Financování vysokého školství – shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020 Libor Svoboda Tým TA04 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015
www.kredo.reformy-msmt.cz
Tým TA04? • Za dobu řešení se zapojilo cca 20 expertů • 14 expertů (2015) • Bartušek (UK), Chválná (VŠCHT), Klik (UHK), Koucký (UK), Kovařovic (UK) • Paluska (AMU), Polanecká (VŠE), Ryška (UK), Svoboda (VŠE), Valová (JAMU) • Vanda (VŠUP), Vrbka (VŠTE), Zelenka (UK), Zouhar (VŠE)
1
Shrnutí činnosti TA04 • V rámci TA04 byla zpracována řada studií a materiálů v různých tematických oblastech: • Zahraniční zkušenosti a nejlepší praxe • Současný systém financování veřejných vysokých škol v ČR a jeho vývoj • Vyhodnocení doplňkového úkolu pro vysoké školy zaměřeného na identifikaci možných rizik v oblasti financování
• Návrhy a doporučení ke změnám systému v kontextu strategických dokumentů MŠMT
• Výsledkem jsou podklady bezprostředně využitelné jak vysokými školami, tak i na pro potřeby formulování budoucí vysokoškolské politiky v této oblasti 2
Přehled hlavních výstupů TA04 • Analýza systému financování VVŠ v ČR v letech 2009-2015. • Financování VŠ - Návrh ukazatelů výkonu a kvality.
• Financování VŠ ve světě - mezinárodní zkušenosti, inspirace a trendy. • Financování VVŠ 2012-2015 - Podklady pro analýzy citlivosti. • Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí. • Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015 - Podobnost struktur ukazatelů A a K. Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015 - Vítězové a poražení.
• Rozpočty příspěvků VVŠ 2011-2015 - Vliv zaměstnatelnosti absolventů. • Prezentace na semináři 18.5.2015 Financování VŠ 2015 - problémy a perspektivy. • Závěrečná zpráva aktivity TA04. • TA 04 se podílela na vyhodnocení doplňkového úkolu zaměřeného na identifikaci možných rizik spojených se získáváním, spotřebováváním a vykazováním financí v rámci VŠ (školy dotazníky vyplňovaly koncem 2014, vyhodnocení začátkem 2015). • TA 04 prezentovala své výsledky na semináři Financování vysokého školství – problémy a perspektivy, který se konal 19.5.2015 v Praze za účasti cca 100 zástupů vysokých škol a dalších zájemců. 3
Orientační výčet současných přístupů k financování v Evropě • Vysoké školy musí zdroje svého financování diverzifikovat. Neměly by spoléhat na jediný zdroj, kterým jsou (většinou) veřejné finance.
• Vysoké školy musí pokračovat v budování vnitřních kapacit a v profesionalizaci svých pracovníků, a to zejména v řízení výzkumu, získávání finančních prostředků, rozvoji lidských zdrojů, komunikaci a finančním managementu. Vysoké školy se zároveň musí připravit na to, že diverzifikace finančních zdrojů bude mít významné důsledky pro správu a řízení vysokoškolských institucí.
• Na úrovní vysokých škol je třeba věnovat velkou pozornost změnám v organizaci a řízení činností a řízení výdajů (pečlivé interní řízení výdajů a kontrola nákladů, případné snižování jednotkových nákladů).
• Vysoké školy musí více uvažovat i plánovat strategicky, v dlouhodobém horizontu, aby nejistotu ve financování dokázaly včas řešit. 4
• Užitečné a efektivní může být sdílení kapacit například s ostatními vysokými školami v daném městě, regionu či v rámci přeshraniční spolupráce.
• Partnerství s aktéry z jiných sektorů (zejména z průmyslu a neziskových organizací) je třeba ze strany vysokých škol rozvíjet tak, aby byla dlouhodobě udržitelná.
• Zcela nezbytné je neustálé zlepšování kvality vysokých škol, aby školy byly atraktivní pro studenty, pracovníky i pro další partnery při získávání finančních zdrojů.
