Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav translatologie

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav translatologie Překladatelství

a

tlumočnictví

angličtina

Jana Vosmanská

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK A ZAČÁTKY ČESKÉ AMERIKANISTIKY

Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Eva Kalivodová Praha 2008

Prohlašuji,

že

samostatně

a

jsem

uvedla

diplomovou

tuto

v ní

veškerou

práci

literaturu a

vypracovala jiné prameny,

které jsem použila.

Touto

cestou

trpělivost,

informace informace PhDr.

bych

se a

kterou

se

připomínky

PhDr.

Ireně

ráda

Jiřímu

Krai tlové

věd České republiky) .

poděkovala

za

věnovala

této

Evě

PhDr. Jo s kov i,

(Ústav

PhDr.

pro

práci,

Kalivodové Věře

českou

péči

veškerou

a

za

cenné

za

cenné

Menclové,

literaturu

a

CSc.

a

Akademie

Obsah

I Úvod

1

II Sládkova Amerika

3

II.l

3

Příčiny

Sládkovy cesty

II.2 Okolnosti a trasa Sládkovy cesty

4

II.3 Má Amerika

6

II.4 Americké obrázky a jiná próza versus Má Amerika

12

II.5 Sládkova korespondence

13

III Opět v Čechách

19

III.l Ústava Spojených obcích severoamerických a První století severoamerické republiky III.2 Sládek a Lumír

19 31

III.2.1 Spor Sládka s

Osvětou

IV Analýza Sládkových

překladů

(vsuvka)

39

47

V Vyhodnocení výzkumu

66

VI Resumé

68

VII Seznam literatury

69

Přílohy

70

I Úvod

Jeden

ze

dvou

prostuduji

a

zkušenost ji

jakou

bude

získal

"amerikanistick9"

J.

V.

Sládek

kulturní

svém pobytu v Americe a v jaké literární

do

českého

státy

byly

povědomí

poslední

stále

česk9ch

při taž li vou

společností

práce

cílů

definuji,

při

předal

Spojené

hlavních

v

svou

národní

19.

třetiny

století. té

představách

a

podobě

doby

svobodou

občanskou

a

demokracií.

Budu

se

zaujalo.

zab9vat

tím,

Zaměřím

se

primární zdroje

co na

Sládka

témata, článků)

(v9bory

své zkušenosti v Americe osobní

korespondenci,

díky

jeho

která

pobytu

vybíral.

Sl

a definuji,

co a jak Sládek ze

soukromé

Sládkově

Americe

Prostuduj i

Budu se také

zprostředkoval.

tedy

v

věnovat

komunikaci.

Srovnám témata v analyzovan9ch zdrojích.

Jeho

pobyt

cestou

v Americe

intelektuála,

českého

skutečně

za

kulturním ho

zprostředkovat

hlavně

jako

z Ameriky fejetony

také

povídky

Ferdinandem

Strejčkem

Otto

i

po

1870

byl

mimořádnou

kter9 se vydal do Spojen9ch společensk9m

v Lumíru

cíl

listů;

a

s cílem

příspěvky

jeho Jeho

vzniklé

vydány

států

Sládek naplnil

Osvětě.

a

tématy

byly

něm

poznáním

Tento

Národních

s americk9mi

pobytu

J.

1868

veřejnosti.

dopisovatel

amerického

(Praha:

a

české

vycházely a

v letech

v

články,

době

posmrtně

jeho knižně

jako Americké obrázky a jiná próza I,

1914).

V roce

1998

byly

vydány

opět

II

jako

sbírka Má Amerika (Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1998). Studium

těchto

materiálů

bude

o

rozšířeno

studium

osobní

korespondence.

Dílčím

jakých

cílem

"amerikanistické"

podobách

se

Sládkova

1

části

práce

americká

a

bude

zjistit,

v

amerikanistická

zkušenost

promítla

do

jeho

práce

literární

kulturně

a

organizační.

Lze

to

jednak

zjišťovat

obsahovou

analýzou

časopisu

Lumír,

který Sládek redigoval v letech 1877 - 1898. Bude sledováno, zda

v

Sládek

něm

literatury a

jaké.

Odborná literatura

povídek Breta Harta i

překlady

uveřejňoval?

se

celkově

své

uveřejňoval

z americké

překlady zmiňuje

množství

větší

jakou roli v Lumíru plnily? Jaké další

informace Jaký podíl orientoval

o

americké

Sládek

americká kultura v Lumíru,

měla

na

zde

kultuře

mezinárodní

literární

který

a

kulturní

vztahu

Sládkovy

a

redakční

dění?

Druhým hlavním

cílem práce

zkušenosti amerikanistické l

publicistické.

zjištěno: Písně

k

vysledování

tvorbě

základě

překladatelské

pramenného

jaké americké autory a autorky

o Hiawa tě)

Sládkovy

Na

bude

si

překlady

Sládek k

překladu

uchovávají

originálů.

2

studia

Lumíru

bude

(vedle Longfellowovy

vybíral,

jedinečné

do

jaké míry

básnické

rysy

II Sládkova Amerika

II.l

Příčiny

Sládkovy cesty

Josef

Václav

české

poměry

nenávist

se

byly pro

vůči

rozervanost 5.

snad

mé,

tisíckráte

do

své

drahých

bych tebe

Můj

všech

a

jak

bože,

věčně

a

přec

Sládek

svůj

vnitřní

rozervanosti". dále)

postavil toho

se

pozoroval kdybych

1867

je tím

aby

skutečná

uzdou,

příteli

píše:

objektivně

dovedl

rozumná

si

pak

řekl,

že

by

to

bylo

pustá

Čelakovskému

kteréhož byl

citům

svým,

kolem tak

duševně

sám

kdybych

jako

dána

a

já

anatom,

po

světě,

jest

zdráv, sobě ... "

(viz abych

mne

rozhledu

citům

nemohu být

dovedl,

toho

je

jasného

bych

drahých,

rozestřela

kráčely

rozebíral

zjednat

člověkem,

uzda,

skorem bych

Kdybych

události a

mi

1916: 56).

Jaromíru

ff ...

tu

"démonu nespokojenosti a

připisuje

všechny

kdybych slovem byl

(Strejček

do

kde nic - nic - nic -

v extremy vybíhajícím

vstříc

dovedl,

neklid

V dopise

ledna

13.

svá"

křídla

který

nebylo

krásně

jen všude a ve všem ta zoufalá nicota tak dusící

duševní

Nedvídkové

těch

a

ještě

dopis,

kdyby

umřel,

se

Jeho

Emilii

že

neklid

čemuž

charakterizuje

naklonit tu mdlou hlavu a odejít odtud, a

k

proto,

něj

nespokojenost.

rád

duší!

národa,

přítelkyni

mých,

přátel

zejména

vzbuzovaly u

českého

nejvýstižněji

jak

Ameriky

těsné,

vnitřní

"Milenko,

domoviny

něj

1868

května

Počátek:

vydal

utlačovatelům

obrovská

přidávala

píše

Sládek

jakási a

takou

(Strejček

1916: 59).

Tento

démon

v Americe. mysl

byl

hlavní

Sládkovy

příčinou

V dopise své milé dne ll.

je chorá

nic takového,

poněkud

-

unavená -

3

a

1868 píše:

ne tak prací,

co více by ji poutalo,

1916: 60).

června

cesty

tu nenalezá

pobytu ,, ... Má

ale tím, "

že

(Strejček

Sládek

byl

proto,

že

nespokojený jen

měl

Nedvídkovou,

svému

kvůli

malou

pokud nebude

se

na

naději dostatečně

kterým jej

hmotně

seznámil

pro svého asi šestnáctiletého syna.

Sládek

zatoužil

v roce

1868

po

byla

změně

národní

v Bostonu

univerzitě

touze

kvůli

l

perzekuce

zabezpečen.

Básník

s americkým

Čechem

po

Cadish

sháněl

volnosti

(právě

uvažoval

nejkrutější),

Filadelfii.

či

také

s Emilií

sňatek

Julius Grégr.

učitele

a

učitele

brzký

častým stykům

se rozhodl pro Ameriku i díky Cadishem,

povolání

Studiem amerických

o

poměrů

se zabýval již v roce 1866.

II.2 Okolnosti a trasa Sládkovy cesty

Ráda bych se

nejprve

cesty.

Sládek mohl

studií

a

zmínila

o okolnostech a

odjet díky tomu,

z almanachu

Ruch

hrabě

zlatých a majitel Národních

listů

50

zlatých

příspěvky

Velkou

za

výměnou

z Ameriky.

ochotu

Václav Dr. že

příslib,

Václav se

Karlově,

prokázal

1868

ve

několik

chtěl

bod,

svých dní

mít ze

všechny

Sládek, vydal

také

dům

Yorku,

přítele

strany.

by

domů

polovině

Sládek týdny

tři

Cadishe v Chicagu

podnikal

Avšak

následně

básník

se

(příhoda

nejraději

4

na

150

50

na

zlatých. A.

Univerzitě

července

roku

nejprve Básník

jako záchytný

menší tři

posílat

dolarů.

v Chicagu.

l

půjčil

kanceláře

strávil

původně

cesty

větší

věd

100

půjčil

Sládek

přidal

přírodních

poté

v Kewanee u jezera Michigan - po návratu

bude

z dob

přítel

Kounic

cestovní

ještě

letech.

třiadvaceti

kterého

mu

Ameriky v druhé

Sládkovy

Julius Grégr mu

majitel

student

do

v New

jeho

Spolek Svatobor mu poskytl

Kareš - zaplatil cestu do Ameriky a

Josef

že mu

trase

výlety

týdny

na

usadil

"Od Jezera Michiganského"

vzpomínal

právě

na pobyt u

tohoto

jezera). pět

strávil

14.

týdnů.

stal

zaměstnání

Caledonia

ve

učit

chodil

na

Již

v

1868

říjnu

v

v Chicagu,

opět

zatoužil

"moravské"

kde

po

vlastním

vesnici

v okresu Básník

(fejeton

"Morava")

tamějšího

pastora,

kterého

zvěčnil

v Americe".

Později

příhodě

se

českého

farmáře.

Cigánem,

psem

Sládkova

opera

"Eeská

a ubytoval se u

intelektuála

Sládek

Wisconsin

u

honbu

již

učitelem

státě

v humoristické přestal

byl

se

bydlel

nejprve

září

muselo

což

velmi

rozměru

každý den

Téměř

náročné

být

pro

(fejeton

"Na

farmě").

půlroce

Asi po

pobytu napsal Jaromíru Eelakovskému z Racine ve

Wisconsinu:

A nyní ještě

o

tom,

trávě

zde

budu cestovat odpočinek

skutečně

co budu čas

money makingkem,

směrem,

v Americe k

do

potom

Br i tického Paříže

do

revolučních domů

do

na

čtení

Moskvy,

italštině, domů.

V

Michiganu Z Racine

února

měsíc

zálivu

probloudil

Jeho cílem bylo velmi

se

jih

naučení

učením

unavený.

a

Josef

se

koncem

město

Zde

Václav

věcí,

psaní potom

přeložil,

potom

franštině

a

opět

potom

Sládek

obrázek

Přijel

Sládek

února

jen

ho

se

ujal

5

do pak

octl

s puškou

San Antonio, se

několik

italštině,

angličtině,

(cestopisný

Missouri.

pěšky,

řečnické,

klasických

zádech do Ukrajiny a

k Mississippi. do

tříměsíční

potom

démonickému

jel vlakem k Chicagu a potom dále

parníkem

Mexického

a

potom

(Menclová 1998)

1869 na

směrem

nazývají,

co napsal jsem a

dobře

se

řeckých

franštině

se

odtamtud s brašnou na

illinoiské prérie přejel

k studování

potom do Itálie k

vyživím

zde

... os tanu

co poezie - potom do Londýna na

muzea

Kam potom, nevím.

polovině

jak to

jsem Ti popsal,

léta k vydání všeho, kde

měsíce

Tedy dva

literatury zdejší básnické i

naučení

k

básníků,

půl

dříve

jak

která jest tu také tolik, měsíců

dělat.

na

"Jaru

od

vstříc")

.

k jihozápadu

přes

St.

poté

Louis

ještě

rameni,

polský

a

projel

v Texasu.

kam došel na mladý

vypravil

Tam

sám

a

začátku kněz

kus celý sám.

dubna,

Vincenti

Barzinski

křtili

jsme

"Jak

misionář",

("Polský

a

varhaníkem

příhody

biřmovali")

a

posléze

.

Básní k

učitelem

l

Čelakovskému

prodlužoval.

V San Antoniu strávil šest

k St.

směrem

nazpět

bloudění

setkal

a

22.

českými

s

dorazil

listopadu

1869.

plánu

v Americe

poté se vydal pěti

po

tam

Cestou

(příhoda

krajany

Proti

pobyt

měsíců,

a

kostelníkem,

dětí.

Sládkovi

se

Louis

strádání

stal

se

polských

vylíčenému

sutánou"

černou

"Pod

se

týdnech

mimo

českém

"Na

jiné

dvorci

v Texasu") .

Sládek

se

novin

době

se

přesídlit

zůstal

a

(původně

jej

usadil

(humoristicky

tyto noviny

to).

čas

na

řídil

přijet

svou

cestu

fyzicky i

Přes

svému

dvě

světový

svůj

plány

(viz

se

ale

vše,

Sládkova

dopis

tam

roku

1870

nestihnul nakonec

co

si pro

naděje,

po

Jaromíru světě

zmužněl,

však

rozhodl

chvíli

června

nesplnil

nějaké

že

se

(Menclová 1998).

Sládek dál

pobytu

problémům

sester,

Sládek

Po

pobyt na jeden rok,

ještě

to

Splnila

Wisconsinu)

americkému

pevnější

a

šéf") .

Počátecký.

začátku

svých

postaví na nohy"

původní

ve

léta,

pan

tam následoval, na

svatbu

původně

předsevzal

duševně

své

z Racine

na

na

ho

Čech

do

"Můj

S.

Národní ch

redaktor

finančním

redaktor

vrátil

"Sládek plánoval protáhl

kvůli

listu

se

chtěl

jako

příhoda

zabarvená

Chicaga;

poté

Louis

pod pseudonymem J.

majitel do

v St.

uzrál

Čelakovskému

necestoval. a

Díky

vytvořil

si

názor.

II.3 Má Amerika

Mými

hlavními

publikace

Amerika

zdroj i

Americké (1998).

při

obrázky

Jedná

se

z koumání

a o

jiná

Sládkovy

próza

publikované

6

I,

II

články,

cesty ( 1914)

byly a

fejetony

Má

a

době

povídky s americkými tématy vzniklé v pobytu

Americké

obrázky a

1998

byly

Nakladatelství Janáčková,

knižně

II

jako

noviny

1914) . škola

Výbor

oba

kostel těmto

K

Má

studie

století

severoamerické

jsou

Sládkova putování,

básníkových próz. putování

Co

básníka

Díky tomuto

obrázků,

1914).

J.

týče

se

jsou to

fejetony,

nebo

budu

však

prvním

Tennysonovi

uspořádání

próz nesleduje

obrázků,

příhody,

lidem,

se

uveřejnění

díky

představu

řazení

o

jeho

soustředit

příspěvků,

je velmi kterými

ať

na už

důležité,

se básník

osobě.

jako hlavní

sledovat

Sládkovy

dopisy a memoárové texty.

U Sládkových

věnována

setkal, tedy nikoli vlastní oddíle

amerického

Alfredu

kompaktnější

vyprávěné

a

prózy dosud

amerických,

lze veškerou pozornost

"vyprávění".

je

dvě

neobsahuj e

států

(kromě

v Americe")

však

Amerických

získáváme

řazení

veškerá pozornost

Louis

přidány

a

obrázků

fejetony

ale respektuje sled prvního

básníkova

Amerika a

jako

(Praha:

Amerických

díly

"Volba

Spojených

analýzu

V tomto

knižně

připravila

v moři",

Kniha má také zcela jinou kompozici:

že

Otto

Amerika

Komentář

v St.

republiky

z druhého dílu Amerických

cestě.

J.

Má

všechny

Amerika

Ústavě

o

na

("Člověk

nepublikované

rozsáhlé

dle

také

životopiscem,

sbírka

Obsahuje

a

tam obsažené.

prezidenta") .

směr

posmrtně

(Praha:

1998).

dopisovatel

vycházely

byly vydány

I,

opět

navazuje

Otto

"Česká

vyprávění

z Ameriky

Sládkovým

próza

vydány

textově

J.

fejetonu

jiná

jako

J. Opatrný a J. Víšková.

Amerika

(Praha:

prvním

Lidové

pracoval

příspěvky

Tyto

Strejčkem,

Ferdinandem

totiž

příspěvky

jeho

Osvětě.

v Lumíru a

Má

Sládek

listů,

Národních

V roce

něm.

po

l

Sládkova amerického

Sládkovy

do výboru promítají.

7

východisko zájmy

používám výbor Má

jako témata,

která

se

některých

Básník je na

přivítala

domových

místech opravdu velmi humorný: přívětivá

nás

neočekávaný

radosti z rukou manželových řečeno,

nečinil

pokusů

mnoho

žínka,

se

přijimajic

lov,

vytrhnouti"

neličenou

s

který,

dveří

"U

mimochodem

(Sládek

1998:

148) .

Sládek

se

věnuje

mnoha

najdeme

ve

své

tématům

jak

(pocti vejme

v Amerických

Nejhlasitěji

"Ze

američtí

Eechové

života až

dosud

(Sládek 19 98:

kapkou v moři

pro

a

ztracenými'"

se vlivu amerického na

první

viděl

ziskuchtivost (Sládek čistá

41).

a

to,

-

soubor

starali

aby

užívali

práv

'duševně

z

na

tu na

přistěhovalce

("Novota

především,

a

ukojiti dno,

vystěhovalců

urve

druhý

stali

dobře

co

buď

proletáři

(ti,

Sládek

ukazuje

docela" se

(Sládek

lidé

zařadili

a

se

stinné

za

národů,

v

hodnější

čehož

čím

miliony

začež

tisíce

konečné

v mravní nezoufají,

té

kde

touží,

tisíců

dosažení

bídě

a

chásky

oné, co

bylo

od

v plném užívání věků

cílem

naděje

sílí národy i

stránky

jsouc

uhnětených

zemí,

íc v státu,

8

jak

jednotlivce,

v nichž

bída

volnějšího

ta

neznal

do

zařazeni

šlechetných lidí krvácely a krvácejí a

otročelosti

přebývaj

která

co

1998:

opravdoví

kterým i

ho

zaskvi

uplatnili

byl

smíří,

s cizotou

společnosti"

povrchu

duševní

na

láká

vášeň

klesá

nepodařilo)

opovržení

toho,

co

k uchováni

českých vystěhovalců:

Není

se

čechové

přednost

ho

se v Americe

nebo

společnosti

"Jeden

se

kteří

společnosti),

zažil,

perla

Sládka

prostředí

možnost

32);

křišťálová

(tedy lidé,

do

o

zámořští

jsou

pohled patrná

pak a

1998:

Dle

Americe).

"Živel český jest v Americe

18) ;

aspoň

v Mé

které

(Sládek 1998: 5O) .

dříve

kdy

nás

texty,

"Bohužel

málo

Amerikou

uvědoměni

přináležejících

jim

na

tak

Eechů":

velmi

své národnosti"

omámí,

nejprve

obrázcích,

amerických

občanům

samosprávným

ho

se

inspirované

v ni zaznívá touha po národním

fejetonů

Věnuje

tvorbě

žurnalistické

že si

panuje, svět,

a

velikého,

vyrostlo

zřízení

si

kvetoucího svobodou

vážit

a

otroctví ... se

jmena

v

Neboť

vášním,

vší té

velmi,

velmi

zřídka

píše

"Za

o

touze

stejné

svobodě

Volání po

se

naučila

říci

s

objevují

v

v nehodném hrdostí,

největší

po

že

sprostých

řadách

chce

domově,

volnosti

v

Čechách

volnost,

ovšem

přece

chutnala by doma

líp než zde v Americe bohatá hostina"

kůrka

jehož veškeré

která všeho toho neumí

jimž

mohu

bídě

celku,

(Sládek 1998: 44, 45)

také

Čechách:

toliko

při

česká

zločinců.

Sládek

ze srdce lidstva,

takřka

holduje

i

jednotlivců

suchá

(Sládek 1998:

21).

je velmi intenzívní. Autor používá

apel, ba dokonce imperativ: Dejte

nám

okovy,

prostor,

abychom

kde

budeme mohli

svobodně

vašem, dejte co lidem

moci

hlav,

vztýčit

pracovat

na

blahu

sejmete svém

vzduchu

sobě

volnost, a uvidíte lid,

jenž

nedopřávající

předsudků

oprávněný

Básník pohrdá

Ve

americké a

ze

se

všeho

a

l

26).

(Sládek 1998:

ráj,

o

vůbec.

tamější

proud života,

snů,

průmyslný

těmto

v

Evropě

jest

že

tak

civilizace všechno,

člověk

i duševní, ani

ruch

amerického

potlačuje

si však

tělesní

nikdo

trochu

zbuduje si

nesní."

