Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova , ,

è.10Løíjen 2013Lroè. 21/12Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 571 621 248, 606 377 400, mail: [email protected] INZERCE

Po dlouhé dobì má mìsto reálnou šanci mít svého poslance Petr Gazdík a Vlastislav Navrátil na pøedvolebním setkání TOP 09 v restauraci U zvonu.

(red.)Za posledních 24 let nemìlo naše mìsto na zastoupení v Parlamentu moc štìstí. Když pomineme dvouleté období 1990-92, kdy nás v Èeské národní radì zastupoval Josef Fabián, a léta 1996-2000, které strávil v Senátu Ing. Vladimír Oplt, tak se meziøíèští politikové na nejvyšší úroveò prosadit nedokázali. Letošní volby, alespoò podle aktuálních volebních prognóz, dávají nadìji, že by se to mohlo zmìnit. Na druhém místì kandidátky TOP 09 a Starostù je Vlastislav Navrátil, již druhé volební období mìstský zastupitel a nìkdejší radní. Je pomìrnì známou postavou alespoò v okresním mìøítku, a to i pro své mimopolitické aktivity - pøedevším profesionální fotografování. Sportuje, vìnuje se moderním médiím, hlavnì internetu, není konfliktní a nemá za sebou žádný skandál. V zastupitelstvu se aktivnì zasazoval o zprùhlednìní veøejných zakázek, zvýšení informovanosti obèanù nebo omezení hazardu. Jeho koneèný úspìch ale závisí na nìkolika faktorech: pøekroèení pìtiprocentní hranice u lidovcù a SPOZ (pokud se tak nestane, získáTOP 09 v kraji dva mandáty) a dále nesmí být kroužkováním pøeskoèen nìkterým z kandidátù z nižší pozice. I pøesto jsou ale jeho šance na zvolení ze všech kandidátù nejvyšší a pravicoví volièi ve mìstì by se nad tímto mìli zamyslet. Druhým možným poslancem z našeho mìsta, respektive z Polièné, by mohl být Vladimír Místecký na tøetí pozici kandidátky KSÈM. Tomu v minulosti poslanecké køeslo uniklo doslova o nìkolik stovek hlasù. Podle stávajících odhadù sice komunisti získají v kraji asi jen dva mandáty, ale za urèité konstalace (neúspìch KDU a SPOZ) je reálný i zisk tøetího køesla nebo mùže být tento kandidát opìt nahoru posunut preferenèními hlasy. Ještì v minulých volbách by tøetí místo starosty Jiøího

Èásteèky na kandidátce ODS znamenalo témìø jistou jízdenku do Parlamentu. V blížících se volbách, kdy se prognózy pro ODS zaèínají nebezpeènì blížit hranici volitelnosti, však je tøetí místo jen málo lukrativní. Tento kandidát navíc, jak ukázaly poslední senátorské volby, nemá vzhledem k výsledkùm své starostovské práce, výraznou podporu ani ve svém vlastním mìstì, takže se nedá oèekávat výrazné kroužkování, spíše naopak. Je škoda, že se na volitelnou pozici za naše mìsto neprosadil nikdo z ÈSSD. Tato strana bude s nejvìtší pravdìpodobností nejménì ètyøi roky v zemi vládnout a mít za mìsto v Praze koneènì nìkoho, kdo by opravdu pomohl tøeba s obchvatem, by nebylo od vìci. Nicménì nejvyšší pozicí pro Meziøíèáky je na této kandidátce 11. místo pro Petra Urbánka. I tak je ale na místì pøíznivce ÈSSD vyzvat, aby jméno tohoto kandidáta maximálnì kroužkovali. Èlovìk nikdy neví. Za zmínku stojí i nevolitelné šesté místo na kandidátce SPOZ. Pøekvapivì patøí meziøíèskému místostarostovi Jiøímu Pernickému. Tento takøka neviditelný lokální politik, jehož pùsobení na radnici za sebou nezanechává témìø žádné stopy, se nenápadnì od Nezávislých, za které kandidoval v komunálních volbách, pøesunul k atraktivnìjšímu politickému zastøešení. Koneènì tedy obèané mìsta ví, kam Jiøí Pernický ideovì patøí a za koho jej pøíští rok možná uvidíme kandidovat na radnici. Meziøíèští obèané se objevují i na dalších kandidátkách, žádná z pozic však neskýtá nadìji na zvolení: Josef Tkazcik je na 5. místì Dìlnické strany sociální spravedlnosti, Jitka Dvorská 7. u Strany zelených, Jaromír Michal na 8. pozici kandidátky Úsvit Tomio Okamury, Zdislava Odstrèilová na 10. místì KDU-ÈSL a Ing. TomᚠFilip na 17. místì hnutí ANO. INZERCE

INZERCE

INZERCE

Obelisk

Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova 183. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu

2

øíjen 2013

Místo 372 000 zaplatí HC Bobøi jen pìtadvacet Dle starosty problém gamblingu ve mìstì neexistuje Žádost HC Bobøi s. r. o. o prominutí odvodu ve výši 372.289,77 Kè vèetnì penále za porušení rozpoètové káznì se opìt projednávala na záøijovém zasedání zastupitelù. Svou žádost hokejisté zdùvodòovali tím, že vždy øádnì hospodaøili se svìøenými prostøedky, ty nebyly nijak zneužity, byly pouze krátkodobì použity ke krytí jiných nákladových položek nezbytných pro chod organizace. Navíc bylo údajnì pøijato vnitøní opatøení tak, aby bylo zamezeno opakování této nekáznì, Do diskuze se pøihlásil Ing. Denk, který byl spolu s Mgr. Petrošem povìøen dohlížet za Mìsto na financování hokejového klubu. Øekl sice, že podklady nedostávají vèas a leccos si musí vybojovat, ale zároveò navrhl schválit prominutí odvodù za porušení rozpoètové káznì a zaplacení penále pouze ve výši 25 tisíc korun. Tento návrh podmínil uložením odpovìdnosti jednateli HC Bobøi, že do 20. dne v mìsíci bude pøedávat informace o èinnosti klubu pøedstavitelùm mìsta, aby mìli kontrolu nad tím, že peníze pro mládež šly tam, kam mají. „I když není vše idylické a máme pøipomínky, podaøilo se mnohé zabezpeèit, napø. oddìlení rozpoètu, došlo ke snížení mzdy manažera. Jestliže HC Bobøi chtìjí i nadále peníze z mìsta, bude tøeba leccos upravit,“ prohlásil Ing. Denk. Mgr. Hruška namítl: „HC Bobøi udìlali velikou botu, za kterou by jiné organizace byly postiženy a nic by jim nebylo odpuštìno“. Pozastavil se také nad tím, že kromì pøímých penìz od Mìsta hokejisty podporují další organizace s mìstským podílem - jako ST Servis nebo Marius Pedersen. „Z výchovného hlediska je 25 tisíc smìšná èástka, když dluží 350 tisíc. Proto navrhuji snížit odvod jen na polovinu.“ Nejvíce kritiky smìrem k hokejistùm zaznìlo od Zdeòka Petroše. „Informace se mìní, nemáme nic písemnì. O mládež nemám strach, mám strach, že hokej ve Valašském Meziøíèí bude mít problémy, protože v této spoleènosti není jasné, kdo za co zodpovídá. Je to skupina lidí, kteøí mají balík penìz a rozdìlují ho na rùzné strany. Byl bych rád zrušil strategické sporty a dával peníze pouze na mládež a do našich zaøízení.“ Po tomto vystoupení se pustil do Petroše starosta a kritizoval jej za údajnou osobní intervenci u sponzorù, když napøíklad žádal, aby 150 tisíc od firmy

Marius Pedersen bylo rozdìleno rovným dílem mezi mládež a dospìlé. Zástupce HC Bobøi Ševèík obvinil Petroše, že nabádá sponzory, aby peníze Bobrùm nedávali a aby je obvinili z insolvence „Èinnost pana Petroše vùèi sponzorùm mi pøijde naprosto šílená a destruující,“ reagoval starosta Èásteèka. „Schválili jsme naše zástupce ve výboru klubu proto, aby se podíleli na finanèní stabilizaci a zajistili fungování klubu. Jestli slyším, že to vedlo k rozpolcení výboru, že jeden z našich zástupcù èiní kroky ke sponzorùm, dìlá špatné kroky. Nemùžeme zcela separovat fungování mládeže a dospìlých. Pro mládež je motivující, že mají nad sebou fungující oddíl mužù. Neustálým pitváním dosáhneme toho, že sponzoøi pøestanou pøispívat a klub skonèí, což nechceme, je souèástí atraktivity mìsta.“ vyjádøil se Bohdan Mikušek a starosta mu za jeho slova podìkoval.. MUDr. Leckéši oznaèil metodiku mìsta ohlednì strategických sportù za neštìstí. „Muži a si hrají, na co mají jak výkonnostnì tak finanènì, tady jde o mládež. Rád bych rozdìlil pøíspìvky od samosprávy a od sponzorù. Samospráva by se na to mìla dívat tak, že máme sportù více.“ Podle nìj hokejový klub nezpùsobil mìstu ztrátu, i když udìlal chybu. „Aby to neprošlo jen tak a byl výchovný dopad, je 25 tisíc pøijatelných a rád pro to budu hlasovat.“ „Nevím, jestli si to všichni uvìdomujeme, kolik èasu jsme tu v posledních letech vìnovali jednání o HC Bobøi - o podpoøe, kolik dluží, proè nám nedávají informace. Kdyby klub v posledních letech hospodaøil s prostøedky mìsta, jak mìl, tak jsme nemuseli se tímto tak dlouho zabývat,“ reagoval Vlastislav Navrátil. Petr Urbánek byl naopak spokojen se situací v hokejovém klubu, která se podle nìj jednoznaènì zlepšila. „I když si pøejeme rychlejší komunikaci, vìøím, že se to dá dohromady. Nikdo z vás netuší, že Bobøi platí ST Servisu za nájem šaten a napøíklad fotbalisté neplatí. Mnozí z vás chodili za nejlepší éry na hokej a dnes s na nìj plivete. Místo abychom jej podporovali se tu hádáme, zda sport podpoøíme nebo ne.“ Zastupitelé poté schválili odpuštìní odvodù v celé výši a zaplacení penále tak, jak navrhl Ing. Denk. (vj)

(ji)Poté, co Komunitní a vzdìlávací centrum Emcéèko neuspìlo v èervnu u zastupitelù s žádostí o podporu 230-270 tisíc, pøišlo s novou žádostí o 160 800,- Kè, které by se použilo na mzdu vychovatele se zamìøením na speciální pedagogiku a mzdu koordinátora projektu, na který nedostali oèekávanou dotaci z ministerstva. Zdislava Odstrèilová vysvìtlila, že existuje dotaèní titul na podporu rodinné politiky a mateøská centra jsou z toho podporována. „Ministerstvo práce a sociálních vìcí postupnì zmìnilo názor, co by mìla mateøská centra dìlat a co chtìjí podporovat. Podle mého Emcéèko podcenilo názorový posun ministerstva a v pøíští žádosti už by toto mìli zohlednit“. Doporuèila žádost podpoøit s podmínkou, aby Emcéèko sledovalo zámìr ministerstva a aktivnì se zapojilo do pracovní skupiny

ko-munitního plánování, což doposud nedìlalo. Podle Ing. Brouwerové jde o princip, aby požadavky na rozpoèet byly dávány vždy na zaèátku roku a ne v jeho prùbìhu. Žádost zøejmì i z tìchto dùvodù nebo proto, že by se mohlo jednat o precedens, nebo Emcéèko je soukromou organizací, podpoøilo pouze 12 zastupitelù. Na to reagoval místostarosta Krchòák slovy: „Nevím, jestli si to uvìdomujete, ale Emcéèko bude muset být zavøeno.“ Pøi dohadovacím øízení u starosty, které probíhalo o nìkolik hodin pozdìji v úplnì jiné záležitosti, se pøedsedové politických klubù shodli na podpoøe 120 tisíc. Ani ta však schválena napoprvé nebyla. Hlasování bylo prohlášeno za zmateèné a v dalším hlasování již Emcéèko získalo podporu od 14 zastupitelù.

