FOTOSOUTĚŽ VTM. a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM -

FOTOSOUTĚŽ

VY FOTOGRAFUJETE - MY UVEAEJi\IUJEME HILi

ČTENÁ.li,

VTM es

jak Jll J•m• uvedli v pPedch;lHjfc;lch ll1lech, roůlPili hm• ndl foto - ~, . O crafickow 1011tU o úblry ][ c:Htovnlho ruchu mlidet., V•Utou pPI• ~ d lellto1t mail ltenUi-fotoamat4'1, ktePI H aúlastnl nlkter4ho lli·Q CD Je:zdu cfo 1pritelenfch aeml, poi'i.danfch c„tovnlm odborem OV~ O

)-

N

~l~~·n:!~:V~r~Al ;"!';',';';.~:·:l~c:.chycu;t

pobyt mladfch zahranil·

\,>"

-b

Pro a11tory neJl.datileJllch ú.blr6, kt„6 koncem roku vyhod·

c( ~:~E:;:·;lJ~';;~gs:~::atc'Á~:::;; i.~e ~'.;'.:'~:o~E~~7;ÁJEzD BU-

aa:

0

„„.

DAPEŠf- BALATON; l . CENA - 7DENNI ZÁJEZD ORÁff>ANY-BERL(N; 4. CENA - „OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI.

o >-

N

c

a:

ca o >-

Obr. 1: V brflfch. (Z pobytu Y Budapeltl). Autor: Mlrosl&Y RelAtk, Nymburk , Bolkova 1839/ 2, Foto6daJ1; Fl1xarst, cl. 5, 6, lu 1/ 100, li. filtr.

M

cr:

Obr. 2: V :r.rcadle llvota : Autor: JIPI Pobo,11, Vald. Mu:i illl. Šaflflkon 20. Foto6dal•: Flu:arst IV, cl. '4,5, l!u 1/ 50.

a:

ca o >N

c a:

ca o >N

Obr. 3: Ve •kutelno.tl. Autor: JIH Hanik, Hrad•c Krl.lo"', HusoYo nim. 11 3. Fotoůdaj1 : Fl1xar1t, cl. 11, bs 1/100 FOMA 11 DIN.

UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM ÚČASTNÍ NAŠÍ FOTOSOUT~ŽEI

KTEl\f SE

cC

Všechny snEmky, které obdrffme do soutife, jsou evidoviny. Soutěf konči koncem tohoto roku . Začátkem roku 196-4 budou došlé snfmky (tedy i ty, které nebyly

O

Z nejlepších pracl bude uspoHdána výstavka a auto1'1 vy·

a: a

uvefejn!ny) ohodnoceny zvláštnf komisi odbornlkú. hodnocených

snímků

budou odměněni věcnými cenami.

Upozorňujeme

proto vlechny ětenife„fotoamaté· ry, aby neládali své sntmky zpit, I kdyf nebyly

1,1ve'fejnfny. Jde I o fotografie, které byly do naši soutěfe

722

zaslány jif v

loňském

roce.

VIDA A TECHNIKA MLÁDltl

1tdtme vis, abyste do •outlh po•llali obrtzky ne menll nel 9X f4 cm. Své pl'llce po1llejte na adresu i Redakce VTM, Praha-Nusle, Na KYltnlcl 7. Kaldi snlmek otna&.e kritkfm poplHm sobrai:entho objektu a dlje; pflpilte I technickj fo· to(idafe (aparf.t, &s, clona a citllYo•t filmu, pflpadnl ttl laboratornl Informace). Mnoho Cl•pkhQ pr.Je REDAKCI!

VÁLKA

S MRAKY Ov1'dnout pobal na Hmlkoull - to Je dali( vfznamof 6kol, na Jebol fden.I pncuJI vldcl Jr.oamlc.kého vlJr.u. Nedovedeme al dne. uJ pfed•t•vit. Jakf \llltek by Ud•tvu pffnulo vyfdea.I alnpo6. nfkterfch problěm6 akt.lvnlho p61obea.I na Potu.li kdy'by pfe1taly bft hrosbou houfe, sucha, vkhflc::e, 1mrltf, krupobltl •• • Prhl toto l• hlavo.lm ,nolem o&ISbU:bo Vyaokobor1Jr.tho aeoly:dlilnlbo ibtavu v S!fiSR. Krupobltl Je totlJ 1Jr.uteěafm po1tHcham pro umldllce - nlH oblll, stromy, kvlty a :avl"tl vlno.._;ady. Zaa,bne obvykle celf uml dJou.hý al 40 - 100 kllometl'6 a llroký pflbllioi 8- 6 ldlometr6. Škody sptuobené krupobltJm dosahuji rofnl ohromnicb Uetalt. Jll na konci mlo.ulěho etoletl M pokouleli zahnat Uupobltl 1ttelbou x dli, &'Ylů. bez 6apfcbu. Nan1 01Uitnl hmu dJvh, vld1t dUa tehdy 1tfilela vlutnl „do prúdna„, Udi nnoall Jdtl mec.banl1mu1 vuůku ledovfcb krupek. St.felba do mrak\\ dstala pů.

p'•

„

nadlouho upomeouta.

Pracovnici zmlnin,ho sovitsk,ho ústavu vlak znovu nhijil l vilku s mraky pomoci dil - tentokrit proti· letadlových dil, vyl'azených z armidy. Mrak nenl tryskov' letadlo - tady feld I vyl"u:en6 zbrani dobl"e posloufl. Stffll se ovlem óplni Jinak nef pfed pOl sto. letlm; ale neJdffve sl muslme uvidomlt vznik krupo-bltf, Jak ho vysvitluj f pracovnici ůstavu doktor geC>6 1r>flckých vid G. K. Sulakvelldze. N. Š. BlbllaMll, V. F. Lapčevovi a docent lenlngradsk6 university 8. V. Klr)uchln : UvnltJ' oblaku neusdle pOsobl v:restupn' vzdufn' proudy. Rychlost takov,ho proudu nenf sti1', bihem cesty od uúpatl" k vrcholku oblaku H: m6nf. ZpoUtku se postupni zvyfu)e, v Jist' ltstl mraku dosihne maxi· milnt hodnoty a potom uflni klesat . Kap l ~ka vody, D· Z OBSAHU CfSLA 211

Pn hunuanJtaHm ad pacem (K 100. výroH Cenan4bo k:flt.) • ltvaUta rodtodul• • NaJen pro krúv pflrody e Uuabj voda Taudenl e Pr6my1lov' výroba krmiv e J•dna6 daktrbny do drub6 etapy e z Brn• na pole e 01vltov6 pravttko • !eny rad.J mul6.m H3 HOMBPA u1 Yttttn.te -oac>10T e l'Pl.llOM • 10011n Me>K.QJulpoJJ.noro tcplCHom JCpeC'f'I

e

Hoaa11 TtJOLKKI )'!UllllTO>t
cep.i:ute AMcpRKH •

Houwe :rp1unopb1

e

Kp•cm'K!

B10poft nan ITOAlHblX a1tct<:rpoenttu111!

e

e

>Ke1mn11fbt coau)'!OT "-Y>KWHHn

AUS DBM INHALT OBR Nr. 211 Ktle1 1eam dle \Volken e lOO Jabre du lntunadonalen Roten Kreuan • Neu• Techn!lr. vunlchtet dle Narur und dle. Geaund·

chyce ni proud e m, stou pi drovelí s n(m , a kdyf se do · dostane do'' ~istl mraku, kde se )ejf vtha vyrovni s výtlačnou silou stoupajklho proudu, zOstane v nim do· slova viset. Obdobni se samoz:1efmi chova)I I ostatnf Ustečky vody , takte se v určit,, pomirni mal' čisti oblaku nahromadf velk' mnofstvi vody ve formi velkých čútlc vody I ledu. Proto byla tato čbt pojmenovina „oblutf velkých kapek" na rozdll od okolntch ~isti s malýml kapkami J'idu 6-1 O mikron O. V t'to „oblasti velkých kapek" kouslčky ledu - budoucl kroupy - rychle rostou , pJ'imrnJf k nim dalll a dalll kapky vody. Avlak ledov' čhtefky se navdjem nespojuji. Kdyf tedy v t'to Ustl mraku roz:prUfme spec141nf chemickou litku (napllklod jod id stfl brný Ag)), budou vlechny velk' kapky vody krystalizovat a n brinlmeuk vzniku obivaných krup . Rych" ro:rrOsdnl mraku se pferull a vypadnou z nlho jen mal~ kru pky. pro zemid i lsk4i kultury :rcela nelkodn, . Hlavni nipln l dilostfeleck6ho niboje je tedy speclilnl chemlcki litka. Df:fo. stfelecký ni boJ mimochodem nenf jediným prost1ed· kem, který dnes umoflíuje dopravit chemickou niplft do oblaku: niktel'I videi poutlv1jf k tomuto účelu raket . Avbk podle propočtO pracovnlkO Vysokohorsk4iho geo· fyzlkilnfho ústavu Je stJ'elba z protiletadlových dil utlm ne)levnijli a ne j ůčlnnijll zpOsob boje s krupobitfm. Pro Cispilný boj proti krupobltl musfme pl'edem tnb odpovidl na tyto otbky:PJ'edni: Do jak,ho oblaku stl'flet, jak poznat ten „ pravý" mrak, z nihof hroxl vypadnout kroupyl Za druh4i: Podle uveden' hypotby vznlkaJI ledov6 krupky pouze v určit' pomirni nevelk' čist i mraku „oblutl velkých kapek" . Jak najlt tuto oblast na vxdilenoSt nikollka des ítek kl!ometrOl Za tletl: V kter6m okamflku Jetleba nhijlt stlelbu - ne pJ'llll brzo , kdy se oblut Jeltě: nevytvoflla , a zase ne pozdi, kdy! uf kroupy nfaly padat? hdt e Kuba - du rote Herz Amerik„ e Zwt.ite Euippe dtt 1tomitchen Blcktrb:itltnnrke • Neue Trů.toren • Fraum rt.ten Mlnnem

PROM THB CONTBNTS OP No. 211 Bt.ttle .,.h" clouch • 100 yetin of the International Red Cro11 • New teehnique detUOYI n•ture •od huilth • Cuba - thc red heut of America • Sccond 1uiae of the uomie powentadona e New trac.don-enaine1 • Wome.n are. advislna men v

PAISTfM efsLB NAJDETBt

Klub mlad~cb ko1monaut6 • Oblid.Aut.f po 20 Htaeb • R•voluc.a v metalursf;I e Volaoa ce1tv pro chamU e St•vb• budoueno1tl - v pfhomaoatl • Vl'dc.l kftdd • Penpel.cl•Y d'lkov6 dopJ'avy e Mlkroodde:eb • d&ill

eoutHnJ kfflovb11

Ukbalo se, fe na vlechny tři otizky dokife odpovtdlt nidlo· lokitor. Oeitov' srUky, velk'- nebo mal6 ledovi krystalky tati! roz. ným zpOsobem odrifeJI rldlovi vlny, takfe na obrazovce lokitoru vznikal( odrden' slinily rOzn,ho tvaru asfly. Na nich mOfeme velmi dobfe sledovat vlechno, co se v ta· kov'm oblaku dlje . Zkulen' oko operitora na prvnl pohled pozn•, padaJf·ll v dan'm mfstl kroupy nebo Jeltl ne, Jellch pfiblifnou velikost a mnoho ostatnkh podrobnosti. To vlechno nejsou dnes Jlf jenom teorie. Expedice Vysokohorsk,ho 1eofyxUd.lnfho ústavu se s velkerým vybavenlm vletnl protlletadlov6ho dlla, radaru a vlutnf meteoro-. loclck6 stanice vydala na vysokohorskou n•hornl plollnu ul paded.t kllometrO severnl od Elbrusu s 6myslem ochrinlt okolnf óxemf o rozloze pflbllfnl 300 ětverelnlch kllometnl před krupobltfm. Celá krajina le sice llduprbdni, avlak pro dar'ý úlel naprosto vyhovuJlcl: nenl uk6 mofn'.stfflet do mrakO v hustl obydlených oblastech, dokud ne· budou vyrobeny speclilnf netrlltiv6 niboje, na nich! se uf úspllnl pracuje. Činnost expedice spol.lvi z velké list I· v otekivinl „vhodn6ho" poCasl. tJ. ukov6ho, kdy ml podle pfedpovtdl pflJlt krupobltl. Potom teprve zalfni vlastnl price, vilka s mraky. Dosud skont:lla vfdycky vltlznl. Ale to nenf vlechno. Po zisahu nastupuje kontrolnl skupina, kteri mi u úkol co nejrychleji se dostavit na - li přesnljl pod mlsto elnu a pfln6st dOkazy o tom, fe dsah byl t'Jsplfný . JeJr price nenfzrovna lehki -vidinou „stali" projft 20-30 kllometrO v horich s pPrstroJI a mapami , u Jak6hokallv p
-1a+l:a-

V mlnulfch dnech probfhla v risku zpr6vo - lervenf kflf oslavuje 100 let.

Nlktefl lcendfl, mez/ nimi Vlra Poldkovd z Prahy, Karel )Indro z Gottwaldovo a dallf, ndr fddall a •r••!!lenr, Jak „.rkl lK a JaU md dnes úkoly. Ul •Co let vl•Je prapor Čer·.-.nAo kJlle, Pod tlmto •ymbolem a Jeho ochrano.i uplatAuJa vallk' mHlnllrodnl hnutf 14•1• 101idarlty • hvmanl1mu . t. ....... , lcJ'll Je Jaclnou s. n•l•tarflch a n•Jvltllch dobrovolnfch pomocnfch orpnhr:acl na •Viti. N•Jde o ln1Cltucl a clrkevnlm ob•ahem nabo • clrkavnl tndlcl, li alHpoft kohny (viz kfll va znaku). Nahl,dnlm• trochu do hl1Corle, ktari nim di J._.n, vy1vltlanl.

Na vilel:n'm poll V polovině mlnu"ho stoletf, kdy feudalismus v Evropl deflnltlvnl xtratll pOdu pod nohama, kdy vida a technika pozvedla prOmysl a obchod, chopila se moci (I cestou doby· valných vilek) novl konstituovaná trlda - burloazle. Avlak novi tech· nika armid zpOsobuje v rOzných bojtch předtím nebývalé ztráty na flvotech a zdravf lld(. Jedn' z neJ· krvavijlfch bitev XIX. stoletl b\tvl u $olferlna v r. 1859 - byl svidkem švýcarský občan Henri Ounant. HrOzy bojllti, desetltlslce zkrvavených ranlných, leffclch bez Jak6kollv 16kafsk6 pomoci, l•llch sténinf a volán( o pomoc upOsoblly na Dunanu. Rozhodl se dit všechny sv6 sfly do slufeb pomoci tlmto nebohým obitem vilky a zmfrnlt JeJich utrpenl. Sv6 otfesn' ikulenostl vepsal do mal6 knffky „Vzpomrnky na $olferlno" (vylla v r. 1862). Vlemofnýml zpOsoby nal~hal na vlády sůtO, aby byla vytvořena me· zlnirodnl organizace pro pomoc ranlným vo)!kOm. Tato myšlenka dobývala sl zvolna uznáni $Vltov6 vel'eJnortl. A tak 26. llJna 1863,

M dtt doma pofddel? To j1 otdrlta, fdn1 l1ddo . Dne/ni llovllt pf'en n1mtll1 bydlit tJ nljalt'm ch1'11Jtu. Prot1da, nllcdy jsou 11ýjimeln' uddlosti1 tfebo pfi „111/lt'm prddleu, n1bo po mallHch . .• A.11 pali se dd 11as111/ichno do pofddlu. Souh/asl. Doma dbdme na pofdd1Jt, na urlitý fdd. Pf1dsta11tf, si 11/ok, lcdyby tomu tak n1bylo. Nikdo by l1hlil prddlo. Al• l1hlicl prkno i s l1hlilJcou 11eJstalo trldt uprostftd mlsrnosti. Nllt.do lil. Al• j1helnft1k aaJtal od/ol1n na pohovct. Nikdo by listil .rktirn..v

724

VTH

x podnltu u:v. „Výboru plti pro pomoc ranlným vojikOm" schbeji se dstupd 16 nmf, aby pofollll dklady pro orsanlzovanou pomoc ranlným vojik6m. Konference ve svých dvlrech doporuělla zffdlt v kafd' :z;eml nirodnl výbor, který by ůi!lnnl pomihal vojensk' zdravotnlck6 slufbl. Rezoluce doporuělla jednotn' o:r.načenl - hrvený kllf v bll6m poli (lvýcanký znak•• xmlnou barev - Švýcarsko mi bllý kPrf v červen6m poli). Zbady, upra.ven6 a znim' pod nb;vem „2:enevská konvence pro ulehlenl osudu ran~ných za vilky", pfljala I Mezlnirodnf konference v roce

1864. Tak vella do flvota organlcace Červen•ho kfffe. Dalll úkoly Ve vývoji Červen6ho kHfe molno sledovat tfl hlavnl etapy. Pllvodni to

byla pouze p'-če o ranin'- ve v"ce. Vdkeri činnost Červen6ho kfífe v mlru byla pflpravou pro eventu"n( vypuknuti vilky. Druhou etapu uhiflla prvnl svitovi vilka. Vilečni utrpenf sl vyfidala rodlfenf p6če Červen6ho kflfe 1 na clvilnf obyvatelstvo. Vedle obstarivinf nesčetntl korespondence uJatcG s rodinami a vedle výminy raniných voJikO, staraly se ntrodnl společnost! Čer­ ven6ho kfffe I o clvllnl obyvatelstvo evakuovaných nebo neprftelem obsazených územl. jako neutrilnf organluce zprostfedkoval Červený kflf v prvnl svitov6 vilce styk se zajatci, výminu 450 000 raniných

na lartch. Lahtlillta s b1nzinem •ůslala na stol• t.11.d/1 11ah·l1. Netrvalo by 10 asi dlouho a talt.cttJý byt by se rmlnil " hotový labyrint, " '11mJ n1j1n Jlt, a/1 doJt.on&f. Sl pohybovar bu pohromy, by bylo umlnlm. Smyllenlta? Moind. A/, jist4 j1, Jt.dyby se lcterY.. lcoliv ll1n rakOtJd rodiny j•n j1dnou sundmil s ostrými hroty odlolen,ho j1helnUJcu:1 urlitl by se p1Uinil o nápra11u. Doma to t1dy jd•. Pral by to ndlo taltd na pra-cot1i!ti - if1ba na stat1bdch. Vldyt mnoh' sltutelnl pfipomfnajf v1lký labyrint. J1. to 11/astnl jaleási rovnice. Mnoho lltneJ stavafsltd rodiny - mnoho nepofddku, mnoho /ajddcwl a ne-dbalosti, mnoho úra.ai1. Posuďte sami. J•n •a prol pololed l.io/,ilho roltu dollo 11e sia111bn~civi 1c 865 úrazeJml A nejde jin

*'

ao

a nemocných a tlslce dallrch dopravil do neutrilních nmf. V letech 1919-1922 umofnll repatriaci pili miliónu vilelným ujatcOm a statlstcOm dallrch osob. Ihned po vypuknutí druh' svitod války, v úff 1939, bylo zfft.eno njateck' t'.lstfedl, kter' dostalo u pit let t'mf:f Sl milióny doplsO a telegn.mO. Do 6stfedl pflcházelo &I '40 000 dop1s0 a tele(f'amQ denni. Meilnárodní výbor č.erven,ho ki'ffe roi:eslal bihem druh' svitov' dlky kolem 36 milión O~lffkO v hodnoti Jedn' miliardy dolarO . Polltlckým vbiiOm odeslal na 750 000 potn.vlnových ballčkO . Od konce roku 19-44 I dlouhp po válce vyhledbal Červený k fff nezvistn' po ce"m svitl. Prvnl, a z:ejm,na druhá svitová vilka, vy„ volala ohromn' pomocn' hnutí k ulehčenf nesmlrných bid. Heslo , ,lnter arma charitu" (mezi zbn.niml lidskost), vtisknut' hnuti pfl Jeho zrodu v r. 1863, pfe. konal las. Uuvfel druhou etapu vývoje Červen,ho kfffe. „Sto let zkufenostf lK dokazuje, fe vdlko je nejvEtll. zlo, jef mOfe postihnout lidstvo, a fe ne}humdnnEJflm linem mOfe bft prevence vdlky," čteme v telegramu vlády ČSSR nedávn,mu Mezlnárodnfmu kon· 1resu. Do tl'etí etapy vývoje, na rozhraní druh,ho století, Jde Červený kl'lf s heslem „Per humanltatem ad pacem'' (lidskostí k mlru). V poslední dobi se proto značni rozvinula orpnluce pomoci pJ'I pJ'irodnlch katastrofách. Prfpomeftme, fe Československý červený krfl jen v letofnlm roce nslal pomoc postlfenl:mu lidu Maroka, Ancoly, llecka, Libye , Vietnamu , Jemenu, Indonésie, Norska. Ptklst,nu, Gulneje , Kapverdských ostrovO a pomoc obyvatelOm i:emlthsentm zničené Skopje. Ohl4dneme-11 se o sto let :ipit, vldlme, fe u ko"bky Červen,ho kflfe byli delecbl, pPfpadni pozorovate" vlU 16 zemi. Dnes jsou v Llzespolečnostl ČK 102 národnf orpnluce, sdrufu)ícfch na 1 SO millónO dobrovolných pracovnfkO - 14kal'll, zdravotnfch sester, pedagogQ, mulO a fen, starllch I mlidefe ze vfech obora lidské

pov1ttnl. Nelze pf I tom upomenout, fe mnozí tuto slufbu uplatili vlastním flvotem. Dnes mi ČSČK pl'es pOldnih,ho miliónu flenO imlnll se v organizaci dobrovolných zdravotnlkG v prav'm slova smyslu. Základní :z;dra.votnlcký kun ČSČK absolvovalo uf 1 767 782 oblanO. Zvlilti mladf se l!lnf. jen ve lkolách navltlvllo kuny 2 08S 577 hochO a dívek. je tqtlf "pe vynaloflt mfmoH.dn6 óslll na účin· nou prevenci, nef pak nemoci a úrazy oletl'ovat. Proto činnost tlsícO mládefnlckých zdravotnických hlldek nenl nijak okánli, spll nenipadná, ale o to dslufnljlf. Není snad dvodu a obce, kde by nebyla úklad nf orca· nlnce ČSČK. Československý červený kfff se stal vý· znamným partnerem zdravotnlkll z povolán I ve xdravot· nlck' výchovl obyvatelstva, v boji proti úrullm, ne· mocem a v odstraňováni fe)lch pPffln, v boji proti tu ber· kulóze, 1houbným nádorOm, v boji proti alkohollsmu, v pUI o matku a díti, ve :r.vylování hyeleny sfdlllť a pracovišť, v :r.fskbtnl dárcO krve a v mnoha da!Uch úkolech. Pod vlaJkou Červeného kl'lfe llfastnf se dnes a denni pi'fslulnlcl velk' organizace malých I velkých bojO vlude kolem nb I v ni.s. Jsou to boje s pl'edsudky, lhostejnostl, hy1Jenlckou uostalostl, nekhnf, pPestupky proti zdra· v'mu :ipOsobu práce a flvota, boje u radostnou a J&stnou budoucnost Y· mfru . V tomto vpravdl humtnnfm tafenf Československ6ho červeného krlfe nemil by chybit lidný mladý človlk .

činnosti .

~K u ni• Československý l!ervený ki'ff byl ialofen v roce 1919.

Po fallstlck' okupaci dollo k núlln6 llkvldacl ČSČK. Myflenky Červeného kflfe vlak neunikly - naopak rozlfl'ily se do lidových mu Jako prof ev humanlstlck,ho a protlokupal!nlho smýllenf našeho lidu. SvOJ konkrétnl výra:i naJly v óWtl na osvobozovacfm bofl. Kdyf 29. srpna 19'4'4 vypuklo Slovensk' ni.rodní povttinl, ofila činnost Červen,ho kfffe. Jeho llenov' a členky obltavi plnili nejrotmanltijlf úkoly: :idravotnf tlufbu ve vofenských nemocnlcfch, v partydnských polnfch lazaretech, uflltovall zúobovinl nemocnic a útulkO pro clvllnf utečence a osoby pronúledované apod. Totéf se pro)et'lloo nlkollk mislcll pozdili ve dnech Prabk,ho

o Pljalti odlr/tcy. 68 lidi, kce" zaplatili dani najctnnljll - stJý,,f livotem, je nejvýmluvnljll falu. Mnoho dallfch •rlstdvd po úraze poznamendno na ctlj •bytd livota . tel, jsou mui nimi i mladl. V tomto obdobl jich bylo 1090/ Mnod ti jen nllr.olile dni pol•IJ, al• nllr.t•ff " na stavbu ul nikdy nctJrdd.

