diplomové práce Geologický průvodce Novoknínskem bylo přiblížit žákům, ve formě pro ně dostupné, základní pojmy týkající se oblasti historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí. Byl sledován také jedinečný, přímý a příjemný prožitek z pobytu v přírodě, který děti motivuje ke kladnému vztahu k přírodě jako takové a její ochraně pro budoucí generace. Je pravda, že někteří žáci udivili mě i ostatní učitele svými vědomostmi i zájmem. Někteří žáci přijali mé aktivity kladně a přirozeně a právě tak na ně reagovali. Musím však říci, že někteří, ale těch bylo opravdu málo, neprojevovali žádný nebo pouze malý zájem o jakékoli nové vědomosti, které jsou mimo osnovy ZŠ. Cíle, úkoly, metody práce a organizaci dětí jsem volil tak aby opovídaly individuálním zvláštnostem a věkovým možnostem dětí. Ještě před samotným shrnutím poznatků týkající se Geologického průvodce Novoknínskem jsem považoval za nutné zmínit bohatou historii města Nový Knín, její hornickou tradici, jeho významné historické památky a rodáky. Nezapomněl jsem ani na slavné knínské spisovatele. Samostatná podkapitola byla věnována živé přírodě a i jejím největším zajímavostem, které lze spatřit v této lokalitě. Samostatná kapitola byla věnována geologické stavbě zdejšího kraje, jejímu významu v hornictví. Toto téma bylo pro žáky určitě velmi zajímavé, i když zpočátku k němu přistupovali s nedůvěrou. Tato nedůvěra byla prolomena tím, že žáci záhy zjistili, že nepůjde jen o strohou teorii, kterou znají ze svých školních lavic, ale že hlavní náplní budou praktické činnosti, vlastní pozorování v terénu, třídění a hodnocení získaných poznatků. Lákavý byl pro žáky i letmý náznak tajemství a dobrodružství, který je vždy spojem se starými štolami, které se nachází zapomenuté v naši prirodě, a i možný nalez zlatého pokladu. Rád bych v této kapitole poděkoval starostovi p.ing Tomáši Havlíčkovi, kronikáři p. Josefu Mácovi, knihovnici p. Marii Grizové a učitélům ZŠ města Nový Knín zejména p. Mgr. Mileně Novotné a p. Mrg. Janě Němotové.

86

Toto téma jsem si zvolil proto, že si myslím, že znalost kraje, ve kterém žiji, je důležitá pro uvědomění si historického a přírodního odkazu, který je nutno obdivovat, zároveň chránit a v budoucnu pro něj bojovat. Tím ho zachovat pro budoucí generace.

