Finanční analýza výsledků hutních organizací za 1.pololetí roku 2014 Pravidelný statistický pololetní přehled
září 2014/ekonomika
1
Komentář k výsledkům hutních organizací (zdroj HŽ,a.s.,EUROFER, www.steelonthenet.com, ČSÚ)
Po poklesu průmyslové produkce v r.2012 (meziročně -0,8%), činil v minulém roce (2013) meziroční pokles průmyslové produkce již jen zanedbatelných (-0,1)%, ale v rámci CZ-NACE 24 byla produkce stále ještě meziročně nižší o 1,8%. Od 2. pololetí minulého roku došlo k postupnému růstu a ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil meziroční růst produkce základních kovů již 4,9%. Pozitivní trend pokračoval i v období 1.pololetí r.2014. Index průmyslové produkce CZ NACE 24 meziročně vzrostl v průměru o 4,5% a index průmyslové produkce celkem se zvýšil o 6,4%, u zpracovatelského průmyslu činil průměrný meziroční růst dokonce 8,3%. Pozitivně se ve sledovaném období vyvíjela i zakázková náplň. V r.2013 se objem kontrahovaných zakázek v odvětví meziročně snížil o 1,6% ( průmysl celkem +3,8%), v období 1.pololetí r.2014 se zvýšily zakázky v odvětví meziročně o 9%. Z pohledu vývoje v jednotlivých čtvrtletích činil růst v 1.čtvrtletí 11,2% a v druhém 6,8%. Obdobný trend platil i pro další odběratelská odvětví hutního průmyslu i pro průmysl celkem. Nižší růst v 2.čtvrtletí spíše souvisel s nižší základnou srovnatelného období. Zvlášť dynamicky se zvýšila zakázková náplň v odvětví výroby motorových vozidel (+26,1%). Výraznější nárůsty se týkají zahraničních zakázek. Vodvětví 24 činil průměrný meziroční růst nových zakázek ze zahraničí 19,2%, zatímco tuzemské zakázky se zvýšily jen o 2,1%. Bazický index (srovnání proti průměrnému čtvrtletí r. 2010) dosáhl v 1.pololetí r. 2014 u odvětví 24 hodnoty pouze 102,5 % proti hodnotě 109,2% za průmysl celkem, což znamená že v současné době hutní výroba stále ještě poněkud zaostává za hodnotami „předkrizového období“ v r.2008. Pozitivní trend v zásadě platí i pro oblast finální hutní ocelářské produkce. V roce 2013 se objem finální hutní produkce zvýšil o 2,5%, v 1.pololetí r.2014 činil meziroční růst v průměru 2,2%. Objem výroby válcovaného materiálu se zvýšil o 0,9% (zvýšení produkce polotovarů o 1,0%, zvýšení produkce dlouhých výrobků o 5,4%, ale snížení produkce plochých výrobků o 12,2%). Objem produkce ocelových trubek se meziročně zvýšil o 8,0%, přičemž produkce bezešvých trubek se meziročně zvýšila o 5,4 %, a produkce svařovaných trubek se zvýšila o 12,8 %. Produkce druhovýrobků vzrostla meziročně až o 15,6%. Z hlediska struktury dodávek byla situace následující: Dodávky finální hutní produkce na tuzemské trhy se v 1.pololetí r. 2014 meziročně v průměru zvýšily o 0,9%, z toho dodávky válcovaného materiálu klesly o 0,6% a dodávky ocelových trubek se meziročně zvýšily o 20% (dodávky bezešvých trubek se zvýšily o 28%). Dodávky na zahraniční trhy se rovněž meziročně o 3,0% zvýšily, z čehož dodávky válcovaného materiálu byly celkově vyšší o 2,3% a dodávky ocelových trubek se zvýšily o 4,9%. Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo v 1.pololetí r. 2014 k meziročnímu zvýšení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 1,8%, do nových zemí EU o 0,7%. Dodávky na trhy třetích zemí se meziročně výrazně zvýšily o 15%. Možnosti českého vývozu jako významného prorůstového zdroje v uplynulém roce, jsou těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V této souvislosti je důležité, že v zejména od 3.čtvrtletí minulého roku došlo k obnovení tempa růstu zahraničních zakázek pro rozhodující české průmyslové obory (automobilový průmysl, strojírenství a další). Dle předpokladů zůstal HDP ve státech EU v r. 2013 na úrovni
2
předchozího roku, když v druhé polovině roku se vymanily z recese i nejvíce postižené země jako např. Španělsko a Itálie.Vývoj v 1.pololetí letošního roku potvrzuje jen zvolna trend oživení, i když s rozdílnou intenzitou, v největších zemích EU. Po nadějném 1.čtvrtletí, se ekonomický růst eurozóny ve druhém čtvrtletí v mezičtvrtletním srovnání zastavil. Podkopal jej pokles německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii. Hrubý domácí produkt (HDP) 18 zemí měnové unie v meziročním srovnání zpomalil růst na 0,7 procenta z tempa 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Nečekaný pokles o 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí utrpěla kvůli oslabení vývozu německá ekonomika. Francie, která je druhou největší ekonomikou eurozóny, ve druhém čtvrtletí stejně jako v prvním kvartálu stagnovala. Itálie, což je třetí největší ekonomika eurozóny, klesla o 0,2 procenta a sklouzla zpět do recese. Údaje z USA jsou ještě optimističtější. Meziroční růst HDP zde dosáhl v r.2013 hodnotu 2,6%, postupně roste spotřebitelská poptávka a investice, nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od r. 2008. Na rozdíl od Evropy přispívá k růstu stále více i odvětví stavebnictví. Odhad růstu HDP pro letošní rok činí 3%. Ústup z recese se pozitivně odrazil i na vývoji průmyslové výroby v EU. Zatímco v r. 2012 činil meziroční pokles ještě 2,3%, v r. 2013 již pouze 0,5% a od druhého pololetí průmyslová výroba EU jako celek rostla. V závěrečném čtvrtletí roku 2013 bylo možno hovořit o růstu rozhodujících odběratelů ocelářského průmyslu zejména automobilového a kovozpracujícího průmyslu. V 1.pololetí r. 2014 se oživení týkalo i stavebnictví (obdobně jako v ČR). Stejně jako rostla průmyslová výroba, pozitivně se v závěru r.2013 vyvíjela i výroba v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu charakterizovaná tzv. ukazatelem SWIP. Ve 4.čtvrtletí roku 2013 se SWIP zvýšil, poprvé od r. 2011, meziročně o 1,6%. Přesto díky poklesu v předchozích čtvrtletích poklesla SWIP produkce za celý rok v průměru o 2,5% a předstihla tak meziroční pokles průmyslové výroby EU jako celek. Ukazatel se dále meziročně zvýšil v období 1.pololetí r.2014. Meziroční růst v 1.čtvrtletí dosáhl 6%, což bylo zčásti ovlivněno nízkou hodnotou srovnatelného období r.2013. Z hlediska vnitřní struktury byla situace podle jednotlivých hlavních odběratelských odvětví ocelářského průmyslu odlišná. K růstu přispěl v 1.čtvrtletí především automobilový průmysl (+10,9%) a stavebnictví (+7,3%). Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer
meziroční změny v % Stavebnictví Strojírenství bez automobilů Automobilový průmysl Zařízení domácností Ostatní dopravní zařízení Trubky Kovové zboží Ostatní CELKEM
