Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady

SIMPLY CLEVER

A. Knápková, D. Pavelková, K. Šteker

Adriana Knápková, Drahomíra Pavelková, Karel Šteker

Konen i ervená ísla mohou znamenat zisk

2.

ISBN www.skoda-auto.cz

OcRS_Grada_FinancniAnalyza_167x240.indd 1

ŠKODA Octavia RS s benzinovým motorem 2,0 TSI o výkonu 147 kW, šestistupovou automatickou pºevodovkou DSG, se sportovními koženými sedadly, koženým tºíramenným multifunkním volantem, aerodynamickým spoilerem a xenonovými pºedními svtlomety s natáením. Kombinovaná spotºeba a emise CO2 modelu Octavia RS: 5,7–7,7 l/100 km, 149–180 g/km

24.07.12 10:48

FINANČNÍ ANALÝZA

Komplexní průvodce s příklady

vydání

prosperita firmy

Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady 2., rozšířené vydání silné a slabé stránky finanční analýzy vyhodnocení výsledků a využití benchmarkingu propojení finanční analýzy a řízení výkonnosti příklady z praxe a aktualizovaná případová studie nově: finanční analýza při účtování podle IFRS

Adriana Knápková, Drahomíra Pavelková, Karel Šteker

Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady 2., rozšířené vydání silné a slabé stránky finanční analýzy vyhodnocení výsledků a využití benchmarkingu propojení finanční analýzy a řízení výkonnosti příklady z praxe a aktualizovaná případová studie nově: finanční analýza při účtování podle IFRS

Grada Publishing

prosperita firmy

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Ing. Adriana Knápková, Ph.D. prof. dr. Ing. Drahomíra Pavelková Ing. Karel Šteker, Ph.D.

Finanční analýza

Komplexní průvodce s příklady 2., rozšířené vydání Kniha je monografie TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5000. publikaci Odborní recenzenti: doc. Ing. Václav Janeček, CSc. doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědné redaktorky Mgr. Marie Zelinová, Mgr. Kamila Nováková Sazba Jan Šístek Počet stran 240 Druhé vydání, Praha 2013 Vytiskly tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-4456-8 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7679-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7680-4 (ve formátu EPUB)

Obsah O autorech .............................................................................................................................. 7 Řekli o knize ........................................................................................................................... 9 Seznam nejpoužívanějších zkratek .................................................................................... 10 Summary ............................................................................................................................... 13 Úvod ...................................................................................................................................... 14 1

Úvod do finanční analýzy .............................................................................................. 17 1.1 1.2

2

Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy ................................. 21 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

3

Rozvaha .................................................................................................................. Výkaz zisku a ztráty ............................................................................................... Přehled o peněžních tocích (cash flow) .................................................................. Přehled o změnách vlastního kapitálu .................................................................... Vzájemné provázanosti a souvztažnosti mezi účetními výkazy ............................ Příloha účetní závěrky ............................................................................................

23 37 47 57 57 58

Metody, postupy a ukazatele finanční analýzy ........................................................... 61 3.1 3.2 3.3

4

Účel finanční analýzy ............................................................................................. 17 Zdroje informací pro finanční analýzu ................................................................... 18

Metody finanční analýzy ........................................................................................ Postup při finanční analýze .................................................................................... Ukazatele finanční analýzy .................................................................................... 3.3.1 Absolutní ukazatele finanční analýzy ......................................................... 3.3.2 Rozdílové ukazatele finanční analýzy ........................................................ 3.3.3 Poměrové ukazatele finanční analýzy .........................................................

61 61 66 67 83 84

Způsoby vyhodnocení výsledků finanční analýzy a využití postupů benchmarkingu ............................................................................................................. 117 4.1 4.2 4.3

Finanční analýza, 2012.indd 5

Posouzení dosažené výše hodnoty ukazatelů a využití benchmarkingu .............. Vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů .................................................. 4.2.1 Soustavy poměrových ukazatelů .............................................................. Zhodnocení celkové finanční situace podniku a návrh doporučení .....................

117 122 129 131

18.10.2012 17:20:19

5

Slabé stránky finanční analýzy .................................................................................. 139 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

6

6.3 6.4

147

Diskontované cash flow (DCF – Discounted Cash Flow) ................................... Ekonomická přidaná hodnota (EVA – Economic Value Added) .......................... 6.2.1 Identifikace faktorů ovlivňujících výši ukazatele EVA ............................. Tržní přidaná hodnota (MVA – Market Value Added) ......................................... Balanced Scorecard (BSC) ...................................................................................

151 152 169 176 183

Dopad využití IFRS na výsledky finanční analýzy ................................................... 187 7.1

7.2

7.3

8

139 144 146 146

Integrace finanční analýzy do konceptů měření a řízení výkonnosti ..................... 149 6.1 6.2

7

Vypovídací schopnost účetních výkazů a účetní praktiky ................................... Vliv mimořádných událostí a sezónních faktorů na výsledky hospodaření ......... Závislost tradičních ukazatelů finanční analýzy na účetních údajích .................. Nutnost srovnání tradičních ukazatelů finanční analýzy s jinými subjekty ......... Zanedbávání rizika, nákladů obětované příležitosti a budoucích přínosů podnikatelských aktivit ........................................................................................

Mezinárodní harmonizace účetnictví ................................................................... 7.1.1 Současný vývoj účetnictví ve světě .......................................................... 7.1.2 České podniky a IFRS .............................................................................. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ...................................................... 7.2.1 Rozdělení a struktura IFRS ....................................................................... 7.2.2 Rozpoznání a oceňování základních prvků účetních výkazů ................... Základní rozdíly mezi českým účetnictvím a IFRS ............................................. 7.3.1 Účetní výkazy ........................................................................................... 7.3.2 Účetní postupy .......................................................................................... 7.3.3 Výsledky finanční analýzy podle IFRS ....................................................

187 187 190 191 192 193 197 197 200 212

Shrnutí a metodická doporučení pro efektivní zpracování a využití finanční analýzy v podnikatelské praxi .................................................................................... 217

Použitá literatura ............................................................................................................... 221 Příloha 1: Účetní výkazy – ALKO, a. s. ........................................................................... 224 Příloha 2: Výpočet nákladů na vlastní kapitál s využitím metody CAPM ................... 231 Příloha 3: Výpočet nákladů na vlastní kapitál s využitím stavebnicové metody ......... 232 Příloha 4: Přehled mezinárodních účetních standardů a interpretací .......................... 233 Rejstřík ................................................................................................................................ 235


18.10.2012 17:20:19

O autorech / 7

O autorech

Ing. Adriana Knápková, Ph.D. Již od počátku svého vysokoškolského studia se zabývá problematikou faktorů ovlivňujících výkonnost podniků. V roce 2005 úspěšně absolvovala doktorský studijní program na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde rovněž přednáší a vede odborné semináře. Praktické zkušenosti čerpá z podnikové praxe, se kterou úzce spolupracuje. Výsledky své práce prezentovala na mezinárodních konferencích, např. v USA, Indii či Řecku.

prof. dr. Ing. Drahomíra Pavelková Řadu let se zabývá problematikou podnikových financí se zaměřením na podnikovou výkonnost. Působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde přednáší a věnuje se vědecko-výzkumné činnosti. Intenzivně spolupracuje s podnikovou praxí. Absolvovala několik zahraničních stáží – v Japonsku, Velké Británii, Finsku, Belgii, Dánsku a USA. Výsledky své práce prezentovala na mnoha domácích i zahraničních konferencích a v odborných časopisech.


18.10.2012 17:20:19

8 / Finanční analýza

Ing. Karel Šteker, Ph.D. V současné době působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde zajišťuje výuku předmětů zaměřených na finanční účetnictví, mezinárodní účetnictví a audit. Ve výzkumné práci se věnuje zejména problematice mezinárodního účetnictví (IFRS, IFRS pro SME) a informačním systémům pro řízení ekonomického procesu podniků. Je autorem nebo spoluautorem studijních textů, odborných knih a článků publikovaných na konferencích i v časopisech.


18.10.2012 17:20:19

Řekli o knize / 9

Řekli o knize

Publikace je věnována velmi důležitému a aktuálnímu tématu. Podává nejen ucelený přehled o obvyklých postupech, metodách a ukazatelích finanční analýzy, ale dává tuto problematiku do dalších souvislostí. Za hodnotné lze považovat, že se autoři podrobně zabývají slabinami finanční analýzy, což výrazně zvyšuje hodnotu práce i z hlediska praktického využití. Za velmi přínosnou lze považovat tu část práce, která ukazuje na možnosti využití finanční analýzy nejenom v její původní klasické funkci, tedy vyhodnocování toho, co se již v podniku stalo, ale naznačuje i cesty, jak postupy a metody finanční analýzy využít pro formulaci rozhodnutí, která budou usměrňovat vývoj podniku i v poměrně vzdálené budoucnosti. Jako velmi cenné se ukazují případové studie, které vycházejí ze situace reálných podniků. V nich jsou uceleně aplikovány postupy, které byly teoreticky vysvětleny v jednotlivých kapitolách knihy. Prostudování případových studií může velmi přispět čtenáři k jeho schopnosti prakticky využít poznatky, které mu publikace nabízí. Publikaci ocení nejenom studenti oborů zaměřených na finanční management, ale určitě i manažeři působící v oblasti finančního řízení podniku. doc. Ing. Václav Janeček, CSc. Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové

Publikace, jak již z názvu vyplývá, přináší komplexní pohled na metody a postupy finanční analýzy včetně jejich aplikace na řešení praktických úloh managementu. Teoretické poznatky jsou tak doplněny o podrobnou ukázku praktického přístupu v podobě případové studie reálného podniku. Druhé, rozšířené vydání Finanční analýzy přináší nejen aktualizaci původního textu, ale navíc je obohaceno o dopady, které vyplývají ze zavádění IFRS do ekonomické praxe na výsledky finanční analýzy. Hlavní přednost publikace spatřuji v precizním výkladu adekvátních metod v nezbytné hloubce tak, aby poskytly potřebný přehled i návod pro použití. Nechybí ani ilustrativní příklady sestavené k obtížnějším teoretickým pasážím výkladu a jejich aplikaci. Celkově je publikace psána přes vysokou odbornost srozumitelně a přehledně, takže nepochybně zaujme i čtenáře mimo cílovou skupinu. Na rukopisu je poznat, že pochází z pera vynikajících odborníků z oblasti finančního managementu a zkušených vysokoškolských pedagogů. Druhé vydání posouvá poznatky o dva roky dopředu a rozšiřuje tematické spektrum publikace. doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita, Brno


18.10.2012 17:20:19


Seznam nejpoužívanějších zkratek

a. s. – akciová společnost b. c. – běžné ceny BSC (Balanced Scorecard) – vyvážené skóre BÚ – bankovní úvěry BVPS (Book Value Per Share) – účetní hodnota na akcii C – investovaný kapitál CAPM – model oceňování kapitálových aktiv (Capital Assets Pricing Model) CF (Cash Flow) – peněžní tok CK – cizí kapitál ČD – České dráhy ČEZ – České energetické závody ČPK – čistý pracovní kapitál ČSA – České aerolinie ČZ – čistý zisk DCF (Discounted Cash Flow) – diskontované cash flow DFM – dlouhodobý finanční majetek DHM – dlouhodobý hmotný majetek DM – dlouhodobý majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek EAT (Earnings After Tax) – čistý zisk EBIT – zisk před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Tax) EBITDA – zisk před úroky, zdaněním a odpisy (Earnings Before Interest, Tax, Depreciaton and Amortization) EBT (Earnings Before Tax) – zisk před zdaněním EFRAG – Evropská poradní skupina účetního výkaznictví (European Financial Reporting Advisory Group) EPS (Earnings Per Share) – zisk na akcii EVA (Economic Value Added) – ekonomická přidaná hodnota FASB – Rada pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Board) FCF (Free Cash Flow) – volné cash flow i – úroková sazba, diskontní sazba, požadovaná výnosnost I (Investment) – výše investice IAS – Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards) IASB – Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board)


