František Štěpán Lotrinský Císař František I. Štěpán Narozen 8. prosince 1708 v Nancy Zemřel 18. srpna 1765 v Innsbrucku

František Štěpán Lotrinský Císař František I. Štěpán Narozen 8. prosince 1708 v Nancy Zemřel 18. srpna 1765 v Innsbrucku

Muzi_Marie_Terezie.indd 6

9.11.2016 13:09:27

I F R A N T I Š E K Š T Ě PÁ N L O T R I N S K Ý

Spoluvladař, císař a milovaný manžel „Jeho chování je víc než nenucené, což ho výrazně odlišuje od císaře Karla VI. Je nepřítelem jakékoliv etikety a jeho osoba vůbec nevyzařuje vážnost úřadu, který zastává (…).“ Pruský vyslanec hrabě Podewils o císaři Františku I. Štěpánovi

Byl 14. srpen 1723. Císařská rodina odcestovala do Prahy. Na programu byla pompézní ceremonie: korunovace císaře Karla VI. a jeho ženy Alžběty Kristiny na krále a královnu Čech. Událost velké symboliky. Skvělá demonstrace moci domu Habsburků stejně jako katolické církve. A pro právě šestiletou Marii Terezii nejen první velký zážitek, ale i osudový zvrat v jejím životě. Císařský dvůr se už celé měsíce horečně připravoval na tuto událost. V červenci vyrazil z Vídně obrovský konvoj vozů a tažných zvířat směrem do Čech, denní etapy byly přesně určené. Stejně tak odpočinek, kdy se císařská rodina zdržovala na svých českých panstvích a císař se mohl věnovat milovanému lovu. Ve vrcholném létě konečně dorazili do Prahy a nastěhovali se do Hradu na Hradčanech. Císař Karel VI. podnikal i odtud několikadenní lovecké výpravy. Když se 14. srpna vrátil, překvapil své malé dcery Marii Terezii a její mladší sestru Marii Annu zprávou: Přivedl jim někoho, aby si s nimi hrál, žertoval. 7


9.11.2016 13:09:28

MUŽI MARIE TEREZIE

Obě dívenky se nemohly ani dočkat, až se seznámí se slibovaným druhem her. Musely ale až do večera krotit svou netrpělivost. Pak konečně nastal ten velký okamžik. Obě dívenky zaujaly místo vedle své „aji“ a plné očekávání hleděly na vysoké, bohatě zlatem zdobené dveře. Najednou se otevřely, vešla vrchní hofmistryně císařovny, hluboce se uklonila a ohlásila urozenou návštěvu, dědičného prince lotrinského. Odměřeným krokem vstoupil pohledný mladík s veselýma tmavě modrýma očima a rozkošným úsměvem na malých ústech. Hluboce se uklonil, políbil oběma arcivévodkyním ruku, o krok ustoupil a pohlédl Marii Terezii hluboko do očí – a tehdy se to stalo. To že František Štěpán vzdal hold císařské rodině v Praze, rozhodně nebyla náhoda. Mezi Habsburky a Lotriňany existovaly už dlouho úzké vztahy. Vévoda Karel Lotrinský vybojoval v císařských službách v tureckých válkách rozhodující vítězství. Jeho syn, vévoda Leopold, strávil mladá léta ve Vídni a vyrůstal společně se svými bratranci, pozdějším císařem Josefem I. a Karlem VI. Jemu už z politických důvodů záleželo na tom, aby prohloubil vztah lotrinského vévodství ohrožovaného Francií k domu Habsburků, a tomu měla posloužit svatba jednoho z jeho synů. Vévoda Leopold měl za manželku Alžbětu Charlottu Bourbonskou, dceru Filipa I. Orleánského, bratra „krále slunce“, a Eleonory Falcké, nejhorlivější pisatelky dopisů všech dob. Manželé měli 13 dětí, dětský věk přežily však jen čtyři. Pro svatbu s Habsburkyní byl zvolen Klement, obzvlášť hezký mladý muž, v té době šestnáctiletý. Na jaře 1723 už probíhaly v Lotrinsku přípravy na jeho cestu do Prahy, avšak dědičný princ onemocněl černými neštovicemi. Vévodský pár uprchl urychleně z Lunéville, aby před touto strašnou nemocí uchránil ostatní děti, a smrtelně nemocného syna zanechal na zámku. Ten záhy upadl do horečnatého deliria a otřásán křečemi během krátké doby zemřel. To však neznamenalo konec svatebních plánů. Měli náhradu, nynějšího následníka, patnáctiletého prince Františka Štěpána. Lotrinský vyslanec ve Vídni se dostavil k císaři. Líčil kandidáta číslo dvě v tak příznivých barvách, že císař byl nakonec srozuměn s novým řešením a prohlásil, že očekává Františka 8


