FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ANALÝZA
Ing. D. Kubíčková, CSc.
1.Cíle a postupy finanční analýzy
1.1. Cíle finanční analýzy Hlavním (souhrnným) cílem finanční analýzy je rozpoznat finanční situaci podniku („finanční zdraví“), určit slabé stránky (již propuklé, nebo latentní „choroby“), které by mohly firmě v budoucnu způsobit problémy a naopak stanovit její silné stránky, o které by se mohla v budoucnu opřít. Různá pojetí finanční analýzy v sobě zahrnují různé dílčí cíle, které má, resp. může finanční analýza plnit: a) prostřednictvím vypočtených hodnot ukazatelů rozšířit, doplnit a zjednodušit charakteristiky procesů v podniku za minulé období (deskripční funkce), b) prostřednictvím souhrnných a srovnatelných hodnot vypočítávaných ukazatelů umožnit srovnání s jinými podniky, s průměrnými hodnotami za obor, odvětví, národní hospodářství, a tak umožnit hodnocení finanční situace (explanační, valuační funkce), c) prostřednictvím vypočtených hodnot, souvislostí a vývojových trendů a jejich srovnáním s jinými podniky odhadnout vývoj procesů v budoucích obdobích (predikční funkce). Finanční zdraví Podnik je možno považovat za finančně zdravý tehdy, pokud a) zhodnocuje vložený kapitál, b) nemá problémy se včasným uhrazováním splatných závazků, c) je ve svém rozhodování nezávislý. Finanční analýzu lze podle dat, na jejichž základě je prováděna a podle toho, kdo ji provádí, rozčlenit na 1) externí FA – vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních dat, obsažených ve finančních výkazech, provádí ji většinou analytik stojící mimo analyzovaný subjekt 2) interní FA – při tomto druhu analýzy jsou k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku, tj. z celého finančního účetnictví, dále pak především údaje z manažerského účetnictví, ale i z podnikových plánů, kalkulací atd., provádí ji zpravidla interní analytik
2
Provádění analýzy finanční situace lze rozčlenit do posloupnosti dílčích činností : 1. Stanovení a jasná formulace cílů finanční analýzy, 2. Stanovení zdrojů dat, na jejichž základě bude finanční analýzy prováděna, 3. Volba metod finanční analýzy, které budou použity pro dosažení cíle a ověření jejich účelnosti a využitelnosti, 4. Ověření a předzpracování zdrojových dat pro potřeby zvolených metod, 5. Použití zvolených metod finanční analýzy, výpočet hodnot zvolených ukazatelů, 6. Posouzení vypočítaných hodnot a jejich interpretace směrem k cíli finanční analýzy, 7. Shrnutí zjištěných údajů a závěrů, které z nich vyplývají, event. doporučení, které by měly přinést posun k žádoucímu stavu v dalším období. 1.2 Majetek podniku, jeho koloběh Obsah procesů v podniku tvoří koloběh majetku a kapitálu. Podnik byl založen s cílem dosahovat zvýšení objemu vloženého kapitálu, tj. vytvářet zisk. Majetek - existuje v různých formách, které se účastní procesu v podniku , avšak v různém časovém rozložení - základní fáze koloběhu : a) nákup b) výroba (transformace na výkony) c) prodej Předpokládejme peněžní formu jako výchozí, pak lze koloběh celkového majetku vyjádřit: Peníze
-
Výroba (transformace)
a)
Z D R O J E VK CK
Peníze
b) Dlouhodob é prostředky
P E N Í Z E
-
V ý r o b a
Zásoby materiálu d) Peníze na výplatu mezd a nákup
N á k l a d y
c)
Hot ové výr obk y
P r o d e j
V ý n o s y
P E N Í Z E
Pohle dávky
´
3
1.3. Zobrazení koloběhu majetku v účetnictví Účetnictví – - kvantitativní zachycení procesů v podniku = účetní model, vytvářený s využitím metodiky podvojného účetnictví = podvojné účetnictví, založené na bilančním principu Základní úkol účetnictví - je poskytovat informace o stavu majetku a závazků a jejich změnách a výsledku hospodaření za účetní období. Základní metodou = bilanční princip – - sledování procesů v podniku ze dvou hlavních, základních stránek: a) naturálně věcné = (prostředky využívané k činnosti ), b) finanční (hodnotové) = zdroje použité pro financování majetku --- dvě řady údajů, vzájemně provázaných, které tvoří základní účetní výkaz: Rozvaha – struktura údajů v rozvaze je závazná: Rozvaha (agregovaná podoba) Rozvaha firmy ……….. k …… (rozvahovému dni) A. Pohledávky za ups.vlastní kapitál A. Vlastní kapitál základní kapitál B. Dlouhodobá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek
C. Oběžná aktiva zásoby pohledávky dlouhodobé pohledávky krátkodobé finanční majetek
D. Přechodná aktiva
kapitálové fondy fondy ze zisku hosp.výsledek minulých let hosp. výsledek běžného období
B. Cizí kapitál rezervy závazky dlouhodobé závazky krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
C. Přechodná pasiva - dvě strany jednoho a téhož objemu prostředků, proto musí vždy platit bilanční
rozvnost: Aktiva = Pasiva
Rozvaha: řádná – na konci účetního období, uzavírá účetní knihy mezitímní – v průběhu účetního období, neuzavírají se úč.knihy mimořádná – v průběhu úč. období, v případě mimořádných událostí 4
Účetní období = 12 měsíců (kalendářní rok-hospodářský rok)
Výkaz zisku a ztrát - jak byl vytvořen hospodářský výsledek = výsledek hospodářské činnosti za účetní období = rozdíl mezi výnosy a náklady = přírůstek (zvýšení) vlastního kapitálu za účetní období (ztráta = snížení) Výnos = přírůstek majetku jako výsledek činnosti za účetní období Náklad = úbytek majetku jako důsledek činnosti během účetního období (nutná věcná a časová shoda s účetním obdobím, za které slouží ke zjištění HV) ≠ výdaj, příjem (pouze pohyb peněz) Hospodářský výsledek a jeho tvorba je popisován ve výkazu Zisku a ztráty: Výkaz zisku a ztráty (horizontální struktura) Náklady A. Prodejní /obchodní/ činnost Náklady na prodané zboží obchodní B. Výrobní činnost Výrobní spotřeba /náklady/ Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy hm. a nehm.dlouh.majetku Zůst.cena prodaného dl.maj. a mat. provozní hospodářský C. Finanční činnost Finanční náklady /úroky, pořiz. cena prodaných cenných papírů ap./ hospodářský výsledek hospodářský výsledek D. Mimořádná činnost mimořádné náklady hospodářský výsledek z Hospodářský výsledek
Výnosy Tržby za prodané zboží marže Tržby z prodeje výrobků a služeb Aktivace Změna stavu zásob vlastní výroby Tržby z prodeje dl.majetku a materiálu výsledek Finanční výnosy /úroky, tržby z prodeje cenných papírů/ z finančních operací z běžné činnosti mimořádné výnosy mimořádné činnosti za účetní období (A,B,C,D)
5
Výkaz zisku a ztrát (vertikální struktura) I. Tržby z prodeje zboží - A. náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže II. Výkony (tržby z prodeje vl.výrobků a služeb, změna stavu vnitropodn.zásob, aktivace) - B. výkonová spotřeba Přidaná hodnota - C. osobní náklady - D. daně a poplatky - E. Odpisy III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu - F. Zůst. cena prodaného majetku - G. Změna stavu rezerv a opravných položek Provozní hospodářský výsledek IV. Výnosy z finanční činnosti - H. náklady na finanční činnost Hospodářský výsledek z finančních operací - I. Daň z příjmů za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost V. Mimořádné výnosy - J. Mimořádné náklady - K. Daň z příjmů z mimořádné činnosti Hospodářský výsledek z mimořádné činnosti Hospodářský výsledek za účetní období
6
Výkaz Cash-flow - popisuje tvorbu a využití peněžních prostředků (jako jedné formy majetku) Sleduje tvorbu a užití (příjmy a výdaje) peněžních prostředků ve třech oblastech: - provozní - investiční - financování (oblast dlouhodobých zdrojů financování)
Údaj o cash flow za období = změna stavu peněžních prostředků za jedno účetní období Sestavení výkazu - se provádí tzv. nepřímou metodou, tj. postupnou úpravou základního údaje o hospodářském výsledku o změny položek aktiv a pasiv. Struktura Výkazu Cash-flow Počáteční stav peněžních prostředků Hospodářský výsledek běžného roku po zdanění (+zisk, -ztráta ) ( +/- ) úprava hosp.výsledku o nepeněžní operace (Čistý peněžní tok před změnami pracovního kapitálu) ( +/- ) úprava hosp.výsledku o změny stavu oběžných aktiv a krátkodobých závazků (+/-) výsledek prodeje dlouhodobého majetku A. Čistý peněžní tok z provozní (běžné a mimořádné) činnosti ( +/- ) změna stavu dlouhodobého majetku + výnosy z prodeje dlouhodobého majetku ( +/- ) úhrada pohledávek a závazků z komplexního pronájmu B. Čistý peněžní tok z investiční činnosti ( +/- ) změna stavu dlouhodobých závazků ( +/- ) zvýšení/snížení vlastního kapitálu C. Peněžní tok z financování R. Konečný stav peněžních prostředků Cash-flow za období (A+B+C)
Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu - poskytuje údaje o změnách v jednotlivých složkách vlastního kapitálu 7
Výkaz změn ve vlastním kapitálu – vykázány všechny změny: Druh změny
Zákl. Emisní Fond z pře- Rezerv- Stat. Nerozd. Zisk kapitál ážio cenění ní fond fondy zisk běž.obd.