87

Poznámky v textu *Propagační materiál - Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku. ^ Silicit - hornina s převahou oxidu křemičitého. ^ Žárové hroby- zde je uložen popel ze spáleného těla. Žárové hroby se připisují Slovanům. Kocába - říčka, která pramení na okraji Příbrami a vlévá se zleva do Vltavy ve Štěchovicích. ^ Knín - význam slova kně, kněně, knini byl kněžna. (Čáka, 1988, s.247) * Dvorec - nižší forma středověkého feudálního sídla. ^ Bedřich - syn krále Vladislava 1. * Konrád Ota - pocházel z dynastie Přemyslovců. Otcem byl kníže Konrád II., matkou Marie Bílého. Původně se jmenoval pouze Konrád a v Čechách vždy vystupoval pouze pod tímto jménem. Druhé jméno získal během pobytu v cizině a používal je mimo knížectví. Byl vzdělaný a zkušený v diplomacii. ’ Přemysl Otakar I. - bratr Bedřicha, syn krále Vladislava II. Štěpán z Tetína - synovec Jana Probošta Vyšehradského, nemanželského syna Václava II ** Rýžování - nej starší způsob získávání zlata ze sedimentů nacházejících se v naplaveninách. Sedimenty se rozplavují na jemných sítech nebo na rýžovací misce. Lehčí materiál voda odnáší, zatímco na sítu zůstává těžší materiál. Prospektor - hledač nerostů a zlatých kovů. Jan Lucemburský - otec Karla IV. a manžel Elišky Přemyslovny. Petr Vok z Rožmberka - syn Jindřicha I. z Rožmberka. Zastával nejvyšší funkci v zemi. Markrabě - ve ftanské a římskoněmecké říši hodnost a titul královského zástupce. Majestát- listiny, kterými čeští králové udíleli práva a svobody. Lázně - očistné veřejné zařízení nahrazující koupelny. Privilegia - výsada, výjimka ze všeobecných právních ustanovení. Husitství - reformní hnutí v katolické církvi pojmenováno podle Jana Husa. Petr ze Šternberka - český šlechtic, protivník husitství, proslul krutým pronásledováním stoupenců kalicha. Král Zikmund - syn Karla IV. a Alžběty Pomořanské. Jiří z Poděbrad - český král od roku 1458, známý jako husitský král. Mílové právo - právo na řemeslnou výrobu v okruhu jedné míle od hradeb města. Rumpál - vodorovný hřídel otáčený klikou. Žentour - historické zařízení k převádění síly zvířat na točivý moment na řemenici. Sloužil hlavně k p o h o n u jednoduchých mlátiček, řezaček a šrotovníků. Okov - těžní nádoba. Stoupy - stroje poháněné vodou. Mincovna - místo, kde se razí mince, byly zde soustředěny všechny činnosti potřebné k ražení mincí. Vladislav Jagellonský - roku 1469 byl českými stavy přijat za nástupce Jiřího z Poděbrad. Konšel - člen městské rady v období feudalismu. Perkmistr - správce horního revíru. Konfiskace - nucené odnětí majetku bez náhrady. ” Ferdinand I. Habsburský - český a uherský král. Maximilián - od roku 1508 se tituloval jako zvolený císař římský. Ke korunovaci se nikdy nedostavil. Horní právo - souhrn právních norem upravující využití nerostného bohatství země. Rudolf II. - římský císař, král český a uherský. Písař - osoba znalá psaní různých druhů písma. Johan Banér - vojevůdce v třicetileté válce. Pranýř - místo, na kterém byl obviněný vystaven po určitou dobu za trest.

88

Marie Terezie - česká a uherská královna. Za její vlády proběhly reformy správní, hospodářské a sociální. Josef 11. - syn Marie Terezie, prosadil řadu reforem. Koželuh - člověk, který se zabýval zpracováním kožek. Vladyka - nižší šlechtic. ‘*‘*Tvrz -středověké opevněné sídlo. Adam Myslík z Hyršova - měšťan Nového Města pražského, který byl povýšen do šlechtického rodu. Panoš - mladý šlechtic sloužící v družině svého pána. Křížovníci s červenou hvězdou - církevní instituce. Triviální škola - učilo se v nich čtení, psaní, počítání, základy hospodaření, náboženství, ve městech ještě přibyly znalosti potřebné pro průmysl a pro děvčata ještě šití a pletení. Jatky - místo, kde se poráží jateční zvířata. Třísla - pnpravek získaný z rostlin, zejména kůry smrkové a dubové. Používá se k přeměně surové kůže v jemnou kůži (useň). Partyzáni - příslušníci organizovaného hnutí odporu, kteří působí na okupovaném území. 5. května 1945 v odpoledních hodinách nechal velitel SS rozmístit ve stráních podél Vltavy kulomety a z nich vojáci začali odstřelovat Živohošť. Pod školou byl zastřelen 18ti letý rodák z Křečovic Vladimír Novák a čtyři občané byli vážně postřeleni. Těm se ale podarilo zachránit život v nemocnici v Benešově kam byli převezeni. Ves byla obklíčena ozbrojenými hlídkami. Velitel zakázal vycházení. Nikdo nečekal, jaká hrůza se odehraje druhý den. Dopoledne byla podniknuta trestní výprava do blízké vesnice Chotilsko. Cestou němečtí vojáci zastřelili tri členy RG ze Zábomé Lhoty. Do Živohoště privlekli dalších 7 členů RG, kde po kmtém mučení byli zastřeleni a jejich těla vhozena do Vltavy. Teprve 11. května byla těla popravených vytažena a pohřbena. Kolčí přilba - středověká tumajová přilba. Na vrcholu helmu byl upevněn symbol nositele. z intemetové adresy - http://www.knin.wz.cz/index.html ^^Malý, 1930, s. 147 ^^Čáka, 1988, s. 256 h ttp -//w w w c7so.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:540901 ®*Čáka, 1988, s. 252 Malý, 1930, s. 13 Algonkium - proterozoikum - geologie, éra ve vývoji Země, která následovala po prahorách a před prvohorami. Délka trvání se odhaduje na 1,93 miliard let. Starohory se vyznačují rozvojem primitivních forem života a počátkem vývoje vícebuněčných organismů. Dělí se na starší: útvary kambrium, ordovik, silur, devon; a na mladší: útvary karbon, perm. Tuf - jemnozmnější úlomkovitá hornina s terigenní přím ěsi... až 0,01 mm) a popelový (pod 0,01 mm). Podle místa vzniku se rozlišují tufy terestrické a subakvatické. ” 01ič, 1998, s. 11 Pozitivní vypouklá část vrásového pohybu. Soustava hustě a nepravidelně se křížících mdních žil a žilek převážně malých mocností. Kopečky navršeného materiálu po rýžování.