• Klíčovou roli má v oblasti financování vedení každé vysokoškolské instituce, zejména v dobách krize; vlády jednotlivých zemí, Evropská unie a další aktéři by měli podporovat a zajišťovat vzdělávání a přípravu vedoucích pracovníků vysokých škol.
5
Inspirace pro ČR - doporučení Fóra EUA z roku 2014 • Je podrobně rozepsáno v podkladovém materiálu TA04
• Doporučení pro vysoké školy (níže uvedená doporučení jsou do značné míry identická se zaměřením a realizací individuálního projektu národního KREDO, a to jak na školní, tak i na národní úrovni): • Vypracujte strategii instituce, jak podpořit efektivní financování ve vzájemném působení s postupy a mechanismy externího financování.
• Tato strategie musí být účinná po technické i odborné stránce, ale musí také vycházet z širších úvah o poslání dané instituce a hodnotách, které sdílí; měla by být v souladu s charakteristickými rysy, cíli a aspiracemi státu či regionu a součástí širší společenské a ekonomické reality.
• Doporučení pro tvůrce vzdělávací politiky: • Při návrhu reforem financování se musí vycházet z dlouhodobé perspektivy a výsledky je nutné dodatečně pečlivě hodnotit.
• Alokaci prostředků je třeba zjednodušovat, aby se vyloučily nezamýšlené a potenciálně škodlivé vedlejší účinky příliš komplikovaného mechanismu.
6
Další doporučení Fóra EUA • Vysoké školy se mají aktivně snažit o kontakt s politiky a tvůrci vzdělávací politiky. Je důležité vytvořit mezi nimi vztah vzájemné důvěry.
• Vedoucí představitelé vysokých škol mají společně s politiky definovat opatření i mechanismy financování. Vysoké školy samotné mají navrhovat mechanismy a nástroje financování, namísto aby jen reagovaly na iniciativu politiků. Vedoucí představitelé vysokých škol mají do vzájemného dialogu přinášet informace o skutečných nákladech (tedy například včetně nepřímých nákladů), o vlastních opatřeních na zvýšení efektivity i další údaje a ukazatele.
• Vysoké školy mají usilovat o komunikaci i s tvůrci jiných důležitých politik, například je podstatné zapojit do dialogu i ministerstvo financí.
• Je důležité vypracovat jasné a účinné strategie, jak si počínat v období ekonomické krize.
• Vypracování a realizování efektivní finanční strategie instituce musí také řešit problémy její správy (řízení). Skutečně platí, že „dobrá správa znamená dobré financování“. 7
Další doporučení Fóra EUA • Efektivní finanční strategie se musí týkat rovněž řízení výdajů, nejenom zvyšování příjmů.
• Pro financování jsou zapotřebí spolehlivá a využitelná data. • Slučování institucí se nemá podporovat nebo realizovat, pokud jeho jediným cílem snižování nákladů, ale má se primárně provádět z akademických důvodů.
• Při přípravě reformy mají mít zástupci jednotlivých zdrojů financování celkový, holistický pohled a být si vědomi, jaké je vzájemné působení všech zdrojů.
• Veřejná správa i vysoké školy mají spolupracovat na systematickém a pravidelném vyhodnocování dopadu reforem financování na jednotlivé vysoké školy i na vysoké školství jako celek.
• Opatření a nástroje financování musejí vždy respektovat princip autonomie vysokých škol; musejí využívat takové nástroje, které odpovídají specifickým rysům vysokého školství.