120 tisíc na Emcéèko prošlo až napotøetí

(ji)Zmìnou obecnì závazné vyhlášky, která stanovuje místa, na kterých lze provozovat loterie a podobné hry, se opìt zabývalo zastupitelstvo na svém záøijovém zasedání. Vymezených míst bude ve mìstì 20. „Byly požadavky na rozšíøení poètu, napøíklad v restauraci Šotek, ale za souèasné situace nedojde ke zmìnì poètu ani nahoru ani dolù, nicménì se jednalo i o to, že byly požadavky ze strany zastupitelù na omezení svìtelné reklamy na provozovnách,“ uvedl vedoucí finanèního odboru Studeník. Zajímavé je v této souvislosti vyjádøení mìstského památkáøe Zajíce, nebo ten nemìl žádné výhrady s umístìní reklam a vývìsních štítù v mìstské památkové zónì. Ve vìtšinì pøípadù byl pro nìj stav uspokojivý, u herny Bonver (bývalé Tágo) na Mostní ulici konstatoval: „Stav je znatelnì lepší než pøi pøedchozím šetøení. Nelze jej oznaèit za uspokojivý, ale akceptovatelný vzhledem k témìø havarijnímu stavu fasády objektu.“ Starosta to okomenetoval slovy, že památkáø nehodnotil reklamy, zda navádí lidi ke hraní, ale z pohledu památkové péèe. „Památkáø nám tu vykonává státní správu, jeho stanovisko nechci zpochybòovat.“ Vlastislav Navrátil byl naopak velmi nespokojen, že stav v centru mìsta byl oznaèen památkáøem jako uspokojivý. Dále uvedl, že se automaty øeší už tøi roky, ale v principu se nic nezmìnilo. Obrátil se s dotazem na vedení mìsta, zda gambling vidí jako problém. „To, že zanecháme stávající poèet automatù, je mi jasné, protože jakékoliv snahy o snížení se nesetkaly s úspìchem,“ vyjádøil se Navrátil a navrhl zahrnou do vyhlášky øadu technických omezení jako napø.: * výlohy, vstup, okna a jiné otvory musí být technicky zabezpeèeny tak, aby nebylo možné nahlížet do vnitøních prostor provozovny; * všechny provozovny musí být zøetelnì oznaèeny nápisem Herna nebo Kasino. * oznaèení provozovny nesmí být pojato jako reklama, nesmí být blikající ani jinak upoutávat pozornost a rušit okolí. * zøetelné oznaèení zákazu vstupu osobám mladším 18 let. Starosta Èásteèka se vyjádøil k dotazu,

zda je gambling ve mìstì skuteèný problém: „Pídili jsme se po nápadu trestné èinnosti a na zdravotní rizika. Nedošli jsme k tomu, že by problém gamblingu ve Val.Meziøíèí byl takový, že by bylo tøeba jej øešit. Mùj osobní názor je, že tento problém buï ve mìstì neexistuje a nebo je marginální.“ „Jedna vìc je poèet heren, druhá dopad heren na veøejný poøádek,“ vyjádøil se místostarosta Pernický . „Samostatný problém je otevírací doba, konzumace alkoholu na veøejných prostranstvích, vyvrácené odpadkové koše, znaèky, sprejeøi - to se snažíme uchopit a pøipravit materiál do Rady a zastupitelstva.“ Ing. Brouwerová se pøimlouvala za omezení provozní doby v hernách zejména v obytných èástech, kde dochází pravidelnì k rušení noèního klidu, vyslovila nespokojenost s konstatováním památkáøe i se stavem ve mìstì. „Nesouhlasím, že gambling neexistuje. Ženy a dìti, které trpí závislostí èlena rodiny, se za to stydí, problém je tak skryt. Znám mnoho pøíbìhù, je to problém jednotlivých rodin.“ Starosta na to reagoval slovy: „Nebavme se o pocitech, bavme se o faktech.“ „Pokud jsem na stejném zastupitelstvu, neslyšel jsem pana starostu, že by gambling neexistoval, ale že jej necítí jako problém. Já jej rovnìž jako problém necítím. Než dojemné zprávy a informace jsou pro mì relevantnìjší zprávy šéfa komise hazardu, který øekl, že problém gamblingu ve mìstì není. Pro mì je daleko zásadnìjší alkohol, o tom tady nepadla ani zmínka. Pokud je v hernì hospoda, budou problémy pøetrvávat,“ vyjádøil se øeditel gymnázia Mgr. Trèka. Jeho stranický kolega Netolièka jej podpoøil v tom, že by si Mìsto mìlo zodpovìdìt otázku, zda tu herny chce nebo ne. „Pøipadá mi divné bavit se na jednu stranu o tom, že gambling je problém, ale øešit ho tím, že schováme cedule, mi pøipadá pokrytecké. Kdo chce hrát, si cestu najde. Bavme se , jestli chceme peníze z hazardu.“ Zámìr na vydání vyhlášky zastupitelé schválili, k vyhlášce samotné se vrátí v øíjnu. Hlasování se zdrželi Browerová a Varga, proti byl Knápek.

(TZD)V roce 2012 snížila DEZA, a. s. emise naftalenu na témìø nulovou hodnotu. V praxi tak zafungovalo ekologické opatøení spoèívající v rekonstrukci zásobníkù, které Deza realizovala v roce 2011. Dosažení emisní hodnoty naftalenu v roce 2012 pod úroveò 100 kg je ve srovnání s rokem 2011, kdy tato hodnota byla témìø 42000 kg, potvrzením závazku, které Deza již døíve veøejnosti prezentovala. Tuto skuteènost také pozitivnì hodnotilo ekologické sdružení Arnika, které pravidelnì komentuje emise prùmyslových podnikù uvádìných v Integrovaném registru zneèištìní. Sdružení Arnika také upozoròuje na emise benzenu, které meziroènì stouply o 133 kg. Tento nárùst je však zpùsobený meziroèním výkyvem výroby. Emise benzenu

byly prioritnì snižovány již v devadesátých letech a dnes jsou již na technologickém minimu. Další snižování je technicky a ekonomicky mimoøádnì nároèné. Pøesto jsou stále provádìny dílèí opatøení, které emise této látky nadále snižují, o èemž svìdèí klesající trend za poslední roky. Minimální vliv chemické výroby na ovzduší ve Valašském Meziøíèí bylo v roce 2011 také prokázáno celoroèním kontinuálním mìøením imisí benzenu. Mìøení provedené nezávislou spoleèností ukázalo, že roèní prùmìrná hodnota imisí benzenu v mìøeném místì vzdáleném pøibližnì 1 kilometr od výrobního areálu, nepøesáhla 40 % povoleného imisního limitu 5 µg/m3. Deza pravidelnì investuje nemalé prostøedky do ekologizace svých výrob. Z posledních dvacet let bylo investováno do ekologických opatøení více než 2,6 miliardy korun, což je dlouhodobì pøibližnì jedna tøetina všech investièních prostøedkù. Jaroslav Obermajer, tiskový mluvèí DEZA

