Genderové zatížení testových úloh v programu Maturita nanečisto Společná část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

1A2U2 Genderové aspekty maturitní zkoušky

Genderové zatížení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 Společná část maturitní zkoušky

Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Vypracovala: Mgr. Jana Kovářová

Obsah 1

Cíl šetření ....................................................................................................................... 3

2

Testové materiály ........................................................................................................... 3

3

Český jazyk .................................................................................................................... 4

4

Matematika 1.................................................................................................................10

5

Občanský základ ...........................................................................................................16

6

Anglický jazyk 1 – Poslech ............................................................................................22

Subtest Poslech ...................................................................................................................22 7

Anglický jazyk 1 .............................................................................................................28

Subtest Čtení a jazyková kompetence..................................................................................28 8

Německý jazyk 1 ...........................................................................................................34

Subtest Poslech ...................................................................................................................34 9

Německý jazyk 1 ...........................................................................................................40


Francouzský jazyk 1 ..................................................................................................46

Subtest Poslech ...................................................................................................................46 11

Francouzský jazyk 1 ..................................................................................................52


Ruský jazyk ...............................................................................................................58

Subtest Poslech ...................................................................................................................58 13

Ruský jazyk 1.............................................................................................................64


Španělský jazyk .........................................................................................................70

Subtest Poslech ...................................................................................................................70 15

Španělský jazyk 1 ......................................................................................................76


Italský jazyk ...............................................................................................................82

Subtest Poslech ...................................................................................................................82 17

Italský jazyk 1 ............................................................................................................88


Závěr .........................................................................................................................94

Literatura ..............................................................................................................................97 Seznam analyzovaných testových materiálů ........................................................................98 Přílohy ................................................................................................................................100

2

1

Cíl šetření

Cílem pilotního šetření Genderové zatíţení testových materiálů v programu Maturita nanečisto 2006 je zjistit, jak chlapci a dívky v maturitních ročnících středních škol řeší různé typy a formáty testových úloh, které se vyskytly v didaktických testech v Maturitě nanečisto 2006, která proběhla v rámci programu Krok za krokem k nové maturitě, a na základě zjištěných výsledků navrhnout genderovou typologii testových úloh. Cílem šetření je zejména: 1. analyzovat případné rozdíly v řešení testů a jednotlivých testových úloh s ohledem na jejich typ a formát 2. navrhnout genderovou typologii úloh Genderovou typologií úloh se rozumí rozdělení úloh podle jejich typu a formátu na úlohy genderově zatíţené, tj. ty, které řeší úspěšněji dívky nebo chlapci a na úlohy genderově neutrální, které ţádnou ze skupin neznevýhodňují. Cílem šetření není analyzovat z genderového hlediska obsah testových materiálů, ale typy a formáty testových úloh.

2

Testové materiály

V rámci šetření byly jako nástroje pouţity testové materiály zkoušek společné části maturitní zkoušky (viz příloha), které byly ověřovány v rámci Maturity nanečisto 2006 a jejich analytické zpracování. V předmětech, jejichţ didaktický test je tvořen dvěma částmi (cizí jazyky), byly analyzovány obě tyto části. Východiskem analýz bylo rozdělení souboru na subpopulaci dívek a subpopulaci chlapců. Cílem šetření je porovnat údaje a testové výsledky těchto dvou skupin, případné rozdíly se pokusit interpretovat a na jejich základě navrhnout genderovou typologii úloh. Při zpracování testových výsledků byly celková úspěšnost i dílčí úspěšnosti v jednotlivých úlohách vypočteny za skupinu dívek a skupinu chlapců a tyto údaje byly porovnávány. Bylo zjišťováno, zda jsou rozdíly v úspěšnostech statisticky signifikantní. Analyzovány byly následující předměty společné části z projektu Maturita nanečisto 2006: Český jazyk Občanský základ Matematika 1 Anglický jazyk 1 Německý jazyk 1 Francouzský jazyk 1 Ruský jazyk 1 Španělský jazyk 1 Italský jazyk 1

3

3

Český jazyk

3.1 Struktura testu CJ 1 Didaktický test Český jazyk (dále CJ 1) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 35 uzavřených testových úloh, z nichţ 1 úloha byla tvořena svazkem úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 1. Tabulka 1: Zastoupené typy úloh v testu CJ 1

Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy

Počet úloh (podúoh) 34 1 (4)

3.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu CJ 1 Test řešilo 58855 ţáků, z toho 33288 dívek a 25584 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.1 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 68,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,1 % ve prospěch dívek. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy naprosto srovnatelná.

3.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými.

1

Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %.

4

V testu CJ 1 se vyskytla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úloha 19). U 11 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 2 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici (úlohy 16 a 19). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 2. Tabulka 2: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CJ 1 Počet úloh (včetně podúloh) 1 25 13

Test CJ 1 úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 1,5 64,1 33,3

Z tabulky 2 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh (64,1 %) svojí náročností vyhovovala testovým záměrům a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Ve třetině úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá parametrům ověřujícího testu určeného pro společnou část maturitní zkoušky. Pouze 1 úlohu v testu lze označit za obtíţnou, protoţe její úspěšnost byla jen 27,9 % (úloha 19). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 1 jsou znázorněny stejné rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 1: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJ 1

Tabulka 3 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním.

5

Tabulka 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJ 1

Úspěšnější

Úloha

Chlapci

Dívky

O kolik %

CJ 1

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 17.1 17.2 17.3 17.4 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

-0,2 -1,2 -5,3 -4,0 -8,0 -1,0 +5,5 +2,6 +5,1 -2,6 +5,3 -2,4 -1,8 -2,4 -8,6 -0,2 -9,1 -3,7 -6,5 -12,3 -6,6 -2,1 +0,7 +7,1 +8,3 +18,6 -1,1 -0,8 -1,3 -0,5 +7,2 -1,9 +3,4 -3,8 -9,4 +5,2 +16,6 +2,4 -2,5

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 2. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily

6

dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 2: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – CJ 1

33 32 31 30 29 27 22 21 20 17.IV 17.III 17.II 17.I 17 15 11 10 9 8 7 -15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

V testu CJ 1 bylo celkem 35 testových úloh (39 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 20 úloh včetně podúloh, tj. u 51,2 % testových úloh. Z grafu 2 je patrné, ţe v testu CJ 1 byl poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky neţ chlapci vyváţený. Ve 28,2 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 23 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru stejnou hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u dívek i chlapců vyváţené. V případě 2 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 15 a více procentních bodů. V úloze 22 dosáhl rozdíl v řešení úlohy 18,6 % ve prospěch chlapců. Rozdíly u úloh, které řešily úspěšněji dívky, přesáhly v 1 případě hranici 10 % (podúloha 17.3 – 12,3 %). Didaktický test CJ 1 vykazuje nulovou míru genderového zatížení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální.

7

3.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

3.5 Genderově zatížené typy úloh v testu CJ 1 Jak je patrné z tabulky 4, genderově zatíţené úlohy jsou z hlediska formátů testových úloh velmi omezené. Mezi zatíţenými úlohami jsou vzhledem k jejich počtu výraznější úlohy s výběrem odpovědi (44,1 %) neboť test byl sestaven téměř výlučně pouze z nich (87,1 %). Přiřazovací úlohu, která se v testu vyskytla jedenkrát (12,8 %), řešily úspěšněji dívky (rozdíl v úspěšnosti – 9,1 %). Nevelká rozmanitost formátů testových úloh však v testu CJ 1 neměla výraznější vliv na úspěšnosti dívek a chlapců. Tabulka 4: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CJ 1 Formát úloh mch přiř.

Čísla úloh 7, 8, 9, 10, 11, 15, 20, 21, 22, 27, 29, 30, 31, 32, 33 17, 17.1, 17.2, 17.3, 17.4

3.6 Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJ 1 V tabulce 5 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CJ 1. Tabulka 5: Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJ 1 Formát úloh mch přiř.

Chlapci CH CH

8

Dívky D D

Z tabulky 5 vyplývá, ţe oba formáty úloh pouţité v testu CJ 1 řešily úspěšněji dívky. Vzhledem k celkové úspěšnosti při řešení testu je však rozdíl v úspěšnosti podle formátu úloh zanedbatelný.

3.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu CJ 1 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci i dívky rovnoměrně a jejich celková úspěšnost byla tedy srovnatelná. Skupina dívek tvořila 56,5 % testovaných, skupina chlapců 43,4 %. Ţádná ze skupin nedosáhla výraznějšího rozdílu v úspěšnosti. I přesto, ţe v testu byly pouţity pouze 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi a přiřazovací úlohy) a 51,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno, dosáhli chlapci i dívky srovnatelných výsledků. Lze tedy usuzovat, ţe zvolené formáty úloh plně vyhovovaly dovednostem ověřovaným v testu. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi a přiřazovací úlohy, se v didaktickém testu CJ 1 prokázaly jako genderově neutrální.

9

4

Matematika 1

4.1 Struktura testu MA 1 Didaktický test Matematika 1 (dále MA 1) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 18 testových úloh (32 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 18 úloh (včetně podúloh) bylo otevřených a 14 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. 7 úloh bylo tvořeno svazky podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 6. Tabulka 6: Zastoupené typy úloh v testu CJ 1 Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 5 1 (4) 1 (3) 11 (18)

4.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu MA 1 Test MA 1 řešilo 16056 ţáků, z toho 5520 dívek a 10528 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.2 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 56,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +3,0 % ve prospěch chlapců. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy vyváţená.

4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků.

2


10

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu MA 1 se vyskytly pouze 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úlohy 4 a 5). U 2 podúloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % (podúlohy 12.1 a 12.2) a u 3 podúloh přesáhla úspěšnost 90% hranici (podúlohy 12.3, 12.4 a 18.1). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 7: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu MA 1 Počet úloh (včetně podúloh) 2 25 5

Test MA 1 úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 6,2 78,1 15,6

Z tabulky 7 vyplývá, ţe více neţ tři čtvrtiny (78,1 %) úloh svojí obtíţností odpovídaly záměrům testování a dobře ověřovaly znalosti a dovednosti ţáků. V 15,6 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá parametrům ověřujícího testu určeného pro společnou část maturitní zkoušky. Pouze 2 podúlohy v testu lze označit za obtíţné, protoţe jejich úspěšnost byla niţší neţ 30 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 3 a v tabulce 8 jsou znázorněny stejné hodnoty, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru v grafu 3) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů v grafu 3) vyšší úspěšnost dívek. Graf 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 1

11

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 4. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Tabulka 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 1

Úspěšnější

Úloha

Chlapci

Dívky

O kolik %

MA 1

1 2 3 4 5 6 7.1 7.2 8.1 8.2 9.1 9.2 9.3 10.1 10.2 10.3 11.1 11.2 12 12.1 12.2 12.3 12.4 13 14 15 16 17 18 18.1 18.2 18.3

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+6,1 +1,7 +5,0 +1,0 +2,7 +2,0 -7,5 +2,5 -2,5 -7,0 +7,6 +5,6 +4,8 +7,0 +10,2 +9,4 +5,1 +0,4 +1,1 -0,2 -0,3 +2,0 +1,1 -1,5 +4,5 +3,2 +0,9 -1,6 +11,3 +5,1 +11,4 +9,9

Tabulka 8 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý

12

odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. V testu MA 1 bylo celkem 32 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 18 úloh, tj. u 56,2 % testových úloh. Graf 4: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – MA 1

18,3 18,2 18,1 18 15 14 11,1 10,3 10,2 10,1 9,3 9,2 9,1 8,2 7,1 5 3 1

-10

-5

0

5

10

15

Z grafu 4 je patrné, ţe v testu MA 1 byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 50 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 6,2 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 3 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 18, podúlohy 10.2 a 18.2). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v podúloze 18.2, rozdíl činil 11,4 %. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil rozdíl 7 % (podúloha 8.2) resp. 7,5 % (podúloha 7.1). Didaktický test MA 1 vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců.

