Filozofická fakulta. Mgr. Zuzana Zavadilová. Bakalářská diplomová práce

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

Mgr. Zuzana Zavadilová

SOCIÁLNÍ FIRMY NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OLOMOUC SOCIAL FIRMS IN THE AREA OF OLOMOUC

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Hanáčková

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci v ypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne

Děkuji Mgr. Jitce Hanáčkové za vedení práce, vstřícnost a ochotu. Dále děkuji všem lidem, pracujícím v oblasti sociálního podnikání, kteří mi posk ytli informace nebo materiál y k této práci.

Obsah Úvod............................................................................................................................................6 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ..................................................................................................7 1 Vymezení základních pojmů....................................................................................................7 1.1

Význam práce pro člověka a společnost ......................................................................7

1.2

Nezaměstnanost a její negativní dopady ......................................................................9

1.3

Osoby znevýhodněné na trhu práce ...........................................................................10

2 Osoby se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním...........................................11 2.1

Definice pojmu osoba se zdravotním postižením ......................................................11

2.2

Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich začleňování ....................................13

3 Možnosti a specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením .....................................14 3.1

Pracovní rehabilitace ..................................................................................................14

3.2

Chráněné pracovní místo............................................................................................15

4 Sociální ekonomika a sociální podnikání...............................................................................17 4.1

Sociální ekonomika ....................................................................................................17

4.2

Sociální podnikání ......................................................................................................18

4.3

Společenská odpovědnost firem .................................................................................20

4.4

Náhradní plnění ..........................................................................................................21

5 Sociální firma jako možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením .........................23 5.1

Sociální firmy v České republice ...............................................................................23

5.2

Charakteristiky sociální firmy ....................................................................................24

5.3

Financování sociální firmy.........................................................................................26

5.4

České standardy sociální firmy ..................................................................................29

6 Trh Sociálních firem v Olomouci ..........................................................................................31

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................35 7 Metodologie empirického šetření ..........................................................................................35 7.1

Cíl a výzkumné otázky ...............................................................................................35

7.2

Rámec výzkumu .........................................................................................................36

7.3

Výzkumný vzorek ......................................................................................................37

7.4

Použité metody získávání dat .....................................................................................37

7.5

Způsob zpracování dat ...............................................................................................39

8 Výsledky ................................................................................................................................40 8.1

Ergones .......................................................................................................................40

8.2

Přirozenou cestou .......................................................................................................46

8.3

Sofisofis......................................................................................................................50

8.4

SOCIÁLNÍ FIRMA TRENDU VOZÍČKÁŘŮ ..........................................................54

9 Diskuze...................................................................................................................................58 9.1

Vývoj trhu sociálních firem v Olomouci ...................................................................58

9.2

Deklarované poslání sociálních firem v Olomouci ....................................................58

9.3

Zaměstnanci se zdravotním postižením .....................................................................59

9.4

Podnikatelské aktivity a propagace ............................................................................59

9.5

Financování sociálních firem .....................................................................................60

9.6

Organizační struktura sociálních firem v Olomouci ..................................................60

9.7

Péče o zaměstnance a jejich podpora .........................................................................61

9.8

Podoba spolupráce s jinými organizacemi .................................................................61

10 Závěr ....................................................................................................................................63 Použitá literatura: ......................................................................................................................65

Úvod V této práci se zabývám jednou z forem zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociálními firmami. Přestože historie sociálního podnikání není v ČR (ale ani ve světě) příliš dlouhá, jsem přesvědčená, že pokud funguje dobře, přináší užitek celé společnosti. K volbě tématu mě vedla zkušenost ze sociální firmy Ergones, pro kterou jsem krátkodobě pracovala a měla tak šanci poznat její fungování a zaměstnance. Sociální podnikání považuji za užitečný a nosný trend. Cílem této bakalářské práce je zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci. Konkrétní výzkumné otázky budou popsány v kapitole o metodologii empirického šetření. V teoretické části práce se budu nejdříve zabývat tím, jaký význam má zaměstnávání osob se zdravotním postižením a vymezením základních pojmů. V dalším textu shrnu poznatky z literatury o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jeho podpoře v české legislativě, alternativách a možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociální ekonomice a sociálním podnikání obecně. Jádro textu se věnuje charakteristikám sociálních firem, situaci českých sociálních firem, možnostem jejich financování a jejich standardům. Teoretická část práce končí popisem celkové situace v sociálním podnikání v Olomouci. Zvolená struktura textu odpovídá tomu, že jsem se snažila uchopit téma v jeho širších souvislostech a postupně jej zužovat. Praktická část je tvořena čtyřmi případovými studiemi konkrétních sociálních firem v Olomouci. Při vypracovávání předkládaného textu jsem vycházela z dostupné literatury, internetových zdrojů, ve výzkumné části pak především z analýzy dokumentů patřících konkrétním sociálním firmám, jejich internetových stránek, propagačních materiálů a ze dvou polostrukturovaných rozhovorů.

6

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1

Vymezení základních pojmů

Tato kapitola by měla vysvětlit význam práce pro člověka a společnost a dále pojmy nezaměstnanost a osoba znevýhodněná na trhu práce. Poslední podkapitola se týká zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. Některé pojmy bude třeba definovat ve spojení s jejich zákonným ukotvením.

1.1

Význam práce pro člověka a společnost

Naše společnost uznává práci jako vysoce ceněnou hodnotu. Pracovat je v mínění veřejnosti nejen žádoucí, ale také normální. Významné psychologické teorie se shodují na tom, že dospělý člověk by měl pracovat. Zaměstnání je totiž životní oblast, ve které může člověk naplňovat velké množství potřeb. O důležitosti práce pro pocit seberealizace hovoří např. A. Maslow. Ve své teorii potřeb rozdělil lidské potřeby na nižší a vyšší a seřadil je do své slavné pyramidy (viz obr. 1). Byl přesvědčen, že ty potřeby, které jsou v jeho hierarchii nejvýše, jsou nejušlechtilejší, čistě lidské. Člověk se však obvykle může dostat k jejich naplňování až po té, co si naplnil potřeby nižší. Za tzv. deficientní potřeby označil fyziologické potřeby, potřeby bezpečí, potřeby sounáležitosti a lásky, potřeby uznání, za tzv. růstové označil kognitivní potřeby, estetické potřeby a potřeby seberealizace. Deficientní potřeby jsou nedostatkové, to znamená, že dokud nejsou naplněny, není možné posunout se do vyššího patra hierarchie potřeb. Růstové potřeby (též pro ně používá označení „Potřeby bytí“) jsou ty, které u člověka vedou k stále vyšší touze uspokojovat tento typ potřeb (tj. čím víc naplňuji např. svoje kognitivní potřeby, tím více toužím dále poznávat a studovat). Morálně vyspělý člověk se podle A. Maslowa pozná právě podle toho, že je orientován na růstové potřeby. Je zřejmé, že pokud pracujeme, dává nám to možnost naplňovat v podstatě jakékoliv patro pyramidy potřeb. Práce se může stát prostředkem, jak vydělat peníze a zajistit tak biologické potřeby a potřeby bezpečí. Zároveň je místem navazování mezilidských vztahů,

7

tedy naplňování potřeb sounáležitosti. V zaměstnání se nám může dostat uznání a někdy je zde také prostor pro to naplňovat kognitivní a estetické potřeby a potřeby seberealizace.1

Obrázek 1: Maslow: Hierarchie potřeb2

Podobné potřeby, které možnost pracovat naplňuje, tvořivost a produktivitu, uvádí např. E. Fromm.3 V. E. Frankl4 chápe práci jako pole pro naplnění potřeby seberealizace a tvůrčích hodnot a dokonce popisuje neurózu z nezaměstnanosti. Samozřejmě, že každé zaměstnání má u konkrétního jedince jinou míru potenciálu sytit jeho potřeby. Obecně se dá říct, že největší potenciál naplnit potřeby pracujícího mají povolání, ve kterých tento člověk může zažívat pocit úspěchu, která jsou společensky 1

MASLOW A. H. Ku psychológii bytia. 1. vydání. Modra: Persona, 2000.

2

Maslow´s Hierarchy Of Needs [online] Dostupný na http://www.24point0.com/ppt-shop/maslowshierarchy-of-needs-editable-ppt [cit. 23. ledna 2013] 3

FROMM E. Cesty z nemocné společnosti: Sociálně psychologická studie. 1. vydání. Praha: Earth Save, 2009, s. 37- 39.

4

FRANKL V. E. Lékařská péče o duši. Základy logoterapie a existenciální analýzy. 1. vydání. Brno: Cesta, 1996, s. 113-120.

8

uznávaná, přiměřeně odměňovaná, je zde možnost růstu a náplň práce je rozmanitá. K atraktivnosti práce dále přispívá, pokud v ní člověk zažívá pocit autonomie a vlivu. 5 Zaměstnání, kterému se člověk věnuje, se stává důležitou komponentou jeho identity. Často zjišťujeme povolání jako jednu z prvních informací, když chceme někoho poznat. Od toho, v jakém postavení je člověk v práci také odvozujeme jeho ekonomický i sociální status.6 Práce také pomáhá člověku strukturovat čas.7

1.2

Nezaměstnanost a její negativní dopady

Definice slova „nezaměstnaný“ je poměrně obtížná, protože se autoři na významu tohoto slova zcela neshodují. Jednoduše se dá však za nezaměstnaného označit ten člověk, který je schopný práce, chce pracovat, a přesto je v tuto chvíli bez zaměstnání.8 Obecně může mít nezaměstnanost mnoho negativních dopadů, ať už ve sféře individuální nebo společenské. Pro jedince většinou znamená nižší životní úroveň, příp. i chudobu (a s ní spojenou nemožnost přístupu ke konzumnímu chování). Připojuje se také ztráta sebedůvěry, smyslu, často i narušení mezilidských vztahů. Nezaměstnaní vykazují také horší fyzické i duševní zdraví. Dokonce bylo zjištěno, že pravděpodobnost úmrtí u zdravého britského muže je o 30 % vyšší, je-li nezaměstnaný. 9 Nezaměstnaní mohou mít nereálné vnímání času.10 S vyšší nezaměstnaností v určité společnosti bývá spojováno velké množství sociálně patologických jevů jako sebevražedné pokusy, bezdomovectví a závislosti. Společnost s vyšším poměrem nezaměstnaných je ohrožena krizí hodnot a rodiny a kriminalitou.11

5

ARNOLD J. et al. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007, s. 301-329. 6

POTŮČEK M. Sociální politika. 1. vydání. Praha: SLON, 1995, s. 62.

7

MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s. 71.

8

MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s. 16.

9

POTŮČEK M. Sociální politika. 1. vydání. Praha: SLON, 1995, s. 62.

10

MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s. 77-78.

11

MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s. 87-91.

9

1.3

Osoby znevýhodněné na trhu práce

Na trhu práce jsou lidé, kteří jsou při hledání a výkonu zaměstnání omezeni nebo znevýhodněni. Osoby znevýhodněné na pracovním trhu tvoří poměrně širokou škálu. Spadají sem např.:12 -

Osoby se zdravotním postižením

-

Osoby do 20 let věku a absolventi vysokých škol (bez praxe)

-

Těhotné ženy, ženy po mateřské dovolené

-

Osoby starší 50 let věku

-

Dlouhodobě nezaměstnaní

-

Osoby společensky nepřizpůsobivé

-

Osoby po výkonu trestu odnětí svobody

-

Osoby ze socio- kulturně znevýhodněného prostředí

-

Etnické a náboženské menšiny

-

Homosexuálové

-

Alkoholici, drogově závislí

-

Lidé bez domova

Zákon definuje parametry, kterými může znevýhodnění být dané, poměrně neurčitě. Jsou to: zdravotní stav, věk, péče o dítě nebo jiné vážné důvody.13 (Pozn. V zákoníku býval podrobnější výčet, ale k 1. 1. 2012 přestal platit). Všechny osoby znevýhodněné na trhu práce si zaslouží při zaměstnávání a výkonu povolání speciální pozornost a zacházení. Tento text se však týká především osob se zdravotním postižením, proto se v dalších kapitolách budu již zabývat konkrétně touto skupinou.

12

13

SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s. 27. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 33)

10

2

Osoby

se

zdravotním

postižením

a

zdravotním

znevýhodněním Osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním jsou pravděpodobně největší podskupinou osob znevýhodněných na pracovním trhu.

2.1

Definice pojmu osoba se zdravotním postižením

Zdravotní postižení může být podle zákona tělesné, mentální, smyslové nebo kombinované. Zdravotní postižení je takové, které činí nebo může činit danou osobu závislou na péči někoho jiného.14 Pro účely zaměstnanosti jsou za osoby se zdravotním postižením považovány15: Osoby invalidní ve třetím stupni (do roku 2010 se používal pojem „plně invalidní“) Osoby invalidní v prvním a druhém stupni (do roku 2010 se používal pojem „částečně invalidní“) O tom, kdo je osoba se zdravotním postižením rozhoduje Orgán sociálního zabezpečení. Kritériem pro rozčlenění do těchto kategorií je procentuální míra poklesu schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Osoby ve 3. invalidním stupni jsou ty osoby, u kterých je procentuální míra poklesu schopnosti pracovat více než 70 %. U osob ve 2. invalidním stupni je to mezi 50% a 69 % a u osob v 1. invalidním stupni mezi 35 % a 49% poklesu. Od počátku roku 2012 osobami se zdravotním postižením již nejsou osoby, které byly podle předchozí a nyní už neúčinné právní úpravy Úřadem práce uznány jako zdravotně znevýhodněné. Laicky řečeno to znamená, že nikdo další už osobou se zdravotním znevýhodněním být uznán nemůže. Těm, kteří byli uznáni osobou zdravotně znevýhodněnou v předchozích letech, toto uznání platí na dobu, do které bylo vydáno

14

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. (§ 3)

15

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. (§ 39 odst. 2)

11

(maximálně do 1. 1. 2015). Do té doby budou osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením. 16 Použiju-li v textu termín osoba se zdravotním postižením, uvedené se týká i osob se zdravotním znevýhodněním, které jsou tak prozatím uznány. Neexistují zcela přesné údaje o tom, kolik je v České republice lidí se zdravotním postižením. Je to zřejmě tím, že neexistuje žádná jednotná evidence těchto lidí.17 K roku 2005 bylo odhadováno, že v ČR je:18 60 tisíc zrakově postižených 300 tisíc sluchově postižených 60 tisíc osob s poruchami řeči 1500 lidí hluchoslepých 300 tisíc osob s mentálním znevýhodněním 300 tisíc osob s vadami pohybového ústrojí 180 tisíc osob s epilepsií 100 tisíc osob s duševní nemocí Pokud budeme vycházet z těchto údajů, týká se zdravotní znevýhodnění nebo postižení skutečně velkého procenta obyvatel. Aktuálnější informace z roku 2008 přináší Helpnet, informační portál pro osoby se specifickými potřebami, kde jsou zveřejněny výsledky výzkumu českého statistického úřadu, které říkají, že 10 % Čechů má zdravotní postižení.19

16

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 67)

17

MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 80. 18


WINTER J. Každý desátý občan ČR se řadí mezi osoby se zdravotním postižením. [online]. Dostupné z WWW: http://www.helpnet.cz/aktualne/15325-3 (cit. 24. února 2012).

