MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
FINANČNÍ ANALÝZA FenStar s. r. o. Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Petr Novák, Ph.D. Vypracovala: Kateřina Horáková
Brno 2008
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petr Novákovi, Ph.D. za účinnou pomoc a metodické vedení. Děkuji také firmě FenStar, s. r. o., která mi poskytla potřebné údaje pro zpracování diplomové práce.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Finanční analýza firmy FenStar, s. r. o.“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v závěru diplomové práce.
V Brně dne 25. 5. 2008
…………………………...
Abstrakt Diplomová práce se zabývá finanční analýzou firmy FenStar, s. r. o. Teoretická část popisuje základní pojmy v oblasti finanční analýzy, důležitost vstupních dat a použité metody a jejich výhody a nevýhody. V praktické části jsou provedeny výpočty směřující k hodnocení finanční situace daného podniku. V diplomové práci je použito řada metod – finanční analýza horizontální, vertikální a poměrových ukazatelů, bankrotní modely, bonitní modely, ekonomická přidaná hodnota. Jedním z cílů je navrhnout případné změny, které by vedly ke zlepšení situace podniku.
Abstract My diploma´s thesis is pointed on financial analysis of company FenStar, s.r.o. Theoretical part desribes basic terms in financial analysis area, importance of input data and used methods with their benefits and disadvantages. Practical part implements calculations pointing financial situation assessment of the company. In diploma thesis are used these methods: horizontal and vertical financial analysis, ratio indexes, bankruptcy models, bonita models, economic added value. The goal of my project is to propose changes which lead to improvements in company standing.
OBSAH
1. ÚVOD........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE A METODIKA........................................................................................ 8 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................. 10 3.1. Úvod do finanční analýzy .................................................................................... 10 3.2. Uživatelé finanční analýzy................................................................................... 12 3.3. Zdroje finančních informací ................................................................................ 13 3.3.1. Rozvaha ........................................................................................................ 14 3.3.2. Výkaz zisků a ztrát........................................................................................ 16 3.3.3. Cash flow ...................................................................................................... 18 3.4. Vypovídací schopnost účetních informací........................................................... 19 3.5. Horizontální a vertikální analýza ......................................................................... 20 3.6. Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 21 3.7. Bankrotní modely ................................................................................................ 28 3.8. Bonitní modely .................................................................................................... 30 3.9. Ekonomická přidaná hodnota .............................................................................. 31 3.9.1. Relativní ukazatele EVA .............................................................................. 35 4. Praktická část .............................................................................................................. 36 4.2. Charakteristika podniku....................................................................................... 36 4.2.1. Výrobní program podniku ............................................................................ 38 4.3. Vertikální analýza ................................................................................................ 41 4.4. Horizontální analýza ............................................................................................ 45 4.5. Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 50 4.5.1. Ukazatelé krytí aktiv..................................................................................... 50 4.5.2. Ukazatele krátkodobé likvidity..................................................................... 51 4.5.3. Ukazatele rentability ..................................................................................... 53 4.5.4. Ukazatelé finanční stability .......................................................................... 55 4.5.5. Ukazatelé aktivity ......................................................................................... 57 4.5.6. Ukazatele na bázi cash flow.......................................................................... 59 4.6. Bankrotní modely ................................................................................................ 62 4.7. Bonitní modely .................................................................................................... 64 4.8. Ekonomická přidaná hodnota .............................................................................. 66 5. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 70 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 73 7. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.............................................................................. 74 8. PŘÍLOHY ................................................................................................................... 75
1. ÚVOD
V současné době každá firma působí v konkurenčním prostředí, které klade velký důraz na činnost každého subjektu. Důležité je, aby firma rychle reagovala na změny prostředí, reakce na činnosti svých konkurentů. Jedná se zejména o sortiment výrobků, jeho velikost, cena, výrobní možnosti daného podniku, ale také organizační struktura a neméně důležitý způsob financování činnosti podniku.. Aby firma mohla uspět v konkurenčním prostředí je její snahou, aby prostřednictvím svého managementu vyhodnocovala svoji situaci na trhu. Management firem se proto stále více zaměřuje na vyhodnocení činnosti podniku, kde se především soustředí na posouzení slabých stránek a snaží se je co nejvíce minimalizovat. Analytici v podniku pomocí různých metod, analýz a programového vybavení posuzují jednotlivé situace a vyvozují závěry, které plní potom nezastupitelnou roli v hodnocení celé situace podniku. Od zjištěných výsledků se může odvíjet i např. zvyšující se výroba, přijímání nových zaměstnanců, prodej na nových trzích, výběr vhodnějších dodavatelů, možnost zahraničních odběratelů aj. Součást komplexu finančního řízení je oblast, která představuje jeho významnou část, zvanou finanční analýza zajišťující zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Analýza slouží hlavně k odhalení jevů, které chceme sledovat. Většinou se provádí pro hodnocení společnosti, jejich oddělení, středisek apod. Finanční analýzu jednotlivých podniků lze také srovnávat celorepublikovým průměrem v určitém průmyslovém odvětví. Finanční analýza a interpretace zjištěných výsledků by měla přispět ke celkovému hodnocení situace podniku a mělo by včas odhalit vznikající problémy, na které by měla firma včas reagovat. Z tohoto důvodu je finanční analýza považována za jeden z nejdůležitějších nástrojů řízení.
2. CÍL PRÁCE A METODIKA V konkurenčním prostředí současnosti se každá firma snaží analyzovat svou činnost a popřípadě přijmout opatření, která napomohou ke zlepšení situace podniku. Proto je stále větší důraz kladen na rozbor celkové situace podniku, kterému velkou měrou přispívá i finanční analýza. Ta bývá v současné době nejpoužívanější v oblasti hodnocení celkové situace v podniku, protože umožňuje odhalit slabá místa v hospodaření a může tím pomoci ke zlepšení postavení daného podniku na trhu. Cílem diplomové práce je analýza vybraného podniku a návrh změn, které přispějí ke stabilizaci firmy v konkurenčním prostředí. Úvodní teoretická část je věnována seznámení se základními pojmy finanční analýzy jako jsou uživatelé, zdroje finančních informací a použité metody. Využití metod je celá řada, ale budou vybrány jen ty nejdůležitější, které pomohou odhalit silné a slabé stránky vybraného podniku. Jedná se o horizontální a vertikální analýzu, poměrové ukazatele, vybrané bankrotní a bonitní modely a ukazatel přidané hodnoty . V praktické části jsou uvedeny výpočty jednotlivých ukazatelů a metod, které vychází z teoretické části, u konkrétního podniku z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, cash flow, které firma poskytla pro tyto účely. Finanční analýza bude provedena za sledované období roku 2002 až 2006. Jelikož firma podává daňové přiznání až k 30. 6. 2008 a má účetní závěrku ověřenou auditorem, proto nemohly být poskytnuty údaje za rok 2007. Na závěr diplomové práce je provedeno shrnutí vypočtených výsledků a vzájemné porovnání z odvětvovými hodnotami. Dále je proveden návrh opatření, jak zlepšit popřípadě udržet stávající situaci v podniku. Metodika vychází z následujících bodů Úvod do finanční analýzy Uživatelé finanční analýzy Zdroje informací
Horizontální analýza Vertikální analýza Poměrová analýza Bankrotní modely Bonitní modely Ukazatelé přidané hodnoty Zhodnocení dosažených výsledků Návrhy na zlepšení stávající situace v podniku Sled výše uvedených bodů je dodržen jak v části teoretické, tak v části praktické. V praktické části bude vždy uveden název ukazatele a jeho výpočet, konstrukce ukazatele je uvedena v části teoretické. Finanční analýza je provedena za sledované období roku 2003 až 2007.
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. Úvod do finanční analýzy Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Představuje hodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Kolébkou moderních metod finanční analýzy jsou Spojené státy, kde bylo také napsáno nejvíce teoretických prací k tomuto tématu. V USA byly rovněž poprvé na základě informací z účetních výkazů sestaveny odvětvové přehledy sloužící jako měřítko pro porovnání jednotlivých podniků. Většina publikací na našem trhu je značně ovlivněna názory prezentovanými autory z anglosaské oblasti. Z angličtiny pochází i samotný pojem „finanční analýza“1. I když pod pojmem finanční analýza si lze představit rozbor jakékoli ekonomické činnosti, ve které hrají rozhodující roli peníze a čas, vymezilo se postupem času chápání finanční analýzy ve smyslu rozboru finanční situace podniků, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu. Finanční analýzu podniku můžeme rozdělit do dvou oblastí: •
Externí finanční analýza – vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací,
•
Interní finanční analýza – je vlastně synonymem pro rozbor hospodaření podniku, při tomto druhu analýzy jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku, tj. kromě informací z finančního účetnictví
1
Anglicky Financial Analysis
i údaje z účetnictví manažerského nebo vnitropodnikového (nákladového), z podnikových kalkulací, plánu, statistiky apod. Rozlišení výše uvedených úrovní je klíčové pro pochopení cílů, které se mají pomocí analýzy dosáhnout. Obecně je cílem poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabé stránky, které by mohly firmě v budoucnu působit menší nebo větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla opírat v budoucnu svou činnost. Při finančním zdraví podniku vycházíme z předpokladu, že všechny podniky se snaží jednak za všech okolností přežít a docilovat co nejlepších výsledků hospodaření tj. maximalizovat rozdíl mezi svými výnosy a náklady. Pokud v podniku dochází k nepříznivému vývoji peněžních toků, může být ohrožen jeho život – samotná existence. O finančně zdravém podniku mluvíme tehdy, když nemá problémy se svou schopností uhrazovat včas splatné závazky. Důležitou podmínkou je i perspektiva dlouhodobé likvidity tzn. aby schopnost uhrazovat splatné závazky byla zachována i v budoucnu. Dlouhodobou likviditu významně ovlivňuje poměr mezi cizími a vlastními zdroji v celkové finanční struktuře podniku. Menší podíl cizích zdrojů znamená menší zatížení fixními platbami a signalizuje menší zranitelnost podniku při výkyvech výsledků hospodaření směrem dolů. Tím je takový podnik i jistější investicí pro věřitele. Dlouhodobá likvidita je však pouze jednou z podmínek finančního zdraví podniku. Aby podniku někdo svěřil svůj kapitál, musí mít jistotu, že tento podnik dokáže jeho kapitál svou činností zhodnotit. Čím vyšší je výnosnost (rentabilita) kapitálu vloženého do podnikání, tím pevnější je finanční zdraví podniku. Podniky, které se těší pevnému zdraví, mají větší šanci, že získají bez problémů a za výhodných podmínek externí zdroje financování jak formou bankovních úvěrů, tak úspěšným prodejem podnikových obligací či emisi nových akcií. Finančně zdraví podnik je i ten, který externí zdroje minimalizuje a je schopen svůj efektivní rozvoj zajistit pouze interními zdroji financování. Finanční tíseň podniku nastává tehdy, když podnik má velké problémy s likviditou a nemůže je vyřešit bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování.
Mezi finančním zdravím a finanční tísní lze vypozorovat i určité přechodné fáze: buď je podnik ziskový a přitom má problémy s likviditou (fáze růstu podniku) nebo vykazuje účetně ztrátu, ale jeho likvidita není bezprostředně ohrožena. [5]
3.2. Uživatelé finanční analýzy
Informace, které se týkají finančního stavu podniku jsou předmětem zájmu všech subjektů, kteří přicházejí do kontaktu s danou firmou. Finanční analýzu využívají jak externí tak interní uživatelé. Mezi interní uživatele patří zejména: •
Majitelé – finanční analýzou si ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali jsou řádně využívány a zhodnoceny. Zajímají se především o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti a vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí těchto ukazatelů hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují.
•
Manažeři – využívají informace pro operativní a dlouhodobá rozhodnutí. Zajímají se o vývoj podniku, který řídí, ale i o obchodní partnery a konkurenci.
•
Zaměstnanci – mají zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku
K externím uživatelům patří: •
Obchodní partneři – patří sem jak dodavatelé, tak i odběratelé. Odběratelé mají zájem na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby.
•
Banky – sledují především solventnost, likviditu s cílem zajistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků
•
Investoři – rozhodují se do jakého podniku vloží svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, ale i o míru rizika vloženého kapitálu
•
Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku – prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky a navrhují případná nápravná opatření
•
Stát a státní orgány – potřebují údaje pro formulování hospodářské politiky státu, statistické účely, ale i pro plnění daňových a jiných odvodových povinností
I když interní i externí uživatelé mají snahu získat rozdílné informace, tak všechny uvedené skupiny získané informace používají pro svá rozhodnutí. [3]
3.3. Zdroje finančních informací Účetnictví podniku je zdrojem získávání a předávání ekonomických informací, které svým uživatelům umožňují vytvořit si správnou představu a učinit vhodná rozhodnutí. Moderní účetní systémy řeší protichůdné zájmy uživatelů analýzy. Pro potřeby externích uživatelů účetních informací je organizováno tzv. finanční účetnictví s relativně vysokou mírou regulace zajišťující požadavek vzájemné srovnatelnosti a do jisté míry i požadavek vzájemné srovnatelnosti a věrného zobrazení skutečnosti.
Finanční
účetnictví
poskytuje
nezbytnou
ochranu
podnikatele
před zveřejňováním informací týkajících se vnitřní struktury podniku a předmětu činnosti. Důležitou funkcí je i ujistit veřejnost, že účetní knihy jsou vedeny poctivě a že v jednotlivých letech nedocházelo k manipulaci s účty. Proto se na účty zapisují údaje vycházející výhradně z částek, které jsou uvedeny v účetních dokladech. Na co neexistuje doklad, o tom se neúčtuje.
Ve finančním účetnictví se proto náklady
vymezují jako primární vynaložení peněz na uskutečnění určitých aktivit (princip pořizovacích cen). Interní uživatelé si kromě již zmíněného finančního účetnictví mohou vybudovat vnitropodnikové účetnictví jako informační systém podniku dle svých přání a podle svých potřeb. Nebývá regulováno a v České republice si jeho formu, organizaci a zaměření určí účetní jednotka sama. finančního účetnictví průkazné podklady:
Musí však přitom zabezpečit pro potřeby
•
o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,
•
pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,
•
pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.