4.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí

13

vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

4.5 Genderově zatížené typy úloh MA 1 Jak je patrné z tabulky 9, genderově zatíţené úlohy jsou zejména mezi otevřenými úlohami (66,6 %), částečně mezi úlohami s výběrem odpovědi (40 %) a výrazněji genderově zatíţena je i jediná přiřazovací úloha v testu (celkově 11,3 % ve prospěch chlapců). Naopak jako genderově neutrální se projevila dichotomická úloha (úloha 12, podlohy 12.1–12.4), protoţe rozdíly v úspěšnosti mezi chlapci a dívkami u ní byly zanedbatelné. Tabulka 9: Genderově zatíţené formáty úloh v testu MA 1 Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Čísla úloh 14, 15 18, 18.1, 18.2, 18.3 1, 3, 5, 7.1, 8.2, 9.1, 9.2, 9.3, 10.1, 10.2, 10.3, 11.1

4.6 Úspěšnost podle formátu úloh MA 1 V tabulce 10 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu MA 1. Tabulka 10: Úspěšnost podle formátu úloh v testu MA 1 Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 10 je zřejmé, ţe úlohy v testu MA 1 řešili lépe chlapci bez ohledu na formát testových úloh. Rozdíly v úspěšnosti však dosahovaly rovnoměrně ve všech formátech podobných hodnot, nejčastěji v rozmezí od 5 do 10 procentních bodů.

14

4.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu MA 1 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Vyšší úspěšnost chlapců v testu MA 1 můţe souviset s počtem chlapců, kteří se testování zúčastnili (test psalo dvakrát více chlapců neţ dívek) nebo s ovládáním ověřovaných oblastí učiva. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy, se v didaktickém testu MA 1 prokázaly jako genderově zatížené ve prospěch chlapců.

15

5 5.1

Občanský základ Struktura testu OZ

Didaktický test Občanský základ (dále OZ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky a obsahoval 42 testových úloh (100 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 6 úloh bylo otevřených a 36 úloh (94 včetně podúloh) bylo uzavřených. 18 úloh bylo tvořeno svazky podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 11. Tabulka 11: Zastoupené typy úloh v testu OZ Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy usp. – uspořádací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 17 11 (44) 7 (28) 1 (5) 6

5.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách OZ Test OZ řešilo 6208 ţáků, z toho 4645 dívek a 1559 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.3 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 67,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +2,6 % ve prospěch chlapců.


3


16

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu OZ se objevily pouze 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úlohy 23 a 27). V úloze 23 dosáhli ţáci průměrné úspěšnosti 11,7 % a v úloze 27 pouze 3,2 %. U 40 úloh (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 19 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 12. Tabulka 12: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu OZ Počet úloh (včetně podúloh) 2 58 40

Test OZ úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 2 58 40

Z tabulky 12 vyplývá, ţe 40 % bylo tvořeno úlohami s úspěšností nad 80 %. Nadpoloviční většina testu (58 %) svojí obtíţností odpovídala záměrům testování a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. 19 % testu tvořily úlohy s úspěšností nad 90 %. Z toho vyplývá, ţe test byl i pro společnou část maturitní zkoušky snadný. Obtíţné úlohy v testu tvořily pouhá 2 % všech úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. Tabulka 13 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. V grafu 5 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 13, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 5: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OZ

17

Tabulka 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OZ

-1,3 +9,6 -3,4 -3,6 -9,4 +6,5 +8,8 -2,2 +6,8 +1,4 +2,2 +0,6 +0,1 +4,0 +3,6 +2,7 +1,8 +5,5 +4,3 +0,5 +6,1 +0,7 +0,3 -0,9 +2,0 +5,4 +5,2 +4,7 +2,4 +8,0 +7,3 +7,3 +3,6 +2,1 +4,2 +3,4 -3,0

14 14.1 14.2 14.3 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 28.1 28.2 28.3 28.4 29 29.1 29.2 29.3 30 30.1 30.2 30.3 31 31.1 31.2 31.3 32 32.1 32.2

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+8,7 +5,5 +6,1 +8,8 +6,8 +3,7 +4,7 +8,7 +6,7 -0,7 +4,3 -1,2 -4,6 +5,7 +13,6 +4,2 -0,5 +8,8 +6,5 +9,6 +8,1 +7,4 -0,2 -2,9 +3,2 -0,7 +5,0 +4,6 +1,2 +4,6 -0,4 -0,8 -0,1 -0,0 +0,6 -3,5 +1,5

18

32.3 33 33.1 33.2 33.3 34 34.1 34.2 34.3 35 35.1 35.2 35.3 36 36.1 36.2 36.3 37 37.1 37.2 37.3 38 39 40 41 42

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

O kolik %

Dívky

Chlapci

Úloha

Dívky

Chlapci

Dívky D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

Úloha

Chlapci CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

O kolik %

Úloha 1 2 3 4 5 6 6.1 6.2 6.3 7 7.1 7.2 7.3 8 8.1 8.2 8.3 9 9.1 9.2 9.3 10 10.1 10.2 10.3 11 11.1 11.2 11.3 12 12.1 12.2 12.3 13 13.1 13.2 13.3

O kolik %

Úspěšnější

OZ

+3,1 -1,3 -0,8 +0,2 -1,6 -4,2 -8,1 -4,4 +3,0 +6,7 -1,1 -1,4 +15,9 +3,3 +6,9 +1,4 -0,2 +5,8 +5,2 +5,7 +1,6 +1,9 +12,5 -0,0 -0,6 +0,4

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 6. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 6: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – OZ

36

34,1

34

35,3

35

34,3

34,2

39

37,2 37,1 37 36,1

32,3

30,3 30,1 30 29,2

29,1

28,4 28,3 28,1 26

25

24

23

21

19

17

16

13,3

13,2 13,1 12,3 11,2 11,1 11 9,3 9,1 9

8,2 8,1 8

-15

-10

4 3

14,3 14

12,2 12,1 12

6,3 6

-5

18

15 14,2 14,1

5

28,2

28

6,1

2 0

5

10

15

20

V testu OZ bylo celkem 100 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 60 úloh, tj. u 60 % testových úloh. Z grafu 5 jasně vyplývá, ţe v testu OZ byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 51 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 9 % úloh řešily úspěšněji dívky.

19

Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 3 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 25, podúloha 35.3 a úloha 39). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v podúloze 35.3, ve které rozdíl činil 15,9 procentních bodů. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil největší rozdíl 9,4 % v úloze 5. V úlohách, ve kterých byly úspěšnější dívky, se rozdíl v úspěšnosti pohyboval nejčastěji v rozmezí 3–4 procentních bodů. To znamená, ţe dívky nedosahovaly takového rozdílu v úspěšnosti jako chlapci. Test OZ vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců.

5.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

5.5 Genderově zatížené typy úloh Jak je patrné z tabulky 14, genderově zatíţené úlohy se v testu OZ vyskytovaly ve všech typech a formátech úloh.

20

Tabulka 14: Genderově zatíţené formáty úloh v testu OZ Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ

Čísla úloh 2, 3, 4, 5, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 39 6, 6.1, 6.3, 8, 8.1, 8.2, 9, 9.1, 9.3, 11, 11.1, 11.2, 34, 34.1, 34.2, 34.3, 35, 35.3, 36, 36.1, 37, 37.1, 37.2 12, 12.1, 12.2, 12.3, 13.1, 13,2, 13.3, 14, 14.1, 14.2, 14.3, 29.1, 29.2, 30, 30.1, 30.3, 32.3 28, 28.1, 28.2, 28.3, 28.4 23, 24, 25, 26

Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy dichotomické (44 úloh včetně podúloh), které se projevily jako genderově nejzatíţenější formát úloh. Rovněţ přiřazovací úlohy, kterých bylo v testu 28 (včetně podúloh), řešily úspěšněji chlapci neţ dívky. Úloh s výběrem odpovědi bylo v testu 17 a 52 % z nich bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Jedinou uspořádací úlohu v testu řešili ve všech jejích podlohách úspěšněji chlapci neţ dívky. Jako zdánlivě nejméně genderově zatíţené se v testu OZ projevily otevřené úlohy. Vzhledem k tomu, ţe jich v testu bylo pouze 6, je však jejich genderové zatíţení ve prospěch chlapců velké (66,6%).

5.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 15 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu OZ. Tabulka 15: Úspěšnost podle formátu úloh v testu OZ Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ

Chlapci CH CH CH CH CH

Dívky D D D D D

Z tabulky 15 vyplývá, ţe úlohy v testu OZ byli chlapci úspěšnější ve všech formátech testových úloh s přibliţně stejným rozdílem. Nelze tedy určit, který formát tesových úloh jim vyhovoval nejvíce.

5.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu OZ prokázalo, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Ačkoliv chlapci tvořili pouhou čtvrtinu populace testované v předmětu Občanský základ, ve všech pouţitých typech a formátech úloh, tj. v úlohách s výběrem odpovědi, dichotomických úlohách, přiřazovacích a uspořádacích úlohách a otevřených úlohách, byla jejich úspěšnost vyšší neţ úspěšnost dívek. Didaktický test Občanský základ lze proto označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců.

21

6

Anglický jazyk 1 – Poslech

Subtest Poslech 6.1 Struktura subtestu AJ 1 PS Didaktický test Anglický jazyk 1, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro společnou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 1 – poslech (dále AJ 1 PS) obsahoval 25 testových úloh, z nichţ 7 úloh bylo otevřených a 18 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 16. Tabulka 16: Zastoupené typy úloh v subtestu AJ 1 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh 9 9 7

6.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS Testování AJ 1 PS se zúčastnilo 25120 ţáků, z toho 14747 dívek a 10366 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.4 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 73,2 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +6 % ve prospěch chlapců.

6.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 4


22

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu AJ 1 PS se vyskytla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % (úloha 13 - úspěšnost 18,3 %). U 8 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 4 z těchto úloh byla úspěšnost ţáků při řešení vyšší neţ 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 17: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu AJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 1 16 8

Subtest AJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 4 64 32

Z tabulky 17 je patrné, ţe 64 % testu tvořily úlohy s optimální úspěšností. Téměř třetina úloh měla úspěšnost vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá ověřované úrovni obtíţnosti daného předmětu. 16 % úloh tvořily úlohy velmi snadné (s úspěšností nad 90 %) a pouze 1 úloha byla pro ţáky obtíţná. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě dvou dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 6 jsou znázorněny rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 6: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS

23

Tabulka 18 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 PS

Úspěšnější Dívky

O kolik %

1. část 1 2 3 4 5 2. část 6 7 8 9 10 11 12 13 14 3. část 15 16 17 18 19 20 21 4. část 22 23 24 25

Chlapci

Úloha

AJ1PS

CH CH CH CH CH

D D D D D

+9,0 +2,5 +11,3 +10,5 +6,9

CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D

+5,0 +4,2 +2,7 +9,6 +1,4 +10,1 +13,2 +2,0 +5,5

CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D

+6,8 -1,5 +13,2 +4,5 +0,7 +11,0 +7,2

CH CH CH CH

D D D D

+4,0 +6,0 +4,8 -1,4

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 7. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

24

Graf 7: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – AJ 1 PS

24 23 22 21 20 18 17 16 15 14 12 11 9 8 7 6 5 4 3 1 -4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

Subtest AJ 1 PS byl sestaven z 25 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 20 úloh, tj. u 80 % testových úloh. Graf 7 znázorňuje, ţe v subtestu AJ 1 PS byl výrazný rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců ve prospěch chlapců, kteří byli úspěšnější v řešení 76 % testových úloh. Dívky byly výrazněji úspěšné pouze ve 2 úlohách celého subtestu, tj. v 8 % testu (úloha 16, rozdíl v úspěšnosti -1,5 % a úloha 25, rozdíl v úspěšnosti -1,4 %). Rozdíl chlapců v úspěšnosti dosahoval nejčastěji hodnot v rozmezí 5–13 %. U 5 úloh byla úspěšnost chlapců vyšší o 10 a více procentních bodů, největšího rozdílu bylo dosaţeno u úloh 12 a 17 (shodně 13,2 %). Subtest AJ 1 PS vykazuje výrazné genderové zatížení ve prospěch chlapců.

6.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje

25

sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

6.5 Genderově zatížené typy úloh Jak je patrné z tabulky 19, genderově zatíţené úlohy se v subtestu AJ 1 PS vyskytovaly ve všech typech a formátech úloh. Tabulka 19: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu AJ 1 PS Formát úloh mch dich. OÚ

Čísla úloh 1, 3, 4, 5, 22, 23, 24 6, 7, 8, 9, 11, 12, 14 15, 16, 17, 18, 20, 21

Subtest AJ 1 PS byl sestaven ze 2 typů a 3 formátů úloh. V subtestu byly zasoupeny úlohy otevřené a úlohy uzavřené (úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy). U všech formátů úloh pouţitých v testu se projevilo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Shodně genderově zatíţené byly úlohy s výběrem odpovědi (1. a 3. část subtestu) a dichotomické úlohy ve 2. části subtestu (v obou případech bylo genderově zatíţeno 77,7 % úloh). Jako nejvíce genderově zatíţené se projevily úlohy otevřené (3. část subtestu), které v 85,7 % řešili úspěšněji chlapci.