DEZA výraznì snížila emise naftalenu

INZERCE

3

INZERCE

øíjen 2013

4

øíjen 2013

ØÍJEN VE VALMEZU Sánì nejsvìtìjší blbosti v zámku nebudou, strašidla možná ano Celé záøí provonìné moravským bílým a èerveným burèákem bylo krásné, teplé a se sluníèkem i veselé. První pùle øíjna uèarovala úžasným babím létem. Úplnì poprvé jsem prodávala a propagovala svoji vinotéku Vinopolis na farmáøských trzích. Prima nápad a skvìlá nálada s kamarádkami firmy Jako doma. Øíjen má vždy zvláštní náboj už proto, že máme s manželem Bobem narozeniny. Letos jsem je oslavila výletem do milované Prahy a mnì se koneènì splnil dávný sen vidìt mého oblíbeného zpìváka Petera Gabriela naživo. Fantazie, co Vám mám více povídat. Manžel slaví narozky o ètrnáct dní pozdìji a svérázným zpùsobem. Totiž prací, která ho baví. Nejradìji vidí, jak jiným chutná, a tak Vás zve na sobotu 19. øíjna, kdy podává sýrové questadillas za symbolickou cifru jako je samotný mìsíc øíjen: za deset korun. Tak mu udìlejte taky radost a pøijïte ochutnat. Já to sama nezvládnu. Kdybyste ale dostali chu jindy na netypický svìtový obìd, mùžete pøijít od úterka do pátku (11-13 h) do hospùdky Pøístav, kde zavedli pro tento úèel nekuøácké prostory. Zabìhané zvyky se pomalu, ale jistì mìní i v pohostinství, nejen v pøírodì. Øíjen je taky mìsíc pøedurèený k volbám. Já jsem rozhodnutá volièka a kroužkuji svého kolegu zastupitele Vlasu Navrátila z Topky. Když jej se mnou podpoøíte, budeme koneènì mít po mnoha letech poslaneckou kanceláø ve Valmezu. Šokovala mne ODS, která už je na tom tak zle, že zneužívá maily bývalých èlenù, kteøí díky podivným praktikám a mnohým prospìcháøùm radìji stranu opustili. Nyní žadoní o hlasy stylem „Èo bolo, to bolo, šak si furt pravica nie, tož daj hlas...“. Neuvìøitelná drzost. Tato strana by mìla dostat i v našem mìstì za vyuèenou, nezaslouží si naše hlasy zklamaných pravicových volièù. Do vyšších pater politiky se pokouší uniknout vìtšina vedení naší radnice. Vykopnout tyto lidi navrch není ovšem zmìna k lepšímu. Snad lidé zvolí s korupcí nespojované kandidáty... V úžasnì teplém a barevném øíjnu se objevila na našem vinaøském pultì novinka: Bona Dea – první èervené víno pro zdraví. Bude se také prodávat v lékárnách snad proto, že mnohé lékaøské kapacity uznávají vliv vína a jeho mírné pití jako vhodný doplnìk zdravého životního stylu. My ve vinotéce prosazujeme dlouhodobì spolu s kapacitami typu dr. Šamánka pití jedné nebo dvou sklenièek kvalitního vína maximálnì 5 dní v týdnu a jen u zdravých dospìlých jedincù. Ptáte-li se, co je na tom vínu tak originální, tak jedineèné, ètìte pozornì: Je to první èeské víno s vyšším obsahem pøírodního antioxidantu, jenž se krkolomnì nazývá resveratrol. Jsou vìdecky prokázány pøíznivé úèinky zdraví prospìšných látek obsažených ve vínì. Tento zmínìný antioxidant pùsobí zejména na nemoci srdeèních chorob, jako prevence nádorových onemocnìní, na poruchy plodnosti, ovlivòuje pøíznivì cukrovku 2. typu a v neposlední øadì u seniorù kladnì pùsobí proti degeneraci mozku. Resveratrol je obsažen v bílém i v èerveném vínì. Støední koncentrace resveratrolu se nejèastìji udává u bílých vín cca 0,2 – 0,8 mg/l, v èervených vínech je jeho koncentrace vyšší. Obsah resveratrolu ve vínì je závislý na klimatických podmínkách, lokalitì, odrùdì, ovlivòuje ho doba skliznì a technologie zpracování. Firma ResVinia používá pøi výrobì prvního èeského èerveného vína svého know-how právì pøi délce skliznì a technologii zpracování, aby dosáhla vyššího obsahu této úžasné substance. Jednotlivé šarže vína Bona Dea obsahují vyšší obsah resveratrolu v rozmezí 4 – 9 mg/l. V minulosti jsme již nabízeli znovínské jakostní Veltlínské zelené a nyní pøichází na trh tento èervený pozdní sbìr. Víno nabízíme i v krásném balení, nebo takový dárek si zaslouží Vaši rodièe, mladí manželé nebo pøátelé na oslavu jakéhokoliv pøíležitosti. Možná je to vhodný tip pod vánoèní stromeèek. Ale nepøedbíhejme èas, je stále krásnì zachmuøený øíjen s doteky slunce a v sobotu bude teprve devatenáctého. Snad manžela pøekvapím originálním èerveným a snad mi dá taky ochutnat, abych jej poprvé vyzkoušela a pøedala svým zákazníkùm své dojmy. Kvalitní výrobek není levný, ostatnì, øeèeno s klasiky, nejsem tak bohatá, abych kupovala levná, podprùmìrná vína. Krásný zbytek øíjna a dobrou volbu pøeje Irena Brouwerová

Poté, co si vedení mìsta nejtìsnìjší možnou vìtšinou prosadilo pøestavbu jižního køídla zámku Žerotínù na "muzejní centrum" (pøestože již døíve odsouhlasilo využití této èásti budovy pro Základní umìleckou školu), vyvstalo nìkolik problémù. Nejprve se zjistilo, že mìsto bude muset zaplatit o víc jak 10 milionù , než bylo slíbeno pøed hlasováním. K tomu je tøeba pøipoèíst další miliony na vybavení a také se pøišlo na to, že provoz nepotøebného muzea bude roènì stát nejménì 1,5 milionù korun. Takže klasicky všechno špatnì, spokojena mùže být hlavnì stavební firma, která rekonstrukci provádí. Využití pro ZUŠ pøitom nejen koneènì øešilo její potøeby, a to i do budoucnosti, ale ještì i nabízelo pøíjmy v podobì nájmu a prodeje stávající budovy na Komenského ulici. Jak ale praví Horst z televizní reklamy, "to ještì není všechno". Po rozhodnutí o vybudování muzea zaèalo vedení mìsta intenzivnì pøemýšlet o tom, co mìlo všemu pøedcházet - èím se muzeum vlastnì naplní a jaké bude jeho zamìøení. Jedno zavedené, a pøesto nepøíliš navštìvované muzeum sídlí v zámku Kinských, náplò by mìla být tedy atraktivní. Vybudování takového moderního muzea je ale všude ve svìtì prací specialistù a

odborníkù. Už jenom nestaèí povìsit na zeï starou fotografii nebo do vitríny umístit nìjaký historický artefakt, ke slovu se dostávají moderní technologie, audiovizuální technika, poèítaèe, kontaktní exponáty atp. To ale zase stojí nemalé peníze, a tak se tvùrcem obsahu našeho muzea stal vlastnì každý, koho nìco napadne. Jedním takovým nápadem se vážnì zabývalo i vedení mìsta. V sálové aukci v Nìmecku se objevily historické (koèárové) sánì z r. 1839. Podle dostupných informací mìly patøit knìžnì Gabriele Almassy, manželce Zdeòka Arnošta ze Žerotína, držitele léna Valašské Meziøíèí a poøízeny byly vzápìtí po jejich svatbì v prosinci roku 1838. Zdobí je emblémy s iniciálami Z a A (Zierotin, Almassy). Vyvolávací cena byla 4.500 ERU plus 20% poplatek a náklady na dopravu. Dle našich informací se nápad se zakoupením saní na radnici velmi líbil, dokonce se už i diskutovalo o maximální cenì, kterou by mìsto mìlo zaplatit. Umístìní saní do jedné velké místnosti v novém "muzeu" by impozantnì øešilo její naplnìní a možná se už snilo o tom, že když by napadl sníh, pan starosta by v saních mohl objíždìt jako knížepán svá léna a kynout poddaným. Nikoliv, nic z toho se nakonec nestane. Plán nákupu saní zmizel tak tiše, jak se objevil. Proè, to není zatím známo. Možná pøece jen nìkomu došlo, o jakou pitomost se jedná, nebo byl tento plán nahrazen jiným, o kterém se mezi zastupiteli povídá. Dle pøedstav Ing. Mikuška by se do zámeckých prostor pøestìhovalo "muzeum strašidel" z Domeèku (bývalé ZŠ Z.Fibicha), které je tak trochu stranou zájmu návštìvníkù. Pomiòme, že by to bylo již druhé stìhování a že by to zase stálo hodnì penìz, protože by se vlastnì muselo vybudovat znova, a položme si (a svým zastupitelùm, až se s nimi potkáte), nìkolik následujících otázek. Opravdu do rekonstruované historické budovy patøí bizarní projekt pøehlídky umìlých pohádkových postav? Je to skuteènì to, co mìsto potøebuje a za co by mìlo vynakládat z rozpoètu další peníze? Jsou strašidla opravdu lepší náplní než zázemí pro stovky mladých hudebníkù, výtvarníkù, hercù a taneèníkù? Marek Irgl

V Obelisku, ale i Zpravodaji, se v poslední dobì hodnì zaèalo psát o tom, co se mezi lidma už nìjakou dobu šuškalo - že za opravou parovodu a dodávkami tepla z Dezy je nìjaký velký podvod, který zaplatíme my všichni, odbìratelé tepla. Když se pøed léty parovod pøedìlával, bylo prý slíbeno, že po zaplacení splátek za investici, bude tato spoleèným majetkem mìsta a družstva a cena tepla tak spadne na polovinu. Teï se dozvídáme, že tomu tak není, že všechny ty rozvody budou patøit kdo ví komu, že se cena tepla sníží jen trochu, aby se obèan uklidnil a že prý ještì zaplatíme skoro dvacet milionù za špatnì udìlané smlouvy. Moje rodina pøitom už teï (po zateplení) platí za teplo

skoro ètyøi tisíce mìsíènì, to je skoro ètvrtina našeho spoleèného mìsíèního pøíjmu. Plus elektøina a plyn další dva tisíce. Plus potraviny pro ètyøi lidi další ètyøi tisíce, a to nakupujeme hlavnì v Lídlu. Plus obleèení a vìci do školy - kolik si myslíte, že nám nakonec zbyde? Pak se všichni diví, že si lidé jako my berou pùjèky, když se jim pokazí lednièka nebo televize? Pro to všechno se tímto ptám souèasného i minulých starostù a zastupitelù. kdo to dopustil? Kdo za to mùže? Kdo podepsal špatné smlouvy a nedìlal svou dobøe placenou práci, jak mìl? Proè nebyla celá vìc pøedána policii, když to ještì bylo možné? Proè se to tak dlouho tutlalo? A bude nìkdo potrestán? M.Konvièný, Valmez

- Mìsto z penìz daòových poplatníkù dotuje milionovými èástkami hokejový klub, ten peníze prohospodaøí, ale podle starosty a nìkterých zastupitelù mìstu „nevznikla žádná škoda ?!“ Jak to ? Takže by se tam dále mohly nalévat peníze jako do bezedné studny a nic se nedìje? Není to žádná škoda ? - Zastupitelstvo do klubu vyšle dva své zástupce na kontrolu, ti ale nedostanou ke kontrole všechny potøebné (a vyžadované) podklady – dokumenty, ale nijak jim to zøejmì nevadí a jeden z nich pøesto napíše témìø nic neøíkající zprávu o kontrole s doporuèením prominout skoro 400 tis penále o což klub drze požádal ! Vždy došlo jen k drobným pochybením! Nevídané. - Jak uvedl jeden zastupitel, mìsto pøispívá na èinnost svým organizacím jako ST servis a Marius Pedersen, ale tyto organizace místo využití penìz na svou èinnost (na kterou jsou urèeny) štìdøe sponzorují hokejový klub!!? Takže mìsto vlastnì takto oklikou dotuje hoke-

jisty dvakrát a pøíspìvkové organizace takto zneužívají (neoprávnìnì) mìstské peníze. Pøíštì by mìly dostat o tyto sponzorské dary ménì. - Vìtšina diskutujících zastupitelù pøiznala, že se jim nelíbí vyhlašování „strategických sportù“. Žádný však nepodal návrh na jejich zrušení. Mohl by nìkdo vysvìtlit, v èem spoèívá „strategiènost“ tìchto sportù? Jaké vrcholové soutìže hrají? O propagaci mìsta se evidentnì nijak nezasloužili (oproti jiným sportùm). - Rozdìlení sponzoringu na mládežnický a dospìlácký se také široce diskutuje, ale opìt bez kloudného konkrétního závìru. Získávání sponzorù by ale mìlo být zamìøeno pøedevším do podnikatelské sféry (jak je tomu jinde) a neždímat hlavnì mìstskou pokladnu - Podpora mládežnického sportu je bezesporu nutná, ale opìt se nesmí zneužívat tak, že malým žákùm se napø. nakoupí hokejky v cenì pøes 7000,-Kè/ks !! J.Michal, OS Valaši

Dozvíme se, kdo mùže za podvody s teplem? A bude nìkdo potrestán?