Vnitropodnikové účetnictví má dvě složky – provozní (nákladové) účetnictví a manažerské účetnictví. Hlavním úkolem provozního účetnictví je poskytovat finančnímu účetnictví podklady pro oceňování vlastních výkonů. Manažerské účetnictví slouží manažerům – poskytuje jim údaje potřebné pro rozhodování a řízení podniku. Na rozdíl od finančního účetnictví vstupují do vnitropodnikového účetnictví i mimoúčetní informace potřebné pro řízení podniku. Mezi ně patří informace z bankovní sféry (např. úvěrové podmínky), z kapitálových trhů, informace získávané průzkumem spotřebního trhu, různé prognózy, výhledy a další informace nezbytné zejména pro sestavování plánů a rozpočtů. Při řízení podniku manažer vychází převážně z údajů manažerského účetnictví. Přesto lze řadu informací užitečných pro jeho práci získat i z výkazů finančního účetnictví. Mezi výkazy finančního účetnictví patří rozvaha a výkaz zisků a ztrát a neméně důležitý výkaz cash flow. [5]
3.3.1. Rozvaha Je účetní statistický výkaz, ve kterém sledujeme stavy majetku z hlediska jeho druhů a z hlediska jeho zdrojů k určitému dni, kterému říkáme rozvahový den. Obvykle se sestavuje ve tvaru bilance T, jejíž levá, majetková strana se označuje „aktiva“ a pravá, kapitálová (zdrojová) strana „pasiva“. Druhou formou rozvahy je vertikální forma, ve které jsou jednotlivé položky uspořádány do sloupce, nejdříve aktiva, za nimi pasiva. Aktiva se skládají z: •
popisu položky – např. stálá aktiva, finanční majetek
•
sloupce brutto – hrubá hodnota majetku
•
sloupce korekce – vyjadřuje opotřebení majetku tj. odpisy
•
sloupce netto – čistá hodnota majetku (rozdíl sloupců brutto a korekce), zde se porovnávají údaje běžného účetního období a minulého účetního období
Pasiva se skládají z: •
sloupce pro stav běžného účetního období
•
sloupce pro stav minulého účetního období [8]
Konstrukce rozvahy by měla být taková, aby přehledně ukazovala, co podnik vlastní tj. strukturu majetku podniku, z jakých zdrojů svůj majetek pořídil, tj. struktura kapitálu, jaká je jeho finanční situace, stupeň zadlužení a likvidity. Porovnání dvou rozvah za dva po sobě jdoucí roky (období) umožňuje zjistit, jak se finanční situace vyvíjí, a učinit potřebná dlouhodobá i krátkodobá opatření k efektivnímu rozvoji podniku. Při založení podniku se sestavuje počáteční rozvaha. Každá hospodářská operace vyvolává změny v položkách rozvahy. Abychom nemuseli po každé operaci měnit rozvahu, je z položek rozvahy odvozena celá soustava účtů a to v souladu se stranami rozvahy účty aktivní a účty pasivní. Další rozvahy se potom sestavují na návaznosti výsledků jednotlivých účtů pravidelně na konci účetního období (rok, pololetí, měsíc) tj. řádná rozvaha. Rozvaha sestavená ke konci účetního období (většinou k 31. 12.) se nazývá konečnou rozvahou. Mimořádné rozvahy se sestavují při zvláštních příležitostech např. fúze, rozdělení podniku, likvidace. [1]
Základní schéma rozvahy je toto: Aktiva hodnota všech položek, do kterých podnik investoval
Pasiva všechny Stálá aktiva (fixní aktiva) zdroje, - nehmotná aktiva ze kterých (dlouhodobý nehmotný byla majetek) aktiva - hmotná aktiva (dlouhodobý hmotný majetek) pořízena - finanční aktiva (dlouhodobý finanční majetek)
Vlastní kapitál - základní kapitál
- fondy - nerozdělený zisk minulých let - hospodářský výsledek běžného roku (+ -)
Oběžná aktiva - zásoby - dlužníci (pohledávky)
Cizí zdroje -dlouhodobé závazky a úvěry - krátkodobé závazky a úvěry
- investice (krát. fin. majetek) - peníze Pramen: M. Synek: Manažerská ekonomika
3.3.2. Výkaz zisků a ztrát Je účetní statistický výkaz, který slouží ke zjištění výsledku hospodaření. Jeho přesná forma a obsah jsou stanoveny Ministerstvem financí, které vychází z členění nákladů podle nákladových druhů nebo podle účelu. Za základní členění je považováno členění podle nákladových druhů. [1] Sestavuje se na konci účetního období a zjišťuje se: •
provozní hospodářský výsledek – rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady
•
hospodářský výsledek z finančních operací – rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady
•
mimořádný hospodářský výsledek – rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady
Součtem všech těchto dílčích hospodářských výsledků dostaneme hospodářský výsledek za účetní období. Výsledkem může být: •
zisk - celkové výnosy jsou větší než celkové náklady
•
ztráty – celkové náklady převyšují celkové výnosy [7]
Pokud odečteme od celkového hospodářského výsledku (zisk před zdaněním) daně z příjmů dostaneme hospodářský výsledek po zdanění. Ten po úpravě o částky čerpání z rezervních fondů a částky jejich tvorby a částku zisku nebo ztráty z minulého roku dá bilanční zisk nebo bilanční ztrátu. Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu.2 Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Výnosy podniku tvoří: •
provozní výnosy – získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej),
•
finanční výnosy – získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí,
•
mimořádné výnosy – získané mimořádně např. prodej odepsaných strojů.
Provozně hospodářskou činností podniku rozumíme činnost, pro kterou byl podnik založen např. u výrobního podniku je to výroba a prodej výrobků včetně poskytování výrobních služeb. Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. Náklady podniku tvoří:
2
•
běžné provozní náklady - např. spotřeba materiálu, energie, osobní náklady,
•
odpisy dlouhodobého majetku,
•
ostatní provozní náklady,
•
finanční náklady – např. úroky a jiné finanční náklady,
•
mimořádné náklady – např. dary, mimořádné odměny.
Výnosy se odlišují od příjmů. Výnosy se uznávají v okamžiku vyskladnění zboží nebo poskytnutí služby.Výnosy také zahrnují změnu zásob vlastní výroby a aktivaci, jež rovněž nejsou peněžními příjmy.
3.3.3. Cash flow Úkolem finančního řízení je zajistit, aby majetek podniku rostl. Hlavním trvalým a bezpečným zdrojem financování je růst zisku. To však nestačí. Podnik musí mít dostatek peněžních prostředků k tomu, aby mohl v potřebnou dobu zaplatit faktury za suroviny a energii, vyplatit mzdy, zaplatit režijní náklady, splatit půjčky, zaplatit daně atd. To všechno jsou tzv. peněžní výdaje podniku. Aby podnik tyto výdaje mohl uskutečnit, musí mít peněžní příjmy. Mezi hlavní peněžní příjmy patří tržby při prodeji za hotové, inkaso pohledávek, úvěry od banky a hotovostní vklady majitele. Peněžní příjmy a výdaje představují trvalý peněžní tok tzv. cash flow. Cash flow zjišťujeme dvěma způsoby: •
přímá metoda – částky cash flow zjišťujeme jako celkové sumy všech příjmů a celkové sumy všech výdajů
•
nepřímá metoda – vycházíme z provozního zisku, který upravíme o ty výnosy a náklady, které se netýkají pohybu prostředků v průběhu období např. odpisy
Obě metody rozlišují tři oblasti činnosti podniku: •
provoz – soustřeďují se zde výsledky provozní činnosti, změny pohledávek u odběratelů, změny dluhů u dodavatelů, změny zásob aj.,
•
investice – v této oblasti se soustřeďují změny investičního majetku a jeho zdrojů,
•
finance – zde se soustřeďují fondy plynoucí z použití úvěrů a jiných dluhů, placení dividend
Cash flow je důležité sledovat
stejně jako zisk. Používá se především při
rozpočtování příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů, finančních analýzách aj. Výkaz zisků a ztrát spolu s roční rozvahou a výkazem o cash flow tvoří základní finanční výkazy podniku. [1]
3.4. Vypovídací schopnost účetních informací
Pro finanční analýzu je nepostradatelnost účetních výkazů jako základního podkladu.Účetní výkazy pracují vždy s údaji, které se týkají minulosti a s těmito údaji musí pracovat i finanční analytik. Pracuje tak s rizikem, že údaje zachycené ve výkazech nejsou již v dnešní době aktuální., zejména pokud máme k dispozici údaje za vzdálenější minulost. Účetní výkazy mají samy o sobě své slabiny, které jsou dány jejich konstrukcí a užívanými účetními postupy. Rozvaha •
Údaje v rozvaze neodrážejí přesně aktuální hodnotu podniku. Účetní metodika ve většině zemí používá jako základ pro oceňování aktiv historickou hodnotu tj. původní pořizovací cenu, která nezobrazuje zcela přesně hodnotu aktiv a pasiv podniku. Nic na tom nezmění i fakt, že hodnota aktiv je upravována o odpisy
•
U položek oběžných aktiv zásoby a pohledávky je reálnost zobrazení jejich hodnoty vázána na důslednost a odpovědnost jak příslušný podnik vytváří a rozpouští opravné položky. Pokud podnik opravné položky nevytvoří nebo je vytvoří
v nesprávné
výši,
jsou
oběžná
aktiva
nadhodnocena
nebo
podhodnocena •
Postupné odpisování stálých aktiv je běžnou praxí, ale zhodnocování aktiv se v účetnictví nikde nezohledňuje. Jedná se zejména o pozemky, lesy, doly, jejichž hodnota může časem růst.
•
V účetnictví se nikde nezobrazuje ocenění lidských zdrojů, kvalifikace zaměstnanců, kvalita managementu aj.
Výkaz zisků a ztráty •
Čistý zisk vykázaný ve výše uvedeném výkazu není roven čisté hotovosti vytvořené podnikem ve sledovaném období
•
Nesoulad mezi hotovostí a výnosy
•
Ve výkazu zisků a ztrát se objevují položky i v tom případě, že nedošlo k žádnému pohybu hotovosti (výnosem daného období jsou tržby z prodejů za hotové i tržby z prodejů na obchodní úvěr). Některé náklady zahrnuté ve výkazu nejsou hotovostním výdajem – odpisy jsou typickým příkladem.
Finanční analytik musí výše uvedené slabiny účetních výkazů znát a při své činnosti zohledňovat. Do jaké míry budou mít dopad na výsledky analýzy, záleží i na délce časového úseku, za který je analýza prováděna. Čím delší je časový horizont, tím dochází ke snižování omezenosti účetních výkazů.
3.5. Horizontální a vertikální analýza
Horizontální analýza se zabývá porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Z těchto změn je možné odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Je nutné však postupovat s velkou opatrností, protože záleží na tom, zda se podnik v budoucnu bude chovat stejně jako v minulosti. K dosažení dostatečné vypovídací schopnosti této metody je zapotřebí mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů (minimálně dvě období, lepší je více než dvě období), zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě u konkrétního podniku a pokud je to možné, tak vyloučit z údajů všechny náhodné vlivy. absolutní změna = ukazatel t − ukazatel t −1 procentní změna =
absolutní změna * 100 ukazatel t −1
Vertikální (procentní) analýza spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně položené jako 100 %. Této analýze se někdy říká strukturální. Pro rozbor rozvahy je jako základ zvolena výše aktiv celkem (nebo pasiv celkem), pro rozbor výkazu zisků a ztrát velikost celkového obratu tj. výnosy celkem. [5]
3.6. Analýza poměrových ukazatelů Je nejpoužívanější metodou finanční analýzy. Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. finanční poměrové ukazatele. Poměrový vztah vyjadřuje vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů. Ukazatele se vypočítají vydělením jedné položky skupin položek, jinou položkou nebo skupinou, mezi kterými co do obsahu existují určité souvislosti. Konstrukce poměrového ukazatele závisí především na tom, co chceme změřit a musí odpovídat zkoumanému problému. Ukazatele často upozorňují na významné souvislosti, ale jejich interpretace vyžaduje další pátrání po jevech, které skrývají. Nelze vyvozovat závěry pouze na základě jednoho ukazatele, který je příliš vysoký nebo nízký. Musí se podrobněji zkoumat, co bylo příčinou snížení nebo zvýšení jednotlivých vypočtených hodnot. Z tohoto důvodu je interpretace celé finanční analýzy velmi obtížné a je důležité ji provádět v širších souvislostech a znalostech hodnocení firmy. Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako metodického nástroje finanční analýzy bylo navrženo velké množství ukazatelů, z nichž některé se liší pouze drobnými modifikacemi. Ukazatele se zpravidla třídí do jednotlivých skupin obvykle podle oblasti finanční analýzy.
Ukazatele krytí aktiv Základní pravidlo finančního řízení tvrdí, že dlouhodobý majetek (stálá aktiva a trvalá složka oběžných aktiv) má být financován dlouhodobým kapitálem, dočasná složka oběžných aktiv krátkodobými zdroji financování. Pro zjištění úrovně dodržení tohoto pravidla se většinou používají dva poměrové ukazatele.
stupeň krytí stálých aktiv vlastním kapitálem =
vlastní kapitál * 100 stálá aktiva
stupeň krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji =
vlastní kapitál + dl. cizí zdroje * 100 stálá aktiva
Ukazatele krátkodobé likvidity Ukazatele krátkodobé likvidity je možné považovat za jedny z rozhodujících indikátorů platební schopnosti podniku. Odvozují likviditu podniku od nejlikvidnější skupiny podnikových aktiv tj. oběžných aktiv, ke krátkodobým závazkům splatným do jednoho roku. Rozlišují se tři úrovně ukazatelů krátkodobé likvidity.
běžná likvidita =
oběžná likvidita krátkodobá pasiva
Vychází z předpokladu, že pro krytí krátkodobých pasiv jsou v podniku určeny položky oběžných aktiv, nikoli např. dlouhodobý hmotný majetek. Ukazatel poskytuje důležitou informaci pro krátkodobé věřitele podniku z hlediska ochrany jejich investic. Obecně platí, že čím vyšší hodnota ukazatele, tím je vyšší naději na zachování platební schopnosti podniku.
pohotová likvidita =
finanční majetek + krátkodobé pohledávky krátkodobá pasiva
V ukazateli je odstraněn vliv nejméně likvidní části majetku tj. zásob a jsou brána v úvahu jen tzv. pohotová oběžná aktiva. Ukazatel je ve finanční analýze považován za tvrdší kritérium platební schopnosti než ukazatel běžné likvidity. Z hlediska věřitelů podniku je vyšší hodnota ukazatele příznivá. Obecně se doporučuje, aby hodnota ukazatele neklesla pod hodnotu 1,0.
peněžní likvidita =
finannční majetek krátkodobá pasiva
Doporučená hodnota tohoto ukazatele se v literatuře nevyskytuje, ale obecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe. Ukazatel je také někdy označován jako „okamžitá likvidita“, ale označení je nepřesné, protože poměřuje nejlikvidnější část oběžných aktiv se závazky splatnými v době do jednoho roku. Aby se jednalo o ukazatel okamžité likvidity, musely by ve jmenovateli být uváděny okamžitě splatné závazky, za které se považují závazky splatné v den sestavení ukazatele a dříve. Tyto hodnoty je však možné zjistit pouze z podkladů podnikové účtárny nebo z platebního kalendáře podniku.
Ukazatele rentability Rentabilita je schopnost podniku vytvářet nové zdroje nebo-li dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Investovaný kapitál v podniku se dělí podle svých zdrojů na vlastní a cizí. Pro výpočet ukazatelů rentability jsou možné dva základní přístupy: •
přístup z hlediska vlastníků podniku, tj. se ziskem porovnáváme pouze vlastní kapitál
•
přístup z hlediska managementu podniku tj. se ziskem porovnáváme celý investovaný kapitál
rentabilita vlastního kapitálu =
zisk po zdanění * 100 vlastní kapitál
Rentabilita vlastního kapitálu je pro vlastníky klíčovým kritériem hodnocení úspěšnosti jejich investic, protože vytvořený zisk posuzují jako výdělek z kapitálu, který do podniku vložili.
rentabilita aktiv =
zisk před úroky a zdaněním * 100 aktiva celkem
Ukazatele udává tzv. hrubou rentabilitu
a informuje, jaká by byla rentabilita
podniku, kdyby neexistovala daň ze zisku. Lze ho použít v případě porovnání podniků působících v různých zemích s různými daňovými režimy.
rentabilita cel. invest. kapitálu =
zisk + nákladové úroky * (1 − sazba daně z příjmů ) dlouhodobé závazky + vlastní kapitál
Poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. Ukazatel je používán pro mezipodnikové srovnání. rentabilita tržeb =
zisk * 100 tržby
Ukazatel říká, jak velký zisk přinese 1 Kč tržeb. Bývá také označován jako zisková marže. Jestliže je zisková marže pod oborovým průměrem, tak to znamená, že ceny výrobků jsou nízké nebo náklady vysoké.