Počáteční stav Příděl do rez.fondu Výplata dividend Příděl do f. odměn Výplata odměn Přecenění budovy Přecenění FM Nerozd.zisk min.let Konečný stav
1 000
100
0
50 + 10
100
130
120 - 10 - 60 - 20
+ 30 160
- 30 0
+ 20 - 50
Celkem
+ 100 + 20 1 000
100
120
60
70
1 500 - 60 - 50 + 100 + 20 1 510
Základní vazby mezi jednotlivými účetními výkazy Výkaz o změnách ve vl.kapitálu - úbytky
Bilance (konec období) aktiva
pasiva Vlastní kapitál
=
Konečný stav vlastního kapitálu
Počáteční stav vlastního kapitálu
- přírůstky
Majetek nepeněžní
Výkaz cash-flow Počáteční stav peněžních prostředků
Výkaz zisku a ztráty Cizí kapitál
Výdaje
Náklady
Příjmy
Konečný stav peněžních prostředků
Výroční zpráva
Výnosy
=
Peněžní prostředky
Zisk
=
Zisk
= 4 bilanční systém: = 1 základní + 3 „analytické bilance“ Analytické bilance - výkaz zisku a ztráty, výkaz o cash flow, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu – vypovídají vždy o „tvorbě“ stavu dílčí položky uvedené v rozvaze: zisk, peněžní prostředky, vlastní kapitál
8
1.4. Zdroje dat pro finanční analýzu a jejich omezení Finanční analýza technická x fundamentální Základním zdrojem dat = účetnictví a účetní výkazy. Při provádění finanční analýzy je však třeba využívat i další, doplňkové zdroje dat, jejichž rozsah se mění v závislosti na cíli prováděné analýzy. 1) Účetnictví – data obsažena a) ve výkazech finančního účetnictví: bilance, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash-flow a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu + příloha b) ve výkazech, odpočtech a kalkulačních listech používaných manažerským účetnictvím c) ve výroční zprávě obsahující kromě účetních výkazů i další údaje, které v účetních výkazech uvedeny nejsou d) v prospektech cenných papírů (údaje z účetních výkazů doplněné dalšími informacemi) 2) Ostatní data podnikového informačního systému – jsou obsažena a) ve statistických výkazech b) ve vnitřních směrnicích c) ve mzdových a navazujících předpisech, popř. jiných Pro finanční analýzu jsou jako zdroje dat považovány za nejdůležitější: - výroční zpráva společnosti - výkaz zisku a ztráty, - rozvaha - ekonomický vývoj za posledních 5-10 let (bývá součástí výroční zprávy, v ČR jen za poslední dva roky), - prospekt cenného papíru Výroční zpráva obsahuje - účetní závěrku, tj. rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu (včetně výkazu Cash-flow), - údaje o důležitých skutečnostech, k nimž došlo mezi datem, ke kterému jsou výkazy schváleny a datem konání valné hromady, která závěrku schvaluje. - výklad k uplynulému a předpokládanému vývoji podnikání a k finanční situaci účetní jednotky. - budoucí perspektivu podniku. Pozornost finančního analytika by se měla soustředit spíše na to, čemu se výroční zpráva vyhýbá, než tomu co zdůrazňuje. Opatření MF ČR ukládá podnikům umožnit každému zájemci nahlédnout do výroční zprávy v sídle účetní jednotky.
9
Účetní výkazy a jejich dostupnost (externí fin.analýza) Všechny akciové společnosti, dále všechny obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a družstva, která mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem, mají povinnost zveřejňovat účetní výkazy. Tuto povinnost nemají komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a fyzické osoby. Povinnost zveřejnit údaje v Obchodním věstníku.
z účetní
závěrky
je
splněna
zveřejněním
Účetní závěrku tvoří sestavené účetní výkazy včetně přílohy. Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu sestavují pouze finanční instituce. Výkaz Cash-flow mohou účetní jednotky sestavovat jako součást Přílohy k účetní závěrce, není povinnou součástí účetní závěrky. Prospekt cenného papíru - je k dispozici pouze u těch podniků, které mají své akcie, dluhopisy nebo podílové listy obchodovány na Burze cenných papírů v Praze. Prospekt cenného papíru je upraven předpisem Burzy cenných papírů v Praze „Podmínky přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu.“ Je dosažitelný u emitenta, na burze a dále u všech obchodníků s cennými papíry, kteří obstarávají vydání cenného papíru. Prospekt cenného papíru obsahuje: - Organizační strukturu emitenta - Postavení na domácím a zahraničním trhu - Strategie hospodářské a obchodní politiky, celkové vyhlídky do 1 roku - Provedené investice v posledních třech letech - Rozdělení činnosti podle druhů, podíl jednotlivých trhů na obratu, způsob organizace prodeje - Čtvrtletní hospodářské výsledky podložené rozvahou a výkazem zisku a ztrát - Roční závěrky za poslední tři roky ověřené auditorem - Přijaté bankovní úvěry a závazky s uvedením jejich splatností - Veškerá zástavní práva váznoucí na majetku společnosti, veškeré závazky společnosti - Celkový objem a časová struktura pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti ke dni zpracování žádosti. Úlohu prospektu cenného papíru plní: • U podílových listů – statut podílového fondu • U dluhopisů - emisní podmínky dluhopisů
10
1.5. Omezení dat účetních výkazů: a) v Rozvaze: 1/ - neodrážejí přesně aktuální hodnotu majetku podniku /historické ceny; odpisy vyjadřují nepřesně opotřebení a stárnutí aktiv/ 2/ - oběžná aktiva a pohledávky v reálné výši – v závislosti na pečlivosti účetní jednotky při vytváření opravných položek, 3/ - snížení hodnoty aktiv v důsledku opotřebení – ano; zvýšení hodnoty hm. a nehm. aktiv v důsledku růstu cenové hladiny - ne 4/ - neoceňuje některé významné složky, které ovlivňují úspěšnost činnosti podniku : lidské zdroje, kvalifikace pracovníků, kvalitu managementu, popř. politickou podporu b) ve Výkazu zisku a ztráty (Výsledovce) : 5/ - zisk nezobrazuje tok peněz /současné pojetí účetního zisku, výnosů a nákladů/ 6/ - akruální báze - HV vztažen k činnosti v určitém období 7/ - náklady nejsou úbytkem peněz, výnosy nejsou přísunem peněz
11
1.6. Metody finanční analýzy Základní rozlišení: 1) Elementární - základní 2) Vyšší 1) Elementární metody FA - základní aritmetické operace s ukazateli (daty), v mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Výhody: jednoduchost, nenáročnost výpočetního zpracování Nevýhody: nelze využít ve všech případech, zjednodušení nepodává pravdivý obraz skutečnosti Ukazatel: - přímo položky účetním výkazů - údaje z těchto položek odvozené na základě elementárních matematických operací
Členění ukazatelů podle: 1) způsobu výpočtu - absolutní – převzaté z údajů účetnictví - rozdílové – vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů - poměrové – vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů - procentní – poměr vyjádřený v % 2) času (okamžiku nebo intervalu) - stavové - udávají stav k určitému okamžiku např.položky rozvahy - tokové - udávají vývoje v určitém časovém intervalu např. položky výkazu zisku a ztráty, výkazu cash-flow
V souvislosti s tímto členěním ukazatelů se elementární metody obvykle člení: • analýzu absolutních ukazatelů • analýzu rozdílových a tokových ukazatelů • analýzu poměrových ukazatelů • analýzu soustav ukazatelů
12
2) Vyšší metody FA - vyžadují náročnější matematické úvahy a postupy. - člení se na : 1. Matematicko-statistické metody 2. Nestatistické metody 1. Matematicko-statistické metody - Bodové a intervalové odhady ukazatelů - Statistické testy odlehlých dat - Empirické distribuční funkce - Regresní a korelační analýza - Autoregresní modelování - Analýza rozptylu - Vícerozměrné analýzy např. faktorová, diskriminační, shluková a analýza hlavních komponentů - Robustní metody Ačkoliv jsou tyto metody náročnější a mohou postihovat více souvislostí mezi veličinami, není to samo o sobě zárukou větší úspěšnosti zkoumání. Základem úspěchu jsou vždy logické a racionální ekonomické úvahy, jakož i potřebná kvalita zkoumaných dat.
Nestatistické metody Rozvoj těchto metod byl motivován hranicemi použitelnosti metod statistických. Jejich zavádění do praxe je rychlé, je vedeno zejména snahou získat určité výhody na kapitálových trzích. Jde např. - Metody založená na teorii matných množin - Metody založené na alternativní teorii množin - Metody formální matematické logiky - Expertní systémy - metody fraktální geometrie - neuronové sítě - metody založená na gnostické teorii neurčitých dat V našem kursu se budeme zabývat především elementárními metodami. Zmíníme se o některých vyšších metodách např. expertních systémech. Volba metod FA Volbu vhodné metody FA určují zejména následující hlediska: • • • •
cíle jednotlivých uživatelských skupin dostupnost dat, jejich struktura a spolehlivost možnost výpočetní techniky a softwaru, které má analytik k dispozici časový prostor a finanční zdroje, které lze analýze věnovat
13
2. Elementární metody a) absolutní ukazatele - obsaženy přímo ve finančních výkazech podniku Analýzu finanční situace lze (zpravidla v prvním kroku) provádět na jejich základě. Posuzuje se objemová charakteristika, na jejím základě pak vztahy mezi základními prvky účetních výkazů (bilanční suma, aktiva stálá x oběžná, kapitál vlastní x cizí, zisk, zisk minulých let, rezervy, základní kapitál ad.).
b) procentní ukazatele - které jsou používány pro elementární zpracování absolutních údajů pro 1. analýzu vývojových tendencí (horizontální, trendová) 2. analýzu struktury (vertikální, strukturální)
1. Horizontální analýzou (trendovou) - sleduje změnu jediné položky v čase, zpravidla ve srovnání s předcházejícím obdobím. Tato změna ukazatele může být vyjádřena a) absolutně, tj. jako rozdíl hodnot ukazatele v obou obdobích absolutní změna (rozdíl) = ukazatel i+1 - ukazatel i,
(„o kolik“)
nebo b) jako podíl tohoto rozdílu na hodnotě ukazatele zpravidla minulého období = absolutní změna v % : absolutní změna v % =
ukazatel i + 1 − ukazatel i ( x 100 = v % ) ukazatel i
i – označení období (např. rok)
nebo c) jako podíl ukazatele v obou obdobích - výsledek může být vyjádřen 1) v indexové podobě („kolikrát“) 2) v procentuelním vyjádření (index x 100)
14
Indexy lze podle volby období braného jako základ srovnání zjišťovat jako : a) řetězové indexy - základ srovnání je údaj období právě předcházejícího : i řet.
=
ukazatel i + 1 : ukazatel i
b) bazické indexy - základem srovnání je údaj z jednoho období zvoleného jako základní, a to pro všechny posuzovaná období : i baz.
=
ukazatel i + 1 : ukazatel t
(t - období základní)
Oba typy indexů se obvykle vyjadřují v indexové podobě, lze je však převést i na procentní vyjádření.