Nìkolik úvah k záležitosti HC Bobøi projednávané na záøijovém zastupitelstvu

INZERCE

5

INZERCE

øíjen 2013

øíjen 2013

6

Svobodní zaèali kampaò u velkých podnikù na Zlínsku Tomio Okamura se na námìstí setkal s obèany (r.)V sobotu 5. øíjna pøijel do našeho mìsta v rámci kampanì hnutí Úsvit i jeho lídr Tomio Okamura. Ještì pøedtím, než na námìstí dorazil z pøedchozího mítinku v Uherském Brodì, se stovce obèanù pøedstavil lídr v našem volebním kraji - Jaroslav Holík. Tomio Okamura se pøihlížejícím pøedvedl jako slušný øeèník s notnou dávkou osobního charizmatu. Zmínil se o svých peripetiích pøi prezidentské volbì, kdy dodnes nedostal z ministerstva vnitra zpìt podpisové listiny ke kontrole údajnì neplat-

ných podpisù. Obsáhle hovoøil o své nespokojenosti s vývojem a rozkrádáním naší zemì i se zpùsobem správy vìcí veøejných. Jako možná øešení nápravy zmínil majetková pøiznání, prokazování pùvodu penìz a stoprocentní zdanìní neprùkazných pøíjmù. Nápravu správy vìcí veøejných Tomio Okamura vidí napø. v co neotevøenìjší demokracii po švýcarském vzoru, tedy v maximálním uplatnìní referenda nebo odvolatelnosti politikù. V závìru vyzval, aby lidé nelámali nad svou zemí hùl a pøišli k volbám.

Strana svobodných obèanù zahájila sérii mítinkù u bran velkých podnikù a firem na Zlínsku. Èlenové vedení zlínské kandidátky Svobodných roztáhli transparenty a poutaèe na konci ranní smìny pøed továrnou Deza ve Valašském Meziøíèí a rozdávali vycházejícím zamìstnancùm letáèky. Krátce poté je ochranka podniku vykázala od brány do firmy až za areál parkovištì. „Levicové strany øíkají, že pravice je proti dìlníkùm. My se chceme pokusit u velkých továren zamìstnance pøesvìdèit, že tomu tak není,“ øekl lídr Svobodných na Zlínsku TomᚠPajonk. Mezi dalšími továrnami, které chtìjí Svobodní navštívit, je napøíklad Barum Otrokovice a další velké podniky ze Zlína èi Vsetína.

Blíží se volby - na každém rohu sliby, plané sliby. Nìkteøí kandidáti mají ale za sebou i èiny (mi)Už je tu zase voleb èas. Trochu døíve, než se pùvodnì plánovalo, ale o to více naplnìn vzrušenými obavami nìkterých a nadìjemi jiných. Volební prognózy vìští drtivé vítìzství sociálních demokratù, nejlepší polistopadový výsledek komunistù a strmý propad zdegenerované a vyprázdnìné ODS. Jistý je už i úspìch Babišovy politické formace ANO, nad kterou se ještì pøed rokem "tradièní" politické strany od leva do prava posmìšnì ušklíbaly. Stejnì tak je bez pochyb propad èerného konì Václava Klause - neuvìøitelného pravolevého slepence s názvem Hlavu vzùru, který je stejnì obskurní a bizarní jako jeho volební hymnus Meteleskublesku. Aby to ale nebyla tak úplná nuda, koneèné výsledky, možné koalice a pravdìpodobné, a již pøímé èi nepøímé vládní angažmá KSÈM ovlivní osudy tìch subjektù, které se pohybují kolem pìtiprocentního odhadu volebního výsledku: zemanovcù, lidovcù a okamurovcù (pokud bude mít ODS nakonec to štìstí a pøes onìch 5% se pøekulí). A už koneèné výsledky dopadnou ale jakkoliv, èekají nás

nejménì dvì volební období, kdy si èeská pravice moc neškrtne. Díky vládì tìch, kdo se sice slovnì hlásili k Margaret Thatcherové a Ronaldu Reaganovi, ale v praxi se ke státu a jeho obèanùm chovali jako klony Jelcina s Causescem, dostaly politické termíny pravicový a konzervativní nové významy, z nichž nezájem o obèana a touha nahrabat si co nejvíce jednoznaènì pøekryly ty pùvodní. Dùsledkem totálního selhání tzv. pravicových elit máme dnes na Hradì ambiciózního egomaniaka, který je stejnì tak pro smích jako z nìj jde i hrùza. Rozkradená zemì se potácí v bahnì nevyøešených zásadních problémù ve všech oblastech života, zatímco nic nechápající modøí lídøi prohlašují, že pád jejich preferencí je jen daní za vládnutí a nepopulární opatøení. O tom, že v sousedním Nìmecku vládnoucí kancléøka opìtovnì vyhrála volby a nìmecká státní pokladna pøetéká miliardami eur, o tom asi neslyšeli nebo slyšet nechtìjí. Ve Zlínském kraji ODS, v jejímž krajském vedení podle webových stránek stále ještì sedí i expremiér Neèas, nemìla odvahu

obsadit kandidátku "zkušenými" krajskými šíbry typu Slovák nebo Lukᚠa vsadila na "neokoukané tváøe". Takto se na tøetí místo krajské kandidátky ODS dostal i meziøíèský starosta, døíve národní socialista a poté zájemce o èlenství v sociální demokracii Jiøí Èásteèka. Kdo by mìl tohoto komunálního politika urèitì volit? Ten, kdo chce rozdìlit své mìsto nebo obec, v tom je Jiøí Èásteèka velmi zkušený a iniciativní. Dále ten, kdo má rád plané a velkohubé sliby typu "ODS vám zajistí obchvat". Navíc i volièi, kteøí si rádi zahrajou na automatech, Èásteèkovo Valašské Meziøíèí patøí v tomto smìru k nejlépe rozvinutým mìstùm v zemi. Svùj hlas by mu mìli dát také všichni, kterým se líbí používání mìstské policie pro soukromé úèely, neschopnost opravit námìstí èi pøemìny zelených ploch na asfaltová parkovištì místo dìtských høiš. Ti, kdo rádi zaplatí za teplo dvakrát více, než by mohli, a komu se líbí starosta, jež nežije ve mìstì, které vede. Dále volièi, kterým je sympatické rušení oblíbené školy kvùli penìzùm a zároveò ochota pod bohulibými záminka-

mi sypat mìstské peníze do soukromých iniciativ. A tak by se dalo pokraèovat... Ne, poslanecký kandidát Jiøí Èásteèka, to nejsou jen plané sliby, to je i øada èinù, které jsou za ním po sedmi letech starostování vidìt. Když si jej do Parlamentu zvolíte, bude své know-how moci šíøit i za hranicemi regionu. Tøeba pak jednou pøekoná i vìhlas samotného Petra Neèase.

Obyèejní lidé tu špinavou politiku nevymysleli... Paní Bobošíková a ostatní politici! Pøeèetl jsem si vᚠèlánek k pøedèasným volbám, zase je plný krásných slibù a zároveò také nìèím, co jste asi ještì nikdo z vás nepochopili. Je sice hezké, že koneènì nìkteøí z vás zaèali chápat, že se dìje nìco, co by mohlo mít dalekosáhlé následky pro nás pro všechny, ale je hlavnì dùležité, jestli s tím chcete opravdu nìco dìlat. Bojím se toho, aby už nebylo pozdì. Jedna vìc, o které píšete, mì ale stále zaráží. Je to o stálých chudácích kapitalistických podnikatelích a vedoucích firem. Kde se prosím vás ztratili dìlníci, o kterých nikdo INZERCE

z vás nemluví ani nepíše? To jste opravdu tak naivní nebo hloupí, že jste ještì nikdo z vás nezjistili, že pokud by dìlníci nepracovali, pak byste nic nemìli? Nejsou to ti vaši podnikatelé a vedoucí firem, kteøí tvoøí všechno kolem nás, ale jsou to právì dìlníci, kteøí všechno vytvoøí, uklízejí po vás ten bordel, který jste tu všichni nadìlali, a za to se nám všem odmìòujete tím, že máme malé platy, že žijeme v bídì, že nìkteøí konèí pod mostem a že si nìkteøí berou i své životy. A to vše jenom proto, abyste nám ukázali, jací vy jste velicí páni, jak si hrajete na bohy, a pøitom nám vùbec

nevládnete, protože nám vládnou jenom ty pitomé a nicotné prachy. Vy sami osobnì umíte jenom hloupì kecat, dìlat si z lidí blázny a znepøíjemòovat už tak dost složitý život. To vaše vládnutí se stále jenom opírá o vykoøisování a okrádání obyèejných lidí, kteøí vás všechny drží pøi životì. Bez nás by vám totiž zùstaly jenom vaše diplomy a holé zadky. Stále jenom pomáháte tìm, kteøí to ani nepotøebují, a dìláte z nich nejvìtší chudáky na tomto svìtì, ale každý z  nás v,í že to žádní chudáci nejsou a nikdy nebyli (snad až na ty, kteøí se snaží dìlat si všechno sami bez pomoci ostatních dìlní-

kù). A pokud si myslíte, že nemám pravdu, pak mi vysvìtlete, jak to, že si potom tito chudáci staví takové drahé vily, bazény, kupují si ta nejdražší auta, skupují pozemky, usedlosti a co já vím co ještì. Kdybysme opravdu byli všichni do jednoho placeni státem a stejným dílem, nikdy by k takovým problémùm, které jste nadìlali, nedocházelo. Toto všechno zlo, které je na tomto svìtì, máte na svìdomí jen a pouze  vy osobnì, protože my jsme tu špinavou politiku nevymysleli. Jenomže vy jste takoví zbabìlci, že si to nedokážete ani pøiznat.  Gustav Zbranek, Lázy

7

INZERCE

øíjen 2013

8

øíjen 2013

Ze života meziøíèských škol ڞasný úspìch v republikovém finále OVOV - 1. místo

STØÍBRO pro SPŠ stavební

Druhé místo z mezinárodního finále oboru truhláø si z Prahy pøivezli žáci meziøíèské prùmyslovky, a to TomᚠBìlík a Pavel Martinka, oba žáci na škole navštìvují tøetí roèník uèebního oboru truhláø. Soutìžní finále se konala 17. - 19. 9. a šlo již o 17. roèník Soutìžní pøehlídky stavebních øemesel (SUSO), která se odehrávala pøi Mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH 2013v Praze. Soutìže se úèastnilo osm nejlepších týmù z celé ÈR a jeden tým ze Slovenska. Soutìž zaštiuje Minister-

stvo školství, mládeže a tìlovýchovy, Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Asociace krajù ÈR, Svazu podnikatelù ve stavebnictví, Asociace èeských nábytkáøù a Hospodáøská komora ÈR. Žáci z Valašského Meziøíèí prokázali v písemném testu a ètyødenním praktickém dovednostním zadání výbornou pøipravenost. Pøedmìtem praktické èásti bylo zhotovení konstrukènì nároèného atypického stojanu pod kvìtináè. Žáky na soutìž pøipravovali pedagogové školy Bc. Jiøí Zámeèník a uèitel odborného výcviku Marcel Èernoch. „Dìkuji svým kolegùm, zejména uèitelùm odborného výcviku, kteøí se naše žáky snaží zodpovìdnì pøipravovat nejen na soutìže, ale hlavnì pro praxi“, ocenila úspìšné poèínání žákù školy øeditelka meziøíèské prùmyslovky Ing. Jindra Mikuláštíková. Tradice výuky stavebních a døevaøských uèebních oborù má na SPŠ stavební Valašské Meziøíèí bohatou tradici a žáci opìtovnì prokázali, že jsou schopni obstát se svými znalostmi a dovednostmi nejen v celorepublikovém, ale také v mezinárodním srovnávání. Mgr. Miroslav Barabáš, zástupce øeditelky, SPŠS Valašské Meziøíèí