18.10.2012 17:20:19

Seznam nejpoužívanějších zkratek / 11

IASC – Výbor pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Committee) IASCF (IASC Foundation) – Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy IFRIC – Výbor pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (International Financial Reporting Interpretations Committee) IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards) IFRS for SMEs – Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé (International Financial Reporting a střední podniky Standard for Small and Medium-sized Entities) IRR (Internal Rate Of Return) – vnitřní výnosové procento KFM – krátkodobý finanční majetek KPI (Key Performance Indicators) – klíčová výkonnostní měřítka KBÚ – krátkodobé bankovní úvěry KZ – krátkodobé závazky MF ČR – Ministerstvo financí ČR MPO ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MSP – malé a střední podniky MVA (Market Value Added) – hodnota přidaná trhem n – doba životnosti investice, doba pronájmu, doba splatnosti dluhopisu NACE – Statistická klasifikace ekonomických činností (Nomenclature générale des activités economiques dans les Communautés Européennes) NCK – náklady na cizí kapitál NOA (Net Operating Assets) – čistá operativní aktiva NOPAT – zisk z operativní činnosti po zdanění (Net Operating Profit After Taxes) NPV (Net Present Value) – čistá současná hodnota NÚ – nákladové úroky NVK – náklady na vlastní kapitál O – odpisy OA – oběžná aktiva, obrat aktiv OCFPS – provozní peněžní tok na akcii (Operating Cash Flow Per Share) OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností OM – oběžný majetek ON – osobní náklady p (price) – cena výrobku P (Price) – tržní cena akcie P/E (Price-Earnings Ratio) – ukazatel tržní cena akcie /zisk na akcii PH – přidaná hodnota Pt – peněžní příjmy v jednotlivých letech PV (Present Value) – současná hodnota re (risk equity) – náklady na vlastní kapitál rf (risk free rate) – bezriziková úroková míra rfinstab – riziková prémie za finanční stabilitu rfinstr – riziková prémie za finanční strukturu


18.10.2012 17:20:19


rm – průměrná výnosnost kapitálového trhu ROA (Return On Assets) – rentabilita aktiv ROCE – rentabilita úplatného kapitálu (Return On Capital Employed) ROE (Return On Equity) – rentabilita vlastního kapitálu ROI (Return On Investment) – rentabilita investovaného kapitálu RONA (Return On Net Assets) – rentabilita čistých aktiv ROS (Return On Sales) – rentabilita tržeb rpodnikatelské – riziková prémie za podnikatelské riziko SEC – Komise pro cenné papíry a burzy (Securities and Exchange Commission) SH – současná hodnota SIC – Stálý interpretační výbor (Standing Interpretations Committee) SWOT analýza – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (Strengths-Weaknesses-Opportunities-Threats) t – jednotlivé roky T – tržby, sazba daně z příjmů ú – úrok US GAAP – Americké všeobecně uznávané účetní zásady (US Generally Accepted Accounting Principles) V – výnosy VBM (Value Based Management) – hodnotové řízení VH – výsledek hospodaření VK – vlastní kapitál VS – výkonová spotřeba WACC – vážené průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Costs of Capital) ZK – základní kapitál


18.10.2012 17:20:19

Summary / 13

Summary

The publication Financial Analysis attends to the problems and methods of financial analysis as tools of financial management of companies. Besides the traditional view of financial analysis it offers a number of topics and recommendations as to its practical applications. The main goal is that its results and their evaluation as well as recommendations respect both strong and weak aspects of the analysis and modern trends of shifting from mere statements about the past development of a company to a purposeful management of the future state, that is, with the link to its performance. The publication is not designed as a resource for financial managers and experts in a given field of economics only. It can be helpful to anyone, who wants to become familiar with opportunities leading to the increase of the financial performance of a company. The systematic explanation of procedures for processing a financial analysis of a company should guarantee the coherence of this publication. In each step, there is a detailed illustration of a practical application demonstrated on a case study of an actual company. The knowledge and experience presented in this publication are based on a long-time interest of the authors in the given subject, on their cooperation with companies, their university teaching as well as on exchange of ideas at professional forums at home and abroad. Financial support for this book came from Czech Science Foundation of the Czech Republic (GA ČR) within the framework of Project No. 402/09/1739. The work on this project was done at the Faculty of Management and Economics of the Tomas Bata University in Zlín.


18.10.2012 17:20:19


Úvod

Publikace Finanční analýza je věnována problematice metod a postupů finanční analýzy jako nástroje finančního řízení podniků. Vedle tradičního pohledu na finanční analýzu nabízí také řadu námětů a doporučení, jak by měla být finanční analýza prováděna v praxi tak, aby její výsledky, zhodnocení výsledků a doporučení respektovaly silné a slabé stránky finanční analýzy i moderní trendy posunu od pouhého konstatování stavu minulého vývoje podniku k cílevědomému řízení stavu budoucího, tzn. s vazbou na výkonnost podniku. Nové vydání publikace vychází z původní předlohy, která je aktualizována a doplněna o dopady využití IFRS na výsledky finanční analýzy. Publikace není určena pouze finančním manažerům a odborníkům v dané ekonomické oblasti. Může posloužit každému, kdo se chce seznámit s příležitostmi vedoucími ke zvýšení finanční výkonnosti podniku. Na začátku každé finanční analýzy jsou k dispozici data. Předložená publikace by čtenářům měla pomoci datům porozumět, získat informace a ty dále přetavit ve znalosti, které jsou užitečné v samotné řídící praxi podniků. Autoři publikace využívají poznatky a zkušenosti získané studiem problematiky finanční analýzy i praktickou analytickou činností v řadě podniků k tomu, aby čtenářům nabídli možnost komplexního průvodce finanční analýzou včetně řady aplikací v podobě příkladů z reálné praxe. Ucelenost publikace by měl zaručit systematický výklad postupu při zpracování finanční analýzy podniku, doplněný v každém kroku o podrobnou ukázku praktického provedení, demonstrovanou na případové studii reálného podniku. Publikace je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola obsahuje informace o podstatě a úloze finanční analýzy v řízení podniku a dále důvody, proč by tento nástroj měli manažeři podniku a další subjekty znát a využívat, odkud je možné získat informace pro její zpracování a jak se liší možnosti interního a externího analytika z hlediska dostupnosti dat a jejich zpracování do podoby relevantních výsledků. Druhá kapitola se podrobně věnuje popisu a analýze účetních výkazů jako základního zdroje informací pro zpracování finanční analýzy. Je zde také popsána vzájemná provázanost a souvztažnost mezi účetními výkazy, a to z důvodu nutnosti uvědomění si těchto souvislostí pro zpracování finanční analýzy. Ve třetí kapitole jsou uvedeny metody tradiční finanční analýzy a popsán postup, který je nutné pro racionální zpracování finanční analýzy dodržet. Jsou zde podrobně charakterizovány absolutní, rozdílové a poměrové ukazatele finanční analýzy, které se v praxi osvědčily, a jejich výpočet slouží k analýze hospodaření podniku v oblasti rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Pro posouzení finanční situace podniku jsou uvedeny i další užitečné ukazatele, které tento obrázek vhodně doplňují. Čtvrtá kapitola je věnována způsobům vyhodnocení výsledků finanční analýzy s důrazem na posouzení dosažené výše hodnoty ukazatelů (včetně možností využití benchmarkingu), vztahům mezi jednotlivými skupinami ukazatelů a celkovému zhodnocení finanční situace podniku, z kterého jsou potom odvozeny návrhy a doporučení pro řízení podniku. Tato část finanční


18.10.2012 17:20:20

Úvod / 15

analýzy je někdy v praxi podceňována, a tak se finanční analýza často omezuje na výpočet ukazatelů a popis minulého a současného vývoje dosažených hodnot ukazatelů v jednotlivých hodnocených oblastech. Pátá kapitola je zaměřena na systematický popis a zdůvodnění slabých stránek finanční analýzy, které oslabují její vypovídací schopnost a možnosti využití pro finanční řízení podniku. Problémy, jež jsou zde nastíněny, je nutné vzít při práci s výsledky finanční analýzy v úvahu. Autoři zde dávají náměty, jak některé slabé stránky finanční analýzy eliminovat, resp. oslabit jejich závažnost. Mimo jiné navrhují doplnění a propojení využívání metod a postupů finanční analýzy s hodnocením výkonnosti podniku a využíváním moderních výkonnostních měřítek. Podrobněji je využití vybraných výkonnostních měřítek a jejich propojení se zpracováváním a výsledky finanční analýzy popsáno v šesté kapitole. Je zde také demonstrováno propojení výsledků tradiční finanční analýzy s výkonnostními měřítky, která se soustřeďují na podporu řízení hodnoty jako ústředního cíle podnikání. Finanční analýza tak může sehrávat významnou roli při podpoře efektivního řízení podniku. Dopad využití Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) na výsledky finanční analýzy je uveden v sedmé kapitole, ve které je také zmíněn současný vývoj mezinárodního účetnictví ve světě a jeho vliv na české podniky. Kapitola dále obsahuje stručný úvod do problematiky IFRS a v neposlední řadě přehled základních rozdílů mezi českými účetními předpisy a IFRS. Osmá kapitola představuje metodická doporučení pro efektivní zpracování finanční analýzy v podnikatelské praxi v podobě stručného a srozumitelného souhrnu znalostí získaných studiem této publikace pro jejich aplikaci v praxi. Poznatky a zkušenosti uvedené v publikaci vycházejí z dlouhodobého zájmu autorů o uvedenou problematiku, ze zkušeností a spolupráce s podniky, výuky na univerzitě a z výměny poznatků na domácích i zahraničních odborných fórech. Práce v dané oblasti byla také podpořena finančními zdroji Grantové agentury České republiky (GA ČR) v rámci řešení projektu č. 402/09/1739. Projekt byl řešen na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Autoři předem děkují čtenářům za případné připomínky nebo náměty k dané problematice, které je možné zaslat na e-mailové adresy: [email protected], [email protected] nebo [email protected]. Ve Zlíně 30. 9. 2012


18.10.2012 17:20:20


18.10.2012 17:20:20

Úvod do finanční analýzy / 17

1 Úvod do finanční analýzy

1.1 Účel finanční analýzy Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností. Průběžná znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodních úvěrů, při rozdělování zisku apod. Znalost finančního postavení je nezbytná jak ve vztahu k minulosti, tak – a to zejména – pro odhad a prognózování budoucího vývoje. Těžko si lze představit kvalitního manažera podniku, který nemá představu o tom, jaké rentability jeho podnik dosahuje, jaká je průměrná doba splatnosti pohledávek, jakou přidanou hodnotu vytvářejí jeho zaměstnanci apod. Finanční analýza je nedílnou součástí finančního řízení, protože působí jako zpětná informace o tom, kam podnik v jednotlivých oblastech došel, v čem se mu jeho předpoklady podařilo splnit a kde naopak došlo k situaci, které chtěl předejít nebo kterou nečekal. Samozřejmě platí, že to, co již proběhlo v minulosti, nelze nijak ovlivnit, výsledky finanční analýzy však mohou poskytnout cenné informace pro budoucnost podniku. Výsledky finanční analýzy slouží nejenom pro vlastní potřebu firmy, ale i pro uživatele, kteří nejsou součástí podniku, ale jsou s ním spjati hospodářsky, finančně apod. Manažeři potřebují finanční analýzu pro krátkodobé a zejména pak pro dlouhodobé finanční řízení podniku. V nejširším slova smyslu zahrnuje finanční analýza celou škálu metod přispívajících k řešení nejrůznějších rozhodovacích úloh. Vedle analýzy finančního postavení podniku a posouzení finanční pozice podniku je možno ji využít např. k rozhodování o investičních záměrech, o financování dlouhodobého majetku, k volbě optimální kapitálové struktury, při sestavování finančního plánu apod. Finanční analýza by měla být také významnou součástí řízení výkonnosti podniku orientovaného na hodnotové řízení. Finanční analýzu jako zdroj pro další rozhodování a posuzování potřebují nejen samotní manažeři podniku, ale i investoři, obchodní partneři, státní instituce, zahraniční instituce, zaměstnanci, auditoři, konkurenti, burzovní makléři a v neposlední řadě i odborná veřejnost. Je důležité pečlivě zvážit, pro koho je finanční analýza zpracovávána, protože každá zájmová skupina preferuje jiné informace. Vlastníky podniku zajímá především návratnost jejich prostředků, tzn. hodnocení rentability (ziskovosti) vloženého kapitálu. Věřitelé se budou zajímat hlavně o likviditu svých obchodních partnerů a jejich schopnost splácet závazky. Věřitelé, kteří se o tuto oblast nezajímají, mohou být nemile překvapeni, že jejich dlužníci nejsou schopni dostát svým závazkům, což se může velice nepříjemně odrazit na jejich hospodaření. Státní instituce určitě zajímá schopnost podniků vytvářet zisk a odvádět daně do státního rozpočtu. Konkurenti se snaží získat jednotlivé výsledky zejména u těch podniků, kterým se na trhu daří, aby se mohli inspirovat a aplikovat dobré prak-


18.10.2012 17:20:20

*


tiky. Potenciální investory také zajímá finanční zdraví podniku. Jsou to informace, které mohou významně ovlivnit jejich budoucí investiční záměry. U zaměstnanců lze předpokládat zejména zájem o výši mzdy. Je pro ně ale určitě cenná také informace např. o ziskovosti či likviditě, protože jen jejich dostatečná výše zabezpečí dlouhodobé fungování podniku.