6.6 Úspěšnost podle částí subtestu Vzhledem k tomu, ţe subtest AJ 1 PS byl členěn do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh, uvádí tabulka 20, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 20: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu AJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch dich. OÚ mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

Ačkoliv formáty úloh byly v jednotlivých částech subtestu AJ 1 PS různé, v řešení byli celkově úspěšnější chlapci bez ohledu na formát úloh. Podle dosaţených výsledů lze usoudit, ţe chlapcům nejvíce vyhovovaly otevřené úlohy, ve kterých byl rozdíl jejich úspěšnosti oproti úspěšnosti dívek nejvýraznější.

26

6.7 Závěr Šetření generové neutrality u subtestu Anglický jazk 1 – poslech prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili lépe chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity 2 typy a 3 formáty testových úloh. Zastoupení formátů úloh bylo v subtestu rovnoměrné, ţádný formát svým zastoupením výrazně nepřevaţoval. Ve všech formátech úloh dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. Rozdíl v jejich úspěšnosti dosahoval přibliţně stejnou hodnotu ve všech formátech úloh. Ačkoliv chlapci tovřili méně neţ polovinu všech testovaných ţáků (41,2 %) dosáhli ve všech formátech úloh, tj. v úlohách s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomických úlohách a otevřených úlohách výrazně vyšší úspěšnosti při řešení. Subtest Anglický jazyk 1 – poslech lze tedy označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců.

27

7

Anglický jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 7.1 Struktura subtestu AJ 1 DT Subtest Anglický jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence tvořil v Maturitě nanečisto 2006 spolu se subtestem Anglický jazyk 1 – poslech didaktický test určený pro společnou část maturitní zkoušky. Subtest Anglický jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále AJ 1 DT) byl sestaven z 37 testových úloh (42 úloh včetně podloh). Všechny úlohy a podúlohy byly uzavřené. Formáty úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 21. Tabulka 21: Zastoupené formáty úloh v subtestu AJ 1 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy

Počet úloh (podúoh) 26 10 1(5)

7.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT Testování AJ 1 DT se zúčastnilo 25084 ţáků, z toho 14741 dívek a 10336 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.5 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 74,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +3,2 % ve prospěch chlapců.


5


28

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu AJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Ve třinácti případech dosáhly úlohy úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů, tři úlohy dosáhly úspěšnost nad 90 % (úlohy 4, 12 a 17). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 22: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu AJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 0 29 13

Subtest AJ 1 DT úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 0 69 30,9

Tabulka 22 názorně ukazuje, ţe 69 % subtestu tvořily úlohy s optimální obtíţností. Téměř třetina všech úloh (30,9 %) byla tvořena úlohami s úspěšností vyšší neţ 80 %, coţ odpovídá ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 7 % úloh subtestu bylo pro danou úroveň obtíţnosti snadných (úspěšnost nad 90 %). Tabulka 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+13,0 +9,9 +8,2 +6,8 +4,0 +7,5

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D

+0,4 +3,8 +11,7 +2,7 +7,1 -0,7 +2,2 +0,9 -0,0 +3,9

29

O kolik %

+2,9 +1,9 +5,7 +3,6 +8,1

Dívky

D D D D D

4. část 22 22.1 22.2 22.3 22.4 22.5 5. část 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Chlapci

CH CH CH CH CH

Úloha

O kolik %

Chlapci

Úloha 1. část 1 2 3 4 5 2. část 6 7 8 9 10 11 3. část 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Dívky

Úspěšnější

AJ1DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+2,1 -0,0 +2,2 +0,2 +2,7 +3,4

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D

+2,3 +4,7 +6,2 +5,6 +1,8 -1,5 +2,8 +1,8 +0,6 -1,5 +5,4 -1,2 -3,1 -1,6 -2,5

Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Tabulka 23 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 23 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 5. části subtestu, která ověřovala jazykovou kompetenci. V ostatních částech subtestu je rozdíl úspěšnosti ve prospěch chlapců. Graf 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu AJ 1 DT

Graf 8 uvádí stejné hodnoty jako tabulka 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 9. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

Graf 9: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – AJ 1 DT

30

Subtest AJ 1 DT obsahoval 37 úloh (42 včetně podúloh), u 22 úloh, tj. u 52,3 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Graf 9 znázorňuje, ţe úlohy, u kterých byl shledán signifikantní rozdíl v řešení řešili v 95,4 % úspěšněji chlapci. Pouze u jedné úlohy (úloha č. 35) byl shledán rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek. Rozdíl v úspěšnosti chlapců dosahoval nejčastěji hodnot 5–13 procentních bodů. Rozdíl o více neţ 10 procentních bodů se projevil u 2 úloh (úloha 6 – rozdíl 13 % a úloha14 – 11,7 %). Subtest AJ 1 DT vykazuje genderové zatížení ve prospěch chlapců.

7.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným

31

nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

7.5 Genderově zatížené typy úloh V tabulce 24 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu AJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 24: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu AJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 24, 25, 26, 29, 33, 35 13, 14, 16, 21 22.4, 22.5

V subtestu AJ 1 DT se objevily uzavřené úlohy úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou (u jazykové kompetence v 5. části subtestu) a čtyřnásobnou volbou (v 1. a 2 části subtestu u čtení), dichotomické úlohy (ve 3. části) a přiřazovací úloha s pěti podlohami (ve 4. části). U všech formátů úloh v subtestu AJ 1 DT se prokázalo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Stejně genderově zatíţené se ukázaly být dichotomické úlohy a úloha přiřazovací. V obou případech bylo genderově zatíţeno 40 % těchto úloh. Jako genderově nejvíce zatíţený formát se u subtestu AJ 1 DT projevily úlohy s výběrem odpovědi. 61,5 % z těchto úloh v testu bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců.

7.6 Úspěšnost podle částí subtestu AJ 1 DT Subtest AJ 1 DT byl rozdělen do 5 částí, ve kterých se k výchozímu textu/textům vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 25 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 25: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu AJ 1 DT

Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část

Formát úloh mch mch dich. přiř. mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

D D D D D

Ve všech částech subtestu AJ 1 DT řešili úlohy úspěšněji chlapci neţ dívky. Ve druhé části subtestu byli chlapci úspěšnější neţ dívky v 100 % testových úloh. Dalo by se tedy říci,

32

ţe úlohy s výběrem odpovědi jim vyhovovaly nejvíce. Další část, ve které byli chlapci úspěšnější, byla 1. část subtestu, ve které byly rovněţ úlohy s výběrem odpovědi. Ostatní formáty úloh řešili úspěšněji rovněţ chlapci.

7.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Anglický jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili lépe chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity 3 formáty uzavřených testových úloh. Počtem převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 61,9 % testových úloh. Tyto úlohy se prokázaly jako genderově nejvíce zatíţené (61,5 %). Druhým nejpočetnějším formátem byly úlohy dichotomické (23,8 % testových úloh), nejméně byly v subtestu zastoupeny úlohy přiřazovací (14,2 % testových úloh). Dichotomické a přiřazovací úlohy byly genderov zatíţeny ze 40 %. Chlapci, kteří tvořili 41,2 % testovaných, řešili 50 % úloh se statisticky signifikantním rozdílem v úspěšnosti a prokázalo se, ţe řešili úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy i přiřazovací úlohy úspěšněji než dívky. Subtest Anglický jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence je proto moţné označit za genderově zatížený ve prospěch chlapců.

33

8

Německý jazyk 1

Subtest Poslech 8.1 Struktura subtestu NJ 1 PS Subtest Německý jazyk 1 – poslech byl v Maturitě nanečisto 2006 společně se subtestem Německý jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence součástí didaktického testu z německého jazyka. Subtest Německý jazyk 1 – poslech (dále NJ 1 PS) byl sestaven z 18 uzavřených úloh. Formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 26. Tabulka 26: Zastoupené typy úloh v subtestu NJ 1 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy

Počet úloh 12 6

8.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS Testování NJ 1 PS se zúčastnilo 11375 ţáků, z toho 7769 dívek a 3602 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.6 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 71,3 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,2 % ve prospěch dívek.


6


34

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu NJ 1 PS nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Pět úloh dosáhlo úspěšnosti vyšší neţ 80 %, ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 27: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu NJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 0 13 5

Subtest NJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 0 72,2 27,7

Z tabulky 27 vyplývá, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (72,2 %) byly tvořeny úlohami s přiměřenou obtíţností. Úlohy, jejichţ úspěšnost byla vyšší, tvořily 27,2 % testových úloh a skutečnost, ţe ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů, odpovídá tomu, ţe obtíţnost úloh byla zvolena pro danou úroveň správně.

Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 10 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 10: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS

35

Tabulka 28 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 28: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 PS

úspěšnější

CH CH CH CH

D D D D

+3,5 +0,3 +0,9 -0,5

CH CH CH CH CH

D D D D D

-2,4 -0,8 -2,6 -2,5 -1,8

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-1,6 -5,6 +6,4 +3,3 -2,7 +4,7

CH CH CH

D D D

-3,7 +1,6 -0,2

o kolik %

dívky

1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 3. část 10 11 12 13 14 15 4. část 16 17 18

chlapci

úloha

NJ1PS

Z tabulky je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti ve 2. a 4. části subtestu, chlapci v 1. a 3. části. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 11. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

36

graf 7:rozdíly Signifikantní rozdíly dívek v úspěšnosti dívek a chlapců Graf 11: Signifikantní v úspěšnosti a chlapců – NJ 1 PS - Německý jazyk 1 (poslechový subtest)

16 15 14 13 12 11 7 1

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

Subtest NJ 1 PS obsahoval 18 úloh, u 8 úloh, tj. u 44,4 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Graf 11 znázorňuje, ţe úlohy, u kterých byl shledán signifikantní rozdíl v řešení, řešili v 50 % úspěšněji chlapci. U čtyř úloh byl shledán rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek. Rozdíl v úspěšnosti chlapců a dívek dosahoval srovnatelných hodnot. Rozdíl o více neţ 6 procentních bodů se projevil u 1 úlohy (úloha 12 – rozdíl 6,4 %). Subtest NJ 1 PS vykazuje nulovou míru genderového zatížení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální.

8.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů.

37

Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

8.5 Genderově zatížené typy úloh V tabulce 29 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu NJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 29: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu NJ 1 PS Formát úloh mch dich.

Čísla úloh 1, 7, 16 11, 12, 13, 14, 15

Subtest NJ 1 PS byl sestaven z uzavřených úloh s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou (1., 2. a 4. část subtestu) a dichotomických úloh (3. část subtestu). U obou formátů úloh v subtestu NJ 1 PS se prokázalo genderové zatíţení mírně ve prospěch chlapců. Jako genderově více zatíţené se projevily dichotomické úlohy (83,3 % dichotomických úloh bylo genderově zatíţeno). U úloh s výběrem odpovědi bylo genderové zatíţení výrazně menší (16,6 %).

8.6 Úspěšnost podle částí subtestu NJ 1 PS Subtest NJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 30 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 30: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu NJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch mch dich. mch.

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

Z tabulky 30 je patrné, ţe dívky i chlapci řešili subtest velmi vyrovnaně. Dívky byly celkově úspěšnější při řešení úloh s výběrem odpovědi ve 2. a 4. části subtestu, chlapci v 1. a 3. části subtestu. Celkově úspěšnější při řešení úloh byli chlapci, ale rozdíl v úspěšnostech byl v subtestu NJ 1 PS zanedbatelný.

38

8.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Německý jazyk 1 – poslech prokázalo, ţe všechny testové úlohy řešili chlapci a dívky s téměř shodnou úspěšností. V subtestu byly pouţity 2 formáty testových úloh. Převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 55,5 % testových úloh. Úlohy dichotomické tvořily 44,5 %. Dichotomické úlohy se projevily jako genderově více zatíţené (83,3 %) neţ úlohy s výběrem odpovědi (16,6 %). I kdyţ byla skupina dívek početnější (tvořila 68,4 % testovaných), neţ skupina chlapců (31,6 %), nebyla její převaha v úspěšnosti nijak velká (0,2 %). Ačkoliv se v testu prokázalo 44,4 % úloh jako genderově zatíţených, neprojevilo se zatíţení ve prospěch ţádné ze skupin. Lze tedy říci, ţe v subtestu NJ 1 PS se úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy projevily jako genderově nezatížené. Subtest Německý jazyk 1 – poslech je moţné označit jako genderově neutrální.

