Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto Profilová část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

1A2U2 Genderové aspekty maturitní zkoušky

Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 Profilová část maturitní zkoušky

Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Vypracovala: Mgr. Jana Kovářová

1

Obsah 1

Cíl šetření ....................................................................................................................... 3

2

Testové materiály ........................................................................................................... 3

3

Český jazyk a literatura .................................................................................................. 4

4

Občanský a společenskovědní základ ...........................................................................11

5

Matematika 2.................................................................................................................18

6

Polský jazyk ..................................................................................................................24

7

Anglický jazyk 2 .............................................................................................................30

Subtest Poslech ...................................................................................................................30 8

Anglický jazyk 2 .............................................................................................................36

Subtest Čtení a jazyková kompetence..................................................................................36 9

Německý jazyk 2 ...........................................................................................................42

Subtest Poslech ...................................................................................................................42 10

Německý jazyk 2........................................................................................................48


Francouzský jazyk 2 ..................................................................................................54

Subtest Poslech ...................................................................................................................54 12

Francouzský jazyk 2 ..................................................................................................60


Ruský jazyk 2.............................................................................................................66

Subtest Poslech ...................................................................................................................66 14

Ruský jazyk 2.............................................................................................................72


Španělský jazyk 2 ......................................................................................................78

Subtest Poslech ...................................................................................................................78 16

Španělský jazyk 2 ......................................................................................................84


Biologie ......................................................................................................................90

18

Dějepis ......................................................................................................................96

19

Fyzika ......................................................................................................................103

20

Chemie ....................................................................................................................109

21

Zeměpis ...................................................................................................................115

22

Závěr .......................................................................................................................121

Literatura ............................................................................................................................125 Seznam analyzovaných testových materiálů ......................................................................126 Přílohy ................................................................................................................................128

2

1

Cíl šetření

Cílem pilotního šetření Genderové zatíţení testových materiálů v programu Maturita nanečisto 2006 je zjistit, jak chlapci a dívky v maturitních ročnících středních škol řeší různé typy a formáty testových úloh, které se vyskytly v didaktických testech v Maturitě nanečisto 2006, která proběhla v rámci programu Krok za krokem k nové maturitě, a na základě zjištěných výsledků navrhnout genderovou typologii testových úloh. Cílem šetření je zejména: 1. analyzovat případné rozdíly v řešení testů a jednotlivých testových úloh s ohledem na jejich typ a formát, 2. stanovit genderovou typologii úloh. Genderovou typologií úloh se rozumí rozdělení úloh podle jejich typu a formátu na úlohy genderově zatíţené, tj. ty, které řeší úspěšněji dívky nebo chlapci a na úlohy genderově neutrální, které ţádnou ze skupin neznevýhodňují. Cílem šetření není analyzovat z genderového hlediska obsah testových materiálů, ale typy a formáty testových úloh.

2

Testové materiály

V rámci šetření byly jako nástroje pouţity testové materiály zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky (viz příloha), které byly ověřovány v rámci Maturity nanečisto 2006, a jejich analytické zpracování. V předmětech, jejichţ didaktický test je tvořen dvěma částmi (cizí jazyky), byly analyzovány obě tyto části. Východiskem analýz bylo rozdělení souboru na subpopulaci dívek a subpopulaci chlapců. Cílem šetření je porovnat údaje a testové výsledky těchto dvou skupin, případné rozdíly se pokusit interpretovat a na jejich základě stanovit genderovou typologii úloh. Při zpracování testových výsledků byly celková úspěšnost i dílčí úspěšnosti v jednotlivých úlohách vypočteny za skupinu dívek a skupinu chlapců a tyto údaje byly porovnávány. Bylo zjišťováno, zda jsou rozdíly v úspěšnostech statisticky signifikantní. Analyzovány byly následující předměty profilové části projektu Maturita nanečisto 2006: Český jazyk a literatura

Španělský jazyk 2

Občanský a společenskovědní základ

Biologie

Matematika 2

Dějepis

Polský jazyk

Fyzika

Anglický jazyk 2

Chemie

Německý jazyk 2

Zeměpis

Francouzský jazyk 2 Ruský jazyk 2

3

3

Český jazyk a literatura

3.1 Struktura testu CJL Didaktický test Český jazyk a literatura (dále CJL) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 50 testových úloh (82 úloh včetně podúloh ve svazcích). Test obsahoval 42 uzavřených úloh a 8 otevřených úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 1. Tabulka 1: Zastoupené typy úloh v testu CJL Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy dich. – dichotomické úlohy usp. – uspořádací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúoh) 34 3 (11) 2 (9) 3 (12) 8

3.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu CJL Test řešilo 6955 ţáků, z toho 4448 dívek a 2441 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.1 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 66,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,7 % ve prospěch dívek. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy naprosto srovnatelná.

3.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků.

1

Průměrné skóre vyjadřuje průměrný počet dosaţených bodů v testu. Za kaţdou správně vyřešenou úlohu v testu získává ţák bodové ohodnocení. Součet všech bodů, které je moţné v testu získat, označujeme jako maximální (nejvyšší moţné) dosaţitelné skóre. Pro kaţdého ţáka je vypočteno individuální skóre (součet dosaţených bodů). Průměrné skóre pak vyjadřuje průměr všech individuálních skórů. Průměrná úspěšnost představuje v procentech poměr průměrného skóre a maximálního (nejvyššího moţného) dosaţitelného skóre. Pokud například je průměrné skóre 25, maximální dosaţitelné skóre 50, potom průměrná úspěšnost v testu je 50 %.

4

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu CJL se vyskytly 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti ţáci dosáhli v úloze 37 (22,5 %). U 27 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, u 7 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v podúloze 19.1 (96,2 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 2. Tabulka 2: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CJL Počet úloh (včetně podúloh) 2 53 27

Test CJL úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 2,4 64,6 32,9

Z tabulky 2 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh (64,6 %) svojí náročností vyhovovala testovým záměrům a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Ve třetině úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %, coţ znamená, ţe tyto úlohy byly pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadné. Pouze 2,4 % úloh v testu byly obtíţné, protoţe jejich úspěšnost byla niţší ne 30 procentních bodů. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 1 jsou znázorněny stejné rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 1: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJL

5

Tabulka 3 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CJL

úspěšnější

17 1. ÚRYVEK 2. ÚRYVEK 3. ÚRYVEK 4. ÚRYVEK 5. ÚRYVEK

18 18.1 18.2 18.3 18.4 19 19.1 19.2 19.3 19.4 20 20.1 20.2 20.3

o kolik %

1. ÚRYVEK 2. ÚRYVEK 3. ÚRYVEK 4. ÚRYVEK

dívky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

chlapci

úloha

CJL

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

-0,4 -1,7 -2,8 -6,6 +5,4 +4,9 +10,0 -2,6 -0,7 +4,0 -3,0 -0,7 -2,1 -2,0 -0,7 +4,1 +9,0 +7,2 -2,7 -5,2 -3,1 -1,9 -2,9 -3,1 -2,4 -2,4 +0,4 +0,1 +0,3 -1,1 +1,4 -2,4 -1,3 -2,8 -2,2 -1,7 -1,4 -1,6 -1,5 -0,4

21 22 23 24 25 25.1 25.2 25.3 25.4 26 26.1 26.2 26.3 26.4 27 27.1 27.2 27.3 27.4 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

6

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+3,8 -2,5 +0,2 +2,4 -12,5 -9,1 -6,3 -9,0 -9,7 -4,5 -4,2 -3,4 -1,2 -1,7 -0,8 -0,6 -1,9 +0,8 +0,1 -3,7 +5,4 +4,3 -4,1 +1,0 +3,3 +5,6 -3,6 -4,4 +2,9 -4,6 +1,2 +0,7 -3,9 -3,4 -3,1 -1,2 -2,9 -6,7 +0,4 -1,0 -2,8 -5,1

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 2. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 2: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – CJL

V testu CJL bylo celkem 50 testových úloh (82 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 46 úloh včetně podúloh, tj. u 56 % testových úloh. Z grafu 2 je patrné, ţe v testu CJL byl poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky neţ chlapci nevyváţený. Ve 28 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 62,1 % úloh řešily úspěšněji dívky.

7

Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru stejnou hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u dívek i chlapců vyváţené. V případě 1 úlohy byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 7). V úloze 25 dosáhl rozdíl v řešení úlohy 12,5 % ve prospěch dívek. Didaktický test CJL vykazuje velmi malou míru genderového zatíţení, coţ znamená, ţe test z genderového hlediska neutrální.

3.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

3.5 Genderově zatíţené typy úloh v testu CJL Tabulka 4 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu CJL projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 4: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CJL Formát úloh mch přiř. dich. usp. OÚ

Čísla úloh 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 21, 22, 24, 28, 29, 38, 41, 42, 43, 45, 46, 49, 50 19, 19.2 25, 25.1, 25.2, 25.3, 25.4, 26, 26.1, 26.2 16, 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 17, 17.2, 17.3 30, 31, 33, 34, 35, 36, 37

8

Jak je patrné z tabulky 4, genderově zatíţené úlohy se objevily ve všech formátech úloh, které byly v testu CJL pouţity. Nejvíce zatíţeným formátem úloh byly v testu CJL otevřené úlohy, které tvořily 9,7 % testu, a genderově zatíţeno bylo 87,5 % z nich. Druhým nejvíce zatíţeným formátem úloh byly uspořádací úlohy, které tvořily 13,4 % testu. Tyto úlohy byly genderově zatíţeny ze 72,7 %. Třetím nejzatíţenějším formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 41,4 % testu a jejich genderové zatíţení dosáhlo 61,7 %. Dichotomické úlohy, které byly v testu zastoupeny z 18,2 %, byly genderově zatíţeny z 53,3 %. Nejméně zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy, které tvořily 17 % a genderově byly zatíţeny z 14,2 %.

3.6 Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJL V tabulce 5 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CJL. Tabulka 5: Úspěšnost podle formátu úloh v testu CJL Formát úloh mch přiř. dich. usp. OÚ

Chlapci CH CH CH CH CH

Dívky D D D D D

Z tabulky 5 vyplývá, ţe většinu formátů úloh, které byly pouţity v testu CJL řešily úspěšněji dívky. Chlapci byli celkově úspěšnější pouze v řešení otevřených úloh.

3.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Český jazyk a literatura dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci i dívky rovnoměrně a jejich celková úspěšnost byla tedy srovnatelná. V testu CJL bylo celkem 50 testových úloh (82 testových úloh včetně podúloh ve svazcích). Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl v řešení chlapců a dívek u 46 úloh včetně podúloh, tj. u 56 % testových úloh. Ve 28 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, 62,1 % úloh řešily úspěšněji dívky. Skupina dívek tvořila 63,9 % testovaných, skupina chlapců 36 %. Skupina dívek dosáhla mírného rozdílu v úspěšnosti. V testu CJL bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy, uspořádací a otevřené úlohy). Nejvíce početně zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy (18,2 %) Genderově nejvíce zatíţeným formátem byly otevřené úlohy (87,5 %) a uspořádací úlohy (72,7 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 61,7 %, dichotomické úlohy z 53,3 %. Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy (14,2 %).

9

Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací úlohy, dichotomické úlohy, uspořádací a otevřené úlohy se v didaktickém testu CJL prokázaly jako genderově mírně zatíţené ve prospěch dívek. Vzhledem k celkové malé míře rozdílu v úspěšnosti řešení chlapců a dívek lze didaktický test Český jazyk a literatura označit za genderově neutrální.

10

4 4.1

Občanský a společenskovědní základ Struktura testu OSZ

Didaktický test Občanský a společenskovědní základ (dále OSZ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (83 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 5 úloh bylo otevřených (9 úloh včetně podúloh) a 74 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 11 svazků (33 úloh) podúloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 6. Tabulka 6: Zastoupené typy úloh v testu OSZ Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy usp. – uspořádací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 31 4 (12) 5 (15) 1 (6) 5 (9)

4.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách OSZ Test OSZ řešilo 3112 ţáků, z toho 2211 dívek a 871 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.2 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 55,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -0,2 % ve prospěch dívek.

4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. 2


11

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu OSZ se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (10,5 %). Ve 27 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 12 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 7. Tabulka 7: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu OSZ Počet úloh (včetně podúloh) 10 44 27

Test OSZ úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 12 53 32,5

Z tabulky 7 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (53 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (32,5 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 12 % testu, coţ odpovídá poţadované obtíţnosti testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 3 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 8, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 3: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OSZ

Tabulka 8 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý

12

odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 8: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu OSZ

úspěšnější

úloha

chlapci

dívky

o kolik %

OSZ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 9.1 9.2 9.3 10 10.1 10.2 10.3 11 11.1 11.2 11.3 12 12.1 12.2 12.3 13 13.1 13.2 13.3 14 krok č. 1 krok č. 2 krok č. 3 krok č. 4 krok č. 5 krok č. 6 15 16 17 18 19



-0,5 +6,2 -2,7 -9,9 -3,2 +7,1 -5,6 +0,3 -1,0 -2,9 -3,0 +2,6 -5,2 -3,1 -6,3 -1,5 -1,1 -1,5 +1,8 -2,5 +2,4 +0,7 -0,2 +4,5 +2,6 +4,9 -0,2 +0,8 +8,1 +3,7 +6,3 +8,2 +12,8 +14,7 +0,5 +8,3 +6,8 -3,4 +0,2 -5,0

20 21 22 23 24 25 26 26.1 26.2 27 27.1 27.2 27.3 27.4 28 29 30 31 31.1 31.2 31.3 32 32.1 32.2 32.3 33 33.1 33.2 33.3 34 34.1 34.2 34.3 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

13

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

-0,0 +2,4 -2,6 +5,8 +0,7 +3,9 +0,5 -0,1 -1,1 -8,4 -15,4 -13,5 +8,7 -8,1 -0,1 +1,1 +1,2 -1,1 +1,9 +1,8 +0,9 +0,9 +1,9 -3,6 -3,1 -1,4 -4,7 -5,1 -3,3 -3,4 -7,0 +14,6 -1,2 -1,4 +5,5 -4,6 +3,8 +3,1 -7,3 -1,5 -9,6 -2,9 -6,4

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 4. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 4: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – OSZ

14

V testu OSZ bylo celkem 83 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 47 úloh, tj. u 56,6 % testových úloh. Z grafu 4 vyplývá, ţe v testu OSZ byl poměr úspěšností v obou skupinách vyváţený, mírnou převahu v úspěšnosti měla skupina dívek. Ve 33,7 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 22,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u obou skupin přibliţně stejných hodnot, proto nelze tvrdit, ţe některé typy a formáty úloh v testu OSZ některou skupinu zvýhodňovaly. Chlapci dosáhli v úlohách 14.5 a 35 téměř 15procentního rozdílu v řešení úloh, dívky dosáhly největších rozdílů v úlohách 27.3 a 27.4 (15,4 % a 13,5 %). Test OSZ se jeví jako genderově neutrální.

