EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ SVATÉ PATRONKY Gabriela Ilyková a Van Ngo Thi Thuy
EVROPA I EVROPANÉ V DOBRÉM A VE ZLÉM (DEFINICE EVROPSKÉ KULTURY)
Mapa Evropy
Vlajka Evropské unie
Evropa je sloţena z mnoha rozdílných kultur, celoevropská kultura prakticky neexistuje.
Definice Evropské unie se vztahuje pouze na politickou organizaci, územní hranice a vojenskou i hospodářskou opozici vůči ostatním částem světa.
Evropa jako taková je kolébkou téměř všech vědních oborů.
Evropané v největší míře kultivovali oblast ve které ţili.
Pro evropské myšlení je typický racionalismus a pragmatičnost.
Vliv evropských kultur se rozšířil do celého světa.
Při zabírání nových území se Evropané dopouštěli těţkých škod na původních obyvatelích i ţivotním prostředí, někde více, jinde méně.
Moderní Evropané a jejich vzdálení příbuzní v Austrálii a Severní Americe, se pokoušejí o nápravu.
Po většinu své historie byly evropské národy ve vzájemném válečném konfliktu.
Díky pravidelným stykům, však měly příleţitost se navzájem ovlivňovat a inspirovat, coţ v Evropě urychlilo technologický i vědecký pokrok.
Evropský kontinent byl místem neustálých střetů mezi morálním úpadkem a kulturně-intelektuálním povznesením.
Ţádná jiná kulturní oblast neprošla tak pestrým vývojem jako evropská.
CÍRKEVNÍ EVROPA
Minulost
Křesťanství se podílelo na vybudování historie celé Evropy nebo jinými slovy, křesťanská víra vytvářela kulturu tohoto kontinentu.
Abychom mohli rozumět historii Evropy, bylo by zapotřebí dívat se do historie evangelizace církve a do historie církve
Křesťanství, původem z východního Středomoří, bylo vyhlášeno jako jediné pravé náboţenství v pozdních dobách Římské říše.
Účelem rané křesťanské církve bylo duchovně sjednotit evropský lid.
Víra v Krista, coby Boha v lidské podobě, představovala pro lidi důkaz osobní Boţí přítomnosti v kaţdém jednotlivci.
Toto přesvědčení zformovalo Evropany jako sebevědomý a morálně zodpovědný lid.
Přítomnost
Během 20. a 21. století se v euro-americké společnosti objevily znepokojující rysy.
Podle slov Petra Piťhy: „Sebevědomí se zvrhlo v nepříčetnou drzost, svoboda v egoismus a zvůli, pod heslem jedinečnosti každého z nás se lidé propadli do individuálních sebeklamů, neskutečných vlastních světů, které jim ostatní neustále boří.“
Navzdory vymizení vnitřních válečných konfliktů, v Evropě stále dochází ke střetu zájmů.
Civilizace jeţ se na euro-americkém území tvoří postrádá jasnou kulturní definici, coţ jí dodává chaotičnost.
V předešlých znepokojivých dobách se lidé pokoušeli najít útěchu v náboţenství. K tomuto řešení se někteří lidé upínají i dnes.
Budoucnost
31.12.1980 – svatí Benedikt, Cyril a Metoděj jsou vyhlášeni patrony Evropy. 1.10.1999 – Papeţ Jan Pavel II. ve svém listě Motu proprio, vyhlašuje tři světice patronkami Evropy. Podle papeţe jsou křesťané povinni hrát při sjednocování Evropy aktivní roli, neboť jejich víra je nositelkou smíření, a ţe k tomu potřebují svaté vedení. V Moto proprio papeţ varuje před čistě ekonomickým sjednocením Evropy a vyslovuje naději, ţe v duchovní jednotě si bude Evropa schopna vybudovat jednotnou morálku a kulturu.
Význam svatých
Svatí jsou z pohledu dějin vnímáni jako světlo jeţ v dobách úpadku porazilo temnotu a navedlo lidi zpět na správnou cestu.