12

2.2

Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich začleňování

Osoby se zdravotním znevýhodněním nejčastěji vyjadřují potřeby nezávislosti, normálního osobního a rodinného života, potřebu mít kvalitně trávený čas v zaměstnání i ve volném čase, cítit se společensky uplatnění.20 V podstatě tedy nemají nijak zvláště odlišné potřeby od druhých, spíš je pro ně mnohem těžší je naplnit a v tom by měli být podporováni. Všeobecně panuje ve společnosti snaha osoby se zdravotním postižením začleňovat. Mechanismy začleňování jsou integrace a inkluze. Integrace je účast v sociálních vztazích. Jde tedy především o úpravu vztahů mezi většinovou společností a skupinou osob se zdravotním postižením.21 Inkluze je „nikdy nekončící proces, díky němuž se lidé s postižením (znevýhodněním) mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení.“22 Slovo inkluze tedy vlastně znamená, že se odlišnosti chápou jako součást normy. Chce-li někdo podpořit začleňování osob se zdravotním postižením tím, že je bude zaměstnávat, je velmi důležité, aby byl o problematice daného zdravotního postižení dobře informován, zároveň se však dovedl vyhnout tzv. „nálepkování“ (tj. zevšeobecňování a domněnky o tom, jaký člověk bude- např. všichni lidé se sluchovým postižením potřebují, abych na ně mluvil nahlas). Právě neinformovanost většinové společnosti a nálepkování je totiž tím, co inkluzi brzdí.23

20



SLOWÍK J. Komunikace s lidmi s postižením. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 25.

23

SLOWÍK J. Komunikace s lidmi s postižením. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 17.

13

3

Možnosti a specifika zaměstnávání osob se zdravotním

postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje Zákon o zaměstnanosti.24 Právě ten určuje, že jim při zaměstnávání má být poskytována zvýšená ochrana. Evidenci osob se zdravotním postižením uchovává Krajská pobočka Úřadu práce. Tyto údaje jsou určené pro zprostředkování práce osobám se zdravotním postižením a pro statistické účely.25 Již bylo zmíněno, že lidé se zdravotním postižením obecně potřebují při hledání zaměstnání a výkonu povolání speciální zacházení a ohledy. Je však důležité, mít stále na zřeteli, že tato skupina lidí je velice variabilní a potřeby konkrétního zaměstnance se zdravotním znevýhodněním (ať už míra podpory, nebo podoba podpory) závisí na mnoha faktorech, např. jeho aktuálním zdravotním stavu, věku, dosavadním pracovním zkušenostem atd.

3.1

Pracovní rehabilitace

Osoby pracovně znevýhodněné z důvodu zdravotního stavu mají právo na pracovní rehabilitaci.26 Ta je poskytována tzv. pracovně rehabilitačními středisky a zajišťována Krajskou pobočkou úřadu práce. Pracovní rehabilitace by měla zahrnovat poradenskou činnost (v otázkách volby povolání, změny zaměstnání apod.), praktickou a teoretickou přípravu pro zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro práci. Pro osobu se zdravotním postižením je vypracován individuální plán pracovní rehabilitace, na kterém se podílí zaměstnavatel a úřad práce. Podle §72, odst. 5 téhož zákona: „Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),

24

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 67 odst. 1)

25

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§68)

26

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.( § 69)

14

náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci.“27 Kromě pracovní rehabilitace mají osoby se zdravotním postižením nárok na tzv. přípravu k práci. Cílem přípravy k práci je osvojení pracovních návyků, znalostí a dovedností, které jsou potřeba při výkonu konkrétního vybraného zaměstnání.28 Dále mohou mít nárok na specializované rekvalifikační kurzy.29

3.2

Chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je takovým místem, které je zřízeno pro osobu se zdravotním postižením. Zřídí-li zaměstnavatel takové pracovní místo, musí být obsazeno nově 3 roky (Pozn. toto je legislativní změna platná od roku 2012, do té doby to byly dva roky). Dohoda o chráněném pracovním místu je uzavírána mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce.30 Chce-li zaměstnavatel zřídit chráněné pracovní místo nebo několik takových míst, musí podat žádost. Ta by měla obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a charakteristiku každého z chráněných míst.31 Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje pracovní úřad příspěvek v maximální výši osminásobku (u osob s těžším zdravotním postižením až dvanáctinásobku) průměrné mzdy. Výše příspěvku ještě roste u zaměstnavatelů, kteří zřizují deset a více chráněných pracovních míst. Pak může příspěvek tvořit maximálně desetinásobek (u osob s těžším zdravotním postižením až čtrnáctinásobek) výše průměrné mzdy na jedno pracovní místo.32

27


28

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§72)

29

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 74)

30


31


32


15

Na chráněné místo může být poskytnut také příspěvek určený na částečnou úhradu provozních nákladů daného pracovního místa. Jeho maximální výše je 48 tisíc korun na dobu jednoho roku.33 Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více, než 50 % zaměstnanců na chráněných pracovních místech mají z této skutečnosti určité výhody, zejména příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a další náklady.34 Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.35

33

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 76)

34

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§78 odst. 1)

35


16

4 Sociální ekonomika a sociální podnikání 4.1 Sociální ekonomika Sociální ekonomika36 je alternativou vůči veřejnému prostoru a klasickému trhu. Zahrnuje takové aktivity (uskutečňované subjekty sociální ekonomiky), které mají za cíl zvyšovat zaměstnanost

nebo

jinak

uspokojovat

další

ekonomické,

sociální,

kulturní

a

environmentální potřeby a cíle v místních podmínkách dané komunity.37 Právě na regionální rozvoj je kladen velký důraz, protože sociální ekonomika reaguje bezprostředně na potřeby občanů v daném místě a stává se tak důležitou oblastí občanského sektoru.38 Ve výzkumné zprávě nadnárodního partnerství Social Enterprise39 je sociální ekonomika definována svými cíli. Jsou to: -

Úspěšné řešení sociální inkluze

-

Rozvoj místní zaměstnanosti

-

Ekonomický rozvoj a prosperitu místních lokalit

V. Novotný40

uvádí dva hlavní cíle sociální ekonomiky a to odstranění chudoby a

nezaměstnanosti. Zejména nezaměstnanost je palčivým problémem ve většině vyspělých evropských zemí.

36

Pozn. Je třeba odlišit pojem „sociální ekonomika“ od pojmu „sociální ekonomie.“ Sociální ekonomie je teoretická disciplína, o které by se dalo zjednodušeně říct, že je jakýmsi teoretickým podkladem pro sociální ekonomiku.

37

BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s. 14. 38

SKOVAJSA M. et al. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 289. 39

VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s. 6.

40

NOVOTNÝ V. Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti. [online] Dostupné na http://is.jabok.cz/el/JA10/leto2012/S217/um/917599/Socialni_ekonomie_a_socialni_podnikani_jako_nastroj e_politiky_zamestnanosti.pdf [cit. 20. ledna 2013]

17

Sociální ekonomika je schopná pokrývat potřeby osob znevýhodněných na trhu práce i v rámci celé společnosti. Potřebuje k tomu však vhodné finanční nástroje, příp. i legislativní podporu.41 Mezi subjekty sociální ekonomiky patří:42 -

Sociální podniky

-

Podpůrné finanční, poradenské a vzdělávací instituce pro sociální podnikání

-

Nestátní neziskové organizace, které usilují o to najít pracovní uplatnění pro své

klienty Sociální ekonomika je založena na hodnotách altruismu a humanismu. Uplatňují se zde ekonomické požadavky různých sociálních tříd, tak aby bylo dosaženo sociálního smíru.43 Evropská unie sociální ekonomiku podporuje. Má svou reprezentativní organizaci pro sociální ekonomiku Social Economy Europe, která publikovala Chartu sociální ekonomiky. Kromě snižování nezaměstnanosti si Evropská unie klade za cíl podporu sociální soudružnosti a aktivního občanství.44 Významné místo v sociální ekonomice zastává sociální podnikání.

4.2 Sociální podnikání Definic sociálního podnikání existuje obrovské množství. Pro potřeby této práce jsem vybrala definici pracovní skupiny TESSEA45: „ Sociální podnikání jsou podnikatelské

41

SYROVÁTKOVÁ, J. Může se stát malý a střední podnik sociálním podnikem? In Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. 1. Vydání. Liberec: VÚTS, a.s., 2009. s. 36 – 39. 42


NOVOTNÝ V. Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti. [online] Dostupné na http://is.jabok.cz/el/JA10/leto2012/S217/um/917599/Socialni_ekonomie_a_socialni_podnikani_jako_nastroj e_politiky_zamestnanosti.pdf [cit. 20. ledna 2013]

44

SKOVAJSA M. et al. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 292. 45

BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s. 14.

18

aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu.“ Jsem si vědomá toho, že definice, kterou jsem vybrala, je poměrně dlouhá. Podle mého názoru však přesně shrnuje všechny důležité znaky sociálního podnikání, tak jak je zdůrazňují další autoři46 a to: 1. sociální přínos 2. ekologický přínos 3. důraz na lokální rozvoj 4. snaha nalézat pracovní příležitosti pro znevýhodněné 5. ziskovost sociálních podniků 6. zpětné využití zisku pro rozvoj sociálního podniku 7. snaha o rovnováhu mezi „sociální“ a „ekonomickou“ stránkou sociálního podnikání. Bývá zmiňováno poměrně velké množství přínosů sociálního podnikání. Např. je to podpora vlastní aktivity lidí (a z toho vyplývající růst sebedůvěry a pocitu smyslu), to, že tento nový způsob podnikání přináší do podnikání etický rozměr, šetří státní prostředky, snižuje nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách a obvykle přináší komunitní rozměr podnikání.47 Sociální podnikání by dále mělo být prevencí před vzrůstající chudobou, dehumanizací trhu a sociální exkluzí.48 Pro tento způsob podnikání je tedy nezbytné, aby respektovalo určité hodnoty, mezi které patří například solidarita, sociální zodpovědnost a demokratické řízení. Dalšími důležitými

46

Např. People- Planet- Profit [online] Dostupné z WWW: http://www.p-p-p.cz/index.php/cs/ppp/profit/58socialni-podnikani [cit. 17. března 2013] 47


HUNČOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika a sociální podnik jako nástroj veřejných politik: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře v Ústí nad Labem 26. Října 2006. 1. vydání. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2006, s. 37.

19

hodnotami sociálního podnikání jsou důraz na společenský prospěch a sociální soudružnost.49 Sociální podnik má své členy maximálně zapojovat do rozhodování o podnikání a o všech změnách je informovat. Zaměstnanci by ideálně měli mít pocit, že se podílí na chodu sociálního podniku. Sociálnímu podnikání nesmí chybět obecně prospěšný cíl, který by měl být formulován ve stanovách konkrétního sociálního podniku. Měl by stanovovat přínosy ve třech oblastech, a to v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Jsou to autonomní organizace, nebývají řízeny veřejnými institucemi, ani jinými organizacemi, i když jimi mohou být podporovány.50 Subjekty sociálního podnikání jsou také zcela nezávislé na státu. Tím však jsou většinou vydatně podporovány.51 Různé sociální podniky se liší svým právním statusem (např. družstvo, s.r.o. …). I když jakýmsi ideálem je vyváženost sociálního a ekonomického aspektu, v praxi se ukazuje, že u každého z podniků některá ze složek převládá.52 Do kapitoly o sociálním podnikání zahrnuji i podkapitolky o konceptech společenské odpovědnosti firem a náhradního plnění, které umožnují (v případě náhradního plnění dokonce zákonem nutí) sociálně podnikat i firmám, které nejsou primárně sociálními podniky a spadají tak vlastně do běžné ekonomiky.

4.3

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem je poměrně nový pojem.

Jedná se o koncept, podle

kterého si mohou firmy zvolit se při svém ziskovém podnikání zároveň podílet na zlepšování společnosti a životního prostředí. 49

VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s. 5-9. 50

SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s. 1623. 51

DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, s. 9. 52

DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, s. 14.

20

Podnik, který chce být společensky odpovědný, by měl mít další cíle převyšující pouze cíl ekonomického zisku. Respektuje tři hlavní sféry a to zisk (profit), lidskou sféru (people) a planetu (planet), tedy sféru ekonomickou, sociální a environmentální.53 V ekonomické sféře bojuje společensky odpovědná firma proti úplatkářství, pečuje o dodržování smluv a plnění závazků, ochranu duševního majetku apod. Ve sféře sociální se jedná o ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, zajištění vzdělání pro ně a mimo jiné také zaměstnávání osob, znevýhodněných na pracovním trhu. Sféra environmentální se týká ekologického chování firmy. Ideálně společensky odpovědná firma počítá při svém podnikání se všemi třemi zmíněnými sférami. Samozřejmě dá se říct, že společenská odpovědnost je tak trochu v módě. L. Kuldová54 varuje před tím, že mnoho firem chce být sociálně odpovědných především proto, že se tím propagují. V poslední době se hledal koncept, jak zavést společenskou odpovědnost firem jako povinnost.

4.4

Náhradní plnění

Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 osob (přepočteno na plné pracovní úvazky) má ze zákona povinnost zaměstnávat v povinném podílu osoby se zdravotním postižením, povinný podíl je stanoven na 4% (např. firma zaměstnávající 25 zaměstnanců tedy musí zřídit jedno pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením). Tuto povinnost však může splnit dvěma jinými alternativními způsoby, než je přímo zaměstnání osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru. První možností je odebírání produktů od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou zároveň osobou samostatně výdělečně činnou. Druhou možností je odvést peníze přímo do státního rozpočtu.

53

KULDOVÁ L. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a společenská odpovědnost v praxi. 1. vydání. Plzeň: OPS, 2010, s. 16. 54

KULDOVÁ L. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a společenská odpovědnost v praxi. 1. vydání. Plzeň: OPS, 2010, s. 79.

21

Zmíněné tři metody, tedy zaměstnání osoby se zdravotním postižením, odebírání produktů od sociální firmy, nebo odvod peněz, mohou být v rámci náhradního plnění kombinované.55

55

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. (§ 81).

22

5

Sociální firma jako možnost zaměstnávání osob se

zdravotním postižením

5.1

Sociální firmy v České republice

Sociální firmu je tedy možné definovat jako podnikatelský subjekt sociální ekonomiky, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením (v širším pojetí i s jiným typem znevýhodnění na trhu práce). Za důležité považuji vysvětlit, čím se liší pojem „sociální firma“ od pojmu „sociální podnik.“ Sociální podnik je jakýkoliv ze subjektů sociálního podnikání. Sociální firma je jeden konkrétní typ sociálního podniku. Jedná se o klíčový subjekt sociálního podnikání. Sociální podnik je tedy vlastně pojmem nadřazeným.56 Co se týče neodborné veřejnosti, setkávám se s tím, že většina, byť všeobecně dobře vzdělaných lidí, stále ještě dobře neví, co to „sociální firma“ je. Různé podoby sociálního podnikání se na území nynější České republiky dalo najít už v 19. Století, např. v podobě družstev. Sociální firma v moderní podobě je však u nás poměrně novou záležitostí. První sociální firma zde začala fungovat v roce 1999 pod záštitou občanského sdružení Fokus a funguje dodnes. Jmenuje se Jůnův statek a je v obci Sedlec. Jedná se o firmu, která provozuje penzion, restauraci a kavárnu, prádelnu a obchod.57 Na českém území jsou sociální firmy fungující déle než deset let, odborný zájem o ně však roste až v posledních letech. V roce 2011 fungovalo v České republice cca 50 sociálních firem.58

56


Jůnův statek [online] Dostupný na http://www.junuvstatek.cz/index.php?page=detailclanky&article=29 [cit. 21. ledna, 2013]

58

BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s. 9- 10.