Příklad horizontální analýzy Tab.1. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč)
AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Budovy, haly a stavby Stroje, přístroje a zařízení Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek
2005 148 168 33 881 12 479 21 402 114 287 30 060 60 000 24 227
2006 130 969 24 843 13 671 11 172 106 026 20 751 65 375 20 000
2006-2005 - 17 199 - 9 038 1 192 - 10 230 - 8 261 - 9 309 5 375 - 4 227
2006-2005 2006-2005 . 100 2005 (v %) 2005 - 0,1161 - 11,61 - 0,2667 - 26,67
Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč)
AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Budovy, haly a stavby Stroje, Přístoje a zařízení Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek
2005 148 168 33 881 12 479 21 402 114 287 30 060 60 000 24 227
2006 130 969 24 843 13 671 11 172 106 026 20 751 65 375 20 000
Index 06/05 0,8839 0,7333 1,0955 0,5220
Index 06/05 v% 88,39 73,33 109,55 52,20
15
Interpretace horizontální analýzy: je možná na základě poznatků finanční teorie, popř. s pomocí doporučených vztahů mezi indexy, který je v souhrnu označován jako tzv. ekonomický normál (podrobněji viz dále soustavy ukazatelů) I Zásob < IHosp.výsl. > IPřid.hodnota > I Tržby > IDMaj > I Mzdy > I Výk.spotřeba - jsou-li splněny nerovnosti, rozvoj podniku je převážně intenzivní Extenzivním rozvojem je takové rozšiřování podniku, které je založeno na využívání rostoucím objemem produkčních faktorů (půdy, práce, kapitálu), které mají na úrovni podniku podobu různých forem aktiv a jejich zdrojů. Extenzivní rozvoj se tedy projevuje především růstem bilanční sumy. Intenzivní rozvoj je naopak charakterizován vyšším využíváním produkčních faktorů, což se projevuje růstem výkonu při neměnícím se objemu bilanční sumy, resp. při pomalejším růstu bilanční sumy než růst výkonů podniku.
Ekonomický normál zahrnuje vybrané ukazatele a uvádí, v jakém vztahu by měl být jejich index, vyjadřující rychlost růstu každého z nich. Intenzivní rozvoj podniku je charakterizován např. těmito vztahy: - růst pracovníků je pomalejší než růst mezd - růst mezd je pomalejší než růst dlouhodobého majetku - růst investičního majetku je pomalejší než růst tržeb - růst zásob je pomalejší než růst tržeb - růst výkonové spotřeby je pomalejší než růst tržeb - růst přidané hodnoty je rychlejší než růst tržeb - růst zisku je rychlejší než růst přidané hodnoty. Obecně: Žádoucí je, aby indexy výstupů byly vyšší než indexy vstupů. Tím se zabezpečí zvyšování ekonomického rozvoje podniku. Případné porušení této soustavy nerovnic je nutno hodnotit opatrně vzhledem ke konkrétní situaci a záměrech podniku. Jednotlivé indexy by měly být v tomto vztahu: IZisku > ITržeb>IDHM>IMezd>IPracovníků Kde IDHM = index dlouhodobého hmotného majetku
16
Výpověď jednotlivých indexů a nerovností: IZisku>ITržeb ↔ dochází k úspoře nákladů ITržeb>IDHM ↔ dochází k vyššímu využívání dlouhodobých aktiv, je splněno poměrové bilanční pravidlo IDHM>IMezd ↔ dochází k vyššímu růstu investic oproti růstu spotřeby mezd,zaměření podniku na dosažení prosperity v budoucnu. IMezd>IPracovníků ↔ je zajištěn růst průměrných mezd ITržeb>IPracovníků ↔ je dosaženo růstu produktivity práce
Problémy horizontální analýzy 1. hodnoty rovné nule – - ukazatel nabývá v některých obdobích nulové hodnoty pak lze posuzovat vývoj pouze rozdílem, nikoli podílem. 2. hodnoty záporné - ukazatel nabývá v některých období záporné hodnoty – Pak rozdíl je třeba počítat z absolutních hodnot: např. zisk v 1. období -10 , v 2. období 14, pak vývoj položky zisk charakterizuje NE rozdíl 14 – 10 = 4, ale 14 – (-10) = 24. A z toho je třeba vycházet i pro výpočet indexu. V souhrnu mohou nastat tyto situace ve srovnávaných hodnotách: 1. období 2. období + + - není problém, výpočet rozdílu i indexu – – - výpočet není problém, je zde však vhodné upozornit (např. uzávorkováním“), že kladný index znamená zvýšení záporné hodnoty ukazatele + – - pro výpočet indexu bude třeba vyjít ze součtu absolutních hodnot srov.ukazatele, který pak bude porovnán (podílem) s abs. hodnotou ukazatele srov.období – + - postup bude stejný jako v předcházejícím případě. Příklad : 2001 Hospodářský výsledek I. II. III. IV.
30 -15 23 -7
2002 7 -10 -3 12
Změna rozdíl index (podíl) v % -23 0,233 23,3 +0,33 33,3 +5 -1,13 -113,0 -26 +19 +2,71 271
17
- Vertikální analýza (procentní) - zjišťuje podíl (nejčastěji v %) každé jednotlivé položky výkazů na celku, tj. na jedné položce souhrnné, (nejvyššího stupně, nebo o jeden stupeň vyšší). Příklad vertikální analýzy Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč) Podíl v % AKTIVA CELKEM (CA) Stálá aktiva Budovy, haly a stavby Stroje, Přístoje a zařízení Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin.majetek
2005 148 168 33 881 12 479 21 402 114 287 30 060 60 000 24 227
(pol./CA x100)
100,00
22,87 77,13
Podíl v % 2006 (pol./CA x100) 130 969 100,00 18,97 24 843 13 671 11 172 106 026 81,03 20 751 65 375 20 000 Využitelné pro hodnocení vývojových trendů
18
Při provádění finanční analýzy a interpretaci zjištěných hodnot ukazatelů je také možné vycházet z obecných poznatků finanční teorie: a) Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou obecně platná pravidla, jejichž dodržování by mělo zajistit finanční stabilitu podniku. Existují však specifická odvětví, pro která tato pravidla nejsou vhodná. Jedním z nich je například bankovní nebo veřejný sektor. 1 Zlaté bilanční pravidlo financování – měl by být sladěn časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů,ze kterých byly pořízeny (aktiv a zdrojů, které byly použity na jeho pořízení). Někdy je tato zásada uváděna jako zásada opatrného financování: dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých (vlastních i cizích), zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována krátkodobými zdroji. Uvádí se tak do souladu dobu splatnosti neboli životnost aktiv a pasiv. 2 Pravidlo vyrovnání rizika – velikost vlastního kapitálu by měla převyšovat hodnotu cizího kapitálu, maximálně by se měly tyto hodnoty rovnat (1:1). 3 Pari pravidlo – upravuje vztah dlouhodobých aktiv a vlastního kapitálu. Dlouhodobá aktiva vytvářejí dlouhodobě podmínky pro činnost firmy, měly by proto být kryty vlastním kapitálem, který představuje relativně stabilní zdroj krytí. Podnik však využívá ke svému financování i různé formy cizích zdrojů (jejichž objem v mnohém vyplývá z charakteru prováděné činnosti), proto se dlouhodobá aktiva rovnají vlastnímu kapitálu jen výjimečně.
19
c) Rozdílové ukazatele - se zpravidla člení na: 1. ukazatele fondů finančních prostředků 2. ukazatele zisku na různých úrovních a 3. ukazatele na bázi přidané hodnoty 1. Fondy finančních prostředků a) Čistý provozní (pracovní) kapitál b) Čisté peněžně-pohledávkové fondy c) Čisté pohotové prostředky Provozním (pracovním) kapitálem se obvykle rozumí oběžná aktiva, často se však tentýž pojem používá i pro jeho „čistou variantu“, tj. očištěnou o krátkodobé závazky (krátkodobá cizí pasiva, krátkodobé cizí zdroje). Využívá se obvykle v oblasti operativního finančního řízení (financování oběžných aktiv) Při financování oběžných aktiv musí podnik zvažovat dvě otázky: • Určení podílu financování z vlastních a cizích zdrojů • Určení podílu financování z krátkodobých a z dlouhodobých zdrojů.
a) Fond Čistý provozní kapitál (ČPK) - je rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími pasivy. ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva ČPK je tedy částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobým kapitálem) vlastními i cizími. ČPK tvoří rozhodovací, manévrovací prostor pro efektivní činnost finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého použití na splacení závazků. Označuje se někdy jako ochranný polštář podniku. ČPK můžeme rovněž vypočítat také následovně: ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva Tento druhý pohled je bližší vlastníkovi podniku.
20
Schéma dvou způsobů výpočtu ČPK:
SA
VK
SA
Cizí dlouh. zdroje
Cizí dl. ČPK
VK
zdroje OA
Cizí kr
ČPK OA
zdroje.
Cizí kr. zdroje
Nedostatky fondu ČPK: - oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní nebo trvale nelikvidní položky, např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál - je ovlivněn použitými metodami oceňování majetku (i zdrojů).
Příklad: Výpočet čistého pracovního kapitálu v Severočeských dolech Čistý pracovní kapitál
1998
=oběžná aktiva-krátk.závazky Oběžná aktiva+čas.rozlišení
5 107 025 4 620 022+ 1 440 407= 6 060 429 871 128+ 82 276 = 933 404 .
Krátkodobé závazky+ čas.rozlišení =
= vl.kapitál+dlouhodobé cizí zdroje – stálá ktiva Vlastní kapitál Dlouhodobé cizí zdroje (vč.rezerv) = Stálá aktiva
1999
2000
2001
2002
5 107 025 13 524 823 806 639+ 3 061 216= 3 867 855 17 392 678 12 265 653
21
Interpretace ukazatele čistý pracovní kapitál (ČPK) - vychází ze zásad financování, které formuluje teorie podnikových financí – čistý pracovní kapitál indikuje, zda je dodržována zásada opatrného financování (zlaté bilanční pravidlo): ČPK větší než 0 = dlouhodobé zdroje převyšují objem stálých aktiv, = oběžná aktiva jsou kryta i zdroji dlouhodobými. ČPK menší než 0 (záporný) představuje tzv. nekrytý dluh, = část stálých aktiv je kryta krátkodobými cizími zdroji To je signálem možných budoucích problémů s likviditou, získáváním zdrojů apod. Obecně platí, že čím vyšší hodnota ukazatele ČPK, tím vyšší schopnost hradit závazky (při dostatečné likvidnosti složek oběžných aktiv) a naopak.
