Gender - fenomén dneška v oblasti dalšího vzdělávání Autor: Bc. Roman Kysela
1
Obsah Obsah ...............................................................................................1 Úvodní slovo .....................................................................................2 1. Co je to gender ..........................................................................3 1.1
Něco málo z historie .............................................................................. 3
2. Feminismus ................................................................................5 3. Diskriminace, legislativa a realita ...............................................8 3.1
Trh práce ................................................................................................ 9
3.2
Média a reklama .................................................................................. 11
4. Gender – psané a mluvené slovo .............................................12 4.1
Přehlížení žen a ženského prvku .......................................................... 12
4.2
Vytváření a podpora špatných stereotypů .......................................... 13
4.3
Jak odstraňovat špatné stereotypy ...................................................... 15
4.4
Pár postřehů o ženách ......................................................................... 17
5. Užitečné odkazy a zdroje .........................................................17 6. Slovníček pojmů .......................................................................18 7. Slovo závěrem ..........................................................................22 8. Otázky pro autotest .................................................................23
Úvodní slovo Genderová problematika představuje minimálně v evropském kontextu téma, které postupně začíná nabývat na významu a do budoucna může ovlivňovat naše životy více, než si připouštíme. Rovná práva mužů a žen jsou fenoménem politickým, kulturním a ekonomickým a představují jednu z významných politik – agend Evropské unie. Ve vztahu k rovnosti práv můžeme v extrémním případě vidět 2 hraniční postoje – na jedné straně extrémní a radikální feminismus prosazující úplné osvobození žen z tyranské nadvlády mužů a na druhé straně absolutní přehlížení ženských práv. Ženy jsou pak považovány v lepším případě za služky a zdroj mužského potěšení. Naším společným cílem je najít vyvážený postoj k významnému společenskému fenoménu moderní doby, který se chceme naučit srozumitelně komunikovat a sdílet. Právě tím můžeme docílit toho, že naše okolí začne oblast rovných příležitostí žen a mužů vnímat nově a v pozitivním světle. RK
2
1. Co je to gender 1.1 Něco málo z historie Slovo gender se za posledních několik let stalo součástí našeho slovníku a objevuje se v tisku, televizi, plní rozličné webové stránky a diskuze na internetu. Kromě toho se samozřejmě probírá na různých konferencích a seminářích. Pravdou ale je, že řada lidí stále netuší, co se pod tímto pojmem skrývá. Jakmile se tento termín objeví, vzbuzuje nedůvěru a dojem, že se týká výhradně akademické sféry, a je tedy poněkud vzdálen od každodenního života. Společně se podíváme na to, jak se chápání pojmu gender měnilo v uplynulých letech, a co se pod tímto pojmem skrývá dnes. Původní význam anglického slova gender je dvojí. Zaprvé rod ve smyslu gramatickém, tedy rod ženský, mužský či střední. Tím druhým významem slova gender je pohlaví, ženské či mužské pohlaví ve smyslu biologickém. V biologickém pojetí je to primárně naše pohlaví, které určuje, jak sami sebe vnímáme a kým jsme, a určuje tak naší roli ve společnosti. Jenže to není tak jednoduché… Slovo gender jako označení pro pohlaví bylo postupně zatlačeno do pozadí a nahrazeno slovem sex. Můžeme se s tím setkat při vyplňování mezinárodních formulářů a žádostí. Je také pravdou, že při vyslovení slova sex se nám samozřejmě vybaví něco jiného než anglický termín pro pohlaví ve formuláři. Část žádosti o Schengenské vízum 1 Surname (Family name) (x) 2 Surname at birth (Former family name(s)) (x) 3 First name(s) (Given name(s)) (x) 4 Date of birth (day- 5 Place of birth month-year) 6 Country of birth 8 Sex Male
7 Current nationality Nationality at birth, if different:
9 Marital status Female
Single
Married
Separated
Divorced
Widow(er)
Other (please specify)
3
Zejména druhá polovina 20. století přinesla celou řadu zásadních společenských a politických změn. Základním stavebním prvkem západní kultury se stala nejen svoboda a demokracie, ale zejména individuální právo jednotlivce na sebeurčení a svobodný život v prosperitě. Následkem těchto tendencí se v postmoderní společnosti začíná výrazně měnit tradiční chápání mužské a ženské role ve společnosti a s tím související otázky (u nás je to výrazně patrné po roce 1989). Současné chápání slova gender je od původního značně odlišné a slouží k označení kulturních, sociálních a společenských rozdílů mezi muži a ženami. Jde o protiklad biologické danosti. Biologická stránka mužství a ženství ustupuje do pozadí. Podle tohoto pojetí jsou rozdíly mezi muži a ženami kulturně podmíněné, jinak řečeno vnucené prostředím, výchovou, kulturními zvyklostmi atp. Biologická určenost vyplývající z pohlaví přestává být pro roli ve společnosti rozhodující. Není role jako role. Vlivem bouřlivých změn v pohledu na mužskou a ženskou roli ve společnosti dochází k vývoji, změnám a záměnám dosavadních genderových rolí. Genderová role – jak jí popisuje slovník cizích slov „Soubor určitých pravidel (většinou nepsaných a neformálních), která předpisují určité typy chování pouze ženám a jiné pouze mužům“. Např. většina společnosti považuje za správné, když žena zůstane s dítětem na mateřské dovolené a muž chodí do zaměstnání. Pokud je tomu v některých rodinách obráceně, už to jako správné vnímáno není. Je tedy v pořádku, pokud žena uklízí, umývá nádobí a vaří. Muž opravuje auto, provádí opravy v domě nebo bytě a kutí v dílně. Muž je živitel – vydělává víc peněz a finančně zajišťuje chod rodiny. Žena je buď doma s dětmi a pečuje o domácnost, nebo pracuje a přispívá do rozpočtu rodiny a (ještě) k tomu pečuje o domácnost a děti. Tento pohled je samozřejmě zjednodušující a již částečně překonaný, přesto uvedené příklady ukazují, jak byly genderové role a stereotypy nastaveny. Pro úplnost se sluší dodat, že vycházím především z evropského pojetí a zkušenosti s otázkou rovných příležitostí mužů a žen.
Ilustrační obrázky a foto © Microsoft Office Clipart galery
To by šlo, ne?