1.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Zpracování finanční analýzy vyžaduje získání dat, jež tvoří východisko pro kvalitní zpracování a dosažení relevantních výsledků. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích (cash flow), přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetní závěrce. Řadu cenných informací obsahuje také výroční zpráva. Čerpat informace lze dále ze zpráv samotného vrcholového vedení podniku, ze zpráv vedoucích pracovníků či auditorů, z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu či zaměstnanosti, z oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz. V případě, že společnost nevydává výroční zprávu, je možné získat účetní závěrku např. v Obchodním věstníku1 nebo využít databáze firem, které tyto informace nabízejí, např. Creditinfo ČR2. Řadu informací o zahraničních společnostech lze získat z webových stránek.3 Lepší přístup k informacím o podniku má interní analytik – pracovník podniku, který si všechna potřebná a podrobná data o podniku, včetně případných komentářů managementu podniku, lehce zajistí. Jednodušší přístup k informacím má i analytik, jehož si podnik pro zpracování finanční analýzy najme, i když zde chybí vlastní znalost podniku. Výhodou však může být nezávislý úhel pohledu. Obtížnější je situace pro externího analytika, který není ve spojení s podnikem a musí se spokojit s veřejně přístupnými daty. Data bývají často agregovaná či neúplná. Externí analytik tak často nemá dostatek dat pro kvalitní zpracování finanční analýzy. V souvislosti s problematikou finanční analýzy a zpracování jejich výsledků lze využít analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které dlouhodobě na svých webových stránkách4 zveřejňuje finanční analýzy českého průmyslu a stavebnictví a vyhodnocuje je agregovaně dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE, dříve využívaný OKEČ). Nabízená data mohou posloužit podnikům pro srovnání jejich finanční pozice v rámci odvětví a také poskytnout informace o výkonnosti jednotlivých odvětví českého průmyslu a stavebnictví. Kvalita získaných informací se odráží v přesnosti a vypovídací schopnosti výsledků finanční analýzy, proto by přípravě a sběru dat měla být věnována patřičná pozornost. Platí: Čím více

1

2 3

4

Obchodní věstník publikuje informace o nových zápisech, změnách a výmazech v obchodním rejstříku, o konkurzech, likvidacích podniků, účetních závěrkách, veřejných soutěžích, svolání valných hromad a další informace, jejichž zveřejnění ukládají platné zákony České republiky, více na http://ov.ihned.cz/ http://www.cicr.cz/ Např. Bloomberg.com: http://www.bloomberg.com, Corporate Information Research Site: http://www. corporateinformation.com, Fortune 500 Companies: http://pathfinder.com/fortune, Hoover´s Online: http://hoovers.com, Security APL Quote: http://secapl.com, Stockmaster: http://www.stockmaster.com, Stock Selector: http://stockselector.com, Stock Smart: http://stocksmart.com, Wall Street Research Network: http://www.wsrn.com, Wright´s Investor Service: http://www.wisi.com, Zack´s Investment Research: http://www.zacks.com http://www.mpo.cz/


18.10.2012 17:20:20

Úvod do finanční analýzy / 19

analytik o společnosti ví, tím má větší šanci vytvořit finanční analýzu s vysokou vypovídací schopností.

Shrnutí 1. Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku, je nedílnou součástí finančního řízení. 2. Finanční analýzu jako zdroj pro další rozhodování a řízení potřebují nejen samotní manažeři podniku, ale i investoři, obchodní partneři, státní instituce, zahraniční instituce, zaměstnanci, auditoři, konkurenti, burzovní makléři apod. 3. Pro kvalitní zpracování finanční analýzy je potřebné mít přístup k informacím o podniku. Možnosti přístupu k informacím, a tím i hloubka zpracované analýzy se liší podle zpracovatele analýzy – interního nebo externího analytika. 4. K významným zdrojům dat a informací patří zejména vnitropodnikové účetní výkazy, výroční zprávy, komentáře odborného tisku, oficiální ekonomické statistiky apod.


18.10.2012 17:20:20


18.10.2012 17:20:20

Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy / 21

2

Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy

Zpracování finanční analýzy vyžaduje vstupní data. K významným zdrojům dat patří účetní výkazy. V této kapitole jim proto bude věnována náležitá pozornost. Znalost obsahu jednotlivých položek účetních výkazů je základním předpokladem pro práci s nimi v rámci doporučovaných metod a postupů finanční analýzy. Kromě znalosti položek jednotlivých výkazů je také nezbytné znát vzájemné souvztažnosti výkazů. Současně je nutné s daty z účetních výkazů zacházet obezřetně vzhledem k jejich vypovídací schopnosti dané účelem zpracování výkazů. Výkazy jsou zpracovávány pro účely účetní a daňové, neobsahují tudíž vždy data, která věrně zobrazují ekonomickou realitu podniku. Vypovídací schopnost účetních výkazů patří k slabým stránkám finanční analýzy – více je uvedeno v kapitole 5. Pohled na majetkovou a finanční strukturu podniku poskytuje rozvaha (bilance) podniku. Rozvaha dává na straně aktiv přehled o výši a struktuře majetku, na straně pasiv o způsobu financování tohoto majetku. Na straně pasiv je důležitá informace o výsledcích hospodaření podniku; tvorba výsledku hospodaření za aktuální účetní období je pak konkrétně zachycena ve výkaze zisku a ztráty. Výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi výnosy a náklady bez ohledu na to, zda vznikají skutečně reálné peněžní příjmy nebo výdaje. Z tohoto důvodu je pro finanční řízení podniku, a to zejména z důvodu udržení jeho platební schopnosti, nutné sledovat tok peněžních prostředků – cash flow. Informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých položek vlastního kapitálu podává přehled o změnách vlastního kapitálu. Smyslem tohoto výkazu je poskytnout bližší informace o transakcích, které ovlivnily velikost a strukturu vlastního kapitálu.

„Právní minimum“ týkající se účetnictví a účetních výkazů 1. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. určuje základní povinnost všech podnikatelů vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). 2. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, upravuje rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy; dále účetní závěrku; způsoby oceňování; inventarizaci majetku a závazků a systém úschovy účetních záznamů. Zde je několik citací, které mají vztah k probíranému tématu: § 2: Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. § 4, odst. 8: Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolido-


18.10.2012 17:20:20


vané účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. § 7, odst. 1: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. § 8, odst. 1: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. § 18, odst. 1: Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b). Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě následující kritéria: 1) celková aktiva přesahují 40 miliónů Kč, 2) roční obrat je větší než 80 miliónů Kč. § 20 a 21: Povinnost vydávat výroční zprávu mají akciové společnosti, jež mají zákonnou povinnost ověření účetní závěrky a které splňují alespoň jednu z následujících podmínek: 1) celková aktiva přesahují 40 miliónů Kč, 2) roční obrat je větší než 80 miliónů Kč nebo 3) průměrný počet zaměstnanců je větší než 50. Výroční zprávy musí rovněž předkládat další společnosti a družstva, fyzické osoby a zahraniční podniky, které splňují alespoň dvě z výše uvedených podmínek. 3. Dalším významným materiálem je vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tato vyhláška upravuje: a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku; b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody (např. způsob ocenění dlouhodobého majetku, postup tvorby a použití rezerv, přechod z daňové evidence na účetnictví) a další. 4. Ministerstvo financí ČR podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vydává České účetní standardy. Jejich smyslem je podrobnější popis účetních metod a stanovení postupu účtování v konkrétních případech nebo pro specifické skupiny majetku. Jejich smyslem je „docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami“. Pro účely této publikace jsou potřeba České účetní standardy pro podnikatele. 5. Vnitřní směrnice, které si v souladu s výše uvedenými zákony a právními předpisy již jednotlivé účetní jednotky vypracovávají samostatně. Stanovují si zde pravidla, postupy a metody, které budou v účetnictví využívat.


18.10.2012 17:20:20


2.1

Rozvaha

Základním účetním výkazem každého podniku je jeho rozvaha, která nás informuje o tom, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů je tento majetek financován. Rozvaha se vždy sestavuje k určitému datu a musí platit, že aktiva se rovnají pasivům.

Tab. 2.1 Struktura rozvahy A. B. B.I. B.II. B.III.

AKTIVA Pohledávky za upsaný ZK Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.

Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.

PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, … VH minulých let VH běžného úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Samozřejmostí pro provedení finanční analýzy je znalost jednotlivých položek rozvahy. Lze doporučit prostudování zmíněné vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která podrobně popisuje jednotlivé položky rozvahy. Následující část kapitoly se bude věnovat především těm položkám, jež jsou z hlediska provedení finanční analýzy nejvýznamnější. Postupně bude analyzována majetková struktura (aktiva) a finanční struktura (pasiva) podniku.

Aktiva (majetková struktura podniku) Základním hlediskem členění aktiv je především doba jejich upotřebitelnosti, případně rychlost a obtížnost jejich konverze v peněžní prostředky (likvidnost), aby bylo možné uhradit splatné závazky (hledisko likvidity). Aktiva v rozvaze lze rozlišit na: A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek C. Oběžná aktiva D. Časové rozlišení Postupně budou představeny formuláře účetních výkazů běžně využívané firmami při tvorbě účetních závěrek, které jsou zpracovány v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněžních tocích jsou platné pro rok 2012.


18.10.2012 17:20:20


=SUDFRYiQRYVRXODGXVY\KOiãNRX þ6EYH]QČQtSR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ

2EFKRGQtILUPDQHERMLQêQi]HY úþHWQtMHGQRWN\

ROZVAHA ke dni ( v celých ƟƐşĐşĐŚ Kē)

6tGORE\GOLãWČQHERPtVWR SRGQLNiQt~þHWQtMHGQRWN\

Iý

2]QDþHQt

AKTIVA

D

E AKTIVA CELKEM (Ĝ

A.

3RKOHGiYN\]DXSVDQê]iNODGQtNDSLWiO

B.

Dlouhodobý majetek (Ĝ

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek (ĜDå

B. I. 1 ZĜL]RYDFtYêGDMH 2 1HKPRWQpYêVOHGN\Yê]NXPXDYêYRMH 3 6RIWZDUH 4 2FHQLWHOQiSUiYD 5 *RRGZLOO 6 -LQêGORXKRGREêQHKPRWQêPDMHWHN 7 1HGRNRQþHQêGORXKRGREêQHKPRWQêPDMHWHN 8 3RVN\WQXWp]iORK\QDGORXKRGREêQHKPRWQêPDMHWHN B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek (ĜDå

B. II. 1 3R]HPN\ 2 6WDYE\ 3 6DPRVWDWQpPRYLWpYČFLDVRXERU\PRYLWêFKYČFt 4 PČVWLWHOVNpFHON\WUYDOêFKSRURVWĤ 5 'RVSČOi]YtĜDWDDMHMLFKVNXSLQ\ 6 -LQêGORXKRGREêKPRWQêPDMHWHN 7 1HGRNRQþHQêGORXKRGREêKPRWQêPDMHWHN 8 3RVN\WQXWp]iORK\QDGORXKRGREêKPRWQêPDMHWHN 9 2FHĖRYDFtUR]GtONQDE\WpPXPDMHWNX B. III.

Dlouhodobý finanþní majetek (ĜDå

B. III. 1 3RGtO\RYOiGDQiRVRED 2 3RGtO\Y~þHWQtFKMHGQRWNiFKSRGSRGVWDWQêPYOLYHP 3 2VWDWQtGORXKRGREpFHQQpSDStU\DSRGtO\ 4 PĤMþN\D~YČU\RYOiGDQiQHERRYOiGDMtFtRVREDSRGVWDWQêYOLY 5 -LQêGORXKRGREêILQDQþQtPDMHWHN 6 3RĜL]RYDQêGORXKRGREêILQDQþQtPDMHWHN 7 3RVN\WQXWp]iORK\QDGORXKRGREêILQDQþQtPDMHWHN


ýtVOR ĜiGNX

F

001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030

Min.úþ.

BČåQp~þHWQtREGREt

REGREt

%UXWWR

.RUHNFH

1HWWR

1

2

3

0

0

0 0

0 0

0

0

0

0

1HWWR 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0

0

0

18.10.2012 17:20:20

Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy / 25 AKTIVA

2]QDþHQt

a

b

C.