9.11.2016 13:09:28

F R A N T I Š E K Š T Ě PÁ N L O T R I N S K Ý

Štěpána v Praze. I princ Evžen Savojský, šedá eminence ve státě, souhlasil. Dokonce mladému, ale velmi živému princi poskytoval rady, jak se má chovat k císaři: má krotit svou bujnou povahu, vyhnout se všem důvěrnostem, císaři nemá klást otázky a mluvit má co možná nejvíc německy… Dědičný princ s velkými ambicemi Ještě v červnu začaly v Lunéville – ve městě, kam se stáhla vévodská rodina, když hlavní město Nancy neustále obsazovaly francouzské oddíly – přípravy na odjezd dědičného prince. Musela se zhotovit nová garderoba, naložit velké množství porcelánu a stolního stříbra, objednat stolní prádlo. V pražském Novém Městě byl pronajat za 300 zlatých měsíčně městský palác. Protože však tamějších 16 apartmánů pro prince a jeho početný doprovod nestačilo, muselo být ve vedlejším domě za 60 zlatých pronajato dalších osm místností. Z Lunéville zatím vyjel dlouhý konvoj vozů. Všechny byly naložené majetkem dědičného prince, k tomu nejjemnějšími kompoty a sladkostmi, nejlepším francouzským vínem a, jen tak mimochodem, 74 svazky studijní knihovny mladého pána. Čtyři vozy kolony vezly zvláštní náklad: 4 000 litrů nejlepšího rýnského a moselského vína, které se nakoupilo cestou – zřejmě s důvěrou v to, že dobrá kapka příležitostně může způsobit zázraky. Dne 1. srpna opustil dědičný princ domovské město a vydal se v čele pěti velkých cestovních vozů na cestu. Doprovázeli ho jeho komoří, vychovatel, zpovědník a sluhové. Cílem byla Praha. To pro začátek. Velký budoucí plán ale toho obsahoval víc: svatbu s císařskou dcerou a pak – císařská koruna. První setkání s císařem se nekonalo v Praze, ale v tichu a klidu, stranou shonu v Hořovicích. Císař přijal mladého prince po večerním lovu, srdečně ho objal a byl jím rázem okouzlen. Než si šel lehnout, zaznamenal si do deníku: Princ lotrinský se mi zdá hezký, dobře urostlý, mluví zdvořile německy. Od tohoto dne měl císař nového průvodce na lovech, kterým byl doslova nadšený. Neustále znovu si poznamenával do svého deníku, že František Štěpán je veselý a srdečný. Když mu 9


9.11.2016 13:09:28

MUŽI MARIE TEREZIE

15. srpna byl propůjčen řád Zlatého rouna, nazýval ho císař „milým pánem“. A ten se v té době už den osobně znal s malou arcivévodkyní Marií Terezií. Zatímco světlovlasá dívenka se srdečně radovala ze sympatického „druha her“, jemu se podařilo získat srdce jejího otce. Karel VI. ztratil před rokem nejbližšího důvěrníka, své „jediné srdce, útěchu, milého přítele“, hraběte Michaela Althana, který zemřel na neštovice. Jeho smrt ho těžce zasáhla, a dokonce uvrhla do depresí. Mladý veselý František Štěpán mu pomohl překonat tuto těžkou ztrátu a nahrazoval mu vlastního syna, po kterém tak dlouho toužil. Nešetřil chválou. Když u příležitosti korunovace psal vévodu Leopoldovi, ujistil ho, že jeho syn, i když ještě tak mladý, je dokonalý, chytrý, způsobný a pozorný, u všech lidí oblíbený. Císař Karel VI. se cítil dobře ve společnosti mladého Lotriňana. Za budoucího zetě ho však ještě oficiálně neprohlásil, stále totiž doufal ve vlastního mužského potomka. Dovolil mu ale zůstat ve Vídni u dvora a vykázal mu apartmá ve druhém poschodí Leopoldinského traktu Hofburgu. Oficiálním důvodem pobytu mladého prince byla jeho výchova a vzdělávání. K jeho dvoru patřili kromě hraběte Cobenzla a generála Neipperga dva vychovatelé, baron Pfütschner a apelační rada Langer, osobní lékař, zpovědník, tři komorníci, čtyři pážata, početní lokajové a štolbové. V Hofburgu ostatně bydleli jen oba vychovatelé, Pfütschner musel spát s Františkem Štěpánem ve stejném pokoji, pokud nemohl, musel zaskočit první komoří. Jeho vychovatelům nebylo co závidět. Jak Lefebre, lotrinský hofmistr, po návštěvě Vídně vyprávěl, byl František Štěpán „přívětivé, ale úžasně nezkrotné dítě. Zdálo se, že je neschopen jakékoliv píle.“2 74 svazků studijní knihovny zůstalo dlouho v bedně, do které byly uloženy ještě v Lotrinsku. Vychovatelé vypracovali hodinový plán, v němž byly určeny přesné časy pro výuku latiny a „welšské řeči“, matematických věd a umění rýsovat, popis světa a heraldiky, jakož i cvičení v jízdě na koni a šermu, ovšem plán nebyl dodržován. Termíny zkoušek musely být neustále odsouvány. 10