Kdyi j1mc aalali s lflly, podfoejm• 11, co s. •a nimi jdtr slerývd. A nejdi o malilkosti. Blh1m prvnlcls l11ti mlslcll l1tolnlho roku museli j1m1 •• st4tnl pokladny vydat .aa ndhrady po úraaech (jen v1 1tav1bnic1vll) callt1m 9 795 477 Klsl Nahléd'"'"' jdtl hloublji. N1jdflv1 si tJfak pfipom1~m• ndl 1myll1nj pfflelad: lloulle, který se doma „nanil" o odloi11'J j1hllnU11t, nebud1 moci ti nejhorlim pffpadl pdr d•I pofddnl 11dl1, J1nl1 llra•y na sravbdch

ndm vynuly •a pili roku 346 851 zamllkanjch sml11! Co 11 dalo za tu dobu udllat '. . . Tento vjl1t m&l.feme ugavfli jdtl jadnlm ntminl výmlutmým lis/"" - 5600 Kl1. Ano, pfesnl na tolik pfijda v prilmlru j a d ~ n jediný úro.s ve sta. vebnicwl. Bilanct tedy neni pfJlil radostn4: t.islce ranlných1 milidny zbytalnl vyplacených liorun1 stovley promarnlných pracovních dml. A prol to vla; Mulllo to být} Odpovlď by ml/i dd: siavbafi samt'. Lid,, lt11" se VI s v ý Ch domovech lldl urlitjm f4dem. Ja'lt.mil• v/aJe pfijdou na s 11 i pracovi!:I, jalco by 11 amlni/i. A pfec1 i pro ni byl vyddn •dhon ~lslo 65/1961 o b••P•lnosri o ochranl •dratJI pli prdci. Viru, s:dl" by .so to, dodrlavat ho. -ll'V VTH

725

Dodllt, aby dlchnl členové ČSM ve vlech od· vitvkh nirodnfho hospodiflstvl pokládali za svou prvnf povinnost zvylovat kvalitu a vysokou tech · nickou 6roveň vfrobkQ I své práce (z usnesen( ÚV ČSM). Chudák výrobek, Co musela nedhno prodilat napl'lklad dritiná violka do postele v jablonecké zkulebni Kovotechny, neprodilá lidná Jejf „ kolegyni" v H.dných lidských slufblch , I kdyby na ni vedli dva lkolácl polltá-

111 ~~;:c~ 0! ::j2e;;c~;:~~~~~~:~~~~~~r)~~~~~~~~f v:Z:::;~ 1

. . . pádu 40 kg bl'emene z pOlmetrové výšky. A obdobnými

:~:~~~:~ h~r~!~:Jf~~s::i:t~~~~:ý~:b~~dÝ ~~~:~:~; ~ ~u;· ~:~~eJr~~:rrk;!r~~=~~;.v~::~~~~~: j:a!~: O ~:~Í~1:~!~c~~s~;~11 ~· :~~~~;;1~!~1~~u~:;d~~e;~::~ 1

1

Dobrý zalátek Udilall ho v Technometfe Jihlava. S vidom lm, te kvallta výrobkO, kter' odchhejf ze dvodu, nenl jen vlci technlck' kontroly, začali jednat: Štib Všudybyla si nejprve :z.Jisti! mbta, kde vzniká neJvfce zmetkO. Mluvlli s je· Jich autory, hlavni s mladými. Mnozf se uváull, fe sami budou kontrolovat kvalitu své práce. Technlck' pl'fčlny zmetkO sl vull na starost mladl lnlenýl'I závodu. Ukáulo se, fe v rozhovorech s lidmi u strojO se pffčlny lpatn' výroby vfdycky najdou : tam , kde vyšlo najevo, fe věci dokonale nerozuměj( , pomOfe kurs, večernl škola, kde byl špatně seffz.ený stroj , nebylo také tHké zjednat nápravu . A kdo jenom spoléhal na technickou kontrolu a neměl sám poti'ebné mě1ídlo, dostal ho .

:)

:Z: N 0 Cl:

notllv6:ho výrobku : zilefl na pnlci konstrukt6:ra, technoloea, dlfnlka, technika. Oni vllchnl rozhoduff o tom, xda letos opit nás budou zmetky stát mlllardu -400 ml· llónll korun jako loni (I) Navfc Je za tfmtočislem skryto mnoho dobr' pnlce, kterou nesvidomltf svou nedbalostl ponlčlll . Mohl to být soustrufntk, který slofltýml 0

:~~~~ ~j~~~„~~: ~~~~~:~r~ k~eo~u n:~~nťie~emJ:i:~

vadnou součútku . A ona nakonec :z.pOsoblla, fe cei. lllf//I slofltt i:al'fzenl, do kterého byla :z.amontovl.na v jiném ~ xbodi, nebylo k ničemu, Jen ke lkodi. 0

lm- dc~~:mn'án~~~;~~~~~~ ~~~:e~~~:~;tc~1~ d~1 1:~:sm;;

slova našli. V nevyufltých stro)lch, vynesených pfed oči ..I ve1efnostl Všudybylem čl Reflektorem. Bylo Jich u 11111 Jednu miliardu 1 JO mlllónO korun. Na Všudybylovl ~ sl mnoh,, - nlikdy I v mfrn' nečinnosti podflmujfcf -