39

9

Německý jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 9.1 Struktura subtestu NJ 1 DT Subtest Německý jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále NJ 1 DT) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z německého jazyka 1 a obsahoval 33 uzavřených úloh (39 úloh včetně podúloh). Formáty úloh, které se v subtestu NJ 1 DT objevily, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 31: Zastoupené typy úloh v subtestu NJ 1 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy

Počet úloh (podúloh) 24 8 1 (6)

9.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT Testování NJ 1 DT se zúčastnilo 11369 ţáků, z toho 7766 dívek a 3599 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.7 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu byla 74,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -3,9 % ve prospěch dívek.


7


40

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu NJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší neţ 30 %. Ve více neţ 40 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, čtyři úlohy dosáhly úspěšnosti nad 90% (úlohy 12, 14, 16 a podúloha 20.3). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 32: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu NJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 0 23 16

Subtest NJ 1 DT úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 0 58,9 41

Tabulka 32 uvádí, ţe téměř 60 % testu bylo tvořeno úlohami s přiměřenou úspěšností ţáků, coţ odpovídá poţadavkům na danou úroveň obtíţnosti. Počet úloh snadných úloh (s úspěšností vyšší neţ 80 %) byl v subtestu poměrně vysoký (41 %). Úlohy s úspěšností vyšší neţ 90 % tvořily 10 % testu, coţ je rovněţ dost vysoký počet. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 12 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 12: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT

Tabulka 33 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako

41

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 33: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu NJ 1 DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-6,6 +1,1 -7,8 -2,2 -4,2 -3,9

CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D

+0,5 +4,1 -3,4 -0,7 -2,7 -0,0 +1,2 +1,1

4. část 20 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 5. část 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


D D D D D D D

-6,0 -4,6 -4,6 -3,5 -6,0 -5,8 -7,4

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D

-0,7 -6,0 -4,6 -6,6 -3,4 -6,5 -7,7 -7,1 +3,4 -13,4 -8,2 -3,9 -7,9

O kolik %

-7,6 -4,9 -3,5 -3,0 -2,8

Dívky

D D D D D

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

O kolik %

Chlapci

Úloha 1. část 1 2 3 4 5 2. část 6 7 8 9 10 11 3. část 12 13 14 15 16 17 18 19

Úloha

Úspěšnější

NJ1DT

Z tabulky 33 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti ve všech částech subtestu, kromě 2. části, ve které neřešila ţádná ze skupin úlohy úspěšněji. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 13. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

42

Graf 13: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – NJ 1 DT

Subtest NJ 1 DT obsahoval 39 úloh (včetně podúloh). U 31 úloh, tj. u 79, 4% byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení úloh mezi skupinou dívek a skupinou chlapců. Z grafu 13 je patrné, ţe v 71,7 % úloh byl rozdíl v úspěšnosti řešení ve prospěch dívek. Pouze u dvou úloh (5,1 %) byli v řešení úspěšnější chlapci. Úlohy, které řešily úspěšněji dívky, vykazují vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţité při řešení jsou u vyšší neţ u chlapců. Hodnota rozdílu v úspěšnosti dívek dosahuje v průměru 5 procentních bodů. V úloze 30 je rozdíl v úspěšnosti dívek nejvyšší (13,4%). Dívky byly úspěšnější ve všech částech subtestu NJ 1 DT. Subtest NJ 1 DT vykazuje velkou míru genderového zatížení ve prospěch dívek.

9.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či

43

dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

9.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu NJ 1 DT V tabulce 34 je uvedeno, jaké formáty úloh se v subtestu NJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 34: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu NJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33 13, 14, 16 20, 20.1, 20.2, 20.3, 20.4, 20.4, 20.6

Subtest NJ 1 PS byl sestaven z jednoho typu úloh a ze tří různých formátů úloh. Jednalo se o úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (v 1., 2. a 5. části subtestu), dichotomické úlohy (ve 3. části subtestu) a přiřazovací úlohu se šesti podúlohami ve 4. části subtestu. Jako nejvíce genderově zatíţený formát se ukázaly úlohy s výběrem odpovědi, a to zejména v 1. části subtestu, kde bylo genderově zatíţeno ve prospěch dívek 100 % testových úloh. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevila přiřazovací úloha, která tvořila 4. část subtestu, protoţe ve všech jejích podúlohách byly rovněţ dívky úspěšnější neţ chlapci. V 5. části subtestu, který ověřoval jazykovou kompetenci pomocí úloh s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, byly v řešení úloh dívky úspěšnější v 92,3 % případů. Ve 2. části subtestu, ve které se rovněţ objevily úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dosáhly dívky lepší úspěšnosti u 66,6 % úloh. Jako relativně nejméně zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy ve 3. části subtestu, v nichţ 25 % úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch dívek a v 1 úloze (tj. 12,5 %) byli úspěšnější chlapci. V této části dosáhli chlapci největšího rozdílu v řešení (úloha 13).

9.6 Úspěšnost podle částí subtestu Subtest NJ 1 DT byl rozdělen do 5 částí, ve kterých se k výchozímu textu/textům vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 35 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

44

Tabulka 35: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu NJ 1 DT

Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část

Formát úloh mch mch dich. přiř. mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

D D D D D

V subtestu NJ 1 DT byly dívky úspěšnější ve všech částech, tj. ve všech formátech testových úloh. Největších hodnot rozdílu dosahovaly výsledky dívek v úlohách s výběrem odpovědi, které tvořily 60 % testových úloh.

9.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Německý jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 79,4 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 71,7 % testových úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. V subtestu NJ 1 PS byly pouţity 3 formáty testových úloh. Výrazně převaţovaly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 58,9 % testových úloh. Tyto úlohy se projevily jako genderově zatíţené ve prospěch dívek. Dalším formátem obsaţeným v subtestu NJ 1 PS byly přiřazovací úlohy. Tyto úlohy tvořily 17,9 % testu a prokázalo se, ţe v nich byly dívky 100% úspěšnější neţ chlapci. Dichotomické úlohy, které tvořily 20,5 % testu, byly genderově nejméně zatíţeným formátem testových úloh. Jako genderově zatíţená se projevila čtvrtina dichotomických úloh. Skupina dívek byla početnější a tvořila 68,3 % testovaných, skupina chlapců tvořila 31,6 % testovaných. Z uvedených údajů vyplývá, ţe úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu NJ 1 DT projevily jako genderově zatížené ve prospěch dívek. Subtest Německý jazyk 1 – čtení je proto třeba označit jako genderově zatížený ve prospěch dívek.

45

10

Francouzský jazyk 1

Subtest Poslech 10.1 Struktura subtestu FJ 1 PS Subtest Francouzský jazyk 1 – poslech byl v Maturitě nanečisto spolu se subtestem Francouzský jazyk 1 – čtení součástí didaktického testu z francouzského jazyka. Subtest Francouzský jazyk 1 – poslech (dále FJ 1 PS) obsahoval 20 uzavřených a otevřených testových úloh (24 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 36. Tabulka 36: Zastoupené typy úloh v subtestu FJ 1 PS Počet úloh (podúloh)

Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

4 8 1 (5) 7

10.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách v subtestu FJ 1 PS Testování FJ 1 PS se zúčastnilo 553 ţáků, 475 dívek a 78 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.8 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 59,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +4,1 % ve prospěch chlapců.



46

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu FJ 1 PS dosáhly dvě úlohy úspěšnosti niţší neţ 30 %. Čtyři úlohy měly úspěšnost vyšší neţ 80 %, jedna úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 37. Tabulka 37: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu FJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 2 18 4

Subtest FJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 8,3 75 16,6

Z tabulky 37 je dobře patrné, ţe 75 % testu tvořily úlohy s přiměřenou úspěšností, coţ odpovídá testované úrovni obtíţnosti. Necelých 20 % tvořily úlohy, jejichţ úspěšnost byla vyšší neţ 80 %. Skutečnost, ţe z těchto úloh pouze 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 %, vypovídá o tom, ţe úlohy byly pro danou úroveň obtíţnosti vybrány správně.

Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 14 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 14: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 PS

47

Tabulka 38: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 PS

úspěšnější

CH CH CH CH

D D D D

+6,3 +3,8 +6,7 +3,1


D D D D D D D

+2,1 +2,5 +16,1 -1,9 +2,9 +15,4 +10,1


D D D D D D D D

+11,1 -7,0 +4,2 -2,4 -4,0 -3,1 -1,4 +2,1

CH CH CH CH CH

D D D D D

+7,1 +4,4 +5,4 +8,7 +9,7

o kolik %

dívky

1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 10 11 3. část 12 13 14 15 16 17 18 19 4. část 20 20.1 20.2 20.3 20.4

chlapci

úloha

FJ1PS

Tabulka 38 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 38 je patrné, ţe dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 1., 2. a 4. části subtestu. Ve 3. části subtestu byli úspěšnější chlapci. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 15. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

48

Graf 15: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – FJ 1 PS

Subtest FJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 17 úloh, tj. u 70,8 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 15 je zřejmé, ţe 14 úloh (58,3 % testových úloh) řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější ve 3 úlohách (tj. v 12,5 % testu). Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 3,8 % do 16,1 %. Rozdíl vyšší neţ 10 procentních bodů ve prospěch chlapců se objevil u úloh 7, 10, 11 a 12. Subtest FJ 1 PS vykazuje vyšší míru genderového zatížení ve prospěch chlapců.

10.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů.

49

Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

10.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu FJ 1 PS Tabulka 39 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu FJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 39: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu FJ 1 PS Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 4 12, 13, 14, 16, 17 20, 20.1, 20.2, 20.3, 20.4 7, 10, 11

V subtestu FJ 1 PS se vyskytovaly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy. Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Jako nejvíce genderově zatíţený formát úloh lze označit úlohy přiřazovací, ve kterých byli chlapci 100% úspěšnější neţ dívky. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi, které rovněţ řešili ve 100 % případů úspěšněji chlapci neţ dívky. U dichotomických úloh bylo genderově zatíţeno 62,5 % úloh. V tomto případě však řešily úlohy úspěšněji dívky neţ chlapci. V otevřených úlohách dosáhli chlapci nejvýraznějších rozdílů v řešení. 42,8 % otevřených úloh bylo genderově zatíţeno v jejich prospěch.

10.6 Úspěšnost podle částí subtestu FJ 1 PS Subtest FJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 40 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 40: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu FJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch OÚ dich. přiř.

50

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

Z tabulky 40 vyplývá, ţe ve třech čtvrtinách testu dosáhli chlapci vyššího rozdílu v úspěšnosti neţ dívky (1., 2. a 4.část subtestu). Dívkám nejspíš více vyhovovaly dichotomické úlohy ve 3. části subtestu.

10.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Francouzský jazyk 1 – poslech prokázalo, ţe 70,8 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 58,3 % řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. V subtestu byly pouţity uzavřené a otevřené úlohy. Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se ukázaly úloh přiřazovací. Tyto úlohy tvořily 20,8 % testu a ve 100 % případů je řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a bylo mezi nimi 62,5 % genderově zatíţených úloh. Dichotomické úlohy byly jediným formátem úloh, u kterého dosáhly dívky vyšší hodnoty rozdílu úspěšnosti neţ chlapci. Otevřené úlohy tvořily 29,1 % testu a genderově zatíţeno bylo 42,8 % z nich. Zatíţení bylo v tomto případě opět ve prospěch chlapců. U všech úloh s výběrem odpovědi v subtestu FJ 1 PS se projevilo genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Ačkoliv skupina dívek tvořila 85,8 % všech testovaných a skupina chlapců pouze 14,1 % testovaných, byli ve třech částech testu celkově úspěšnější chlapci neţ dívky. Lze proto říci, ţe v subtestu FJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově zatížené. Subtest Francouzský jazyk 1 – poslech je třeba označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců.

51

11

Francouzský jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 11.1 Struktura subtestu FJ 1 DT Subtest Francouzský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z francouzského jazyka. Stubtest Francouzský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále FJ 1 DT) byl sestaven z 33 uzavřených testových úloh (38 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 41. Tabulka 41: Zastoupené typy úloh v subtestu FJ 1 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy


11.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT Testování FJ 1 DT se zúčastnilo 553 ţáků, 475 dívek a 78 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.9 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 62,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -1,7 % ve prospěch dívek.



