GEOGRAFIE ŠUMPERSKA PROJEKT UČEBNÍHO TEXTU PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Hana BAHOUNKOVÁ

GEOGRAFIE ŠUMPERSKA – PROJEKT UČEBNÍHO TEXTU PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2012

Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením pana RNDr. Miloše Fňukala, Ph.D. a uvedla jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Olomouci 24. 4. 2012 ............................ podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za odborné vedení, poskytování rad a uţitečných připomínek během zpracovávání práce. Dále bych ráda poděkovala panu RNDr. Aleši Létalovi za pomoc při vytváření map.

Obsah 1. Úvod ............................................................................................................................. 8 2. Cíle práce ..................................................................................................................... 9 3. Metody zpracování ..................................................................................................... 10 4. Význam a funkce učebnice v procesu vyučování a učení .......................................... 11 4.1 Historie učebních textů .................................................................................... 11 4.2 Funkce učebnic ................................................................................................ 12 4.3 Strukturní komponenty učebnice..................................................................... 14 5. Postavení tématu místní krajina v RVP ..................................................................... 16 5.1 Vymezení RVP v systému kurikulárních dokumentů ..................................... 16 5.2 Postavení tématu místní region a terénní výuka v RVP ZV a RVP GV ......... 18 5.3 Obsah a význam tématu místní region a terénní výuka ................................... 20 6. Srovnání dostupných učebnic pro výuku geografie místní oblasti ............................ 24 7. Návrh struktury učebního textu.................................................................................. 29 8. Návrh učebního textu ................................................................................................. 30 I. VYMEZENÍ OBLASTI ........................................................................................ 31 II. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY...................................................................................... 33 1. Geologie ........................................................................................................... 33 2. Povrch .............................................................................................................. 35 3. Podnebí ............................................................................................................. 38 4. Vodstvo ............................................................................................................ 40 5. Půdy.................................................................................................................. 42 6. Ţivá příroda ...................................................................................................... 44 7. Ochrana ţivotního prostředí ............................................................................. 46 III. OBYVATELSTVO A SÍDLA .............................................................................. 50 1. Historie území .................................................................................................. 50 2. Obyvatelstvo .................................................................................................... 59 3. Sídla.................................................................................................................. 61 IV. HOSPODÁŘSTVÍ................................................................................................. 64 1. Vývoj hospodářství .......................................................................................... 64 2. Zemědělství ...................................................................................................... 65 3. Řemesla – tradice a současnost ........................................................................ 68 4. Průmysl ............................................................................................................ 71

5. Doprava ............................................................................................................ 76 6. Sluţby............................................................................................................... 77 7. Cestovní ruch a rekreace .................................................................................. 79 V. ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ ............................................. 83 1. Správní a územní vývoj .................................................................................... 83 2. Správní obvody obcí s rozšířenou působností.................................................. 86 VI. REGIONÁLNÍ ROZVOJ ...................................................................................... 88 1. Územní rozvoj .................................................................................................. 88 2. Okres Šumperk a EU ........................................................................................ 90 VII. PROJEKT ............................................................................................................ 92 9. Závěr .......................................................................................................................... 94 Summary ......................................................................................................................... 95 Seznam pouţité literatury a zdrojů ................................................................................. 96 Seznam příloh ............................................................................................................... 102

1. Úvod Součástí geografie ve všeobecném vzdělávání by měla nepochybně být i charakteristika místního regionu. Bohuţel oproti vyspělým evropským zemím se na našich školách, základních i středních, tomuto tématu nevěnuje mnoho pozornosti ani po zavedení nového školského systému a často je probíráno pouze okrajově jako součást geografie České republiky. Význam výuky místního regionu spočívá hlavně v tom, ţe ţáci lépe porozumí geografickým procesům a rozvoji naší společnosti, kdyţ se tyto problémy aplikují v geografickém prostředí, které je jim známé a blízké, a kdyţ se denně mohou setkat s problémy, o kterých se ve škole učí. Poznávání místního regionu vede ţáky také k mnoha činnostem, při kterých se naučí samostatně vyhledávat a zpracovávat informace, pohybovat se bezpečně v terénu a řešit problémy ve známém prostředí, ať uţ se jedná o okolí školy, obce svého bydliště, okresu či celého kraje. Při studiu místního regionu získají ţáci i povědomí o historických a regionálních souvislostech a vybudují si k němu vztah. Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala zpracování učebního textu regionální geografie Šumperska, kterým bych chtěla nepřímo navázat na bakalářskou práci, v níţ jsem se věnovala socioekonomické charakteristice správního obvodu obce s rozšířenou působností Zábřeh. Jako budoucí učitelka geografie vím, ţe se budu v praxi dnes a denně setkávat s učebnicemi a jinými učebními texty, které jsou podle mě základem kaţdého procesu vyučování, primárním zdrojem informací pro ţáky a primárním prostředkem při přípravě učitele na výuku.

8

2. Cíle práce Cílem diplomové práce je vytvoření návrhu učebního textu Geografie Šumperska, potenciálně vyuţitelného pro výuku na středních školách. Práce bude obsahovat informace o fyzicko-geografických, historických a socioekonomických poměrech regionu. Text bude doplněn otázkami, úkoly a grafickým materiálem vhodným k lepšímu pochopení a propojení souvislostí mezi poznatky. Vedle vlastního projektu učebního textu bude v teoretické části popsán význam výuky tématu místní krajina a terénní výuka v geografii a budou zde srovnány učebnice zabývající se tématikou regionální geografie menších územních celků.

9

3. Metody zpracování Diplomová práce bude sestávat ze čtyř základních částí. První část práce bude zaměřena na výzkum učebnice jako didaktického prostředku ve výuce. Budou zde zhodnoceny funkce, které by kaţdá učebnice měla vykazovat a shrnuty strukturní komponenty, kterými jsou učebnice tvořeny. Pro zpracování této části bude vyuţita odborná literatura týkající se tvorby výukových materiálů a další pedagogická literatura, která se věnuje učebnici jako prostředku edukace. Ve druhé části budou popsány změny v českém školství, které proběhly na základě kurikulární reforma z roku 2004. V této části bude vymezeno zařazení témat místní region a terénní výuka ve výuce zeměpisu, jak na středních, tak i na základních školách, v rámci nových kurikulárních dokumentů, a také obsah učiva výše zmíněných témat v jednotlivých etapách vzdělávání. Tato část bude vycházet zejména z Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání a pro gymnázia. Další část se bude zabývat srovnáním dostupných učebnic zabývajících se tématikou místního regionu. Bude srovnána nejen jejich obsahová struktura, ale i konstrukční prvky těchto učebnic a jejich potenciální vyuţitelnost v jednotlivých etapách vzdělávání. Na základě výsledků tohoto srovnání bude navrţena struktura vlastního učebního textu, který bude podkladem pro praktickou část. Sestavení učebního textu bude vycházet ze studia odborné geografické literatury, zpracování statistických dat a vyuţití mapových děl zkoumaného území. Učební text, stejně jako celá diplomová práce, bude sepsán v textovém editoru Microsoft Word a bude podpořen grafickým materiálem, který budou představovat tabulky a grafy zpracované v programu Microsoft Excel, obrázky a fotografie upravené v programu Malování a mapy a kartogramy vytvořené v programu ArcGis.

10

4. Význam a funkce učebnice v procesu vyučování a učení Učebnice jsou specifické kniţní publikace, které mají dvě hlavní skupiny uţivatelů – ţáky, kteří se z učebnic učí, a učitele, pro které jsou učebnice hlavním zdrojem při plánování výuky. Učebnice jsou textové didaktické prostředky psané tzv. učebnicovým textem, coţ je druh didaktického textu vyjádřeného v přirozeném nebo v symbolickém jazyce (např. ve formálním jazyce zeměpisu) nebo neverbálními prostředky (graf, fotografie, schéma apod.)1. Učebnice jsou však jen jedním z mnoha didaktických prostředků, které lze vyuţít v edukačním procesu. Zejména v dnešní moderní době, kdy dochází k boomu interaktivních učebnic a nejrůznějších počítačových vzdělávacích programů, můţe být školní učebnice povaţována za přeţitek. Pedagogičtí odborníci naopak hovoří o „renesanci klasických učebnic“, které představují systematický a ekonomicky nejvýhodnější didaktický prostředek. Učebnice tedy nejen ţe nemizí ze škol, ale nastává velký rozvoj jejich vzniku a vyuţívání pro jejich specifické funkce a vlastnosti, které jiné učební pomůcky nesplňují.

4.1 Historie učebních textů Učebnice představuje nedílnou součást vyučovacího procesu a jako výukový materiál má velmi dlouhou tradici. Nejstarší učební texty2 vznikaly jiţ několik tisíc let před naším letopočtem. Archeologové je objevili po starověkých národech Asyřanů, Babyloňanů, Egypťanů a Číňanů vyryté na hliněných tabulkách nebo napsané na pergamenech. Většinou se týkaly poznatků o vznikajících vědeckých oborech, např. aritmetice, geometrii, medicíně či astronomii. Z antického Řecka a Říma pochází dodnes uznávaný učební text Základy rétoriky. Největší rozvoj školních učebnic nastal po vynálezu knihtisku v 15. století. V historii tvorby učebnic nelze nevzpomenout na jméno Jana Amose Komenského, který svým dílem Svět v obrazech (Orbis sensualium pictus) udal směr pro budoucí tvorbu moderních školních učebnic s kombinací textových a obrazových komponentů. Ve svém dalším díle, Velké didaktice, zformuloval Komenský poţadavky na vlastnosti textu učebnic, aby byly vyuţitelné jako didaktické médium: 1 2

Průcha, J.: Učení z textu a didaktická informace, Praha, 1987, str. 9 Informace o historii učebních textů: Průcha, J.: Moderní pedagogika, Praha, Portál 2002, s. 270–271

11

„A co si silně přeji a důrazně ţádám: knihy musí předkládat všechno srozumitelně a přístupně, tak aby ţákům jistě podávaly světlo, s jehoţ pomocí mohou sami porozumět všemu i bez učitele. K tomu cíli bych si přál, aby byly spisovány pokud moţno formou dialogickou. (…) Forma dialogů upevňuje vědění.“ (J. A. Komenský, Velká didaktika)3 Vedle toho musí splňovat učebnice, na rozdíl od jiných kniţních publikací, i další důleţité vlastnosti uzpůsobené k jejím funkcím. Ty zkoumá moderní pedagogika a ověřuje, zda učebnice, zejména nově zaváděné, tyto vlastnosti zachovává.

4.2 Funkce učebnic V učebnici by měla být odborná témata vhodně metodicky uspořádána a didakticky zpracována tak, aby mohla být vyuţita jako prostředek při vyučování a učení. Školní učebnice4 představují učební text přizpůsobený specifickým potřebám ţáků podle typu školy, vyučovacího předmětu a ročníku. Pedagogická teorie vymezuje školní učebnici ve třech základních pojetích5: (1) Učebnice jako kurikulární projekt, kdy učebnice funguje jako jeden z edukačních konstruktů6, pomocí kterého dochází k regulaci edukačního procesu7 v prostředí školy. Učebnice vymezuje podle představ tvůrců kurikula ty obsahy vzdělávání, jeţ mají být prezentovány vzdělávajícím se subjektům. (2) Učebnice jako zdroj obsahu vzdělávání pro ţáky, kdy tvůrce učebnice musí přetransformovat vědecké poznatky do adekvátní formy (kvalita a kvantita obsahu) pro ţáky, kterým je určena, s ohledem na poţadované cílové kompetence. (3) Učebnice jako didaktický prostředek pro učitele, pro které můţe učebnice vymezovat posloupnost výkladu jednotlivých poznatků a určovat hloubku jejich zpracování, metodické postupy, poţadavky na ţáka, a tím slouţit jako informační a didaktický prostředek při plánování výuky.

3

Citace převzata z: Průcha, J.: Moderní pedagogika, Praha, Portál 2002, s. 270 Citováno podle: Maňák, J. a Švec, V.: Výukové metody, Brno, Paido 2003, s. 67 5 Průcha, J.: Moderní pedagogika, Praha, Portál 2002, s. 272–271; Lepil, O.: Teorie a praxe tvorby výukových materiálů, Olomouc 2010, s. 14–15 6 Edukační konstrukty jsou všechny takové teorie, modely, plány, scénáře, prognózy, zákony, předpisy a jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy. (Průcha, J., 2002, s. 67) 7 Edukační procesy jsou všechny takové činnosti lidí, při nichž dochází k učení na straně nějakého subjektu, jemuž je exponován nějakým jiným subjektem přímo nebo zprostředkovaně (textem, technickým zařízením aj.) určitý druh informace. (Průcha, J., 2002, s. 65) 4

12

Počet funkcí, které by měla školní učebnice plnit, a počet strukturních komponentů, pomocí nichţ se tyto funkce realizují, se v klasifikacích různých autorů liší. Zatím nejpodrobnější klasifikaci funkcí učebnice vytvořil D. D. Zujev (1983)8, který vycházel didaktické funkce učebnice. Didaktickou funkcí školní učebnice9 rozumíme její cílově zaměřené a zformované vlastnosti (kvality) jako nositele obsahu vzdělání a základního kniţního prostředku výuky, které plně korespondují s cílovým záměrem učebnice v procesu realizace obsahu vzdělání v podmínkách rozvíjejícího, výchovného vyučování. Didaktické funkce učebnice podle Zujeva, které by měla splňovat kaţdá učebnice, jsou následující: 1) informační, tedy učebnice slouţí jako základní informační zdroj pro ţáky; 2) transformační, kdy učebnice vhodně didakticky interpretuje vědecké poznatky; 3) systematizační, tj. učebnice rozčleňují učivo systematicky podle předmětů, ročníků, stupňů a typů školy; 4) zpevňovací a kontrolní, kdy učebnice umoţňuje ţákům pod vedením učitele k orientaci v učivu a činnostem k jeho osvojování; 5) sebevzdělávací, která vede ţáky k samostatnému osvojování učiva a motivuje je k dalšímu učení a vzdělávání; 6) integrační, jeţ poskytuje ţákům základ pro chápání a začleňování informací z jiných zdrojů; 7) koordinační, pomocí které učebnice koordinuje návaznost vyuţívání dalších didaktických prostředků; 8) rozvojově výchovná, tedy učebnice slouţí k formování a rozvoji osobnosti ţáků. V souhrnu tyto funkce označujeme jako didaktickou vybavenost učebnice, která má význam pro její praktické vyuţívání a na jejím základě si učitel vybírá z nabídky učebnic. Poměr zastoupení jednotlivých funkcí závisí v praxi na typu učebnice, na stupni školy, vyučovacím předmětu apod.

8 9

Citováno podle Průcha, J.: Učení z textu a didaktická informace, Praha, 1987, str. 46 tamtéž

13

4.3 Strukturní komponenty učebnice Ve struktuře učebnice rozlišujeme 36 komponentů10, z nichţ kaţdý přispívá k realizaci určité funkce. Komponenty jsou vyjádřeny verbálními nebo obrazovými prostředky. Zjednodušeně můţeme strukturní komponenty učebnice rozdělit do následujících kategorií podle Bednaříka (1981)11: A. Výkladové sloţky Výkladové sloţky učebnice slouţí k prezentaci daného učiva. Kaţdá výkladová sloţka má v učebnici svoji specifickou funkci. Všechny sloţky jsou ale navzájem provázány a obsahově logickými vazbami by měly tvořit celek, jehoţ struktura je podtrţena např. typografickým a grafickým zpracováním textu. Mezi výkladové sloţky patří: výkladový text (základní a objasňující text, aplikační text, popisy pokusů a úloh, přehledy učiva a shrnutí); doplňující text (úvodní motivační text, text rozšiřující učivo, doplňující přílohy apod.); vysvětlující text (vysvětlivky, text k obrázkům). B. Nevýkladové sloţky Nevýkladové sloţky učebnice nejsou nositeli učebních informací, ale napomáhají k jejich zpracování. Mají řídící funkci v procesu vyučování a učení, kdy usměrňují činnost ţáka a umoţňují orientaci v ostatních strukturních sloţkách učebnice. V nevýkladových sloţkách rozlišujeme: procesuální aparát (otázky a úkoly k osvojení, upevnění a aplikaci vědomostí, odpovědi a řešení, návody k pokusům a činnostem ţáků); orientační aparát (nadpisy, odkazy, grafické symboly, rejstřík, obsah apod.). C. Obrazový materiál Obrazový materiál, jehoţ je vysoký podíl především v učebnicích zeměpisu, má v učebnici především sdělovací funkci. Pomocí grafických a výtvarných prostředků by mělo být usnadněno pochopení poznatků vyjádřených textem. V současnosti je v učebnicích preferován i vysoký podíl obrazového materiálu s motivační funkcí, který není přímo určený jako zdroj učební informace. Obrazový materiál můţe být:

10 11

viz Příloha 1: Strukturní komponenty učebnice Citováno podle: Lepil, O.: Teorie a praxe tvorby výukových materiálů, Olomouc 2010, s. 16–17

14

navazující na výkladové sloţky (schémata, náčrtky, grafy ad.); doplňující ilustrace volně navazující na výkladové sloţky (motivační fotografie a kresby, historická vyobrazení, portréty vědců, objevitelů, cestovatelů apod.); grafické symboly usnadňující orientaci ve struktuře učebního textu. Zeměpisné učebnice musí splňovat stejné funkce a jsou sestaveny ze shodných strukturních prvků jako učebnice ostatních předmětů. Na rozdíl od jiných učebnic je jejich typickým společným znakem vysoký plošný podíl neverbálních geografických informací, kterými jsou12: kartografické zdroje neverbálních geografických informací (plán, mapa, mapový nákres); statistické zdroje neverbálních geografických informací (graf, diagram, kartogram, kartodiagram, piktogram, statistické tabulky); obrazové zdroje neverbálních geografických informací (fotografie, obrázek, blokdiagram); schematické zdroje neverbálních geografických informací (profil, průřez, schéma); geometrické zdroje neverbálních geografických informací (přímky, úsečky, geometrické obrazce, geometrická tělesa); znakové zdroje neverbálních geografických informací (kartografické značky, jiné značky a znaky). Na základě strukturních komponentů měříme didaktickou vybavenost učebnic, která určuje kvalitu učebnice vzhledem k jejímu vyuţití pro učení ţáků.

12

Wahla, A.: Strukturní složky učebnic geografie, Praha: SPN, 1983

15

5. Postavení tématu místní krajina v RVP 5.1 Vymezení RVP v systému kurikulárních dokumentů V současné době se školní vzdělávání řídí novými principy kurikulární politiky, které jsou obsaţené v tzv. Bílé knize (Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR). Ty byly na školách zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb. (zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Do vzdělávací soustavy se zavádí nový systém kurikulárních dokumentů13, a to na státní a školní úrovni.

NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍ ÚROVEŇ

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY RVP GV RVP PV

RVP ZV

RVP SOV

OSTATNÍ RVP*

……………………………………………………………………………………………………………………………………………….

ŠKOLNÍ ÚROVEŇ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Obr. 1: Systém kurikulárních dokumentů14

Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (RVP). NPV formuluje počáteční poţadavky na vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací program (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání na 13

Informace o kurikulárních dokumentech na základě: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, VÚP Praha, 2007, s. 5–6 14 Obrázek převzat z RVP G, VÚP Praha, 2007, s. 5; vlastní úpravy Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání; RVP SOV – Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání. *Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání, případně další.

16

jednotlivých školách. ŠVP si vytváří kaţdá škola samostatně podle zásad stanovených v příslušném RVP. Vzdělávací programy státní i školní úrovně jsou veřejně přístupné dokumenty pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence15, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě. Dále vycházejí z koncepce celoţivotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Principy rámcových vzdělávacích programů16: jsou určeny pro tvorbu ŠVP stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy specifikuje úroveň klíčových kompetencí, které by měli ţáci dosáhnout vymezuje závazný vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo) zařazuje jako závaznou součást vzdělávání průřezová témata podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, moţnosti jeho propojování a volbu různých metod a forem výuky vzhledem k individuálním potřebám ţáků umoţňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání ţáků se speciálními potřebami a ţáků mimořádně nadaných jsou závazné pro školy v následující etapě vzdělávání při stanovování poţadavků přijímacího řízení RVP jsou otevřené dokumenty, které budou dále v určitých časových etapách inovovány podle měnících se potřeb a zájmů ţáků a zkušeností učitelů se ŠVP.

15

Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. (RVP G, VÚP Praha, 2007, s. 8.); viz Příloha 2: Klíčové kompetence pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupně víceletých gymnázií 16 Informace podle: RVP GV, VÚP Praha, 2007, s. 8

17

5.2 Postavení tématu místní region a terénní výuka v RVP ZV a RVP GV Vzdělávací obsah základního a gymnaziálního vzdělávání je v RVP rozdělen do devíti, respektive osmi vzdělávacích oblastí17. Ty jsou tvořeny jedním nebo několika obsahově blízkými vzdělávacími obory. Výuka o místním regionu je zařazena na základní škole do vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a příroda, na gymnáziu ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Obsah18 vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve všech ročnících 1. stupně základního vzdělávání, oblasti Člověk a příroda ve všech ročnících 2. stupně základního vzdělávání a na gymnáziu minimálně dva roky povinně, další dva roky volitelně19. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou oblastí RVP ZV specializovanou pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato oblast se zaměřuje na komplex témat týkajících se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví apod. a vede ţáky ke srovnávání poznatků z historie a současnosti a směřuje je k dovednostem pro praktický ţivot. Ţáci se od nejjednoduššího pozorování a pojmenovávání věcí dostávají k poznání o sobě samém a svém nejbliţším okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami, jevy a sloţitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si svého okolí a přemýšlet o něm, snaţí se porozumět soudobému způsobu ţivota a vnímat ho jako výsledek minulosti a východisko pro budoucnost. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným ţivotem napomáhá ţákům při začleňování se do kolektivu a upevňování pracovních a reţimových návyků. Vzdělávací obsah oboru Člověk a jeho svět je rozčleněn do pěti tematických okruhů: Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví. Ty se mohou podle potřeb ŠVP propojovat v různých učebních předmětech. Tradičně se v 1. aţ 3. ročníku vytváří jeden předmět (Prvouka) a dva předměty ve 4. a 5. ročníku (Vlastivěda a Přírodověda). Je však moţné vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku.

17

viz Příloha 3: Vzdělávací oblasti základního a gymnaziálního vzdělávání Informace o obsahu vzdělávacích oblastí na základě: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP Praha, 2007, s. 37–38, 51; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, VÚP Praha, 2007, s. 25–26 19 podle ŠVP jednotlivých škol 18

18

Na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která připravuje základy pro specializovanější výuku, navazuje vzdělávací oblast Člověk a příroda. Dále na ni navazují obory v oblasti Člověk a společnost a Výchova ke zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a příroda na 2. stupni základního vzdělávání se zabývá problematikou spojenou se zkoumáním přírody. Do této oblasti náleţí vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, které svým charakterem umoţňují ţákům hlouběji porozumět přírodním zákonům a procesům a uvědomovat si jejich praktické vyuţití v běţném ţivotě. Významná role připadá v této oblasti vzdělávání na praktické dovednosti, pomocí kterých se ţáci učí objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. V této vzdělávací oblasti20 se učí zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důleţitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle vyuţívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany ţivotního prostředí a principů udrţitelného rozvoje. Zeměpisné vzdělání navíc umoţňuje ţákům odhalovat souvislosti mezi přírodními podmínkami a ţivotem lidí a jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Přestoţe má vzdělávací obsah Zeměpisu přírodovědný i společenskovědní charakter, je celý umístěn v této vzdělávací oblasti (pro zachování jeho celistvosti). Na gymnáziu je vzdělávací oblast Člověk a příroda členěna na obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Stejně jako v základním vzdělávání byl celý obsah vzdělávacího oboru Geografie v zájmu zachování jeho celistvosti zařazen do této oblasti. Cílem této vzdělávací oblasti na gymnáziu kromě jiného ukázat ţákům s pomocí vhodné metodologie provázanost jednotlivých přírodovědných oborů a podobnost výzkumných činností, které se v těchto oborech vyuţívají. Ţáci si zde osvojují současné vyuţití empirických (pozorování, měření, experimenty apod.) a teoretických (pojmy, hypotézy, modely, teorie) prostředků při získávání informací. V této oblasti je důleţité i procvičování se v diskusi o problémech a o pravdivosti získaných informací, čímţ rozvíjejí schopnost předloţit svůj poznatek a názor. Pro kvalitní a prakticky vyuţitelné gymnaziální přírodovědné vzdělávání je nutné, aby se orientovalo na hledání zákonitých souvislostí mezi jiţ poznanými skutečnostmi,

20

RVP ZV, VÚP Praha, 2007, str. 51

19

nikoli jen na jejich popis a jejich klasifikaci. Hledání, poznávání a vyuţívání přírodních zákonitostí by mělo být na gymnáziu mnohem více zastoupeno neţ v téţe vzdělávací oblasti na základní škole. Toto motivuje ţáky a podněcuje v ţácích touhu po hlubším poznávání řádu okolního světa a nabízí jim moţnost intenzivního proţitku z vlastních schopností tento řád hledat a poznávat.