4.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

4.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 9 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu OSZ projevily jako genderově zatíţené.

15

Tabulka 9: Genderově zatíţené formáty úloh v testu OSZ Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ

Čísla úloh 2, 3, 4, 5, 6, 7, 15, 16, 17, 19, 22, 23, 25, 35, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45, 46 13.1, 33, 33.1, 33.3 9.1, 9.2, 10, 10.1, 10.2, 12.3, 34, 34.1, 34.2, 34.3 14, 14.1, 14.2, 14.3, 14.4, 14.5 27.2, 27.3, 27.4

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu OSZ projevily uspořádací úlohy. Ty byly zastoupeny jednou úlohou se šesti podúlohami. 85,7 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy s výběrem odpovědi (37,3 %) se čtyřnásobnou volbou (31 úloh), které se rovněţ projevily jako genderově výrazně zatíţený formát úloh (70, 9% z nich bylo genderově zatíţeno). Druhým nejčastěji zastoupeným formátem úloh byly úlohy přiřazovací úlohy, kterých bylo v testu 15 (včetně podúloh). Tyto úlohy byly genderově zatíţeny z 66,6 %. Dichotomické úlohy tvořily 14 % testu a míra jejich genderového zatíţení dosáhla 33,3 %. Stejnou míru genderového zatíţení měly i otevřené úlohy, které byly v testu zastoupeny nejméně (10,8 % testu).

4.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 10 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu OSZ. Tabulka 10: Úspěšnost podle formátu úloh v testu OSZ Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ


Dívky D D D D D

Z tabulky 10 vyplývá, ţe v jednotlivých formátech úloh v testu OSZ byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Výrazného rozdílu v úspěšnosti bylo dosaţeno pouze v uspořádadacích úlohách, ve kterých dosáhli chlapci výrazně lepších výsledků. U ostatních formátů úloh nebyl rozdíl v úspěšnosti ţádné ze skupin výrazně velký.

4.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Občanský a společenskovědní základ prokázalo, ţe 55,5 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 33,7 % testu řešily úspěšněji dívky a 22,8 % řešili úspěšněji chlapci. V testu OSZ bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (37,3 % testu), přiřazovací úlohy (18 % testu) a dichotomické úlohy (14 % testu).

16

Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly uspořádací úlohy (85,7 %), které řešili úspěšněji chlapci, dále úlohy s výběrem odpovědi (70,9 %) a přiřazovací úlohy (66,6 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 71 % všech testovaných. Chlapci tvořili 28,9 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti obou skupin nebyl příliš výrazný. Uspořádací úlohy se v testu OSZ projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací a otevřené úlohy se v testu OSZ projevily jako genderově neutrální. Didaktický test Občanský a společenskkovědní základ lze proto označit jako genderově neutrální.

17

5

Matematika 2

5.1 Struktura testu MA 2 Didaktický test Matematika 2 (dále MA 2) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 20 testových úloh (35 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 16 úloh (včetně podúloh) bylo otevřených a 19 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 11. Tabulka 11: Zastoupené typy úloh v testu MA 2 Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 4 1 (4) 2 (8) 16

5.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testu MA 2 Test MA 2 řešilo 4215 ţáků, z toho 1661 dívek a 2537 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.3 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 53,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil +5,3 % ve prospěch chlapců. Úspěšnost dívek a chlapců při řešení testu byla tedy vyváţená.


3


18

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. Test MA 2 obsahoval 3 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci při řešení podúlohy 4.2 (19,6 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnost měla podúloha 4.1 (87,2 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 12. Tabulka 12: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu MA 2 Počet úloh (včetně podúloh) 3 29 2

Test MA 2 úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 8,5 82,8 5,7

Z tabulky 12 vyplývá, ţe většina úloh (72,8 %) svojí obtíţností odpovídala záměrům testování a dobře ověřovala znalosti a dovednosti ţáků. Necelá desetina testu (8,5 %) úloh byla tvořena úlohami, které se pro danou úroveň obtíţnosti projevily jako obtíţné, protoţe jejich úspěšnost nedosáhla 30% hranice. V 5,7 % úloh dosáhli ţáci úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. Výsledky ukázaly, ţe u všech úloh kromě jedné dosáhli vyšší úspěšnosti chlapci. V grafu 5 a v tabulce 13 jsou znázorněny stejné hodnoty, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru v grafu 5) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů v grafu 5) vyšší úspěšnost dívek. Graf 5: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 2

19

Tabulka 13 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu MA 2

chlapci

dívky

úloha 1 2 3 4 4.1 4.2 5 6 7 8 9 10 11 12 13 13.1 13.2 13.3 14 14.1 14.2 14.3 14.4 15 15.1 15.2 15.3 15.4 16 17 18 19 20 20.1 20.2 20.3 20.4

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

o kolik %

úspěšnější

MA 2

+1,9 +8,2 +6,2 -0,9 +9,4 +5,0 +1,8 +0,3 +9,9 +2,7 +12,3 +4,9 +0,8 +7,4 +9,9 +8,7 +7,0 +2,4 +9,3 +5,6 +10,7 +4,8 +6,1 +5,1 +5,4 +2,5 +5,9 +5,3 +6,6 -0,9 +7,0 -0,7 +9,1 +7,2 +3,3

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy.

20

Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 6. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 6: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – MA 2

V testu MA 2 bylo celkem 35 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 26 úloh, tj. u 74,2 % testových úloh. Z grafu 6 je patrné, ţe v testu MA 2 byl poměr úloh, které řešili úspěšněji chlapci výrazně vyšší, neţ poměr úloh, které řešily úspěšněji dívky. V 82,8 % úloh byli při řešení úloh úspěšnější chlapci, pouze 8,5 % úloh řešily úspěšněji dívky. Úlohy, které řešili úspěšněji chlapci, vykazují v průměru vyšší hodnotu rozdílu, coţ můţe znamenat, ţe znalosti a dovednosti vyuţívané při řešení úloh jsou u chlapců vyšší neţ u dívek. V případě 2 úloh byla úspěšnost chlapců v porovnání s úspěšností dívek vyšší o 10 a více procentních bodů (úloha 10, podúloha 14.4). Největšího rozdílu ve prospěch chlapců bylo dosaţeno v úloze 10, rozdíl činil 12,3 %. V úlohách, ve kterých dosáhly vyšší úspěšnosti dívky, činil rozdíl 0,9 % (úloha 19). Didaktický test MA 2 vykazuje genderové zatíţení ve prospěch chlapců.

21


5.5 Genderově zatíţené typy úloh MA 2 Tabulka 14 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu MA 2 projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 14: Genderově zatíţené formáty úloh v testu MA 2 Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Čísla úloh 16, 17, 18 20, 20.2, 20.3, 20.4 14, 14.2, 14.3, 14.4, 15, 15.1, 15.2, 15.3 2, 3, 4.2, 5, 8, 9, 10, 11, 13.1, 13.2, 13.3

Jak je patrné z tabulky 14, genderově zatíţené úlohy jsou zejména mezi otevřenými a přiřazovacími úlohami. Přiřazovací úlohy tvořily 28,5 % testu a genderově zatíţeno bylo 80 % z nich. Stejně genderově zatíţeny byly i dichotomické úlohy, které tvořily 14,2 % testu. Třetím nejvíce zatíţeným formátem úloh byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které byly v testu zastoupeny z 11,4 %. Jejich genderové zatíţení dosáhlo 75 %. Nejméně genderově zatíţenými úlohami byly otevřené úlohy, které tvořily 45,7 %. Genderově zatíţeno bylo 68,7 % z nich.

22

5.6 Úspěšnost podle formátu úloh MA 2 V tabulce 15 je znázorněno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu MA 2. Tabulka 15: Úspěšnost podle formátu úloh v testu MA 2 Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 15 je zřejmé, ţe úlohy v testu MA 2 řešili lépe chlapci bez ohledu na formát testových úloh. Rozdíly v úspěšnosti však dosahovaly rovnoměrně ve všech formátech podobných hodnot, nejčastěji v rozmezí od 5 do 10 procentních bodů.

5.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Matematika 2 dospělo ke zjištění, ţe vytvořené testové úlohy řešili chlapci úspěšněji neţ dívky. V testu MA 2 byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy). Ve všech těchto formátech dosáhli chlapci vyšší úspěšnosti. Jejich úspěšnost byla ve všech formátech vyšší o přibliţně stejnou hodnotu. Nejvíce byly v testu MA 2 zastoupeny otevřené úlohy (45,7 %) a přiřazovací úlohy (28,5 %). Dichotomické úlohy tvořily 14,2 % testu, úlohy s výběrem odpovědi 11,4 % testu. Nejvíce genderově zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací a dichotomické úlohy (80 %), dále úlohy s výběrem odpovědi (75 %). Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh byly v testu Ma 2 otevřené úlohy (45,7 %). Skupina chlapců, kteří se testování zúčastnili, tvořila 60,5 % testovaných, skupina dívek tvořila 39,4 % testovaných. Pouţité formáty úloh, tj. úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy a otevřené úlohy, se v didaktickém testu MA 2 prokázaly jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Matematika 2 byl gendrově zatíţený ve prospěch chlapců.

23

6 6.1

Polský jazyk Struktura testu PJ

Didaktický test Polský jazyk (dále PJ) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 32 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 16. Tabulka 16: Zastoupené typy úloh v testu PJ Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi

Počet úloh 32

6.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách PJ Test PJ řešilo 272 ţáků, z toho 184 dívek a 88 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.4 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil -1,9 % ve prospěch dívek.

4.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. 4


24

V testu PJ dosáhly 4 úlohy úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (12,5 %). V 7 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 2 úloh přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 17. Tabulka 17: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu PJ Test PJ úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Počet úloh

Podíl v %

4 21 7

12,5 65,6 21,8

Z tabulky 17 vyplývá, ţe nadpoloviční většina úloh v testu (65,8 %) svou obtíţností zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř čtvrtina testových úloh (21,8 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 12 % testu, coţ odpovídá poţadované obtíţnosti testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 7 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 18, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 7: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu PJ

Tabulka18 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním.

25

Tabulka 18: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu PJ

úspěšnější dívky

o kolik %

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

chlapci

úloha

PJ

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

-2,9 +12,2 +5,0 -6,6 -13,0 +1,5 -6,0 -12,6 +7,2 +5,0 -12,5 +6,1 -3,4 -15,4 +3,3 +10,3 -15,6 -24,2 +17,7 -23,3 +3,3 -7,6 +10,4 +1,6 -0,8 -1,2 +2,0 -10,2 +4,1 +1,8 +18,0 -15,8

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 8. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

26

Graf 8: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – PJ

V testu PJ bylo celkem 32 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 27 úloh, tj. u 84,3 % testových úloh. Z grafu 8 vyplývá, ţe v testu PJ nebyla výrazná převaha v úspěšnosti ţádné ze skupin. Ve 43,7 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 40,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje ve skupině dívek vyšších hodnot. Nejvyššího rozdílu dosáhly dívky v úlohách 18 a 20 (24,2 % a 23,3 %), chlapci v úlohách 19 a 31 (17,7 % a 18 %). Přestoţe formát úloh, pouţitý v testu, vyhovoval více dívkám neţ chlapcům, rozdíly v úspěšnosti nejsou výrazné. Test PJ lze proto označit jako genderově neutrální.

6.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň

27

znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

6.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 19 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu PJ projevily jako genderově zatíţené. Tabulka19: Genderově zatíţené formáty úloh v testu PJ Formát úloh mch

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 27, 28, 29, 31, 32

Jediný formát úloh pouţitý v testu PJ se projevil jako genderově výrazně zatíţený (84,3 %). Genderové zatíţení však bylo rovnoměrně rozloţeno mezi dívky a chlapce.

6.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 20 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu PJ. Tabulka 20: Úspěšnost podle formátu úloh v testu PJ Formát úloh mch

Chlapci CH

Dívky D

Z tabulky 20 vyplývá, ţe v úlohách s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, ze kterých byl celý test sestaven, byly celkově úspěšnější dívky neţ chlapci. Rozdíl, který byl mezi úspěšností dívek a chlapců však byl velmi malý (3,1 %).

28

6.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Polský jazyk prokázalo, ţe 84,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 43,7 % testu řešily úspěšněji dívky a 40,6 % řešili úspěšněji chlapci. V testu PJ byl pouţit pouze 1 formát testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou). Tento formát úloh se projevil jako genderově silně zatíţený (84,3 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 67,6 % všech testovaných. Chlapci tvořili 32,3 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti obou skupin byl velmi malý (3,1 %). Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou se v testu PJ projevily jako genderově neutrální. Didaktický test Polský jazyk lze proto označit jako genderově neutrální.

29

7

Anglický jazyk 2

Subtest Poslech 7.1

Struktura subtestu AJ 2 PS

Didaktický test Anglický jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 2 – poslech (dále AJ 2 PS) obsahoval 23 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 21. Tabulka 21: Zastoupené typy úloh v testu AJ 2 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy

Počet úloh 18 5

7.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách AJ 2 PS Test AJ 2 PS řešilo 4853 ţáků, z toho 2949 dívek a 1898 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.5 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 63,6 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 7,4 % ve prospěch chlapců.


5


30

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu AJ 2 PS byla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 22 (26,2 %). Ve 2 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 22. Tabulka 22: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu AJ 2 PS Subtest AJ 2 PS

Počet úloh

Podíl v %

1 20 2

4,3 86,9 8,6

úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Z tabulky 22 vyplývá, ţe téměř celý subtest (86,9 %) byl sestaven z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 8,6 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak jediná obtíţná úloha v subtestu s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořila pouze 4,3 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 9 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 9: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 PS

Tabulka 23 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním.