4
Současná podoba genderového hnutí má samozřejmě své kořeny v hnutí za práva žen, které většina z nás zná pod názvem feminismus. Vývoji tohoto hnutí bude věnována následující kapitola. Otázky na závěr: Dokážeme stručně a srozumitelně vysvětlit, co je gender? Jakou roli hraje v pohledu na gender biologická danost? Co si o tom myslíte?
2. Feminismus Při vyslovení slova feminismus se někdo zatváří odmítavě, protože si vybaví zarytou bojovnici proti všemu mužskému a bizarní požadavky na uzákonění některých požadavků. Někdo jiný má pochopení a feminismus vnímá jako oprávněné hnutí za práva žen. Třetí úhel pohledu je nedůvěra pramenící z neznalosti. Pravdou je, že vývoj feminismu byl poměrně pestrý a jeho současná podoba představuje širokou škálu proudů a cílů, o které stoupenkyně a stoupenci té které cesty usilují. Při pohledu na feminismus je třeba také vzít v úvahu konkrétní zemi. Zcela jiné cíle mají ženy v Afghánistánu a jiné věci prosazují feministická hnutí v zemích EU. Na počátku feministických ideologií nepochybně stála hnutí snažící se prosadit rovnoprávnost žen, tedy "hnutí za ženská práva". Klasička tohoto hnutí, Teresa Billingtonová-Greigová, definovala v roce 1911 feminismus jako "hnutí snažící se reorganizovat svět na základě sexuální rovnosti ve všech lidských vztazích; hnutí, které odmítá rozdíly mezi lidmi, založené na pohlavní příslušnosti, snaží se zrušit všechna sexuální privilegia a rodová omezení, prosazuje uznání společné lidské podstaty pro muže a ženu jako základ zákona a morálky". Jaroslav Zvěřina. Feminismus a jeho současné podoby. Revue politika 20. 1. 2004. Dostupný online z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/630/feminismus-a-jeho-soucasne-podoby ISSN: 1803-8468
Cíle první vlny feministického hnutí, které se v moderním pojetí začalo formovat od konce 18. a v průběhu 19. století, byly následující: volební právo, úprava mzdy, rovný přístup ke vzdělání, právní a finanční nezávislost (právo na majetek), ochrana ženy před mužským násilím. Hlavní osobnostmi první vlny byly Olympe de Gouges (1755-1793), autorka Deklarace práv ženy a občanky, ve které vyžadovala stejná práva pro ženy jako pro muže a Mary Wollstonecraft (1759-1797), britská filozofka a feministka,
5
která v roce 1792 publikovala své dílo Obhajoba ženských práv. Ženská práva prosazoval i muž John Stuart Mill (1806-1873), ekonom a filosof, který v britském parlamentu hájil zájmy žen a prosazoval přiznání volebního práva ženám, byl také předsedou Výboru pro volební právo žen. Zejména na konci 19. a v prvních letech 20. století se v boji za práva žen angažují tzv. sufražetky. Libor Vikoupil. Ecce homo - vyvrcholení hnutí sufražetek. Český rozhlas 4. 6. 2013. Dostupný online z: http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-vyvrcholeni-hnuti-sufrazetek--1220307
Pro ilustraci uvádím přehled zavedení všeobecného hlasovacího práva v některých zemích, tak jak je uveden na Wikipedii. Volební právo žen. Wikipedia: the free encyclopedia online dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Volebn%C3%AD_pr%C3%A1vo_%C5%BEen
1893 Nový Zéland 1902 Austrálie 1906 Finsko 1913 Norsko 1915 Dánsko, Island 1917 Rusko 1918 Německo, Polsko, Velká Británie 1919 Československo, Nizozemsko 1920 USA (19. dodatkem ústavy), Kanada, Maďarsko 1921 Lotyšsko, Švédsko 1948 Belgie 1949 Čína, Indie, Chile 1952 Mexiko, Řecko 1956 Egypt 1958 Maďarsko 1960 Kypr 1971 Švýcarsko (na federální úrovni; jednotlivé kantony tak učinily v letech 1958–1990) 1976 Portugalsko 1984 Lichtenštejnsko 1999 Katar
Z tohoto přehledu je zřejmé, že boj žen za jejich práva měl v první vlně feminismu velké opodstatnění a trval velmi dlouho. Stejně tak cesta ke vzdělání a k prosazení se v některých profesích byla složitá. První českou lékařkou s platným diplomem na území Čech byla Anna Honzáková. Narodila se a 16. listopadu 1875 v Kopidlně, zemřela 13. října 1940 v Praze. Anna Honzáková promovala v roce 1902 a v roce 1905 založila vlastní gynekologickou ordinaci. Radka Wallerová. Anna Honzáková: První česká lékařka, která směla léčit. OnaDnes 12. 10. 2012. Dostupný online z: http://ona.idnes.cz/anna-honzakova-011-/zdravi.aspx?c=A121011_110739_zdravi_pet
6
Ženy tedy musely o svou rovnoprávnost skutečně bojovat, a to, co dnes považujeme za normální a samozřejmé, bylo před relativně krátkou dobou průkopnickým činem. Druhá vlna feminismu má počátky v 60. letech 20. století a je spojena s bojem za práva Afroameričanů a se studentským hnutím. V této době se ukázalo, že i když ženy získaly legislativně stejná práva jako muži, ve společnosti stále přetrvávala nerovnost. Feministky poukazovaly na to, že ženy jsou ve společnosti podceňovány, nemají rovnoprávné zastoupení v politice a odborech, jejich práce v domácnosti a při výchově dětí není finančně nijak ohodnocena a nemá dostatečnou prestiž. Ženy bojovaly za svá reprodukční práva, za rovnoprávnost v oblasti práce, sportu, vzdělání. Předmětem kritiky feministek se stávají zdánlivě neutrální instituce, které jsou ale ustaveny jako patriarchální a udržují nerovnost, např. jazyk, rodina, systém školství, média. Jedním ze spouštěčů druhé vlny feminismu byla kniha Betty Friedan