89

8. Seznam použité literatury a pramenů Bartoň, O.

Vlastivědný sborník Podbrdska 3 Praha: Mír, 1969

Booth, B.

Hominy a minerály Praha: Volvox Globátor, 1996

Cílek, V.

Přírodopis IV. Praha: Scientia, 2000 ISBN 8 0 - 7 1 8 3 - 2 0 4 - 9

Čáka, J.

Brdské toulání Praha: SNK, 1983

Čáka, J.

Po Brdech se chodí pěšky Praha: SNK, 1969

Čáka,J.

Podbrdském od městečka k městu Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983

Čáka, J.

Toulání po Brdech Praha: SNK, 1985

Drábek, K.

Naučné stezky a trasy Praha a Středočeský kraj Praha: Dokořán, 2005 ISBN 80 - 7363 - 044 - 3

Chlupáč, I.

Geologická minulost České republiky Praha: Academia, 2002 ISBN 8 0 - 2 0 0 - 0 9 1 4 - 0

90

Chlupáč, 1.

Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí Praha: Academia, 1999 ISBN 80 - 200 - 0680 - X

Chlupáč, I.

Geologické zajímavosti pražského okolí Praha: Academia, 1988

Kořeny, R.

Jubilejní almanach - 820 let Nového Knína 1186 - 2006 Nový Knín: vlastní náklad, 2006

Král, M.

Žívohošťská farnost Praha: All Direct, 2007 ISBN 978 - 80 -239 - 9128 - 4

Litochleb, J.

Vlastivědný sborník Podbrdska 22 Příbram: Okresní muzeum Příbram, 1984

Ludvík, M.

Střední povltaví Praha: Olympia, 1984

Pellant, Ch.

Hominy a minerály Martin: Osvěta, 1994 ISBN 8 0 - 2 1 7 - 0 5 8 8 2 - 5

Polák, S.

Vlastivědný sbomík Podbrdska 18 Příbram: Okresní muzeum Příbram, 1980

Poche, E.

Umělecké památky Čech K / O Praha: Academia, 1978

91

Valenta, J.

Paměti královského zlatohomího města Nového Knína ( díl I. ) Příbram: František Jech, 1932

MŠMT ČR

Vzdělávací program ZŠ včetně úprav a doplňků Praha: Fortuna, 1998 ISBN 8 0 -7 1 6 8 -5 9 5 -X

ŠVP MŠ a ZŠ Nový Knín

92

Anotace

110 00 Praha, M. D. Rettigové 4 UK Pedagogická fakulta 2008 počet stran; 95

Diplomová práce:

Geologický průvodce Novoknískem

Tato diplomová práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola obsahuje úvod. Druhá kapitola se zabývá historií Nového Knína. Ve třetí je přehled zěměpisných údajů. Přírodní charakteristika kraje je název čtvrté kapitoly a obsahuje živou a neživou přírodu v okolí Nového Knína se zaměřením na geologii. Pátá kapitola se zabývá zpracováním teoretických poznatků a zjišťuje, do jaké míry je žáci ovládají. Diskuse je název šesté kapitoly, která se zabývá možnostmi studia, které nabízí dostupná literatura. V sedmé kapitole je závěr diplomové práce. Osmá pak obsahuje soubor použité literatury. Součástí práce jsou také přílohy.

93

Resumé

Diplomová práce Geologický průvodce Novoknískem se zabývá rozšířením znalostí i prostorem pro vytváření vlastního názoru dětí v oblasti historie, geologické historie, hornické tradice kraje a jeho výjimečnosti jako významného naleziště zlata v dějinách českých zemí. Prověřoval jsem do jaké míry žáci na druhém stupni ZŠ toto ovládají a chápou.