5.3 Obsah a význam tématu místní region a terénní výuka Obsah výuky o místním regionu se v jednotlivých etapách vzdělávání výrazně neliší, pouze dochází k rozšiřování učiva a specializovanějšímu pozorování a pojmenování jednotlivých krajinných prvků. Současně si s postupujícím věkem ţáci lépe uvědomují souvislosti a vazby mezi jednotlivými zkoumanými prvky a dokáţou je vyhodnotit. V tematickém okruhu Místo, kde ţijeme21 se ţáci učí na základě poznávání nejbliţšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci ţivota v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto kaţdodenního ţivota vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností ţáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v ţácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. Očekávané výstupy tématu Místo, kde ţijeme v 1. období jsou podle RVP ZV (2007) následující: ţák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě) rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost V 2. období je vzdělávání zaměřeno především na prohloubení znalostí o nejbliţším okolí, orientuje učivo na porovnání místního regionu v širších souvislostech s okolními regiony a regiony ČR, Evropou a světem. Učí se orientovat v různých 21

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP Praha, 2007, s. 37

20

zeměpisných mapách, rozumět jejich obsahu a vyhledávat v nich informace. V tomto období je prohloubeno i poznání o naší vlasti, kde ţáci získávají základní vědomosti o pojmech domov, krajina, národ a jsou jim vysvětleny základy státního zřízení a politického systému ČR, včetně fungování státní správy a samosprávy. Očekávané výstupy tématu Místo, kde ţijeme, vybrané pro učivo o místním regionu a terénní výuce, jsou pro 2. období tyto: ţák určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického Na druhém stupni se jiţ výuka zeměpisu realizuje podle specifických tematických celků. Učivo místní region a terénní výuka není zařazeno v jednom tematickém celku, ale dělí se do dvou, často ročníkově oddělených oblastí. Místní region je součástí vzdělávacího obsahu Česká republika. Učivo je zaměřeno na zeměpisnou polohu místního regionu, kritéria jeho vymezení a vztahy k okolním regionům. Ţáci hodnotí přírodní a socioekonomické charakteristiky regionu s důrazem na jeho důleţitá specifika. Učí se rozpoznat, pojmenovat a uvádět do souvislostí jevy, situace a děje, které mají kladný potenciál pro rozvoj oblasti a naopak také bariéry pro jeho další rozvoj. Očekávané výstupy pro učivo o místní oblasti na 2. stupni základní školy a odpovídajících ročnících víceletého gymnázia jsou podle RVP ZV (2007): ţák vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům

21

Terénní geografická výuka se často uskutečňuje v návaznosti na kartografii a topografii v 6. ročnících základních škol a primách niţších stupňů gymnázií. Ţáci tak mají moţnost vyzkoušet si v praxi teoretické kartografické a topografické poznatky přímo v místní oblasti, neboť tato terénní cvičení se obvykle odehrávají v blízkosti školy. Ţáci mají moţnost vyzkoušet si nejrůznější orientační pomůcky a přístroje přímo v přírodě, orientovat se podle specifických přírodních bodů a jevů, pohybovat se podle mapy a azimutu, určovat hlavní a vedlejší světové strany, odhadovat výšky a vzdálenosti, vytvářet jednoduché náčrtky a plány okolní krajiny a hodnotit je. Pro terénní výuku, její praxi a aplikaci jsou v RVP ZV (2007) vymezeny následující očekávané výstupy: ţák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě Na gymnáziích je místní region součástí velkého tematického celku Regiony, který se dělí na 3 menší podoblasti – makroregiony světa, Česká republika a místní region. Obsah se kromě vymezení a fyzicko-geografické a socioekonomické charakteristiky mikroregionu soustředí se také na moţnosti jeho rozvoje a seznamuje ţáky s pojmy strategické a územní plánování. Na základě geografických dat, se kterými ţáci uţ obratně samostatně pracují, vymezí postavení místního regionu na úrovni státu, Evropské unie i celého světa. Dále zhodnotí potenciál regionu a identifikují jeho aktuální problémy, jejich příčiny a důsledky, jeho vliv na vyšší geografické celky. V této etapě vzdělávání by ţáci uţ měli samostatně navrhovat moţná řešení problémů v regionu, která by vedla k jeho rozvoji. Očekávanými výstupy v této oblasti jsou podle RVP GV (2007): ţák rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům

22

Terénní výuka je opět součástí celku, který se zabývá kartografií a topografií, označeného pro gymnaziální vzdělávání Geografické informace a terénní vyučování. V rámci osvojení si teoretických poznatků jsou součástí výuky geografické exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, nácvik postupů při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny a jejich interakce. Podle RVP GV (2007) by po absolvování terénní výuky mělo být očekávaným výstupem: ţák pouţívá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů orientuje se pomocí map v krajině pouţívá

s porozuměním

vybranou

geografickou,

topografickou

a

kartografickou terminologii vytváří a vyuţívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

23

6. Srovnání dostupných učebnic pro výuku geografie místní oblasti Učebnice vyuţitelné ve výuce geografie místní oblasti nejsou na českém trhu příliš dostupným zboţím, neboť toto téma stále není vnímáno jako samostatná jednotka, ale pouze jako okrajová součást geografie České republiky. Mnoho učebnic České republiky se zaměřuje na popis místního regionu na 1–2 stranách učebnice, nebo aspoň v učivu odkazuje na průzkum místního regionu. Toto ale neumoţňuje ţákům odkrýt hlubší souvislosti poznání svého okolí, a tedy není moţno v ţácích rozvíjet větší vztah ke svému bydlišti a jeho nejbliţšímu okolí. Pro výuku místního regionu jsou nejlépe koncipované učebnice pro základní školy. Poznáním domova, školy a jejich bezprostředního okolí začíná výuka prvouky a vlastivědy na 1. stupni snad kaţdé školy v Česku. Uţ na 2. stupni se na učivo místní oblasti ale nebere takový zřetel a učitelé necítí potřebu vyhledávat (či sami vytvořit) učební text pro popis místního regionu. Pro střední školy samostatné učebnice tohoto typu v současnosti nenajdeme vůbec. Častěji se můţeme setkat s učebnicemi vytvořenými pro poznání uţ dané konkrétní oblasti. Pro Šumpersko je to například učebnice Haná a horní Pomoraví z Vydavatelství Olza (1997). V následujícím textu budou srovnány pouze učebnice pro základní školy, z nichţ některé by bylo moţné po mírných úpravách vyuţít i na střední škole. Kühnlová, H. (2007): Ţivot v našem regionu Plzeň: Nakladatelství Fraus Netradičně pojatá učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia je zaměřena na praktické poznávání místního regionu v integrované formě s výukou dějepisu, biologie, občanské výchovy a dalších předmětů (např. výtvarné výchovy a českého jazyka). Učebnice není ţádným způsobem provázána s učebnicemi regionální geografie Česka a lze ji tedy pouţívat jako samostatnou pomůcku podle potřeb výuky. V roce 2010 obdrţela tato učebnice na frankfurtském veletrhu zvláštní ocenění poroty22 pro zaměření učebnice na samostatné poznávání charakteru konkrétní oblasti, přínos kritického myšlení a návyku diskuze u 22

Zdroj: Česká televize: ČT24 – Kultura [online]. 6. 10. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/103514-frankfurtsky-veletrh-ocenil-zivot-v-nasem-regionu/

24

dětí. Učební texty jsou koncipované k aktivnímu přístupu poznávání regionu, jehoţ součástí

jsou

nejrůznější

činnosti

v terénu

(pozorování,

mapování,

kreslení,

fotografování), poznání nových zdrojů informací, náměty pro eseje, zamyšlení se nad konkrétními problémy v regionu a návrh jejich řešení, porovnání poznatků o minulosti a kulturních tradicích regionu se současností. Součástí učebnice je Příručka učitele, která nabízí doporučené didaktické ztvárnění jednotlivých kapitol učebnice. Učebnice je opatřena schvalovací doloţkou MŠMT. Kühnlová, H. (1998): Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště Praha: Nakladatelství Moby Dick Kniha je doplňkem k učebnici zeměpisu České republiky. Svým konceptem odpovídá zastaralejší verzi učebnice Ţivot v našem regionu, neboť tyto knihy jsou od stejné autorky. Text učebnice je zaměřen opět na praktické úkoly a terénní praxi vedené k poznání místního regionu, tedy širšího okolí místa školy a bydliště ţáků. Kromě toho je učebnice zaměřena na poznání hlavního města Prahy. Učebnice je určitým návodem, co v krajině sledovat a jak to hodnotit, vede ţáky k samostatné práci a práci ve skupinách a učí je debatovat o problémech a vytvářet a obhajovat vlastní názory. Součástí učebnice je Metodická příručka. Učebnice má schvalovací doloţku MŠMT. Matušková, A. (2010): Místo, kde ţijeme Praha: Nakladatelství České geografické společnosti Tato učebnice je vytvořena pro ţáky 1. stupně základních škol ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Význam názvu Místo, kde ţijeme se ve výkladu učebnice mění s jednotlivými tematickými celky. Asi polovina knihy je obsahem zaměřena na poznávání místního regionu od domova a školy, přes krajinu v okolí obce a její znázornění na mapách, aţ po vlastní obec s její minulostí, zajímavostmi, ţivotním prostředí apod. Práce s učebnicí je provázána i s dalšími zdroji informací (knihy, časopisy, internet, zpravodajství) a vede tak ţáky k samostatnému zjišťování a vyhledávání informací a dovednostem vyuţitelným v praktickém ţivotě. V závěru je zařazen projekt „Píšeme knihu o své obci“, na kterém by se měla účastnit celá třída. Kniha dále pokračuje učivem o České republice, Evropě a ostatních světadílech a oceánech. 25

K učebnici je vytvořen i pracovní sešit. Učebnice se doporučuje pro výuku vlastivědy ve 4. nebo 5. ročníku základní školy a je schválena k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Matušková, A., Šmolíková, B. (2010): Místo, kde ţijeme Praha: Nakladatelství Septima Učebnice opět obsahuje učivo vlastivědy 4. a 5. ročníku základní školy. Jsou zde zpracovány kapitoly domov, škola, krajina, kde ţijeme, práce s mapou, minulost naší obce a naše obec dnes, orientace v naší obci a jejím okolí. Další učivo se soustředí na Českou republiku a velmi stručně popisuje Evropu a sousední státy ČR. Pro práci s učebnicí je vytvořen i pracovní sešit, text je zaměřen na slovní popis a diskuse o svém okolí a poznatky z vlastních zkušeností. Učebnice je sestavena podle RVP ZV – Přílohy upravující vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením a opatřena schvalovací doloţkou MŠMT. Smolová, I., Szczyrba, Z. (2008): Místo, kde ţijeme Olomouc: Prodos spol. s r. o., pedagogické nakladatelství Velmi přehledná učebnice vytvořená pro 4. a 5. ročníky základních škol, vytvořená k rozvíjení klíčových kompetencí a uplatnění získaných vědomostí a dovedností ţáků na praktický ţivot. Obsah není přímo strukturován pro popis místního regionu, je vyuţitelná spíše pro výuku všeobecného zeměpisu. Hned v úvodu je ţákům poloţena otázka „Co je to místo, kde ţijeme?“, ale uvádí toto spojení v širším vymezení, tedy ţe to můţe být obec i celá planeta Země. Učivo je rozděleno do 5 tematických celků (Mapy, Krajina kolem nás, Naše vlast, Kraje České republiky a Evropa a svět). Součástí učebnice je i pracovní sešit, ve kterém jsou ţáci při procvičování učiva odkazováni i na krajinu a lidi ze svého okolí. Při plnění úkolů je hojně vyuţívána práce s textem, skupinová práce a odkazy na další zdroje informací, především internet. Učebnice byla schválena Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Shrnutí: Z obsahové stránky všechny učebnice odkazují na komplexní geografický popis, s ohledem na věk a mentalitu ţáků, ve struktuře: Geografická poloha, Příroda a krajina, Historie a kultura, Obyvatelstvo, Sídla, Hospodářství, Ţivotní prostředí. Nejlépe 26

koncipované jsou z tohoto pohledu první dvě popisované učebnice. U následujících dvou učebnic je vidět, ţe jsou vytvořeny pro mladší ţáky, a tedy jejich učivo neodkazuje na větší oblast, nejpodrobněji se zabývají přímo obcí svého bydliště. Didakticky jsou zpracovány tak, aby ţáci byli schopni samostatně přemýšlet a pracovat, ale také aby dokázali spolupracovat ve skupinách a debatovat. Neuchylují se k prostému memorování poznatků, ale zaměřují se na praktický výzkum regionu. Také se nesoustředí pouze na jednu metodu a formu výuky, ale dávají moţnost rozvíjení osobnosti z prostřednictvím pestré nabídky pracovních činností a otázek k zamyšlení. Graficky je nejzdařilejší poslední učebnice. Je velmi přehledná, snadno se v ní orientuje a obsahuje velmi pěkné, obsahově účelné fotografie. V učebním textu je zřetelně odlišeno povinné a doplňující učivo, shrnutí, opakování a motivační texty. Taktéţ je graficky zdařilá první učebnice, Ţivot v našem regionu, která je kompozičně zaměřena hlavně na obrazové prvky. Graficky nejslabší je Místo, kde ţijeme z nakladatelství Septima. Zřejmě se zde

uplatňuje nepředimenzovaná forma

předloţeného textu vzhledem k cílové skupině ţáků (tj. ţáci s lehkým mentálním postiţením). Všechny učebnice jsou navrţeny tak, aby komplexně rozvíjely osobnost ţáků prostřednictvím klíčových kompetencí, napomáhaly k jeho začleňování do společnosti a učivo bylo vyuţitelné v praktickém ţivotě. Poslední učebnice je vyuţitelná spíše pro všeobecný zeměpis, ale v úkolech na procvičení odkazuje na místní region, proto zde byla uvedena. Srovnání strukturních komponentů jednotlivých učebnic uvádí Příloha 4. Jelikoţ v současnosti neexistuje ţádná učebnice místního regionu pro střední školy, budou v dalším textu zmíněny středoškolské učebnice zeměpisu, které se místním regionem zabývají. Holeček, M. a kol. (2003): Zeměpis České republiky, učebnice pro střední školy Praha: Nakladatelství České geografické společnosti Učebnice se věnuje místnímu regionu ve dvou kapitolách: „Místní oblast“ a „Rozvojové dokumenty naší obce“. V první kapitole vede studenty k projektovému zpracování všeobecné charakteristiky regionu, ve druhé seznamuje studenty s územním a strategickým plánováním. 27

Holeček, M. a kol. (2004): Zeměpis pro střední odborné školy a učiliště Praha: Nakladatelství České geografické společnosti Zkoumání místního regionu se věnuje celý tematický celek „Zeměpis místní oblasti“. Téma je zpracováno z pohledu prakticky zaměřeného studenta, není zatěţkáno podrobnými charakteristikami jednotlivých geografických sfér a zaměřuje se hlavně na polohu regionu, kulturu a tradice v regionu a hospodářství v minulosti, současnosti a budoucnosti. Kastner, J. a kol. (1999): Geografie pro střední školy 4, Česká republika Praha: SPN, pedagogické nakladatelství, a. s. Závěrečná kapitola nazvaná „Poznej dobře místo kde ţiješ!“ se svým zpracováním velmi přibliţuje učebnici Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště. Cílem je, aby studenti získali co nejvíce vědomostí o historii regionu, památkách, aby se uměli vyjádřit ke kvalitě přírodních a společenských sloţek ţivotního prostředí a aby pochopili místní problémy a uměli o nich diskutovat.

28

7. Návrh struktury učebního textu Učební text Geografie Šumperska bude vypracován na základě obsahové struktury učebnic hodnocených v kapitole 6. Obsahová struktura učebního textu by tedy měla být zpracována podle následujícího schématu: 1. Poloha regionu. 2. Charakteristika přírodního prostředí. 3. Historie regionu. 4. Obyvatelstvo a sídla. 5. Hospodářská charakteristika. 6. Administrativní uspořádání. 7. Moţnosti rozvoje regionu. Obsah bude dále doplněn neverbálními strukturními komponenty tak, aby vhodným způsobem dokresloval obsah učiva. Všechny učebnice, které zde byly zkoumány, jsou opatřeny schvalovací doloţkou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. Hodnocení učebnic ve schvalovacím řízení pro udělení či prodlouţení doloţky se řídí závaznými kritérii. Nejdůleţitější podmínky pro udělení schvalovací doloţky MŠMT učebnicím jsou následující23: 

celkový soulad učebnice s obecnými a kurikulárními dokumenty;



odborná správnost obsahu učebnice;



přiměřenost učebnice věku a dosaţeným kompetencím ţáků;



metodické a didaktické zpracování učebnice;



didaktická vybavenost učebnice;



zastoupení komponent aparátu prezentace učiva;



zastoupení komponent aparátu řídícího učení;



zastoupení komponent aparátu orientačního.

Učební text Geografie Šumperska by měl být sestaven také podle těchto kritérií, neboť doloţka MŠMT by měla být určitou zárukou kvality učebnice, která ulehčuje výběr učebnice učitelům a školám. Při splnění těchto poţadavků na učební text by ţáci po jeho prostudování měli dosáhnout očekávaných výstupů, které uvádí Příloha 5.

23

Martinková, V.: Příprava a hodnocení učebnic z pohledu nakladatele (aneb hodnocení učebnic jako nástroj každodenní praxe). In Maňák, J., Knecht, P.: Hodnocení učebnic, Brno: Paido, 2007, s. 42–43

29

8. Návrh učebního textu

GEOGRAFIE ŠUMPERSKA Milí studenti, dostala se vám do rukou učebnice, která vám umoţní dovědět se mnoho o minulosti a porozumět současnosti regionu, v němţ ţijete. Kromě toho vás také přivede k úvahám o jeho budoucím vývoji. K tomu vám budou nápomocny následující kapitoly, které vás mají především uvést do problematiky a nabídnout podněty pro úvahy a diskuse na základě problémově koncipovaných otázek. Poznávání místního regionu by mělo prostupovat celým ročníkem a vhodně tak dotvářet představu o místu kde ţijete v širším vymezení, tj. o České republice a světě vůbec. Aby se nám společné putování po Šumpersku líbilo, dovolte mi začít pověstí o Pradědovi, vládci Jeseníků… Autorka

Pověst o Pradědovi Na jedné horské louce v Jeseníkách pásal mladý ovčák ovce. Jednou se rozhodl podívat do města. Jako ve snu kráčel ulicemi, obdivoval krásné domy, honosné oděvy panstva… Když později seděl s hlavou složenou v dlaních, zaslechl za sebou volání. Obrátil se a hrůzou oněměl: země před ním se rozevírala a vystupoval z ní obrovský stařec s dlouhými bílými vlasy a vousy. – „Daruj mi nejlepší ovci ze svého stáda a já ti splním všechna přání“ - pravil. Pastýř starci ochotně vybral nejkrásnější ovci. Ten ho za odměnu odvedl k zámku: – „Naber si dukátů, co uneseš, neber však nic jiného!“ - řekl Praděd a zmizel. Ovčák varování nedbal a vzal si i krásný prsten. Když zjistil, že je uprostřed toho bohatství uvězněn a nemá kudy ven, vzpomněl si na Pradědova slova a prsten odhodil. To už před ním ale stojí Praděd: – „Nespokojil ses tím, co jsem ti dal! Nejsi hoden mých darů!“ Pak zasvítil oslnivý blesk, zaburácel hrom a poděšený pastýř klesl v mdlobách na zem. Když se probral, s úžasem se rozhlížel kolem sebe: seděl na vysoké hoře, která na pokyn Pradědův vyrostla a skryla krásný zámek se všemi poklady. Lidé pak nazvali horu po mocném duchu, který ji vykouzlil – Praděd.

30

Vymezení oblasti

I. VYMEZENÍ OBLASTI Oblast, kde se v minulosti těžily rudy stříbra, zlata, železná ruda a stavební kámen, patří k nejzalesněnějším oblastem republiky. Také Kosmas ve své kronice popsal oblast severní Moravy jako „kraj oplývající hustými lesy, vhodný k lovu“.

Okres Šumperk představuje jeden z 5 okresů Olomouckého kraje. Jeho území je protaţeno severojiţním směrem a rozprostírá se v severní části kraje. Na severu sousedí s okresem Jeseník, na jihovýchodě Olomouc. s okresy

s okresem Dále

Ústí

sousedí nad Orlicí

z Pardubického

a Svitavy

kraje na západě a s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje na východě. Malá část severozápadního

Obr. 1: Poloha okresu Šumperk v Olomouckém kraji a ČR

okraje

šumperského okresu tvoří státní hranici s Polskem. Sídlem okresu je město Šumperk, které leţí na řece Desná a je označováno jako „Brána Jeseníků“. Šumperk zaujímá v regionu centrální postavení jak z hlediska geografického, tak i z hlediska spádovosti oblasti, přičemţ menší spádové oblasti odpovídají

sídlům

působností

obcí

v jednotlivých

s rozšířenou správních

obvodech. Historicky patří území Šumperska k Moravě.

Hranice

mezi

Moravou

a

Slezskem zde sleduje rozvodnici mezi Černým

a

Baltským

mořem.

K historickému území Čech patří jen dva krátké úseky u Malé Moravy a Štítů, dále

Obr. 2: Zemská hranice mezi Čechami a Moravou při okresu Šumperk

se západně od okresu nachází stále území historické Moravy.  Pro zvídavé studenty: Na internetových stránkách: http://www.oahshb.cz/staremapy/index.htm si můţeš prohlédnout staré mapy Českých zemí a lépe prozkoumat, kudy vedla zemská hranice.

31

Vymezení oblasti

S rozlohou 1 313 km2 patří okres Šumperk mezi větší okresy České republiky. Svou velikostí tvoří zhruba čtvrtinu Olomouckého kraje a mezi jeho dalšími okresy se rozlohou řadí na 2. místo. Tab. 1: Velikostní struktura okresů Olomouckého kraje k 31. 12. 2010 podíl na podíl na počtu rozloha počet okres rozloze kraje obyvatel kraje (km2) obyvatel (%) (%) Jeseník 719 13,7 41 095 6,4 Olomouc 1 620 30,8 232 226 36,2 Prostějov 770 14,6 110 182 17,2 Přerov 845 16,0 133 932 20,8 Šumperk 1 313 24,9 124 246 19,4 OLOMOUCKÝ KRAJ 5 267 100,0 641 681 100,0 CELKEM

počet obcí 24 96 97 104 78 399

 Pro zvídavé studenty: Chceš získat lepší přehled o jednotlivých okresech Olomouckého kraje? Prostuduj si Tematický atlas Olomouckého kraje a internetové stránky Českého statistického úřadu: www.czso.cz.

Úkoly: 1. Které další okresy se nachází v Olomouckém kraji? 2. Kolik okresů je v České republice? 3. Podle mapy urči souřadnice krajních bodů okresu a doplň název správního obvodu ORP, kde se jednotlivé body nachází. 4. Jaká je vzdálenost mezních bodů okresu? 5. Pomocí GPS stanice nebo pomocí internetu zjisti zeměpisnou polohu školy. 6. Porovnej polohu okresu na různých zeměpisných mapách. 7. Je poloha vašeho regionu výhodná? 8. Jsou na území okresu hraniční přechody do Polska? Obr. 3: Vymezení okresu Šumperk

32

Přírodní podmínky

II. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Region rozprostírající se kolem horního toku řeky Moravy a podhůří Jeseníků se vyznačuje bohatostí a pestrostí proměn krajiny, která se zde utvářela od nejstarších vývojových dob Země. Zaoblené vrcholky hor i úrodná pole, zachovalá přírodní i člověkem poznamenaná krajina , to jsou jen střípky z krás našeho regionu.