Debrujáøi z Žerotínky Od roku 2008 fungují na naší škole 2 kroužky Debrujárù - Klokánci (1. stupeò) a Klokani (2.stupeò). Jako jediná škola ve vsetínském okrese jsme souèástí 135 klubù celé ÈR, které sdružují 2325 èlenù (údaj výroèní zprávy k 10.12.2012). Zapojujeme se do rùzných projektù a soutìží (5. místo v celorepublikové soutìži SpaceFour 2008), pravidelnì prezentujeme svou práci na akci SVÈ Domeèek Den Zemì, úèastníme se exkurzí (IQ park Liberec, laboratoøe SPŠ Otrokovice, SIŠ Valašské Meziøíèí,Deza a.s.aj.).Vedoucí se pravidelnì úèastní semináøù. Rovnìž jsme jako jediná škola vsetínského okresu souèástí 135 klubù v celé ÈR, které sdružují 2325 èlenù (údaj z výroèní zprávy k 10.12.2012). Díky èlenství v klubu získáváme dotace MŠ na nákup materiálu a pomùcek pro naši èinnost, na Den Zemì apod. Podporuje nás pochopitelnì i vedení školy spoleènì s Nadací . Za vedení klubù Mgr. Andrea Masaøíková a Mgr. Marcela Matyšèáková Historie sdružení Debrujárù Asociace malých debrujárù Èeské republiky (dále jen AMD) vznikla na základì zkušeností z Kanady a pøes Francii se hnutí dostalo k nám prezentací na výstavì Praha Expo Science International 91. V létì 1992 byli první nadšenci pozvaní na mezinárodní tábor FIPD (Mezinárodní federace malých debrujárù) do Belgie, kde se s èinností blíže seznámili a získávali zkušenosti. 22.9.1992 byla AMD øádnì registrována u MV a zahájila pravidelnou èinnost dle mezinárodních principù a filozofie malých debrujárù. 1. ledna 1998 na základì kvalitativního i kvantitativního nárùstu èinnosti bylo zøízeno profesionalizované centrum AMD s ústøedím v Praze. INZERCE

Debrujár = èlen Asociace malých debrujárù. Slovo je francouzského pùvodu a vzniklo ze slov DÉBROUILLARD = šikovný, obratný a SE DÉBROUILLER = objevovat, pomoci si v tìžkostech, umìt si poradit. Pùvodní pøeklad „šikulové“ dìti nepøijaly a samy se zaèaly nazývat debrujáry, což lépe vyjadøuje jejich specializované zájmy. Jedná se o chlapce a dìvèata zpravidla ve vìku 6 - 16 let a jejich starší kamarády, sourozence, rodièe, uèitele a další zájemce o vìdu a techniku, kteøí stále nìco vymýšlejí, objevují a experimentují. Naše sdružení je také èlenem Mezinárodní federace malých debrujárù (F.I.P.D.), sdružující debrujárské organizace nejrùznìjších zemí svìta. Zájemci jsou seznamováni se zajímavými pokusy, které si mohou sami vyzkoušet. Vìda se stává zábavou a pouèením. Debrujáøi mohou spoleènì objevovat øadu zákonitostí pøírody, mohou více poznat sami sebe, své okolí, svìt - a to všechno hrou! Asociace dìlá vše pro to, aby bylo dítì v každé situaci úspìšné. K pokusùm nejsou tøeba složité pøístroje, lasery, poèítaèe. Staèí materiál, který je bìžnì v každé domácnosti, dennì ho používáme nebo se dá poøídit v nejbližší prodejnì se smíšeným zbožím.

Již ètvrtým rokem jsou žáci 1. stupnì naší školy zapojeni do atraktivního pohybového programu OVOV (Odznak Všestrannosti Olympijských Vítìzù), který pøipravili pro žáky základních škol Robert Zmìlík a Roman Šebrle, olympijští vítìzové v desetiboji. Jako desetibojaøi zùstali vìrní své disciplínì, jen ji pøizpùsobili vìku a možnostem dìtí. Mladí závodníci se snaží podávat co nejlepší výkony v atletických disciplínách (bìh na 60m a 1 000m, skok daleký, trojskok z místa, hod míèkem) a disciplínách silových (kliky, leh-sed, shyby, pøeskoky pøes švihadlo - v èasovém úseku dvou minut, hod medicinbalem). V prùbìhu školního roku se vybraní žáci pravidelnì úèastnili Valašské ligy OVOV, kde byly jejich výkony bodovány a podle souètu bodù mohli získat diamantový, zlatý, støíbrný nebo bronzový odznak. Vrcholem jejich snažení však byl boj o úèast v republikovém finále v Praze. „První vlaštovkou“ byla finálová úèast Petra Adzimy (žák 4.B) v roce 2012, ale to jedineèné nastalo v roce letošním, kdy se na republikové finále, které se konalo 6.7.9.2013, mezi 24 nejlepších závodníkù ve

své kategorii z celé Èeské republiky probojovaly ètyøi dìti - Natálie a Alexandr Paavovi - žáci 5.B, Jan Nerušil - 5.A a Ellen Marklová - 4.A. Akce samotná pøedèila všechna má oèekávání. Už jen poèet úèastníkù - 619 závodníkù a 190 uèitelù, svìdèil o nìèem opravdu výjimeèném. Závody se konaly na stadionech Rošického a Pøátelství na Strahovì, o jejich hladký prùbìh se staral realizaèní tým spolu s 80 èleny policie ÈR a 90 vojáky armády ÈR v roli rozhodèích. Dìti mìly také možnost získat fotografie s vlastnoruèním podpisem od medailistù a úèastníkù olympijských her, mistrovství svìta a mistrovství Evropy z dob dávno minulých až po ty souèasné. Èeská státní hymna v podání orchestru hradní stráže slavnostnì zahájila dvoudenní sportovní klání plné nadìjí, skvìlých výkonù, ale i zklamání. Mladí závodníci se snažili vydat ze sebe to nejlepší, bojovali s únavou, nìkdy i s bolestí s jediným cílem, pøekonat sami sebe. Jedním z mnoha pøíkladù pro mì byla chvíle, kdy jsem z cíle bìhu na 1 000m odnášela v náruèí totálnì vyèerpaného Honzu Nerušila a on mi øekl: „ Paní uèitelko, bìžel jsem jako o život, že? “ Co na to øíct ? Všichni byli úžasní! Vyhrát však mùže vždy jen jeden, a tak jsme netrpìlivì oèekávali vyhlašování vítìzù a doèkali jsme se. „Na 1.místì v kategorii dívek roèníku 2003 se umístila Natálie Paavová ze Základní školy Šafaøíkova ve Valašském Meziøíèí." Nádhera! Výsledky ostatních jsou taky úžasné, když víme, že celkový poèet soutìžících dívek byl 182 a chlapcù 201. Ellen Marklová a Honza Nerušil obsadili 11. místo, Alex Paava obsadil místo 20. Doufám, že ještì nìkdy v následujících letech zažiji s dìtmi stejnì krásné okamžiky. Mgr. Irena Jíchová

ZŠ Salvátor - pouštìní drakù i støelba z lukù

Základní škola Salvátor poøádala koncem záøí již tradièní drakiádu, na niž byli pozváni nejen její žáci, ale i kamarádi, rodièe a pøíbuzní. Konala se na Velké Lhotì. Z dùvodu deštivého poèasí se jí letos úèastnilo menší množství dìtí. D隝 však ustal a dìti si mohly zasoutìžit na stanovištích, obèerstvit se sladkými èi slanými dobrotami, poøídit si nafukovací balónek nebo provìtrat svého pestrobarevného draka. Velmi oblíbeným stanovištìm se stala støelba z luku na mamuta (viz pøiložená fotografie). Dìkujeme všem rodièùm, kteøí pøipravili sladké obèerstvení, a firmì Váhala a spol. s.r.o. za výborné špekáèky. L. Èernochová

INZERCE

øíjen 2013

INZERCE

øíjen 2013

INZERCE

øíjen 2013

INZERCE

øíjen 2013

9

øíjen 2013

ZŠ Masarykova: tradièní pouštìní drakù Ze života meziøíèských škol Plavecký pohár žákù základních škol Stalo se již na naší škole tradicí podzimní pouštìní drakù. Proto jsme se vypravili i letos na vrchol Helfštýn s žáky prvního stupnì. Pøekvapením pro všechny paní uèitelky byl poèet drakù, které si dìti pøinesly. Pøi cestì na vrchol kopce jsme se poøádnì zapotili, nebo sluníèko nám ukázalo, co ještì na podzim dokáže. Když jsme se trošku ochladili minerálkou nebo èajem, zaèalo rozbalování a kompletování drakù. Vše se podaøilo na výbornou. Potom už se první netrpìlivci rozbìhli se svými draky z kopce. Vítr foukal, tak se

skoro všem podaøilo draka vypustit do výšky. Všichni mìli obrovskou radost z mnoha drakù pohupujících se nad našimi hlavami. Když už mnozí z nás nepobíhali po poli tak èile jako na zaèátku, zaèalo poprchat a my museli pouštìní ukonèit. Pøesto byli všichni spokojeni a ani promoklé boty a zmoklí draci nevzali nikomu z nás úsmìv a dobrou náladu. Tìšíme se již na pøíští roèník naší „Drakiády“. Žáci a vyuèující ZŠ Masarykova - Aneta Holešovská