Velikost ČPK však ve značné míře závisí na - charakteru odvětví či oboru, ve které společnost provádí svou činnost – existují odvětví náročnější na ČPK a odvětví méně náročná - na délce dosahované obratovosti položek, z nichž je ČPK zjišťován, která nachází souhrnné vyjádření v tzv. obratovém cyklu peněz (viz dále poměrové ukazatele), který je závislý na řadě skutečností a je dán konkrétními podmínkami činnosti podniku. Určitá výše ČPK znamená v každém případě zajištění platební schopnosti a je dobrým znamením pro věřitele. Vysoký objem ČPK však sám o sobě – bez patřičného obratu – svědčí o neefektivním využívání prostředků a ne příliš velké péči věnované optimalizaci jeho výše. Oba dva postupy výpočtu vedou ke stejné hodnotě ČPK, ale protože údaje, z nichž jsou jeden a druhý vypočítávány jsou souborem dílčích položek, poskytuje analýza vývoje ČPK ve dvou po sobě jdoucích obdobích na základě jednoho a druhé postupu výpočtu poměrně podrobné informace o faktorech, které vývoj způsobily (viz příklad v příloze 2).
22
b) Fond Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy Ukazatel též označovaný jako čistý peněžní majetek představuje kompromis mezi ukazateli ČPK a ČPP. Z oběžných aktiv se vylučují nelikvidní oběžná aktiva, tj. zásoby, popř. dlouhodobé pohledávky: ČPPFF = (oběžná aktiva – zásoby) – krátkodobá cizí pasiva Nebo také: = krátkodobý finanční majetek + pohledávky – krátkodobá cizí pasiva Příklad Čistý pen.pohledávkový fond
1998
1999
2000
2001
2002
oběžná aktiva-zásobykrátkodobá cizí pasiva Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobá cizí pasiva Krátkodobý fin.majetek + krátk. pohledávky – krátk. cizí pasiva Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé pohledávky Krátkodobá cizí pasiva
c) Fond Čisté pohotové prostředky (ČPP) z oběžných aktiv se vylučují nelikvidní položka zásob a položka pohledávek, zbývá tedy položka krátkodobý finanční majetek, který je možno uvažovat buď v jeho celkovém objemu nebo jako pouze peněžní prostředky (na BÚ a v pokladně). Pohotové peněžní prostředky tedy zahrnují buď • peníze v hotovosti + peníze na BÚ nebo • peníze v hotovosti + peníze na BÚ + šeky + směnky + krátkodobé vklady + krátkodobé CP, atd. Výpočet tohoto ukazatele se může pro potřeby řízení likvidity dále zpřesnit: ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky
23
Do peněžních prostředků se pro tyto účely zahrnuje pouze hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech, popř. i velmi likvidní peněžní ekvivalenty např. směnky, šeky, krátkodobé cenné papíry, krátkodobé termínované vklady.
Příklad Čisté pohotové prostředky
1998
1999
2000
2001
2002
peníze v hot. + peníze na b.účtu – krátk.cizí pasiva peníze v hotovosti peníze na b. účtu krátkodobá cizí pasiva
2. Ukazatele zisku
= zisk a jeho modifikace V českém účetnictví se nesledují modifikace zisku v účetních výkazech, běžně se však vyskytují v účetnictví amerických podniků a jsou velmi výhodné pro účely rozborů. Pro účely fin. analýzy je třeba tyto modifikace dopočítat z údajů ve výkazech uvedených. Hospodářský výsledek za účetní období (EAT, earnings after taxes) + Daň z příjmu = Zisk před zdaněním
(EBT, earnings before taxes) + Nákladové úroky
= Zisk před úroky a zdaněním ( EBIT, earnings before interest and taxes) + Odpisy . = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA, earnings before interest, taxed, deprecisation and amortization ) Jiné úrovně zisku: - Zisk pro akcionáře (EAC, earnings evailable for common stockholder) s : EAC = EAT – dividendy vyplacené
- Hrubé rozpětí (GM, gross margin) - je jedním z ukazatelů obsažených ve výsledovce anglosaských zemí: GM = tržby za prodej zboží – náklady na prodané zboží
24
K rozborům se v soustavách ukazatelů nejčastěji využívá EBT a EBIT, tj. zisk po zdanění a zisk po zdanění včetně úroků. Volba příslušného ziskového ukazatele by měla vycházet z účelu analýzy: EBITDA se např. používá k měření stability a plynulosti peněžního toku při vyhodnocování dlouhodobé solventnosti. EBIT – jeho výhodou je, že není zkreslen vlivem daní nebo vlivem metody financování podniku, používá se nejvíce při měření rentability tržeb. EAT – je vhodnější pro posuzování rentability vlastního kapitálu. Příklad : Zjistěte úrovně zisku v Severočeských dolech, a.s. v jednotlivých letech 1998
1999
r. 2000
EAT
826 926
EBT
1 037 464
EBIT
39 687 1 077 151
EBDIT
1 305 089 2 382 240
2001
2002
25
3. Přidaná hodnota a její modifikace a) Přidaná hodnota (VA, value added ) - je definována jako hodnota přidaná zpracováním v daném podniku, popř. odvětví. Lze ji zjistit jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tržbami) a náklady na nakupený materiál a na služby použité při jejich výrobě. VA – Value added tvoří především mzdy, placené úroky, odpisy a zisk. VA = tržby – přímé náklady výroby Podstatou jejího výpočtu ve výkazu zisků a ztrát jsou tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb po odečtení nákladů na prodej zboží a spotřeby materiálu, energie a služeb.
b) Tržní přidaná hodnota (MVA) market value added - je užívána jako dlouhodobý cíl podnikání tj. maximalizace jmění akcionářů, - měří efektivnost manažerské práce vzhledem k rozšíření jmění akcionářů od doby vzniku společnosti. K maximalizaci vlastního jmění dochází maximalizací rozdílu mezi tržní hodnotou vlastního jmění a výši vlastního jmění skutečně vloženého investory do podniku. Tento rozdíl se označuje jako tržní přidaná hodnota (MVA, market value added). MVA = tržní hodnota vlastního jmění – skutečný vložený kapitál Tržní přidanou hodnotu lze také definovat ve vztahu k celkovým zdrojům firmy, jako rozdíl mezi tržní hodnotou firmy a celkovým vloženým kapitálem.
26
c) Ekonomická přidaná hodnota (EVA, economic value added) Zatímco MVA měří efektivnost manažerské práce vzhledem k rozšíření jmění akcionářů od doby vzniku společnosti, soustřeďuje se EVA (Economic value added) na efektivnost manažerské práce během daného roku. EVA = zisk po zdanění – náklady veškerého kapitálu EVA (Economic value added) představuje odhad skutečného ekonomického zisku podniku za rok a může se podstatně lišit od účetního zisku. Náklady kapitálu představují alternativní (oportunitní) náklady veškerého použitého kapitálu, zatímco účetní zisk náklady vlastního kapitálu nezohledňuje. = požadovaná míra výnosnosti kapitálu, při níž ještě je pro vlastní kapitál efektivní zůstat v daném podniku, oboru, regionu (tj. při zohlednění rizik s jeho využitím spojených) Existují různé způsoby výpočtu ukazatele EVA (podrobněji v třetím bloku) 1) EVA = NOPAT – K x WACC Kde : NOPAT (Net Operating Profit After Tax) je provozní výsl.hospodaření po zdanění) K (Capital) – celkový investovaný kapitál WACC (Weighed Average Costs of Capital) – průměrné náklady kapitálu WACC = rd x ( 1 – t ) x VK / K + re x CK / K rd – je alternativní náklad na cizí kapitál re – je alternativní náklad na vlastní kapitál K – Celkový investovaný kapitál VK – vlastní kapitál CK – cizí kapitál t – sazba daně z příjmu
Nejdůležitější pro výpočet ukazatele EVA je údaj o výši alternativních nákladů na vlastní kapitál (re ). Alternativní náklad na vlastní kapitál (re ) převyšuje alternativní náklad na cizí kapitál (rd), neboť vlastníci firmy nesou větší riziko než věřitelé a proto požadují vyšší odměnu za toto vyšší riziko. Ale ani alternativní náklad na cizí kapitál nebude stejný. Krátkodobý cizí kapitál bude spojen s nižší úrokovou sazbou než dlouhodobý cizí kapitál. Ve vzorci tedy je dána hodnota nákladů cizího kapitálu jako průměrná hodnota nákladů na veškerý cizí kapitál, tj. jak krátkodobý tak dlouhodobý. Další důležitým údajem je hodnota zisku na úrovni NOPAT. Tato položka, jak již bylo uvedeno, není totožná s položkou „Provozní výsledek hospodaření“ z Výkazu zisku a ztrát podle současných českých účetních standardů. Hospodářský výsledek podniku (NOPAT) jako ukazatel výkonnosti operačních činností (běžného provozu) podniku by měl co nejlépe odrážet skutečnou výkonovou schopnost podniku, pokud možno bez vlivu účetních metod a nepravidelných vlivů (příkladem takových vlivů v oblasti účetních metod je např.
27
tvorba a rozpouštění rezerv nebo vznik mank v oblasti oběžného majetku, které mohou výsledek hospodaření významně ovlivnit, ale nelze je ztotožňovat se skutečnou realizovanou výkonností podniku).
2) EVA = (ROIC – WACC) x C kde : ROIC – rentabilita investovaného (dlouhodobého) kapitálu WACC – průměrné náklady na kapitál C - investovaný kapitál (akcionářů a věřitelů).
3) EVA = (ROE – re) x VK Kde : ROE – rentabilita vlastního kapitálu re – alternativní náklad vlastního kapitálu (re = rf + rla + r podnik + r finanční) rf - výnosnost bezrizikového aktiva (státní dluhopisy, pokladniční poukázky) rla – riziková přirážka za nižší likvidnost akcie na trhu, závisí na tom, zda je firma veřejně obchodovatelná, jaká je velikost firmy a velikost vlastněného podílu rpodnik – riziková přirážka za neperspektivnost firmy, důležité je zejména jaká je pravděpodobnost, že firma dostojí svým závazkům, jde o přístup ratingových agentur, které hodnotí riziko většinou z pohledu věřitele r finanční - finanční riziko
4) EVA = ČZ – VK x re (v českých podmínkách) Kde : ČZ – čistý zisk VK – vlastní kapitál re – alternativní náklad vlastního kapitálu (re = rf + rla + r podnik + r finanční) - viz výše Používá se pro rozbor efektivnosti manažerské práce jak celého podniku, tak i jeho součástí – závodů, divizí.
Bohatství investorů roste, je-li ukazatel EVA kladný, tj. je-li zisk po zdanění vyšší než náklady kapitálu. Ve své podstatě je MVA je současnou hodnotou budoucích očekávaných EVA. Přestože ukazatel EVA je hitem 90. let, podstata myšlenky není nikterak nová. Manažeři chtějí vždy dosáhnout většího zisku než jsou náklady kapitálu. Často však v praxi dochází k přílišné orientaci na účetní kritéria zejména účetní zisk a rentabilitu a tato myšlenka se ztrácí. Ukazatel EVA je nový pohled na měření úspěšnosti podniku, který je chápán jako růst bohatství investorů, soustřeďuje v sobě důležité stránky fungování podniku - velikost a strukturu kapitálu, náklady kapitálu a jeho využití (tj. zisk). Ukazatele EVA a MVA se využívají i pro oceňování společností v případě jejich koupě a prodeje.