Ukazatele finanční stability Ukazatelé informují o struktuře zdrojů používaných k financování. Jsou výrazem schopnosti přilákat investory, s cílem dosáhnout co nejlepšího využití cizího kapitálu. Při analýze finanční struktury se používají poměrové ukazatele odvozené z rozvahy a zobrazující vzájemné vztahy mezi položkami závazků, vlastního kapitálu a celkového kapitálu.
ukazatel věřitelského rizika =
cizí zdroje * 100 celková aktiva
Vysoká úroveň ukazatele znamená vysokou zadluženost podniku. Nelze však stanovit přesná kritéria pro jeho výši. Pokud bychom se však drželi „zlatého pravidla“, měla by být úroveň ukazatele 50 %.
koeficient samofinan cov ání =
vlastní kapitál * 100 celková aktiva
Je doplňkovým ukazatelem k předchozímu. Jejich celkový součet činí 100 %. Vyjadřuje podíl, v jakém jsou celková aktiva podniku financována ze zdrojů jeho vlastníků. Oba výše uvedené ukazatele patří mezi nejvýznamnější pro hodnocení celkové finanční situace podniku.
ukazatel finanční páky =
celková aktiva * 100 vlastní kapitál
Jedná se o převrácenou hodnotu koeficientu samofinancování. Je tím větší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. Vysoký podíl vlastního kapitálu může vyjadřovat překapitalizování podniku tj. firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích zdrojů a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Naopak podkapitalizování znamená, že firma je příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti. Podkapitalizování je sledováno pomocí níže uvedeného ukazatele
podkapitalizování =
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva
úrokové krytí =
zisk před úroky a zdaněním nákladové úroky
Vyjadřuje kolikrát vytvořený zisk převyšuje úrokové platby. Čím vyšší úroveň ukazatele, tím pochopitelně lépe. Američtí analytici považují za kritickou úroveň ukazatele hodnotu 3,00. Nižší hodnoty podle nich signalizují potenciální velmi vážné problémy, za bezproblémovou úroveň je považována hodnota 8,00.
úrokové zatížení =
nákladové úroky zisk před úroky a zdaněním
Převrácená hodnota ukazatele úrokového krytí v procentním vyjádření. Je žádoucí, aby hodnota byla co nejmenší.
krytí fixních poplatků =
zisk před úroky a zdaněním + ∑ lea sin gových splátek úroky + ∑ lea sin gových splátek
Tento ukazatel se v současné době velmi rozšířil díky financování podnikového majetku formou leasingu.
Ukazatele aktivity Jsou výrazem schopnosti využívání jednotlivých majetkových složek v podnikání. Měří celkovou rychlost a dobru obratu složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách. obrat zásob =
tržby zásoby
Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období tj. kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a opětovný nákup zásob. Ukazatel je možné počítat i za jednotlivé druhy zásob např. materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží. doba obratu zásob =
365 obrat zásob
Vyjadřuje kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Je žádoucí, aby dobra obratu zásob byla co nejkratší. obrat pohledávek =
tržby pohledávky
Ukazatel udává počet obrátek za období tj. jak rychle jsou pohledávky transformovány do hotovosti. Platí, že čím rychlejší je obrat pohledávek, tím vyšší hodnota ukazatele a tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a může získanou hotovost použít k dalším nákupům nebo jiným investicím. doba obratu pohledávek =
365 obrat pohledávek
Vyjadřuje, jak dlouho se majetek podniku v průměru za rok vyskytuje ve formě pohledávek resp. za jak dlouho jsou v podniku v průměry inkasovány pohledávky. Ukazatel je možné využívat pro řízení pohledávek a kontrolu dodržování podnikové obchodně úvěrové politiky.
obrat závazků =
nákupy na obchodní úvěr závazky z obchodního styku
doba obratu závazků =
365 obrat závazků
Doba obratu závazků stanovuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou. Je důležité, aby podnik kontroloval i svou platební schopnost. obrat dlouhodobého hmotného majetku =
tržby dlouhodobý hmotný majetek
Vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z jedné koruny dlouhodobého hmotného majetku v zůstatkových cenách. Pokud hodnota klesá, znamená to zvyšování fixních nákladů a tím i zvýšenou citlivost podniku na případný pokles tržeb.
Ukazatele na bázi cash flow Stále více se prosazuje názor, že ukazatele sestavované na bázi peněžních toků (cash flow) mají pro podnikovou finanční analýzu a finanční řízení vyšší vypovídací schopnost než ukazatele sestavované z výkazu zisků a ztrát.
cash flow solventnost =
cash flow cizí zdroje − finanční majetek
Bývá někdy nazýván jako stupeň oddlužení a vyjadřuje schopnost podniku hradit ve sledovaném období z vyprodukovaných cash flow veškeré dluhy, tj. i ty, které nejsou v tomto období ještě splatné.
převrácená hodnota solventnosti =
cizí zdroje − finanční majetek cash flow
Vyjadřuje časové období (v letech), za které je podnik schopen uhradit své dluhy z cash flow.
ukazatel rentability z cash flow =
cash flow * 100 celkové výnosy
Je alternativou ukazatele ziskového rozpětí. Má i obdobnou vypovídací schopnost.
cash flow rentabilita celkového kapitálu =
cash flow * 100 celková aktiva
Ukazatel vyjadřuje kolik peněžních prostředků je podnik schopen vyprodukovat z jedné peněžní jednotky celkového vloženého kapitálu.
úrokové krytí z cash flow =
cash flow + nákladové úroky nákladové úroky
Má stejnou vypovídací schopnost jako ukazatele úrokového krytí založený na zisku před úroky a zdaněním. Vývoj ukazatele může signalizovat riziko neúnosné zadluženosti. [5]
3.7. Bankrotní modely
Vycházejí z předpokladu, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví.
Altmanovo Z-skóre Profesor E. I. Altman použil pro svou analýzu přímou statistickou metodu tzv. diskriminační analýzu. Pomocí ní odhadl koeficienty v lineární kombinace jednotlivých poměrových ukazatelů, které zahrnul do svého modelu jako proměnné veličiny. Výsledkem Altmanovy analýzy je tzv. rovnice důvěryhodnosti nazývaná Z-skóre. Pro podniky neobchodované na trhu je třeba použít níže uvedenou variantu Altmanova modelu:
Z = 0,717 x1 + 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x 5 kde
x´1 =
čistý pra cov ní kapitál aktiva celkem
x2 =
nerozdělený zisk aktiva celkem
x3 =
zisk před úroky a zdaněním aktiva celkem
x4 =
základní kapitál celkové dluhy
x5 =
tržby aktiva celkem
Výsledné skóre Z je celkovým indexem. Čím větší je index Z, tím je podnik finančně zdravější. Podnik z indexem větším než 2,70 je finančně stabilní a ani později se u něj neprojeví žádné finanční potíže, zatímco podnik z indexem Z nižším než 1,20 dříve nebo později zbankrotuje.
Index důvěryhodnosti podniku Index důvěryhodnosti IN 95 je původním českým pokusem Inky a Iva Neumaierových najít postup, který by umožnil odhad posouzení finančního rizika
českých podniků. Dle názorů autorů indexu je index 95 schopen využít vstupů z českých účetních výkazů a navíc zahrnout zvláštnosti ekonomické situace v ČR.
IN 95 = v1 x1 + v 2 x 2 + v3 x3 + v 4 x 4 + v 5 x 5 + v 6 x 6 kde
x1 =
aktiva cizí zdroje
x2 =
zisk před úroky a daněmi nákladové úroky
x3 =
zisk před úroky a daněmi aktiva
x4 =
výnosy celkem aktiva
x5 =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
x6 =
závazky po lhůtě splatnosti výnosy celkem
Symboly v1 až v6 v rovnici představují váhy (koeficienty), které jsou rozdílné pro jednotlivá odvětví ekonomiky s výjimkou koeficientů v2 a v5, které jsou pro všechna odvětví totožné. Hodnota indexu větší než 2 znamená podnik s dobrým finančním zdravím, hodnota mezi 1 a 2 představuje podnik s potenciálními finančními problémy a hodnota indexu menší než 1 indikuje finančně neduživý.
3.8. Bonitní modely
Bonitní modely vycházejí z hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. Z řady těchto modelů jsem vybrala jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších Kralickův Quicktest.
Kralickův Quicktest Algoritmus Kralickova Quicktestu
Ukazatel Konstrukce ukazatele R1 vlastní kapitál aktiva celkem
R2
R3
R4
Hodnota ukazatele Počet bodů 0,3 a více 4 0,2 – 0,3 3 0,1 – 0,2 2 0,0 – 0,1 1 0 0,0 a méně 4 dluhy celkem − peněž. prostředky 3 a méně 3-5 3 provozní cash flow 5 - 12 2 12 - 30 1 30 a více 0 0,15 a více 4 zisk před úroky a zdaněním 0,12 – 0,15 3 aktiva celkem 0,08 – 0,12 2 0,00 – 0,08 1 0,00 a méně 0 0,1 a více 4 provozní cash flow 0,08 – 0,1 3 provozní výnosy 0,05 – 0,08 2 0,00 – 0,05 1 0,00 a méně 0
Pramen: J.Mrkvička, P. Kolár: Finanční analýza
Hodnocení finanční stability : FS = Hodnocení výnosové situace : VS = Hodnocení celkové situace : CS =
R1 + R 2 2
R3 + R 4 2
FS + VS 2
Hodnocení finanční situace podniku je následující: •
Velmi dobrý podnik: hodnocení 3 a více
•
Špatný podnik: hodnocení 1 a méně
3.9. Ekonomická přidaná hodnota
Rostoucí tlak na konkurenceschopnost podniků vede ekonomy ke snaze reálněji vyjádřit a vyhodnotit ekonomický přínos a úspěšnost podnikatelských aktivit. V ekonomice v USA se od roku 1993 začalo užívat pro hodnocení úspěšnosti podniku posuzování podle tvorby hodnoty. Nejde jenom o to, aby podnik vytvořil určitý objem zisku, ale aby platilo, že výnosnost kapitálu investovaného vlastníky je větší než oportunitní náklad kapitálu. Jako hlavní cíl vlastníka podniku je očekávání maximálního zhodnocení investice. Jedním z používaných ukazatelů je ekonomická přidaná hodnota tzv. EVA (Economic Value Added), která není totožná s účetní přidanou hodnotou. Žádoucí je, aby byla hodnota ukazatele EVA kladná nebo alespoň rovna nule. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější, že podnik vytváří větší hodnotu pro vlastníky podniku. Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. EVA = NOPAT − Capital * WACC NOPAT = (net operating profit after taxes), zisk z operační činnosti podniku Capital (NOA) = aktiva potřebná k hlavnímu provozu podniku WACC = průměrné vážené náklady kapitálu
Je-li hodnota EVA kladná, byla vytvořena nová hodnota a podnik je možné hodnotit jako úspěšný, ale naopak, je-li EVA záporná, dochází k úbytku hodnoty majetku.
NOPAT (net operating profit after taxes) je zisk z operační činnosti. Pojem „operační“ se blíží pojmu provozní v našem účetnictví. Je tedy operační výsledek hospodaření po odpočtu upravených daní. Upravené daně se vyznačují:
•
vyloučením vlivu neprovozních nákladů a výnosů
•
výpočtem daně za předpokladu, že by byl podnik financován jen vlastním kapitálem (tj. nejsou například snižovány nákladovými úroky)
•
vyloučením latentních daní, pokud jsou účtovány.
Shrnutí dopadů úprav do NOPAT: Hospodářský výsledek z běžné činnosti + nákladové úroky - výnosy z neoperačního majetku (zejména finanční výnosy) + náklady na neoperační majetek + odpisy goodwillu + původní náklady s investičním charakterem - odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací těchto nákladů + leasingová platba (původní náklad na leasing) - odpisy majetku pronajatého na leasing (část leasingové platby připadající na implicitní úroky neodečítáme) - neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty eliminovat tvorbu a rozpouštění nákladových rezerv Úprava daní na úroveň NOPAT Jak již bylo uvedeno postup vychází z výsledku hospodaření za běžnou činnost, je univerzálnější a zejména v zahraniční literatuře se velmi často setkáváme právě s tímto postupem.
Capital (NOA = net operating assets) je hodnota vázaná v aktivech nutných pro dosažení operačního zisku. Východiskem k jeho zjištění jsou účtovaná aktiva. Tyto aktiva jsou ale dále upravována o řadu položek.
Shrnutí dopadů provedených úprav do rozvahy Stálá aktiva - neoperační dlouhodobý majetek + goodwill ( v brutto hodnotě) + dlouhodobý nehmotný majetek z aktivovaných nákladů + zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku z přecenění (tiché rezervy) + hodnota pronajatého majetku (leasing) + kumulované neobvyklé ztráty - kumulované neobvyklé zisky
Oběžná aktiva - neoperační oběžná aktiva + tiché rezervy z přecenění oběžných aktiv - neúročené krátkodobé závazky
Vlastní kapitál. - neoperační aktiva + goodwill (v brutto hodnotě) + aktivované náklady (nehmotná aktiva) + tiché rezervy +/- případná úprava výsledku hospodaření o náklady spojené s leasingem (kumulované) + kumulované neobvyklé ztráty - kumulované neobvyklé zisky + nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků
Cizí kapitál - krátkodobé neúročené závazky (včetně časového rozlišení pasivního) + závazky z leasingu - nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků
WACC (weighted average cost of capital) jsou průměrné vážené náklady kapitálu, které jsou počítány dle následujícího vzorce
WACC = nVK *
VK CK + n ck * (1 − d ) K K
nVK = náklad na vlastní kapitál nCK = náklad na cizí kapitál VK = vlastní kapitál CK = cizí, úročený kapitál K = kapitál celkem tj. VK + CK d = daňová sazba z příjmů právnických osob Platby plynoucí z použití cizího kapitálu jsou většinou dohodnuty smluvně. Úrokové náklady jsou kráceny o daňový štít tj. úspory z daní, které plynou z použití cizího kapitálu. Náklady na vlastní kapitál jsou vlastně požadovanou výnosností a náklady příležitostí z pohledu vlastníků. Náklady příležitostí tj. výnos, který by investor mohl docílit při stejném riziku při investování mimo podnik. Výpočet nákladů na vlastní kapitál vychází z níže uvedeného vzorce
[
nVK = r f + β * E (R m ) − r f
]
nVK = náklady vlastního kapitálu, z pohledu investora pak požadovaná výnosnost
β = koeficient beta, který vyjadřuje, zda riziko konkrétního aktiva je větší (β>1) nebo menší (β<1) než riziko kapitálového trhu jako celku E(Rm) = očekávaná průměrná výnosnost kapitálového trhu Rf = výnosnost bezrizikových aktiv E(Rm)-rf = riziková prémie kapitálového trhu odpovídající systematickému riziku
Největším problémem je zjištění nákladů na vlastní kapitál, proto je třeba mít na zřeteli, že v případě ukazatele EVA i ve všech obdobných případech, jde spíše než o výpočet EVA, o odhad EVA platný pouze s určitou pravděpodobností.