Sládek:

"Amerika není však také zemí pro

která která

života

tvrdě

"Zvykne-li

že:

což

Sládek ukazuje,

přičinlivým

němž

Povahu,

chce

charakterizace

výtěžku,

veškerého

27)

Avšak:

Sládek však uvádí,

snílky

svých

dobýt

a nadán-li železnou silou

z pralesa

objevuje

často

všude

známkou

jí nepoddává.

cizině

(Sládek 1998: 43)

"Mocný ten obchodnický a

nabízející blahobyt všem co

se

příspěvcích

charakteristickou občanstva ... "

jejž po svých názorech máte za

kdo si svobody neváží.

společnosti:

úsilí

po bok národa

směle

zváti se národem civilizovaným.

těmi,

Sládkových

a

dejte nám

zuřivosti,

se postaviti

může

každého, ba vynikne snad nad mnohý, jedině

blahu

nám právo na vyvíjení svých vloh,

příslušící

netisknete nás ve všem a všude v podnoží privilegií, jinému mimo samé

i

nám

se

nedovede

nechtějíc

zjednat

v praktický

neb nemohouc upustiti od

platnost,

9

vžíti

taková

chorá povaha

bývá

nutně

rozemleta

zdravou,

naprosto

železnou

silou

amerického spoletenstvi" (Sládek 1998: 47).

Je

zaj imavé pozorovat

intelektuála s prací na

střet

svobodě:

zde se nosným motivem stává Sládkova touha po na prvotní mu

at tak obtížné, nikdy neomrzí lidi,

farmě,

s celou

farmě,

duši

oddali.

Ta

volnost

má

"Žití

kteří

docela

i

se

půvabů

neodolatelných" (Sládek 1998: 26)

Sládek

se

také

pesimisticky,

tak

ve

špatném

v souladu např.

že

jak ve

spatřuje

hratkách, kterou

zcivilizováni lpění

a

půdy:

by

je

bílých,

přístupu

nejbohatší

země

evropská

na tradicích, zastává Popisuje

savage".

sáhne po

přítomnost

kupují

tak

nebyla

se

Přítinu

Indiánů

se

"noble

Amerikáni

možné.

kmenů

básník

"Indián nezná než

vyděděn.

neni

různých

konceptem

Domnívá

Indiánů.

Indiánů

příslušníků

s romantickým

kupování

problematice

věnuje

za

halíř

v stavu

půdu,

zaplatit"

(Sládek 1998: 68).

Sládkův

zájem o Indiány se koncentruje ve studii "Bájesloví a severoamerických

pověsti

kterou

Indiánův",

v Mé Americe,

tak v Amerických obrázcích a

se

krásnou

o

velmi

tást,

kde

nádherně

najdeme

opět

jiné próze.

vynikly

jak

Jedná

Sládkovy

básnické schopnosti spolu s jeho emocionálním prožíváním osudu Indiánů:

Byla jednou krásná dívka, záře

měsíce,

modré,

snivé,

dívčina

bol, ... Na stíny

kdy

přívětivá

jako

dvě

nepodr~vala

jasném nebi mrtv~ch

milenky a -

po

jako

bleskotavá

klidná

jezera,"

uVždyť

nápadníka)

luční

záře

lilie, hvězd,

(Sládek 1914:

to bylo ponejprv,

jemná jako a

oči

24);

kde netížil jej

měla

(popis žádn~

mu srdce a nežehla mozek nespokojenost a bída

svítily mléčné

plakal.

štíhlá jako ta

hvězdy,

dráze

a

po

on mrznul

(Sládek 1914: 28)

10

obloze

kráčely

tu

oblaky,

sám na

hrobě

jako své

Básník

je

stanovisko takový

ale

nejednoznačný,

"rovnosti

kmen

a

ctnosti

a

pravdy;

dáti

jeho

byla tak dlouho ve tmách a jest

toť

1914:

9).

Avšak

zcela

cizí

mu v

nevěří

a

může

1869), vítězí

tento

částečně

však

Sládek sílu

život

Indiánův".

lásky"

(Sládek

křesťanství

je pro

Indiána

jest

za

i

některé

Alšem"

dobrého,

ke

silnějším

kultur,

na

kulturou.

zde

když

jako

se

přijme

kolonizátor než

zanikající

viděni

jehož

Hiawata

pouze tehdy,

Sládkova

rozhněvaná

jsou

střetu

jejich

l

Hiawatě

v Americe

rozhodnutý

méně

o

Píseň

naději

na

"Pomník

báseň

narušitelé

klidu

a jejího lidu, za což budou potrestáni.

obdoby s malými,

měrou,

porobenými

protože v

národy.

něm

Indiánům

ilustrovanou Mikolášem

(Menclová 1998).

K jinému nenašel

co

pobytu

skladbu Na hrobech indiánských,

věnoval

kdy

darem

svého

"Indiánský osud zajímal Sládka nebývalou viděl

Indiánovi

málo

nad indiánskou

je možná

opěvuje

země

již

Indiánů

Běloši

kolonizované

i

podal

dochází

stát více osvíceným a

vlastní

která

nových pevných

nadějím

evokují Longfellowovu

přebásnil

kde

Longfellow

"Při vésti

(Sládek 1914: 17).

křesťanství

křesťanství.

Uvádí:

ci vilisace

že

zaujmout

o sví ti ti mysl,

"Křesťanství

mu

snaží

Evropanův".

i

říká,

také:

ničem"

Hiawathu

v roce konci

a

jelikož

Tyto motivy nám (Sládek

zároveň

svět

bělochovým,

povinností

se

zásadě

divochův

na cestu

základův;

v

etniku,

černochům,

jsem je nikdy.

ošklivostí,

a

skorem

Mnohé

však tváře

všecky

svou

cítí jsou

odpor:

"Příjemnými

člověku

odporny svou

nečistotou"

(Sládek

1998:

7 4) .

Sládkův

odpor

k

černochům

vychutnali jeho tvrzení v "Tolik žírné,

úrodné

půdy,

nám

brání

v tom,

"Na

českém

příhodě

tolik chleba z ní,

ll

abychom

si

plně

dvorci v Texasu": a ve

světě

jsou

lidé,

se rvou o

kteří

každou skývu,

kteří

umírají hladem! To je k nepochopení!"

Sládek se také školách:

"i

jest

k univerzitám v tétéž

zajímá o vztahy ve

totéž

pro

hochy

muž0"

vzdělanější

(Sládek 1998: 223)

výchově

vyu6ování

(Sládek 1998:

třídě"

americké

tedy

od

i

dí vek v amerických

škol

dívky,

86)

se vlekou bídou a

elementárních ba

A uvádí:

spojeno

až

6asto

"Vcelku jsou

ženy

(Sládek 1998: 87).

II.4 Americké obrázky a jiná próza versus Má Amerika

Je zajímavé porovnat publikace Americké obrázky a jiná próza a

Má

Amerika.

druhý

mnoho

nejsou,

"Alfred

"První

Tennyson".

Jedná

se

o

studie,

které

severoamerické pojednání

úvahového stylu a persuasivní funkcí,

je,

Spojených

"Ústava

století

rozdíl

Největší

obsahuje

studie

to

a

severoamerických",

spole6ného. obrázků

Amerických

díl

Americe

Mají

a v první

řadě

Americe

s prvky

reportér.

Americké

Jaromíru

Čelakovskému",

Sládek ve uvedla, touha

své

po

domově.

vlivu amerického část

ne) .

společnosti,

obrázky

Oním

v ní

odborného

prostředí

především

kde je

jako analytika,

"pouze"

také

navíc

přináší

l

mostem na

obsahují

řadu

témat.

její

k dalšímu

je

Jak

dále.

jsem již

uvědomění

tématu

je

(6ást jich

charakterizace

pragmatičnost.

12

"Dopisy

věnovat podrobně

přistěhovalce

tématem

umělecký

jako

zaznívá touha po národním

Jakýmsi

dalším

spíše

kterým se budu

publicistice

nejsilněji

a

o6itým pozorovatelem.

uplatňuje

se

obcí

díky nimž se Sládek jeví

Zatímco dílo Americké obrázky ukazuje Sládka v Mé

v Mé

republiky"

spíše jako hloubavý agitátor na rozdíl od Mé Ameriky, především

že

V duchu

a

popis

uspěje,

americké konceptu

ušlechtilého divocha básník pojednává o nechutí bílá

mluví

o

evropská jako

spíše

průměrného

rovině

zajatci

"dvě

v amerických

níž

Evropy).

který

Drobným

rasy~.

o

demokracii.

Evropana,

Toto

ale

století

v

Sládek

je

ústí

uvažuje

byli

představuje

schopen

tématem

všechno

panovala

(černoši

Sládek

ne ní

s osobní

Evropě

provinciálnost

civilizované

školách.

demokracie,

a

nadřazenost

viděni

v

V 19.

černoších.

Indiánech a

uvažovat

výchova

v

popis

jen

dí vek

americké

jako

o

"bílé~

(dále viz III.2.1)

II.S Sládkova korespondence

Americká

zkušenost

korespondenci.

V

je

závěru

Čelakovskému~

Jaromíru

zážitky a názory

také

- v dopisech

je

času

Sládek myslet

jsem stále

296; "spokojen jako nikdy domově

("Není hodiny,

večera,

dříve~

Opět

vidíme,

("Není mnoho Sládek 1914:

snách~

Sládek 1914: 301)

a touhou po

kde nezalétaly by myšlenky mé tam,

v níž nebylo by pomyšlení na

Sládek 1914: 298).

Touží po zlepšení domácí situace:

Chci vrátit se ne co jenž

v

1914: bídu

není

kde nebylo by slzy v oku mém, hledícím na východ, není

myšlenky poutající mne k životu, ni~

své

Čelakovského,

L.

z Ameriky

jako v

"Dopisy

sděluje

Sládek

a politik).

nadšením

Sládkově

najdeme

syn F.

archivář

rozpolcen mezi na domov,

příteli

Čelakovský,

byl právní historik, pražský že

obrázků

Amerických

(Jaromír

ve

zprostředkována

bouři

298) a

(Sládek

doléhající

učený,

naň

nyní

1914:

301)

hotov

jsem

Emancipuji

snažím se být

ale co

neztratil

lepším.

13

den

zdravých

také

srdce.

lidí zdejších,

obětovat

se

člověk

ale

štěstí

Vidím zdejší volnost,

teprv

všelikých a

člověk

věci

ode

naší

dne

(Sládek 1914:

302)

(Sládek

cítím naši

vše,

více

náhledů,

od

co

mohu.

předsudků

Bez odejití

z domova chorého může?.

jsem

byl

jsem

mozku,

jedním

chorého

(Sládek 1914: se

pánem

autoritu.

srdce,

305)

svých

děly

tělo!

(Sládek 1914: 315)

Sládek sní o

o

(Sládek

Hochu,

jen tu

já stal jsem se mužem,

já stal

vyšinul

v Eechách je nepokojno"

žij

315)

předsudky

nad

a

myšlenky cizí -

já myslím

a

a

žij

duši

své

zabíjej

o lepším stavu myslí tíží

žádných,

tam v zdejších listech telegram,

chtěl,

"Kdybych ostat zde

jež podávaly by mi více,

u nás

mezi námi

jinde,

ti

lidé,

mají dobré

se

Věnuje

život

než

to,

co

divoké,

nás

sem,

("Jak

zveme

života

ne,

se

řečeno,

jiný

životem"

nejsou.

Každý

jest

Sládek

("Myslíme u nás,

kde možno postavení dobýti si a

Sládek

srovnává

nezmohla

situaci "Bylo

bych padl

ničeho

žebrácké,

(Sládek 1914:

lenochy,

odkázán

při

ten

skutečný

1914:

298)

že ty zdejší na

sebe, 299;

a

poměry

má

cest

"v Americe,

tom nezabíjeti mysl svou a

v amerických jich 2

a

půl

osadách

se

milionu,

když

revoluci. Mocná Britanie se svými miliony

zdrcené,

to

Sládek 1914: 315)

v Rakousko-Uhersku:

loďmi

neříkej

nejsou -li

domáhati se práva - a dojde ho" Sládek 1914:

přesvědčení"

než

(Sládek 1914: 300).

demokracii u

způsobu

neboť,

přistěhují

zaopatření"

americké

americkému jsou

čekání,

kdož

že

(Sládek 1914: 302).

nalezl bych každým krokem výhod, třicetileté

i

nedostatek

"Novin nedochází

vystěhovalců:

také o situaci

se

Sládka

znepokojen: a

čím

člověk prospět

světa,

1914:

je

domově,

žádného,

Hovoří

mi:

"lepším urovnání

lidských"

listu

já

čím

Ale

z domu,

Já neuznávám více radu cizí -

myšlenky ty

informací

Jaromíre,

...

doma

nevyšed

myšlenek,

sám a

hmoty

nevědomcem

slovem

299).

před

proti

otrocké Dokonce

každým

při

tomu

Rakousko říká:

hloučku,

a

a

nás

my? 5

počali

se svými Hle,

jací my

jsme!"

to

milionú"

"A jak je hrdým ten lid,

myšlence,

14

sterlingů,

situací

já

(Sládek

K výše

299)

1914:

následující

citace:

ubohý ten náš

uvedenému "Jak

lid,

že

srovnání

je

jsou ti

směšnými

tak s sebou

chlapi,

zahrávat

vhodná

ještě

jak slabý

nechává"

(Sládek

1914: 327).

Sládek má

veliké

plány

Chce studovat zdejší

dělat.

všeobecnou.

Dále

"... a nebude poručiv

se chce

poměry

učit

ze mne básník,

všechny ostatní

toho,

ohledně

co

v Americe

chtěl

a historii a také historii

španělsky

čím

by

a

anglicky.

"doučit"

jsem si nyní být

předsevzal,

diabolu, nebudu-li znát

věci

přírodu

a

lidi" (Sládek 1914: 309)

Sládek

v korespondenci

také

v Národních

novinách

Čelakovského

zprostředkuje

V korespondenci

a

hovoří

najdeme

nadšení

Pochopitelně

pocitů.

Značnou

Sládkovy také

funkci o

zlepšit

intenzivně

zde

zaznívá

starat se,

seč

síly mé,

duševní

neodvislostí

Sládek

naprosto

nanejvýš

u

zde

více

finanční

Jaromíra

hlavně

touha

po

o

českých

společnosti,

vyjádření

osobních

zálež i to sti.

především

osobní

a

Zatímco

fejetony,

korespondence

se

mají jedná

že Sládkovým posláním

české

vlastní

společnosti.

Velmi

nezávislosti:

"Budu

bych tu propast mezi hmotným blahem a

vyplnil

potvrzuje

přitažlivé

redaktora

bratru

americké

osobního pocitu,

lidstva

práci

informací

příspěvky,

apelativní,

život

je

zaujímají

vyjadřování

jak

charakterizace

žurnalistické

především

je

část

tom,

méně

a

více

o

svou

pobyt v Americe.

vystěhovalcích

z ní.

popisuje

svou

jak možná" soudobé

národní

(Sládek

chápání a

1914:

333).

Ameriky

jako

občanskou

svobodou

a

demokracií.

Dále malé

srovnání

korespondence

obrázky.

15

s Mou Amerikou a

Americkými

trapně

Po dlouhém, ještě

duševní,

nyní,

že

Pět

abych

pěkný

neděl

obtížné,

jsem,

a

větru

Fyzická strádání a které vznikly

až

bídě

v

kde

nabral

shrnulo

hmotné a

překonán,

kdy teprv

jsem

více

divím se

skutečné

síly

Konečně

zase

se na mne.

slunce - bude zase líp cestě

pustině,

z Texas

přebdění

stříkajícím

a

Mississippi atd. atd.

němž,

co

jsem na

žití na texaské

přežitém

nevím,

opět

den - vychází

jsa

v

překonal,

vše

skorem byl

vystaven

čase,

čase,

dlouhém

nezoufal

giganta, jeden

přežitém

do

St.

bouřlivé

vlnám,

cestě

Louis, noci na

palubě

počasí

zimavému

na

(Sládek 1914: 340)

dopisů.

útrapy známe jen z

po

jsou na laděny

návratu,

vděčností

za

přijetí,

například

s láskou vzpomíná,

humorně,

krajanů

kterého se mu od

a majitelem harmonia,

Zejména

českou

naplněny

dostalo

jak se svým hostitelem,

skládali první

články,

(Sládek pastorem

operu v Americe) .

(Menclová 1998)

Autor

se

Ameriky, "Co ale motyka

také o

určit

Sládek lidé,

se

v ruce,

nyní mnoho zde

"krkolomných

může

dnes

ji žních

apeluje

dříví

se

věda

a samé

pěkné

(Sládek

nástrahách

304).

Namítá:

mlíkař,

zítra

jako

30 9) ;

je

zítra

vskutku

"co 1 ze

ale

(Sládek 1914: 326).

Celakovského, se

a

sem,

ladies, až

aby

Dále:

verše -

"Clověk může

zvěděvše,

Řekni

na

bůh

mají

př.

:

dobré

také někdy nikomu!

Ach,

chraň

Ti

pořád

jak

samé museum, ale

"ti

ten samá

říct,

že

uslyšíš to veselé historie" peněz:

strojených

16

tě

že

nechodím

společnosti,

přijdu,

kapse

neříkej

že

jim

ach!" Pán

neříkal,

lenochy,

to ale

324) . Mluví o zrádnosti mé

nikde

nejsou-li

300).

večer

Hochu,

dolarových,

o

1914:

(Sládek 1914:

je v samé vznešené

(Sládek 1914: do

generálů"

rukavičkách.

jsem kantoroval!

pad

a

zbláznili

v glaceovaných Sládek tam

generál

(Sládek 1914:

ve dne sekat by

na

pastích"

zmiňuje

v Americe za plány? Dnes básník a

přistěhují

zaopatření"

lidé

dělat

napřed?"

kdož

častěji

v korespondenci

"Jednou bych byl

léček"

(Sládek

1914:

310) .

Mluví

o

amerických

neřestech:

tlovéka znití, jest pití a hraní"

Dále uvádí: a

všech s

nich

chlívky víc

a

národů

než

krásnými

paláci

otrokářskými

chatami

chyby,

které

tu

(Sládek 1914: 348).

"A ten Nový Orleans s tou krví

vyvrhelem

vedle

"Jediné

parky

a

bavlník,

potřísnénou

za

-

villami

nimi

cukr atd."

dlažbou -

a

6ernošskými (Sládek

1914:

323) .

původní

Sládek poopravuj e svá tu tak veliká nouze, ...

toho

Aspoň

v

pozůstání

musí 6lovék ovšem

toulání

potínám mí ti

bylo

cizině

nadšená tvrzení:

by

ztrátou

tak mnohem

letící krajina,

dost

a

na studování.

Vše

6lověku

6asu

doma"

6lověku

bije do otí,

"Amerika 6iní z lidí,

neohrabanou,

dětinnou,

346). Reaguje na to, úskalí

redaktorské

tam lepší kdo

skute6ně

má kdy

psát,

redaktor

nesní třeba

lidi

"Pravil

jsem,

ji

za

potřeba,

ani"

snížení. sázet,

(Sládek

že Amerika není

špatné"

že

si

expedovat -

1914:

347);

palice na ty lidi pádné,

patrný

je

také za

jasných,

větší

stesk

bezoblatných

kde veternice vychází,

17

pevně

(Sládek 1914: 334).

sem s myslí

(Sládek 1914:

mnohé myslíte

Redaktorství

V dopisech

daleko tam,

se na ten náš

manuální práci, a lítí

věnovat

(Sládek 1914: 349).

kde

1914:

přišedších

jak a kam má uhodit"

jezera,

(Sládek

neprotiví se každému u nás rutní práce -

studoval,

snadná,

6asto

že se musí práce:

delší

vše spojit musí teprve

jako ve fejetonech píše Sládek o tom,

zemí pro snílky: více

těším

že

stanout na okamžik

tichá reflexe a k té nedostává se tu 6asu"

Stejně

myslím,

6tení než tato v divokém kvapu

příznivější

kde není lze

zapomnít ideál

poněkud

328). Pojednává o hektitnosti života: "Jak vzduch,

"0 peníze není

a každý, neníť

věc

o tom evropský

"Mimo

to

je

tu

ale také již zkušené,

po

domově:

nocí

hledím

"U

břehu

daleko,

kde naslouchám šumotu vln,

z nichž ale žádná nepoví mi 1914:

297) .

Jak

bylo

situaci:

ale

zdravých

co

člověk

najdeme

řečeno,

zlepšit domácí

co u nás

ničeho,

"Chci vrátit jenž

náhledů,

zde

se

(Sládek

obrovskou

ne

v

se"

děje

co

bouři

člověk

touhu učený,

doléhající

naň

nejčastěji

ale

neztratil ale také srdce" (Sládek 1914: 298).

Sládek je osamocen: samotna,

"Někdy

myslícího na Vás

(Sládek 1914: 329).