% váhy na celkové spotřebě oceli 35
2012
2013
Q114
Q214
Q314
Q414
2014
2015
-5.1
-3,0
7.3
1.3
1.0
1.2
2.4
14
-0,5
-3,6
3.0
2.4
2.4
2.1
2.5
2,1 4,5
18 3 2 12 14 2 100
-4,6 -1,3 2,7 -6.0 -2.7 -2.0 -3.7
0,8 0,5 1,4 -10,0 -0,1 -0,6 -2,5
10.9 2.0 1.9 3.2 5.4 3.6 6.0
5.1 1.4 2.7 -0.2 3.7 3.5 2.5
3.2 1.8 3.2 2.4 2.9 3.2 2.2
2.9 4.9 3.5 5.6 3.3 3.7 2.6
5.4 2.6 2.8 2.7 3.8 3.5 3.3
3,2 3,7 5,4 3,6 3,2 2,9 3,1
3
V r. 2012 poklesla reálná spotřeba ocelářských výrobků meziročně o 5,0%. Důvodem byl pokles aktivity v odběratelských odvětvích a pokles spotřeby ocelářských produktů (steel aktivity). Za celý rok 2013 se reálná spotřeba ocelářských výrobků snížila o 2,9% s obnovením růstu ve 4. čtvrtletí roku. V 1.čtvrtletí již činil meziroční růst 4,1%. Důvodem bylo oživení u odběratelů a nízká srovnávací základna r.2013. Reálná spotřeba – výhled (meziroční růst v %) Reálná spotřeba
období
Y2012 Y2013 -5,0 -2,9
Q114 4,1
Q214 2,0
Q314 1,7
Q414 Y2014 Y2015 2,1 2,4 2,3
V r. 2012 se naplno projevil negativní vliv poklesu zakázek spojený s další redukcí zásob. To se projevilo v meziročním poklesu zjevné spotřeby o 10,1%. Redukce zásob pokračovala i v 1. pololetí loňského roku (2013). Tento trend se otočil v druhém pololetí, kdy opětovný růst zjevné spotřeby byl podpořen i vyšší aktivitou spotřebitelů. Čísla za 1.čtvrtletí (+7%) r.2014 odpovídají růstu aktivity u odběratelů i tendenci k doplnění skladů. Zjevná spotřeba – výhled (meziroční růst v %) Zjevná spotřeba
období
Y2012 Y2013 -10,1 -0,3
Q114 7,0
Q214 5,7
Q314 1,4
Q414 Y2014 Y2015 0,2 3,7 2,9
V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie prochází ČR výraznějšími výkyvy hospodářského cyklu, což je dáno i velikostí tuzemského trhu, kurzovými vlivy i mírou zapojení české ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce. Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. Růst se obnovil opět až v závěrečných měsících r.2013. Za celý rok 2013 se meziročně zvýšily světové ceny železné rudy v průměru o 5,3%, na druhou stranu ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 11,5%, ceny koksovatelného uhlí klesly o 16%, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 16,6% a ceny šrotu rovněž klesly o 6%. Ke konci r. 2013 byly ceny „ruského“ zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami „amerického“ břidlicového plynu. Pokles světových cen surovin pokračoval i v 1.pololetí r.2014. Meziročně klesly ceny železné rudy v průměru o 15,8%, ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 14,6%, ceny koksovatelného uhlí klesly o 16,4%, ceny zemního plynu se snížily o 8,4% a ceny šrotu rovněž klesly o 4,3%. Naproti tomu světové ceny el. energie vzrostly o 4,3% (podle www.steelonthenet.com)
4