> ~:~~~~ ~~r:;~~j~~ ';r~~~~~ll~fn~J;,!n~~c:~~r;v::~ ~

~~~!~· S kvalitou Jsou potlfe většl. Všudybylové, pomO·

726

VTM

Jakost chce zodpovldnost Ve všech podnlcfch nejsou podmlnky steJn' a neJtHJf je hlldat kvalitu výroby ve veliké továrně, kde se návaznost jednotlivých prací tHko sledufe. O to je cenněji! , fe v jednom z těchto velkých celkO, v závodi ČKD· Elektrotechnika v Praze, začali svadcl letos po dovolených organl1ovat soud:! JednotllvcO, ktel'f maJf na sta· rostl obribinf. Oělajlvědlnou prvni operace na součást· k.ách rozhodujfcfch o konečné kvallti velkých slofitých uflzenl mnohatldcových hodnot - usmirňovačO, turbo· kompresorO, transformátortl. SoutHI hlavni chlapci nedlouho po vyučeni , mez.I nimi Jsou I ti, ktefl dosud často nesplnili normu . Mladt neplniči nejsou vfdy vinni sami a pfl soutHI se nejlépe ukáfe , zda to bylo lajdictvf, malá zručnost nebo :zbytečné prostoje zpOsobené lpat· nou organizaci práce č l čekánfm na nástroje. Nedostane-li tato soutH zlou nemoc, nazvanou formilnost (a ta by JI ohrozit neměla, protofe hodnoceni majl na starosti lld' soU bllzcf - mistr, vedoucl pracovnl skupiny tSM a d~v~rnlk ROH), přinese hned dvoji ulitek najednou: montifnfc:I budou dostávat sprhni opracované dlly a mlad l fré:z.afl čl soustrufnlcl se naučí na svou prtcl dfvat s vidt odpov6dnostl.

KYAUTA BOZHODUIE Štib kvality V dvodi Tatra v Prat.e na Smlchov6 vznikl dokonce Šúb kvality price. Vytvofilo ho fest mladých, kteff se s prob16my Jakosti potýkali kaldý den: kontroloi'I P. Laštovička x kovf.rny, J. Lninlěka x lisovny, P. Mexr ze soustrufny, J. Dryik hlfdi Jakost pfl hrub6 stavbě vag6n0, J. Štrougal v mond.fl podvozkO a P. Cejnek v konečn' montifl tramvaJI . Všem Je kolem dvaceti, dvod znalf dobfe, kafdý mi poti'ebn' v::r:diltnl a větši­ nou Jsou to chlapci I vyučent, elin Jim nechybí, takte sl dovedou poradit. Protofe Jim nenf lhostejn, , jak6 výrobky opustf Jejich úvod, obstarajf I to , co není pi'(mo Jejich povinnosti. Aby pfedchbell v::r:nik xmetkO , upozorňují pi'lslušn6 ótvary podniku na opakovan• nedo-statkytechnlck6ho rhu , JakoJsou vady nU'a.dl, materiálu, nesprhnt technolocle. Navrhuj( , Jak zp'ffsnlt hlediska pPI pl'ejlmánf výrobkO . Nechodf po dllnikh Jako prfsnl kontrolofl , ale ochotni pomocnici. Tam , kde vldf , fe Je to potPeba, ukíff mladým d61ntkňm, (ak maJI spri.vnE čist technlck• výkresy li jak ucháxet s měfidly . Jsou to věci rikladnf , o jakosti prtce rot.hodujfd. Mladf kontrolor! se podle poti'eby I denně sejdou ; protofe majl pi'ehled o prtcl v cel'm úvodi , mohou mnoh' věas n1fd lt a t.metky pfedejft. Rozhodli se, fe budou do prvovýroby pflchtxet s poznatky získanými prl montf.fl, upo::r:orňovat na zbytečn6 nedostatky, kter6 brinf tomu, aby kompletní výrobky byly bez

rivad. 001eflt6 Je, fe vedeni dvodu Jejich dobfe m(ninou snahu podporuje. Oni sami Jsou .sl naopak vidoml, fe musf pP:edevJlm bezvadni zastat svou vlastnf pri.cl,

Jinak nemohou být oprivninýml kritiky nedostatkO Jiných. A v neposlednf i'adi se hned pl'I prvnfch dkroclch ve jm6nu kvality pPesvidt!lll o tom, fe sami by v cel6m távodli mnoho nexmohli. Proto je nutno vyburcovat z lhos-te)nostl ke špatn6 pricl pl'edevlfm ty, kte'ff k nf majf neJbllle. To uf bude use starost Jednotlivých svadckých pracovnfch skupin. . Všudybyl se vydal na novou cestu, u kvalitou. Odhalit ladem lelfcf stroJe i!I pOdu a vri.tlt Je sv6mu ói!elu nebylo fednoduch6, ale bylo to pPecl Jen snadniJlf ... Kritizovat lpatnou kvalitu znamená zalit pfedevlrm u sebe. Nenf tajemstvfm, fe nemilo zmetkO udElajl prb~ mladf. Ovšem proěl Pflčlny mohou být bud v lidech, v Jejich lajdictvf, nepozornosti, s kterou se nenf mofno smih>vat, protofe nb stoji pPtlfš mnoho cenných hodnot, nebo v ma", nedosta:tei!n6 kvallflkacl. Pfllelltostl jak potfebn6 vzdllinl získat je mnoho v dvodech I ve lkoltch, jen jich vyuflt. Do kfllku by se mill mladf pustit I s druhou skupinou pflčln špatn6 kvality: jsou to nedomyšlen6 pltny, lpatn6 zásobováni materiálem, dohf.ninf plinu na konci kaf-

~'~}, ~~~ s~~zni~k~k~~,~~~~~?~. ~~a~:p~~~:~~~. ·~~~~n~ 0

nedostatky k r I t I z o vat.

lý

Vppllf primpl poullvl pro tledOY6nl pr..nostl • lakoltl lednodlvfch Yfrabk6 mnoha dAmplnfch zaflunl. Nlcm6ni hlavnlm llnltelam, kt8l'f o natltl rozhodul•. I• ltll• eio•.

VTH

727

NlčfME

sv~

ZDRAVÍ

OKOLÍ

NEJEN PRO KRÁSU PŘÍRODY Kdyf sut1f 8endtlané kdceli bezohlednl obrovsk6 dalmatsk#i duby na stavbu kordbO o Fénllr1n6 "tbova/I p1ekrdsn' libononslc6 cedrov6 hd/e, neuvldomovalt si, fe tímto llnem o nerozvdfnou pastvou koz ulinl vykJllnlk ce/4mu HdstYU. Ze tyto tHk& rdny budou ohyzdnou skvrnou na p0vobn6 krdse p11rody dodnes. Av.fok lkody zpOsobené p1ed ddvnýml léty byly ůmlrné vyspilostl tehdejflho lidstva. S p1ibýv6nfm vzdllanosti o roz„ vojem vldy a techniky rostly nejen výrobnf s/ly společnosti, ale ta I prOvodnl negadvnl vlivy. Mllf6ny hektari> zemldilsU pOdy zničené louptfivým zemb.lflstvlm, nap1. v USA, tlsfce kllometrO rek promlnln'/ch ve stoky, statistce hektorO /eso bez jehlill a barvy, to jsou jen malé ukdzky ničeni p11rodnlho I nafeho fivotnlho prostr'edl moderní technikou. Ve UU fkody jsou pOsobeny na p11rod! pr:edevflm z n e l i J (o v d n I m o v z d u f I pevnými ldtkami I jedovatjm I plyny, dd/e zn e l IJ to v d n lm tok O jedovotýml ldtkaml a koneln! de vos to v d n lm zem !d ! I sk 6 p Od y prOmyslovou a s-tavebnl linnostf, V poslednl doU se k nim 1odl I ve/ml vd.fné problémy rychle stoupojlcl hlulnostl nejen vnlt~ nlho, ale I vn!jflho prost1edl, col pOsobl ve/ml nep11znlvE no lidské zdrovl.

Tuny prachu ve vzduchu Životnfm prostfedím, ktenije xvl:lšti v poslednf době xnečlfťovino se stoupajfcf tendenci, je o v t du š f. Nejvyišf stupe i\ xneflftěnl ovxdušf Je v oblastech, kde jsou veliké energetické xbody, hutě, kde Je soustfeděna tHba uhlf a I v mf stech věd!ch !eletnlčnlch uzlO. Zamofovinf ovxduff xpllsobuje hlavni prach, popllek, saze, kouf, ale také aerosoly kovO, kysličnlk sli'lčltý, čpavek, benzplreny a výfukové plyny motorO I Jiné plyny a che· mické sloučeniny. Tyto látky vypouštěné do ondulf ohrofuff tU xdravf člověka , jehof organismus trp I vdechov!ntm jedovatých plynO a dráfdlvých pevných částic . Abychom sl mohli udělat pP:edstavu o pralnostl u nú, uved'tne několik lfsel. Podle sovitsk' normy se povaluje pro sfdliš~ za pl'ljatelnf spad do 130 tun prachu a popilku na 1 km • za rok. V Praze vlak llnr spad asi lOO ta v průmyslových l:ástech ml.sta je jeltl vyllll V poslednich pltatflcetl letech rostl spad pe•ných Ustlc neobyčejni rychle. Ve Vysob• nech a Libni spadlo na 1 km 1 v r. 1925 - 90 t, 1937-lOOt, 1954- 700t, avroce 1958uf1000tl V nikterých mtstech Ostravy byl namll'en spad Jeltl vyllf. Je to tlfivý prob16m, který se objevuje ve všech vel· ·kých prOmyslových stfedlscfch na sviti. V Lenlngradi padil na 1 km 1 asi 300 t (Jako v Praxe), v Kyjevě pi'es '400 t , v Londýně rovněf tolik (kde je ovšem ještě situace z:tUována velmi silnými mlhami), v Liverpoolu pfes 1000 t. V nl:kterých prOmyslových sti'edisdch v KanadE a západ nf Evropě se dokonce uf někollknlt pflhodllo, fenastala tzv . atmosféricki slabost. Kombinaci nepffznlvého pol:asf I mlmo'fádného nahuštění jedovatých zplodin z exhalátli pflšlo během kritkii doby - obyčej ni v noci -

728

VTM

několik desttek lidi o flvot . Uduslll se v tzv. pytli koncentrovaných zplodin. Je xajfmavii, fe kromě vysloveni prOmyslových center se v prOměru podíleff na z:nečlftěnl hlavni zaffxenl k indlvlduilnlmu vyttpěnf (kamna). t1nf to téměf polovinu , ostatek pi'ipadi na prOmysl a na parnf trakce feleznlc. U nás se problt§m znečištěni ovzdušl značně i:horšll proto, fe v poslednfch létech spalujeme palivo méně hodnotné, o nlfšf výhi'evnostl, ale s vysokým . obsahem popelovin. Rychlý rozvoj pr6myslu a zatfm nedokonalá ochranná opatl'ent proti Jeho zplodln6m postihuje nejen nale vyrobni centra a s(dlllti, ale také pP:lmo pP:frodn( prostP:ed(. NapP:iklad na Ústecku se stále rodlP:uje výmlra lesO zničených jedovatfml exhaláty. V roce 19l9činllatatovýmlraul 400ha, • r. 1950 -1000 ha, v r. 1955 -11 000 ha v r. 1959 uf 44 000 hal

Proti timto skutečnostem Je nutno lntenzfvnE bojovat. Odstranlinl pevných ěútlc z koufových plyna nenr totlf Ji! problémem výzkumným . JSou vyfeleny velml účinné odlučovače, které dovolf zachytit vke nef 99 % odpadu (napf. elektrirna v Opatovictch). Odpad vfak neum(me dobfe skladovat, I kdy! jde o ufltelnou surovinu. Ekonomickým problémem je ovšem zneškodňováni kysllčnfku slfičitého , který vzniká 'i ohromných mnobtvkh pfi spalován I hnědého uhlt. Tento odpad Je nebeipefoý zvláště pro rostlinstvo, ničf lesy i polnf porosty. U některých elektráren ohrofuje I ardn živočichy, hlavni včely . V současné době se studuje mnoho nhrhO jak pomoci . Je to napflklad mofnost zplynován I uhlt s vysokým obsahem siry ve speciálnfch generátorech, podzemn(ho xplynovánl uhli, výstavby atomových elektráren a samo-

2lejmi tak~ d~kladn,ho flftinl odpadních plynO, pfedevlím u kotelnkh zdrojú s mechanickým a elektrostatickým uffxenfm. Mrtv6 toky Velmi dOlef.itým činitelem v na.lem n•rodnfm hospo. dihtvf Je vod a. ZuahuJe do vfech odvitvl hospodifsUho a lc.ulturnlho flvou. P„itom však z.načni stoupi jak vJlchnl mOfeme pozorovat - xnečiltEnf tokú. Zatímco v '" 1923 Jsme mlll asi 45 km znečlltlných fek, stoupla Jejich d"ka v současn' dobi a.sl na 3000 kml Sou&sni vzrOsti I lnteni.lta i:nečlltfnf: di'fve nmofovaly vody pi'evUni odpady l potravlnifsk,ho prómyslu, dnes nabývajf vrchu lkody xp6sobenli chemickými tovirnaml. jako pflklad l:r.e uv'st Biiinu umofov1nou chemickými zhody, Ostravici ničenou vratimovskou celulózkou , dile Je to Odra, Ondava, hornl Vltava, Nisa, Berounka pod Plznf, Vih pod Rulomberkem a mnoho Jiných . Zne~lltin(m vod vznlkajf tU velk• lkody na niklad· ných vodních stavbich a prOmyslových uff:r.eních (ko.rou, kotelnf kimen aj .). P11tom vlak• odpad nimi vodami unlki do tokO vellk• mnofstvf litek, kter' vodu znehodnocuji. alkolfv Jsou U.Sto cennými surovinami. Je to tt'eba llh, dehet, fenoly, llgnln •I· Neuchycovinlm tkhto lilek pfichhfme rolni o vice nef Jednu miliardu Kbt Dosud se vlak u nejvýhodnijll t.pOsob tne!kodliovinf odpadů, nap1. u celul6iek, poklidili jejich odpal'enl a spilenf.Je to velmi neekonomlck•. Na odpafenf velk6ho mnoistvf vody Je tl'eba mnoho energie a ve zbytdch 1e sp;tluje tnal:n6 mnofstvf cenných lltek. LepJf feJenl nenf však dosud uvedeno.

Neplodni ornice T1etf z.ivafnou otitkou je ochrana p Od y. POda mOte být polkozovina a nllena rOtným tpOsobem poddolovinfm, povrchovými doly, výsypkami , větrnou neb vodnf erozi, suvebnf llnnostf apod . Prob"m Jak ur-ychllt tvorbu prsti Je Jednfm z nejdOloll~Jllch vObec. Vfdyť vytvorenf 10-20 cm vrstvy pOdy tl"Yi prlbllfnl 300-700 rokO a vytvo· l'enl t0-20cm vrstvy ornice dokonce al 5000 rokll. Tato fakta by sl mill lld' více uvfdomovat, kdyf napP.. ublraff pfechodni pqzemky pro manlpulalnl prostory výsuvby, tfeba pro tHbu uhli a nerostných surovin. Zpravidla po ukonlenf tHby nenl pOda rekultivována a tak navrácena umidilsk,mu nebo lesnfmu provoiu.

v nall dobl tak, le dejme tomu kdybj prabkf oblan z pol!itku 19. ltolett mohl bft 11 pfeqzen„ do dnelnf Prahy a bydlel jen Jeden tfden v J•Jfm 1t1edu, pak by Ha velkou pravdlpodobnostf ••zni· mll 1 ústavem pro dulevnl choré. Je jeltf: mnoho llnltela, kteff ne1atlvni ovllvl\ujf pPfrodu, naše fivotnf prostPedf. Tak• temidilstv(, kter' bylo donedivna povafovino za člnltele udrfujlclho „zdravou" krajinu . Avbk I v zemldilsk4 výrobl se objevuji nlčlv6 litky. kterých se poutlvi proti šklldcam, chorobim rostlln a plevelOm. Tedy litky, kter6 jsou vynlkajfcfml pomocnfky z.emf:df:lca. Na druh• strani vlak lkodl uiltečn6mu hmyzu I človiku. Bylo tllJtino, fe nlkter6 herbicidy majf proka.zatelni karclnogennf óčlnek.

Proto rozhodujfclm probll!mem J• nejen pftmi ochrana pPlrodnlho prostPedf, ale soulasni I pPlzpCisobent technoloale kteréhokoliv vfrobnfho procesu okolnlmu prostPedt. Zatlm se totll praktl· kuje takovf zpOsob technoloale, le 1e felf vfrobnf postup sim o sobl. Teprve pak H lidajf 1peclallst6, aby vypracoval! nlvrh na zpOsob odstraftovint odpadO. Oba procesy musejf být feleny soub.snl, a to tak, aby bylo vyhovlno oblma hledl1kam - výroM I prrrodl. Uchovat tak rozmanitou a vleobecnl vyulrva. nou krajinu, Jako Je u nú, co neJzdravlJll a n•J· krúnlJll apfltom ekonomicky vyvilenou, Je61oha odpovldfti. a nijak 1nadni. Nelze JI Pellt od1trafto. vinfm Jednotlivých technlckfch zlvad, nýbrl pouze soubornl na zlkladl opravdu vlcfeck,ho pozninf vlech efnltehl. Proto byl zalolen Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny pPI Československ6 akademii vid. Jeho hlavním Cikolem je vytváfet synt6zu z vf· sledkO analytických studil, kter' felf Cistav sim, nebo jlni videcki pracovJltf. Jde o perspektivní úpravu krajiny, ve kter6 budou llt pffltl pokolenf, a to tak, aby llvotnl prostPedí bylo ekonomicky vyvilen,, zdrav6 a pOsobllo esteticky. Pracovnfcltohoto ústavu nexOstivajt jen u teore· tlckfch Civah. V:ldyť Jde o velk6 hodnoty národo„ hospodlfsk' a hlavni o zdraví budoudch aeneracl. Proto Jll dnH providljf lntenzlvnl vfzkumy v rOzných oblastech nalr republiky. O Jejich práci a do· 1avadnfch vý1leddch uvePe)nfme pOvodnf reportil v nlkter'm z pflltfch lfsel VTM.

I prob16my vodnl eroze (splavovinf pňdy) Jsou u ni.s vifn,, V cel6 republlce f• molno odhadnout xtritu ornice, pOsobenou erot.f ul na 1 700 000 m•, kter' Jsou rolnf: odplavodny. Zvuk nm Velml nepflznlvfm l!lnltelem v na.lem pfírodnfm • pracovnlm prostfedf Je I nadmlrnf hluk.Mi velmi neptfvnf vllv na zdravl pracuffdch, zvliltl na •luchovou a nervovou soustavu. Vfz.kum dr. R6ll~r ukbal v 16tech 1956 al 1957, lev 47 prO· myslovfch závodech N D R pPI snllenf hluku o lS % H :r.výllla produktivita price o 5,2 %•Sou· la.sni•• snfflla absence v hodlnich o t2% a z.met„ kovltost výroby o 21 %· Podle nhoru Jl!kafll p4· sob( hluk na nafl nervovou soustavu I tetidy, kdy! j1me sl na niJ ul zvykli. Intenzita hluku vzrostl• VTH

729

ZÁZRAČNÁ VODA TAU DEN I Za sklem m•ho sekretife uprostfed pamitných věci , kter• )sem posbfral v rOzných dobich v rOzných koutech svět& ,

lel f spolu s obojkem lajky a svlcnem, jejf ml darovali pl'itel• na vykopivkich Kartága, I bílý krystalický kousek soll . Nen l velký, vejde se na dia~ . Jeho ostré krystaly Jsou such• a prihral:né. Je to sOI Taudenl. Poprvl: jsem tento nhev uslyšel na bfezlch Nigeru . V Moskvě byla v tich dnech jelti zima, ale v Africe bylo léto v plném rozkvitu . V Timbuktu ukazoval teploměr pfes čtyrlcet stupi\O. Nebe bylo tamlfené , skoro :r.afloutlé - to vltr sem u.hinil xe Sahary drobounký prach. P ísečnou mlhou horce dýchalo I slunce , rozfhavené do "Xiau..

Zastavili jsme se v t i t ě rném hotýlku na bfehu jednoho z ramen Niger u. Voda jako by byla hranici. Tady, na našf jakési fluté, oranfové a rudé květy , nezvyk" pro nde <>ti, skláněly pně stromO bez jediného llstku . Na druhé straně pouf( - povadli, s frdkýmt stl'lt.pel:ky zaschh§ho kfovl. Poušť vydechovala vedro , voda chlad. MOJ p1!tel Jlrt se nedtll dobfe . Lefel v pokoji hotýlku a sotva vedrem popadal dech : teplota mu stoupala ke l:tyflcftce. Kolem n ě ho lu kala tlustá , nemotorná majitelka hotelu : „ Brio vis postavlm na nohy," vemlouvala se uspě­ chaně , „ mim takovou medic.lnu , takovou . . ." Nemocnému uf bylo všechno jedno. Hospodyně tedy od ešla a hned se use vrátila s tHkou, kfi klavě pomalovanou skřlnkou . Ji11 se an i nenamthal otev1ft cli. straně ,

vei~!~· Je voda Taud enl," prahl.bila hospodyně , „podf-

se jenom podle hvizd . Z kafdého sta velbloudú jich tflcet veze vodu a potravu pro lidi i xvlfata. Plitadvacátou noc doraz.i k solným dolům . ' Poušť m:i svoje úkony, svi pravidla a svůj fivot . NeJdrahocennlijff a nejvúcnějšl Je tu voda - voda Taudeni . Vytéki po kapkách ze skály a sblrajf ji jako drahocennost, jako posvátnou relikvii. Kdyby nepfišla karavana , lldé by xemi'ell ff zni . Osm set kl lometrO daleko nenr jiné vody. Jenom tyto malé, jako slzy proslanf;né namodra" kapky ••.

Karavana se ne1.drfl v Taudenl déle nef jeden den . Nenl č i m krmit velbloudy, č i m zahánět !lt.efa lldl. Honicl nakládaji podlouhlé desky bflé soll na hrby velbloudO . ttyi'I desky na kaldé xvfi'e - a učfnt cesta 1.pátky. Dvacet plt dni ro:r.pilenými písky a ledovým i nocemi pouštli. „ Kdyf pflvexou sůl ," pokračuje hospodynli , „prodá· vajf ji na tr!iltlch celé Afriky. Voz.i ji na parnldch po Nigeru do Dahomeje, Nigérie a Ghany . Ze čtyf desek 1.0stivi honikovl hodnota t,I, a člověk , který tuto sůl vyrubal pod lhavými paprsky v Taudenl, od1fkaje se ve vlem všudy, dostávi hodnotu jenom jediné desky." Podle nepsaných 1.ákonU nemá nikdo právo vyvéu 1. Taudenl vodu. Jestlife se přece jen jakýmsi xhrakem dostane do rukou cizlho člověka, mOfe být š ťasten: vyhne se mu kaldá nemoc. „Tak ml dejte napit!" dožaduje se skoro váf.n ě Jin a natahuje ruku k pohárku . Pije pomalu, drobnými doušky ledovou vodu ie solné skřlnky .

A li. zatlm pfemýšlfm o podivuhodném , 1.vláštnlm osudu mlista, v něm! prá.vě lijeme. Majitel hotelu, l:ernooký Marokinec se srostlým obollm a lerným i na. kroucenými vousy, sl z nudy poušti gramofonové desky.

Nad1.vedla mufvn f viko skflnky . Víko bylo témU prU1.rafoé. S údivem jsem prohlflel neobyl:ejný materiál , I. něho! byluk1fnka vyrobena . Ne, nebyl to kámen . Nemýlil jse m se - byla to sOI. Sk11nka , vyfe:r:ami 1. jednoho kusu kamenné soli a zevně pomalovaná, Jako by pati'ila do jakési starod:lvné pohádky. Ve vydlabané prohlubni lef.ela hliněná nádobka. Hospodyně ji vyňala dlouhými, ů1.kými prsty, jejich! b11Ika byla

e~~'ajrt~~~eb:~v~·!~;!~ad~e~,n~: n~~=tl~~fribné

po-

„Stal:I pár doulkO téhle vody, aby se l:lověk uxdravll." Odkryla hllninou nidobku a na.lila asi čtvrtinu pohirku kflšťálově l isté vody, slabounce namodralé . Na skle se pfichycovaly bublinky plynu. Omol:ll Jsem ve vodě rty. Voda byla trpká a slani, ale podivuhodně l:erstvi, témf:f ledovi. Jl1f se pokusil o úsmlv: „A co Jil V!dyť Ji jsem nemocný ••• " „Poěkej te chvilku," i'ekla hospodyně, „nefdflv vám povlm, jaki je to medicina." Vlc nef osm set kllometrO od Timbuktu , hluboko v poušti, jsou uf nlikolik tislciletf pov&tn6 solné doly Taudenl. Je to jediné mfsto v Africe. kde sOI le!r ve vrstvich pod širým nebem . Tady ji dolovali Ještě pi'ed našim letopoětem a vo1.lll JI na velbloudech do Tunisu a Maroka, I na Jih, do xeml terné Afriky. Al dodnes se na tom nic nezmlin llo . Ki.!doročnli se vydávt 1. Timbuktu do Taudenl karavana - Jedeni.ct tisíc velbloudO jde pro sOI. Je to obtl!n:i , vysilujfcf cesta. Dvacet plit dni a l:tyfladvacet noci Jde karavana uprostřed pfsku a orientuje

7J0

VTH

Notil vody v Taud•nl

~

::.=

~

>CJ

~

~

~ N •

> " ]

~

S:

"Q. o

-o ] '"'

~ "

je to dědlctvf po francouzské posádce, která byla vy. hn!na x Timbuktu asi pi'ed rokem. Gramofon vyhrává Pochod parašutisto. jsme rytffl nebe - nám je všechno jedno. 2:eny jsou naše a ulice tU. Jdem s vyhrnutými rukávy A zpfváme pf sně o fivotě, protofe Za ddy nám čfhá smrt. Kupi'edu, rytffl nebe! Smělejll Je bsl Historie vrfe pod vašimi botami. „To ti ještě ta pfsnička neleze krkem?" volá hospodyn ě na svého černovoudho muf.e. Timbuktu je styčným bodem Černé a Bílé Afriky. Po ulicích města, zasypaných pískem, chodf mezi hliněným i zdmi a domky s plochými stfechaml bez oken nahnědU Tuaregové. jsou neobyčejně krásni a graclbnf. Protáhlé obličeje barvy slonové kosti, lehce zvlněné vlasy at na záda, vousy a bradka jako d'Artagnan, modré oči a jemná ústa. Kafdý má přes úda dlouhý meč, vykovaný v ker várn!ch poušti, na nohou jaUsl mokasfny. Tuareg:ové fljl v poušti a nikdy se nepoddali moci kolonl:z:átorO. Kdyf se tu objevili Francouzl, odešli do plsk6. V Timbuktu byla uf ve XIV. stoletf zalofena universita. Sem pfijffděli za moudrosti z Káhiry a Mekky. jsou všechny dOvody věflt, -fe se tu zdrfovall I vědci z Buchary a Samarkandu. Pi'es Timbuktu se pl'evalovaly války, nelltostné a pustošivé. l\le nejstrašnějším nepfftelem byli kolonldtofl. Přišli sem, hnáni fantastickými povídačkami o bohatstvf, které nahromadil Francoux René Cailllé, mladý, zoufale odválný dobrodruh. Byl první, kdo do Pařl-fe pfinesl xprivyokouzelnémměstě, o nespoutané pffrodě,o zlatých dolech Taudeni, o bohatstvl a štědrosti mfstnlch vládcO. Za mladým dobrodruhem se hrnuli kapitáni a plukovnlcl, vykročila (rancou:r;ská clxinecká legie, odhodlaná ke všemu. Nad Taudeni dnes létajf letadla a malá vysllačka, per staven! v tomto xalidněném bodě pouště, zfidkakdy dává vědět o flvotě lidf, dobývajfcfch solné desky. Blizko Timbuktu se stavf největší letiště republiky Mali.Jednou bude hlavním st1'ediskem leteckého spojeni celé Afriky, vyprávf mi černovousý Marokánec. Cestou do Taudenl ml1fete také vidět nákladnf automobily nalo-fené vrtný· ml soupravami. „To vaši ruštl geologové pomáhaff hledat naši repub· Ilce naftu." Jako všude v poušti pfichixi noc znenadánl. Černý

'"Š E ~i~~jrus,e n~~~~ěst~~~ív~ [~~~~~~

1 ,; c ..,

O

k~~~~~~a ':p~;!~~

ulice Timbuktu. „Podívefte se. váš p'frtel usnul,'' ffká zadumaně hospo-. dyně. ,,Já jsem v!m to flkala, fe ho voda vyléčf .. ." Milá , nalvnl fena •.. Nevšimla si, fe jsem dal jlnmu silnou dávku streptomycinu. SNfMKY JtAf GOLDSCHMIED

Typickf úblr a trhu v Timbuktu. l•ny prodiv•JI k•mennou sOI, Jel H tllf v 1olnfch dolech Taudeni

TA ZKRATKA ZNAMENÁ V PLNtM ZNINI MESSE DER MEISTER VON MORGEN-, v plekladu do češtiny něco jako „Veletrhy pffštfch mlstró". Spiš ovšem výstavky nebo pfehlldky. MMM je v Německé demokratické republice obdobou naši STTM. Je tfeba dodat, fe dokonalejšl a lépe organlz:ovanou i xvládnutou. Spojuje v sobě vlastně prvky (a pi'edevšfm Okoly) naši STTM I rad mladých odbornfkO. Začíná p1ehlldkou v závodě, učilišti, škole nebo ve vojenské jednotce. Vybrané exponáty nebo technologick4!i postupy čl zajlmavé J'ešenl problémO jdou do okresnlho kola, ještě lepší do krajského. Ne) lepši se setkají v kole ústfednfm, vltězové Jsou odměněni datými medailemi. Minulé se konalo v Lipsku. Kluby mladých technlk6 MMM fldl v NOR skutečnl odbornici. Jakousi teoretickou hlavou celé soutHe je ústJ'ednl kabinet klubu mladých technikl1 v Berlíně, sloiený ze šesti vědeckých pracovnlků, v čele s pro(. dr. Herpelem , a celého štábu 1

~f=~~jef~;~~~~e~ ~~c:e~~~c~ut:~:~"{n~~~~;. ~~~~;é

posudky, pl!ny , odborná literatura atd.) I praktická po· moc krajským, pfípadně okresnfm kabinetňm. Základnf jednotkou MMM jsou kolektivy (mladých technlkll, zlepšovatelú, vynálezců, odbornfků - na názvu celkem nezáleil), které jsou ustaveny dměJ' v kaidém podniku a sdrufeny v klub. V zn!mém chemickém kombinátě leunawerke pra· cuje nap11klad klub, který má 54 kroufkO. jsou v nich větllnou mladt dlplomovant chemici nebo technici, sdrufenf v krouidch podle oborO. Ka-fdý krou-fek mi 6-1 O členil. Klub mi svou klubovou radu, jejlmlf členy jsou xástupce vedenf podniku, FDJ, odborů, vědecko­ technické společnosti a zlepšovatelské komise podniku. Kluhovi rada vypracovivi plán podle podnikového plánu technického rozvoje. Oávi jednotlivým kroufkOm i tématické ókoly. Zajlmavé je pfedevšlm to, že J'ešenf někdy velmi slofltých úko111 se nenechivá jenom na osobnl volný čas po pricl, ale fe se vyuf(vi I pracovnf doby. Nejde totif o hraní, o modelirskou nebo jinou technickou ryze zájmovou činnost, ale často o velmi důlefitý hospodáfský problém. Mladl lidé tak pociťují velikou dOvěru podniku k Jejich dfmové člnnostl, I jeho praktickou pomoc. V roce 1962 se xúčastnilo MMM pfes 3000 klubO (to :r.namená ještE mnohonásobně větlt počet krou!kO čl Jiných menších kolektlvll). Pl'tklad za mnohé Nositelem xlaté medaile Je nap1fklad klub mladých zlepšovatelO z podniku VEB Fahlberg-Llst v okrese Magdeburg. Klub mi fa.du kroufklL jeden x nich pracuje pod vedenfm dr. Jassmanna na velmi zajlmavém problému (samozJ'ejmi -fe podle VTM

731

TPI dlv&ta • kroulku laboratorn(ho skla - Ute Hoppod, Dorl• KO•tnerori a SIMa A6hlovt. .

pfedem urěen,ho plinu cel6ho klubu): dal sl u Gkol xlskat e:Jstý pektin 'Z - 1epných PlzkO, zbavených v cukrovarech cukru, tedy :r odpa.du, Jrmi se dosud Jenom krmil dobytek. Zatlm se l:lstý pektin získtval v NDR Jedlnl na úkladl Jablečn6ho pektinu. A jablka a cukrovkod fflky - to I• panelku rozdll v surovinlil Člst,ho pektinu se pouiivi v potravinl.kk~m pnlmyslu. Je to vysokomolekulirnl orpnlcld Jitka s vazbou podobnou bunll:lnl. Je nezbytným uhulťovadm prostl'edkem pfl výrobi J;\Y&fenln, marmelid, dfemO a ovocn,ho tel,. Laboratornl Jsou uf. pokusy s výrobou l:lst,ho pektl· nu z fepných flzkG vyfeleny. Kroufek Je chce vyxkoufet v poloprovozu. Do cesty se stavl nEkollk pP:ekUek. ProstP:edky, kter' sloufl v medlcfnl k xastavovinl krv4cenf majf mft kolem 30 000 molekul pektinu. Zahflv;l. nfm 'sice J>ektlny dostivajl potfebný charakter, zato vlak ztricejf ůl:lnek jako te1ulitory viskozity. Je proto npotl'ebl neplekročlt pll Jejich xlskivinl z lepných flzkO teplotu SO •c. Dosavadnl pffstroje, vyroben' v Jenských úvodech laboratornlho skla, to neumofl\ovaly stablln6. Proto se kroufek dr. Jassmanna dohodl s kroufkem jiným, který vede Paul KrUgerOe to kroufek laboratornfho sklifstvf), aby jim vyrobili potP:ebn6 pff„ strof• a aparatury pro kontlnuilnr spal'ovánf. KrUgerOv kroufek uf je s dohodnutou pracf hotov. Klub mladých xleplovatelO mi I dva kroufky ryz:e chemlck,. Prvnf, vedený dr. Oietz.em, P:ešf slolitý úkol výroby Mallpuru, col Je litka, odstraňujld z ovoce lkodllv4 slofky pPI výrobi lel4! , uva1'enln a dfemu. Druhý krouiek , vedený dr. Druxem, ovifufe r62n•, pro podnik nepostn.dateln4 zkulebnf chemick' reakce . Jejich niplnl price bylo napllklad chlorovinl kyseliny ml~n4 fosfortrichlorldem (PCls). Pomocí t'to sloule· nlny, kteri má vltll obsah chlóru, se olekávala ekono. mlltljlf reakce ne! pfl dosud pouffvan•m thlonylchlorldu (SOCla). Zkoušky ovfem nedaly dobrý výsledek , protofe dokh:aly vysok' ztritov' lasy pl'I pouliti fos· fortrlchlorldu . I negatlvnl výsledek Je pro výzkum často dOlelltý. Zkufenostf I pro nás MMM J• tedy jakousi kombinaci STTM a RMO. Al nato, fe: 1. Výblr soutHnlch nimitO nenf nihodný Jako u nú (nemOfe se tfeba stit, aby sl chlapci z hornlck,ho ul:lllftl stavili jenom modely zaocdnských lodi, I kdyf je to n)lmav4) . Je vidinou spjat s potP:ebaml vla.stnlho úvodu, 1 P:elenfm neJdQlefltlijšfch úkolO podniku podle pl4nu technlck6ho rozvoje, Jak jsme to konee:nl vldill na pflkladech. 2. ZOWtňujl se Jf Jkolicl a ulnl, pi'edevšfm vlak mladl technici, lnfenýl't, vý2kumnl pracovnici, i.emidllltl odbornici atd . Nlco podobniho sledujeme uf v nových podmfnldch STTM dm, ie prodlufufeme věkov' ohranlhnl do 26 let. 3. MMM mi velikou podporu a pomoc všech orpnl· u.cf v NOR, kter6 majf co dilat s techn ikou, pffpadnl se vzdilánfm vůbec . Výzvu k mlidefl Bertina napflklad podepsali prvnl sekretil MV FOJ, pledseda MV Svobodn,ho výrobnlho svaz.u, vedoucf mlsuk' vědeck' rady, vedoucf odd. lldov,ho vidilinf, pl'edseda technlck' komory (a.sl Jako nde ČSTVS) , sekred.i" svazu pro spolupricl s armádou I pl'edseda misuk4 pionýrsk6 rady. A chlapci a divlata mohou po d:to výui ol:ekhat I sku·

732

VTM

telnou pomoc: odbomlky, ktel'f Jim budou radit, dobr' podmlnky v laboratoP:fch, technických dllnkh podnlkC, lkol I ufllll(. '4. V roce 1962, na mlnu16m celostitnfm „veletrhu'•, byloodmEnEnozlatýml medalleml 2'4kolektlvQ. Vlechny medaile patl'lly kolektlvQm, kter4 se vykáuly skutel:nl pozoruhodnými výsledky, Jef se staly pflnosem pro hospodil'stvl NOR. Mohly se jimi 1út proto, fa MMM Je v NDR postavena na solldnl vEdecký úklad. S. Z toho vfeho Je vldit, fe mladl lid6 berou MMM vel ml vifni a s oh„omným elánem a chutí se JI zúWtl\uJI (anlf bychom podceňovali mnoh• potffe pfl organlxovAnl, hodnocen(, nedosutek materiilu - skoro Jako u nis). A z druh' strany Je MMM hodnocena Jako veliký pffno1 pro videcko.technlcký rozvoj zemi. 6. Z tehof bychom sl pl'lpadnE mohli vzft pouleni I u nú. JIP.I TÁBORSKÝ Dlrk LOter a Hiimar H•• l•ou ller1y krouiluo1, kt•r'f akoukl polopro"roznl "1robu pekth'u a. r.pnfch Plzk6 . ln1truktorem

• "'dum Jim byl t•k4 ulltel Horst Sc.hnelle.

c~rll

JSme

„.„ ........NATURE „ „„„._ ......_

za Vás

ve svetovem tisku

PN EUMATICKf PSACI STllOJ Amerlcki společnost IBH vyvinula pneumatlckj psaclstro1.Jeho dkladnf souUstf je blok x prilhlednf. lir' plutlck' hmoty, v nimi Je vytvofena síť kan61Q 1 prllchodil. V nich Je na pl'fslulných mlstech upo· l•no 28 specl.filnlch pneumaclckfch ventllO. Ventily obsahuji hdu pbtC na axliln6 posuvnim hffdell, kterými se bud' zakrýVllf nebo odkrývajl odbol.uJfcf kanilky, takfe malým vstupnfm pneumatlck)'m 1f1n4lem lze rprostfedkovat prOchod sllnljllmu sl1nilu - nosltell pneumatlcki ener1le pro pohon padho ústroll. Lo1lcki soustava puclho stroje mi dvl hlavni Ustl: snlmačdirn6 púky,jfmfse s nl1ko· tlakým v:rduchem 1nfmi vydirovaný xna.k, a pneumatický dekód4:r, ffmf se ptevede snfmaný 1l1nil na tvar schopný ovlidat psad mechanismus. Pro tyto účely se pou:f:lvá obyCeJn' dirn6 pisky, u nit I• molno dosáhnout 64 komblnad na festl polohich na púce, cof bohatl suil k ovlidinl psaclho stroje. Pneumatický psacf stroj IBM Je utlm v pokusn•m stadiu. New Sclentlst~. 3'41 . str. '493 SKOliPKY Z: PL.ASTICK~CH HMOT V Londfni se bny obJevf na crhu vajlCka ve sko· Hpkkh z prGhlednfch pluuckých hmot, Vyrob! Je pokusn• uffzenl, kter' n hodinu naplnl l tlslce bflk4 a :f:loutkO do skotipek z plastlck6 hmoty. Stroj dc:oHipky unvl'e a sterlllZ"Uj• obsah ultrafialovfm dfenfm. Dvankt vajlbk se m6ie zase ubalit do obalu z plucick6 hmocy. Vafte:ka v plastickfch hmo· tich se dobi"e hodf pro prodej v samoobsluh6ch, protofe jsou t'mU nerozbltn' a Jejich obsah vydrll mnohem d"e bntvý nef normálnl vejce. Vejce mohou p11Jft na trh tak' uf uvahni. Kunststoffe·Pla.stics f. 1. str. 89

Pro potfeby flvočllnó výroby budeme budovat krmiv6f1ký pr6myal, který bu.de na zilladf poullv,ni bllkovia a c:hem.lckých pfipravkd vyr'b~t hodnoto
OV

Inf

11

• j&Z' U

Na 1t6uúm statku v Praze pfeatavHi 1tarou 1todolu na moderní provozovnu, ktcr6 denně vyrAbl vice ne:! 70 tun hodnotného krm.lva pro dobytek. A pfltom zpracov•vA aurovlDy které dosud bez užitku odchAzely do odpadu: odpadky z podnlk6 vefejného 1travovAnJ, z pek6ren a jatek. (OdbornA literatura mluvi jasně o tom, le ve velkých mlatech je molno naablrat takových odpadd denně al 100 1ram6 na lr.aldého obyvatele.) Pasta, kterou vyr6bfj{, znameni denn( pflr61tek 49 dkg masa u vcpfd., u firného skotu o eedm g navíc proti p16nu a do~voat téměf 10 lltr6 ...

živiny v nich obsažené byly vyufity na ncjvyHi mtru. O krmivové směsi 1e zajimaji v celém svc!tě. Sovětský svaz vyrobil v roce 1958 asi 5 milión\\ tun krmivových směsi. Do roku 1965 stoupne jejich YY,oba na 18 a! na 20 miliónO tun. Velice V)'1p!lý prO.mysl krmivových směsi maji kapitalistické státy. V USA 1e v roce 1960 vyrobilo asi 43 miliónO. tun krmivových směsi, v Holandsku 4,300 000 tun, v NSR 3,592 600 tun, ve Francii t~mčl 3 milióny tun, v Belgii ples jeden a půl miliónu tun a v Anglii ttmlř 8 mi!iónO tun. U n4s v aoufamt dob! vyrAbljl podniky Ústfednl sprhy nAkupu zem!dllských výrobkO n!co pfe• 1,5 miliónll tun krmivových směsi. Ale do roku 1970 mi být (a nepochybnl rak~ bude) zvýšena YY,oba na 5 miliónd tun, a to už nenl málo. (Pro srovnáni:

S nedostatkem krmiv ;sou sté.Je potlžc. Přitom ovšem nenl možné donekonečna rozšiřovat plochu pro pěstovini krmiv a donekonečna zvyšovat výnosy. Jsou však jině cesty. Je jistě možně daného množství krmiva využit daleko hospodárněji, než ho vyutlv6me dnes. V tom nám Pomáhá (a v budoucnu bude ještě mnohem víc Pomáhat) pró.myslově zpracové.ni krmiv na komplemi krmivově směsi.

Dfive, v dobl roztfištčněho chovu dobytka, vephl i slepic, dali hospodář a bospodynč dobytku a dró.beži prostě to, co právě ve staveni bylo. Na nc!jakou výkrmnou hodnotu, na bohatost vitamin-O. či dokonce na antibiotika a stopově prvky se tenkrát vóbec nehledělo, ba ani se o nich ncvc!dčlo. Dnes, v dobl industrializace zcmčdHstvi, v době soustlcdčnfch velkochov-O. drůbeže, vephl i hovhlho dobytka, musime i krmivo připravovat na základě vědeckých zjištěni. Z krmiv, které zemědělské závody vyprodukuji, není vůbec možno vyrobit takové krmeni, které by mělo plnou biologickou hodnotu - zvlé.ště pokud jde o bllkoviny a specificky účinné létky. Při krmeni statkovými krmivy nejenže nevyuživáme plně jejich hodnoty, ale vlastně jimi plttvAmc. Biologickou hodnotu krmné dAvky určuje hlavně obsah nezbytných aminokyselin a vitaminů, i dalškb specificky účinných látek (a takě jejich vz4.jemný poměr v krmivu) . Zdrojem tichto látek jsou předevšlm krmiva živočišného pil.vodu ( mléko, živočišné mouč­ ky apod .), krmiva póvodu kvasničn~bo (např.torula - viz VTM čls . 5) i n!bcd rostlinná krmiva , přcdevšlm sója) podzemnice olejná 1 slunečnice, boby atd. NejnovEj§i výzkumy však ukazuji že ani v t!cbto vysoce hodnotných složkách krmivových směsi nejsou všechny Potlebné vitaminy obsaženy v dostatečném množstvi. Aby mohlo být krmivo plnl využitkováno, muslmc tyto vitaminy pfidllvat do krmiv v syntetické form!. Zkušenolli ukazuji, že vývoj živočišně biotechnologie je bospod6rnY ve všech směrech , Pfed válkou bylo zapotlebl na jeden kg přlróstku živě váhy u vepfového dobytka 4 kg suchěho krmiva; dnes bě.žně vyráblme stejný plitO.stck za 3 až 3,2 kg krmiv. U drdbeže je rozdll je~ patrnějšl: v USA se kolem roku 1940 vyráběl I kg jatečného kufetC za 5,6 kg krmiva, dnes za 2 kg; jedno vejce za 350g krmiva dnes za pouhých 180 gramO.. To všechno nás pře~ svědčuje o tom, že zvyšováni intenzity a hospodárnosti živočišné výroby je mo'lné jen tehdy, bude-li se rozvijet výroba a použivánl prdmyslově vyráběných krmivových smhl pfipravených tak, aby všechny

I. Zpfipravaf krmiv Da hoetlvahU farml Sú.tailao statku Prahm 1 pflpravea6 amle ae oterlllsaje v mollatafcb varalclch. je to asi objem výroby mlýnd a cukrovaró. dohromady.) Největšl pozornost věnujeme krmivovým smc!slm pro dtllbcž. V tomto oboru jsme dosáhli ncjvědi koncentrace výroby. A v nových, modcrnkh dróbe:Hfskfch velkopodnidcb, vysoce produktivntch, nemQ:teme přece krmit po staru zpllsobem „Na - pipipi . . . " [ u vepfověho dobytka máme modernl velkochovy a je tedy samozfejmé, že v takových provozech budeme vyufivat ncjoovějšfch poznatkd biotechnologie. Ale ani na hovčzl dobytek se nczapomlné . K objemovým krmivóm, jeteli, vojtěšce apod., pfidávajl se jaderná krmiva a tak se dosahuje biologické vyrovnanosti krmné základny. Výroba je u nás organizovt.na ve dvou stupnlcb. PrO.myslové podniky vyráběj( bilkovinně koncentráty a některá speciáln1 krmiva, zvláštl!: pro mláďata . Mimoto je většl p<>čet výroben krmiv při -nákupn.lch a zbobovactch podnidch, kde se koncentdty z prll.myslových podniků mícbajl se statkovými krmivy (zrnl, bramborově vločky atd.) a kompletu( krmivově směsi se dodávajl JZD a stámim statkO..m. Tkhto výroben méme kolem 350, většinou upravenfch ze zastavených mlfntl. Jsou to pfcvéžnč podniky nevyhovujfd, bez skladovaclch prostor atd. Perspektiva do roku 1970 nám však flká; počet podnikO. se snJži na 160, budou to ale podniky modcrnt, s výkonem 35 t, respektive 55 t za 8 hodin ; mezi nimi z tkhto pdvodnlch 360 zbude asi 20. - ub VTM

733

RUDÉ SRDCE

ERIKY s „~~"" „'"·A

To, co pi'išlo po výbuchu na bel-

gické lodi, uf prividilo „červy" k lrlenstvr. Nejenie byla dovršena pozemková reforma, ale slyšte sáhli i na fabriky a banky! A. potom se kubinská revoluce ústy svého vOdce Fidela Castra prohlásila n revoluci socialistickou! ~nbu s nimi a 216 pryč! Socialismus na západnl polokouli - volaly ustrašeni nikteré noviny. A biskupové (ale ne fadov( knHI) slouflll mše navfc proti vousatým komunlstOm. A „hrvl" se .... zase mstlll. V Havaně vypálil! nej-

i. f

-„i

vf:tší obchodnf dQm na Kubi. V horách Escambray ubfjeli sedláky, 1

~~~:~lceh ui,~!~~~~ ~I:\~ x:~:;

se Jich uf nebil. ChudikO Jsou milióny, vykorlstovatelO stovky - ne-

zastrašf nb . Jos' Martl, ten opravdový a tak prozlra.vý otec kubánské ned.vls" lostl, nejmllovanějlf básnlk Kuby, • vfdycky flkal: „Ser cultos para ser " llbros" - „Bud' ·o.dělaný, abys byl ~ svobodný!" Jen vzdělaný člověk má naději na svobodu, vydobude sl JI.