3.9.1. Relativní ukazatele EVA
Eva bývá považována za nástroj řízení podniku, které je zaměřeno na tvorbu a zvyšování jeho tržní hodnoty. Určitým problémem je, že se jedná o ukazatel absolutní, který je ovlivňován velikostí podniku. Proto byly navrženy ukazatele relativní, které je možno využít pro srovnání mezi podniky.
Hodnotové rozpětí Je rozhodující veličinou k měření výnosnosti kapitálu upravené o riziko. Pomocí tohoto ukazatele lze srovnávat podniky s různou rizikovostí, kapitálovou strukturou, vybavením kapitálem a velikostí. hodnotové rozpětí =
EVA NOA
Relativní EVA Složitější srovnání je však u podniků služeb, pro které existuje ukazatel, který navrhli specialisté London Business School. Umožňuje tak srovnávat i podniky s různou pracovní a kapitálovou intenzitou. relativní EVA =
EVA osobní náklady + WACC * NOA
EVA – ROS Jde o relativní ukazatel, kde EVA je vztažena k dosaženému obratu tzv. rentabilita tržeb. Výhodou oproti standardnímu ukazateli rentability obratu je, že zde vycházíme jen z provozního výsledku hospodaření (NOPAT). [9] EVA − ROS =
EVA obrat
4. Praktická část 4.2. Charakteristika podniku Společnost FenStar, s. r. o. se sídlem Hodějice, Fenstarová 1 byla zapsána do obchodního rejstříku dne 26. března 1993 jediným společníkem panem Jean-Marc Schuttumpfem s cílem vytvořit prosperující společnost. Předmět činnosti je: •
výroba plastových výrobků a pryžových výrobků
•
zprostředkování obchodu
•
velkoobchod
•
specializovaný maloobchod
•
činnost podnikatelských, finančních, organizačních ekonomických poradců
•
zprostředkování služeb
•
činnost účetních poradců, vedení účetnictví
•
silniční motorová doprava nákladní
•
vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti
•
vnitrostátní provozovaná vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti
•
mezinárodní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti
•
mezinárodní provozovaná vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti
Od svého založení firma sídlila v pronajatých prostorách v Bučovicích. V roce 1998 si firma nechala pro svoje výrobky registrovat ochrannou známku FenStar s mezinárodní platností. Je zaregistrovaná též v Rakousku, Německu, ve Francii a v USA.
Od roku 2001 začala společnost budovat vlastní vozový park za účelem zvýšení spolehlivosti a flexibility dodávek svých výrobků. Součástí soupravy byl i
vysokozdvižný vozík na dálkové ovládání, který umožňoval vykládku zboží nezávisle na technickém vybavení odběratele. V letech 2001/2002 byly rekonstruovány pronajaté výrobní prostory. Zejména byla nakoupena nová výrobní technologie, která umožňovala zvyšování produkce a tím mohla být více uspokojována poptávka zákazníků. Nedostačující prostory v pronajaté budově v Bučovicích znamenaly vybudování vlastní výrobní haly. V roce 2003 byla po několikaleté přípravě zahájena výstavba nového výrobního závodu přímo na „zelené louce“ v Hodějicích u Slavkova. Tato velká stavba si vyžádala mnoho finančních zdrojů a bylo třeba mnoho úsilí stávajících pracovníků. V lednu 2004 proběhlo nastěhování technologie a zahájení výroby v novém prostředí.
V technologickém rozvoji firmy byl učiněn velký krok vpřed a nastal tak zásadní převrat ve výrobním procesu. Byly pořízeny další nové výrobní stroje. Tato výrobní technologie má usnadnit a zrychlit stávající výrobní proces společnosti v celé výrobní oblasti. Koncem roku 2005 firma implementovala nový informační systém, který by měl pomoci zvýšit produktivitu práce. V průběhu roku 2006 implementace pokračovala druhou etapu. V průběhu let 2007 a 2008 bude implementace pokračovat třetí fází, jejímž cílem je propojit konstrukční software se softwarem účetním a současně zajistit propojení na výrobní technologie firmy. Nyní firma zaměstnává cca 300 zaměstnanců ve dvousměnném provozu. Do budoucnosti se předpokládá další zvyšování produktivity práce zavedením třísměnného provozu a rozšíření vybavení o další moderní zařízení a technologie, což umožní zaměstnat v regionu s vysokým procentem nezaměstnanosti ještě větší počet lidí.
V současné době je projektově připravena výstavba nové výrobní haly, která však s ohledem na neexistenci územního plánu obce Hodějice nemohla být dosud realizována.
4.2.1. Výrobní program podniku Výrobní program tvoří plastové okna a dveře. Jedná se o vysoce kvalitní výrobky, které jsou seřazeny do následujících kategorií:
1) Prestige – se vyznačuje především vynikajícími tepelně izolačními vlastnosmi ve variantě FenStar Prestige Passiv použitím pro pasivní domy maximální stabilitou a vysokou životností dokonalým systémem těsnění – 3 těsnící plochy mezi rámem a křídlem optimální zvukovou izolací a nejvyšší odolností proti přívalovému dešti vysokou barevnou stálostí a odolností vůči UV záření tvarově exkluzivním a moderním designem Okna tohoto typu se řadí na samý vrchol výrobkové řady. Dosahují vynikajících tepelně izolačních vlastností a jsou určena zejména pro novostavby a rekonstrukce, které splňují kritéria nízkoenergetických budov. Sklo je vyrobeno z nejkvalitnějších pokovených skel a plněné vzácným plynem krypton. Díky použitému zasklení je dosaženo limitního prostupu tepla a okna tak splňují podmínku pro použití v pasivních budovách. Oblé tvary dodávají oknům harmonický a luxusní vzhled. Zákazník má navíc možnost volby ze tří typů zasklívacích lišt, pomocí kterých lze doladit vzhled okna k celkovému designu interiéru. Tepelná izolace skel je srovnatelná s izolačními vlastnostmi 30 cm silné cihlové zdi. Součástí skel je meziskelní rámeček Starpacer, který redukuje tepelný most u okraje skla až o 60 %. Tento rámeček je navíc barevně sladěn s barvou okna pro dokonalý estetický dojem. Barva plastových oken je standardně bílá. Pro zájemce o barevné okna je v nabídce bezkonkurenční výběr barev a dekorů dřeva (29 druhů). Pokud si zákazník ani z této nabídky nevybere, je možné plastové profily nalakovat v libovolném barevném odstínu.
2) Elegance – se vyznačuje především nadprůměrná odolnost vůči okolním vlivům vysokou životností – kvalitní PVC materiál, tvarově stabilní úsporou energie – vysoké tepelně izolační schopnosti ochranou životního prostředí – snadná recyklace plastů vysokou barevnou stálostí a odolností vůči UV záření vynikajícím poměrem mezi cenou a kvalitou moderním a elegantním designem Okna mají výborné tepelné i zvukové vlastnosti a hodí se i do nízkoenergetických budov. Výběr barev a skel je shodný jako u předchozí série Prestige. Zákazníci si mohou zvolit různý systém – nejvyšší možný je v současné době 6-komorové křídlo, které se vyznačuje nejlepší zvukovou a tepelnou izolací. Platí, že čím menší počet komor, tím je i okno nebo dveře levnější.
3) RoundStar – se vyznačuje především Dokonalý estetický dojem díky zaobleným tvarům rámu i křídla Subtilní, přesto však velmi pevná a stabilní konstrukce profilů Velká prosklená plocha s vysoce kvalitním izolačním dvojsklem Neomezená paleta barev a dekorů dřeva Vysoká kvalita zpracování každého výrobku Smysl pro dokonalost dodávají systému FenStar RoundStar zaoblené tvary rámu i křídla. Substilní konstrukce profilů dotváří přirozený vzhled oken s velkou prosklenou plochou. Okna jsou schopna vyhovět individuálnímu stylu každého zákazníka. Pro ty, kterým nestačí okna pravoúhlá, jsou v nabídce atypické tvary oken – oblouková, kulatá,
trojúhelníková a nepravidelné tvary. Barevné provedení oken může být i kombinované tzn. odlišná barva oken v exteriéru a v interiéru. V roce 2005 firma rozšířila produktovou řadu o okna a dveře z hliníkových profilů a o rok později uvedla na trh exklusivní modelovou řadu FenStar vchodových hliníkových dveří. Firma své produkty prezentuje každoročně na výstavách a veletrzích. V České republice je to zejména v měsíci dubnu konaný veletrh určený pro stavebnictví. Důležitá je účast i na zahraničních výstavách a veletrzích, kde firma získává nové kontrakty. Výrobky jsou dodávány jak na český trh, tak i na zahraniční trhy.
4.3. Vertikální analýza
Ve vertikální analýze rozvahy byly zjištěny podíly jednotlivých složek na celkových aktivech resp. celkových pasivech. Tabulka č. 2 ukazuje vertikální analýzu výkazu zisků a ztrát, podíly jednotlivých složek výkazu na celkových výnosech.
Tab. č.1 Vertikální analýza rozvahy AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouhodobý nehm. majetek Poskytnuté zálohy na dl. nehm. maj. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmot. maj. Poskytnuté zálohy na dl. hmot. maj. Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zvířata Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Kurzové rozdíly aktivní Dohadné účty aktivní
2002 2003 2004 2005 2006 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 15,59% 56,60% 65,54% 59,46% 57,96% 0,51% 0,51% 1,37% 2,67% 4,03% 0,51% 0,31% 0,28% 0,14% 0,24% 0,00% 0,00% 0,06% 2,54% 3,76% 0,00% 0,20% 1,04% 0,00% 0,00% 15,08% 56,09% 64,17% 56,79% 53,92% 2,80% 1,02% 1,90% 1,72% 1,68% 0,16% 0,05% 55,61% 48,56% 45,84% 9,35% 3,92% 5,47% 5,21% 5,19% 0,00% 0,00% 0,39% 0,65% 0,67% 1,00% 48,79% 0,63% 0,42% 0,49% 1,77% 2,30% 0,17% 0,22% 0,04% 75,14% 42,35% 34,08% 40,41% 41,84% 19,28% 7,89% 9,53% 11,92% 12,73% 19,28% 7,89% 9,52% 9,98% 11,23% 0,00% 0,00% 0,00% 1,94% 1,49% 0,00% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 44,11% 27,63% 20,97% 21,26% 19,55% 38,33% 24,39% 18,31% 16,94% 17,33% 5,57% 2,64% 1,95% 2,69% 0,94% 0,00% 0,53% 0,71% 1,57% 0,78% 0,21% 0,00% 0,00% 0,06% 0,05% 11,75% 6,82% 3,58% 7,22% 9,56% 0,08% 0,13% 0,11% 0,09% 0,10% 10,97% 6,69% 3,47% 7,14% 9,46% 0,70% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 8,59% 1,05% 0,39% 0,13% 0,21% 6,41% 1,05% 0,39% 0,13% 0,21% 2,18% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,69% 0,07% 0,00% 0,00% 0,44%
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období cizí zdroje rezervy dlouhodobé závazky krátkodobé závazky závazky z obchodních vztahů závazky k zaměstnancům závazky ze soc. zabez. a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace krátkodobé přijaté zálohy dohadné účty pasivní bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé krátkodobé bankovní úvěry krátkodobé finanční výpomoci Kurzové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní
2002 2003 2004 2005 2006 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 19,25% 15,35% 16,97% 15,99% 20,15% 11,00% 0,04% 0,04% 3,74% 3,66% 1,00% 0,00% 0,00% 0,37% 0,37% 9,33% 6,97% 15,79% 11,22% 11,60% 9,79% 8,34% 1,14% 0,65% 4,52% 78,21% 84,65% 83,03% 84,01% 79,85% 2,94% 0,00% 0,00% 0,06% 0,05% 0,00% 0,35% 11,22% 8,07% 28,17% 69,03% 44,46% 40,27% 49,37% 25,74% 64,99% 40,46% 26,90% 45,58% 21,88% 2,12% 1,01% 1,48% 1,39% 1,49% 1,15% 0,56% 0,80% 0,75% 0,84% 29,00% 1,90% 0,23% 0,20% 0,90% 0,00% 0,52% 0,55% 0,31% 0,50% 2,00% 0,00% 10,32% 1,13% 0,11% 6,24% 39,84% 31,53% 26,51% 25,89% 0,00% 28,11% 28,90% 24,32% 20,59% 0,00% 7,51% 2,64% 2,19% 5,30% 6,24% 4,22% 0,00% 0,00% 0,00% 2,53% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,02% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
Vertikální analýza rozvahy ukazuje, že k nejvýznamnějším změnám došlo u dlouhodobého majetku. V roce 2002 největší podíl na dlouhodobém majetku mají samostatné movité věci a to 9,35 % z celkových 15,59 %. V roce 2003 se u majetku zvýšil podíl nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku, což bylo způsobeno začátkem výstavby nové haly. V roce 2004 došlo ke zvýšení podílu staveb (55,61 %). Podíl staveb se zvýšil z 0,05 % v roce 2003 na již zmíněných 55,61 % v roce 2004. Oběžná aktiva se na celkových aktivech podílí v roce 2002 výrazným způsobem tj. 75,14 %. V následujících letech jejich podíl klesá a pohybuje se okolo 40 %. Největší podíl na oběžných aktivech mají ve všech letech krátkodobé pohledávky. Pro firmu je velice příznivé, že největší podíl oběžných aktiv není vázán ve formě zásob. Zásoby v roce 2002 obsahují 19,28 % z celkových 75,14 % oběžných aktiv. V dalších sledovaných obdobích se jejich podíl snížil až na 11,23 % v roce 2006. Daleko menší podíl na oběžném majetku má krátkodobý finanční majetek. V roce 2004 dokonce činil jeho podíl pouhých 3,58 %, což není pro firmu příznivé.
Pohled na vertikální analýzu u pasiv značí , že ve firmě převládají cizí zdroje. V prvním sledovaném období činil jejich podíl 78,21 %, v následujících třech sledovaných letech jejich podíl vzrostl a pohybuje se okolo 83 %. Příznivá situace je v roce 2006, kdy podíl cizích zdrojů klesl pod 80 %. Z cizích zdrojů převládají v letech 2002, 2003 2004 a 2005 krátkodobé závazky. V roce 2006 dochází ke zvyšování dlouhodobých závazků až na 28,17 % oproti 8,07 % v předchozím roce. Z krátkodobých závazků jsou nejvíce zastoupeny závazky z obchodních vztahů. Je to logické, protože se jedná o firmu, která vyrábí výrobky a dodává je pro široký okruh zákazníků.