V prvé

chtěl

chvíli

to a

Či

pak?

pěvecké

a

vím,

bych

urvat

v druhé -

na

citu mého, Amerikán

Čeho

štěstí

kousek

většího,

nezapomínám já. Mohli

srdce"

víc

z příjezdu

Čecha:

jsem,

otroků

či

vím,

či

tak, budu

rozhučených

a co mám

že neodstoupí nadšení

či

prospěchu

přál

nejvíce však

všeho

činit,

kosmopolitismem

podávaného

bych si - byla vypráhlosti

nynější

toho,

jsem,

seč

co

kolem mne.

nemůže

si

přát

co ale já? (Sládek 1914: 331 - 332)

že

přátelům,

nebudu ti psát.

otrok

z vypráhlosti

vychovaný

člověk

k severovýchodu"

větrem

mi být úzko z

Počíná

pocházející

Básník vytýká nestará,

...

barikádě

neb

volnosti a

ach,

Čechy

choutek svých

či

mi jinými nikdy se nestanu. by smrt -

celé

že budu básníkem,

zaprodancem,

hledícího

marně

ode mne? Nech však je tak

soběckým

si mne ... ,

se o rozpolcenosti mysli:

Zmiňuje

perutí svého nadšení, dělat

představ

mu

nepíšou:

"Ač

se

nikdo

Jak týká se mne všeobecné to

byste to vy také cítit,

(Sládek "Slovem,

1914: jsem

303)

Má

o

mne

mlčení,

kdybyste velkou

šťasten,

jako

zostřená

sebekritika:

měli

radost

nikdy

ještě

v Americe" (Sládek 1914: 342)

V korespondenci mým

přítelem

věcech

tvého

špatnosti,

a

se tobě

také

objevuje se,

přiznávám

přátelství

dosti

že jsem doma byl v mnohých

nehodný

chlapík,

ale rozumu zakaleného melancholií,

nevšímavostí

k jiným.

Vše

to

zmizelo,

co

nebylo

vyved

že po návratu již Sládek necestoval:

18

to

ze

přenáhleností

hloupého, napravím, navrátiv se" (Sládek 1914: 302).

Připomeňme,

"Tys

jsem

a

kdy

Sládek se po americké

už do jiného putování nepustil.

cestě

ho držela chronická choroba, v redakci Lumíra. své

Jediné místo,

postavil nový domov,

stáří

byl uznávaným

předsevzetí

k nové

hlavně

práce

a kde si pro

odjížděl

byl rodný Zbiroh.

Více než 20 let

víc a víc váženým

zprostředkovat

literatury naplnil

a

rodině

kam z Prahy

generace,

mluvčím

Své mladistvé světové

láska

Doma

Čechům

překladatelem.

styk

s velikány

(Menclová 1998)

vrchovatě.

III apět v Čechách

III.l Ústava Spojených obcích severoamerických a První století severoamerické republiky

se,

Domnívám

zprostředkování

jsou

už

ať

nejvíce

že

základních hodnot demokracie a nebo

vyřčeně,

nevyřčeně

respektive českou situací, severoamerických". v

Osvětě.

První

ústavy":

29).

a

dal

byla

srovnávány

prvně

severní

a

mluví

jich

svobodu

které

s evropskou,

publikována v roce

jmenuje "O povaze

dokonce

králům

svobody,

se

má studie "Ústava Spojených obcích

a

Ameriky

nejšťastnějšími

Sládek

rozdílu

se

obce

"Spojené

nejen vznešeným bez

Studie

část

nejsvobodnějšími

1914:

týkajících

informací

naší

"bohu

pracovati

odporu

doby"

(Sládek

lidskosti",

ale

nohsledům,

americké

bez

jsou

zeměmi

o

vývoj i

každému

samovolně

o

1871

"jenž člověku

svém

blahu"

(Sládek 1914: 30)

americkými

Prvními

nebo

živ ly,

obchodníci, První

dvě

občané

otroky,

osadníky

dělníci,

kteří

kteří

chtěli

skupiny

uspěly,

byli

buď

doma

nenalezli

v Americe avšak ze

nejsvobodomyslnější

založit šlechticů

rovní všem ostatním; pouze na Jihu, měli

se

zvítězila

v

lépe.

občanské

Moc válce.

Severu

však

veliká

nebo

panství.

se stali prostí

kde mohli vlastnit

narůstala

"Malomocností

19

obživu,

šlechty

a

nakonec a

králů

v Americe jest

hierarchie o své jedno

přišla

vládě

kněží

křídlo.

lidu.

nevzdělanost

kolonie

Anglické

španělských,

byly

kde

byly

Španělska.

vyvážely do

jich

zásoby

rozsáhlou

V obcích

panovala

"Úřady

nebo

guvernerů

některou

na

rozdíl

kovů,

drahých

které

část

co

země

hned

kdož

těch,

od

skorem

obdrželi

od

neodvislí.

úplná

neodvislá

prvopočátku

Anglie

v Americe jen málo stálého vojska, a tak se

neodvažovala

ubírat

svobody.

občanům

krále

vlastníci

(Sládek 1914: 35).

příliš

se

vyšší byly sice odvislé od

samospráva"

měla

od

V anglických osadách nemohla královská

působnost.

moc rozvíjet svou králů,

velké

a

(Sládek 1914: 34).

rolnické

především

----------·

druhým

puritáné

Angličtí

nebyli k tomu povolným materiálem"

kvakeři

Křídlem

Jednou

z

raději

příčin

úpadku královské moci však byla také samotná povaha amerických občanů.

"Despocie Bez

utlačuje.

národ část

nikdy národa

svou

béře

poddajných, nežil jej

a moc

zbraň

zotročilých

v otroctví.

v pouta

Ne

vrhá.

ze samého lidu,

ve

živlů

despocie,

ale

nástrojů

Kde

svém

jejž

lůně

by

znemravnělá

takových

nají ti

v amerických osadách? Nebylo jich" (Sládek 1914: 35).

Za takovýchto podmínek bylo ovšem mnohem snazší založit stát, ve

kterém

rozhoduje

napomáhala "Královští nepřekročily

Volební

meze,

Sympatizanti

kdy

národa,

pilně

dbali

skoro

občané

všude

demokracie Anglie

uvnitř

se jeviti

aby

toho,

(Sládek 1914: obzvlášť

museli

americké

úspěchy

rozhodnuto" se

Ovšem:

poměry.

na

sněmy

36). Jihu.

bojovali za svrchovanost národa. V té

k náhlému obratu počaly

omezeno,

když tomu

obzvlášť

politické

i

od Anglie jim vytknuté"

bylo

došlo také

vítězství

velmi

náměstníci

právo

"V okamžiku,

správa

veřejná

Vypukla revoluce, době

svrchovanost

revoluce,

(Sládek

podvolit

bylo již

1914:

37) .

okolnostem.

"Když

nebylo více možno vyrvati lidu vládu z rukou,

20

společnosti.

bažil každý po

jeho

kteréž

přízni,

písmeny

demokratické byly na

prospěchóm

vše.

obětoval

Pro

zákony až

lidé,

hlasovali

jichžto

národ

mysli. a

V evropských

vláda

a

nebo

společnosti

tento

státech

boj

téměř

velké

alespoň

materiálem,

občané

vlastním

(Sládek 1914: 37).

ójmu~

V Americe proniká zásada svrchovanosti všemi všechny

do poslední

však vždy

s kterým

proti

vlády

bojují

sobě

v

končí

Zatímco v

většiny.

ovládá

zřízeními,

neprospěch

Evropě

jsou

nakládají,

libovolně

v Americe je lid a vláda zajedno. ",Vládní moc nabývá své síly toliko

ze

souhlasu

jest

ovládaných/

psáno

v prohlášení

neodvislosti. A ,my, národ Spojených obcí/ aneb ,my národ toho a

toho

státu

stanovíme

takto/

óstavní listina amerických

Ústava

Spojených

státó

plodem

této

národa zde splynul v jedno. V Americe je činnosti

prospěch

kdo stát

těch,

v platnost individualitu

Opět

je

oproti

neplatilo

pro

Toto před

vóle,

pojem

státu

a

óčelem

veškeré státní

Americká óstava uvedla

V Americe vládne demokracie.

dodat,

nezbytné

všechny.

abolicionistó na óstavu

tvoří.

člověka.

Sládkovi

každá

začíná

(Sládek 1914: 38).

státó~

je

slovy

těmi

že

poslední

stalo

jedním

občanskou

válkou,

se

z

tvrzení

terčó

ótokó

jichž si však

Sládek nevšímá.

Domnívám se, pro

dobového

přehledné,

že

Sládkova

čtenáře

rané

studie o

obrovskou

politologické

funkce je informativní i

americké

hodnotu.

zpracování

óstavě

Jedná daného

se

mohla mít o

tématu.

a

pověsti

činóm

Jeho

přesvědčovací.

"Rozsáhlá studie První století severoamerické republiky k zakladatelským

velmi

české

severoamerických

anglistiky

Indiánó~

21

stejně

patří

jako Báj es loví

(Menclová 1998).

Pojednáni

"Prvni

uveřejněno

jako

v

Osvětě

roku

stoleti

jakési

187 6.

severoamerické

shrnuti

Tato

poznáni

studie

má

vyhraněná

v soudech.

vyprávěni

i prvky básnického jazyka.

Sládek

se

zmiňuje

zde

amerických

jsou

volnosti

o

stále

tom,

lidu.

nechtěj

kdo

podmiňuj

ži vata,

společnosti,

kraj ich

přemnohý

vystěhovalcům

řiká,

"vystupujeť

a

také a

volnost čini

Američané

sice

společnosti

se

milou"

opět

obráží.

Práce jest tam nezbytným

volnost

jeho

odměnou"

ši

propracovanou na

chyby Anglie

a

států

Spojených

svobodě

o

a

pracovní mnoho

zabezpečeni

o

jednotlivce

a

přelidněných

v

úmoru

a

naděje

bez

k dilu

vývoje

vztahuje základě

na

tom

(Sládek 1914: 109).

důraz

více než určením

110)

Francie,

na

jednotlivce:

popředi

jednotlivec

jinde v jednotlivci

každého jednotlivce a Podpírá svá tvrzení

například

argumentaci,

rysy epického

než

ruku

velký

(Sládek 1914:

je

vývoj

do

dalšiho

kladou

a

"boj

tam vice než kdekoliv jinde do

život celé

poukazuje

krutěj

lině

jen

úvahy

kde lze nalézt i

k dilu:

a

prvky

implicitně

duševni

přemnohý

vlast novou

že

i

pracnější

kde

úspěchem

ji stá

Sládek

tělesný

iciho

jest tam

ale

ruku

ni

hovoři

Srovnává

přiložit

evropských,

pracuje, Práce

i

o

syntax,

opět

nasazení Američanů a situaci v Čechách, těch,

soudů

dějiny

že

aktuální,

amerického

silné

bylo

a

Ameriky

složitější

Obsahuje

republiky"

případě

v posledním co

se

týče

svobody pro

všechny.

Dále

se

mnoho

Sládek

věcí,

Překvapivě

opět

blahobytu, i

Po

úvodu

z velkých

l

zamýšlí

nad

tim,

povrchně,

když uvádí,

že

Američané

a

že

že v Americe

je

se

z aj ímaj i

vzdělání.

podporují rovnoměrné

o

rozvrstvení

když dále ve studii tento názor reviduje.

se témat

věnuje

historickému

studie.

Čerpá

přehledu,

z článků

22

což

uveřejněných

je

jedno

v letech

1874 děj

1876

Harper/s

v

států.

in Spojených

Monthly-Magazine

Označuje

amerických za nej znamení těj ší založení

bylo

"Zrušení

podle

kast

a

prohlášení

každému

Sládek

proto

prvotní

má

byli

zvrhlý

lid,

mnohými

avšak

či

Básník se

ale

původu,

že

pojednává

o

byl

Virginie

co

se

vnějším

tu

v

považováni

za

že

však

v nich

je byly

ještě

Jihem

a

všeho,

co

(Sládek

Anglií

kritizuje: v Americe

" bylo

119

a

svou

v

očích

dobrého.

120).

zdáním však:

vyhnaly z Evropy, půdy.

zlořády,

kteréž byly osadníky novoanglické

zahnízdily se ve Virginii a bujely tu silou nové

Náboženská snášenlivost byla neznáma,

nenalezla

vláda

církevní

tak

světská

vláda virginská. V

nucené

navštěvování

nevědomosti

škol,

ochotné

aspoň

pomocnice,

a nikde

ústavě,

j akouž

byla

jí

kdy Connecticut zákonem rozkázal

době,

udržovala

zákonem schvalované.

23

Virginie

pracující

(Sládek 1914: 120)

či

Dále

zřízení.

Novou

1914:

jazyka

týče

politického

týče

čele"

Všechen útisk a všechny

v

že

věděli,

obcí, nejen co se

mezi

zástupcem

stála

Uvádí,

samosprávě.

území

části

specifičnosti

Indiánů.

rozdílech

jih

o

autoritami

filozofové

mnohé

obcí

"Spojených

se

Zmiňuje

specifickou demokratickou optikou Jih ciziny

uznávání

celého amerického lidu,

vůle

o americké

různorodosti

také

rovné

sobě

především

a

toto

církve od státu a

oddělení

evropskými

někteří

v moci

věnuje

za

in,

lidstva.

dějinách

založení

trvání.

společnosti,

Připouští,

neosídleny,

že

vyjádřením

dlouhé

zámořské

Američané

síla.

tak

lidí

svědomí

názor,

vyjadřuje

v

děj

států

(Sládek 1914: 115)

severoamerických" bylo a

úplné

Spojených

novověkých

krokem

všech

volnosti

svrchovanosti národa"

založení

událost

ohromným

něj

prohlášení lidské rovnosti, ponechání

pak

z Laboulayových '

a

třídy

Pod

Co

se

tý6e

podnikavý,

odboje,

svobodný národ,

se smýšlením i

Anglii

"povstal

jenž by se byl nerozpakoval

6inem celému

republikanismu"

v Nové

obzvlášť

světu.

(Sládek 1914:

122).

demokratické než Nová Anglie,

bylo

Toť

smělý, opříti

jádro amerického kolonie byly

Střední

obyvatelstvo holandského

méně

původu

však uchovávalo svobodu.

Celkově

se osadníci nej

Jihu rozkvétalo

Indigo, k jižnímu

melasa,

bohatství;

nejprvnějším

dehet však

předmětem

se

domoci sama

Příroda

rozkvětu

bylo

bázní,

aby

vláda. se

se

věnuje

obchodu,

Básník dále pojednává o

americké zůstane

v písemnictví

"Amerika

neměla

vlast

důležitým

vůbec"

značně

času

stala

pěstována

Americkému rolnictví

~

obtíží

přemáháním

nedokonalé,

nesmírných.

roty

indiánské

Ale více než pustina se

mnohdy podnebí tížila práci

anglické

osady

také

zákonodárství

neodtrhly;

obchodu

průmysl

důležitosti

"Jasnost,

právnictví navždy

které na

proto

ovládáno všemožně

(Sládek 1914: 124)

omezovala nejen obchod, ale i

amerických osad.

doma.

nepřátelské

... Celé

během

se

také

amerického obchodu,

již kraje.

zámořské

jejich pokroku.

bráněno

Sládek

anglická

rolnictvím,

přičiňovaly

která

nástroje

zúrodněné

svými obyvateli a více než osadníků

smůla

bavlna,

odbojná,

nejednou poplenily

a

spotřebována

svého

byla

zabývali

anglického i

jen v malém množství a bylo

i

rychleji než na Severu.

ještě

cukr,

6astěj

přesnost

svou

Anglie

amerických osad.

kněze

a právníka v rámci

a ostrost,

proti

pomníkem

s otroky.

s jakou hájilo

anglickým

nejen

sofismatům,

v právnictví,

ale

(Sládek 1914: 127).

Shakespearů

ani Mil tonů,

ale americký lid byl

v ideálech Shakespearových a Miltonových lépe vychován než sám národ anglický" s jakou v novém

(Sládek 1914: světě

též o rovnost duševní"

127).

"S tou samou usilovností,

toužili po rovnosti politické, pracovali (Sládek 1914: 128).

24

Řeč

je o

a o prvotním politickém

ústavě

Pojednává americkou

se

tu také

o

samosprávou

svobodnou vládu,

konfliktech mezi osady

("měly

která

v koloniích.

zřízení

anglickou

již

od

korunou a

samého

počátku

všechny anglické útisky zachovala

přese

v obyvatelstvu ducha samosprávy" Sládek 1914: 131. Období 4.7. 17 7 6 -

17 8 9

mužným".

"věkem

Další témata

a vyšší

vzdělání.

Sládek

popisuje

národní

obchod a také exaktní že

v roce

1790

existovalo

pro

představují

jen

zemi

hospodářství,

vědy,

zemědělství,

žilo

a

na

většinou

než

8000

průmysl,

umění.

literaturu a výtvarné

s více

měst

"mladostí"

v této studii jsou tisk

zmiňovaná

obyvatelstvo šest

rozhraní mezi

Říká,

venkově

obyvateli,

a

v roce

1830 jich bylo 26 a v roce 1870 již 200.

Věnuje

vinné Celkově

se

také

révě

a

jednotlivým ovoci.

se jedná

o

plodinám

Dále

poměrně

uvádíme pouze v nárysech,

informuje

tabáku, o

nerostném

podrobnou studii, se

neboť

obilí,

poněkud

rýži,

bohatství.

jejíž obsah však

odchyluje od tématu

této práce.

Autor,

postupující

zajímavou myšlenku:

v úvaze

k soudobému

stavu

v každé

zprávy"

Píše,

obci,

vydělávají

Americký

praktikami, lidi

předkům

velké

o

níž

stejněji

rozděleno

určité

máme

dějepisné

(Sládek 1914: 146).

že ženy

dětí.

nebo

jiné

uvádí

"v prvních letech republiky bylo souhrnné

národní bohatství jen malé, však bezpochyby než

země,

obchod

méně

se

avšak

vnitřní

vzájemně

sobě

našim

ani

než muži.

světem

obchod sloužící

nezdálo"

je

Komentuje také práci poznamenán

kvete:

"Zde

v takové

(Sládek

rozvíjí paralelu s techami v Rakousko-Uhersku: mezi sebou a

jinými národy

nevystavěli

25

skoro

viděti

míře,

1914:

anglickými

150) .

obchod jaké

o

A

se

Sládek

"Kdybychom byli nepřestupnou

zeď

celní,

telegrafovali

dostávali s

bychom

lacino

se Sládek

části

sledujíce vidíme,

vývoj

pořádek,

společnost

v

pravdě

jiné

potřeby

kupujeme

vychovávání

nyní

v Spojených

s jeho

kde

nevědomá

vzdělaná

celkovým

a

jen

školství

vzdělání

ovládána sobě

čemu

uvědomělá

hrubou

zastává

silou;

(Sládek 1914: 152).

společnosti

individuální názor,

a

že

je ve

občanskou

lidé

propracované,

obzvlášť

že r.

vzdělávání

měli

v Nové v 17.

1850 bylo v New Yorku rozhodnuto Dále se

dětí.

věnuje

úrovni školství

rozdílu mezi Severem a Jihem. Říká,

nastal

občanské

na

soukromá,

než Evropané.

v jednotlivých státech, válce

k

obcích

jí i každého jednotlivce

účelu

vládne sama

Sládek

Autor uvádí informaci, o všeobecném

vše,

vůbec

jest

důrazem

studii.

bylo

století lepší

blahobyt a

teoretické vymezení kvalitní

přejaté

svobodu v této

"po

o

vzdělání:

pracuje jakožto k

společnost

Anglii,

věnuje

umění,

Společnost

shodě

také

které

věci,

všeobecného

hodnému.

Sládkem

odjinud

jak s nimi rukou v ruce šly svoboda politická i

mravnost, lidská

nám

(Sládek 1914: 151 - 152)

obětmi"

V další

by

uvedena ve všechny státy,

obrat;

soustava

avšak bývalí

obecných jí

otrokáři

že

škol

nepřej

ou"

(Sládek 1914: 155).

Uvádí

tezi,

že

američtí

studenti

jsou

výrazní,

samostatně

myslící jedinci. Sládek je nadšen:

Do

americké

dokonalého svěží

přestěhoval

školy v

vzduch,

sobě

má;

ony

jsou

tak

k vlasti, lidstva.

život

pěstuje

povaha

se

a

poctivá,

se

štěpnicemi,

v nichž pracuje vlídná,

do nichž nikdy nezavane morové jedině

se

povětří

udržuje

(Sládek 1914: 158 - 159)

26

co

v nichž

krásného vane

a

volný,

laskavá ruka zahradníkova a kancelářských

v srdci

soucítění

vším,

se

národa

vším,

co

síní .... tak a horoucí bije

láska

tepnami

Další

studie

část

Sládek

časopisech.

mu

přikládá

možnosti

věnuje

velkou

tisku

pojednává

amerických

o

americkému tisku

značnou

Je

že

důležitost.

zjevné,

institucionalizaci

při

novinách

pozornost a

vnímá

národa

úkol

jako

velká kapitola studie nese název Literatura,

Oddělená

a

i

státu. umění

literatury vzhledem ke

a

věda.

Sládek obdivuje

země.

Nejprve uvádí Jonathana Edwardse a Benjamina Franklina,

vyspělost

jejichž myšlenkami se prý americký národ

Dále

jména:

zmiňuje

Madison,

Jay.