9.11.2016 13:09:28


Nápadná kráska: Marie Terezie jako mladistvé děvče

Nebylo to jen vinou mladého prince. Císař ho měl především při lovu rád u sebe. A lovy následovaly rok co rok podle stejného přesného schématu: od konce dubna do konce června byl na programu v Laxenburgu lov volavek, letní čas trávil dvůr ve Favoritě ve Vídni, císař chodil na lov jelenů v okolí a zaobíral se střelbou na terč v parku. 11


9.11.2016 13:09:28

MUŽI MARIE TEREZIE

Atraktivní, šarmantní a veselý: mladý dědičný princ František Štěpán

Začátkem října začínal v Halbturnu lov zajíců a bažantů, od konce října do konce prosince dlel císař v Hofburgu, vycházel ale s dědičným princem Františkem téměř denně na kančí lov nebo naháňky v blízkém okolí nebo se „sedělo v Brigittenau na slukách“. Vzhledem k těmto aktivitám nezbývalo Františku Štěpánovi mnoho času pro studium. Že jeho vzdělávání kvůli turbulentnímu dvorskému životu a skvělým povinnostem přišlo příliš 12


9.11.2016 13:09:28


zkrátka, že dával přednost všem druhům zábavy před vážnou prací, ostatně nehrálo roli. Císaři nevadilo, že neuměl bezchybně psát německy ani francouzsky – což se ostatně nenaučil ani později. Pro něho byly důležité jen lovecké úspěchy, a ty byly obrovské. Mladý Lotriňan skolil sám jednou při lovu na jeleny v dunajských luzích během jediného dne 58 kusů a při kančím lovu v Purkersdorfu 100 divokých prasat! Masopust se ve Vídni slavil velkolepě. Jedno výpravné představení střídalo druhé, konaly se bály, dětské hry, hudební, divadelní a operní představení a maškarády, při nichž císařský pár vždycky vystupoval jako hostitel a hostitelka. František Štěpán se převlékal za českého sedláka a Marie Terezie za družičku. Oba spolu tančili často a rádi. A František Štěpán byl galantní a šarmantní, zkrátka mladík k pomilování. Ale mladému páru stálo v cestě ještě hodně překážek. Počátkem roku 1729 bylo studium Františka Štěpána prohlášeno za ukončené. Tím odpadl oficiální důvod jeho pobytu ve Vídni. Skutečnou příčinou ale byly zahraničně politické úvahy. Císař Karel VI. se konečně vzdal naděje na vlastního mužského dědice. Teď bojoval o uznání „pragmatické sankce“, nové úpravy starého nástupnického řádu Habsburků. Ta určovala ustanovení o nedělitelnosti rakouských zemí a navíc, pro případ vymření přímé habsburské mužské linie, že i dcery císaře a jejich potomci mají nástupnické právo. To vyzvedlo nyní dvanáctiletou Marii Terezii do popředí evropského zájmu. Její manžel se měl stát rakouským princem manželem a římskoněmeckým císařem. Tomu odpovídal i počet uchazečů o její ruku. Sňatková politika Císař Karel VI. se sice držel svého plánu, že Marii Terezii provdá za Františka Štěpána, ale bylo záhodno brát v úvahu také jiné možnosti. Jedna se týkala dědice Portugalska, podle jiné si měla Marie Terezie vzít dona Carlose, následníka španělského trůnu, a její mladší sestra Marie Anna se měla provdat za jeho bratra Filipa. Princ Evžen naopak radil zvážit nabídku wittelsbašského prince. 13


