Fylogeneze živočichů (Animalia) Deuterostomia Lophotrochozoa Ecdysozoa Metazoa Choanozoa

10.3.2015

Terminologie • Pleziomorfní ‐ původní primitivní znaky – sdílené od vzdáleného společného předka

ZOOLOGIE OBRATLOVCŮ

• Sympleziomorfie – sdílení původních znaků – všeobecná charakteristika taxonů

• Apomorfní – odvozené znaky • Synapomorfie – sdílení odvozených znaků

Xenoturbella, Echinodermata, Hemichordata, Chordata

– fylogenetická informaci

• Autapomorfie – znaky pouze u jedné skupiny http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178

KZR – FAPPZ – ČZU ‐ PRAHA

2

http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


4



6

Taxon – systematická jednotka • Monofyletické taxony – definujeme pomocí synapomorfních znaků • Polyfyletické taxony – obsahující skupiny vzniklé z různých předků • Parafyletické taxony – neobsahují všechny skupiny vzniklé ze společného předka • Polyfyletické a parafyletické skupiny nemohou být považovány za přirozené taxony • Přirozené taxony jsou výhradně monofyletické http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


3

Fylogeneze živočichů (Animalia) Deuterostomia

Lophotrochozoa

Bilateria Ecdysozoa

Metazoa

bazální Bilateria Cnidaria Placozoa Ctenophora „Porifera“ Choanozoa

Převzato: autor Zima http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


5

1

10.3.2015

Apomorfie druhoústých (Deuterostomia)

DEUTEROSTOMIA (druhoústí)

Tradičně uváděné odvozené znaky: •

Tělo rozdělené do tří oddílů.

•

Enterocoelní způsob vzniku coelomu.

•

Radiální (nebo bilaterální) rýhování vajíčka.

•

Druhotný vznik ústního otvoru.

• • •

Nyní se uvažuje o tom, že alespoň některé z těchto znaků mohou mít starobylý charakter a vznikaly již v časné fylogenezi bilaterálních živočichů. Skutečné apomorfie druhoústých mohou být:

•

•

Žaberní štěrbiny (faryngotremie).

•

•

Endogenní sialové kyseliny, které se podílí na mezibuněčné komunikaci.

•

•

Pravolevá asymetrie těla a coelomových dutin.



organismy s bilaterální symetrií (sekundárně radiální) prvotní ústní otvor blastoporus se posouvá dozadu a mění se v řitní vchlípením ektodermu na opačném konci vzniká druhotný ústní otvor mezoderm vzniká vychlípením stěny střeva (enterocélně) NS na hřbetní a CS na břišní straně (u nejprimitivnějších druhoústých to ještě nemusí platit)

7

Převzato: autor Zima

Deuterostomia

Fylogeneze druhoústých živočichů

cévy a směr proudění cévy a směr proudění nervovátrubice trubice nervová

Chordata

trávícítrubice trubice trávící

Hemichordata

Ambulacraria

Echinodermata

Xenoturbellida



10

MLŽOJEDI ‐ Xenoturbellida – historie • jméno = divná (cizí) ploštěnka • ploštěnci ‐ Platyhelminthes • staré muzejní preparáty • molekulárně ‐ mlži (Mollusca, Bivalvia, Nuculidae, Ennucula tenuis 97%) • embryogeneze škeblí, metamorfóza nepozorovaná • báze Bilateria • 2003 nová sekvenace ‐ Deuterostomia http://www.youtube.com/watch?v=yJXNcoxL2Xs&feature=player_embedded http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


11

2

10.3.2015

Měkkýš???

MLŽOJEDI ‐ Xenoturbellida • Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru 2 ‐ 3 cm • Leze po měkkém mořském dně u švédského pobřeží v hloubkách 60‐100 metrů (ve fjordech). Další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu. • Svalovinu tvoří podkožní svalový vak • Pohlavní buňky, vznikající z parenchymu, volně padají do trácicí dutiny a odcházejí ústy ven • Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi, mnoho bičíkatých buněk. • Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá).