94

Seznam příloh a přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Geologická mapa okolí Nového Knína Vyplněný vstupní test Vyplněný výstupní test Obrázek č. 1 - rýžovací stroj Obrázek č. 2 - rýžovací koryto Obrázek č. 3 - hornický kahan Fotografie z Muzea těžby a zpracování zlata v Novém Kníně a z okolí města

95

“ I Z _ J

•’ I - ^ 1

“

i -

" I—

'‘ E

" E

^

i "

r..r ^ ./^ - i

G m ’° ^ 3 ”

i- —

i

^

’ ^ i .........-1

-

’•1«-'«XI »í

"I

- i

Ť

3

H

]

”

^

3

ai I j-i 1

K V A R T É R , h o lo c é n : 1 - a n tr o p o g e n n i u lo ž e n in y ; 2 - flu v iá ln i p l s t t lé a p ís č it o h lin ité s e d im e n ty s p o lo h a m i < i(drkii, 3 - d e lu v io flu v iá ln i p is A ito h Im ite » « d im e n ty ( s p la c h y ); h o lo c é n ■ p le is to c ó n ; 4 • d e lu v iá ln i h lin it é u lo te n ín y ; 5 • d e lu v íA ln í h lin ito k a rn e n ité a k n m o n ito h lin ité u lo ž e n ín y : 6 d e lu v iá ln i b a lv o n íté a b lo k o v ě u lo te n in y (k a m A n n s m o ře ); p le is to c ó n : 7 ■ ^ p ra ^ o v é h lín y , s p rn ^ c , d r lo v ité s p ra S e .e o lic k o -d e lu v íA ln i u lo 2 a n in y :8 - lliiv ió ln í p ís č ité S těrky ( w ú r m ) : 9 - tlu v iá ln í p ís č ité š té rk y (ris s ); 1 0 - flu v iá ln i písC íté S těrky ( m in d e ll: T E R C IÉ R , m tu c é n : 11 la k u s lrin n í o i fiu v ío la k u s tr in n í jíly , p is k y a it é r k y ; P A L E O Z O IK U M - u v r c h n i p u ie o z o ik u m ( m n g m a tity s tře d o č e s k é h o p lu to n u ) : 1 2 - ž tln o žula , a p lil; 1 3 ž u lo v ý p o r tý r; 1 4 • g r a n o d io r ito v ý , m o n z o d io n to v ý a d io r ito v ý p o r fy fit; 1 5 la m p r o fy r, 1 6 - h r u b o z rn n é a m fib o l b io titic k á ž u la (o k ra jo v á ); a m fib o l- b ío tític k á žula až g r a n o d io r it; 1 7 - d ro b n o z rn n á b io titic k á ž u la s m u s k o v ite m ( lib č ic k é ž u la ): 1 8 • a m fib o l- b io t it ic k ý g r a n o d io r it al t o n a lit (só za vský ty p ), 1 9 d r o b n o z r n n ý b io titic k ý g r a n o d io r it In e C in s k ý ty p ); 2 0 • a m f ib o lic k é a a m fib o lic k o - p y r o x e n ic k é g a b ro ; s p o d n í p a le o z o ik u m (ž iln é h o r n in y bciz b l i ž i i h o u rC ení s tá ři): 21 - a lte r o v a n ý ž iln y b a z n lt( .,d ia b u s '‘ ); s ilu r ; 2 2 - k o p a n m s k é s o u v rs tv í ( lu d lo w ) ; tm a v o S e d é v á p n ité b f id lic e s v lo ž k a m i b io s p a rito v ý c h v á p e n c ů , m ís ty « v u lk a n ic k o u p t im fis i; 2 3 • lile iS ské s o u v rs tv í (w e n lo c k a lls n d o v e ry ) ; tm a v o ie d é v á p n ité , j ílo v ité a k ř e m ité g r a p to lit o v é b řid