ObČåQiDNWLYDĜ

C. I.

=iVRE\ĜDå

C. I. 1 Materiál 2 Nedokonþená výroba a polotovary 3 Výrobky 4 Mladá a ostatní zvíĜata a jejich skupiny 5 =ERåt 6 Poskytnuté zálohy na zásoby C. II.

'ORXKRGREpSRKOHGiYN\ĜDå

C. II. 1 Pohledávky z obchodních vztahĤ 2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba 3 Pohledávky - podstatný vliv 4 Pohledávky za spoleþníky, þOHQ\GUXåVWYDD]D~þDVWQtN\VGUXåHQt 5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6 Dohadné úþty aktivní 7 Jiné pohledávky 8 2GORåHQiGDĖová pohledávka C. III.

.UiWNRGREpSRKOHGiYN\ĜDå

C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahĤ 2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba 3 Pohledávky - podstatný vliv 4 Pohledávky za spoleþníky, þOHQ\GUXåVWYDD]D~þDVWQtN\VGUXåHQt 5 Sociální zabezpeþení a zdravotní pojištČní 6 Stát - daĖové pohledávky 7 Krátkodobé poskytnuté zálohy 8 Dohadné úþty aktivní 9 Jiné pohledávky C. IV.

.UiWNRGREêILQDQþQtPDMHWHNĜDå

C. IV. 1 Peníze 2 Úþty v bankách 3 Krátkodobý cenné papíry a podíly 4 PoĜizovaný krátkodobý finanþní majetek D. I.

ýDVRYpUR]OLãHQtĜDå

D. I. 1 Náklady pĜíštích období 2 Komplexní náklady pĜíštích období 3 PĜíjmy pĜíštích období

ýtVOR ĜiGNX

c

031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066

Min.úþ.

BČåQp~þetní období

období

Brutto

Korekce

Netto

1

2

3

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

Netto 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

0

0

0

0

Pohledávky za upsaný základní kapitál (část A v rozvaze) zachycují stav nesplacených akcií nebo podílů jako jednu z protipoložek základního kapitálu. Jsou to pohledávky za jednotlivými upisovateli – společníky, akcionáři, členy družstva. Často bývá tato položka nulová. Dlouhodobý majetek (část B v rozvaze) je tvořen dlouhodobým hmotným majetkem (DHM), dlouhodobým nehmotným majetkem (DNM) a dlouhodobým finančním majetkem (DFM). Dlouhodobý majetek slouží podniku dobu delší než jeden rok, postupně se opotřebovává a tvoří podstatu majetkové struktury. Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) zahrnuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumné činnosti, software, různá ocenitelná práva (např. know-how, licence, autorská práva) a goodwill s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.


18.10.2012 17:20:20


Příklad z podnikové praxe Zřejmě světově nejznámější potravinářský, nadnárodně působící koncern Coca-Cola měl v roce 2009 v rozvaze významný podíl nehmotných aktiv. Z celkové hodnoty aktiv ve výši 48,6 miliardy amerických dolarů patří 17,7 % nehmotným aktivům (8,6 miliardy dolarů). Toto číslo tvoří z převážné většiny patenty na recepty a zejména hodnota značky, která je hnacím motorem generování tržeb na trzích všude po světě. Zdroj: http://finance.yahoo.com/q/bs?s=KO&annual, http://www.investopedia.com/terms/i/intangibleasset.asp

Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) tvoří pozemky, budovy, stavby, samostatné movité věci (stroje, dopravní prostředky) s dobou použitelnosti nad 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou; dále trvalé porosty, základní stádo aj.

Příklad z podnikové praxe Pro podniky z chemického a strojírenského odvětví je typický vysoký podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech. Firma Unipetrol, a. s., se zabývá rafinérskou a petrochemickou výrobou a prodejem. Je předním výrobcem pohonných hmot a motorových olejů a provozuje největší síť čerpacích stanic. Její podíl DHM na aktivech za rok 2008 činí cca 66 %. Toto procento vychází z potřeby náročných strojních zařízení a velkého množství budov a pozemků pro působení v daném oboru. Zdroj: Výroční zpráva Unipetrolu, a. s., 2008

U dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku je velmi důležité si všímat jeho stáří. Je zásadní rozdíl, pokud je analyzován podnik, který má nově pořízený majetek, nebo naopak podnik, jehož aktiva už jsou z velké části odepsaná. Výše majetku se promítá do některých ukazatelů finanční analýzy, a pokud si analytik není vědom této skutečnosti, mohou být závěry z analýzy značně zkresleny. Stáří majetku lze poznat z rozvahy, kde na straně aktiv jsou sloupečky obsahující nápisy brutto, korekce a netto. První sloupec „brutto“ ukazuje hodnotu aktiv v pořizovací ceně, druhý sloupec „korekce“ obsahuje výši oprávek k dlouhodobému majetku (oprávky vyjadřují sumu odpisů, a tedy platí, že čím vyšší hodnota je zde uvedena, tím více je majetek opotřebený), třetí sloupec „netto“ pak odpovídá zůstatkové hodnotě dlouhodobého majetku. Podnik si může zvolit způsob odepisování lineární, degresivní nebo progresivní. Tím ovšem lze ovlivnit zůstatkovou hodnotu majetku i výsledek hospodaření v daném období. I to je skutečnost, kterou by měl analytik vnímat. Volbou způsobu odepisování lze v podniku vytvářet tzv. tiché rezervy. Více o této problematice lze najít v kapitole 5.


18.10.2012 17:20:20


Odpisy vyjádřují opotřebení majetku. Jsou významnou nákladovou položkou, snižují zisk podniku, a slouží tak jako interní zdroj financování. Dlouhodobý hmotný majetek může být i neodepisovaný, např. pozemky, které se neopotřebovávají, nebo umělecká díla a sbírky, jež se v čase zhodnocují. V dlouhodobém nehmotném majetku se např. goodwill objeví až při prodeji podniku (navíc ve výkazech kupujícího) nebo při přeměnách společností (ve výkazech nástupnické společnosti).

Příklad z podnikové praxe České dráhy, a. s., (ČD) jsou největším českým osobním železničním dopravcem s dlouholetou tradicí. Na základě objednávky a smluvního vztahu zajišťují ČD obsluhu celostátních i regionálních drah ve správě SŽDC, s. p. (Správa železniční dopravní cesty, státní podnik). Pohled na majetkovou část rozvahy ukazuje významný podíl DM na celkovém majetku podniku, který činí cca 86 % v analyzovaném roce 2008. Nejvýrazněji se na aktivech podílí samostatné movité věci, které jsou převážně tvořeny dopravními prostředky, např. lokomotivami, osobními vozy, ostatními kolejovými vozidly sloužícími k provozování osobní železniční dopravy. Výrazné zastoupení mají i pozemky a stavby, které jsou představovány zejména nemovitostmi železničních stanic a depy kolejových vozidel (včetně kolejiště v obvodu železničních stanic a dep) a dalšími nemovitostmi sloužícími k provozování osobní železniční dopravy a ostatních činností společnosti. Součástí pozemků a staveb není majetek tvořící železniční dopravní cestu, který je ve vlastnictví státu. Tabulka 2.2 ukazuje, že odepsanost dlouhodobého majetku je v průměru cca 40 %, nejvýrazněji odepsaný je DNM z více než 80 % a stavby, které jsou odepsány z 53 %. ČD si jsou vědomy skutečnosti, že průměrný věk českých vlaků je 26 let a zastaralé vlaky patří k největším problémům drah, proto vyhlásily v roce 2010 výběrová řízení na dodávku nových či zmodernizovaných vlaků v rekordní hodnotě 16 miliard korun. Tab. 2.2 Dlouhodobý majetek ČD, a. s., a jeho odepsanost v roce 2008

B. B.I. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.III.

(v tis. Kč) Dlouhodobý majetek DNM DHM Pozemky Stavby Samostatné movité věci Jiný DHM Nedokončený DHM Poskytnuté zálohy na DHM DFM

Brutto 80 093 629

2008 Korekce -31 597 388

Netto 48 496 241

Odepsanost aktiv 39 %

2 845 508 65 707 287 6 475 169 16 669 457 39 831 871

-2 359 474 -29 237 914 -5 875 -7 956 464 -21 275 391

486 034 36 469 373 6 469 294 8 712 993 18 556 480

83 % 44 % 0% 48 % 53 %

4 219 714 261

-184 0

4 035 714 261

4% 0%

2 012 310

0

2 012 310

0%

11 540 834

0

11 540 834

0%

Zdroj: Výroční zpráva skupiny České dráhy za rok 2008, http://ekonomika.ihned.cz


18.10.2012 17:20:20


Dlouhodobý finanční majetek (DFM) zahrnuje nakoupené dluhopisy, vkladové listy, termínové vklady, půjčky poskytnuté jiným podnikům aj. U úvěrových cenných papírů musí být splatnost delší než 1 rok. Patří sem i nemovitosti, které podnik nakoupí pro účely obchodování s nimi, pronajímání či uložení volných peněžních prostředků na dobu delší než 1 rok. Důležité je si uvědomit, že dlouhodobý finanční majetek se neodepisuje. Důvodem je skutečnost, že časem nedochází k opotřebení, jako je tomu například u strojů či budov. Vždy je třeba zjistit, o jaký druh dlouhodobého finančního majetku se jedná. Může jít o strategickou investici, která je důležitá z hlediska samotné činnosti podniku, nebo o alokaci volných finančních prostředků. To je pak velmi důležité zohlednit při samotné finanční analýze. Oběžná aktiva (část C v rozvaze) představují krátkodobý majetek, který je v podniku přítomen v různých formách a je neustále v pohybu. Velký podíl oběžného majetku mají například podniky zabývající se obchodní činností, ale nemusí to být samozřejmě pravidlem. Oběžný majetek se obrací velmi rychle. Čím rychleji se obrací, tím větší zisk přináší. Zásoby představují skladovaný materiál, nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky vlastní výroby a zboží nakoupené k prodeji.

Příklad z podnikové praxe Nízký podíl zásob je typický u firem z terciárního sektoru. Typickým představitelem společnosti s nízkými zásobami na českém trhu je Vodafone Czech Republic, a. s. Zásoby zahrnují především mobilní telefony, jejich příslušenství a další zákaznické telekomunikační zařízení určené k dalšímu prodeji, dále rovněž náhradní díly k zajištění provozu telekomunikační technologie. V roce 2008 činil podíl zásob na celkových oběžných aktivech pouze 3,4 %. Zdroj: Výroční zpráva Vodafone Czech Republic, a. s., za rok 2008

Pohledávky jsou tříděny z hlediska času (krátkodobé a dlouhodobé) a z hlediska účelu (pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům ap.). Dlouhodobé pohledávky jsou součástí oběžného (tj. krátkodobého) majetku, i když mají dobu splatnosti delší než 1 rok. Krátkodobý finanční majetek zahrnuje cenné papíry obchodovatelné na peněžním trhu (např. státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy, směnky pořízené za účelem obchodování apod.). Umožňuje krátkodobé investování přebytečných peněžních prostředků a získání vyšších výnosů. Na druhé straně umožňuje zabezpečení rychlé likvidity podniku. Zahrnují se zde i tzv. vlastní akcie a vlastní dluhopisy, které může podnik dle obchodního zákoníku držet. Za součást krátkodobého finančního majetku jsou dále považovány bankovní účty a peněžní prostředky v hotovosti. Oběžný majetek se na rozdíl od majetku dlouhodobého neodepisuje, přesto i v této části rozvahy je využíván sloupec „korekce“. Nesledují se zde odpisy, ale opravné položky, které představují přechodné snížení hodnoty majetku, například v důsledku poklesu tržních cen takového majetku. Zdůrazněno je slovo přechodné, protože v tomto se zásadně liší od oprávek, které vyjadřují trvalé


18.10.2012 17:20:21


snížení hodnoty majetku, tzn. oprávky jsou „napořád“, u opravných položek existuje předpoklad, že časem důvod jejich existence pomine. Opravné položky lze tvořit i k dlouhodobému majetku. Časové rozlišení (část D v rozvaze) zachycuje zůstatky účtů časového rozlišení nákladů příštích období (např. předem placené nájemné) a příjmů příštích období (např. provedené a dosud nevyúčtované práce).