„

~

i or/:1~1~~ !~ % ~~e~u~~g:aam~~~ý~~:

. :

1

ve skutečnosti však většina Kubáncll

neuměla čfst a psát . A ti ostatnl? Vf:tJlna z nich sotva dokázala víc nef pl'ečlst své jméno na výplatni listině peonO na thinových plandlich . Sflr cultos pan. ser llbros!I Na kddém kroku na Kubě Jsem slyšel opakovat tohle heslo . Rozhlas ve z.vláštnlch relaclch - jako na Západě reklamy - opakuje Martlho výzvu. Revoluce opravdu ut.Ua čist a psit. „Červi" se učitelOm mstili - umučili Conrada Benitei;e, mladičkého dělnlka - alfabetlzátora., pověsili otce devltl děti, bývalého bez. zemka, který ted' k pOdě měl dostat i nádherné tafemstvi plsma. Zabijell tedy I fáky. Za ětyl'i svobodné roky spáchala Kuba celé desatero hlavnfch Míchll, které zni kapltalistlcký katechismus: Hl'fch prvnl: Revoluce dala Kubě opravdovou svobodu. Hffch druhý: Vrátila peonllm pOdu . Hl'fch ti'etl: Znirodnlla tovirny a banky. Hi"kh čtvrtý: Zrušila pravidelnou armádu starého typu, armidu nafoukaných oflcirll. Hl'lch pátý: Nihradila ji ozbro-

Jeným lidem, aby mohla vzdorovat „červi„ tlobě .

Hl'lch šestý: Buduje vlastni prOmysl. Hl'lch sedmý: Naučila lid čist a psit. Hl'fch osmý: Hrozný hl'lch: Je to rudá revoluce!! Hflch devátý: Lid ji miluje a vili ji. Hl'lch desitý, poslednl a nejstnšnějlt: To, co se stalo na Kubě, obdivuji a touff nipodoblt mlllóny děl­ ných lidi v celé Latinské Americe . Kdy! tedy byly ni jedné straně sečteny všechny hrfchy revoluce, bylo na druh6 strani zJlftf:no, fe krutl „červi" s fervl morilkou mohou sice povlslt Ješti desftky učl· telil a fákO, upilitvlechny obchod nf domy na Kubě, zničit další lodi ale vlastni m i silami revoluci neznič!, protofe, Jak l'lki kubinski Jpaněl· Jtlna, „Revolución va" - revoluce je na pochodu. Na vfthném pochodu. A tak, kdyf prohra „červil'" byla zcela zi'ejmi, stalo se to, co jsem pak na vlastni kllfl ufll 1 NepH.tel6 Kuby se rozhodl! pi'e· stat počftat s tlm, fe by kontrarevolučnl flvly samy tmf:nlly chod události na Kubě a sami otevl'eně poprvé vstoupili do hry. Hry, která se ted' měla sdt pro Kubu jejf zkouškou nejtěllf; jmenonla se „B I o k i d a". Za dva dny po m.Sm pi'lletu sl to slovo opakovala celá Havana, celá Kuba, ale ne se strachem: s odvahou a vfrou v pH.tele. Čt kotloweNko v Havanl

Na nejdlllefltějším kubánském letišti José Mart\ v Rancho Boyeros nedaleko Havany jsem pfed několika týdny vystoupil z letadla privě den pl'ed tím, nef byl tento ostrov obepnut clonou nepl'átelské blokády. Stejně jako ostatnl Čecho­ slovici v letadle jsem sl pflpravil pas a sebe jsem pl'ipravll na pravidelné obtffné martyrium pohraničnfch formalit . Ale pasovl a také celnf úi'ednfcl, Jakmile uviděli prvý dokuments Ivlčkem , se usmáli a l'eklljen: „Á - Checos - pasa!" A tak jsem absolvoval celou pohranifnl kontrolu dlky jedtnému souhlunému pokývnutl hlavou : „Sl - Checo" „Ano, jsem z Československa" ...

A brxy, privi v tkh pro Kubu a Kubánce tak vzrušených dnech, Jsem zvlišť silně pochopil, jakým opravdovým pasem k dOvUe a pf:i.telstvl KubáncO jsou ty l!.tyrl hlásky slovlčka „čeko", do kterého 1ůllla kubánski španělština mou vlast. A „Checo" - Československo jsem pak potkával v Havaně u.kl'ka na kafdl§m kroku. Z letišti doprav! cestujlcf do Havany československé autobusy škodovky. Cestou z letiště sl povšimneš nejprve poutačG, které volajf: „S Československými aerollnleml do ~tyf svl:tadllOI" A v sa· m6m srdci nov6 Havany, na ruln6 23. ulici ve ftvrtl Vedado, majl ČSA svoji kancelál'.

734

VTM

Ale Československo nenl s Havanou spojeno Jen vzduchem . T1U maliflotllafeskoslovenských nimol'nkh lodf ůflnni pomthi rozbíjet Izolaci statečnt!iho ostrova. Prbi ve dnech, kdy byla nimol'nl blokida Kuby nejcttelnijlf, Jsem četl na prvt!i strince denfku Revoluclón výrazni vyuzenou z:privu o &lskovt!i konferenci na československ6m obchodn fm z.utupltelstvf v Havani, na nff obchodnf pl'idilenec nall republiky oznimll, fe od nynijika budou dvi plavidla Československ6 nimol'nl plavby urfena výlufni pro dopravu zboff pro Kubu . A u nUollk dni pak skutefoi v havanskt!i rejdi zakotvila lod s lervenomodrobflou vlafkou , kteri mila nad.dl dOvirni známt!i Jm'no „Kladno„ .

Jak nb znoji V Havani Je I Instituce, kteri bezprostfedni sloutf KubincOm , ktel'I se chtějí s Československem seznimlt Ještě. 1'pe. JmenuJe se „Can de la cultura checoslovaca", „OOm československ6 kultury" a Jeho l'ed itelka hispanistka dr. Prokopovi pečuj e o to, aby se Kubinci o Čes­ koslovensku dozvidill opravdu co nejvfce. Tecf privE OOm československt!i kultury pol'idt v Havani výstavu o československt!i lldov6 armád ě. . NaJe armida mi v Havani vObec dobrt!i f m6no, dobrý zvuk -doslova. Vyipíval ff ho tam Armtdnf umilecký soubor Vita NeJedl6ho, který se vritll z Kuby pfed nedivnem . Havai'iant!i miluj( Jelti dallfho Čechoslováka v unlformi - podplukovnl b Emila Zitopka. (Noviny ovlem nikdy pflf Zatopeck , a mimochodem Mandltk tu nenl Vll,m , ale Wllon.) A pak se jelti hraff v havan~kYch kinech českosloven­ sk' fllmy. V dchto dnech tu kupfrkladu slavl vellk6 ůspichy slavní Radokova „Oaleki cesta". Za výklady knlhkupectv f uvldfl ve Jpanilltini Kavkovy „Oijlny Ceskoslovenska", Na unlversiti jsem pl'I studiu Indiánských kulturnlch p l'edmětli v Museu Montané potkal asistenta bratislavsk' un iversity, a mezi studenty po celé Havan ě mi za tkh pár dni , co jsem u.dy, zastavilo uf nejm6ni deset mladých KubáncO , ktefl studovali v Pran, č l ktcl'I se v napafedelské Fatl'e zasvěcovali do výroby plastických hmot: potka.I Jsem slidka. , který se učil v Pit.n i val'lt pivo, a technika, který dokonce (a to Je pro

• Hlavni mltto SrHllla, o l•hot ttll.'f'bl 'I'• vnitro• uml ro1.hocfll •ra.d lcl Jll 'f' r , tOt,ml q,uJmo!olt kNh o prómlnt kolem 60 km, a nep„•ihn• prf ttlkdy Ylc:• nel SIO 000 obrnt•I Yl•tnl tPI okraJoYfch ml1t•l•k Jllanaltlna •••I t S, Sobradlno • 21, Ga!olna • 10 a Taina· tlno •Hl 40 titlcl obyYatel.

• Svérizná politika Brat.Ille je výsledn ld slofi· tých vnltfnfch vz:tahO: v kafd6m pl'fpad ě chce současná brazllská vláda pfedlolit osmnictému Valnému shromifdin f OSN nikteré podnitnt!i návrhy , Jel mají pl'lspět k uskutečninl současných cflú Jeli zahranlčnf politiky, a bude uvalovat I o pl'edlofen l návrhu dohody o dkazu podnmnlch jaderných zkoufek nad určitou výbufnou silu , o nivrhu obsi hlého projektu celosvi tového paktu o n e útočen í I o projektu vyhlilen f Latinské Ameriky a pod· pory dalflch t.emf - Bolfvie, Chile , Ecuadoru a Mexika - bez.atomovým pásmem . • Pomalu i• Yldlt, jak•• 1aulo - rytlr pamp1, "&& · mldllec 'I: úrodnfch ro'f'ln a dllnlk potr&'f'lnihkfch nebo prQm1lloYfch d'f'odó - 1ůYaff llnitell, P'•trihJfclm i Ynlt,nl I YnfJfl tYUno1t lrullle. Ta mini .... , ho1podir· 1ky I polltlck· podN:ir:an• pott&Y•n l y poltoj n&cfomltl • íilalnl pro•Podn•ho t.:ir:amnlho celku, ktarf I• ho•pocfif• 1ky urlltl a nlkt•r'fml „„kty ••' uhf'&nllnl politik„ n•popfntelnl Yftnamntm wkaut:elem YfYol• JIJnfho kontin•ntu Kolumboya • V&1pucclho No••ho l'f'fta Y najbl!Ulch letech , (yh)

• ltuflUa • n•Judlho ůpadu •rullle 1.do•lfemú hl.,.ka a lf... 1 .1.bar• ftA pera, u1wnwd do f"rforo• nn4iJto noanlho dt"pl, a ltbow s 1tnl•1nlch plodA n•nu•nt •"'•ma11t. lu„ltkf Hom•r tiy 1p,_.I Nce Md•'Mm-JakJan •edoual fa c k t m•ndr(ar.t.lnt nal••••kf'inl)atdo Jlh•&l'f'terlcltfch 1„a ••• • I- Pl'e• phky pi He Copaokna Yaf'la pl'lJarnn; proud vrdwchw, oc.hl•••nf nad vodami Atla11c.ikw, • prJn.ill no ... ou l'f'llett ••• Kterou tYIP :ir:aml Pl•"'•la'f'wlel:tf'On•oYI 1nld'4id6'f'b namohWm

p,...

„.,.,

~br.in

Pro 1oust1•11• uudhun jihoamerlcki problematiky do· porut"ujem• prayidalnou btbu dob'• dil1n4iho llsoplsu „luinski Amerika" a bohat• prameny knlh0Yn1 NbritkoY& mu1.1.1, Batl4imski n,m. 1, Praha 1 (mimo pond~li i• Ott•hno dennl od 1 O do 18 hodin).

Kubánce tuze exotlck6) zkusil v Jesenlkích , jak f ikal. „Jexd it po sn ě hu ". Noha to ovšem nevydrf:ela a tak se lyial' ze slunečného ostrova dostal do bruntálské nemocnice , kde se prý vellce umiloval do jedné oJetfovatelky •.. V Havani' jse m potkal Mexičanku - Soledad Ruz, s kterou Jsem se spH.telll v Praxe a kteri tecf, kdyf uf absolvova:la prafskou AMU , pomáhá vytvil'et herecky kolektiv prvého havansk6ho Nirodn lho divadla. Tolik tedy mim e v Havaně pH.tel a inimých. To pl'itelské slovo Checo , slovo, které ml pfed několika dny otevl'elo bn obtiff a bez formalit na letišti cestu do Havany a na Kubu, je v Havani a na cel6 Kubě nejlepšfm pasem , neJlepšfm prOku:em. Prťlkuem, svid čldm o pl'ítelstvf, o věrnosti , o společné věci .

(Pokrafovinl

pfl!t ě)

lWe

l

e

JADERN~ ElEITRÁRNY DO DRUH~ ETAPY

Or

Týdenik vidy a techniky pro mlAdel v čs. rozhfue - Meteor - vy1lli kafd6 6terf na 1tanlcl Praha a kaldf pitek na 1tanldch Praha a RPD od t4. 30 do ts.oo hodin: ll. to. Po I y p I o Id I• - uienl znljfcl 1lovo, kter6 za sebou 1krfvi velml ullteln6 výzkumy. Tl'eba jak vyphtovat obPf Ped· kvllku nebo meloun bez Jader (PaprHkBrno). 25. to. M l i f cf pac I e nt I - dallf iút rozho· von\ • akademikem Ctiborem Blattnfm, tentokrit o houbich, kter6 nevldfme a pllesto nb neu1tile provhe)f. 29. t O. I' e r t p •k t I Y y fy z I k y - fyzika dnH pronikl do zllcladO struktury hmoty, aby odhalila J•JJ vlutno1tl a umolnfla leplf vyulltf rbnfch matorlilO (Paprsek· Brno). t. tt . MI U cf paci e ntl - zivlrelnt porad rozhovorO. 1 fedltelem Ústavu experlmentilnf botaniky, akademikem Ctiborem Blattnfm, o povolinf fytopatolop rostl Ino"kafe. 8.11. Listy z kamenn6 kroniky z kroniky, kterou mQlete vldlt po ce16 Praze. Poprv6 sl povíme o poloze a 1tavbich hlavn(ho ml1ta pfl pohledu z Novot„ něho livky. V pondllnf a ltvrtelnf Padl desetlmlnuto!fch poPadO vy1flime v pondilf vidy y ts . 30 na ČS t a ve ltvrtek v 16.00 na stanici Praha a v rozhlase po dr6tl. Al do konce listopadu u1lylfte dal U pokra~ovinf serlilu z. historie 16kafstvf nazvan6ho Ta I e n l pr o t I b o I e • t I.

Od apultfnl prv\ Jadunf elaktrúny ne svitl, ktad at'1•Jdd: •pulahlhl pracuj• v Obnln1ku ned•lůo Moakvy, n'• dfU necelý ch deset lat. V tf dobl llo ve av&i o proUw.6nl mofnoall exbtence a 1pl',vn6 tecb.nlckf fwikc.o Jadunfch safltenl nlltollk.a dJr.Jadnlch lr.oncepcl. Vyr(Utaly v'flr.onam mal6 jadernf elektdl'ny a tzv • ..eaktororov6 experimenty, kteri dna• Jlf patfl do pr v 6 •ta p )' vfvoja Jadernfch elekttúen. UltAxalo H, la podle fyallihtlho ch... akteru ltfpn6 ru.kce. podle volby modar'· toru a chladlva J• moln6 pra.ktlc.ky 1tavlt ul dvacet r6xnýcb koncepci Jadernfch reůcortl a elektrúen. Vltllna a nkh Jll byla provlhna. NeJsd.afllaJll koncepd, zejména eo do apolabllvostl, ae ukúaly b~I~ a franeouuk.4. Jadern6 eldttr,1'111 modarovao6 palltem a aovltů.f a amartckf: vyd:lv.j(d Jako moct.r•toru a chluanl oby&Jn' vody, U tich.co ufbenl bylo mot.no pHacouplt do dr u h 6 e t •· p y, tJ, k vfltavbl velltfch alekt.r'"-n prCU:Dyalo'+'fho cha.raktena o výkonech od 200 MW do 100 MW. N•Jvkll •l•ktrúnou J• nedbno apultin' brltsU Jader· ni. el•kll",rna v HJ.nJr.Jer Polnc (vb bar„06 dvoua:trana). Tecludclr.6 I ekonomJc.k6 parametry elektri.ren tohoto t)'pU Jtou Jll arovnateln6 • moderotmJ. tepelofml V•lkoelalr.trárna.ml. Do•ud neol vyhiena otibka. 1rtfff u atavh.:fcb typé bude vfhod.nftl:I, neJapolehlivlJll, • nejlepll é&oot1U a a MJmenilmJ nWady na vyrobenou kllowattbodinu.. Pfedpolr.1,dalo M, la Jll v pfllUm l'OC9 •• cena „atomovf"' kllowattkodlny V)'rovn6 u n•Jvftllch J•d.ernfch elelr.trúeo cenl ldlowattbodlay '& modernlch uhelntch elektl'úan. Oollo vlak k nelelr.an6mu rO'&voJI • a.bo1pod,rnlnl tepel• nfch vcllr.oelektr'-ren a tak ani Jedna s 86 Jadernfch elekt1''· ren, lr.teff budou b11c.m latolnibo roku a• avftl v prov0t1a, nedout. vyrobit ldlowatthodlnu eldr;trlcli.Qo proudu levafjl ad modernl tapelni vallr.oclelrtdru.y atavb' pobllb dolé. Nhory enerptllr.6 &na&ll UH. vleobec.111 vlak uauwja, h Jadern6 elektrúny atavln6 v roce 1970 budou Jll urěltl ekonomicky vfbodDfJll nel „uhelA,„ kooku.rencc. TJm wtoup( vývoj Jad.erofcb ele.ktr6ren do tfetl vfvo)od ecapy, pH Dli dojde k JaJlcb rycb16mu rotvoJI tů. aby pravdlpodobnl od roku 1980 krjly vdkerf pff• r6.atů va avltov6 apotfebl elelttHnr.

„

„

Nin&....._.. -..1"6 elelrtr6rna flnl M ...,.Ndpeidnl od Hoň.,., a }ejl dota prrnl l11ak111urbl· ...i• 1'fkoa ,o 100 DOO lr.w budou diny do IH'OVO&U ld1I ...... YIKhlt1' wfto'lnl lff'OC9ll' )Mu ftuny .i.1r.tronk0Yfrnl ,.ar.u. llektrirna IMHfe poh&tlba plyriem a maaut•m.

7J6

YTM

TECHNICKÁ ZDOKONALBNf Aex velkou Jadernou elektnirnou neltfpe ~Je ne.o obylejnou alotltost tohoto «nersetJc.k6bo saffu.rú. Ukladn.l nevýhodou Je, fe reaktor pfn vlechnu svoji alolltost ne•mi uhHt ch.ledlvo vfca ne.I pfe.a 500 'C - hrosf nebezpel.I, fe poprubJI pallvovii ll6nlr.y. P'ra vyroben.I. ve alolltých seoer,torech nemile proto doa'-h.aout taltovtho pfehHtl, aby zfakala tlů a teplotu,• Jaltou bot1pod,rol pracuj( v.ni.• turbotou.ntoJI, Proto napf. v am•rlck6 jadarni elektr6.rni v lndJLO• Point Y)'rGbeo6 p'ra a Jadeftli: elektrún)I Jeltl phhffv' naftov'ftnl hoNky a dm XV71uje o % fefl vf Ir.on. V dokoni!ovani bHoJanU atomovi elektdr·

„

„

ni v SSSR (vb VfM C. lJ/1961) H bude pi.ra pfehffvat pffmo V HŮtOl'Uo Jed.ra.lm se dk.l•dnlch probl,m6 J1ou tedy pallvod l.IÁllky. late:nidvnl H ůoumaJI molaoet.1, fů. J• zdokonalit. Tn, hloubka V)'holenl Ul'Uu H Jll pfhnlvl depluJ• u vltil• 117 •ldrtr6rcn. Nyal Id• o V)'hlcdi.rů .UUn. Ul'anu a povlůo-­ vlho m•t•rl'1u. lrtnt by odo1'"al 1polehllvi I V)'Ulm teplot•m a a nim.i aouvlMJld rakryatalbacl u.n.ou. v urtltfch teplotnlch obl„tech. Ncd•vn• lonlercnce o tkhto ll.6nclch v P..ue prolúal•• te budoucno1t m•JI teJmfllll lil.al)' s karbld6 wanu • ~16.a.k)' l.aHmJclf, Jr.ted by umolAJJ.y teploty al kolam !000 'C. Mlato parnlch tu.rblD a alolltibo vodnlho hoapodůatvf Jaderofch elcktrirea. by pů. llo pou.tJt pl)'novjcb tu.rbla hnanfch thav:fm cblad.ldm plynem, uJmfn.a vod.Otem nebo hfll•m. pflpadal rlabec ocht,.... alt tot!"' ele.lttriluaaUi eoustroJI • nahradJt J• V7viJH;fm.l map.etohydtod.ynamJclr;fml 1ener,tor7 (vl& VTM f, H /61), Z tav, vysototeplot.alch ruktor6 uuJela uJmfna koncepce •merlcltfho nůtoru TURRBT • nepokryt:fml palivoy:fmJ ll'-iky • 1rafttu aapultlniho u.ranovou aoU. Člhky H po vyhohal v reaktoru 1p'11~ a popele " chemicky oddlU VJ'hohlf W'U od otnvntcb ltipa#cll 11plodl.n a po doplaitů &retvfm uranem H vrad 11plt do realtona. Tlm b)' H devnllo odatn6odn1 ltfpafch produkt6 0 lt•r' dtd.nl tdraluJe .,.robenou atomovou kilowatthodinu. Snahy okomtrukbf :r.Jeplan1.nept.apojov.6nlm dmychadel• paropner,tory v Jeden celek. JedaoduiH a apolchllviJH stroje na vfmfnu paliva, fednookrubovikoncepce elektrúen, kdy púa vz:nlU pffmo v reaktoru apod •• ad.u sdc vahl•d•m ll obllraoetJ problimu ani V)'fmenov•t. JADSRNe PROGRAMY V aemk.h. kde f• nedoetetek dom,cfcb paliv• jcJlc.b. «.na vab.ledem U avfhnfm. obtllfm pH tHb6 nebo d'1kov4 doprav! roete, H budov'nJ J•dernýc.h dektrúea 1talo ailJr.l•d· nim plllfem budoucl ener1ctiky, T•k tomu Je ve Velkli Brh.6nlJ • Francii a konec tonc6 I v CSSR, NDR a maoh• Jlnfcb menllcb lt'tech. Z i.bulky pfehledu svltovfch elek-

1 -

Na „athle" Jederniho rcaktoruJ Jef'b UlunuJa pallvov# llbal a nfkollka deaJtek uranovfch trubek pokrytfch slrbloyem.

