Generace májovců 50. a 60. léta 19. století
Májovci • Na konci 50. let pozvolný pád bachovského absolutismu • Alexander Bach byl vystřídán jiným ministrem, Rakousko prohrálo několik bitev a celkově došlo k uvolnění režimu • Na přelomu 50. a 60. tak začal vznikat nový proud literatury • Roku 1855 vydali někteří noví autoři almanach (sborník) Lada Nióla • V roce 1858 na něj potom navázali almanachem Máj, podle nějž nazýváme tuto generaci „májovci“
Almanach Máj • Sborník básní i povídek od různých autorů • Hlavními organizátory byli Jan Neruda a Vítězslav Hálek • Redaktorem byl Josef Barák • Debutovala zde řada nových autorů: Hálek, Neruda, Světlá, Podlipská • Byla zde ale zastoupena i starší generace: Němcová, Erben, Sabina • Názvem Máj se jednoznačně tato skupina přihlásila k Máchovi • Většina těchto autorů se ovšem vzápětí přiklonila k realismu, tedy paradoxně k protikladnému směru vůči romantismu • V 60. letech vycházela další vydání Máje
Májovci • Májovci se stali první větší českou literární skupinou v 19. století • Tvořili v té době značně moderní literaturu • Inspirovali se často v moderních světových vlivech • Z německých vlivů se hodně inspirovali Heinrichem Heinem • Rozvoj českého realismu • Dochází také k vývoji českého ženského hnutí: sestry Světlá a Podlipská, význam George Sandové, vznikají ženské spolky
Jan Neruda • 1834-1891 • Narodil se v Praze na Malé straně • Byl známým a významným žurnalistou • Začínal v německém časopise Posel z Čech • Později psal do Národních listů • Platonický vztah s Karolinou Světlou • Nikdy se neoženil
Jan Neruda: Hřbitovní kvítí • První Nerudova básnická sbírka • Byla zprvu spíše odmítnuta kvůli pesimistickému ladění • Poměrně pochmurná: motivy smrti, smutku, hřbitova, podzimu • Neruda se hodně inspiroval lyrickou poezií Heinricha Heina • Ve Hřbitovním kvítí se také hlásí k Erbenovi, kterého považuje za vrchol české poezie • Do určité míry pesimistická poezie odráží dobu 50. let: bachovského absolutismu a čas „zaživa pohřbených“
Jan Neruda: Knihy veršů • Knihy veršů mají tři části: • Kniha veršů výpravných: hlavně sociálně laděné balady • Kniha veršů lyrických a smíšených: hlavně intimní lyrika, jsou tam básně věnované různým lidem: Otci, Matce či Anně; styl kolísá od jednoduchého a srdečného (Matce), po náročnější (Anně) • Kniha veršů příležitostných: především vlastenecká lyrika, jedna báseň je věnována Borovskému
• Nerudovská balada: navazuje na Erbena, ale Nerudovy balady jsou situovány obvykle do současnosti, chybí v nich nadpřirozeno a řeší sociální tematiku (např. chudobu či mezigenerační vztahy)
Jan Neruda: Písně kosmické • Další básnická sbírka • Velmi moderní: téma astronomie, hvězd a vesmíru • Neruda zde řeší budoucnost celého lidstva, ale také českého národa • Osudy lidí propojuje v básních s děním mezi hvězdami
Jan Neruda: Balady a romance • Nejznámější Nerudova sbírka balad a romancí • Obvyklé dělení: • Balada: pochmurnější, s tragickým koncem, motiv viny a trestu • Romance: veselejší, často oslavná či radostná, dobrý konec
• Nerudovo dělení: • Balada: přítomnost nadpřirozených motivů, náboženských témat • Romance: bez nadpřirozena, spíše témata světská a ze současnosti
• I proto někdy nerudovské romance končí špatně a balady dobře
Jan Neruda: Prosté motivy a Zpěvy páteční • Prosté motivy jsou pozdní Nerudova sbírka, kterou napsal již jako poměrně starý • Tematizuje v nich čtyři roční období • Zpěvy páteční vyšly až po Nerudově smrti • Hlavně politická témata