Tab. č. 2 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. hmot. a nehmot. maj. Tržby z prodeje dl. majet. a mater. Zůstatková cena prod. dl. maj. a mat. Zúčtování oprav. položek do prov. Výnosů Zúčtování oprav. položek do prov. nákl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Zúčtování rezerv do finančních výnosů Tvroba rezerv na finanční náklady Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Celkové výnosy Celkové náklady
2002 87,97% 87,97% 0,00% 0,00% 72,38% 54,08% 18,30% 15,59% 12,98% 9,52% 3,30% 0,16% 0,04% 0,57% 6,45% 6,35%
2003 96,08% 95,69% 0,00% 0,40% 75,39% 58,47% 16,92% 20,69% 13,14% 9,58% 3,33% 0,23% 0,05% 0,60% 2,66% 2,63%
2004 95,92% 95,92% 0,00% 0,00% 74,85% 57,46% 17,39% 21,06% 16,09% 11,77% 4,11% 0,21% 0,06% 1,87% 1,16% 1,16%
2005 95,33% 94,67% 0,66% 0,00% 72,58% 55,40% 17,18% 22,75% 18,19% 13,27% 4,64% 0,28% 0,56% 2,25% 2,19% 1,65%
2006 95,27% 95,52% -0,25% 0,00% 71,60% 61,10% 10,49% 23,67% 18,87% 13,72% 4,81% 0,33% 0,45% 1,82% 2,69% 0,01%
0,31% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,40% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 2,95% 0,45% 1,31% 0,17% 0,94% 0,62% 0,51% 1,92% 0,70% 0,53% 4,34% 7,03% 2,13% 1,42% 3,93% 1,20% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,63% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,02% 0,02% 0,01% 0,00% 0,00% 0,03% 0,21% 0,77% 0,63% 0,54% 1,09% 1,19% 1,60% 2,31% 1,09% 2,45% 1,21% 1,89% 2,45% 0,97% -0,80% 0,30% -1,04% -0,77% -0,42% 0,71% 2,03% 0,43% 0,26% 0,95% 2,83% 5,31% 0,65% 0,39% 2,57% 2,83% 5,31% 0,65% 0,39% 2,57% 3,28% 1,08% 0,65% 3,52% 3,54% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 96,46% 93,07% 98,92% 99,35% 96,48%
Největší podíl na celkových výnosech mají tržby za prodej vlastních výrobků a to 87,97 %. Podíl tržeb na celkových výnosech roste každé sledované období a v roce 2006 činí 95,27 %. Tuto situaci lze hodnotit velmi příznivě, protože ve firmě neustále rostou tržby, což dokládá fakt, že firma nemá problémy s dodávkami na různé trhy jak v České republice, tak i zahraničí. Celkové náklady kolísají v jednotlivých letech. Snad nejhorší situace je v roce 2005, kdy celkové náklady představují 99,35 % z celkových výnosů. Z toho vyplývá, že
hospodářský výsledek před zdaněním tvoří pouhých 0,65 %.
Je to způsobeno
především zvyšujícími se náklady především osobními náklady zahrnujícími mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a sociální náklady, které v roce 2002 tvořily 12,98 %, ale v roce 2006 již 18,87 %. Bylo to v důsledku přijímání nových pracovníků, rozšiřování výroby a zvyšování mzdových nákladů. Největší podíl na celkových nákladech má spotřeba materiálu a energie. Jejich podíl nejprve činil 54,08 % a v posledním roce to již bylo 61,10 %. I rostoucí náklady jsou spjaty s rozšiřováním výroby, zavedením třísměnného provozu (zvyšující se spotřeba elektrické energie). Naopak klesající položkou v nákladech jsou služby, které zahrnovaly i nájemné, které firma musela v pronajatých prostorách platit. Podíl služeb se snížil z 18,30 % na 10,49 %. Rostoucí tendenci v prvním sledovaných obdobích mají i odpisy dlouhodobého majetku z důvodu nárůstu majetku.
4.4. Horizontální analýza V horizontální analýze jsou nejprve vypočteny absolutní rozdíly mezi sledovanými obdobími a poté jsou vyčísleny i procentuální změny v těchto obdobích. Nejdříve je provedena horizontální analýza rozvahy a poté výkazu zisků a ztrát.
Tab. č. 3 Horizontální analýza rozvahy 2002/2003
2003/2004
%
2004/2005
∆
%
AKTIVA CELKEM
158 312
174,57%
-7 554
-3,03% 25 608
Dlouhodobý majetek
∆
%
∆
126 793
896,82%
17 305
12,28%
561
Dlouhodobý nehmotný majetek
809
173,61%
2 033
159,45%
3 828
Software
309
66,31%
-109
-14,06%
-304
0
0,00%
142
x
6 632
500
x
2 000
400,00%
-2 500
125 984
921,47%
15 272
10,94%
-3 267
0
100,00%
2 060
81,26%
11
134 130 103976,74%
-4 590
Nedokončený dlouhodobý nehm. majetek Poskytnuté zálohy na dl. nehm. maj. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmot. maj. Poskytnuté zálohy na dl. hmot. maj.
2005/2006 %
∆
10,61% 6 380 0,35%
2,39%
-322
-0,20%
115,72% 3 896
54,60%
-45,65%
303
83,70%
4670,42% 3 593
53,04%
-100,00%
0
-2,11% -4 218 0,24%
0,00% -2,78%
0
100,00%
-3,42% -4 335
-3,34%
-13
-9,15%
1 290
15,22%
3 451
35,33%
705
5,33%
255
1,83%
0
0,00%
933
x
797
85,42%
142
8,21%
120 586 13236,66% -119 974
-98,75%
-390
-25,61%
220
19,42%
-93,02%
200
50,00%
-500
-83,33%
4 121
256,44%
-5 328
2002/2003
2003/2004 %
2004/2005
∆
%
37 316
54,76%
-23 180
-21,98%
25 635
31,16%
6 482
6,01%
Zásoby
2 172
12,42%
3 351
17,05%
8 834
38,40%
2 973
9,34%
Materiál
2 156
12,33%
3 351
17,05%
3 654
15,89%
4 074
15,29%
5 180
x -1 101
-21,25%
∆ Oběžná aktiva
Nedokončená výroba a polotovary
%
2005/2006
∆
%
∆
0
0,00%
0
x
16
x
0
100,00%
Krátkodobé pohledávky
28 809
72,02%
-18 181
-26,42%
6 152
Pohledávky z obchodních vztahů
Zvířata
0 100,00%
25 977
74,73%
-16 521
-27,20%
1 037
Stát - daňové pohledávky
1 515
29,97%
-1 871
-28,48%
2 475
Ostatní poskytnuté zálohy
1 327
x
388
29,24%
-184 -98,40%
-3
-100,00%
-8 350
-49,14%
-59
-18,21%
-8 291
-49,74%
Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek
6 335
59,44%
249 332,00% 6 719
67,53%
-633
0 100,00%
12,15% -3 338 2 128
4,70%
52,67% -4 594
-64,04%
2 490 145,19% -2 085
-49,58%
150
2,35%
-5,88%
x
10 649 123,22%
0 100,00% 6 847
35,49%
-33 -12,45%
45
19,40%
10 682 127,52%
6 802
35,69%
0,00%
0
x
x
0
0,00%
Časové rozlišení
-5 175 -66,46%
-1 679
-64,28%
-588 -63,02%
0
220
63,77%
Náklady příštích období
-3 198 -55,04%
-1 679
-64,28%
-588 -63,02%
220
63,77%
Kurzové rozdíly aktivní
-1 977 -100,00%
0
x
0
x
0
0,00%
Dohadné účty aktivní
-448 -72,03%
-174
0,00%
0
x
1 213
x
PASIVA CELKEM
158 312 174,57%
-7 554
-3,03%
25 608
10,61%
6 380
2,39%
20 776 119,03%
2 745
7,18%
1 739
4,24% 12 372
28,96%
0 100,00%
0
100,00%
Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období cizí zdroje rezervy
9 900 9900,00%
0 100,00%
0
100,00%
990 9900,00%
8 882 104,95%
20 776
119,78%
-8 145 -21,37%
11 894 133,91%
-18 031
-86,79%
139 844 197,17%
-10 299
-4,89%
23 869
-2 668 -100,00%
0
0,00%
150
0 100,00% 0 100,00% 1 739
5,80%
-1 006 -36,65% 10 633 611,44% 11,91% -5 992 x
-2,67%
0 100,00%
dlouhodobé závazky
877
26 219
2989,62%
krátkodobé závazky
48 097
76,83%
-13 454
-12,15%
34 603
-5 544 -20,46% 55 485 257,45% 35,58% -61 472
-46,62%
závazky z obchodních vztahů
87,46% -61 889
-50,84%
41 802
70,92%
-35 804
-35,54%
56 792
závazky k zaměstnancům
591
30,69%
1 060
42,11%
145
4,05%
361
9,70%
závazky ze soc. zabez. a zdrav. poj.
358
34,39%
533
38,11%
74
3,83%
299
14,91%
Stát - daňové závazky a dotace
4 481 1716,86%
-4 175
-88,04%
-26
-4,59%
krátkodobé přijaté zálohy
1 290
26
2,02%
dohadné účty pasivní
x
-10 -62,50%
bankovní úvěry a výpomoci
93 538 1653,30%
bankovní úvěry dlouhodobé
70 000
krátkodobé bankovní úvěry
18 694
krátkodobé finanční výpomoci Kurzové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní
24 906 415100,00%
-483 -36,70%
1 915 353,97% 544
55,31%
-21 899 -87,91% -2 702
-89,68%
-23 064
-23,25%
-5 340
-7,01%
-5
-0,01%
-232
-0,33%
-4 814
-6,90% -8 653
-13,32%
-12 310
-65,85%
-546
-8,55%
85,61%
-10 502
-100,00%
0
x
0
x
-2 292 -100,00%
0
0,00%
0
x
0
x
-16 -100,00%
0
0,00%
0
x
0
x
4 844
8 648 148,13%
Horizontální analýza aktiv a pasiv ukazuje k jakým změnám docházelo v průběhu jednotlivých sledovaných let. Změny můžeme vidět jak v absolutním vyjádření, tak i v procentním vyjádření. I horizontální analýza potvrzuje skutečnost, že došlo z roku 2002 na rok 2003 k výraznému nárůstu dlouhodobého majetku. Větší nárůst zaznamenal dlouhodobý hmotný majetek, kde se zvýšila hodnota samostatných movitých věcí a nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku.
Ke konci sledovaného období však dochází
k poklesu nedokončeného majetku z důvodu dokončení výstavby a přesunu do jiného dlouhodobého majetku. Se zvyšující hodnotou dlouhodobého majetku je spojen nárůst na straně pasiv bankovních úvěrů a dlouhodobých závazků. Bankovní úvěry a dlouhodobé závazky se však v roce 2006 snižují vlivem splácení. Od začátku až do konce sledovaného období dochází k nárůstu závazků k zaměstnancům. Tento fakt je způsoben zvyšujícím se počtem zaměstnanců ve firmě. V tomto období se firma snažila zavést třísměnný provoz a bylo zapotřebí přijetí většího počtu nových zaměstnanců. Nepříznivým vlivem je pokles výsledku hospodaření běžného účetního období. Hospodářský výsledek pouze ve srovnání roku 2003 a 2002 vzrostl, ale bohužel v ostatních letech zaznamenal klesající tendenci. Příčinou jsou vysoké investice do výstavby nové haly a dalších akcí s ní spojené. V každé výrobní firmě je velmi sledován oběžný majetek a především zásoby podniku, které váží ve většině případů nemalé finanční prostředky. V porovnání let 2003 a 2002 vzrostl oběžný majetek o 54,76 %, ale zásoby vzrostly jen o12,42 %, což lze hodnotit velmi příznivě. V tomto sledovaném období nejvíce vzrostly pohledávky z obchodních vztahů a to o 74,73 %. Je to dáno především tím, že došlo ke zvyšování tržeb i celkových výnosů. V ostatní sledovaných letech bohužel dochází k opačnému trendu tj. snižují se oběžná aktiva a zvyšují se zásoby nebo oběžná aktiva i zásoby se zvyšují, ale větší nárůst je zaznamenán právě u zásob. Velmi příznivě lze hodnotit, že téměř ve všech letech dochází ke zvyšování krátkodobého finančního majetku zejména účtů v bankách.
Tab. č. 4 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát 2002/2003
2003/2004
%
∆
2004/2005 %
∆
2005/2006
%
∆
%
∆
Výkony
99 828
36,13%
27 638
7,35%
20 256
5,02%
34 544
Tržby za prodej vlastních výrobků
98 275
35,75%
29 191
7,79%
17 315
4,92%
38 692
9,19%
Změna stavu zásob vlastní činnosti
0
0,00%
0
0,00%
2 941
x
-4 148
-141,04%
Aktivace
-1 553
-100,00%
0
0,00%
0
0,00%
Výkonová spotřeba
67 780
29,82%
19 979
6,77%
7 716
2,45%
21 824
6,76%
Spotřeba materiálu a energie
59 032
34,76%
13 019
5,69%
4 508
1,86%
47 413
19,36%
8 748
15,22%
6 960
10,51%
3 208
4,38%
-25 889
-33,88%
Přidaná hodnota
32 048
65,46%
7 659
9,46%
12 540
14,14%
12 720
12,57%
Osobní náklady
10 660
26,14%
16 274
31,64%
13 201
19,50%
9 910
12,25%
Mzdové náklady
7 600
25,42%
12 033
32,09%
9 505
19,19%
7 027
11,90%
Náklady na sociální zabezpečení
12,35%
Služby
1 553
8,15%
2 664
25,67%
4 244
32,55%
3 336
19,30%
2 546
Sociální náklady
396
78,26%
-3
-0,33%
360
40,04%
337
26,77%
Daně a poplatky
56
44,44%
59
32,42%
2 234
926,97%
-294
-11,88%
Odpisy dl. hmot. a nehmot. maj.
552
30,92%
5 555
237,70%
2 116
26,81%
-1 270
-12,69%
Tržby z prodeje dl. majet. a mater.
-9 848
-48,64%
-5 501
-52,91%
4 825
98,55%
3 250
33,43%
Zůstatková cena prod. dl. maj. a mat.
-9 662
-48,46%
-5 395
-52,50%
2 450
50,18%
-7 280
-99,29%
-989
-100,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Zúčtování oprav. položek do prov. nákl.
-1 269
-100,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Ostatní provozní výnosy
-7 531
-81,20%
3 763
215,77%
-4 735
-85,98%
3 770
488,34%
Ostatní provozní náklady
23
1,18%
6 118
309,30%
-4 985
-61,57%
-578
-18,58%
Zúčtování oprav. položek do prov. výnosů
Provozní výsledek hospodaření
13 907
102,14%
-18 576
-67,49%
-2 626
-29,35%
12 612
199,53%
Zúčtování rezerv do finančních výnosů
-3 759
-100,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Tvroba rezerv na finanční náklady
-1 977
-100,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Výnosové úroky
8
10,26%
-26
-30,23%
-59
-98,33%
17
1700,00%
Nákladové úroky
726
718,81%
2 409
291,29%
-427
-13,20%
-194
-6,91%
Ostatní finanční výnosy
1 230
35,83%
2 066
44,31%
3 553
52,80%
-5 040
-49,02%
Ostatní finanční náklady
-2 968
-38,58%
3 210
67,92%
2 958
37,27%
-6 238
-57,26%
3 682
-147,28%
-5 565
-470,81%
963
-21,97%
1 409
-41,20%
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost
5 695
254,92%
-6 110
-77,06%
-657
-36,12%
3 388
291,57%
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
11 894
133,91%
-18 031
-86,79%
-1 006
-36,65%
10 633
611,44%
Výsledek hospodaření za účetní období
11 894
133,91%
-18 031
-86,79%
-1 006
-36,65%
10 633
611,44%
1 731
15,57%
-8 283
-64,47%
-1 663
-36,44%
14 021
483,32%
Celkové výnosy
77 384
24,64%
29 493
7,53%
23 840
5,66%
36 541
8,22%
Celkové náklady
61 357
20,25%
52 072
14,29%
25 503
6,13%
22 520
5,10%
Výsledek hospodaření před zdaněním
Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát odhaluje možné slabé i silné stránky hospodaření podniku. Důležitým jevem za celé období je fakt, že výkony, jakož to i tržby za prodej vlastních výrobků neustále rostou. Tento jev lze hodnotit velmi příznivě. Na druhou stranu se však musíme podívat na srovnání celkových výnosů a celkových
nákladů. Podrobnější studie ukazuje, že pouze v porovnání roku 2002/2003 a 2005/2006 je růst celkových výnosů větší než růst celkových nákladů. Ve zbývajících dvou sledovaných období růst nákladů převyšuje růst výnosů, což není moc příznivé. Tuto situaci si pravděpodobně firma uvědomila a již ve zmiňovaném posledním období opět celkové výnosy převyšují celkové náklady. Růst nákladů je způsoben především růstem mzdových nákladů a nákladů na sociální zabezpečení. Zvyšování těchto nákladů je spojeno s přírůstkem zaměstnanců ve firmě. Je logické, že pokud chce firma zavést třísměnný provoz, tak adekvátně musí dojít k přijímání nových zaměstnanců a s tím jsou spojeny i náklady na zaměstnance. Další položkou, která výrazně ovlivňuje růst nákladů jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Odpisy rostou v důsledku zvyšování hodnoty dlouhodobého majetku (výstavba haly, nákup nových strojů, technologií). V prvních dvou letech dochází také ke zvyšování nákladových úroků, což je způsobeno zvyšováním cizích zdrojů (bankovní úvěry, dlouhodobé závazky). Z důvodu vyšších nákladů než výnosů (v letech 2003/2004 a 2004/2005) došlo k prudkému poklesu výsledku hospodaření před zdaněním. V prvním roce (2003/2004) jde o velmi razantní pokles tj. o 64,47 %, což nelze hodnotit příznivě, spíše naopak. I když firma začíná investovat neměl by její hospodářský výsledek klesnout tak výrazně. V následujícím porovnávaném období (2004/2005) jde opět o pokles, který už není tak značný. Jedná se o 36,44 %. V posledním sledovaném období se hospodářský výsledek zvýšil v absolutním vyjádření o 14 021 tis. Kč. Tato situace je příznivá a naznačuje vzrůstající tendenci i v dalších letech.