28
3. Poměrové ukazatele (financial ratios) Poměrové ukazatele jsou nejběžněji používanou technikou finanční analýzy, a to z několika důvodů: • je časově nenáročná a poskytuje jakési vodítko, kde hledat příčiny podnikových problémů, • podniku slouží jako podnět k hlubší analýze, • lze ji používat pro podniková srovnání a • na základě rozborů těchto ukazatelů lze také modelovat budoucí vývoj podniku nebo vyhodnotit jeho silné a slabé stránky. Poměrové ukazatele se počítají z údajů účetních výkazů (např. ukazatel likvidity, zadluženosti), ale může jít také o podíl položek, získaných z různých výkazů (např. ukazatel doby obratu). Tímto způsobem lze vytvořit nespočet poměrných ukazatelů (podle toho z jakých pramenů analytik vychází a jakému účelu má analýza sloužit). Třídění poměrových ukazatelů • • • • • • •
Ukazatele rentability (výnosnosti) Ukazatele likvidity Ukazatele finanční struktury (zadluženosti) Ukazatele krytí aktiv Ukazatele aktivity Ukazatele nákladovosti Ukazatele kapitálového trhu
29
Interpretace hodnot poměrových ukazatelů - srovnávací normy Při výpočtu ukazatelů nevíme, zda vypočtená hodnota je příliš nízká, nebo naopak vysoká. Tak vzniká otázka, zda existuje nějaký údaj, norma, standard, s níž by byla hodnota vypočteného ukazatele porovnána. Existují tři úrovně možných srovnávacích norem: a) odvětvové normy b) historické normy c) manažerské normy a) Odvětvové normy se stanovují obvykle jako aritmetické průměry nebo mediány poměrových ukazatelů za dané odvětví. Problémy při jejich využívání: • Činnost podniku spadá do více odvětví • Nemusí být dostatečně reprezentativní, nemusí vycházet z dostatečného souboru podniků • Metodika výpočtu ukazatelů se může lišit např. způsob oceňování zásob, odpisování investičního majetku apod. • Časové období může být rozdílné • Výkyvy sezónnosti Musíme tedy k těmto hodnotám přistupovat opatrně ! b) Historické normy - odstraňují mnohé nedostatky norem odvětvových norem. - vypočítávají se z poměrových ukazatelů dosažených v průběhu vývoje jedné a téže organizace jako několikaletý průměr. Odpadá zde problém zařazení do příslušného odvětví, jakož i problém metodiky výpočtu. Nedostatky: Nejsou podrobeny externímu ověření, vývojové změny v rámci podniku mohou vést k omezení srovnatelnosti. c) Manažerské normy - jsou podnikové normy, které se liší od norem historických i odvětvových, vycházejí z určitého strategického záměru, často jsou jeho vyjádřením. Např. prodloužení doby obratu pohledávek poskytnutím úvěru svým odběratelům v rámci podpory prodeje. 30
3.1. Ukazatele rentability Pro výpočet ukazatelů rentability je nutné brát v úvahu různé úrovně zisku (viz výše)
Vypočítávané ukazatele rentability: Základní vztah = zisk (výsledek,výstup) : srovnávané (hodnocené, vstupní) veličině
V současné době se za vstupní veličinu nejčastěji považuje a) vlastní kapitál (ukazatel ROE) b) vložený (celkový) kapitál (ukazatel ROA) c) tržby (ROS) d) dlouhodobě investovaný kapitál (ROCE) z i s k (EAT) a) Rentabilita vlastního kapitálu = ------------------Vlastní kapitál
/ROE/
- hledisko vlastníků - zisk po zdanění – problémy: - zaměřený do minulosti - neměří podmínky dosažení zisku (riziko)
z i s k (EBIT) b) Rentabilita vloženého kapitálu = ----------------------------Investovaný kapitál
/ROA/
- hledisko managementu, investorů - zisk před úroky a daněmi v USA: v čitateli: zisk + nákladové úroky /1-sazba daně ze zisku/ ROE
ROA
= mezní úroková sazba, při níž je úvěr ještě výhodný
Interpretaci vypočtených hodnot napomáhá poměr poměrových ukazatelů a popis jejich vzájemné závislosti :
31
Další vypočítávané ukazatele rentability zisk (EBT) c) Rentabilita tržeb /ziskové rozpětí/ = ------------- . 100 (ROS) tržby z i s k - po zdanění - před zdaněním - před úroky a daněmi t r ž by – výnosy celkem - za zboží a výrobky = provozní rentabilita tržeb
zisk (EBIT) d/ Rentabilita dlouhodobě invest.kapitálu = --------------------------------------(ROCE) dlouhodobý kapitál vl. a cizí
3.2. Ukazatelé likvidity Likvidita = schopnost podniku přeměnit majetek na prostředky, jež je možné použít na úhradu závazků Solventnost = schopnost hradit k určenému termínu splatné závazky Likvidnost aktiv = schopnost být přeměněn na peněžní formu, je tím větší, čím kratší je doba potřebná k jeho zpeněžení a čím menší je finanční ztráta přitom realizovaná
Analýza likvidity pomocí poměrových ukazatelů, jejichž obecné schéma je :
poměrový ukazatel likvidity =
čím možno platit -----------------------co nutno platit
Rozlišují se a sledují 3 stupně (a ukazatele) likvidity : - běžná – nejčastěji používaná, nejméně vypovídá - pohotová - okamžitá (“working capital ratio“,“current ratio“) oběžná aktiva běžná likvidita = ---------------------------krátkodobá pasiva
3. stupeň: běžná likvidita
oběžná aktiva = fin.majetek+ krátkodobé pohl.+ zásoby + pohledávky za upsaný vlastní kapitál + ostatní aktiva krátkodobá pasiva = krátkodobé záv.+krátkodobé bank.úvěry+ost.pasiva Doporučovaná hodnota: 1,5 - 2,5 (v závislosti na odvětví) 32
Hodnocení: - obecně: čím vyšší, tím vyšší schopnost zachování likvidity ALE nezohledňuje: - likvidnost jednotlivých složek oběžných aktiv - strukturu krátkodobých pasiv z hlediska doby splatnosti nedostatky: - závisí na budoucích peněžních tocích (pohledávky a závazky s různou dobou splatnosti) - poměřuje veličiny na sobě relativně nezávislé - lze jej záměrně ovlivňovat /“window dressing“/ - zobrazuje okamžitou situaci, ne vývoj platební schopnosti v průběhu období (výpočet se proto provádí několikrát) Rozdílné hodnocení : a) z hlediska podniku - příliš vysoká likvidita svědčí při dlouhodobě vysokých hodnotách o neproduktivním vázání prostředků a o narušení provozního cyklu podniku. - v období hospodářského poklesu neboli recese se zvyšuje likvidita a - v období konjunktury podniku vede k poklesu likvidity, protože dochází k nárůstu závazků, které jsou rychlejší než růst oběžných aktiv. b) z hlediska věřitelů a bank - je zájem na vyšších hodnotách ukazatelů: - čím vyšší, tím vyšší jistota úhrady závazků - přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými závazky = nárazník vůči ztrátám ze znehodnocení nepeněžních oběžných aktiv, - jistí nenadálé výkyvy v peněžních tocích ALE: - je třeba věnovat pozornost též efektivnímu využití aktiv (oběžných aktiv, resp. jejich struktuře) - snaha zvyšovat likviditu je v rozporu s efektivním využitím !
2. stupeň: (quick ratio) finanční majetek + krátkodobé pohledávky pohotová likvidita = --------------------------------------------------------krátkodobá pasiva krátkodobá pasiva = krátkodobé záv.+ krátkodobé bank.úvěry + ost.pasiva - z oběžných aktiv jsou vyloučeny nejméně likvidní složky, tj. zásoby - pohledávky je třeba „očistit“ o nelikvidní a dlouhodobé pohledávky Doporučovaná hodnota: (0,7)1,0 - 1,5 (v závislosti na odvětví) 33
1. stupeň : (cash ratio) peněžní likvidita =
finanční majetek --------------------------krátkodobá pasiva
popř. varianta tzv. finanční majetek okamžitá likvidita = ------------------------------------okamžitě splatné závazky - nejpřísnější ukazatel likvidity
Doporučovaná hodnota: 0,2 – 0,5 (0,7) !! je třeba posoudit složení finančního majetku: buď a) v úzkém pojetí: peníze v pokladně + peníze na běžných účtech nebo b) v širším pojetí: peníze v pokladně + peníze na b.účtech + šeky, směnky, cenné papíry s krátkou dobou splatnosti, krátkodobé vklady,
ale i
zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů /!/
Ukazatelé likvidity z cash-flow: - schopnost uhrazovat závazky více postihují ukazatelé vývoje objemu peněžních prostředků - u všech ukazatelů při výpočtu vzniká problém u záporného C-F Cash-flow (celkový, z provozní činnosti) - Ukazatel C-F solventnosti I. = -------------------------------------------------Krátkodobé závazky
„kolik vytvořených peněžních prostředků připadá na 1 Kč krátkodobých závazků“ - důležitá je volba složky C-F: - vhodný je celkový C-F nebo pouze provozní C-F Nebo: Cash-flow (celkový, z provozní činnosti) - Ukazatel C-F solventnosti II. = ----------------------------------------------------Cizí zdroje – finanční majetek (= „stupeň oddlužení)
34
3.3. Ukazatelé finanční struktury (zadluženosti) - 1. Ukazatele zadluženosti – poměry různých složek pasiv mezi sebou nebo ve vztahu k pasivům celkem - 2. Ukazatele dluhové schopnosti podniku – měřící schopnost podniku přijmout dluh a závazky z něj vyplývající. 1) Ukazatele zadluženosti Hlavním ukazatelem je cizí zdroje a/ ukazatel věřitelského rizika = ------------------------------ . 100 /celkové zadluženosti; debt ratio/ celková aktiva /pasiva/ vyjadřující podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích (aktiva=pasiva) Doplňkovým ukazatele je b/ koeficient samofinancování = /podíl vl.kapitálu/
vlastní kapitál --------------------------------- . 100 celková aktiva /pasiva/
vyjadřující naopak podíl vlastních zdrojů na celkových aktivech
Důležitým a často používaným ukazatelem je celková aktiva /pasiva/ c/ ukazatel finanční páky = ----------------------------------------- ( . 100 ) vlastní kapitál - čím vyšší, tím vyšší účinek využití cizích zdrojů - vyjadřuje, kolik korun celkových zdrojů na sebe váže (využívá) 1 Kč vlastních zdrojů (vlastního kapitálu) Důležitým je také cizí zdroje d/ ukazatel podílu cizího kapitálu = ---------------------- . 100 /debt-equity ratio, zkr. D/E/ vlastní kapitál vyjadřující poměr cizích a vlastních zdrojů, resp. podíl cizích zdrojů na vlastním kapitálu. 35
Interpretace: < 1 = cizích zdrojů je méně než vlastních zdrojů, malá zadluženost (srov. s doporučeným podílem cizích zdrojů) > 1 = cizích zdrojů je využíváno více než zdrojů vlastních, vyšší zadluženost (dtto) a jeho převrácena hodnota: vlastní kapitál -----------------------cizí zdroje
e/ míra finanční samostatnosti =
Dalším vypočítávaným ukazatelem je dlouhodobé cizí zdroje f/ míra zadluženosti vlastního kapitálu = -------------------------------vlastní kapitál kde: Dlouhodobé cizí zdroje = dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry a výpomoci + rezervy + ostatní pasiva
2) ukazatele dluhové schopnosti – schopnost krýt náklady spojené s cizím kapitálem včetně jeho splácení Nejčastěji je zjišťováno tzv. zisk (EBDIT) úrokové krytí (interest coverage) = ---------------------nákladové úroky - Udává kolikrát EBIT převyšuje nákladové úroky. - Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úvěry, nebo možnost čerpat nový úvěr. Jiným ukazatelem je zisk po zd.(EAT) + nákl. úroky + odpisy Ukaz. krytí dluhové služby = -------------------------------------------------------splátky jistiny + nákladových úroků Je významným zejména pro banky i pro management podniku. Čím je ukazatel vyšší, tím je vyšší krytí dluhové služby.