",Prohlášení

jiných

kromě

v

zůstanou

spisů,

1810

v tomto

161) byli

období

Adams,

práv a

listů

a

Sděluje

naprosto

Jefferson,

neodvislosti'

jsou

mistrovské

práce

navždy

že nejlepší

státníci,

buď

Hamilton,

státnické

a

nám,

dodnes.

, Prohlášení

statí

právnické

literatuře

(Sládek 1914: 1776

Washington,

řídí

stáří

nebo

vzorem"

spisovatelé let

teologové.

Poezie

Dalším

prózou.

překonána

a

byla

uvedeným

autorem je Thomas Paine.

"Doba

ležící

historii zůstati

mezi

lety

nazývaná bez

1840

1810

dobou

oživení

na

Ameriku",

účinku

a

v anglické

písemnictví

pěkného

což

literární nemohla

reprezentuje

například

William Cullen Bryant (Sládek 1914: 162)

V Novém Yorku byla trochu

nadlidská;

v Nové

největším

vzdorovali

a

mladý muž,

který

produmal

nálada

mnoho

a

skončil času

nad

literární Anglii

čistě

báli

lidská, ďábla,

se

nejoriginálnějším

své školské

Novoyorští

ďáblovzdorcem

vzdělání

staroholandskými

v Nové Anglii

byl

mu tu

v šestnácti letech,

pověstmi,

četl

mnoho,

studoval málo a posuzoval a rozesmával s bystrostí obdivuhodnou -

Washington Irving.

Sládek

dále

Halleckovi, bavili

píše Jamesi

svět,

filosofický,

(Sládek 1914: 164)

o

Jamesi

K.

veden ve

Fenimooru

Pauldingovi. v Nové

kterém

"Mezi

Anglii

nejvíce

27

Cooperovi, tím,

tuhý

vynikli

boj

co

Fitz-Greenu Novoyorští nábožensko-

Channing,

Bort in,

Deset, toho

Waldo jeví

Emerson,

se

i

Stuart,

v novoanglické

Bryanta

jsou

Howeová"

(Sládek 1914: 166)

"Longfellow věnovali

Longfellow,

jest

jejími

literatuře

jsouce

nejlépe a nejtrvaleji slouží své vlasti" je

Zmíněn

John

Greenleaf

Lowell

lidí

Whi ttier,

obratu

zástupci

Holme,

z vzácných

život

Účinek

j. v.

poesii;

Whittier,

jedním

svůj

celý

Parker a

kromě

a

paní

v Americe,

kteří

přesvědčeni,

že tak

(Sládek 1914: píšící

167) .

verše

proti

otroctví.

Podle Sládka lze buď

formu,

překladu

nebo obsah.

překladatele

Sládek

při

svou

Dále Sládek uvádí Bayarda Tailora jako

dějepisnou

(Jared

států

Sparks),

důležité

pro

Bancroftovi a Richardu Hildrethovi. Následují

autoři

odborných

H.

Adamsů

prací

Hamil tona.

prameny

o Georgi

William

a

jako

historiky

hovoří

dějepisných

spisy

uvádí

sečtělost

Dále

dějiny

uvádí

Edgara Allana Poea zachovat

Goethova Fausta.

dokazuje

Spojených

děl

John G.

Prescott

a

Palfrey a

John

Lothrop

Francis Motley.

Parkman,

dále jméno

Zmiňuje

literárního historika George Ticknora.

Henryho

O.

Thoreaua

mezi

řadí

pozornost "i svým duchem i svými

předcházejících

"Od všech

spisovatele, výstřednostmi".

liší se velice Wal t

vrazil do literatury "s barbarským od

zlomyslných tonu

původního vřesku'"

anglických v americké

poutají

kteří

a považován jest

skřekem"

za

kritiků literatuře:

který

Whi tman,

otce

jediného

,indiánského

prý

válečného

(Sládek 1914: 175)

Kr i ti zuje přesvědčen,

Marka že

Twaina u

českých

a

jeho čtenářů

28

oblibu by

tak

u

Američanů.

oblíbený

Je

nebyl.

Považuje

i

Warda

Petrolea

a

ostatní

humoristy V.

Georgie

Nasbyho

za

H.

Derby ho,

nestravitelné

Art emu se české

pro

publikum.

Naopak vyzdvihuje humoru

a

Dudlej

Warner.

humanismu:

básně

jeho

spisovatele,

nečekané

Bret

jejichž díla

Harte,

Vysoce hodnotí

(soulad

obsahu

William

nikterak

ačkoliv

jest Nathaniel Hawthorne.

nejtěsnější.

Mezi

pravé drahokamy.

Aldriche.

Vyzdvihuje

(uhlazený

jako

by

bylo

sloh,

zahalují

vůli:

dvakráte

vedlejším

čekají ť

za

ústrojím,

do

i

hříchu

jest

nimi

tak

v radosti

bez

valného

nedospěly

závěr

odhaluje

ctnosti,

To

zděsí.

a

v pozadí

i

nalézáme

a zdá se, průzračně

zdánlivě

síly

a

svou

zákony,

Hawthornovo jest

zápasy

příčinou,

se

jen

Líčení

utrpení,

lidského

že

se ho

že

spisy

čtenář

srdce skoro

Hawthorneovy

(Sládek 1914: 178)

literatuře

o

kterého

duševní

nemilosrdně

pochyby

rozšíření.

pojednání

na místo co

děje

oduševněno

Postavy tyto mají

které vlekou je v ruce neúprosného osudu. pravdivé

1850 ukázal

vypravovanými"

jeho postav je

tělo

básníkovy vidiny.

vlastní

ve shrnování

zároveň

novelistů

Hawthorneových novel obmezuj e se namnoze na

Děj

jen

z amerických

Svým "Šarlatovým listem" r.

"Povídkami

boj psychologický. I samé

Na

Charles

prózu

l

nejoblíbenějším

se mistrem u vypravování a

v

Howells,

obraty) .

Největším

tak

jemného

O.

Thomase B.

s formou)

jsou plná

se

zamýšlí

nad

dílem

H.

Stoweové:

"Strýček

Tom" podryl v jisté k

nejvalněji

utvoření

strany

presidenta a

přivedl

jež

k osvobození

vytáhlo

spisovatelka zlořádem, činěno

celé

ne

výbuchy

jak

dobrovolníků

jižních

nejčistší

humánně

do

otroků.

mravního

otrokáři

černého

republikánské,

ale živým, dramatickým

po právu

dílo

tisíce

zákony

míře

volbě

Tohoto

náboženskou

účinku

nad

Zároveň

náladou.

přispěl

Lincolna

křižáckého

událostí,

tak otroku.

29

řad

ustrnutí

líčením

17 9)

k

otroctví,

za

vojska, dosáhla

zatracovaným

při

čemž

stejně

pak proniknuto (Sládek

1914:

B.

Dále

se

takový

Sládek rozvoj

jako

důvody.

náboženské

výtvarnému

věnuje

literatura.

akademie a o filadelfské v Americe Charles

doznalo Wilson

19.

malíře

Huntigton, které

Loring

Elliot.

evropské

předčilo

Inness,

Henry

Hubbard)

V

Inman,

také

(Durand, byl

sochařství

West

Copley,

Pak

zmiňuje

Page,

Daniel

Start)

se

i

rozvoje

Největšího

William

Rozvíjelo

bránily

děl

(Benjamin

Charles

malby

nezaznamenalo

newyorské Národní

akademii.

podobizen

Gilbert

století:

činnosti

o

umělecké

malování

Peale,

Vystavování

hovoří

Sládek

Toto

umění.

krajinářství,

Cole,

Huntington,

problém

opět

s nahými

postavami. Myslím si, velkou

že pro zájemce o historii

hodnotu,

i

když

je

jakož

tato podrobná studie

měla

inspirovaných Amerikou velmi subjektivní. je patrné, celý

Sládek

sám).

hlavně

její

věnoval

Esej

chápat

Whi tman)

literatuře"

je

dobově

Harte);

Sládek

zajímavá uznané

pro

jak

to

(Howells) literární

Zajímavé je Sládkovo výborné

proto "že

l

19.

hodnoty

textů

literatuře

posléze

literaturu

elegantní

humanismus v jejich

(tak

a jeho vysoké hodnocení jeho díla; ho

Z eseje o

že Sládek vysoce hodnotí Longfellowa,

život

Aldrich,

Sládkových

většina

l

učinil

století,

(Longfellow,

"Výstřednosti"

(Twain,

revolučnosti

porozumění

neumí

Hawthornovi

zajímavé je potom také,

že

nepřekládal.

Jako

překladatel

si Sládek moc netroufá na

tuto diplomovou práci signál, převádí

"formu

a

obsah"

Zajímavý je také výklad jeho

přečtení

k vnímání

i

černých

Sládka otroků

Poea -

je to pro

aby si dále všímala,

jak Sládek

v básních, Strýčka

které

Toma od H. B.

(jako miliony jako lidí.

30

si

jiných)

opravdu

vybírá.

Stowe. Možná,

že

tehdy posunulo

III.2 Sládek a Lumír

Sládek strávil 18 68

do

letech

v Americe necelé dva roku

června

a

cestovatele Výrazným

Pobyt

ve

začal

a

od

americká

významně

ovlivnila v jeho dalším promítla

se

července

svých

získaná

způsobem

kulturně

18 7 O.

roky -

třiadvaceti

amerikanistická do

jeho

roku

zkušenost a

životě

práce

práci.

literární

a

organizační.

Začal

také

fotografovat

Není

příliš

známo,

této

a

že

se

zálibě

i

patřil

k

i

věnoval

později.

průkopníkům

umělecké

fotografie u nás.

V Americe v

zastával

nejrůznějším

Sládek a

prostředí

že mu reportáže psané pro

prérie, k tomu,

zcela jiný

prostě

aby

začal

Rakousko-Uherskem. názory a nabyl

zdejšími

se

tuto

vidět

moderní

prohlubovaly

odhodlanosti bojovat

za

se

poměry

Nej prve se domníval,

než byl náš.

svět,

pohyboval

noviny uhradí pobyt,

který mohl

srovnávat Tím

se

ale brzy

manuálně.

Musel tedy pracovat

básníkem,

českým

se

kulturními.

české

nevystačí.

zjistil, že s tím

Byl prvním

seznámil

politickými i

hospodářskými,

profese,

nejrůznější

oceán,

pralesy,

To vše

přispělo

zemi

se

jeho

zaostalým

demokratické

společenský

pokrok ve

své rodné zeml.

Pobyt

v Americe

osobnosti -

byl

představoval

svobody vzbuzovala Tyto

naděje

příspěvcích

z až

důležitý

velmi

únik z domácích tíživých

naděje

dnešního "naivně"

formování

pro

vkládané do domácího hlediska např.

prezidenta" z knihy Má Amerika.

31

někdy

článek

jeho

poměrů,

země

českého

vývoje.

vyznívají

v jeho

"Volba

amerického

Pobyt v Americe ho také ovlivnil

jazykově.

celkově

znalostí

posilněn

literatur.

a

obohacen

možná

fejetonů

i

přednášel

později

i

pražské

jako

orientoval po staly

českému

1873

časopisu

se

Na

Lumír,

stal ve

básnickou

Zeyerem

české

informací

kultury činnost

uspořádal

a

překladů

"z

cenné

cizích

Lumír.

Osvěty.

Působil

a

na

technice, fakultě

literaturu

Jeho

črty

a

se

fejetony

přibližujících

Sládek,

ale

anglickou lyriku v

čele

působil

1898.

Ameriku

světové

hodnoty

obnoveného jako

vedoucí časopisu

Kolem

s Jaroslavem Vrchlickým a

S lumírovským

světové

Spisy

přinášet

programem literatury

souvisí

poezie.

Sládek

básnické,

které

přidána

Dodatkem byla

sám roku

antologie básnických

luhů".

překládal

ruština,

Klášterského

angličtině l

z dalších

l

polština,

(podle vzpomínek Antonína k

Nerudou

1877

roku

dvousvazkové

maďarština,

při vedl

do

překladatele

Otto.

angličtiny

švédština,

až

roku

skupinu v

upravil

1907 vydal J.

od

(lumírovci).

Sládkova

nejen

života.

cyklus

časopis

filozofické

spoluvydavatelem

zůstal

soustředil

Sládek

na

anglo-americkou

kterém

Tím

Kromě

akademii

angličtiny

zdrojem

redaktor.

do

i

Sládkův

Jana

publiku.

V roce

Juliem

převzal

Obchodní

celý zbytek svého

významným

vycházet

dlouhé studie do

na

lektor

univerzity.

začal

a

získal práci fejetonů

v sousedství

později

a psal i

angličtiny

jako profesor

kde

přání,

jeho

z Ameriky. Od Nerudy

O Americe

se

na

listech,

jazyků

nových

Po svém návratu z Ameriky v roce 1870

redaktora v Národních Nerudy,

Do Prahy se vrátil

Zeyer

i a

k

jazyků

španělština)

1934:

281-298,

anglo-americké

postupně

i

(dánština, .

Zdá se kterého

poezii) ,

Vrchlický

že

hodnotili

kontextu evropských literatur jako nejvyšší

básnickou hodnotu.

32

Nejvíce

z anglo-americké

překládal

autory

uváděné

Longfellow, Taylor

Francis

patří:

Thomas

Coleridge,

Bailey

anglických a amerických 19.

přelomu umění

a

2 O.

různí

vyzváni

Gordon

básníků

na

povědomí

různé

Robert

a

Wordsworth Samuel

Burns

a

již

dalších

básně

Je známé,

že na

Sládek v Akademii

odřekli

všichni však

ranější

americké

Tennyson,

jím

věd

díla Williama Shakespeara.

překlad

Sládkovy

Alfred

jednotlivé

inicioval

překladatelé,

Henry

a také prózu.

se tedy tomuto úkolu nadále cele soustředím

i

Mezi

Harte,

Byron,

překládal

století

nový kolektivní

Bret

Aldrich,

George

Edgar Allan Poe;

zmíněný

literatury.

Byli

a Sládek sám

Ve své práci se však

věnoval.

překlady,

kterými

tvůrce

anglické

a

uváděl

v Lumíru,

do

tedy

v období po návratu z Ameriky.

Sládkovy

První Francise v roce

Breta

1873,

stranách

Harta

v 1.

10-12

stranách 4 5-4 7

povídek

překlady

byly

v

amerického

časopisu

Lumír

obnoveného

ročníku

"Vyvrženci

publikovány V

časopisu.

Poker-Flatští",

"Zdar tábora Řvavých " 1 ,

92-94 "Idyla z Cerveného údolí" a v

spisovatele

v

v čísle

čísle

8

1 na

čísle

čísle

již

4

na

na stranách

12 na stranách 140-

143 "Miggles".

Další

Hartovy

publikovány stranách

povídky

bez

34 9-3 51

byly

uvedení

v tomto

jména

"Tenneseeův

ročníku

překladatele

444-446 "Dobrodružství pátera Vincencia",

"Mliss",

s

dokončením

v

čísle

čísle

50

na

v

čísle

soudruh",

529-531 "Kam až voda vystoupila",

časopisu

čísle

čísle

37

na

Lumír

29

na

stranách

44 na stranách

47 na stranách 566-567 stranách

602-603,

a

Redakce časopisu Lumír opatřila tuto povídku následující poznámkou: "Obraz tento jest první číslo z Harteových "Povídek o Argonautech", do kterých náleží co číslo druhé noveletka "Vyvrženci Poker-Flatští" (Viz 1. č. "Lumíra"). Původní titul jest: "The Luck of Roaring Camp" - "Štěstí, zdar Řvavého Táboru". Obyvateli osady té jsou zlato kopci a jeden z nich "filosofický Oakhurst", meškal tu před ukončením své pozemské pouti u "Poker- Fl a tu." - První povídka Harteova, kterou jsme sdělili, líbila se zvláštní romantikou tak všeobecně, že jsme byli z mnoha stran vyzváni k sdělení povídek dalších. Znenáhla budem tedy pokračovat."

33

v

52

čísle

na

624-627

stranách

přišel

"Jak

Ježíšek

do

Simpson's Baru".

Sládek,

zjevně

který si Harta

překladatelem.

v roce 1873 v

času

toho

označil

Harta čísle

oblíbil, již

straně

1 na

českým

jeho prvním

ročníku

v 1.

časopisu

Lumír

10 za:

nejvýtečnějšího

nejoriginálnějšího

byl

amerického

novelistu

a

básníka.

Dále ho Sládek hodnotil takto:

Jeho hluboký názor do pravdy života a přesný,

skrz

co

nej nelíčeněj šího látku

svou

uznání

nejvíce

pustě,

v pralese

novell

je

hříchy,

možná

života

Tento

uznávaný

posléze

l

především

básník

americký svými

povídky

poutavost prvními

drsný

život

byly

slávu

mu

však

amerického

učinily

prvního

přinesla

Hartovy povídky,

průkopníka

které

založeny na událostech,

učitele

Sládek

je

na

jeho

cnostmi

i

řekli

Hartovo.

povídkář,

a

se proslavil povídkami,

Divokého

západu.

ve Pro

charakteristická jazyk.

a

parodie

až

povídka,

zachycující

povídkáře

amerického humoristu a

všemi

umění

barvitý

sbírka

bezprostředností

Povídky z autora

části

v Anglii,

charakteru

básnická

civilisace

sentimentálními

zkratka,

l

a

mu beře

Harte

žurnalista

Německu

v

skrz na

ostrým perem,

největší

prozaik,

dobrodružného

pracemi

realistickou

Americe,

konzul

vyprávění

literaturu,

a

Bret

velké

se

dějiště

jest

melodramaticky

kterých popisuje tyto

a popis

povahy

a

získaly

pionéřů

Dějištěm

lidské

kresliče,

bychom tužkou mistrného

Dickensa.

dolech.

Líčení

vypravování událostí

psaní,

amerických

v zlatých

Kalifornie.

spůsob

krátký

samého mistra

ze

i

lidského srdce,

Hartovými současnou

na

s humorem

a

zlatokopů.

život

tohoto literárního žánru v

amerického

západu,

velkého

Marka Twaina.

často

které se

34

překládal,

skutečně

staly,

jsou

převážně

jeho postavy

mají

zpravidla

zlatokopeckého

své kraje

mezi

předlohy

v

obyvateli

Sierry Nevady.

podhůří

někdejšího

Harte

dokonale

poznal jeho obyvatele a odpozoroval jejich psychologii, dobrodruhy,

ožraly,

falešné

a prostitutky,

hráče

objevují v jeho povídkách.

Do americké

vstoupily

prostitutky

jiné

pobuřující

byl i

a

drsný jazyk,

viděl

se pak

kteří

literatury tak poprvé

"nízké"

postavy.

A

stejně

kterým tyto postavy v Hartových

povídkách žertovaly a nadávaly.

Breta Harta lze vnímat jako autora, žánr

americké

prvotně

filmu.

Základy

století (také,

žánru i

jenž inspiroval western -

populární vznikaly

dobrodružné

zhruba

když jinak než Harte,

literatury

v první

čtvrtině

je pokládal

a 19.

James

např.

Fenimore Cooper) .

Hartovi

byl

svým

Twain,

neboť

víme,

Sládek

literatury,

způsobem

pracoval

s

stal

akcentujícím hlavní

kriticko-realistický

regionalismem.

nedocenil,

ale

blízko

vycházel působivým

se

celospolečenské

Twain,

z

kterého,

americké

vypravěčem

problémy

Mark jak

regionální Američanech,

o

(rasovou otázku,

násilí atd.).

V prvním s

některými

čísle

Allana

19

časopisu

básněmi

Číňan"

pohan v

ročníku

a

"V

na

Poe

v

čísle

Kromě

v 1.

šachtě"

straně

228.

"Leonora"

srdcem jest loutna,

Harta

Breta

a

v

ve

Také

Sládkově

17 na

čísle

také

překladu

straně

nacházíme

"Israfel"

seznámit

můžeme

pár

("Anděl

"Ten

203 a

"Osud"

básní

Edgara jehož

Israfel,

má nejsladší hlas ze všech božích

tvorů")

28 na stranách 339-340.

Sládkovy vlastní ročníku

časopisu

básnické a rovněž

Wadswortha Longfellowa "Sen Výběr

se

Lumír

této

básně

prozaické

Sládkův

otrokův"

v

překlad

čísle

je do jisté míry signálem,

35

tvorby nalezneme básně

26 na

Henryho

straně

že Sládek si

316. přece

V

ne lidský

asi

jen

této

překladu

útisk

básně

černochů

nicméně

otroků

přijal

řešení,

uvědomoval.

které

nabízí

čísle

28

Longfellow: A necítil

dozorcův

bič

ni slunce v zenitu, jej smrt unesla v jinou

říš

a mrtev leží tu jak sešlá

kterou duch

otěž,

odhodlil rozbitu.