4.5. Analýza poměrových ukazatelů 4.5.1. Ukazatelé krytí aktiv a) Stupeň krytí stálých aktiv vlastním kapitálem Tab. č. 5 Stupeň krytí aktiv vlastním kapitálem v %
2002 123
2003 27
2004 26
2005 27
2006 35
Ukazatel vyjadřuje jak jsou stálá aktiva kryta vlastním kapitálem. Z vypočtených údajů vyplývá, že stálá aktiva jsou nejvíce kryta vlastním kapitálem v roce 2002 a to 123 %. Hodnota ukazatele v dalších letech klesá a její hodnota se pohybuje okolo 30 %. Za optimální je považována hodnota ukazatele kolem 75 % . b) Stupeň krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji Tab. č. 6 Stupeň krytí aktiv dlouh. kap. v %
2002 123
2003 77
2004 87
2005 81
2006 119
Hodnota ukazatele ukazuje, jak jsou stálá aktiva kryta dlouhodobými zdroji. Nejvyšší hodnoty jsou v roce 2002 a v roce 2006, v ostatních letech hodnota výrazně poklesla pod 100 %, což je hodnota, která bývá považována za minimální. Oba dva ukazatele krytí aktiv výrazně ovlivňuje velikost stálých aktiv, která zahrnují dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. Od roku 2003 výrazně stoupla tato hodnota, což je způsobeno zahájením výstavby nové haly a s tím spojený nákup strojů, zařízení, pozemků apod. Pro přehled uvádím hodnoty majetku v následujících grafech.
Kč
Graf č. 1 Vývoj stálých aktiv celkem 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Graf č. 2 Rozložení stálých aktiv v jednotlivých letech 160 000 140 000 120 000 100 000 Kč
80 000 Dlouhodobý nehmotný majetek
60 000
Dlouhodobý hmotný majetek
40 000 20 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
roky
4.5.2. Ukazatele krátkodobé likvidity Ukazatelé krátkodobé likvidity jsou považovány za jedny z rozhodujících při posuzování platební schopnosti podniku. Tab. č. 7 Ukazatelé likvidity
Ukazatel běžná likvidita Pohotová likvidita peněžní likvidita
2002 1,09 0,81 0,17
2003 0,83 0,66 0,13
2004 0,80 0,57 0,08
2005 0,78 0,55 0,14
2006 1,35 0,94 0,31
Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby najednou proměnil všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Je žádoucí, aby hodnota ukazatele byla co nejvyšší. Z vypočtených hodnot v jednotlivých letech je možné usuzovat na stoupající tendenci. Ukazatel je výrazně ovlivněn krátkodobými pasivy, které zahrnují krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry. V roce 2002 firma neměla žádné krátkodobé bankovní úvěry, proto je hodnota ukazatel vyšší než v následujících třech letech. V roce 2003 firma začala s výstavbou již zmiňované nové výrobní haly a musela přijmout úvěry jak krátkodobé, tak i dlouhodobé. Zvýšení krátkodobých pasiv zapříčinilo pokles běžné likvidity. Zároveň došlo i k nárůstu oběžných aktiv. Došlo především ke zvyšování zásob zejména materiálu. U ukazatele pohotové likvidity je odstraněn vliv zásob. I u tohoto ukazatele jsou nejvyšší hodnoty v prvním a posledním sledovaném období. Opět je tento trend způsoben růstem krátkodobých pasiv (zmíněno u ukazatele běžné likvidity), ale dále také růstem krátkodobých pohledávek zejména pohledávek z obchodních vztahů a pohledávek vůči státu. Jednotlivé položky se zvýšily z roku 2002 v roce 2003 dvakrát. V ostatních letech jsou zhruba na stejné úrovni. V posledním sledovaném období klesly pohledávky vůči státu. Obecně se doporučuje, aby hodnota ukazatele pohotové likvidity neklesla pod hodnotu 1,0. Firma ani v jednom roce nedosahuje doporučené hodnoty, ale podle výsledků z roku 2006 je možné předpokládat stoupající tendenci. Velmi často se také porovnává hodnota pohotové likvidity a běžné likvidity. Ve firmě nejsou zásadní rozdíly tzn. že v podniku nejsou zbytečné zásoby. Jelikož se jedná o výrobní podnik, který nepracuje sériovou výrobou, ale zaměřuje se na jednotlivé zakázky od zákazníků, je třeba mít na skladě široký sortiment jednotlivých druhů zásob. Pokud by tomu tak nebylo, podnik by nebyl schopen uspokojovat požadavky zákazníků v krátkém časovém období a lhůty dodání výrobků by se prodlužovaly. Ukazatel peněžní likvidity v sobě zahrnuje nejlikvidnější část oběžných aktiv. Doporučená hodnota ukazatele se v literaturách nevyskytuje, ale je známo, že čím větší hodnota, tím je lépe. Výraznější pokles je v roce 2004, kdy krátkodobý finanční majetek klesl o polovinu, hlavně účty v bankách. Příčinou bylo využít co nejvíce peněžních
prostředků na zprovoznění nové haly. V roce 2005 je došlo k mírnému růstu, ale v následujícím roce se hodnota ukazatele začíná zvyšovat. Podíl na zvyšujícím se ukazateli má růst účtů v bankách.
4.5.3. Ukazatele rentability Ukazatelé rentability jsou důležitým nástrojem pro posuzování, zda je podnik schopen vytvářet nové zdroje pomocí investovaného kapitálu. Tab. č. 8 Ukazatelé rentability v % Ukazatel 2002 rentabilita vlastního kapitálu 50,56 rentabilita aktiv 15,00 rentabilita cel. inves. kapitálu 51,28 rentabilita tržeb 3,21
2003 54,34 11,05 19,56 5,54
2004 6,69 3,70 3,68 0,68
2005 4,07 2,37 2,95 0,41
2006 22,45 6,92 7,62 2,69
Rentabilita vlastního kapitálu má ve sledovaném období značné výkyvy. Nejvyšší hodnota je v roce 2003 a to 54,34 %. V následujících letech zejména v roce 2004 a 2005 její hodnota výrazně klesla. Je to způsobeno růstem vlastního kapitálu a značným poklesem zisku po zdanění (viz graf č. 3). Zisk ovlivňují především tržby a náklady. V roce 2004 došlo k růstu tržeb, ale zároveň došlo k většímu růstu nákladů především spotřeby materiálu a energie, mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, růst odpisů dlouhodobého majetku a v důsledku růstu těchto nákladů došlo k poklesu provozního výsledku hospodaření z 27 523,- Kč na 8 947,- Kč. I ukazatel rentability aktiv není vyrovnaný a kolísá. Nejvyšší rentability je dosaženo v prvních dvou letech, potom výrazně klesá. Tento trend je opět způsoben poklesem zisku, ale zisku před úroky a daněmi tj. provozní hospodářský výsledek, který je nejnižší v roce 2004 a 2005. V roce 2006 situace naznačuje vzrůstající tendenci. Na hodnotu ukazatele má do značné míry vliv růst celkových aktiv, když jejich hodnota v roce 2003 oproti roku 2002 vzrostla téměř třikrát. Největší nárůst u aktiv je způsoben
růstem nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku tj. výstavba nové haly. U nehmotného dlouhodobého majetku má stoupající tendenci software.
Graf č. 3 Vývoj zisku v jednotlivých letech v tis. Kč 30 000 25 000 20 000 zisk po zdanění
Kč 15 000
zisk před úroky a daněmi
10 000 5 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Rentabilita celkového investovaného kapitálu umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel je ovlivněn jednak ziskem po zdanění, dále pak nákladovými úroky, sazbou daně z příjmů dlouhodobými závazky a vlastním kapitálem. Sazba daně z příjmů má klesající charakter. Od roku 2004 každý rok postupně klesá. Výrazný vliv na vývoj ukazatele mají dlouhodobé závazky, které zahrnují dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry. Zatímco firma v roce 2002 neměla žádné dlouhodobé závazky, tak v následujících letech je trend opačný. Firma uzavřela dlouhodobý bankovní úvěr ve výši 70 000 tis. Kč v roce 2003, který v dalších letech řádně splácí a snižuje tím dlouhodobé bankovní úvěry. V roce 2006 došlo k nárůstu dlouhodobých závazků zejména jiných závazků ve výši 69 643 tis. Kč. Jedná se o převod z krátkodobých závazků do dlouhodobých závazků na základě rozhodnutí účetní jednotky. Ve vývoji rentability tržeb je podobný trend jako u ostatních ukazatelů rentability. Nejnižší hodnoty jsou v roce 2004 a 2005. Rok 2006 je charakteristický vzrůstající tendencí, i když se nejedná o výrazný růst. Na hodnotu ukazatele má vliv již zmíněný zisk (jeho velká kolísavost) a tržby. Tržby zaznamenávají v jednotlivých letech růst. Je to způsobeno zvyšující se výrobou plastových oken a dveří. Jakmile se podnik
přestěhoval do nové výrobní haly, získal tak větší výrobní možnosti – přijímání nových pracovníků (růst pracovníků z původních 150 na 280) a rozšiřování výroby. Bylo to způsobeno zejména tlakem od zahraničních partnerů na větší počet zakázek.
4.5.4. Ukazatelé finanční stability Ukazatelé finanční stability jsou využívány ke zjištění struktury zdrojů financování. Jsou důležité pro investory i ostatní uživatele finanční analýzy. Tab. č. 9 Ukazatelé finanční stability
Ukazatel věřitelské riziko (v %) koeficient samofinancování (v %) Finanční páka (v %) Úrokové krytí Úrokové zatížení Podkapitalizování krytí fixních poplatků
2002 80,75 19,25 519,55 134,81 0,74 1,24 1,12
2003 84,65 15,35 651,30 33,28 3,00 0,28 2,51
2004 83,03 16,97 589,23 2,76 36,17 0,43 1,31
2005 84,00 16,00 625,20 2,25 44,44 0,41 1,22
2006 79,85 20,15 496,37 7,24 13,81 0,83 2,30
Ukazatel věřitelského rizika ukazuje, jaká je úroveň zadluženosti podniku. U firmy je patrná vysoká zadluženost ve všech sledovaných obdobích. Je zde možné však vidět klesající trend v roce 2006 oproti roku 2005. Hodnota ukazatele je ovlivněna růstem cizích zdrojů, což je spojeno s výstavbou nové haly. V roce 2006 dochází ke splácení úvěrů a tím klesají cizí zdroje. Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k předchozímu a jejich součet musí činit 100 %. Vyjadřuje kolika procenty jsou celková aktiva podniku financována ze zdrojů vlastníků. Ukazatel je na nízké úrovni, což značí značný podíl cizích zdrojů oproti vlastním zdrojům. V posledním sledovaném období má ukazatel vzrůstající tendenci. Oba tyto ukazatele je možné považovat za nejvýznamnější při hodnocení celkové finanční situace podniku.
Ukazatel finanční páky dokazuje fakt, že převládají v podniku cizí zdroje. Hodnota ukazatele je tím větší, čím větší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. Významnou roli v hodnotách ukazatele je výrazně zvyšující se hodnota celkových aktiv zejména dlouhodobého hmotného majetku a to staveb a samostatných movitých věcí (nákup nových strojů). Úrokové krytí vyjadřuje kolikrát vytvořený zisk převyšuje úrokové platby. Je žádoucí, aby hodnota ukazatele byla větší. Za bezproblémovou úroveň je považována hodnota 8,00. Tuto doporučenou hodnotu podnik „splnil“ pouze v roce 2002 a 2003. V následující dvou letech došlo k výraznému poklesu a hodnota se pohybovala okolo 2. V roce 2006 se hodnota opět začala přibližovat již zmíněné doporučené hodnotě. Značný vliv na vysokou kolísavost ukazatele má růst nákladových úroků. V roce 2004 jeho hodnota vzrostla oproti předchozímu sledovanému roku 4x a zároveň došlo k výraznému poklesu zisku před úroky a daněmi. Růst nákladových úroků je spjat s růstem dlouhodobých úvěrů. Úrokové krytí v procentech můžeme vyjádřit pomocí ukazatele úrokového zatížení. Pro firmu je žádoucí, aby hodnota byla co nejnižší. Vzhledem k již zmiňovaným problémům (růst nákladových úroků, růst úvěrů)
se
hodnota v roce 2004 a 2005 pohybuje okolo 40%. V roce 2006, kdy vzrostl zisk před úroky a zdaněním se ukazatel pohybuje okolo 14%, což má pro firmu velmi příznivý vliv. Ukazatel krytí fixních poplatků má podobnou vypovídací schopnost jako úrokové krytí, ale navíc zahrnuje i leasingové splátky. Uplatňuje se ve firmách s vyšší podílem leasingového financování. Ve firmě byl pořízen formou leasingu dlouhodobý hmotný majetek. Jedná se zejména o stroje na zpracování plastů, zařízení na těsnost oken, linka na výrobu plastových oken, návěsy, tahače a osobní auta. Jedná se o značné využití financování dlouhodobého majetku leasingem, proto jsem použila tento ukazatel. Platí, že čím větší je hodnota ukazatele, tím je to pro podnik lepší. Hodnoty nejsou stabilní, ale neustále kolísají. Nejprve je hodnota na velmi nízké úrovni, pak v roce 2003 roste, ale v následujících letech opět klesá a v roce 2006 má opět vzrůstající tendenci. Podkapitalizování značí úzký podíl vlastního kapitálu a firma je příliš předlužena. Doporučená hodnota je 1,00. Firma FenStar, s. r. o. dosahuje doporučené hodnoty
pouze v roce 2002, kdy probíhala pouze příprava na výstavbu nové haly. V ostatní letech se již projevuje velký nárůst dlouhodobých závazků, který je spojen s výstavbou nové haly, nákupem dlouhodobého hmotného majetku, tím zároveň dochází ke zvyšování hodnoty dlouhodobého majetku z původní hodnoty v roce 2002 14 138 tis. Kč na 158 475 tis. Kč v roce 2006. V posledním sledovaném období tj. rok 2006 už dosahuje lepší hodnoty než v předcházejících dvou letech a pomalu se blíží doporučené hodnotě.