23

Ke konci roku 2012 už jich bylo okolo stovky59 a pravděpodobně se jejich počet bude nadále zvyšovat. Obory, ve kterých podnikají, jsou různé - úklid, provozování restaurací nebo kaváren, call centra aj. Zákonné ukotvení tohoto způsobu podnikání je nové a zatím se poměrně často mění. V současné legislativě pojem „sociální firma“ zatím neexistuje. V roce 2002 v Praze a v roce 2004 v Krakově proběhly mezinárodní konference, které podněcovaly další rozvoj sociálního podnikání.60

5.2

Charakteristiky sociální firmy

Většina sociálních firem v ČR zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Ty mají také nejjednodušším způsobem zákonně ukotvené své podnikání (zdroj financí z provozování chráněných pracovních míst). Existují však už i sociální firmy, které se specializují na osoby, které jsou na běžném pracovním trhu znevýhodněny z jiných důvodů. Příkladem může být např. STAVZEM61 s. r. o., sociální podnik, zaměstnávající příslušníky Rómské minority na Odersku ve stavebnictví. Jednalo se o projekt podpořený OP LZZ- Sociální integrace a rovné příležitosti, realizovaný v letech 2010- 2012. Sociální firma může zaměstnávat i osoby bez znevýhodnění. Uvádí se poměrně široké rozpětí poměru osob se znevýhodněním, které by měly být v sociální firmě zaměstnány (není to zákonně ukotveno, jedná se spíš o standard). Podle většiny zdrojů by to mělo být 25 % až 55 % znevýhodněných.6263Důležité je, že pracovní podmínky pro zdravé zaměstnance a zaměstnance se zdravotním postižením musí být totožné.

59

Sociální dialog [online] Dostupný na http://www.socialnidialog.cz/trh-prace/trh-prace/cr-stale-rozsirujeseznam-socialnich-podniku [cit. 21. ledna, 2013] 60

VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s. 5.

61

STAVZEM [online] Dostupný z WWW: http://www.stavzem.cz/ [cit. 21. ledna, 2013]

62

KAMRÁDOVÁ L. Sociální podnikání a jeho propojení se společenskou odpovědností firem. Societas et res publica: Mezinárodný internetový vedecký časopis zameraný na problematiku verejnej správyv kontexte interdisciplinárních spoločonských súvislostí, 2009. [online]. roč.1, č. 3[cit. 24. února, 2013]. Dostupný z WWW: http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/03/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA-2012-03.pdf

63

SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s. 27.

24

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příp. jinak pracovně znevýhodněných, má speciální požadavky. Jak již bylo zmíněno, tito zaměstnanci musí být v práci podporováni. Je úkolem sociální firmy, aby svým zaměstnancům vycházela vstříc.64 Podpora může mít různé podoby, dle konkrétních podmínek dané sociální firmy může zahrnovat:65 -

Psychosociální podporu

-

Delší čas na zapracování

-

Úpravu pracovní doby

-

Úpravu pracoviště

-

Poskytnutí různých speciálních pomůcek

-

Aj.

Úpravou pracoviště je myšleno především to, že by mělo být bezbariérové právě pro osoby s tím typem postižením, jaké zaměstnanci sociální firmy mají. Některé stavební úpravy běžných osob můžou bránit osobě se zdravotním postižením v pohybu nebo orientaci. Konkrétní doporučení potom vycházejí z potřeb zaměstnanců dané firmy. Obecně platí, že by pracoviště mělo být bezpečné.66 Podoba sociální firmy v ČR je inspirována Velkou Británií. Ve Velké Británii existuje podpůrná struktura pro sociální firmy Social Firms UK. Ta vydala v roce 2002 seznam kritérií, která má sociální firma splňovat. Organizace CEFEC (Evropská konfederace sociálních firem a družstev) zveřejnila tato kritéria sociální firmy67: 1. Účelem firmy je zaměstnávat osoby znevýhodněné na pracovním trhu. 2. Sociální firma se chová tržně (více než 50 % příjmů by mělo být ze zisku z podnikání) a příjmy z prodeje služeb a produktů používá k naplňování sociálních cílů. 3. Podstatnou část (minimálně 30 %) zaměstnanců tvoří lidé se znevýhodněním. 64


65

SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. s. 27.

66

GILBERTOVÁS. & MATOUŠEK O. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vydání. Praha: Grada, 2002, s. 216.

67

CEFEC [online] Dostupný z www: http://socialfirmseurope.org/social-firms/definition/ [cit 22. února, 2013].

25

4. Práce je placená a plat je odpovídající průměrné mzdě na dané pozici. 5. Pracovní podmínky by pro znevýhodněné a neznevýhodněné zaměstnance měly být stejné. Podle těchto standardů by tedy příjmy sociální firmy měly být z více než 50 % z obratu. Většina českých sociálních firem toto pravidlo ještě nesplňuje. Dynamika vzniku sociální firmy bývá v podstatě dvojí. Sociální firma vznikne buď z klasického podnikatelského prostředí, nebo z prostředí neziskového. Obojí s sebou nese svá specifika. Nemusí to být pravidlem, ale logicky se dá říct, že primárně běžní podnikatelé obvykle lépe zvládat ekonomickou stránku sociálního podnikání (finanční plány, orientace na trhu), sociální podnikatelé stránku sociální (práce s cílovou skupinou, schopnost získávat peníze z různých projektů). Pro dobré fungování sociální firmy je samozřejmě důležité vyvážit obojí.68

5.3

Financování sociální firmy

Přestože jsou sociální firmy ze své podstaty ziskové, zejména v počátcích, nebo v dobách ekonomického útlumu, jsou pro ně otázky financování poměrně palčivé. Pochopitelně mají významná specifika ve svém financování a nakládání se ziskem. Hospodaření celé sociální firmy ideálně odpovídá obecně prospěšnému cíli, který si podnik definoval ve svých stanovách. Mělo by být takové, aby firma získala dlouhodobou ekonomickou stabilitu. To předpokládá, jak už bylo zmíněno, že zisk z účasti na trhu by se měl v maximální části vracet zpět do sociálního podniku.69 Financování sociálních podniků je vícezdrojové. Výše bylo popsáno, jak je zaměstnavatel podporován v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením ze zákona (viz. podkapitola 3.2. Chráněné pracovní místo). Nepřímými zdroji podpory takové organizace jsou například daňové úlevy, poskytování vládních garancí a investic do rozjezdu.70 68



70

HUNČOVÁ M. et al. Sociální ekonomika - financování a měření přidaných hodnot. 1. vydání. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011, s. 108.

26

Při financování sociální firmy je také možné počítat s firemními dárci a sponzory. Nepřímo může také rozpočtu ulevit neplacená práce dobrovolníků.71 Velkým finančním zdrojem jsou pro sociální firmy Evropské fondy, stěžejní je Evropský sociální fond. Pro financování sociálního podnikání byly z fondů Evropské unie určeny 2 operační programy a to Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OPLZZ) a Integrovaný operační program (dále IOP). Výzva č. 30 Sociální ekonomika v rámci OPLZZ financovaná z Evropského sociálního fondu je zaměřená zejména na tvorbu a implementaci principů sociálního podnikání, podporu mzdových prostředků zaměstnanců, potřebné vzdělávání a marketing sociální firmy (tzv. měkké investice).72 Projekty je nyní možné předkládat do 28. 6. 2013. Minimální výše dotace je100 000 Kč a maximální 200 000 €. Výzva IOP je výzvou č. 8 v rámci oblasti intervence Služby v oblasti sociální integrace, aktivita Investiční podpora sociální ekonomiky. Je určena k pokrytí nákladů spojených s tzv. tvrdými investicemi. Tj. vybavení sociálního podniku potřebnými stroji, zařízeními apod. Výše podpory je maximálně 80% způsobilých nákladů projektu. Výzva v rámci IOP již měla být ukončena koncem roku 2012, nakonec však byla prodloužena až do 30. 6. 2013. Minimální výše podpory na jeden projekt je stanovena na 300 000,- Kč, maximální výše podpory pak na 200 000 €.73 V obou případech (OPLZZ i IOP) se musí jednat o nové podnikatelské aktivity ať již stávajících nebo nově vzniklých podniků. Podpora je určena jak pro právnické osoby, tak pro jednotlivce, kteří mohou díky podpoře začít podnikat jako OSVČ. Podmínkou ale je, aby patřili do některé z cílové skupiny projektu, kterou vedle zdravotně postižených tvoří také mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby 71

KAMRÁDOVÁ L. Sociální podnikání a jeho propojení se společenskou odpovědností firem. Societas et res publica: Mezinárodný internetový vedecký časopis zameraný na problematiku verejnej správyv kontexte interdisciplinárních spoločonských súvislostí, 2009. [online]. roč. 1, č. 3[cit. 24. února, 2013]. Dostupný z WWW: http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/03/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA-2012-03.pdf

72 Výzva pro předkládání grantových projektů OP LZZ „SOCIÁLNÍ EKONOMIKA“ [online] Dostupný z WWW: http://www.esfcr.cz/file/7884/, s. 4. [cit. 22. ledna 2013] 73 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/11137 [cit. 22. ledna 2013]

27

komerčně zneužívané; osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce; osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách – osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách, které a) úspěšně ukončily minimálně 3 měsíční ambulantní či pobytovou léčbu nebo b) prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují; osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dále musí vždy dojít k tvorbě nových pracovních míst, které musí být minimálně ze 40% obsazeny osobami z cílové skupiny. Obě výzvy jsou určeny pro subjekty působící na území ČR s výjimkou hlavního města Prahy, která nespadá do cíle Konvergence určeného EU.74 Přestože je možné projekt předložit zároveň v obou výzvách, neexistuje jistota, že když bude projekt podpořen v jedné výzvě, bude automaticky podpořen i ve výzvě druhé. Právě tato situace, kdy je projekt podpořen pouze v jedné z výzev pak často vede k tomu, že žadatel není schopný projekt realizovat a musí se vzdát i projektu, který byl v rámci hodnocení hodnotící komise úspěšný. Nevýhodou financování z fondů EU je fakt, že žadatel se zavazuje k udržitelnosti nově vytvořených pracovních míst a že vytvoření pracovního místa je nutná podmínka pro získání dotace. Tato omezení pak značně limitují k využívání těchto prostředků sociální podniky, které své podnikání již dříve zahájily bez finanční podpory a které by spíše než vytváření stále nových pracovních míst a zahajování stále nových podnikatelských činností uvítaly větší jistotu a stabilitu ve financování již vzniklých pracovních míst a již spuštěných podnikatelských činností. Celkově se dá říct, že ve financování sociálních podniků nyní panuje nejistota. Znejišťuje stále se měnící legislativa směrem k zaměstnávání zdravotně postižených. Za poslední dobu došlo ke zrušení chráněných dílen a jejich nahrazení chráněnými pracovními místy. Tato pracovní místa byla původně až do 8000 Kč kryta ze 100 % podporou z Úřadu práce. 74 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/11137 [cit. 22. ledna 2013]

28

V současnosti je to pouze 75%. Dále došlo ke změnám v tzv. náhradním plnění. Dříve bylo možné dodávat neomezené množství náhradního plnění na jedno pracovní místo obsazené zdravotně znevýhodněným. V současnosti je jeho množství omezeno.

5.4

České standardy sociální firmy

České standardy sociální firmy vycházejí ze standardů britských. Cílem sociální firmy je zaměstnávat lidi s handicapem a zároveň dosahovat zisku.75 Standardem č. 1 je poslání sociální firmy. To by měla firma mít v písemné podobě a zveřejňovat ho. Veškerá činnost firmy má být v souladu s tímto posláním. Standard č. 2 se týká podnikání. To by mělo být etické a transparentní. Sociální firma by měla být životaschopná v rámci běžného trhu. Standard č. 3 hovoří o financování. Sociální firma má minimálně polovinu příjmů zajištěno svým úsilím (prodej, služby). Usiluje o to, aby prosperovala. Je schopná konkurence na běžném trhu. Standard č. 4 je o provozu firmy. Na prvním místě musí být bezpečnost provozu. Zaměstnanci sociálních firem mají často specifické potřeby, které by měly být respektovány. Sociální firma má zpracované základní provozní postupy a své zaměstnance s nimi seznamuje. Standard č. 5 se týká informovanosti a prezentace. Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje veřejnost. Informace o firmě jsou dostupné. Propagace firmy by neměla být založena na tom, že v ní pracují zaměstnanci se znevýhodněním. Standard č. 6 je o znevýhodněných zaměstnancích. Sociální firma musí zaměstnávat určitou část takových lidí a to cca 50 %. Kritéria výběru zaměstnanců by měla mít každá sociální firma stanovena. Standard č. 7 hovoří o pracovních smlouvách a mzdách. Zaměstnanci sociální firmy musí mít klasickou písemnou pracovní smlouvu nebo dohodu. Pracují za mzdu, která by měla v ideálním případě odpovídat běžné mzdě v daném regionu na podobné pozici.