13



14


Tree of Life

Fylogeneze druhoústých živočichů HOLOTHUROIDEA

Chordata

Brachiopoda

ECHINOIDEA

OPHIUROIDEA ASTEROIDEA

Bryozoa

Cephalochordata

Hemichordata

Urochordata Craniata

CRINOIDEA

Hemichordata

Ambulacraria

Echinodermata

Echinodermata

Xenoturbellida



Chordata

Deuterostomata 15

Echinodermata

CRINOIDEA lilijice



17

ASTEROIDEA hvězdice

OPHIUROIDEA hadice

ECHINOIDEA ježovky

CONCENTROCYCLOIDEA diskovci HOLOTHUROIDEA 18 sumýši

3

10.3.2015

Dva hlavní tělní plány

Charakteristika • Striktně mořští, všechny oceány, i hlubokomořští, 7000 druhů • Deuterostomia • Bilatelární larva, dospělci - sekundárně radiální symetrie (obv. pětipaprsčití), bentický způsob života • Endoskelet – vnitřní vápenitá (CaCO3) kostra z mesodermu, tvořený destičkami (ossicles) - někdy srůstají (ježovky) nebo redukují (sumýši) • Ostny – součást kožní kostry, ovládané svaly, obrana i lokomoce • Pedicelárie – čistící funkce (hvězdice, ježovky), obrana

• Unikátní ambulakrální soustava



19

Charakteristika

Echinodermata - ostnokožci

• otevřená cévní soustava • kompletní trávicí soustava – kromě hadic • ústa – v centru těla, spodní strana, anus – horní strana • radiální nervová soustava – necentralizovaná, jednoduchá očka (hvězdice) • filtrátoři, predátoři, saprofágové, detritofágové, herbivoři • lokomoce – panožky, ostny, ramena •U ježovek a hvězdic se vyskytují obrané, klíšťkovité orgány zvané pedicelárie http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


21

AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA

– kruhové chodby, vybíhající do ramen, panožky, ampule, váčky – MADREPORIT – komunikace s vnějším prostředím


-systém vodních kanálků

- sensorická funkce

Coelom

u ježovek Různé typy: tridaktilní ophicephalní triphylní globiferní (jedovaté)


22

• obvykle gonochoristi, nepohlavní rozmnožování

Madreporit

• vnější oplodnění • dvoustranně souměrné, obrvené planktonní larvy

- dýchání - příjem potravy

‐

Rozmnožování

AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA

- pohyb

PEDICELÁRIE

– systém vodních kanálků, u recentních slouží k pohybu

• živí se planktonem nebo žloutkem

Ampuly Kruhový kanál

Larvární vývoj mořské hvězdice.

Radiální kanál Ampuly

Bilaterální larva se nazývá bipinnaria

Ambulakrální panožka Přísavka

23



24

4

10.3.2015

CRINOIDEA lilijice

Regenerace

OPHIUROIDEA hadice ASTEROIDEA hvězdice ECHINOIDEA ježovky

Jakákoliv část těla obsahující část centrálního disku je schopna se regenerovat v kompletního dospělce. Tento proces je ovšem pomalý a trvá přibližně jeden rok. http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


HOLOTHUROIDEA sumýši 25

- nejstarší skupina – Ordovik, až 6000m - tělo vyztuženo komplexem váp. destiček - centrální kalich, ramena, pinnule - filtrátoři - přisedlé i volně pohyblivé



26

CRINOIDEA - lilijice

CRINOIDEA - lilijice



• přisedlí, rhizoidy • pohyblivé tělo spojené vápenitými destičkami • kalichovitá část, z ní ramena pětivětevná, zakončená pinnulemi • potravu filtrují, na horní straně ramen panožky, posouvají potravu k ústnímu otvoru • rozmnožování pohlavní, vývoj přes larvu doliolaria

