fjodor michajlovič dostojevskij
zlo čin a tre§t
Těšínské divadlo Český Těšín, příspěvková organizace Ředitel Karol Suszka
Šéf české scény Miloslav Čížek
Dramaturg české scény Ivan Misař
OSOBY A OBSAZENÍ RASKOLNIKOV Petr Buchta SOŇA Kristýna Maléřová j.h. / Jana Ondrušková PORFIRIJ Zdeněk Klusák SVIDRIGALJOV Miloslav Čížek
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
RAZUMICHIN Tomáš Hába PORUČÍK Petr Sutorý
Zločin a trest
LEBEZJATNIKOV Petr Pěnkava
Dramatizace Aleny a Jaroslava Vostrých
KATEŘINA Šárka Hrabalová
LUŽIN Zdeněk Hrabal
NASTASJA Adéla Krulikovská ŽENŠTINA Lenka Waclawiecová MIKOLKA Ondřej Frydrych Scéna a kostýmy Marta Roszkopfová j.h. Dramaturgie a režie Ivan Misař
Hudební improvizace Zbigniew Siwek
POLÁČEK Karel Čepek DŮSTOJNÍK Vítězslav Kryške ÚŘEDNÍČEK Jaroslav Palatý j.h. PODOMEK Lukáš Hollý j.h.
Premiéra 5. září 2009 v 17.30 hod. v Těšínském Divadle Sezóna 2009/2010
Inspice Renata Stysińská
Inscenace vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky
Nápověda Libuše Berková
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (11. 11. 1821 – 9. 2. 1881)
R
uský novelista, romanopisec, publicista a myslitel, jedna z nejvýznamnějších osobností nejen ruské, ale i evropské literatury. Narodil se roku 1821 v Moskvě v rodině lékaře. Jeho dětství a mládí bylo poznamenáno několika tragickými událostmi – v roce 1837 umírá matka, o dva roky později byl zavražděn vlastními poddanými jeho otec. Nejprve navštěvoval soukromou školu, ale po smrti matky přestoupil z existenčních důvodů na vojenskou ženijní školu do Petrohradu. Po absolutoriu nastoupil na carské ministerstvo obrany, ale po roce toto místo opouští, aby se mohl plně věnovat literární tvorbě. Jeho literární počátky byly silně ovlivněny Bělinským. V roce 1846 se připojil ke skupině sdružené kolem ruského revolucionáře Michaila Vasiljeviče Petraševského, která sdružovala část ruské inteligence. Tento spolek byl však odhalen a označen jako protistátní a Dostojevskij byl jako přívrženec sociálně utopických idejí spolu s dvaceti dalšími „petraševci“ odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou byl omilostněn a trest byl změněn na čtyři roky nucených prací v káznici v Omsku. Dalších pět let byl donucen sloužit na Sibiři jako voják v carské armádě. Roku 1859 však Dostojevskij onemocněl, byl propuštěn a mohl se z vyhnanství vrátit do Petrohradu. Mimo jiné byl zrušen i zákaz publikovat. Spolu s bratrem Michailem začal vydávat časopis „Vremja“ (1861–63) a následně časopis Epocha (1864–65). V roce 1864 mu zemřela žena a v zápětí bratr Michal. Po bratrově smrti byl Dostojevskij doslova zavalen dluhy, které vznikly v souvislosti s oběma tiskovinami. V roce 1865 odchází do ciziny, kde začal psát svůj nejznámější román Zločin a trest. Po návratu do Ruska se znovu oženil a krátce na to opět odjíždí a žije střídavě ve Francii a Německu. Zde napsal další stěžejní dílo – román Idiot. Jak Zločin a trest tak i Idiot získaly Dostojevskému velkou reputaci i v západoevropských zemích. Nejen tyto romány, ale i jeho další dílo podstatně ovlivnily vývoj světové prózy. Do Ruska se vrátil už jako známý a uznávaný spisovatel. S velkou intenzitou se začal věnovat novinářské činnosti, která vyústila v pozoruhodném díle Deník spisovatele. Narušené zdraví a tragedie, které ho provázely po celý život vyústily v předčasnou smrt v únoru 1881. „Dramatický osud, trpký životní úděl, předčasný tragický skon není v životě umělců ničím vzácným, zejména v 19. století v Rusku. Ale málokdy dosahuje takové síly tragismu, málokdy bylo obsáhlé geniální dílo v tak heroickém boji vyvzdorováno na osudu, jako je tomu v případě Dostojevského.“
D
Í
L
O
Chudí lidé (1846) – román v dopisech. Touto prvotinou navázal na tradici gogolovského realismu, ale svůj zájem už zde soustřeďoval především do nitra postav. Snažil se vyložit jejich vnitřní svět, a také proces deformace, jemuž lidé podléhají ve střetu s krutým okolím. Bílé noci (1848) – lyrická povídka, vymy-
ká se jeho další tvorbě. O dívce, která každý večer čeká na svého milého u břehu řeky. Nesmělý mladík jí začne dělat společnost a po čase se do ní zamiluje, ale dívka chce, aby zůstali přáteli. Přesto jí vyzná lásku, dívka se rozhoduje, zda přijmout jeho lásku, ale právě tehdy se vrátí její milý a ona jde bez váhání za ním.