Evropský den jazykù 2013 na Šafaøce

V úterý 17. záøí se na místním bazénì uskuteènil Plavecký pohár základních škol jako memoriál Dagmar Lacinové. Pøi velmi bouølivé atmosféøe se utkali žáci a žákynì naší školy s ostatními plavci z místních škol. Plavci startovali v kategoriích: mladší žáci A - 4. a 5. tøíd (50 m), mladší žáci B - 6. a 7. tøída (50 m), starší žáci - 8. a 9. tøída (100 m). Všechny kategorie byly rovnìž vypsány zvl᚝ pro žákynì. Po odplavání individuálních závodù volným zpùsobem následovala štafeta složená ze dvou žákù a žákyò ze stejné kategorie. Umístnìní v závodì bylo hodnoceno bodovì: vítìzství 8 b, 2. místo 6 b, 3. místo 4b, 4. místo 3b, 5. místo 2 b a 6. místo 1b. Po odplavání všech závodù naše škola dosáhla stejného bodového zisku jako ZŠ Vyhlídka, a to 64

bodù. O urèení vítìzné školy muselo rozhodnout pomocné kritérium : „souèet poøadí všech štafet“. V tom jsme bohužel neuspìli a museli se spokojit s pìkným druhým místem. Naši školu reprezentovali: mladší žáci A - Eva Cahlíková - 2. místo, Hana Vybíralová, Daniel Žvak - 1. místo, Petr Adzima - 3. místo, štafeta 1. místo, mladší žáci B - Dagmar Cahlíková, Kateøina Fuèková, Adam Marek - 1. místo, Daniel Smékal - 3. místo, štafeta 2. místo. Starší žáci - Markéta Øepková, Klára Španìlová, František Farkaš - 2.místo, Vladislav Vajgl - 1. místo. Všem žákùm gratulujeme k jejich výkonùm a pøejeme mnoho sportovního štìstí pøi dalších závodech! Mgr. Ondøej Fojtík, uèitel tìlesné výchovy

Každoroènì si pøipomínáme 26. øíjna rozmanitost øeèí, jakými se mluví v Evropì, a poøádáme v rámci oslav Evropského dne jazykù rùzné aktivity. Letos bylo vedle videokonference s finskou školou hlavní náplní tohoto dne vyrazit s žáky do ulic mìsta Valašského Meziøíèí a zjistit mezi zdejšími obyvateli, jak jsou na tom s cizími jazyky oni a jaké jsou jejich postoje k výuce cizích jazykù. Ráno vyrazily na námìstí, autobusové nádraží a pøilehlé ulice èi do místních obchodù dvì skupinky po 10 žácích, rozdìleni do párù. Ètyøi páry žákù byly dokonce v doprovodu 4 cizinek z Hong-Kongu, Ukrajiny, Rumunska a Brazílie, které byly zrovna v rámci projektu EDISON na týdenní návštìvì naší školy. Žáci brázdili ulicemi pøibližnì hodinu a podaøilo se jim odchytnout dokonce 180 obèanù! Ti odpovídali na šest otázek. V první otázce nás zajímalo, jaké cizí jazyky ovládají. Nejvíce lidí, 87, zvolilo angliètinu, na druhém místì skonèila ruština a na tøetím nìmèina. Dále jsme chtìli vìdìt, kde nebo jak cizí jazyky využívají, pøièemž nejvíce lidí, 79, odpovìdìlo, že nikde, ale 54 dotazovaných používá jazyky alespoò pøi cestování a 33 v práci. Také jsme zjistili, že 149, tedy pøevážná vìtšina respondentù, nenavštìvuje žádný jazykový kurz nebo se již dále v jazycích nevzdìlává. Další skupina otázek byla zamìøena na výuku jazykù na základní škole: Kolik cizích jazykù by podle Vás mìlo být

vyuèováno na základní škole a které? Nejvìtší poèet lidí se pøiklání k výuce dvou cizích jazykù (112), pøevážnì angliètiny (170), nìmèiny a ruštiny. Názor na to, kdy by se žáci mìli zaèít uèit cizí jazyk, je u našich obèanù celkem nejednotný. Nejvìtší èást z nich (50) se však pøiklání k výuce od 1. tøídy, na 2. místì skonèila tøída tøetí. Perlièkou na závìr bylo to, že naši žáci, pøípadnì cizinky, ve vybraných skupinkách položili dotazovaným jednu jednoduchou otázku v angliètinì, na kterou mìli odpovìdìt. Správnì zareagovalo 96 lidí ze 180. Výsledky výzkumu žáci zpracují do podoby grafù v hodinách informatiky. Mgr. Hana Bøoušková

Výlet do Valašského muzea v pøírodì

Je 2. záøí, na všech školách oèekávají pøíchod nových dìtí do 1. tøíd. Na naší škole prvòáèky pøivítala a celé dopoledne se jim vìnovala princezna Dáša. Pro dìti to byl velký zážitek. Ještì druhý den se ptaly, kdy zase za nimi krásná princezna pøijde. Jsme moc rádi, že se dìtem a jejich rodièùm první den ve škole líbil a mají na nìj pìknou vzpomínku. Bronislava Pelechová, vychovatelka ŠD

Ve støedu 25. záøí jsme se s žáky šestých tøíd ZŠ Šafaøíkova vydali na poznávací výlet do Valašského muzea v pøírodì v Rožnovì. Poèasí nám pøálo, a proto nic nebránilo krásnému prožití dne v tradièním prostøedí našich valašských pøedkù. Nej-

prve jsme si s dìtmi prohlédli expozici ,,Mìsteèko pod Radhoštìm“, která nám na modelových situacích pøiblížila historii a bìžný život mìsta. Vidìli jsme interiéry staré lékárny, cukrárny, poštovní stanice a také dílnu na výrobu lnìných ,,košulí“ a modrotisku. Poté nás Valašskou dìdinou provedla prùvodkynì, která nám poutavì vyprávìla o zpùsobu života Valachù. Navštívili jsme chalupu bohatého sedláka, ale i skromný pøíbytek tìch nejchudších. Dìti prozkoumávaly hospodáøské stavby poblíž obytných domù, ve kterých objevily rùzná domácí zvíøata. Ve staré škole si mohly vyzkoušet psaní na bøidlicové tabulky a sezení na tvrdých lavicích s rukama za zády. Celý výlet byl velmi vydaøený a pro nás všechny pouèný.

Celý týden byl plný oèekávání a nejistoty, jaké na nás èeká poèasí. Na pátek 20. záøí byl totiž naplánován pobyt v pøírodì pro všechny žáky ZŠ - Šafaøíkova. Pro druhý stupeò byly pøipraveny poznávací trasy, napø. Jarèovská kula, Velká Lhota, Hodslavice a jiné. My z prvního stupnì, ještì malí a hraví, si pøipravujeme také své draky. Ráno teplomìr ukazuje jen šest stupòù, ale dìti nechtìjí den prolenošit doma. Teplé obleèení, možná i gumové holínky, batùžky s velkou svaèinou a nezapomenout také na svého dráèka, uèení dnes zùstává doma. Pøíroda si ráda hraje, venku je zatím chladno a mokro, nebudeme proto pouštìt na Vrchovinì, ale na našem školním høišti. Nejprve se zahøíváme procházkou po okolí, snad se nám podaøí pøièarovat i pár

INZERCE

Den s princeznou na ZŠ a MŠ Køižná

Na ZŠ Šafaøíkova draci mávali mrakùm

sluneèních paprskù. Nejsme kouzelníci, ale skuteènì se vyjasòuje, otepluje se a pøichází i dobrá nálada. Je to také znamení velkých pøíprav a soustøedìní na høišti. Složit svého draka není jako napsat domácí úlohu. Starší kluci a holky to zvládají, ale rozbalit, smontovat a složit létající stroj, pro prvòáèka, vìc skoro nesplnitelná. Nemusí kapat slzy, když i uèitel má plné ruce práce, pøicházejí strážní andìlé našich nejmenších - žáci devátých roèníkù. Pøehlídka toho nejkrásnìjšího a nejbarevnìjšího letu zaèíná. Obìhnout høištì a vznést svého kamaráda k nebesùm se podaøí skoro všem. V cíli na každého èeká sladká odmìna. Den se vydaøil, odcházíme s dobrou náladou a snad nevadilo, že páteèní vyuèování probìhlo netradiènì. Mgr. Lenka Šimèíková

10

INZERCE

øíjen 2013

11

øíjen 2013

Nová primáøka radiodiagnostického oddìlení: "Vìøím, že se nám podaøí zavést digitální provoz" Radiodiagnostické oddìlení Nemocnice Valašské Meziøíèí pøevzala pøed nìkolika týdny nová paní primáøka MUDr. Radmila Hurská. Jaké vize a plány má paní doktorka s oddìlením? Nejen na to jsme se ptali v krátkém rozhovoru. Paní primáøko, jaké hlavní cíle jste si stanovila, když jste pøevzala radiodiagnostické oddìlení? Teï na poèátku chci samozøejmì pøinejmenším udržet úroveò naší dosavadní práce a zavedených postupù, které nastavili moji pøedchùdci. Kolektiv našich lékaøù i laborantù je velmi slušnì erudovaný, takže kolegové èasto pøicházejí s návrhy na další zlepšení postupù pøi vyšetøeních, ale i na zlepšení organizace práce, což se podílí na dalším zkvalitnìní služeb. Pøesto byste urèitì ráda nìco zlepšila... Pøestože máme pomìrnì vysokou úroveò pøístrojového vybavení, nìkolik posledních let nás ponìkud brzdí skuteènost, že v naší nemocnici dosud nedošlo k digitalizaci provozu radiodiagnostického oddìlení. I když je zavedení digitalizace finanènì

nákladné, je to jeden z hlavních cílù v nejbližším období. Poté by totiž došlo k dalšímu zkvalitnìní služeb - kvalitnìjší rentgenové (rtg) snímky, zkrácení doby vyšetøení, výrazné zlepšení komunikace mezi oddìleními lékaøi by mìli snímek prakticky ihned k dispozici na svých poèítaèích a mìli by možnost snímky elektronicky zasílat na vyšší pracovištì ke konzultacím.Pøedešlo by se ztrátì snímkù a podobnì. Plánujete zavést i nové služby? Další služby nyní neplánujeme, protože souèasná nabídka témìø zcela pokrývá požadavky pacientù v našem regionu. Chceme se však podílet na rozvoji diagnostiky onemocnìní cév ve spolupráci s novì zavedenou cévní ambulancí.

Jaká vyšetøení se u Vás na oddìlení provádìjí nejèastìji? Jednou z priorit naší nemocnice je traumatologie, kdy je zde ošetøován nadprùmìrný poèet pacientù s úrazovým postižením. V diagnostice traumatu má naše oddìlení nezastupitelnou roli, a to prostøednictvím klasických rtg snímkù i CT vyšetøení. Nejvíce rtg vyšetøení tedy smìøuje k úrazové diagnostice. Na sonografii - ultrazvuku - jsou nejèastìjší vyšetøení se zamìøením na bøišní orgány. Na CT pak dominují vyšetøení neurologická, tedy vyšetøení hlavy a páteøe, nejèastìji bederní. Èím Vás radiodiagnostika okouzlila? Proè jste se rozhodla specializovat se na tento obor?