27


CRINOIDEA - lilijice - ústní otvor i anus nahoru, trávicí dutina do U - filtrátoři - lepivé panožky – zachycují potravu

- ústa naspod, anus nahoře, madreporit - pohyb panožkami ambulakrální soustavy - ramena – gonády a trávicí soustava - predátoři

Anthedon mediterranea (lilijice středomořská) http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


29



30

5

10.3.2015



Druhy: • Marthasterias glacialis (hvězdice obrovská): až 35 cm • Coscinasterias tenuispina • Sphaerodiscus placenta (hvězdice pětiúhlá): do 10 cm

• mořští, predátoři (hlavně mlžů), nekrofágové • centrální terč + 5 ramen, ústní otvor dole, destičky, ostny • vychlípitelný žaludek • klíšťkovité pedicellarie ‐ obranná funkce • pohlavní rozmnožování, larva bipinnaria • nepohlavní ‐ fissiparie

Echinaster sepositus hvězdice vzácná http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178



32

Hvězdice obrovská (Marthasterias glacialis)

Hvězdice trnitá (Acanthaster planci)


Oscinasterias tenuispina

33



34

Concentricycloidea ‐ diskovci • • •

nově popsaná třída (1986) Podtřída: třidy Asteroidea (2011) diskovité tělo, shora vápenité destičky, po obvodu ostny • ambulakrální soustava: 2 koncentrické kanálky + příčné spojky • z vnějšího kanálku se vychlipují panožky jen 3 druhy rodu Xyloplax • diskovité tělo 1 cm • Karibské moře, Nový Zéland, hlubinní

http://www.youtube.com/watch?v=09WZMCKuQUk&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=HG17TsgV_qI&feature=related



35

6

10.3.2015

ECHINOIDEA - ježovky • • • •

ECHINOIDEA - ježovky

Vápenité sklerity spojeny – schránka Naspod: ústa, nahoře: řiť, vyústění gonád, madreporit Ústní otvor: ARISTOTELOVA LUCERNA Ambulakrální soustava vyvinuta, 5 dvouřad panožek

• • • • • •

REGULARIA - radiální - ostny

ARISTOTELOVA LUCERNA


bentická fauna, mělké části moře „Regularia“ na tvrdých substrátech, korálových útesech „Irregularia“ na měkkých substrátech trubicovitá trávicí soustava, řitní otvor nahoře ambulakrální soustava je zanořena gonochoristé, larva pluteus

ENDOSKELETON

IRREGULARIA - bilaterální - štětiny


37

OPHIUROIDEA hadice

ECHINOIDEA - ježovky

- druhově nejpočetnější - slepá trávicí soustava - centrální disk, ramena bez dutin - pohyb – „kráčejí“ - redukovaná ambulakrální soustava

Pluteus

Arbacia lixula

Paracentrotus lividus (ježovka dlouhoostná)



Spaerechinus granularis (ježovka obecná)

Ophiocomina nigra hadice černá 39


Ophioderma longicaudum KZR – FAPPZ – ČZU ‐ PRAHA

40

OPHIUROIDEA hadice • početná skupina, všechny mořské biotopy • bez řitního otvoru, tělní terč je zřetelně odsazen od ramen • filtrátoři ‐ ramena tvoří košík • nebo obtáčí rameny potravu nalezenou na dně • kromě kožní kostry vnitřní kostra z vápenitých bloků ovládaných svaly • planktonní larva pluteus • fissiparie

Astrospartus mediterranea (gorgona středomořská) http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


42

7

10.3.2015

HOLOTHUROIDEA sumýši - redukovaná kostra, jen drobné sklerity - sekundárně bilaterální, protáhlé válcovité tělo - kolem úst – věnec chapadélek – k lapání potravy - „vodní plíce“- voda nasávána přes řitní otvor - 3 pásy panožek na břišní straně – pohyb http://www.youtube.com/watch?v=7uj15vMXc30

Holothuria tubulosa sumýš obecný http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178