lic e : 2 4 - lo ž n í ž íly b a z a ltu ( .d ia b a s u " ) ve s p o d n ím s ilu r u a n o jv y $ ftim o r d o v ik u , o liv in ic k ý b a z a lt ( „d ia b a s " ) v z ah oi^an ském s o u v rs tv í u R a d o u ie ; o r d o v ik : 2 5 - k o s o v s k é s o u v rs tv í (k o s o v ); s tř íd á n i p ís k o v c ů , p ro c h o v c ů a b ř id t ic ; 2 6 - k r á lo d v o r s k é s o u v rs tv í Ik r á lo d v o r) ; š e d o z e le n é jílo v c e ; 2 7 - b o h d a le c k é s o u v rs tv í (b e ro u n ); tm a v o ie d é jílo v c e a p ra c h o v c e ; 2 8 - z a h o řa n s k é s o u v rs tv í (b e ro u n ); p ra c h o v c e ; 2 9 • v in ic k é s o u v rs tv í (b e ro u n ); jílo v ité b ř id lic o ; 3 0 • la te n s k é s o u v rs tv í ( b e ro u n ); s tř id á n í d r o b a b ř id lic ; 3 1 - lib o rts k é s o u v rs tv í (b e ro u n ); fa c ie C e rn ý c h b h d lic ; 3 2 • lib e ň s k é a d o b r o tiv s k é s o u v rs tv í ( b e ro u n a (io b ro < iv );fa c iD k ře m e n c ů s k a ­ lic k ý c h s ře v n ic k ý c h ; 3 3 d o b r o iiv s k e s o u v rs tv í ( d o b r o tiv ) ; řa c ie fte rn ý c h b ř id lic ; 3 4 Š á re cké s o u v rs tv í (lla n v írn ); č e rn é b ř id lic e , Fe ru d y ; 3 5 • Š á re cké s o u v r s tv í; v u lk a n ity v Š á re cké m s o u v rs tv í; b a z a lty ( „d ia b a s y ") . b a z a lto v é a g lo rn a rá ty , tu fy ; 3 6 k la b e v s k é s o u v rs tv í ( a re n ig ); S o d o zo lftn é a č e r ­ v e n é b ř id lic e ; 3 7 tř c n ic k é s o u v rs tv í a m ilin s k e s o u v rs tv í (tr e m a d o k ) ; k ře m e n n é i d r o b o v é p ís k o v c e a ríližo vé s ilic ity ; sz. o d S tu d e n é h o v r c h u p o u z e tř e n ic k é s o u v rs tv í; k a m b r iu m : 3 8 - o h ra z e n ic k é s o u v r s tv í; k ře m e n n é s le p e n c e , p ís k o v c e : s tř e d n í k a m b riu m ; 3 9 jin e c k é s o u v rs tv í; Š e d o ze le n é , o je d in é le h n ě d é fia lo v é b řid lic e , na b á zi až p ís k o v c e ; s tř e d n í k n m b r iu m ; 4 0 - c h u m a v s k o -b a S tm s k é s o u v r s tv í; p e s tré p ís k o v c e b a S tin ^k é . m ís ty s r o z p tý le n ý m i k ř e ­ m e n n ý m i v a lo u n k y ; s p o d n i k a m b riu m ; 4 1 c h u m a v s k o -b a S tin s k é s o u v r s tv í; p o ly m ik tn í. z říd k a m o n o m ik tn i s le p e n c e c h u m a v s k é ; 4 2 • k lo u č e c k o -č e n k o v s k é s o u v r s tv í: Š e d o z e le n é a h n ě d o č e rv e n é p ís k o v c e č e n k o v s k é , 4 3 k lo u fto c k o -C e n k o v s k é to u v r s tv l; Sedé a h n é d o fie rv e n é p o ly m ik tn í s le p e n c e k lo u č e c k á ; 4 4 - h o lS in s k o h o ř ic k é s o u v rs tv í; k ře m e n n é p ís k o v c e a d