4.5.5. Ukazatelé aktivity Ukazují jak jednotlivé složky majetku jsou v podniku využívány. K nejčastěji používaným patří ukazatele, které uvádím v tabulce č. 10. Tab. č. 10 Ukazatelé aktivity
Ukazatel obrat zásob doba obratu zásob (ve dnech) obrat pohledávek doba obratu pohledávek (ve dnech) obrat dlou.hm. majetku
2002 16 23 7 52 20
2003 19 19 5 73 3
2004 18 20 8 46 3
2005 13 28 7 52 3
2006 13 28 9 41 3
Zásoby jsou v podniku důležitým prostředkem, protože většinou vážou velkou část peněžních prostředků. Obrat zásob vyjadřuje kolikrát se zásoby přemění na jiné formy oběžných aktiv. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší. Ukazatel samozřejmě nejvíce ovlivňuje stav zásob. Z níže uvedeného grafu je patrné, že zásoby v podniku měly rostoucí tendenci. Je to způsobeno zvyšující se výrobou a v závislosti s tím musel mít podnik k dispozici odpovídající zásoby. Není možné vyrábět bez zásob, protože firma nevyrábí sériovou výrobu, ale jedná se především o zakázkovou výrobu. V podniku musí tedy být široký sortiment materiálu na výrobu plastových oken a dveří.
Graf č. 4 Vývoj zásob ve sledovaném období 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Tab. č. 11 Podíl zásob na oběžných aktivech
2002 2003 25,66 18,64
2004 2005 2006 27,96 29,50 30,43
Z tabulky je však patrné, že nárůst zásob neměl výrazný vliv na jejich podílu na celkových zásobách, což je velmi příznivé. Pro podnik to znamená, že i se zvyšující se výrobou dokáže udržovat zásoby v optimální výši a na skladě nejsou zbytečné zásoby materiálu na výrobu výrobků. Ukazatel doby obratu zásob vyjadřuje, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. I v tomto případě nejsou žádné velké výkyvy ve výsledcích. Hodnota se nejprve pohybovalo okolo 20 dnů a v posledních dvou letech je na stejné úrovni a to 28 dnů. Pro tak velkou firmu, která musí mít neustále dostatečně velké zásoby materiálu na zakázkovou výrobu je hodnota doby obratu zásob velmi příznivá. Obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky transformovány do hotovosti. Platí, že čím rychlejší obrat, tím vyšší hodnota ukazatele a tím podnik může získanou hotovost použít k dalším nákupům. Ukazatel se pohybuje v rozmezí 7 – 9. Samozřejmě, že je příznivější vývoj v posledním sledovaném období, kdy hodnota je na nejvyšší úrovni ze všech let.
Doba obratu pohledávek vyjadřuje, jak dlouho se majetek v podniku za rok vyskytuje ve formě pohledávek nebo-li za jak dlouho jsou v podniku inkasovány pohledávky. Nejhorší situace byla v roce 2003, kdy inkaso pohledávek bylo až za 73 dní. Od tohoto roku však dochází ke zlepšování situace a doba splatnosti pohledávek se snížila až na 41 dní v roce 2006. Je žádoucí, aby platby za pohledávky byly v co nejkratším intervalu, aby podnik takto získané prostředky dále mohl využívat. Pokud je dobra obratu pohledávek vysoká, tak je možné, že některé tyto pohledávky se stanou nedobytnými, což značí riziko pro podnik. Ukazatel obratu dlouhodobého hmotného majetku vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z jedné koruny dlouhodobého majetku v zůstatkových cenách. Ve sledovaných letech 2002 – 2006 je vidět značný pokles v roce 2003 oproti roku 2002. V ostatních letech je hodnota ukazatele na stejné úrovni. Pokles ukazatele zapříčinil vysoký nárůst dlouhodobého majetku a tím i zvyšování fixních nákladů, zatímco tržby zaznamenaly nárůst, ale ne již v takové míře jako dlouhodobý majetek. Z ukazatele vyplývá, že z jedné koruny dlouhodobého majetku podnik vytvořil 3 Kč tržeb. Pokud v podniku vzrostl dlouhodobý majetek, tak by měly růst i tržby odpovídajícím způsobem a nemělo by dojít k tak velkému propadu, ke kterému došlo v roce 2003 oproti roku 2002.
4.5.6. Ukazatele na bázi cash flow Ukazatelé na bázi cash flow se stále více stávají rozšířenými ukazateli. Jejich vypovídací schopnost je lepší oproti výkazu zisků a ztrát. Tab. č. 12 Ukazatelé na bázi cash flow
Ukazatel 2002 Solventnost 0,09 převrácená hodnota solventnosti ( v letech) 11,00 Rentabilita z cash flow 28,88 Rentabilita celkového kapitálu (v %) 6,11 úrokové krytí 55,84
2003 2004 2005 2006 0,21 0,11 0,16 -0,20 5,00 9,50 6,50 -5,00 10,68 4,86 7,37 -7,98 16,78 8,47 12,27 -14,05 51,54 7,33 12,66 -13,68
Ukazatel solventnosti vyjadřuje schopnost hradit veškeré dluhy z vyprodukovaných cash flow. V literaturách je doporučená hodnota uváděná v rozmezí 0,2 – 0,3. Tuto doporučenou hodnotu firma dosahuje pouze v roce 2003. Ostatní sledované roky jsou pod touto hranicí. Nejhorší stav vyjadřuje ukazatel v roce 2006, kdy hodnota je záporná, což způsobil záporný peněžní tok a v něm záporná hodnota ve výši 61 472 tis. Kč v položce změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti. Na základě rozhodnutí podniku došlo k přesunu částky ve výši 69 643 tis. Kč z krátkodobých závazků do závazků dlouhodobých. Pokud by nedošlo k výše uvedenému přesunu lze předpokládat, že hodnota ukazatele solventnosti by se nedostala do záporných hodnot. Ostatní ukazatele jsou tímto přesunem ovlivněny a nelze je tedy adekvátně posuzovat s předchozími lety. Převrácená hodnota solventnosti ukazuje za kolik let je podnik schopen uhradit své dluhy. Tento ukazatel má pro podnik příznivou vypovídací schopnost, protože se snižuje doba, za kterou splatí své dluhy. Na počátku sledovaného období to bylo 11 let a v roce 2005 se doba snížila skoro o polovinu na 6,5 let. Rentabilita z cash flow byla nejvyšší v roce 2002 a to necelých 29 %. V ostatních letech dochází k poklesu, ale v roce 2005 hodnota nabývá vzrůstající tendenci. Ukazatel je ovlivněn jednak cash flow, ale zejména celkovými výnosy. Ty zaznamenaly růst daleko větší než peněžní toky v jednotlivých letech. Peněžní toky jsou spíše charakteristické svou kolísavostí a nemají stejný vzestupný trend jako výnosy. Rentabilita celkového kapitálu je alternativou ukazatele rentability aktiv. Vyjadřuje kolik peněžních prostředků je podnik schopen vyprodukovat z jedné peněžní jednotky celkového vloženého kapitálu.
Tab. č. 13 Porovnání rentability v %
Ukazatel 2002 2003 2004 2005 2006 rentabilita aktiv (ze zisku) 15,00 11,05 3,70 2,37 6,92 rentabilita celkového kapitálu (z cash flow) 6,11 16,78 8,47 12,27 -14,00
Z tabulky je patrné, že je rozdíl, zda ukazatel je počítán ze zisku před úroky a daněmi nebo z cash flow. Lepší vypovídací schopnost mají ukazatele, které jsou počítány z cash flow, jelikož se jedná o peněžní toky. Podle výpočtu rentability celkového kapitálu z cash flow je patrné, že rentabilita není na stabilní úrovni. Během jednotlivých let dochází ke značné kolísavosti, kterou způsobuje nestabilní peněžní tok. Pro přehled uvádím vývoj peněžní toku v jednotlivých letech v následujícím grafu.
Graf. č. Vývoj peněžního toku 50 000 41 796
40 000
32 764
30 000 20 000 10 000
20 473 5 539
0 -10 000
2002
2003
2004
2005
2006
-20 000 -30 000 -40 000 -50 000
-38 414
Ukazatel úrokového krytí z cash flow je možné porovnat s ukazatelem úrokového krytí, který je počítán ze zisku před úroky a daněmi. Nejlepších hodnot je dosaženo v letech 2002 a 2003. V následujících dvou letech je hodnota ukazatele výrazně vyšší. Pozitivní však může být, že v roce 2005 došlo ke zvýšení až na hodnotu 12,66 oproti 7,33 v roce 2004. Rok 2006 je opět výrazně ovlivněn záporným peněžním tokem a proto i výsledná hodnota je záporná.
4.6. Bankrotní modely Z bankrotních modelů byly vybrány dva modely, které jsou nejznámější a nejvíce používané. Jedná se o Altamonovo Z-skóre a Index důvěryhodnosti podniku.
Altmanovo Z-skóre Výpočet Altmanova Z-skóre vychází z rovnice, ve které jsou proměnné veličiny jednotlivé poměrové ukazatele a váhy těchto ukazatelů. Nejprve je nutné vypočítat poměrové ukazatele (podrobněji jsou uvedeny v teoretické části) a poté lze již snadno vypočítat celkové Z-skóre. Tab. č. 14 Výpočet Z-skóre
2002 0,0611 X1 0,0933 X2 0,1501 X3 0,0015 X4 3,0464 X5 Z-skóre 3,6301
2003 -0,0210 0,0696 0,1105 0,0005 1,5042 1,8886
2004 -0,0619 0,1579 0,0370 0,0005 1,6722 1,8826
2005 -0,0896 0,1122 0,0237 0,0446 1,5767 1,6967
2006 0,1609 0,1160 0,0692 0,0458 1,6814 2,1260
Výsledné Z-skóre je celkovým indexem. Kritérium úspěšnosti je takové, že čím vyšší je index, tím je podnik zdravější. Podniky s minimální pravděpodobností bankrotu mají Z0>2,70 a podniky náchylné k bankrotu Z0<1,20. Firma Fenstar, s. r. o. se kromě roku 2002 pohybuje v rozmezí zdraví podniku a bankrotu. Nejvyšší index je zaznamenán právě v roce 2002, kdy by se dalo říci, že se jedná o velmi zdravý podnik, kterému nemůže hrozit bankrot. Avšak v následujících třech letech došlo k výraznému poklesu indexu, dokonce pod hodnotu 2,00. Z tabulky je patrné, že nejvíce pokles Z-skóre ovlivnil ukazatel X5, což jsou tržby/ aktiva celkem. Došlo k výraznému růstu hodnoty aktiv, ale tržby nezaznamenaly takový velký nárůst a proto došlo k poklesu ukazatel X5 na polovinu. V roce 2006 dochází již ke zvyšování Z-skoŕe a hodnota se dostala přes hranici 2,00. Postupně se zvyšují hodnoty u všech dílčích ukazatelů. Firma zaznamenala především růst pracovního kapitálu (rozdíl
oběžných aktiv a krátkodobých závazků), základního kapitálu a tržeb. V posledním sledovaném období tj. rok 2006 se snížily i celkové dluhy vlivem splácení úvěrů. Celkově je možné hodnotit Altmanovo Z-skóre v jednotlivých letech příznivě. I když firma dosahuje nejlepšího výsledku v roce 2002, tak v roce 2006 je možné vidět zvyšující se hodnotu a lze předpokládat, že hodnota indexu nadále poroste. Roky 2003, 2004 a 2005 jsou ovlivněny výstavbou nové haly a je samozřejmé, že v těchto letech nemohly mít indexy vysoké hodnoty.
Index důvěryhodnosti U indexu důvěryhodnosti je třeba hodnoty ukazatelů do rovnice dosazovat v desetinných číslech. Symboly V1 až V6 v rovnici představují váhy, které jsou však rozdílné podle odvětví (viz příloha č. . Pouze váhy V2 a V5 jsou pro všechny odvětví i pro ekonomiku ČR stejné a činí V2 = 0,11 a V5 = 0,10. Jelikož firma se zabývá výrobou plastových oken a dveří, proto jsem ji zahrnula do oboru stavebnictví. Odpovídající váhy tomuto oboru jsou následující: V1 = 0,34 V3 = 5,74 V4 = 0,35 V6 = 16,54 Tab. č. Výpočet indexu IN
X1 X2 X3 X4 X5 X6 IN 95
2002 1,2386 134,8189 0,1501 3,4631 1,0885 0,0797 18,7520
2003 1,1814 33,2805 0,1105 1,5721 0,9527 0,1326 7,5355
2004 1,2044 2,7648 0,0371 1,7434 0,8461 0,1080 3,4162
2005 1,1904 2,2503 0,0237 1,6655 0,8185 0,1140 3,3386
2006 1,2523 7,2402 0,0692 1,7603 1,6255 0,0215 2,7537
Hodnota indexu větší než 2 znamená, že se jedná o podnik s dobrým finančním zdravím a hodnota indexu menší než 1 indikuje podnik finančně neduživý. Firma dosahuje ve všech letech hodnoty indexu IN 95 větší než 2 a jedná se tedy o podnik s dobrým finančním zdravím. Podle vypočtených hodnot se však hodnota výsledného indexu neustále snižuje. Nejvíce IN 95 ovlivňuje ukazatel X2 (zisk před úroky a daněmi/nákladové úroky), který se vyznačuje vysokou kolísavostí. Je to způsobeno nerovnoměrným ziskem během sledovaných let a nárůstem nákladových úroků. V roce 2002 nákladové úroky činily 101 tis. Kč, ale v roce 2003 to už bylo 3 236 tis. Kč. Bylo to způsobeno nárůstem dlouhodobých úvěrů. Druhým ukazatelem, který se negativně podílí na výsledném IN 95 je X3 (zisk před úroky a daněmi/aktiva). Opět pokles tohoto ukazatelů významně ovlivňuje pokles zisku a prudký nárůst aktiv.
4.7. Bonitní modely Bonitních modelů je celá řada, ale já jsem si pro posouzení finanční situace podniku vybrala jeden z nejpoužívanějších modelů a to Kralickův Quicktest.