• • • • • • •


43

ve všech hloubkách moří, 1 mm ‐ 2 m bentické, detritofágní, také filtrátoři vnější stavba bilaterálně symetrická vnitřní stavba radiální symetrie částečně zachována ambulakrální panožky ve 3 řadách na břišní straně na hřbetní straně 2 řady bez přísavek kožněsvalový vak, kožní kostra redukována na mikroskopické destičky


44


HOLOTHUROIDEA sumýši - Cuviérovy žlázy – ústí do kloaky, vylučují lepivá vlákna, jed - vysoká regenerační schopnost

• gonochristé, 1 gonáda • larva auriculária

Holothuria forskali sumýš Forskalův

46


Cuviérovy žlázy


Produkt Cuviérových žláz je extrémně lepivý, pokud vám ulpí na kůži či oděvu jen velmi těžko se odstraňuje, nejlépe třít ruce pískem * Aplikací této lepivé hmoty na chodidla, můžete zabránit poranění o ostré skály na mořském pobřeží * Pokud se u moře zraníte, můžete použít lepivá vlákna k zástavě krvácení * Použitím na chodidla, můžete také usnadnit šplhání na palmy :o) http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


47

Chordata

Hemichordata

Ambulacraria

Echinodermata

Xenoturbellida



48

8

10.3.2015

Enteropneusta –Acorn warms HOLOTHUROIDEA

Brachiopoda Bryozoa

ECHINOIDEA


Cephalochordata

Hemichordata


CRINOIDEA

Echinodermata

Chordata

• • • • • • •

Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí Žijí na dně Gonochoristé oplození vnější Larvální stádium, larva podobná larvě hvězdic Mohou se množit i pučením Sedenterní formy nebo vrtají v substrátu

Deuterostomata http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178

Carakteristika Polostrunatců


50

Progresívní znaky polostrunatců

• • • •

Červovitý tvar těla 2 cm – 2 m Mikrofágní způsob výživy Potrava organická hmota nalepená, nebo zachycená • V přední části těla je výztužná tyčinka (stomochord) není homologická chordě strunatců

• Hormony: jodotyrozin, gonadotropin‐releasing hormon • Vylučování: ultrafiltrace v axiálním komplexu proboscis • Dýchání: v žaberních štěrbinách, párově z hltanu • Oběh: srdce a cévy (dorzální i ventrální) • nervová soustava: rozptýlená s místními uzlinkami – dorzální i ventrální nervová trubice

• Asi 230 druhů

Enteropneusta



53



54

9

10.3.2015

Enteropneusta –žaludovci vnitrodyšci

Enteropneusta – acorn worms, 70 druhů

• Tělo složeno ze tří oddlů: žalud límec trup

• žalud, krček a červovité tělo • velký děrovaný žaberní koš • vrtají v sedimentu, dlouhé zpevněné chodby • přefiltrovávají sediment nebo plankton z vody • mm až 2,5 m • epiteliální buňky multiciliátní • některé sekreční a stomochordální buňky monoflagelát



55

Reproduction • Vnější oplození Planktonní larva – Tornaria



57

Pterobranchia ‐ křídložábří • Drobní (0,5 ‐ 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové.

Pterobranchia ‐ křídložábří – 20 druhů • štítovitý proboscis, krček s párem rozvětvených chapadel a červovité tělo • sedentární – trávicí trubice do U