Ženská mystika (1963), ve které poukazuje na tzv. problém beze jména, tedy nespokojenost žen v domácnosti s jejich rolí. Mezi autorky druhé vlny feminismu dále patří Germaine Greer, Susan Brownmiller, která v Proti naší vůli píše o znásilnění, Andrea Dworkin, která píše o pornografii, nebo Kate Milett, která v Sexuální politice kritizuje patriarchát v západní společnosti a literatuře. V této době se také začínají na univerzitách přednášet gender studies. Na začátku 90. let se začalo hovořit o třetí vlně feminismu. Feministky v této době kritizují předchozí generaci za to, že reprezentuje pouze heterosexuální bílé ženy pocházející ze střední třídy ze Západu. Jde jim hlavně o to, nově definovat gender a sexualitu. U nás se situace vyvíjela odlišně než v západních zemích. Feminismus zde byl mnohem umírněnější. V české kotlině jsou počátky feminismu spojeny s národním obrozením, kdy bylo mnoho žen aktivních ve veřejném životě. V této době bylo podporováno vzdělávání žen, aby byly schopné vychovávat a vzdělávat novou generaci v rodném jazyce. Feministické myšlenky propagoval například Vojtěch Náprstek nebo Tomáš G. Masaryk. Významnou úlohu při podpoře ženského vzdělávání a práce sehrál Ženský výrobní spolek založený v roce 1871, neboť podporoval zřízení dívčí průmyslové školy. Spolek založily Marie Palacká-Riegrová, Sofie Podlipská a Karolina Světlá. Mezi obhájkyně zaměstnávání a vzdělávání žen patřila také Eliška Krásnohorská, jež v roce 1890 stála u zrodu dívčího gymnázia Minerva. Ženy získaly v Československé republice volební právo v roce 1919 (pro obecní volby). Rovnost žen a mužů byla zakotvena v paragrafu 106 první ústavy (1920). Významnou ženskou aktivistkou v době meziválečné byla Milada Horáková, která pracovala v Ženské národní radě. Vývoj českého feminismu byl přerušen v únoru 1948. Markéta Kadlecová. Feminismus. FÓRUM 50%. Dostupný z online z: http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/marketa-kadlecova-feminismus
7
Závěrem je na místě doplnit, že jedním z cílů současného feministického hnutí je GENDER MAINSTREAMING. Gender mainstreaming znamená „prostoupení“ hlediska genderové rovnosti všemi koncepčními a rozhodovacími procesy ve všech jejich fázích, včetně plánování, provádění a vyhodnocování. Jedná se o uplatňování perspektivy rovných příležitostí při rozhodovacích procesech ve všech oblastech politiky a organizace práce, při reorganizaci, tvoření a hodnocení těchto procesů. Genderová perspektiva by měla být integrována do všech existujících politik, a to i do těch, které se na první pohled jeví jako genderově neutrální (doprava, finance, životní prostředí atd.). Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je nutné vyhodnotit dopady tohoto rozhodnutí na ženy a muže (tzv. genderová analýza) a případně odstranit jejich škodlivé účinky. Tato politika musí být aplikována na všech úrovních (evropská, národní, regionální, lokální). Každý úřad musí mít vlastní soubor opatření k vyrovnávání příležitostí žen a mužů v oblasti veřejné politiky, za kterou nese odpovědnost. Genderový mainstreaming musí být prováděn i v personální politice. Markéta Kadlecová. Gender mainstreaming FÓRUM 50%. Dostupný online z: z http://padesatprocent.cz/cz/dokumenty-odkazy/strategicke-dokumenty/gender-mainstreaming
Změnil se nějak váš názor na feminismus? Jaké jsou přínosy, nebo naopak rizika feminismu?
3. Diskriminace, legislativa a realita V současné době platí, že minimálně na půdě EU a USA je legislativa nastavena tak, aby zakazovala diskriminaci na základě barvy pleti, zdravotního stavu, věku, politického nebo náboženského přesvědčení, pohlaví a sexuální orientace. V České republice zajišťuje rovnoprávnost a zákaz různých forem diskriminace několik právních norem – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákoník práce a antidiskriminační zákon. Zákaz diskriminace se objevuje v celé řadě firemních a profesních kodexů a situace se zlepšuje i díky lepší informovanosti a prezentaci konkrétních případů a příkladů dobré i špatné praxe. Zde je důležité uvést, že v případě diskriminace v zaměstnání platí, že důkazní břemeno leží na zaměstnavateli, který musí prokázat, že k diskriminaci nedochází. Pravdou ale je, že soudní spor představuje krajní řešení. Richard W. Fetter. Diskriminace zaměstnance a důkazní břemeno v soudním sporu. Finanční noviny 14. 7. 2011. Dostupný online: http://www.financninoviny.cz/zpravy/diskriminace-zamestnance-a-dukaznibremeno-v-soudnim-sporu/654416
Podívejme se společně do běžného života a zamysleme se nad tím, kde k diskriminaci nebo jejím náznakům dochází a jak to lze změnit.
8
3.1 Trh práce Přijímací pohovor je jednou z oblastí, kde se stále můžeme setkat s přetrvávající diskriminací. Otázky a poznámky při přijímacím pohovoru zavánějící diskriminací: -
Bydlíte sám, sama, nebo u rodičů? Máte vážnou známost a budete se vdávat? Chystáte se mít děti, a pokud ano, kdy? Jak často jsou vaše děti nemocné a kdo se o ně v tu dobu stará? Většina zaměstnanců je do 25 let, nevadí vám to? Je váš zdravotní stav dobrý? Kolik máte dětí a jak zvládnete spojit péči o rodinu s prací? Víte, že hledáme vhodnou osobnost do našeho dynamického týmu?