31

Tabulka 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 PS


o kolik %

PART ONE 1 2 3 4 5 6 PART TWO 7 8 9 10 11 PART THREE 12 13 14 15 16 17 18 PART FOUR 19 20 21 22 23

chlapci

úloha

AJ2PS

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+5,3 +12,3 +11,0 +9,1 +5,3 +14,2

CH CH CH CH CH

D D D D D

+10,7 +0,7 +9,4 +7,7 +11,7

CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D

+4,4 +9,1 -3,9 +7,3 +6,0 +11,5 +8,9

CH CH CH CH CH

D D D D D

+3,9 +15,3 +0,4 +5,6 +4,6

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 10. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy. Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

32

Graf 10: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – AJ 2 PS

V subtestu AJ 2 PS bylo celkem 23 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 21 úloh, tj. u 91,3 % testových úloh. Z grafu 10 vyplývá, ţe v subestu AJ 2 PS byli při řešení výrazně úspěšnější chlapci neţ dívky. Ve 4,3 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 86,9 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 20 (15,3 %), dívky v úloze 14 (7,3%). Subtest AJ 2 PS je genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

7.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému

33

pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

7.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 24 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu AJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 24: Genderově zatíţené formáty úloh v testu AJ 2 PS Formát úloh mch přiř.

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 6, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23 7, 9, 10, 11

Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu AJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 78,2 % testu. 94,4 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Přiřazovací úlohy, které tvořily 21,8 % subtestu AJ 2 PS, byly genderově zatíţeny z 80 %. U všech přiřazovacích úloh se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců.

7.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 25 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu AJ 2 PS. Tabulka 25: Úspěšnost podle formátu úloh v testu AJ 2 PS Formát úloh mch přiř.

Chlapci CH CH

Dívky D D

Z tabulky 25 vyplývá, ţe v obou formátech úloh pouţitých v subtestu AJ 2 PS byli chlapci úspěšnější neţ dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců byl velmi výrazný v obou formátech úloh, coţ můţe znamenat i to, ţe chlapcům více vyhovovala zvolená témata výchozích nahrávek.

34

7.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Anglický jazyk 2 – poslech prokázalo, ţe 91,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 4,3 % testu řešily úspěšněji dívky a 86,9 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu AJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a přiřazovací úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (78,2 % subtestu), přiřazovací úlohy tvořily 21,7 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (94,4 %). Přiřazovací úlohy byly zatíţeny z 80 %. V obou případech se jednalo o genderové zatíţení úloh ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 60,7 % všech testovaných, skupina chlapců 39,1%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, a přiřazovací úlohy se v subtestu AJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Anglický jazyk 2 – poslech lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

35

8

Anglický jazyk 2

Subtest Čtení a jazyková kompetence 8.1

Struktura subtestu AJ 2 DT

Didaktický test Anglický jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Anglický jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (dále AJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 43 úloh bylo v subtestu AJ 2 DT uzavřených a 8 úloh bylo otevřených. Typy úloh (včetně podúloh), které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 26. Tabulka 26: Zastoupené typy úloh v testu AJ 2 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 26 12 (23) 1 (6)

8.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách AJ 2 DT Test AJ 2 DT řešilo 4762 ţáků, z toho 2895 dívek a 1862 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.6 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 55,9 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 5,1 % ve prospěch chlapců.

8.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například

6


36

úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu AJ 2 DT se vyskytly 3 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 39 (14,9 %). Ve 2 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 13 (85,7 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 26. Tabulka 26: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu AJ 2 DT Počet úloh (podúloh) 3 40 (46) 2

Subtest AJ 2 DT úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 5,8 90,1 3,9

Z tabulky 26 vyplývá, ţe téměř celý subtest (90,1 %) byl sestaven z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 3,9 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 5,8 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 9 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 23, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 11: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 DT

37

Tabulka 27 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 27: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu AJ 2 DT


o kolik %

PART ONE 1 2 3 4 PART TWO 5 6 7 8 9 10 11 PART THREE 12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 PART FOUR 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

chlapci

úloha

AJ2DT

CH CH CH CH

D D D D

+9,0 +3,3 +7,1 +26,6


D D D D D D D

+2,8 +11,4 +5,5 +8,7 +3,8 +2,5 +7,1


D D D D D D D

+7,3 +9,0 +7,2 +5,8 +12,3 +2,4 +2,7

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D

+2,0 +2,8 +1,7 +11,8 +0,5 -2,3 +2,0 +3,9 -0,4 +7,5

PART FIVE 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 PART SIX 38 39 40 41 42 43 44 45

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D

+6,3 +3,3 -4,0 +7,0 +6,0 +7,1 +3,2 +0,7 +2,2 +7,5 +0,8 -0,0 +1,4 +3,3 +7,3

CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D

+4,8 +6,9 +6,0 +6,7 +4,9 +8,3 +1,3 +9,4


38

Graf 12: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – AJ 2 DT

V subtestu AJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 39 úloh, tj. u 76,4 % testových úloh. Z grafu 12 vyplývá, ţe v subestu AJ 2 DT byli při řešení výrazně úspěšnější chlapci neţ dívky. V 1,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 70,5 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 4 (26,63 %), dívky v úloze 24 (4 %). Subtest AJ 2 DT je genderově zatíţený ve prospěch chlapců.


39


8.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 28 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu AJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 28: Genderově zatíţené formáty úloh v testu AJ 2 DT Formát úloh mch přiř. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 32, 36, 37 12, 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 14, 16, 20, 22 38, 39, 40, 41, 42, 43

Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu AJ 2 DT projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 50,9 % subtestu. 76,9 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Otevřené úlohy tvořily 15,6 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 75 % z nich. Přiřazovací úlohy, které tvořily 45 % subtestu AJ 2 DT, byly genderově zatíţeny ze 47,8 %. U všech přiřazovacích úloh se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců.

8.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 29 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu AJ 2 DT. Tabulka 29: Úspěšnost podle formátu úloh v testu AJ 2 DT Formát úloh mch přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH

40

Dívky D D D

Z tabulky 29 vyplývá, ţe chlapci byli v subtestu AJ 2 DT úspěšnější neţ dívky ve všech pouţitých formátech úloh.

8.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Anglický jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 76,4 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 1,9 % testu řešily úspěšněji dívky a 70,5 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu AJ 2 DT byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (50,9 % subtestu) a přiřazovací úlohy, které tvořily 45 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,6 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (76,9 %). Otevřené úlohy byly genderově zatíţeny ze 75 % a přiřazovací úlohy byly zatíţeny ze 47,8 %. Ve všech případech se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 60,7 % všech testovaných, skupina chlapců 39,1%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy se v subtestu AJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Anglický jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

41

9

Německý jazyk 2

Subtest Poslech 9.1

Struktura subtestu NJ 2 PS

Didaktický test Německý jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Německý jazyk 2 – poslech (dále NJ 2 PS) obsahoval 24 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 30. Tabulka 30: Zastoupené typy úloh v testu NJ 2 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy

Počet úloh 14 10

9.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 PS Test NJ 2 PS řešilo 2094 ţáků, z toho 1545 dívek a 547 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.7 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 68 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 1,1 % ve prospěch chlapců.


7


42

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu NJ 2 PS byla pouze 1 úloha s úspěšností niţší nebo rovnou 30 % úloha 24. úspěšnost 24,3 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 5 (95,6 %). Následující tabulka 31 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 31: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu NJ 2 PS Subtest NJ 2 PS

Počet úloh

Podíl v %

1 15 8

4,1 62,5 33,3


Z tabulky 31 vyplývá, ţe nadpoloviční většina subtestu (62,5 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Třetina úloh (33,3 %) byla pro ţáky příliš snadná, protoţe v těchto úlohách dosáhli úspěšnosti nad 80 %. Naopak jediná obtíţná úloha v subtestu s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořila pouze 4,1 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 13 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 32, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 13: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 PS

Tabulka 32 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako

43

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 32: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 PS

úspěšnější

CH CH CH CH

D D D D

+0,5 +0,6 +6,7 +1,6

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14


D D D D D D D D D D

-1,2 +3,4 +1,5 -1,3 +1,4 +2,2 +0,5 +2,0 +0,1 +0,7

15 16 17 18 19 20

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

-3,1 -0,5 +6,6 +0,4 +0,0 +3,5

21 22 23 24

CH CH CH CH

D D D D

-1,2 +0,0 -1,8 +4,4

o kolik %

dívky

1 2 3 4

úloha

chlapci

NJ2PS

1. část

2. část

3. část

4. část


44

Graf 14: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – NJ 2 PS

V subtestu NJ 2 PS bylo celkem 24 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 6 úloh, tj. u 25 % testových úloh. Z grafu 12 vyplývá, ţe v subestu NJ 2 PS byli při řešení úspěšnější chlapci neţ dívky. Ve 4,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 20,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 3 (6,7 %), dívky v úloze 15 (3,1%). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami nejsou výrazně velké. Subtest NJ 2 PS je genderově vyváţený.

9.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů.

45

Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

9.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 33 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu NJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 33: Genderově zatíţené formáty úloh v testu NJ 2 PS Formát úloh mch dich.

Čísla úloh 3, 15, 17, 20, 24 6

Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu NJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi, které tvořily 58,3 % testu. 35,7 % úloh s výběrem odpovědi bylo genderově zatíţeno. Dichotomické úlohy, které tvořily 41,6 % subtestu NJ 2 PS, byly genderově zatíţeny z 10 %. V dichotomických úlohách se jednalo o zatíţení ve prospěch chlapců.

9.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 34 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu NJ 2 PS. Tabulka 34: Úspěšnost podle formátu úloh v testu NJ 2 PS Formát úloh mch dich.

Chlapci CH CH

Dívky D D

Z tabulky 34 vyplývá, ţe v obou formátech úloh pouţitých v subtestu NJ 2 PS byli chlapci úspěšnější neţ dívky. Rozdíl v úspěšnosti chlapců však nebyl příliš výrazný.

9.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Německý jazyk 2 – poslech prokázalo, ţe 25 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 4,1 % subtestu řešily úspěšněji dívky a 20,8 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu NJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (58,3 % subtestu), dichotomické úlohy tvořily 41,6 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (35,7 %). Dichotomické úlohy byly zatíţeny z 10 %. V obou případech se jednalo o genderové zatíţení úloh ve prospěch chlapců.

46

Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 73,7 % všech testovaných, skupina chlapců 26,2%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou a dichotomické úlohy se v subtestu NJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Německý jazyk 2 – poslech lze tedy označit jako genderově neutrální.

47

10

Německý jazyk 2

Subtest Čtení a jazyková kompetence 10.1 Struktura subtestu NJ 2 DT Didaktický test Německý jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Německý jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (dále NJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 43 testových úloh bylo uzavřených, 8 testových úloh v subtestu NJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 35. Tabulka 35: Zastoupené typy úloh v testu NJ 2 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 26 1 (6) 10 8

10.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 DT Test NJ 2 DT řešilo 2081 ţáků, z toho 1533 dívek a 547 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.8 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 54 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 0,8 % ve prospěch chlapců.

10.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například 8


48

úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu NJ 2 DT se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 45 (16,3 %). Ve 3 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 14 (88 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 36. Tabulka 36: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu NJ 2 DT Subtest NJ 2 DT

Počet úloh

Podíl v %

4 44 3

7,8 86,2 5,8


Z tabulky 36 vyplývá, ţe téměř většina subtestu (86,2 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Pouze 5,8 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 7,8 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 15 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 37, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 15: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 DT

49

Tabulka 37 uvádí, který podsoubor byl při řešení úlohy úspěšnější, a jaká byla hodnota rozdílu mezi těmito podsoubory, tj. chlapci a dívkami. Rozdíly byly vypočteny jako prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 37: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu NJ 2 DT


o kolik %

1 2 3 4

CH CH CH CH

D D D D

+6,0 +7,3 +7,3 +12,4

5 6 7 8 9 10 11


D D D D D D D

-0,5 +1,1 +0,7 +0,3 +7,6 +9,4 +8,7

12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 4. část 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22


D D D D D D D

-3,7 +1,0 -7,5 -5,4 -1,6 -6,2 -3,7


D D D D D D D D D D

+1,0 -0,2 +1,4 +5,6 -2,6 +4,6 -2,3 -1,4 +3,5 +4,0

úloha

chlapci

NJ2DT

1. část

2. část

3. část

5. část 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 6. část 38 39 40 41 42 43 44 45

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH


-2,2 -1,3 +4,4 +4,5 +1,3 +0,1 +2,1 -1,8 +3,1 -4,6 +1,8 -0,2 -1,1 -4,7 +3,5


D D D D D D D D

+1,9 -2,9 -0,9 -2,5 -1,1 -6,4 -3,0 +0,5

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 16. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo odlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu.

50

Graf 16: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – NJ 2 DT

V subtestu NJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 26 úloh, tj. u 50,9 % testových úloh. Z grafu 16 vyplývá, ţe v subestu NJ 2 DT nebyla ţádná ze skupin výrazněji úspěšnější neţ skupina druhá. V 21,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 29,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 4 (12,4 %), dívky v podúloze 12.2 (7,5 %). Subtest NJ 2 DT je genderově neutrální.


51


10.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 38 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu NJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 38: Genderově zatíţené formáty úloh v testu NJ 2 DT Formát úloh mch přiř. dich. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 9, 10, 11, 25, 26, 31, 32, 36, 37 12, 12.2, 12.3, 12.5, 12.6 17, 18, 21, 22 39, 43, 44

Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu NJ 2 DT přiřazovací úlohy, které tvořily 11,7 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 83,3 % z nich. Všechny přiřazovací úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch dívek. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou tvořily 50,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 50 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 40 % z nich. Ačkoliv otevřené úlohy tvořily pouze 15,6 % subtestu, genderově zatíţeno bylo 37,5 % z nich.

10.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 39 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu NJ 2 DT.

52

Tabulka 39: Úspěšnost podle formátu úloh v testu NJ 2 DT Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 39 je zřejmé, ţe chlapci řešili v subtestu NJ 2 DT úspěšněji úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy a dívky úlohy přiřazovací a otevřené.