• filtrují plankton z vody chapadly – rozvětvená – obrvená



23.2.2007

Zoologie bezobratlých 155

60

10

10.3.2015


Pterobranchia ‐ křídložábří


• jeden otvor do žaberního koše

Chordata

• 1 mm • kolonie zooidů v síti trubiček

Hemichordata

– Coenecium – síť trubiček – pučení

Echinodermata

Ambulacraria

Xenoturbellida



61



62

Znaky strunatců (Chordata) Pleziomorfní znaky HOLOTHUROIDEA

Brachiopo Bryo Bryozoa da zoa

•

ECHINOIDEA

•


Hemichordata

Cephalochordata Urochordata Craniata

CRINOIDEA

Echinodermata

Chordata

• •

Hlavní apomorfní znaky •

Deuterostomata

Mnohobuněční živočichové, jejichž tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy, ektodermem, entodermem a mezodermem. Mají druhotnou dutinu tělní i další znaky célomových živočichů (apomorfie Metazoa, Bilateria). Vyznačují se dvoustrannou souměrností a segmentací řady struktur a ústrojů vzniklých z célomu (apomorfie Bilateria). Během zárodečného vývoje se prvoústa strunatců uzavírají a později v jejich místě vzniká řitní otvor. Ústní otvor se prolamuje druhotně, na opačném konci těla (apomorfie Deuterostomia). Přední oddíl trávicí trubice, hltan, je proděravěn žaberními štěrbinami, které jsou původně po stranách ve větším počtu párů. U suchozemských skupin se žaberní štěrbiny zakládají během zárodečného vývoje a později zanikají (apomorfie Deuterostomia).

•

Mají vnitřní kostru, jejímž základem je struna hřbetní (chorda dorsalis), která vzniká z entodermu hřbetní strany prvostřeva. Je to elastická tyčinka probíhající tělem pod nervovou a nad trávicí trubicí. Základem nervové soustavy je trubice s centrálním kanálem, probíhající tělem na hřbetní straně nad chordou. Během ontogenetického vývoje vzniká 64 vchlípením neuroektodermu ve stádiu zvaném neurula.

Dvě hypotézy fylogeneze strunatců

Embryonální vznik dutého nervového provazce

Vertebrata Notochordata Cephalochordata

Urochordata

Vertebrata Olfactores Urochordata

Cephalochordata


11

10.3.2015

Pláštěnci Urochordata

Na co je dobrý notochord?

• Mořští živočichové, larvy volně plavou • Hltan obklopený obžaberním prostorem, který ústí tzv. atrioporem ven z těla • Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin • Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla • Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie) • Časté nepohlavní rozmnožování pučením

Pružná tyčinka zabraňuje deformaci těla při pohybu svalu, pomáhá pohybu

Sumky: anatomie

Apomorfie pláštěnců •

Rosolovitý plášť kolem těla z polysacharidu tunicinu,

•

Přítomnost pylorické žlázy v trávicím ústrojí a adhezivních papil u larev

Přijímací otvor Vyvrhovací otvor (atrioporus) Tělní stěna a plášť Kloakální dutina obžaberního Prostoru Vyústění střeva do kloaky Endostyl Hltan Žaberní štěrbiny Trávicí trubice Vaječníky a varlata Srdce

který je vylučován buňkami pokožky.

•

Otevřená cévní soustava napojená na srdce se střídavou pulzací

•

Nepřítomnost vylučovacích orgánů



69

Sumky: larvální stadium

Sumky ‐ anatomie

Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice

Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

12

10.3.2015

Salpy

Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata)

• Larva podobná sumce Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím. Vršenky: Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

• V dospělosti se volně vznáší v koloniích

• Rodozměna • Někdy světélkování • doliola zoubkatá, ohnivka atlantská

Vršenky

Fylogenetický strom pláštěnců Phlebobranchiata

• Po celý život znaky strunatců • Volně pohyblivé po celý život

Thaliacea

Stolidobranchiata

Appendicularia

• Časté světélkování • Do 3 cm • Vršenka středozemní

Aplousobranchiata

sumky

salpy

vršenky

Cephalochordata ‐ bezlebeční HOLOTHUROIDEA

Brachiopo Bryo Bryozoa da zoa

ECHINOIDEA


Hemichordata

Cephalochordata


CRINOIDEA

Echinodermata

Chordata

Deuterostomata http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178


78

13

10.3.2015

Cephalochordata ‐ Bezlebeční

• Žijí v teplých mořích při dně. Ve dne jsou zahrabaní a v noci vyplouvají. Jde o druhově chudou skupinu

• Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy • Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

• Pohybují se bočním vlněním těla. Jejich potravou jsou drobné vodní organismy a detritus • Kopinatci jsou odděleného pohlaví, ale podle zevního tvaru těla se samec od samice nedá rozlišit • Oplození je vnější • Vývoj ve vajíčku trvá asi pět dní, larvální život asi tři měsíce


AUTAPOMORFIE KOPINATCŮ (CEPHALOCHORDATA) • Asymetrie těla. • Zvýšený počet žaberních štěrbin.