U těchto otázek platí, že hraje velkou roli, jakým způsobem a v jakém kontextu jsou vysloveny. Neměly by se u přijímacího pohovoru objevit, ale přesto doporučuji se na ně připravit. V klidu se dá odpovědět například takto: „Chápu, že se ptáte, ale nevím, jak to souvisí s mou prací u vás.“ „Z vašich otázek vyplývá, že máte obavy, aby můj soukromý život neovlivnil mou práci. Práci potřebuji proto, aby to dobře fungovalo v soukromí, musím a chci dobře zvládnout obojí.“ Častým prohřeškem je genderově nesprávná inzerce, kdy se důsledně neuvádí mužský a ženský tvar pro danou pracovní pozici: Hledáme vhodného zaměstnance na pozici finančního ředitele s několikaletou praxí v oboru finančního řízení a dobrou znalostí angličtiny na místo: Hledáme vhodnou kandidátku/kandidáta na pozici finanční ředitel/ředitelka. Nedostatky v pracovních smlouvách a názvech pracovních pozic: Zaměstnanec: Alena Černá nastoupí dne 1. 6. 2014 na pozici účetní. Genderově nekorektní názvy pracovních pozic na webových stránkách: Technický pracovník Ing. Monika Veselá Tel.: +420 111 111 111 Technický pracovník Ing. Jiří Smutný Tel.:
+420 111 111 222
(ukázka z webových stránek nejmenované firmy)
9
Finanční ohodnocení – ačkoli se situace postupně zlepšuje, i v ČR stále přetrvává trend nižšího finančního ohodnocení žen, ačkoli pracují srovnatelně s muži, a to jak z hlediska dané pozice, tak i z pohledu konkrétní náplně práce a výkonnosti. Převládá pohled, že muž je živitel – lovec a žena udržovatelka ohně. To je zvlášť citelné, pokud je žena např. samoživitelkou nebo není vdaná. Podle serveru www.platy.cz převyšují průměrné platy mužů průměrné platy žen přibližně o 29 %, při detailnějším porovnání podle věku zaměstnanců vidíme výrazný vývoj během celé kariéry. Více najdete zde: Rozdíly mezi platy mužů a žen jsou nejvyšší kolem čtyřiceti let. Dostupný online z: http://www.platy.cz/analyzy/rozdily-mezi-platy-muzu-a-zen-jsou-nejvyssi-kolem-ctyriceti-let/50126
Kariérní růst – i zde ženy narážejí na překážky a mluví se o tzv. skleněném stropě. Ženy navzdory všem předpokladům neuspějí, protože ženy a muži nemají rovnocenný přístup k řídícím pozicím, případně je to dle zásady „Zvyk je železná košile, aneb na téhle pozici byl vždycky chlap“. Větší zapojení žen ve vrcholných manažerských pozicích mají částečně řešit kvóty. V ČR by kvóty 40 % měly dosáhnout soukromé firmy do roku 2020, u státních firem by to mělo být o dva roky dříve. Jednalo by se výhradně o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoli o malé a střední firmy s méně než 250 pracovníky. Směrnice by se zřejmě dotkla v EU asi 5 000 společností, v Česku nejspíš méně než deseti. Jak dokazuje žebříček 25 významných žen českého byznysu situace, situace se postupně mění i v ČR. Anketa HN a IHNED.cz: 25 žen českého byznysu. Dostupný online z: http://service.ihned.cz/ankety/25zen/
Samostatnou kapitolou je míra zastoupení žen v politice. I zde se objevují návrhy na předem stanovený počet žen na kandidátkách. Přitom důvodů pro zaměstnávání žen je hned několik a našly by se i další: -
Smíšené týmy fungují lépe a efektivněji. Ženy jsou motivované a mají větší ochotu vyjít vstříc zaměstnavateli. Lepší pochopení zákazníků – spotřebitelská rozhodnutí dělají často ženy. Ženy kultivují pracovní prostředí. Ženy zvládají několik věcí a úkolů najednou.
„Smíšené zastoupení žen a mužů v pracovních kolektivech umožňuje efektivnější řešení svěřených pracovních úkolů, diverzifikuje pohled na věc a v neposlední řadě pozitivně přispívá k firemnímu klimatu a zdravému týmovému duchu.“ (IBM Česká republika)
10
Pravda je, že se ženy mohou uspět i tam, kde se to zdá téměř nemožné Dagmar Damková - první česká žena, která kdy pískala nejvyšší českou fotbalovou soutěž mužů. Stalo se tak v říjnu roku 2003. Najděte další důvody proč ženy zaměstnávat. Proč se ženy hůře prosazují do vrcholných v byznysu a v politice? Jak to změnit a jsou kvóty řešením? licence CC BY-SA 3.0 Autor: Cloudz 679. Fotografie dostupná online z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dagmar_Damkov%C3%A1.jpg?uselang=cs
3.2 Média a reklama To je kapitola sama pro sebe. Dají se najít spousty příkladů, kdy jsou reklamy vůči ženám minimálně nekorektní až sexistické. Ženy jsou degradovány na pouhé sexuální objekty a nástroje mužského potěšení. Dovolím si být osobní – pohled na krásnou ženu je estetickým zážitkem, přičemž měřítko krásy je samozřejmě velmi subjektivní. Jsem rád, že u nás ženy nechodí zahalené od hlavy až k patě. Na druhou stranu mi však vadí hloupé a primitivní reklamy. Mužem hned – reklama propagující přípravek na zkvalitnění erekce, která se objevovala na obrazovce ČT Sport a nebyla jediná. Vzpomeňte na další reklamu – ve chvilce sexuálním ďáblem, která se objevovala naprosto nevhodně i v době, kdy u obrazovek byly vnímavé a bystré děti. Ještě hloupější mi připadá reklama na oplatky Lina od Sedity pro skutečné chlapy: Dita Ondrejková. Co má veverka společného se skutečnými chlapy? Oplatky. Reflex 12. 9. 2012. Dostupný online z: http://www.reflex.cz/clanek/lajk/47817/co-ma-veverka-spolecneho-se-skutecnymi-chlapyoplatky.html
Tyto reklamy mají jedno společné. Nejsou vtipné a jsou postaveny pouze na krásných ženách, které netouží po ničem jiném než po sexu (stejně jako muži). Muž však není ve formě, a proto mu jedna nebo dokonce dvě ženy ochotně a rády pomáhají, a přitom jsou šťastné, že to bude hned. Chápu, že se ženy ve feministickém hnutí proti sexismu bouří. Necitlivost v mediální prezentaci žen a ženského těla a spíše přezíravý postoj k právům žen způsobil, že vztahy mezi muži a ženami na pracovišti jsou v řadě zemí regulovány zákony zakazujícími tzv. sexuální harašení. Pravdou je, že statistiky dokazují opodstatněnost takového právního předpisu, na druhou stranu se může v extrémním případě stát, že muž bude nařčen ze sexismu, pokud podrží dámě dveře nebo jí řekne, že jí to sluší. A mohou se objevit i jiné bizarní případy: IDNES. Šestiletý Američan políbil dívku. Obvinili ho ze sexuálního obtěžování 11. 12. 2013. Dostupný online z: http://zpravy.idnes.cz/sestilety-american-polibil-divku-obvinili-ho-ze-sexualniho-obtezovani-13l/zahranicni.aspx?c=A131211_184132_zahranicni_pej
11
Pozitivní prezentaci genderové problematiky škodí hyperkorektnost a snaha být za každou cenu in. Příkladem je mediální bublina, která se nafoukla při letošní pěvecké soutěži o cenu Eurovize. Přes veškerý respekt k osobnosti vítěze se mediální prezentace odehrávala ve stylu pohádky Císařovy nové šaty. Císař byl nahý, ale nikdo nenašel odvahu povědět pravdu a napsat, že vyhrál travesti zpěvák Thomas Neuwirth z Rakouska. IDNES. Písňovou soutěž Eurovize vyhrála vousatá zpěvačka z Rakouska 11. 5. 2014. Dostupný online z: http://revue.idnes.cz/eurovizi-vyhral-travestita-z-rakouska-zpevacka-conchita-wurst-pwj/zajimavosti.aspx?c=A140511_071938_zajimavosti_hv
Vyvážená mediální prezentace genderové problematiky přitom může pro propagaci tématu udělat mnohé a alespoň částečně získat i ty, kteří se při vyslovení slova gender oklepou a bojí se toho, kam se společnost řítí. Jak vnímáte prezentaci žen v reklamě a médiích? Kde jsou podle vás hranice politické korektnosti?