V 1.pololetí r.2014 ceny průmyslových výrobců v ČR celkem klesly meziročně o 0,5%. Ve stejném období se zvýšily ceny oboru 24 o 2% meziročně. Stejný růst zaznamenaly ceny v oborech ocelářské výroby (241-243). Ceny rozhodujícího oboru „241- surové železo, ocel, feroslitiny“ se zvýšily v průměru meziročně o 2,1%, zatímco ceny v oboru 242 – trubky z oceli se zvýšily jen o 0,5%. S vyjimkou růstu cen el.energie, tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. (viz výše). Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k r. 2005, byly v 1.pololetí r. 2014 ceny oboru 24 o 8,3% vyšší (obor 241 +6,1%, 242 +10.2%, 243 -3.1%), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly v tomto srovnání dokonce o 17,2%. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v r. 2013 stále ještě o cca 6% zaostávala za úrovní r. 2008 (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od dubna r.2012, tendence k růstu se objevila až v závěru roku 2013 a v prvém pololetí r. 2014. Tržby celkem v běžných cenách v ocelářském průmyslu v r.2013 meziročně klesly o 5,4%, přičemž však ještě v 1. pololetí minulého roku byly meziročně nižší o 12%. V 2. pololetí a zejména v posledním čtvrtletí minulého roku došlo k výraznému zvýšení dynamiky růstu hutní výroby. Tento pozitivní trend pokračoval i v 1.pololetí r.2014, kdy se tržby celkem meziročně zvýšily o 7,5%. Tržby z průmyslové činnosti se ve stejném období zvýšily o 7,8%. Ještě výrazněji vzrostly tržby z přímého vývozu (+11,5)%. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru r. 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V r. 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v r. 2011 došlo ke snížení o 5% a v roce 2012 o dalších 7,3%. Ani uplynulý rok (2013) nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6%. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v r. 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. V období 1.pololetí roku 2014 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 15 757 pracovníků ve stálém pracovním poměru, a dále 974 agenturních pracovníků. Po delším období se počet pracovníků zvýšil o 1,5% meziročně, ještě výrazněji vzrostl počet pracovníků najímaných prostřednictvím pracovních agentur (+23,7)%. Přes meziroční růst počtu pracovníků se v 1.pololetí zvýšily průměrné výdělky jen minimálně, o 0,2%. Na rozdíl od meziročního růstu nominální průměrné mzdy v průmyslu ČR celkem (+3,7% v prvém a +2,2% v druhém čtvrtletí)) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+0,2%) jen stagnaci reálných výdělků. Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v 1.pololetí r. 2014 zvýšila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o 5,9%. To odpovídá většímu růstu tržeb, v porovnání se zvýšením zaměstnanosti. Meziroční růst tržeb a produktivity práce se projevil v růstu přidané hodnoty (+39,8%) a zisku (účetní HV +186,1%), což způsobilo, že se i ukazatele rentability vyvíjeli v meziročním srovnání výrazně pozitivně. Například rentabilita tržeb meziročně vzrostla o více než 170%. Důvodem je však i zároveň velmi nízká srovnávací základna 1.pololetí loňského roku. V porovnání se srovnatelným obdobím došlo dále k významným úsporám materiálových i mzdových nákladů o čemž svědčí i pozitivní vývoj mzdové a materiálové nákladovosti. Díky příznivějšímu vývoji zejména v 1. čtvrtletí roku, přesáhl účetní hospodářský výsledek hodnotu 2,8 mld. Kč, mj. i vlivem kladného finančního výsledku +488
5
