Frantiek Halas: STARÉ ENY
STARÉ ENY Smutná odpoledne nedìlní smutná starými paními které se belhají k oknùm starou cestou vylapanou v koberci starou cestou mezi stolem a lùkem mezi zrcadlem a fotografiemi mezi idlí a falenou palmou. pak opøeny o rám okenní dívají se dolù do ulic odtud ta bezútìnost odpolední nedìlních oèi starých en vyplakané a plaché tesklivé a mírné vy oèi obrácené k zániku oøíky bez jádra misky bez obìtin pøedsíòky mrákot úryvky dávné hudby studánky zasypané oblohy zataené noci bez dnìní dvíøka zapadlá køtitelnièky vyschlé
vody bez zrcadlení vy oèi starých en vám svìt nic není vám krása nic není vám oklivost nic není vy oèi starých en nesledující hodin za míjením dnù se neotáèejí vy oèi starých en staré paní kulhají ke smrti a tìch nìkolik zastavení na známé vylapané cestì to je jen smítka na výivce to jen skrèený roh povlaku to je jen spadlý drobínek nic jiného ta zastavení neznamenají vy ruce starých en lutí jílu pod rakví otevøené a prázdné vy ruce sedøené a spotøebované obrácených utrpením obrácených modlitbou vy ruce starých en tak zapomínající na íje muù na vlasy dìtí vy ruce starých en silné jen tak aby udrely kapesník k setøení slzy
aby udrely obrázek v rakví aby udrely køí a zatlaèeny budou oèí vy ruce starých en. plachetky styxu blíenci modlitby eleza porouchaná hnízda køeèí tøeslice oputìnosti záhonky il orodovnice onìmìlé praporky splihlé poboèníci proputìní marnotratnice zchudlé tìítka bezesnosti staré paní v koutku svém shrbené a svìtem zapomenuté staré paní jim dìti odely a zemøely staré paní neèekající na vrznutí dveøí plaèící jen ze slabosti oèí. vlasy starých en v copáncích stydlivých edì vonící vy vlasy starých en dýme øídký hlav dohoøívajících pøílbice proraené popeli po slavnostech tøepení korouhví støíbro netavitelné
rubái pøetaený vìno smrti smutky høebenù krajkoví zteøelé bílý stude smrtelnosti vy vlasy starých en nepraskající ji pøi pohlazení nikdo v nich hlavu neskryje nikdo v jejich tání nesmoèí rty nikomu nejsou rouchem obnaenosti nikomu nejsou svodem ádosti vy vlasy starých en vítr je nezcuchá láska je nerozplete jen hubený smyèec byl by z nich pro melodii pohøební vy vlasy starých en staré paní plné tmy a odcházení, ruce spadlé v klín dvé mrtvých vìcí zkøíených v klínì v paláci ivota bývalém ó domove ivota rozpadlý krov kolen je zøícen jen siroba tu hnízdí mé staré eny klímající pod svìtem staré paní koutku svém shrbené a svìtem zapomenuté staré paní jim dìti odely a zemøely staré paní neèekající na vrznutí dveøí plaèíc jen slabosti oèí
vlasy starých en v copáncích stydlivých edé vonící vy vlasy starých en dýme øídký hlav dohoøívajících pøílbice proraené popeli po slavnostech tøepení korouhví støíbro netavitelné rubái pøetaený vìno smrti smutky høebenu krajkoví zteøelé bílý stude smrtelnosti vy vlasy starých en nepraskajíc ji pøi pohlazení nikdo v nich hlavu neskryje nikdo v jejích tání nesmoèí rty nikomu nejsou rouchem obnaenosti nikomu nejsou svodem ádosti vy vlasy starých en vítr je nezcuchá láska je nerozplete jen hubený smyèec byl by z nich pro melodii pohøební vy vlasy starých en staré paní plné tmy a odcházení ruce spadlé v klín dvé mrtvých vìcí zkøíených v klínì v paláci ivota bývalém o domove ivota domove rozpadlý
krov kolem je zøícen jen siroba tu hnízdí mé staré eny klímající pod svìtem klíny starých en jímko dìtských náøkù a slzí dusítka muských vzlykù vy klíny starých en kolébky prázdné pelíky vychladlé hrobky chvil milostných okouzlení odkouzlená schrány alných kostí skrýky zapomenutých pohybù stany vyvrácené spálenitì vyvátá útulky rùence oputìné zálohy budoucích vy klíny starých en nièí hlava je nezalehèí strasti kupmo navreny tu leí slast v nic léty promìnìna jen dlaò zánikù sem símì sije vy klíny starých en bøímì lásky neudrely by ji umírající by v posled nevydechl tu a kojenec by se rozplakal neb kostlivec tu studí vy klíny starých en zdvojené tìstí nohou skoro nesvazující
a slavná líheò ivota vychladla vy klíny starých en mrtvá odpoledne nedìlní smutná tváøemi starých en v nich nic se ji neobráí jenom skomírání jenom nemoc není vzpomínky není zasnìní není touení ani nadìje, jenom stáøí jenom èerv jetì spící vy tváøe starých en s clonou minula tak tìce visící jen kùi odhròte a je to smrt vy tváøe starých en osiky bezlisté monstrance nepozdvihované mosaiky strastí delty slzí masky poinuté pohøebitì úsmìvù heraldiko bez vysvìtlení scvrklá jablka poznání plástve vybrané zápisy pomíjejícnosti vy tváøe starých en stín dotykù dávných ztemnil je stín polibkù ztracených zvìtralá solí slz je konèina odevzdání
vy tváøe starých en ty oèi starých en ty ruce starých en ty vlasy starých en ty klíny starých en ty tváøe starých en o smutná odpoledne nedìlní na køíi starých en