 Příklad 2.1 Určení výše oběžného majetku podniku Zadání: Stanovte výši oběžného majetku podniku, jestliže máte k dispozici tyto údaje: a) dlouhodobé pohledávky za odběrateli 8 mil. Kč b) peněžní prostředky 1,5 mil. Kč c) akcie jiných podniků 15 mil. Kč d) krátkodobé vklady v bance 3 mil. Kč e) pohledávky za upsaný vlastní kapitál 7 mil. Kč f) zásoby materiálu a hotových výrobků 55 mil. Kč g) krátkodobé dluhopisy, které podnik nakoupil 5 mil. Kč h) zůstatek nákladů příštích období 2 mil. Kč i) krátkodobé pohledávky za odběrateli 44,5 mil. Kč j) termínované vklady delší než 1 rok 4 mil. Kč Metodický postup: Pro oběžný majetek platí pravidla, že má krátkodobý charakter, v držení podniku je po dobu kratší než 1 rok a mění svou podobu, tzn. neustále je v pohybu. Z předcházejícího textu je zřejmé, že obsahuje zásoby, pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) a krátkodobý finanční majetek.

 Řešení: Výše oběžného majetku = Dlouhodobé pohledávky za odběrateli + peněžní prostředky + krátkodobé vklady v bance + zásoby materiálu a hotových výrobků + krátkodobé dluhopisy, které podnik nakoupil + krátkodobé pohledávky za odběrateli = 8 mil. + 1,5 mil. + 3 mil. + 55 mil. + 5 mil. + 44,5 mil. = 117 mil. Kč

Faktory ovlivňující výši a strukturu majetku Je výhodné mít vysoká aktiva? Mnozí manažeři jsou přesvědčeni, že čím více majetku mají, tím jsou úspěšnější a bohatší. Vždy je však třeba mít na paměti i efektivnost využití aktiv. Nelze např. pozitivně hodnotit skutečnost, že podnik A má v porovnání s podnikem B dvakrát více stejných výrobních linek, když pomocí nich dokáže vyprodukovat stejně vysoké tržby. Podle Valacha (1999) při rozhodování o výši majetku musíme brát v úvahu zejména výkony, cenu majetku a stupeň využití majetku. Růst podnikových výkonů zvyšuje požadavky na velikost majetku podniku při stejném stupni jeho využití a stejných cenách. Lepší (horší) využití majetku snižuje (zvyšuje) potřebu tohoto majetku. Z toho důvodu ne každý růst výkonů musí nutně


18.10.2012 17:20:21


znamenat zvýšenou potřebu majetku podniku. Změna cen působí na výši celkového majetku podniku přímo. Oceňování jednotlivých majetkových složek podniku je teoreticky a hlavně prakticky složitou záležitostí, která významně ovlivňuje kvalitu účetních informací o finanční situaci a zisku podniku, závěry finanční analýzy i podnikové finanční plánování. Jak již bylo zmíněno, majetková struktura podniků se v různých oborech činností liší. Podniky s technicky náročnější výrobou mají obvykle vysoký podíl dlouhodobého hmotného majetku i vyšší podíl dlouhodobého nehmotného majetku. Záleží i na formě financování majetku – pokud je ve velké míře využíván leasing, nemusí být v aktivech vysoký podíl dlouhodobého majetku (dle Českých účetních standardů je důležitým aspektem pro zařazení majetku do rozvahy vlastnický vztah vůči majetku). Další vliv na výši majetku má odpisová politika podniku i míra odepsanosti majetku. Strukturu majetku ovlivňuje také chuť a možnosti podniku investovat volné peněžní prostředky v podobě finančních investic, ať už krátkodobých nebo dlouhodobých. Struktura oběžného majetku může být také ovlivněna charakterem činnosti podniku. Podniky poskytující poradenské služby, vzdělávací služby, cestovní kanceláře apod. budou mít minimální nebo nulové zásoby, stavební podniky budou mít vysoký podíl pohledávek apod. U majetkové struktury podniku je nutné zvažovat také likvidnost jednotlivých složek majetku, tedy to, jak rychle je podnik schopen přeměnit tento majetek na peněžní prostředky (nejméně likvidní majetek je dlouhodobý majetek a nejlikvidnější jsou peníze). Struktura majetku musí být potom vyvážena strukturou finančních zdrojů, aby byla zachována finanční rovnováha podniku.

Příklad z podnikové praxe V tabulce 2.3 je uvedeno, jaký je podíl jednotlivých dílčích položek majetku na aktivech pro průmysl, stavebnictví a služby, kterého dosáhly podniky v ČR v roce 2010. Na první pohled je patrné výrazné zastoupení dlouhodobého majetku v případě průmyslu a služeb, stavebnictví naopak vykazuje velký podíl pohledávek v majetkové struktuře, což je dáno dlouhou dobou splatnosti pohledávek v tomto odvětví.

Tab. 2.3 Podíl dílčích položek majetku na celkovém majetku v průmyslu, stavebnictví a službách v roce 2010 AKTIVA Dlouhodobý majetek DHM a DNM DFM Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky KFM Časové rozlišení

Průmysl 100 % 56 % 40 % 16 % 42 % 9% 26 % 7% 2%

Stavebnictví 100 % 30 % 21 % 9% 69 % 8% 45 % 16 % 1%

Služby 100 % 62 % 49 % 13 % 37 % 7% 23 % 7% 1%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPO


18.10.2012 17:20:21


Pasiva (finanční struktura podniku) Finanční struktura podniku je zachycena na straně pasiv rozvahy. Obsahuje zdroje financování podnikového majetku. Finanční struktura se skládá z těchto základních položek: A. Vlastní kapitál B. Cizí zdroje C. Časové rozlišení PASIVA

2]QDþHQt D

E PASIVA CELKEM (Ĝ. 68 + 88 + 121)

A. A. I.

Vlastní kapitál (Ĝ. 69 + 73 + 80 + 83 + 87 ) Základní kapitál (ĜDå 1 =iNODGQtNDSLWiO 2 9ODVWQtDNFLHDYODVWQtREFKRGQtSRGtO\ 3 ZmČQ\]iNODGQtKRNDSLWiOX

A. II. A. II.

Kapitálové fondy (ĜDå 1 (PLVQtiåLR 2 2VWDWQtNDSLWiORYpIRQG\ 3 2FHĖRYDFtUR]GtO\]SĜHFHQČQtPDMHWNXD]iYD]NĤ 4 2FHĖRYDFtUR]GtO\]SĜHFHQČQtSĜLSĜHPČQiFKVSROHþQRVWt 5 5R]GtO\]SĜHPČQVSROHþQRVWt 6 5R]GtO\]RFHQČQtSĜLSĜHPČQiFKVSROHþQRVWt

A. III.

Rezervní fondy, nedČlitelný fond a ostatní fondy ze zisku (Ĝ. 81 + 82 )

A. III. 1 =iNRQQêUH]HUYQtIRQG1HGČOLWHOQêIRQG 2 6WDWXWiUQtDRVWDWQtIRQG\ A. IV.

Výsledek hospodaĜení minulých let (Ĝ. 84 + 86)

A. IV. 1 1HUR]GČOHQê]LVNPLQXOêFKOHW 2 1HXKUD]HQi]WUiWDPLQXOêFKOHW 3 -LQêYêVOHGHNKRVSRGDĜHQtPLQXOêFKOHW A. V.

Výsledek hospodaĜení bČåQpKR~þetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B. I.

Rezervy (ĜDå

B. I.

(Ĝ. 89 + 94 + 105 + 117)

1 5H]HUY\SRGOH]YOiãWQtFKSUiYQtFKSĜHGSLVĤ 2 5H]HUYDQDGĤFKRG\DSRGREQp]iYD]N\ 3 5H]HUYDQDGDĖ]SĜtMPĤ 4 2VWDWQtUH]HUY\

B. II. B. II.

Dlouhodobé závazky (ĜDå 1 =iYD]N\]REFKRGQtFKY]WDKĤ 2 =iYD]N\RYOiGDQiQHERRYOiGDMtFtRVRED 3 =iYD]N\SRGVWDWQêYOLY 4 =iYD]N\NHVSROHþQtNĤPþOHQĤPGUXåVWYDDN~þDVWQtNĤPVGUXåHQt 5 'ORXKRGREpSĜLMDWp]iORK\ 6 9\GDQpGOXKRSLV\ 7 'ORXKRGREpVPČQN\N~KUDGČ 8 'RKDGQp~þW\SDVtYQt 9 -LQp]iYD]N\ 10 2GORåHQêGDĖRYê]iYD]HN


ýtVOR ĜiGNX

%ČåQp~þ.

0LQ~þ.

REGREt

REGREt

F

5

067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078 079 080 081 082 083 084 085 086 087 088 089 090 091 092 093 094 095 096 097 098 099 100 101 102 103 104

6

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0

0

18.10.2012 17:20:21

32 / Finanční analýza PASIVA

2]QDþHQt D

ýtVOR ĜiGNX

%ČåQp~þ.

0LQ~þ.

REGREt

REGREt

F

5

E

B. III.

Krátkodobé závazky (ĜDå

B. III. 1 =iYD]N\]REFKRGQtFKY]WDKĤ 2 =iYD]N\RYOiGDQiQHERRYOiGDMtFtRVRED 3 =iYD]N\SRGVWDWQêYOLY 4 =iYD]N\NHVSROHþQtNĤPþOHQĤPGUXåVWYDDN~þDVWQtNĤPVGUXåHQt 5 =iYD]N\N]DPČVWQDQFĤP 6 =iYD]N\]HVRFLiOQtKR]DEH]SHþHQtD]GUDYRWQtKRSRMLãWČQt 7 6WiWGDĖRYp]iYD]N\DGRWDFH 8 .UDWNRGREpSĜLMDWp]iORK\ 9 9\GDQpGOXKRSLV\ 10 'RKDGQp~þW\SDVLYQt 11 -LQp]iYD]N\ Bankovní úvČry a výpomoci (ĜDå

B. IV.

B. IV. 1 %DQNRYQt~YČU\GORXKRGREp 2 .UiWNRGREpEDQNRYQt~YČU\ 3 .UiWNRGREpILQDQþQtYêSRPRFL C. I. C. I.

ýasové rozlišení (Ĝ. 122 + 123) 1 9êGDMHSĜtãWtFKREGREt 2 9êQRV\SĜtãWtFKREGREt

105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123

6

0

0

0

0

0

0

Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem, kapitálovými fondy, rezervními fondy a ostatními fondy tvořenými ze zisku a dále vytvořeným VH minulých let i běžného účetního období. Základní kapitál představuje část vlastního kapitálu, která vzniká zejména při založení společnosti – jde o upsaný kapitál. V případě vykazování ztráty, která se neuhradí jinou formou (např. z rezervního fondu nebo výsledku hospodaření), dochází obvykle k vynucenému snížení základního kapitálu.

 Příklad 2.2

Určení výše základního kapitálu podniku

Zadání: Určete výši základního kapitálu akciové společnosti, máte-li k dispozici následující údaje: a) rezervní fond 18 mil. Kč b) emisní ážio 24 mil. Kč c) vlastní kapitál 175 mil. Kč d) výnosy příštích období 3 mil. Kč e) výsledek hospodaření běžného účetního období 48 mil. Kč f) stav rezerv na opravy hmotného majetku 5 mil. Kč g) sociální fond 7 mil. Kč h) nerozdělený výsledek hospodaření minulých let 28 mil. Kč


18.10.2012 17:20:21


Metodický postup: Základní kapitál firmy je součástí vlastního kapitálu firmy. Jelikož známe výši vlastního kapitálu firmy, výši základního kapitálu zjistíme odečtením všech ostatních položek tvořících VK od vlastního kapitálu.

 Řešení: Výše základního kapitálu = Vlastní kapitál – rezervní fond – emisní ážio – VH běžného účetního období – sociální fond – nerozdělený VH minulých let = 175 mil. – 18 mil. – 24 mil.– 48 mil. – 7 mil. – 28 mil. = 50 mil. Kč

Kapitálové fondy představují externí kapitál, který podnik získal zvnějšku (nejde však o cizí kapitál). Patří sem především emisní ážio (rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií); dále se mohou kapitálové fondy tvořit z darů či z vkladů společníků nezvyšujících základní kapitál apod. Patří sem i oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a při přeměnách společností. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku jsou fondy tvořené interně ze zisku. Patří sem rezervní fond, statutární fondy nebo fondy na základě vlastního rozhodnutí společnosti (např. sociální fond). Patří sem i oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (např. u podílových cenných papírů) a při přeměnách společností (např. sloučení dvou podniků). Výsledek hospodaření minulých let představuje část zisku, která nebyla použita do fondů či na výplatu podílu na zisku a převádí se do dalšího období. Vždy je důležité analyzovat skutečnost, zda podnik využívá vytvořený zisk pro svůj další rozvoj, nebo naopak dochází k rozdělení zisku vlastníkům.