52

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu FJ 1 DT byla úspěšnost čtyř úloh niţší neţ 30 procentních bodů. Jedenáct úloh dosáhlo úspěšnosti vyšší neţ 80 %, u čtyř úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 42. Tabulka 42: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu FJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 4 22 11

Subtest FJ 1 DT úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 10,5 57,8 28,9

Podle údajů z tabulky 42 je zřejmé, ţe téměř 60 % testu bylo tvořeno úlohami, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. V deseti procentech testu dosáhli testovaní úspěšnosti niţší neţ 30 % (nejniţší úspěšnosti dosáhla úloha 4 – 15,9 %). Téměř třetina testových úloh (28,9 %) bylo tvořeno úlohami, které dosáhly úspěšnosti 80 a více procentních bodů. Stejné procento jako u úloh obtíţných, tj. 10,5 % úloh bylo velmi snadných (úspěšnost nad 89 %). Tyto úlohy pravděpodobně neodpovídaly svou obtíţností ověřované úrovni dovedností.

Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 16 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 16: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT

53

Tabulka 43: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu FJ 1 DT


D D D D D D D D D D

-1,8 -0,9 -0,7 +2,6 +3,9 +1,3 -2,2 -2,3 +4,5 -7,1

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-11,1 -1,4 -0,7 -0,6 +3,3 +1,7

o kolik %

+2,3 +3,0 +3,0 -6,6

dívky

D D D D

4. část 21 21.1 21.2 21.3 21.4 21.5 5. část 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

chlapci

CH CH CH CH

úloha

o kolik %

chlapci

úloha 1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 3. část 15 16 17 18 19 20

dívky

úspěšnější

FJ1DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-6,6 -1,3 -3,1 -4,4 -15,6 -0,9

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D

-6,0 +9,1 -12,6 +7,9 +9,5 -10,2 -2,5 +0,7 -5,9 -6,6 -4,2 -6,9

Tabulka 43 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Z tabulky 43 je patrné, ţe chlapci byli výrazněji úspěšnější pouze v 1. části subtestu. V ostatních částech dosáhly vyššího rozdílu v úspěšnosti dívky (2.–5. část). Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 17. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

54

Graf 17: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – FJ 1 DT

Do subtestu FJ 1 DT bylo zařazeno 38 testových úloh včetně podúloh. U 23 úloh, tj. u 60,5 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 14 úlohách (36,8 % testových úloh) byly úspěšnější dívky neţ chlapci. Chlapci byli úspěšnější v 9 úlohách (tj. ve 23,6 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla menší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek byl ve 4 úlohách vyšší neţ 10 procentních bodů (úlohy 15, 21.4, 24. a 27). Ve skupině chlapců rozdíl v úspěšnosti dosáhl maximální hodnoty 9,5 % (úloha 26). Subtest FJ 1 PS vykazuje mírné genderové zatížení ve prospěch dívek.


55


11.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu FJ 1 DT Tabulka 44 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu FJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 44: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu FJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 2, 3, 4, 15, 19, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 30, 31, 32, 33 8, 9, 13, 14 21, 21.2, 21.3, 21.4

V subtestu FJ 1 DT byly zastoupeny uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (3. část) a se čtyřnásobnou volbou (1. a 5. část), dichotomické úlohy (2. část), přiřazovací úlohy a otevřené úlohy. Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu FJ 1 DT úlohy s výběrem odpovědi (68 % z nich). 40,9 % úloh s výběrem odpovědi řešily úspěšněji dívky, 27,2 % chlapci. U tohoto formátu úloh dosáhli chlapci nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Další genderově zatíţený formát úloh – přiřazovací úlohy řešily úspěšněji dívky neţ chlapci (66,6 %). U tohoto formátu úloh dívky dosáhly nevyšší hodnoty rozdílu v úspěšnosti. Relativně nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu FJ 1 DT úlohy dichotomické (40 %). V tomto formátu úloh byli chlapci úspěšnější neţ dívky, protoţe řešili úspěšněji 75 % genderově zatíţených úloh.

11.6 Úspěšnost podle částí subtestu FJ 1 DT Subtest FJ 1 DTS obsahoval 5 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 45 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

56

Tabulka 45: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu FJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část

Formát úloh mch dich. mch přiř. mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

D D D D D

V subtestu FJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti pouze v 1. části. V ostatních částech subtestu byly celkově úspěšnější dívky. Celkový rozdíl mezi úspěšností dívek a chlapců je však velmi malý.

11. 7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Francouzský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 60,5 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 36,8 % řešily úspěšněji dívky, 23,6 % řešili úspěšněji chlapci. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených úloh. Úlohy s výběrem odpovědi byly nejpočetněji zasotupeným formátem v subtestu (57,8 %), dichotomické úlohy tvořily 26,3 % testu. Nejmenší zastoupení měly přiřazovací úlohy (15,7 %). Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly úlohy s výběrem odpovědi (68 %), dále přiřazovací úlohy (66,6 %) a dichotomické úlohy (40 %). Ve všech případech řešily úlohy lépe dívky neţ chlapci. Skupina testovaných byla tvořena z 85,8 % dívkami a z 14,1 % chlapci. Ačkoliv dívky početně převaţovaly, rozdíl v jejich úspěšnosti v subtestu nebyla příliš výrazná. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu FJ 1 DT projevily jako mírně genderově zatížené ve prospěch dívek. Subtest Francouzský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově vyvážený.

57

12

Ruský jazyk

Subtest Poslech 12.1 Struktura subtestu Didaktický test Ruský jazyk 1 byl v Maturitě nanečisto 2006 sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 1 – poslech (dále RJ 1 PS) obsahoval 24 testové úlohy, z nichţ 7 úloh bylo otevřených a 17 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 46. Tabulka 46: Zastoupené typy úloh v subtestu RJ 1 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh 9 9 7

12.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS Testování RJ 1 PS se zúčastnilo 153 ţáků, z toho 119 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.10 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 51,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +0,9 % ve prospěch dívek.


10


58

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu RJ 1 PS nedosáhly 3 úlohy úspěšnosti 30 %. Pět úloh mělo úspěšnost vyšší neţ 80 %, 16 úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 47. Tabulka 47: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu RJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 3 16 5

Subtest RJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 12,5 66,6 20,8

Více neţ 65 % testu bylo tvořeno úlohami, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. U tří úloh byla úspěšnost niţší neţ 30 %, nejniţší hodnoty úspěšnosti dosáhla úloha 14 (9,8 %). 20, % testu tvořily úlohy, jejichţ úspěšnost přesáhla 80 procentních bodů. Pouze 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 % (úloha 18 – úspěšnost 94,8 %).

Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 18 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS

59

Tabulka 48 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 48: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS

úspěšnější dívky

o kolik %

1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 10 11 12 3. část 13 14 15 16 17 18 19 4. část 20 21 22 23 24

chlapci

úloha

RJ1PS

CH CH CH CH

D D D D

+2,5 +15,5 -8,8 -10,1


D D D D D D D D

+5,9 +2,1 -18,1 +9,2 +17,6 +2,1 +4,2 -9,7


D D D D D D D

+18,1 -5,0 -23,1 +14,7 -11,3 -4,6 +1,3

CH CH CH CH CH

D D D D D

+5,0 +0,0 +16,8 -5,9 +4,2

Z tabulky 48 je vidět, ţe v ţádné části subtestu nedosáhla ani jedna skupina převahy v úspěšnosti. Dívky dosáhly výraznějšího rozdílu v úspěšnosti v 1. a 3. části subtestu. Chlapci byli úspěšnější ve 2. a 4. části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 18. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy

60

v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 18: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – RJ 1 PS

Subtest RJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 19 úloh, tj. u 79,1 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 18 je patrné, ţe počet úloh, které řešily úspěšněji obě skupiny je velmi vyrovnaný. V 10 úlohách, tj. ve 41,6 % testu byli úspěšnější chlapci a v 9 úlohách tj. v 37,5 % dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 4,2 % do 18,1 %. U dívek bylo rozmezí rozdílu od 4,6 % do 23,1 %. Rozdíl vyšší neţ 10 procentních bodů ve prospěch chlapců se objevil u pěti úloh, u dívek u čtyř úloh. Z uvedených údajů vyplývá, ţe subtest RJ 1 PS je genderově neutrální.

12.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje

61

sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

12.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu RJ 1 PS Tabulka 49 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu RJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 49: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu RJ 1 PS Formát úloh mch dich. OÚ

Čísla úloh 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 11, 12 13, 14, 15, 16, 17, 18

Subtest RJ 1 PS byl sestaven z uzavřených a otevřených testových úloh. Uzavřené testové úlohy byly zastoupeny úlohami s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomickými úlohami. Ve všech úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy.

Jako nejvíce genderově zatíţený typ úloh lze označit úlohy otevřené (85,7 %). 57,1 % otevřených úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. Nejvyššího rozdílu dívky dosáhly v úloze 15 (-23,1 %). Rovněţ chlapci dosáhli v otevřených úlohách nejvyššího rozdílu v úspěšnosti (úloha 13 – rozdíl 18,1 %). Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 PS úlohy dichotomické (75 %). Chlapci lépe řešili 50 % dichotomických úloh. Třetím genderově zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi (33,3 %). V jejich řešení byly dívky úspěšnější neţ chlapci (22,2 %).

12.6 Úspěšnost podle částí subtestu RJ 1 PS Subtest RJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 50 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 50: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu RJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch dich. OÚ mch

62

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

V tabulce 50 je dobře patrné, ţe úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 PS byla

vyrovnaná.

12.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Ruský jazyk 1 – poslech prokázalo, ţe 79,1 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 41,6 % řešili úspěšněji chlapci, 37,5 % úloh řešily úspěšněji dívky. V subtestu byly pouţity uzavřené a otevřené úlohy. Genderově nejvíce zatíţeny byly otevřené úlohy, které tvořily 29,1 % testu. 57 % otevřených úloh řešily úspěšněji dívky neţ chlapci. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a 75 % z nich bylo genderově zatíţeno. V 50 % dichotomických úloh byli výrazně úspěšnější chlapci. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 37,5 % subtestu a genderové zatíţení se projevilo u 33,3 % z nich. V těchto úlohách byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,7 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,2 %). Ačkoliv počet genderově zatíţených úloh v subtestu RJ 1 PS byl relativně vysoký, ţádná ze skupin však nedosáhla výraznější převahy v úspěšnosti při řešení subtestu. Proto lze proto říci, ţe v subtestu RJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově neutrální. Subtest Ruský jazyk 1 – poslech je moţné označit jako genderově neutrální.

63

13

Ruský jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 13.1 Struktura subtestu RJ 1 DT Subtest Ruský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z ruského jazyka. Stubtest Ruský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále RJ 1 DT) obsahoval 33 uzavřených testových úloh (39 úloh včetně podúloh). Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 51. Tabulka 51: Zastoupené typy úloh v subtestu RJ 1 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy


13.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT Testování RJ 1 DT se zúčastnilo 153 ţáků, 119 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.11 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 54,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +1,7 % ve prospěch chlapců.


11


64

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu RJ 1 DT byla u 5 úloh úspěšnost niţší neţ 30 procentních bodů a u 5 úloh přesáhla úspěšnost 80 %. Dvacet devět úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 52. Tabulka 52: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu RJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 5 29 5

Subtest RJ 1 DT úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 12,8 74,3 12,8

Z tabulky 52 je zřejmé, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (74,3 %) tvořily úlohy, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Shodné procento úloh (12,8 %) nedosáhlo úspěšnosti 30 % a nepřesáhlo úspěšnost 90 %. Nejniţší hodnotu úspěšnosti dosáhla úloha 14 (úspěšnost 13,1 %). Ţádná úloha nedosáhla 90% úspěšnosti. Úlohy snadné a obtíţné tvořily dohromady čtvrtinu všech testových úloh. Graf 19 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 19: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT

65

Tabulka 53: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu RJ 1 DT

-0,8 +5,9 +16,4 +10,5

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-3,8 +16,8 +2,9 +8,8 -13,0 +10,9


D D D D D D D D D D

+12,2 +3,8 -0,8 +2,1 -7,6 -2,5 +3,8 +10,1 +5,9 +19,7

4. část 21 21.1 21.2 21.3 21.4 21.5 21.6 5. část 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

o kolik %

o kolik %

D D D D

dívky

dívky

CH CH CH CH

chlapci

chlapci

úloha 1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 10 3. část 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

úloha

úspěšnější

RJ1DT


D D D D D D D

+4,6 -1,3 +13,9 -17,2 +14,3 +5,5 -0,8

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D

+0,8 -13,0 +2,1 +3,4 -22,7 -3,8 -14,7 +3,8 -4,2 +6,7 -9,7 -0,8

Tabulka 53 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 53 ukazuje, ţe chlapci byli výrazněji úspěšnější v 1.–4. části subtestu. Dívky byly úspěšnější pouze v 5. části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 20. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

66

Graf 20: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – RJ 1 DT

Subtest RJ 1 DT obsahoval 39 testových úloh včetně podúloh. U 29 úloh, tj. u 74,3 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 20 úlohách (51,2 % testových úloh) byli úspěšnější chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější v 9 úlohách (tj. ve 23 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla menší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek byl v 5 úlohách vyšší neţ 10 procentních bodů, u chlapců byl tento rozdíl v 9 úlohách. Nejvyšší hodnoty rozdílu dosáhly dívky v úloze 26 (-22,7 %), chlapci v úloze 20 (19,7 %). Subtest RJ 1 DT vykazuje mírné genderové zatížení ve prospěch chlapců.