Od mládí mám ráda detektivky a rentgenová vyšetøení vlastnì takové detektivky jsou. Baví mì pátrat, proè má pacient takové potíže, jaké má, a obèas docházíme k neoèekávaným závìrùm. Mám potom dobrý pocit z toho, že zjistíme pøíèinu potíží, kterou pak mohou naši kolegové øešit. Jak po nároèné práci odpoèíváte? Jak už jsem výše naznaèila, mám ráda detektivky, takže odpoèívám pøi èetbì, pøiznám se, že hlavnì zábavné. V posledních letech jsem se vrátila také ke knihám o pøírodì, zvíøatech. Ráda také odpoèívám na zahrádce, i když žádný velký zahradník nejsem. Jako staronový koníèek se pokouším vrátit k fotografování, kterým jsem se více zabývala ještì na støední a potom vysoké škole. Pozdìji v práci už na nìj nebylo moc èasu. Letos jsem aktivní odpoèinek zanedbávala, ale rozhodnì se k nìmu budu muset vrátit - mám ráda projížïky na kole, plavání, procházky do pøírody. Dìkujeme za odpovìdi.

Rychlejší rekonvalescence, menší bolestivost po operaci i zkrácení pracovní neschopnosti. To vše si pochvalují pacienti chirurgického oddìlení, kteøí se rozhodli podstoupit laparoskopickou operaci kýly namísto klasické. Co je to vlastnì kýla? Kýla je onemocnìní, které doprovází lidstvo od samého poèátku a stejnì tak dlouho jsou datovány snahy o její léèbu. Jedná se o oslabení bøišní stìny v typických místech, nejèastìji v tøíslech. Toto oslabení mùže vyústit až v defekt, kterým z dutiny bøišní prolabují nìkteré orgány do podkoží, nejèastìji støevo. Pacient si napøíklad mùže nahmatat volnì pohyblivý váèek v oblasti tøísla, který jej obtìžuje bolestí zvláštì pøi chùzi a zátìži. Stejnì tak mùže být kýla i bez obtìžujících pøíznakù takzvaná asymptomatická. Jedná se ovšem o onemocnìní s vývojem, to znamená, že se kýla èasem zvìtšuje a mùže se uskøinout, což je život ohrožující stav. Proto by mìla být øešena v èasných stádiích. Jak se kýla léèí? V dnešní dobì je v popøedí operaèní øešení tohoto problému, a to hned nìkolika postupy. Jednak klasicky - otevøenì s øezem na kùži a jednak laparoskopicky, což je modernìjší miniinvazivní metoda. Jak probíhá laparoskopická operace? Laparoskopická operace probíhá v celkové anestezii ze tøí krátkých øezù. Chirurgové zavedou optiku a pracovní kanály do dutiny bøišní. Nástroji odklopí po-

bøišnici, uvolní kylní vak a do vypreparovaného prostoru umístí speciální síku, kterou pøichytí a sešijí pobøišnici. Operace konèí vytažením portù a zašitím kožních ranek. Implantovaná síka má za úkol navodit tvorbu vazivové tkánì, která defekt zacelí a zpevní. Jaké jsou výhody laparoskopické operace? Laparoskopická metoda znamená pro pacienta oproti „otevøené“ operaci menší pooperaèní bolesti, rychlejší hojení a rekonvalescenci. Dále možnost prohlédnutí celé bøišní dutiny a odhalení eventuelních jiných onemocnìní, ale také možnost vyøešit oboustrannou kýlu jednou operací. V neposlední øadì je nutno zmínit pøíznivý kosmetický efekt této metody. Volba operaèní metody (klasické x laparoskopické) záleží na mnoha aspektech, které musí operatér posoudit a vybrat nejlepší øešení po individuální domluvì s pacientem. Pokud tedy máte kýlu, pøijïte se s námi poradit. Rádi Vám pomùžeme!

Témìø 70 dìtí si v polovinì záøí užilo bohatý program na Dni pirátù, který pro nì pøipravila Nemocnice Valašské Meziøíèí. Malí piráti mìli pøipraven program o 10 úkolech, bìhem kterého plnili nejrùznìjší mini-mise - skákalo se v pytli, házelo plechovkou, dìti luštily hlavolamy èi

poznávaly zvíøátka. Každé dítì, které absolvovalo všechny disciplíny, dostalo tašku s dárky z Mlékárny Valašské Meziøíèí, od spoleènosti Penam a také z lékárny AGEL. Zajištìn byl také chutný obìd buøtíky od spoleènosti Váhala. Po chutném obìdì èekal na úèastníky další program - malování na tváø. Dìti se tak na chvíli promìnily na tygry, pavouky èi slony. Dìvèátka pak volila jemnìjší motivy ve tvaru kytièek, avšak nechybìli ani piráti. Pomyslnou tøešnièkou na dortu byla jízda na koních, která odpolední program zakonèila. Dìkujeme všem sponzorùm - Lékárnì AGEL, Mlékárnì Valašské Meziøíèí, spoleènosti Penam a Váhala - za podporu, díky které se mohla akce uskuteènit. (Strana obsahuje PR informace NVM)

Lékaøi chirurgického oddìlení Dìti øádily na Dni pirátù zaèali s novou šetrnìjší operací kýly

INZERCE

12

INZERCE

øíjen 2013

13

øíjen 2013

OBELISK. Toto èíslo vyšlo 17. øíjna 2013. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì

Tichonov: "Dìlat hudbu je lepší než mlátit ženské nebo jít do politiky" Již nìkolik mìsícù zní pražským éterem hudba vyvolávající kladné ohlasy posluchaèù i dohady, co to vlastnì ten Tichonov je zaè. Za kapelu, kterou vykouzlil valašskomeziøíèský hudební genius loci, odpovídal na otázky Obelisku baskytarista Jiøí Petøek. Proè Tichonov vlastnì vznikl? Každý z vás kromì Davida má aspoò jednu další kapelu... Potkali jsme se už hodnì dávno, já jsem hrál s Johnem Janeèkou v Rauši a David Schwager s Janem Borošem ve Funkové brigádì. Spoleèný kamarád nás pak dal dohromady, odjeli jsme do Holandska a tam zjistili, že jsme pohodáøi v každé situaci, že by to mohlo fungovat. Nic moc se ale dlouhé roky nedìlo, Jan byl vytížený  Wotienke, já Elektrickmannem, John odjel do Prahy, hrál nebo hraje postupnì v Southpaw, Khoibì, Republic of Two a Lunu. Když se nám všem nìjak uvolnily ruce, vlítli jsme na to a jsme tu... smích... Všechny vaše písnièky jsou v angliètinì, souvisí to nìjak s typem hudby, kterou hrajete, a vašimi vzory? A proè obecnì novì vznikajicí èeské kapely tak èasto volí právì angliètinu místo èeštiny? To má víc rovin. To, že zpíváme anglicky neznamená, že by èeština nìjak konèila. V èeštinì vznikají opravdu nádherné písnièky a mezi našimi vrstevníky jsou silní autoøi èeských textù. Jsme ale generace, která se dokáže abstraknì vyjádøit i jinak než èesky. Konkrétnì my pracujeme ve zpìvech hodnì s melodií a to jde ruku v ruce s textem, s tím anglickým samozøejmì líp. Nevím, jestli úplnì pøesnì chápu, co to jsou vzory, o kterých mluvíš. My máme spíš ikony, které jsme bìhem toho, co vnímáme hudbu, pøijali a ty zpívají anglicky i èesky. Nejsme sice svìtobìžníci, ale dalo by se øíct, že Eurobìžci bychom mohli být. Chci øíct, že Jan žije v Berlínì a pøekvapivì tam není nutné umìt nìmecky, všichni mluví pøece anglicky. Vzdálenosti dnes nehrají zásadní rozdíl, èasové intervaly se zmenšují a zmenšují. Asi není tøeba pøijímat všechno nové, ale angliètinu jsme pøijali jako jeden z našich vyjadøovacích prostøedkù. Kdo písnièky v kapele píše a jak vypadá proces jejich vzniku? Texty vznikají až na hudbu nebo naopak? No, proces vzniku vypadá tak, že to nìkdo napíše... smích... Ne, myslím, že to je klasický model. U zrodu je asi nìjaká emoce, chceš ze sebe nìco dostat, nìco øíct. To má každý z nás. Vìtšina lidí se s tím popere klasicky - jde se vylít, polyká prášky, mlátí ženskou, sportuje nebo jde do politiky. Každý má prostì nìjaké mechanizmy jak to ze sebe dostat, nìjaký komunikaèní kanál, který si sám vytvoøil, a my takhle mluvíme hudbou, písnièkama. Každá písnièka má potom svého stvoøitele, který stojí u jejího

zrodu. U nás je jím nejèastìji Jan, který pracuje hodnì s textem a melodií zpìvu, ta ho vede. Všechno ostatní už je potom o akci, která vyvolá reakci. Pokaždé to mùže být trochu jinak, nìkdy pracuješ do rána se sluchátkama na uších a když se probudíš, tak to tam je, nìkdy je prostì tøeba reakce kapely, aby melodie dostala dobrý spodek. Existenci Tichonova jsme v Obelisku ohlásili hned po jejím vzniku už pøed více než rokem. Co se od té doby s kapelou dìlo? No psal jsi o nás, to je pravda, ale musím to trochu poopravit. Jak jsem už øíkal, „papírovì“ existujeme dlouho,ale až za poslední tøi roky jsme mìli trochu víc volna a sjíždìli jsme se jednou za èas na nìkolik dní na chaty a zkušebny, byli spolu a dìlali písnièky. Když toho bylo víc jak pùlhodina, chtìli jsme to zkusit pøed lidma. A kde tìch lidí najdeš víc než v Arše, kterou pro nás vyprodal starý kamarád Glen? Myslím, že jsi nás tehdy zastihl zrovna v tomhle období, pøed velkým koncertem... Dá se øíct, že od té doby už to jde samo. Vzali jsme naše písnièky, natoèili desku, nasadili do rádia dva singly, v dubnu jsme objeli zkušebnì, ještì bez desky v ruce, nìkolik klubù a reakce publika i recenzentù byly fajn. Teï máme desku v ruce a chystáme zase koncerty. 26. øíjna v M-klubu pokøtíte své první album s názvem OVERNIGHT. Natáèeli jste ho v Praze a za producenta si vybrali Roba Bochnika z The Frames. Proè? To pøišlo samo a byla to taky pragmatická volba. Vìdìli jsme, že chceme nìco natoèit, abysme se mohli posunout dál, ale nemìli jsme na to ani korunu. Rob pøišel po koncertì v Arše s tím, že s náma chce jít za každou cenu do studia a udìlat nìjakou

nahrávku. To byla super zpráva, když mᚠv kapse nula, tak vlastnì ani nebylo tøeba licitovat... smích... Já už jsem jednu desku s Robem dìlal a vìdìl jsem, že ten americký model práce ve studiu je vlastnì o èase. Oni neøíkají, že èas jsou peníze, oni tím prostì žijí a dìlají to. Na zaèátku si øekneš, kolik na to mᚠpenìz, pronajmeš studio, spoèítᚠpísnièky, vydìlíš èas poètem písnièek a víš, kolik bys toho mìl za den asi udìlat. No, nám to ve studiu trvalo jen tøi dny, takže taková delší párty... Obal alba se nedá pøehlédnout. Proè jste si vybrali právì fotografii výtvarnice Petry Hermanové, rodem opìt Valmezaèky? To byla pøirozená volba. Práce Petry se nám líbí, žije a tvoøí s kapelou Fiordmos v Berlínì, jako video jockey je souèásti dnešní severské elektronické scény a my jsme chtìli nìkoho, kdo k nám má blízko a

je souèasný. Petra udìlala front fotku, vizuál zbytku dal dohromady další èlen Fiordmoss Roman. Bude k novému albu i turné? Jak bude vypadat? Samozøejmì, je to takový prùlet republikou od Plznì po Valmez. Spojili jsme síly s docela respektovanou olomouckou indie kapelou No Distance Paradise a sedm koncertù jedeme spoleènì. Další termíny a informace najdete na našem facebook profilu. Ve Valmezu budeme hrát v sobotu 26.10. v M-klubu ještì s francouzskou kapelou Kwoon, dalo by se øíct, že jsou to takoví francouzští SigureRós. Vstupenka stojí osmdesát korun a jsem pøesvìdèený o tom, že za tìch pár korun nikde v Èesku takovou porci hudby nedostanete, tak nás pøijïte podpoøit. Kde si zájemci mùžou album poøídit? Nejlepší je to na koncertì, tam jim k tomu mùžeme dát ještì nìjakou pozornost, popovídat si a podepsat to. Dá se koupit taky v digitální podobì pøes iTunes nebo Amazon. Distribuci desky nám zajišuje Indiesrecord, takže Bontonlandy a kamenné obchody nepøíjdou zkrátka.