75


29

Standard č. 8 je o etických principech a vnitřní komunikaci. Zaměstnanci by při nástupu do práce měli znát etické principy firmy a pravidla vnitřní komunikace. Informace by se v rámci firmy měly předávat přehledně. Zaměstnanci mají být průběžně informováni o situaci a směřování celé firmy. Standard č. 9 se týká organizační struktury. Ta by měla být jasně stanovená a zaměstnanci s ní musí být dobře seznámeni. Standard č. 10 hovoří o adaptaci zaměstnanců. Tu by jim sociální firma měla usnadňovat, ať už za pomoci zaškolování, různých forem psychosociální podpory, nebo různých úprav pracovního prostředí. Standard č. 11 je o udržení. Sociální firma zajišťuje svým zaměstnancům takové podmínky, které jim pomohou zůstat na tomto konkrétním pracovišti co nejdéle. Může se jednat o odborné vedení zaměstnanců, průběžné upravování podmínek směrem k narůstající samostatnosti, prevenci syndromu vyhoření apod. Standard č. 12 hovoří o profesním rozvoji zaměstnanců. Zaměstnání v sociální firmě by mělo do budoucna posilovat jejich konkurenceschopnost na běžném pracovním trhu. Standard č. 13 je o spolupráci sociální firmy a to zejména s organizacemi a institucemi, které mají podobné cíle a charakter.76

76


30

6

Trh Sociálních firem v Olomouci

Tato kapitola by se měla stát přemostěním mezi teoretickou a praktickou částí práce. Jejím cílem je obecně popsat celkovou situaci sociálních firem v Olomouci. Budu se věnovat především tomu, kolik a jaké sociální firmy v Olomouci jsou, jakým oblastem podnikání se věnují a zda se prezentují jako sociální firma. Zdrojem k sepsání této kapitoly mi byly webové stránky konkrétních firem tak, jak je budu v dalším textu citovat. Nedostala jsem se k přesnému číslu, kolik je v Olomouci sociálních firem. Žádný oficiální registr sociálních firem totiž neexistuje. Zmiňuji zde ty firmy, které byly nalezeny při zadání hesel „sociální firma Olomouc“ (4) a „náhradní plnění Olomouc“ (12) do vyhledavače Seznamu a Googlu: ACTIVA77 BARTOŃ A PARTNER78 BRYVECASTA79 DISEVEN80 ERGONES81 FORCORP GROUP82 FORIT83 GEISLER84 PANCÉŘ85

77

Activa [online] Dostupný z WWW: www.activa.cz [cit. 22. února 2013]

78

Bartoň a partner [online] Dostupný z WWW: www.barton-a-partner.cz [cit. 24. února 2013]

79

Bryvecasta [online] Dostupný z WWW: www.bryvecasta.cz [cit. 22. února 2013]

80

Diseven [online] Dostupný z WWW: www.diseven.cz [cit. 22. února 2013]

81

Ergones [online] Dostupný z WWW: www.ergones.cz [cit 22. února 2013]

82

Forcorp group [online] Dostupný z WWW: www.forcorp.cz [cit. 22. února 2013]

83

Forit [online] Dostupný z WWW: www.forit.cz [cit 24. února 2013]

84

Geisler [online] Dostupný z WWW: www.geisler.cz [cit. 22. února 2013]

31

PAPÍRTISK86 PŘIROZENOU CESTOU87 SIPADAN88 SOFISOFIS89 TREND90 VELKOOBCHOD ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL91 ZETRA92 Všechny zmíněné firmy zaměstnávají minimálně 50 % osob se zdravotním postižením. Pouze čtyři z nich se však hlásí k identitě sociální firmy a usilují o to naplňovat standardy sociální firmy. O těchto čtyřech (ERGONES, PŘIROZENOU CESTOU, SOFISOFIS, TREND) bude pojednáno v dalších kapitolách podrobněji. V případě firem, které se orientují jinak, se jedná typicky o ty firmy, za kterými nestojí žádná nezisková organizace ani jiná instituce a vznikly čistě ze ziskového sektoru. Firmy nemají na webových stránkách zveřejněné stanovy ani poslání, takže není zřejmé, jak nakládají se ziskem ani jak naplňují speciální potřeby svých zaměstnanců. Tito podnikatelé mají však samozřejmě nárok pobírat příspěvky na chráněná místa (reálně je zřizují), žádat o finanční podporu z grantů Evropského sociálního fondu a být poskytovateli náhradního plnění.

85

Pancéř [online] Dostupný z WWW: www.pancer.cz [cit. 24. února 2013]

86

Papírtisk [online] Dostupný z WWW: www.papirtisk.cz [cit. 24. února 2013]

87

Přirozenou cestou [online] Dostupný z WWW: www.prirozenoucestou.cz [cit. 24. února 2013]

88

Sipadan [online] Dostupný z WWW: www.sipadan.cz [cit. 22. února 2013]

89

Sofisofis [online] Dostupný z WWW: www.internetporadna.cz/ukate-se [cit. 24. února 2013]

90

Trend [online] Dostupný z WWW: www.trendvozickaru.cz/index.html [cit. 24. února 2013]

91

Velkoobchod zdravotnický materiál [online] Dostupný z WWW: www.zdravotnicke-materialy.cz [cit. 24. února] 92

Zetra [online] Dostupný z WWW: www.zetra.cz [cit. 24. února]

32

Nemohou být zcela opomenuty, protože samotnou definici pojmu sociální firma splňují. Zároveň se jimi nebudu v této práci dlouze zabývat, protože nejsou typickými sociálními firmami ve svém pravém slova smyslu. Žádná z těchto firem nemá písemné zveřejněné poslání. Některé z firem okrajově zmiňují na svých webových stránkách, že zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (BARTOŃ A PARTNER, PAPÍRTISK). Žádná se však nehlásí k tomu, že by to byl jeden z jejích hlavních cílů. Nezdá se, že by nějaká z firem zakládala svou propagaci na tom, že zaměstnává osoby se zdravotním postižením, mnoho z nich se však pochopitelně propaguje tím, že poskytují náhradní plnění. Přestože mnoho sociálních firem vzniká a zaniká zároveň s evropskými dotacemi, některé zjevně drží na trhu už několik let i při zaměstnávání více než poloviny osob se zdravotním postižením (BARTOŇ A PARTNER, DISEVEN, PAPÍRTISK). Žádná z těchto firem nezveřejňuje na stránkách, jak se stará o speciální potřeby svých zaměstnanců (zaškolování, úprava pracovního prostředí) nebo zda pracují v úplně stejných podmínkách jako „zdraví“ zaměstnanci. To, že to nezmiňují, však neznamená, že to nedělají. Právní forma firem je z velké většiny společnost s ručením omezením. Pojďme se podívat, čím se „poskytovatelé náhradního plnění“ v Olomouci zabývají. Úplná většina těchto firem nabízí služby bezpečnostní a zároveň úklidové (DISEVEN, BRYVECASTA, BARTOŃ A PARTNER, PANCÉŘ, FORIT, SIPADAN, FORCORP GROUP, GEISLER), tyto firmy často jako doplněk nabízejí také správcovské, recepční nebo údržbářské služby, jedna prodává zdravotnický materiál (VELKOOBCHOD ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL), jedna prodává ochranné pracovní oděvy a pomůcky (ZETRA), jedna nabízí polygrafické služby s přidruženými službami (PAPÍRTISK), jedna nabízí prodej kancelářských potřeb (ACTIVA). Zatímco některé jsou obrovské a zaměstnávají např. i přes 1000 osob (DISEVEN, BARTOŃ A PARTNER), jiné jsou malé (PAPÍRTISK zaměstnává 27 zaměstnanců se zdravotním postižením). Kdybych měla jmenovat čistě Olomoucké firmy, které zde i sídlí, je jich ještě méně (např. VELKOOBCHOD ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL, ZETRA, PAPÍRTISK). Zbytek z nich jsou pobočkami, jejichž centrála je většinou v Praze nebo Brně. Některé olomoucké 33

firmy

naopak

rozšiřují

svou

působnost

pobočkami

jinde

nebo

e-shopem

(VELKOOBCHOD ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL). Tyto firmy jsou orientovány plně tržně a na běžném trhu dobře konkurenceschopné. Část z nich začínala podnikat jako klasická firma, až postupem času přijímali další zaměstnance se zdravotním postižením a staly se tak poskytovateli náhradního plnění. Přestože se nepovažují za sociální firmu, zdůrazňují některé na webových stránkách svou sociální odpovědnost (např. ACTIVA klade důraz na ekologii; SIPADAN finančně podporuje činnost handicapovaného vrcholového sportovce Tomáše Mošničkého, mistra světa ve vzpírání tělesně postižených). Zatím není v rámci Olomouce velká iniciativa k tomu, aby se jednotlivé sociální firmy scházely a vzájemně si předávaly zkušenosti nebo navazovaly spolupráci. Jedním z kroků k takovému scházení byl druhý ročník semináře „Sociální firmy- nový fenomén v oblasti podnikání pořádaný Olomouckým krajem a uskutečněný 17. prosince 2012. Cílem tohoto semináře bylo prezentovat zásady a standardy sociálního podnikání, možnosti financování a další informace pro vedení stávajících sociálních firem i začínajících sociálních podnikatelů. Jako příklady dobré praxe zde vystoupily sociální firmy ERGONES, PŘIROZENOU CESTOU, SOFISOFIS, TREND, VACKUB, SENZA A VS VRCHLABY.93

93

Olomoucký kraj [online] Dostupný z WWW: www.kr-olomoucky.cz/probehl-seminar-socialni-firmy-

novy-fenomen-v-oblasti-podnikani-aktuality-1486.html [cit. 22. února 2013].

34

PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část práce je jednoduchým výzkumem tvořeným čtyřmi případovými studiemi sociálních firem konkrétně: Ergones, Přirozenou cestou, Sofisofis, Sociální firma Trendu.

7

Metodologie empirického šetření

V této kapitole představím cíl empirického šetřená a výzkumnou otázku, která je tvořena několika vedlejšími výzkumnými otázkami, metodu sběru dat a jejich zpracování.

7.1

Cíl a výzkumné otázky

Pro vypracování tohoto textu jsem si kladla následující cíl: „Zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci.“ Mým záměrem bylo tedy především sjednotit informace o sociálních firmách v Olomouci a uceleně je prezentovat. Touto prací jsem chtěla zdůraznit význam sociálních firem jako takových a zjistit, v jaké situaci se nacházejí sociální firmy V Olomouci. Chtěla jsem přinést poznatky, které by pomohly se rychle zorientovat v tom, jaké sociální firmy v Olomouci jsou, co nabízejí a jak fungují. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: „Jaká je situace sociálních firem v Olomouci?“ Abych na ni dokázala komplexně odpovědět, rozhodla jsem se položit si větší množství vedlejších výzkumných otázek: 1. Jak starý je trh sociálních firem v Olomouci a jak se vyvíjí? 2. Jaké poslání mají a prezentují olomoucké sociální firmy? 3. Kolik a jakých pracovních míst sociální firmy v Olomouci nabízejí zaměstnancům se zdravotním postižením? 4. Jaké podnikatelské aktivity tyto sociální firmy vyvíjejí a jak se propagují? 5. Jak by se dala charakterizovat organizační struktura sociálních firem v Olomouci? 35

6. Z jakých zdrojů jsou financovány sociální firmy v Olomouci? 7. Jakou podporu a péči poskytují sociální firmy svým zaměstnancům se zdravotním postižením? 8. S jakými organizacemi olomoucké sociální firmy spolupracují a jak?

7.2

Rámec výzkumu

Dala jsem přednost kvalitativnímu přístupu před kvantitativním a vybrala jsem design případové studie. To mělo více důvodů. Chtěla-li jsem zkoumat fungující sociální firmy v Olomouci, musela jsem vycházet z toho, že v tomto městě v pravém slova smyslu existují jenom čtyři takové sociální firmy, které se snaží naplňovat standardy sociální firmy a přijímají identitu sociální firmy. Jakýkoliv kvantitativní výzkum takto malého vzorku ztrácí smysl. Usiluji především o porozumění situaci konkrétních sociálních firem a vhled do sociálního podnikání, který by mi kvalitativní výzkum měl umožnit spíš než kvantitativní.94 Případová studie je podrobnější studium jednoho nebo malého množství případů.95 Případová studie v tomto šetření je studií institucí a je popisná. To znamená, že se do hloubky nezabývá až tak příčinnou souvislostí jevů, ale spíš jejich jednoduchým popisem, kde je získání informací hlavním cílem. 96 Vybraný přístup předpokládá, že získané výsledky budou pravděpodobně poměrně validní (pro dané sociální firmy platné). Vzhledem k nízkému počtu zkoumaných firem samozřejmě nelze vzorek považovat za reprezentativní a výsledky generalizovat. Jde o případovou studii, která by měla napomoci pochopení situace právě těchto konkrétních sociálních firem.

94

HENDL J. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012, s. 4850. 95 HENDL J. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012, s. 102. 96 STRAUSS A. & CORBINOVÁ J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1. vydání. Boskovice: Albert, 1999.

36

7.3

Výzkumný vzorek

Výběr výzkumného souboru byl proveden prostým záměrným výběrem. Záměrný výběr je takový výběr, kdy záměrně vybereme takové objekty zkoumání (v tomto případě takové sociální firmy), které splňují určité podmínky a s účastí ve výzkumu souhlasí.97 Podmínky, které jsem nastavila, zní: -

Sociální firma musí působit přímo v Olomouci.

-

Zaměstnává víc než 50 % osob se zdravotním postižením.

-

Prezentuje se jako sociální firma.

-

Zjevně usiluje o dodržování standardů sociální firmy.

Problém je určit, co přesně znamená „zjevně usiluje o dodržování standardů sociální firmy.“ „Zjevně“ pro mě znamenalo např. to, že je to patrné z poslání zveřejněném na webu sociální firmy nebo v oficiální projektové žádosti, na které zaměstnávání osob se zdravotním postižením v dané sociální firmě aktuálně stojí, představitelé firmy se účastní seminářů o sociálním podnikání apod. Konečný počet zkoumaných sociálních firem je čtyři, protože právě čtyři sociální firmy v Olomouci splňují tyto podmínky.

7.4

Použité metody získávání dat

Metody jsem volila flexibilně až v průběhu výzkumu, což design případové studie dobře umožňuje. Vycházela jsem z toho, aby se mi podařilo, co nejlépe odpovědět na výzkumné otázky. Volba metod také odpovídala možnostem a vstřícnosti představitelů sociálních firem. Využila jsem dvě metody získávání dat a to obsahovou analýzu a polostrukturovaný rozhovor. Analýza dokumentů

97

REICHEL J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha: Grada, 2009, s. 83

37

Analyzovala jsem takové dokumenty, které vznikaly za jiným účelem než je výzkum a sociální firmy byly ochotné mi je poskytnout, nebo jsou běžně dostupné. Konkrétně to byly: -

Obsah internetových a facebookových stránek jednotlivých sociálních firem

-

Zakládací listina Sofisofis

-

Sofisofis organizační struktura

-

Deklarace společnosti Přirozenou cestou

-

Rozhovor s manažerem firmy Přirozenou cestou (rádio Proglas)

-

Úspěšné projektové žádosti „Oslaďme si život prací“ a „Ukažte se“

Polostrukturovaný rozhovor Polostrukturovaný rozhovor se stal spíš doplňující metodou, která mi umožnila větší hloubku získaných dat. Polostrukturovanou formu jsem zvolila proto, že umožňovala položit všechny důležité otázky a žádné téma nevynechat a zároveň mi poskytla dostatečné množství prostoru být flexibilní při provádění rozhovorů. Mohla jsem klást doplňující otázky nebo nechat informanta vybočit z připravených témat, což mi pomohlo získat kvalitnější data. Rozhovor jsem realizovala s představiteli firem Ergones (projektový manažer TyfloCentra) a Sofisofis (ředitelka firmy). Původně jsem usilovala o to mít čtyři rozhovory, tedy s každou ze zkoumaných firem, bohužel u zbylých dvou sociálních firem neměli jejich představitelé o rozhovor zájem. Manažer sociální firmy Přirozenou cestou mi však zodpověděl všechny otázky písemně, odkázal mě na nedávno realizovaný rozhovor pro rádio Proglas, který se mi stal důležitým zdrojem a zaslal mi také materiály, o které jsem měla zájem. Schéma polostrukturovaného rozhovoru vychází poměrně přesně z výzkumných otázek a je k nahlédnutí v příloze č. 3. Rozhovor byl se souhlasem informantů nahráván. Provedené rozhovory jsem doslovně přepsala (viz CD příloha).