Příklad z podnikové praxe Třinecké železárny, a. s., které byly založeny před 171 lety v roce 1839, patří k hutním podnikům s nejdelší výrobní tradicí v České republice. Ročně vyrábějí v uzavřeném hutním cyklu 2,5 milionu tun oceli, což je více než jedna třetina její celkové produkce v ČR. Hlavní výrobkové portfolio tvoří dlouhé válcované výrobky – drát, betonářská a tvarová ocel, speciální tyčová ocel, kolejnice, široká ocel a hutní polotovary. K financování svého majetku využívají skoro 80 % vlastních zdrojů, 45 % zdrojů financování je tvořeno zisky společnosti a vytvořenými rezervními fondy, což dodává podniku velkou finanční stabilitu. Další zajímavostí je, že zisk ve výši 3 633 114 tis. Kč, který byl vytvořen v roce 2007, zůstal v celé své výši v podniku. Část zisku byla převedena do rezervního fondu podniku a část do nerozděleného zisku minulých let – viz tabulka 2.4.


18.10.2012 17:20:21


Tab. 2.4 Finanční struktura a rozdělení zisku v podniku Třinecké železárny, a. s., v letech 2006–2008

A. I. II. III. IV. V. B. C.

(v tis. Kč) PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, … VH minulých let VH běžného úč. období Cizí zdroje Časové rozlišení

2006 22 899 029 16 404 427 8 109 863 86 323 2 373 707 3 150 386 2 684 148

2007 24 342 994 18 009 959 8 109 863 86 323 2 507 799 3 672 860 3 633 114

6 481 395 13 207

6 318 625 14 410

2008 24 723 579 19 214 416 8 109 863 86 360 2 689 454 7 124 319 1 204 420 5 501 184 7 979

100 % 78 % 33 % 0% 11 % 29 % 5% 22 % 0%

Zdroj: Výroční zpráva Třineckých železáren, a. s., za rok 2008

Významnou položkou finanční struktury podniku jsou cizí zdroje. Patří k nim rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Rezervy jsou tvořeny na vrub nákladů podniku (snižují vykazovaný zisk); představují částku peněz, kterou bude muset podnik v budoucnosti vydat – jde tedy o budoucí závazky (např. rezervy na opravy hmotného majetku). Rezervy upravené zákonem o rezervách jsou odečitatelné pro účely zdanění zisku; ostatní nikoliv. Velmi důležité je zmínit novelu zákona o rezervách č. 2/2009 Sb., která přinesla zásadní zpřísnění pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku.5 Jako dlouhodobé závazky vystupují ve finanční struktuře závazky z obchodního styku delší než 1 rok; patří sem i emitované dluhopisy, dlouhodobé zálohy od odběratelů, dlouhodobé směnky k úhradě aj. Krátkodobé závazky představují závazky vůči dodavatelům kratší než 1 rok, krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé zálohy od odběratelů. Patří sem i závazky vůči zaměstnancům, institucím (např. sociálního zabezpečení) či společníkům. Velmi citlivě je třeba vnímat u dlouhodobých a krátkodobých závazků např. položku závazků vůči společníkům, která má sice charakter závazku, ale tlak na její zaplacení nemusí být tak významný jako v případě závazků z obchodních vztahů, vůči zaměstnancům nebo státu. Bankovní úvěry a výpomoci zahrnují úvěry dlouhodobé (se splatností delší než 1 rok), běžné úvěry a krátkodobé finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými osobami než bankami (třetími osobami) a společníky obchodních společností. Poslední položkou finanční struktury je časové rozlišení. Zachycuje zůstatky výdajů příštích období (např. nájemné placené pozadu) a zůstatky výnosů příštích období (např. předem přijaté nájemné, předplatné ap.).

5

Od 1. 1. 2009 je podmínkou deponování peněz ve výši tvorby rezervy na samostatném účtu nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za období, kdy je rezerva vytvářena.


18.10.2012 17:20:21


Příklad z podnikové praxe Metrostav, a. s., je univerzální stavební společnost zajišťující řízení a realizaci náročných stavebních děl. Ke svému financování využívá poměrně velké množství cizího kapitálu, které tvoří cca 2/3 zdrojů financování. Nejčastěji využívaným cizím zdrojem financování jsou krátkodobé závazky, které tvoří téměř 1/2 všech zdrojů financování.

Tab. 2.5 Finanční struktura podniku Metrostav, a. s., v letech 2007 a 2008

A. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.

(v tis. Kč) PASIVA Vlastní kapitál Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Časové rozlišení

2007 14 107 125 3 903 248 9 692 903 986 351 1 762 793 6 883 759 60 000 510 974

2008 100 % 28 % 69 % 7% 12 % 49 % 0% 3%

15 535 776 4 660 460 10 381 320 1 069 185 1 974 552 7 337 583 0 493 996

100 % 30 % 67 % 7% 13 % 47 % 0% 3%

Zdroj: Výroční zpráva Metrostavu, a. s., za rok 2008

Faktory ovlivňující výši a strukturu zdrojů financování Výše pasiv je odvozena z výše majetku potřebného pro podnikání (z velikosti podniku). Finanční struktura podniku je ovlivňována mírou využití jednotlivých zdrojů. Podíl jednotlivých složek zdrojů financování je závislý na řadě faktorů. Při praktickém rozhodování o finanční struktuře je důležité zvažovat tyto faktory: •

Náklady kapitálu. Podnik nese náklady cizího i vlastního kapitálu. Nákladem cizího kapitálu je úrok, nákladem vlastního kapitálu jsou náklady obětované příležitosti (tzv. alternativní náklady odpovídající obětovanému výnosu z alternativní, stejně rizikové investiční příležitosti). Podnik by měl usilovat o co nejnižší vážené průměrné náklady na kapitál. Váhy představují podíl jednotlivých druhů kapitálu na celkovém kapitálu. Výše nákladů na kapitál souvisí: – s dobou splatnosti kapitálu; – se stupňem rizika, které podstupuje investor. Více o nákladech kapitálu je uvedeno v subkapitolách 3.3.3 a 4.2.


18.10.2012 17:20:21


•

•

•

•

• •

Majetková struktura podniku. Struktura podnikového majetku výrazně působí na složení kapitálu a mělo by platit: – dlouhodobý majetek a trvale přítomná část oběžného majetku by měly být kryty dlouhodobým kapitálem, jedná se o tzv. zlaté pravidlo financování; – podniky s vysokým podílem nehmotného majetku by se neměly příliš zadlužovat, protože při vzniku finančních obtíží jejich cena klesá obvykle rychleji než u podniků s vysokým podílem dlouhodobého hmotného majetku. Ten lze při nuceném prodeji většinou rychleji a s menšími obtížemi zpeněžit; – podniky, které nesou vysoké provozní riziko související zejména s vysokým podílem fixních nákladů, by měly nést nízké finanční riziko, tzn. měly by dávat přednost vlastním zdrojům financování před vysokou zadlužeností. Velikost a stabilita dosahovaného zisku podniku. Čím vyšší je dosahovaný zisk a jeho stabilita, tím vyšší podíl cizích zdrojů mohou podniky využívat. Podniky s proměnlivými zisky by měly být u zadlužování opatrné, to samé platí samozřejmě i o podnicích s nejistými budoucími výdělky. Ochota manažerů přijímat riziko. Zadlužování podniku vede k nejistotě z hlediska budoucí schopnosti podniku splácet dluhy a úroky spojené s dluhem. Někteří manažeři dávají přednost jistotě vlastních zdrojů, jiní naopak preferují riskantnější cizí zdroje. Udržení kontroly nad činností podniku. Například vstup dalších vlastníků při navyšování základního kapitálu může být nevýhodný z hlediska udržení kontroly stávajících vlastníků nad chodem podniku. Požadavky věřitelů. Věřitelé mohou vedle stanovení úroku a způsobu splácení dluhu klást další podmínky. Odvětvové standardy. Podniky s podobným zaměřením podnikání by měly mít podobnou majetkovou strukturu, a tudíž i podobnou finanční strukturu. Nesou podobné riziko související s podnikáním, měly by tedy nést i podobné finanční riziko související s použitými zdroji financování.

Příklad z podnikové praxe Následující tabulka 2.6 dokumentuje, že podíl jednotlivých dílčích položek zdrojů financování na celkových pasivech pro průmysl, stavebnictví a služby, kterého dosáhly podniky v ČR v roce 2010, je odlišný. Na první pohled je patrné výraznější zastoupení vlastního kapitálu v případě průmyslu a služeb, stavebnictví naopak vykazuje vyšší podíl cizích zdrojů, z nichž zejména krátkodobé závazky jsou velmi výrazným zdrojem financování.


18.10.2012 17:20:21


Tab. 2.6 Podíl dílčích položek zdrojů financování na celkových pasivech v průmyslu, stavebnictví a službách v roce 2010 PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál VH běžného úč. období Nerozd. zisk + fondy Cizí kapitál Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Časové rozlišení

Průmysl 100 % 51 % 23 % 6% 22 % 47 % 4% 12 % 23 % 8% 2%

Stavebnictví 100 % 37 % 15 % 5% 17 % 61 % 6% 8% 38 % 9% 2%

Služby 100 % 52 % 27 % 4% 21 % 46 % 2% 9% 19 % 16 % 2%


2.2

Výkaz zisku a ztráty

Výnosy můžeme definovat jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. Výsledek hospodaření (VH) podniku je rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku. Výnosy – náklady = výsledek hospodaření (+ zisk, – ztráta) Výnosy, náklady a výsledek hospodaření tvoří obsah účetního výkazu zisku a ztráty. Tento výkaz může být sestaven v druhovém nebo účelovém členění. Druhové členění sleduje povahu nákladů, tj. jaké druhy nákladů byly vynaloženy (např. spotřeba materiálu, odpisy dlouhodobého majetku, mzdové náklady). Během sledovaného období se jednotlivé druhy nákladů promítají do výkazu zisku a ztráty (prostřednictvím výsledkových účtů) podle časového hlediska (tzn. v okamžiku, kdy byly vynaloženy) bez ohledu na jejich věcné hledisko (na co byly vynaloženy). Pro zajištění věcné shody nákladů s výnosy6 jsou v českém účetnictví používány položky upravující výnosy – aktivace a změna stavu zásob vlastní výroby.

6

Výsledek hospodaření musí představovat rozdíl mezi výnosy a náklady, které byly na tyto výnosy vynaloženy (tzn. náklady jsou zobrazeny ve výsledovce ve stejném období, ve kterém byl zachycen i související výnos).


18.10.2012 17:20:21


Položka aktivace představuje uznání nákladů jejich převodem do aktiv. V tomto případě je tak zajištěno, že náklady neovlivní výsledek hospodaření v období, kdy byly vynaloženy, ale až při spotřebě nebo při používání majetku. Položka změna stavu zásob vlastní výroby je určena pro aktivaci nákladů na výrobu do rozvahy při výrobě zásob a naopak pro převod nákladů do výsledovky při jejich vyskladnění. Smyslem položky tak je, aby náklady na výrobu ovlivnily výsledek hospodaření až při prodeji zásob. Účelové členění sleduje naopak příčinu vzniku nákladů, tj. na jaký účel byly vynaloženy (např. na výrobu, správu, odbyt apod.). Při účelovém členění jsou náklady na výrobu promítnuty do výsledovky až v okamžiku vykázání výnosu, k jehož uskutečnění přispěly. Tyto náklady se někdy označují za náklady výkonu, protože je lze kalkulovat na výkon (např. výrobek). Náklady na správu a odbyt nelze většinou přiřadit ke konkrétnímu výkonu, a jsou tak zobrazeny ve výsledovce v období, ve kterém byly vynaloženy. I když účelové členění je pro uživatele vhodnější (např. může odkrýt vysoké náklady na řízení), podniky ve většině případů používají druhovou strukturu výsledovky. Navíc česká účetní legislativa požaduje v případě použití účelového členění uvést v příloze k účetním výkazům i druhové členění nákladů. Opět lze doporučit prostudování vyhlášky č. 500/2002 Sb., která popisuje jednotlivé položky obou typů výsledovky. Každý řádek tohoto výkazu je označen buď písmenem, nebo římskou číslicí. Písmena značí nákladové položky (např. A. Náklady vynaložené na prodané zboží, B. Výkonová spotřeba) a římské číslice označují výnosové položky (např. I. Tržby za prodané zboží, II. Výkony). Součtem všech řádků s písmeny získáme náklady celkem a identicky součtem všech řádků s označením římských číslic získáme výnosy celkem. Některé řádky jsou označeny (+) či (*). Tyto položky vznikly jako součet nebo rozdíl jednotlivých výnosových a nákladových položek. Na dalších stránkách je ukázka využívaného formuláře výkazu zisku a ztráty v druhovém členění. První řádek výkazu zisku a ztráty obsahuje tržby za prodané zboží. K této položce se velmi úzce vztahuje následující řádek náklady na prodané zboží, který zahrnuje pořizovací cenu prodaného zboží. Rozdílem těchto položek je obchodní marže podniku. Je zřejmé, že významné hodnoty na těchto řádcích budou mít především podniky zaměřené na obchodní činnost. Aby mělo smysl podnikat, měla by obchodní marže samozřejmě dosahovat kladných hodnot. Dalším řádkem výkazu zisku a ztráty jsou výkony, které zahrnují: a) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb; b) změnu stavu zásob vlastní činnosti, tj. nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a zvířat (tato položka může mít kladnou i zápornou hodnotu); c) aktivaci (v této položce je hodnota aktivovaných nákladů, např. na dopravu zásob ve vlastní režii nebo dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností). Jednotlivé položky výkonů se vždy vyplatí podrobně analyzovat, protože např. růst tržeb za prodej vlastních výrobků je (samozřejmě až po reálném zaplacení) vnímán velice pozitivně. Růst výkonů prostřednictvím výrazného nárůstu např. změnou stavu zásob však znamená pouze nárůst zásob a nemusí být v budoucnu spojen s realizovaným prodejem a následným peněžním příjmem.