Nejlepší filmy o zimních sportech se vrací do M-klubu (smo)Celoveèerní pásmo špièkových filmù o extrémním lyžování, zimním lezení, snowboardingu, snow-kitingu a dalších zimních radovánkách pøinese do Valašského Meziøíèí nový roèník Snow film festu. Bratrský festival Expedièní kamery se v M-klubu uskuteèní ve ètvrtek 31. øíjna od šesté hodiny odpolední. Festival se v Èeské republice koná již od roku 2011, ale letošním roèníkem nastala zmìna v názvu. Organizátoøi jej z Filmového festivalu zimních sportù pøejmenovali na Snow film fest. Milovníci zimních sportù a adrenalinu se mohou tìšit na výbìr vítìzných snímkù z mezinárodních festivalù. Na programu bude sedm filmù. Filmová pøehlídka tak nabídne snímky Lákavý strach, Modrá posedlost, Na sever od slunce, Na-

pøíè ledy, Neviditelná hora, Sašimi z jednorožce èi Snow Way. Na festivalu zažijete ohlušující ticho i nedozírnost arktických pustin stejnì jako nádheru zasnìžených hor a ledovcù. Prožijete s aktéry situace, které vám možná odhalí, proè se vydávají na hranice svých možností a možná zjistíte, že je kousek „toho“ i ve vás. Festival poøádá obèanské sdružení Hedvábná stezka ve 140 mìstech ÈR a poprvé také ve 47 mìstech na Slovensku.

Støední generaci pøedstavil slovenský varhaník a pedagog Marek Vrábel. Za nejmladší generaci se na závìreèném koncertu pøedstaví výjimeènì talentovaný mladý èeský varhaník a klavírista Marek KOZÁK. Marek Kozák uvede samozøejmì dílo nejvìtšího varhanního skladatele Johana Sebastiana Bacha - tentokrát to bude Preludium a fuga Es dur. Stejnì jako pøedchozí mistøi, i Marek Kozák zahraje, kromì jiných,

dílo hudebního skladatele své vlasti. V jeho podání to bude Fuga F dur a Fuga C dur èeského klasicistního skladatele a Mozartova významného souèasníka Jana Køtitele Vaòhala. Vstupné na koncert je dobrovolné, bližší informace a podrobný program najdete na stránkách poøadatele festivalu Podzimní varhany 2013 - ZUŠ Alfréda Radoka Valašské Meziøíèí: www.zus-vm.cz. INZERCE

Závìreèný koncert festivalu Podzimní varhany již 5. listopadu (sš)Závìreèný koncert, který bude krásnou teèkou za letošním roèníkem varhanního festivalu Podzimní varhany, se uskuteèní v úterý 5. listopadu v 18.00 hodin ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letošního festivalu, který je pojat jako setkání tøí generací, se zúèastnili varhanní mistøi ze tøí zemí. Nejzkušenìjším a nejvzácnìjším hostem byl profesor Julian Gembalski z Polska, skuteèný mistr svého oboru.

14

INZERCE

øíjen 2013

15 INZERCE

INZERCE

øíjen 2013

Program Kina Svìt v øíjnu Obchod L Tarte nabízí originální dárky Ètvrtek – nedìle 17. – 20.10. v 17.00 - 3D, pondìlí – støeda 21. – 23.10. v 17.00 - 2D TURBO Americký animovaný film. Režie: David Soren. Šnek jménem Turbo sní o tom, že se stane nejvìtším svìtovým závodníkem 3D: dospìlí 150 Kè / dìti do 15 let - 130 Kè, 2D - 125 Kè /100 Kè, pøístupno, èesky. Ètvrtek – nedìle 17. – 20.10. v 19.30 PLÁN ÚTÌKU (Escape Plan) Americký akèní thriller. Režie: Mikael H?fström. Hrají: Sylvester Stallone, Arnold Schwarzenegger, James Cavizel. Od 12 let, 100 Kè, 115 min.,titulky. Pondìlí 21.10. v 19.30 - FK SVATBAMEZICITRÓNY(Denskaldedefris?r) Dánská romantická komedie. Režie: Susanne Bier. Setkání rodinných pøíslušníkù, starých lásek a kamarádù na stavbì vynese na povrch spoustu vášní. Hrají: Pierce Brosnan, Trine Dyrholm, Paprika Steen. Od 12 let, 70 Kè, 112 mi.t,titulky. Úterý – støeda 22. – 23.10. v 19.30 CARRIE Americký horor. Režie: Kimberly Peirce. Adaptace pøedlohy Stephena Kinga. Hrají: Chloë Grace Moretz, Julianne Moore. Od 15 let, 100 Kè, 110 min.,titulky. Ètvrtek – nedìle 24. – 27.10. v 19.30 PØÍBÌH KMOTRA Èeské drama. Režie: Petr Nikolaev. Pøíbìh Kmotra je inspirován bestsellerem Jaroslava Kmenty „Kmotr Mrázek“. Hrají: Ondøej Vetchý, LukᚠVaculík, Vica Kerekes. Od 12 let,120 Kè, 99 min.. Ètvrtek – sobota 24. – 26.10. v 17.00 BATTLEOFTHEYEAR:THEDREAMTEAM Americký hudební film. Režie: Benson Lee. Hrají: Josh Holloway, Laz Alonso, Josh Peck. Pøístupno, 140 (do 15 let 110 Kè), 109 min, titulky. Nedìle – pondìlí 27. – 28.10. v 17.00 ŠMOULOVÉ 2 (The Smurfs 2) Americká rodinná komedie. Režie: Raja Gosnell. Hrají: Neil Patrick Harris, Jayma Mays, Hank Azaria. Pøístupno, 80 Kè, 105 min., èesky. Pondìlí – støeda 28. – 30.10. v 19.30 MACHETE ZABÍJÍ (Machete Kills) Americký akèní thriller. Režie: Robert Rodriguez. Machete je zpátky... Hrají: Danny Trejo, Amber Heard, Lady Gaga. Od 15 let, 110 Kè, 107 min.,titulky. Úterý – støeda 29. – 30.10. v 17.30 DON JON Americká komedie. Režie: Joseph GordonLevitt. Film o mladém muži z New Jersey, jemuž závislost na internetovém pornu brání v navazování vztahù. Hrají: Joseph Gordon-Levitt, Scarlett Johansson. Od 15 let, 100 Kè, 90 min., titulky.

Støeda 30.10. v 15.00 REVIVAL Èeská komedie. Režie: Alice Nellis. Smoke, to byli èeští Rolling Stones. Za nejasných okolností se ale v roce 1972 rozpadli... Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Krobot, Karel Heømánek, Marián Geišberg, Zuzana Bydžovská. Od 12 let, 50 Kè, 116 min. Ètvrtek – nedìle 31.10. – 3.11. v 17.30 PTAÈÍ ÚLET (Free Birds) Americká animovaná komedie. Režie: Jimmy Hayward. Pøíbìh dvou odvážných krocanù, kteøí vymyslí ambiciózní plán ukradnout vládní stroj èasu a ... Pøístupno, 100 Kè, 85 min., èesky. Ètvrtek – nedìle 31.10. – 3.11. v 19.30 U KONCE SVÌTA (The World´s End) Americká komedie. Režie: Edgar Wright. Název hospody, kde se po dvaceti letech schází pìtice starých pøátel. Hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Martin Freeman. Od 12 let, 110 Kè, 109 min., titulky. Pondìlí 4.11. v 19.30 - FK CO KDYBYCHOM ŽILI SPOLEÈNÌ? (Et si on vivait tous ensemble?) Francouzská komedie. Režie: Stéphane Robelin. Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne jsou nerozluènými pøáteli více než ètyøicet let. Hrají: Géraldine Chaplin, Jane Fonda, Claude Rich, Pierre Richard. Od 12 let, 70 Kè, 96 min., titulky.

Nejprodávanìjší knihy 1. Inferno, Brown D. 2. Cibulkùv kalendáø pro filmové pamìtníky 2014 3. Lunární kalendáø krásné paní 2014 4. Zhubnìte jednou provždy, Maèingová A. 5. Padesát odstínù svobody, James E.L. Knižní novinky: Guinnessovy svìtové rekordy 2014 - nové rekordy, do 31.10. SLEVA 20%! Povolání režisér - rozhovor B.Slámy s Milošem Formanem Pád - nový román autora knihy Sklenìný pokoj, Mawer S. A hory odpovìdìly - pøíbìh lásky a odlouèení od autora Lovce drakù, Hosseini K. Hlasy divoké pøírody - zvuková kniha se 126 nahrávkami hlasù zvíøat -TIP NA KRÁSNÝ DÁREK!

V 1. patøe domu na Námìstí è. 9 vedle Èerného orla nabízí své služby a originální dárky obchod L Tarte. K mání je zde pøedevším umìlecké sklo vyrobené technikou Fusing: originální mísy, svícny,zrcadla, designové hodiny, obrazy nebo vázy, a to i na objednávku dle pøání zákazníka. Specialitou je pak nabídka originálních vitráží do kuchyòských dvíøek nebo interiérových dveøí. Na objednávku pro obèany i firmy (jako reklamní pøedmìty) zde pak nabízejí ruènì malované, gravírované nebo broušené sklenìné pilníky a manikùry. Možné je i pøenesení fotografie nebo gravírování jmen a loga na láhve, sklenice i ploché sklo. Originální službou, kterou ocení nejen ti nejmenší, je balení dárkù do prùhledných nebo barevných balonkù, vhodné pro všechny slavnostní pøíležitosti.

INZERCE

16

INZERCE

øíjen 2013