38

7.5

Způsob zpracování dat

Data jsem zpracovávala velmi jednoduchou obsahovou analýzou.98 V první fází jsem přepsala provedené rozhovory a shromáždila data získaná z výše zmíněných dokumentů. Po té jsem provedla tzv. redukci prvního řádu (vynechání nadbytečných informací a slovní vaty) v přepisech rozhovorů a analyzovaných dokumentech. Určila jsem si celkem 8 oblastí, které jsem u jednotlivých sociálních firem mapovala a to konkrétně: -

Dosavadní vývoj sociální firmy

-

Deklarované poslání sociální firmy

-

Zaměstnanci se zdravotním postižením

-

Podnikatelské aktivity a propagace

-

Financování sociální firmy

-

Organizační struktura firmy

-

Péče o zaměstnance a jejich podpora

-

Podoba spolupráce s jinými organizacemi

V rámci těchto oblastí jsem hledala další jevy nebo kategorie jevů. Nezacházela jsem do podrobnější analýzy, protože předkládané případové studie jsou spíš popisného charakteru.

98

FERJÉNČÍK J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 2. vydání. Praha: Portál, 2002, s. 184.

39

8

Výsledky

Výše popsaným uspořádáním a zpracováním dat jsem dospěla k jednoduchým kategoriím jevů v rámci každé výzkumné oblasti (viz názvy podkapitol), které budu dále prezentovat. Pro ilustraci konkrétních jevů, které popisuji, jsem text doplnila krátkými doslovnými citacemi z rozhovorů s představiteli sociálních firem a z některých dokumentů.

8.1 Ergones 8.1.1 Dosavadní vývoj sociální firmy OKOLNOSTI VZNIKU FIRMY- sociální firma Ergones vznikla v lednu 2011 jako doplňková činnost obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum. Na počátku se Ergones orientoval na prodej digitálních kompenzačních pomůcek, zejména mobilních telefonů speciálně upravených pro uživatele se zrakovým postižením. Počátečními zákazníky tedy byli především klienti sociálních služeb TyfloCentra. PRVNÍ ZAMĚSTNANCI- první zaměstnanci byli hlavně úspěšní absolventi programu tréninkového zaměstnávání osob se zdravotním postižením financovaného z evropského projektu. Ti tvořili základ sociální firmy. „…Bylo to v rámci evropského projektu, v rámci kterého bylo také tréninkové zaměstnávání osob se zrakovým postižením a v rámci tohoto projektu byli vybráni ti nejschopnější pracovníci jako základ nové sociální firmy…“ (Rozhovor, Ergones) KLÍČOVÉ OKAMŽIKY VE VÝVOJI FIRMY- v roce 2012 byli přijati další zaměstnanci a nabídka služeb se rozšířila. Ergones se začal orientovat na firmy shánějící náhradní plnění a běžnou veřejnost. V roce 2012 byly pro potřeby pracovníků Ergonesu zřízeny nové prostory na Heyrovského ulici v Olomouci. NÁZEV- sociální firmy pochází z řečtiny a znamená „práce zrakově postižených“, i když dnes Ergones zaměstnává i osoby s jiným zdravotním postižením, než je zrakové.

8.1.2 Deklarované poslání sociální firmy SNÍŽENÍ NEZAMĚSTNANOSTI OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM- na svých webových stránkách tato sociální firma zveřejňuje, že za své poslání považuje snížení nezaměstnanosti osob s těžkým zdravotním postižením v olomouckém regionu a to, že bude schopná nabídnout těmto zaměstnancům zajímavé pracovní uplatnění. 40

Projektový manažer v rozhovoru kritizuje skutečnost, že poslání Ergonesu neexistuje v podobě písemného dokumentu a navíc ho považuje již za nedostačující. Poslání totiž neobsahuje žádné ekonomické cíle ani cíle v péči o zaměstnance, jediným deklarovaným cílem je zaměstnávání samo. Udává také další hodnoty, které by v poslání firmy měly zaznít, konkrétně ZISKOVOST, EKONOMICKÁ UDRŽITELNOST A MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ: „… Tak to bylo to původní, ale to už nám v současné době úplně nestačí a mělo by to poslání být trošku přetvořeno a vedle toho vlastního zaměstnávání by tam měla být zmínka i o tom že by tam měl být vidět ten zisk, aby aspoň ti zaměstnanci vydělali na své platy, což je vlastně takový základ, aby ta firma byla udržitelná. Ta udržitelnost a možná i něco aby ti zaměstnanci by se tím mohli namotivovat a měli chuť dokázat, že i když mají nějaký handicap, tak mohou dokázat velké věci…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.3 Zaměstnanci se zdravotním postižením POČET ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM- firma má podle informací z rozhovoru s projektovým manažerem a informací uvedených na webových stránkách 14 zaměstnanců, z toho 13 (93 %) jsou osoby se zdravotním postižením. PRACOVNÍ ÚVAZKY A POZICE- většina pracovních úvazků je polovičních. Protože firma nabízí široké spektrum služeb, jsou také pracovní pozice poměrně pestré: lektor cizích jazyků a překladatel, administrativní pracovník, pracovník keramické dílny, pracovník Tyflonetu, pracovník na úklidové a údržbářské práce, hodinový manžel, řidič. UDRŽITELNOST PRACOVNÍCH POZIC- firma usiluje o udržitelnost pracovních pozic. K tomu jí vydatně pomáhají příspěvky z pracovního úřadu. Některé pracovní pozice však vznikají i na přechodnou dobu. „…Těch 14 a dalších 5 teď nabereme v rámci projektu, který teď začneme realizovat, ale to jenom na půl roku a pak se uvidí a pokud ty místa nebudou udržitelná, tak bohužel je budeme muset propustit…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.4 Podnikatelské aktivity a propagace ŠIROKÉ SPEKTRUM SLUŽEB- Ergones má z představovaných sociálních firem nejširší nabídku služeb. Podle slov projektového manažera byla dosud diverzifikace nabízených produktů jejich podnikatelskou strategií. Do budoucna se však rozhodli prozkoumat, které ze služeb jsou finančně nejvýhodnější a na ty se zaměřit především z finančních důvodů. 41

V současné době nabízejí dle webových stránek a slov projektového manažera tyto služby: PRODEJ DIGITÁLNÍCH POMŮCEK- Prodávají moderní elektronická zařízení, která slouží především osobám se zdravotním postižením (např. „mluvící telefony“ pro osoby se zrakovým postižením), ale i široké veřejnosti. GRAFIKA- Nabízejí návrh a tisk různých propagačních materiálů jako jsou plakáty a vizitky, dále novoročenky, brožury, kalendáře, loga aj. ÚKLIDOVÉ SLUŽBY- Zajistí jednorázový nebo pravidelný úklid v domácnosti nebo firmě. PRÁCE HODINOVÉHO MANŽELA- Nabízí pomoc s řemeslnými a údržbářskými pracemi v domácnosti. JAZYKOVÁ ŠKOLA- Nabízí výuku cizích jazyků, překlady a tlumočení. Zaměstnává i externí lektory, proto je nabídka jazyků rozšířena na italštinu, francouzštinu, španělštinu, portugalštinu a angličtinu po skypu. TYFLOCAR- Jedná se o přepravu osob za podstatně výhodnějších cenových podmínek, než nabízí různé taxi služby. Tato služba je určena pouze pro osoby se zdravotním postižením nebo seniory. PRODEJ UČEBNIC- Prodávají učebnice a další školní pomůcky pro ZŠ a víceletá gymnázia. VÝROBA PROPAGAČNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ POTISKŮ- Nabízí potisk propagačních předmětů, např. hrnečků, triček, zapalovačů, lamp aj. TYFLONET- Pracovníci Ergonesu zajišťují provoz informačního portálu Tyflonet, kde najdou informace osoby se zrakovým postižením nebo kdokoliv, kdo se o tuto problematiku zajímá. KERAMICKÁ DÍLNA- Provoz keramické dílny je novou aktivitou firmy Ergones, kromě výroby produktů k prodeji by měla sloužit k provozování kroužku keramiky pro veřejnost. DIGITALIZACE STARÝCH MÉDIÍ- Přepis dat z LP desek a kazet. INTERNETOVÁ PROPAGACE- propagace sociální firmy je v první řadě realizována provozem webových stránek, kde je přehledná nabídka služeb i s širší charakteristikou a

42

cenami. Ergones má také svůj profil na facebooku, kde jsou pozvánky na různé akce firmy, postřehy, ale i vtipy a citáty. PŘÍMÝ KONTAKT- za nejefektivnější způsoby propagace označil projektový manažer ty způsoby, kde dochází k přímému kontaktu s klientem, ať už se jedná o klasické obchodování prostřednictvím obchodního zástupce nebo o různé akce, na kterých se produkty přímo nabízejí a potenciální klienti k nim dostávají i poradenství. „…náš zástupce jde do firmy a snaží se… musí to prostě prodat…“(Rozhovor, Ergones) „…Já si myslím, že hodně dobře fungují ty prezentační akce pro ty cílový skupiny, co se týká těch kompenzačních pomůcek…“ (Rozhovor, Ergones) LETÁKOVÁ KAMPAŇ- propagace nabízených služeb je realizována také za prostřednictvím letákové kampaně: „…Propagační materiály, těch máme, řekl bych, celkem velkou spoustu. Díky tomu že máme tu vlastní grafičku, tak vlastně všecky… Tak máme jeden leták na všecky činnosti a pak spoustu specializovaných na jednotlivé činnosti…“(Rozhovor, Ergones) MARKETING JAKO SLABÉ MÍSTO- projektový manažer označuje propagaci jako slabé místo sociální firmy. Tvrdí, že to ještě příliš nedovedou a snaží se spíš poučit z vlastních chyb. „..No, podle mě pořád ještě máme velké mezery v tom marketingu…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.5 Financování sociální firmy PŘÍSPĚVKY

NA

PODPORU

ZAMĚSTNÁVÁNÍ

OSOB

SE

ZDRAVOTNÍM

POSTIŽENÍM- velká část mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením je hrazena z příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. To výrazně snižuje mzdové náklady firmy. „…Tak financování jednak máme na všechny zaměstnance kromě grafičky, která je jediná jakoby zdravá, tak všichni ti ostatní mají vyčleněné chráněné pracovní místa, takže část jejich mzdy, 75% jde z prostředků Úřadu práce a na ten zbytek si musíme vydělat sami těmi našimi činnostmi… (Rozhovor, Ergones) PRODEJ PRODUKTŮ A SLUŽEB- spíš menší část financování zatím obstarává zisk z podnikání. Podle slov projektového manažera je cílem, aby právě tato součást financování 43

v budoucnosti převládla a ze zisku by měly být také podporovány sociální služby TyfloCentra. PROJEKTY- projektem z magistrátu je hrazen provoz TyfloCaru. V březnu 2013 začíná realizace projektu ze Švýcarských fondů, který by měl částečně pokrýt mzdy a nájmy. Ergones nikdy nebyl financovaný pomocí projektu z evropských fondů. DAR- ve vybudování nové podnikatelské aktivity pomohl i dar jednoho z klientů TyfloCentra, který se rozhodl Ergones podpořit. „…část té dílny nám věnoval pan F. jako fyzická osoba, který měl tu keramickou dílnu…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.6 Organizační struktura sociální firmy CHARAKTERISTIKA - Organizační struktura se podle slov projektového manažera v Ergonesu zatím spíš vytváří, i proto se vyznačuje PRUŽNOSTÍ. „…Ve firmě je vedoucí sociální firmy a potom existují vedoucí některých těch sekcí, ale některé sekce nemají vedoucí, protože jsou třeba jenom o jednom člověku, takže tam to není potřeba. Já si myslím, že prozatím se to tak zatím ještě utváří všechno, takže spíš pružná struktura…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.7 Péče o zaměstnance a jejich podpora ÚPRAVA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY - firma se snaží nabídnout svým zaměstnancům prostředí, v kterém se cítí bezpečně a zároveň jsou produktivní navzdory zdravotnímu postižení. „…Tak záleží, jestli je to standard nebo nadstandard, tím že třeba špatně vidí, je potřeba aby měli speciálně upravený počítače, obrazovky a podobně…“ (Rozhovor, Ergones) ZKRÁCENÁ PRACOVNÍ DOBA - i zkrácené pracovní úvazky mohou být chápány jako snaha vyjít zaměstnancům vstříc, mají také nárok být častěji nemocní. Práce je zkrátka organizována tak, aby odpovídala možnostem a aktuálnímu zdravotnímu stavu zaměstnanců. „…Další věc, že mají vlastně zkrácenou pracovní dobu, tak aby jako s tím zdravotním postižením mohli pracovat a neunavovali se zbytečně moc. Tak to jsou takové asi hlavní věci…“ (Rozhovor, Ergones) 44

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ - firma poskytuje zaměstnancům vzdělávací a rekvalifikační kurzy (pracovník v sociálních službách, řidič…), např. pro zlepšení počítačové gramotnosti, různých komunikačních dovedností apod. Podle projektového manažera je vzdělávání zaměstnanců zatím slabým místem, na kterém chce vedení firmy dále pracovat. „…To třeba bylo nutné u našeho řidiče TyfloCaru, protože tam bysme bez toho tu živnost vůbec nemohli poskytovat a samozřejmě se mohou vzdělávat například v psaní na počítači všemi deseti a tak podobně…“ (Rozhovor, Ergones)

8.1.8 Podoba spolupráce s jinými organizacemi NEJBLIŽŠÍ PATNEŘI - za nejbližší partnery se dají podle slov projektového manažera označit další organizace, které mají za cíl podporovat nevidomé a slabozraké. „..Tak určitě to jsou nám nejbližší organizace naše matka SONS a potom Tyfloservis. My vlastně sídlíme ve stejné budově a máme stejnou cílovou skupinu…“ (Rozhovor, Ergones) SPOLUPRÁCE S MAKREM - mimo neziskový sektor spolupracují s Makrem, které jim umožňuje lépe prezentovat své produkty. Ředitel Makra je patronem TyfloCentra. „…On má k té naší problematice dost blízko, protože dřív se i v TyfloCentru aktivně zapojoval do činnosti, takže například v dnešní době my pořádáme každý rok turnaj v Showdownu, což je aplikovaný stolní tenis pro nevidomé, tak nám třeba přispívá na ceny nebo v současnosti právě uvažujeme nad tím, že Ergones jako takový by se mohl prezentovat na prezentačním stánku přímo v Makru, takže ta spolupráce je taková celkem živá a myslím si, že do budoucna se bude ještě víc rozvíjet…“ (Rozhovor, Ergones) SPOLUPRÁCE S JINÝMI SOCIÁLNÍMI FIRMAMI - spolupráci s ostatním sociálními firmami na olomoucku označil projektový manažer v rozhovoru jako vzájemné oťukávání a poznávání. Více zatím spolupracují pouze se Sofisofis. V budoucnosti by se měla spolupráce podle projektového manažera ideálně prohlubovat. Představuje si to tak, že by se představitelé jednotlivých firem scházeli a vystupovali společně vůči úřadům.