10.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Německý jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 50,9 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 21,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 29,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu NJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (50,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,6 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (83,3 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 50,9 %, dichotomické úlohy z 40 % a otevřené úlohy byly zatíţeny ze 37,5 %. V případě úloh s výběrem odpovědi a dichotomických úloh se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch chlapců, přiřazovací a otevřené úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch dívek. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 73,6 % všech testovaných, skupina chlapců 26,3%. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu NJ 2 DT projevily jako genderově neutrální. Subtest Německý jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově neutrální.

53

11

Francouzský jazyk 2

Subtest Poslech 11.1 Struktura subtestu FJ 2 PS Didaktický test Francouzský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Francouzský jazyk 2 – poslech (dále FJ 2 PS) obsahoval 23 uzavřených testových úloh. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 40. Tabulka 40: Zastoupené typy úloh v testu FJ 2 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy

Počet úloh 15 8

11.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách NJ 2 PS Test FJ 2 PS řešilo 299 ţáků, z toho 252 dívek a 47 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.9 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 64,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 1,6 % ve prospěch chlapců.


9


54

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu FJ 2 PS nedosáhla ţádná úloha úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. U 7 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. U 4 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 90 procentních bodů. Nejvyšší úspěšnosti dosáhli ţáci v úlohách 15 a 16 (95,7 %). Následující tabulka 41 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 41: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FJ 2 PS Subtest FJ 2 PS

Počet úloh

Podíl v %

0 16 7

0 69,5 30,4


Z tabulky 41 vyplývá, ţe téměř 70 % subtestu bylo tvořeno úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina úloh (30,4 %) byla pro ţáky příliš snadná, protoţe v těchto úlohách dosáhli úspěšnosti nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 17 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 42, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 17: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 PS


55

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 42: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 PS


o kolik %

1ère PARTIE 1 2 3 4 5 2ième PARTIE 6 7 8 9 10 11 12 13 ième 3 PARTIE 14 15 16 17 18 19 20 21 4 ième PARTIE 22 23

chlapci

úloha

FJ2PS

CH CH CH CH CH

D D D D D

-21,0 +14,8 +11,1 -11,1 +13,7


D D D D D D D D

-15,1 -2,2 +0,7 +17,4 +12,6 -3,5 -3,6 -4,1


D D D D D D D D

+1,6 +0,1 -4,9 +4,7 +14,3 +8,5 +1,5 +0,7

CH CH

D D

+0,8 +0,0


56

Graf 18: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – FJ 2 PS

V subtestu FJ 2 PS bylo celkem 23 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 6 úloh, tj. u 65,2 % testových úloh. Z grafu 18 vyplývá, ţe v subestu FJ 2 PS byl poměr úspěšnosti dívek a chlapců vyváţený. Ve 30,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,7 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 9 (17,4 %), dívky v úloze 1 (21%). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami nejsou výrazně velké. Subtest FJ 2 PS je proto moţné označit za genderově vyváţený.


57


11.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 43 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 43: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FJ 2 PS Formát úloh mch dich.

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 16, 17, 18, 19 6, 9, 10, 11, 12, 13

Jako genderově více zatíţený formát úloh se v subtestu FJ 2 PS projevily dichotomické úlohy, které tvořily 34,7 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 75 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 62,5 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 60 % z nich.

11.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 44 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FJ 2 PS. Tabulka 44: Úspěšnost podle formátu úloh v testu FJ 2 PS Formát úloh mch dich.

Chlapci CH CH

Dívky D D

Z tabulky 44 vyplývá, ţe úlohy s výběrem odpovědi více vyhovovaly chlapcům a dichotomické úlohy řešily úspěšněji dívky.

58

11.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Francouzský jazyk 2 – poslech prokázalo, ţe 65,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. 30,41 % subtestu řešily úspěšněji dívky a 34,7 % řešili úspěšněji chlapci. V subtestu FJ 2 PS byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomické úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (65,2 % subtestu), dichotomické úlohy tvořily 34,7 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (75 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly zatíţeny z 60 %. V případě dichotomických úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch dívek, v případě úloh s výběrem odpovědi o zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 84,2 % všech testovaných, skupina chlapců 15,7 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou a dichotomické úlohy se v subtestu FJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Francouzský jazyk 2 – poslech lze však celkově označit jako genderově neutrální.

59

12

Francouzský jazyk 2

Subtest Čtení a jazyková kompetence 12.1 Struktura subtestu FJ 2 DT Didaktický test Francouzský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Francouzský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (dále FJ 2 DT) obsahoval 43 testových úloh (49 úloh včetně podúloh ve svazcích). 41 testových úloh bylo uzavřených, 8 testových úloh v subtestu FJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 45. Tabulka 45: Zastoupené typy úloh v testu FJ 2 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy


12.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách FJ 2 DT Test FJ 2 DT řešilo 315 ţáků, z toho 262 dívek a 51 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.10 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 0,3 % ve prospěch chlapců.



60

úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu FJ 2 DT se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 29 (3,7 %). V 5 úlohách byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla podúloha 13.2 (91,3 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 46. Tabulka 46: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FJ 2 DT Subtest FJ 2 DT

Počet úloh

Podíl v %

4 40 5

8,1 81,6 10,2


Z tabulky 46 vyplývá, ţe většina subtestu (81,6 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. 10,2 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 8,1 % úloh. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 19 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 47, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 19: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 DT


61

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 47: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FJ 2 DT

o kolik %

chlapci

úloha 1ère PARTIE 1 2 3 4 5 2ième PARTIE 6 7 8 9 10 11 12 3ième PARTIE 13 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 4ième PARTIE 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

dívky

úspěšnější

FJ2DT

CH CH CH CH CH

D D D D D

-3,4 +7,3 +12,0 -4,3 -7,2


D D D D D D D

+1,9 -5,4 +7,2 +23,4 -4,0 -0,9 +3,7


D D D D D D D

-3,2 +6,6 +4,0 +4,3 +6,2 -0,1 -15,1


D D D D D D D D D D

+3,9 -0,7 -1,8 -4,0 +4,3 -5,7 +9,5 +2,7 +1,0 -0,9

5ième PARTIE 24 CH 25 CH 26 CH 27 CH 28 CH 29 CH 30 CH 31 CH 32 CH 33 CH 34 CH 35 CH ième 6 PARTIE 36 CH 37 CH 38 CH 39 CH 40 CH 41 CH 42 CH 43 CH

D D D D D D D D D D D D

-0,1 -5,4 +1,9 +0,1 -1,3 -4,2 +12,0 -0,0 -1,8 -7,1 -19,5 +9,5

D D D D D D D D

-11,0 -2,0 +4,2 -1,7 +0,2 +3,0 -0,0 -0,1


62

Graf 20: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – FJ 2 DT

V subtestu FJ 2 DT bylo celkem 49 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 31 úloh, tj. u 63,2 % testových úloh. Z grafu 20 vyplývá, ţe v subestu FJ 2 DT byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 28,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 9 (23,4 %), dívky v úloze 34 (19,5 %). Subtest FJ 2 DT je však vzhledem k celkové vyváţenosti úspěšností jednotlivých skupin třeba označit za genderově neutrální.

12.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí

63

vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

12.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 48 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 48: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FJ 2 DT Formát úloh mch přiř. dich. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 25, 29, 30, 33, 34, 35 13, 13.1, 13.2, 13.3, 13.4, 13.6 14, 15, 16, 17, 18, 19 36, 38, 41

Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu FJ 2 DT přiřazovací úlohy, které tvořily 12,2 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a se čtyřnásobnou volbou tvořily 48,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily dichotomické úlohy, které tvořily 20,4 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 60 % z nich. Otevřené úlohy tvořily pouze 16,3 % subtestu, genderově zatíţeno bylo 37,5 % z nich.

12.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 49 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FJ 2 DT.

64

Tabulka 49: Úspěšnost podle formátu úloh v testu FJ 2 DT Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 49 je zřejmé, ţe dívky řešily v subtestu FJ 2 DT úspěšněji úlohy s výběrem odpovědi a otevřené úlohy a dívky úlohy dichotomické a přirazovací.

12.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Francouzský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 63,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 28,5 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 34,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu FJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (48,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 20,4 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny přiřazovací úlohy (12,2 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (85,7 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 66,6 %, dichotomické úlohy z 60 % a otevřené úlohy byly zatíţeny z 37,5 %. V případě úloh s výběrem odpovědi a otevřených se jednalo o genderové zatíţení formátů úloh ve prospěch dívek, dichotomické a přiřazovací úlohy byly genderově zatíţeny ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 83,1 % všech testovaných, skupina chlapců 16,8 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu FJ 2 DT projevily jako genderově neutrální. Subtest Francouzský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově neutrální.

65

13

Ruský jazyk 2

Subtest Poslech 13.1 Struktura subtestu RJ 2 PS Didaktický test Ruský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 2 – poslech (dále RJ 2 PS) obsahoval 21 uzavřených testových úloh (25 úloh včetně podúloh ve svazcích). Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 50. Tabulka 50: Zastoupené typy úloh v testu RJ 2 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř.

Počet úloh (podúloh) 10 10 1 (4)

13.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 PS Test RJ 2 PS řešilo 59 ţáků, z toho 44 dívek a 15 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.11 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 42,1 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,1 % ve prospěch chlapců.



66

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu RJ 2 PS mělo 7 úloh úspěšnost niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v podúloze 21.4 (8,5 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %. Jedna úloha dosáhla úspěšnosti vyšší neţ 90 procentních bodů (podúloha 21.3, úspěšnost 96,6 %). Následující tabulka 51 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 51: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu RJ 2 PS Subtest RJ 2 PS

Počet úloh

Podíl v %

7 15 3

28 60 12


Z tabulky 51 vyplývá, ţe nadpoloviční většina subtestu byla tvořena úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti (60 %). Téměř třetina úloh (28 %) byla však pro ţáky příliš obtíţná, protoţe v těchto úlohách dosáhli niţší neţ 30 procentních bodů. 12 % subtestu tvořily úlohy s úspěšností nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 21 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 52, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 21: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 PS


67

Tabulka 52: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 PS


o kolik %

1-ая ЧАСТЬ 1 2 3 4 2-ая ЧАСТЬ 5 6 7 8 9 10 3-ья ЧАСТЬ 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 4-ая ЧАСТЬ 21 21.1 21.2 21.3 21.4

chlapci

úloha

RJ2PS

CH CH CH CH

D D D D

-1,2 +10,0 -3,2 +15,0

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+2,0 -16,2 -9,5 +1,2 -2,7 +16,1


D D D D D D D D D D

+19,4 +18,9 -15,0 -5,6 +1,2 -25,3 -3,3 +18,6 +8,3 -12,0

CH CH CH CH CH

D D D D D

+10,9 +0,3 +12,4 +4,5 +15,5


68

Graf 22: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – RJ 2 PS

V subtestu RJ 2 PS bylo celkem 25 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 20 úloh, tj. u 80 % testových úloh. Z grafu 22 vyplývá, ţe v subestu RJ 2 PS byla úspěšnější skupina chlapců. Ve 36 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 11 (19,4 %), dívky v úloze 16 (25,3 %). Rozdíly v úspěšnosti však mezi jednotlivými skupinami jsou větší ve prospěch skupiny chlapců. Subtest RJ 2 PS je tedy mírně genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

13.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh.

69

Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

13.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 53 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu RJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 53: Genderově zatíţené formáty úloh v testu RJ 2 PS Formát úloh mch dich. přiř.

Čísla úloh 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9 11, 12, 13, 14, 16, 17,18, 19, 20 21, 21.2, 21.3, 21.4

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v subtestu RJ 2 PS projevily dichotomické úlohy, které tvořily 40 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 90 % z nich. Druhým nejvíce zatíţeným formátem úloh byly přiřazovací úlohy, které tvořily 20 % subtestu, a které byly genderově zatíţeny z 80 %. Úlohy s výběrem odpovědi tvořily 40 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 70 % z nich.

13.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 54 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu RJ 2 PS. Tabulka 54: Úspěšnost podle formátu úloh v testu RJ 2 PS Formát úloh mch dich. přiř.

Chlapci CH CH CH

Dívky D D D

Z tabulky 54 vyplývá, ţe všechny formáty úloh, které byly v subtesu RJ 2 PS pouţity, vyhovovaly více chlapcům neţ dívkám, protoţe chlapci byli při jejich řešení úspěšnější.

70

13.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Ruský jazyk 2 – poslech prokázalo, ţe 80 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 36 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu RJ 2 PS byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické a přiřazovací úlohy). Stejně byly v subtestu zastoupeny úlohy s výběrem odpovědi a dichotomické úlohy, které tvořily po 40 % subtestu. Nejméně početně zastoupeným formátem byly přiřazovací úlohy, které tvořily 20 % subtestu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (90 %) a přiřazovací úlohy (80 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly zatíţeny ze 70 %. V případě přiřazovacích úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 74,5 % všech testovaných, skupina chlapců 25,5 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl mírně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, dichotomické a přiřazovací úlohy se v subtestu RJ 2 PS projevily jako mírně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 2 – poslech je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

71

14

Ruský jazyk 2

Subtest Čtení a jazyková kompetence 14.1 Struktura subtestu RJ 2 DT Didaktický test Ruský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Ruský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (dále RJ 2 DT) obsahoval 46 testových úloh (52 úloh včetně podúloh ve svazcích). 44 testové úlohy byly uzavřené, 8 testových úloh v subtestu RJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 55. Tabulka 55: Zastoupené typy úloh v testu RJ 2 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy


14.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 DT Test RJ 2 DT řešilo 68 ţáků, z toho 51 dívek a 17 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.12 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 47,4 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 6,7 % ve prospěch chlapců.