Ve

svém

fejetonu

John

"Strýček

stranách 338-339 popisuje Sládek Číňané

dostali první

k tomuto etniku, nebyl

zamýšlí

nad

docházelo mezi dělnickou

informace

tento

"strýček

vídáme

čínský

doložit,

plebejské,

k

skřínkách

jahodového čaj,

že

zvete

zbytečný,

ke

kterým

v té

pracovním Sládek

čas

době

trhu. od

napůl

Některé

svého

pří tele

posměšně,

napůl

pobýval v San Francisku.

jej

jak jest

ziskulačnějších

již

které

mnou

chcete, jako

kdož si

ničím

ze jest

země kupců

kolikrát

nám

představují

těchto

jedna

tím

dělník,

špinavé

v Číně

na

miliony,

mandarínům

to

"kůl i",

ze

také

spánek s

více,

a

očí,

proto čím

co

dovoluji

bublinka

nepřispívající

a

z Anglie

romantiků

jen

a

převařeného

posílají

popisovaný

jinde

zaplašující

země

se

listí,

Číňan

jest

příšera

vystěhovati

ví

ale k upokojení mysli

jichž

rozkvětu

ty,

překvapuje

bůh

pěny

lid

hltající a ponoukána

ochotnějších,

tohoto živého zboží v této zemi samé ....

36

se

pracovní silou a místní

nazývanými

delší

Sládek

černochům.

tenzemi,

čerpal

Číňany,

John",

k

jako mandarína neb blahobytem sálajícího bohatce, na

připraveného

otrok,

vztahu

americkém

že tento obraz velice

tohoto Asiata

si

že jeho vztah

uvádí:

např.

pravý

je evidentní,

čínskou

fejeton

nenávistně

jejž

levnou

na

třídou

který mezi

Možná,

jeho

sociálními

Rosického,

Sládek

od

příliš

pro

jak se do Ameriky

podrobně,

a

na

se kterým se seznámil v Chicagu a St. Louis,

odlišný

příliš

rovněž

za prací,

v

v Americe"

John

Strýček

hrozivou

do

116-118

Silvestr" čísle

v

"Babička

že

již

nelze

dále

na

za

tak

pracovat

v roce

tvorby

1874 dvě

červenci

1874

kromě

vlastní

Hartovy

povídky

v

napsanou

414-415

a

10

čísle

povídku

její

na

"Mimí

pokračování

publikoval

ročníku

čísle

"Dva

straně

2 na

básně

22 a ze své vlastní

( "Nezaručená

Dismasové"

Hartovy

překlad

legenda

z cest")

2 na stranách 23-24 - o ztroskotání nákladního parníku při

do Texasu v Mexickém zálivu -

cestě

obrázek "Jaru

Wisconsinu

směrem

illinoiské

prérie

Missouri.

v

vstříc"

stranách 115-116. V

Sládek

něm

na

jih k Chicagu a odtud k jihozápadu

popis

do

Ale to nám se podívat

na

Letnou

samá

skalami

jenže

mohutnější

té stráni a křížem

tu

to mám.

teď

břehu

stráň,

zde. A když půl

a nemohu si

hodiny,

loď

co

ten

Praho,

přistála,

směl

ku

rtům

vysvětlit,

činí

proč

přitiskl

37

ty

zlatá Praho!

čárovný

záhyb

táhlo mne to

jsem tu být,

a každý kámen byl mi tu jako

pak

Řeka

mi

Jděte

Vl ta vy a máte Natches. samý

přítelem.

první

vonné

po

jsem ji

bože,

jarní

Ta

řeky,

vzhůru

sběhal

Můj

přes

parníkem do scenérií

přírodních

krásné jako v máji.

předu

z pravého

prokvétající

za

a

Znáte Chateaubriandovu Attalu? Zde byla.

cizí. Však

přece

Louis

domově:

odpůldne

tu velkou okliku. Dívám se ku prudčeji.

St.

nádherných

Blížili jsem se k Natches;

tak srdce bije

10 na

svou cestu z Racine ve

vylíčil

k Mississippi

Lyrický

a cestopisný

9 na stranách 102-103 a

čísle

spojen se vzpomínkami a touhou po

jsem

nenalézaje

výživě nestačila.

by ani k

stranách

čím

zaměstnání

Sandybarská"

Tenterdenova" v

"Dismas"

kříž

mu

skutečně

nenávisti,

zjevněji,

"Iliáda 3 4 na

v tomto

tvorby povídku čísle

větší

vyhledávat si,

třídu

43 na stranách 520-522.

Sládek dále

v

čím

povídkové

v

tím

přináší

Lumír

a

čísle

a

poněvadž

přeložené

stranách

hrne

stěžuje

a

dělnickou

předmětem

začíná

Číňan,

básnické

Sládkem

v

tam,

časopisu

americkou

proto

dělník

nízkou mzdu jako

ročník

pro

Kalifornie

Bílý

východě.

Sládkovy

a

práce

dostatečné

2.

tedy

příšerou

se

četněji

jest

což

fialky

je

prokvétající mezi

ročníku

3.

Sládkov~ch

Five

Na

lodi

býval

člověk

by snad

jediný

mému pohnutí.

rozuměl

Do

kamením.

byl

časopisu

v roce

1875

vlastních

kromě

básni zafazen jeho pfeklad Hartovy povídky "Blázen v

Forks-sk~"

22

na

stranách

267-268

ročníku

časopisu

publikovány

čísle

a

24

na

stranách 291-295.

V roce

1877

Sládkovy 202-207

v 5.

pfeklady

Hartov~ch

pohan"

"Wan Li,

"M~j

pfítel,

V 6.

ročníku

na

byly

v

v

18

čísle

čísle

na

13

na

stranách

stranách 280

283

běhoun".

Lumír byl v roce 1878

časopisu

536 pfeklad

straně

a

povídek

další

básně

"Malá

Bell"

otištěn

v

čísle

34

od Thomase

Baileyho

své

vlastní

Aldriche "z nové poesie severoamerické":

My

vlas z hedbáví,

rozčísli

my vpletli poupata,

růže

do hlavy -

sněžný

léta

běl

a ona byla samý

květ

...

-

a takto drobná, malá Bell náš opustila

Ve

stejném

bíl~

Sládek

ročníku

básnické tvorby, Vel k~,

svět!

car"

v

čísle

publikoval, straně

13 na

Henry

kterou

báseň,

W.

207 pfeklad

od amerického básníka Henry W.

Sládek pfeklad doplnil poznámkou: tuto

kromě

uvefej nil

Longfellow.

"K

v~li

v bfeznu

Podáváme

ji

básně

"Petr

Longfellowa.

zajímavosti podáváme

1.

věrně

r. l

americk~

poeta

s refrainem,

na

amerického republikána zajisté zvláštním": bílý car,

Báseň

baťuška,

vyznívá

Petru Velikému.

jako Ten

gosudar!

"bylina",

která

"povstane"

38

ze

vzdává

hold

svého hrobu,

ruskému

caru

aby osvobodil

křesťany

z nevolnictví

Sládkovy

snahy

propojovat

III.2.1 Spor Sládka s

konci

společnosti

v

české

a národní

větev

docházelo

uvádění

o

také

kdy proti

sporů,

to

a

příklad

redaktorskou

(vsuvka)

Došlo

literatuře.

Je

se slovanským.

svět

století

sporům

k vážným

literárních Lumír)

Osvětou

devatenáctého

sul tána.

překladatelskou

jemu známý anglo-americký

činností

Ke

tureckého

cizí,

literární

české

ne národní tvorby

k jednomu

z nejprudších

stály kosmopolitní

sobě

(časopis

v

Osvěta)

(časopis

domácí tvorby.

první skupiny stál Josef Václav Sládek a

V

čele

Jaroslav Vrchlický,

druhou skupinu vedla Eliška Krásnohorská a Ferdinand Schulz.

Tomuto

konfliktu

zvláštním byla

rysem

od

snaha

K prvním

redakce

hlavně

čerpali

jádře

publikovala

básnictví

literatura,

která

svém

domácí

eminentně

světové

národní

a

1877

básnických větší

činnost

lexikální

charakteristiky.

i

kterém

Na

Julius

každý

se mu

nedaří vá"

koncepce nerovnaj í

Obraz

uvádí:

"Každá

jest

vlastně

důležitosti, světový

básník byl Zároveň

barvitosti

časové

vytkla,

písní, jež vyluzuje

a

a

ostře

Vrchlického - vytýká mu nedostatek

Sládkovi

obrazů

a

článek

jest zrovna ideálním typem povahy svého národa."

původnosti,

Sládek.

Vrchlický

v roce ve

óeského,

nabyla

kritizuje básnickou

poezii

Roku 1877 se

Václav

Jaroslav

literaturu

českou

letech.

Josef

Předně,

ze západoevropských literatur.

Krásnohorská

nověj~ího

tehdejší

došlo v 70.

podíleli

Zeyer,

v

střetům

vývoj.

určitý

sebevědomé

Lumír

se

Eliška

po

časopisu

příspěvcích kteří

předcházel

charakterizujícím

počátku

literatuře.

ujal

však

že a

se prostým,

přirozený básníkův

39

"síla výrazu že

rázovité

a

a

"také pokusy

dojemným cit."

zvukům

trefnost poněkud

kratších

Mnohem když

se

prudčeji

mladá

almanach

obě

básnická

uvítal,

Na

umělecké.

na

namířena

generace

ovšem

to

a

redaktora

Sládek na konci roku 1878 ke v

v

čtenářům, něm

němž

V roce

1879 a

Krásnohorské

vydává a

Pokorný

humoristického to

napsal

časopisu

ostrou

satiru

Satirická

poměrů.

próza

z Grenvilla Murraye: cítil

nějakou

básníka, svazek

drobných

pěkná

naše

Vedle

Lumírovce a

Koleda

v

útočit

příloze

Sládek v reakci

prolhanost uvedena

kritizuje

Mythů.

na

Josef V.

literárních

českých

v Lumíru

na

jako

zpracování

který vyl,

kdekoli

"vyl na mladého plavovlasého

přetvářku,

poněvadž

Václav

provolání

Osvěty)

tajemný "žlutý pes",

lež nebo

který,

je

začal

časopise

na

byla

spisovatelů

aby se

Vrchlického

Paleček.

která

redakční

(přispěvatel

Schulze v

etické a

světové."

recenzi

Ferdinanda

Rudolf

také

Schulz

vzešla

Josef

Vlčka.

"Snaha naše jde k tomu,

Ferdinand

Lumírovce

básní,

svého listu a

směr

literatura povznesla na stanovisko

důvody

i

krátké

uveřejnil

vysvětluje

zastoupených:

svou

Václava

Vrchlický

Máj.

Krásnohorské

uvádějící

Vrchlický

v roce 1878,

střetly

almanach

Elišky

kritika,

reagoval

Osvětu

vydala

z pera

ostřejší

tentokrát mnohem

strany

nepřátelské

šlo to náhodou do noty

vlasteneckých

básní".

časové,

Došlo

vydal

k naprosté

roztržce mezi Pokorným a Sládkem.

V roce 1879 byl rok 1878;

uveřejněn

článek

stručný

podepsal

sice prof.

že své informace o

přiznal,

základě

rozhovorů

vládla

v

české

je

ostře

Píše

jakási

literatuře

Velmi

výlučnost.

současné

s Vrchlickým.

zde

Došlo tak k prvnímu tuhému boj i přednesla

téhož

roku

v

květnu

roku

uveřejnila

v

1879

včas".

40

Pinkas, české

se

něm,

v

národní

o Hálka. v

ale

české

za

později

se

literatuře

posuzována

řeč

Osvětě

literatury

přehled

že

psal na

donedávna

uzavřenost

Hálkova

a

činnost.

Eliška Krásnohorská

Umělecké

s nadpisem

"O

besedě,

Hálkovi

kterou slovo

Sládek reagoval

ostrým který

kritikářstvi",

jichž heslem

jest:

v Lumíru

článkem

žalobou

začiná

, já chci mi t

[narážka

na

Schul ze

v

tu

lámaly

Důrazně

lehkomyslnost." Krásnohorské.

Intenzita

se

zastává

se

vlastni 7.

počinaje

překlady

dům",

Orianě"

- uvádim

"Umirajici

střecha

vzduch

děti,

rozmar,

aby

zášť

proti

a

Elišce

např.

jeho

i

ročnikem

překladatelská

časopisu

čisle

ll na stranách 161-162

Alfreda

Tennysona:

labuť",

"Truchlozpěv"

óryvek z

"Láska

"Umirajici

básně

výrazně

Lumír

a

a

smrt",

"Ballada

o

labuť":

zimomřivá;

a po ní

chmurná, šedá, mživá, visel do kola.

těžký

V dál tekla

řeka

právě

v sebe snící

zmírající

labuť

zpívala Den

"Naše

byla travná, pustá, divá,

divoká, širá, jak

básni

pěti

"Pustý

Pláň

piše:

nevstupujtež

Vrchlického

tvorby

zvyšuje. V roce 1879 publikoval v své

Dále

nevstupuj

něho

se

špatně

ve frázi ,tak se psát

Osvětě]

něho

mužové,

ff ...

(konec vsuvky)

Sládkovy

aktivita

do

bičišťata,

kritiku:

jen svatý pokoj',

literatura jest nám svatý háj a do Sl

na

průchod

nasnidaji a dávaji svému rozmaru nesmi'

s názvem "Kritika a

bolestnou.

píseň

došel do pola.

Znavený vítr, spola spící Přes

třtinu

táhnul šelestnou.

V oddilu " z nové poesie severoamerické" to byl

překlad

"Metempsychosis"

v

od

stranách 135-136,

a

Thomase básně

Baileyho

"Gabriel"

"Lesni ženy" od Davida L. Proudfita v Ve

stejném

Harta jeji

ročniku

"Dědička pokračováni

lze

nalézt

Red-Dogská"

v

od J. čisle

Sládkův

čisle

na stranách 237-239

41

Aldriche

14

čisla

9

na

Bayarda Tailora a 27 na

překlad

na

čisle

básně

straně

povidky Breta

stranách 15.

424.

221-223

a

8.

ročník

časopisu

424

straně

Sládkovy

básní

překlady

a "Vlny v

"Věnování"

v roce

přináší

Lumír

a vlny

před

Henryho

"Z nové poesie anglické" pak v

překlad

básně

411

straně

"Dva

Sládkův

stíny",

"Imogena"

a

čísle

Thomase

"Osud",

27

čísle

W.

na

Longfellowa

20 na

kamejí".

"Skříňka

básní

překlad

v

se valí" z knihy "Ultima

zpět

Thule".

Austina Dobsona

1880

tj.

V

straně

čísle

Baileyho

v

rubrice

313

26 na

Aldriche "z

poesie

severoamerické".

Tento

ročník

přináší

povídkové tvorby

rovněž

povídek Sládkem

pět

V 9.

ročníku

kromě

svých vlastních básní

a

v

cvrček"

"Rizpah"

v

časopisu

13

čísle

v

oddílu

"Itylus" v

čísle

10.

a

4 95,

baladu Alfreda Tennysona

stranách

nové

"Anima

poesie

anceps"

251-253 a

199-200,

od

27

na

dále

básně

Algernona

"Euthanatos",

Charlese

o starém

překlad

básně

22 9

čísle

17 na stranách 267-270 v sedmi

čísle

Swinburna

věnováním:

překlad

básně

431

list"

Sabate

a

věnován".

čísle

Landora

zastoupena

částech

"Anglickému

R. Merfillovi jest tento slabý V

čísle

"Za

Sládkovými

básně

26

Sládkův

příteli

15

čtenář

nalezne na

Johna Keatse "Óda slavíku",

překlad

v

16 na stranách

Samuela Taylora Coleridge.

námořníku"

opatřil

dokonalé

straně

"Poslední Waltera

dramatický monolog

32 na stranách 497-498

anglické"

slovanského písemnictví panu W. straně

čísle

v roce 1882 v

přináší

Lumíra

"Básně

Sládek

překlad

publikoval

19 na stranách 293-294.

ročník

překlad

"z

Sládek

básní Johna Keatse "Koník

"Zoufání" stejnojmenného autora v a

1881

překlady

straně

na

přeložených.

v roce

Lumír

31 na

čísle

vlastní Sládkovy básnické a

kromě

na

dvacet překlady

Olivera straně

let". básní

Wendela

415

v

Holmese

překlad

Anglická "Stvoření

čísle

básně

poezie

je

člověka"

od Charlese Algernona Swinburna a "Stesk" od Ebenezera Elliota v

čísle

21

na

straně

334

a

básněmi

42

"Proud života"

od Artura

Hugha

Clougha

straně

335.

a

"Spole6ný

osud"

povídky

"Gentleman

Jamese

z aj i sté Sládek

Cti tele povídek Breta Harta jeho

od

z La

Portu"

Montgomeryho

potěšil

v 6ísle

překladem

na

27

na

stranách

426-428 a v 6ísle 28 na stranách 445-446. Harte v této povídce

vylífil

dějiny

západu.

Kdysi

to

bylo

ostatní civilizace.

výzkumnou 6etu, 1851,

pouze

Porte

malé

z amerického

údolí,

zcela

Divokého

odříznuté

Jejím jediným obyvatelem byl pan J. přivítal

který

z Kentucky,

osady La

rozkvětu

jež se

s cylindrem na

opravdové havanské

k

ve

své

boudě

prodrala

němu

z

doutníky

a

své

a

sněhovými

a v rukavicích,

hlavě

kůry

od

Trott

chrastí

závějemi

r.

a nabídnul jim dva

vizitky.

Odtud tedy

název

povídky.

Do

ro6níku

11.

básní

překlady

straně

na

175,

straně

6asopisu Mathewa

a

stati

řeckou

straně

roků

"Deset

1883

v roce

"Nesmrtelnost"

národní

překlad

Spens" v 6ísle 17 na

Ve

Arnolda

Johna Keatse "Óda na 251

Sládek

zařadil

v 6ísle

ll

své na

popelnici" v 6ísle 16

skotské balady

"Sir

Patrick

práce"

jako

vedoucí

264.

literární

Sládek

redaktor Lumíra bilancuje desetileté období od vydání prvního 6ísla 6asopisu Lumír

Janem Nerudou a

"vzkříseného

Hálkem". Jeho existenci

Vítězslavem

k "novému a mocnému

přirovnává

zřídlu,

které až do dneška zavlažuje luhy 6eské belletrie": České

luhy pokryly se náhle

rozmanitou, dobou mdloby

že

se

utěšeno

a

tísně,

chabou, vysílenou,

květem

na

ni

ano až

poli bylo jaro kvetoucí a vzduch i země

po dí vat.

dobou mnohého

podělující,

svěží,

a zelení tak

Jinak byla

pokoření

české

zotročilou,

země

pestrou a tato

síly,

doba dobou

- avšak na tomto

hlaholila písní a ta

česká

byla ve své duši krásná Nevíme,

zajisté nynější

činí

jakým tak

poli tik,

loktem podle pokud

měří

svého;

se

velikost

avšak

zabývá

43

se

lidu

zejtra jen

po

dnes,

každý

letech

upadne

politikou,

v úplné

zapomenutí, v

životě

neboť

lidu

českého

toho,

neuměl

aby pro pomník

zůstane

národ

svůj

vydobyl,

čeho

let jenom v

nynějších

a

životě

jeho kulturním.

12

Ročník

"Jitro"

čísle

v

Longfellowa překlad

33

v roce 1884

přináší

v

1

straně

na

čísle

16

na

15

stranách

524-527,

34

stranách 558-559 a 570-572. Sládek

přináší

v

1

čísle

překlad

a

"Na na

H. Tailora

básně

"Panenství"

250.

straně

oblíbeného Breta Harta

na

Sládek

Osamělé

stranách

Henry

W.

nabídnul

opět

hvězdě"

v

542-544

a

číslech

35

na

Upomínku ze svých amerických cest na

stranách

6-11

pod

názvem

"Na

dvorci v Texasu".

českém

V 13.

Sládkův

Sládek publikoval v

ročníku

z

překladu

"Apotheosa svaté Dorothey" od Edmunda W.

Gosse v

456 a "Lesní panna" od Johna Keatse v

straně

angličtiny

básně

čísle

2 9 na

9 na

čísle

straně

137.

Do 14.

ročníku

Ebenezera 287,

Elliota

"Na

"Sněhové

28

čísle

na

hrobě

Craddocka zařadit,

básníkově"

pápěrky"

překlady

jako

literatury.

Craddock

s životem na

tzv.

v

437-441

Hartovu v ní

2 na

a

29

18

straně

na

32

Američana

straně

na 28

a

H.W. 506.

straně

stranách

na

básní

překlady

čísle

v

čísle

povídky

"Na Bludných horách". podobně

čísle

"Vrak" v

stranách

nalezneme pak jeho

v roce 1886 své

zařadil

Alfreda Tennysona

Longfellowa V

Sládek

449-451

Charlese Egberta

Tuto Craddockovu povídku lze prózu,

vylíčil

do

žánru

dobrodružné

legendy

některé

spojené

Bludných horách poblíž pásma Alleghanských

hor.

15.'

16.

a

18.

ročník

nabídnul ročník

Sládkovu tvorbu.

Pro 17.

"z

anglické"

nové

ležím v

poesie trávě",

která byla

báseň

časopisu

Edmunda

otištěna

44

čtenáři

v

"pouze"

Lumír

přeložil

Williama

čísle

29 na

vlastní Sládek

Gosse

"Jak

straně

342.