4. Gender – psané a mluvené slovo Dostáváme se k další velmi důležité kapitole, a tou je především genderově přesné, chcete-li korektní, psané a mluvené slovo. Vše samozřejmě začíná už v dětství v rodině a pokračuje ve školce a škole (na prvním stupni). To, co je v nás takto zaseto, se s námi potom „táhne“ celý život a netýká se to jen mluveného sleva, ale i celkových postojů. Naše postoje ale se slovem souvisí – vždyť co na srdci, to na jazyku. Právě tady někde začíná oddělování mužského a ženského světa. Nejprve se tyto světy rozdělí, a později dokonce postaví proti sobě. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak je to s naším jazykem, jak mluvíme, píšeme a celkově komunikujeme, a jak se v tom odráží zkušenosti získané z výchovy a vzdělávání, nebo jak se necháme ovlivňovat svým okolím.
4.1 Přehlížení žen a ženského prvku Při písemné nebo ústní komunikaci se nejčastěji objevují 2 základní prohřešky. 1) Ženy a ženské prvky jsou v názvech, popisech situací a jevů přehlíženy. Vyskytuje se pouze mužský rod. Nepodezírám pisatele z přezíravosti – je to mnohdy rychlejší a pohodlnější a souvisí to s naším jazykem. Jen malý příklad: např. anglické slovo teacher v sobě primárně neobsahuje rodové rozlišení, kdežto v češtině máme učitele a učitelku.
12
V praxi potom situace vypadá takto: Tématem semináře bylo využití informačních technologií ve výuce, zúčastnilo se ho 120 učitelů základních a středních škol, namísto 120 učitelek a učitelů základních a středních škol. Pro někoho se o žádný problém nejedná, jiný pokládá za správné informovat o tom, že na semináři byli přítomny ženy spolu s muži. Už jsem se zmiňoval, že firmy mívají často na svých webových stránkách genderově nepřesné názvy pracovních pozic: Technický pracovník – Lenka Nová Přitom by to šlo třeba takhle: Technička – Lenka Nová Ještě křiklavější je situace, kdy zaměstnavatel podepisuje novou pracovní smlouvu se zaměstnankyní a už na začátku smlouvy jsou smluvní strany popsány následujícím způsobem: Zaměstnanec: Alena Černá, nar. 23. 4. 1983, bytem Dlouhá 123, Praha 1 Zaměstnavatel: Profi Office s. r. o., Na kopci 5, Praha 4 Ve výuce se může jednat o to, že vyučující nerozlišuje při oslovení žáky a žákyně, studenty a studentky. Náprava je ve všech uvedených případech snadná, stačí větší pečlivost a důsledné používání ženského rodu tam, kde to jde. Pro většinu profesí, pozic a názvů existuje ženský ekvivalent; proč ho tedy nevyužít? Stejně tak je dobré dát ženské oslovení na první místo. Vznikají ale i novotvary, které jsou mi – pravda – jazykovým trnem v oku: učitel – učitelka psycholog – psycholožka programátor – programátorka řidič – řidička dělník – dělnice
lídr – lídryně host – hostka chirurg – chirurgyně?
4.2 Vytváření a podpora špatných stereotypů 2) Daleko závažnější než nepoužívání ženského rodu v psaném a mluveném slově je podpora a udržování špatných stereotypů. Pojďme si připomenout ty nejčastější, které určitě známe. Tyto stereotypy se netýkají jen žen, ale i mužů a předem definují role, názory a postoje. -
No jo, ženská. – Pokud dojde k dopravní nehodě nebo komplikaci. Ženy jsou horší řidičky a neumí parkovat. Chlapi nebrečí. Vaření, praní, žehlení a uklízení, to je ženská parketa. Muž vydělává a žena se stará. Ženská patří k plotně.
13
-
Tohle nedělej, to je mužská / ženská práce. To je technická věc, jak tě napadlo k tomu pustit ženskou. Ženy do všeho pletou emoce a neumí logicky myslet. Správný chlap si prostě prosadí svoje. Chlap musí vydělávat víc, protože živí rodinu. Uč se, budeš muset živit rodinu, tvoje sestra se v nejhorším případě dobře vdá.
Všechny tyhle postoje a výroky nás ovlivňující víc, než si dokážeme připustit, a řada z nich přitom není předem daná, ale vychází z kulturních zvyklostí. V praxi se to projevuje třeba takhle: Pokud je potřeba ve třídě zalít kytky, na 99 % bude tato povinnost svěřena žákyni nebo studentce, a pokud bude třeba něco přinést nebo přestěhovat, osloveni budou kluci. Muži v kancelářích jaksi automaticky očekávají, že jejich kolegyně budou umývat nádobí. Vedoucí pozice je pro chlapy, protože pro některé muže je těžko přijatelné, aby jim šéfovala žena. Máme sklony se na ambiciózní, schopné a úspěšné ženy dívat podezíravě. Pokud žena podporuje muže, aby „to někam dotáhl“, je to normální, opačně je to minimálně trochu divné.