80

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly

• Prodloužení chordy k rostru.

Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice.

• Přítomnost svalových vláken v buňkách chordy. • Zvláštní úprava ústního otvoru a sousedících struktur, vířivý orgán v předústní dutině. • Nově vytvořený peribranchiální prostor. • Fotoreceptory rozptýlené v nervové trubici. • Žaberní srdce http://www.af.czu.cz/cs/?r=2178

Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek. KZR – FAPPZ – ČZU ‐ PRAHA

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

81

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

14

10.3.2015

Možné schéma evoluce strunatců Agnatha Gnathostomata

Cephalochordata Vertebrata

Urochordata Chordata

kruhoústí

Co mají všichni obratlovci: • Párové oči • Tkáně vzniklé z neurální lišty • Svalový pohon žaberního aparátu (už ne filtrace pomocí brv!!!)

Apomorfní znaky obratlovců

(Zima, J.)

•

Tělo je rozčleněno v hlavu, trup a ocas.

•

V ontogenezi se objevila nervová lišta a jejím působením se vytváří řada jiných apomorfních znaků jako jsou hlava a lebka. Na dorzálních kořenech míšních nervů se vytvořila spinální ganglia.

•

Mají mnohovrstevnou pokožku. Vznikly ektodermové neurogenní plakody, ze kterých se vytvářejí párové smyslové orgány.

•

Mozek se diferencoval do několika dílů, je přítomen přední mozek a kraniální nervy.

•

Vytvořily se nové typy oporných tkání – chrupavka a kost.

•

Vznikla viscerální svalovina.

•

Cévní soustava je plně uzavřená a oběh krve zajišťuje několikadílné srdce. Cévy mají vlastní mezodermový epitel. Krev obsahuje červené barvivo hemoglobin, vázané na specializované buňky (erytrocyty).

•

Vylučovacími orgány jsou párové ledviny mezodermového původu.

•

Je vytvořena složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí, jejichž funkce spolu s funkcí nervové soustavy zajišťuje neurohumorální integraci životních pochodů. Na spodině mezimozku vznikly neurohypofýza a adenohypofýza. Z endostylu, přítomného jen výjimečně u larválních stádií, se u dospělců vytváří štítná žláza.

•

Došlo k nárůstu počtu genů a znásobení počtu kopií shluku genů Hox.

15

10.3.2015

Mixini

Cephalaspidomorphi

Sarcopterygii

Mixini

Cephalaspidomorphi

Actinopterygii Agnatha Gnathostomata

Chodrichthyes

Vertebrata

Sliznatky (Myxini) t

Sarcopterygii Actinopterygii

Agnatha

Gnathostomata

Chodrichthyes

Vertebrata

• 1 čeleď asi 30 druhů

•ústní krajina hvězdicovitá •po stranách nosního otvoru výrůstky (tentaculae) •rohovité zuby na jazyku •velké slizotvorné žlázy •predátoři (mořští bezobratlí), nekrofágové (mrtvé, poraněné ryby) •mohou vlézt skřelemi do ryby a vyžrat vnitřnosti

16

10.3.2015

Sliznatky (Mixini) • • • • • •

Pleziomorfní znaky Autonomí regulace srdeční činnosti Přídatná žaberní srdce Difůzní adenohypofýza Primitivní stavba ledvin Izoosmotické tělní tekutiny Gonáda se strukturními prvky obou pohlaví