V 19.

v roce

ročníku

1891

Sládek

zveřejnil

básní Roberta Burnse "A všemu vzdor -

"ó kdybys mraznou

121,

straně

růžička",

"Ten hodný hoch",

straně

2 6 na

30 7,

Ječmínek"

V

20.

ročníku

"Píseň" straně

čísle

v

240.

straně ročníku

i

v

jako autor

překladu

je u

(ročník

21.,

24. a 25.),

(ročník

24.,

25.,

v

ročníku

období

anglo-amerických báseň

čísle

47), 5

"Nevidomost

"Večerní

neslovanských domácí

přispěla

sledovat

Sládka

autorů,

měla

byla

národní

a

zvažovat

národních kontextech a

23.),

čísle

v

v

básní B. Harta

překlady

literární

6

čísle

v

čísle

1 na

ostatních na

díla

výrazně

a

straně

4 na

straně

5 na

straně

71),

straně

7 3),

59)

ll).

autorů

v

časopisu

slovanských

i

pozitivní vliv na a

vědomě

nadčasového

kulturnosti,

hodnoty

to

Coleridge,

na

z hlediska

české

a

čísle

soustavně

informující o nich.

45

v

na 7

básní

25.,

(S.T.

čísle

vykonávána

uvědomění

Lumír -

Josef Bartoš

ročníku

v

přírodě"

nesporně

literatury

k zvýšenému

l

l

systematicky

písemnictví,

k povznesení

ještě

a

(John Wilson, v

zaměřená

časopisu

Sládkovy

"V

56-57

20 na

27.).

Mackenzie Belle,

činnost

čísle

Kiplinga jsou

(Robert Buchanan,

a

autora

povídky Rudyarda

přeloženou

se

(Alfred Austin,

( H. T.

oblak"

Překladatelská

Lumír,

stranách

lásky"

"Spadlé listí" a

spát"

"Kublaj-Chán" na

(ročník

ročníku

objevují

"Až budem všichni

straně

v

autorů

téhož

Povídky R.

spolu s

1877-98

straně

na

z nich uveden Gustav Dorfel

J.V. Mašek

25. aR. Kiplinga v

V analyzovaném

básní

ročnících

některých

26. a 27.,

čísle

v

415.

čtyři

se objevují

ll na

jest jak

"Jan Andersen"

překlady

následujících

několika

"Má milá

"Polní myšce"

překladu.

překlady

čísle

ll a "U kolovrátku" v

Kiplinga bez uvedení autora zařazeny

... " ,

straně

35 na

uveřejnil

1 na

V tomto

čísle

v

pak

trojice",

v

přeci!"

vichřicí

"Nikomu",

"Veselá

308 a "Jan

a

poprvé

vznikající

schopné v jiných

K jejímu hodnocení

lze

použít

samotného

vedoucího

období od vydání prvního musíme

Konečně

předních

především

vzdělaných

obnoveného

čísla

vzpomenouti

Do

překlad0v.

jazykův

čísle

3

na

celé

písemnictví,

o

vl i v veliký.

že

B. Fridy,

novelistiku.

V poesii

jsme

pracovalo

v

Dbáno

Jak velký vliv mají

tom

nem0že

býti

měly překlady

zásluhou Vrchlického,

seznali

překládáno

veršem.

za

na poesii

jest to

francouzskou

"Lumíru"

mezi

otevřely

že

brány k poesii francouzské a italské -

dokořán

zásluhou

hlavně

Jest to

Lumír:

"Lumíra"

evropských i prósou i

literarnimi historiky žádného sporu. U nás

nám

v

ročníku

časopisu

nových a charakteristických.

zjevů

příklady

dobré

redaktora

41 ve stati "Deset rok0 literární práce" desetileté

straně

z

Sládka

kterými bilancoval v roce 1883 v ll.

Lumíra,

na

slova

a

se

hlavně

italskou

tímto

cílem,

za

poznáním literat0 cizích, neslovanských i slovanských systematicky -

a dnes,

vidouce ovoce studii cizích ušlechtilých vzor0 na celé generaci, vidíme, že byla to práce plodná.

dorůstající

Ten,

kdo neznaje naši duševní práci,

musil práci, z

by si kdo

dělníků,

je ví,

nad

jeho budoucností

při

výhni

že v té básnické

ulije se kdysi nerozborná

Je charakteristické, o

svém podílu

anglické. jeho u

na

Sládka

a

doby

je

kulturním

pr0běžný,

překlady

posléze

věnuje

třeba

Sládek Sl

ten, jako

kdo ten

zná

tu

poslední

dnes taví se kov,

dílně

informování

zvlášť

z

něhož

o

nerozepisuje

podíl,

trvající

překládá

nachází

výrazné místo.

46

americké

tvorbě

že tato práce sleduje

"amerikanistický"

"anglicistickým". romantik0,

tváře,

-

že se skromný Sládek

překladatelský

patrný

zoufati;

volnost.

česká

Vzhledem k tomu,

redakční

určité

v potu

by na náš národ dnes

hleděl

právě

je možné shrnout, zájem

o

Harta.

zájem

Sládk0v

vrcholné

básně

Burnse

a

v Lumíru

a

tento že je

Dále

od

vyvažován anglických mu

svými

IV Analýza Sládkových

Po

obsahové

překladů

analýze

z hlediska

Lumír

časopisu

amerikanistického byly pro analýzu Sládkových tyto texty:

The Dying Swan - Umírající

(roč.7/č.ll/str.l61);

Coleridge

(25/6/71);

v

vlny

a

před

(8/27/424); Wadsworth Thomas

To The

White

Longfellow

Bailey

Tide

se

zpět

The

Nature

valí,

Czar

Henry

(6/13/207)

Aldrich

the

Petr a

Alfred Tennyson

labuť,

Rises,

Samuel

Taylor

Falls

Vlny

Tide

Wadsworth

Velký,

bílý

Babie

Bell

Dále

The

(6/34/356).

vybrány

překladů

přírodě,

V

anglisticko-

Longfellow car,

Henry

Malá

Bell,

Last

Leaf

Poslední list, Oliver Wendell Holmes (10/27/431).

lze

Obecně

vyjádření

že

říci,

pocitů

básní o

reprezentují

Básně

romantickou Tennyson).

patrně

tří

a

se

o

kvůli

Amerikou Sládek

a

děj,

Rusku, Ruskem.

vzhlížel

byliny

Petru

Zatímco mnoho

k Americe.

(Coleridge,

se

scén,

zájmů

o

Longfellow,

epičtější,

Velikém.

kvůli

respektive

přírodních

Sládkových

bílý car je

o

básních

jsou dynamické.

poezii

Petr Velký,

ohlas

vylíčení

škálu

určitou

romantizující

Báseň

lyrických

třech

opírá o zachycení a

zatímco u dalších

jedná

v prvních

písňová,

Sládek

ji

uvádí

mezikulturním vazbám mezi

Čechů

Aldrichova

mělo

Malá

zájem o Bell

je

Rusko, tklivě

baladická.

Básně

Olivera

polohou.

Holmese

Pojednává o stárnutí.

veliké bolesti, Zároveň

souviset

může

ale

mohl se

tato

báseň

Sládek byl

ztotožňovat

obsahuje

schopnost ušklíbnout se nad osudem.

47

se

Sládkovou těžce

duševní

nemocen,

měl

s její náladou odcházení. určitou

míru

sebeironie,

labuť

The Dying Swan - Umírající

Alfred Tennyson anglickým z

(1809

-

1892),

Laureate"

"Poet

nejpopulárnějších

nadále

a

básníků.

anglických

část

Velká

Arthura

však

napsal

Hallama.

na

"The

Báseň

studie "Alfred Tennyson", a

jiná

próza

v

Osvětě

II

a

(viz str.

Sládek velikou

rozmanitost

každodenní

život

tolikéž 1914:

a

mnozí lidé

je

pochází

jak

poprvé

látky,

ostatně

publikoval

a a

Tennysona

jsa

a

přítele

ze

sbírky

dokazuje jeho

v roce

"Tennyson

básníkem

doby

budoucnosti"

přičítá

Sládek

1876 uvádí

(mistrné

bystře

věštcem

překladu,

děl

formy

Tennyson

romantikem.

poesie

pouze v

myšlenky

Sládka

velkým

minulosti

Kritiku

čtou

ji

Podle

odvětví

zrcadlem 189).

Swan"

8). Jako první klad Tennysonových

jazyka) .

všecka

nejlepšího

Dying

"In

báseň

která vyšla v knize Americké obrázky

Sládek

využívání

skoro

např.

svého

oblíbený autor,

Sládkův

jeho tvorby

(1830).

Poems, Chiefly Lyrical

Tennyson byl

památku

byl

jedním

zůstává

pojednává o klasických mytologických tématech, Memoriam"

básník,

pozdně-romantický

líčí

obohatil své

jest

(Sládek

faktu,

že

ho

nebo v originále neproniknou

Tennysonovou dikcí.

Tato

báseň

je

libozvučná,

houpavá - sloka 1/verš 5-10:

With an inner voice the river ran, Adown it floated a dying swan, And loudly did lament. It was the middle of the day. Ever the weary wind went on, And to ok the reed-tops a s it went.

Je

patrné,

pravidelný.

že

se

Soustředí

jedná se

o

jamb,

většinou

48

který jen

na

není

monotónně

dodržení

počtu

vrcholů:

v rámci jednoho verše,

čtyři

avšak objevují se verše, ukázky,

kde

naopak verš,

jsou pouze více.

vrcholů

který

rytmem.

není

V

kde to

je jinak -

vrcholy,

tři

nebo

Libozvuk

čtyřstopý,

např.

čtyřstopý

je

verš

třetí

sloka,

třetí

se jedná o

podstatě

pravidelný.

verš je tedy

dosažen

kde je jambický

dynamickým

Libozvuk je také dosažen aliterací r v prvním verši a

aliterací

v pátém

w

využívání

verši.

Eufonii

podporuje

časté

diftongů.

rytmus není tak dynamický,

Sládkův

také

je v

podstatě

pravidelnější

- sloka 1/verš 5-10:

V dál tekla a po ní

labuť

zpívala Den

právě

v sebe snící

řeka

zmírající

píseň

bolestnou.

došel do pola.

Znavený vítr, spola spící Přes

Sládek

třtinu

metrum

řeší

po

táhnul šelestnou.

svém

trocheje a daktylotrochej e, číst

jako

převážně

mezi

třemi

a

aliterací s. s.

výrazy,

které

dramatický,

z

sloky

čtyřstopé)

.

Počet

obsahují

vrcholů

Aliterace r v prvním verši

jsou

počátku

klidnější

časté

méně

a li terovány,

versus v sebe snící). kompenzuje

dvě

kolísá

je nahrazena

Aliterace w v pátém verši je nahrazena aliterací

je tak

Báseň

první

ovšem první dva verše by se daly

jambické,

čtyřmi.

(jeho

dynamická. zjistíme,

Podíváme-li se na že

Sládek

(wind went versus spola spící, časté

využívání

využívání dlouhých

diftongů

vokálů

je

méně

river ran

v originálu asi

(á, í) v

překladu.

Libozvuk je také dosažen specifickou prací s rýmy. V originálu rým

nesleduje

vzbuzuje

pravidelné

určité

pravidelnější,

a

napětí.

tak

schéma.

Sládek

toto

monotónnější.

49

Nepravidelná napětí

Optický

distribuce

nivelizuje,

rým

je

je

vyrušený,

dochází k absolutní využívají

koncovek

a šestého verše

ženské.

zakončení

V

mají

mužské

went

je

on

jejíž

této

se ženská

vzbuzuje

křik

smrti

je

v

dominuje

básně

určité

půl

Píseň

předzvěst

pouze

opět

k

(spola

zvuku

lidí

překládá

spící),

ve

vcelku

vypuštění

se jedná o posun ke klidu.

celkově

Přeložením

gramatických

labuti jako

dobře,

(loudly),

je

krajině,

Sládek

přidání

verši.

v

Obrazy vzbuzují reflexe, nálady. dochází k

ale ne

překladu

labuť

městě.

přirovnána

třetího

slabiky.

jinému

někdy

k

v

úplně

závěru

kmenové

šestém

zakončení

umírající

pocity.

a

mužské,

shodují v rozsahu dvou nebo jedné a

Obraznosti

rýmy

šel es tnou),

v pátém

zakončení

překladu

zakončení

Sládek zachovává shodu

went/bolestnou -

went

v originálu

Zatímco

Jeho rýmová

zakončení.

češtině

(lament -

epiforu

částečnou

(v

tří

menší možnosti).

nesrovnatelně

rýmů

shodě

shone

jako

out

nivelizaci.

odstávaly ve

ztrácí

Překlad

této strofy,

strofě

které

"ostří",

z velkých kouzel originálu. Nivelizace v posledním verši

druhé

je

dramatičnosti

kdy Sládek

překládá

dochází jedním

nastává i shot

over

jako nadechlé.

První

dvě

strofy mají stejný

dvou strof a rozsahu bude následovat rozsahem. je

Toto

nepoměrně

kontrastních

těchto

třetí

jevů,

veršů.

se

třetí

gradovaná,

obsahuje

se

projevuje

posílena anaforou. Anafora sjednocuje

že

a poslední strofa také

napětí.

závěr.

The wild swan s death-hymn took the soul Of that waste place with joy Hidden in sorrow: at first to the ear

The warble was low, and full and clear;

50

očekávání,

stejným rýmovým schématem a

je porušeno,

v nichž

rýmová shoda

Určitá

dvou strof navozuje

strofa

očekávání

delší,

počet

obrazy

Gradace

je

And floating about the under-sky, Prevailing in weakness, the coronach stole

Sometimes afar, and sometimes anear; But anon her awful jubilant voice, With a music strange and manifold, Flow'd forth on a carol free and bold; As when a mighty people rejoice With shawms, and with cymbals, and harps of gold, And the tumult of their acclaim is roll'd Thro' the open gates of the city afar, To the shepherd who watcheth the evening star. And the creeping mosses and clambering weeds, And the willow-branches hoar and dank, And the wavy swell of the soughing reeds, And the wave-worn horns of the echoing bank, And the silvery marish-flowers that throng The desolate creeks and pools among, Were flooded over with eddying song.

Zpěv

zmírající

zněl

dojemně

zprv

stlumeně,

pak

jasně,

pak

nápěv

a

mřel

a

labutě

té pusty hluchem:

jak kdo-li stýská,

plně

píseň

tryská;

splýval nízkým vzduchem chvěl

se

pohnutě

hned zdaleka a hned zas zblízka. Však náhle pustá

přes

jak hudba divná,

rozechvělá

zazněla

píseň

volná,

luka,

smělá

jak lid když v jásot vypuká, a cymbál, šalmaj, harfa

znělá

a

střela

křik

z bran pohlíží

a hluk a šum jak města

letí v dál, kde snící

pastýř

k

večernici.

51

A plazný mech a ostružiny a proutí šeré, mokravé a vlny šelestící a

břehy

třtiny

spláchlé, mrákavé

a na slati

květ

stříbrobílý

a smutné strouhy v tu se chvíli tím vírným

Ve

třetí

posunů

sloce,

zpěvem

která

(zvýrazněny

graduje,

tučně)

jedná

o

jásavý,

který

labuti,

jak

z

spojení

zásadní navíc

kontrast

her

nejdůležitějších

obratů

celé

ne-li

chyba,

přes

awful

awful

luka.

mnoho

jubilant

Tennyson; třetí

Při tom

jubilant

vystihuje

nejpřesněji

vidí

nivelizace,

překladu

verš But anon her awful jubilant

ho

opět

Sládkově

jako Však náhle pustá

přeložen poměrně

je v

Např.

.

voice je naprosto vynecháno, voice je

zatopily.

sloky.

která

strašlivě

hlas

jedná

umírající

se

Pustá

se

o

jeden

přes

luka je

ubírá

každopádně

na

dramatičnosti.

Dalším posunem je

překlad

took the soul

with joy hidden in sorrow jako

zněl

Spojení waste place with joy je versus

radostný,

písně.

který

opět

v

dojemně

waste place

té pusty hluchem.

velikým kontrastem, zásadní

vyjadřuje

Tento sémantický náboj

of tha t

překladu

dvojakost

chybí.

pustý labutí

Protimluv joy

hidden in sorrow je zcela vynechán. V rámci této velké gradace in tenzi ty sometimes

písně

nacházíme

anear,

který

ještě

kontrast

navozuje

dojem,

sometimes a far, že

je

píseň

and

slyšet

naprosto všude.

Dalším metaforickým vrcholem je kontrast, smrti

přirovnávána

cymbálů

Obraz

ke

slavnosti

a harf proniká branami smrti

tak

dostává

ve

města

zcela

52

městě,

až k jiný

kdy je labutí kdy

zvuk

pastýři

nádech,

píseň

šalmajů,

za branami. je

mnohem

jakoby

barevnější,

Sládek

melancholičnosti.

Ovšem s veršem And the opět

překládá

obraz

jakoby

je ale ponurost rozsvícena písní, má mnoho tónin.

zároveň,

scénu.

Celý

obraz

je

na

adekvátně.

creeping mosses

ponurá nálada,

přichází

ztrácí

optimističtější,

and

konečné

clambering V

zmrtvění.

weeds závěru

která je strašlivá a jásavá

To vše zaplavuje pochmurnou

intenzifikován

anaforou

a

v

přírodní

závěrečném

verši završen pointou.

Sládkova bank,

ni velizace

verš

19,

ve

přeložen

není tedy zdaleka tak ostrý, sice

vše

zatopí,

předcházejících

líčí

kterém se

Tento verš je

ozvěnu.

proběhla

obrazu

bohužel

obrazů

u

horns

něco

jako a

je unylejší.

nivelizuje

the

ostrého,

břehy

Sládek

of

echoing

co podporuje

spláchlé, mrákavé, Jásavá

píseň

dramatickou

smrti

chmurnost

(desolate creeks jako smutné

strouhy, je oslaben sémantický náboj).

Sládek

Celkově mění,

není

používá která

překládá

totiž

znatelně

zachována

dobře,

přesto

polohu

stejná míra expresi v i ty. výrazy zvyšující

silnější

využívají

ni vel i zuje -

docela

(awful

kontrastů

snižuje expresi v i tu,

Tennyson

a

spojení,

voice)

Sládek

kontrasty,

rozpory,

napětí

jubilant napětí,

básně

nedokáže být tak romanticky excitován.

To Nature - V

Další "To

báseň,

přírodě

která obsahuje

Nature"

od

Coleridge

(1772

byl

se

spol u

zakladatelů

Poets". Jeho

svým

Samuela 1834),

líčení

Taylora

přírodních

Coleridge.

anglický básník,

přítelem

scén,

je

Samuel

kritik

Williamem Wordsworthem

a

báseň

Taylor filosof,

jedním ze

romantismu v Anglii a také jedním ze skupiny "Lake pravděpodobně

nejznámější

53

básně

jsou "The Rime of

the

Ancient

Biographia

a

Mariner~

Báseň

Li teraria.

publikována

"Kubla

za básníkova

"To

života.

Khan~,

vyniká

Nature~

z roku

Její

verze

také 1820

vychází

próza nebyla

z vydání

básní Samuela Taylora Coleridge, editovaného E. H. Coleridgem.

It may indeed be fantasy when I Essay to draw from all created things Deep, heartfelt, inward joy that closely lings;

And trace in leaves and flowers that round me lie Lessons of love and earnest piety. So let it be; and if the wide world rings In mock of this belief, it brings Nor fear, nor grief, nor vain perplexity.

So will I build my altar in the fields, And the blue sky my fretted dome sball be, And the sweet fragrance that the wild flower yields Sball be the incense I will yield to thee, The only God! And thou shalt not despise Even me, the priest of this poor sacrifice.

přelud,

Snad je to když

čerpám

v tichém duše vzletu

stvořených

ze

věcí

všech

slast hlubokou; když srdce v tvorech

a v každém listu, v každém čte

lásky

zvěst

a dech zbožného

Tak bud'! - A všemu ať

vůkol

světu

víra má, žal nebydlí v

na

těch

květu vznětu.

posměch

těch

snech

ni strach; - jest v duši mír bez pochyb Tak

sobě

postavím

svůj

a modré nebe bude tu a sladká buď

vůně

kadidlem,

květů

jež

oltář

můj

po

Tobě

v poli,

chrám,

vůkolí

v

obět

dám,

Ty, Bože všech! - Líc Tvá se neodvrátí

54

hnětu.

ni ode mne, jenž dal, co moh jen dáti.

Obsahem

tohoto která

přírodu,

indeed

sonetu,

be

myšlenku.

graduje.

postupně

který

fantasy,

Avšak

obsahuje

či

radost,

lásku a

zbožnost.

pohrdání

tento kontrast součástí

myšlenka poněkud báseň

a bude

dynamizuje). tvrzení, druhého

shrnutí,

která

dvojverším, významu

čtyřverší

druhého

may

fázi

člověka,

se autor staví proti závěrečné

části

básník se stane

významu.

Základní

a první verš druhého do

pro

že

Bohu.

obětovat

druhého

klasické

popírá.

formy

sonetu

myšlenku

čtyřverší

(tato

se

báseň

čtyřverší,

Naj deme

čtyřverší

zaujímá

ji

ve

Vyvrcholením

čtyřverší.