r o b y h o ř ic k ó ; 4 5 - h o lS in < k o * h o /ic k é s o u v rs tv í; k ře m e n n é s le p e n c e h o lS in s k é , 4 8 - s á d e c k á s o u v r s tv í, p e s tré d ro b y , o je d in é lé s le p e n c o v é v lo ž k y ; 4 7 - ž itc c k o h iu b o S s k e s o u v r s tv í; p o ly m ik tn í h n é d o č e rv e n é s le p e n c e h lu b o S s k é ; 4 8 - ř itc c k o - h íu b o S s k é s o u v r s tv í; p o ly m ik tn í Š e d o ze le n é s le p e n c e ž ite c k e ; 4 9 - p a s e c k é b ř i ­ d lic e ; Ď o č k o v ité p o lo h y lilo v ý c h b ř id lic v h o lé itis k o -h o ř ic k é m a c h u m o v s k o -b a S tin s k é m s o u v rs tv í; 50 ry o lito v é tu fy ve s p o d n ím k a m b riu ; P A L E O Z O IK U M -P R O T E R O Z O fK U M : 6 1 p o ly m ik tn í s le p e n c e k a rd a v e c k é , s v r c h n í p r o t e r o z o i k u m - S t é c h o v ic k á s k u p in a : 5 2 p ra c h o v c e , b ř id lic e ; 5 3 s tříd á n i p r o ­ c h o v c ů . b ř id lic o d r o b ; p ře v a h a p r a c h o v c ů a b ř id lic ; 5 4 • d ro b y ; 5 B • s tř íd á n í p ra c h o v c ů . b ř id lic a d r o b ; p ře v a h a d r o b ; 5 6 - s le p e n c e ; k r a lu p * k o > 2b r e a la v s k á s k u p in a : 5 7 ■ le č io k é v r s tv y ; 5 8 s tříd á m p r a c h o v c ů , b ř id lic a d r o b . p ř e ­ v a h a p ra c h o v c ů a b ř id lic ; 5 9 ■ s tříd á n í d ro b , p r a c h o v c ů a b ř id lic , p ře v a h a d r o b ; 6 0 - fy litiz o v a n é d ro b y , p r a c h o v c e a b ř id lic e ; 61 - s le p e n c e ; 6 2 s ilic ity ( b u liin í k y ) ; 6 3 ■ r y o lit ( e lb itic k ý ) , ry o d a c it, v e lm i s la b é m e ta m o r fo v a n ý ; 6 4 - tu fy ( a lb itic .) r y o litu a d a c itu , tu fity , v e lm i s ld b é m e ta m o r fo v a n é ; 6 5 - d a c it. a n d e z it v e lm i s la b é m e ta m o r fo v a n ý ; 5 6 - tu fy a n d e z itu v e lm i s la b é m a te m o r fo v n n é ; 6 7 tr o n d h je m it ( a lb itic k á ž u lo ), v e lm i s la b é m e ta m o r fo v a n ý : 6 8 - b a z a lt, v e lm i s la b é m e to m o rfo v a n ý , 6 9 - m e tA b a z a lt, ¿ e le n š b řid lic e ; 7 0 - Z iiS téná h ra n ic e h o r n in ; 71 p ra v d é p o d o b n á , p ře s n é n e z jiš tě n é h ra n íc e h o r n in , 7 2 • p e fr o g n i fic k ý p ř e c h o d h o r n in , 7 3 - k o n ta k tn í d v ů r : 7 4 z lo m o v é ře n ý . 7 5 - z lo m p ř e d p o k lá d a n ý : 7 6 - z lo m p ře d p o k lá d a n ý , z a k ry tý , 7 7 p ře s m y k ; 7 8 - p á s m o d r c e n í; 7 9 v r s te v n a to s t; 8 0 ■ r e lik ty te ra s o v ý c h S tá rk ů , 81 ■ lo m v p ro v o z u , o p u š té n ý ; 8 2 p ís k o v n a , 8 3 ■ h lin iš tě , 8 4 h o r n ic k é d ílo m im o p ro v o z :