36
Jiné používané ukazatele jsou: vlastní kapitál + dlouhodobé závazky vč.úvěrů - stav kapitalizace = -------------------------------------------------------------stálá aktiva < 1 podkapitalizace , ≥ 1 = překapitalizace zisk /EBIT/ 1 - úrokové krytí = ---------------------- ; úrokové zatížení = -----------------nákladové úroky úrokové krytí
- krytí úroků =
peněžní tok z provozní činnosti -------------------------------------------nákladové úroky
3.4. Ukazatelé aktivity - zachycují relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv - vedle ukazatelů likvidity postihují provozní cyklus podniku /jejich hodnoty odrážejí charakter a délku provozního cyklu podniku/ - vyjadřují: a/ dobu obratu, tj. dobu vázanosti aktiva v určité formě aktiv b/ počet obrátek /rychlost obratu/ za vymezený časový interval (zpravidla rok)
zvolená položka aktiv a/ doba obratu = ----------------------------------------- /= zlomek období/ tržby /nebo náklady/ za období doba obratu ve dnech = doba obratu . počet dní v období / rok=360,365/,
zvolená položka aktiv . počet dní v období tj. ----------------------------------------------------------tržby /náklady/ za období
tržby /nebo náklady/ za období b/ rychlost obratu /počet obrátek/ = -----------------------------------------zvolená položka aktiv či pasiv 37
počet dní v období nebo také: počet obrátek = ---------------------------------doba obratu /ve dnech/
Zvolená položka aktiv může být : - stav vybrané položky k určitému datu, - průměrný stav dané položky v daném období - průměrný stav ze dvou hodnot: na počátku a na konci období tržby = tržby z prodeje výkonů /výrobků, prací a služeb/
Vypočítávané ukazatele obratovosti
pohledávky z obchodního styku Doba obratu pohledávek = ------------------------------------------- . 360 /365/ roční tržby
zásoby Doba obratu zásob = -------------- . 360 /365/ náklady */ */ náklady jsou zde vhodnější, protože spotřeba zásob je jejich součástí
krátkodobé závazky z obch.styku Doba obratu závazků = ---------------------------------------- . 360 /365/ roční tržby
Jiné ukazatele obratovosti: roční tržby Obrat stálých aktiv = --------------------/počet obrátek/ stálá aktiva
roční tržby Obrat celkových aktiv = -----------------------/počet obrátek/ celková aktiva 38
Interpretace: doba obratu - /obecně/ - co nejnižší počet obrátek - /obecně/ - co nejvyšší
Využití ukazatelů aktivity pro určení výše oběžného majetku Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob, surovin, materiálu, hotových peněz, pohledávek) kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje. Má-li majetku více, pak je část majetku nevyužita, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je brzděný. Optimální výše oběžného majetku - je taková výše oběžného majetku, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady. Optimální výši oběžného majetku lze stanovit: 1) Globálním způsobem, který vychází z délky obratového cyklu peněz a výše jednodenních nákladů. 2) Analytickým postupem – podle dílčích položek oběžného majetku (jednotlivých druhů zásob, pohledávek) při čemž využíváme různých optimalizačních metod (optimalizujeme výrobní zásoby, výrobní dávky atd.) V praxi oba způsoby kombinujeme.
Stanovení výše oběžného majetku pomocí obratového cyklu peněz
Obratový cyklus peněz je doba, která uplyne mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodej výrobků. Skládá se z: 1. doby obratu zásob (DOZ) 2. doby inkasa (DI) (obratu pohledávek) 3. doby odkladu plateb (DOP) (doba obratu závazků) 1) Doba obratu zásob (DOZ) – je průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje výrobků. průměrná zásoba DOZ = tržby / 360
39
2) Doba inkasa (DI) neboli (doby obratu pohledávek) - je doba, která uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa. pohledávky DI = Tržby/ 360 3) Doba odkladu plateb (DOP) neboli (doba obratu závazků) je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Tato doba snižuje dobu obratového cyklu peněz. Dluhy dodavatelům DOP = Tržby/ 360 Obratový cyklus peněz (OCP) - se pak vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb. OCP =
DOZ +
DI - DOP
Obratový cyklus je tedy prvním činitelem, který určuje výši kapitálu pro financování oběžného majetku. Druhým činitelem jsou jednodenní náklady na prodané zboží. Ty vypočteme z celkových ročních nákladů, které zjistíme jako součet nákladových položek ve výsledovce dělený 360. Celkové roční náklady Jednodenní náklady = 360 Kapitálovou potřebu na krytí oběžného majetku vypočteme jako součin obratového cyklu peněz a celkových jednodenních nákladů. Kapitálová potřeba = obratový cyklus
x
jednodenní náklady
Způsoby zkracování obratového cyklu peněz a snížení provozního kapitálu 1) Zkrácením doby obratu zásob, tj. zkrácením doby zásobování, výroby, expedice 2) Zkrácením doby inkasa např. zainteresováním odběratelů na včasnějším placení faktur poskytováním slev (skonta) za dřívější úhrady 3) Prodloužením doby odkladu plateb, pokud toto prodloužení nezvýší náklady podniku a nepoškodí vztahy s dodavateli. 4) Potřeba kapitálu dále závisí na objemu tržeb, pohledávek a zásob. S expanzí podniku všechny tři složky rostou spontálně, první dvě z nich v podstatě nezávisle na managementu podniku. často se stává, že růst podniku je tak rychlý, že ohrozí samotnou existenci podniku.
40
Příklad 2 Nábytkářský podnik má začít vyrábět nový výrobek. Na výrobu 1 kusu potřebuje 2000 Kč (materiál + práce) Každý den bude vyrábět 30 kusů. Zjistěte: 1) Dobu obratu zásob 2) Dobu obratu pohledávek 3) Délku celkového obratového cyklu 4) Denní potřebu peněz 5) Celkovou roční kapitálovou potřebu finančního majetku položka Roční tržby plánované průměrná zásoba průměrná výše pohledávek úhrada dodavatelských faktur
v tis. Kč 27 000 4 500 1 500 15 dní
doba obratu zásob=[4500/(27000/360)]
60 dní
doba obratu pohledávek = {1500/(27000/360)]
20 dní
75,0
Obratový cyklus peněz trvá 60 + 20 - 15 = 65 dní denní potřeba peněz je 30 x 2000 = 60 000 Kapitálová potřeba na oběžný majetek = 65 x 60 000 = 3 900 000 Kč Celková kapitálová potřeba na oběžný majetek za rok činní 3,9 mil. Kč.
3.5. Ukazatele nákladovosti - specifická skupina ukazatelů
- nepatří mezi typické ukazatele finanční analýzy - význam mají spíše pro manažery a řídící pracovníky podniku 1/ Nákladovost tržeb (výkonů) = náklady celkem : tržby (výkony)
= podíl nákladů na tržbách
2/ Osobní nákladovost tržeb a výkonů = osobní náklady : tržby (výkony) = kolik osobních nákladů stála 1 peněžní jednotka tržeb a výkonů
41
3.7. Ukazatele kapitálového trhu -používají údaje z kapitálového trhu, zejména tržní ceny cenných papírů. Tyto ukazatele tak vlastně podávají informaci o tom, jak vidí budoucnost podniku investoři na kapitálovém trhu. Nejdůležitější ukazatele jsou pravidelnou součástí kursovních lístků a burzovního zpravodajství publikovaných v odborném i denním tisku. Nejpoužívanější ukazatele tohoto typu jsou: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii (price-ernings ratio) P/E Zisk po zdanění na akcii (ernings per share) EPS Dividendový výplatní poměr (dividend pazour ratio) Dividendový výnos Poměr tržní a účetní hodnoty (price-booking ratio) P/B Dividenda na akcii DPS (dividend per share) Cash flow na akcii
1) Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii P/E (Price earnings ratio)
P/E =
Kurs akcie (tržní cena) ----------------------------------------------------------Zisk po zdanění (EAT) připadající na l akcii
Tento ukazatel je nejčastěji používaným měřítkem, kterým investoři hodnotí podniky na trzích cenných papírů a nechybí prakticky v žádném burzovním zpravodajství, u nás např. v příloze Hospodářských novin. Jeho interpretace je ale poměrně komplikovaná. Lze ho vyjádřit jako: • Částku, kterou jsou investoři ochotní zaplatit za jednu korunu vykazovaných (minulých) zisků • Dobu návratnosti kapitálu investovaného do nákupu akcie za předpokladů zachování úrovně minulého zisku na akcii. Čím je ukazatel v čase nebo ve srovnání s jinými akciemi nižší, tím je pravděpodobnější podhodnocení akcie trhem a tím je tedy pro investora výhodnější k nákupu.