8
Dopady změn po roce 2010 do financování VŠ
9
Analýza citlivosti dílčích ukazatelů kvality
10
Dopady stanovení limitů počtů přijímaných do 1. ročníků 2010
2011
2012
2013
2014
894
1 049
1 070
1 134
1 176
UK
8 422
9 697
9 449
9 570
9 217
ČVUT
5 826
6 494
6 166
6 160
6 106
544
576
536
536
501
OU
2 553
3 035
2 656
2 463
2 292
VUT
5 381
5 765
5 371
5 263
4 757
VŠE
4 044
4 296
3 926
3 659
3 460
UP
4 895
5 248
4 714
4 474
4 138
ČZU
5 435
5 862
5 216
4 915
4 577
10 201
10 625
9 573
9 004
8 346
UJEP
3 089
3 370
2 958
2 749
2 516
UPAR
2 764
3 225
2 784
2 534
2 233
VŠB-TU
6 229
6 313
5 619
5 298
4 951
SU
2 343
2 731
2 298
2 017
1 763
Mendelu
2 856
2 862
2 471
2 305
2 123
TU
2 822
2 688
2 424
2 267
2 080
UHK
2 211
2 391
2 060
1 849
1 625
JU
3 502
3 620
3 103
2 823
2 533
ZČU
4 942
4 781
4 057
3 732
3 532
UTB
3 216
3 365
2 880
2 526
2 166
VŠCHT
VFU
MU
Zvýšení/snížení limitu v %
31,6% 9,4% 4,8% -7,9% -10,2% -11,6% -14,4% -15,5% -15,8% -18,2% -18,6% -19,2% -20,5% -24,7% -25,7% -26,3% -26,5% -27,7% -28,5% -32,6%
11
Charakteristika současného systému financování • Zásady a pravidla financování vysokých škol v Evropě procházejí v posledních letech významnými změnami (zvláště po krizi 2008), které jsou často součástí strategií vysokoškolským reforem. Nejvýznamnějším trendem přitom je postupné zavádění financování institucí podle jejich výkonu (performance-based funding).
• Vývoj českých pravidel financování po roce 2010, charakteristický přechodem od kvantitativních ke kvalitativním ukazatelům, je v souladu s posledními trendy vývoje v rozvinutých zemích světa. Důležité je proto pokračovat v tomto celkovém směřování a pravidla dále zdokonalovat a inovovat.
• Nejvýraznějším nedostatkem současných pravidel je – podobně jako v jiných zemích – příliš vysoká váha výzkumné funkce vysokých škol a naopak slabé postižení jejich vzdělávací funkce, ale i dalších aktivit zahrnovaných často do tzv. třetí funkce. Především tímto směrem by se měly zaměřit další zásadnější inovace pravidel. 12
Závěrečná doporučení ke změnám systému financování I. • Pokračovat v rozdělování významné části rozpočtu příspěvku dle ukazatele K s využitím poznatků z projektu KREDO, včetně případných citlivých změn a doplnění dílčích ukazatelů a jejich vah. Rozdělit vliv (ne)zaměstnanosti a počtu absolventů do dvou samostatných ukazatelů.
• Ve spolupráci s MPSV připravit ucelený systém sběru informací o (ne)zaměstnanosti absolventů vysokých škol. K tomu využít případné propojení systémů MPSV a matriky studentů. Ze strany MŠMT iniciovat tato jednání a připravit návrhy nutných legislativních změn.
• V rámci Prioritního cíle 7 – Efektivní financování (předvídatelnost výsledků a zavádění prvků dlouhodobosti) připravit na období DZ výkonové (případně včetně kvalitativních ukazatelů) kontrakty vysokých škol s MŠMT. V této fázi nutně nesvazovat s objemem finančních prostředků. 13
Závěrečná doporučení ke změnám systému financování II. • Při projednávání strategických dokumentů jednotlivých škol dbát na soulad dlouhodobých záměrů a institucionálních plánů škol v oblasti limitů počtů studentů s DZ ministerstva. Zvláštní pozornost věnovat DZ škol s neúměrně vysokým počtem nadlimitních studentů. Akceptovat použití části prostředků institucionálního plánu na nutná opatření v této oblasti.
• Důsledně koordinovat postupy běžného financování, čerpání operačního programu VVV a investičního financování ze státního rozpočtu.
• Provést analýzy ekonomické náročnosti studijních programů (ve smyslu novely zákona o VŠ) a tyto doplnit do profilů těchto studijních programů (tj. stanovit koeficienty ekonomické náročnosti nově definovaných studijních programů). 14
Děkuji za pozornost!
www.kredo.reformy-msmt.cz