čímž

-

přesah

veršový

zbývajících

všeho

je

vystupňována

nakonec

je

pro

anglickou

tradici

sonetu.

antiteze

syntéza

+ jeden verš

čtyřverší

tedy

druhého

čtyřverší

+

třech

syntéza

a

typickým

teze

It

Po této tezi následuje antiteze - myšlenka,

se

verších

na

následující

zpochybňuje

jeho myšlence. V

sdělení

od

óda

verš

nejpodstatnější

V další

vůči

přesahuje

odchyluje

neboli

první

světa

čtyřverší

první tedy

jakoby

poskytuje to

podporuje

vyjadřuje

je

počátku

vrcholí básníkovým vyznáním -

přírody

Struktura

Na

je

se již rozvijí základní myšlenka,

vzápětí

příroda

domnělému

modlitbu,

připomínajícího

odpovídá

čtyřverší

Sdělení

struktura tři

dvojverší.

Sládek

verše tuto

strukturu dodržuje.

Sonet

je psán

trochejské pravidelné.

pětistopým

(třetí,

pátý

Sládek metrum

podařený pětistopý

básně

ekvivalenty

originálu),

maximálně

in leaves and flowers

odpovídající

ovšem najdeme

verš

jamb, snad i

Jednou z charakteristik (např.

jambem,

(a

dodržuje,

pravidelnější

jsou

i

verše

metrum

není

je to

než

v každém

listur

skutečně

Coleridgův.

několikanásobné

that round me lie).

55

zde

větné

členy

Sládek volí

v každém

vůkol

květu)

,

určitých

v

případech

heartfelt,

inward joy- slast hlubokou,

nor grief,

nor vain perplexity.

ni

strach;

jest

Coleridge

se

téměř

tuto

v duši

figuru

-

syntakticky

Anafora

v desátém

a

gradaci, v

překladu

je zachována.

Nor

fear,

a

tím

jedenáctém

těch

.

oslabuje

verši

překladu

V

to

Je

zajímavé,

(zvuková

dobrá) .

priest

e:,

vokály

počtem

s menším

veršů.

mužské,

v

V originálu

rýmů:

dlouhé

podporuje

se

obsahuje

respekt i ve stylově

tedy

nejčastější části

Oba

prvky

prožitku.

ji sté

Sládkův

původními

snížení

prostředku

lessons

se

třetina

asi

v

překladu

(např.

poetismy

nivelizace

inward;

není

Navzdory

mu

tha t

místy

tak

.

Dobře

překládá

(redukování

dramatičnosti písňové

veliký,

nivelizačnímu

intenzita

56

yield

v

Mezi

cl osely lings) .

expresivity,

náboj

doby,

originálu.

nakládání

lexikálního

nebo poetizovaných slovních spojení povedla zvěst)

se

vůkol),

lumírovs ké

neodpovídá

především

romantický

řešeními

l

V originálu je

slabika,

ruchovsko

Essay; heartfel t,

způsobují

překladu

poslední slabiky.

texty jsou mu daleko bližší. s

poslední

míry

patří

posuny

obrazu -

půl

V

sonet má pravidelné

zakončení

má mužské

rýmuje

je zajímavá,

(o:) .

ABBA ABBA CDCD EE.

poetismy

do

co moh

Sládek toto schéma dodrží,

manýristické

dobové

např.

sacrifice).

(jenž dal,

i:

vokály

Coleridgův

u:.

překladu

rýmuje jedna až jedna a

Překlad

poor

pětiverší

stavba Sládkova prvního

rýmové schéma ABBA CBBC DEDE FF.

zakončení

this

její

že se Sládek o aliteraci v této básni

Libozvuk podporují

jsou dlouhé

když

of

naproti tomu najdeme aliteraci d

jen dáti). snaží

( the

verši

u

Sládek

Dalším zvukovým prvkem Coleridgova sonetu je aliterace, v posledním

snech

Zatímco

figuře,

syntaktické

rozvijí,

dynamiku.

deep,

v

hnětu)

pochyb

blíží

verš:

osmý verš:

... žal nebydlí

mír bez

příklad

druhý

(třetí

však redukuje

závěru

(např.

básně

opakování a

(významný zvukotvorný

íntenzifikuje (celkem

ještě

The

slovesa

Tide Risesr

the

Tide

zachovává

prostředek)

třikrát).

Falls

-

před

Vlny v

a

zpět

vlny

se

valí

Henry Wadsworth Longfellow básník,

vytvořil

a

přeložil

Alighieriho

členů

byl

známé

Čechách

v

Paul

Byl

Evangeline.

skupiny už

díla

např.

Hiawatha

( 1807 -

pod

pojmem,

Rider

prvním

byl

"Fireside ho

uznával

The

Song of

Američanem,

a

komediir

názvem

americký profesor a

Revere 's

také

Božskou

1882),

který

jedním

z

pěti

Poets".

Longfellow

velice

i

sečtělý

o

stálosti

Vrchlický.

Báseň

The

Rises,

kterou

přírody,

odlivu

Tide

poutníka,

pozadí začíná

která

toward the town)

Tide

a

Falls

autor

vyjadřuje

Na

moře.

the

přírodní

pomoci

koloběhu

scenérie

strofě

v první

pojednává

je

líčena

ve

třetí

(but nevermore Returns the traveller to the shore),

tak (And

k velkému the

napořád,

Rýmové

tide

risesr

vzhledem

the

tide

k

cesta

Vlny

a

a dospívá

verši

závěrečnému

falls).

strofě

básně

moře

zůstanou

dále.

Základní

strofě

doplněna

avšak lidský život je pomíjivý.

schéma

rýmová shoda určitou

kontrastu

a

( the travelller hastens

je vygradována,

pokračuje,

přílivu

jde v oživování (valí

změnou,

z dáli

-

kontrasty valí)

ještě

je v každé

tedy první strofa: AABBA,

druhá strofa: AACCA.

Základem je verš The ti de risesr the ti de falls.

Tematika sobě

přílivu

následují

podpořena

a odlivu je jamb

a

trochej

v originálu

převládá

jamb,

trochej

nezřídka

daktyl.

a

ovšem

(The

tide

objevuje

Metrum

57

metrem - v originálu po

tedy

rises).

se

l

není

již

Celkově

zmíněný

pravidelné.

V

překladu

v

podstatě

v

překladu

trochej

převažuje

konstantní verše

a

daktyl.

v originálu

pětistopé.

Ovšem jsou

má

Báseň

stop

počet

verše,

čtyřstopé

strofy.

tři

je

Na

konci

každé strofy je refrén And the tide rises, the tide falls. Je

že

zřejmé,

dobrý

je

Sládkovi

například

Falls jako Vlny v

názvu

překlad

a vlny

před

text

písňový

vyhovuje.

básně

The

Ti de

Rises,

Velmi

the

Tide

se valí.

zpět

The tide rises, the tide falls, The twilight darkens, the curlew calls; Along the sea-sands damp and brown The traveller hastens toward the town, And the tide rises, the tide falls.

Vlny v

a vlny

před

soumrak trní se, po

mořské

Na

místech

určitých

překlad

po

méně

je

mořské

před

písčině,

a vlny

dochází

ponurý

přes

ke

překladu

větší

ve

přes

hnědá

soft,

white

měkkou

V

rukou,

překladu

pocestný,

je

výraz

než

je zde tedy

také které

ve

strofě

hands

(bezútěšnější

efface

strofě

objevuje také ve druhé

se valí.

zpět

snížení

b~áta

než halí,

beznaděj

třetí

bláta

dramatičnosti

básně,

(Along the sea-sands damp and brown -

morning breaks jako jitro svitá,

obsahuje

hnědá

chvátá a chvátá,

městu

a vlny v

volá z dáli;

chřástal

písčině,

pocestný k

se valí,

zpět

zde

najdeme se nehodí

jako

tlukou).

třetím

důraz

verši:

větší

zatímco

strofě

the

settles

na

v

při

Nivelizace

se

v originálu je

důraz

na

white

je

bílou

poetismy,

jako

překladu

měkkou.

dobové

stylu originálu.

58

strofě

k podobnému posunu došlo

některé

ke

třetí

dále ve druhé

tedy

soft), větší

nebo ve

Myslím si,

že

Sládek je ve

třetí

poměrně strofě

v druhé

přeloženo

což je

věrný

originálu, polovině

leč

jako

ač

k

větší

obměně

došlo pouze

verše but nevermore,

třetího

se vrací, tratí.

The White Czar - Petr Velký, bílý car

Sládek

dobře

překládá

("Petr Velký,

car"

od Henryho

evokují

na rozdíl od

básně

překladu

The Ti de Rises,

vybírá

kvůli

písňové

Wadswortha

The Whi te Czar je dosti zvláštní v

Báseň

ji k

bílý

které

básně,

The

texty

Longfellowa) .

Longfellowově

díle -

Sládek si

Ti de Falls.

mezikulturním vazbám mezi

Čechami

a

Ruskem Dost thou see on the rampart's height That wreath of mist, in the light Of the midnight moon? Oh, hist! It is not a wreath of mist; It is the Czar, the White Czar, Batyushka! Gosudar!

Báseň

má

přízvuk

výrazný méně

pravidelný

pravidelná).

písňovost.

malému časté

a

trochejský

nepřízvučné Určitá

Verše jsou

pravidelnost,

čtyřstopé,

užívání dvojhlásky th.

strofy a také vokálů.

strofy:

součást

Refrén

Dynamičnost

slabiky polyká,

nebo

stop velmi dynamická.

počtu

také

podporuje

And my ships

synkopická,

třístopé.

Dynamičnost

rytmičnost

sail

přesahy.

59

velmi

tedy být podporuje

Báseň

je díky

podporuje také vrchol každé

již naplno využívají dlouhých

aliterace

sball

má

může

Poslední dva verše,

refrénu,

udává

(angličtina

spád

a

(např.

these

dynamičnost třetí

seas) .

básně.

verš

Báseň

šesté

obsahuje

Vidíš tam jak na valu mlhy pomalu

Kotouč

Vstoupá v

záři

měsíčné?

Ne, to není mlha, - ne, to je car, to bílý car, gosudar!

baťuška,

používá

Překlad

verše se zvukově

pravidelné metrum trochejské.

téměř

čtyřmi

vrcholy. Aliterace není zachována.

Převažují Překlad

je

zdařilý.

charakter

Písňový

schéma

(AABBCC).

v originálu

je

také

básně

Sládek

tuto

zakončení

podporuje

pravidelné

rýmové

pravidelnost

dodržuje.

Zatímco

mužské,

v

je

překladu

mužské

a

ženské.

je

Báseň

pravidelně

podobné délky, jako refrén. činitelem

verše je v spojení jako

přičemž

podstatě

Orthodox

Czar,

v páté

the Czar.

z

v

BB)

předposledním

AABBCC,

polovina

většinou

čtvrté

strofě

jako

Stojí za zmínku,

pátého

se jedná o

strofě

obměněno

O Czar a

v osmé

že jméno Petr Velký

jak Petr Veliký povstane, aby osvobodil tureckého

strofě

další dva verše

předchozí,

refrénu, ve

nejvýraznějším

rytmu

Druhá

funguje

překladu.

područí

strukturou. V každé

básně.

je

zkrácený,

poněkud

je vedle

součástí

které

pojednává o tom,

křesťany

(AA),

také Czar,

stojí pouze v názvu

Báseň

charakteru

Whi te

jako I

strofě

do osmi strof o šesti verších

šestý verš je

Tato pravidelnost

písňového

the

the

rozčleněna

sul tána.

(AABBCC)

přinášejí

tvoří

Obsah

novou myšlenku

DDEECC atd.) .

stejné

v každé

Poslední dva verše

zvolací.

60

se

první dva verše úvod

a poslední dva verše jsou - s verši

souvisí

(navazující na

určitými strofě

často

obměnami

(CC,

obsahují

tedy věty

Je

že

zřejmé,

Báseň

Sládkovi

obsahuje velmi

sémantickou

i

the dead -

báseň

zdařilá

překladatelská

když

řešení

jsou:

dunící,

může

si

která mají

řešení,

(sloka 2/verš

1)

among

the artillery roll

Zdá se,

že Sládek je lepší

děl.

ekonomičnost

dovolit

(sloka

vyhovuje.

(sloka 2/ verš 2)

o'erhead- nade hlavou rachot

tehdy,

např.:

zvukovou sílu -

v své kobce,

charakteru

písňového

2/verš

(sloka 3 /verš 4)

3)

the

whereof hi s

verše.

tramp

of

pěkná

Další

feet

pochod

shroud was ma de -

v

němž

složen do rakve.

Překlad řešení

působí

velmi

lehce,

vrcholí triumfálním

Výborná

nenuceně.

závěrem:

překladatelská

(sloka 8)

"And the Christian shall no more Be crushed, as heretofore, Beneath thine iron rule, O Sultan of Istamboul! I swear it! I the Czar, Batyushka! Gosudar!"

A v tu chvíli

rozskočí

okovy se

otročí

a nebude

křesťana

v nevolnictví sultána! Přísahám,

já bílý car,

Baťuška,

gosudar!

A Baby Bell - Malá Bell

Thomas

Bailey

cestovatel a Jedná

se

o

proslavivšího

Aldrich redaktor,

(1836

byl v Americe

dovedného se

právě

1907),

a

pro

dobově

čtenáře

sentimentální

61

básník,

básní

romanopisec,

velmi populární. líbivého A

Baby

autora, Bell.

Je

autorem

např.

těchto

děl:

Ballad

(1861),

Pampinea, and Other Poems and Thorn (1876),

The

of Babie

(1856),

Bell

Cloth of Gold (1874),

Flower

Friar Jerome/s Beautiful Book (1881).

Have you not heard the poets tell How came the dainty Baby Bell Into this world of ours? The gates of heaven were left ajar: With folded hands and dreamy eyes, Wandering out of Paradise, She saw this planet, like a star, Hung in the glistening depths of edenIts bridges, running to and fro, 0/er which the white-winged Angels go, Bearing the holy Dead to heaven. She touched a bridge of flowers-those feet, So light they did not bend the bells Of the celestial asphodels, They fell like dew upon the flowers: Then all the air grew strangely sweet. And thus came dainty Baby Bell Into this world of ours.

Celá Aldrichova dvou Bell,

slokách od

doplněna líčení

báseň

různé

jeho

je

délky.

počátku

nepravidelnou

veselých

rozčleněna

až

Pojednává po

o

částí

krátkém

o jedné životě

Nepravidelnost

závěr.

strukturou

přírodních

do sedmi

obsahu.

scenérií,

Počátku

či

malé

formy

je

odpovídá

oslava malé Bell.

Závěr

přičemž

počet

je již pochmurný.

V originálu

najdeme

stop ve verši je jsou (In to

zkráceny. this

pravidelný

čtyři.

Báseň

world

Třetí,

je

jambický šestý,

dynamická,

of ours má

čtrnáctý

a osmnáctý verš

připomíná

charakter

62

spád,

refrénu) .

písňový

Co

se

text týče

rýmu,

jde

v

o

podstatě

dvouverší v básni.

pravidelné

rozložení

Pokud jde o obsahovou a

jedná se o epický text se slohovým postupem prvky,

formulace

např.

na

orální slovesnosti. Text světě.

Báseň

obsahuje

jak

dojem

o nebeském

představu

neslyšel,

křížem,

vycházejíc

svět?

nebeský vchod

dokořán

oči

v snách,

rajský práh

přes

zem jak

spatřila

navozují

drobná, malá Bell

přišla

a ruce

Stylové

vyprávění.

přesahy.

sem k nám na tento Byl

stylovou stránku,

počátku,

ucelenou

vytváří

básníků

Že's od

samotném

rýmovaných

hvězdný

bod

bleskotné planout ze hlubiny; a mosty vedly z kraje v kraj, kde

andělové

ty,

kteří

nosí v ráj

shasli bez vší viny.

Vstoupila na most; krok se

chvěl,

tak zlehka, zticha, že se v

důl

ni rajský kvítek nesehnul, tak jako rosa padá v

květ.

Pak vzduch tak

divně

zlíbezněl!

A takto

malá Bell

přišla

sem k nám na tento

V

překladu

je pravidelnost

ve verši je zachován In to

this

wor ld

svět.

než

větší

v originále,

(sem k nám na tento

of ours) .

je

tento

má charakter refrénu, i rytmicky se

Překladatelská

řešení

jsou

velmi

zachovány.

zdařilá:

Bearing the holy Dead to heaven - nosí v ráj

63

krásně

Sem

stop

odpovídá

dynamická,

je

Přesahy

jsou

opět

charakter svět

zachován.

Báseň

svět

počet

písňový

k nám na

vyčleňuje.

(sloka tyr

1 /verš kteří

ll)

shasli

bez

vší

(sloka

viny,

1/verš

16)

strangely sweet -Pak vzduch tak

then

a ll

the

divně

zlíbezněl!

1894)

byl

air

grew

lékař,

ale

The Last Leaf - Poslední list

Oliver Wendell stal

se

Holmes

známým

(1809

jako

hodnocených amerických

spisovatel.

básníků

Byl

profesí jedním

z nejlépe

19. století.

I saw him once before, As he passed by the door, And again The pavement stones resound, As he totters o'er the ground With his cane.

Báseň třetí

je a

psána šestý

třístopým

pravidelným verš

strofy

jsou

jambem,

zkrácené,

přičemž

mají

dva

vždy

vrcholy.

Libozvuk podporují dlouhé samohlásky a diftongy.

Já shled ho jedenkrát po ulici kol se brát a nyní zas kroky jeho hlaholí, jak se belhá o holi kolem nás.

V

překladu

verš

není

sylabotónický,

mají daktylský "auftakt", předtaktí,

připomíná

Pravidelnost nepřízvučná

není

úplně

slabika.

o 'er the ground

či

začátek

tedy

písňovou

formu.

přesná.

Originál Ha ve been

ale

je

A

spíše tónický.

má charakter

Následuje vytváří

písňového

jambický spád. předtaktí

pravidelnější,

carved for many a

64

Verše

ovšem year

jako např.

(strofa

4/verš

5)

jsou

samohlásky.

také

Dále

synkopické.

je

zde

Libozvuk

"Ti

aliterace:

podporují

tam!

dlouhé

tak,

tak!"

(strofa 3/verš 5).

Báseň

má pravidelné rýmové schéma AABCCB,

zachováno. zde

objevují

zakončení

mužské

pravidelně

přičemž

vždy

najdeme

vyskytují

poměrně

tématem

potká každého.

once

jedenkrát/ po prest/

In

rtech co

rýmů

shodují

V

překladu

zakončení,

často

se

překladu

v rozsahu

dvou

se

ženská slabik.

do osmi strof o šesti verších,

šestý

anaforu

verš

s a,

jsou

zkrácené.

celkově

se

ač

je

věty

třech

Ve

uvozené

a

často.

je

As

stárnutí,

které,

obsahuje velmi

he

ulici

their květ

a

Překlad

before,/

kmenové.

rozčleněna

třetí

strofách

Hlavním

rýmy

gramatických

je

Báseň

dokonce obsahuje mužská

Překlad

které je v

passed kol

se

bloom,

by

the

brát;

na

pěkná

(strofa 4 /verš 2-3) ,

řešení:

Já

door,

On

rtech,

někomu

the jež

lips někdy

k smíchu,

I saw him shled

that

he

miloval,/

ho has na

And the names he loved to

hear,/Have been carved for many a year/ On the tomb (strofa 4/ verš 4-6);

And a crook is in his back- a jeho záda sehla se

(strofa 6/ verš 4);

(strofa 8/verš 4-6)

Let them smile, as I do now, At the old forsaken bough Where I cling.

usmějte

jen na

se jak já

opuštěnou

starou

teď

sněť,

na níž jsem zbyl.

Jedná se o velmi

pěkný

překlad básně

65

písňového

charakteru.

lze

Celkově

lze

má

stránkou

překladů

básnické texty blízké

v Lumíru,

pro

romantický (viz

pozorný,

překládání

výrazu

a

obsahu.

dokazuje,

že

analyzovaných

snaha

Naopak

(sevřeným),

básní,

textů

tvorbu

publikovanou

zprostředkovat

publiku básnické hodnoty americké a stále poezie 19. století byla

nejsilnější

výrazem

překladovou

jeho

není

Tennyson).

rytmem i

vzorek

Sládkovu

pocit

Coleridge,

písňovým,

Ovšem

výborně.

reprezentativní

při

k souvislostem poetického

nivelizovat,

jeho

překládá

je Sládek

že intenzitu romantického dramatického výrazu

říci,

tendenci

že

říci,

citlivý,

skutečně

Přesto

tedy

českému

i anglické

výrazněji

úspěšná.

V Vyhodnoceni výzkumu

Sládkova cesta do Ameriky byla bezesporu pozoruhodnou cestou českého

které

intelektuála za poznáním hodnot demokracie a svobody,

následně

také

zprostředkoval

českou veřejnost.

pro

Sládkova americká zkušenost se promítla do všech oblastí jeho tvorby. redakční

studie. ovlivněna

Tato a

práce

zkoumala

překladatelskou

První

oblast,

tím,

že byla

a

jeho také

činnost

Sládkovu

publicistická, určena

byla

pro širokou

publicistickou, korespondenci do

značné

a

míry

V souladu

veřejnost.

s dobovým chápáním Ameriky jako symbolu demokracie zde Sládek zobrazil

především

Ve fejetonech a špatných kde

umění

vyprávěních

českých

vládne

poměrů

politická

a blahobyt.

národním

své kladné zkušenosti s touto zemí.

uvědomění

i

se tedy

v porovnání soukromá

můžeme

s

americkou

svoboda,

Sládek obdivuje hrdost v Čechách.