18.10.2012 17:20:22


Zpracováno v souladu s vyhláškou þ6EYH]QČQtSR]GČMãtFK pĜedpisĤ

2EFKRGQtILUPDQHERMLQêQi]HY úþHWQtMHGQRWN\

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ke dni ( v celých ƟƐşĐşĐŚ Kē)

6tGORE\GOLãWČQHERPtVWRSRGQLNiQt úþHWQtMHGQRWN\

Iý

2]QDþení

TEXT

a

E

I.

7UåE\]DSURGHM]ERåt

A.

1iNODG\Y\QDORåHQpQDSURGDQp]ERåt 2EFKRGQtPDUåHĜ. 01 - 02)

+ II. II.

Výkony (Ĝ. 05 + 06 + 07) 1

7UåE\]DSURGHMYODVWQtFKYêURENĤDVOXåHE

2

ZmČQDVWDYX]iVREYODVWQtþinnosti

3

Aktivace Výkonová spotĜeba (Ĝ. 09 + 10)

B. B. B.

1

6SRWĜHEDPDWHULiOXDHQHUJLH

2

6OXåE\

+

PĜidaná hodnota (Ĝ. 03 + 04 - 08) Osobní náklady

C. C.

1

C.

2

OdmČny þlenĤm orgánĤ spoleþQRVWLDGUXåVWYD

C.

3

1iNODG\QDVRFLiOQt]DEH]SHþHQtD]GUDYRWQtSRMLãWČní

C.

4

6RFLiOQtQiNODG\

0]GRYpQiNODG\

DanČ a poplatky

D. E.

2GSLV\GORXKRGREpKRQHKPRWQpKRDKPRWQpKRPDMHWNX III. III.

7UåE\]SURGHMHGORXKRGREpKRPDMHWNXDPDWHULiOXĜ. 20 + 21) 1

7UåE\]SURGHMHGORXKRGREpKRPDMHWNX

2

7UåE\]SURGHMHPDWHULiOX

F.

1

ZĤVWDWNRYiFHQDSURGDQpKRGORXKRGREpKRPDMHWNX

F.

2

3URGDQêPDWHULiO ZmČQDVWDYXUH]HUYDRSUDYQêFKSRORåHNYSURYR]QtREODVWLDNRPSOH[QtFKQiNODGĤ pĜtãWtFKREGREt

ZĤstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (Ĝ. 23 + 24)

F.

G. IV. H.

2VWDWQtSURYR]QtYêQRV\ 2VWDWQtSURYR]QtQiNODG\

V.

PĜHYRGSURYR]QtFKYêQRVĤ

*

PĜHYRGSURYR]QtFKQiNODGĤ 3URYR]QtYêVOHGHNKRVSRGDĜení (Ĝ. 11 - 12 - 17 - 18 + 19 - 22 - 25 + 26 - 27 +(-28) - (-29))

I.


ýíslo

6kuteþnost v úþHWQtPREGREt

Ĝádku

sledovaném

minulém

c

1

2

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

0 0

0 0

0

0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

25 26 27 28 29 30

18.10.2012 17:20:22

40 / Finanční analýza Oznaþení

TEXT

a

b

VI.

7UåE\]SURGHMHFHQQêFKSDStUĤ a podílĤ

VII.

Výnosy z dlouhodobého finanþního majetku (Ĝ. 34 + 35 + 36)

VII.

1

Výnosy z podílĤ v ovládaných osobách a v úþetních jednotkách pod podstatným vlivem

VII.

2

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírĤ a podílĤ

VII.

3

J.

Prodané cenné papíry a podíly

VIII.

Výnosy z ostatního dlouhodobého finanþního majetku Výnosy z krátkodobého finanþního majetku

K.

Náklady z finanþního majetku Výnosy z pĜecenČní cenných papírĤ a derivátĤ

IX.

Náklady z pĜecenČní cenných papírĤ a derivátĤ

L.

ZmČQDVWDYXUH]HUYDRSUDYQêFKSRORåHNYHILQDQþní oblasti

M. X.

Výnosové úroky

XI.

Ostatní finanþní výnosy

XII.

PĜevod finanþních výnosĤ

N.

Nákladové úroky

O.

Ostatní finanþní náklady

*

PĜevod finanþních nákladĤ Finanþní výsledek hospodaĜení (Ĝ. 31 - 32 + 33 + 37 - 38 + 39 - 40 - 41 + 42 - 43 + 44 - 45 -(-46) +(-47))

Q.

DaĖ z pĜíjmĤ za bČåQRXþinnost (Ĝ. 50 + 51)

P.

Q.

1

- splatná

Q.

2

RGORåHQi

**

Výsledek hospodaĜení za bČåQRXþinnost (Ĝ. 30 + 48 - 49)

XIII.

MimoĜádné výnosy MimoĜádné náklady

R. S.

DaĖ z pĜíjmĤ z mimoĜádné þinnosti (Ĝ. 56 + 57)

S.

1

S.

2

*

- splatná RGORåHQi MimoĜádný výsledek hospodaĜení (Ĝ. 53 - 54 -55 ) PĜevod podílu na výsledku hospodaĜení spoleþníkĤm (+/-)

T.

***

Výsledek hospodaĜení za úþetní období (+/-) (Ĝ. 52 + 58 - 59)

****

Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním (+/-) (Ĝ. 30 + 48 + 53 - 54)

ýíslo

Skuteþnost v úþetním období

Ĝádku

sledovaném

minulém

c

1

2

31 32 33

0

0

34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

Příklad z podnikové praxe Z učetních výkazů firmy Delta vyčteme, že se jí zvýšila aktiva a dosáhla v posledním roce k 31. 12. poměrně vysokého zisku. Rozvaha i výkaz zisku a ztráty působí na první pohled velmi dobrým dojmem. Finační analytik však zaregistroval vysoký oběžný majetek v podobě vysokého stavu vlastních výrobků v rozvaze (konkrétně se jedná o lyže) a vysoký nárůst změny stavu zásob ve výkaze zisku a ztráty, což ukazuje na nárůst výroby, nikoliv však realizovaného prodeje těchto výrobků. Nenapadne-li během ledna či února velké množství sněhu a lyžařští nadšenci nezačnou ve velkém nakupovat nové lyže, zůstanou pravděpodobně tyto výrobky neprodejné a firma nemusí být schopna vygenerovat dostatečné množství peněžních prostředků, aby do začátku další zimní sezony byla schopna dostatečně pokrýt úhradu nájemného, energií či výplat zaměstnanců.


18.10.2012 17:20:22


K výkonům se pojí položka výkonová spotřeba, která obsahuje zejména náklady na materiál, energie, opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku. Podle charakteru položek jsou zařazeny mezi spotřebu materiálu a energií nebo služby. Tržby za prodané zboží a náklady na pořízení zboží jsou obvykle dominantní pro obchodní podniky, výkony a výkonová spotřeba jsou naopak významné pro podniky s výrobním zaměřením.

Příklad z podnikové praxe Z výkazu zisku a ztráty Metrostavu, a. s., je na první pohled zjevné, že se společnost soustřeďuje výhradně na výrobní činnost. V obou sledovaných letech realizovala buď velice nízké, nebo nulové výnosy i náklady související s prodejem zboží.

Tab. 2.7 Tvorba přidané hodnoty v podniku Metrostav, a. s., v letech 2007–2008 (v tis. Kč) I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota

2007

2008

56 55 1 21 780 243 18 315 651 3 464 593

0 0 0 22 667 232 19 244 091 3 423 141

Zdroj: Výroční zpráva Metrostavu, a. s., za rok 2008

Další položkou je přidaná hodnota, kterou lze vyjádřit následovně: Přidaná hodnota = Obchodní marže + výkony – výkonová spotřeba Přidaná hodnota vyjadřuje hodnotu přidanou zpracováním, tzn. hodnotu, kterou podnikatel přidá svou činností k hodnotě nakupovaných meziproduktů. Přidaná hodnota představuje v ekonomickém pojetí ocenění výrobních faktorů podniku (odpisy, osobní náklady, nákladové úroky) a vytvořený zisk. Je možné analyzovat podíly jednotlivých složek na přidané hodnotě a porovnat je s jinými podobnými podniky. Pozitivně je hodnoceno zvyšování přidané hodnoty. Pokud se podnik rozhodne pro outsourcing některých činností, přidaná hodnota se snižuje, aniž by byla ohrožena výkonnost podniku (naopak, může být i zvýšena). Dosažené výsledky v podobě přidané hodnoty je proto nutné uvážlivě interpretovat na základě pečlivé analýzy vstupních veličin.


18.10.2012 17:20:22


Příklad z podnikové praxe České aerolinie, a. s., jako vlajkový letecký přepravce České republiky zajišťují spojení z hlavního města Prahy do většiny hlavních měst v Evropě, dále do tranzitních bodů v Severní Americe, stejně jako do destinací na Blízkém východě, ve střední Asii a v severní Africe. Základní oblastí podnikání Českých aerolinií je přeprava cestujících na pravidelných linkách. Prohlédneme-li si podrobně vybrané položky výkazu zisku a ztráty, je zřejmé, že podnik v posledních letech nebyl příliš úspěšný. Vytvořená přidaná hodnota v roce 2007 byla nižší než součet osobních nákladů a odpisů, v roce 2008 byla situace ještě horší a vytvořená přidaná hodnota dosáhla nižších hodnot než osobní náklady. Podnik však v obou sledovaných letech dosáhl zisku, a to především vlivem vysokého zisku z prodeje dlouhodobého majetku. Podíváme-li se na tento příklad z obecného úhlu pohledu, je zřejmé, že podnik, který dosáhl kladného účetního zisku před zdaněním, ještě nemusíme považovat za úspěšný, protože zisku mohlo být dosaženo např. mimořádným prodejem dlouhodobého majetku.

Tab. 2.8 Dělení přidané hodnoty – České aerolinie, a. s. (v tis. Kč) Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Nákladové úroky Ostatní náklady Ostatní výnosy Zisk před zdaněním (EBT)

2007 5 373 523 4 784 987 486 714 70 759 2 489 994 2 570 106 111 175

2008 100 % 89 % 9% 1% 46 % 48 % 2%

4 482 307 4 798 941 467 619 27 431 3 218 347 4 529 180 499 149

100 % 107 % 10 % 1% 72 % 101 % 11 %

Zdroj: Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2007 a 2008

 Příklad 2.3

Přidaná hodnota podniku

Zadání: Vypočítejte, jakou přidanou hodnotu vytvořil podnik XY, jestliže tržby za prodej zboží činily 28 000 Kč, náklady na prodané zboží 30 000 Kč, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 350 000 Kč, aktivace dlouhodobého hmotného majetku byla 50 000 Kč, změna stavu nedokončené výroby -80 000 Kč. Spotřeba materiálu činila 250 000 Kč a spotřeba energie 18 000 Kč.