i Utoxii.ck«

s o u a u n g eoloqickvch a uč e l o vy c k m ap GEOLOfllCKA MAHA CR U sI 12-43 R nblil M«ritko I 60 Oon S**Uvil a vyii«l UsIfadPI u«Uv g*ok>g>ckT fliNiiKlur l . t t j J M»*«k Spokipfie* J S lfiko ť. Slo>ch n id ik to r řady M Opl*ml Vy«tiip vyivliu úkolu A> 12-34 7 801 KooiU>neU«kc« J. KudaKky R«produk«m tpiu«;ovtni a ( ik OT Kniin T.tk 19B1 u i^ C a tk y u fjil yaodaticky a karingralicky 1971 S u vki Tamaticky ol uh C u s tfa d n i iiito v geologický 1991.

1 :50000 ZakldOi« inleivjl vrïKvtHi. I Om

2. Vyplněný vstupní test

Jméno: '/J u M a íla O ( o l l

Datum: ¿ c .

1. Urá polohu svého bydlikí^/zhledem ke krcýinS a státu ? IjiJil v

vc

/VÍvWoo2a4íw Jkica^ , y v n Z ocC

2. Co vis o mintúosti Nov oknískéh o regionu ? Kde se o ni m&ieS informovat ?

a. v okoli NK je národní park ^ tě ž ilo se zde zlato c. těžilo se zde železo d. NK je bezvýznamné město

v

V' AyoX2JiM.

g

\y Á\y(\AkÁíLvny

3. Jaké historické budovy v NK m á š ?

4. Jaké dA/eBté toky Jsou v okoli NK ?

?Lí5CX^'^^

^

^^OQ}AÁcM/^

5. ZnáSnžjáké rostliny rostoucí v tomio kraji ? Pokud ANO Jaké ?

. ÍU k ^c v ^o í- . NE> rostliny mě nez^ímají

ff. JakéByo&dty můieš spaff-U v okoli NK ?

___________

ik

7. Jaké surovinové zdroje se nacházi v okoli NK ?

a, iíádnó

l^uran (^ z la to a střibro d. uhlí, ropa a zemní plyn 8. Do jakéh o podnebnéh o pásu b ys z a h a lí tento region ? Co j e p ro tento p á s cJtarakteristidcé ?

a. sub
(i^niimý c. polární d. tropický

9. Jakým způsobem bys mohl ty sám pomoci při ochrané přirody ve tvém okoli ?

‘3/0i0ÍS>VV.VVV OcIj^oGdUa , CKlW^A
3. Vyplněný výstupní test

Jméno:

lOo'

Datum:

'c^a.vr.-^ 200&

]. Do Jakéh o období se datují počátky h orni cké tSiby zlata v okolí Nov éh o Knína ?

a

20. století 13. a 14. století c. 9. století d v pravěku 2 Jakéjin é rudy se zdejeStS tSíUy ?

( a / stříbro b. měď uran d. žádné

3. Co ^ksóbilo úpadek tStby zlato ? -

>r\cí.\V>oV\X^^>l cV\

4. VyjmenujJiné mámé /okaiiíy, kde se těžilo zlato v okolí Nového Knína.

- Suáou.c«. ,

Hor^ ,

^ hAcIvriWo ,

5. K jakému účelu sloužilo zlato vytliené v okolí Nov éh o Knína ?

l/

ražba zlatých mincí b. na výrobu korunovačních klenotů c. pokrytí dluhů města

6. V jaké hloubce se nej£a$těji ilato tížilo ? - iO w \

7. V j ( ^ d t horninádt Je nejčastžjl vázána zlatá ruda ?

a

v hlíně v náplavech (¿, v křemení

1

8. Jak se Jmenuje ¡feJmnS nejv étM naleziU i zlata v EvropS ?

a. Zlatý vrch b. žádné takové naleziště na naáem území není I /

\j

u Mokrska d. vrch Chvojná ( Mikule )

(£v

9. Napiš významné rostliné a Hvo&sné druhy ?

S.’ry\^ ,

, liiV-A

4. Rýžovací stroj ( autorka Valerie Kvasnicová 8. B )

/

5. Rýžovací koryto ( autorka Jolana Mašková 8. A )

6. Hornický kahan ( autor Tomáš Lomoz 9. B )

7. Fotografie z Muzea těžby a zpracování zlata v Novém Kníně a z okolí města

Model rýžovacího stroje (Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Rýžovacíkoryto (Muzeum těžby a zpracováni zlata Nový Knín )

Slavnostní hornická uniforma ( Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Zlato v křemení (Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Zlato v křemení ( Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Historická mapa hornických děl v Novém Kníně (Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Ko/.ílJlOt

Historická mapa hornických děl na Kozích horách ( Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Expozice věnovaná kníským řemeslům (Muzeum těžby a zpracování zlata Nový Knín )

Mincovna na náměstí Jiřího z Poděbrad v Novém Kníně dnes je zde Muzeum těžby a zpracování zlata

Jedna z mnoha bezejmených štol, kterými jsou protkány kopce v okolí Nového Knína (tato je v současnosti využívána jako pivní sklep restaurace Merenda )

Vrch Chvojná ( 481,4 m ) (jedno z hlavních center těžby zlata )

Bezpečně uzavřená stará štola na Kozích horách

. \> í V- A-.í.-^^r^VvA.-iikt.-v»
Staré haldy na Kozích horách, kde se dají nalézt zlaté šupinky

Zchátralá budova dolu hraběte Tarroucy

Mistrovství světa v rýžování zlata na Kocábě 2007

Summary

This thesis. Geological guide through Novokninsko, deals with enhancing children's knowledge and securing space for their own opinion about history, geological history, regional mining tradition and importance as a prominent golden ore deposit throughout the history of the Czech lands. I checked upon the extent of knowledge and understanding of this matter among pupils of second stage of elementary school.