1. Geologie Pro šumperský okres je charakteristická sloţitost geologické stavby a pestré zastoupení hornin. Na jeho stavbě se podílely všechny geologické éry, jeho vývoj můţeme sledovat od starohor. Nejvýrazněji byla oblast okresu modelována hercynským vrásněním v prvohorách. Z tohoto období pochází do značné míry dnešní geologická stavba pohoří, proběhla

v něm

metamorfóza

a

vrásnění a vznikla většina vyvřelých hornin. Metamorfované a vyvřelé horniny tvoří horské jádro okresu. Nejstarší

horninou

v oblasti

je

keprnická rula, jejíţ původní stáří bylo stanoveno na 1 400 milionů let. Aţ později se ukládaly usazené horniny v okrajových částech.

Obr. 4: Keprnická rula na svahu Keprníku

Tab. 2: Geologický vývoj okresu Šumperk geologická etapa absolutní stáří holocén

10 tis. - dosud

pleistocén

1,8 mil. – 10 tis.

čtvrtohory

třetihory druhohory

80 – 1,8 mil. 225 – 80 mil.

karbon - perm

345 – 225 mil.

devon

395 – 345 mil.

kambrium - silur

570 – 395 mil.

prvohory

starohory

1 600 – 570 mil.

v oblasti šumperského okresu zvětrávání, vznik půd, rašeliny, říční sedimentace, člověk jako geologický činitel střídání chladných a teplých období, v severní části pevninský ledovec, navátí spraší v místech hlubších poklesů jezera denudace, pohyby podél zlomů ústup moře, hercynské vrásnění, vznik vyvřelých hornin, metamorfóza mořská sedimentace, vulkanismus, na konci období počátek hercynského vrásnění sedimentace na části území sedimentace v moři, kadomské vrásnění, metamorfóza 33


V oblasti šumperského okresu se nachází mnoho významných nalezišť nerostů. V trhlinách vykrystalizované nerosty tzv. alpské parageneze (křišťál, albit, epidot, titanit aj.) se sbírají např. v okolí Sobotína, v Krásném u Šumperka, nebo v okolí

Bludova

v typické

hornině

bludovit.

V opuštěných dolech na krupník u Sobotína a Vernířovic se sbíral aktinolit, amfibolový azbest a

Obr. 5: Bludovit

krystaly magnetitu. Naleziště krystalů staurolitu ve svorech u Petrova nad Desnou patřily k nejlepším v Česku. U Sobotína se ve svoru nacházejí granáty. V pegmatitech v okolí Maršíkova jsou významná naleziště berylu, chrysoberylu, columbitu, topazu a zirkonu. Nalezišť zkamenělin je na Šumperku podstatně méně v souvislosti s omezeným výskytem usazených hornin. Poměrně bohatá naleziště křídových zkamenělin jsou v okolí Štítů (měkkýši a jeţovky) a u Maletína (otisky rostlin). V jílech u Loštic byly nalezeny třetihorní zkameněliny.  Pro zvídavé studenty:

Obr. 6

Krupník je šedá hornina s vysokým obsahem mastku. Mimo Sobotínsko se vyskytuje velmi ojediněle. V minulosti byl vyuţíván hlavně ve stavebnictví nebo jako vyzdívka vysokých pecí v Sobotínských ţelezárnách bratří Kleinů. Byl pouţíván i v sochařství, dokladem je socha Jana Nepomuckého (Obr. 6) u kostela ve Vernířovicích. Údajně se pouţíval i na tanečních zábavách, kde se krápníkový prášek sypal na parket, aby tanečníci neklouzali. Těţba krupníku ustala v období 1. republiky.

Úkoly: 1. Podle geologické mapy vypiš horniny, které se vyskytují v jednotlivých geologických jednotkách šumperského okresu. Urči, zda se jedná o horninu metamorfovanou (M), vyvřelou (V) či usazenou (U). orlicko-kladské krystalinikum, staroměstské krystalinikum, zábřeţské krystalinikum, silesikum, drahanský kulm, česká křídová pánev 2. Skupinová práce: Srovnej geologickou a geografickou mapu regionu. Jak se promítá geologický podklad do horopisu, vlastností půdy, nerostného bohatství atd.? 3. Vytvoř sbírku alespoň 5 různých hornin z okolí tvého bydliště, urči, o jakou horninu se jedná a jakého je stáří.

34


2. Povrch Celkový vzhled reliéfu šumperského okresu úzce souvisí s jeho geologickým vývojem. Nejvyšším vrcholem okresu je Praděd (1 491 m n. m.) v Hrubém Jeseníku, který je zároveň nejvyšší horou Moravy. Nejniţším místem okresu je niva Moravy jiţně od Loštic (242 m n. m.).

Obr. 7: Model reliéfu na Šumpersku  Pro zvídavé studenty: Na internetových stránkách: http://www.kartografiehp.cz/prohlizec-atlas-free3d/ si můţeš nainstalovat počítačový program, který umoţňuje prohlíţení trojrozměrných modelů území.

Převáţná část šumperského okresu je utvářena Hercynským systémem. Pouze na jihovýchodě oblasti zasahuje malý výběţek Hornomoravského úvalu z Alpskohimálajského systému. V rámci Hercynských pohoří se pohybujeme v provincii Česká vysočina, která tvoří většinu České republiky. Okres Šumperk spadá do Orlické a Jesenické oblasti v Krkonošsko-jesenické subprovincii. Na stavbě území se podílí 10 geomorfologických celků, z nichţ největší část okresu vyplňuje Hanušovická vrchovina. Ráz povrchu šumperského okresu určují hornatiny Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněţníku se svým podhůřím. Kotliny, brázdy a níţiny zasahují jen do okrajových částí okresu.

35

Přírodní podmínky Tab. 3: Geomorfologické jednotky na území okresu Šumperk

Oblast: celek podcelek

výšková členitost (m)

nejvyšší bod

300–500

Suchý vrch (995 m)

75–150

Hůrka (585 m)

200–400 200–300 150–300 30–75

Lázek (714 m) Kančí vrch (600 m) Zahálkovy Skalky (610 m) –

200–300 300–500 50–100 500–700 500–700

Bradlo (600 m) Černé kameny (956 m) – Jeřáb (1 003 m) Králický Sněžník (1 423 m)

300–500

Smrk (1 125 m)

500–700 500–800

Keprník (1 423 m) Praděd (1 491 m)

100–300

Pastviny (790 m)

30–75

Šumvaldská horka (331 m)

Orlická oblast: Orlické hory Bukovohorská hornatina Kladská kotlina Králická brázda

Jesenická oblast: Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Mírovská vrchovina Bouzovská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Hraběšická hornatina Šumperská kotlina Branenská vrchovina Králický Sněžník Rychlebské hory Hornolipovská hornatina Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Pradědská hornatina Nízký Jeseník Bruntálská vrchovina

Západní Vněkarpatské snženiny: Hornomoravský úval Uničovská plošina

Hrubý Jeseník s Králickým Sněţníkem jsou kerná pohoří tvořená starohorními a prvohorními krystalickými břidlicemi. Kry jsou odděleny od okolního niţšího terénu příkrými zlomovými svahy. Pro pohoří jsou typické široce zaoblené hřbety a hluboce zařezaná údolí. Vlivem zvětrávání došlo k obnaţení odolných hornin a vzniku skalních útvarů, např. na Vozkovi (1 377 m) nebo Petrových kamenech (1 448 m).  Pro zvídavé studenty: K Vozkovi se váţe pověst, ţe zde za trest zkameněl vozka s povozem, kdyţ v období hladomoru podkládal pod kola vozu bochníky chleba. Skály připomínají tvarem povoz s vozkou i koňmi.

Obr. 8: Vrcholová skaliska na Vozkovi 36


Výše poloţené části obou pohoří byly v pleistocénu modelovány periglaciálními procesy a vznikly zde horské ledovce. Nivace a mrazové zvětrávání podmínily vývoj mrazových srubů a skalních hradeb, kamenných moří a kryogenních tvarů půdního pokryvu. Podhůří výše popsaných pohoří tvoří z jiţní strany celek Hanušovická vrchovina s nejvyššími vrcholy Jeřáb (1 003 m) na západní straně a Kamenný vrch (952 m) na východní hranici okresu. Hanušovickou

vrchovinu

vyplňují

především vrchoviny a kotliny sloţené hlavně

z krystalických

břidlic

a

Obr. 9: Výhled z Jeřábu na Hanušovickou vrchovinu

zvrásněných prvohorních usazenin. Ve sníţeninách nalezneme neogenní a kvartérní horniny. Povrch je rozčleněn údolími vodních toků (např. Krupá, Branná, Morava, Desná),

na

nalezneme

vrcholech různé

skalní

a

hřbetech útvary

–

izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby (např. Bradlo, Kamenný vrch, Kočičí skála, Tři kameny). Pro oblast Hanušovické vrchoviny jsou typické také četné

antropogenní

tvary

reliéfu,

Obr. 10: Vrcholové skály Třech kamenů

zejména agrární valy a haldy. Na severu a severovýchodě Hanušovické vrchoviny zasahují CHKO Jeseníky. Území je značně zalesněné, převáţně smrkovými porosty. Pod vrcholem Jeřábu nalezneme prameny Tiché Orlice a Březné. Nepatrným výběţkem zasahuje do východní části okresu Nízký Jeseník s vrcholem Stančín (605 m), do západní části v okolí Štítů Kladská kotlina a Orlické hory. Jiţní část území zaujímá Zábřeţská

vrchovina

s nejvyšším

vrcholem Pustina (626 m) a sníţenina Mohelnická brázda podél řeky Moravy, vyplněná třetihorními a čtvrtohorními

Obr. 11: Mohelnická brázda u Moravičan, na obzoru Úsovská vrchovina

sedimenty s jezery a tůňkami vzniklými odtěţením říčních sedimentů. 37


Úkoly: 1. Jaká je nadmořské výška tvé obce? 2. S pomocí mapy rozhodni, které nejvyšší vrcholy geomorfologických celků se nachází na území okresu Šumperk. 3. Uveď konkrétní příklady antropogenních procesů, které mění reliéf okresu. 4. S pomocí topografické mapy vytvoř příčný profil terénu.

3. Podnebí Okres Šumperk leţí stejně jako celá Česká republika v severním mírném pásu s typickým střídáním čtyř ročních období. Převládající západní větry sem přinášejí vzduchové hmoty od Atlantského oceánu. Oblast se nachází na rozhraní mezi západoevropským

oceánským

a východoevropským

kontinentálním

podnebím.

Rozhodujícím činitelem, který má vliv na podnebí, je nadmořská výška, významnou roli hraje i členitost reliéfu. Kromě toho jsou důleţité i důsledky antropogenní činnosti na klima. Na území okresu zasahují všechny tři hlavní klimatické oblasti, které se rozlišují v České republice. Teplá oblast zasahuje na jihovýchodě okresu v okolí Mohelnice a Úsova. Chladná oblast zaujímá asi třetinu okresu a nachází se v oblastech nad 600 m n. m. Největší část okresu vyplňuje mírně teplá oblast. Tab. 4: Charakteristiky klimatických oblastí v okresu Šumperk

Klimatické charakteristiky

počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve °C průměrná teplota v červenci ve °C průměrná teplota v dubnu ve °C průměrná teplota v říjnu ve °C průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

CH4 CH6 CH7 0–30 80–140 140–160 50–70 -3 – -7 12–16 2–6 4–7 120–160 500–700 350–500 100–160 150–160 40–50

Klimatické oblasti MT7 MT2 MT9 MT3 MT10 MT5 MT11 20–40 30–50 120–160 140–160 110–160 110–160 40–50 30–50 -3 – -5 -2 – -4 16–17 16–18 6–7 6–8 6–7 7–8 100–130 90–120 350–500 350–450 250–300 200–300 60–100 50–80 120–160 120–150 40–60 40–50

T2 50–60 160–170 100–110 30–40 -2 – -3 18–19 8–9 7–9 90–100 350–400 200–300 40–50 120–140 40–50

38


Rozloţení

teplot

vzduchu

je

ovlivněno nadmořskou výškou a členitostí reliéfu. Teplota vzduchu se mění o 0,65 °C na kaţdých 100 m nadmořské výšky. Průměrná

roční

teplota

Králického

Sněţníku a Hrubého Jeseníku se pohybuje kolem 5 °C, ve vrcholových partiích obou Obr. 12: Inverze

pohoří klesá na 3 aţ 1 °C. Denní teploty

v létě jen výjimečně přesahují 25 °C. Charakteristické jsou pro tyto oblasti teplotní inverze, které jsou navíc doprovázeny zvýšenou koncentrací látek znečišťujících ovzduší. Tím zde dochází k poškození lesních porostů. Pro podnebí šumperského okresu jsou charakteristické velké rozdíly na malou vzdálenost, coţ je dáno velkým rozpětím nadmořských výšek v oblasti. Pestrý charakter georeliéfu určuje ráz mezoklimatu a místního klimatu. Pro sníţeniny Mohelnické brázdy, Hanušovické vrchoviny a horské kotliny je typický vznik teplotních inverzí. Na

území

okresu

se

nachází

několik

meteorologických stanic. Největší stanice je v Šumperku, kde se měří teplota vzduchu a vlhkost, sráţky kapalné i pevné, sluneční svit a oblačnost a směr a rychlost větru. Na dalších 13 stanicích se měří pouze sráţky, na 3 teplota. Dále zde nalezneme i tzv. fenologické

stanice,

které

poskytují

data

zemědělcům a lesníkům. Taková stanice je např. v Sobotíně, Šumperku – Temenici, nebo ve Velkých Losinách.

Obr. 13: Meteorologická stanice z roku 1922 v Jiráskových sadech v Šumperku

 Pro zvídavé studenty: Podrobnější charakteristiku o podnebí najdeš na internetových stánkách Českého hydrometeorologického ústavu: www.chmi.cz nebo si prostuduj Atlas podnebí Česka.

Úkoly: 1. Jak ovlivňuje nadmořská výška charakter podnebí? 2. Jaké znáš další klimatické činitele? 3. Vysvětli rozdíl mezi počasím a podnebím. 39


4. Jak bude vypadat roční chod počasí v jednotlivých oblastech? Při hodnocení vyuţij tabulky 4. 5. Kolik stupňů je na Pradědu, kdyţ v Šumperku je 15 °C? 6. Jak se projevují teplotní inverze a jaké mají následky? 7. Ve které části okresu spadne nejvíce sráţek? Proč? 8. Jakým způsobem dochází k znečišťování ovzduší? Které látky se na znečištění ovzduší podílí největší měrou? 9. Pokuste se domluvit exkurzi na meteorologickou stanici.

4. Vodstvo   

Zopakuj si pojmy povodí, rozvodí, úmoří. Podle mapy popiš hranici mezi černomořským a baltským úmořím. Do které řeky a u kterého města ústí Morava? Šumperský okres patří k úmoří Černého

moře. Na jeho severní hranici probíhá hlavní evropská rozvodnice Černého a Baltského moře. Úmoří Severního moře na území okresu nezasahuje, ale dotýká se jeho hranic na vrcholu Jeřábu. Většina vodních toků pramení na území okresu. Celá oblast Šumperska náleţí k povodí Moravy,

která

pramení

pod

vrcholem

Králického Sněţníku na území pardubického okresu a vtéká do šumperského okresu na svém 16. km. Celková délka jejího údolí na území

Obr. 14: Schéma povodí Moravy

okresu je 68 km. Největšími přítoky

Moravy

pravostrannými jsou

Moravská

Sázava a Třebůvka, které však svým povodím zasahují do okresu jen v malé míře. Největšími levobřeţními přítoky jsou Krupá s Brannou, odvádějící vodu z Hanušovické vrchoviny a jiţní části Rychlebských hor. Do Moravy se

Obr. 15: Pramen Divoké Desné, která plní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně 40


vlévají u Hanušovic. Desná vzniká v obci Kouty nad Desnou soutokem Divoké a Hučivé Desné. Svým tokem významně posiluje Moravu, která se pod jejím ústím u Postřelmova stává opravdovou řekou. V tomto místě se nachází hranice mezi horním tokem bystřinného charakteru a středním tokem Moravy. Nedaleko Skřítku, pod Kamenným vrchem, pramení řeka Oskava, která ústí do Moravy aţ u Chomoutova nedaleko Olomouce. Oskava se svými přítoky odvodňuje jihovýchodní část okresu. Tab. 5: Nejvýznamnější vodní toky okresu Šumperk délka na území okresu tok délka údolí (km) (km)* Morava 353,2 68,0 Moravská Sázava 54,3 17,3 Oskava 50,4 17,9 Třebůvka 48,3 9,1 Desná 43,6 Březná 31,3 Branná 21,6 Mírovka 20,2 Krupá 19,2 Merta 16,6 * pouze je-li podstatná část toku mimo okres

průměrný průtok u ústí (m3. s-1) 120,00 4,52 3,53 2,38 4,48 1,75 1,69 0,25 2,02 1,20

U Moravičan pod ústím Třebůvky uzavírá Morava plochu povodí 2 141,29 km2 a průměrný průtok činí 20,5 m3.s-1. Při povodních v roce 1997 zde protékalo při kulminaci zhruba 700 m3.s-1 vody. Na nevyrovnaný odtok vody z povodí má vliv také sníţená zadrţovací schopnost narušených lesů a plošné odvodnění mokřadů v podhorských oblastech. Vodní nádrţe rozdělujeme na přirozené a umělé. Přirozená jezera mají v okrese velmi malé zastoupení. Významná jsou pouze rašelinná jezírka v Hrubém Jeseníku nebo odstavená říční ramena toků. Nedostatek

jezer

vedl

k vytvoření

umělých vodních nádrţí – přehradních nádrţí a rybníků. Rybníkářství mělo v oblasti starou tradici, největšího rozvoje dosáhlo za vlády Jiřího Tunkla ze Zábřeha v 16. století. Velký počet rybníků, které existovaly od 14. století kolem Moravy mezi Bludovem a Mohelnicí,

Obr. 16: Třemešské rybníky (Velký rybník)

ale zanikl v 19. století. Ze zbylých je největší rybník Polický o rozloze 13 ha. Menší 41


jsou rybníky Dolnolibinský, Sudkovský, Doubravický nebo Brassův rybník v Zábřehu. Rybníky jsou vyuţívány hlavně k chovu ryb. K větším vodním nádrţím patří nádrţe přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, vodní dílo Nemilka na stejnojmenném toku nebo nádrţ Krásné u Šumperka. Největších rozměrů dosahují nádrţe vzniklé těţbou. Zatopené pískovny u Mohelnice a Moravičan jsou největšími vodními plochami (kolem 100

Obr. 17: Vodní nádrž Nemilka

ha) okresu. Zdroje minerálních vod jsou na šumpersku většinou podmíněny tektonikou. Hlavním typem jsou minerální vody sirovodíkové, které daly vzniknout lázním. V údolí Desné vyvěrá soustava sirných pramenů (teplých i studených) v lázních Velké Losiny, které byly zaloţeny roku 1592. Mezi radioaktivní sirné lázně paří lázně Bludov. Úkoly: 1. Vyhledej řeky uvedené v tabulce 4 v mapě a urči, kde pramení a ústí. 2. Na stránkách ČHMÚ najdi průtoky řek na měrných stanicích v okrese. Jaké byly průtoky během povodní v roce 1997? Porovnej je s průměrnými denními průtoky. 3. Sestroj schéma říční sítě Moravy. 4. Sestroj spádovou křivku některého většího přítoku Moravy. 5. Najdi na mapě všechny vodní nádrţe, urči, na kterém toku se nacházejí, a zjisti způsob jejich vyuţití. 6. V rámci exkurze navštivte přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně.

5. Půdy Půdní poměry jsou často rozhodujícím faktorem určujícím ráz krajiny a pestrost vegetačního pokryvu. Půdy šumperského okresu byly ještě před několika tisíci lety pokryty lesními porosty. S rozvojem osídlení docházelo k mýcení lesů a rozšiřování zemědělské půdy.

 

Připomeň si, z jakých sloţek se skládá půda, co je humus a jaký má význam. Co jsou půdní horizonty? Jaké jsou hlavní rozdíly mezi typy půd? Úrodnost půdy a její význam pro zemědělství závisí na typu a druhu půdy v dané

oblasti. Typy půd jsou ovlivněny geologickým podloţím a nadmořskou výškou. V závislosti na druhu horniny a způsobu jejího zvětrávání dochází ke vzniku různých půdních druhů. 42


Nejniţší polohy okresu v údolí řeky Moravy vyplňují nivní půdy. V těchto oblastech dochází k vylévání řeky z koryta, půdotvorným substrátem jsou tedy říční naplaveniny. V niţším stupni pahorkatin přecházejí nivní půdy v hnědozemě, které vznikaly pod původními dubohabrovými lesy. Jejich matečnou horninou je nejčastěji spraš nebo sprašová hlína. V těchto oblastech se půdy vyuţívají pro pěstování obilovin a cukrovky. Pod kyselými bučinami se vytvořily luvizemě (illimerizované půdy) se

Obr. 18: Zleva doprava: nivní půda – pseudoglej – kambizem – podzol

stejným vyuţitím, ale oproti předešlým jsou niţší kvality. S luvizeměmi se ve středních výškových stupních střídají pseudogleje, které leţí obvykle v depresích a prameništích. Pro jejich zemědělské vyuţití je nutná radikální úprava vodního reţimu odvodněním. Na Šumpersku mají největší zastoupení z Olomouckého kraje. Ve vyšších polohách se vyvinuly kambizemě (hnědé půdy), které jsou v okresu nejrozšířenějším půdním typem. Jako matečný substrát se zde uplatňují všechny horniny skalního podkladu (ruly, svory, fylity, břidlice aj.). Kambizemě jsou dobrými lesními stanovišti. V polohách nad 800 m n. m. přechází hnědé půdy v rezivé půdy a podzoly. Podzoly jsou typické půdy chladného a vlhkého klimatu vyšších nadmořských výšek, kde vznikaly hlavně pod smrkovými lesy. Kromě lesů je najdeme i na horských pastvinách a loukách. V nejvyšších horských oblastech jsou vyvinuty alpínské půdní formy a rašeliništní vrchovištní půdy. Alpínské půdy jsou ovlivněny podzolizačním procesem a glaciálním obdobím. Rašeliništní půdy jsou typické organogenní půdy, silně prosycené vodou a s malým obsahem minerálních látek. Vznikly pod porosty rašeliníku ve vlhkém chladném klimatu Hrubého Jeseníku. Největší plochy leţí na Rejvízu a na Skřítku.

43


Půdní druhy se úzce váţou na

charakter

podkladu

a

geologického způsob

jeho

zvětrávání. V oblasti údolí řeky Moravy a na jihu okresu se vyskytují

převáţně

těţké,

jílovitohlinité půdy. Tyto půdy dobře váţou ţiviny a vodu. Méně jsou v oblasti zastoupeny půdy

hlinité.

Najdeme

Obr. 19: Rašeliniště na Skřítku v Hrubém Jeseníku

je

především v niţších polohách, jsou vyuţívány intenzivně zemědělsky. Velkou část okresu, hlavně v oblastech vyšších pahorkatin a vrchovin, vyplňují hlinitopísčité aţ písčitohlinité půdy. Tyto vznikají na zvětralinách ţul. Mají dostatek humusu a jsou také vyuţívány zemědělsky. V horských oblastech vznikají zvětráváním vulkanických hornin tzv. skelety, silně štěrkovité aţ kamenité půdy. Úkoly: 1. Které půdy jsou z hlediska půdních druhů a typů na území okresu nejúrodnější a proč? 2. Na školním pozemku odeber vzorek zeminy. Pokus se určit, o jaký půdní typ a druh se jedná. Totéţ zopakuj doma na zahradě a oba vzorky porovnej. 3. Jakým způsobem zde dochází k znehodnocení půdy? 4. Zavádí se v oblasti nějaká protierozní opatření?

6. Živá příroda  

Zopakuj si, jaké výškové stupně u nás rozlišujeme a co v nich roste a ţije. Který strom převládá v českých lesích? Ke změnám v druhové skladbě rostlinstva nedochází pouze se změnou nadmořské

výšky v rámci výškových vegetačních stupňů, ale i v horizontálním měřítku, kdy se rozlišují tzv. květenné oblasti. Floristická pestrost území je dána také půdněgeologickými poměry, migrací druhů mezi Českým masivem a Karpatskou soustavou, na jejichţ rozhraní se oblast nachází, výskytem endemitů, reliktů nebo mezním výskytem některých druhů.