 Řešení: Přidaná hodnota = Obchodní marže + výkony – výkonová spotřeba Přidaná hodnota = 28 000 – 30 000 + 350 000 + 50 000 – 80 000 – 250 000 – 18 000 = 50 000 Kč


18.10.2012 17:20:22


Výsledek hospodaření se zjišťuje ve třech složkách – jako provozní, finanční a mimořádný. Proto se v těchto složkách zjišťují jak výnosy, tak i náklady. K provozním výnosům patří výnosy zmíněné v předešlém textu a další položky: I. Tržby za prodej zboží II. Výkony II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb II.2. Změna stavu zásob vlastní činností II.3. Aktivace III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku III.2. Tržby z prodeje dlouhodobého materiálu IV. Ostatní provozní výnosy V. Převod provozních výnosů K provozním nákladům patří náklady již zmíněné a další položky: A. Náklady vynaložené na prodané zboží B. Výkonová spotřeba B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek H. Ostatní provozní náklady Součtem všech provozních výnosů a odečtením všech provozních nákladů je vypočten provozní výsledek hospodaření, který je pro každý podnik velmi důležitou položkou, protože ukazuje, jak se podniku dařilo v jeho hlavní výdělečné činnosti. Při analýze výkazu zisku a ztráty nelze opomenout ani finanční výnosy, které jsou reprezentovány položkami: VI. Tržby z prodeje cenných papírů VII. Výnosy z prodeje dlouhodobého finančního majetku VIII.Výnosy z prodeje krátkodobého finančního majetku IX. Výnosy z přeceněných cenných papírů a derivátů X. Výnosové úroky XI. Ostatní finanční výnosy Finančním výnosům adekvátně odpovídají finanční náklady: J. Prodané cenné papíry a podíly K. Náklady z finančního majetku L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti N. Nákladové úroky O. Ostatní finanční náklady P. Převod finančních nákladů


18.10.2012 17:20:22


Sečtením všech finančních výnosů a odečtením finančních nákladů je získán finanční výsledek hospodaření, který bývá u řady nefinančních podniků záporný. Součet provozního a finančního výsledku hospodaření snížený o daň z příjmů z běžné činnosti (řádek Q) tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uvedeny i mimořádné položky výnosů a nákladů. Rozdíl mimořádných výnosů (řádek XIII) a mimořádných nákladů (řádek R) snížený o daň z příjmů z mimořádné činnosti (řádek S) představuje mimořádný výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření za běžnou činnost a mimořádný výsledek hospodaření tvoří výsledek hospodaření za účetní období. Jedná se o účetní zisk, ve finanční analýze je často používán jako čistý zisk (Earnings After Tax – EAT). Ve finanční analýze je často využíván i zisk v podobě zisku před zdaněním (Earnings Before Tax – EBT), příp. zisku před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Tax – EBIT). Zejména pro srovnání hospodaření podniků nezávisle na zadlužení, daňovém zatížení a odpisové politice je výhodný zisk před odečtením úroků, zdaněním a odpisy (Earnings Before Interest, Tax, Depreciation and Amortization – EBITDA). Platí: Čistý zisk (EAT) = Výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmu za běžnou činnost + daň z příjmu za mimořádnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA)

Příklad z podnikové praxe Následující tabulka dokumentuje podíl dílčích položek výnosů a nákladů na celkových výnosech v průmyslu, stavebnictví a službách v roce 2010. Nejvyššího zisku je dosaženo v průmyslu. Pro služby je charakteristický vyšší podíl tržeb a nákladů souvisejících s nákupem a prodejem zboží.

Tab. 2.9 Podíl vybraných dílčích položek výnosů a nákladů na celkových výnosech v průmyslu, stavebnictví a službách v roce 2010 Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady


Průmysl 8,9 % 7,7 % 1,2 % 91,1 % 73,8 % 18,5 % 7,5 %

Stavebnictví 1,0 % 0,8 % 0,2 % 99,0 % 79,4 % 19,8 % 11,2 %

Služby 70,7 % 62,1 % 8,6 % 29,3 % 21,4 % 16,5 % 8,9 %

18.10.2012 17:20:22


Provozní výsledek hospodaření VH před zdaněním Daň VH za účetní období

Průmysl 6,4 % 7,0 % 1,5 % 5,5 %

Stavebnictví 6,1 % 6,1 % 1,3 % 4,8 %

Služby 4,9 % 5,3 % 1,1 % 4,2 %


Příklad z podnikové praxe Společnost AAA Auto úspěšně splnila veškeré své provozní cíle, které si stanovila pro konec roku 2008. V důsledku slabých trhů a klesajícího prodeje byla nucena snížit počet zaměstnanců na 1402 ke konci roku 2008 ve srovnání s 3 834 ke konci roku 2007, tj. v době, kdy realizovala mohutnou expanzi. To představovalo meziroční pokles o 62 %. Výsledkem byla výrazná úspora osobních nákladů, které se na celkových provozních nákladech skupiny podílí zhruba 50 %. Snížení stavu zaměstnanců bylo též klíčovým nástrojem zavádění efektivnějšího obchodního modelu, který je založen na štíhlejší, efektivnější a ziskovější pobočkové síti. Model počítá především s výrazným posílením dovedností jednotlivých zaměstnanců (multiskilling), efektivním plánováním směn (nejlepší prodejci pracují v období „špiček“) a optimalizací řízení skladových vozů v každé pobočce. Po zavedení programu se průměrný počet zaměstnanců v pobočkách firmy snížil z 85 v roce 2007 na 41 v roce 2008, což vedlo k výraznému snížení provozních nákladů na pobočku a nároků na provozní kapitál. Následně došlo ke zvýšení jednoho z klíčových ukazatelů výkonnosti skupiny – počet prodaných vozů na jednoho zaměstnance – z 21 vozů v roce 2007 na 42 vozů v roce 2008. Vedení společnosti zavedlo také přísný systém kontroly všech nákladových kategorií s pravidelnou týdenní revizí v průběhu celého roku 2008. Důsledkem těchto opatření byly ve srovnání s rokem 2007 výrazně sníženy osobní, marketingové a ostatní provozní náklady. Zdroj: Výroční zpráva AAA Auto Group NV za rok 2008

 Příklad 2.4 Doplnění výkazu zisku a ztráty Zadání: Doplňte ve výkazu zisku a ztráty chybějící položky. Vypočítejte EBT a EBIT.


18.10.2012 17:20:22

46 / Finanční analýza Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 8. 2009 Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastních výrobků Aktivace

1 470 549 -70 825 34 731

Výkonová spotřeba Přidaná hodnota

272 184

Osobní náklady

60 080

Odpisy DNM a DHM

10 066

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

1 789 890

Tvorba rezerv, opravných položek a časového rozlišení do provozních nákladů

5 999

Ostatní provozní výnosy

4 321

Ostatní provozní náklady

6 602

Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy

780 930 11 229

Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady

34 590 111 208 3 061 124

Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

113 011

 Metodický postup a řešení: Výkony = Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + změna stavu + aktivace Výkony = 1 470 549 – 70 825 + 34 731 = 1 434 455 Přidaná hodnota = Výkony – výkonová spotřeba 272 184 = 1 434 455 – výkonová spotřeba Výkonová spotřeba = 1 162 271 Provozní výsledek hospodaření = Přidaná hodnota – osobní náklady – odpisy + tržby z prodeje dlouhod. majetku – zůstatková cena prod. majetku – tvorba rezerv + ostatní provozní výnosy – ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření = 272 184 – 60 080 – 10 066 + 1 789 – 890 – 5 999 + 4 321 – 6 602 = 194 657 Výsledek hospodaření za běžnou činnost = Provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření – daň z příjmů za běžnou činnost


18.10.2012 17:20:22


111 208 = 194 657 + finanční výsledek hospodaření – 34 590 Finanční výsledek hospodaření = -48 859 Finanční výsledek hospodaření = Výnosové úroky – nákladové úroky + ostatní finanční výnosy – ostatní finanční náklady -48 859 = 780 – 930 + 11 229 – ostatní finanční náklady Ostatní finanční náklady = 59 938 Výsledek hospodaření za účetní období = Výsledek hospodaření za běžnou činnost + mimořádný výsledek hospodaření 113 011 = 111 208 + mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření = 1 803 Výsledek hospodaření za mimořádnou činnost = Mimořádné výnosy – mimořádné náklady – daň z příjmů z mimořádné činnosti 1 803 = 3 061 – 124 – daň z příjmů z mimořádné činnosti Daň z příjmů z mimořádné činnosti = 1 134 Výpočet EBT: EBT = Výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmů za běžnou činnost + daň z příjmů za mimořádnou činnost = 113 011 + 34 590 + 1 134 = 148 735 Výpočet EBIT: EBIT = Výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmů za běžnou činnost + daň z příjmů za mimořádnou činnost + nákladové úroky = 113 011 + 34 590 + 1 134 + 930 = 149 665

2.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow) Praktické finanční řízení a rozhodování podniků si ve vyspělých tržních ekonomikách vynutily – vedle informací o majetku a jeho krytí, o výnosech, nákladech a zisku – také informace o peněžních tocích podniku, tj. o jeho peněžních příjmech a výdajích. Rozvaha zachycuje stav majetku a kapitálu k určitému okamžiku. Výkaz zisku a ztráty zaznamenává různé kategorie výnosů, nákladů a zisku v období jejich vzniku, bez ohledu na to, zda vznikají skutečně reálné peněžní příjmy či výdaje. Z tohoto důvodu nastává obsahový i časový nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a stavem peněžních prostředků. Tento problém pomáhá odstraňovat právě sledování cash flow. Cash flow je důležitým elementem finančního řízení a finanční analýzy podniku. Bezprostředně souvisí se zajišťováním jeho likvidity. Rozvaha Majetek = kapitál


Výkaz zisku a ztráty Výnosy – náklady = zisk

Cash flow Příjmy – výdaje = cash flow

18.10.2012 17:20:22


Podstatou sledování ve výkazu peněžních toků (cash flow) je změna stavu peněžních prostředků. Výkaz cash flow vysvětluje přírůstky a úbytky peněžních prostředků a důvody, proč k nim došlo podle zvolených kritérií. Pro většinu především malých a středních podniků je hotovost a vysoký stav peněžních prostředků na bankovním účtu často důležitější než ziskovost. Pokud nedosáhne podnik v některém ze sledovaných let zisku, není to pozitivní zpráva, ale nemusí jej to bezprostředně ohrožovat. Pokud však podniku dojdou peníze, které nutně potřebuje na každodenní běžné fungování, může to mít velice významný dopad na jeho vlastní existenci. Tok hotovosti je tak oprávněně považován za velmi významný ukazatel úspěšnosti firem a úsloví „Cash is King.“ za pravdivé. V době hospodářské a finanční krize se velmi markantně ukázalo, jak významnou roli sehrává v životě podniků schopnost vytvářet dostatečně vysoké peněžní toky.

Vymezení cash flow K vymezení cash flow je potřebné definovat základní pojmy. Peněžní prostředky jsou peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků; u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Peněžní ekvivalenty si každá účetní jednotka definuje dle svého rozhodnutí. Mohou se sem zařadit případné peněžní úložky s maximální výpovědní lhůtou 3 měsíce, likvidní a obchodovatelné cenné papíry, krátkodobé pohledávky s lhůtou splatnosti do 3 měsíců (účetní jednotka musí mít jistotu úhrady).

Způsoby tvorby výkazu cash flow Předpokladem pro zdárné a smysluplné sestavení výkazu cash flow je vyjasnění si následujících otázek: 1. Jaká vstupní data budou použita? 2. Jaká bude obsahová náplň pojmu peněžní prostředky? 3. Jaká bude struktura výkazu cash flow? 4. Jakou formu bude mít výkaz cash flow (bilanční nebo sloupcovou)? Vstupní data pro zpracování výkazu cash flow Obecně lze říci, že datovou základnou výkazu cash flow je účetnictví. Využití údajů z účetnictví závisí na tom, kdo daný výkaz sestavuje: a) Externí uživatel má přístup pouze k účetní závěrce podniku, a proto může výkaz sestavit pouze v hrubém členění na jednotlivé činnosti. Takovýto uživatel si může udělat obrázek o hospodaření podniku a jeho platební schopnosti, ale pro účely podrobnější analýzy jsou dané údaje naprosto nedostačující. Výkaz cash flow je v tomto případě „dáván dohromady“ prostřednictvím změn stavů položek rozvahy a pomocí nákladových a výnosových položek z výsledovky. b) Pracovníci zodpovědní za vedení účetnictví a přípravu podkladů pro finanční řízení podniku, kteří využívají, resp. měli by využívat, veškerých dostupných informací s ohledem na to, aby takto sestavený výkaz cash flow mohl sloužit k efektivnímu hodnocení a následnému plánování finančních politik daného podniku.


18.10.2012 17:20:22

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady

Recommend Documents