Kralickův Quicktest Výpočet vychází z algoritmu, který je uveden v teoretické části na str. 29. Výchozí hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tab. č. Výpočet jednotlivých ukazatelů
R1 R2 R3 R4
2002 0,1925 10,3988 0,0150 0,0181
2003 0,1535 4,6362 0,1105 0,1081
2004 0,1697 9,3698 0,0370 0,0494
2005 0,1599 6,2537 0,0237 0,0759
2006 0,2015 -4,9997 0,0692 -0,0805
Tab č. 16 Výpočet Kralickova Quicktestu
FS VS CS
2002 2,50 2,50 2,50
2003 2,50 3,00 2,75
2004 2,00 1,50 1,75
2005 2,00 1,50 1,75
2006 3,50 0,50 2,00
FS = finanční stabilita VS = výnosová situace CS = celková situace
Při hodnocení tohoto ukazatele je brána hodnota větší jak 3 jako velmi dobrý podnik a špatný podnik 1 a méně. Dle výpočtů firma nedosahuje větších hodnot jak 3 v žádném roce, ale naopak nedosahuje ani hodnotu menší než 1. Je možné tedy konstatovat, že daný podnik není ani velmi dobrý ani špatný. Zaujímá „střední cestu“. Hodnoty celkové situace (CS) se nijak od sebe v jednotlivých letech výrazně neliší. Nemůžeme zaznamenat žádné prudké výkyvy, což lze hodnotit velmi pozitivně. Na základě jednotlivých vypočtených modelů (bankrotních i bonitních) lze usuzovat, že se jedná o firmu, která nepatří mezi ty podniky, u kterých je ohrožena stabilita a nejedná se tedy o špatný podnik. Všechny tři modely ukázaly, že nejlepší pro podnik byl rok 2002. V ostatních letech, zejména v roce 2004 a 2005 docházelo ke značným poklesům oproti roku 2002 a 2003. Jak již bylo několikrát zmíněno, jednalo se především o vliv budování nové haly, pořizování nových technologií, zvyšování počtu zaměstnanců. Tato velmi nákladná investice by se měla pozitivně projevovat v dalších letech, což je patrné ve výsledcích ukazatelů za rok 2006, ve kterém dochází ke zvyšování hodnot ukazatelů oproti roku 2004 a 2005. Určitě je i snahou vedení, aby tak nákladná investice přinesla prospěch nejen zaměstnancům, ale také i zákazníkům.
4.8. Ekonomická přidaná hodnota Při výpočtu ukazatele EVA (ekonomická přidaná hodnota) je nutné nejprve vypočítat dílčí hodnoty tj. NOPAT (zisk z operační činnosti), NOA (kapitál vázaný v aktivech) a WACC (průměrné vážené náklady kapitálu). Poté může být proveden výpočet ukazatele EVA a relativních ukazatelů EVA
NOPAT Dle kapitoly 3.9. byly provedeny úpravy hospodářského výsledku tak, aby bylo možné vypočítat NOPAT. Do úprav byly zahrnuty nákladové úroky, finanční hospodářský výsledek, leasingová platba a odpisy majetku pronajatého na leasing. Přehled NOPAT je uveden v následující tabulce.
Tab. č. 17 Výpočet NOPAT v tis. Kč. Položka HV před zdaněním Daň HV po zdanění skutečná sazba daně sazba daně dle zákona o dani z příjmů upravený HV daň z upraveného HV NOPAT
2002 11 116 2 234 8 882 20% 31% 18 846 3 769 15 077
2003 28 705 7 929 20 776 27% 31% 46 890 12 660 34 230
2004 4 564 1 819 2 745 40% 28% 21 831 8 732 13 099
2005 2 901 1 162 1 739 40% 26% 15 542 6 217 9 325
2006 16 922 4 550 12 372 27% 24% 27 446 7 410 20 036
NOA Výpočet NOA vychází taktéž z postupu uvedeného v literární rešerši. Důležitým krokem je úprava jak stálých, tak oběžných aktiv. Stálá aktiva byla zvýšena o hodnotu pronajatého majetku (leasing), z oběžných aktiv byly vyloučeny neoperační oběžná aktiva a neúročené krátkodobé závazky. Výši dílčího ukazatele NOA výrazně ovlivňuje hodnota pronajatého majetku na leasing.
Tab. č. 18 Výpočet NOA Položka upravená stálá aktiva upravená oběžná aktiva NOA
2002 48 264 1 815 50 079
2003 205 875 -7 851 198 024
2004 251 805 -16 040 235 765
2005 254 396 -31 052 223 344
2006 230 285 33 089 263 374
WACC (průměrné vážené náklady kapitálu) Nejsložitějším výpočtem z dílčích ukazatelů je právě výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu. Dle vzorce uvedeného v kapitole 3.9. vyplývá, že je nutné znát náklady na cizí kapitál a náklady na vlastní kapitál. Jelikož firma má v každém roce evidované nákladové úroky a úvěry, tak z těchto údajů je možné vypočítat náklady na cizí kapitál za každý rok zvlášť. Výpočet nákladů na vlastní kapitál je složitější a vychází z následujícího vzorce
[
nVK = r f + β * E (R m ) − r f
]
Rf představuje výnosnost bezrizikových aktiv, které je možné určit na základě výnosnosti státních pokladničních poukázek (zdrojem jsou internetové stránky Ministerstva financí). Rm vyjadřuje očekávanou výnosnost kapitálové trhu, za kterou lze považovat vývoj indexu PX (zdroj internetové stránky Burza cenných papírů). Koeficient β vyjadřuje konkrétní riziko aktiva a je buď menší nebo větší než riziko kapitálového trhu. Koeficient β je možné vypočítat pomocí směrodatné odchylky z rentability aktiv a indexu PX. Po provedených výpočtech má koeficient β hodnotu 0,26. Nyní je již možné vypočítat náklady na vlastní kapitál.
Tab. č. 19 Výpočet WACC Položka rf rm Nvk Nck WACC
2002 2,64% 16,75% 6,31% 1,79% 2,21%
2003 2,32% 43,06% 12,91% 0,83% 2,46%
2004 2,80% 56,58% 16,78% 4,25% 5,40%
2005 2,49% 42,73% 14,43% 3,97% 4,77%
2006 2,92% 7,90% 4,22% 3,69% 3,10%
Na základě dílčích výsledků (NOPAT, NOA a WACC) je možné vyčíslit ekonomickou přidanou hodnotu za jednotlivé sledované období. Výpočet ukazatele EVA vychází ze vzorce EVA = NOPAT − Capital * WACC
a na základě výpočtů je hodnota ukazatele následující:
Tab. č. 20 Ukazatel EVA v tis. Kč EVA
2002 -95 616
2003 2004 -534 029 -1 260 001
2005 -1 056 041
2006 -836 495
Ukazatel EVA dosahuje ve všech letech záporných hodnot, což je velmi negativní jev. Je to dáno především tím, že firma hospodaří s vysokým podílem cizích zdrojů a nízkým podílem vlastního kapitálu. Dalším velmi důležitým jevem, který ovlivňuje ukazatel je, že firma má velké množství majetku na leasing. Všechny tyto důvody jsou patrné z toho, že firma se nejprve v roce 2002 připravovala na výstavbu a v následujících letech tuto velkou investici provedla. V roce 2006 je hodnota ukazatele EVA záporná, ale má klesající tendenci. Pro mezipodnikové srovnání slouží relativní ukazatele EVA, jejichž přehled je uveden v tabulce
Tab. č. 21 Relativní ukazatele EVA Hodnotové rozpětí Relativní EVA EVA-ROS
2002 -1,91 -0,63 -0,35
2003 -2,70 -0,99 -1,43
2004 -5,34 -0,94 -3,12
2005 -4,73 -0,92 -2,50
2006 -3,18 -0,92 -1,82
Je patrné, že všechny relativní ukazatele EVA musí vykazovat záporné hodnoty, protože základní ukazatel (EVA), ze kterého se při výpočtech vychází vykazuje ve všech letech zápornou hodnotu. Nejhorší situace je v letech 2004 a 2005, kdy
všechny relativní hodnoty dosahují svého maxima. Naopak nejlepších hodnot je dosaženo v roce 2002. I přes výše uvedené, lze usuzovat na zlepšující se vývoj, který naznačuje rok 2006. Je důležité nezapomenout na to, že výpočet všech hodnot je značně ovlivněn dostupností potřebných údajů, proto je výsledek ukazatele EVA i relativních ukazatelů EVA brát jako orientační.
5. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo posoudit finanční situaci podniku FenStar s . r. o. a na základě vypočítaných výsledků zhodnotit celkovou situaci v podniku a navrhnout případná doporučení do budoucnosti. Hodnocení finanční situace podniku bylo založeno na výpočtech pomocí metod: horizontální a vertikální analýzy, analýzy poměrových ukazatelů (krytí aktiv, likvidity, rentability, finanční stability, aktivity a na bázi cash flow), bankrotních modelů, bonitních modelů a ekonomické přidané hodnoty. K diplomové práci byly využity údaje z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a cash flow za období roku 2002 až 2006. Většina výpočtů vychází hlavně z výše uvedených výkazů, jen pro některé výpočty byly použity interní údaje firmy. Nejprve byla provedena vertikální a horizontální analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Již při těchto podrobnějších rozborech byly zjištěny zásadní pohyby u některých položek. K nejvýznamnějším změnám došlo u dlouhodobého majetku, který se prudce zvýšil. Nárůst majetku byl způsoben nákupem nové technologie, která umožňovala zvyšování produkce. Důležitým jevem pro firmu zůstává fakt, že finanční prostředky nejsou vázány v nadbytečných zásobách. Firma si je udržuje v takové míře, aby mohla průběžně uspokojovat své zákazníky a zároveň, aby zásoby zbytečně neležely na skladě. Kvůli nákupu nové technologie a zahájení příprav na budování nové vlastní haly převládají ve firmě cizí zdroje. Jejich podíl na celkových zdrojích činí okolo cca 80 %, což není nijak příznivé. Na druhou stranu lze předpokládat a i poslední sledovaný rok naznačil, že firma nebude mít problém se splácením cizích zdrojů. Firma FenStar, s. r. o. se pohybuje především na zahraničních trzích, kde uspokojuje široký okruh zákazníků a lze předpokládat, že si své dobré jméno i nadále udrží a tím může zvyšovat své stávající tržby. Firma by mohla proniknout na nové trhy a tím získat větší prostředky pro splácení nemalých úvěrů. Analýza poměrových ukazatelů ukázala kolísavost ukazatelů v jednotlivých letech. Pro porovnání jsou k dispozici údaje za 5 let. Ve většině případů v roce 2003, 2004 a 2005 jsou vypočtené hodnoty nejnižší. V roce 2002 je vždy situace nejlepší a v roce 2006 se začíná projevovat fakt, že firma dokončila výstavbu nové haly, pořizování
nových technologií, rozšiřování počtu zaměstnanců. Důležitým jevem je, že stálá aktiva by podle doporučených hodnot měla být kryta vlastním kapitálem 75 %. Bohužel firma dosahuje této hodnoty pouze v roce 2002. Jak již bylo zmíněno, firma má nadměrné množství cizích zdrojů, které by se měla snažit v budoucnu splácet a zvýšit tak podíl vlastních zdrojů. Nedostatek peněžních prostředků naznačuje i ukazatele pohotové likvidity, kdy se doporučená hodnota pohybuje okolo 1,00. Opět nejhorší situace je v letech 2003 – 2005. V roce 2006 se firma již přiblížila doporučené hodnotě. Do budoucnosti by firma měla sledovat velikost svých finančních prostředků, protože při nečekaných situacích, by mohlo dojít k tomu, že by se mohla dostat do finančních potížích, se kterými je spjato splácení úvěrů a dlouhodobých závazků. Velmi příznivé je, že doba obratu pohledávek se zkrátila z 52 dnů v roce 2002 na 41 dnů v roce 2006. Je důležité, aby ve firmě byl neustálý obrat finančních prostředků. Důležitými ukazateli pro zhodnocení finanční situace podniku jsou ukazatelé rentability a finanční stability. Rentabilita vlastního kapitálu během sledovaných let značně poklesla. V porovnání s odvětvovým průměrem (obor stavebnictví) dosahuje firma nadprůměrné hodnoty v roce 2002 a 2003, v letech 2004 a 2005 se již hodnoty pohybují pod odvětvovým průměrem. Důvodem je pokles zisku v jednotlivých letech z důvodu realizace rozsáhlých investic do podniku. Ukazatelé finanční stability potvrdili vyšší podíl cizích zdrojů než vlastních a firma by se měla snažit, aby v nejbližších letech se cizí zdroje snížily. Ve firmě, která provedla tak značnou investici (výstavba nové haly, nákup nových technologií, s tím související zvyšování počtu zaměstnanců a růst mzdových nákladů) není možné předpokládat, že budou převládat vlastní zdroje nad cizími. Je však nutné, aby firma tuto situaci pozorně sledovala, aby nadále byla schopna splácet úvěry a snižovat tak zadluženost. Bankrotní a bonitní modely neodhalily výrazné problémy. Je možné podnik charakterizovat jako dobrý, výkonný a do budoucnosti je možné předpokládat, že se jedná o firmu stabilní, které podle již zmíněných modelů nehrozí bankrot. Na základě ekonomické přidané hodnoty by se nejednalo o dobrý podnik. Je však důležité vzít v úvahu dostupnost a znalost údajů, ze kterých byl ukazatel EVA vypočten a proto je nutné brát výsledky pouze jako orientační. Jednotlivé dílčí ukazatele EVA
(NOPAT, NOA, WACC) odhalily současné problémy firmy. Jedná se zejména o nadměrný podíl cizích zdrojů oproti vlastnímu kapitálu. Firma by se měla snažit z vytvořených zisků splácet dlouhodobé úvěry. Ve firmě je také velké množství majetku pořízeného formou leasingu. Tato skutečnost se nedá nijakým způsobem firmě vytýkat, protože všechen tento majetek slouží k plynulosti výroby a bez něho by firma nebyla konkurenceschopná. Na základě všech vypočtených výsledků lze však firmu hodnotit příznivě a pokud by firma vzala v úvahu některá doporučení, mohla by v následujících letech dosahovat ještě lepších výsledků.
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. SYNEK, M. a kol. Manažerská eknomika.3. vyd. Praha: Grada Publishing a. s.., 2003.466 s.ISBN 80-247-0515-X 2. VALACH, J. Finanční řízení podniku. Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. 3. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8 4. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. 5. MRKVIČKA, J., KOLÁR P., Finanční analýza. 2 vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 228 s. ISBN 80-7357-21-2 6. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 7. HOLEČEK, J., KLEISNER, V. Rukověť finančního a vnitropodnikového Účetnictví. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003. 191 s. ISBN 80-7168-092-3 8. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 1.vyd. Olomouc: Anag, spol. s r. o., 2001. s. ISBN 80-7263-098-9 9. MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0 10. SYNEK, M. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7 11. SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0 12. internetové stránky ministerstva průmyslu a obchodu 13. interní údaje firmy
7. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky: 1. Vertikální analýza rozvahy 2. Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát 3. Horizontální analýza rozvahy 4. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát 5. Stupeň krytí stálých aktiv vlastním kapitálem v % 6. Stupeň krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji v % 7. Ukazatelé likvidity 8. Ukazatelé rentability v % 9. Ukazatelé finanční stability 10. Ukazatelé aktivity 11. Podíl zásob na oběžných aktivech 12. Ukazatelé na bázi cash flow 13. Porovnání rentability v % 14. Výpočet Z-skóre 15. Výpočet jednotlivých ukazatelů 16. Výpočet Kralickova Quicktestu 17. Výpočet NOPAT 18. Výpočet NOA 19. Výpočet WACC 20. Ukazatel EVA v tis. Kč 21. Relativní ukazatele EVA
Grafy: 1. Vývoj stálých aktiv celkem 2. Rozložení stálých aktiv v jednotlivých letech 3. Vývoj zisku v jednotlivých letech v tis. Kč 4. Vývoj zásob ve sledovaném období 5. Vývoj peněžních toků
8. PŘÍLOHY 1. Rozvaha 2. Výkaz zisků a ztrát 3. Peněžní tok 4. Organizační struktura 5. Váhy dle jednotlivých odvětví pro výpočet Indexu důvěryhodnosti 6. Reklamní materiály firmy