72

úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu RJ 2 DT se vyskytlo 11 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 39 (5,1 %). Ţádná úloha nedosáhla úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měly úlohy 26 a 32 (79,7 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 56. Tabulka 56: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu RJ 2 DT Subtest RJ 2 DT

Počet úloh

Podíl v %

11 41 0

21,1 78,8 0


Z tabulky 56 vyplývá, ţe většina subtestu (78,8 %) byla sestavena z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů však tvořily téměř čtvrtinu subtestu (21,1 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 23 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 57, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 23: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 DT


73

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 57: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu RJ 2 DT

o kolik %

chlapci

úloha 1-ая ЧАСТЬ 1 2 3 4 5 2-ая ЧАСТЬ 6 7 8 9 10 11 12 3-ья ЧАСТЬ 13 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 4-ая ЧАСТЬ 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

dívky

úspěšnější

RJ2DT

CH CH CH CH CH

D D D D D

-2,0 -13,7 -3,9 -3,9 +11,8


D D D D D D D

+3,9 +7,8 -7,8 -5,9 +29,4 +13,7 +13,7


D D D D D D D

+16,9 +9,8 +21,6 +21,6 +23,5 +23,5 -2,0


D D D D D D D D D D

-11,8 -3,9 +27,5 +7,8 +9,8 +5,9 +11,8 +21,6 +11,8 +5,9

5-ая ЧАСТЬ 24 CH 25 CH 26 CH 27 CH 28 CH 29 CH 30 CH 31 CH 32 CH 33 CH 34 CH 35 CH 36 CH 37 CH 38 CH 6-ая ЧАСТЬ 39 CH 40 CH 41 CH 42 CH 43 CH 44 CH 45 CH 46 CH


+19,6 +23,5 +21,6 +19,6 +9,8 -27,5 +5,9 -11,8 +5,9 +0,0 +37,3 +23,5 -29,4 +2,0 -3,9

D D D D D D D D

-5,9 +7,8 +3,9 -2,0 +11,8 +0,0 +7,8 -5,9


74

Graf 24: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – RJ 2 DT

V subtestu RJ 2 DT bylo celkem 52 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 46 úloh, tj. u 78,2 % testových úloh. Z grafu 24 vyplývá, ţe v subestu RJ 2 DT byla skupina chlapců výrazně úspěšnější neţ skupina dívek. V 25 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 63,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 34 (37,3 %), dívky v úloze 36 (29,4 %). Subtest RJ 2 DT je proto třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.


75


14.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 58 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu RJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 58: Genderově zatíţené formáty úloh v testu RJ 2 DT Formát úloh mch přiř. dich. OÚ

Čísla úloh 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 38 13, 13.1, 13.2, 13.3, 13.4, 13.5 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 39, 40, 41, 43, 45, 46

Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu RJ 2 DT dichotomické úlohy, které tvořily 19,2 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 100 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou tvořily 51,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 88,8 % z nich. Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 13,4 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Všechny genderově zatíţené přiřazovací úlohy řešili úspěšněji chlapci neţ dívky. Otevřené úlohy tvořily 15,3 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 75 % z nich.

14.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 59 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu RJ 2 DT.

76

Tabulka 59: Úspěšnost podle formátu úloh v testu RJ 2 DT Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 59 vyplývá, ţe všechny pouţité formáty úloh v subtestu RJ 2 DT řešili úspěšněji chlapci neţ dívky.

14.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Ruský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 78,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 25 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 63,4 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu RJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (51,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,2 % subtestu. Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (15,3 %) a přiřazovací úlohy (13,4 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly dichotomické úlohy (100 %). Úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 88,8 %, přiřazovací úlohy z 85,7 % a otevřené úlohy byly zatíţeny ze 75 %. V případě všech formátů úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 75 % všech testovaných, skupina chlapců 25 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu RJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Ruský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

77

15


Subtest Poslech 15.1 Struktura subtestu SJ 2 PS Didaktický test Španělský jazyk 2, který byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky, byl sloţen ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Španělský jazyk 2 – poslech (dále SJ 2 PS) obsahoval 22 uzavřených testových úloh. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 60. Tabulka 60: Zastoupené typy úloh v testu SJ 2 PS Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi

Počet úloh 22

15.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách RJ 2 PS Test SJ 2 PS řešilo 104 ţáků, z toho 78 dívek a 26 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.13 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 60 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 7,5 % ve prospěch chlapců.


13


78

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu SJ 2 PS dosáhly 2 úlohy úspěšnosti niţší nebo rovné 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 3 (14,4 %). U 1 úlohy byla úspěšnost vyšší neţ 80 % (úloha 4, úspěšnost 84,6 %). Následující tabulka 61 uvádí rozloţení úloh v subtestu podle úspěšnosti. Tabulka 61: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu SJ 2 PS Subtest SJ 2 PS

Počet úloh

Podíl v %

2 19 1

9 86,3 4,5


Z tabulky 61 vyplývá, ţe většina subtestu byla tvořena úlohami, jejichţ úspěšnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti (86,3 %). Téměř desetina úloh (9 %) byla však pro ţáky příliš obtíţná, protoţe v těchto úlohách dosáhli niţší neţ 30 procentních bodů. Pouze 1 úloha (4,5 %) v subtestu dosáhla úspěšnost nad 80 %. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 25 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 62, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 25: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 PS


79

Tabulka 62: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 PS


o kolik %

1a PARTE 1 2 3 4 5 2a PARTE 6 7 8 9 10 11 12 a 3 PARTE 13 14 15 16 17 18 a 4 PARTE 19 20 21 22

chlapci

úloha

SJ2PS

CH CH CH CH CH

D D D D D

+0,0 +11,5 +6,4 +0,0 -5,1


D D D D D D D

-6,4 +1,3 +15,4 +10,3 -6,4 +6,4 +11,5

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+6,4 +9,0 +10,3 +9,0 +12,8 +12,8

CH CH CH CH

D D D D

-3,8 +25,6 +10,3 +26,9


80

Graf 26: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – SJ 2 PS

V subtestu SJ 2 PS bylo celkem 22 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 19 úloh, tj. u 86,3 % testových úloh. Z grafu 26 vyplývá, ţe v subestu SJ 2 PS byla výrazně úspěšnější skupina chlapců. V 18,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 68,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny dívek vyšších hodnot neţ u skupiny chlapců. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 22 (26,9 %), dívky v úlohách 6 a 10 (6,4 %). Rozdíly v úspěšnosti však jsou mezi jednotlivými skupinami výrazně větší ve prospěch chlapců. Subtest SJ 2 PS je tedy mírně genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

15.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a

81

ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

15.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 63 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu SJ 2 PS projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 63: Genderově zatíţené formáty úloh v testu SJ 2 PS Formát úloh mch

Čísla úloh 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v subtestu SJ 2 PS projevily úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnástovnou volbou, z nichţ byl celý test sestaven. Genderově bylo zatíţeno 86,3 % těchto úloh.

15.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 64 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu SJ 2 PS. Tabulka 64: Úspěšnost podle formátu úloh v testu SJ 2 PS Formát úloh mch

Chlapci CH

Dívky D

Z tabulky 64 vyplývá, ţe jediný pouţitý formát úloh v subtesu SJ 2 PS vyhovoval více chlapcům neţ dívkám, protoţe chlapci byli při jejich řešení úspěšnější.

15.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Španělský jazyk 2 – poslech prokázalo, ţe 86,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 18,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 68,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu SJ 2 PS byl pouţit 1 formát testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou), který se projevil jako genderově výrazně zatíţený (86,3 % úloh).

82

Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 75 % všech testovaných, skupina chlapců 25 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, se v subtestu SJ 2 PS projevily jako výrazně genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 2 – poslech je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

83

16


Subtest Čtení a jazyková kompetence 16.1 Struktura subtestu SJ 2 DT Didaktický test Španělský jazyk 2 byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a skládal se ze dvou subtestů – poslechu a čtení s porozuměním a jazykové kompetence. Subtest Španělský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (dále SJ 2 DT) obsahoval 45 testových úloh (51 úloh včetně podúloh ve svazcích). 44 testové úlohy byly uzavřené, 7 testových úloh v subtestu SJ 2 DT bylo otevřených. Typy úloh, včetně podúloh, které byly v testu zastoupeny, a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 65. Tabulka 65: Zastoupené typy úloh v testu SJ 2 DT Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy dich. – dichotomické úlohy OÚ – otevřené úlohy


16.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách SJ 2 DT Test SJ 2 DT řešilo 112 ţáků, z toho 83 dívek a 29 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.14 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 44 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 3,6 % ve prospěch chlapců.



84

úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu SJ 2 DT se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 14 (11,7 %). 2 úlohy dosáhly úspěšnosti vyšší neţ 80 %. Nejvyšší úspěšnost měla úloha 33 (88,3 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v subtestu je uvedeno v následující tabulce 66. Tabulka 66: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu SJ 2 DT Subtest FSJ 2 DT

Počet úloh

Podíl v %

10 39 2

19,6 76,4 3,9


Z tabulky 66 plyne, ţe více neţ tři čtvrtiny subtestu (76,4 %) byly sestaveny z úloh, jejichţ obtíţnost zcela odpovídala ověřované úrovni obtíţnosti. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů však tvořily téměř pětinu subtestu (19,6 %). Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 27 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 67, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 27: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 DT


85

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 67: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu SJ 2 DT

o kolik %

chlapci

úloha 1a PARTE 1 2 3 4 5 6 2a PARTE 7 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 3a PARTE 8 9 10 11 12 13 14 4a PARTE 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

dívky

úspěšnější

SJ2DT

CH CH CH CH CH CH

D D D D D D

+5,7 +16,6 +8,7 +0,8 +0,1 +11,3


D D D D D D D

+4,0 -8,1 -15,1 -0,5 +2,3 +8,0 +13,0


D D D D D D D

+0,6 +9,9 -2,2 -10,3 +13,4 +13,5 -1,7


D D D D D D D D D D

+3,4 +4,8 -6,5 -4,4 +0,8 -12,1 -0,4 +5,3 +7,7 +3,9

5a PARTE 25 26 27 28 29 30 31 a 6 PARTE 32 33 34 35 36 37 38 7a PARTE 39 40 41 42 43 44 45


D D D D D D D

+11,8 +3,3 +1,8 +13,1 +15,1 +12,1 +21,6


D D D D D D D

-12,1 -2,9 -5,1 +22,3 +13,0 +6,6 +12,3


D D D D D D D

+6,6 +3,0 +9,9 -10,6 -15,0 +12,0 -5,4

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 28. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy

86

v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 28: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – SJ 2 DT

V subtestu RJ 2 DT bylo celkem 51 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 41 úloh, tj. u 80,3 % testových úloh. Z grafu 28 vyplývá, ţe v subestu SJ 2 DT byla skupina chlapců výrazně úspěšnější neţ skupina dívek. V 29,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 56,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců výrazně vyšších hodnot neţ u skupiny dívek. Chlapci dosáhli nejvyšší hodnoty rozdílu v úloze 35 (22,3 %), dívky v podúloze 7.2 (15,1 %).

87

Subtest SJ 2 DT je tedy třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.


16.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 68 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu SJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 68: Genderově zatíţené formáty úloh v testu SJ 2 DT Formát úloh mch přiř. dich. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 6, 9, 11, 12, 13, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45 7, 7.1, 7.2, 7.5, 7.6 15, 16, 17, 18, 20, 22, 23, 24 25, 26, 28, 29, 30, 31

Nejvíce genderově zatíţeným formátem byly v subtestu SJ 2 DT otevřené úlohy, které tvořily 13,7 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 85,7 % z nich. Dalším genderově zatíţeným formátem byly dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Genderově zatíţeno bylo 80 % z nich.

88

Jako další genderově zatíţený formát úloh se projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 17,7 % subtestu, a genderově zatíţeno bylo 71,4 % z nich. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou tvořily 52,9 % subtestu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich.

16.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 69 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu SJ 2 DT. Tabulka 69: Úspěšnost podle formátu úloh v testu SJ 2 DT Formát úloh mch dich. přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH CH

Dívky D D D D

Z tabulky 69 vyplývá, ţe všechny pouţité formáty úloh v subtestu SJ 2 DT řešili úspěšněji chlapci neţ dívky.

16.7 Závěr Šetření genderové neutrality subtestu Španělský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence prokázalo, ţe 80,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 29,4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 56,8 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V subtestu SJ 2 DT byly pouţity 4 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (52,9 % subtestu) a dichotomické úlohy, které tvořily 19,6 % subtestu. Přiřazovací úloh tvořily 17,7 % subtestu, otevřené byly v testu zastoupeny nejméně (13,7 %). Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly otevřené úlohy (85,7 %), dále dichotomické úlohy (80 %), přiřazovací úlohy (71,4 %) a úlohy s výběrem odpovědi (66,6 %). V případě všech formátů úloh se jednalo o genderové zatíţení ve prospěch chlapců. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 74,1 % všech testovaných, skupina chlapců 25,8 %. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, rozdíl v úspěšnosti byl výrazně ve prospěch chlapců. Úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou, přiřazovací, dichotomické a otevřené úlohy se v subtestu SJ 2 DT projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Subtest Španělský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence lze tedy označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

89

17

Biologie

17.1 Struktura testu BI Didaktický test Biologie (dále BI) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (83 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 5 úloh bylo otevřených a 78 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 12 svazků úloh (37 podúloh). Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 70. Tabulka 70: Zastoupené typy úloh v testu BI Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy usp. – uspořádací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 29 6 (18) 5 (15) 1 (4) 5

17.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách BI Test BI řešilo 2863 ţáků, z toho 2184 dívek a 666 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.15 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 62,2 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 3,1 % ve prospěch chlapců.