45

8.2 Přirozenou cestou 8.2.1 Dosavadní vývoj sociální firmy SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ JAKO ŠANCE PRO SYNA - manažer firmy odpověděl na otázku, kde vznikl nápad založit sociální firmu, takto: „…V mé hlavě. Původní impuls byl, že jsem hledal jak smysluplně podnikat s akcentem na sociální a environmentální aspekty. Máme syna s postižením F. a hledali jsme, kde by se mohl uplatnit. Sociální podnikání, o kterém jsem se dočetl na internetu, je jedinečný fenomén, který kdyby fungoval podle jasných pravidel, tak by byl velkým přínosem pro osoby s postižením i osoby bez postižení - tedy celou společnost…“ (Dotazník, Přirozenou cestou) KLÍČOVÉ OKAMŽIKY VE VÝVOJI FIRMY - podle slov manažera firmy se v roce 2010 začalo pracovat na podnikatelském plánu. V roce 2011 vznikla firma Přirozenou cestou. V roce 2012 byl projekt vybrán k realizaci a podpořen MPSV a grantem z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Prodejna byla otevřena v květnu 2012. (Dotazník, Přirozenou cestou) NÁZEV - v rozhovoru pro rádio Proglas uvedl manažer firmy, že název vychází z životní filozofie, že žít se má nenuceně s preferencí přirozenosti životní cesty.

8.2.2 Deklarované poslání sociální firmy Firma má své poslání ve zjednodušené formě zveřejněné na webových stránkách. Zároveň existuje dokument Deklarace společnosti, který obsahuje složitější verzi poslání firmy Přirozenou cestou. SNÍŽENÍ NEZAMĚSTNANOSTI OSOB ZNEVÝHODNĚNÝCH NA TRHU PRÁCE hlavní účelem založení firmy je zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, tedy nejen osob s tělesným postižením, ale také osob pečujících o osobu blízkou, které mohou mít s hledáním práce také problémy. „…Společnost bude nabízet práci osobám se zdravotním postižením, zejména s tělesným postižením a osobám pečujícím o osobu blízkou, tedy osob znevýhodněných na trhu práce, pro něž je zaměstnání na otevřeném trhu práce z různých důvodů špatně dosažitelné…“ (Deklarace společnosti. Přirozenou cestou)

46

ZISKOVOST, NEZÁVISLOST - dalším cílem je do dvou let dosáhnout ziskovosti a tím pádem nezávislosti na grantech a dotacích. Svůj postoj k sociálnímu podnikání vyjadřuje manažer sociální firmy takto: „…Principem je, aby ti zaměstnanci vydělali na sebe, na svoje odvody, na svojí mzdu, na elektřinu, na nájem a takové… určitě se nedá očekávat, že by firma s takovým břemenem nebo handicapem, jo, že by mohla produkovat obrovský zisk, ze které bychom potom všichni jezdili na Bahami…“ (Rozhovor pro rádio Proglas, Přirozenou cestou) Jako další významné hodnoty jsou v Deklaraci společnosti zmiňovány: SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ, SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST, EKOLOGICKÉ CHOVÁNÍ, DOBRÁ PÉČE O ZAMĚSTNANCE, DEMOKRATICKÉ ŘÍZENÍ FIRMY a ZAMĚŘENÍ NA LOKÁLNÍ TRH. „…Bude pro ně vytvářet kvalitní pracovní podmínky, poskytne jim bezbariérové prostory, možnost odborného růstu a zvyšování kvalifikace…“ (Deklarace společnosti, Přirozenou cestou) ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL - další prezentovanou hodnotou je zdravý životní styl. Tato hodnota je reprezentována zbožím a službami, které obchod Přirozenou cestou nabízí.

8.2.3 Zaměstnanci se zdravotním postižením POČET ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM - firma má celkem šest zaměstnanců, z toho tři jsou na vozíku a tři osoby pečující o osobu blízkou. To znamená, že firma zaměstnává 50 % osob se zdravotním postižením a zároveň také 100 % osob znevýhodněných na trhu práce (mezi ty se dají počítat i osoby pečující). Manažer firmy v rozhovoru pro rádio Proglas udává, že se jedná o rodinný podnik, většina zaměstnanců je z rodiny nebo okruhu blízkých známých. PRACOVNÍ ÚVAZKY A POZICE Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující pracují ve firmě na následujících pozicích: prodavač, pracovník pro marketing a IT, obchodní zástupce a aromaterapeut. Většina z nich pracuje na plný úvazek. ZÁJEM O PRÁCI VE FIRMĚ - zájem o práci v Přirozenou cestou převyšuje možnosti sociální firmy. Vedení firmy si zaměstnance vybírá na základě známosti nebo referencí. (Rádio Proglas, Přirozenou cestou) 47

8.2.4 Podnikatelské aktivity a propagace OBCHOD - hlavní podnikatelskou aktivitou Přirozenou cestou je kamenný obchod. Sortiment se týká zdravé výživy a zdravého životního stylu, nabízí např. čaje, doplňky stravy, koření, živé potraviny, BIO potraviny, potřeby pro aromaterapii, oříšky, sušené ovoce, med, vína, keramika, hole na nordic walking aj. E- SHOP - firma má také e-shop, který zvyšuje možnost vstupovat na trh i v jiných lokalitách než přímo v Olomouci. Jako doplněk nabízí firma také různé služby zaměřené na zdraví a pohodu zákazníka a to: MASÁŽE, AROMATERAPII, VÝŽIVOVÉ PORADENSTVÍ, PŮJČOVNA HOLÍ NA NORDIC WALKING, VÝUKA NORDIC WALKINGU. INTERNETOVÁ PROPAGACE - sociální firma má webové stránky i facebook. Z internetových stránek se dá přímo přejít do e-shopu. AKCE - firma přirozenou cestou pořádá také množství akcí, které mohou sloužit jako propagační. V poslední době to byla např. akce „Dnes jím jako Ital.“ Pravidelně pořádají také akci „Dnes prodává šéf“, při které mají zákazníci možnost se nechat obsloužit manažerem firmy. PROPAGACE V MÉDIÍCH - firma byla také v rádiu a dalších sdělovacích prostředcích, kdy nebylo primárním cílem se propagovat, ale spíš rozšířit obecné povědomí o svém podnikání.

8.2.5 Financování sociální firmy EVROPSKÝ PROJEKT - firma je spolufinancována z grantu EFS z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. GRANT MĚSTA OLOMOUCE - důležitým příspěvkem byl také grant města Olomouce určený na bezbariérové úpravy pracoviště, které jsou pro zaměstnance upoutané na invalidní vozík nezbytné. PRODEJ PRODUKTŮ A SLUŽEB - prodej produktů a služeb je významnou součástí financování. Měl by s postupem času pokrývat stále větší část financování. POCIT ZVLÁDÁNÍ - manažer firmy Přirozenou cestou se k oblasti financování vyjadřuje poměrně stručně, ale pozitivně: „Zatím máme finance z grantu na rozjezd firmy a tržeb za služby a zboží. Jde to dobře. 48

Zvládáme.“ (Dotazník, Přirozenou cestou)

8.2.6 Organizační struktura sociální firmy CHARAKTERISTIKA - firma má formu právnická osoba se dvěma společníky. Vzhledem k velikosti firmy a jejímu rodinnému charakteru žádná složitější organizační struktura neexistuje.

8.2.7 Péče o zaměstnance a jejich podpora ÚPRAVA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ - prostředí firmy je speciálně upravené, včetně skladu a kanceláře. V rozhovoru pro rádio Proglas manažer firmy udává, že jejich prioritou je bezbariérovost, tak aby se zaměstnanci cítili bezpečně a mohli kvalitně vykonávat svoje zaměstnání. VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ - Zvyšování kvalifikace zaměstnanců je ve firmě důležitou hodnotou. Cílem je vytvořit spolupracující tým. Jednotliví zaměstnanci již absolvovali množství specializovaných školení: tvorba a spravování webových stránek a eshopu, kurz aromaterapie, masáží, lymfatických masáží, kurz výživového poradenství a dárkového balení. Existuje zde snaha o vzdělávání i v rámci pracovních porad. V současnosti jsou v plánu kurzy komunikace, kurz asertivity, prevence stresu a práce v týmech. (Dotazník, Přirozenou cestou) OSOBNÍ ASISTENT - Podpora zaměstnanců je realizována také za pomoci asistenta, který jim pomáhá především podáváním věcí při výkonu povolání, jídle a osobní hygieně. PŘIMĚŘENÉ NÁROKY - Dalším nepřímým zdrojem podpory je, jak udává manažer firmy, to, že vedení firmy chápe nižší produktivitu práce osob se zdravotním postižením jako přirozenou a neklade na ně nepřiměřené nároky. Ty navíc vždy přizpůsobuje jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu.

8.2.8 Podoba spolupráce s jinými organizacemi Manažer sociální firmy Přirozenou cestou udává, že spolupráce s osvícenými partnery je jedna z věcí, která se mu v sociálním podnikání osvědčila zatím nejvíc. SPOLUPRÁCE S ORGANIZACEMI PODPORUJÍCÍMI SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ- jako je např. P3 People nebo Tessea přináší sociální firmě zajímavé informace o konceptu sociálního podnikání jako takovém a o posledních trendech v něm. SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI FIRMAMI A NEZISKOVÝMI ORGANIZACEMIPřirozenou cestou spolupracuje s Trendem vozíčkářů Olomouc, se kterým má stejnou 49

cílovou skupinu zaměstnávaných osob a Dobrým místem pro život, nezískala jsem však informace o tom, jak spolupráce vypadá.

8.3 Sofisofis 8.3.1 Dosavadní vývoj sociální firmy OKOLNOSTI VZNIKU SOCIÁLNÍ FIRMY - sociální firma Sofisofis vznikla z iniciativy organizace Internetporadna v srpnu 2012 na základě projektu „Ukažte se“, dotovaného z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tento projekt bude končit v roce 2014. „…Tak ten vznikl ještě před mým nástupem tady, protože nás založila Internetporadna jako mateřská organizace a přemýšleli, jak ještě lépe pracovat s cílovou skupinou zdravotně znevýhodněných…“ (Rozhovor, Sofisofis) PRVNÍ ZAMĚSTNANCI - přestože iniciativa zaměstnávat klienty Internetporadny se objevila už dříve (existoval zde např. e- shop, který prodával výrobky z chráněných dílen), první zaměstnanci Sofisofis byli vybráni klasickým výběrovým řízením. FIRMA V ZAČÁTCÍCH - firma zatím nemá příliš mnoho klíčových okamžiků ve své existenci, protože její trvání je velmi krátké. Dá se říct, že jsou v přípravné fázi podnikání. „..My jsme začli fungovat od srpna nebo já jsem nastoupila v srpnu a od září na to nastoupil i tým tříčlenný, to znamená kameraman, asistentka a střihač a správce webu… to znamená… jsme v začátcích…“ (Rozhovor, Sofisofis)

8.3.2 Deklarované poslání sociální firmy Sociální firma má své poslání v písemné podobě. Je součástí dokumentu Zakládací listina Sofisofis. ZAMĚSTNANOST, PODPORA ZAMĚSTNANCŮ - za své poslání Sofisofis považuje nejen zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, ale také podporu všeobecné zaměstnanosti. Tu může zvyšovat prodejem svého produktu (dává veřejnosti zdarma možnost natočit si tzv. video vizitku- viz dále), který prodává zaměstnavatelům a personálním firmám. „…Společnost byla založena za účelem zajištění a podpory pracovního a profesního zařazení osob v nepříznivé sociální situaci, zejména osob se zdravotním znevýhodněním…“ (Zakládací listina, Sofisofis) 50

UDRŽITELNOST- velkou hodnotou je udržitelnost firmy po skončení evropského projektu. Tato hodnota je zdůrazněna, jak v úspěšné žádosti k projektu tak v rozhovoru s vedoucí firmy: „…samozřejmě to hlavní, čeho chceme dosáhnout, je nastartovat toto naše podnikání tak, abychom byli schopní se uživit i po skončení toho projektu…“ (Rozhovor, Sofisofis) DEMOKRATICKÉ ŘÍZENÍ FIRMY- vedoucí firmy zdůrazňuje dále demokratický styl řízení jako další důležitý aspekt toho, co považuje za své poslání a vysvětluje také, jak to v praxi vypadá: „…demokratický styl řízení, to znamená, že to není moje jednosměrná cesta, ale fungujeme jakoby tým a snažím se zohledňovat jejich přístupy a názory…“ (Rozhovor, Sofisofis)

8.3.3 Zaměstnanci se zdravotním postižením POČET ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM- sociální firma zaměstnává 6 osob (2, 5 úvazku), z toho tři (60 %) jsou osoby se zdravotním postižením. PRACOVNÍ ÚVAZKY A POZICE- na pozicích asistentky, kameramana, střihače a správce webu v jedné osobě pracují zaměstnanci na půlúvazek. Další půlúvazek připadá na vedoucí sociálního podniku a čtvrtúvazek na účetní a čtvrtúvazek ZÁJEM O PRÁCI V SOCIÁLNÍ FIRMĚ- vedoucí sociální firmy udává, že o práci v sociální firmě nebyl příliš velký zájem. V následující citaci popisuje výběrové řízení na zaměstnance Sofisofis: „…a musím říct, že zájem nebyl až tak velký, jak jsem třeba čekala, takže nakonec výběrové řízení jsme dělali formou assessment centra a spojila jsem to, že jsem vybírala dohromady kameramana a správce webu, že jsem tyhle dvě pozice jakoby udělila na jedno výběrové řízení, protože jsem celkově měla tam asi osm maximálně deset životopisů, a když jsem vytřídila ty, co nesplňovali třeba ani vzdělání a ty základní předpoklady, tak myslím, že pak na výběrku jich bylo pět nebo šest…“ (Rozhovor, Sofisofis)

8.3.4 Podnikatelské aktivity a propagace PROFESNÍ VIDEOVIZITKY- Sofisofis provozuje natáčecí studio. Má jednu službu a to točení profesních videovizitek. Jedná se vlastně o prezentaci uchazeče o zaměstnání z řad široké veřejnosti, tzv. video CV. Natočená videa jsou skladována v online databázi firmy. Pro uchazeče o zaměstnání je tato služba zdarma, hradí ji potenciální zaměstnavatelé a 51

personální agentury, které si videovizitky mohou prohlížet a na základě toho získávat zaměstnance, což může zákazníkovi nahradit nebo zesnadnit výběrové řízení. „…je to služba, kdy vlastně člověk přijde a my mu natočíme dvouminutové video, kde se odprezentuje - řekne svoje vzdělání, zkušenosti, praxi, osobnostní vlastnosti, rysy… takové ty věci, které chce jakoby vyzdvihnout, čím se chce jakoby prodat, protože to třeba v psaném životopisu tolik možno není…“ (Rozhovor, Sofisofis) NEDŮVĚRA ZÁKAZNÍKŮ- v rozhovoru se vedoucí Sofisofis opakovaně zmiňovala o nedůvěře zákazníků, kterou musí při nabízení produktů firma překonávat, protože její produkt je poměrně netradiční a oni jako firma ještě neznámí. „…Protože ono je to docela náročné v tom, že ten produkt je nový, ta služba je nová, není známá tady na tom trhu a zatím se setkáváme s nedůvěrou ze strany lidí, neznají to, neví…“ (Rozhovor, Sofisofis) INTERNETOVÉ STRÁNKY V PŘÍPRAVĚ- zatím nemá firma internetové stránky. Právě však probíhá finální testování a brzy bude provoz internetových stránek zahájen. Informace o nich se v současné době dají zjistit na webových stránkách neziskové organizace Internerporadna. PŘÍMÝ KONTAKT- V oblasti propagace se nyní snaží především o přímý kontakt s klientem v různých podobách, protože ho považují za nejefektivnější. „…nejvíc, co se mi osvědčuje tak je přímý kontakt s lidma, protože ona to je celkem nová věc a ještě se moc o tom neví, co to přesně je a pokud mám možnost to těm lidem vysvětlit a odprezentovat, co jsme, jak fungujeme, tak to funguje zatím nejvíc asi no…“(Rozhovor, Sofisofis) LETÁKOVÁ KAMPAŇ naopak příliš efektivní není. Vedoucí firmy udává, že jim nepřinesla ani jediného zákazníka. FACEBOOK- na facebookových stránkách najdete příklad jejich práce- videoviziku a dále informace o různých akcích, které pořádají. V poslední době nabízeli např. možnost nechat si natočit videovalentýnku. „…tak když člověk chce si najít nějaký informace, tak zatím využíváme tento zdroj, aby se mohli podívat, máme tam vlastně i ukázkové video…“ (Rozhovor, Sofisofis)

52

REKLAMA V MÉDIÍCH- do budoucna plánuje vedení sociální firmy také její propagaci ve sdělovacích prostředcích

8.3.5 Financování sociální firmy EVROPSKÝ PROJEKT „UKAŽTE SE“- projekt s názvem „Ukažte se! Profesní videoprezentace pro každého” byl podpořen z projektu ESF – Evropského sociálního fondu v České republice, v rámci výzvy Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a z rozpočtu České republiky. Organizace na něj získala necelé dva miliony korun. Ty jsou určeny přímo na rozjezd sociálního podnikání. „…Tak my jsme zatím stoprocentně financováni z ESF, z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ten projekt trvá do roku 2014 do července, takže máme zhruba teďka rok a pár měsíců ještě na to, abychom začli vydělávat…“ (Rozhovor, Sofisofis) ZISK Z PRODEJE PRODUKTU- vedoucí sociální firmy přiznává, že zisk ze sociálního podnikání zatím není téměř žádný, firma je skutečně v začátcích. Plánuje se, že z případného zisku bude hrazeno případné navýšení úvazků pracovníků, tak aby byla jejich pracovní integrace ještě úplnější. (Úspěšná projektová žádost, Ukažte se! Profesní videoprezentace pro každého) I této firmě jsou poskytovány PŘÍSPĚVKY NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.