67


13.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu RJ 1 DT Tabulka 54 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu RJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 54: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu RJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 23, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32 11, 12, 15, 17, 18, 19, 20 21, 21.1, 21.3, 21.4, 21.5

Subtest RJ 1 DT obsahoval uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (3. a 5. část) a se čtyřnásobnou volbou (2. část), dichotomické úlohy (3. část) a přiřazovací úlohy (4. část). Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 DT úlohy s výběrem odpovědi (77,2 %). 45,4 % úloh s výběrem odpovědi řešili úspěšněji chlapci, 31,8 % dívky. U tohoto formátu úloh dosáhly dívky nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Další genderově zatíţený formát úloh – přiřazovací úlohy (71,4 %) řešili úspěšněji chlapci neţ dívky (57,1 %). Relativně nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu RJ 1 DT úlohy dichotomické (70 %). V tomto formátu úloh byli chlapci úspěšnější neţ dívky, protoţe řešili úspěšněji 60 % dichotomických úloh.

13.6 Úspěšnost podle částí subtestu RJ 1 DT Subtest RJ 1 DT obsahoval 5 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 55 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu. Tabulka 55: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu RJ 1 DT Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část

Formát úloh mch mch dich přiř. mch

68

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

D D D D D

V subtestu RJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti ve všech částech kromě 5. části, ve které byly úspěšnější dívky. Celkový rozdíl mezi úspěšností dívek a chlapců je však velmi malý.

13. 7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Ruský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 74,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 51,9 % řešili úspěšněji chlapci, 23 % řešily úspěšněji dívky. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených úloh. Úlohy s výběrem odpovědi byly nejpočetněji zastoupeným formátem v subtestu (56,4 %), dichotomické úlohy tvořily 25,6 % testu. Nejmenší zastoupení měly přiřazovací úlohy (17,9 %). Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly úlohy s výběrem odpovědi (77,2 %), dále přiřazovací úlohy (71,4 %) a dichotomické úlohy (70 %). Všechny formáty úloh řešili lépe chlapci neţ dívky. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,7 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,2 %). I kdyţ počet genderově zatíţených úloh v subtestu RJ 1 DT dosahoval téměř tří čtvrtin subtestu, ţádná skupina nedosáhla výraznější převahy v úspěšnosti při řešení subtestu. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu RJ 1 DT projevily jako mírně genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově vyvážený.

69

14

Španělský jazyk

Subtest Poslech 14.1 Struktura subtestu Didaktický test Španělský jazyk 1 obsahoval v Maturitě nanečisto 2006 dva subtesty – poslech a čtení a jazykovou kompetenci. Subtest Španělský jazyk 1 – poslech (dále SJ 1 PS) obsahoval 24 testových úloh. 16 úloh bylo uzavřených a 8 úloh bylo otevřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 56. Tabulka 56: Zastoupené typy úloh v subtestu SJ 1 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh 8 8 8

14.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS Testování SJ 1 PS se zúčastnilo 152 ţáků, z toho 118 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.12 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 67,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +4,2 % ve prospěch chlapců.


12


70

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu SJ 1 PS se objevila pouze 1 úloha, jejíţ úspěšnost byla niţší neţ 30 procentních bodů. Dvanáct úloh mělo úspěšnost vyšší neţ 80 %, 11 úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 57. Tabulka 57: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu SJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 1 11 12

Subtest SJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 4,1 45,8 50

Snadné úlohy s úspěšností vyšší neţ 80 % tvořily polovinu subtestu SJ 1 PS. Dvě úlohy (8,3 %) dosáhly úspěšnosti nad 90 %. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli testovaní v úloze 7 (98 %). Úlohy, které svou úspěšností odpovídaly ověřované úrovni dovednosti, tvořily 45,8 % subtestu. Pouze jedna úloha v subtestu dosáhla úspěšnosti pod 30 procentních bodů (úloha 22 – úspěšnost 13,2 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 21 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 21: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS

71

Tabulka 58 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 58: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 PS


o kolik %

1. část 1 2 3 4 2. část 5 6 7 8 9 10 11 12 3. část 13 14 15 16 17 18 19 20 4. část 21 22 23 24

chlapci

úloha

SJ1PS

CH CH CH CH

D D D D

+15,1 +9,2 -0,3 +16,7


D D D D D D D D

+1,6 +16,6 +2,5 +6,0 +8,6 -10,4 -9,6 +8,2


D D D D D D D D

+13,2 +3,5 +1,0 +8,2 +0,1 -4,9 -8,3 +4,7

CH CH CH CH

D D D D

+5,5 +2,0 +9,4 +3,0

Z tabulky 58 vyplývá, ţe skupina chlapců byla úspěšnější ve všech částech subtestu SJ 1 PS. Rozdíl v úspěšnosti ve prospěch dívek je patrný ve dvou úlohách ve druhé a ve třetí části subtestu. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 22. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy

72

v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 22: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – SJ 1 PS

Subtest SJ 1 PS obsahoval 24 testových úloh. U 18 úloh, tj. u 75 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 22 je zřejmě, ţe počet úloh, které řešili úspěšněji chlapci, výrazně převyšuje počet úloh, ve kterých byly úspěšnější dívky. Chlapci byli úspěšnější ve 14 úlohách, tj. v 58,3 % subtestu, dívky byly úspěšnější ve 4 úlohách, tj. 16,6 % subtestu. Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 3 % do 16,7 %. Ve skupině dívek byl rozdíl od 4,9 % do 10,41 %. Rozdílu vyššího neţ 10 procentních bodů dosáhli chlapci u 4 úloh, dívky u 1 úlohy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe subtest SJ 1 PS je genderově zatížený ve prospěch chlapců.

14.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a

73

ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

14.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu SJ 1 PS Tabulka 59 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu SJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 59: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu SJ 1 PS Formát úloh mch dich. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 4, 21, 23, 24 13, 14, 16, 18, 19, 20 6, 8, 9, 10, 11, 12

Subtest SJ 1 PS obsahoval uzavřené a otevřené testové úlohy. Uzavřené testové úlohy byly zastoupeny úlohami s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou a dichotomickými úlohami. Ve všech úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy.

V subtestu SJ 1 PS se všechny úlohy projevily jako stejnou měrou genderově zatíţené. Kaţdý formát úloh byl zastoupen 8 úlohami a ve všech případech se 6 úloh, tj. 75 % z nich projevilo jako genderově zatíţené. Úlohy s výběrem odpovědi řešili v 75 % úspěšněji chlapci neţ dívky, a proto je lze označit jako genderově nejvíce zatíţené ve prospěch chlapců. V případě dichotomických úloh, které byly rovněţ ze 75 % genderově zatíţeny, byli chlapci úspěšnější u 50 % úloh a dívky u 25 % úloh. Otevřené úlohy, které byly stejně jako ostatní formáty úloh genderovvě zatíţeny ze 75 % řešili v 50 % případů úspěšněji chlapci a ve 25 % případů dívky. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny testovaných nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. U dívek to bylo v úloze 10 (rozdíl 10,4%), u chlapců v úloze 4 (rozdíl 16,7%).

14.6 Úspěšnost podle částí subtestu SJ 1 PS Subtest SJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 60 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

74

Tabulka 60: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu SJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch OÚ dich mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

Tabulka 60 znázorňuje, ţe skupina chlapců byla úspěšnější ve všech částech subtestu SJ 1 PS.

14.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Španělský jazyk 1 – poslech prokázalo, ţe 75 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Chlapci řešili úspěšněji 58,3 % testových úloh. Subtest obsahoval uzavřené a otevřené úlohy. Genderově nejvíce zatíţeny byly úlohy s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou, které tvořily 33,3 % subtestu. Chlapci byli úspěšnější v 75 % úloh s výběrem odpovědi. Dichotomické úlohy tvořily 33, 3 % testu a 75 % z nich bylo genderově zatíţeno. V 50 % dichotomických úloh byli úspěšnější chlapci. Otevřené úlohy tvořily rovněţ 33,3 % testu a 75 % z nich se projevilo jako genderově zatíţených. 50 % otevřených úloh řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. V otevřených úlohách dosáhly obě skupiny nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,6 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,3 %). Počet genderově zatíţených úloh v subtestu SJ 1 PS byl relativně vysoký (75 %) a zatíţení bylo ve prospěch skupiny chlapců. Je třeba říci, ţe v subtestu SJ 1PS se úlohy s výběrem odpovědi s čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a otevřené úlohy projevily jako genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 1 – poslech je moţné označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců.

75

15

Španělský jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 15.1 Struktura subtestu SJ 1 DT Subtest Španělský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence tvořil v Maturitě nanečisto 2006 součást didaktického testu ze španělského jazyka. Stubtest Španělský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále SJ 1 DT) obsahoval 43 uzavřených testových úloh. Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 61. Tabulka 61: Zastoupené typy úloh v subtestu SJ 1 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy

Počet úloh (podúloh) 24 10 9

15.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu SJ 1 DT Testování SJ 1 DT se zúčastnilo 149 ţáků, 115 dívek a 34 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.13 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 63,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +5,9 % ve prospěch chlapců.


13


76

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu SJ 1 DT nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti pod 30 procentních bodů. V 11 úlohách úspěšnost převýšila 80 %. Přiměřené úspěšnosti dosáhlo 32 úloh. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 62. Tabulka 62: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu SJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 0 32 11


Podíl v % 0 74,4 25,4

Z tabulky 52 vyplývá, ţe téměř tři čtvrtiny subtestu (74,4 %) tvořily úlohy, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Ţádná úloha v subtestu neměla úspěšnosti pod 30 %. Nejniţší hodnotu úspěšnosti dosáhla úloha 35 (32,9 %). Úlohy snadné, tj. s úspěšností na 80 % tvořily čtvrtinu všech testových úloh (25,4 %). 6,9 % úloh přesáhlo 90% úspěšnost. Graf 23 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 DT

77

+17,5 +17,0 -9,7 +11,1 +9,9


D D D D D D D D D D

+6,5 +2,8 -4,1 +18,5 -2,2 -3,3 +4,0 -3,0 -2,2 +1,7

CH CH CH CH CH

D D D D D

+6,1 +3,0 +8,0 -8,1 +1,6

o kolik %

D D D D D

4. část 21 22 23 27 25 26 27 28 29 5. část 30 31 32 33 34 35 36 37 6. část 38 39 40 41 42 43

dívky

CH CH CH CH CH

úloha

o kolik %

chlapci

úloha 1. část 1 2 3 4 5 2. část 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 3. část 16 17 18 19 20

dívky

úspěšnější

SJ1DT

chlapci

Tabulka 63: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu SJ 1 DT

CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D

+17,7 -2,9 +11,9 +5,6 +6,1 -2,1 +5,0 +10,7 +17,3


D D D D D D D D

+2,7 +11,8 +7,8 +4,2 +2,2 +10,7 +15,9 +10,1

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+15,1 +4,4 +3,9 +0,9 +17,4 +1,0

Tabulka 63 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 63 ukazuje, ţe chlapci byli nejvýrazněji úspěšnější v 5. a 6. části subtestu, celkově úspěšnější však byli ve všech částech subtestu SJ 1 DT. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 24. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

78

Graf 24: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – SJ 1 DT

Subtest SJ 1 DT byl sestaven ze 43 uzavřených testový úloh. U 35 úloh, tj. u 81,3 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 29 úlohách (67,4 % testových úloh) byli úspěšnější chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější v 6 úlohách (tj. v 13,9 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla větší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek nedosáhl 10 procentních bodů, u chlapců byl tento rozdíl ve 14 úlohách. V 8 úlohách dosáhl rozdíl v úspěšnosti chlapců více neţ 15 procentních bodů (největší rozdíl – úloha 9 – 18,5 %). Nejvyšší hodnoty rozdílu dosáhly dívky v úloze 3 (-9,7 %). Subtest SJ 1 DT vykazuje výrazné genderové zatížení ve prospěch chlapců.