90

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu BI se vyskytly 4 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 44 (21,7 %). Ve 29 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 10 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 71. Tabulka 71: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu BI Počet úloh (včetně podúloh) 4 50 29

Test BI úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 4,8 60,2 34,9

Z tabulky 71 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,2 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Třetina testových úloh (34,9 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 4,8 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 29 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 72, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 29: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu BI


91

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 72: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu BI


o kolik %

1 1.1 1.2 1.3 2 3 4 5 5.1 5.2 5.3 6 7 8 9 10 10.1 10.2 10.3 11 11.1 11.2 11.3 12 13 14 15 16 17 18 18.1 18.2 18.3 19 20 21 22 23 24 24.1

chlapci

úloha

BI



+3,6 +5,6 -0,7 +2,6 +6,8 +7,7 +14,4 +0,9 +4,9 -4,0 +1,1 +2,6 +4,5 +4,3 +5,5 +3,6 +3,3 +2,0 +1,3 +2,4 +5,1 -0,7 +2,1 +10,1 -1,9 +0,5 +9,5 +5,6 -2,4 +1,6 -0,2 +1,8 +2,3 +2,1 -0,4 -5,1 +4,8 +7,8 +5,1 +5,1

24.2 24.3 25 25.1 25.2 25.3 26 27 28 29 29.1 29.2 29.3 30 31 32 33 33.1 33.2 33.3 34 35 36 37 38 38.1 38.2 38.3 38.4 39 40 41 42 42.1 42.2 42.3 43 44 45 46 46.1 46.2 46.3

92

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+3,2 +3,4 +7,3 +6,1 +3,4 +7,0 +0,8 +6,3 +0,7 +0,6 -0,5 +1,3 +0,4 +10,8 +7,6 +6,1 +3,3 +2,8 +4,9 -0,7 +5,0 +7,6 -0,1 +0,4 +11,0 +4,1 +11,6 +11,0 +11,6 +6,8 +8,1 +10,2 -2,5 -0,4 -2,9 -2,3 -11,5 -4,6 -6,1 -1,1 -1,0 -0,0 -1,1

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 30. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 30: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – BI

93

V testu BI bylo celkem 83 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 50 úloh, tj. u 60,2 % testových úloh. Z grafu 30 vyplývá, ţe v testu BI byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 7,2 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 53 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v úloze 4 rozdílu 14,4 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 43 (11,5 %). Test BI se jeví jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.


17.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 73 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu BI projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 73: Genderově zatíţené formáty úloh v testu BI Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ

Čísla úloh 2, 3, 4, 6, 8, 9, 12, 15, 16, 22, 23, 27, 30, 31, 32, 34, 35, 39, 40, 41, 43, 44 1, 1.1, 1.3, 11.1, 24, 24.1, 24.2, 24.3, 25, 25.1, 25.2, 25.3, 33, 33.2 5.1, 5.2, 10, 10.1, 42.2 38, 38.1, 38.2, 38.3, 38.4 7, 21, 45

94

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu BI projevily uspořádací úlohy. Ty byly zastoupeny jednou úlohou se čtyřmi podúlohami (6 % testu) a 100 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců. Nejčastěji zastoupeným formátem v testu byly úlohy s výběrem odpovědi (34,9 %) se čtyřnásobnou volbou, které se rovněţ projevily jako genderově výrazně zatíţený formát úloh (75,8 % z nich bylo genderově zatíţeno). Otevřené úlohy tvořily pouhých 6 % testu, ale míra jejich genderového zatíţení dosáhla 60 %. Druhým nejčastěji zastoupeným formátem úloh byly úlohy dichotomické, které tvořily 28,9 % testu. Tyto úlohy byly genderově zatíţeny z 58,3 %. Přiřazovací úlohy tvořily 24 % testu a míra jejich genderového zatíţení dosáhla 25 %.

17.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 74 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu BI. Tabulka 74: Úspěšnost podle formátu úloh v testu BI Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ


Dívky D D D D D

Z tabulky 74 vyplývá, ţe v přiřazovacích a otevřených úlohách testu BI byly dívky úspěšnější neţ chlapci. Chlapci byli naopak úspěšnější v úlohách s výběrem odpovědi, dichotomických a uspořádacích úlohách.

17.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Biologie prokázalo, ţe 60,2 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 7,2 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 53 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu BI bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (34,9 % testu), dichotomické úlohy (28,9 % testu) a přiřazovací úlohy (24 % testu). Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly uspořádací úlohy (100 %), které řešili úspěšněji chlapci, dále úlohy s výběrem odpovědi (75,8 %), otvevřené úlohy (60 %), a dichotomické úlohy (58,3 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 76,2 % všech testovaných. Chlapci tvořili 23,7 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, chlapci byly při řešení úloh výrazně úspěšnější. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací, uspořádací a otevřené úlohy se v testu BI projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Biologie lze proto označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

95

18

Dějepis

18.1 Struktura testu DE Didaktický test Dějepis (dále DE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 46 testových úloh (124 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 8 úloh bylo otevřených a 116 úloh (včetně podúloh) bylo uzavřených. Test obsahoval 22 svazků úloh (64 podúloh). Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 75. Tabulka 75: Zastoupené typy úloh v testu DE Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi dich. – dichotomické úlohy přiř. – přiřazovací úlohy usp. – uspořádací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 21 11 (44) 5 (15) 4 (16) 4 (8)

18.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách DE Test DE řešilo 2460 ţáků, z toho 1609 dívek a 845 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.16 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 58,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 5,4 % ve prospěch chlapců.



96

Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu DE se vyskytlo 11 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 24 (13,5 %). Ve 38 úlohách (včetně podúloh) byla úspěšnost vyšší neţ 80 % a u 19 úloh (včetně podúloh) přesáhla úspěšnost 90% hranici. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 76. Tabulka 76: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu DE Počet úloh (včetně podúloh) 11 75 38

Test DE úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 8,8 60,4 30,6

Z tabulky 76 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,4 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (30,6 %) byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Naopak obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily pouze 8,8 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 31 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 77, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 31: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu DE


97

prostý odečet procentuálního výsledku dívek od procentuálního výsledku chlapců. Úspěšnější skupina je v tabulce zvýrazněna vytučněním. Tabulka 77: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu DE

úspěšnější

úloha

chlapci

dívky

o kolik %

DE

1 2 3 4 5 6 6.1 6.2 6.3 7 7.1 7.2 7.3 7.4 8 8.1 8.2 8.3 8.4 9 9.1 9.2 9.3 9.4 10 10.1 10.2 10.3 10.4 11 11.1 11.2 11.3 11.4 12 událost 1 událost 2 událost 3 událost 4

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+4,3 +3,2 +3,4 -0,1 -0,1 +6,2 +6,8 +4,0 +1,8 +3,8 +0,3 +0,7 +1,4 +9,2 +0,9 +3,8 +0,5 -2,4 -0,6 +0,5 +0,3 +4,3 +0,3 -1,4 +5,6 -2,0 +3,6 +12,0 +6,5 +2,1 +3,1 +2,4 +1,8 +0,4 +11,2 +8,8 +10,0 +9,2 +4,2

13 14 15 16 17 18 19 20 21 21.1 21.2 21.3 21.4 22 22.1 22.2 22.3 22.4 23 23.1 23.2 23.3 23.4 24 událost 1 událost 2 událost 3 událost 4 25 25.1 25.2 25.3 26 27 28 29 30 31 32 33 34 34.1 34.2 34.3

98

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+8,5 +6,4 +1,6 +12,5 +5,6 -1,6 +7,7 -1,0 -1,2 -3,4 +1,5 -1,8 +0,5 +6,2 +5,0 +4,8 +6,0 +3,1 -1,5 +2,1 +0,7 -2,7 -4,0 +6,9 +9,8 +2,1 +4,3 +1,3 +1,6 +0,8 +1,4 +1,5 +8,9 -6,6 +14,5 +18,0 +5,3 +10,1 +5,6 -2,3 +22,6 +21,4 +11,3

úloha

chlapci

dívky

o kolik %

35 35.1 35.2 36 37 37.1 37.2 37.3 38 38.1 38.2 38.3 39 39.1 39.2 39.3 40 40.1 40.2 40.3 40.4 41 41.1 41.2 41.3 41.4 42 42.1 42.2 42.3 42.4 43 událost 1 událost 2 událost 3 událost 4 44 událost 1 událost 2 událost 3 událost 4 45 46



+21,6 +18,0 +12,5 +6,9 +13,3 +0,6 +0,3 +14,1 +17,8 +2,3 +8,3 +28,2 +36,8 +10,6 +29,9 +2,9 +9,2 +6,5 -7,2 +2,9 -1,2 +4,0 -2,5 +0,8 -5,2 +6,5 +5,4 +3,1 +5,4 +13,0 +2,8 -2,4 -1,4 +13,1 +13,2 +10,4 +13,2 +7,1 +6,8 +15,4 +7,3 +3,8

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy.

99

Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 32. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 32: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – DE

V testu DE bylo celkem 124 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 46 úloh, tj. u 37 % testových úloh. Z grafu 32 vyplývá, ţe v testu DE byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. Ve 4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 59,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v podúloze 34.1 rozdílu 22,6 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 27 (6,6 %). Velký rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test DE je výrazně genderově zatíţen ve prospěch chlapců.

100


18.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 78 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu DE projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 78: Genderově zatíţené formáty úloh v testu DE Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ

Čísla úloh 1, 2, 3, 13, 14, 16, 17, 19, 26, 27, 28, 29, 30, 31 7, 7.4, 8, 8.1, 9.2, 10, 10.2, 10.3, 10.4, 11.1, 21.1, 22, 22.1, 22.2, 22.3, 22.4, 23.3, 23.4 6, 6.1, 6.2 12, 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 24, 24.1, 24.3 32, 34.1, 34.2, 34.3

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu DE projevily úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou. Tyto úlohy tvořily 19,6 % testu a genderově zatíţeno bylo 66,6 % z nich. Dalším genderově zatíţeným formátem úloh byly otevřené úlohy, které tvořily 6,4 % testu. Genderově zatíţeny byly z 50 %. Otevřené úlohy byly rovněţ zatíţeny ve prospěch chlapců. Uspořádací úlohy tvořily 16,1 % testu a 40 % z nich se prokázalo jako genderově zatíţených ve prospěch chlapců Nejčastěji zastoupeným typem úloh v testu DE byly dichotomické úlohy (44,3 %). 32,7 % těchto úloh bylo genderově zatíţeno.

101

Přiřazovací úlohy, které tvořily 16,1 % testu, byly genderově zatíţeny z 15 % ve prospěch chlapců.

18.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 79 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu DE. Tabulka 79 Úspěšnost podle formátu úloh v testu DE Formát úloh mch dich. přiř. usp. OÚ


Dívky D D D D D

Z tabulky 79 vyplývá, ţe ve všech pouţitých formátech testu DE byla skupina chlapců celkově úspěšnější neţ skupina dívek.

18.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Dějepis prokázalo, ţe 37 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 4 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 59,6 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu DE bylo pouţito 5 formátů testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly dichotomické úlohy 44,3 %), úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou (19,6 % testu), přiřazovací a uspořádací úlohy (po 16,1 % testu). Nejméně byly v testu zastoupeny otevřené úlohy (6,4 %). Genderově nejzatíţenějším formátem testu byly úlohy s výběrem odpovědi (66,6 %), dále otevřené úlohy (50 %), uspořádací úlohy (40 %) a dichotomické úlohy (32,7 %). Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 65,4 % všech testovaných. Chlapci tvořili 34,5 % testovaných. Ačkoliv byla skupina dívek výrazně početnější, neţ skupina chlapců, chlapci byly při řešení úloh výrazně úspěšnější. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, dichotomické úlohy, přiřazovací, uspořádací a otevřené úlohy se v testu DE projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Dějepis je proto třeba označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

102

19

Fyzika

19.1 Struktura testu FY Didaktický test Fyzika (dále FY) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 20 testových úloh, z nichţ 4 úlohy byly otevřené, a 16 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh u jednotlivých formátů uvádí tabulka 80. Tabulka 80: Zastoupené typy úloh v testu FY Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh 16 4

19.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách FY Test FY řešilo 1368 ţáků, z toho 273 dívek a 1088 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.17 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 53,7 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,5 % ve prospěch chlapců.

19.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými.

17


103

V testu FY se vyskytly 2 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 18 (10,4 %). U 3 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, ţádná úloh nepřesáhla 90% hranici úspěšnosti. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 81. Tabulka 81: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu FY Test FY úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Počet úloh

Podíl v %

2 15 3

10 75 15

Z tabulky 81 vyplývá, ţe tři čtvrtiny testu byly sestaveny z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. 15 % testových úloh bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 10 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 33 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 82, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 33: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FY


104

Tabulka 82: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu FY


o kolik %

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

chlapci

úloha

FY

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+7,3 -4,5 -2,4 +19,3 +4,5 +9,5 +7,3 +5,1 -1,5 +6,1 +1,6 -2,1 +6,2 -4,8 +3,0 -0,6 -7,9 +8,8 +0,3 -6,0


105

Graf 34: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – FY

V testu FY bylo celkem 20 úloh. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 14 úloh, tj. u 70 % testových úloh. Z grafu 34 vyplývá, ţe v testu FY byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. Ve 20 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 50 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v úloze 4 rozdílu 19,3 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 17 (7,9 %). Rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test FY je genderově zatíţen ve prospěch chlapců.

19.4 Genderově zatíţené testové úlohy Prokázané rozdíly v úspěšnostech chlapců a dívek při řešení jednotlivých testových úloh mohou vypovídat o genderové zatíţenosti dvojího druhu: buď úroveň znalostí a dovedností chlapců nebo dívek v dané oblasti učiva můţe být skutečně vyšší neţ úroveň znalostí a dovedností dívek nebo chlapců, nebo mohou konkrétní úlohy svojí konstrukcí vyhovovat spíše ţivotní zkušenosti chlapců neţ dívek či naopak a vést tak k nesprávnému pochopení úloh. Oba zdroje genderového zatíţení se mohou kombinovat, takţe nelze vţdy přesně určit, o jaký druh zatíţení se jedná v případě jednotlivých úloh. Odhalení genderové zatíţenosti prvního druhu je moţné srovnáním rozdílů úspěšností u skupiny úloh, které jsou společně podřazeny jednomu tematickému celku, a ověřují tedy určitou oblast učiva. Pokud se rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek vyskytuje

106

jen u malé části úloh z této skupiny, vyplývá z toho, ţe chlapci a dívky srovnatelně ovládají dané oblasti učiva. Pokud však většina úloh z daného tematického celku jednotně vykazuje sníţenou úspěšnost chlapců či dívek, můţe to znamenat, ţe znalosti a dovednosti chlapců či dívek jsou v dané oblasti učiva celkově sníţené. Například to můţe být způsobeno výrazným nezájmem o téma či vyuţíváním nevhodných, genderově jednostranných didaktických prostředků ze strany učitelů. Druhý druh genderové zatíţenosti konstrukce úloh je odvoditelný mimo jiné z porovnání výsledků chlapců a dívek se stejnými znalostmi a dovednostmi. Vzhledem k tomu, ţe testy jsou sestavovány tak, aby vypovídaly o znalostech a dovednostech ţáků, předpokládáme, ţe ţáci se stejným testovým výsledkem skutečně mají obdobné znalosti a dovednosti. Jestliţe jsou znalosti a dovednosti ţáků s týmţ celkovým skóre v testu srovnatelné, mohou být rozdíly v úspěšnostech dívek a chlapců se stejným skóre způsobeny konstrukcí těchto úloh.