14
4.3 Jak odstraňovat špatné stereotypy Nejjednodušším a ekonomicky nejméně náročným způsobem je se jim prostě vyhýbat. Každý z nás může ovlivnit své okolí, a čím širší okruh lidí můžeme oslovit, tím je tento vliv větší. Z vlastní zkušenosti vím, že jde o to, aby si to člověk uvědomil a myslel na to. Rozhodně je to snadno proveditelné: -
-
Podporovat přirozenou dělbu práce v rámci rodiny (dobré je to, co všem vyhovuje). Domácí práce jsou i pro kluky. Prezentovat příklady úspěšných žen. Prezentovat příklady mužů, kteří se nebojí pečovat o děti. Používat genderově korektní inzerci. Mluvit a psát o ženách tak, aby modelka a asistentka nebyly jediné ženské profese, aby se mluvilo a psalo i o odbornicích, vědkyních, koordinátorkách, organizátorkách a ředitelkách firem. Dát ženám příležitost, aby se mohly uplatnit. Nepodporovat a nešířit hloupé a sexistické narážky na ženy.
NĚCO Z MINULOSTI
Mohl by Ivánek mýt nádobí a Zdena nosit mléko a noviny?
Co kdyby tatínek prostíral stůl a maminka přikládala do kamen?
Jarmila Hřebejková, Irena Fabiánová, Anna Šimanová a K. F. Sedláček. Slabikář, SPN 1973, strana 22 a 55. Dostupné online z http://www.pripravy.estranky.cz/clanky/prvni-trida/slabikar.html
15
A ZE SOUČASNOSTI:
Kdo tedy chlapce vlastně našel? Vypadá paní na fotografii jako strážník? Dostupné z MŠMT ČR. Jana Valdrová, Blanka Knotková - Čapková, Pavla Paclíková, Kultura genderově vyváženého vyjadřování str. 36. Dostupné z online: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA&url=http %3A%2F%2Fwww.msmt.cz%2Ffile%2F1546_1_1%2F&ei=QhmVKjJB8bgOJH7gYgE&usg=AFQjCNGZWnbluby9PXoYTz2ojqlxUecKgw&bvm=bv.79142246,d.ZWU
Skutečný případ Kima O’Gradyho: Australan Kim O’Grady se v minulém roce na svém blogu podělil o své osobní zážitky z konce 90. let. Měl v té době dojem, že je ideálním uchazečem o zaměstnání ve svém oboru – měl bohaté pracovní zkušenosti a všichni v jeho okolí ho ujišťovali, že s takovou kvalifikací musí mít všude dveře otevřené. Zaměstnavatelé ho však odmítali, aniž by ho vůbec pozvali na pohovor. Když to trvalo několik měsíců, začal důkladně rozebírat svůj životopis. A zjistil, že problém bude zřejmě v jeho křestním jméně, které je vnímáno spíše jako ženské. Ucházel se totiž o zaměstnání v oboru, který je vnímán jako mužský, a z dalších informací v jeho životopise navíc nebylo možné zjistit, že jde o muže. Před jméno tedy dopsal anglický titul pro muže „Mr“. Po několika měsících odmítání ho konečně začali zvát na pohovory. Získat místo pak už nebyl pro „pana“ Kima O’Gradyho problém. Chápu, že se mnohým lidem „boj“ za generovou rovnost zdá být zbytečný a nazývají ho bouří ve sklenici vody. Na druhou stranu zkušenosti ukazují, že na daném problému něco je. Proto je třeba toto téma prosazovat správným způsobem a nemít ho za záminku sloužící k prosazení bizarních požadavků nebo dokonce boje žen proti mužům.
16
4.4 Pár postřehů o ženách
Jsou inspirátorky mužů.
Dovedou dělat několik věcí najednou.
Esteticky obohacují náš svět.
Vidí věci v jiných souvislostech než muži.
Říká se, že jsou slabší, ale není to pravda.
Ženy neumí dělat „nic“ a vadí jim, že muži to dobře ovládají.
5. Užitečné odkazy a zdroje Centrum ProEquality Otevřené společnosti, o.p.s.: http://www.proequality.cz/ Česká ženská lobby – síť nevládních organizací zabývajících se ženskými právy: http://www.czlobby.cz/ Gender Studies, o.p.s.: http://www.genderstudies.cz/ Nesehnutí – program ženských práv: http://zenskaprava.ecn.cz/ Oddělení Gender a Sociologie AV ČR: http://www.soc.cas.cz/departments/cz/4/42/Gender-sociologie.html Občanská společnost - návod k použití: http://www.obcan.ecn.cz/rp Zpravodaj Rovné příležitosti do firem, který vydává Gender Studies, o.p.s.: http://zpravodaj.feminismus.cz/
17
6. Slovníček pojmů Zdroj: Koncepce slovníčku a definice pojmů vycházejí z Kahabková, J. a kol. Projekt EQUAL. Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života, partnerství v rodině. Metodika 1. Obecná problematika vzdělávání s gender prvky. Praha: Český svaz žen, s. 65-71. Dostupné online: http://www.equalcr.cz/files/clanky/911/gender_vzdelavani_.pdf
Antidiskriminační zákon = Legislativní opatření zakazující diskriminaci. Bossing = Psychický teror na pracovišti, který způsobují vedoucí pracovníci. Desegregace trhu práce = Politiky, jejichž cílem je omezit nebo odstranit vertikální a horizontální segregaci pracovního trhu. Diskriminace = Rozlišování, omezování nebo odnětí práv určité kategorii obyvatelstva, kterou někdo poškozuje. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Diskriminace na základě pohlaví = Apriorní zamezení přístupu k jakýmkoliv zdrojům, možnostem a příležitostem jedinci pouze na základě jeho kategorizace podle pohlaví, bez zjišťování a ověřování jeho individuálních schopností a možností – např. diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Facilitace = Usnadnění, obvykle výkonu nebo aktivit, řešení sporů. Gender = Pojem gender se používá k tomu, abychom v diskusích o mužích a ženách ve společnosti uměli odlišit biologickou podstatu lidí (pohlaví) od dalších vlivů, které formují dnešní podobu a postavení žen a mužů, tj. vlivů společenských, kulturních, historických. Zatímco pohlaví poukazuje na fyzické rozdíly lidského těla, gender (česky někdy překládáno jako „rod“), se týká psychologických, sociálních a kulturních rozdílů mezi muži a ženami. Mnoho z těchto rozdílů není biologického původu, jsou podmíněné lidskou společností a její kulturou. Gender mainstreaming = Slovo gender zde jenom připomíná, že jde stále o společenské, kulturní a historické vlivy, které formují postavení žen a mužů v dnešní společnosti. Výraz „mainstreaming“ nemá přesný český překlad. Genderové role = Jsou to role, které daná společnost určila jako vhodné chování pro ženy a pro muže: např. většina společnosti považuje za správné, když žena zůstane s dítětem na mateřské dovolené a muž chodí do práce. Pokud je to v některých rodinách naopak, už to jako správné vnímáno není. Genderová analýza / Hodnocení genderových dopadů = Rozbor dopadu na muže a ženy ve všech fázích koncepčních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesů tak, aby byly dodrženy rovné příležitosti mužů a žen. Genderová rovnost = Rovnost mezi muži a ženami. Obecně se vztahuje k rovnosti v právech, povinnostech a příležitostech žen a mužů, dívek a chlapců. Nejde jen o ženskou záležitost. Týká se i mužů. Neznamená to, že muži a ženy