9.11.2016 13:09:28

MUŽI MARIE TEREZIE

Právě v tomto okamžiku dostihla počátkem dubna 1729 nyní jednadvacetiletého Františka Štěpána překvapivá a zároveň otřesná zpráva: v Lotrinsku zemřel vévoda Leopold. František Štěpán se odebral k císaři, ten ho dojatě objal a ujistil ho, že jeho otce zastoupí. Vlastně by František Štěpán měl brzy odcestovat do Lotrinska, aby se tam ujal nástupnictví jako vévoda lotrinský. Dával si ale na čas. Mohl se jen těžko odloučit od své dlouholeté „družky dětských her“ Marie Terezie? Chtěl si jí být jistý? Rozhodně svůj odjezd neustále oddaloval, celý půlrok, až do 9. listopadu 1729. Tehdy se konečně s císařskou rodinou „v slzách“ rozloučil a odcestoval. Možná to byl tento odjezd, který způsobil, že Marie Terezie získala ve svých citech k Františku Štěpánovi jasno. Od té chvíle rozhodně dělala všechno pro to, aby se její „Franzl“ co možná nejdříve vrátil. Marie Terezie vyrostla v okouzlující mladou dámu. Že je hezká a veselá následnice trůnu do mladého Lotriňana zamilovaná, už brzy nikdo nemohl přehlédnout. Marie Terezie si nejčastěji vylévala srdce své „aje“, Marii Karolíně Fuchsové, která ji provázela po celý život a jako jediná, která nebyla Habsburkovna, našla poslední místo odpočinku v kapucínské hrobce. Její důvěrnice se zasazovala o spojení své chráněnkyně s Lotriňanem a i sama císařovna se vyslovila pro toto spojení. Zatímco „spojenecké“ dámy ve Vídni už tajně kuly plány a sňatek Lotriňana s císařskou dcerou se v diplomatických kruzích projednával jako „grande affaire“, císař se nadále odmítal pevně vyslovit. Projevil se znovu jako „Imperator Carolus Cunctator“, jako váhavec. František Štěpán ale byl nadále přísně sledován. Nejdřív odjel přes Prahu do Lotrinska a pak se vydal na cesty. Svůj horký křest jako diplomat absolvoval v Paříži, kde byl k svému velkému překvapení velmi blahosklonně přijat ve Versailles králem Ludvíkem XV. Pak pokračoval dál do Bruselu a Nizozemí. I když František Štěpán neustále naléhal, aby se mohl vrátit k vídeňskému dvoru, jeho žádost byla zamítnuta. Marie Terezie se musela spokojit s jeho portrétem, s dopisy a malými dárky, kterými se u „mami Fuchsové“ a císařovny snažil připomenout – Rézince samotné ovšem psát nesměl. 14


9.11.2016 13:09:28


Vídeňský dvůr dělal nadále všechno pro to, aby nevzniklo podezření, že císař se už rozhodl pro vévodu lotrinského. Snažili se získat čas, Františku Štěpánovi bylo dáno na srozuměnou, že musí mít trpělivost, a doporučili mu, aby cestoval. A měly to být víc než obvyklé „kavalírské“ cesty sloužící vzdělání. Byl to politický závazek, který probíhal přesně podle direktivy císaře. František Štěpán cestoval po návštěvě v Nizozemí s velkým doprovodem do Londýna ke králi Jiřímu II. a nakonec do Berlína k pruskému králi Friedrichu Vilému I., kde měl jasné pověření navázat přátelské vztahy s následníkem trůnu, korunním princem Friedrichem. V plánu byla i návštěva kurfiřta mohučského, protože jeho hlas měl při volbě římského císaře rozhodující význam. I když František Štěpán cestoval inkognito, všude ho považovali za předpokládaného zetě císaře a byl přijímán s patřičnými poctami. Jak král anglický, tak i král pruský zahrnuli hezkého, laskavého a okouzlujícího mladíka poctami a skvělými představeními pro jeho zábavu. Rozhodující význam měl jeho pobyt v Bruselu. Tam byl František Štěpán přijat v červnu 1731 do zednářské lóže, obdržel tehdy obvyklý stupeň a seznámil se se zednářskými principy, svobodou, rovností, bratrstvím, tolerancí a humanitou. Při svém pobytu v Anglii se pak v listopadu a prosinci účastnil práce v zednářských lóžích, které se v té době intenzivně zaobíraly podporou věd, a byl povýšen do mistrovského stupně. Anglická velká lóže se tím cítila vysoce poctěna. Dlouho provolávala oficiální přípitek na zdraví „bratra Lotriňana“ a taky po něm nazvala jednu lóži. I když později sympatizoval s myšlenkovým vlastnictvím zednářů a klíčícího obrození, nejsou žádné důkazy, že by byl ve Vídni členem některé lóže. Císař ve Vídni byl zpravován o každém kroku Františka Štěpána, sledoval jeho cesty s velkými obavami o jeho zdraví a bezpečnost. K oficiálnímu stanovisku v „grande affaire“ se ale stále ještě nemohl rozhodnout. Zapojil se princ Evžen. Roku 1732 se vrátil František Štěpán do Vídně se spoustou zlatých dukátů, směnek a akreditivů v zavazadle – pro císaře ne nepodstatný dárek. František Štěpán byl jmenován místodržícím Uher a nastěhoval se do své „rezidence“, do hradu 15