2 - ~.~:•;.r,i~!:~~T.6~d~fdi~~«!l;l:~~:Jd; pohocllnf doepitý llovlk. 3 - AutomatJclty ovlildaa.li pencffovi dveh cb.riaf pfútup do tkh Ued rcaktorov6 haly, kde broaf nc.bnpeěl radiace. JADIRHll RLE.KTIÚtRNY PMCUJ(Cf KONCEM l'lOKU ttU

Mino (rn1lkl) Bel&I• 11HW Francle 304 MW

tdMD Je deJmf, le Vetu. Brh,nJe atavi utlm aeJvltl( Jederni elel:td.rny, Do roku Ut10 chce kaldfm t'Okem uv&t do provozu Jednu velkou Jadernou clektr,rnu, Naproti tomu v SSSR a v USA, kde J1ou Jdtl obroVIU xdrofe nevyu.fltfch levnlJl1ch ener1U 0 vf'lloJ Jede.mých elelrtd.ru 110u1tfedufe na perepeltlvy ptlltlch desetllctl. Amcrlc.kf pro1ram Je ve novnAn.i H eovltlll:fm roxtffltlnlJll a 1ledufe 1plie preedtnl clle • molno.U npor tu. (USA fit •~ortovaly prvi Jedcrn' elclrtri.rn)' do Bel1lc e ltillle • -Y• enll&a od1U•nh brlbkou konkurenci, ltcr' se podafflo xa.Jl1Ut dodhku Jadern:fcb cle.ktrilren do Japonska a Ind.Je, fit dvalu-'t• anJl.lly cenu obohaceaf.b" J•dera4ho p.Uva pro tv6 typy re.aktor4.) Sovitak:f Jaderaf proirr•m ale.duje nllr.olll úklednkh typ6 • uhrnuJe I pro1rem 1t,t6. 1ocla1Jatlckfch seml. Proto napf. nale Jedem• elelrtr'rn• atavln' v Bobwů.­ ckh na Sloveneku (mimo Unii - podle n4.aoru brlukfcb odbonúk6 - petH pouliti tHk6 vody• plynovfho chluea.l, lterf.ho tu bud• pou.fJto, mul nefsnadnlJll amlry v#voJ•) podttetnl Ull napf, od Jadern' elektr.Uny • vikonem 'lO MW, kteril fe pHpravene ke 1pultinJ v NDR u N..a1lobaow a m' tlalovodo.t reaktor. Pro1ramy ae Uif I podle toho, ade dotyb' um6 Je technicky aobhtalnil (to Je nepflklad Kanada, lt'1le, Jepon.to) nebo od.ll.un.i. na vleuran.nou pomoc, Jako Je napt. Ind.Je, V NSR, kde ae ayal rychle buduj.l Jadern' elelttr,rny menlího lYP"7 fllOU uae hleval pohnutkou Jaderaiho pro1remu cl.le eq,ortnl. a vojcnel' (mob• plu.tonla), P.rvn.lch 476:J MW, lMtalovaa:fch v J•dem:fch elektri.rn•cti. ktcri budou koncem tohoto roku n• avltl v provozu, Je pro-lim Jen domkem procenta vfkonu turbosou..stroJ(, urnhtbých ve evltoy:fch tepdnfch a vodnlch dsktrilrnilch. Zltu.lenoatft nimi otevlreJl celtu mohutni atomovi techn.l~ ce, ktcr' H: roavlna v pffltlch deHtlletlch. INt. JAN TŮMA

„

„

ltill• 4lOHW

Japon1ko 1SOMW Kanad& lOMW NS. 30MW SSSR. 975 MW

USA 1080 MW

Vefkl Bridnl• 1763 MW

Du um 1puJdnl

Elektrkkf ytkon MW

Mol (dod1ly USA)

1962

1f

M1rcou1e(G-l) Marcoule(G-3) Chlnon (EDF-1) Chlnon (EDf-l) Lldn& (rBrh,nle) G1rl1llan1(IJSA) Tokal Mura (r Brldnl•) Ontario (NPD-1)

nsa

32 ll 10 170 200

Kall(USA) JOlk:h Obnln1k Slblr I. Bllojank Voronll Ulj1nov1k Shippln1porth Yankell Dresden Enrko Ferml Indiana Point H'llam Pithflnder Humboldt Bay Peach Bootom Plqua Elk Rl.,.r Bla Rock Point Siouxf1ll1 C&lderH~ll

Chapelcro11 Bradwell Berkeley Wlnd1<'llle H11ntentort Hlnldey Point

19.59

1''1 t96l 1963

nu

nu

230 150

1962

20

19'0 1962 1954

15 15 5 100

1958 19U 190 19U-4 1957 1960 1960 1962 1962 1962 19'2 19'2 19U 1963 19'3 1961

1963 1956 1959 1961 1961 19'2 19'3 1963


50 100 150 190 100 160 80

„ •o 50

1l 12 50 60 180 180

JOO

175 28 300 500

C.lf IYft 4763 MW

VTH

737

ti

„ _ ....... „ ......

--=...____ ,r:=-..,.,. . . ....... , . . _ ....

tt--llrJt...-. . . . . .

11 ................ ..,.. .......

1J-wlllf......, .............

,,_

14

.._,

,, _.,._.,•.....,..llúlli ................. ,, _.... ..,pro......, .,,,._ ........... .,............,"" ., . ....,„

o

o >W

>

ZjednodušCme-11 celou problematiku, abychom se dopátrali jeJfho Jádra, dospljeme k pofmu n e f i do u c í ot Iho t n Inf. Je nezbytn6 t1eba.abytako-

v! tffld situace byla ze flvou. odstranlna. Toho lze dod.hnout úsadni Jen dvlma metodami, nepalfú.me-11 metodu thtl, proti nff bojujeme a kterou chceme 'Vy„ mýtit. Prvním zpGsobem, hlavnfm a nejdOlelitljlfm, je uskuteči'k>vinf pofadavku, aby se otihotnlnf stalo chtlným, f:ldoudm. Znameni to vytvoflt optlmilnf podmlnky pro uuvfrinf ma.nfelstvl a poletnou rodinu . N61efftýml podmlnkaml neroxumlme jen hodnoty hmotn• (bytovi výstav~a, výše pffjm~ ap.). Velkou brzdou populalnl politiky Je totlf sobectvl manfeló, Jejich stupil\u)fcf se n(roky, JeJlch touha po pohodln6m flvoti v luxusním kom„ fortu . Takovl. manfelstvf zOsúvaJf bucl bezditn( nebo „plf.nujl" neJvýfe Jedno díti. Takto ovlem význam J'lzeného rodlěovstvl ch,pat nelze. je proto nal6havi tfeba vyplstovat v mladých lidech spri.vn' úsady v poJetf 11vota, pfesvidClt Je o tom, v hm tkvi Jeho smysl, fe Jeho naplnlnl Je privi v ditech. Hovoffme proto vfst,lfnl o výchov i k rod I ě o v st vf. Molno JI označit Jako kHč k ůspUné populaěnf politice. Na tomto úseku se stfeú.vime pfledevlím s problematlkou dosplv•nf. Je naprosto nezbytn,, aby se mlad6mu ělov5ku dostalo sprivného poučeni ve vfech od.zkf.ch vnahG obou partnerO, tedy I o flvoti pohfavnlm. StHeJnlm ókolem výchovy k rodičovství Je dlené dotv6'enf charakterov,ho profilu mladé generace. Nelze podrobniJI roxebfrat tuto aktu:llnl otbku, ostatni se 1 nf setkiv:lme dennl na strinkách tisku , v rozhlase, televlxl, fllmu, divadle I llteratul'e. Jen tolik je tfeba ffcl, fe sl sůle nal6havljl uvldomuJeme kolektivní odpov5dnosc cel,ho starffho pokolenl za mortlnl výchovu Jeho núledovnfkO. V prlrozen' snaze mládl hledat a napodobovat vzory je nejen nebezpečí , ale také tak usllovni hledané východisko. Druhou cestou k tomu, aby nedošlo k nelidoucfmu otihotninl, je a n t I k on c e pc e. V pfesn6m pfekladu latlnského terminu Je to zábrana oplo:z:enf feny pn pohlavním styku. Molno ffcl, fe bez; antikoncepce by nebylo mofno uskutečnit myšlenku fften6ho rodlfov· stvf. její význam Je I v tom, ie prlspfv:l k vyrovnanosti manfelského soufltf. Antikoncepce Je klaslcký pflklad toho, Jak věda dovede vyfešit mlmofidni niroěný lÍkol. V zásadě Jde o to, zabr:lnlt set.kin I mufské a fensk6 Ú· rodečn6 buňky (S)ermle a vajíčka) . lze toho dodhnout v podstatě dvima zpOsoby, zalofen9ml na odlišných prfnclpech: 1. spermie nesmí vObec proniknout z pochvy do vyllfch oddflO vnltfnkh rodidel feny; buď musf být uchy· cena spermie v okamflku, kdy opouštf pohlavní llstrojí mufe, nebo pfed ústf kanilku krlku dl:Johy postavlme pflekifku, nebo spermie musf být xnelkodniny, tj. zbaveny sv' flvotaschopnostl; 2. spermie mOfe proniknout do vyšlkh edff vnltf'· nich rodidel , ale nesmf se setkat s va)fčkem. Prostfedky pod 1. natjv:lme ochranou mechanickou (pryfové membriny) resp. chemickou (antikoncepční felé) . Uffvi Je obvykle Jeden z partnerO a pOsobr pHmo pf! pohlavním styku. Mohou se poulit I současni: . Prost1edek pod 2. pOsobí nepHmo. Tento zpOsob mi velml dO:myslný princip: dsahem do sloilt6ho syst,mu flb s vnltJlnf sekreci zabr:lnfme ovulacl, ti . vypuz;enl vajlčka x vaJečnfku . Úělnn{ substance Je v tableti:, kterou fena pravidelni kafdý den uffv:l. Prestane·lf tablety brit, doJde opEt k ovulaci a pak je zase otl:hotninf mofné. Vic ovšem nenl zdaleka tak Jednoduch:l, jak by se na prvnf pohled zdilo. lde:llnf anttkoncepěnf prostfedek musl totlf splňovat 4 z:lkladnf pofadavky: musl být neškodný zdravf, musf být naprosto spolehlivý, Jeho zpOsob pouliti musl být jednoduchý a musf být vlem lidem snadno dostupný. A pr::lvi tato poslednf podmínka zatfm nenf splni:na, ponivadl výroba jedné tabletky Je velmi n'kladná. Také není dosud zcela Jisto, nem:l-11 tzv. vedleJlf účinky, I kdy! v nEkterých sdtech se tento prepar:lt Jlf dostal na trh . Věda se zabývi problémem antikoncepce Intenzivni: d:lle a podafllo se jí na)lt I fln6 zpOsoby, kte· rýml je mofno úělnni zad.hnout do sloiltých dEJO vznikání nového !Ivou.. Zabývá. s~ napf. mofnostf zabrinlt uhnlzdi:nf nebo doclllt odumJlenf valfčka flf oploxeného. je-li výchova k rodlčovstvl v úěeln6 reiulact populace metodou nepffmou, je antikoncepce metodou pl'fmou.

740

PRO V M NA SAL MUDr. M.RISTIA

Společnost vid i v dětech svou budoucnost a vynakládá nesmfrn' prostPedky k :rajlltěnf jejich zdrav,ho vývoje. Ale nejen to: sd.t pfejfmi dnes odpovědnost u osud dítěte ještě pfed Jeho na.roxenlm - pitčf o fenu těhotnou a rodfd . Kromě toho soustfedufe vešker' úslll k tomu, aby se u nás rodllo děd co neJvfce. Musíme si totif uvě­ domit , ie teprve tfetf d(tě v rodině znamená absolutnf pflrlistek v počtu obyvatel. Souhrn p1fmých I nep1fmých opatfenl vedoucrch k tomu , aby počet děd stoupal a aby zdravě prosplvaly, nazývime populačnf politika . Pod pofmem rodlčovstvf roxumfme citový vztah, vě. domf odpovi:dnostl a plněn I povinnosti vůči dltětl. Nelze Jej tedy i:totoUíovat s pouhým plozenlm dětf. Nápli'í

pojmu

rodlčovstv f

Je urtována

stupněm

vývoje

společ­

nosti a nebyla proto vidy steJná. Úzce to souvisí s postavenf m feny. ješti v době nedivno minuté bylo flvotnfm posli.nim feny, aby pflváděla na svEt děti v počtu, který určovala jen nihoda, aby se o nE starala, vychovivala je a obsu.rivala pfitom domicnost nebo hospodál'stvf mufe. ZrovnoprivnEn f feny prlneslo rozhoduJfd obrat v uspo-fidánf rodinného fivota. Dochbf k rozumnému roxdě­ lenf pri.ce 1 sil, k uskutečni!inf vyvUeného fivota vdfemnou pomod a podporou. Technický pokrok, ve,ejné slufby a výstavba nefrůtnf!jllch soclilnfch nl'henf pomihá zvlidnout všechny úkoly, pl'ed nH Jsou muf se fenou postaveni doma. Pl'l tom se respektuje nirok obou na vzdělin l , kulturnl vyliti 1 na odpočinek . Soubsně vlak to znameni, fe nový xpOsob flvota nelze uskuteč­ nit p,I rodině o neúmEmě vysokém poltu děti . Společnost stojf tedy dnes p,ed úkolem regulovat populacl směrem k pffrOstku a současn5 umi!it I vyrovnivat pHpadn' disproporce . Takovou regulaci nazývime 'I f zeným (plánovaným) rodlčovstvfm. Nejen my, ale celý civlllxovaný svět flell dnes tento vysoce dvafný problém. Jeho slofltost Je specificky nhn! v rOzných oblastech pfedevlfm podle forem stivajklho společenského xrrzenl a ovšem také podle ekonomických podmfnek. Také zde musf pomoci na"zt schOdné cesty a 6člnn6 metody k l'fzenf populace věda. Vyplývi z komplexnfho charakteru celého problému, fe fešenf tolika otbek vyfadufe spoluprkl nejrOznEjškh vldnfchoborO. Podftrsetu ekonomie, sociologie, pedagogika , biologie, med Id na, chemie a dalši . Výsledky bidánl Js.ou obsafeny nejen v nesčetných publlkadch, ale zabývá se Jimi I vrcholn:l organizace, nesouct nhev „Metln:lrodnífederace pl:lnovaného rodičovstvl", jejlf poslednl z:asedánl u 6častl delegitG z celého svita se konalo vDillfvr.1 959.

VTM

CE

Je reilni nadiJe, fe obima zpOsoby bude molno pledeJlt tomu, aby tlhotenstvf mohlo být neUdoud . Nebude tedy v budoucnu Jlf tfeba uchylovat se k zpílsobu detl· mu, kterým je u mi 1 6 pf e r u I e n I t l hot e n. st v I. To u nis dkon sice pJ'lpouftf, ovJem Jen ve zcela

pfesni vymezených "P• fečeno omezených pJ'fpadech. PfedevJlm tehdy, dofde·ll k otihotninl feny nemocn•, jejif t:dravotnl stav by nesnesl nf.rok, který tlhotenstvf klade na ora:anlsmus feny, a zdravr nebo flvot feny by byl ohrofen. V takov6m pffpa.di Je rozhoduj(d posudek i.kafe. Oile se utnlvi tihotenstvf Jako neUdoud

u feny, kteri mi tfl a vice dft.I, nebo bri.nf-11 narozeni dftlte okolnost, kterou nelxe odstranit. Souhlas k uml· "mu pferulenf dhi vidy zvláštnl komise, kteri dOvody prozkoumi a uviff , Komise velmi pnsf\I hodnod ty pffpady, kdy otlhotněla fena poprv,, pfledevšfm Je·ll mladi nebo mladlstd.. Operace, kter' se fena musf podrobit, Je vfdy spojena• velkým rizikem. Tkvi v tom, fe nikdy nelze pfedem vyloullt nebla.h• núledky, kter• vedou k trval~ a nevyl6člteln• neplodnost!. Legallzacf uml"ho pferuJenf tihotenstvl sledoval dkonodirce výlul!:nl Jen ochranu z:dravf I flvota feny, ohrofova· "'ho drlve pokoutnl providlnýml dkroky. Ty Jsou dnes postlhoviny neJpffsnljJlml tresty. Pouh• nahl6dnutf do te" t'to vysoce dvalm§ a slo· fit' problematJky poskytne jisti čtenifl dosti látky k pfemýilenf a vlutnlm zivlrOm. Znovu jsme sl mohll ovlJ'lt, fe vida dovede úl:lnni u.sihnoutvlude tam, kde J• toho tfeba . Nakonec vlak kl1deme k nadpisu na.Jeho l:linku otaznfk: RozhoduJe o lldsk'm flvotl skutelnl Jen onal PflpoJujeme seznam literatury, kteri dbi odpověď na mnoho d1lšfch otbek. Je k dostinl v knlhkupectvf nebo je mofno sl publikaci vypOjllt ve vefeJn' knihovně. Hynie: Oosplvite v mufe (SZdN Pl'>ha) Peter, Šebek, Hynie: OosplvaJlcl dlvka (SZdN Praha) Hoffmann, Klemm: Upffmnt!i slovo (Mladi fronta. , PI'> ha) Bartik: l:tenl pled manfelstvlm (Mladi fronta, Praha)

Aelenl ZaJlmavých probllmd z ~- Ji/68 ~Wš•:'ut~~n!:tid.". čitttt>o

u.hllku, ptie J. Mattt, tAk

Vfbuln# motor ••• J. Jahn z O.tr•vy pile: Ustupuje„-li plic pfed tlakem 1ptleofch bt.ndnovýc.h par ptilii pomalu, plyny ryc.ble cbWlnou, eůttčnl i uchheSJ netlsno.tJ pbtnkh kroutk6 • nrioej( dů . Od aaichnud par jlů..rou do zapilenJ vdkcrf 1mbi uplyne ji.lů dobe;, Pohybuje-Ji 1e pflt pHlit rychle, unikli nejvyiilmu I.latu. Pfcvodovka udrtuje optlmilnJ chod motoru.

ONlt O fA IOUT bd ANKITA YTt4 IU Do ludctl dtt6 po Yyjid tohoto lfsla V'TM 21/ 0 oddl*'• odpovldl "• oůz:lt)' prhll"1"ov6 1ovtlf"I a"k•t)' VTM t tU. Na ko„1pondanlftl Ilit.k nspllt• bu dsllího : t - kt•r6 dvl s otlltlnfc.h l ••k o 1Iov•n1 k f c h po•I· d•k •• n•l•lc.a IUtll)' • l - kttir4 dvl :ii: otlltlrifch hranllftlc.h Po•ld•k H vim n•J•lc.• llbllJ • ) - kt•"' powldka riltec:t•dm nellbll• • '4-kt.r6 povklb wOltee bJI• n•l"P•llunrori"ae S-~4ac.hce«tv I c•n•bom PoVI• d•1c VTH1 dopll'lta 1You llt.lr•ou adrHov, ponl pfil•pt• 1outl1ril kup6n a lhud ollf•ll•t• naJI r1dskcl 1 pozn,mkou „Anketa VTH''. Nlfeothky 1, l . J, s 41atýk1lltkhcopoYfd•k: l • 1 k o a I o v• nt k f c h 1 ESTA (v ?. 14--16/ 62) • HLAVA 1truč'"'