44


Flora

okresu

Šumperk

náleţí

do

2 fytogeografických oblastí – mezofytika a oreofytika. Rostlinstvo mezofytika je zastoupeno typickými druhy pahorkatinného a podhorského stupně. Kromě těchto se zde vyskytují lokální ostřicová společenstva rašelinišť nebo borůvkové bory a bučiny na kamenitých hadcových svazích v okolí Raškova a Starého Města. Na výchozech vápence u Bohdíkova a Leštiny rostou vápnomilné

bučiny

s okroticí

bílou

a

Obr. 20: Okrotice bílá

ostrůvky

teplomilných kalcifilních rostlinných společenstev. Pozůstatky luţních lesů a mokřadní společenstva se zevarem nejmenším na jihu šumperského regionu mají zvláštní územní ochranu v rámci CHKO Litovelské Pomoraví. V oreofytiku převládají kulturní smrčiny horských poloh s chudým bylinným patrem, které přecházejí na horských vrchovištích v rašelinné smrčiny (např. Skřítek, Vozka). Nad hranicí lesa najdeme aplínské hole a porosty borovice kleče. V mikroklimaticky příznivých lokalitách přeţívají glaciální relikty, např. lipnice alpská, ostřice skalní, vrba bylinná, a řada endemitů, mj. jestřábník sněţnický, hvozdík kartouzek sudetský, lipnice jesenická nebo zvonek český jesenický. Zvláštní pozornost zasluhuje i zvonek vousatý, který je ve znaku CHKO Jeseníky. V oblastech Hrubého Jeseníku a Králického Sněţníku je zajištěna zvláštní územní ochrana formou CHKO Jeseníky, respektive NPR Králický Sněţník.

Obr. 21: Lipnice jesenická na Petrových kamenech – jediné lokalitě jejího výskytu

Naprostá většina fauny patří na území okresu Šumperskému a Jesenickému bioregionu. Převládá zde běţná středoevropská fauna, pouze na vrcholech Hrubého Jeseníku a Králického Sněţníku se setkáme s faunou horskou, kterou představuje krom jiných i mnoho chráněných druhů. Z bezobratlých ţivočichů zde zasluhuje pozornost

početná

populace

mravence

mnoţivého v PP Rodlen, severní hranice výskytu

Obr. 22: Mravenec množivý

ţábronoţky sněţní v povodí Moravy u Leštiny nebo izolované populace raka říčního 45


na několika tocích. Ve vyšších polohách Jeseníků přeţívají některé druhy pavouků a motýlů, povaţované za glaciální relikty. Z obratlovců středoevropských

se druhů

zde můţeme

kromě

běţných

setkat

s rysem

ostrovidem, sokolem stěhovavým, tetřívkem obecným a tetřevem hlušcem. Z povodí Desné je známa jediná lokalita mihule ukrajinské v České republice. Ze zvláště chráněných druhů plazů a obojţivelníků zde ţije zmije obecná, uţovka obojková, slepýš křehký, ještěrka ţivorodá a ještěrka obecná, mlok skvrnitý, čolek obecný a čolek horský,

rosnička

zelená,

skokan

štíhlý

a

skokan

Obr. 23: Rys ostrovid

skřehotavý. V údolní nivě řeky Moravy se nachází biokoridor, který představuje důleţitou zastávku na tahové cestě více neţ 70 druhů stěhovavých ptáků. Z chráněných druhů ptáků se zde vyskytují např. luňák hnědý, orlovec říční, slavík

modráček

středoevropský

nebo

prostřední.

strakapoud Obr. 24: Slavík modráček

Úkoly: 1. Které druhy stromů jsou typické pro oblast mezofytika? 2. Jaký typ lesů převládá v šumperském regionu? Jaký typ lesů převládá v okolí tvého bydliště? 3. Jsou lesy v oblasti nějak poškozeny? 4. Ve kterých vegetačních stupních je rozšířeno zemědělství a proč? 5. Při vycházce do přírody si poznamenej, které druhy rostlin a ţivočichů jsi viděl. Zjisti, zda některé z nich jsou chráněné a proč.

7. Ochrana životního prostředí Člověk svou činností výrazně ovlivňuje přírodní prostředí a vytváří kulturní krajinu. Tím často dochází k narušení přirozené rovnováhy ekosystému a k postupné devastaci krajiny. Oblasti se zachovalou původní krajinou s cennými přírodními prvky jsou chráněna zákonem.

 

Kterým zákonem a z kterého roku se řídí ochrana přírody a krajiny v ČR? Zopakuj si, co jsou velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ). Jak se v takových oblastech máš chovat? 46




Které další druhy ochrany přírody fungují v naší republice? Zvláště chráněná území představují v oblasti šumperského okresu 22 % z jeho

celkové rozlohy. Zasahují sem 2 chráněné krajinné oblasti. CHKO Jeseníky byla vyhlášena 19. 6. 1969 výnosem Ministerstva kultury ČSR. Předmětem ochrany je celý komplex Hrubého

Jeseníku

s alpínskými

holemi, vysokostébelnými nivami, horskými rašeliništi, bučinami se suťovými

porosty,

smrčinami,

květnatými bučinami a smilkovými holemi. Oblast CHKO představuje v okresu

23 077

ha

Obr. 25: Území od rašeliniště Skřítek přes hlavní hřebeny a masivy až po Obří skály by se mělo v budoucnu stát národním parkem

z celkových

74 000 ha. CHKO Litovelské Pomoraví byla zřízena vyhláškou MŢP ČR dne 29. 10. 1990. Z celkové plochy 9 600 ha zasahuje do území okresu jen v jeho jiţní části 1 076 ha. Chráněno je území tvořené rozsáhlými komplexy přirozených a málo pozměněných ekosystémů lesů a luk aluviální řeky Moravy, jehoţ existence je závislá na zachování stávajícího hydrologického reţimu v krajině. Orgánem ochrany přírody pro výkon státní správy v těchto oblastech jsou Správa

Obr. 26: PR Doubrava v CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Jeseníky se sídlem v Bukovicích u Jeseníku, respektive Správa CHKO Litovelské Pomoraví se sídlem v Olomouci. Z maloplošných ZCHÚ se v okrese vyskytují 4 NPR, 11 PR a 9 PP. Základní údaje o národních přírodních rezervacích uvádí tabulka 6. Přírodní následující:

rezervace

Břidličná,

okresu

Bučina

Šumperk

pod

jsou

Františkovou

myslivnou, Doubrava, Františkov, Kačení louka, Na hadci, Niva Branné, Pod Slunečnou strání, Pod Trlinou, Přemyslovské sedlo, Rabštejn.

Obr. 27: Vyhlídka na Rabštejně

47


Přírodní památky jsou Chrastický hadec, Pasák, Rodlen, Smrčina, Štola Mařka, Za mlýnem, Zadní Hutisko, Zátrţe a Ţďár. Tab. 6: Národní přírodní rezervace okresu Šumperk název NPR

Králický Sněžník

Praděd

Rašeliniště Skřítek

ŠerákKeprník

předmět ochrany

rok vyhlášení

rozloha (ha)

rozloha na území okresu (ha)

1990

1 694,7

459,1

1955

2 031,4

875,8

1955

166,7

154,6

1933

800,1

81,8

Komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf horského masivu Kralického Sněžníku. Komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších pohoří Hrubý Jeseník. Ochrana vrchovištního rašeliniště prameništního typu s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Ochrana geomorfologicky výrazných vrcholových partií Hrubého Jeseníku při horní hranici lesa s dobře zachovalými, místy pralesovitými formacemi horských smrčin a horských smíšených lesů.

Mimo zvláště chráněná území zde existují i území obecné ochrany přírody. Těmi jsou přírodní parky Březná a Sovinecko. Spolu s nimi představuje chráněné oblasti okresu zhruba třetina území. PřP Březná, vyhlášený v roce 1997, se nachází v západní části regionu. Osu parku tvoří údolí řek Březná, Nemilka a Moravská Sázava. Mírně členitá, esteticky působivá krajina, na ploše 11 600 ha, je osídlena a hospodářsky vyuţívána jiţ přes 600 let. Uchovává mnoţství rozptýlené zeleně a chráněných druhů ţivočichů. Typickou rostlinou parku je bledule jarní. V současnosti je území poškozováno vodní erozí. PřP Sovinecko, vyhlášený v roce 1994, se

Obr. 28: PřP Březná

podstatnou částí nachází v Nízkém Jeseníku na Olomoucku a Bruntálsku. Do okresu Šumperk náleţí jen 1 030 ha. Posláním parku je zachovat typický ráz krajiny a lesní porosty se strukturou a dřevinnou skladbou blízkou původním porostům, na které je vázána řada zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů.

48


 Pro zvídavé studenty: Podrobné informace o chráněných územích okresu Šumperk nalezneš v publikaci Chráněná území ČR: Olomoucko nebo na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky: www.ochranaprirody.cz.

Úkoly: 1. Do kterých dalších okresů zasahují CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví? 2. Která rostlina je ve znaku CHKO Jeseníky? 3. Vyhledej na mapě NPR šumperského okresu. Mají tato území nějaké společné znaky? 4. Urči, které PR a PP leţí v oblastech CHKO a které mimo ně. Obr. 29: Znak CHKO Jeseníky (vlevo) a CHKO Litovelské Pomoraví (vpravo) 5. Vyber si jednu PR nebo PP (např. tu nejbliţší tvému bydlišti) a zjisti o ní nejdůleţitější informace, které sdělíš spoluţákům. 6. Jakým způsobem dochází k ochraně krajiny na území obecné ochrany přírody? 7. Existuje v okresu i mezinárodní ochrana přírody? 8. Vytvoř mapu chráněných oblastí v okresu. Do slepé mapy zaznač všechny chráněné oblasti, rozliš je podle kategorií. Nezapomeň na základní mapové komponenty! 9. V rámci projektu připrav pro své spoluţáky výlet do některé chráněné oblasti. Uveď, co tam spoluţáci uvidí, naplánuj trasu výletu, ubytování, dopravu atd. Nejlepší projekt se uskuteční. 10. Víš, co je památný strom? Nachází se takový strom v blízkosti tvého bydliště? V čem vidíš jeho hodnotu? Jak je zajištěna jeho ochrana? Obr. 30: Popravčí dub ve Velkých Losinách

49

Obyvatelstvo a sídla

III. OBYVATELSTVO A SÍDLA 1. Historie území Vývoj osídlení v pravěku a době slovanské Lidé začali osídlovat chladnější oblast jesenického podhůří teprve na konci poslední doby ledové. Houfy pravěkých lovců přišly na severní Moravu lovit velká stádní zvířata zhruba před 40 tisíci lety. Zdrţovali se v okolí vodních toků, kde po nich dodnes můţeme nalézt pazourkové nástroje (nejvíce v oblasti Úsova a Dubicka). Jako úkryt před nepříznivými

povětrnostními

podmínkami

jim

Obr. 31: Sekeromlat z neolitu

slouţila mimo jiné i krápníková jeskyně u Bohdíkova, která je dnes bohuţel zničena těţbou vápence. První Indoevropané přicházejí na území dnešního okresu aţ ve středním eneolitu, ţivili se pastevectvím a vedli kočovný způsob ţivota. Z období šíření bronzu jako slitiny k výrobě nástrojů ale na území Šumperka veškerý ţivot ustal. Lidé se vrátili aţ v období luţické kultury (polovina 2. tisíciletí př. n. l.) a osídlili úrodná údolí řek. Způsob obdělávání půdy se měnil pod vlivem technických

Obr. 32: Bronzová jehlice

inovací, obilí bylo skladováno ve sklípcích zahloubených do země. Zemědělství doplňovalo pastevectví na svazích okolních pahorkatin. Také vyráběli textilie a zpracovávali bronz, coţ dokazují nalezené formy na odlévání z Palonína a Moravičan. Mohelnicko bylo spojeno obchodními stezkami s okolními kraji, cesta podél Třebůvky vedla do Čech a cesta přes Ramzovské sedlo

do Slezska. Obchodovalo

se hlavně

s luxusním zboţím, jehoţ zbytky byly objeveny v Hrabové nebo Lošticích. Nositelé luţické kultury své neboţtíky důsledně spalovali a ukládali do země, o čemţ svědčí odkryté pohřebiště v Moravičanech nebo v lese u Stavenice.

Obr. 33: Žárový hrob lužické kultury z Moravičan

50


Ve 4. aţ 3. století př. n. l. převzali laténskou kulturu od nově příchozích Keltů, kteří se usídlili v úrodných údolích řek Moravy a Třebůvky. Další technické inovace v zemědělství byly příčinou zvýšení produkce a dokonce vzniku nadproduktu. Velká část keltské osady byla zkoumána na jiţním okraji Mohelnice, kudy protéká potok Újezdka. Na přelomu letopočtu se do oblasti dostaly germánské kmeny. Jejich osady se soustřeďovaly jen v údolí Třebůvky, ale nebyly nikdy archeologicky zkoumány, a tak jejich existence je doloţena jen z povrchového sběru artefaktů. Úrodné údolí řeky Moravy bylo Slovany osídleno v 6.–7. století. Usazovali se především

na

Mohelnicku.

Z doby

Velkomoravské říše tu známe jiţ 3 osady a 1 pohřebiště. Lidé ţili v usedlostech sloţených z obytného domu, několika obilnic uţitných

a

dalších objektů.

výrobních První

nebo

historicky

známou osadou na Mohelnicku jsou Ţádlovice, prvně jmenované v zakládací

Obr. 34: Archeologický výzkum slovanské osady v Mohelnici

listině kláštera Hradisko u Olomouce k roku 1078. Později v listině biskupa Jindřicha Zdíka jsou v osadě uváděni hrnčíři. Obyvatelé osady se v polovině 13. století přestěhovali do zaloţeného města Mohelnice.  Pro zvídavé studenty: Přehled kultur na Mohelnicku od nejstarších dob po příchod Slovanů: - lidé s volutovou kulturou - moravská malovaná kultura - hordanovská kultura - kultura nálevkovitých pohárů - lid se šňůrovou keramikou (=1. Indoevropané) - kultura zvoncovitých pohárů - luţická kultura (1 500 př. n. l.) - laténský styl (Keltové, 4.–3. století př. n. l.) - germánské kmeny (přelom letopočtu) - Slované (6.–7. století n. l.)

Úkol: 1. Připrav si referát na téma „Archeologický výzkum na Mohelnicku“. Při jeho přípravě navštiv muzeum v Mohelnici a blíţe prostuduj nalezené artefakty. 2. Čím se proslavil biskup Jindřich Zdík?

51


Od velké kolonizace k husitským válkám V průběhu 12. a 13. století se osídlení posouvalo severněji podél toků řek. Důkazem jsou osady zjištěné v Postřelmově, Novém Malíně a Bludově. Snaha získat novou půdu pro zemědělství byla příčinou kolonizace lesů v podhůří Jeseníků. Někteří osadníci přicházeli do hor také s úmyslem zbohatnout při těţbě drahých kovů. Rozsáhlé kolonizační zásahy zcela změnily ráz krajiny: svahy kopců byly zbaveny lesů, v údolích se rozloţily vesnice a k jejich ochraně vyrostly na kopcích mohutné kamenné hrady. Příliv obyvatelstva podnítil rozvoj obchodu a řemesel v nově zakládaných městech. Uţ od 12. století drţela majetek na Mohelnicku olomoucká kapitula biskupství.

Centrem

biskupské

provincie byla Mohelnice, od 14. století Mírov. Z této doby pochází hrady

Úsov,

Brníčko,

Bludov,

Hoštejn, Kolštejn. Obr. 35: Zřícenina hradu Brníčko

Zcela novým prvkem společnosti byla města, která získávala různá práva. Nejdůleţitější bylo mílové právo. Město Šumperk je v písemných pramenech doloţeno k roku 1278, Mohelnice 1273 a Zábřeh se stal městem před rokem 1289. Během 14. století se do oblasti přistěhovalo mnoho cizinců, převáţně ze západní Evropy. Kolonizační proces ale brzy vyčerpal své moţnosti – ekonomicky vyuţitelná půda byla obdělána, síť měst byla doplněna uţ jen menšími městečky (Loštice, Úsov), loţiska stříbrné rudy se postupně vyčerpávala a počet obyvatel se přestal zvyšovat, spíše docházelo ke sniţování stavu v důsledku morových epidemií. Začaly se objevovat hospodářské problémy, na které doplácela vrchnost i poddaní. Problémy byly ještě prohloubeny válkami mezi vrchností o majetek a vládu. V období husitství bylo podhůří Jeseníků ušetřeno větších bojů, neboť situaci zde drţel pevně v rukou olomoucký biskup Jan Ţelezný. První větší válečné střety se objevily aţ roku 1424, kdy nově jmenovaný markrabě Albrecht Rakouský vedl útok proti stoupencům husitství na

Obr. 36: Biskup Jan Železný 52


střední Moravě. Na základě toho se husité z Čech pod vedením Jana Ţiţky vydali na Moravu, kde dobyli mnoho měst, mezi nimi i Mohelnici. Úkol: 1. Čeho se týkalo mílové právo? 2. Co je lenní systém? 3. Ze kterého roku je doloţena tvoje obec? 4. Jaké byly příčiny morových epidemií? 5. Kdy byl upálen Mistr Jan Hus?

 Pro zvídavé studenty: Hoštejnský Hynčík z Frývaldova připojil svou pečeť na stíţný dopis kostnickému koncilu proti upálení Mistra Jana Husa. Naopak biskup Jan Ţelezný byl jeho odpůrcem, dokonce se účastnil koncilu v Kostnici.

Od husitských válek do roku 1848 Ve 13. a 14. století docházelo ke spojování menších panství a jejich dalšímu rozrůstání, takţe se začala vytvářet teritoriálně ucelená dominia. Např. úsovské panství se během necelých 40 let rozrostlo dvojnásobně, rozsáhlé zábřeţské panství vzniklo spojením někdejších panství zábřeţského, brníčského, hoštejnského a dalších drobných statků. Patnácté a 16. století přálo hospodářskému rozkvětu. Za Tunklů se těšilo obrovskému rozmachu zejména rybníkářství, neboť z hospodářského hlediska patřilo v té době k nejvýznamnějším. Největší rybník, Závořický, měl rozlohu 107 ha a rozkládal se na území zatopené vsi Závořice mezi Zábřehem a Postřelmovem. Stavby rybníků doprovázelo bezohledné zabírání půdy poddaných, jejichţ útisk vyústil na přelomu let 1493 a 1494 povstáním proti Jiřímu staršímu Tunklovi, kterého, jak uvádí prameny, „zbili tak, ţe na následky zranění zemřel“.  Pro zvídavé studenty: Tunklové se do dějin severní Moravy zapsali tak výrazným způsobem, ţe ţijí v paměti zdejšího lidu dodnes. Jestli se o nich chceš dozvědět něco navíc, přečti si článek na internetu: http://www.muzeumsumperk.cz/index.php?item=cinnost/publikacnicinnost/vlastivedny-sbornik-severni-morava/obsah/&larticle=61.

Kromě rybníkářství se věnovala pozornost i lesnímu hospodářství, stavbě pivovarů, důlnímu podnikání, sklářství nebo výrobě papíru. Šumperská plátna byla svou kvalitou známa i na západních a severních evropských trzích, díky čemuţ se město roku 1562 vykoupilo z ţerotínského poddanství a stalo se královským komorním městem. 53


Rozkvět oblasti byl ukončen aţ třicetiletou válkou, která si vyţádala tisíce lidských ţivotů. Nejvíce bylo postiţeno úsovské panství,

které

v blízkosti

se

Uničova,

nacházelo opěrného

bodu švédských vojsk. Popelem lehly také téměř celé Moravičany, z poloviny byl vypálen a vylidněn i Šumperk. Tragédii zdejšího kraje

Obr. 37: Listina z roku 1622, která potvrzuje Šumperk královským městem, uděluje mu nový znak a právo pečetit červeným voskem

završily po odchodu švédských posádek losinské a šumperské čarodějnické procesy z let 1678–1693, ve kterých padlo za oběť přes 100 lidí. Hospodářská obnova země byla provázena selskými povstáními, reagujícími na zvyšování daní a robot. Přestoţe byla povstání vţdy potlačena, stala se signálem ke správním a školským reformám Marie Terezie a Josefa II. Zejména

na

vízmberském

mírovském, panství

doubravickém

docházelo

a

Obr. 38: Pamětní kámen obětem čarodějnických procesů

k rušení

přebytečných a hospodářsky málo výnosných dvorů, k rozdělení panské půdy za plat mezi poddané a k výkupu robot za pravidelný peněţní plat. Hospodářský zájem vrchnosti se do konce 18. století ještě více přesunoval na lesnictví, pivovary, cihelny, sklárny, vápenky, pily, ţelezné

 Pro zvídavé studenty: Více o rozkvětu hospodářství najdeš v kapitole o řemeslech.

hutě a hamry. Hutě se během první poloviny 19. století začaly měnit na skutečné průmyslové podniky – ţelezárny. Příkladem byly sobotínské ţelezárny hraběte Mitrovského a později ţelezničních podnikatelů bratří Kleinů a ţelezárny v Alojzově u Rudy nad Moravou. Na zábřeţsku docházelo k vysušování slavných tunklovských rybníků, které musely uvolnit místo k pěstování cukrové řepy jako nové plodiny. Měšťanští

54


podnikatelé se chopili lnářské výroby a oblast byla brzy protkána sítí plátenických manufaktur, jejichţ výrobky sklízely uznání na domácích i zahraničních trzích. Tento náhlý rozmach průmyslu, zemědělství i obchodu byl provázen rychlým rozvojem dopravy, zejména ţelezniční, kdy se Šumperk, Hanušovice a Zábřeh staly důleţitými ţelezničními uzly regionu. Průmyslová i dopravní centra zaznamenala i rychlý růst počtu obyvatel. Úkol: 1. Zkus zjistit, které další rybníky Tunklové vybudovali. 2. Kdy probíhala třicetiletá válka? O jaký spor v ní šlo? Jak začala a jak skončila? 3. Zkus zjistit nějaké zajímavosti o čarodějnických procesech nebo vypracuj krátký referát.  Pro zvídavé studenty: O čarodějnických procesech na Šumpersku pojednává historický román V. Kaplického Kladivo na čarodějnice. Více informací získáš i v turistických průvodcích nebo na „čarodějnických“ cyklostezkách přímo v oblasti.

Od roku 1848 do roku 1945 Po pádu bachovského absolutismu v březnu 1848 byly z obcí na zábřeţsku a šumpersku adresovány zemskému sněmu v Brně četné petice s poţadavky o odstranění robot, zemských dávek, farních a školních desátků, vrchnostenského soudnictví či zavedení obecní samosprávy. Ve městech se zakládaly občanské gardy, jejichţ představitelé se účastnili na vídeňském a kroměříţském sněmu o zrušení robotních povinností. Druhá polovina 19. století byla charakteristická diferenciací českého a německého měšťanského obyvatelstva a přinesla vznik nových politických stran a směrů. Hospodářsky slabší české měšťanstvo v tzv. táborovém hnutí protestovalo proti německému úsilí o udrţení nadvlády v Rakousku. Poţadovali např. zakládání českých průmyslových podniků, rozšiřování obchodu a zvelebování zemědělství, ale i zrovnoprávnění Čechů s Němci. Byly zakládány různé vzdělávací, čtenářské, divadelní i další spolky, první hasičské spolky ve Zvoli, Lesnici, Postřelmově, Dlouhomilově, později i první organizace Sokola v Bludově, či Zábřehu.