9.11.2016 13:09:28

MUŽI MARIE TEREZIE

Prešpurku. Pak v únoru 1733 vybuchla bomba: král August II. polský zemřel. Jeho nástupnictví nebylo zajištěno. Francie si nárokovala trůn pro tchána krále Ludvíka XV., Stanislava Leszczynského, kromě toho šlo zase jednou o Lotrinsko. Polská válka o nástupnictví (1733–1738) propukla. Zatímco se u Rýna a v Itálii prudce bojovalo, probíhal život na vídeňském dvoře i v následujících měsících podle obvyklého rytmu. Císař chodil jako vždycky na lov a slavily se všechny svátky pevně stanovené podle ceremoniálu. František Štěpán mohl často přijíždět z Prešpurku do Vídně, našel v císařské rodině útěchu pro své starosti o svou vlast. Že nyní šestnáctiletá Marie Terezie pro něho hořela láskou, mohl vidět každý. Anglický vyslanec Robinson zaznamenal: „Přes svou silnou duši chová něžnou lásku k vévodovi lotrinskému. V noci ho vidí ve snech a za dne se baví se svými dvorními dámami jenom o něm, takže není pravděpodobné, že by někdy zapomněla na muže, o němž soudí, že se narodil pro ni…“3 Princ Evžen byl starý a nemocný, ten už nemohl Rakousku darovat žádné vítězství. Tak byla válka o polské následnictví pro dům Habsburků těžkou porážkou. Roku 1735 byly v separátním míru s Francií stanoveny nové hranice. Leszczynski měl dostat vévodství lotrinské a Bar, František Štěpán obdržel jako odškodnění velkovévodství toskánské. Teď bylo třeba se rozhodnout: buď Lotrinsko, nebo ruka následnice. Třikrát prý František Štěpán praštil perem na zem před podpisem dohody. Třikrát prý Johann Christoph, baron z Bartensteinu, rádce císaře, pero zvedl a opět mu je vtiskl do ruky. Nakonec František Štěpán podepsal. Odstoupil Lotrinsko, přijal velkovévodství toskánské a směl oficiálně požádat o ruku Marie Terezie. To se stalo 30. ledna 1736. Konečně svatba! Už zásnuby druhého dne byly naprosto velkolepé. Podle protokolu následovala po zasnoubení doba odloučení snoubenců. František Štěpán trávil dny až do svatby v Prešpurku. Nebylo to příliš dlouho. Na přelomu roku 1735/6 se zdravotní stav 16


9.11.2016 13:09:28


Jedna z nádherných postelí Marie Terezie. I kdyby si to František Štěpán sebevíc přál, později pro něho nebylo ze „zlaté klece“ úniku.

prince Evžena dramaticky zhoršil. Muselo se každým dnem počítat s jeho úmrtím a následnou státní dobou smutku. Takže bylo datum svatby urychleně stanoveno na 12. únor. Během odloučení, jež trvalo sotva dva týdny, se mezi Prešpurkem a Vídní kurýři hodně najezdili. Marie Terezie psala „nejjasnějšímu vévodovi, velmi milovanému ženichovi“ milostné dopisy jako: „Drahý, jsem Vám neskonale vděčná za Vaši pozornost, že mi posíláte zprávy o sobě, protože jsem byla smutná jako malý psíček. Adieu, myšičko, objímám Vás z celého srdce, šetřete se, adieu, caro viso, zůstávám Vaší oddanou snoubenkou.“ On své nevěstě odpovídal: „Když jsem 17


9.11.2016 13:09:28

František Štěpán Lotrinský Císař František I. Štěpán Narozen 8. prosince 1708 v Nancy Zemřel 18. srpna 1765 v Innsbrucku

Recommend Documents