18
jsou stejní, ale že rozsah práv žen a práv mužů, rozsah jejich rovností a příležitostí nezávisí na tom, zda se narodili jako muži nebo jako ženy. Je to záležitost lidských práv a zároveň předpoklad trvale udržitelného rozvoje, soustředěného na lidské zdroje. Genderová smlouva = Soubor jasně řečených i nevyslovených pravidel, která připisují ženám a mužům ve společnosti různou práci a různé pozice, různou hodnotu, odlišné zodpovědnosti a povinnosti. Tato pravidla, znevýhodňující v různých oblastech života vždy jedno z pohlaví, jsou společností uplatňována a vymáhána v každodenním životě. V různých společnostech má tato „dohoda“ různé podoby: od úplného vyloučení jednoho pohlaví z občanských i politických práv po skryté formy diskriminace žen nebo mužů v různých oblastech lidské činnosti. Genderová statistika = Statistiky členěné podle pohlaví – poskytují objektivním a kvantitativním způsobem data pro genderové analýzy, které odrážejí rozdíly mezi ženami a muži. Tyto rozdíly se projevují v podmínkách, potřebách, úrovni participace, přístupu ke zdrojům, rozhodovacích pravomocech apod. Genderové stereotypy = Role mužů a žen se v historii proměňují, přesto jsou vykládány jako dané a neměnné na základě biologických vlastností. Stejně tak je většina lidí ve společnosti přesvědčena, že charakteristické vlastnosti, spojené s jedním či druhým pohlavím, jsou od přírody dané a neměnné, tudíž správné. V důsledku toho předpokládají, že je musí mít všichni příslušníci či příslušnice jednoho či druhého pohlaví. Na tom je pak založen rozdílný přístup k osobám mužského a ženského pohlaví a přiřazování určitých tradičních vlastností oběma pohlavím. Promítají se tak do názorů společnosti na roli muže a ženy v rodině, v zaměstnání, ve společenském dění. Horizontální segregace = Koncentrace žen a mužů ve specifických sektorech a zaměstnáních, přičemž možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů. Tato segregace je často doprovázena odlišným finančním ohodnocením jednotlivých zaměstnání a sektorů. Je to nerovný přístup k zaměstnání ve všech povoláních a oborech. Mainstreaming = Podporuje rovnost mezi ženami a muži ve všech aktivitách a politice na všech úrovních. Nesoustřeďuje se pouze na podporu rovnosti zaváděním specifických opatření pro ženy, ale mobilizuje všechny hlavní politiky pro dosažení rovnosti, bere v úvahu jejich možný efekt na situaci mužů a žen. Mainstreaming je tedy postup, kterým je do každé veřejnosprávní činnosti automaticky zahrnut požadavek dbát na vytváření a zachování rovných příležitostí pro ženy a muže. Mobbing = Systematické intrikování, šikanování, psychický teror na pracovišti, který je iniciován a řízen kolegy, případně nadřízeným s cílem někoho poškodit. Jde o aktivní a trvalý tlak po delší dobu. Záměrem je způsobit určité osobě nějakou škodu. Když takto postupuje/postupují vedoucí – jde o bossing. Za mobbing tedy považujeme četné akce na pracovišti, které mohou takto postiženého znevážit a poškodit jeho pověst, snížit jeho sebeúctu či sebevědomí, či dokonce způsobit škody na jeho zdraví. Následky mobbingu pak
19
mohou sahat od četných psychosomatických symptomů a potíží až k sebepoškozování a sebevraždě. Nepřímá diskriminace = Je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje nebo zvýhodňuje zaměstnance vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. Při nepřímé diskriminaci není cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku, avšak ve výsledku k diskriminaci přesto dojde. Např. školení se konají v podvečerních hodinách, takže se jich nemohou zúčastnit rodiče pečující o děti = nepřímá diskriminace podle povinnosti k rodině a zároveň podle pohlaví, neboť těmito rodiči jsou obvykle ženy. Obtěžování = Jednání, které je zaměstnancem, jehož se to týká, oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Old-boy network = Sítě neformálních vztahů, které mezi sebou muži vytvářejí aktivitami na pracovišti i mimo ně. Problémem je zejména nízký podíl žen na pracovišti a jejich vyloučení z mimopracovních, např. sportovních aktivit. Tyto sítě neformálních vztahů jsou pak muži využívány v pracovních vztazích, což znevýhodňuje ženy nezapojené do těchto sítí. Přímá diskriminace = Jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji nebo výhodněji než s jiným zaměstnancem. Při přímé diskriminaci je cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku. Např. mezi uchazeči o zaměstnání si zaměstnavatel záměrně nevybere Roma, což je přímá diskriminace na základě etnického původu. Rovné příležitosti pro muže a ženy = Vyjádření absence překážek, bránících občanům na základě jejich příslušnosti k pohlaví v účasti na ekonomice, politice a v sociální oblasti. Tato formulace v sobě zahrnuje i možnost přijímat „dočasná mimořádná opatření k urychlení zrovnoprávnění žen a mužů“, což znamená možnost přijímat tzv. „pozitivní opatření“ neboli dočasně zvýhodňovat jednu či druhou skupinu osob. Rovné zacházení s muži a ženami = Je v právu Evropské unie chápané jako stav, v němž neexistuje diskriminace z důvodu pohlaví, ať přímá nebo nepřímá. Povinnost zacházet s muži a ženami „rovně“, což znamená spravedlivě, je adresována především zaměstnavatelům, včetně vztahů vznikajících v sociálním zabezpečení. Segregace práce/zaměstnání = Koncentrace žen a mužů v určitých typech zaměstnání a na různých úrovních činností, přičemž možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů (horizontální segregace). Ženy také vykonávají práci nižší úrovně (vertikální segregace). Ženy, které dosahují vedoucích a