,,.,m

a•·

'"I

v•

~:gu;~:l~·;:!:lJ,~ť~~~~·~llCK~s~:~~i) s9v~Fg~r.;~

rz~ÍE~~~~t:L2JN•Á -;r1e~t':N~~Áf:1rJ~~LWv~H~~!! MAR~ANOV (8· 9/U) • POSEL Hvlzo (1'·20/ 61) • SÁJNS-

~~~c~ ~-1~.!:~~ ~Eti~~~~ '9,l-~>1L6tk:sL5i~~~~~ !~f:1~

• PÁD SOOOHY A GOMOl\Y (11-tl/'3) • SIGNÁLY ZMLKLY (1'-17/U); a ah r • n I č' n I c h J DENÍK KUCHTfKA (25·2'/61, t/U) e 111\AT~I (7-10/62) e Pl\OJEKT 40 (22·24/62} e NEOBY(:EJNÁ UDÁLOST (2·6/61) • M02:E$ Sl VYBl'.AT. IN (ts·1~/ 6_,,2) e

4

~D~~:v~\!lLl "'~l1Tč~~~~~::Jr~~,~~o ;>N~'z°"~~~) ~1~~~; K:rit' ~~;;~~U ('"~~~·c.A·~bttísD~~:~~6'6~ (1 t.20J'2) e KÁMEN Z PLAN~ TAU (10/U) e HROINSKf'

e1N (H-15/U) e LOVECKf INSTINKT (18-21 / U). ShromUdlt• sl p~lf„I pocftbnf povldkJ s poaornl I• jetel !•dnou proltlt•. T•P"• al pak H1urt„lf'l odpoYldl a odd/a.

t•J•.

Mutlh o'fhtn odpovldlt na vkc..h t o1'uk: pouli1t• 1outH"lho kup6"u ač'. t J / U n . 1 t/ U. Souclf9f kup6n VTH :1 ?. 16/U I• n'hr1dnl - vlnult• l•I tlm •vtm tn,m-ým nal>o kamar,dOm , ktaPfVTH pouz:eltov , aby e1tc,mohllzOla1tnlt

„

1

' ~.\ť0~n'8~l:.f..!1~' ~Í~~~'·M;'.;;'i'AiÁzEN DO SLOSOY.4Ní Y!LK~HO ročTu HOONOTNfCH KNll· NfCH A JINf"CH ODMIN . • A ti, kdo mimo ocfpodcfl na kor•1pondaftlnlm lbttcu t• soutllnlm kupón•m 11:allou dslllm dopinm nule ob.Ahleltl •1J6dfenl, budou 11:vl61( •yhodnoce"l a J•Jlch pH1pbky v «lku ntl>o zlútl uvafe/nhne. Soutllnl kup6n Ylept• na dopit, n• na obilku! • Ji! doJI' btnl odpoYldl budou cakl 1lo•o<winy • 'l6dim• k a f d' ho lt•niP• povld•k VTH, ab1 u nsll ank•ty ziU!a1nll a odpoYldll na otb.ky do ftrnictl cfnO. Hodni 11spkh0 va lkole I v poYo"nf P'•l• lten,fOm f'Makc.• VTM Naul•fon11lt• a neoilt• nim o J •dno t I I,, j l I 1 I a VTM r • d s k c • J • na m ''o c:hybljí<:Ul•la k doplnl"( 1i n • p lt t • na: Odbyt oY6 odd 11 en I Hf. Panski 8, Pnha 11 e ODP'OVIDI NA ANK~TU ZAŠLETE DO 14 DNO • klesl o ~st• - ů,3 m, Ille nespadl na obou stran6c:b 90utaml, lolco. modva mohla ph:jet. Ovkm v onf doW nemohla tůov~ rycho.1i dosihnout. Roh,b.k ••• feiil šc. Marko, 1tudujld v Senici, takto: BB VA TR ON VA LC lK..

TR

ON

IK

dvojl ldenf•

VJm• ••• te pffrnky AP a FC 1rinijf ťahd 60', protofe 6 AFC le ttojahdnllt rovnottrannf; jelikol jeho suao.y AC, AP, PC J1ou ai rovny, j1ou ťahlopHcbmi shodných hverc6. Tfl eou.rosence ••• ohodnotil M . K.reíbldl , uud. SVVŠ ve Stkhromk: • + b + c - .f,8; b - • - l ; • + b - c + 10; z toho -.yJde stilC sourounca 1<1, 1& a Ul let

:Uk)SV~~ • B~~fri.nb. Je ntmedcf vl~ mdJ P. Kniupa,

Odmlny zl. 16 dottaJi: Ad . Výrava z Lovotic; M. Špalkov' z Hor. Molt&ůc; J, Hlúnf z Tedr. Mlyňan u Nitry; K. Htivn•· lori, stud. 'Z KomJ.tova u ()pe'fy; J, Kratochvil, lil!. 8. tf. z Peček; St. HJava z Obnxnic; P. Burda• stud. z.e Lhoty p . Horami; Jar. Kurzveil 'Z. Vet. VleU.; Jar. Pci„ a M.iknltaj Lad. Gloser, stud.

kte~~C:-::.la~J:tt•~!ct~o~;~:11~: rM 6fl 8081 91086 7829 104682

68 8098 91023 788A ~

...

Spolit•Jte, ltoUk ~w Jun.s z Brna vypot:etl pomoci detumJnantCa, o nicbi se pJle v tfmte tf.Ilc VTM, te kostka vili 6 ks. 3 ka a koul< 2 q,

p,,.......

•

Odmlny :ii: č. 15 dostali: Pfemy1l Holub* ZDŠ v Plmii A. Hllttori, •tucL z Tre:nč. Bi1kup1c; ppor. K . Adamec z Val. Muiflt.J; D . V•chek z. Maldic; i.n:I. St. HUsta z O.u.vy 6; C. HH~ Jln z Bulenk; Boh. Kolesa ~c Kbel; M. Svlbod ze Zatce; Petr Matlu z Upan; M. TmlJ, lil. SPSS z VYJ. Mýta.

Aelenl ZaJlmavých p~obl6md z ě. 18/83 Jeda.o.6.lcovf motor ••• upili u 4 takty, tf. n. 2 oúBty jednou, ii•kra tedy pfukoti za 1 minutu 2000krit, plk M . Hik z TnunOVll. Sedm ~'p•lek ••• utpolidala lda K&ckovj, kteri 1e nene-chata ZDl! 'u, dokoace do tkbto t t I sprivntch rovnic:

•

a step.

Aelenl ZaJlmavých probl6md z č . 17 /GS Amorf:sú nerosty ••• Jsou batnri!, plk inf. Št. Hiisa z<>ttn.vy. Mince ••• m• Jmtno „průakf aroi", byla vydW v roce 1900 Vlclavem Jt. (1278-130&). Do hlemfldl ulit)' ••• npQl J. Matoulek a Pn.hy slova: pad'k - kopal - l•pb - silo - oman - nor - rap - pf - Ir. Vlk - zeli - Itou ••• ólohu sprbnt fdila n.1pf. Pnla Petrov! z Pn.hy 2 takto: Vyjeli pfcvezc:nJ vrlitili se na ptevoz !dali

t8. 1~ v°'. ~:j: ~ ::: t :I: ~ ::: :;::: 7 uj. - 8 zaj. l voj.

::t :~:i:

=

J zaj. 2 voj. 19 u.J. 4. 2 voj. 7 u;. 1 voj. 7 2:1J. Nhobenl (podle fcknf Ad. Vf'19vy z. LoV01ic: 271 >< 287 -11111.

•

Odmhy s ~ .17 dmuli. Z Grwsman z Hn.nlc; Petr Hynek z Vd. Lhot1; Vr. Kroc a Tiutni!; Jos. Komirelt ze Stfdic; J. SU.· ny!ndt 11: Olomouce; St. Hojek ae Suchdola n. Lu!.; Jin BcJchl z BorOV'I; Jar. Vh~ stud. SVVS z Pardubic; Lib. Oolebilov' z Brna; Ant. Kolomamik z Otročkov..

mazadla. Prlroda však dokázala pósobenfm vyso· kých tlakO a teplot spojit atomy uhHku do slolité a pfesné hust6mfflky krystalu s kovalentnf vazbou v tzv. dlamantov6 strukture. Vz.nlkl tak král drahokamll, nejtvrdšl l:.irý diamant.

2 Poznali Jsme, jaký vliv má stavba krystalu na vlastnosti pevn' látky. Metalurgové pP:ldávaji Jehl do kovll nepatrné pflmtšenlny, kovy I eg u j f, aby dosáhli potfebných vlastnosti, velmi pelllvě Je

Vlastnosti skutelného krystalu, s kterým se v praxi setkiváme, Jsou velmi z.ávis1' na poruchách jeho struktury, na nedokonalosti Jeho stavby. Pi'I nlstu krystalu Je vidy některé atomy nesprivnl :zabuduji. I v té nejllsdl látce Jsau obvykle stopy ne~lstoty - pPlmffenlny, které' Jsou zdrojem dalších poruch v krystalu. Nelistoty Jsou významné napffklad u polovodl~ů, ve kterých majt rozhodu„ ifcf vllv na elektrickou vodivost. {Na obr. 1 mono·

krystal po!ovodlee

germ~nlo) .

Poruchy stavby

krystatovémfffky ur~uji pevnost, napfiklad kovO. Rovnlf optické I magnetické vlastnosti pev·n ých látek jsou ovlivněny pi'ítomnostr poruch v krystalu. Porucha v krystalu m61e být znalných rozmirů. Na obr. 2 je znázorněnamflfka dvou U.stí krystalu, kteri Je uprostPed porušena - jako by krystal byl slepen :ze dvou pt.llek. Mezl nimi Je J•kés1 roxhranf. Nejde jif o Jeden krystal s jednotnou strukturo\4 - m o n o k rys ta I - ale o drii krystalová z r n a. Některé krystaly jsou sloleny ::z velkého poltu krystalových zrn v-zájemněpootolených. Struktura Je po I y kry 1ta11 c k á, Je to po I y kry st a I. Kafdý jisti •I, jak •ypadá uhllk. Nejznáměji! Je ten, který je v tulce v podobě tuhy. Krystaluje v lesterelné soustavi. Vzdálenost atomů v jeho krystalové mi'ill Je poměrně velki~ Vrstvy mohou proto po sobě klouzat. Proto uhlík zanechávi stopy na papffe, proto ulivá uhUku technika jako

742

VTH

"i' tepelně zpraco•haji, aby krystalická soudrlnost materiálu byla co nejvýhodnějll. Al se podaPl u oceli dosihnout ldeilnf krystal o· :: ~:~~ky, stoupne jeji pevnost jehě nejméně

0

Piio: lnl. Z. KAEČAN. Kr„!h

J. KREJČÍ .o. KULHÁNEK

~

,S ~

:ric

~

Pro VTM pile MILOSLAV KOCAR

m.úta ook.16d6me vel.U bmeo,y (hlt•, khmen). Na.U fantuJJ a v9tvarnfm KhopnO•· tem H mne oů.ladoo. Je.a pH l' tvofld pdcl ne.m1me. upom«Ao1.1.c, fc .a budeme cbůt do akvária dJvar. Soatlme ae proto wytvofi1 Jaltoud m.lnlatunú 16.M.u a volným múte.m. upTotthd a ned6v,me ty oelvltl1 kamen)' dophdu a dopr
KURS AKVARISTIKY

2

Velmi plb.4i Je ůdrlum, )•hol rozm&y jsou : dllb 50 cm, vfi.b. 40 cm a bloubb 30 d 40 c·m. V nim H Jti dobfc di udrtet spr'vn6 bJoloc:icU. rovnod.ha a dostat•bi V)'Jllknc ce.16 úd.bera vodnkh rosllln a cxollc-

VODA -

ktch t')'bck. Pro bH:nou vdikot"t akdrla •taB

k uall.lc..tú alr.lo f. d 8 mm alltu~. na dno •C..lf au.rod aklo ad a 3 mm sllnfjll. Talr.i llfka 6.bloviho ideu .c ffdl velikost! kottry a nati vltitn.ou 2 al 8 cm pH t1.le a.ti 2 mm. Pfllll

vellU avúia f f do norm'1nlbo byns DtbodL Tmo M a nJ.mJ manJpuluje a po 6ptném vyprizd.nml obytejni tetou a t.rri to dcW dobu., a.d se u.se .iib.nou. A kdyf dhodou takové ůvirlum prukae - cot se ncd' o.lkdy absolatal YJ"louěit - to ul Je menl.f iivdn.l katatt:rola. Tůovýcb 500 d 500 I vody loni n-oU povinnost. (Pfuto v4m mohu pro&r•· d.Jt, le &nim oU.ollk akvarht6, ktcfl maj[ ve avEm byti ův4.ria Jdtl o kapind. vltlL) Pro u:jlmavou a lnformacl u"'dhn tabulku db' pouflvan#ch a.kel (podle Lodentedta) pro nbnf velikosti akv4rll. Ooporuěull vlak nektfit a radlJI mlllmctr pHdaL Vflla v cm

„„

30

60 70 Sila

ůla

I

i~i~

Spotitejta sl ncJdfln, kolik bude zafiuné akri.rhun pflblllnf villt. Nemwl to být nlJ•k pfunf. Z..tklen6 koatz'•, plaek, nlJakf ten Umen • kamlnek,, voda. ToUk U101r•mll dohl'om•dy! Človlk by u.J.nevlf1L Tů po&ar! R•dlJI dil od okna. aJe v bfdfm pffp•df n• pe.vnou &álr.l•d.nu. !e t•m bude minl avltla 1 Nevad.I. Pom6feme t i clekt.rldcfm os\llOenlm a nebudou nh alugoft :dobit fhy. Zada.I stbu n•lhme krnou nebo tmavoz.elenou hanou. Podobnou llll!bu udf.1.6 zbarvan6 lepenka nebo pfcklJ.lka. Akvú-lum dostane hloubku • nebude nú tulit malba zdi. Opatffme •I kvalltnf, nepfWI hrubf ffCnl pbek. Jntllie J1me ho „bf.raU pffmo 2 vody. radlll bo s paf!me vflcl vodou. To proto, abychom sl nezavlekli Jll na pol.itku do ů.v6· Oilka alr.Wrla v cm .O -f-90

„ I so !60 I -70 I 3,8

6,6

1.a

~

10,0

10,•

-

I 100 I 110 I 120 I 130

„I ... „. -,.. „. ,.„ o.o I

1 - ~1u u u u u6~ u u u u j u l u j u u~~ u l u u u u u ~ ~ ~ I~

...

11.a

12,2

12,1

~ ~

I~

13,1

le uvedena v mm.

uM.lsTl!Nl A ZAIUZENI NÁDRŽI! Akrirlum u! tedy m6me - bm ted je p01tavh? V ILa!di pflruěce 1e •ke doavime, le lddJ.ni m!Jto pro ni: Je ve 11villém. polr.oJJ., bllfe vellklbo okna, t. m' bft pott•veno avoJf dlouhou sada.I ttlnou b &dl, abychom. ae mobU koch•t pohled)' na re.Je a ph:kl'úni buvy avtcb svlhnc6, ktefJ lfe maj( v dH dopaidajlclbo lfVftla We k livotu atd. Oby~Jnl to vlak aea.t tak jednoduda!.

ria ofJů.ou ryb( nernoc nebo cbopaarůky. Plad poHclnf: promlch.6me a oecb6me ddJi dobu at61. Potom znovu xamfc bám.e a •od.u vylejeme. Nabereme vlhký pluk do dJ•Ubo cedn.llw.. necb.6me poHdn.f: odkapat a un
=:.::o;!'i!::: vnt„,

~:J~.'j:J!:'!f:!~u:;.~ pfld.Av6me

o~ravlddni

na vhod.n4

ŽIVOTN1 PROSTA.E.of RYBEK. A ROSTLIN

Vodu naUv6.me a olJů.é vld( nádoby nebo o.apoJeaou hadJcl pflmo a vodovodu. Jen tam, kde Je voda pfWI tvrc1'., oano•lme ji odnf:ltud '& pH.rody. Pro Jbtot• JI Jdtl pfefiltnafeme pfea hu.1' pl6uio. Zltukn.I alrwulsté vyddlj( a vodou mnob' Itou.de, alt a tlm sl pro ul:6tdi: 16mat hlavu nebudeme. Kd)'i Je Jlf celf dno zatopen~ na chvilku. a a.8plltov6nlm pfestaneme a ůootroluleme, sc.ojl·U akv6rlum vodorovnl. PH plni dddl •• to lpatl)l opravuje. Potom vodu doplnlme. ~trol vytib· aame rallf a papú-. Voda Je bhnf M.tá • cc1' vk ut u&' trochu vypadat k 5Vf:tu.

2

VOONf ROSn.JNY

3

Musfroe te Ill pfedem roabodnout, bude.me-.U v chladnfch f'očnldt ddoblch vodo pflt'p& (••mozfejm6 f.e elektrlck;y - Je to vdml Jed· ooducbi • pohodl.nli). nebo M spokoJlme • pbtod.Alm. takových rybdr; • rostUn.. kteft dobh sa.UeJI J olHI teplotu. Jaki býv6 v úm6 v• •Yfáplnf m1Jtoostl. Kdo m6 to it&d a bydli v taltov!m b:rtl, Ir.de teplota adrJUJM pod 20 oC , tomu tyto stuostJ aamoz:feJmi odpadeJL VODN1 ROSTLINY, KTE.Jffi DOBb SNA.-.

91!)1 I 1'11291 TEPLOTU VODY ' Bacopa amplu.kaudalb - baltap• ob}Imari Olfnl U.t Sevuo.l Ameriky) Cabomba aqu•tJca - chttbule vodn.J (od Med.b a F1orld.y po alf. BrulW) Cerd•mlne lyrata - feHJnJce lyrovh:6 (Čfna. Korea, Japonsko) Blodc• dcn1• - douJb hutolb:ú (Jltnl a Sthdnl Amerlka) Hetcranthera sramtnea - beterantcn tri· voUlfÚ, OU. lút Sev. A.m~) Ludwlal• muler1ll - nadhom.Jr.a Mulertova (SnemJ Amerika) Manllla qo.adrllola - manllka hyfllsd (Evrop~ Asie) Myrlopbyllum bruWenu - stolbtdi: bn'Zlllkf (BrulUe, Arpollna) Nuphar luetum - stulilt tlurf (EYropa. Sev. Abllta.,Ade)

Nupbar punillum. - stullk menll (Evropa) Rice.la ftultaoa - t1'butlta plovoud (Evropa,. Amerika, A9.Jc)

_„_

4

Cryptocoryoe bec:bttU srifrtlhl.I

(odkod Je vklloa ..Uch chovaac6.) t:rri den • noc pfibll.tnl ateJnE: dJauho. tj. dft.AÁct hodlL Nesneu!fvitiie proto on"itlea6bo llkv6· rla Jako no&i lam.plěky. R.yhkJ' 1 rostliny al pothbu.Jl v 1lOd taU odpoanout. Do nUrte vhodlme aJ1roUk 1'od.D.ich pll6. 1• to adnvotnl ..tdba. ~ ochotni pollri ftec:hn.y sbytky potravy, a tim, le lne I po ~ JtbavaJa J• daoau Je\nného blu, ktttf by se jinak na nich mohl uadit. Po uplynuti Jednoho tfd.ne kooe&.l m61eme 11Puatit I rybJ&;y.

(Celloo)

(Mal•llko. s.1np. pú)

nevillll (CeJlon) brcvlpe.dicdlatu - ,.amuoa-. b"(Bndlle) Bchlnodonas lnterm.cdhu - am. prostfed.l (od Ku.by po BruJ.lil) Echlnodoru.s pankulatwi (.ever-rd ěút J1fn1. Ameriky) Edůnodonu tenellu.s - am. nejmenll (Severní • Jl!ol Am.crib) Beteranthera zosteri!olla - heterantua maU Edůaodoru

\\'\

.

·~

'

,

I/

\.I \

/.I'

I

/J

'

~(

(BruWe. Bollvie)

llysrophlla polysperma - hylftlfil• mnohoHm~ (ln.domabJů.6 obleat) Nom•phlla •trlct• - nomeflla npftme!W

\.

~\.~„·~~: ~ llclloviů (~

Sqittaria subulata vernl Amerika)

IJ.patka

Val.Um.eria 1plralb -

dk:nldcba spldlori

(U-Opy • subtropy celiho svfta)

Pot.ledn.I Jmenovaú ro.t.llnm patff k tfm neJbltnlJUm • oeJIJlá. M dÁ OP91tfit. Yd.ml dobh M rosmoofu}tl plulvfmJ llab.0W1.y • mill vfborn! nejen velmi niůé teploty. ale I teploty snabl vysoli (kolem 4-0 'C), kdy d v&iina teplomilných l'09tlln cUvoo hyne. Dobfre roste 1 v ópbal a.tfm púku. • Je aú.1• tiv! zeleni. Jej( 6.zki pentllcovitf llaty douhuj( oby&Jni al k hladtnl a Jej{ buatý porost vytv4M v ůvirlu heů! poudi. Vf· bornl súobate vodu ky9llkem.

VODNI ROSTI.INY, ICTEM JSOU NÁROCNSJšf NA TEPLOTU VODYt

Aconu pudlut - pulkvorec malla.f (Čúla. Japonsko) Aponosetoo crbpu.a kalatka bdefad

(Cejloll) Ceratopterb th..Uctroldu (tropy celiho nlta) Cryptocoryne dlah - U,ptokoryua llurw telova (Mai*11ko)

l. Colita lalJ• J, RS1hra hetera"'orpha 4. YaUltn.etl• 1p1ra11h '" I. Tr:C.hor„ter lurl. 1'01 ,,.,

(lodomalaJů.o)

Synnema triftonun

-

„vodnl viatarie„

IP.,."'*

(lndomalaJdto) V t&o akupln.E uvedené rostliny rostou dobfe ve vodl 20-30 oC teplf. NeJm.áse se .de.nou n&te.ff dru.hy l.ryptokoryn • hy~ iUa. Vyjmm.oval Jsem v obom dtupln'c.b Jen ty neJim'mlfU dru.hy. Vod.nich rostlin, které NI mohou p&to\'at v akvirlic.h, Je mnohem vice. Ale to d Je úle.litost •pedaliat11 • vdm.1 pokrofllýcb akvariat6. Mnohé d.ru.hy JMm velmi AÚ'ofa.i n• tvrdost a cbemJcU alo!enl •ody. Nllrteri vyhdull urfltou lntenzftu osvEtlen.l, Jlné se nespokojuj( Jeo tak nlld;fm plakem • mu.ú se pro nl dno deUJů; upra.vovat. Vod.Dl rostlln.y, kte.r' Jsme d koupW " od· borném obcbodE nebo zbkall od zn'miho akvaristy, CU.me nejprve do néjů.é vltU skle-nice oebo umyvadla.. NllleJeme na nE odralenou vodu • necháme Je ch\'Uku klldnl st,l. Pa.k Je p.ozornE: prohlédneme, nejsou·ll na nich nezmafl nebo plan,rle. Pro Jistotu Je mMem.e deůnfiko\'at. To se provede tak. le na bld.i litr \'ody d•me asl Jednu poJEvk«ivou Wcl octa tomto t'QUoku je chvilku kou~ me. Udl1'me to proto, •bychom d hned na uUtku nesa\'lekll do akv'-rla nko, co tam nepatff. A v6bec - kolik tkh rostlinek múne? Clm vic, tím lip, ale J' kdybych mH osuovat (dejme tomu) dno vell.Jr.ostJ 50 X lJO Cm a musel Je kupovat. spokojil bych se. pro uUtek Ni • de.seti kusy V.Wsnerii sp.lrlllb, lesd t.u.y Cryptoeoryue afHnla a vyslovm.l: pro ozdobu bych JeltE: pHbral Jeden Ac:oru.a pwlllua. Dost. CMem narot1tou dalll. A ted u! nezbýri nic jiného, nef al pUnE V)'hrnout

•v

~VY•• ••

s

6, L!oldwl1i• mulert.11

FOTO AUTOR

SÁZENÍ A OSBTAOV ANI VODNICH ROSTI.IN

Rotltllnku uchopl.me za uovnané koffnky mezi prsty (drtime JI Jako v kornoutku.) a saaadime na urtené mhto. Ne moc hlubo~ trvalo by dlouho, nel by zai!al• Enove rist. PonupnE oú.dme celé dno, %.kontrolujeme, poopravlme. Dbáme, aby vlec.b.oy st'1y panl •viale. Caaem by se na.rovnaly, ale nai! Jim pfldll6vat ů)'tel!aoa pdd. Jak Je to se avhlem 1 Na nlm JllOu rot1tllny mnohem víc dv!alé ne! vltllna rybek. Potfe-buj( •vltlo, aby mohly aalmllovat. Pfl tom al berou z vody ky.UěDik uhll6tf, vydbaJJ kyallk • tea zase potfebufi k dic.bl.n.l eybkYI ty naop1'tltu V)'dechuj( kysllbllt abJJUtj, který •• • Stále dokolečka. VJechno Je v poffdku, rostllnlcy rottou, qby •e nedu.ai. Ak.varlata m' radort, le m' v akv'-riu b I ~ 101ickou rovnováhu. Ale aatim nem6me v naiem ufl&ovaném akvhlu ani ploutvlěku. LeJeme tedy do vody den.al asi ~litru oby&Jné sodovky - po tu

!:t~C:. ·~~';:°'h.:fdlb;::;· ~°:'!!°~::!i

na to, le akv'-rlum Je ml.lo osvftlené. Kdyf se naopak objev{ vlt.U mnobtvi zelené f„y, n6drl trochu sutlnfme. K uml:lému osvit· Jenl se lépe hodilirovky nel dHvky. Mno.btvl •vltlareplujemetim, le :sepneme alabllnebo •llnlJll fárovku, kterou mÁme v nlJů.lm 1'hoclnlm •tlnftku ěl reftelttoru. V tropech

6

(Pokntovúú pffltl)

F4 budouclch

objevitelů

S kmlú.nfm Jedln,ho bodu Jsme se uf seznimlll v minul6 lekci. Dnes budeme zkoumat celé soustavy

bodO najednou. Ve fyzice poti'ebujeme vyleti'it kmiú.nf útnrO prostorových (rOz:ni tilesa, tepelné kmity krysulod m11fe), dvoJrozmf:rných (hodf se pro studium membrin), 1 Jednorotmlrných (pro strunu). Pro ni· zornost sl zjednodušme predstavu. RozdiHme sl mylleni strunu na kritk6 kousky; kafdý z tkhto kouskO kmlti kolmo na smir struny. Nekmlta)f ovlem nihodni a neúvisle: nemohou se od sebe pl'flil „vzdl.lit", to by odpovfdalo pfetrfenf struny. Je prosti metl nimi vazba - vychýH·ll se jeden kousek, dhne u sebou I druhý. Mohu nynl nmf:nit jednotlivé kousky struny prosti hmotnými body, prufni s~ojenýml (vazba) a zkoumat kmity této bedové h.dy. trm vfce bodU ačfm blffe u sebe, tlm bude niš model podobnějšf struně skutečn6. Vyletl'ujme dile Jen kmity bodov6 l'ady.

„

4

Abychom sl mohli 16pe ukbat kmltánf, vyšetl'ujme nlkoll pfll:né kmity (výchylkyr bodU kolmo k původnf prfmce), ale kmity pod61né (výchylky ve směru: tedy stl'fdav6 xhušťovinf a tl'eďodnf bodú). JeJlch v.d jemný vnah ukai:uje obrizek 1. K dallfmu čten( potfebujete malý ,,stroj": Roz11tněte tvrdšl karton filetkou a slepte na okrajfch tak, aby vxnlkla ostrá štěrbina, asi 1 mm široká. Polofte tuto kartu štěrbinou na hornf okraj obri:zku 2. Ve ltěrblni vldlte naši bodovou h.du . Táhnete-li kart.ou dolO, „body'' se pohybuj( - kmitajf kolem rovno· váfn6. polohy se stejnou frekvenci I fb.L Amplitudy majl rlltn6. Takto kmit.i napi'íklad kovovi tyč na konci B upevněni, kdyf do A uhodfme ve směru osy kladfvkem . Pfedstavme sl nynf nau.fený provbek; Jednfm kon-

Kontrolnl ot,akai PPeJedte ltlrblnou za 1 •terlnu obr. l. Čemu•• ro•ni •r (, )I, .U Jak• znit• J•ftl pPlkl•· cly na •l~lnl a kmltinl? Z.ku.te pPltom urllt, kdy Jde o pPli!n•a pod41n6 kmity,

cem kmld.me a druhý ať Je tak daleko, fe sl ho nebude· me vllmat (nebudeme vyletfovat odruy vln na konci). Opit sl provátek rotdf:llme na body - ale co vtdfmel Výchylka prvnfho bodu se pfenišl na druhý (druhý bod Je tafen prvnlm), ale chvllku to trvi, druhý bod sleduje pohyb prvntho s malým tpofděnfm. Stejně tak u dalJfch bodó. Snadno vldlme, fe v takov6m pffpadě kmltajf všechny body se stefnou frekvencí I ampUtudou (k útlumu nepflhlfflme), ale s růtnýml fbemf. Pro pod61n' kmity nám to ukazuje obr. l. Vidime, Jak nalf Jtěrblnou problhaff rychle „vlny tf'edinf a xhultinl". Snadno odhallme, fe pod „t.huštinlm" vlastni sledujeme na Jednotlivých sinusovkách mfsta s určitou pevnou f:id (zde s fh:f blfzkou rovnovUn6 poloze). Je proto nasnadě nazývat rychlost pohybu vln fizovou rychlost( - Vf. Upozorněme dOratnE, fe H lfrl skutečnl jen to ,,z.hultěnl'' a ne ni.Jaký hmotný bod. Ty pPI sv6m kmld.nl nevyboč( podsutnijl n svých poloh, ntlmco „vlna" bili pJ'es celý provu;. Je zde situace stefn' Jako u vln na vodě : vlna Jasni běff po hla· dlni, ale korek, který na hlad lni volně leff, pohybuje se dále na stejn6m mfsti nahoru a dol6, Kromě rychlosti nú u toho postupn!Eho vlnlnf ujfmá I Ylnoyi d61ka .l {čtl lambda), tJ . v pevn6m časo­ dm okamflku i:mUeni vzdálenost dvou po sobi: jdoucfch mfst se stejnou fázi (rozměr: cm) vlnolet (čtl ný) rovný počtu vln na d'lce 1 cm, s rozměrem cm 1,

frekvence f - počet kmltO, které u. vtei'lnu projdou pevným mfstem (neboli kolik kmitll u vtefinu vykoná určitý bod) ~ovšem I smir šll'enl vlny. Snadno se pl'esvidčlte o platnosti v:itahO: 1 f tr-=Á Vf=-;=f.). Het.k6 vlny si mófete pfedvést, pohybujete-li husti nalinkovanou prOsvitkou po stejně nalinkovaném a trochu pootočen6m papfl'e směrem kolmo na linky. 8116 pruhy, kter' pfeblhajr, odpovldajf „z.feděnlm " z našich pJ'lkladll. Vúfemným natočenfm múfete měnit 1 Vf. Pfet.kouleJtel

J.

Č A D A

I• r\r-- ,-1,-

-

J.

O

/'o 'l„ Př/éne'

B D R

1 Á

L E K

kmi~y

1 YTM

745

ENERGETICKÁ BILANCE ZEMĚ Z VESMfRU PillCHÁZf

z

BRNA NA POLE 2

luk (obr. 1). Ukh.a.lo H, fe koncepce traktoru je dobri. 196 cm dlouh# a 140 cm llrokf 1troJ ti udrfuje •ta bilitu i na sot •V•hu . Dvoudobf, vz.duch•m chlalltenj Jednovilc:ovj "aftovj motor o obtahu 660 ccm yYri.Wnt v úvod l Slavia Napajedla mi. mlt výkon 10 k . V l'ro•dijovl zkonstruovali 1peclilnl lac:I 1troj (na pfednl dHku tralttoru H pfipavnl ltyl'ml lrouby - kopírovi.nl povrchu pOdy pl'l 1alenl na nepravidelných pozamc:lc:h umolKuja tlalnl. p.-1.1llna) a pPlpl'avujl rozmebdlo a nivl1 pro IVOJ: pica z. luk na kope.leh , Mad'ar1kf 1ec:I 1trol (obr . J) 1loul!f k kukurlca nebo 1lunelnlc, 16Ji apod. Yodicf lano umoUuJe pl'ti•n' 1atl do ltverca. PPI tati do hnbd lz.a na 1trojl nastavit polet padaJf• dch z.rn: 1-J. Pfetno1t mec:hani1m" i• obdivuhodn:l. 1 do 85-95 % „i.c:h hnlzd •• don.an• pol•t pP•d•m na.ta't'enjch zrn a u zbf't'ajlcfch tO-U % J• maxlmilnl odchylka - jedno

••ti

Hlavnlm dadl't'&lelem •nert•• pro ndi plan•lu i• Sl1,1nce. I kdyf onlch 100 "!. '"'''''· kter& pf1chhJ na Z•m z vamfr1,1, linf pf1bUln4 1 X 10-1 kalor1I t•pla rolnl, i• ca 19" n„rMrnl mail eúc Slunum ,,.,.dftin' 1n1rJi•. Kd1brchom ji vlak chclll Y)'t'Ol>k" nalictl n•itnodernljlich tepllrnkh. "'"Mii b1cham spalo· 't'&t kaldou vceruiu 12 mll16nO mltiard tun pr.'otffdnlho uhll. 2.7'%

no

V (htavu z:emldll•k' techniky v NDR .,.,..,inull ve 1polu· práci 1 kon1trukt,„y d.vodu Hlhdra1che„werk un lkitn1 zaffzenl 1vltov• 6rovnl: •troJ na krtll drenil (obr. 4) . ll•a hlo ub•n l pPlkop6 klade rych101tl 4 km / hod. do hloub k y tO cm 1vliltnldrenifnltrubkr. Dilial je1ám a pi1u plHtick, hmot1, tvrd' pol)"tlnylchlorido't' r611e, zkrulen' nk, •• pad41nfmi otvo„ycfo n1 oávf.dlni voda 1nadno vnikn•. Stroj vill 1,l ti.ln)' , J• V)'b&van vfkyvnfm pluhem a mual bi"t ta.len p;b a vfm trakto„em o "1konu neim,nl 60 k. lj

"*"' slunet!'nl •n•r11•" odrilr od•oblakO •

55% •• ji 1rrjcf t•P•ln9m ,,.,.uforinlm umoděry. J•n nd polo•ina •nerci• •• dos&&n• al na povn:h Zemi - JJ% dopadi na hladinu vodsc.... • 1 S°./. na taul. Rosdlnnvo jfspotPebodvt k fotosync,ze , neibytn' pra svěj rht I pro nati .-.11tenci. dvanjct sec1n proc•nta . Z '''o en•rt:i• se postupem la1u n1hromad1l1 j obro••k' z.bob)' uhli 1 rop)'. t-1kh v•ld101t vbk huna 1rovninlm • 1i1.1nm:kou •n„&il pticWuijkl ii: v„mlru. Z.1/m.u• I• ~ &ro•ninl mezi enar1il vltr1.1• ktar' i• 600krlt vlclí l'>•l •ner11• t 1kouclch vod - a pfano z rtl ''mlfvťlbrac ntllerpáma, protafe rtaumlrnasn11lt vfkonn4 a ůlinn' vftrnt al1ktrlrn1. Co nah Zaml dostivi. ,„f.domrtl Yrad, zajmtna v podobl dlouhavhutlho v~ulo11•nf . J1n1k to ani nenl moln6. Ener1le se totil nemate n1kd1 "' v11mtrnfm koloblhu urbt. Kdybychom 1•n domaá procal\U dopadajld 1tu1r1ie Hdrtl ne"racall, musila by se nde Plll\eta " kritki dobli rozfhavit a 1hofet. -i JT-

'"'"i

n.•

VTH

747

DÍLNA NA

KOLENĚ

Kaldf "t'tlpnf nimlt, unPeJnlnf v rubrl• ce„Dllnenakolenl" 0 zf•kAri 100 Kls• Zhll•lt• pour.e pti•odnl, do•ud ftlkde n•u••hlnln• pr6ce; opl11 a pfekhuly z cltlch pr-amenCI YJ'luluJ•m• • Pozor - pH1plvky, khlr• plni ri..,.yhovujl pod• mlnkim rubriky „Dllna na kol•nl", ala stoJI a• uvaPaJnlnf. otl1knama v Jin• e..t1 &.it0pl1u a odmi1"m• obvyklfm honorthm • Pf11plnk (n•ll• 1tr0Jo• Pi•) vlcnl ltrulnf n„mt ro:uahovl p„• krollt )O Ndak • PoPlaovacl cena •f· robku ""'"' pfua.hovat SOK& e PPI· pojte t61 nborn6 k!"flby, ttall.,, Jedno• duch6m nilrtku, nil m&llPJ• pr.krMll • Pfl od•llinf pP11plvk6 pPlpllte do l•••ho rohu oWJky oana&inf ,,Dllna na kolan6," •voji adruu UYecfUi I na pPl•pl•ku • bdima ftafti.Pa, ktaPI plH pHmo autorOm nimltO , ,Dllnr na kola. ni" o dalll podrobnosti a rady, aby naaapomlnall pMlolltzni.mku na odpoYld' •

Rukopl11 •• navrac.JI

'

. .

748

'

,41 VTH

UPEVNENÍNABERACEK Slabý hllntkový plech sl ohne-

me do tvaru U o

rozměrech

1Sx1S mm podle obr. f. D41ku A ohnut4ho materitlu xvolfmepodle potfeby. Na ohnutý materltl nu;natfme délky Jednotlivých dv&ň podle obr. 2 a roz1fzneme je pilkou na kov. Uprostl'ed úvbu vyvrúme dvl dfry pro vruty na upevněni. Rozmfstlnf a umístěni zvolfme

co

nejvýhodniijlr,

uvHovací

„manipulačnl " plochu natP:eme proti znečildint nltrolakem,nebo

pod.hneme kolenkou nebo fólll z: PVC . Zdtnlk StraU.k, Padtlky 529, Zbtaov u lrna

ZL PllN~ ODVITllAVANf 04vkdvúd ldout'6 •vbltml ventJ.x.búm.I pr6duchy H a.fbovalo Jedakh. a pn#ch typovjcb bytovfch dom6.. Teato „moa.mt Q6.ob vltd.n.f M uWcU na tom, fe tsplaJI( vsdach Je Hd.11 • tudll Jeblf. taUe •toup' vthdt'u • na Jeho mb:to va1k6 vsducb cbhdalJU. VuJW dm tedy d.rkulace vzduchu.. TepleJlt vzduch v ml•tao.U wůU. nblfm ,,.adlalo.Jm pr6ducbem vů.6ru ven nad •thcbu • c.hladaljll vsducb avenku pronik6 dovnltf na Jeho múto Ylady. kudy M 4" uJmá&a okny a dvefm.l. Shblnou toboto vltd.al ovle.Dl I•, te fu.quje •pr,val, Jak pothbu· J•me, Jenom t&bdy, J...u teplota vn.ku nWt od ve vltnn4 mblDoetJ. NeaJ„U tomu tak. Jeho Ua.no1t u.tane nebo bude proudlt vadacb opafa1m emfrcm (podoba# pffpad a.uUri v 14'6 l u komia6 a :q,6sobuje ~m6 pot.lb pH ut6plal - Hk.6 H 1 le nelwa.c:e na kom.tni„). Aby totll aut.i pohyb v.duchu •mlnm nahoru, mu•I bft olJll l*Jtlota aeJmbl o 4 'C mea.11 oel avn.ltf. PH meollm tepel,.. o6m road.Qu utaa. pohyb ndu.chu a Jc.·11 valJll teplota YIUI ad teplota Yaltlsú (oapf. venku !fi 'C. v lllÚUQostl 20 'C), uhle prouclJt vsducb op•blm •mlrem dol6. N• lwlkcl „moUD.Dilho vitr'aJ m' talr.6 vliv vltr, N•pfikl•d J•·ll b"4ova • tlmto vkrbim pod •trmiJllm kopcem nebo v6bec 11 alJak' vyill budovy (na dvluo' •trenf) uW vitr t ú v pr6ducb6cb dol6.

„

••dJ

1• dejm,, h •amoělno6 vitrhl J• 1'1Nt.ol dvb16 na pobu:f. Aby vyhovovalo v bldim lue, muúm.• J• up ....tt - nucn' vkri.nl, a to OMSe:Dlm osových vntl1'tork6 -

POMÁHÁME •Je ml 16 let, zajímim se o amat4inkou fotosrafll a ~lm, sbfr'm poštovn( :r.n4mky, pflte ml polsky, rusky nebo nlmecky. Joanna Korde1, Z1odna t 4. m. t, Kalisz, Polska.

:uubtfnJ pr6duc.b6. Z.fbenl Je tfeba doplnit prO.v!trnlke.m a pohyblivou taluzU. aby dobl, kdy vzduch proudi opafnfm 1mE.rem a vcntU,tor nenl v tlrtnonl, nemohl vsducb x p.r6dvchu vn.Ur.at do mútnoatL T.U. J• m otno dlclJt pHv,dkl prllducby (n•pf v pocllaze), ..,.6.tt&if n• pr6„ tcll. SmffuJo-U totlt teplejlt vnf:Jll ~duch pr~duchem dol6, nemo.& - pfl dobfa pfllebaHclch nebo utfsnlnfcb dveft:cb vnikat do bytu, nýbrt odcbb.I pHridfclm pr6duchlim ven. Zhotoveni pflv,dlc:lho pr6duchu, oapf. t trubek, Je ovlem cloaU obtUni, neboť N mual 'Y)'bourat a znovu polotJt pruhy podJahy a prosebt otvory ve xdech. Mt.to vendJj,„ torkta na kdd6m pr6duchu Je mohlo ID•talovat pouse JMa vntU,tor pro celou •ku.plnu ni1lfcb pr6ducb6, a to ve valillt uprevisnfm proltoru o• •kuplni pr6duc.b6 n• p6.di (po Jejich odbourh.I) nad .thcbou • xU.tl oa p(adl. Od veo.t11'tona H ~ct. vodorova,, li.km' nebo •Vb.U placbov' trouba na 1tfec:bu. Arch, V'clav T'Jovtkf, f. U.topedu. Prů.e 4