mil. Kč (přijaté dividendy a úroky z půjček). Provozní výsledek znamenal zisk 2 785 mil. Kč. Meziroční vývoj dokumentuje i hodnota hrubé (provozní) marže, která činila (+5,1)% proti hodnotě (0,9)% srovnatelného období. Výrazně vzrostly i všechny ostatní ukazatele rentability. Celková zadluženost aktiv zůstala v podstatě na úrovni loňského roku (+0,7%). Přijaté krátkodobé úvěry proti srovnatelnému období vzrostly o 17%. Výrazněji vzrostly úvěry celkem, což se odrazilo i v růstu dlouhodobé zadluženosti meziročně o 63%. V této oblasti však existují mezi jednotlivými společnostmi významné rozdíly. Ukazatel běžné likvidity se meziročně snížil o 55% a dosáhl k 30. 6. 2014 hodnoty 86,5%, což souvisí především s výraznějším snížením krátkodobých pohledávek v porovnání se závazky. Poměr závazků k pohledávkám činil k 30. 6. 117,7% a meziročně výrazně stoupl. I na tomto výsledku se podílejí jednotlivé společnosti rozdílně. Doba obratu zásob se k datu 30.6. v meziročním srovnání zvýšila o 3,6%, což představovalo prodloužení doby obratu zásob o 2 dni. Ostatní ukazatele aktivity se vyvíjely ve vazbě na uvedený meziroční růst tržeb, růst zásob a výrazný pokles pohledávek. Nedostatek zakázek si v uplynulých letech vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci v průběhu období klesala, to samé platilo i o produktivitě práce. V tomto smyslu znamenal r.2013 pozitivní obrat ve kterém 1.pololetí r.2014 pokračovalo. Mzdová náročnost při meziročním růstu výroby a tržeb meziročně klesla o 3,8%, přičemž materiálová náročnost poklesla o 13,1 %. Ke konci 1.pololetí r.2014 je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující jejich bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů životaschopnosti, které poměrně výrazně zlepšily, přičemž ukazatel EBIT/obrat dosáhl kriteriální hodnoty. Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze" kritéria skut. (1 - 12) 2012 skut. (1 - 6) 2013 skut. (1 - 12) 2013 skut. (1 - 6) 2014 hrubá marže EBIT/obrat úroveň odpisů podíl fin.nákladů údaje v %
0,5 -4,7 6,7 3,6
3,1 -1,8 6,7 3,5
1,8 -2,7 6,6 3,5
7,3 1,5 6,6 3,6
limit >10,0 >1,5 >5,0 >3,5
. Díky růstu výroby, tržeb i produktivity práce vychází srovnání s 1.pololetím r.2013 ve většině ukazatelů příznivěji. V průběhu sledovaného období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných zakázek což vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku některé podniky aplikovaly celou řadu úsporných opatření přechodných odstávek kapacit, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. To v souhrnu vedlo k udržení kmenové zaměstnanosti a k produktivity práce při růstu výroby. Většina společnosti hospodařila se ziskem. Na druhé straně stále platí, že oživení je prozatím především záležitostí zahraničních zakázek, tuzemské zakázky postrádají potřebnou dynamiku. Obrat by v tomto směru mohl nastat i s pozitivním vývojem v oblasti stavebnictví (státní zakázky) a spotřebitelské poptávky, po letech útlumu.
6
1.9.2014/ing.Svoboda
Pozn.: zahrnuté organizace Hutní organizace ČR
TŽ, ArcelorMittal Ostrava (AM Ostrava), AMTP Karviná, EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, ŽDB Drátovna, AM FM, Železárny Veselí, PILSEN STEEL, ŽVŠ Hutní organizace SR ŽP Ostatní organizace ČR Ferona, ŽĎAS,VUHŽ
Přílohy
7
Přehled zákl. ukazatelů Ocelářského průmyslu ČR v 1.pololetí r.2014 Ukazatel, tis.Kč