79


15.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu SJ 1 DT Tabulka 64 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu SJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 64: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu SJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 16, 17, 18, 19, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 42 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28, 29

Subtest SJ 1 DT obsahoval uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (5. část) a se čtyřnásobnou volbou (1., 3. a 6. část), dichotomické úlohy (2. část) a přiřazovací úlohy (4. část). Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu SJ 1 DT úlohy přiřazovací úlohy (88,8 %). 77,7 % přiřazovacích úloh řešili úspěšněji chlapci, 11,1 % dívky. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh v subtestu SJ 1 DT byly úlohy s výběrem odpovědi (83,3 %). 4,1 % úloh s výběrem odpovědi řešily úspěšněji dívky, chlapci byli úspěšnější v 79,1 % úloh. U tohoto formátu úloh dosáhly dívky nejvyšší hodnoty rozdílu v úspěšnosti (úloha 3 – rozdíl v úspěšnosti -9,7 %). Dichotomické úlohy byly v subtestu SJ 1 DT genderově zatíţeny ze 70 %. 40 % dichotomických úloh řešili úspěšněji chlapci, 30 % dívky. U tohoto formátu úloh dosáhli chlapci nejvyššího rozdílu v úspěšnosti (úloha 9 – rozdíl v úspěšnosti 18,5 %).

15.6 Úspěšnost podle částí subtestu SJ 1 DT Subtest SJ 1 DT byl sestaven z 6 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 65 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

80

Tabulka 65: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu SJ 1 DT Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část 6. část

Formát úloh mch dich mch přiř. mch mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

V subtestu SJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti ve všech částech. Celkový rozdíl mezi úspěšností chlapců a dívek byl výrazný.

15. 7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Španělský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 81,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 67,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci, 13,9 % řešily úspěšněji dívky. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených úloh. Nejpočetněji zastoupeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi (46,5 %), dichotomické úlohy tvořily 23,2 % testu, přiřazovací úlohy 20,9 %. Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly přiřazovací úlohy (88,8 %), dále úlohy s výběrem odpovědi (83,3 %) a dichotomické úlohy (70 %). Všechny formáty úloh řešili lépe chlapci neţ dívky. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (77,1 %), byla početnější neţ skupina chlapců (22,8 %). Ačkoliv byla skupina chlapců méně početná neţ skupina dívek, byli chlapci úspěšnější ve všech částech subtestu. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a s čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu SJ 1 DT projevily jako genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově zatížený ve prospěch chlapců.

81

16

Italský jazyk

Subtest Poslech 16.1 Struktura subtestu Subtest Italský jazyk 1 – poslech byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z italského jazyka. Subtest Italský jazyk 1 – poslech (dále SJ 1 PS) obsahoval 23 testové úlohy. 16 úloh bylo uzavřených a 8 úloh bylo otevřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 66. Tabulka 66: Zastoupené typy úloh v subtestu IJ 1 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh 6 10 6

16.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu IJ 1 PS Testování IJ 1 PS se zúčastnilo 27 ţáků, z toho 22 dívek a 5 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.14 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 79,3 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +10 % ve prospěch chlapců.


14


82

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu IJ 1 PS se objevila pouze 1 úloha, jejíţ úspěšnost byla niţší neţ 30 procentních bodů. Patnáct úloh mělo úspěšnost vyšší neţ 80 %, 7 úloh dosáhlo přiměřené úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 67. Tabulka 67: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu IJ 1 PS Počet úloh (včetně podúloh) 1 7 15

Subtest IJ 1 PS úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 4,3 30,4 65,2

Úlohy s úspěšností vyšší neţ 80 % tvořily 65,2 % subtestu SJ 1 PS. Devět úloh (39,1 %) dosáhlo úspěšnost nad 90 %. Čtyři úlohy měly úspěšnost 100% (úlohy 2, 4, 9, 12). Úlohy, které svou úspěšností odpovídaly ověřované úrovni dovednosti, tvořily pouze 30,4 % subtestu. Pouze jedna úloha v subtestu dosáhla úspěšnosti niţší neţ 30 procentních bodů (úloha 19 – úspěšnost 29,6 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Graf 25 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 25: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu IJ 1 PS

83

Tabulka 68 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 68: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu IJ 1 PS


o kolik %

1. část 1 2 3 2. část 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 3. část 14 16 17 18 19 20 4. část 21 22 23

chlapci

úloha

IJ1PS

CH CH CH

D D D

+22,7 +0,0 +13,6


D D D D D D D D D D

+0,0 +9,1 +7,3 +4,5 +18,2 +0,0 +13,6 +4,5 +0,0 +4,5

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+16,4 +0,0 +30,0 -5,5 +37,3 +40,9

CH CH CH

D D D

-15,5 +11,8 -1,8

Z tabulky 68 je dobře patrné, ţe skupina chlapců byla úspěšnější ve všech částech subtestu IJ 1 PS kromě 4. části. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 26. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

84

Graf 26: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – IJ 1 PS

Subtest IJ 1 PS obsahoval 23 testových úloh. U 16 úloh, tj. u 69,5 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Z grafu 26 je zřejmě, ţe počet úloh, které řešili úspěšněji chlapci, výrazně převyšuje počet úloh, ve kterých byly úspěšnější dívky. Chlapci byli úspěšnější ve 14 úlohách, tj. v 60,8 % subtestu, dívky byly úspěšnější ve 2 úlohách, tj. 8,6 % subtestu. Rozdíl v úspěšnosti chlapců se pohyboval v rozmezí od 3 % do 16,7 %. Ve skupině dívek byl rozdíl od 4,5 % do 40,9 % (úloha 20). Rozdílu vyššího neţ 10 procentních bodů dosáhli chlapci u 9 úloh, dívky u 1 úlohy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe subtest IJ 1 PS je genderově zatížený ve prospěch chlapců.

16.4 Genderově zatížené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají

85

dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

16.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu IJ 1 PS Tabulka 69 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu IJ 1 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 69: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu IJ 1 PS Formát úloh mch dich. OÚ

Čísla úloh 1, 3, 21, 22 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13 14, 17, 18, 19, 20

Subtest IJ 1 PS obsahoval uzavřené a otevřené (3. část) testové úlohy. Uzavřené testové úlohy byly zastoupeny úlohami s výběrem odpovědi s trojnásobnou (4. část) a čtyřnásobnou volbou (1. část) a dichotomickými úlohami (2. část). Ve všech úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy.

Genderově nejzatíţenějším typem úloh byly v subtestu IJ 1 PS otevřené úlohy (83,3 %). 66,6 % otevřených úloh řešili úspěšněji chlapci, 16,6 % dívky. V otevřených úlohách dosáhla skupina chlapců nejvyšších hodnot rozdílu v úspěšnosti (úloha 20, rozdíl v úspěšnosti 40,9 %) Dichotomické úlohy byly genderově zatíţeny ze 70 %. Tyto úlohy řešili ve všech případech lépe chlapci neţ dívky. Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 66,6 %. 75 % z genderově zatíţených úloh s výběrem odpovědi řešili lépe chlapci, 25 % dívky. V těchto úlohách dosáhla největší hodnoty rozdílu v úspěšnosti skupina dívek (úloha 21, rozdíl v úspěšnosti 15,5).

16.6 Úspěšnost podle částí subtestu IJ 1 PS Subtest IJ 1 PS byl rozdělen do 4 částí, ve kterých se k výchozí nahrávce/nahrávkám vztahoval stejný typ úloh. V tabulce 70 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

86

Tabulka 70: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu IJ 1 PS Část 1. část 2. část 3. část 4. část

Formát úloh mch dich OÚ mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH

D D D D

Z tabulky 70 vyplývá, ţe skupina chlapců byla úspěšnější v 1.–3. části subtestu IJ 1 PS a skupina dívek dosáhla lepších výsledků ve 4. části subtestu.

16.7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Italský jazyk 1 – poslech prokázalo, ţe 69,5 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Chlapci řešili úspěšněji 60,8 % testových úloh, dívky 8,6 %. Subtest obsahoval uzavřené a otevřené úlohy. Nejvýrazněji genderově zatíţeny byly otevřené úlohy (83,3 %), které tvořily 26 % testu. Dichotomické úlohy tvořily 43,4 % testu a 70 % z nich bylo genderově zatíţeno. Všechny geniově zatíţené úlohy řešili lépe chlapci neţ dívky. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou tvořily 26 % subtestu. 75 % genderově zatíţených úloh řešili lépe chlapci, 25 % dívky. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (81,4 %) početně převyšovala skupinu chapců (18,5 %). I přesto však chlapci dosáhli při testování výrazně vyšší úspěšnosi neţ dívky. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a otevřené úlohy se v subtestu IJ 1 PS projevily jako genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Italský jazyk 1 – poslech je moţné označit jako výrazně genderově zatížený ve prospěch chlapců.

87

17

Italský jazyk 1

Subtest Čtení a jazyková kompetence 17.1 Struktura subtestu IJ 1 DT Subtest Italský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí didaktického testu z italského jazyka. Stubtest Italský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence (dále IJ 1 DT) obsahoval 41 uzavřených testových úloh. Typy a formáty úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 71. Tabulka 71: Zastoupené typy úloh v subtestu IJ 1 DT

Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy př. – přiřazovací úlohy

Počet úloh (podúloh) 24 10 9

17.2 Úspěšnost dívek a chlapců v subtestu IJ 1 DT Testování IJ 1 DT se zúčastnilo 27 ţáků, 22 dívek a 5 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.15 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení subtestu dosáhla 73,8 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +1,9 % ve prospěch chlapců.


15


88

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V subtestu IJ 1 DT měly 3 úlohy úspěšnost niţší neţ 30 procentních bodů. U 23 úloh úspěšnost přesáhla 80 %. Přiměřené úspěšnosti dosáhlo 15 úloh. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 72. Tabulka 72: Struktura úspěšnosti testových úloh v subtestu IJ 1 DT Počet úloh (včetně podúloh) 3 15 23


Podíl v % 7,3 36,5 56

Tabulka 72 ukazuje, ţe úlohy, které zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti, tvořily pouze 36,5 % subtestu. Tři úlohy v subtestu (7,3 %) nedosáhly 30% úspěšnosti. Nejniţší úspěšnost byla u úlohy 16 (3,7 %). Snadné úlohy, tj. s úspěšností na 80 % tvořily více neţ polovinu (56 %) testových úloh (25,4 %). 43,9 % úloh přesáhlo 90% úspěšnost. Takovéto úlohy v tak velkém zastoupení neodpovídají ověřované obtíţnosti. Graf 27 uvádí rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 27: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu IJ 1 DT

Tabulka 73 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním.

89

Tabulka 73: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v subtestu IJ 1 DT

+22,7 -5,5 -30,9 +0,0 -8,2 +16,4


D D D D D D D D

+13,6 +1,8 +4,5 +45,5 +7,3 +0,0 +0,0 +36,4

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+19,1 +20,0 +0,0 +4,5 +4,5 +9,1

4. část 21 21.1 21.2 21.3 21.4 21.5 5. část 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

o kolik %

o kolik %

D D D D D D

dívky

dívky

CH CH CH CH CH CH

chlapci

chlapci

úloha 1. část 1 2 3 4 5 6 2. část 7 8 9 10 11 12 13 14 3. část 15 16 17 18 19 20

úloha

úspěšnější

IJ1DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-7,0 +9,1 +9,1 -15,5 -10,9 -20,0

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D

-14,5 -15,5 +4,5 -4,5 +27,3 +2,7 +14,5 +6,4 -2,7 +0,0 -1,8 +9,1 -25,5 -15,5 -41,8

Tabulka 73 znázorňuje, ţe chlapci byli úspěšnější v prvních třech částech subtestu a dívky dosahovaly lepších výsledků ve čtvrté a páté části subtestu IJ 1 DT. Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 24. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

90

Graf 28: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – IJ 1 DT

Subtest IJ 1 DT byl sestaven z 41uzavřených testový úloh. U 34 úloh, tj. u 82,9 % byl shledán signifikantní rozdíl v řešení dívek a chlapců. Ve 20 úlohách (48,7 % testových úloh) byli úspěšnější chlapci neţ dívky. Dívky byly úspěšnější v 14 úlohách (tj. v 34,1 % subtestu). Průměrná hodnota rozdílu v úspěšnosti chlapců byla větší neţ hodnota rozdílu úspěšnosti u dívek. Rozdíl v úspěšnosti dívek dosáhl v úloze 36 41,8 %. Nejvyšší hodnota rozdílu u chlapců byla v úloze 10 (45,5 %). Subtest IJ 1 DT vykazuje mírné genderové zatížení ve prospěch chlapců.