42
Vysoká hodnota P/E znamená, - že investoři očekávají v budoucnosti růst podniku nebo, - že zisky jsou relativně jisté (bezpečnější a proto hodnotnější, jako jedno ze základních pravidel teorie financí). ALE Podniky mohou dosahovat vysokých hodnot tohoto ukazatele také tehdy jsou-li zisky přechodně nízké a trh na tuto změnu ještě nereagoval (tržní cena akcie zůstává stejná). Teoreticky může nastat situace, kdy zisk na akcii je nulový pak bude P/E nekonečně vysoké (pokud budou mít akcie takového podniku ještě nějakou hodnotu). Malý P/E poměr může znamenat větší riziko a malý růstový potenciál podniku. Za bezpečnou hodnotu ukazatele je v USA považován interval 6-20. Investoři se ale v převážné míře zajímají o poměr ceny a budoucích zisků. Proto se často do výpočtu tohoto ukazatele zahrnují budoucí emise akcií, které mohou výši zisku ovlivnit.
2) Zisk po zdanění na akcii (earnings/share ratio – EPS) Ukazatel vypovídá o tom, kolik peněžních jednotek zisku po zdanění připadá na jednu kmenovou akcii. Čistý zisk (EAT) – dividendy z prioritních akcií Zisk po zdanění na akcii = ------------------------------------------------------------Počet emitovaných kmenových akcií Akcioví analytici považují tento ukazatel za klíčový údaj o finanční situaci společnosti. Jeho význam pro investiční rozhodování potvrzují i investoři, kteří výši zisku na akcii chápou jako jeden z hlavních faktorů při svém investičním rozhodování. EPS je vlastně jmenovatelem předcházejícího ukazatele. Problém s interpretací výsledné hodnoty : - výše zisku je ovlivněna účetními metodami, které podnik používá, např. - způsobem oceňování zásob (účtování metodou A a B), - zvolenou odpisovou metodou (zrychlené nebo lineární odpisy), navíc odpisy nepředstavují peněžní výdaj atd.
43
3) Dividendový výplatní poměr - je závislý především na dividendové politice podniku. Výplatní poměr udává, jak velká část zisku je vyplácena ve formě dividend. Dividenda na akcii Dividendový poměr = ------------------------------Zisk na akcii Výše dividendy je ovlivněna především výší loňských dividend a letošních zisků. Výše zisků však značně kolísá, a proto by i výše dividend měla teoreticky kolísat. Praxe ukazuje, že manažeři podniku se změny ve výši dividend snaží „vyhlazovat“, tj. že vedení podniku velmi neochotně přistupuje ke krácení dividend. Pokud podnik vykazuje v daném roce zhoršené hospodářské výsledky, preferují zachování stávající výše dividend. Investoři totiž často vidí ve snižování výše dividend pesimistická očekávání vedení v budoucí vývoj podniku a naopak.
4) Dividendový výnos - jde o poměr dividendy na akcii a tržní ceny akcie. Dividenda na akcii Dividendový výnos = --------------------------------Tržní cena akcie Tento ukazatel nejvíce zajímá investory, kteří jsou zaměřeni na dividendu. Investoři obvykle nevkládají své finanční prostředky do podniku jen z důvodu očekávaného dividendovému výnosu, ale investují z důvodu předpokládaného růstu tržní ceny akcií, tedy kapitálového výnosu. Proto se také zajímají o výši již zmíněného ukazatele P/E. 5) Poměr tržní a účetní hodnoty - udává kolikrát vyšší tržní hodnotu má podnik, než kolik do něho vložili minulí a současní akcionáři. Kurs akcie Poměr tržní a účetní hodnoty = -------------------------------Účetní hodnota akcie Ukazatel by měl u podniku dosahovat dlouhodobě hodnoty větší než jedna. Pokud je hodnota výrazně nižší než jedna, znamená to, že potencionální reprodukční schopnost podnikových aktiv (budoucí zisky) není investory
44
hodnocena jako dostatečná vzhledem k objemu akciového kapitálu a výši rizika spojeného s daným druhem činnosti.
6) Dividenda na akcii Dividendy z kmenových akcií Dividenda na akcii
= ------------------------------------------------Počet emitovaných kmenových akcií
Rozhodování o výši vyplacených dividend je často spojováno s investičními rozhodnutími. Některé podniky vyplácejí nízké dividendy, protože chtějí záměrně uchovat co největší rezervy pro financování budoucí expanze, zde je dividenda jakýmsi vedlejším produktem kapitálově rozpočtových rozhodnutí. Skutečná dividendová politika podniku bývá většinou hledáním optimálního kompromisu mezi zadržením zisků na jedné straně a výplatou podílů na zisku spolu s emisí nových akcií na straně druhé, vše při dané investiční politice společnosti. 7) Cash flow na akcii (cash flow per share) Provozní cash-flow Cash-flow na akcii = --------------------------------------------------Počet emitovaných kmenových akcií - vhodnější pro srovnávání výkonnosti podniků než ukazatel EPS. Umožňuje porovnání podniků, které používají odlišné účtování např. odpisy. Je často používán při mezinárodních srovnáních, protože účetní standardy se v jednotlivých zemích mohou lišit.
45
4. Soustavy poměrových ukazatelů Jednotlivé pom. ukazatele – jeden rys, jedna oblast - hodnocení mohou vycházet různá snahy sloučit všechna hodnocení do soustav ukazatelů - mnoha druhů a mnoha vlastností
Soustavy ukazatelů lze členit z různých hledisek: - z hlediska uspořádání: a/ bez formálních vazeb b/ formálně provázané, postihující alespoň základní věcné vazby - pyramidové – založené na funkčních vazbách - paralelní – ukazatele tvoří skupiny, popisující vždy určitou oblast /viz ukaz. rentability, obratovosti, likvidity, zadluženosti aj./ - z hlediska obsahu - mohou být zaměřeny na jednu či více oblastí - z hlediska konstrukce ukazatelů - mohou být smíšené či pouze poměrové - z hlediska rozsahu - může jít o soustavy: malé /do 10 ukaz./, střední /10-25 ukaz./, velké /více než 25 ukaz./.
4.1. Pyramidové soustavy ukazatelů - založeny na postupném rozkladu tzv. vrcholového ukazatele /- dílčí ukazatele tvoří vždy nižší úroveň celé soustavy - „pyramida“/ Vrcholový ukazatel – vyjadřuje základní cíl podniku Zvolený cílový ukazatel je vždy ve vrcholu pyramidy. V dalších – nižších vrstvách se ukazatel rozkládá na dva nebo více ukazatelů a vytváří tak tvar blížící se pyramidě. V soustavách ukazatelů se za vrcholový ukazatel považuje obvykle rentabilita aktiv (ROA) nebo rentabilita vlastního jmění (ROE). Pro rozklad ukazatele se používají dvě základní metody: • Aditivní – výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou nebo více ukazatelů • Multiplikativní – výchozí ukazatel se rozkládá na součin nebo podíl dvou a více ukazatelů 46
Nejznámější je tzv. Du Pontův rozklad rentability: Východiskem je ukazatel rentability ROE, který je chápán jako součin tří poměrových poměrových ukazatelů : a) Ukazatel ziskového rozpětí tržeb pro zdanění b) Ukazatel obratu celkových aktiv c) Ukazatel finanční páky ROE =
Z Z T CA = * * VK T CA VK
Vidíme, že první dva ukazatele jsou vlastně ukazatelem ROA, tedy celkového vloženého kapitálu. ROA = kde:
Z Z T = * CA T CA
Z……čistý zisk ( tedy zisk po zdanění) VK…vlastní kapitál T……tržby CA…celková aktiva
Z Du Pontova rozkladu ukazatele ROE vidíme, jakým způsobem můžeme zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu, tj. - jednak zvýšením míry zisku (rentability tržeb), ale také - urychlením obratu kapitálu a - větším využitím cizího kapitálu. Analýzou všech tří ukazatelů lze usuzovat na další činitele, kteří ovlivňují souhrnný ukazatel výkonnosti: Rentabilita tržeb závisí na: a/ zisku tj. na tržbách a na celkových nákladech /a každé složce nákladů a jejím vývoji/ b/ tržbách Obrat celkových aktiv závisí na: a/ tržbách b/ aktivech celkem tj. - na oběžných aktivech a jejich vývoji - na stálých aktivech a jejich vývoji
47
Rozklad je možno provést i v dalších úrovních: Pyramidový rozklad ukazatele rentability ROE: Z/VK
Z/CA
Z/T
1
-
CA/VK
x
:
T/CA
N/T
T/SA
1
+ T/OA
+
CKdl/V
CK/VK
+
CKkr/V
Z/VK - rentabilita vlastního kapitálu ROE Z/CA – rentabilita celkového kapitálu (čistý zisk/aktiva celkem) ROA Z/T - rentabilita tržeb neboli ukazatel ziskového rozpětí ROSCA/VK – ukazatel finanční páky CK/VK – zadluženost vlastního kapitálu CK dl/ VK – podíl dlouhodobého cizího kapitálu na VK CK kr/ VK - podíl krátkodobého cizího kapitálu na jednotku vlast. kap. T/CA - rychlost obratu celkových aktiv T/SA - rychlost obratu stálých aktiv T/OA - rychlost obratu oběžných aktiv
4.2. Jiné pojetí první úrovně rozkladu rentability vlast. kapitálu - zohledňuje podíl cizího kapitálu a vliv daní: EAT VK EBIT VYN --------- x --------- x VYN AKT
AKT --------- x VK
EBT ---------EBIT úroková redukce zisku
EAT x --------EBT daňová redukce zisku
48
Rentabilita vlastního kapitálu (EAT/VK) je ovlivňována : - rentabilitou výnosů, - obratem aktiv, - finanční pákou, - úrokovou redukcí zisku a - daňovou redukcí zisku. Zvýšení rentability výnosů a obratu celkových aktiv má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu (ROA =EBIT / AKT). Zvýšení zadluženosti do určité míry může mít pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu a projeví se v růstu ukazatele finanční páky AKT / VK. Zvýšení zadluženosti je zpravidla provázeno zvýšením úroků a způsobuje snížení ukazatele úroková redukce zisku EBT / EBIT, tzn. Po zaplacení úroků zůstává podniku k dispozici menší podíl zisku před zdaněním. Společný vliv finanční páky a úrokové redukce zisku se nazývá ziskový účinek finanční páky nebo multiplikátor jmění akcionářů. Pokud je větší než jedna, pak má zvyšování podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Pozitivní vliv na rentabilitu VK má také zvyšování ukazatele daňová redukce zisku EAT /EBT. Ukazatel podává informaci o tom, jaký podíl z EBT tj. ze zisku před zdaněním zůstane podniku k dispozici po zaplacení daní.