Ve své osobnosti, představují svatí člověka tak, jak ho chce Bůh mít. Jejich lidství je zdravé a nepoškozené hříchem.
Pro ostatní lidi představují vzor správného chování, učitele jeţ varují před tím, co je škodlivé a přímluvce i zástupce lidstva u Boţího trůnu.
SVATÉ ŢENY EVROPY (O JEJICH ŢIVOTĚ A DŮVODU PROČ BYLY VYBRÁNY JAKO EVROPSKÉ PATRONKY)
Brigita Švédská (1303--1373) (1303
Narodila se jako sedmé dítě pana Birgena Perssona, královského místodrţícího, na hradě Finsta. Byla provdána za nericijského místokrále Ulfa Gudmarssona. Jednou z jejích dcer byla svatá Kateřina Švédská Svou rodinu milovala a mateřství brala jako největší poţehnání: „Panenství získává korunu, vdovství přitahuje k Bohu, mateřství nevylučuje z Ráje.“ Jako mladá dívka, začala mít po jednom kázání ţivé sny o Jeţíši Kristu, které ji pak provázely celý ţivot.
Několikrát navštívila švédský královský dvůr, kde otevřeně kritizovala úpadek a pokrytecké vedení křesťanské morálky. Vykonala několik náboţenských poutí. Po manţelově smrti zaloţila Kongregaci sester Nejsvětějšího Spasitele. Odešla Říma (1350), kde usilovala o mír mezi Anglií a Francií, o navrácení papeţe do Říma i o mír v celé Itálii. 1391 – Kanonizována.
Kateřina Sienská (1347--1380) (1347
Narozena jako předposlední z dvaceti dětí sienského barvíře, v den Zvěstování Páně. Uţ jako dítě byla vnímavá vůči utrpení. Ve velmi mladém věku sloţila slib panenství a proţila mystickou svatbu s Kristem. V osmnácti vstoupila do dominikánského řádu 1370 – proţití čtyřhodinové extáze 1375 – pobyt v Pise, veřejné vyzvání všech mocných světa ke sjednocení a společnému kříţovému taţení, objevení krvavých stigmat.
Po návratu do Sieny poskytla duchovní útěchu muţi odsouzenému k smrti. Spolupodílela se na návratu papeţe do Říma. 1377 - Vydává dílo Dialog o Boží prozřetelnosti 1461 - kanonizována
Terezie Benedikta od Kříţe (1891--1942) (1891
Vlastním jménem Edith Steinová, narozena ve Vratislavi, v rodině ţidovského obchodníka. Feministka a filosofka. 1912 – odešla do Göttingenu studovat filosofii. Seznámila se tam s Edmundem Husslerem, zakladatel fenomenologie, jeţ si ji po povolání na univerzitu ve Freiburgu (1916) zvolil jako svou asistentku. Za I. světové války, dobrovolnice u Červeného kříţe. Stala se zboţnou katoličkou po přečtení autobiografie svaté Terezie z Ávily.
Ve 20. letech byla učitelkou němčiny v klášterní škole ve Špýru, přeloţila dílo Tomáše Akvinského a přijala místo profesorky vědecké pedagogiky v Münsteru. 1935 – stala se členkou řádu karmelitek Během pobytu v klášteře vypracovala několik ţivotopisů svatých. 1987 - kanonizována
Evropské patronky jako „Dokonale zboţné ţeny“
Svatá Brigita Švédská je zároveň manţelka, matka a ţena jeţ chová hlubokou úctu k utrpení Krista a proţívá s ním vizionářské sjednocení.
Svatá Kateřina Sienská se vyznačuje apoštolskou horlivostí a péčí o veřejné dění, přičemţ svou sílu čerpá z lásky ke Kristu.
Svatá Edith Steinová neboli Terezie Benedikta od Kříţe, je i přes své vědecké zaměření, horlivou věřící a jako ţidovka představuje návrat zaslíbeného národa k Bohu.
DĚKUJEME ZA VAŠI POZORNOST
PROZATÍM NASHLEDANOU…