Dvojník (1849) – novela, první z hlubinných analýz rozdvojené psychiky člověka. Nětočka Nězvanovová / Strýčkův sen (1849) – Dostojevskij poprvé v ruské
literatuře vylíčil osud bezprávného „mladého“ člověka jako sociální tragedii a objevil v něm hlubokou lidskost. Na tragiku vlastního života reagoval Dostojevskij i svým černým humorem. Z nejlepších jeho prací tohoto gogolovského období jsou satirické novely: Nětočka Nězvanovová / Strýčkův sen a Ves Štěpančikovo – charakterová studie ruského Tartuffa.
Uražení a ponížení (1861) – román se
sentimentální tematikou. Zde Dostojevskij opět zdůrazňuje nutnost zastat se chudých a bezmocných proti krutosti mocných.
Zápisky z mrtvého domu (1861)
– autobiografický román, svědectví o pobytu v omské káznici a o lidech, jež tam poznal. Zabýval se otázkou, proč se člověk stane zločincem a zda má vůbec následovat trest. Podle motivů tohoto románu později složil operu Z Mrtvého domu Leoš Janáček.
Zápisky z podzemí (1864) – publicistická novela, v níž autor vyslovil svou koncepci člověka, s nímž nelze proti jeho vůli manipulovat, i kdyby to mělo být k jeho prospěchu a ve jménu pokroku. Zločin a trest (1866) – hlavním hrdinou je chudý petrohradský student Rodion Romanovič Raskolnikov, který se cítí být výjimečný. Má svou vlastní teorii o tom, že život některých lidí je bezcenný a že tudíž není hříchem jim ho vzít. Jde k lichvářce a zabije ji, jenže za lichvářkou přijde její sestra, která vše viděla, a tak musí zabít i ji (sekerou). Po činu uteče, po čase se dostane do rodiny alkoholika Marmeladova. Zde pracuje (jako prostitutka) jeho dcera Soňa. Raskolnikov se s ní sblíží a svěří se jí se svým činem. Soňa ho přesvědčí, aby se přiznal. Je odsouzen k osmiletému trestu, který si odpyká na Sibiři. Hráč (1867) – román, ve kterém použil autor své zkušenosti s hráčskou vášní.
Idiot (1868) – hlavní hrdina kníže Lev Ni-
kolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, se po dlouhé době léčení vrací do Petrohradu, do ruské společnosti, v níž je zprvu kvůli své nemoci označován za „idiota“, ale svým chováním velmi rychle dovede předsudky ostatních změnit, a většinou dokonce zcela vyvrátit. Svou lidskostí, nesobeckou ušlechtilostí a zdánlivě až naivní dobrotivostí dokonce nad ostatní ruskou společností výrazně vyniká.
Běsi (též Běsové, 1871–72) – hlavní myšlenka tohoto díla je vyjevena v soudobém Rusku, které hlavnímu hrdinovi Štěpánu Trofimovičovi přijde nemocné, plné neduhů a morových ran, plné běsů a běsíců, co se v jeho milém Rusku nashromáždilo. Výrostek (1875) – román, vykresluje morální rozpor chlapce, který poznává, že základem společenské skutečnosti jsou peníze a kariéra, touží vlastnit milion, aby si ho nikdo netroufl urážet.
Bratři Karamazovi (1879) – poprvé
vydáno 1879–1880, Dostojevského vrcholné dílo, psychologický a filosofický román s kriminální zápletkou. Otec Fjodor Pavlovič Karamazov je zhýralec a myslí si, že může nad svými syny (Dmitrij, Ivan, Aljoša, nemanželský Smerďakov) vládnout, jak se mu zachce. Starší syn Dmitrij je vášnivý stejně jako otec, Ivan je nadaný, racionálně uvažující ateista, nejmladší Aljoša hledá víru. Nemanželský syn Smerďakov, kterého starý Karamazov nepřijal za svého, zabije otce tak, aby byl z vraždy obviněn Dmitrij. Smerďakov pak spáchá sebevraždu a Dmitrij je odsouzen. Román má mnoho dalších důležitých dějových linií, např. lásky Dmitrije, který se rozhoduje mezi Kateřinou a Agrafenou, na niž má zálusk i jeho otec Fjodor.
Deník spisovatele (1873) – rozsáhlý komentář doby a jejích problémů. Věčný manžel – krátký román.
Květiny na premiéru dodává firma
Art Work
Jaromír a Marcela Pščolkovi Hlavní třída 34 • Český Těšín tel.: +420 777 714 071 Redakce programu Ivan Misař Obálka Marta Roszkopfová Foto Kateřina Czerná Design&Layout Marian Siedlaczek Tisk PROprint, s.r.o. Český Těšín Vedoucí obchodního oddělení Dagmar Pavlíková Vedoucí dekorační dílny Aleš Szotkowski Vedoucí krejčovny Marie Urbaniecová Vedoucí vlásenkárny Jaroslava Držíková Jevištní mistr Roman Sekula Vedoucí zvuku a osvětlení Vladimír Rybář Vedoucí úseku rekvizit Josef Kurek Garderoba Monika Suchánková, Šárka Szeligová
Světla Czesław Czakoj, Martin Valenta Zvuk Josef Mikulášek, Jaroslav Odrobina Jevištní technika Jiří Ponča, Fjodor Vicenec, Alfréd Benek, Jindřich Tesarczyk Program vydalo Těšínské divadlo Český Těšín, příspěvková organizace zřizovatel – Moravskoslezský kraj Ostravská 67 737 35 Český Těšín tel. 558 746 022-23
[email protected] www.tdivadlo.cz Práva k provozování tohoto díla zastupuje DILIA Praha Cena 15 Kč