Jan Neruda: Arabesky a Povídky malostranské • Arabesky jsou jedním z prvních prozaických Nerudových děl • Sbírka arabesek (typ kratší povídky bez větší popisnosti) • Časté postavy zajímavých a svérázných lidí • Nejznámější sbírka povídek jsou Povídky malostranské • Opět o zajímavých a svérázných postavách z Malé strany • Častý je v povídkách humor • Také ironie • Řeší se i sociální problémy
Vítězslav Hálek • • • • • • • • •
1835-1874 Redaktor časopisu Květy Spolu s Nerudou psal fejetony do Národních listů Básnická sbírka Večerní písně: motivy večera, noci, hvězd a měsíce; sentimentálně laděné; také milostné motivy Cyklus básní V přírodě: motivy soužití a propojení lidí a přírody Sbírka Pohádky z naší vesnice: balady, téma života na vsi Lyricko-epická báseň Alfréd: navazuje jí na Máchu Povídky a novely se sociální tematikou: Muzikantská Liduška, Na statku a v chaloupce, Na vejminku V jejich době byl oblíbenější líbivý Hálek, než pochmurný a realistický Neruda, později začal být více oceňován Neruda
Karolina Světlá • 1830-1899 • Vlastním jménem Johanna Rottová • Přezdívka „Světlá“ pochází od města obce Světlá • Se sestrou Sofií byly vychovávány německy, až později se samy učily česky • Obě se silně angažovaly v ženském hnutí a v ženských spolcích • Její manžel Petr Mužák, s ním se odstěhovala do Podještědí • Bývá považována za tvůrkyni českého vesnického románu • Román Vesnický román: odehrává se v Podještědí
Karolina Světlá • Další romány: Kříž u potoka, Frantina • V obou motiv silné ženy, která dovede obětovat své vlastní štěstí pro dobro jiných lidí • Napsala povídku Hubička, tu převedla Eliška Krásnohorská do libreta a podle něj složil Bedřich Smetana operu • Na sklonku života psala v Praze, opět ženská témata, ale obecně jde o pochmurnější literaturu: První Češka (podle Tylova Posledního Čecha), Černý Petříček, Zvonečková královna • Platonický vztah s Janem Nerudou
Sofie Podlipská • 1833-1897 • Vlastním jménem Rottová, mladší sestra Karoliny Světlé • Její muž byl lékař Josef Podlipský • Psala povídky pro mládež a pro děti (Paleček) • Její literatura obvykle výchovná a s ponaučením • Také psala čtení pro dívky • Psaním se živila, napsala toho hodně • Platonický vztah s Jaroslavem Vrchlickým, ten si nakonec vzal její dceru
Sofie Podlipská • Sociální román Lidské včely: vždy obdivovala lidskou dobrotu a píli • Napsala několik historických povídek pro mládež: Oldřich a Božena, Přemysl a Libuše, Dívčí válka, Praotec Čech • Její největší dílo je historická trilogie Anežka Přemyslovna, Jaroslav Šternberk a Přemysl Otakar II. • V jejím díle rysy subjektivního a vlasteneckého romantismu i biedermeieru • Pro sestru Karolinu napsala spis filozoficko-vědeckých úvah Poznámky k tomu, co hledáme • Měla velký obdiv k Rukopisu královédvorskému
Jakub Arbes • 1840-1914 • Působil v časopisech Hlas, Šotek a Národní listy, psal také satiru • Rozluštil Máchovy šifrované deníky • Psal romány se sociální tematikou: Kandidáti existence • Živil se mimo jiné psaním životopisů slavných umělců
Jakub Arbes • Vytvořil žánr „romaneto“ (od „roman netto“ – „malý román“) • • • • • •
Jedná se o středně dlouhý prozaický útvar (asi 100 stran) Námět obvykle tajemný a zdánlivě nadpřirozený Na konci rozumové a přirozené vyřešení záhady Děj napínavý a dobrodružný Častými postavami vědci, badatelé, studenti apod. Arbesova romaneta: Svatý Xaverius, Ukřižovaná, Newtonův mozek
Jakub Arbes: Svatý Xaverius • Hrdinové vytvářejí kopie obrazů z pražských chrámů • V chrámu potkává Xaveria, který chce také překreslovat obrazy • Překresluje obraz Smrt svatého Xaveria, který by měl ukrývat velké tajemství • Svatý Xaverius se Xaveriovi zjeví v plamenech • Tragický konec: Xaverius zemře • Motivy logiky a matematiky • Romaneto nabízí také poučení, např. o českém výtvarnictví • Také vlastenecké motivy