91


17.5 Genderově zatížené typy úloh v subtestu IJ 1 DT Tabulka 64 uvádí, jaké formáty úloh se v subtestu IJ 1 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 74: Genderově zatíţené formáty úloh v subtestu IJ 1 DT Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 1, 2, 3, 5, 6, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 33, 34, 35, 36 7, 9, 10, 11, 14 21, 21.1, 21.2, 21.3, 21.4, 21.5

Subtest IJ 1 DT obsahoval uzavřené úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou (3. a 5. část) a se čtyřnásobnou volbou (1. část), dichotomické úlohy (2. část) a přiřazovací úlohy (4. část). Ve všech těchto úlohách se objevily genderově zatíţené úlohy. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly v subtestu IJ 1 DT úlohy přiřazovací úlohy (100 %). 66,6 % přiřazovacích úloh řešily lépe dívky, 33,3% úspěšněji řešili chlapci. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh v subtestu IJ 1 DT byly úlohy s výběrem odpovědi (95,8 %). 56,5 % úloh s výběrem odpovědi řešili lépe chlapci, 43,4 % dívky. U tohoto formátu úloh dosáhly dívky nejvyšší hodnoty rozdílu v úspěšnosti (úloha 36 – rozdíl v úspěšnosti -41,8 %). Dichotomické úlohy byly v subtestu IJ 1 DT genderově zatíţeny z 50 %. Všechny dichotomické úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch chlapců. Chlapci v dichotomických úlohách dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úspěšnosti (úloha 10 – rozdíl v úspěšnosti 45,5 %).

17.6 Úspěšnost podle částí subtestu IJ 1 DT Subtest IJ 1 DT obsahoval 5 částí, ve kterých se stejný typ úloh vztahoval k výchozímu textu/textům. V tabulce 75 je uvedeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v jednotlivých částech subtestu.

92

Tabulka 75: Úspěšnost podle formátu úloh a části subtestu IJ 1 DT Část 1. část 2. část 3. část 4. část 5. část

Formát úloh mch dich mch přiř. mch

Chlapci

Dívky

CH CH CH CH CH

D D D D D

V subtestu IJ 1 DT dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti v 1.–3. části subtestu, ve 4. a 5. části byly celkově úspěšnější dívky. Celkový rozdíl mezi úspěšností chlapců a dívek však nebyl příliš výrazný.

15. 7 Závěr Šetření genderové neutrality v subtestu Italský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 82,9 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 48,7 % úloh řešili úspěšněji chlapci, 34,1 % řešily úspěšněji dívky. Subtest obsahoval 3 formáty uzavřených testových úloh. Nejčastěji zastoupeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi (58,5 %), dichotomické úlohy tvořily 24,3 % testu, přiřazovací úlohy 21,9 %. Genderově nejzatíţenějším formátem subtestu byly přiřazovací úlohy (100 %), dále úlohy s výběrem odpovědi (95,8 %) a dichotomické úlohy (50 %). Přiřazovací úlohy řešily dívky lépe neţ chlapci, v ostatních formátech byli chlapci úspěšnější. Skupina dívek, které se testování zúčastnily (81,4 %) byla výrazně početnější nţ skupina chapců (18,5 %). Ţádná ze skupin však nedosáhla výraznější převahy v úspěšnosti a výkon obou skupin lze označit za vyrovnaný. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a s čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu IJ 1 DT projevily jako mírně genderově zatížené ve prospěch chlapců. Subtest Italský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence je moţné označit jako genderově mírně zatížený ve prospěch chlapců.

93

16

Závěr

Pilotní šetření Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 – Společná část maturitní zkoušky provedené na základě analytických výstupů zjišťovalo, jak řeší dívky a chlapci různé typy a formáty testových úloh. Bylo analyzováno 15 testových souborů z 9 předmětů. Jednalo se o předpokládané předměty nové maturitní zkoušky, tj. o český jazyk 1, matematiku 1, občanský základ a šest cizích jazyků. V cizích jazycích byl v roce 2006 v rámci Maturity nanečisto ověřován kompletní didaktický test, tzn. subtest poslech a subtest čtení a jazyková kompetence.

Následující tabulka uvádí souhrn nejdůleţitějších údajů o jednotlivých předmětech. Jsou to počet úloh (v procentech), u kterých byly na základě šetření shledány signifikantní rozdíly v úspěšnosti, dále rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců (záporná hodnota je u skupiny dívek) a průměrná úspěšnost všech testovaných. Předmět CJ MA1 OZ AJ1PS AJ1DT NJ1PS NJ1DT FJ1PS FJ1DT RJ1PS RJ1DT SJ1PS SJ1DT IJ1PS IJ1DT

% genderově Rozdíl zatížených Úspěšnost v úspěšnosti úloh 51,2 -0,1 68,6 56,2 3,0 56,8 60,0 2,6 67,6 80,0 6,0 73,2 52,3 3,2 74,8 44,4 -0,2 71,3 79,4 -3,9 74,9 70,8 4,1 59,5 60,5 -1,7 62,5 79,1 0,9 51,9 73,7 1,7 54,4 75,0 4,2 67,9 81,3 5,9 63,8 69,5 10,0 79,3 82,9 1,9 73,8

Z 15 analyzovaných testů a subtestů je 5 možné označit jako genderově neutrální (CJ1, NJ1PS, FJ 1DT, RJ1PS a RJ1DT), jeden jako genderově zatížený ve prospěch dívek (NJ1DT) a 9 jako genderově zatížených ve prospěch chlapců. Ve všech analyzovaných testech a subtestech bylo podrobně analyzováno, jaké typy a formáty úloh jsou v testu obsaţeny a nakolik jsou genderově zatíţeny. Na základě této analýzy byly určeny u kaţdého předmětu 2 typy nebo formáty úloh, které se projevily jako nejvíce genderově zatíţené. Následující tabulka uvádí přehled těchto úloh v jednotlivých testech/subtestech.

94

Předmět ČJ MA1 OZ AJ1PS AJ1DT NJ1PS NJ1DT FJ1PS FJ1DT RJ1PS RJ1DT SJ1PS SJ1DT IJ1PS IJ1DT

-

Nejvíce zatížené formáty úloh 1. 2. mch př. OÚ př. dich. př. mch dich. mch dich. dich. mch mch př. př. dich. mch př. OÚ dich. mch př. mch OÚ př. mch OÚ dich. př. mch

V testech/subtestech se vyskytovaly následující typy a formáty úloh: úlohy s výběrem odpovědi dichotomické úlohy přiřazovací úlohy uspořádací úlohy otevřené úlohy

Genderově zatíţené typy a formáty úloh podle předmětů

V didaktickém testu Český jazyk se pouţité úlohy, tj. úlohy s výběrem odpovědi a přiřazovací úlohy prokázaly jako genderově neutrální.

V didaktickém testu Matematika 1 se úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací a otevřené úlohy projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců.

V Občanském základu byly úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací, uspořádací i otevřené úlohy genderově zatíţeny ve prospěch chlapců.

V Anglickém jazykce 1 – poslechu řešili úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a otevřené úlohy úspěšněji chlapci neţ dívky.

V Anglickém jazyce 1 – čtení a jazykové kompetenci se úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců.

95

V Německém jazyce 1 – poslechu se úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy projevily jako genderově neutrální. V Německém jazyce 1 – čtení a jazykové kompetenci byly při řešení úloh s výběrem odpovědi, dichotomických a přiřazovacích úloh úspěšnější dívky neţ chlapci. Ve Francouzském jazyce 1 – poslechu byly úlohy s výběrem odpovědi, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy genderově zatíţeny ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy se v subtestu Francouzský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch dívek. V Ruském jazyce 1 – poslechu byly úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a otevřené úlohy genderově neutrální. V subtestu Ruský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence se úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a úlohy přiřazovací projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Ve Španělském jazyce 1 – poslechu byly úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a otevřené. Ve Španělském jazyce 1 – čtení a jazykové kompetenci byly úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy rovněţ genderově zatíţeny ve prospěch chlapců. V Italském jazyce 1 – poslechu řešili úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické a otevřené úlohy lépe chlapci neţ dívky. V subtestu Italský jazyk 1 – čtení a jazyková kompetence byly úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy a přiřazovací úlohy mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců.

Z výše uvedených údajů vyplynulo, ţe jako nejvíce genderově zatížený formát úloh se projevily úlohy s výběrem odpovědi. Na prvním místě se objevily v 46,6 % testů/subtestů. Na druhém místě byly ve 20 % testů/subtestů. Otevřené úlohy a přiřazovací úlohy jsou dalšími genderově zatíženými formáty úloh. V obou případech se jako nejvíce zatíţené vyskytovaly ve 20 % testů/subtestů. Přiřazovací úlohy se na druhém místě objevily ve 40 % testů/subtestů. Dichotomické úlohy se jako genderově nejvíce zatíţené objevily v 13,3 % testů/subtesů, na druhém místě byly v 33,3 % testů/subtestů. Jako genderově nejméně zatíţené úlohy bychom mohli označit úlohy uspořádací. Ty se však vyskytovaly pouze v jednom testu (OZ).

96

Literatura Moravcová-Smetáčková I., Mičienka M., Rubánková P.: Gender v OSZ: znalosti a dovednosti chlapců a dívek, CERMAT, Praha 2002.

97

Seznam analyzovaných testových materiálů 1. Testový sešit Český jazyk 2. Záznamový arch (CJ1) 3. Klíč správných řešení (CJ1) 4. Testový sešit Matematika 1 5. Záznamový arch (MA1) 6. Klíč správných řešení (MA1) 7. Testový sešit Občanský základ 8. Záznamový arch (OZ) 9. Klíč správných řešení (OZ) 10. Testový sešit Anglický jazyk – poslech 11. Záznamový arch (AJ1PS) 12. Klíč správných řešení (AJ1PS) 13. Testový sešit Anglický jazyk – čtení a jazyková kompetence 14. Záznamový arch (AJ1DT) 15. Klíč správných řešení (AJ1DT) 16. Testový sešit Německý jazyk – poslech 17. Záznamový arch (NJ1PS) 18. Klíč správných řešení (NJ1PS) 19. Testový sešit Německý jazyk – čtení a jazyková kompetence 20. Záznamový arch (NJ1DT) 21. Klíč správných řešení (NJ1DT) 22. Testový sešit Francouzský jazyk – poslech 23. Záznamový arch (FJ1PS) 24. Klíč správných řešení (FJ1PS) 25. Testový sešit Francouzský jazyk – čtení a jazyková kompetence 26. Záznamový arch (FJ1DT) 27. Klíč správných řešení (FJ1DT) 28. Testový sešit Ruský jazyk – poslech 29. Záznamový arch (RJ1PS) 30. Klíč správných řešení (RJ1PS) 31. Testový sešit Ruský jazyk – čtení a jazyková kompetence 32. Záznamový arch (RJ1DT) 33. Klíč správných řešení (RJ1DT) 34. Testový sešit Španělský jazyk – poslech

98

35. Záznamový arch (SJ1PS) 36. Klíč správných řešení (SJ1PS) 37. Testový sešit Španělský jazyk – čtení a jazyková kompetence 38. Záznamový arch (SJ1DT) 39. Klíč správných řešení (SJ1DT) 40. Testový sešit Italský jazyk – poslech 41. Záznamový arch (IJ1PS) 42. Klíč správných řešení (IJ1PS) 43. Testový sešit Italský jazyk – čtení a jazyková kompetence 44. Záznamový arch (IJ1DT) 45. Klíč správných řešení (IJ1DT)

99

Přílohy Vzhledem k citlivé povaze analyzovaných testových materiálů nejsou tyto materiály součástí závěrečné zprávy z pilotního šetření. Testové materiály z programu Maturita nanečisto 2006 jsou uloţeny v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání.

100

Genderové zatížení testových úloh v programu Maturita nanečisto Společná část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Recommend Documents