55


Představitelem germanizačního úsilí Svazu

Němců

severní

Moravy

byl

zábřeţský továrník Hermann Brass. Na české straně se utvořili spolky Matice školská a Národní jednota pro východní Moravu. K jejím politickým úspěchům patřilo prosazení české převahy ve vedení obcí s německou menšinou (např. Loštice). Národnostní rozpory dále zostřila

Obr. 39: Bludovští Sokoli v roce 1897

1. světová válka. Čeští vojáci dávali najevo svou nechuť bojovat proti slovanským Srbům a Rusům a na frontách pak sbíhali k „nepříteli“. Po mnoha demonstracích proti národnostnímu útlaku vyvrcholilo snaţení českého obyvatelstva velkou národnostní manifestací v Zábřehu dne 2. června 1918. Oslavy vyhlášení samostatné Československé republiky se odehrály na zábřeţském náměstí 29. 10. 1918 za účasti několika tisíců lidí. Ve 20. letech byla z českých politických stran nejúspěšnější sociální demokracie a lidová strana a strana agrární. Němečtí političtí představitelé se navenek sice tvářili rezignovaně, ve skutečnosti se chystali k novému odporu v čele

se

šumperským

podnikatelem

Gustavem

Oberleithnerem, zábřeţským továrníkem Hermannem Brassem a majitelem zábřeţské tiskárny Ferdinandem Burschofským. V říjnu 1933, po nástupu Hitlera k moci v Německu,

Obr. 40: G. Oberleithner byl starostou Šumperku v letech 1918 - 1921

zde dostal německý fašismus nového reprezentanta – Henleinovu politickou stranu Sudetendeutsche Partei (SdP). V parlamentních volbách v květnu 1935 získala na Šumpersku 41 % hlasů a na Zábřeţsku (s převahou českého obyvatelstva) také téměř čtvrtinu všech hlasů. Severní Morava byla okupována nacisty ihned po podepsání mnichovské dohody. S oblastmi osídlenými Němci však bylo zabráno i rozsáhlé území čistě české, zejména na Zábřeţsku s asi 31 tisíci a na Šumpersku s 12 tisíci Čechy. Mimo německý zábor zůstalo jen Lošticko.

56


Podle nacistických plánů měl být celý český prostor v Sudetech germanizován. Byly zrušeny české spolky, zavírány české školy, ovládnut český průmysl, zabírána česká půda a zcela utlumen český společenský ţivot. Tato opatření však od samého začátku vyvolávala organizované formy

odporu.

Nejaktivnější

odbojovou

organizací se zde stalo Národní sdruţení československých

vlastenců,

jehoţ

vyvrcholením bylo partyzánské hnutí funkční od jara 1944. Přímo úměrně k jeho aktivitě rostla i brutalita šumperského gestapa, které 31. 3. 1945

Obr. 41: Volební lístek z roku 1938

tajně zavraţdilo 16 českých vlastenců v Bratrušově. Také mnozí Němci v závěru války vystřízlivěli a odmítali dále bojovat, byli však pronásledováni a odsuzováni k smrti za národní zradu a šíření poraţeneckých nálad. Jako poslední byl zastřelen voják ze Šumperka. V této době se do oblasti přibliţovala vojska z Ukrajiny, která ve dnech 6. – 9. května 1945 osvobodila prakticky celou oblast dnešního šumperského okresu.

Od roku 1945 do vzniku České republiky Ihned po skončení 2. světové války došlo k tzv. divokému odsunu německého obyvatelstva a byl zahájen zpětný proces osídlování českým obyvatelstvem. Jak ukázaly první poválečné volby v květnu 1946, nejsilnější pozice v politickém ţivotě získala KSČ. Proti jejím nevybíravým útokům k získání všech politických pozic se vytvořil obranný blok Národní fronty, díky němuţ byli do čela šumperského okresu i města zvoleni sociální demokraté. Po čistkách v únoru 1948 byl politický ţivot zcela utlumen. Obr. 42: Dav lidí zabránil tankům polské armády proniknout do centra Šumperku

57


Nejdůleţitější kulturní událostí z 50. let bylo zaloţení Severomoravského divadla a Vlastivědného ústavu v Šumperku. Pokus o reformu socialismu v ČSR byl většinou obyvatel šumperského okresu přijat s nadšením. O to větší ranou pro ně byl vpád vojsk Varšavského paktu 21. 8. 1968, které zde provedly jednotky polské armády, a během následujících měsíců vystřídala naši armádu v šumperských

kasárnách

sovětská

vojska.

Všechny reformy ekonomiky a politiky byly zastaveny, dokonce ani oběť studenta šumperské průmyslovky Jana Zajíce nemohla zastavit tzv. normalizační proces.

Obr. 43: Rudé právo informovalo o smrti Jana Zajíce pouze krátkým článkem

 Pro zvídavé studeny: Přepis dopisu Jana Zajíce Občané čs. republiky! Protoţe se navzdory činu Jana Palacha vrací zas ţivot do starých kolejí, rozhodl jsem se, ţe vyburcuji Vaše vědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby nás někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný anebo snad ţe jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se rozhodl proto, aby jste se uţ váţně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory. Pamatuj „Kdyţ někomu vystoupí voda nad hlavu, je uţ jedno kolik.“ Nemáme se čeho bát jedině smrti. Ale "Smrt není zlá, strašné je jenom umírání.“ A toto pomalé umírání národní svobody, Nenech si hrdý a krásný lide diktovat, s kým navěky půjdeš! Vy všichni, na které můj čin zapůsobí, a kteří nechcete aby byly další oběti, uposlechněte následující výzvy! Stávkujte, bojujte! "Kdo nebojuje - nevítězí!“ Nemám na mysli jen ozbrojený boj. Ať moje pochodeň zapálí vaše srdce! Ať osvěţí váš rozum! Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodě mému a šťastnějšímu Československu! Měli jsme dvě šance a obě jsme promarnili! Vytvářím šanci třetí! Nezahazujte ji! Jen tak budu ţít dál. Umřel jen ten, kdo ţil pro sebe. Ještě jednou se podpisuji Jan Zajíc.

Odpor nad poměry ve státě, který vyústil sametovou revolucí v listopadu 1989, přinesl široký demokratizační proces, jehoţ potvrzením byly i výsledky voleb v roce 1990, ve kterých do Sněmovny lidu hlasovalo v okrese Šumperk (včetně dnešního okresu Jeseník) 52,6 % voličů pro Občanské fórum.  Pro zvídavé studeny: Vít Lucuk: PŘEŢILI SVOU DOBU Osudy lidí Šumperska, Zábřeţska a Mohelnicka 1938 - 1989 Kniha obsahuje autentické výpovědi jednačtyřiceti lidí z období 2. světové války, komunismu a sovětské okupace. Jsou to kruté příběhy o smrti, strachu, bolesti, ale také o odvaze, vzdoru a statečnosti za totalitních reţimů: nacismu a komunismu. Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdruţení Post Bellum.

58


Úkoly: 1. S jakým úspěchem se setkaly poţadavky obcí Zábřeţska a Šumperska po pádu bachovského absolutismu? Vycházej z všeobecné situace v českých zemích. 2. Kdy byla podepsána mnichovská dohoda? Zástupci kterých států ji podepsali? 3. Jan Zajíc se ve svém dopisu odkazuje na upálení Jana Palacha. Víš, kdy k němu došlo? 4. Uspořádejte besedu nad politickými poměry v okrese a ve státě ve 2. polovině 20. století. Zapojte do debaty poznatky z dějepisu a vyprávění rodičů a prarodičů. 5. Znáš nějaké příklady, kde kvůli panelové výstavbě došlo ke zničení historické části města? 6. Které politické strany jsou nyní ve vedení tvé obce a kraje?

2. Obyvatelstvo Zalidnění krajiny a národností struktura obyvatelstva v okolí Šumperka a v podhůří Jeseníků byly v minulosti ovlivněny četnými migračními vlnami. Po pominutí nepříznivých politických podmínek se do oblasti vracelo původní obyvatelstvo, které žilo i několik generací v cizině a přišlo také mnoho nových osídlenců z válkou postižených oblastí. Jednotlivé skupiny obyvatel se od sebe lišily rozdílnými tradicemi společenského a kulturního života, náboženstvím, jazykem, ale i vědomím příslušnosti k tomuto regionu.

Podle sčítání lidu v roce 2001 ţilo na území okresu Šumperk

126 567

obyvatel.

Mezi okresy Olomouckého kraje se lidnatostí řadí na 3. místo, v rámci České republiky na 26. místo.

Nejlidnatějšími

městy

jsou Šumperk (29 tisíc), Zábřeh

Tab. 7: Vývoj počtu obyvatel okresu Šumperk podle Sčítání lidu rok počet obyvatel rok počet obyvatel 1869 131 968 1950 102 488 1880 137 243 1961 110 156 1890 140 433 1970 113 958 1900 140 288 1980 124 096 1910 143 110 1991 125 972 1921 136 633 2001 126 355 1930 142 571 2011* 123 890 * předběžné výsledky

(14 tisíc) a Mohelnice (10 tisíc). Hustota zalidnění je 95 obyvatel na 1 km2. V hustotě zalidnění existují značné územní rozdíly, které jsou dány přírodními i socioekonomickými podmínkami. Město Šumperk vykazuje největší hodnotu zalidnění (980 obyvatel na 1 km2), naopak horské a podhorské obce vykazují nejniţší hodnoty (např. obec Šléglov 5 obyvatel na 1 km2). Věková struktura obyvatel je odrazem vývoje porodnosti, úmrtnosti a stěhování obyvatel. Počet obyvatel okresu od začátku 90. let 20. století klesal vlivem přirozeného úbytku, který je zde způsoben především nízkou porodností. K zachování prosté

59


reprodukce je třeba 2,1 dítěte na ţenu za období její plodnosti. V šumperském okrese se plodnost pohybuje kolem 1,2 dítěte. Na poklesu počtu obyvatel se podílí i migrace, která má v oblasti mnohem větší vliv na celkovém

poklesu

počtu

obyvatel. Mechanický přírůstek dlouhodobě vykazuje záporné hodnoty. Kladné migrační saldo bylo od počátku 90. let v oblasti pouze čtyřikrát (roky 1992, Obr. 44: Vývoj přírůstku obyvatelstva

1994, 1995 a 1997).

V souvislosti s nízkou natalitou dochází ke stárnutí populace. Za posledních 20 let se průměrný věk zvýšil o 5,8 roku na 40,9 roku. Počet obyvatel v poproduktivním věku (nad 65 let) od roku 2008 převyšuje podíl obyvatelstva ve věku

předproduktivním

(0–14

let). Větší města mají příznivější věkovou strukturu obyvatel, neboť získávají

mladé

obyvatelstvo

přistěhovalectvím. Podle připadá

věkové na

struktury obyvatelstvo

v produktivním věku 83 tisíc lidí (65,5 %), z nich jsou tři čtvrtiny

* odhad

Obr. 45: Věková struktura obyvatelstva

ekonomicky aktivní. Při sčítání v roce 2001 byla zjištěna nezaměstnanost okresu 11,9 %, v roce 2011 byla průměrná míra nezaměstnanosti 12,1 % - druhá nejvyšší mezi okresy v kraji. Na území okresu ţijí příslušníci několika národů. Převáţně to jsou Češi, Moravané a Slezané, kteří podle sčítání lidu z roku 2001 představují 95,6 % obyvatel okresu. Z dalších národů jsou zastoupeni nejvíce Slováci, Němci a Poláci. V posledních letech dochází ke sniţování počtu občanů slovenské a německé národnosti. Naopak přibývá osob ukrajinské a vietnamské národnosti. Při sčítání lidu v letech 1991 a 2001 se po dlouhé době zjišťovalo náboţenské vyznání. V roce 1991 byla téměř polovina obyvatel okresu věřící. Dnes je nadpoloviční 60


většina obyvatel okresu ateistická. Ve sčítání uvedlo 35,1 % obyvatel příslušnost k nějakému náboţenství. Nejvíc věřících (85,2 %) se hlásí k římskokatolické

církvi.

Z protestantských církví má nejvíce věřících českobratrská evangelická a československá husitská církev.

Obr. 46: Náboženské vyznání obyvatel (2011 předběžný výsledek ze sčítání)

Úkoly: 1. Zjisti aktuální údaje o počtu obyvatel v okrese a nejlidnatějších městech a srovnej je s údaji ze sčítání. 2. Jaké jsou konkrétní příčiny nerovnoměrného rozmístění obyvatelstva v okresu? 3. Srovnejte hustotu zalidnění okresu Šumperk se sousedními okresy a se zbývajícími okresy v Olomouckém kraji. Vysvětlete příčiny rozdílů v zalidnění. 4. Jaké jsou hlavní příčiny migrace obyvatel z okresu? 5. Jakým způsobem ovlivňuje ţivotní styl úmrtnost obyvatelstva? 6. Které faktory působí na výši nezaměstnanosti? 7. Jaký je rozdíl mezi národností a státní příslušností? 8. Máte-li ve třídě ţáky jiné národnosti nebo pocházející z jiné země, poţádejte ho, ať vás seznámí se svou zemí, její řečí a zvyky. 9. Proč se lidé v důsledku negativních vlivů komunismu upjali k víře?

3. Sídla Sídelní struktura oblasti se do dnešní podoby začala utvářet od 13. století. Venkovská zemědělská sídla začala doplňovat nebo nahrazovat feudální města jako střediska řemeslné výroby a obchodu a díky hradbám plnila i vojenskou funkci. Města byla budována v geograficky výhodné poloze, aby se tak stala přirozenými centry zemědělské výroby, těžby a obchodu a správními středisky oblasti.

Přechod

k průmyslové

společnosti

provázel

proces

urbanizace.

Města

soustřeďující zpracovatelský průmysl, hutnictví nebo města s dopravní funkcí rostla velmi rychle. Jednalo se například o Šumperk, Zábřeh nebo Sobotín. Centrálně řízená ekonomika po 2. světové válce zvýšila rychlost industrializace, která byla spojená s příchodem vesnického obyvatelstva za prací do měst. Pro novou pracovní sílu se v 50. letech začala budovat sídliště panelových obytných domů, která značně změnila tvář města, často i za cenu zničení jeho historického jádra. 61


V současnosti počet obyvatel ţijících ve městech

neroste,

suburbanizace.

spíše

Výstavba

klesá

v procesu

nových

obytných

domů se přesunuje do zázemí měst, které poskytuje lidem lepší ţivotní prostředí a zároveň je dobře dostupné pro dojíţďku do města za prací a do škol. V okresu Šumperk se nachází 78 obcí,

Obr. 47: Panelové domy získávají v současnosti modernější vzhled

z toho 8 se statutem města. Městy jsou obce Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh. Největším městem je okresní město Šumperk s 27 tisíci obyvateli. Při udělování titulu města v této oblasti nehraje roli pouze počet obyvatel, ale i historicko-právní faktory, jako tomu je například u města Úsov s 1 200 obyvateli. Tab. 8: Velikostní struktura obcí v okrese Šumperk k 31. 12. 2010 podíl na počet obyvatel počet obyvatel v rozloha obcí obyvatelstvu v obci obcí obcích (ha) okresu (%) do 199 9 1 207 1,0 10 745 200–499 20 6 851 5,5 16 163 500–999 21 14 159 11,5 26 196 1 000–4 999 25 50 895 41,1 67 327 5 000–19 999 2 23 596 19,0 8 079 20 000 a více 1 27 182 21,9 2 788

podíl na rozloze okresu (%) 8,2 12,3 19,9 51,3 6,2 2,1

Ve třech nejlidnatějších městech je soustředěno 40 % obyvatel regionu. Ve všech 8 městech ţije 52 % obyvatel. V 50 obcích okresu je lidnatost menší neţ 1 000 obyvatel. V těchto obcích ţije pouze 18 % obyvatel. Charakteristickým znakem oblasti jsou malé obce o lidnatosti 2–5 tisíc

Obr. 48: Zábřeh

obyvatel. V 11 obcích této velikosti, které mají často maloměstský charakter, ţije zhruba jedna čtvrtina (26,1 %) obyvatel okresu.

62


Nejvýše poloţeným sídlem je Velké Vrbno (772 m n. m.), které je součástí Starého Města. Naopak nejníţe leţí Moravičany (243 m n. m.) při řece Moravě v Hornomoravském úvalu.  Pro zvídavé studeny: Od 60. let 20. století začal narůstat rekreační význam sídel venkovského typu. Mnoho vesnických domů bylo rekonstruováno k tzv. druhému bydlení pro obyvatele měst. Lidé, kteří mají chaty v horských polohách, je vyuţívají především k letním i zimním sportovněrekreačním aktivitám. Rozsáhlé chatařské oblasti najdeme například v údolí Moravské Sázavy směrem k Hoštejnu, ve Štítské brázdě a severních částech Hanušovické vrchoviny.

Obr. 49: Dům upravený k druhému bydlení

Úkoly: 1. Jaké jsou výhody a nevýhody ţivota ve městě a na vesnici? 2. Pokus se zjistit, kolik lidí denně dojíţdí za prací, respektive do školy, do měst okresu. Jaký podíl představují dojíţdějící do okresního města? 3. Ke kaţdému městu napiš, jakou plní funkci a zda se v něm nachází historické památky. 4. Uveď příklady polyfunkčních obcí a obcí, ve kterých dominuje pouze jedna funkce. 5. Jaký je rozdíl mezi obcí a základní sídelní jednotkou (ZSJ)? Kolik ZSJ se nachází v šumperském okresu? 6. Okomentuj tabulku 7: Jak koreluje počet obyvatel jednotlivých velikostních kategorií obcí s plochou, na které se rozkládají?

63

Hospodářství

IV.

HOSPODÁŘSTVÍ

Na území okresu se od pradávna rozvíjela různá řemesla, která se v průběhu 19. století pozvolna měnila v průmyslovou výrobu. Dobrý průmyslový rozvoj okresu umožnily hlavně přírodní předpoklady, zejména zdroje nerostných surovin.

1. Vývoj hospodářství Průmyslová revoluce: Modernizaci manufaktur v továrny podpořilo i zavedení parních strojů a později elektrické energie do výroby. Mnoho továren z oblasti Šumperska mělo v bývalém Rakousku-Uhersku významné postavení. Po roce 1918: Po první světové válce dále pokračoval rozvoj moderní průmyslové výroby. Jediným útlumovým obdobím si většina podniků prošla v období celosvětové hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Po 2. světové válce: Během 2. světové války byla veškerá činnost mnoha podniků zcela utlumena a průmysl se soustředil hlavně na zbrojní výrobu a dodávky pro armádu. Po 2. světové válce se znovu začala rozbíhat průmyslová výroba továren zkonfiskovaných na základě prezidentských dekretů a postupně byly začleňovány do národních podniků. Současně se začala měnit i průmyslová skladba z tradiční textilní výroby na těţké strojírenství a zbrojní výrobu. Export byl orientován hlavně na Sovětský svaz, země RVHP a rozvojové země. Roku 1949 začala kolektivizace

zemědělství,

která

pokračovala aţ do 70. let. Docházelo ke slučování JZD a vytváření velkých

Obr. 50: Pracovníci JZD Loštice při sklizni

výrobních celků. Po roce 1989: K rozsáhlým změnám došlo v hospodářském ţivotě okresu po listopadu 1989, který začal směřovat k obnově trţního hospodářství, tzv. transformaci hospodářství. Do konce roku 1990 bylo v okrese evidováno několik tisíc povolení k soukromému podnikání a tento počet dále stoupal v procesu privatizace a restituce. Negativním důsledkem tohoto procesu byla rostoucí nezaměstnanost, zejména na Jesenicku, se kterou se okres Šumperk koncem roku 1991 zařadil na 3. místo v České republice. 64

Hospodářství

Po vzniku České republiky vstoupili do řady firem zahraniční partneři, kteří přinesli nové technologie a přispěli kapitálem, čímţ se těmto podnikům otevřela moţnost uplatnění i na zahraničním trhu. Příkladem můţe být vápenka ve Vitošově nebo výroba elektromotorů v Mohelnici. Kromě zvýšení kvality výrobků došlo i ke zlepšení ekologických podmínek v území díky výstavbě zařízení sniţujících negativní vlivy na krajinu.

Obr. 51: Vývoj zaměstnanosti v okrese Šumperk podle sektorů

Transformace hospodářství po roce 1989 vedla i ke změně zaměstnanosti podle jednotlivých sektorů hospodářství. Socialistické hospodářství bylo zaměřené na odvětví s velkou potřebou pracovních sil. Díky moderním průmyslovým technologiím se sníţil počet pracovníků v sekundárním sektoru a na začátku 90. let se ekonomika začala soustředit na zvýšenou nabídku sluţeb a obchodu. Zaměstnanost v terciárním sektoru se od roku 1980 zvýšila o více neţ 11 %. Úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaké byly příčiny zvýšené nezaměstnanosti v zemědělství? Jaké jsou příčiny nezaměstnanosti v průmyslu? Okomentuj grafy vývoje zaměstnanosti podle sektorů hospodářství. Jakým způsobem se rozšířila nabídka sluţeb? Znáš nějaké zahraniční partnery průmyslových podniků na Šumpersku? Znáš nějaká průmyslová opatření proti znečišťování ţivotního prostředí?

2. Zemědělství Rozdílnost jednotlivých oblastí na území okresu Šumperk utvářelo také odlišný charakter zemědělství v jiţní části okresu a na pastvinách pod vrcholy Hrubého Jeseníku.

65

Hospodářství

Zemědělská půda zaujímá v okrese 42,7 % celkové výměry. Z nezemědělské půdy představují celých 84,6 % lesy. Šumperský okres má největší zalesněnou plochu (63 631 ha) mezi okresy Olomouckého kraje.

Obr. 52: Využití půdy v okresu Šumperk

Do zemědělské půdy se kromě orné půdy zahrnují i tzv. trvalé travní porosty, které představují louky a pastviny, které jsou vyuţívány k pastvě skotu a ovcí. Nemalá část jejich produkce je vyuţívána

i

k dalšímu

zpracování

v zemědělství a průmyslu. Podle vlivu přírodních podmínek na pěstování hlavních druhů plodin zasahují na území okresu Šumperk tři zemědělské výrobní oblasti. V severní

Obr. 53: Řepková pole už potkáme i na Šumpersku

části okresu je to horská oblast, kde převaţuje pastevectví, ve střední části, na vrchovinách, bramborářská oblast a v jiţní části, na území do 350 m n. m., je to oblast řepařská. Největší kulturních

plochu

plodin

zabírají

z vysetých v okrese

obilniny. Převaţuje pšenice, za ní následuje ječmen. V menší míře se pěstuje oves a kukuřice. Z okopanin největší

plochu

zabírá

pěstování

technické cukrové řepy, brambory se

Obr. 54: Pěstování lnu mělo na Šumpersku tradici 66

Hospodářství

pěstují zhruba na 100 ha. V posledních letech dochází ke zmenšování osevních ploch jednotlivých plodin, pouze u řepky se osevní plocha zvětšuje. Řepka je v současné době nejvýznamnější pěstovanou olejninou v šumperském okrese. K výraznému omezení plochy došlo u přadného lnu, jehoţ produkce měla dříve v okrese významnou tradici v souvislosti s textilním průmyslem. V ţivočišné produkci má největší podíl chov skotu. K tomu přispívají vhodné

podmínky

podhorských K neustálému

a

pro

pastvu

horských

oblastí.

sniţování

produkce

dochází v chovech prasat a drůbeţe. Slepice se chovají převáţně na snůšku, chov kuřat pro maso není v okrese významný.

Relativně

Obr. 55: Pastva skotu je typická pro podhůří Jeseníků

významné

postavení si v oblasti zachovává i chov ovcí, který byl svého času velmi kvalitní a měl důleţitou funkci z hlediska vyuţití v textilní výrobě. V chovech soukromých majitelů je ustájeno přes 300 koní, kteří jsou vyuţíváni k rekreačnímu jeţdění. Největší zemědělskou společností okresu je Úsovsko a.s. se sídlem v Klopině. Firma byla zaloţena roku 1995 a spolu s dceřinými společnostmi obhospodařuje 14 tisíc hektarů ve 3 okresech (Šumperk, Olomouc, Přerov) Olomouckého kraje. Další významnou zemědělskou společností je Bludovská a.s., která se zabývá i výrobou masných výrobků z vepřového a hovězího masa z vlastního chovu. Lesnictví Do prvního sektoru národního hospodářství se kromě zemědělství řadí i lesní hospodářství. Půdy šumperského okresu byly ještě před několika tisíci lety pokryty lesními porosty. S rozvojem osídlení docházelo k mýcení lesů a rozšiřování zemědělské půdy. Přesto si krajina okresu, vzhledem ke svému horskému reliéfu, zachovává lesní charakter. Lesy zaujímají 48,5 % rozlohy okresu. Tři čtvrtiny celkové plochy lesa

Obr. 56: Lesní krajina kolem Branné

67

Hospodářství

představují lesy jehličnaté. V dřevinné skladbě těchto lesů dominují smrkové monokultury. V listnatých a smíšených lesech je nejvíce zastoupenou dřevinou buk. Hospodářsky vyuţívaných lesů je zhruba 80 %, přičemţ většina se nachází ve vyšších nadmořských výškách. Kromě produkce dřevní hmoty jsou lesy významné i z hlediska klimatického, vodohospodářského, ochranného a rekreačního. Úkoly: 1. 2. 3. 4.