20
řídicích pozic se uplatňují opět spíše ve feminizovaných, méně prestižních a finančně výhodných oborech. Sexuální obtěžování = Nežádoucí chování sexuální povahy nebo jiné chování, které je založeno na sexu, a které snižuje důstojnost žen či mužů. Je to jednání, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, jež ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Skleněný strop = Skleněný strop je soubor bariér uplatňovaných na ženách jako celku, které jim brání v postupu do vyšších pozic v zaměstnání. Ani ženy, které se věnují kariéře nebo aspirují na řídicí pozice, nemají – ve srovnání s muži – při stejných schopnostech stejné šance. Narážejí na tzv. skleněný strop. Bariéry pracovního postupu žen můžeme shrnout do několika typů na: společenské – zahrnující rovnost příležitostí v přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Tzv. bariéra odlišnosti – pracovníci, kteří přijímají nové zaměstnance, si stereotypně vybírají spíše takové uchazeče, kteří se od nich významně neodlišují. Pokud na vyšších pozicích převažují muži, bude si nejvyšší management podle této teorie vybírat opět muže. Institucionální bariéry, kdy není zajišťována dostatečná informovanost o zastoupení žen ve vedoucích a řídicích pozicích a zejména statistiky práce nejsou dostatečně genderově citlivé. Vertikální segregace zaměstnání = Koncentrace žen a mužů na odlišných stupních zaměstnání ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice. Nerovný přístup k funkčnímu postupu, k rozhodovacím pozicím, jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě. Zásada rovného odměňování = Stejná odměna za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to při pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli. Odměna stanovená podle těchto kritérií náleží každému, kdo příslušnou práci vykonává, bez ohledu na to, zda je to muž, nebo žena. Zásada rovných příležitostí žen a mužů = Tato zásada znamená, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví Zákoník práce nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti,
21
státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.
7. Slovo závěrem Stále existuje spousta míst a států, kde ženy bojují za ta nejzákladnější práva, která jsou v tzv. rozvinutých zemích považována za samozřejmá (např. možnost vzdělání a vlastní pracovní kariéry, rovnoprávné postavení u soudu atp.), nemluvě o různých formách útlaku a násilí. Proto je v těchto zemích stále za co bojovat. Tím víc je škoda, že se v našich zeměpisných šířkách někdy stává snaha o prosazování rovných příležitostí záminkou k „boji“ žen proti mužům, případně k prosazování bizarních požadavků. Boj není ta správná strategie, protože jak v pracovních týmech, tak soukromém životě se mohou ženy a muži velmi vhodně doplnit a znásobit tak své schopnosti, dovednosti a možnosti. A ačkoli se podle některých moderních trendů zdá, že je tomu jinak, ženy a muži k sobě patří. Tuto skutečnost nejde popřít. Nejlepší cestou k genderové rovnosti je hledání toho, co nás spojuje a na čem se dá stavět, to platí pro všechny oblasti našeho života.
22
8. Otázky pro autotest 1) Co je skleněný strop? A) Označení vrcholných pozic v managementu, kterých může žena dosáhnout. B) Soubor překážek bránících prosazení žen ve vedení firem navzdory jejich předpokladům. C) Netradiční prvek v architektuře. 2) Co je genderová role? A) Osobní angažovanost v prosazování genderové rovnosti. B) Divadelní angažmá v avantgardním představení. C) Soubor pravidel a norem chování, které jsou přisuzovány pouze mužům a pouze ženám. 3) Kdy bylo zavedeno všeobecné hlasovací právo v Československu? A) V roce 1921. B) V roce 1919. C) V roce 1918. 4) Kdo je sufražetka? A) Bojovnice za práva a rovnoprávnost žen. B) Vzdělaná a emancipovaná žena z lepších kruhů. C) Tanečnice v kabaretu. 5) Co je gender? A) Označení kulturních, sociálních a společenských rozdílů mezi muži a ženami. B) Gramatický rod – mužský, ženský, střední; překonaný výraz pro pohlaví. C) Cizí slovo s nejasným významem. 6) Kdo nese důkazní břemeno v případě žaloby z důvodu diskriminace (např. v zaměstnání)? A) Žalovaná strana – musí prokázat, že se nedopouští diskriminace. B) Žalobce – diskriminovaný musí prokázat, že došlo k diskriminaci. C) Obě strany – soud zhodnotí důkazy obou stran.
23
7) Jaké téma je zásadní pro druhou vlnu feminismu? A) Osvobození žen od práce v domácnosti a péče o děti. B) Volební právo, možnost vzdělání, finanční ohodnocení a prosazení majetkových práv. C) Zapojení žen do řízení firem, veřejného života a politiky. 8) Jak se změnil váš názor na genderovou problematiku? A) Mám názory, které odpovídají tomu, co se v oblasti genderu prosazuje, takže nic nového. B) Příliš jsem se o tuto oblast nezajímal(a), kurz mě obohatil v pohledu na práva žen. C) Můj postoj se nezměnil a celá záležitost mi připadá zbytečná. Tato otázka je bez správné odpovědi, slouží pro hodnocení.
Správné odpovědi: 1) b 2) c 3) b 4) a
5) a, b 6) a 7) a
24