Skut. 2014
Skut. 2013
Sk.14:Sk.13
tržby z průmyslové činnosti
46 487 192
43 126 790
107.8
z toho: přímý vývoz
14 986 579
13 439 930
111.5
přidaná hodnota
8 676 960
6 206 691
139.8
mzdy celkem
2 733 048
2 688 332
101.7
prům. ev. počet pracovniků
15 757
15 530
101.5
prům. vydělek / měsíc - Kč
28 908
28 851
100.2
47 954 599
44 618 529
107.5
Provozní hospodařský výsledek
2 785 493
444 604
626.5
Učetní hospodářský výsledek
2 863 913
1 001 028
286.1
Cash flow /uc.HV+odpisy/
4 261 467
2 506 450
170.0
Vlastní jmění
75 778 701
76 866 269
98.6
Závazky, včetně úvěru
31 595 130
31 436 078
100.5
Úvěry
6 910 141
5 854 542
118.0
V tom krátkodobé úvěry
4 494 862
3 835 580
117.2
Pohledávky celkem
20 978 489
51 947 110
40.4
Zásoby
15 493 892
13 857 970
111.8
prodej celkem
8
Finanční analýza organizací k 30.6.2014 ČR hutní celkem Finanční úroveň
%
Likvidita
2014 Celková zadluženost
30.6
2013 30.4
69.4
69.6
99.7 Likvidita II /acid test/
43.6
43.2
100.9 Likvidita III /WCR/
2483.6
1297.5
191.4 Celk.úvěr.zadl.
92.3
104.0 Závazky/pohledávky
86.5
192.2
45.0 Rent.vl.kap. /ROE/
152.0
246.5
61.7 ROEBIT
8.9
7.4
120.3 ROEBITD
117.7
49.2
239.2 Rent. celk. kapitálu /ROA/
138.3
132.6
104.3 Pohledávky/aktiva
19.2
47.1
40.8 Hrubá marže
82.9
34.2
242.4 Překapitalizování
109.5
181.9
60.2 Mzdová náročnost
(vl.jmění/HIM+fin.inv.) 6.2
3.8
0.8
1.2
Mater. Náročnost
66.7
Využití aktiv
Vybavenost a prod.práce
58
2013 56
410
446
14/13 103.6 Vybavenost
2014
2013
2021.7
2020.6
158.8
5.2
1.8
5.1
0.9
566.7
7.6
7.9
96.2
61.5
70.8
86.9
133.8
204.6
65.4
14/13 100.1
91.9 Produktivita práce
6087.0
5746.6
105.9
77
208
37.0 Prům.měs.výdělek
28.9
28.9
100.2
415.6
195.9
212.1
6676.8
6389.9
104.5
(mzdy/pr.poč.zam.) 93
103
90.3 Podíl zisku na prac. (HV/pr.poč.zam.)
284
311
91.3 Náklady na prac. (nák l./pr.poč.prac.)
9.3 7.2 2.9 0.3
0.9 -3.4 6.6 3.1
3.1 -1.8 6.7 3.5
7.3 1.5 6.6 3.6
Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze" kritéria skut. (1 - 12) 2012 skut. (1 - 6) 2013 skut. (1 - 12) 2013 skut. (1 - 6) 2014 hrubá marže EBIT/obrat úroveň odpisů podíl fin.nákladů údaje v %
8.0
tis.Kč/zam.
Ukazatele životaschopnosti v letech (2012-2014) - 1.pololetí kritéria viability/rok skut. 2014 bez p.s. skut. 2012 vč. p.s. skut. 2013 vč. p.s. skut. 2014 vč. p.s. hrubá marže EBIT/obrat úroveň odpisů podíl fin.nákladů údaje v %
12.7
(tržby /pr. počet zam.)
(závazk y*180/tržby) Obrat vl.kapitálu (vl.k ap.*180/tržby)
219.5
( HIM / počet zam.)
(k r.pohl. *180/tržby) Doba obratu záv.
4.1
(osob.nák l./prov. výnosy)
163.2
dny
(ak tiva*180/tržby) Splatnost pohledávek
9.0
(tržby /stálá ak tiva)
(zásoby*180/tržby) Doba obratu aktiv
292.3
(spotřeba mat./prov. Výnosy)
2014 Doba obratu zásob
2.6
(prov.HV/prov. výnosy)
(BÚ /(HV*+odpisy)) Aktivita
7.6
(EBITD/vl. jmění)
(dl.pasiva/ak tiva) Návratnost úvěrů /roky/
272.7
(HV* /ak tiva)
(HV*/ bank .úvěry) Dlouhodobá zadluženost
14/13
2.2
(EBIT/vl. jmění)
(úr.reduk ce/vl.financování) Efekt.úvěrů
2013
6.0
(HV*/vl. jmění)
((HV)/HV+úrok y) Ziskový účinek fin.páky
2014
(HV*/ tržby)
(úvěry/vl.zdroje) 96.0
%
HV* - zisk po zdanění
111.1 Rentabilita tržeb
(Ob.ak tiva /k r.záv.)
((HV+úrok y)/úrok y) Úroková redukce zisku
3.6
14/13
(Fin.maj.+k r.pohl./k r.zav.)
(cizí / vl.zdroje) Úrokové krytí
4.0
2013
(Fin.majetek /k r.záv.)
(vl.jmění/pasiva) Míra zadluženosti
Rentabilita
2014
100.7 Likvidita I /quick ratio/
(cizí zdroje/ak tiva) Vlastní financování
%
14/13
0.5 -4.7 6.7 3.6
3.1 -1.8 6.7 3.5
1.8 -2.7 6.6 3.5
7.3 1.5 6.6 3.6
limit >10,0 >1,5 >5,0 >3,5
limit >10,0 >1,5 >5,0 >3,5
9