Přiřaď plodiny k jednotlivým výrobním oblastem, kde se pěstují. Uveď negativní vliv ţivočišné výroby na ţivotní prostředí. Jakou měrou je v okresu zastoupeno rybářství, včelařství a myslivost? Funguje v této oblasti nějaká biofarma?

3. Řemesla – tradice a současnost Hrnčířství Mezi nejstarší řemesla patřilo hrnčířství. Jeho vývoj sahá aţ do slovanských osad na Mohelnicku v 10. století. Kvůli lepší ohnivzdornosti přidávali hrnčíři do hlíny tuhu, takţe se jednalo o velmi kvalitní nádoby. Střediskem hrnčířství byly Loštice. Od 12. století se hrnčířské výrobky začaly šířit nejen po celé severní Moravě, ale i do Slezska a východních Čech. Největšího rozkvětu dosáhla výroba v 15. a 16. století, kdy se vyráběly tzv. loštické poháry oblíbené po celé Evropě. Koncem 19. století se začala projevovat konkurence smaltovaného nádobí a mezi

Obr. 57: Loštický středověký pohár

světovými válkami hrnčířská produkce v Lošticích zaniká. V roce 1892 byla v Zábřehu zahájena manufakturní výroba keramiky, kdyţ si Karel Kolomazník pronajal hrnčířskou dílnu a začal úspěšně rozvíjet svou ţivnost. Po roce 1989 byla obnovena původní firma s výrobou uţitkové keramiky a ve vedení je jiţ čtvrtá generace zakladatele firmy.

Obr. 58: „Sádláky“ z dílny Karla Kolomazníka

68

Hospodářství

Sklářství První sklářské hutě na severní Moravě vznikaly v 16. století. V roce 1772 zřídili Ţerotínové sklárnu za Annínem u Koutů nad Desnou, která byla později přesunuta do Rapotína. Přes dobrou kvalitu zdejšího křemene dosahovalo sklo jen průměrné kvality. Úspěchu se zdejší sklo dočkalo v polovině 19. století, kdyţ vedení dílny převzal vídeňský podnikatel Josef Schreiber. Výroba byla modernizována, rozšířena o nové provozy a sklo se vyváţelo aţ do Ameriky a Anglie. Koncem 19. století patřila sklárna v Rapotíně mezi

Obr. 59: Foukání skla

nejvýznamnější podniky v monarchii. Po válce se výroba skla automatizovala a rozšířila o nový sortiment. Kromě osvětlovacího skla se zde začaly vyrábět Petriho misky a další tvarované sklo. Roku 1992 byla firma privatizována a přetransformována na akciovou společnost Rapotínské sklárny, a.s. Na počátku 21. století se pod názvem RapoSklo, spol. s r.o. dostala do finanční krize, která vedla k ukončení sklářské tradice na Šumpersku.

Obr. 60: Výrobky rapotínské sklárny

Papírenství Nejznámější a nejvýznamnější papírnou v oblasti byla a je manufaktura ve Velkých Losinách zaloţená roku 1596 Petrem ze Ţerotína. Papír je dodnes vyráběn z původních materiálů – bavlny a lnu. Losinská ruční papírna byla, jako jediná svého druhu v republice, roku 2002

prohlášena

národní

kulturní

památkou. V objektu papírny se nachází i muzeum

papíru

a

reprezentační

prodejna s celým sortimentem výrobků Ruční papírny.

Obr. 61: Ruční papírna Velké Losiny

69

Hospodářství

 Pro zvídavé studenty: Díky své kvalitě je losinský papír pouţíván zejména ve výtvarném umění, nebo pro tisk státních dokumentů a mezinárodních smluv.

Další velká papírna na území okresu byla olšanská, která vyráběla papír strojově ze slámy. Díky silné konkurenci

tato

papírna

zaměřila

program na výrobu cigaretového a

Obr. 62: Ruční výroba papíru ve Velkých Losinách

hedvábného papíru. Dnes představují Olšanské papírny tři samostatné závody (v Lukavici, Jindřichově a Aloisově) a jejich výrobky nacházejí uplatnění v celé řadě odvětví a v řadě evropských i zámořských zemí.

Textilní výroba Starou tradici má na severní Moravě i textilní výroba, jelikoţ zemědělství v podhůří Jeseníků bylo spjato s pěstováním lnu a chovem ovcí, jakoţto surovinovou základnou pro plátenictví a soukenictví. Uţ v 16. století textilní výroba přesáhla potřeby vnitřního trhu a lněná příze se stala hlavním artiklem zahraničního obchodu. Díky velké konkurenci byla výroba často modernizována a vytvářely se nové druhy textilií. Na začátku 19. století se objevily nové plátenické podniky pod vedením zkušených podnikatelů, např. v Šumperku a Starém Městě, a úpravny lnu začaly fungovat jako samostatné podniky oddělené od zemědělství. První skutečná lnářská továrna na Moravě vznikla právě v Šumperku v roce 1842. Zavedení mechanických stavů koncem 19. století zvýšilo poţadavky na kvalitu i kvantitu příze při niţší ceně. Nejdůleţitější mechanické přádelny byly v Hanušovicích, v Sudkově a v Zábřehu. Po roce 1945 přešla většina textilek pod správu národního podniku Moravolen, moravskoslezské lnářské závody. Výroba opět začala stoupat a obnovil se i export.

Obr. 63: Damaškové prostírání firmy Moravolen Trade, a. s.

70

Hospodářství

V první polovině 90. let, v souvislosti se změnou poptávky lněných výrobků, proběhla privatizace spojená s restrukturalizací podniku. Dnes sídlí společnost pod názvem Moravolen Trade, a.s. v Sudkově a vyrábí lněné, pololněné a bavlněné tkaniny, stolní a loţní soupravy, ubrusy a utěrky. Textilní průmysl v oblasti doplňuje zábřeţská Perla, netkaný textil, a. s., která produkuje textilie pouţívané ve zdravotnictví, a šumperská Hedva, a. s. s výrobou nití a přízí. Úkol: Připravte společně příručku o místních řemeslech a výrobních tradicích. Sestavte zajímavý text s obrázky nástrojů a výrobků z minulosti. Výsledek můţete prezentovat na školní výstavě.

4. Průmysl Těţba nerosných surovin Okres Šumperk je velmi bohatý na nerostné suroviny, jejichţ rozmanitost je dána

pestrostí

geologické

stavby.

Z historického hlediska jsou významné dlouhou dobu netěţené nebo vytěţené lokality. Dnes dosahuje většího významu jen několik surovin. Počátky těţby rud sahají aţ do halštatské

doby.

Ve

středověku

Obr. 64: Sejp po rýžování zlata

se

hornictví zabývalo převáţně těţbou drahých kovů. Velmi dlouho se zachovaly rýţovnické sejpy kolem toku Oskavy, kde se rýţovalo zlato ve 14. století. Teprve později se začalo s dobýváním ţelezné rudy.

V metamorfovaných

horninách

Hrubého

Jeseníku se dobýval magnetit (např. v Šumperku a Vernířovicích), v okolí Květína se těţil limonit. Menšího významu dosáhla ţilná loţiska měděných rud u Bohutína.

Obr. 65: Lokalita Zadní Hutisko, kde se těžil magnetit

71

Hospodářství

Velký význam má v okrese dobývání nerudných surovin, hlavně vápence. Zdejší vápence jsou pro svůj vysokoprocentní podíl CaCO3 (97 %) vhodné k pálení kvalitního vápna. Asi 7 km od Zábřehu v lokalitě Vitošov se nachází na ploše 50 ha mramorový lom a sídlo společnosti Vápenka Vitošov s.r.o. Počátky zpracování vápence v této oblasti se datují k roku 1872, kdy zde byla postavena první šachtová pec.

Obr. 66: Lom ve Vitošově

Od 12. století byla v oblasti Mohelnice doloţena těţba grafitu, který byl vyuţíván jako ohnivzdorná příměs do hrnčířských hlín. Větší rozmach těţby grafitu se odehrál v okolí Branné a Starého Města. Dnes je těţba grafitu zastavena. Z dalších nerudných surovin měly v historii význam hrnčířské jíly, které umoţnily rozvoj hrnčířského řemesla v Lošticích a spraše a sprašové hlíny, které se dodnes pouţívají na hnědé glazury kameninových nádob. Netradiční surovinou těţenou u Bludova je wollastonit, který se pouţívá zejména při výrobě obkladaček a

Obr. 67: Wollastonit

sanitární keramiky. Největší význam v dobývání nerostného bohatství mají stavební suroviny. Historicky byla významná produkce maletínského křídového pískovce, který byl vyuţíván jako sochařský kámen např. na barokní

sochy

v Olomouci.

Počátky

dobývání štěrkopísků v nivě řeky Moravy u Mohelnice se uvádí k roku 1952. Těţbou vzniklá jezera se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a jsou vyuţívána jako zdroj

pitné vody pro

Mohelnici a okolí, takţe těţba a zpracování

Obr. 68: Letecký pohled na pískovnu v Mohelnici

štěrkopísků je prováděna s maximálním ohledem na ţivotní prostředí. Úkoly: 1. Jak se jmenuje hornina specifická pro šumperský okres, která se pouţívala na vyzdívku vysokých pecí? 2. Aţ pojedeš do Olomouce, najdi sochu z malvínského křídového pískovce. 72

Hospodářství

3. Jaká firma realizuje těţbu štěrkopísků u Mohelnice? Jaká je roční produkce štěrku? 4. Jaká je roční produkce vápence ve Vitošově? 5. Znáš nějaké menší lokality těţby nerostných surovin?

Výroba elektrické energie Výrobu elektrické energie na území okresu zabezpečují elektrárny vyuţívající obnovitelné zdroje. Nejvíce energie je dodáváno do sítě z vodních elektráren. Roku 1996 byla uvedena do provozu přečerpávací

vodní

elektrárna

Dlouhé

Stráně. Nádrţe elektrárny se nachází na řece Divoká Desná a v masivu Mravenečníku. Do elektrické sítě přispívá výkonem 650 MW. Práce

na

stavbě

přečerpávací

elektrárny byly zahájeny uţ v roce 1978, ale v souvislosti

s jeho

polohou

v chráněné

Obr. 69: Dlouhé Stráně

krajinné oblasti bylo nutno vyhodnotit mnoho faktorů, a tak byla stavba převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit.  Pro zvídavé studenty: PVE Dlouhé Stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky a stanula tak mezi nejvýznamnějšími českými památkami.

Roku 2008 byla jako národní kulturní památka

zapsána

vodní

elektrárna

v Třeštině. První elektrárna zde fungovala v roce 1901 a jako úplně první v Rakouskouherské monarchii elektrifikovala okolní vesnice pomocí nadzemního vedení. Dnes je objekt elektrárny po generální opravě a stále vyrábí elektřinu s původními turbínami.

Obr. 70: Vodní elektrárna v Třeštině

Svého času provozoval ČEZ farmu větrných elektráren v lokalitě Mravenečník. Farma je umístěna v sedle Medvědí hory v nadmořské výšce 1160 m a patří tak k nejvýše poloţeným větrným elektrárnám v Evropě. V současnosti jsou elektrárny odstaveny. 73

Hospodářství

Zpracovatelský průmysl 1) Hutnictví Výskyt železné rudy, voda a dostatek dřeva tvořily základní předpoklady pro železářskou hutní výrobu. Už ve 13. století byly železářské hutě a hamry téměř po celém území dnešního okresu. Nový rozvoj železářství nastal v 16. století s příchodem zkušených horníků ze zaniklých oblastí těžby zlata a stříbra.

V souvislosti s budováním ţeleznice se sobotínské ţelezárny zaměřily na výrobu kolejnic. Od roku 1844 byly ţelezárny ve vlastnictví bratří Kleinů a patřily mezi významné závody v monarchii. Těţkosti sobotínské výrobě přinesla aţ změna ve výstavbě ţeleznic, která začala upřednostňovat ocel před ţelezem. Zdejší ţelezo totiţ nebylo k výrobě oceli vhodné. K opětovnému oţivení sobotínských ţelezáren došlo aţ koncem 19. století díky výrobě vozových os a litinového zboţí. Petrovská

továrna,

odnoţ

sobotínské, se zaměřila na výstavbu ţelezných konstrukcí a mostů. I přes velké

investice

provozu

se

a

zdokonalování

nepodařilo

majitelům

ţelezárny zachránit a koncem roku 1910 byla výroba surového ţeleza úplně zastavena. V provozu zůstala jen petrovská strojírna, kterou ve 30. letech

Obr. 71: Zatěžkávací zkouška železničního mostu přes Moravu u Hanušovic

20. století přestavěli na továrnu pro výrobu jízdních kol Velamos. 2) Strojírenství Dlouhou historii měla v okrese produkce strojů státního podniku MEZ Mohelnice. Odštěpný závod Elektromotory Mohelnice firmy Siemens s.r.o. patří mezi přední světové

Obr. 72: Kolo Velamos

dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními odběrateli jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. Tradice výroby jízdních kol Velamos v Petrově nad Desnou skončila v roce 2011. V prodeji tzv. volnoběţky (zadního volnoběţného náboje s protišlapací brzdou) producentům jízdních kol se uplatňuje firma Velosteel Trading s.r.o., která své výrobky exportuje i do světa. 74

Hospodářství

3) Potravinářský průmysl Potravinářský průmysl okresu Šumperk má převáţně místní význam a zaměřuje se na zpracování zemědělských produktů z oblasti. K menším potravinářským firmám se řadí výroba knedlíků v Oskavě, pekárenský průmysl v Leštině, nebo masný průmysl při zemědělských farmách. Větší

význam

ve

zdejším potravinářském průmyslu má pivovarnictví.

Z mnoha

malých

pivovarů v okresu se do současnosti zachoval

pouze

pivovar

Holba

v Hanušovicích. První várka piva se zde uvařila roku 1874. Dnes pivovar vyuţívá moderní technologie a vaří 6 druhů piva. Šumpersko výrobou

müsli

produkovaných

je

také tyčinek

pod

proslulé

Obr. 73: Varna piva v Hanušovicích prošla nedávno rekonstrukcí

Fit záštitou

zemědělské společnosti Úsovsko a.s. Ta se zabývá i pěstováním jablek. Počátek výroby je spojen s rokem

Obr. 74: Müsli tyčinka z Klopiny

1991, kdy vznikla první müsli tyčinka nejen ve výrobně v Klopině, ale v celé České republice! Specialitou okresu Šumperk je výroba olomouckých tvarůţků v Lošticích. Tvarůţky se jako součást zdejšího jídelníčku objevily zřejmě daleko před rokem 1452, kdy je o nich dochována první zmínka. Novodobá tvarůţkářská tradice byla rozvíjena od konce 19. století, kdy Alois Wessels přestavěl manufakturu na továrnu a stal se jedním z největších producentů tvarůţků pod značkou AW.

Obr. 75: Olomoucké tvarůžky

Dnes se v objektu výrobny nachází podniková prodejna a od roku 1994 je v místě původní výrobny otevřeno Muzeum Olomouckých tvarůţků.  Pro zvídavé studenty: Jestliţe dostaneš chuť na tvarůţky mimo otevírací dobu prodejny, poslouţí ti tvarůţkový automat!

75

Hospodářství

Úkoly: 1. 2. 3. 4. 5.

Jak se změnila průmyslová základna v okresu od počátku 90. let 20. století? Vyjmenuj hlavní lokalizační faktory jednotlivých odvětví průmyslu. Zkrachoval v nedávné době větší průmyslový podnik v oblasti tvého bydliště? Jaké jsou hlavní příčiny likvidace podniků? Zamysli se nad vztahem zemědělských prvovýrobců, průmyslových zpracovatelů a obchodníků.

5. Doprava Základem dopravní infrastruktury v okrese Šumperk je silniční a ţelezniční doprava. K nejstarším cestám na území okresu patří poštovní cesta z 18. století, která vedla z Olomouce do Svitav a měla poštovní stanici v Mohelnici. První silnice s pevným povrchem se budovala z Moravské Třebové přes Mohelnici a Loštice do Olomouce. V 19. století vznikla tzv. šumperská silnice z Opavy přes Rýmařov, Skřítek, Šumperk a Červenohorské sedlo do Čech, po které se měl mimo jiné zabezpečovat obchod mezi Německem a Ruskem. Další spojení zabezpečovaly okresní silnice, např. ze Šumperka přes Červenohorské sedlo do Jeseníku. Od poloviny 19. století se začala rozvíjet veřejná silniční doprava. Z Mohelnice do Úsova jezdil omnibus a ze Zábřehu do Šumperka dostavník. Ve 20. století vystřídaly dostavníkové tratě autobusy, které zpočátku jen doplňovaly ţelezniční síť. První pravidelné autobusové spojení bylo

zavedeno

Rýmařov

po

na první

trase

Sobotín

světové

–

válce.

K většímu rozvoji autobusové dopravy došlo aţ po druhé světové válce, kdy ČSAD vybudovala v okrese hustou síť

Obr. 76: Omnibus tažený koňmi

místních linek. Historie ţelezniční dopravy v okrese sahá do poloviny 19. století, kdy se budovala trať Olomouc – Praha. Nejdříve byly stanice pouze v Zábřehu a Mohelnici a zastávky v Lukavici a Hoštejně. Později byl na ţelezniční síť napojen Sobotín, kde sídlil podnik významných budovatelů ţeleznic bratří Kleinů, kteří usilovali o spojení Sobotína se Zábřehem jiţ od čtyřicátých let.

76

Hospodářství

Další ţelezniční spojení, vzniklá v okresu do začátku 20. století, byla ze Zábřehu do Hanušovic a odtud do Starého Města, ze Zábřehu přes Bludov do Šumperka, dále se vybudovalo spojení Koutů nad Desnou a Petrova nad Desnou. Od svého vybudování prošly tratě mnoha změnami, z nichţ nejvýznamnější je přechod z parního pohonu vlaků na motorový a elektrický v průběhu 70. let 20. století. Úzkorozchodné průmyslové a lesní ţeleznice slouţily především k odvozu dřeva v okolí Branné, do vápencových lomů u Bohdíkova nebo ze

Obr. 77: Památník v Hoštejně k dokončení železniční tratě Praha – Olomouc

sudkovské přádelny do Postřelmova.  Pro zvídavé studenty: Zvláštním druhem ţeleznic jsou tzv. ţelezniční vlečky. Hojně vyuţívaná je vlečka ze Zábřehu do vápenky ve Vitošově postavená uţ v roce 1969 nebo vlečka v Ţelezničních opravnách a strojírnách v Šumperku (dnes pod názvem Pars Nova) s délkou kolejí přes 10 km.

Obr. 78: Železniční vlečka ve Vitošově

V minulosti měla v okresu význam i vodní doprava, kdy se plavilo dřevo z hor do niţších oblastí. Plávka se pouţívala od 16. století do konce 19. století zejména na horských tocích, např. na Moravě, Krupé, Branné, Desné, Mertě, Moravské Sázavě nebo Oskavě. K plavení dřeva docházelo hlavně na jaře při vysokých vodních stavech.

6. Služby Sluţby spolu s dopravou a cestovním ruchem jsou součástí třetího sektoru hospodářství. Jejich rozsah závisí na vyspělosti ekonomiky regionu. Ve sluţbách je nyní na Šumpersku zaměstnáno zhruba 26 tisíc lidí z okresu. Sluţby v okrese dále dělíme na veřejné a komerční. Největší podíl obyvatelstva zaměstnaného ve sluţbách pracuje v obchodě a opravách, jak ukazuje graf.

77

Hospodářství

Obr. 79: Struktura EAO zaměstnaného ve službách

Zdravotní péče je v okresu zajištěna 2 nemocnicemi – v Šumperku a Zábřehu a lékařskými ordinacemi. Ordinací pro dospělé je zde na 80, dětských ordinací 36. K dalšímu sociálnímu zabezpečení okresu patří domovy pro seniory, zdravotně postiţené a domy s pečovatelskou sluţbou. Do procesu vzdělání se okres zapojuje 70 mateřskými, 68 základními a 23 středními školami. V Šumperku navíc fungují 4 fakulty vysokých škol, a to 2 z ostravské Vysoké školy báňské, 1 z ČVUT v Praze a České zemědělské univerzity v Praze. Kulturní a sportovní vyţití zabezpečuje divadlo v Šumperku, dále několik galerií a muzeí, kina, knihovny a zhruba 400 sportovních zařízení. V Šumperku je zřízeno také krematorium, některé

které

obce

vyuţívají

i

z olomouckého

okresu. V areálu hradu Mírov ve stejnojmenné

obci

se

nachází

věznice se zvýšenou ostrahou, která má

oddělení

pro

doţivotně

Obr. 80: Divadlo Šumperk

odsouzené a jsou zde vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky.

78

Hospodářství

 Pro zvídavé studenty: V lednu 2000 z věznice Mírov uprchl asi nejznámější český vězeň Jiří Kajínek, který je povaţovaný za prvního českého nájemného vraha. Roku 2010 měl premiéru film inspirovaný jeho příběhem.

Obr. 81: Hrad Mírov slouží jako věznice

K ukazatelům vybavenosti obcí patří rozvody inţenýrských sítí. Ze 78 obcí okresu Šumperk chybí pouze v 9 obcích veřejný vodovod. Vesměs se jedná o malé obce do 200 obyvatel. V 29 obcích chybí plynofikace, kanalizace dokonce v nadpoloviční většině obcí. Pro vybavenost obcí inţenýrskými sítěmi, vyuţívání alternativních zdrojů energie a rozvoj cestovního ruchu jsou vytvářeny plány územního rozvoje (viz kapitola VI. Regionální rozvoj).

7. Cestovní ruch a rekreace Šumpersko je významnou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Základem jeho rozvoje jsou dobré přírodní a kulturněhistorické předpoklady, kterými se oblast můţe pochlubit. Největším turistickým lákadlem okresu Šumperk jsou bezpochyby Jeseníky. Neméně významné jsou lázně, zámky, církevní stavby nebo muzea a galerie. Přírodní bohatství na Šumpersku je chráněno ve 2 chráněných krajinných oblastech, 4 národních přírodních rezervacích a 11 přírodních rezervacích. Jeseníky jsou turisty navštěvovány po celý rok. Pro zimní sporty jsou vybavena lyţařská střediska například na Červenohorském sedle, Přemyslově, Branné, Klepáčově, Paprsku,

Hynčicích

nebo

v nedávno

otevřeném areálu v Koutech nad Desnou. V letním období jsou vrcholy Jeseníků navštěvovány horských kol.

milovníky

turistiky

a

Obr. 82: Nový lyžařský areál v Koutech nad Desnou

Přírodní dominantou Hrubého Jeseníku je nejvyšší hora Moravy – Praděd. Praděd leţí na historické zemské hranici Moravy a Slezska. Na jeho vrcholu stojí 162 m

79

Hospodářství

vysoký televizní vysílač s rozhlednou, odkud je moţné kromě krajiny Jeseníků pozorovat

i

Lysou

Horu, Sněţku,

Radhošť a při dobré viditelnosti i slovenské Vysoké Tatry a Malou Fatru nebo rakouské Malé Alpy. Na místě dnešního kamenná

vysílače

stála

rozhledna

původně postavená

Moravskoslezským sudetským horským

Obr. 83: Turistické známky z Pradědu s televizním vysílačem (vlevo) a původní kamennou rozhlednou (vpravo)

a turistickým spolkem. Kdyţ se po 2. světové válce zřítila, byla nahrazena vysílačem.  Pro zvídavé studenty: Napodobenina kamenné rozhledny z Pradědu stojí od roku 2004 v Durynském lese v Německu. Horní plošina televizního vysílače je nejvyšším, i kdyţ umělým, bodem v ČR.

Charakteristickým a významným jevem pro šumperský okres je lázeňství, které přispělo k oţivení hospodářského, společenského a kulturního ţivota v oblasti. Základem lázeňské léčby jsou prameny léčivých minerálních vod. Lázně ve Velkých Losinách patří k nejstarším a nejznámějším lázeňským zařízením v naší republice. První zmínka o zdejších léčivých termálních pramenech pochází z roku 1562. Jejich teplota se pohybuje okolo 36 °C a svými účinky působí příznivě na pohybový, nervový a dýchací systém a na oběhové a koţní nemoci. V současnosti je moţné vyuţít lázně nejen z léčebných důvodů, ale i k víkendovým relaxačním pobytům nebo dovolené. Atraktivitu lázní doplňuje i podhorské prostředí Hrubého Jeseníku.