19.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 83 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu FY projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 83: Genderově zatíţené formáty úloh v testu FY Formát úloh mch OÚ

Čísla úloh 2, 4, 7, 8, 10, 13, 14, 15, 18, 20 1, 5, 6, 17

Jako genderově více zatíţený formát úloh se v testu FY projevily otevřené úlohy, které tvořily 20 % testu a byly gederově zatíţeny ze 100 %. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které tvořily 80 % testu, byly genderově zatíţeny z 62,5 %.

19.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 84 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu FY. Tabulka 84 Úspěšnost podle formátu úloh v testu FY Formát úloh mch OÚ

Chlapci CH CH

Dívky D D

Jak z tabulky 84 vyplývá, v obou pouţitých formátech testu FY dosáhla skupina chlapců celkově lepších výsledků neţ skupina dívek.

19.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Fyzika prokázalo, ţe 70 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. Ve 20 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 50 % úloh řešili úspěšněji chlapci.

107

V testu FY byly pouţity 2 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou a otevřené úlohy). Početněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (80 %), otevřené úlohy tvořily 20 % testu. Genderově více zatíţeným formátem testu byly otevřené úlohy (100 %), úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 62,5 %. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 19,9 % všech testovaných. Chlapci tvořili 80 % testovaných. Skupina chlapců byla početnější a zároveň celkově úspěšnější neţ skupina dívek. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou a otevřené úlohy se v testu FY projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Fyzika je proto moţné označit jako genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

108

20

Chemie

20.1 Struktura testu CHE Didaktický test Chemie (dále CHE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 32 testových úloh (43 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 36 úloh byly otevřené, a 9 úloh bylo uzavřených. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 85. Tabulka 85: Zastoupené typy úloh v testu CHE

Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 22 3 (9) 9

20.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách CHE Test CHE řešilo 1972 ţáků, z toho 1379 dívek a 591 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.18 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 65 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 2,5 % ve prospěch chlapců.

20.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi

18


109

náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu CHE se vyskytly 4 úlohy s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 10 (20,7 %). U 13 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, 6 úloh dosáhlo úspěšnosti nad 90 procentních bodů. Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 86. Tabulka 86: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu CHE Počet úloh (včetně podúloh) 4 26 13

Test CHE úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 9,3 60,4 30,2

Z tabulky 86 vyplývá, ţe více neţ polovina testu (60,4 %) byla sestavena z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Téměř třetina testových úloh (30,2 %) bylo pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadných, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily skoro 10 % testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 35 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 87, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 35: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CHE


110

Tabulka 87: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu CHE

úspěšnější

úloha

chlapci

dívky

o kolik %

CHE

1 2 3 4 4.1 4.2 4.3 5 6 7 8 8.1 8.2 8.3 9 10 11 12 13 14 15 16 17.1 17.2 18.1 18.2 19 20 21 22 23 24 25 26 26.1 26.2 26.3 27 28 29 30 31 32



+2,6 +1,2 -5,4 +7,2 +4,6 +12,9 +0,2 +4,2 +3,1 +9,7 +0,2 -3,8 +4,4 -1,2 +7,2 +1,5 -9,8 +7,2 +5,6 +0,1 +9,6 +9,5 +0,7 -1,0 +2,8 -0,7 +9,7 -1,6 +2,3 +4,2 -0,1 -2,2 +1,1 +2,4 +1,8 +1,7 +2,9 -0,1 -0,3 +8,5 +6,7 +1,5 +0,4

111

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 36. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 36: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – CHE

V testu CHE bylo celkem 43 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 22 úloh, tj. u 51,1 % testových úloh. Z grafu 36 vyplývá, ţe v testu CHE byla skupina chlapců úspěšnější neţ skupina dívek. V 6,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v podúloze 4.2 rozdílu 12,9 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 11 (9,8 %). Rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test CHE je genderově zatíţen ve prospěch chlapců.

112


20.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 88 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu CHE projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 88: Genderově zatíţené formáty úloh v testu CHE Formát úloh mch přiř. OÚ

Čísla úloh 1, 3, 5, 6, 7, 9, 11, 15, 16, 19, 30 4, 4.1, 4.2, 8.1, 8.2, 18.1, 26.3 12, 13, 22, 29

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu CHE projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 27,9 % testu a byly gederově zatíţeny ze 75 %. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které tvořily 51,1 % testu, byly genderově zatíţeny z 50 %. Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh testu CHE byly otevřené úlohy, které tvořily 20,9 % testu a byly genderově zatíţeny ze 44,4 %.

20.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 89 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu CHE.

113

Tabulka 89 Úspěšnost podle formátu úloh v testu CHE Formát úloh mch přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH

Dívky D D D

Jak z tabulky 89 vyplývá, ve všech pouţitých formátech testu CHE dosáhla skupina chlapců celkově lepších výsledků neţ skupina dívek.

20.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Chemie prokázalo, ţe 51,1 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 6,9 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 44,1 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu CHE byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly úlohy s výběrem odpovědi (51,1 %), přiřazovací úlohy tvořily 27,9 % testu a otevřené úlohy 20,9 % testu. Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (75 %), úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 50 % a otevřené úlohy ze 44,4 %. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 69,2 % všech testovaných. Chlapci tvořili 30 % testovaných. Skupina chlapců byla méně početná, ale zároveň celkově úspěšnější neţ skupina dívek. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy se v testu CHE projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Chemie je genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

114

21

Zeměpis

21.1 Struktura testu ZE Didaktický test Zeměpis (dále ZE) byl v Maturitě nanečisto 2006 součástí zkoušek určených pro profilovou část maturitní zkoušky a obsahoval 40 testových úloh (73 úloh včetně podúloh ve svazcích), z nichţ 70 úloh bylo otevřených, a 3 úloh byly uzavřené. Typy úloh, které byly v testu zastoupeny a počet úloh (včetně podúloh) u jednotlivých formátů uvádí tabulka 90. Tabulka 90: Zastoupené typy úloh v testu ZE

Typ úloh mch – úlohy s výběrem odpovědi přiř. – přiřazovací úlohy OÚ – otevřené úlohy

Počet úloh (podúloh) 26 11 (33) 3

21.2 Úspěšnost dívek a chlapců v testových úlohách ZE Test ZE řešilo 2149 ţáků, z toho 1225 dívek a 890 chlapců. Pro oba tyto podsoubory byla vypočítána průměrná úspěšnost ţáků při řešení testů. Průměrná úspěšnost vyjadřuje poměr mezi průměrným počtem bodů získaných v dané skupině a nejvyšším moţným dosaţitelným počtem bodů.19 Hodnota průměrné úspěšnosti se udává v procentech a představuje část testu, která byla ţáky v dané skupině správně vyřešena. Průměrná úspěšnost všech ţáků při řešení testu byla 49,5 %. Rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců činil 9,3 % ve prospěch chlapců.

21.3 Výsledky chlapců a dívek v testových úlohách Údaje o celkové úspěšnosti bylo vzhledem k zaměření projektu třeba doplnit o údaje o řešení jednotlivých úloh v testu. Porovnáním výsledků v jednotlivých úlohách mohou být vysvětleny rozdíly v celkových průměrných úspěšnostech chlapců a dívek. Pro kaţdou testovou úlohu byla vypočtena úspěšnost ţáků. Úspěšnost ţáků v úloze vyjadřuje v procentech počet ţáků, kteří na danou úlohu odpověděli správně. Pokud je například úspěšnost ţáků v testové úloze 75 %, znamená to, ţe úlohu vyřešilo správně 75 % ţáků z celkového počtu testovaných ţáků. Optimální hodnota úspěšnosti ţáků v testové úloze se pohybuje v rozmezí od 30 % do 80 %. Úlohy velmi lehké, tzn. takové, které vyřeší více neţ 80 % ţáků, a úlohy velmi

19


115

náročné, tzn. takové, které vyřeší méně neţ 30 % ţáků, neposkytují dostatek informací o znalostech a dovednostech ţáků, neboť nerozlišují mezi ţáky slabými a úspěšnými. V testu ZE se vyskytlo 10 úloh s úspěšností niţší nebo rovnou 30 %. Nejniţší úspěšnosti dosáhli ţáci v úloze 2 (8,5 %). U 6 úloh byla úspěšnost vyšší neţ 80 %, 1 úloha dosáhla úspěšnosti nad 90 procentních bodů (úloha 17, úspěšnost 93,6 %). Rozloţení úloh podle úspěšnosti v testu je uvedeno v následující tabulce 91. Tabulka 91: Struktura úspěšnosti testových úloh v testu ZE Počet úloh (včetně podúloh) 10 55 8

Test ZE úlohy s úspěšností ţáků méně neţ 30% úlohy s přiměřenou úspěšností ţáků úlohy s úspěšností ţáků více neţ 80%

Podíl v % 13,6 75,3 10,9

Z tabulky 91 vyplývá, ţe tři čtvrtiny testu byly sestaveny z úloh, jeţ zcela odpovídaly ověřované úrovni obtíţnosti. Desetina testových úloh byla pro danou úroveň obtíţnosti příliš snadná, protoţe tyto úlohy dosáhly úspěšnosti nad 80 procentních bodů. Obtíţné úlohy s úspěšností pod 30 procentních bodů tvořily 13,6 %testu. Soubor všech ţáků zúčastněných testování byl rozdělen na podsoubor dívek a podsoubor chlapců a byla vypočtena úspěšnost dívek a chlapců v jednotlivých úlohách. Úspěšnosti chlapců a dívek byly následně porovnávány. V grafu 37 jsou znázorněny stejné hodnoty jako v tabulce 92, tj. rozdíly průměrných úspěšností chlapců a dívek. Kladné hodnoty (sloupeček nahoru) znamenají vyšší úspěšnost chlapců, záporné hodnoty (sloupeček dolů) vyšší úspěšnost dívek. Graf 37: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu ZE


116

Tabulka 92: Rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců v testu ZE


o kolik %

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 27.1 27.2 27.3 28 28.1 28.2 28.3 29 29.1 29.2 29.3

chlapci

úloha

ZE

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

-3,3 +2,1 -4,2 +12,4 +3,9 +9,2 -2,2 +6,6 +12,8 +29,1 +17,1 +1,6 +10,8 +21,3 +7,5 +10,0 +3,0 +2,9 +9,0 +10,6 +17,8 +7,2 +9,6 +6,8 +1,5 -8,7 +15,3 +7,0 +10,0 +10,5 +17,3 +17,2 +16,7 +14,8 +15,8 +9,0 +15,1 +11,5

30 30.1 30.2 30.3 31 31.1 31.2 31.3 32 32.1 32.2 32.3 33 33.1 33.2 33.3 34 34.1 34.2 34.3 35 35.1 35.2 35.3 36 36.1 36.2 36.3 37 37.1 37.2 37.3 38 39 40

117

CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH CH

D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D

+15,4 +8,7 +14,6 +12,5 +11,4 +10,2 +17,6 +15,9 +9,0 +8,2 +8,0 +8,1 +20,5 +15,5 +12,0 +20,5 +12,2 -0,0 +15,3 +18,9 +12,9 +3,4 +6,2 +11,6 +14,1 +12,7 +7,5 +6,7 +7,0 +22,3 +3,8 +0,9 +4,0 +6,7 -2,0

Rozdíly v úspěšnosti byly statisticky testovány za účelem rozlišení statisticky významných rozdílů od rozdílů způsobených náhodnými vlivy. Úlohy, u kterých byl prokázán signifikantní rozdíl ve výsledcích chlapců a dívek, jsou uvedeny v grafu 38. V levé části grafu jsou znázorněny úlohy, které prokazatelně lépe řešily dívky, v pravé části jsou znázorněny úlohy, které naopak řešili lépe chlapci. U kaţdé úlohy v grafu je uvedeno číslo úlohy (nebo podúlohy). Rozdíl v úspěšnostech chlapců a dívek je vyjádřen délkou sloupců grafu. Graf 38: Signifikantní rozdíly v úspěšnosti dívek a chlapců – ZE

V testu ZE bylo celkem 73 úloh včetně podúloh ve svazcích. Z těchto úloh byl zjištěn signifikantní rozdíl u 66 úloh, tj. u 90,3 % testových úloh. Z grafu 38 vyplývá, ţe v testu ZE byla skupina chlapců výrazně úspěšnější neţ skupina dívek. V 4,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 86,3 % úloh řešili úspěšněji chlapci.

118

Hodnota rozdílu, s jakým daná skupina řešila úlohy, dosahuje u skupiny chlapců vyšších hodnot ve všech formátech úloh. Chlapci dosáhli v úloze 10 rozdílu 29,1 % v řešení úloh, dívky dosáhly největšího rozdílu v úloze 26 (8,7 %). Velký rozdíl v úspěšnosti mezi skupinou dívek a chlapců vypovídá o celkové převaze chlapců. Test ZE je genderově zatíţen ve prospěch chlapců.


21.5 Genderově zatíţené typy úloh Tabulka 93 uvádí, které typy a formáty úloh se v testu ZE projevily jako genderově zatíţené. Tabulka 93: Genderově zatíţené formáty úloh v testu ZE Formát úloh mch přiř. OÚ

Čísla úloh 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 26 27, 27.1, 27.2, 27.3, 28, 28.1, 28.2, 28.3, 29, 29.1, 29.2, 29.3, 30, 30.1, 30.2, 30.3, 31, 31.1, 31.2, 31.3, 32, 32.1, 32.2, 32.3, 33, 33.1, 33.2, 33.3, 34, 34.2, 34.2, 35, 35.1, 35.2, 35.3, 36, 36.1, 36.2, 36.3, 37, 37.1, 37.2 38, 39

Jako genderově nejvíce zatíţený formát úloh se v testu ZE projevily přiřazovací úlohy, které tvořily 60,2 % testu a byly gederově zatíţeny z 95,4 %.