Autapomorfní znaky • • • •

• •


Čtyři páry chapdélek (tentakule) na hlavě Dlouhá ventrolaterální řada slizotvorných žláz Zvláštní vyústění jícnu na levé straně těla za žaberními otvory Nepárová vnější nozdra spojená nazohypofyzární chodbou s trávicí trubicí a hypofýzou Dorzální a ventrální kořeny míšních nervů spojené ve spinální nervy Splynutí dvou polokružných chodeb blanitého labyrintu vnitřního ucha v jedinou


98

MIHULE (Cephalaspidomorphi) Mixini

Cephalaspidomorphi


Agnatha

Gnathostomata

Chodrichthyes

•7 párů žaberních otvorů •chrupavčitá kostra •dospělci nepřijímají potravu nebo sají krev •ploutvový lem v zadní části těla

Vertebrata

•Satelitní druhy •Larvy = minohy (ammocoete) •1 čeleď asi 40 druhů

17

10.3.2015

Mihule mořská-Petromyzon marinus • • • • •

Vybudování Wellandova kanálu Mezi jezery Ontário a Erie (USA,Kanada) 1921 průnik do výše položených jezer Katastrofální úbytek ryb‐Siven obrovský TFM‐chemikálie působící na minohy

• Pacifická Mihule Ayresova (Lampetra ayresii) likviduje velké množství malých sleďů a lososovitých ryb

Mihule potoční-Lampetra planeri Řád:Petromyzontiformes – mihutvární Čeleď:Petromyzotidae - mihulovití

18

10.3.2015

Mixini Cephalaspidomorphi


Agnatha Gnathostomata

Chodrichthyes

Vertebrata

Čelistnatci

Gill slits

• Vznik čelistí – jedna z nejužitečnějších adaptací!!! • Čelisti • 7 žaberních oblouků (postupná přeměna na čelisti, jazylku aj.) • Dva páry ploutví => z nich posléze končetiny

Apomorfní znaky čelistnatců a mihulí (J. Zima)

Cranium

ústa Žaberní oblouky

•

Jsou vytvořeny alespoň chrupavčité základy horních (neurálních) oblouků obratlů a postupně vznikají obratle s oblouky a centrálním tělem, které se spojují v páteř.

•

Nepárové ploutve jsou ovládány radiálními svaly, objevila se hřbetní ploutev.

•

Ve vnitřním uchu jsou vytvořeny alespoň dvě polokružné chodby. Vznikla postranní smyslová čára s neuromasty.

•

Mají dobře vyvinuté komorové oči s rohovkou, čočkou a okohybnými svaly.

•

Nejsou přítomna přídatná srdce a vytvořila se nervová regulace srdeční činnosti. Objem krve je menší než 10% objemu těla, v krvi jsou přítomny pravé lymfocyty vytvářející tři buněčné typy.

•

Účinnost trávicích procesů ve střevě je zvýšena vytvořením spirální řasy a po jejím zániku v pokročilejších liniích je vnitřní povrch střeva zvětšen jinými způsoby.

•

Pronefros nepřetrvává do dospělosti, dochází ke změnám morfologie pozdějších vývojových stádií ledvin a k úpravám funkce sběrných kanálků a primárních močovodů.

•

Osmotický tlak solí v tělních tekutinách je asi o jednu třetinu nižší než v mořské vodě a vytvořily se mechanismy hyperosmoregulace.

•

Adenohypofýza vzniká z ektodermu ústní dutiny (stomodea) a její histologická struktura je diferencována.

Zdroje literatury • Wikipedia • Gaisler, Zima: Zoologie Obratlovců • Tietz: Stručný přehled bezobratlých (1999) Středozemního moře • Hanel: Svět zvířat VIII a IX



113

19

Fylogeneze živočichů (Animalia) Deuterostomia Lophotrochozoa Ecdysozoa Metazoa Choanozoa

Recommend Documents