8.3.6 Organizační struktura sociální firmy CHARAKTERISTIKA- celá sociální firma spadá pod vedení Internetporadny. Má svou vlastní vedoucí a tři zaměstnance. Přestože formální struktura firmy je poměrně pevná, snaží se vedoucí o demokratickou účast všech zaměstnanců na rozhodování o firmě.

8.3.7 Péče o zaměstnance a jejich podpora VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ- vzdělávání zaměstnanců je prozatím limitováno financemi, v rámci projektu však už proběhlo úvodní zaškolení na práci s technikou. Vzdělávání je tedy spíš zaměřené na zvládání náplně práce. „…teďka aktuálně plánuji školení pro asistentku v oblasti komunikace a prezentace včetně videotréninku, protože ona je hlavně ten styčný bod, ten člověk, který se setkává s klienty a je důležitý, aby v tom byla profík…“ (Rozhovor, Sofisofis) 53

Vedoucí firmy hledá i další cesty, jak motivovat zaměstnance např. k samostudiu, hledání inspirace v příkladech dobré praxe sociálního podnikání apod.

8.3.8 Podoba spolupráce s jinými organizacemi SPOLUPRÁCE S KOMERČNÍMI FIRMAMI - Spolupracují s olomouckým nahrávacím studiem Velehrad, které jim pomáhá z realizací projektu videovizitek. SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI- spolupracují s vysokými školami, především nabízejí budoucím absolventů možnost nechat si od nich zadarmo natočit videovizitku. SPOLUPRÁCE S ÚŘADEM PRÁCE- úřad práce umožňuje firmě prezentovat svůj produkt uchazečům o zaměstnání SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SOCIÁLNÍMI FIRMAMI- funguje zatím pouze u jedné sociální firmy, ale vedoucí Sofisofis vyjadřuje velký zájem o to, aby se v budoucnu představitelé jednotlivých sociálních podniků scházeli, vyměňovali si zkušenosti a informace a jinak spolupracovali. Udává, že je velmi vděčná za proběhlé setkání sociálních firem realizované krajem. „…třeba s tím Ergonesem spolupracujeme že oni mají zase jiný projekt, kde vytváří portfolia klientů a v rámci těch portfolií my jim natáčíme videovizitky, jeden už dokonce z těch klientů díky tomu videu mu to pomohlo k získání práce… už pracuje…“ (Rozhovor, Sofisofis)

8.4 SOCIÁLNÍ FIRMA TRENDU VOZÍČKÁŘŮ 8.4.1 Dosavadní vývoj sociální firmy OKOLNOSTI VZNIKU SOCIÁLNÍ FIRMY- Podnikatelská plán sociální firmy vznikl v roce 2008 ve spolupráci několika zástupců neziskové organizace Trend vozíčkářů a Akademie sociálního podnikání při Vysoké škole finančně správní v Praze. Sociální firma vznikla z iniciativy neziskové organizace Trend vozíčkářů v Olomouci. KLÍČOVÝ OKAMŽIK VE VÝVOJI FIRMY- asi nejvýznamnější změnou bylo získání grantu MPSV a ESF v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost v r. 2010, který umožnil značné rozšíření služeb a počtu nabízených pracovních pozic.

54

8.4.2 Deklarované poslání sociální firmy PODPORA NEZISKOVÉ ORGANIZACE TREND VOZÍČKÁŘŮ OLOMOUC- na webových stránkách neziskové organizace Trend je uvedeno, že posláním sociální firmy je zejména podpora sociálních služeb. O zisku je zmíněno pouze, že není hlavním cílem, v případě, že by k němu však došlo, bude využit na podporu neziskové organizace. NEZÁVISLOST- cílem je pokud možno co nejmenší závislost sociálního podnikání na veřejných dotacích. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM- dalším z důležitých poslání je samozřejmě samotné zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tím i jejich větší celková integrace do společnosti. Firma se považuje za společensky odpovědnou, protože

zaměstnáváním

osob

se

zdravotním

postižením,

snižuje

zaměstnanost

v olomouckém regionu a tím podporuje místní rozvoj. V úspěšné žádosti evropského projektu „Oslaďme si život prací“ jsou zdůrazňovány další hodnoty zaměřené více na individualitu člověka (zaměstnance sociální firmy). Konkrétně je to zejména: OSOBNÍ ROZVOJ, VZDĚLÁVÁNÍ, ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍCH NÁVYKŮ, CELKOVÁ INTEGRACE DO SPOLEČNOSTI.

8.4.3 Zaměstnanci se zdravotním postižením POČET ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM- v období realizace projektu „Oslaďme si život prací“ (skončil 29. 2. 2012) sociální firma zaměstnávala 24 osob, 100 % zaměstnanců byly osoby se zdravotním postižením. Nerealizovala jsem rozhovor s představitelem sociální firmy, ale zdá se, že se podařilo tento počet pracovních míst udržet i přesně rok po skončení realizace evropského projektu. Objevuje se i v aktualizovaných informacích na webových stránkách obecně prospěšné společnosti Trend vozíčkářů Olomouc. UDRŽITELNOST PRACOVNÍCH MÍST- v lednu 2013 navíc firma vypisovala výběrové řízení na další pracovníky call centra, takže se zdá, že má nasmlouvané další zakázky. PRACOVNÍ ÚVAZKY A POZICE - 9 zaměstnanců pracovalo v období projektu v sekci digitalizace dokumentů a 15 zaměstnanců pracovalo v call centru. Všechny tyto pozice byly realizovány jako poloviční úvazky.

55

8.4.4 Podnikatelské aktivity a propagace Sociální firma má dvě hlavní podnikatelské aktivity a to: DIGITALIZACI DOKUMNETŮ- digitalizace dokumentů zahrnuje: převod stavebních a výrobních archivů do digitální podoby, ukládání dat do informačního systému, digitalizace kronik, digitalizace opisů matrik aj. CALL CENTRUM - služby call centra jsou nabízeny firmám. Pracovníci call centra poskytují aktivní a pasivní telemarketing na zakázku. Zároveň nabízejí vlastní produkty (z digitalizace) sociální firmy Trendu. Vybavení prostor call centra finančně podpořilo MPSV a ESF v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost v projektu s názvem „Oslaďme si život prací.“ INTERNETOVÉ STRÁNKY- nemají vlastní internetové stránky ani facebook, ale velmi přehledně propagují své služby na internetových stránkách a facebooku neziskové organizace Trend. Využívají také LETÁČKOVÉ KAMPANĚ

8.4.5 Financování sociální firmy EVROPSKÝ PROJEKT „OSLAĎME SI ŽIVOT PRACÍ -v období 1. 3. 2010- 29. 2. 2012 byl realizován projekt „Oslaďme si život prací“ financovaný z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Celkové náklady na projekt byly 5 544 722,32 Kč. (Úspěšná projektová žádost, „Oslaďme si život prací“) PRODEJ PRODUKTŮ A SLUŽEB- bohužel nemám dostupné informace o tom, jakou část financování pokryje samotný výnos ze sociálního podnikání. Pochopitelně i tato firma je výrazně dotována PŘÍSPĚVKY NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.

8.4.6 Organizační struktura sociální firmy CHARAKTERISTIKA- Sociální firma má dvě sekce podle nabízených služeb. Každá z nich má svého vedoucího.

8.4.7 Péče o zaměstnance a jejich podpora VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ- Operátoři call centra jsou odborně zaškolení. Funguje pro ně také systém aktivizačních činností a dalšího vzdělávání (kurz práce na PC, 56

komunikační kurz, rekvalifikační kurzy). Cílem je podporovat pracovníky sociální firmy v jejich sebedůvěře. (Úspěšná projektová žádost, Oslaďme si život prací) OSOBNÍ ASISTENT- V projektu sociální firmy se počítalo i s asistencí (osobní i pracovní dle individuálních potřeb), bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda byla realizována. PEER COUNSELING- v rámci podpory zaměstnanců využívá sociální firma Trendu také přirozenou metodu "peer counseling"- motivace příkladem a podporou ostatními zaměstnanci v podobné situaci a je pro ně k dispozici sociální pracovník.

8.4.8 Podoba spolupráce s jinými organizacemi Pro tuto oblast se mi bohužel nepodařilo zjistit žádné informace.

57

9

Diskuze

V diskuzi zodpovím výzkumné otázky a porovnám svá zjištění s informacemi z teoretické části práce. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla „Jaká je situace sociálních firem v Olomouci?“ Na tuto výzkumnou otázku se mi pravděpodobně podaří nejpoctivěji odpovědět shrnutím odpovědí na vedlejší výzkumné otázky (viz kapitola 7. 1.).

9.1

Vývoj trhu sociálních firem v Olomouci

Sociální firmy v Olomouci jsou velice mladé. Nejstarší z nich (Sociální firma Trend) vznikla v roce 2008. Všechny ostatní vznikly až v letech 2011 a 2012. Tři ze čtyř sociálních firem vznikly z iniciativy neziskových organizací. To může dále ovlivňovat jejich vývoj, pozitivně i negativně.99 Pozitivní je např. velký důraz na speciální potřeby zaměstnanců se zdravotním postižením (vedení firem už má s osobami se zdravotním postižením zkušenosti ze sociálních služeb, které poskytují v neziskových organizacích). Negativní je např. velká vzájemná závislost neziskové organizace a sociální firmy nebo malý důraz na zisk v převládající mentalitě lidí, kteří jsou zvyklí se pohybovat v prostředí neziskových organizací. U tohoto typu firem se prvními zaměstnanci často stávají absolventi různých tréninkových programů nebo klienti obecně prospěšné společnosti. Klíčovým okamžikem ve vývoji firem se stává chvíle, kdy získají dotace z projektu. Některé v tuto chvíli teprve vznikají nebo se celá firma výrazně rozšiřuje.

9.2

Deklarované poslání sociálních firem v Olomouci

Všechny olomoucké sociální firmy se hlásí k hodnotě rovnoprávnosti v zaměstnávání, dále udávají nezávislost, ziskovost, ekonomickou udržitelnost, péči o zaměstnance a jejich podporu, demokratické řízení firmy, spokojenost zákazníků, různé ekologické podnikání, sociální odpovědnost, zaměření na lokální trh, důraz na zdravý životní styl a integraci osob

99

Srov. BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s. 19.

58

se zdravotním postižením jako důležité hodnoty.100 Tyto hodnoty jsou v souladu se standardy českých sociálních firem a také potřeba mít jako firma své poslání z těchto standardů vychází.

9.3

Zaměstnanci se zdravotním postižením

Všechny sociální firmy, které jsem zařadila do výzkumu, zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. Některé z nich se snaží, aby tento počet byl co nejvyšší. Dá se říct, že pro sociální firmu jsou zaměstnanci se zdravotním postižením výhodní, protože na jejich mzdy může firma získávat různou finanční podporu. V některých sociálních firmách se možná i právě proto blíží počet chráněných pracovních míst 100 %. Většina chráněných pracovních míst v Olomouci je na poloviční úvazek. Je otázkou, jestli je to spíš cesta, jak respektovat možnost větší unavitelnosti u zaměstnanců se zdravotním postižením nebo způsob, jak zaměstnat, co nejvíc osob. V některých firmách zájem osob se zdravotním postižením o práci (nebo navýšení úvazku) převyšuje možnosti zaměstnavatele. Všechny firmy se snaží o maximální udržitelnost pracovních míst, ne vždy je to však možné.

9.4

Podnikatelské aktivity a propagace

Podnikatelské aktivity sociálních firem v Olomouci jsou velmi pestré. Dá se říct, že jednotlivé podniky si v ničem nekonkurují, protože si vybraly zcela odlišné oblasti podnikání. Velké rozdíly jsou v tom, kolika aktivitám se jednotlivé sociální firmy věnují, zatímco u Ergonesu jsem identifikovala celkem 11 podnikatelských aktivit, u Sofisofis je to pouze jedna. Co se týká propagace, ti představitelé sociálních firem (Ergones, Sofisofis), se kterými jsem dělala rozhovor, ji považují za své slabé místo, něco, co zatím příliš dobře neumí nebo na čem je třeba pracovat. Identifikují také funkční a dysfunkční strategie propagace sociální firmy, přičemž za nejúspěšnější metodu shodně považují přímý kontakt (prodej prostřednictvím obchodního zástupce, prezentační akce…) a za nejméně úspěšnou letákovou kampaň. Důležitým místem propagace jsou internetové stránky. Dvě sociální 100

Srov. VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s. 5-9.

59

firmy mají své vlastní a dvě se prezentují na stránkách obecně prospěšné společnosti, u které vznikly. Také facebook se stává důležitým moderním nástrojem marketingu. Dalšími metodami je pořádání různých akcí nebo prezentace firmy v médiích.