Obr. 84: Losinský termální pramen Žerotín

Součástí lázní je venkovní termální koupaliště, které se nachází v lázeňském parku a je otevřeno vţdy od května do září. Podstatně mladší jsou Lázně Bludov. Byly zaloţeny roku 1929 jako Radioaktivní a sirné lázně. Termální minerální voda pramení přímo v areálu lázní. Bludovské lázně se specializují především na léčbu dětské obezity, nebo na ledvinové choroby, alergie, ţenskou neplodnost a rehabilitaci pohybového aparátu. 80

Hospodářství

Mezi nejnavštěvovanější kulturní památky patří renesanční zámek ve Velkých

Losinách.

Na

jeho

místě

původně stála gotická vodní tvrz, která byla

přestavěna

Ţerotínů.

Zámek

na zámek je

za

vlády

proslaven

díky

čarodějnickým procesům ze 17. století, kdy ve zdejším soudním sále zasedal

Obr. 85: Zámek Velké Losiny

tribunál a poslal odtud 56 obětí na hranici. Objekt zámku je jednou z nejlépe zachovaných renesančních staveb na Moravě. Mobiliář představuje soubor vzácných uměleckých předmětů z původních ţerotínských sbírek. Cenné vybavení doplňují i kamna z barevně glazovaných reliéfních kachlů z let 1587 – 1589, která jsou patrně nejstarší dochovaná kamna v České republice. Mezi nejstarší zámky na Moravě patří barokní zámek Úsov, přestavěný z původního gotického hradu. Od 19. století

se

lesnického

zámek a

pyšní

expozicí

loveckého

muzea,

kolekcemi zbraní, trofejemi africké zvěře nebo

nábytkem

vyrobeným

z kořenů

stromů. Zámek je častým cílem školních

Obr. 86: Zámek Úsov

výletů. K dalším cílům turistů patří na Šumpersku muzea původních řemeslných výrob nebo odkaz ţidovské kultury v Lošticích. Pro sportovce můţe být zajímavá návštěva Acrobat Parku ve Štítech, nebo mohou vyuţít Moravskou cyklostezku táhnoucí se přes celou Moravu a mohou se po ní dostat do Rakouska a do Polska.

Obr. 87: Náhrobek na židovském hřbitově v Lošticích

 Pro zvídavé studenty: Roku 1868 se narodil v Zábřehu na Moravě cestovatel, badatel a spisovatel Jan Eskymo Welzl. Vydal se do Ameriky, zpět kolem jiţní Afriky, Austrálie a Japonska na „zlatý sever“. Nejdéle pobýval v severských pustinách ve společnosti Eskymáků.

81

Hospodářství

Úkoly: 1. Jak doprava poškozuje ţivotní prostředí? 2. Který druh dopravy má v oblasti největší význam? 3. Funguje ve městech městská hromadná doprava? 4. Proč je podíl zaměstnanosti v terciéru známkou vyspělosti státu? 5. Které sluţby patří v okrese k nejnovějším a nejmodernějším? Obr. 88: Na výstavbě Acrobat Parku se 6. Jakou nabídku cestovního ruchu podílel Aleš Valenta postrádáte na Šumpersku? 7. Vyskytují se v regionu městské památkové rezervace a jiné významné kulturně historické památky? 8. Pochází z této oblasti významné osobnosti kulturního či sportovního ţivota?

82

Administrativně-správní uspořádání

V. ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ 1. Správní a územní vývoj Revoluční rok 1848 přinesl kromě jiného i novou organizaci státní správy, kdy se základní územní jednotkou stal politický okres (s platností od 1. 1. 1850). Na území dnešního okresu Šumperk existovaly 2 politické okresy – Šumperk a Zábřeh. V kaţdém bylo zřízeno okresní hejtmanství k výkonu všeobecné státní správy. Samosprávnými jednotkami byly obce v čele s volenými zastupiteli. Justiční správa byla budována nezávisle na politické a pro záleţitosti justiční správy byly oba politické okresy rozděleny na 3 okresy soudní. Celá oblast byla podřízena krajské vládě v Olomouci a tato dále Moravskému místodrţitelství v Brně.

Obr. 89: Schéma organizace státní správy od roku 1850

Během let 1855–1868 byla politická a soudní moc propojena, ale roku 1868 došlo k jejich opětovnému rozdělení a tato organizace uţ bez větších změn přetrvala aţ do roku 1949. Rok 1918 přinesl další prvek fungování územní správy, a to místní a okresní národní výbory. Zábřeţský národní výbor byl ustaven jiţ během září 1918 ze zástupců všech českých politických stran a nejvýznamnějších národních spolků. Za jeho pomoci ještě před vyhlášením ČSR vznikl i okresní národní výbor šumperský s prozatímním sídlem v Bludově. Tyto národní výbory fungovaly v oblasti aţ do jara 1920.

83


V roce politické

1938

okresy

se

staly

Šumperk

a

Zábřeh součástí tzv. Sudetské ţupy (Sudetengau). Okresní úřady zde byly nahrazeny tzv. landráty – úřady zemských radů. Politické okresy se staly venkovskými (německy

okresy Schönberg

a

Mährisch

Hohenstadt)

a

začleněny do vládního obvodu se sídlem v Opavě. Do obcí sudetské ţupy

bylo

zaváděno

obecní

Obr. 90: Správní rozdělení nacistického Německa; vládní obvod Opava v červeném obdélníku

zřízení platné v Německu, čímţ došlo k odstranění samosprávy. Po osvobození Československa v květnu 1945 byly v sídlech bývalých politických okresů ustaveny okresní národní výbory (ONV). Nadřízenými orgány pro okresy Šumperk a Zábřeh byl Zemský národní výbor v Brně. Ve všech ostatních obcích pak byly zřízeny místní národní výbory (MNV). V obcích s převahou německého obyvatelstva dočasně fungovaly místní správní komise. Velké územní změny prodělala oblast při krajské reformě roku 1960, kdy okres Šumperk vznikl sloučením původně 3 samostatných okresů – Šumperk, Zábřeh a Jeseník – a představoval

jeden

z deseti

vytvořeného

Severomoravského

okresů kraje.

nově Při

formování okresu přešlo 12 obcí k jiným okresům, naopak k novému šumperskému okresu se připojily obce Pískov (1976 přiřazen k okresu

Obr. 91: Obce okresu Šumperk v 60. letech 20. století

Olomouc), Lipinka, Dolní Libina, Oskava a Bedřichov.

84


Roku 1982 došlo v okrese ke zřízení 22 střediskových národních výborů, které vykonávaly část státní správy. Ještě předtím došlo v rámci integrace ke sníţení počtu obcí ze 138 na 73. Po další integraci v roce 1985 byl počet obcí roven 66. Změny po listopadu 1989 se dotkly nejen ekonomiky a politiky, ale také státní správy a samosprávy. V roce 1990 byly zrušeny národní výbory a základem samosprávy se stala obec. 28 obcí šumperského okresu poţádalo o osamostatnění, dalších 5 obcí se přidalo v roce 1992. Od tohoto roku čítal okres Šumperk 99 obcí. Podstatnou změnu prodělal okres 1. 1. 1996, kdy se jeho severní část obnovila v samostatný okres Jeseník. Do této doby byl největším okresem ČR. V roce 2007 byla od okresu odtrhnuta obec Lipinka a zatím poslední územní změnu představuje osamostatnění obce Petrov nad Desnou v roce 2010, čímţ počet obcí v Česku dosáhl 6 250. V rámci reformy veřejné správy zastoupily místo okresních úřadů k 1. 1. 2003 obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve správních obvodech. V Šumperském okrese se jedná o správní obvody ORP Šumperk, Zábřeh a Mohelnice, které jsou platné dodnes.  Pro zvídavé studenty: Zájemci o hlubší poznání správního vývoje okresu si mohou prostudovat publikaci Josefa Bartoše: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960 (Ostrava, nakladatelství Profil, 1974).

Úkoly: Co víš o revoluci v letech 1848–1849 v Rakouském císařství? Co představuje Sudetská ţupa? Který typ národního výboru (ONV/MNV) fungoval v obci, kde ţiješ? Ke kterým okresům připadly obce oddělené od okresu Šumperk (viz níţe) při krajské reformě 1960? Malá pomoc: obce jsou rozdělené do skupin podle okresů, kterým připadly. - Zlaté Hory, Ondřejovice, Rejvíz - Velká Morava, Červená Voda, Bílá Voda, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Stráţná, Tatenice a Krasíkov - Bezděkov 5. Kolik obcí čítá nyní okres Šumperk?  Pro zvídavé studenty: 6. Připomeň si funkci klasifikačních Klasifikace NUTS byla zavedena uţ v roce 1988 a pochází z francouzského jednotek NUTS a zařaď okres do Nomenclature des Unites odpovídající jednotky. Territoriales Statistique. 1. 2. 3. 4.

85


2. Správní obvody obcí s rozšířenou působností V roce 2003 došlo k zániku okresních úřadů, jejichţ pravomoci byly převedeny částečně na kraj a částečně na niţší územní jednotky. Okres zatím funguje jako statistická územní jednotka, v jeho sídle nadále funguje např. statistický úřad, okresní soud, policejní ředitelství, hygienická stanice apod. Většinu pravomocí šumperského okresního úřadu převzaly v roce 2003 nově vzniklé obce s rozšířenou působností (pověřené obce III. stupně), které mají pro svou činnost vymezené správní obvody. Na území okresu Šumperk existují 3 takovéto správní obvody obcí Mohelnice, Šumperk a Zábřeh.

Obr. 92: Administrativní členění okresu Šumperk

Kromě správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) jsou vymezeny také správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POU; pověřené obce II. stupně), jejichţ pravomoci se týkají především oblasti práva. V rámci SO ORP Šumperk jsou vymezeny 2 SO POU, a to Šumperk a Hanušovice. Ve správních obvodech ORP Mohelnice a Zábřeh se působnost ORP a POU překrývá. V níţe uvedené tabulce jsou porovnány základní ukazatele správních obvodů ORP okresu Šumperk.

86

Administrativně-správní uspořádání Tab. 9: Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností na území okresu Šumperk podíl podíl podíl na na na počtu hustota územní počet počtu rozloha počet rozloze obyvatel zalidnění jednotka obcí obcí (ha) obyvatel okresu okresu (obyvatel/km2) okresu (%) (%) (%) SO ORP 14 17,9 18 840 14,3 18 774 15,1 99,3 Mohelnice SO ORP 36 46,2 85 738 65,3 71 345 57,8 83,8 Šumperk SO ORP 28 35,9 26 720 20,4 33 771 27,1 126,1 Zábřeh OKRES 78 100,0 131 298 100,0 124 246 100,0 94,6 ŠUMPERK

Úkol: 1. Kdy došlo k poslední reformě veřejné správy? 2. Vysvětli rozdíl mezi pověřenými obcemi II. a III. stupně. 3. Zkuste vzájemně porovnat jednotlivé SO ORP mezi sebou. Zhodnoťte, který správní obvod má nejvýhodnější polohu v okresu a proč, který se můţe pochlubit nejhezčí přírodou, který má nejbohatší historii, nejlepší hospodářskou základnu, zhodnoťte sídelní strukturu, dopravní dostupnost, spojení s okresním městem apod.

87

Regionální rozvoj

VI.

REGIONÁLNÍ ROZVOJ 1. Územní rozvoj Územní rozvoj se realizuje na základě územních plánů. Moderní územní plány

vznikají od počátku 90. let a zabývají se nejen zastavěným územím obce, ale také volnou krajinou v celém obvodu obce. K základním podmínkám rozvoje regionu patří: - rozvoj dopravní infrastruktury (dálnice, rychlostní komunikace, ţeleznice aj.), - rozvoj technické infrastruktury (zásobování

pitnou

vodou,

odvod

a čištění odpadních vod, rozvody plynu, elektrické

energie,

tepla,

likvidace

odpadu), - rozvoj vzdělanosti a duchovního ţivota

obyvatel

(výstavba

škol

a

zkvalitňování výuky na všech stupních výchovně vzdělávací činnosti), - zabezpečení péče o zdraví, ochrana krajiny, -

rekultivace

člověkem negativně

ovlivněného území, - omezení znečištění ovzduší a vod, - vymezení ploch k podnikatelským účelům. Územní plány tedy vymezují jednotlivé funkce – bydlení, průmysl, zemědělství,

Obr 93.: Výřez z územního plánu Šumperka*  Pro zvídavé studenty: Zkus odhadnout, co znamenají jednotlivé barvy v územním plánu. Pak se podívej do legendy na konci kapitoly a srovnej se svým odhadem.

sport, rekreaci atd. Zpracovávají se pro tři velikostní úrovně, které se vyhotovují v měřítku od 1 : 25 000 do 1 : 500. Jedná se o územní plány velkých územních celků, územní plány obcí, které jsou nejčastější, a regulační plány pro části obcí. Závazné části územního plánu jsou vyhlášeny v regulativech, které musí akceptovat vlastníci pozemků i orgány státní správy. Územní plánování je podrobně upraveno ve stavebním zákoně č. 138/1998 Sb. Ve 2. polovině 90. let začaly vznikat strategické plány (plán rozvoje, koncepce rozvoje), které se vytvářejí na národní, krajské nebo městské úrovni. Časté jsou 88

Regionální rozvoj

strategie rozvoje venkovských mikroregionů, kde několik menších obcí zpracovává společný program rozvoje. Specifickým typem jsou programy obnovy vesnice, které slouţí pro rozvoj jednotlivých obcí.

Teoretické základy pro usměrňování rozvoje

Informační databáze o území (GIS)

architektura a urbanismus geografie demografie prostorová ekonomika obory technické infrastruktury sociologie vědy o složkách ŽP

data ze sčítání průběžná registrace obyvatelstva jiné typy průběžných registrací informační databáze organizací speciální šetření expertní ocenění

Strategický plán

základní limity a doporučení

Územně plánovací proces územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení

Stát organizační a ekonomické nástroje legislativa územní státní správa odvětvové koncepce rozvoje

Územní samospráva

Veřejnost

krajské zastupitelstvo

zájmové skupiny

obecní zastupitelstvo

iniciativy spolků občané

Subjekty soukromého sektoru

podnikatelé vlastníci nemovitostí, realitní kanceláře banky, investiční fondy developeři

Obr. 94: Schéma účastníků vstupujících do tvorby územních a strategických plánů

Strategické plány sestávají ze tří základních částí. První je analýza přírodních prvků, historie regionu, obyvatelstva a bytového

fondu,

technické

infrastruktury, dopravy, zemědělství a podnikatelské

struktury.

Následuje

syntéza dílčích závěrů, pro kterou se vyuţívá tzv. SWOT analýza. Pomocí

SWOT

analýzy

se

stručně a přesně hodnotí silné a slabé stránky a příleţitosti a hrozby regionu. Třetí,

klíčovou

částí

strategického

plánu, je prognóza budoucího vývoje. Obr. 95: Schéma SWOT analýzy 89

Regionální rozvoj

Ta obsahuje návrh opatření, která mohou představitelé měst, podniků nebo spolků realizovat, aby tak byly splněny hlavní cíle strategie. Návrh musí být co nejkonkrétnější a musí uvádět splnitelné body včetně odpovědnosti za jejich plnění. Realizace strategického dokumentu je zpravidla navrţena na období 5 – 10 let.  Legenda k územnímu plánu: červená – obytná plocha, modrá – výrobní plocha, šedá – dopravní infrastruktura, ţlutá – sportovní zařízení, zelená – veřejná zeleň, les, světle modrá – vodní a vodohospodářské plochy

2. Okres Šumperk a EU Evropská unie se v rámci své regionální politiky zaměřuje i na rozvoj přeshraniční spolupráce. Byly vytvořeny tzv. euroregiony, které fungují jako nadnárodní sdruţení obcí a měst, které se svými projekty usiluje o odstranění nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Okres euroregionu

Šumperk Glacensis,

je

součástí

který vznikl

v roce 1996. Jeho hlavním úkolem je podpora

česko-polské

přeshraniční

spolupráce a rozvoje příhraničních území,

která

jsou

spjata

úzkými

geografickými a historicko-politickými vazbami. Členy české části Euroregionu jsou města a obce okresů Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněţnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Jičín a části okresů Šumperk a Jeseník. Euroregion Glacensis je

největším

euroregionem.

česko-polským Obr. 96: Euroregion Glacensis

Další formou podpory EU v regionu je čerpání prostředků z tzv. strukturálních fondů. Ty jsou zaměřeny na pomoc zaostalým regionům, restrukturalizaci útlumových průmyslových oblastí, řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a rekvalifikaci, podporu strukturálních změn v zemědělství, rybářství a venkovských oblastech. Aby mohl region čerpat ze strukturálních fondů, musí splňovat stanovená kritéria. Jsou určeny na 90

Regionální rozvoj

konkrétní projekty a jejich výše se odvíjí od investice samotného příjemce těchto prostředků.  Pro zvídavé studenty: Všechny projekty okresu Šumperk podporované EU najdeš na internetové adrese: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projektyeu?stranka=2&TypNuts=3&OkresNuts=CZ0715.

Úkoly: 1. Zopakuj si, na základě jakých dokumentů se realizuje územní rozvoj a na které hlavní oblasti se tyto dokumenty zaměřují. 2. Jak vzniká rozvojový dokument? 3. Zkus vytvořit SWOT analýzu pro obec svého bydliště. 4. Znáš nějaký mikroregion nebo svazek obcí? Jeden si vyber a zkus zjistit, na jaké oblasti spolupráce se zaměřuje. 5. Které obce okresu Šumperk jsou členy euroregionu Glacensis? 6. Víš o nějakém projektu, který je podporován ze strukturálních fondů EU?

91

VII. PROJEKT Postupně jste poznali celý okres Šumperk. Závěrečná kapitola vás zavede do bezprostředního okolí vašeho domova – vaší obce. Zkuste podle navržené šablony zpracovat projekt, ve kterém shrnete své dosavadní znalosti a který vám jistě odhalí mnoho nového, co jste o své obci dosud nevěděli…

(1) Poloha: Vymez hranici popisované obce. Jaká je její poloha v rámci okresu a státu? Jaká je vzdálenost k okresnímu, krajskému a hlavnímu městu? Zjisti zeměpisné souřadnice obce. Nakresli schematický plán obce s okolím. (2) Povrch: Který geomorfologický celek zasahuje do této oblasti? Vypočítej výškový rozdíl nevyššího a nejniţšího bodu okolí tvé obce. Které horniny se zde vyskytují? Probíhá zde těţba nějaké horniny? Jaké antropogenní tvary reliéfu se zde vyskytují? Sestroj profil převýšení terénu. (3) Podnebí: Ve které podnebné oblasti se nachází tvá obec? Nachází se u vás meteorologická stanice? Od kterého roku je v provozu? Jaké hodnoty měří? Jaké jsou příčiny znečištění ovzduší v tvé obci a jejím okolí? (4) Vodstvo: Vznikla tvoje obec podél nějakého vodního toku? Urči řád tohoto vodního toku a zmapuj jeho cestu od pramene po ústí. Do kterého vodního toku se vlévá? Odkud tvá obec čerpá pitnou vodu? Je u tvé obce vodní nádrţ? Je hospodářsky vyuţívaná? (5) Půda: Který půdní typ se vyskytuje v okolí tvé obce? Jak je půda vyuţívána zemědělsky? Pěstují se zde plodiny odpovídající půdnímu typu a podnebné oblasti? Jsou zde zaváděna protierozní opatření? Vypracuj graf vyuţití půdy v obci a jejím okolí. (6) Biota: Do kterého vegetačního stupně patří krajina tvého domova? Které rostliny a ţivočichové se zde vyskytují? Dochází zde k poškozování přírody nešetrnými zásahy člověka? Je v blízkosti zákonem chráněné území? (7) Obyvatelstvo a sídla: Podle výsledků sčítání zpracuj vývoj počtu obyvatel v obci. Popiš strukturu sloţení obyvatelstva (věk, národnost, náboţenství, ekonomická aktivita atd.). Kolik obyvatel vyjíţdí z obce za prací a do školy? Zjisti datum první zmínky o tvé obci a původ jejího názvu. Je městem nebo venkovskou obcí? Byla vţdy součástí okresu Šumperk? Vyskytují se zde nějaké historické památky? Konají se zde nějaké tradiční kulturní akce? Jsou zde aktivní nějaké občanské spolky (např. Sokol)? Ţila/ ţije zde nějaká významná osobnost? 92

(8) Průmysl: Nachází se v obci nějaké průmyslové závody? Na jaký druh průmyslu se zaměřují? Exportují výrobky do zahraničí? Jak jejich výroba ovlivňuje ţivotní prostředí? Měla zde v minulosti tradici nějaká řemesla? Stručně popiš transformaci hospodářství v oblasti po roce 1989. (9) Doprava a služby: Které druhy dopravy jsou zde rozvinuty? Jaká je jejich vyuţitelnost? Jaké je spojení s okresním, krajským a hlavním městem? Převaţuje v obci nabídka veřejných nebo komerčních sluţeb? Jaký je podíl zaměstnanosti ve třetím sektoru hospodářství? Máte v obci školu, lékaře, státní úřady? Je obec a její okolí turisticky atraktivní? Navrhni jednodenní výlet po okolí. (10) Regionální rozvoj: Prostuduj si rozvojové dokumenty své obce. K jakým změnám by mělo v blízké budoucnosti dojít? Co bys zlepšil ty? Zpracuj SWOT analýzu pro tuto oblast. Víš o nějakém projektu podporovaném EU?

93

9. Závěr Úkolem diplomové práce bylo nabídnout učební text regionální geografie Šumperska k začlenění do výuky zeměpisu (a částečně i dějepisu) na středních školách v tomto regionu. Místní region je na našich středních školách velmi zanedbávaným tématem, přestoţe v rámcových vzdělávacích programech má své pevné postavení. Na informace o místním regionu většinou odkazuje jedna kapitola učebnic regionální geografie České republiky, samostatné učebnice zabývající se touto tematikou ve středoškolském pojetí na českém trhu zcela chybí. Učební text Geografie Šumperska vznikl na základě studia odborné literatury a byl doplněn didaktickými komponenty, aby byl pouţitelný pro studenty středních škol. V otázkách a úkolech je kladen důraz na dosavadní zkušenosti studentů a jejich logické uvaţování vedoucí k rozvíjení klíčových kompetencí, kterých by měli po absolvování studia dosáhnout. Po prostudování tohoto učebního textu také získají široký přehled o historii, budou se umět vyjádřit ke kvalitě přírodních i společenských sloţek ţivotního prostředí a budou je vnímat jako neoddělitelný celek. Porozumět místnímu regionu v širokých souvislostech totiţ znamená lépe chápat svět.

94

Summary The aim of this thesis is the project of study material „The Geography of Šumperk district for secondary schools“. The text informs about physical geography, about historical, economical and cultural situation in the region. The teaching text is supplemented by graphical components and tasks for students, so that it could (take advantage of) be used as a study material for the geography and history lessons at local schools. Also a subject of local region and a field research is characterized in the thesis. Then available textbooks of regional geography of small territories are compared.

Key words: project of study material, teaching text, secondary school, regional geography, local region, field research

95

Seznam použité literatury a zdrojů Literatura pouţitá v teoretické části: Holeček, M. (vedoucí autorského týmu) a kol.: Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 95 s. Holeček, M. (vedoucí týmu) a kol.: Zeměpis pro střední odborné školy a učiliště. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 120 s. Kastner, J. a kol.: Geografie pro střední školy 4, Česká republika. Praha: SPN, pedagogické nakladatelství, a. s. 1999. 88 s. Kolektiv autorů: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. Kolektiv autorů: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2007). Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. Kühnlová, H.: Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště. Praha: Moby Dick, 1998. 56 s. Kühnlová, H.: Ţivot v našem regionu. Pracovní učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2007. 64 s. Kühnlová, H.: Ţivot v našem regionu. Příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2007. 76 s. Lepil, O.: Teorie a praxe tvorby výukových materiálů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 98 s. Maňák, J., Knecht, P.: Hodnocení učebnic, Brno: Paido, 2007. 141 s. Maňák, J. a Švec, V.: Výukové metody, Brno: Paido, 2003. 219 s. Matušková, A., Šmolíková, B.: Místo, kde ţijeme. Vlastivěda pro 1. stupeň základní školy. Praha: Septima, s. r. o., 2010. 52 s. Matušková, A.: Místo, kde ţijeme. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 88 s. Průcha, J.: Moderní pedagogika. 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Portál, s. r. o., 2002. 488 s. Průcha, J.: Učení z textu a didaktická informace. Praha: Academia, 1987. 92 s. Průcha, J: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. 148 s.