„

D t

• Him • vymlnlm VTM 51-2 ri:r.. u model plachetnka. Atol• Novotnt, Nov4 Mf1to p. Smrkem 262, • Kounlnf 1vlt Tlchomoff 1 prOhlad do fivota jeho pOvodnkh obyvu1I i• niplnf 1oula•n' upoalce Ntputko'fa nirodopl1n4ho muaea, ht"msk4 dmbtl 1, Prah 1 1. J• otHfeno dennl (mimo pondtlf) od 10-tl hodin,

D t

T TOTAK TAK!

• Ke ak„plnovfm prohlldktm provon vfroby 1ramofono· vfch dHek H mohou pfihlúlt Jkolnf •JCkuru SVV$, odborných vysokfch lkol, 1polelanskfth I tllovýc:hovnfc:h orcaniud, slohk •i· kol1ktivCI. '!Uost o uíiltlnl prohlldk)' e odbo„nHio výkladu, doplnlnou 1u:namem Ol:utnfkQ 1 lf1l)' Jejic:h obl. pn)knO a nivrhy tf I pro e>rkf.lnl nejpflhodnljllc:h dat nilvhlv)' (jen pncovnr dny) ullete neJm„nl d-ml•lce pPedem • odvoliln[m n• toto oi.n,menl veVTMna •dra1u : Vedeni Gnrnofonovfch ú•odG S"pra· phon - podnik XII . •feadu, Lo d In I c • u hrou na. 1

• • Naplat. a nftelefonuJt• n'"' o u.„fl ll•la VTH, kteri potl'ebuiet• k doplnlnf, redakce I• n•mf.; stali ale n•psat ko· rHporwfeftfnl llatek na: Od"bytov' oddllenl MP, hn•lr:i I, Praha t.

T TOTAK "tA

Do „rltlu Dlliu. to tak4 takr mohou aa•ll•t .,., pPf•plvky ltenUl, lttePI na nlco '#tlpnAo prilll prl obrt.bl.nl lto'tl\ a 6h· n, l•p•nf I tmelen( umiltch hmot, p.jlenl, ktePI •• xkritka fortelnl umlJJ ohJ.t1k ve n6 domf.cl dllnl'.. Kaldt lil uvahjnl~ ntch n!p•dG bud• mimo obYJkl4ho honorih o6rnlnfn knll· kou lil odborn6 llterat"f'Y•

V)'mlnfm mikrofon k telef. :u alucbitko ke kryttalca,

J. HoJnt, LlbPlc• u Jo„tova t I. 8

%allmail mne pf1nllky, 1port I kultura. abl~m an6mky • pahlednlc:e , I• ml 1edmnlc:t; lun"i VTM, plit.a ml pol1ky n.bo ru1ky, Al•••ndra M•k•r, Dworc.ova tl/t, Wolutyn, woJ. Pos.naft, Poi.ka.

• Chodfm do t O. tfrdy peda101lckého lycea, ba.vf mne literatura a dfez, ulím se rusky aan1llcky. Můfete ml napsat I ~esky. Čtenii"e VTM zdravl Rola

Adamska, Sienkiewicza •-7, Tnclanka Lub., woj. Poznaň, Polska.

VTH

749

oprovovot drobné zóvody vodovodu okonolizoce vbytě

JAK ~

1

0

J• ~~~::k:r:;:~i:::-::::~~~·;~~ tk"d :~::::::~r;~:

•::> trubl ve adl a omu.lme H f•n na ochtra~ori.1'11 bllnfc:h d.-nd b)'tf, ::> • br~~·1c".;;.'"!~d: ~=:~4!:,~!1 :!::u;;:e:::::c:!:rc::„;!d~: X :;.":;~i,~~~:;r:t~C.::1:.m,~::~~1:'!: :r~ ~9!.~:,~::~ do dom6, Y n ich doJ•dnotllYfch vftokoYfc:h ventil O(armatur), O ~!1~·„:;;,~:;: d~~r~::!,k~~· .T: ~·. "·.' 1'11t".°t~ r.„z:l'i„'l

~

~

)-

z W

>t'-1

•

y

u JMnotllvfch vft"okO a vodovodu , pdld'obnl Jako •odo'tod •• „onlt'Yuje, 1blhi a kontf v lhtld 1Unlcl , 04\cud •• pht.ll~i 'Hda vypoultl a.p&t do hk, a kal •• ronili Jako hnojivo fta pole, pffp. pPlc.hid do lump)' apod, Zatlmc:o va Yodovodnlm potrubl ud„JuJa a proudi voda nau1tila, "' kanallnl:nlm

„

s:t.·o~::,d~;.t':~'„::~i:~:!:~~~~i:::~~'7: ~~::9.~~:O'!'~:: Tart\, kda do vodovodnlho potrubl proudi •oda vlattnl vihou podle ducfr •pollt'fdt nidob, dochhl v obclobkh nlkl •oulasnf 1pothbr k tom", i• voda•• 't'fh pololenfch liH.c.h

~~i:m:~:;·~~:~~:~~~:f :;:;;h:o;~::•:r:~i;:·o:: t~I

„ma. N„rnlrne proto •odou nlkd)' plft'l'Pt,

I: 0

:::::>

>t"-1

:::::>

J:

Jedna z nefWtljšfch rl.vad se profevuJe tím, fe voda I po utdenr hvhd lcov6 rukojeti „kohoutku" neustile odkapivido dfezu, umyvadla l i vany. Unlka)f tak z tlsícó výtokových ventllQ obrovski mnofství vody, podle údajO pralsk6 vodárny jen i.a jediný den 20 000

Q ~~j~~&~ :~::;ri.,n:~ Cf ~

)-

Z

W

~

• ~

oj

>t-1

:::>

J:

m•.

ien t:l~ll ~e~~C:~c~' .~k ~t~i~ ~~~

k u" (uv. „gum leky"). Dosuneme je v feledhtvf nebo ve speelflnl prodefnE, p1ifemf neopomeneme sdillt. chceme.li je pro u z' v i r st u d e n ' čl t e p I ' vody. Nakoupfme jich rad~JI hned nlkollk a o rOz:. ných prOmlrech I pro p„lld. Nef ufoeme s opravou, uuvl'eme pfedevšfm pf I vod vody. Udvlr bývi obvykle pod umyvadlem nebo 1 Jinde ve zdi poblfle výtoku . Nenalezneme·li samostatný udvfr vody pro jednotliv6 výtoky v byt6, musfme unvflt vodu ve sklepl pro pffslulnou list domu , príp. I pro celý dllm. Pot6 otevileme „kohoutek" - výtokový ventil - naplno tlm, fe jej vytoi!fme do nejvy!šl polohy. Vypustlme tak vodu, kteri. zO:stala v potrubf mezi kohoutkem a u:tbErem pfftoku vody, a současnE se tím pfesvEdllme, le jsme skutečnE uuvh:ll uzávEr sprhný. Teče·li voda slabým proudem i nadll~ . netěsní kohout

Q ~Z:;ě,~~~f;:,~t:š:.~ ~~~eC!~:!~' ~~z~~~~;:d~~ n:bJedhe~ C

C.: )-

Z

W ,,.._,

e ~

.'.:' :> >t-..f

funkcí a soul:btm i (obrázky A , 8 , C). Je to spodnl odlitek 1, uv. tělo, vefroubovan6 do konce vodovod· nf ho potrubl, vrchnl Ust 2 s krytem 2a (lsou ke spodnf pevné části pl'lšroubodny) a v1eteno l, tašroubované do vrchnf čútl . Hlavu vfetena tvoff snlmatelni rukojeť 4, jeho spodek pak kufelka 5 s tbnlcl violkou Sa , kteri p11 nvJlenc!:m kohoutku dol6hi do sedla ve spodnf pevné Uttl. Otil:lme·ll rukojeti doleva, pohybuje se v1eteno nahoru a tak otvfri prOchod vody, zatilfme·ll Jf dopr&va, klesá dolil a uvfrá prllchod vody. Voda odkapávi I pfl dotafeném kohoutku proto, le těsnicí violka Je )11 přfllš opot1ebovina nebo poškoi:ena, takfe fejf dosedánl do sedla a tlm uuvfrinf prOchodu Je nedostatefné.

aby voda prudce nevnikla do potrubí - jej otvírat pomalu . Pfi uvfenf vody 1e ret z rour usadl nad kohoutem a prudkým otevi"enlm rn vrut pod ku!elku výtokov,ho ventilu a ten pak netEsnf . Stejnf nap1fk~d dole u plovacfho ventilu (vl:t dallf opravu nlle) .se ucpe pflvod vody (sedlo) a do kloutov6 ntdrle pfestane t6cl voda. Ne dotah u Je m e „kohoutky" nikdy násil n ě. Ffbro· "'' tgsn~nf t&nf dokonale teprve af nabobtni, tj. al po nEkollka dnech . Kape·ll voda z „kohoutku" I po výměně tisninl, muslme feJ v sedle srovnat ubrulovačem, koupeným v feleúl'stvl (VTM 18/571/59). jinou dvadou kohoutku Je p ros a k o v i n f vody mezi Jeho spodní a vrchní fistf, pffp. mezi vrch nf Ustf a v1etenem. K odstranlnl úvady potl'e· buJeme trochu konopf, kter6 „promastlme" napf. pJle. tafenlm pfes- rozhi"itý vosk svfčky. Uuv1eme vodu, roxlroubujeme pflslufnt!i spoje, ovineme je praménky konopl a opit na.šroubujeme. St ar ý „ k o h o u t e k " vy mě n I m e ta nový tak , fe otičtme celým Jeho tflem proti smfru hodlno.vých ručllek , af jej vyšroubufeme z potrubl. Pfi šroubo· vánf jejsevfeme hasikem nebo kónusovýml kleštiml tam, kde je jehospodnf čist matici pfitafena ke konci trubky, vychheJfcl ze zdi. Zbit nového „ kohoutku" omotime promaštiným konoplm a teprve potom ušroubufeme. Značným a častým :tdrojem úniku vody jsou dvady s p I ach o v a cf ho z a 1f ze n r klou:tň . Jde rovnU o velmi Jednoduchý mechanismus (obr. E, F, G). Tvofl Jej i:afli:enf umoUíujicí samolinný pfitok vody a uflzenf pro vypoultinf vody i: nídr!e do klozetov6 mlsy. Pfltok vody je regulován nv. plovákovým ventilem: při stou· pinf vodnl hladiny v nádrfce se souWnl zdvlhi I plo-vik t , spojený pikou 2 s ventilem 3'; jeho! pryfov' tis· něnl 4 lim dile tím vice uuvfri pflvod, af po napln6nf na urlltou, seflzenou výll jej uzavfe úplně. Klesne-li p11 pouliti sp l achovače v nidrli voda,klesi I plovik, pfetlak vody odtahuje tlsněnl ventilu a nádrl se opět samollnnf plni. Vypouštěni vody :t nádrle do klozetové mlsy je 1ešeno nv. padacím ventilem tak, fe utafenfm za ruko. jet na 1etízku se nadzvlhne závafl S, tlačfd vlastní vihou na hornl konec svodné: trubky 6, člmf se uvolni prl1chod vodě, kteri. prudce vyt4Ski. Toto uflzenl dop l ňuje ni· soska 7 tvaru obricené:ho písmene U , jedním koncem zaústěni pod padacfm ventilem do svodu 6. Protékajfcl voda strhne vzduch :t té:to trubice a pro pfetlak uniklý nad hladinou vody v nidrfce proté:ká li voda I tehdy, kdyf pustfme 1ed:tek a úvlff zapadne do lole na tak dlouho, al se nádrfka vyprhdnl pod úroveň Jejlho dru· hé:ho volné:ho konce (obr. E). U nEkterých typll nidrtf mf úvůl tvar zvonu , mluvíme pak o :tvonové:m padadm ventilu. Zvon :tde nahra:tuje funkci núosky. Jakmile Je zvednut, strhne náraz prouditi vody I vzd uch pod nim a proudi pak stfednf trubkou I pfl spuštln'm zvonu, do· kud hladina v nidrfl neklesne pod Jeho spodnf okraj (obr. F, G). Poruchasp lachovacfho u1fzenr se projevuje

::> ~~;;!~~=i~t kkr~~u~ :~;;!~~~::e'P!~h~kč!: p; ~

pomoci hasáku nebo Jiných vhodných kleltf. Vfeteno

Q ~~t:fnrz:J~st:;~::n"l:~o~~~~n:P~~;' !~~luk~~~i~~k~: Cf O:

>

Z w

,._..

kterou celkem pohodlni odšroubujeme. Nahradfme Je t&nlnfm novým, a to pr o s tu d e n o u vod u kaleným nebo pryfovým, pro teplou fr br o v ý m. Nakonec opn.vovaný „kohoutek" ne· opomeneme uuvfít, nef :tnovu otev1eme pffvod vody. Je·ll hlavni kohout nebo kohout na „stoupačce " pro dobu této opravy uuvh:n, muslme při otevlri.nt vody -

750

VTH

A - P.er kompl•cnlm •ftokov#m v•ntl1•m • I - Vylroubov'"' Yrchnl Use• vr.t•n•m, h•hdko•ou r ukoj•d 1 kut.Ucou • C - o.„ u.ilnl nikreJ kubiky • thnld „1umil:kou'', pfichyc.nou m-.lou mad el • O - Ukbka vtlpn' konnrukce dinsk,ho Hntilu, kd• pred •fmlnou „ aumilkr" 1podnl útku vylroubuJ•m• n1horu a t•k uiavr•m• ptf•od vody z. vodoYOdnl sltl • ll - A.u kompl•cnlm splu.houclm ofl:tulm • F - Splad1ovad u"Hnl •• r1onkovfm P•daclm v•rull•m • okamllku U.ldenl n r.il:r:tk • G - Dtull funkce i.onu v oksm!iku po uvolnln( ulfen•ho f1d1.ku • H - Pfr· kl•d i•dl"loduch• protiúpachov' uú•irky (sifonu) u koupell"IOYf •ln)' • I - Sifon yYt'toP.nt pflmo tvar•m •frobku (n• obrbl(u u kloutod mf1y au.ndardnlho typu) • K - Dfuo•f l1pal: tuku • L - UmrncUovf •ifon

7$1

VTM

tak, fe slylrme nahol'e v n'drfce súle pPlt6kat vodu a Vidime soubsnl I malým pramfnkem st6klt vodu do kloxetov6 mísy. Jde o zbadu bud' plovikov6ho nebo padaclho ventilu. Abychom dvadu vymezili pfesniJI, núhneme u Petlzek a s p u st I m • vod u do klozetu . Vy t ' -

ki-11 obvykl6 mnolstvf, je n'drfke pln' zbadu budeme hledat Jen v uúYiru pPftoku vody do nf, který je Pfzen plovikem. Vy t 6 k i -11 Jen m' I o vod y nebo vObec lidná, je nádrika polo l:!I úplni prátdná a porucha Je v u1hiru uJlltovan6m ú.vaffm a rfzen•m pákou s l'etftkem. V obou prfpidech nejprve odlroubujeme poklop nádrlky. ' " porule na plovikov'm ventilu Yoda neustile vdká do nádrfe . Nboskovou trubici nebo pod núoskovým zvonem pak pl'et6ki do svodu k mlse. Pfl Jejfm odstrai'iovánl nejprve v pln' nádrfce rukou nadzvedneme plovik a pfldrffme jej chvfll v hornl polote. Pfestane-11 voda okamflti pflt6kat, Je pffčlna v ploviku. Obvykle je diravý a vnikli voda jej člnf tHffm; v tom prfpadi Jel vyfmeme a otvory :upiJfme nebo ulepfme, podle toho, mi-li plovik plilť kovový nebo Je-li t PVC. Bakelitový plovik radili koupfme .nový. čisto bývá tak6 vyvlklin lep, pffp. zkflvena pika vedoucf k vlastnfmu ventilu, na nlf Je plovák uchycen . I to mUe být pffčlnou toho, proč zllsttvi viset pl'ed svou horní polohou. Nepfestane-11 voda po nadzdvifenf plováku pflt6kat, uuvl'eme Jefl pfltok udvErem, který je na vodovodnfm potrubf vidy umfstEn tEsnl u nidrfe, obsah nidrfe vypustlme a vymě­ nfme tbninf vlutnlho ventilu. Výmina l:epu, sprivn6 vyhnuti piky a výmlna tlsninl plovikovliho ventilu jsou vlak ji! práce nirol:nljlr, kter6 pfedpokl!dajf určitou zrulnost. Nepflt6ki-ll voda do nidrfe po jejfm vyprizdninf bud vllbec nebo jen malým pram6nkem, bývá obvykle jelf pfftok ucpi n ne I:! I st o to u ze starého potrubí. Zanesen Je pflvod vn i nádrfe v mlst6 Z (obr. E) , ti . tam, kde se ntdrf napojuje. Uzavfeme proto pfltok vody udvirem u nidrfe, rozlroubujeme spoj Z 1, opatrn6 roztáhneme obi lbtl od sebe, usazeninu prstem vyikribneme a prlpadni I otvor do ntdrfe op a trn i prol:istfme dritem . Po r u c ha na pa d a cf m ventllu tpOsobuje neustii. vytékinf vody z nádrfe do klozetov• mfsy. Prl kolfdnl hladiny v nidrfce se plod k sdle vlceméni pohybuje v t6 poloze, za nit Je zlbtl li úpln.i otevfen plovikový ventil, takte vyt6kaJfcf mnofstvl se soul:uni stal:I dopli'iovat prltokem. Uzavlracf zivafl chybni dosedi do konce svodn' trubky a voda unlki vzniklou mezerou. Zpravidla k dvidi dollo neietrným zatafenfm za 1etf. zek. Poruchu odstranlme Jednodule: dvaff uchopfme za záchytku co nejblrfe k jeho vrlku, povyti~neme Je mrrni vzhllru, podrflme v dto poloze, dokud se neustilf naprosto kolmo a voda z nidrfe tce/a nevyteče , a zase I• spustíme. Obvykle Je tlm porucha opravena, stivi se však , fe úvaff do svého sedla sice správni zapadne, avJak nd.hneme-11 po opravl za fetfze~ splachovinf zdola, znovu vypadne proto, fe hrubým tahinfm u spultadlo v dobl úvady došlo prudlpodobni navfc I ke zkflYenf 1

piky od úvafl. V tomto pPlpadi piku vyrovnim• do pOvodnlho tvaru . Zbýv6Jeltlnikollkslovo bifných opravich, pflp. o Odrfbl uflzenl, slouffclho k odvodu vody. P' o t r u b 1 od pa d u uc:!fni u Jednotllvých výtokO z vodovodu vodnf protlúpachovou uúvirkou, zvanou s I fo n. je to v pod stati trubka tvaru plsmene U, v JeJfmf ohbf se stile udrfuJe voda (vit obr. H) proto, aby úpach z kanalizace nevnlk~I do mlstnostl odpadem umyvadla, vany, výlevky nebo klozetu. Tato vodnl udvlrka Je nikdy Yytvor.na pflmo tvarem výrobku, napf. u klozetov' mlsy (obr. I). U kuchyl\ských dl'ezll zase bývi sifon (obr. K) upraven I pro zachycovinf tukll tak, fe mi vltJf vylul:ovacf prostor k rychlému ochlazen! tukových pe>dllO t vypoultiné vody. Spodek tohoto lapače tuku musfme pravldelni!i odltoubovivat a sedlinu odstral\ovat, Jinak neplni svou funkci a tuk znečišťuje a posl6xe I ucpi· vi potrubl odpadu. čas od času proto proplachujeme výlevku I horkou vodou s pffdavkem sody. I pl'es to se od· padnf potrubl čuto ucpe a voda pl'estane odt,kat ob-vyklou rychlosti. K prollltlnf se pouffvi pryfov6ho zvonu, který by nemll chybit v Udn' domicnostl . Do dfezu, umyvadla li vany na.toč.lm• vodu, stfed zvonu nikollkrit prudce pfitlačfme k otevfen6mu odpadu a rychle vidy pustfme zpit. Tak se nim nikdy podaft ucpivku proratlt, takte JI proud vypoultin' vody pozdi JI do kanalizace jlf srazf dm, obvykle vlak nec:!Jstoty vyplavou t potrubf zpit do natolen6 vody a Je nezbytn6 Je zachytit a vybrat. Ucpaným mf stem býviobvykleslfon, proto se osvfdluJe odlroubovat jeho spodnl l:ist a usazeniny odstranit tudy. Novi!ijU umyvadlov,slfony z polyamidu li bakelitu (obr. L) jsou Jlf prlzpOsobeny tak, fe uzivlr lze povolit rukou . Pod sifon sl vlak muslme pfedem postavit nijakou nádobu, aby se ta trocha vody, kteri. v nim stile Je, nerotlila po podlaze. Znime I dallf zpOsoby jak odtok po domicku prol!lstlt, napf. vyufltfm tlaku vody ve vodovodu pomoc( pryfov' hadice nutrl:en6 na „kohoutek" a zaůstln6 tlsnl do odpadu (VTM L

„

Í

~:,: :~~~1~ ~=~t~~~ 1ťh;~~~i11~.c~~~r~~:fr~~;hvt:~:c;;, S 1

nečistoty (VTM 5/172/62). Proto:le dodrfuJeme dsadu ~ „neopravovat ve zdi", pfenechime čisti nf potrubf od· padli protahovinfm ,,lnstalad:rskýml p6ry'' kvaliflkovaným opraviPOm. Neprljemnostem 1 ucpanými odpady ~ pl'edchhfme tlm, fe pevn6 nebo hutnijll odpadky (po- w

~;~·~:~ekJ~ ;:~~~~l~.~;p~:l~~='.~i"~~:f~~] r~ot':. ~ 1 ~enZ:fs~~r:eh~~~: ~;;;, s~~j~)f~~t ~~::k~~~ppool\u~~~ k mechanlck6mu rozvolnlnl pfípadných surlfch usaze. e

l

nln prylov,ho zvonu, kter4ho Jinak pouflvime k pro- .d ~1 ~:;:~~:~~)~01\ Jednou týdni u všech odpadO (v~etnl 'i

1

Všechny zde popsané zpOsoby oprav nebo údrfby sl 1

1

1

1

ským provozovn•m.

MILA

~ERVENKOVÁ ~

~ z EMFDFLSKÝ

i1i!I/

LEPSOVATEL

LAPAČ PRACHU Pl'I plelkov,nl u 1uch1 1 tvlUtl v• vltrLI H hodni prUr. Proto mu1r ob1luh1 plK•k poulfv*t brfl• n•bo muku. Ty H al• rychl• :nprUI, co! obtlut• pf•kHI pl'I plKkovinf 1 proto m1,11f pracant luto bu tkhco ochnnntch prolCf•dkO. Plk I• ovl•m YJltl'ttna nabupKI onamocnlnf oll. Dn•fnl „tlapJov'k" n1vrh1.1/• pflpavnlt n1 blttnlk traktor1,1 (pomoci lro1.1bO) pi.chov' kryty o rosmlruh _.00>< t JOO>< t mm, Kryty umu! prUanl na obtl1.1h1.1. T•nto .:amfidll1kt zl•plov1c/ nbrh " v praxi velmi dobfa 01vldlll a 1dl1 11 ho po1,1l/d, Nhrh fftl tl•Pl•nf prac.ovnlch podmlnak ob•l1.1hy, 1v)'l1.1l• knllt1.1 prk• a bupalnou pfl prM:I, •I••

752

VTM

J

~~,~::.~e ~;t~a:!~~:! ;i !:~~~~ 1!::! ~;~ ~:.~r.~~~~ e

„

Na určovtni osvitu pfi zvEtlov'-ni vypočetl a zhotovil jsem si počitadlo ve formE logaritmid~ho pravítka. Osvitové pravítko se skltdá celkem ze čtyř stupnic:: HornJ stupnice určuje faktor citlivosti papíru (hodnoty od O do 200). Pod nf druM stupnice obsahuje hodnoty hustoty negativ\\ (od O do 10). Tfeti stupnice určuje pomEr zv!tlenf od l do 601 a koncčnE čtvrt• stupnice stanov( osvit ve vtcfintch (hodnoty od 1 vt. do 1000 vt.). Stupnice prvnf a čtvrt• jsou pevné, druhá a tled, umfst!oé na šoupátku, jsou posuvné. Stupnice zhotovíme tak, fe je nakrcsUme černou tuli na pauzovad papir. Tlm dostaneme jakfl:i negativ. Pozitiv zlski.me jednoduchým zp\\sobem. Na prdmEtou zv!tlovadho pflstroje položime fotografický papir (kontaktoJ nebo zvl:tlovacf), na n!j pfiložJme pauzovacJ papir s čern! narýsovanou stupnicJ 1 navrch položlme čistou tabulku skla. Sklo pfiůači pauzovacJ papir k fotografickl:mu papíru. Zv!dovacJ pflstroj umbtlme do takové polohy, aby kužel svhla osv!tlil celou stupnici s papitem. Nyní provedeme nlkolik zkoušek na prouždch papiru, pak papiry normAlnl; vyvoláme a ustl\Ume. Podle nejvhodnEjlf zk.oulky zhotovíme celý pozitiv. Pozitiv bude mlt černý- podklad s btlou kresbou . Chceme-li dostat výslednou stupnici s bilým podkladem a černou kresbou, polof.lme na próm!tnu (za úplné tmy) pú filmu, na n!j pauzovacl papír se stupnicJ, tabulku skla pro zatíženi, osv!ůlme, vyvolime a ustálime. Tak dostaneme normtlnl negativ. Z n~ho provedeme již popsaným zpOsobcm pozitiv. Pfi výrob! pravltka prvoJ a čtvrtou stupnici odfizncme opatrn! žiletkou a naleplme na tvrdšJ kartón. Stfedn.1 část - šoupátko (druhá a tfeti stupnice) nalepíme na dalšl pruh kartónu. Podle tEchto tff podlepených části pravítka odffznemc podkladnf kartón. Na. nEj nalcptme kartóny s první a čtvrtou stupnici tak, aby mezj nirrů ~e mohlo pohybovat šoupátko s druhou a tfeti stupnici. Pro názornou představu je otiština kresba fezu pravitkem . S osvitovým pravítkem se pracuje stejn~ jako s počitadlem uvcř ejnEdCm ve VTM /:. 26/ 1962 str. 926. Salmrk autor

OTOČNÝ ÚHLOMĚR Úhlomir se osv5dl:í hlavni tim kůtllOm, ktefí pracuji l:asto se d1evem I s kovy. K výrobi ůhlomiru Je upotrebl plech roxmirO 2S0x28x2 mm, ohnutý do tvaru pfsmena la kovovi tyl: obd"nikov,ho prOfezu lxS mm dlouhi 237 mm . Úhlomir se dostane koupit v kafd'm paplrnlctví. K ohnut4mu plechu pfllepfme nikterým unlverúlnfm lepidlem ůhlomir . Pak spolelnl do plechu I tyle vyvrúme díru (i!J 3 mm a oba dfly snýtufeme dohromady tak, aby se tyl mohla od.let. MOfeme tak4 poulrt froub s kPfdlovou matici. Navíc sl mOfem• Jeft' ocejchovat otol!n' rameno a pouflvat Je Jako pravltko.

Zdenlk Handzol, Karvlni 5/llO

6

X

• Bfvallmu mistru n liu l.uk1rovi se pfipi1uj1 Ciloha, kt1rou Y umlle<.ky :itdrntné formi podid Frit:i Yfl syých Jachoyých nudlkh. V postav.ni b 111: Ke t , 01'4, Va1, Pb7, 1 2 ( S) a ~e r n ý: Kc7. Oe7, Ve8, Pt7 (·O se :idi n1motnfm promlnit bitého pHce b7 ve Yl thnou fiau ru, ale Ytlpným manévrem doslhne bllý jil ltYrtým uhem vlth:tul. (Ihm)

• Dva nall prGkopn lcl let ect>ll v'm v)lidou tfedm a1ou pku nall doplllovalky tajenkou, doplnlte-11 /1 vodorovnl v )ed-

~ t

„

1

~-+-+-+-j ~ ~t~~~;,9 :h::~t~~ ~'i: t~ ;!~~~: ~i:~~;i: : ~-+-+-+-j

oti~et - m rtvoukt - vycakov u - "'rok o~ekivac.

(rn'#)

• Slo!filii•m• ......._ l ty I' I úpallcy, ale vy smlte PO· hnout jenom i ed· no u, tb y1te jimi dokiull ohranlfo "ver~c. ('llh)

JI"

Mill l:n:n,H, v mJnulém, dv•c,tfm l:isle VTM nlbn oph za~alo nové kolo sout&fch kff· !ovek,, tcntokdt ji! CL vrt t. Pf:lpravili Jsme pro nf tyto ~vl4!t! láka'I~ c.eny: 1 - moped Si.cUon S JJ18 - foto•p•('4t Modr.u1 lJ - •p•cl pytel14 - v11.duchoV.ka15, 6- touprava pro badmlnton1 7 - 1oup.i:-ava pro 1tolnl tenl•J 8 - houp•cl eU19,10 - olym1

fA1'~Ý p~~~1~ ~ei!i br;~o~~~ ~~:· f:. io ~'l::~o!1 ;"~':vv!9tJ: ::4~:l 1

vyhll tajenky a uAMne aóvy podaik'll ze sedmi kfllovek, uvdejnfnjch v l:. 20-26/63 aoddleJe na i cd n ou dpo vyjid l:. 26f69, bude poJatdo•l0&ovi\rtl. Na obA.lku aapllte „Kfltovb", - Reie.ni ujlmavých problém.i\ t a•myllenl oddlcte vždy oddllenl od feknl llHlovelr. do 1-4 dlu\ po V)ljld Jednotlivých Cf1cl

-

~~bfil:'~:f~!n~.~~t~~ ~C:~g ~ &~bl&n6 vylo1uJcme vfdy ~oe~~:c~v'-i~ DRUHA KllfžOVKA ČTVRTtHO SOUTlžN(HO KOLA VODOR..OVNlh A. Druhi U.t: t:aJen• ky,- a . Mul. jm.: slov. tvou; b. výsad. lel!nott . - C. Okn.J luu ; len. Jm.;pl•v•I. D. Ellpu; p1poul•k: znam, na pokofu. I. ZiJm.; rotrulodnr pOdy; kotkovlti lelrn1. - P. R.u1. i!Jal.; otb.k• ,11 1ht1~ st1r9 hudeb, n4ttroJ. - G, Popln . rostlina; l!n. ú1ek; privo nobod. volby, - H. Ůtul•k; pobldka; Ust ufl:r., - I. ledovcoYý kotel ; vodnatý kyic, úhll!lt-tn 1od1'1ý (obr. lltb,); fr , p'fliel, - J, F\us, d.Jm,; aviatik: aouhl. vil'•u.1. - K. Top! se; lupen. - L. Mino v llhoz, Africe; mbto na Dnlpru (bez hU.). - H. 60 ks; cli. - N. T•n I onen: vynilnc.e dynamitu; Jiim. dom, b-:llek. - O. My' na ostrovech Fldfl; potf•ba ho1podyn6 (obr.J; oluovatl. - I'. Crzr t.11. Jm,; br4nltl: tvar ti. tnouti, -Q. Pov:u1ec.h; ltvrti Utt taj.: firn. 49,

•l>O·

SVISLE: t, KoY; r.aktiYnf 1tP•l1; seometr. tlleso. - 1. l'rvnr liat t•J. - l. Opoli; nolnr dravj pt.6k: ůlm.: kluaJ. - 4. Spojka; pol. plod.na: bn. hlu: lút hlavy: scarol. vual djm,; 1lablk• amlchu. - 5. Voj. jednotka; otlav. biHll; nfim. on (obr,); pPeduav•n9 klUtera, - 6. forma : mexlc. d!voki kolka: bitvy, - 1. JlrhkQv rom.f.n : ú]m.; dpor: mohamad. nU•lnllt. - I. Ptsm.

A

8

c

o

E F G /./ I J K L M N

o

•

p

Q

12 34 56189X!11 kfonet.: popn.•ekkvltO;symetrila: pokran. popl.; mlkkýl; tobl. - '· Opojen9; tv. ti, plid: vodnl nebo vzduJ. ůkn: zn. p1,1nfoc:h. - to. TP.ti U•t: taJ 1 - tt. Stov, hka: mino v Kalmlcki SSR,; uhrn. 1.n. c:yklO. (tllc} POMŮCKA: I , K'r: Trona, N. lir,

sobě

1

1

pu,~~fch 1i~r.' k!:~~ ~ ':!!~o „:r~~:;

:. - ba dokonu uf ,,.mlad'm vlku - al1kall 11ivu I l61ku a vdllno1t 1v6ho niroda: byl Jednlm 1t mila, kdo popP•I pravdivou pl'lllov(, fe „nikdo ve 1v6 vla1tl nenl prorokem". Jeho vlhlH byl nltovf. O Jeho pfiJ:eiS 1e uchi:ir:ell nejvf· znamnljll lld6 Evropy, lHtn6 llen1tvl mu udllovaly vlechny pro1lu" vldeck' ln1tltuce, akademie a university; byl pfltelem vynUcalfclch vldcO, 1titnlk6, pl'lt.lem Goethovým, Chopinovým ••• Purkyně se narodil 18. prosince 1787 v Libochovicích jako syn hospodářského úřednfka na panstvf diettrichštejnském. Na studie se dostal af do jihomoravského Mikulova, do piaristického gymnasia, kde těžce zápasll s němčinou a cizlm němec­ kým prostl'edlm . Ale nakonec se mu iiádová organizace uliblla natolik, fe po absolvováni gymnasia vstoupil do piaristického řádu a chtěl se věnovat své veliké zálibě - učitelství . Avšak pi'I svém noviciátu (hlavně četbou cidch klasiků a filosofů) poznal, že jsou mnohem vyHf stupně vědeckého světa, fe jeho Ideál učence se nemůfe vmbtnat do mnišských řeholf, a proto z H.du vystoupil a roku 1807 odešel do Prahy na universitu, na filosofii. Musel se v Praxe protloukat všelijak, hlavně kondicemi a později vychovatelstvím ve šlechtických rodinách. Pi'esto však byl v Prne šťasten. Stá.val se uvědomělým Čechem, vlastencem, buditelem, nadšeným posluchačem pi'ednilek o české literatui'e. Pf! studiu se jeho djem velmi bn;y učal obracet k pi'frodnfm vě­ dám, jimf: pak zůstal věren uf po celý svůj fivot. Oúlefltým mezníkem byl pro něj rok 181 O, kdy se stal vychovatelem v rodině barona Hlldprandta v Blatné. Nejenfe měl hmotn6 zajištěni, ale byl obklopen společnosti vzdělaných a laskavých lidi a měl mof:nost spojovat své xájmy a schopnosti pedagogické s přírodovědeckými . Kdyi po tl'I· letém pobytu v Blatné musel pak jeho svěi'enec odeJlt na vojnu, vritil se Purkyně do Prahy a v šestadvaceti letech se pustil do studia mediciny. Studoval s obvyklou ptlf a uujetfm, ale pi'edevšfm ho vábily dis· clplfny teoretické, obzvláště ta, kteri pojednáv! o flvotnlch projevech organismů a o jejich vnltřnf souvislosti, totif fyziologie. Všfmal sl pi'edevJfm vlivu rllxných léků na zdravý lidský organismus, d.m na

Dr . SVATA.VA ITllNIAOVA

xkoušel jejich účinky. Nasazoval doslova vlastní kúfi, aby mohl ovUit účinnost nejrůznějšfch drog pi'edevšfm na lidské smysly. I jeho disertačnl práce pojednávala o lidských smyslech, hlavně o viděni. Po promoci se stal v Praze unlversitnfm asistentem, znovu se účastnil prudkého ruchu probuzeneckého, spolupracoval s Jungmannem, Preslem, spoluzakládal prvnf český vě­ decký časopis „Krok", sympatizoval se ulofenfm N!rodniho musea I Matice české, ale pl"edevšfm mu šlo o vědeckou práci. Proto zafádal v r. 1823 o profesuru fyziologie a anatomie v tehdy německé Vratislavi. V silné konkurenci a pi'es odpor vratislavského profesorského sboru , zato však podporován svými vědeckými úspěchy, ji pl'ece jen dostal. Své přednášky xalofil na pokusech a praxi, nikoliv na dogma· tech , jak bylo tehdy běfné . Proti dogmatům všude stavěl osobně a p11sně vědecky xlskané výsledky a pozorováni. Ovšem pro pokusy bylo npoti'ebi většfch prostor a mista; Purkyně sice obětoval kus svého vlastniho bytu, ale to nestačilo; teprve kdyf r.1831 prosadil otevřen i fyziologického ústavu, prvnfho nejen v Německu, ale na světě vůbec, byl tfm dán podstatný pi'edpoklad pro jeho dalšf vědeckou práci. A skutečně: brzy xačalo jeho úsili vyúsťovat v důlefitých objevech: objev potnfch flh a jejich vývodů v kůfi , objev různosti a Individuálnosti ko:lnfch čar na bi'išku prstů, na kterémfto základě pak byla vybudována dnes nepostradatelná věda o otiscích prstů - daktyloskopie. Purkyně objevil zvláštnf vlákna v srdci, zvaná dnes v lékařstvl celého světa „vlákny Purkyňovými", vytvořil název „protoplasma" pro !Ivou hmotu buněk , objevil ve vejci drodečný měchýřek, vlastně buněčné jádro, prostudoval vývoj zubů, slof:enf nervů a jako prvnf vyslovil b~něčno~ teorii v tom smyslu, fe f1vočlšna I rostlinná těla jsou stavěna shodně, a to z buněk slofených z protoplasmy a Jádra. Ale při tom všem ani v cizině neustal ve sv~ práci vlasteneck,, Pátral v Německu po českých památkách, objevil např. i Komenského spisy, staré kroniky Českých braťfl aj., které se bud snaf:ll pro prafské Nfrodnl museum zakoupit, nebo je - pi'I vši své práci -vlastnoručně opisoval. Pi'ekládal do češtiny Goetha a Schillera, ti'lbll český Jazyk, udrloval styky s vědci I llteri.ty ce16ho světa, ale hlavně se Slovany;-Poliky, Rusy a Lullckýml Srby. PJ'estole v té době patfil k velmi $lavným mulům Evropy, musel na vratislavské universitě stále bojovat s nepHtelstvfm svých kolegll, které pramenilo Jak ze f:árllvostl na jeho úspěchy, tak jistě I z Jeho nekompromlsnlho češstvf. Nicméně zůstal ve Vratislavi 27 let, ale r. 1850 ji pl'ece - a rid vyměnil za Prahu, kde se ujal profesury fyxlologie na Karlově universitě. A jako kdysi ve Vratislavi,

~á~~efys~o~~:~~:h~~!~~: ?!~~~j )Ill

revolučn! novinku: v době nejtufšfho Bachova absolutismu začal nejen pi'ednášet, ale I zkoušet česky!

Z

>-

nik~~r~~~:o~~~ ~y~ln~~!~1 ~~%~,~~ ~ 0 ~=~~2~~a~~:~~~:~~ns~is=~ .~~ ~~ Cl: ~e~ni'~~~!s~~hv ~!:~;~„~~~r~t~:e~~!

::»