9.5

Financování sociálních firem

Ve všech případech je financování vícezdrojové. Základem jsou vždy příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dále se pak sociální firmy snaží, lidově řečeno, sehnat peníze, kde se dá. Významným zdrojem jsou evropské a další projekty podporující zaměstnanost osob se zdravotním postižením a další granty. Prodej produktů a služeb zatím není převládajícím zdrojem financování, i když firmy se velmi snaží, aby tomu tak bylo. Růst zisku z vlastního sociálního podnikání by totiž přinesl větší jistotu udržitelnosti pracovních míst, která při značné závislosti sociálních firem na různých dotacích a grantech chybí.101 Tato závislost má tedy negativní vliv na dlouhodobější plánování a vize sociálních podniků, zároveň je však nutí k větší soběstačnosti.102

9.6

Organizační struktura sociálních firem v Olomouci

Sociální firmy mají ve všech případech své vedení. Organizační struktura má různý charakter od rodinné firmy, přes pružnou strukturu až po relativně pevnou. Sociální firmy však usilují o demokratické řízení, což odpovídá standardům české sociální firmy a celkově ovlivňuje pracovní spokojenost103.

101

Srov. SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s. 25.

102

Srov. DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, s. 14. 103

Srov. ARNOLD J. et al. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007, s. 301-329.

60

9.7

Péče o zaměstnance a jejich podpora

Z analýzy poslání sociálních firem, realizovaných rozhovorů i úspěšných projektových žádostí je zřejmé, že všechny sociální firmy se snaží pečovat o speciální potřeby svých zaměstnanců. Ve všech firmách jsou zaměstnanci velmi podporováni ve vzdělávání, jsou pro ně organizovány různé vzdělávací a rekvalifikační kurzy a další aktivity, které mají za cíl zvyšovat jejich kompetence. Ve dvou firmách je zaměstnancům k dispozici osobní asistent, většina pracovišť je speciálně upravena a jsou jim poskytovány pomůcky, které vzhledem k zdravotnímu postižení můžou při práci potřebovat. Vedoucí sociálních firem kladou velký důraz na motivaci zaměstnanců, např. v Přirozenou cestou mají vzdělávání v rámci pracovních porad, sociální firma Trendu vozíčkářů zase využívá metody peer counseling apod.

9.8

Podoba spolupráce s jinými organizacemi

Všechny firmy považují spolupráci s jinými organizacemi za důležitou a nějakým způsobem o ni usilují. Spolupracují se sociálně odpovědnými komerčními firmami, které je různým způsobem podporují. Dalšími partnery jsou neziskové organizace, školy, úřad práce, organizace podporující sociální podnikání jako takové (P3 People, Planet, Profit). Samostatnou kapitolou je vzájemná spolupráce sociálních firem, která se v současné době začíná rozjíždět. Podle představitelů sociálních firem, se kterými jsem dělala rozhovor, by bylo dobré, kdyby spolupráce měla především podobu jednotného vystupování vůči úřadům a vzájemného sdílení informací.

Výhodou předkládaného empirického šetření je podle mého názoru skutečnost, že podává přehlednou a uspořádanou odpověď na výzkumnou otázku.

Je to také jediná práce

mapující situaci sociálních firem právě v Olomouci. Za slabé místo bych označila skutečnost, že u různých sociálních firem je hloubka zjištěných informací odlišná podle toho, jaké metody jsem mohla využít. Konkrétně si myslím, že by byly informace vyváženější, kdybych realizovala rozhovory s představiteli všech sociálních firem, které jsem do výzkumu zařadila. Přes tuto slabinu se podařilo odpovědět na všechny výzkumné otázky. Co se týče praktického využití práce, myslím si, že by mohla posloužit komukoliv, 61

kdo by se chtěl rychle zorientovat v aktuálním trhu sociálních firem v Olomouci nebo jen získat přehledné teoretické informace o sociálním podnikání.

.

62

10

Závěr

Tématem této bakalářské práce jsou sociální firmy na území statutárního města Olomouc. Cílem kvalitativního výzkumu realizovaného čtyřmi případovými studiemi bylo zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci. V Olomouci je cca 16 firem, které zaměstnávají víc než 50 % osob se zdravotním postižením. Čtyři z nich jsem vybrala pro předkládaný výzkum, protože zjevně usilují o naplňování standardů sociální firmy a přijímají tuto identitu. Z výsledků výzkumu a studia odborné literatury lze vyvodit následující závěry. V naší společnosti je práce natolik vysoce ceněnou hodnotou, že být zaměstnaný je normou a důležitým aspektem identity. Proto je velmi důležité, aby práce byla dostupná, co nejširšímu okruhu lidí. Sociální firmy umožňují pracovat osobám, které jsou na trhu práce znevýhodněné, především osobám se zdravotním postižením. Olomoucké sociální firmy, které přijímají tuto identitu, poskytují dohromady přibližně 35 chráněných pracovních míst, převážnou většinu z nich na půl úvazku. Zájem osob se zdravotním postižením o zaměstnání toto číslo převyšuje. Stávající sociální firmy však z finančních důvodů nemohou zřizovat další místa. Sociální podnikání v Olomouci je ve fázi sbírání zkušeností. Firmy, které přijímají identitu sociální firmy, jsou v Olomouci poměrně mladé (žádná není starší, než pět let). Dá se tedy říct, že si v komerčním sektoru teprve hledají své místo. Jejich představitelé i ostatní zaměstnanci jsou ve fázi učení se a zkoušení různých strategií propagace a podnikání. Postupně navazují vztahy s klienty a partnery. Zatím se osvědčil přímý kontakt s klientem při propagaci a obchodu a partnerství se sociálně odpovědnými organizacemi. Naopak se příliš neosvědčila letáková kampaň. Sociální podnikání v Olomouci ještě není výnosné. Zisk s podnikání zatím pokrývá pouze malou část nákladů firem, postupně by se však měl zvyšovat. Firmy poctivě usilují o dodržování standardů a mají poměrně dobře ujasněná své poslání. Velkými hodnotami pro ně jsou rovnoprávnost v zaměstnávání, dále udávají ekonomická udržitelnost, péči o zaměstnance a jejich podporu, demokratické řízení firmy a další hodnoty vycházející většinou ze standardů české sociální firmy. Mají velmi dobře zvládnuté strategie péče o zaměstnance, ať už se jedná o vzdělávání nebo o speciální úpravu pracovních podmínek. 63

Dá se říct, že důraz na slovo „sociální“ v praxi stále ještě vysoce převládá nad důrazem na slovo „firma.“ Jejich představitelé jsou si však dobře vědomi, že potřeby svých zaměstnanců budou moci naplnit pouze, pokud bude firma zisková a tak se právě ziskovost a udržitelnost pracovních míst do budoucna stává hlavním cílem a vizí.

64

Použitá literatura: ARNOLD J. et al. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 80- 251- 1518- 3. BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011. ISBN 80- 260- 0934. DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. ISBN 80-7204-552-5. FERJÉNČÍK J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 2. vydání. Praha: Portál, 2002. ISBN 80- 7367-815-9. FRANKL V. E. Lékařská péče o duši. Základy logoterapie a existenciální analýzy. 1. vydání. Brno: Cesta, 1996. ISBN 80- 85319- 50- 0. FROMM E. Cesty z nemocné společnosti: Sociálně psychologická studie. 1. vydání. Praha: Earth Save, 2009. ISBN 80- 86916-10-1. GILBERTOVÁS. & MATOUŠEK O. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vydání. Praha: Grada, 2002. ISBN 80- 247- 0226- 6. HENDL J. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012. ISBN 80-262- 0219-6: HUNČOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika a sociální podnik jako nástroj veřejných politik: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře v Ústí nad Labem 26. Října 2006. 1. vydání. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2006. ISBN 80-7044-819-9. HUNČOVÁ M. et al. Sociální ekonomika - financování a měření přidaných hodnot. 1. vydání. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011. ISBN 80-7414-412-7. KAMRÁDOVÁ L. Sociální podnikání a jeho propojení se společenskou odpovědností firem. Societas et res publica: Mezinárodný internetový vedecký časopis zameraný na problematiku verejnej správyv kontexte interdisciplinárních spoločonských súvislostí, 2009.

[online].

roč.

1,

č.

3[cit.

24.

února,

2013].

Dostupný

z WWW:

http://serp.fsv.ucm.sk/archive/2012/03/SOCIETAS-ET-RES-PUBLICA-2012-03.pdf KULDOVÁ L. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a společenská odpovědnost v praxi. 1. vydání. Plzeň: OPS, 2010. ISBN 80-87269-12-1.

65

MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s. 16. ISBN 80- 84629-08-3. MASLOW A. H. Ku psychológii bytia. 1. vydání. Modra: Persona, 2000. ISBN 809- 679804-9. MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010. ISBN 807367-818-0. POTŮČEK M. Sociální politika. 1. vydání. Praha: SLON, 1995. ISBN 80-8585- 001. SLOWÍK J. Komunikace s lidmi s postižením. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s. 25. ISBN 80-7367-691-9. SKOVAJSA M. et al. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010. ISBN 80- 7367- 681-0. STRAUSS A. & CORBINOVÁ J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1. Vydání. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460. SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. ISBN 80-7372-683-6. SYROVÁTKOVÁ, J. Může se stát malý a střední podnik sociálním podnikem? In Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. 1. vyd. Liberec: VÚTS, a.s., 2009. S. 36 – 39. ISBN 80-8718-407-3. REICHEL J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN 80- 247- 3006- 6. VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008. ISBN 80- 9035- 19- 5- 0.

Internetové zdroje: Activa [online] Dostupný z WWW: www.activa.cz [cit. 22. února 2013] Bartoň a partner [online] Dostupný z WWW: www.barton-a-partner.cz [cit. 24. února 2013] Bryvecasta [online] Dostupný z WWW: www.bryvecasta.cz [cit. 22. února 2013] CEFEC [online] Dostupný z www: http://socialfirmseurope.org/social-firms/definition/ [cit 22. února, 2013]. 66

Diseven [online] Dostupný z WWW: www.diseven.cz [cit. 22. února 2013] Ergones [online] Dostupný z WWW: www.ergones.cz [cit 22. února 2013] Forcorp group [online] Dostupný z WWW: www.forcorp.cz [cit. 22. února 2013] Forit [online] Dostupný z WWW: www.forit.cz [cit 24. února 2013] Geisler [online] Dostupný z WWW: www.geisler.cz [cit. 22. února 2013] Helpnet [online] Dostupný z WWW: www.helpnet.cz[cit. 24. února 2013] Jabok[online] Dostupný z WWW: www.jabok.cz [cit. 20. ledna 2013] Jůnův statek [online] Dostupný z WWW: http://www.junuvstatek.cz/index.php?page=detailclanky&article=29 [cit. 21. ledna, 2013] Olomoucký kraj [online] Dostupný z WWW: www.kr-olomoucky.cz/probehl-seminarsocialni-firmy-novy-fenomen-v-oblasti-podnikani-aktuality-1486.html

[cit.

22.

února

2013] Maslow´s Hierarchy Of Needs [online] Dostupný na http://www.24point0.com/pptshop/maslows-hierarchy-of-needs-editable-ppt [cit. 23. ledna 2013] Ministerstvo

práce

a

sociálních

věcí

[online]

Dostupný

z

WWW:

http://www.mpsv.cz/cs/11137 [cit. 22. ledna 2013] Pancéř [online] Dostupný z WWW: www.pancer.cz [cit. 24. února 2013] Papírtisk [online] Dostupný z WWW: www.papirtisk.cz [cit. 24. února 2013] People-

Planet-

Profit

[online]

Dostupný

z WWW:

http://www.p-p-

p.cz/index.php/cs/ppp/profit/58-socialni-podnikani [cit. 17. března 2013] Přirozenou cestou [online] Dostupný z WWW: www.prirozenoucestou.cz [cit. 24. února 2013] Sipadan [online] Dostupný z WWW: www.sipadan.cz [cit. 22. února 2013] Sociální dialog [online] Dostupný na http://www.socialnidialog.cz/trh-prace/trh-prace/crstale-rozsiruje-seznam-socialnich-podniku [cit. 21. ledna 2013] STAVZEM [online] Dostupný z WWW: http://www.stavzem.cz/ [cit. 21. ledna 2013] Sofisofis [online] Dostupný z WWW: www.internetporadna.cz/ukate-se [cit. 24. února 2013] 67

Trend [online] Dostupný z WWW: www.trendvozickaru.cz/index.html [cit. 24. února 2013] Velkoobchod zdravotnický materiál [online] Dostupný z WWW: www.zdravotnickematerialy.cz [cit. 24. února 2013] Výzva pro předkládání grantových projektů OP LZZ „SOCIÁLNÍ EKONOMIKA“ [online] Dostupný z WWW: http://www.esfcr.cz/file/7884/, s. 4. [cit. 22. ledna 2013] Zetra [online] Dostupný z WWW: www.zetra.cz [cit. 24. února 2013]

Legislativní dokumenty: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

68

PŘÍLOHA 2:

Anotace Jméno a příjmení autora: Zuzana Zavadilová Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Název bakalářské diplomové práce: Sociální firmy na území statutárního města Olomouc Anglický název bakalářské diplomové práce: Social Firms in The Area of Olomouc Vedoucí práce: Mgr. Jitka Hanáčková Jazyk: Český Počet znaků: 105 063 Počet příloh: 3 Počet použitých zdrojů: 53 Klíčová slova: sociální firmy, sociální podnikání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením Keywords: social firms, social enterprise, employing disabled people Anotace Cílem bakalářské práce je zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci. V teoretické části práce jsou předkládány aktuální poznatky z literatury o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dále pak zákonné ukotvení tohoto typu podnikání. Praktická část práce je tvořena čtyřmi případovými studiemi. Odpovídá na výzkumnou otázku, jaká je situace sociálních

firem

v Olomouci.

Data

byla

získávána

analýzou

dokumentů

a

polostrukturovaným rozhovorem. Firmy byly vybrány prostým záměrným výběrem. Annotation The aim of this thesis is to map a current situation of social firms in Olomouc. In the theoretical part there is actual literature regarding employing disabled people presented as

well as law applying to this type of business. The research part includes four case studies and answers a research question what the situation of social firms in Olomouc is. Data were collected using an analysis of documents and a semi-structured interview. The firms were chosen by a simple intentional sampling method.

PŘÍLOHA 3:

Schéma polostrukturovaného rozhovoru •

Kde vznikl nápad založit sociální firmu?

•

Popište prosím stručně dosavadní vývoj firmy.

•

Jaké jsou hlavní podnikatelské aktivity sociální firmy?

•

Má vaše sociální firma písemně formulované poslání? Jak zhruba zní?

•

Jak zvládáte financování?

•

Jakým způsobem nabízí firma svoje služby?

•

Jaký počet a jaké procento osob se zdravotním postižením zaměstnáváte?

•

Podle čeho si vybíráte zaměstnance?

•

Jaká je organizační struktura firmy?

•

Jakým způsobem podporujete zaměstnance se zdravotním postižením?

•

S jakými organizacemi nejvíce spolupracujete? Znáte nějaké další olomoucké

sociální firmy? Spolupracujete s nimi? Jak spolupráce vypadá? Jak by podle Vás ještě mohla vypadat? •

Co se Vám zatím v sociálním podnikání osvědčilo?

•

Co se naopak neosvědčilo?

•

Jakou máte vizi do budoucna?

Filozofická fakulta. Mgr. Zuzana Zavadilová. Bakalářská diplomová práce

Recommend Documents