96

Slavík, M., Husa, J., Miller, I.: Materiální didaktické prostředky a technologie jejich vyuţívání. Praha: ČZU v Praze, 2007. 50 s. Smolová, I., Szczyrba, Z.: Místo, kde ţijeme. Učebnice pro 4. a 5. ročník ZŠ. Olomouc: Prodos spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, 2008. 96 s. Wahla, A: Strukturní sloţky učebnic geografie. Praha: SPN, 1983.

Literatura pouţitá v praktické části Borecký, D., Novák, S., Chalupa, P.: Zeměpis, učebnice, 2. díl: Putování naší vlastí – Česká republika. Brno: Nová škola. 95 s. Demek, J., Mackovčin, P. (editoři) a kol.: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a níţiny. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. Holeček, M. (vedoucí autorského týmu) a kol.: Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 95 s. Holeček, M. (vedoucí týmu) a kol.: Zeměpis pro střední odborné školy a učiliště. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 120 s. Kolektiv autorů Českého statistického úřadu: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Okres Šumperk. Český statistický úřad, 2003. 332 s. Melzer, M. – Schulz, J. a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. Okresní úřad Šumperk a Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993. 585 s. Pracovníci referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu Šumperk: Ţivotní prostředí okresu Šumperk. Šumperk: Jena, 1999. 33 s. Šafář, J.: Olomoucko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny; Brno: EkoCentrum, 2003. 454 s. Tomášek, M.: Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000. 67 s. Vencálek, J. a kol.: Haná a horní Pomoraví, geografie místního regionu pro základní školy. Český Těšín: Vydavatelství Olza, spol. s r. o., 1997. 112 s. Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR: Vodní toky a nádrţe. Praha: Academia, 1984. 316 s.

Mapová díla Tematický atlas Olomouckého kraje. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2008. 32 s. Květoň, V. a Voţenílek, V.: Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961–2000. 1 : 500 000. UP v Olomouci, 2011.

97

Internetové zdroje drusop.nature.cz http://geoportal.gov.cz/web/guest/home/ http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html http://www.grafitovedoly.cz/index1.htm http://www.jesenikytourism.cz/ http://www.kartografiehp.cz/ http://www.lazne-losiny.cz/ http://www.muzeum-sumperk.cz/vm-sumperk/ http://www.tisicovky.cz/cs/ http://www.zamek-losiny.cz/hlavni-menu/historie/ lazne-bludov.cz mpsv.cz www.ceskatelevize.ct24.cz www.cez.cz www.czso.cz www.holba.cz www.chmi.cz www.kamenzblaslav.cz www.kolomaznik.cz www.mapy.cz www.sumperk.cz www.tvaruzky.cz www.usovsko.cz www.vapenka-vitosov.cz

Zdroje obrázků v učebním textu Praděd: http://www.abatar.cz/pohadky/praded.htm Obr. 1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Šumperk; vlastní úpravy Obr. 2: Výřez ze Schoberovy mapy Moravy a Slezska 1888 dostupné na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/01/Schoberova_mapa_Moravy_a_Slezska_ %281888%29.jpg Obr. 3: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map;jsessionid=4407268A637BEB71A24F2395EC37538F/ Obr. 4: http://www.tipnavylet.cz/clanek/chranena-krajinna-oblast-jeseniky/ 98

Obr. 5: http://gchmin.ic.cz/casopis/03/03.html Obr. 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vernířovice Obr. 7: http://www.kartografiehp.cz/public/Image/sekce-typ-90/jeseniky_pohlednice.jpg Obr. 8: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vozka.jpg Obr. 9: http://www.kct-tabor.cz/gymta/VrcholyPohoriCR/Jerab/index.htm Obr. 10: http://thomuv.blog.cz/1105/zarova-pekarov-tri-kameny-nove-losiny-branna-vikanticehabartice-a-hanusovice Obr. 11: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelnická_brázda Obr. 12: http://www.michalbalada.com/krajinarska-fotografie/clanek-kralicky-sneznik-2011zimni-prechod/64/ Obr. 13: http://www.znatemapu.cz/jiraskovy-sady-sumperk Obr. 14: http://www.pmo.cz/ Obr. 15: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148200548-zpet-kpramenum/204562233000012-prameny-pritoku-moravy/ Obr. 16: http://www.turistika.cz/fotogalerie/45563/tremesske-rybniky#408768 Obr. 17: http://www.mrk.cz/fotky.php3?id=20537 Obr. 18: http://www.mineralogie-puchnerova.estranky.cz/fotoalbum/pudy/nivni-puda.jpg.html; http://www.herber.webz.cz/www_slovakia/pudy.html; http://jirman.info/www/ugp/presentace/04-pedologie/pedologie.html; http://www.oskole.sk/pages/printpage.php?clanok=6270 Obr. 19: http://itras.cz/rejviz/galerie/9397/ Obr. 20: http://web.quick.cz/v_hrdlicka/obsah/priroda/botanik7.htm Obr. 21: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id32962/?taxonid=42439 Obr. 22: http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/zahady-mraveniste/ Obr. 23: http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=592567&gal=photo Obr. 24: http://www.naturfoto.cz/slavik-modracek-fotografie-11568.html Obr. 25: http://www.novinky.cz/domaci/179054-chko-jeseniky-by-se-mohla-stat-narodnimparkem.html Obr. 26: http://www.znatemapu.cz/prirodni-rezervace-doubrava-stavenice Obr. 27: http://www.treking.cz/horolezectvi/rabstejn.htm Obr. 28: http://www.stitecko.cz/track-e.php Obr. 29: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chráněnná_krajinná_oblast_Jeseníky; http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/litovelske-pomoravi/o-spravechko/!ut/p/c5/hc_LboMwEAXQL6psQ3gtDQYDeYETBHhTkYRaLsZuS1UlfH3JrmoVdWZ5 dDVzAQfL6u5Liu5TGt0p0ADuPu83ZeAkzgrSoMIwWwexyw4ETtn8fanH21n8crGYRVZkKJ_0jngQpnTcqcm5FKDBYkJmyaQ6jSk5XvMyrj_GBwvE3V06i9WxEO8FzarTBk1EfpfDRzUSpPwYxqVMttXmlcFpHVttodOE336J8vqJiksn0fvErEhWKueLF2xo7AfW978MPIUO__W_u8MHgyHYpWbswdvYzP3A_G9LaQCZ/dl3/d3/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/ Obr. 30: http://www.jesenik.org/zajimavosti-pamatky/o213-umpersko-velke-losiny/k3299pamatny-strom/8404-popravci-dub.html Obr. 31: http://www.muzeum-sumperk.cz/sbirky/muzeum-v-mohelnici/archeologie/kamennenastroje/ Obr. 32: http://www.muzeum-sumperk.cz/sbirky/muzeum-v-mohelnici/archeologie/pohrebisteluzicke-kultury-v-rajci/ Obr. 33: Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda Šumperského okresu Obr. 34: Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda Šumperského okresu Obr. 35: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brníčko_(hrad) 99

Obr. 36: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_XII._Ţelezný Obr. 37: http://thomuv.blog.cz/1008/vostinkove-skaly Obr. 38: http://www.archives.cz/zao/sumperk/obraz/index.php Obr. 39: http://www.bludov.cz/Webove-stranky/Mapa-stranek/Telovychovna-jednota-Sokol-vBludove.html Obr. 40: http://muzeum-sumperk.cz/cinnost/publikacni-cinnost/sumperske-portrety/m-o/ Obr. 41: http://www.gruntova.cz/druha-svetova-valka/po-mnichovu Obr. 42: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/srpen-1968-03-20080821.html Obr. 43: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/pochoden-cislo-1/jan-zajic-horel-adubcek-dekoroval-milicionare_107164.html Obr. 44: Data ČSÚ; vlastní zpracování Obr. 45: Data ČSÚ; vlastní zpracování Obr. 46: Data ČSÚ; vlastní zpracování Obr. 47: http://www.bluntdesign.cz/media/images/reference/48.jpg Obr. 48: http://www.edb.cz/Detail.aspx?L=CZ&SML=7002000222000 Obr. 49: http://www.eu-nemovitosti.cz/prodej/kraj/okres/0/114/.html Obr. 50: http://www.ctiradlolek.cz/fotogalerie/tak-me-videli Obr. 51: data ČSÚ, vlastní zpracování Obr. 52: data ČSÚ, vlastní zpracování Obr. 53: http://www.oaksumperk.cz/index.php?p=kratke-informace-dne-24112009 Obr. 54: http://www.lnarskysvaz.cz/new/index.php?option=com_content&view=article&id=36%3Aston ek-olejneho-lnu-nevyuity-surovinovy-zdroj&catid=7%3Aprojekt-cil3&Itemid=7&lang=cs Obr. 55: http://rozhledyav.blogspot.com/2010_08_01_archive.html Obr. 56: http://www.muzeum-sumperk.cz/sbirky/muzeum-v-mohelnici/archeologie/stredovekakeramika/ Obr. 57: http://www.kolomaznik.cz/sadlaky/ Obr. 58: http://www.kolomaznik.cz/historie/ Obr. 59: Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda Šumperského okresu Obr. 60: http://www.sklarny.cz/ekatalog.php?&PHPSESSID=c25bf45fdf5d7d0aa23c2a2a125af889 Obr. 61, 62: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rucni-papirna-Velke-Losiny--Muzeum-papiru.aspx Obr. 63: http://www.moravolentrade.cz/ Obr. 63: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=20413#nahled Obr. 65: http://sumpersky.rej.cz/clanky/v-sobotu-vyrazime--za-tajemstvim-hor/ Obr. 66: http://www.krasnecesko.cz/fotografie.php?id=1567 Obr. 67: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/nerudy/wollastonit.html Obr. 68: http://buddymag.cz/aktuality/potapeni-na-dlouhych-stranich-175 Obr. 69: http://www.betonserver.cz/kamen-zbraslav-mohelnice Obr. 70: http://www.znatemapu.cz/vodni-elektrarna-v-haji-trestina Obr. 71: Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda Šumperského okresu Obr. 72: http://www.kolazwebu.cz/product/detske-kolo-dingo-sweet-boy-16-velamoschlapecke-82/ Obr. 73: http://www.pivnichlazeni.wbs.cz/HOLBA-pivovar-HANUSOVICE.html Obr. 74: http://www.fit.eu/muslitycinkyfit/produkty/fit_musli_tycinky/fit_stavnata_v_jogurte Obr. 75: http://tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=121988 Obr. 76: http://rajmmodel.webnode.cz/omnibus/ 100

Obr. 77: http://jokuce.rajce.idnes.cz/Zabrezska_vrchovina,_24.IX.2010/ Obr. 78: http://railways.pjp.cz/galerie.php?kodrailways=297 Obr. 79: Data ČSÚ; vlastní zpracování Obr. 80: http://www.panoramio.com/photo/28820553 Obr. 81: http://www.vscr.cz/veznice-mirov-23 Obr. 82: http://olomouc.idnes.cz/v-jesenikach-se-rozhori-novy-boj-o-lyzare-sportovci-na-tomvydelaji-1p6-/olomouc-zpravy.aspx?c=A101005_1461098_olomouc-zpravy_sot Obr. 83: http://www.turistika.cz/mista/turisticka-znamka-c-1-praded-1491m Obr. 84: http://www.lazne-losiny.cz/ Obr. 85: http://www.nase-pamatky.cz/zamky/velke-losiny.html Obr. 86: http://ces.mkcr.cz/en/img.php?imgid=3443 Obr. 87: http://www.znatemapu.cz/synagoga-lostice Obr. 88: http://www.panoramio.com/photo/26633070 Obr. 89: Vlastní tvorba Obr. 90: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sudetská_ţupa Obr. 91: http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=cinnost/publikacni-cinnost/vlastivednysbornik-severni-morava/obsah/&larticle=117 Obr. 92: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/administrativni_cleneni_kraje/$File/71101111ma.jpg; vlastní úpravy Obr. 93: http://www.sumperk.cz/cs/mapy/uzemni-plan-sumperk.html Obr. 94: Zeměpis pro střední školy a odborná učiliště, s. 82; vlastní úpravy Obr. 95: Vlastní tvorba Obr. 96: http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html

101

Seznam příloh Příloha 1: Strukturní komponenty učebnice Příloha 2: Klíčové kompetence pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupně víceletých gymnázií Příloha 3: Vzdělávací oblasti s obory základního a gymnaziálního vzdělávání Příloha 4: Vyuţití strukturních komponentů porovnávaných učebnic Příloha 5: Očekávané výstupy učiva Příloha 6 (volná): Kartografický soubor k učebnímu textu

102

Příloha 1

STRUKTURNÍ KOMPONENTY UČEBNICE I. Aparát prezentace učiva (celkem 14 komponentů) a) verbální komponenty –

výkladový text prostý

–

výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky aj. k výkladu učiva)

–

shrnutí učiva k celému ročníku

–

shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím)

–

shrnutí učiva k předchozímu ročníku

–

doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů, statistické tabulky aj.)

–

poznámky a vysvětlivky

–

podtexty k vyobrazením

–

slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením)

b) obrazové komponenty –

umělecká ilustrace

–

nauková ilustrace, schematické kresby, modely

–

fotografie

–

mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj.

–

obrazová prezentace barevná (tj. pouţití nejméně jedné barvy odlišné od barvy běţného textu)

II. Aparát řídící učení (celkem 18 komponentů) c) verbální komponenty –

předmluva (úvod do předmětu, ročníku pro ţáky)

–

návod k práci s učebnicí (pro ţáky a/nebo pro učitele)

–

stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj. před celkovým učivem ročníku)

–

stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat)

–

odlišení úrovní učiva (základní – rozšiřující, povinné – nepovinné apod.)

–

otázky a úkoly za tématy, lekcemi

–

otázky a úkoly k celému ročníku (opakování)

Příloha 1

–

otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování)

–

ilustrace

k úkolům

komplexnější

povahy

(návody

k pokusům,

laboratorním pracím, pozorováním aj.) –

náměty pro mimoškolní činnost s vyuţitím učiva (aplikace)

–

explicitní vyjádření cílů učení pro ţáky

–

prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro ţáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení)

–

výsledky úkolů a cvičení (správná řešení, správné odpovědi)

–

odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.)

d) obrazové komponenty –

grafické symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení aj.)

–

uţití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu

–

uţití zvláštního písma pro určité části verbálního textu

–

vyuţití přední nebo zadní obálky pro schémata, tabulky

III. Aparát orientační (celkem 4 komponenty) e) verbální komponenty –

obsah učebnice

–

členění učebnice na tematické bloky, kapitoly, lekce aj.

–

marginálie, výhmaty, ţivá záhlaví aj.

–

rejstřík (věcný, jmenný, smíšený)

Zdroj: Průcha, J. (1998)

Příloha 2

KLÍČOVÉ KOMPETENCE PRO ČTYŘLETÁ GYMNÁZIA A VYŠŠÍ STUPNĚ VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ Kompetence k učení Ţák: -

své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, vyuţívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj;

-

efektivně vyuţívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení;

-

kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a vyuţívá při svém studiu a praxi;

-

kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.

Kompetence k řešení problémů Ţák: -

rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části;

-

vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvaţuje vyuţití různých postupů při řešení problémů nebo ověřování hypotézy;

-

uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení vyuţívá i myšlení tvořivé s pouţitím představivosti a intuice;

-

kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry;

-

je otevřený k vyuţití různých postupů při řešení problémů, nahlíţí na problém z různých stran;

-

zvaţuje moţné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

Příloha 2

Kompetence komunikativní Ţák: -

s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně vyuţívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu;

-

pouţívá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu;

-

efektivně vyuţívá moderní informační technologie;

-

vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k moţným pocitům partnerů v komunikaci;

-

prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem;

-

rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.

Kompetence sociální a personální Ţák: -

posuzuje reálně své fyzické a duševní moţnosti, je schopen sebereflexe;

-

stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i ţivotní podmínky;

-

odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje;

-

přizpůsobuje se měnícím se ţivotním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a moţností je aktivně a tvořivě ovlivňuje;

-

aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů;

-

přispívá

k vytváření

a

udrţování

hodnotných

mezilidských

vztahů

zaloţených na vzájemné úctě, toleranci a empatii; -

projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých;

-

rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům.

Příloha 2

Kompetence občanská Ţák: -

informovaně zvaţuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níţ patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváţeně;

-

chodu společnosti a civilizace uvaţuje z hlediska udrţitelnosti ţivota, rozhoduje se a jedná tak, aby neohroţoval a nepoškozoval přírodu a ţivotní prostředí ani kulturu;

-

respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí;

-

rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání;

-

promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování;

-

chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících ţivot a zdraví, poskytne ostatním pomoc;

-

posuzuje události a vývoj veřejného ţivota, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí.

Kompetence k podnikavosti Ţák: -

cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a moţnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření;

-

rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a vyuţívá příleţitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním ţivotě;

-

uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace;

-

získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příleţitostech, vyuţívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit;

-

usiluje o dosaţení stanovených cílů, průběţně reviduje a kriticky hodnotí dosaţené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu;

Příloha 2

-

posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných ţivotních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést;

-

chápe podstatu a principy podnikání, zvaţuje jeho moţná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příleţitosti

k uskutečnění

podnikatelského záměru

s ohledem na své předpoklady, realitu trţního prostředí a další faktory.

Zdroj: RVP GV (2007)

Příloha 3

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI S OBORY ZÁKLADNÍHO A GYMNAZIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávací oblasti základního vzdělávání a vzdělávání niţšího stupně gymnázií: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)

Zdroj: RVP ZV (2007) Vzdělávací oblasti čtyřletého gymnaziálního vzdělávání a vyššího stupně víceletých gymnázií: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie) Člověk a společnost (Občanský a společenskovědní základ, Dějepis; Geografie) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) Umění a kultura (Hudební obor, Výtvarný obor) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Informatika a informační a komunikační technologie (Informatika a informační a komunikační technologie)

Zdroj: RVP GV (2007)

Příloha 4

VYUŢITÍ UČEBNIC

STRUKTURNÍCH

KOMPONENTŮ

POROVNÁVANÝCH

strukturní komponenty

I. APARÁT PREZENTACE UČIVA a) verbální komponenty výkladový text prostý výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky aj. k výkladu učiva)





 









shrnutí učiva k celému ročníku shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) shrnutí učiva k předchozímu ročníku doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů, statistické tabulky aj.) poznámky a vysvětlivky



podtexty k vyobrazením







   

  



slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením)

       

b) obrazové komponenty umělecká ilustrace nauková ilustrace, schematické kresby, modely fotografie mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj. obrazová prezentace barevná (tj. použití nejméně jedné barvy odlišné od barvy běžného textu)

   

II. APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ c) verbální komponenty předmluva (úvod do předmětu, ročníku pro žáky) návod k práci s učebnicí (pro žáky a/nebo pro učitele) stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj. před celkovým učivem ročníku) stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat) odlišení úrovní učiva (základní – rozšiřující, povinné – nepovinné apod.)

















otázky a úkoly za tématy, lekcemi



otázky a úkoly k celému ročníku (opakování)



 

 

 

 

  

Příloha 4 otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování) ilustrace k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním aj.) náměty pro mimoškolní činnost s využitím učiva (aplikace)









explicitní vyjádření cílů učení pro žáky

 

 

prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení) výsledky úkolů a cvičení (správná řešení, správné odpovědi) odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.)



 



d) obrazové komponenty grafické symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení aj.) užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu užití zvláštního písma pro určité části verbálního textu využití přední nebo zadní obálky pro schémata, tabulky







 











 

  



III. APARÁT ORIENTAČNÍ e) verbální komponenty obsah učebnice členění učebnice na tematické bloky, kapitoly, lekce aj. marginálie, výhmaty, živá záhlaví aj. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený)

  

  

  

Příloha 5

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVA Učivo: VYMEZENÍ OBLASTI Očekávané výstupy: ţák -

určí geografickou polohu okresu Šumperk

-

porovná velikost okresu s ostatními okresy Olomouckého kraje a ČR

-

vyhodnotí pozitiva a negativa polohy regionu

-

bude se orientovat v různých mapách zobrazujících region

Učivo: PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Očekávané výstupy: ţák -

popíše geologický vývoj oblasti, rozezná nejhojnější druhy hornin na území

-

vymezí geomorfologické celky na území okresu, vyhledá významné tvary reliéfu utvářející charakteristický ráz krajiny

-

uvede nejvýznamnější vlivy na podnebí okresu, vymezí klimatické oblasti a zhodnotí roční chod počasí v regionu

-

zařadí území okresu do příslušného povodí, pojmenuje hlavní vodní toky a vyhledá je v mapách, charakterizuje význam vodních nádrţí v regionu a zhodnotí kvalitu vody

-

vysvětlí význam půdy, vyjmenuje hlavní půdní typy na území okresu, uvede jejich rozmístění a analyzuje jejich úrodnost

-

uvede příklady zástupců rostlin a ţivočichů podle vegetačních stupňů, květenných oblastí a výškových stupňů v krajině

-

prokáţe znalost základních pojmů týkajících se ochrany přírody a krajiny a získá přehled o chráněných objektech v okolí svého bydliště a o významu jejich ochrany

Učivo: OBYVATELSTVO A SÍDLA Očekávané výstupy: ţák -

popíše vývoj osídlení na území okresu od pravěku do současnosti

-

popíše správní a územní vývoj okresu od roku 1848 do současnosti

Příloha 5

-

vysvětlí hlavní trendy demografického vývoje obyvatelstva okresu, objasní příčiny migrace obyvatelstva, zhodnotí změny ve struktuře obyvatelstva podle věku, ekonomické aktivity, národnosti, náboţenství, umí vyhodnotit informace z grafů, kartogramů a dalších statistických výstupů

-

uvede rozdíly mezi venkovským a městským osídlením, zhodnotí proces urbanizace v regionu a analyzuje velikostní poměry obcí v regionu

Učivo: HOSPODÁŘSTVÍ Očekávané výstupy: ţák -

popíše změny v jednotlivých sektorech hospodářství od průmyslové revoluce do současnosti

-

zhodnotí zemědělskou výrobu okresu v závislosti na nadmořské výšce a kvalitě půd, na příkladech doloţí návaznost zemědělství a potravinářského průmyslu

-

popíše význam lesního a vodního hospodářství na území regionu

-

zhodnotí zásoby nerostných surovin v minulosti a současnosti, lokalizuje oblasti těţby a objasní vztah v rozmístění hutních závodů a zdrojů surovin

-

analyzuje ekonomická a ekologická hlediska výroby elektrické energie v oblasti

-

uvede lokalizační faktory jednotlivých odvětví průmyslu, vysvětlí jejich historický význam v oblasti regionu a jejich současný význam

-

zhodnotí dopravní dostupnost okresu, význam jednotlivých typů dopravy a jejich vliv na ţivotní prostředí

-

popíše vzestup sluţeb po roce 1989, rozdělí je na komerční a veřejné

-

vymezí hlavní oblasti cestovního ruchu na území okresu a popíše jejich atraktivitu pro návštěvníky

Učivo: SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Očekávané výstupy: ţák -

lokalizuje na mapě jednotlivé správní obvody ORP okresu Šumperk

-

charakterizuje přírodní podmínky, hospodářství, zvláštnosti a kulturní zajímavosti jednotlivých správních obvodů ORP

-

porovná jejich hospodářský význam a vymezí jejich jádrové a periferní oblasti

Příloha 5

Učivo: MOŢNOSTI ROZVOJE REGIONU Očekávané výstupy: ţák -

seznámí se s rozvojovými dokumenty své obce

-

vyjmenuje oblasti působení, na které se územní rozvoj nejčastěji zaměřuje

-

rozliší územní a strategické plány, popíše proces jejich vzniku

-

naučí se hodnotit podmínky regionu pomocí SWOT analýzy

-

popíše spolupráci okresu s EU v rámci euroregionu

GEOGRAFIE ŠUMPERSKA PROJEKT UČEBNÍHO TEXTU PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Recommend Documents