5. Bankrotní a bonitní modely Bankrotní a bonitní modely neboli systémy včasného varování, lze podle účelu použití rozdělit na modely bankrotní (predikční) a bonitní (diagnostické). U obou typů lze poté dospět k výslednému hodnotícímu koeficientu, který určuje finanční zdraví resp. finanční tíseň. Pro upřesnění uvádím definici obou těchto klíčových pojmů : 1) Bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje 2) Bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný
49
Obě skupiny modelů vycházejí ze stejného předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým odlišnostem ve vývoji, charakteristickým právě pro podniky ohrožené úpadkem. Obě skupiny přiřazují podniku určitý koeficient hodnocení. • finanční zdraví – to je likvidita plus rentabilita, v uvedeném pořadí naléhavosti. Stoupající napětí v peněžních příjmech a výdajích a trvalejší propad Hospodářského výsledku, mohou vyústit v úpadek v platební neschopnost či předlužení. • finanční tíseň – nastává tehdy, když jsou problémy likvidity tak vážné, že nemohou být vyřešeny bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování. Vznik modelů vychází ze základního předpokladu, že podniky které jsou ohroženy bankrotem nebo skupiny bonitních podniků mají společné rysy.
4.2. Bankrotní modely 1) Altmanův model Altmanům model je založen na využití statistické metody tzv. diskriminační analýzy, pomocí které odhadl Prof. financí E.I.Altman váhy (koeficienty) v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů, které zahrnul do svého modelu jako proměnné veličiny. Model vznikl z potřeby předpovědět možnost bankrotu podniku tak, aby mohly být předem podniknuty kroky k nápravě. Profesor Altman provedl statistické šetření 1000 amerických podniků, z čehož získal váhy ukazatelů, které jsou typické pro podniky zdravé či bankrotující podniky. Při své práci prof. Altman vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly, nebo později (během pěti let) zbankrotovaly. Na této empirické bázi vyvinul model, který odlišuje podniky s velkou pravděpodobností úpadků od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Model byl publikován v r. 1968.
Cílem této metody je stanovit určitou hranici, která rozdělí podniky na ty, které pravděpodobně zbankrotují a které ne.
50
Altmanova rovnice důvěryhodnosti, tzv. Z –skóre: a) Pro podniky kótované na kapitálovém trhu Z= 1,2*x1 + 1,4* x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x5 x1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x5 = tržby/ aktiva celkem Interpretace: Pokud je výsledná hodnota Z větší než 2,9 Z menší než 1,8 Z v intervalu 1,8 a 2,9
firma je finančně stabilní, hrozí podniku bankrot nevypovídá příliš ani o stabilitě ani o hrozícím bankrotu.
b) Pro podniky nekotované na kapitálovém trhu Ukazatel X4 tržní hodnota vlastního jmění byl nahrazen účetní hodnotou vlastního jmění. Výsledný model byl u nás publikovaný v r. 1983 pod názvem ZETA Zde se považují za finančně stabilní podniky s výsledkem Z větším než 2,70 a podniky náchylné k bankrotu s výsledkem Z menší než 1,20. c) Altmanův model pro české podmínky – upravený Altmanův model je na české podmínky - pro vysoký podíl platební neschopnosti podniků je doplněn ukazatel x6 závazky po lhůtě splatnosti X6 = ---------------------------------------tržby (výnosy) Pokud je výsledné Z větší než 2,9 firma je finančně stabilní, oproti tomu bankrot hrozí podnikům s výsledkem menším než 1,8.
51
Problémy při aplikaci Altmanova modelu pro české podmínky: 1) závazky po lhůtě splatnosti nejsou součástí finančních výkazů, jsou však povinnou součástí přílohy k účetní závěrce, kde tento údaj najdeme. 2) pro české podmínky je velmi problematický ukazatel X4 tj. podíl tržní hodnoty vlastního kapitálu k účetní hodnotě dluhu, a to jednak vzhledem k deformovaným tržním cenám na českém kapitálovém trhu a jednak k tomu, že celá řada podniků není veřejně obchodována. 3) dosud malý počet podniků, které zbankrotovaly a tudíž neexistenci reprezentativního vzorku dat, na kterém by bylo možno model v našich podmínkách ověřit. 4) dobře předpovídá bankrot podniku asi na dva roky do budoucnosti, s nižší přesností (70%) na dobu pěti let. Model pro neobchodované podniky na kapitálovém trhu je cennější, protože jejich hodnota nemá bezprostřední tržní ověření: u podniku obchodovatelném na kapitálovém trhu jsou informace o hodnocení podniku okolím promítnuty do ceny akcií.
2) Index důvěryhodnosti ( IN ) - Vytvořili jej čeští autoři, Inka a Ivan Neumaierovi. - Slouží k posouzení finančního rizika českých podniků z pohledu světových ratingových agentur. IN = V1 * CA/CK + V2 * EBIT/ÚROKY + V3 * EBIT/CA + V4 * T/CA + V5 * OA/CKkr + V6 * Záv.po lhůtě spl./T Váhy V1 … V6 jsou stanoveny pro jednotlivá odvětví rozdílně. Pouze váhy V2 a V5 jsou shodné a činí: V2 = 0,11 V5 = 0,10 Jde o váhy k ukazatelům úrokového krytí a běžné likvidity, které by měly být na dostatečné úrovni u všech podniků bez ohledu na odvětví. Interpretace: IN > 2 - velmi dobré finanční zdraví podniku 1 < IN < 2 - podnik s potencionálními problémy IN < 1 - podnik s vážnými finančními problémy
52
Ad 2) Bonitní modely a) Tamariho model Tento model bodově ohodnocuje úroveň vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na žebříčku v daném oboru a bonitu podniku stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů. Může být použit univerzálně pro podnik z jakéhokoli oboru nebo z jakékoli vybrané skupiny podniků. Důležité je ovšem kvalitní zpracování oborové databáze. b) Kralickuv Quick test - obsahuje vždy jeden ukazatel z každé ze čtyř oblastí: • Ukazatel samofinancování • Doba splácení dluhů • Rentabilita aktiv • Rentabilita tržeb z cash flow Podle jejich výsledků se přidělují známky pro určitý podnik. Konečná výsledná hodnota se pak určí jako jednoduchý aritmetický průměr známek získaných za jednotlivé ukazatele.
Kralickův Quicktest
Ukazatel
R1
R2
R3
Konstrukce ukazatele
Vlastní kapitál / Aktiva celkem
Vyhodnocení ukazatele 0,3 a více 0,2 - 0,3
0,1 - 0,2 0,0 - 0,1 0,0 a méně 3 a méně 3 - 5 (Dluhy celkem - Peněžní prostředky) / Provozní 5 - 12 cash flow 12 – 30 30 a více 0,15 a více 0,12 - 0,15 Zisk před zdaněním a úroky 0,08 - 0,12 / Aktiva celkem 0,00 - 0,08 0,00 a méně
Počet bodů 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0
53
0,1 a více 0,08 - 0,1 Provozní cash flow / R4 0,05 - 0,08 Provozní výnosy 0,00 - 0,05 0,00 a méně Hodnocení finanční stability: FS = (R1 + R2) / 2 Hodnocení výnosové situace: VS = (R3 + R4) / 2 Hodnocení celkové situace: CS = (FS + VS) / 2 Velmi dobrý podnik: 3 a více Špatný podnik: 1 a méně
4 3 2 1 0
c)Argentino model (A skóre) Nevýhodou finančních predikčních modelů je opomíjení nefinančních informací o podniku, což se většinou projeví ještě dříve než se dané chyby objeví v číslech. A-skóre je jedním z nefinančních predikčních modelů, který byl vytvořen Prof. Argentinim, který stanovil určité symptomy, které považoval za hlavní pro finanční situaci podniku, a každému z těchto symptomů přiřadil určitou váhu Interpretace skóre:
skóre = 0 ideální společnost skóre > 25 pravděpodobnost úpadku interval 18-25 šedá zóna
Tabulka A-skóre Nedostatky:
V řízení firmy
8
Ředitel firmy je autokrat
4
Ředitel firmy je rovněž předsedou představenstva
2
Pasivní představenstvo – autokrat na něj dohlíží
2
Nevyváženost představenstva – příliš mnoho techn. typů nebo naopak příliš mnoho finančníků
2
Slabý finanční ředitel
1
Nedostatečná hloubka řízení
V účetnictví
2
Neexistují rozpočty nebo kontroly rozpočtu (pro odhalení odchylek atd.)
3
Neexistují plány peněž. toku nebo nejsou
54
aktualizovány. Neexistuje systém nákladového účetnictví. Náklady a
3
výnosy jednotlivých produktů tudíž nejsou známy. Nedostatečná reakce na změny, zastaralé produkty i
15
zařízení, staří vedoucí pracovníci, zastaralý způsob marketingu. Nedostatky celkem
43
Kritická hranice v řízení firmy a v účetnictví činí 10
Chyby (omyly):
15
Vysoké zadlužení – podnik se může dostat do problémů náhle nebo může mít smůlu
15
Nadměrný rozvoj obchodních aktivit – podnik roste rychleji než jeho zdroje financování. Kapitálová základna je malá nebo nevyvážená pro daný rozsah a typ podnikání
15
Nepříznivý vývoj velkého projektu – podnik nemůže plnit své závazky.
Chyby celkem
45
Kritická hranice chyby činí 15
Celkem kritická hranice je 25
e) Index IN 99 manželů Neumaierových Zatímco Altmanovo Z-score bylo vytvořeno pro společnosti na relativně značně efektivním americkém trhu, ve kterém se vyskytuje velké množství konkurzů, situace v České republice je v tomto smyslu velmi odlišná. Altmanovo Z-score se pro hodnocení českých podniků příliš nehodí. A proto byly tvořeny české hodnotící modely, z nichž je pravděpodobně nejznámějším model manželů Neumeierových IN 99.
55
Hodnocení na základě zjištěné hodnoty indexu IN 99 Hodnota indexu Do 0,684 0,684 - 1,220 1,220 - 1,590 1,590 - 2,070 nad 2,070
Hodnocení netvoří hodnotu spíše netvoří hodnotu nelze určit spíše tvoří hodnotu tvoří hodnotu
Získané body jsou součtem čtyř položek, a to x1 až x4, přičemž každá z těchto čtyřech položek je pronásobena vlastním koeficientem k, který vyjadřuje váhu příslušné položky v celém indexu. Způsob výpočtu indexu IN 99 je patrný z níže uvedeného vztahu: IN99 = -0,017*X1 + 4,573*X2 + 0,481*X3 + 0,015*X4 X1 = A/CZ – finanční páka X2 = EBIT/A - ROA X3 = V/A – obrat celkových aktiv X4 = OA/(KZ+KBÚ) – běžná likvidita
56