Nadšení

66

o kontrastu

dočíst

společností,

mravnost,

Američanů

z Ameriky

pořádek,

a touží po se

prolíná

s touhou

domově,

po

svobodě

po

v

Čechách,

tedy

po

zlepšení

domácí situace. Sládek si však velkou

uvědomuje

rvavost

potlačování

a

tedy

bezohlednost Sládek

kapitalismu. se

-

společnosti

jich

její

Dále

zastává

také

v souladu

savage~.

podpořila

Sládkův

osobnostní

(str.

růst

18;

to dokládá korespondence). Umožnila osobní sebereflexi,

hlavně

která

byla

velmi

intenzívní

korespondence,

opět

zápory americké

Indiánů;

práv

s konceptem "noble

Amerika

i

názorového

zrání -

amerického

snu,

nejintenzívněji české

národní

str.

proměny

postojů;

22).

Byla

hnacím

strojem

Sládkova

se

Sládek jako by pobýval v zemi fungujícího pro

bílé

promýšlí a

i

(ukazují

ve

občanské

str.

srovnání poměry

století severoamerické republiky

17) .

Jednoznačně

společností

s americkou

(str. (str.

17, 30)

18).

V

"Prvním

se ukazuje,

že ho

oslovuje a posiluje i americký individualismus.

Názorovou i osobnostní sílu,

kterou Sládek

stejně

její

jako znalosti o ní a

investuje do literární i 1898

spojené

těsně

s Lumírem.

"lumírovské~

obsah způsobu

redakční

činnosti

načerpal

kultuře

práce,

V práci

Sládkovy

a smyslu redigování Lumíra) .

l

literatuře

naplno

v období let 18 7 7 se

(v

ukazuje

konkrétní

překládání,

Pokud jde o

z hlediska redaktora Sládka zajímavé pro

v Americe,

české

výběr

čtenáře,

ale

tvorby jedná

se o kombinaci romantické polohy subjektivní s folklorními, pseudofolklorními,

obecněji

tedy jaksi

také s prózou poutavou "cizími tzn.

jaksi

uměřeným

patrné, že literární

Analýza překladů

vyprávěním

"výstřednost~

reprezentativního pak

náměty~

odhalila

o

polohách

či

ale

"dobrým~,

lidskosti.

Je

Sládka neoslovovala.

vzorku

překladatelsky

67

sdílenými emocemi; a sládkovsky

i

Sládkových

básnických

hloubkové,

promyšlené,

básnicky

citlivé,

per formování

literární

sládkovsky

současně

stále

jeho

zvládnutí

uměřené

více

a

duálních

"amerikanistických" a "anglicistických" zájm0.

VI Resumé

Sládek's work.

American

experience

influenced

This thesi s analyzed Sládek a s

translator,

it

all

fields

a publisher,

of

his

editor and

also focused on hi s correspondence and essays.

Sládek admired America and strived for national confidence in our country a s by

Sládek' s

well.

de sire

lands; generally 1 correspondence 1

The enthusiasm about America was j oined for

hi s

homeland 1

for

freedom

in

Czech

for the improving of Czech situation. In his

Sládek wrote more about his physical problems

and pains and he mentioned more negatives of American life. We can find there also more Sládek's own negative opinions.

As far as the essays are concerned 1

I focused on two of them:

"Ústava Spojených obcí severoamerických" Uni ted States republiky"

of America")

("The

Republic").

Also,

Czech magazíne

First I

and "První Century

looked at

of 19th century)

("The Constitution of století

of

the

severoamerické North-American

Sládek's activity in 1

where I

Lumír

was trying to

(a

find

which translations Sládek published there.

Finally 1

Sládek

as

a

relationships

between

can

his

say

romantic

that

dramatic

translator poetical

tendency

is

expres s ion.

is

form to

very and

content.

nivelize On

the

sensitive

the

Though 1

we

the

intensity

of

other

side 1

translations of poems that resemble songs are perfect.

68

to

hi s

VII Seznam literatury

Prameny

Longfellow,

H.

Píseň

W.

o

Híawatě.

Přeložil

J.

V.

Sládek.

1871

1892.

Praha: J. Otto, 1909. Sládek,

J.

V.

Má

Ameríka.

Fejetony

a

příhody

Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. Sládek, J. V.

Amerícké obrázky a jíná prósa.

Díl I,

II.

Praha:

J. Otto, 1914. Tennyson, A.

Poems and Plays. London: Oxford University Press,

1967. www.literatureonline.cz www.ucl.cas.cz

Literatura

Hrabák,

J.

Úvod

do

teoríe

verše.

Praha:

Státní

pedagogické

nakladatelství, 1978. Levý, J. Umění překladu. Praha: Ivo Železný, 1998. Lexíkon české lí tera tury:

osobnosti,

díla,

instituce.

M-Ř.

3,

Svazek I, M-0. ed. Opelík, J. et al. Praha: Academia, 2000. Máchal,

J. Boje o nové

Praha: Jednota Menclová,

českých

V.

Po

směry

české

v

filologů,

índíánských

líteratuře

(1880- 1890).

1926. stopách

s Josefem

Václavem

Sládkem. Lidové noviny. 18/4/1998

Montgomery, students

M. of

Ways

of Readíng.

Englísh

Advanced readíng

líterature.

London

and

skílls

New

for

York:

Routledge, 1992. Pešat,

Z.

Sládek,

Josef

Václav

in

Lexíkon

české

osobnosti, díla, instituce. 4. Praha: Academia Strejček,

F.

J.

V.

Sládek.

Jak žíl, pracoval a

Otto, 1916. www.wikipedia.org

69

lí tera tury:

(připravuje

se)

trpěl.Praha:

J.

Přílohy

Analyzované

básně

Alfred Tennyson - The Dying Swan

I

The plain was grassy, wild and bare, Wide, wild, and open to the air, Which had built up everywhere An under-roof of doleful gray. With an inner voice the river ran, Adown it floated a dying swan, And loudly did lament. It was the middle of

th~

day.

Ever the weary wind went on, And took the reed-tops as it went.

II Some blue peaks in the distance rose, And white against the cold-white sky, Shone out their crowning snows. One willow over the river wept, And shook the wave as the wind did sigh; Above in the wind was the swallow, Chasing itself at its own wild will, And far thro' the marish green and Still The tangled water-courses slept, Shot over with purple, and green, and yellow.

70

III

The wild swan s death-hymn took the soul Of that waste place with joy Hidden in sorrow: at first to the ear The warble was low, and full and clear; And floating about the under-sky, Prevailing in weakness, the coronach stole Sometimes afar, and sometimes anear; But anon her awful jubilant voice, With a music strange and manifold, Flow'd forth on a carol free and bold; As when a mighty people rejoice With shawms, and with cymbals, and harps of gold, And the tumult of their acclaim is roll'd Thro' the open gates of the city afar, To the shepherd who watcheth the evening star. And the creeping mosses and clambering weeds, And the willow-branches hoar and dank, And the wavy swell of the soughing reeds, And the wave-worn horns of the echoing bank, And the silvery marish-flowers that throng The desolate creeks and pools among, Were flooded over with eddying song.

71

Alfred Tennyson - Umírající

Pláň

byla travná, pustá, divá,

divoká, širá, jak

střecha

vzduch

chmurná, šedá, mživá, visel do kola.

řeka

labuť

a po ní

zimomřivá,

těžký

V dál tekla

zpívala Den

labuť

právě

v sebe snící

zmírající

píseň

bolestnou.

došel do pola.

Znavený vítr, spola spící Přes

Řad

třtinu

táhnul šelestnou.

modrých skal

čněl

a bíle od mrazného vrcholky

sněžné

k nebi v dáli

běla

odstávaly.

Jedinká vrba truchlíc nad brázdila vlny jak se Nad ní se

větrem

chvěla.

v letu divém, plachém

Honila vlaštovice do a v dáli po

větrem

řekou

slatině

vůle

strnulé

usnuly strouhy cestou dalekou nadechlé žlutem,

zelenem a nachem.

72

Zpěv

zmírající

zněl

dojemně

zprv

stlumeně,

pak

jasně,

pak

nápěv

a

mřel

a

labutě

té pusty hluchem: jak kdo-li stýská,

plně

tryská;

píseň

splýval nízkým vzduchem se

chvěl

pohnutě

hned zdaleka a hned zas zblízka. Však náhle pustá

přes

jak hudba divná,

rozechvělá

zazněla

píseň

volná,

luka,

smělá

jak lid když v jásot vypuká, a cymbál, šalmaj, harfa

znělá

a

střela

křik

z bran pohlíží

a hluk a šum jak města

letí v dál, kde snící

pastýř

večernici.

k

A plazný mech a ostružiny a proutí šeré, mokravé třtiny

a vlny šelestící a

břehy

spláchlé, mrákavé

a na slati

květ

stříbrobílý

a smutné strouhy v tu se chvíli tím vírným

zpěvem

zatopily.

73

Samuel Taylor Coleridge - To Nature

It may indeed be fantasy when I Essay to draw from all created things Deep, heartfelt, inward joy that closely lings; And trace in leaves and flowers that round me lie Lessons of love and earnest piety. So let it be; and if the wide world rings In mock of this belief, it brings Nor fear, nor grief, nor vain perplexity. So will I build my altar in the fields, And the blue sky my fretted dome shall be, And the sweet fragrance that the wild flower yields Shall be the incense I will yield to thee, The only God! And thou shalt not despise Even me, the priest of this poor sacrifice.

Samuel Taylor Coleridge - V

přelud,

Snad je to když

čerpám

v tichém duše vzletu

stvořených

ze

přírodě

věcí

všech

slast hlubokou; když srdce v tvorech a v každém listu, v každém čte

lásky

zvěst

a dech zbožného

Tak bud'! - A všemu ať

vůkol

světu

víra má, žal nebydlí v

na

těch

květu vznětu.

posměch

snech

těch

ni strach; - jest v duši mír bez pochyb Tak

sobě

postavím

svůj

a modré nebe bude tu a sladká buď

vůně

kadidlem,

květů

jež

oltář

můj

po

Tobě

v poli,

chrám,

vůkolí

v

obět

dám,

Ty, Bože všech! - Líc Tvá se neodvrátí ni ode mne, jenž dal, co moh jen dáti.

74

hnětu.

Henry Wadsworth Longfellow - The Tide Rises, the Tide Falls

The tide rises, the tide falls; The twilight darkens, the curlew calls; Along the sea-sands damp and brown The traveller hastens toward the town, And the tide rises, the tide falls.

Darkness settles on roofs and walls, But the sea in the darkness calls and calls; The little waves, with their soft, white hands, Efface the footprints in the sands, And the tide rises, the tide falls.

The morning breaks; the steeds in their stalls Stamp and neigh, as the hostler calls; The day returns, but nevermore Returns the traveller to the shore, And the tide rises, the tide falls.

75

Henry Wadsworth Longfellow - Vlny v

Vlny v

a vlny

před

soumrak trní se, po

mořské

a vlny

Noční

temno

tmou však

přes

zdě

a

šlepěje

a vlny v

halí,

volá, volá v dáli;

moře

měkkou

rukou

v písku zlehounka tak tlukou, před

Jitro svitá;

den vrací se, poutník se v

a vlny

koně

nádvorník volá,

a vlny v

bláta

se valí.

zpět

střechy

ty malé vlnky bílou v

hnědá

chvátá a chvátá,

a vlny

vpřed

volá z dáli;

chřástal

městu

pocestný k

se valí,

zpět

písčině,

před

břeh

před

se valí.

zadusali,

koně

leč

zpět

ať

řijou

v dáli;

se vrací, tratí,

už nikdy nevrátí,

a vlny

zpět

se valí.

76

a vlny

zpět

se valí

Henry Wadsworth Longfellow - The White Czar

Dost thou see on the rampart's height That wreath of mist, in the light Of the midnight moon? Oh, hist! It is not a wreath of mist; It is the Czar, the White Czar, Batyushka! Gosudar!

He has heard, among the dead, The artillery roll o'erhead; The drums and the tramp of feet Of his soldiery in the street; He is awake! the White Czar, Batyushka! Gosudar!

He has heard in the grave the cries Of his people: "Awake! Rise!" He has rent the gold brocade·· Whereof his shroud was made; He is risen! the White Czar, Batyushka! Gosudar!

From the Volga and the Don He has led his armies on, Over river and morass, Over desert and mountain pass; The Czar, the Orthodox Czar, Batyushka! Gosudar!

77

He looks from the mountain-chain Toward the seas, that cleave in twain The continents; his hand Points southward o'er the land Of Roumili! O Czar, Batyushka! Gosudar!

And the words break from his lips: "I am the builder of ships, And my ships shall sail these seas To the Pillars of Hercules! I say it; the White Czar, Batyushka! Gosudar!

"The Bosphorus shall be free; It shall make room for me; And the gates of its water-streets Be unbarred before my fleets. I say it; the White Czar, Batyushka! Gosudar!

"And the Christian shall no more Be crushed, as heretofore, Beneath thine iron rule, O Sultan of Istamboul! I swear it! I the Czar, Batyushka! Gosudar!"

78

Henry Wadsworth Longfellow - Petr Velký, bílý car

Vidíš tam jak na valu kotouč

mlhy pomalu

vstoupá v

záři

měsíčné?

Ne, to není mlha, - ne, to je car, to bílý car, gosudar!

baťuška,

On v své kobce uslyšel nade hlavou rachot

děl,

bubny, pochod dunící svého vojska v ulici; on se vzbudil, bílý car, gosudar!

baťuška,

Slyšel v hrob, jeho národ:

Vzbuď

jak volá se!

naň

Vstaň!

a on roztrh rázem v dvé šat, v

složen do rakve,

němž

a on povstal! bílý car, baťuška,

gosudar.

Od Volgy a Donu ved on svá

věrná

vojska v

přes

řeky

přes

hory a pustiny,

před,

a bažiny,

car, oj pravoslavný car, baťuška,

gosudar!

79

štítů

A on hledí s moří,

na dvé

hor

na Bospor,

na dvé pevnin -

jeho

na Rumelskou kyne

dlaň

pláň,

kyne dále, bílý car, gosudar!

baťuška,

A on praví: V kratochvil já svou

loď

jsem nestavil

a já chci, by vyplula až ku

sloupům

Herkula,

já to pravím, bílý car, baťuška,

gosudar!

Bospor bude volný zas, rozletí se v jeden ráz veřeje

před

těch

mým

jeho bran

loďstvem

dokořán.

Já to pravím, bílý car, Baťuška,

gosudar!

A v tu chvíli

rozskočí

okovy se

otročí

a nebude

křesťana

v nevolnictví sultána! Přísahám, baťuška,

já bílý car, gosudar!

80

Thomas Bailey Aldrich - Baby Bell

I

Have you not heard the poets tell How came the dainty Baby Bell Into this world of ours? The gates of heaven were left ajar: With folded hands and dreamy eyes, Wandering out of Paradise, She saw this planet, like a star, Hung in the glistening depths of even Its bridges, running to and fro, O'er which the white-winged Angels go,

Bearing the holy Dead to heaven. She touched a bridge of flowers - those feet, So light they did not bend the bells Of the celestial asphodels, They fell like dew upon the flowers: Then all the air grew strangely sweet. And thus came dainty Baby Bell Into this world of ours.

II She came and brought delicious May; The swallows built beneath the eaves; Like sunlight, in and out the leaves The robins went, the livelong day; The lily swung its noiseless bell; And on the porch the slender vine Held out its cups of fairy wine. How tenderly the twilights fell! Oh, earth was full of singing birds And opening springtide flowers,

81

When the dainty Baby Bell Came to this world of ours.

III

O Baby, dainty Baby Bell, How fair she grew from day to day! What woman-nature filled her eyes, What poetry within them lay Those deep and tender twilight eyes, So full of meaning, pure and bright As if she yet stood in the light Of those open gates of Paradise. And so we loved her more and more: Ah, never in our hearts before Was love so lovely born. We felt we had a link between This real world and the unseen The land beyond the morn; And for the love of those de ar eyes, For love of her whom God led forth, (The mot her ' s being ceased on earth When Baby came from Paradise,)

-

For love of him who smote our li ves, And woke the chords of joy and pain, We said, Dear Christ! - our hearts bowed down Like violets after rain.

82

Thomas Bailey Aldrich - Malá Bell

básníků

že's od jak

neslyšel,

drobná, malá Bell

přišla

svět?

sem k nám na tento dokořán

Byl

a ruce

nebeský vchod

křížem,

vycházejíc spatřila

oči

v snách,

rajský práh

přes

zem jak

hvězdný

bod

bleskotné planout ze hlubiny; a mosty vedly z kraje v kraj, andělové

kde

ty,

nosí v ráj shasli bez vší viny.

kteří

Vstoupila na most; krok se tak zlehka, zticha,

chvěl,

že se v

důl

ni rajský kvítek nesehnul, tak jako rosa padá v Pak vzduch tak A takto

přišla

divně

přišel

blahý

Vlašťovkou

a listím den celý květ

zlíbezněl!

malá Bell

sem k nám na tento

I

květ.

svět.

květen

s ní.

živly výklenky

spěly

zář

jak

lilije se

červenky,

sluneční;

chvěl

a

chvěl

a nad brankou ve splítce rév, div netryskala míza z cév. Jak sladce,

ó,

země

měkounce

spěl!

byla samý pták,

a jeden jarní když

soumrak

přišla

květ,

drobná, malá Bell

sem k nám na tento

svět!

83

Ó Bell, ó drobná, malá Bell, sličněla

jak

nám den co den,

jak ženskosti pln její zrak, jak poesií napojen něžný,

ten

soumrakový zrak,

tak plný duše,

čistý

jak stála by tam těch

otevřených

tak

ještě

dnes

u nebes.

A tak ji každý víc

měl

rád:

ó nikdy takto nedopad svit lásky

dřív

My cítili,

nám v nitro!

že svazek jest

v ní utkaný nám k výši v

svět,

a pro ty

kde je oči

věčné

bůh

(neb z ráje Bell kdy před

jitro; -

předrahé

a pro tu, kterou

ráj

hvězd

si vzal přišla

k nám

matkou se otvíral),

a pro Toho,

jenž dal nám žít

a rmoutit se a radovat, se naše srdce sklonila, jak na violky

déšť

kdy pad.

84

Oliver Wendell Holmes - The Last Leaf

I saw him once before, As he passed by the door, And again The pavement stones resound, As he totters o'er the ground With his cane.

They say that in his prime, Ere the pruning-knife of time Cut him down, Not a better man was found By the Crier on his round Through the town.

But now he walks the streets, And he looks at all he meets Sad and wan, And he shakes his feeble head, That it seems as if he said, "They are gone."

The mossy marbles rest On the lips that he has prest In their bloom, And the names he loved to hear Have been carved for many a year On the tomb.

85

My grandmamma has said Poor old lady, she is dead Long ago That he had a Roman nose, And his cheek was like a rose In the snow;

But now his nose is thin, And it rests upon his chin Like a staff, And a crook is in his back, And a melancholy crack In his laugh.

I know it is a sin For me to sit and grin At him here; But the old three-cornered hat, And the breeches, and all that, Are so queer!

And if I should live to be The last leaf upon the tree In the spring, Let them smile, as I do now, At the old forsaken bough Where I cling.

86

Oliver Wendell Holmes - Poslední list

Já shled ho jedenkrát po ulici kol se brát a nyní zas kroky jeho hlaholí, jak se belhá o holi kolem nás.

Byl prý to krásný muž nežli jej

času

ostrý

nůž

štěpoval;

lepšího že neznal hned hlásný náš, který zná

svět,

se dušoval.

Však

teď

jak chodívá,

na každého se podívá a sklopí zrak; a potom hlavou zavrtí, jak

hovořil

by se smrtí:

"Ti tam! - tak, tak!"

Omšený kámen stál na rtech,

jež

na rtech co

někdy květ

miloval, -

a jména ráda slýchaná jsou do mramoru vtesaná již tolik let.

Má

prababička

kdys,

- ji také tmavý kryje tis tak dlouhý

čas

-

87

mi

tváře,

a

že

řekla,

měl

jak by

byl na sníh

To

děl

bys,

římský

růží

nos

kdos

střás.

že je blud,

neb nad bradou nyní tak chud ten

nos

trčí

a jeho záda sehla se a v smíchu má a ve hlase tak smutno cos.

Já vím, že tak

sedět

hřích

to snad

naň

zevlovat,

a

ale ten frak a starý klobouk a všechno k

třírohý

hlavě

od nohy

je k smíchu tak.

A já-li zbudu ve své dni na stromu lupen poslední do jarních chvil jen na

usmějte opuštěnou

se jak já starou

teď

sněť,

na níž jsem zbyl.

88