119

Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, které tvořily 35,6 % testu, byly genderově zatíţeny z 84,6 %. Nejméně genderově zatíţeným formátem úloh testu ZE byly otevřené úlohy, které tvořily 4,1 % testu a byly genderově zatíţeny z 66,6 %.

21.6 Úspěšnost podle formátu úloh V tabulce 94 je vyznačeno, která skupina řešila lépe formáty testových úloh pouţité v testu ZE. Tabulka 94 Úspěšnost podle formátu úloh v testu ZE Formát úloh mch přiř. OÚ

Chlapci CH CH CH

Dívky D D D

Jak z tabulky 94 vyplývá, ve všech pouţitých formátech testu ZE dosáhla skupina chlapců celkově lepších výsledků neţ skupina dívek.

21.7 Závěr Šetření genderové neutrality maturitního předmětu Zeměpis prokázalo, ţe 90,3 % testových úloh bylo genderově zatíţeno. V 4,1 % úloh byly při řešení úloh úspěšnější dívky, 86,3 % úloh řešili úspěšněji chlapci. V testu ZE byly pouţity 3 formáty testových úloh (úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy). Nejpočetněji zastoupeným formátem byly přiřazovací úlohy (60,2 %), úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou tvořily 35,6 % testu a otevřené úlohy 4,1 % testu. Genderově nejvíce zatíţeným formátem testu byly přiřazovací úlohy (95,4 %), úlohy s výběrem odpovědi byly genderově zatíţeny z 84,6 % a otevřené úlohy z 66,6 %. Skupina dívek, které se zúčastnily testování, tvořila 58,3 % všech testovaných. Chlapci tvořili 41,6 % testovaných. Skupina chlapců byla méně početná a celkově úspěšnější neţ skupina dívek. Úlohy s výběrem odpovědi se čtyřnásobnou volbou, přiřazovací a otevřené úlohy se v testu ZE projevily jako genderově zatíţené ve prospěch chlapců. Didaktický test Zeměpis je tedy nutné označit za genderově zatíţený ve prospěch chlapců.

120

22

Závěr

Pilotní šetření Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto 2006 – Profilová část maturitní zkoušky provedené na základě analytických výstupů zjišťovalo, jak řeší dívky a chlapci různé typy a formáty testových úloh. V rámci pilotního šetření bylo analyzováno 19 testových souborů ze 14 předmětů. Jednalo se o předpokládané předměty profilové části nové maturitní zkoušky, tj. o Český jazyk a literaturu, Občanský a společenskovědní základ, Matematiku 2, Polský jazyk, Cizí jazyk 2 (anglický, německý, francouzský, ruský a španělský jazyk), Biologii, Dějepis, Fyziku, Chemii a Zeměpis. V cizích jazycích byl v roce 2006 v rámci Maturity nanečisto ověřován kompletní didaktický test, tzn. subtest poslech a subtest čtení a jazyková kompetence. Tyto subtesty byly analyzovány odděleně. Následující tabulka 95 uvádí souhrn nejdůleţitějších údajů o jednotlivých předmětech. Jsou to počet úloh (v procentech), u kterých byly na základě šetření shledány signifikantní rozdíly v úspěšnosti, dále rozdíl v úspěšnosti dívek a chlapců (záporná hodnota je u skupiny dívek) a průměrná úspěšnost všech testovaných. Tabulka 95: Základní parametry o genderové zatíţenosti testových materiálů v Mana 2006

Předmět CJL OSZ MA2 PJ AJ2PS AJ2DT NJ2PS NJ2DT FJ2PS FJ2DT RJ2PS RJ2DT SJ2PS SJ2DT BI DE FY CH ZE

% genderově Rozdíl zatíţených v úspěšnosti úloh (v %) 56,0 -0,7 56,6 -0,2 74,2 5,3 84,3 -1,9 91,3 7,4 76,4 5,1 25,0 1,1 50,9 0,8 65,2 1,6 63,2 0,3 80,0 2,1 78,2 6,7 86,3 7,5 80,3 3,6 60,2 3,1 37,0 5,4 70,0 2,5 51,1 2,5 90,3 9,3

Průměrná úspěšnost 66,9 55,5 53,6 58,5 63,6 55,9 68,0 54,0 64,7 58,4 42,1 47,4 60,0 44,0 62,2 58,7 53,7 65,0 49,5

Největší počet genderově zatíţených úloh se vyskytoval v subtestu Anglický jazyk 2 – poslech (91,3 %) a v testu Zeměpis (90,3 %). V těchto testech přesáhla genderová zatíţenost úloh 90% hranici.

121

V souboru testů byly 4 testy/subtesty, jejichţ genderové zatíţení bylo větší neţ 80% (SJ2PS, PJ, SJ2DT, RJ2PS). V rozmezí 70–80 % genderově zatíţených úloh v testu se pohybovaly testy/subtesty RJ2DT, AJ2DT, MA2 a FY. Více neţ 60 % genderově zatíţených úloh měly testy/subtesty FJ2PS, FFJ2DT a BI. V intervalu 50–60 % genderově zatíţených úloh se pohybovaly testy/subtesty OSZ, CJL, CH a NJ2DT. Jako genderově nejméně zatíţené testy/subtesty se v Maturitě nanečisto 2006 projevily test Dějepis (37 %) a subtest Německý jazyk 2 – poslech (25 %).

U kaţdého testu/subtestu se na základě rozílu v úspěšnosti dívek a chlapců v řešení dívek posuzovalo, zda test/subtest jako celek řešila některá z těchto skupin výrazně úspěšněji neţ skupina druhá. Ve všech testech/subtestech (kromě testu MA2 a FY) dívky početně převaţovaly nad chlapci. Přesto se prokázalo, ţe početní převaha není nijak spojena s genderovým zatíţením úloh. Ačkoliv dívky měly početní převahu v 89,4 % zkoušek, ani v jednom případě nebylo genderové zatíţení testu/subtestu v jejich prospěch. Z 19 analyzovaných testů a subtestů se 7 projevilo jako genderově neutrálních, tj. těch, které řešily obě skupiny se srovnatelnou úspěšností. Jednalo se o testy CJL, OSZ, PJ, NJ2PS, NJ2DT, FJ2PS a FJ2DT. Ostatních 12 testů bylo genderově zatíţeno ve prospěch chlapců, tzn., ţe skupina chlapců dosáhla při řešení úloh výrazně lepších výsledků neţ skupina dívek. Ţádný z testů zadávaných v rámci Maturity nanečisto 2006 nebyl genderově zatíţen ve prospěch dívek.

Ve všech analyzovaných testech a subtestech bylo podrobně zjišťováno, jaké typy a formáty úloh jsou v testu obsaţeny (viz tabulka 96) a nakolik jsou genderově zatíţeny. Tabulka 96: Počet formátů úloh pouţitých v testech/subtestech Mana 2006

Předmět CJL OSZ MA2 PJ AJ2PS AJ2DT NJ2PS NJ2DT FJ2PS FJ2DT RJ2PS

Počet pouţitých formátů úloh 5 5 4 1 2 3 2 4 2 4 3

122

RJ2DT SJ2PS SJ2DT BI DE FY CH ZE

4 1 4 5 5 2 3 3

Nejčastěji byly testy/subtesty v Maturitě nanečisto 2006 sestaveny ze 4 formátů testových úloh (26,3 %). Stejně početně byly zastoupeny testy/subtesty s 5, 3 a 2 formáty úloh (po 21 %). Nejméně testů obsahovalo pouze 1 formát úloh (10,5 %).

Na základě analýzy formátů úloh byly stanoveny u kaţdého předmětu 2 typy nebo formáty úloh, které se projevily jako nejvíce genderově zatíţené. Následující tabulka 97 uvádí přehled těchto úloh v jednotlivých testech/subtestech. Tabulka 97: Nejvíce genderově zatíţené formáty úloh v předmětech Mana 2006

Předmět CJL OSZ MA2 PJ AJ2PS AJ2DT NJ2PS NJ2DT FJ2PS FJ2DT RJ2PS RJ2DT SJ2PS SJ2DT BI DE FY CH ZE

Nejvíce zatíţené formáty úloh 1. 2. OÚ usp. usp. mch přiř. dich. mch mch přiř. mch OÚ mch dich. přiř. mch dich. mch přiř. mch dich. přiř. dich. mch mch OÚ dich. usp. OÚ mch OÚ OÚ mch přiř. mch přiř. mch

V testech/subtestech se vyskytovalo následujících 5 typů a formátů úloh: - úlohy s výběrem odpovědi (mch) - dichotomické úlohy (dich.) - přiřazovací úlohy (přiř.)

123

-

uspořádací úlohy (usp.) otevřené úlohy (OÚ)

Genderová typologie testových úloh v Maturitě nanečisto 2006 Na základě dat, analyzovaných v pilotním šetření byly stanoveny genderově nejvíce zatíţené formáty testových úloh, které jsou uvedeny v následující tabulce 98. Tabulka 98: Nejvíce genderově zatíţené formáty úloh v Mana 2006

Formát úloh Pořadí 1. mch 2. přiř. 3. OÚ 3. dich 4. usp.

Nejvíce zatíţené formáty úloh (v %) 1. 2. 31,5 42,1 26,3 10,5 15,7 15,7 15,7 15,7 10,5 5,2

Z tabulky 98 je zřejmé, ţe jako nejvíce genderově zatíţený formát úloh se projevily úlohy s výběrem odpovědi s trojnásobnou a čtyřnásobnou volbou. Na prvním místě se objevily v 31,5 % testů/subtestů. Na druhém místě byly ve 42,1 % testů/subtestů. Přiřazovací úlohy jsou druhým genderově nejzatíţenějším formátem úloh. Jako nejvíce zatíţené se vyskytovaly ve 26,3 % testů/subtestů, na druhém místě v 10,5 % testů/subtestů. Třetím nejvíce zatíţeným formátem úloh v Maturitě nanečisto 2006 byly otevřené a dichotomické úlohy. Oba tyto formáty dosáhly shodně v 15,7 % testů/subtestů prvního a druhého místa mezi nejvíce zatíţenými formáty úloh. Jako genderově nejméně zatíţené úlohy se projevily uspořádací úlohy, které se jako genderově nejvíce zatíţené objevily v 10,5 % testů/subtesů, na druhém místě byly v 5,2 % testů/subtestů.

124

Literatura Moravcová-Smetáčková I., Mičienka M., Rubánková P.: Gender v OSZ: znalosti a dovednosti chlapců a dívek, CERMAT, Praha 2002.

125

Seznam analyzovaných testových materiálů20 1. Testový sešit Český jazyk a literatura (CJ2ACZMZ06DT) 2. Záznamový arch CJL 3. Klíč správných řešení CJL 4. Testový sešit Občanský a společenskovědní základ (OZ2ACZMZ06DT) 5. Záznamový arch OSZ 6. Klíč správných řešení OSZ 7. Testový sešit Matematika 2 (MA2ACZMZ06DT) 8. Záznamový arch MA2 9. Klíč správných řešení MA2 10. Testový sešit Polský jazyk (PJ2APLMZ06DT) 11. Záznamový arch PJ 12. Klíč správných odpovědí PJ 13. Testový sešit Anglický jazyk 2 – poslech (AJ2ACZMZ06PS) 14. Záznamový arch AJ2PS 15. Klíč správných řešení AJ2PS 16. Testový sešit Anglický jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (AJ2ACZMZ06DT) 17. Záznamový arch AJ2DT 18. Klíč správných řešení AJ2DT 19. Testový sešit Německý jazyk 2 – poslech (NJ2ACZMZ06PS) 20. Záznamový arch NJ2PS 21. Klíč správných řešení NJ2PS 22. Testový sešit Německý jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (NJ2ACZMZ06DT) 23. Záznamový arch NJ2DT 24. Klíč správných řešení NJ2DT 25. Testový sešit Francouzský jazyk 2 – poslech (FJ2ACZMZ06PS) 26. Záznamový arch FJ2PS 27. Klíč správných řešení FJ2PS 28. Testový sešit Francouzský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (NJ2ACZMZ06DT) 29. Záznamový arch FJ2DT 30. Klíč správných řešení FJ2DT 31. Testový sešit Ruský jazyk 2 – poslech (RJ2ACZMZ06PS) 32. Záznamový arch RJ2PS 20

Mezi analyzované testové materiály nebyly zahrnuty testové materiály Italský jazyk 2 – čtení a Italský jazyk 2 – poslech, protoţe se testování v italském jazyce zúčastnilo velmi málo ţáků a výsledky testování proto nebylo moţné označit za relevantní.

126

33. Klíč správných řešení RJ2PS 34. Testový sešit Ruský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (RJ2ACZMZ06DT) 35. Záznamový arch RJ2DT 36. Klíč správných řešení RJ2DT 37. Testový sešit Španělský jazyk 2 – poslech (SJ2ACZMZ06PS) 38. Záznamový arch SJ2PS 39. Klíč správných řešení SJ2PS 40. Testový sešit Španělský jazyk 2 – čtení a jazyková kompetence (SJ2ACZMZ06DT) 41. Záznamový arch SJ2DT 42. Klíč správných řešení SJ2DT 43. Testový sešit Biologie (BI2ACZMZ06DT) 44. Záznamový arch BI 45. Klíč správných odpovědí BI 46. Testový sešit Dějepis (DE2ACZMZ06DT) 47. Záznamový arch DE 48. Klíč správných odpovědí DE 49. Testový sešit Fyzika (FY2ACZMZ06DT) 50. Záznamový arch FY 51. Klíč správných odpovědí FY 52. Testový sešit Chemie (CH2ACZMZ06DT) 53. Záznamový arch CHE 54. Klíč správných odpovědí CHE 55. Testový sešit Zeměpis (ZE2ACZMZ06DT) 56. Záznamový arch ZE 57. Klíč správných odpovědí ZE

127

Přílohy Vzhledem k citlivé povaze analyzovaných testových materiálů nejsou tyto materiály součástí závěrečné zprávy z pilotního šetření. Testové materiály z programu Maturita nanečisto 2006 jsou uloţeny v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání.

128

Genderové zatíţení testových úloh v programu Maturita nanečisto Profilová část maturitní zkoušky. Závěrečná zpráva z pilotního šetření

Recommend Documents