~~~tu,n~r~:~~u„. ~e.cren~~:~o,p~ I. tajemni moc magnetnf v f.elezu pt'ebývi, f.elez::nodráhy Jsou pak .,.

~:~~~~t sil;~~c~~~~:,:."t~rr~ ~ vzd~lanost, a tato dobra budou r-

odl\ata těm národům, které llt f.eleznodrah neplt'Jjmou." RovnH 3 3 let pi'ed vynalezenfm filmu pochopil význam záznamu pohybu, a jeho „klnesiskop", jimi ui Ill ve Vratislavi demonstroval pohyb Ill tlukoucího srdce a Jiné „pohyblivé V

.I

;~,~t~~t"' ~~~e~:c~~~n~u;~~~t ~; tehdy

mu

Z

totlf bylo jasno, fe .,.

;;d~ěťv~vs~~~':n:sl~oh:ěd~:~á:~:~ ve školách a

vůbec

pro poul:enf

""'>

zte~~:u1~ ;!;!"~~; ~is~~~!~~ Ul 1

:e

umělců

stane se časem zvláštnim odvětvfm výtvarného uměni, kde jif. nepostal:i vytvoi'it jedinký r;:ýo~;~~lýt:i;~ .se vyvijejiciho,

0

Z

c

Purkyně však věnoval svůj zájem . . . I rozvoji řemesel a průmyslu, pomihal pfipravovat první českou průmyslovou školu a stal se dokonce i jejfm prvním i'editelem. Ke konci fivota byl činný i politlcky a stal se poslancem. Spoluzakládal „Sokol", „Hlahol", „ Uměleckou besedu", „Spolek čes. léka10 ", byl členem dělnického spolku „Oul" a ie své domácnosti ve Spálené ulici vytvořil středisko vědcO, vlastencO I umělcO, mezi ně~ pat1il I jeho syn Karel, vynlkajfcl malff. Kdyf pak 28. 7. 1869 v Praze zemfel, byl sl celý český národ vědom ztráty, jaká ho postihla. PurkylH1v význam pro vildu je da· lekod.hlf. Jeho price a :úvlry i•ou kla• 1ickf a n•di H ani po 150 l•t•ch na nich nic mlnlt, ba naopak pP•d•t.vuJl pevnou a;ikladnu I modernlm badatelOm. Purkynl byl typ vide•. kterf 1e n•uuvlral J•n ve.,.., vldl a ve n6 laboratarl ale vldll 1v' pollinl v kulturnlm I hmot~ n6m pon:n•••nl 1v6ho niroda a vfeho lld1tva. ,