Film v sousfavé modernizované výuky

Film v sousfavé modernizované výuky Dr. FRANTIŠEK LEDVINKA, ČSAV, Praha

. Přehlížírae-li dnes z hlediska potřeb modernizované výuky celý obsah •nformací, zahrnutý ve fondech používaných výukových filmů, dojdeme 5 Poznání, že film na dnešním stupni výuky je na obdobném počátku, Jako byl před více než třiceti lety, jenže má více konkurentů a větší úkoly. Proto stále hledáme zájemce, kteří by vymezili filmu v dnešní sou"avě didaktické techniky to místo, které mu náleží, a vyplnili mezery ‘ ľ6 vyučovacích osnovách při zpracování klasických základů nebo novějJch poznatků učebních předmětů, zejména pro vysvětlování obtížných íás>tí učiva. ,У období velkého rozšíření autodidaktických audiovizuálních prostředa a v záplavě informací sdělovaných prostředky informační techniky fnP°tfebí nalézt správné uplatnění také pro vhodnou informaci a výuku

'Jpiem.

.Téměř po dobu šedesáti let se při realizaci filmů používá určitých rem sdělení nebo určitých kontrolních systémů, které usnadňují diváku Pevnou představu a pochopení filmového děje. f ^ejstarší používaný způsob je zachycení průběhu určitého děje kameiib)’ P°Pis událostí, prostředí, předmětů, tvarů. Tento popisný způsob se Hutnil u filmů cestopisných, zeměpisných, přírodopisných. Pro lepší Hj2°r byl doplňován statickými obrazy map, přehledů. Po zavedení filtif, k° triku se počalo užívat plošného filmového triku, naskakování nebo značek. Rozvoj vědecké kinematografie a zaváděné způsoby sdělování vědeczpráv filmem obohatily výukový film dalšími technikami, jako byl Hjу ■již první snímek padající kočky, doplněný po straně výškovou stupsnímkem času a spolu filmovaným záběrem padající koule. 4tJ}es trikové filmy tvoří zvláštní kategorie zejména při výkladu abtg ®ktních pojmů nebo jevů vyžadujících časoprostorové hodnocení. Zvlášy iuné jsou tyto snímky v trojrozměrném pojetí, baších výukových filmech se však tyto formy uplatňují jenom zčásti. 581

Většinou se omezují na filmový záznam dějů s využitím různé optiky, barvy, zvuku, na plošné trikové filmy a na náměty s látkou filmem snadno sdělitelnou. Málo se užívá speciálních technik (rentgenové snímky) pro­ storových modelů a metod schopných sdělení poznatků z matematických a společenských věd. Z hlediska diváka platí pro sledování děje prostřednictvím filmu nebo užití filmu jako náhrady za vlastní pozorování pravidlo, že film je tím srozumitelnější, čím více se forma sdělení shoduje se skutečným pozoro­ váním. To znamená, že kamera zachytí obraz v rozsahu lidského zorného pole, volí pozorovací stanoviště ve vzdálenosti odpovídající počtu pozoro­ vaných předmětů s rychlostí pohybů odpovídající reálnému času. S ostat­ ními speciálními způsoby popisování filmového obrazu nebo děje by měl být divák předem seznámen. Podobně, jako je popisován statický obraz podle dnes již stanovených pravidel, je popisován filmový děj. U filmových grafů a schémat je postup dán postupným doplňováním nebo plošným rozšiřováním filmového triku. Avšak filmové záznamy realizované v podmínkách změn časoprostoru, je potřebí diváku vysvětlit, seznámit jej se způsobem hodnocení fa k to ru času (biologický kalendář, hodinový ukazatel), velikosti a prostorových vztahů. Jindy film srovnává změny na celkových snímcích, souhrnných statických obrazech nebo sledováním obrysových změn. Pro různý stupeň diváků je proto vhodné zpracovávat filmové informace na formu vhodnou pro tento druh diváků. Film je vhodný jako forma sdělení také proto, že názorné sdělování, kterého používá, usnadňuje v určitých případech výklad nových jevů, a tím zabraňuje nesprávné vulgarizaci nebo přirovnání. Z tohoto důvodu se filmu hojně používá zejména v přírodovědných oborech, kde se rychle mění charakter vývoje vědy, který vyžaduje také nové způsoby její popularizace. Z hlediska pedagogické psychologie to v tomto případě znamená volit při realizaci filmu ty prostředky n á z o ru , které nejlépe vyhovují určitým formám sdělení, které se i ve zp ů sob u zpracování informací filmem neustále vyvíjejí. Proto se nám jeví starší výukové filmy někdy neobratné, naivní ve svých postupech, zjednodušené. Je známo, že čím méně znalostí mají diváci o uváděné látce, tím více podléhají vlivu filmu. Diváci připraveni osvojit si sdělované poznatky lépe film hodnotí. Dnes, kdy ve filmotékách je obsažena spousta informací podávajících často v celých seriálech soubory vědomostí a poznatků, připravujeme další nové filmy s většími obtížemi. Tyto nové filmy mají cíl pojednávat o jevech, s kterými nemáme přímý kontakt nebo zkušenost, o hodnotách, pro které máme ze s k u te č n o s ti dosud málo přímých dokladů. Tam, kde je velký rozdíl mezi znalostmi a zkušeností diváka a filmo­ vou látkou, účinnost filmu se snižuje. Snadno si to ověříme, prom ítám e-li výukový film doprovázený slovním výkladem beze zvuku. Proto při realizaci filmu počítáme s účastí diváka, uvádíme jej do pro­ středí děje, takže s kamerou spolu přihlíží, spolu hodnotí. V tom spočívá úspěch některých relací zpravodajského filmu. Dosud málo známe způsoby, jakými divák hodnotí uváděný děj, Ja"' 582

je charakteristický způsob vnímáni určitých forem, vliv druhu výkladu a zvolený postup sdělování poznatků filmem. Okolnost, že film je prostředek skupinové nebo hromadné výuky, dovo­ luje při jeho zpracování ve skupině hodnotit předváděný děj zkušenostmi a pozorovacími schopnostmi všech členů skupiny. To je důležité zejména u filmů instrukčních a laboratorních, kde záleží na tom, aby pracovní postupy a experimenty byly správně předvedeny a filmem důkladně popsány. Se změnou formy sdělení se mění i ko­ mentář. Některé filmové záznamy komentář nepotřebují, neboť obraz je srozu­ mitelný. Jindy je potřebí probíhající děj nebo části filmového obrazu popsat. Popis může být někdy nahrazen ukazateli nebo schématy, jiným způsobem demonstrace nebo zviditelněním předmětu. Pro sdělování vědeckých poznatků má film tu výhodu, že někdy je sdě­ lení formou obrazového záznamu nebo filmové zprávy o výsledcích vý­ zkumu téměř adekvátní vlastnímu pozorování. V současných výukových filmech přestává být sdělování poznatků jenom popisné a stává se více experimentálním, což také ovlivňuje formu sdělení, neboť vyžaduje daleko širší užití všech metod vědecké kinemato­ grafie. Zejména v biologických a fyzikálních vědách, kde je soustavné a ne­ přerušované sledování procesů nedílnou součástí vědeckého pozorování, tyly by mnohé poznatky bez použití filmu téměř nesdělitelné. Při využití výukových filmů pro různé druhy publika se uplatňují tyto druhy filmů: Druh filmu

|

Druh informaci

j

Stupeň výuky

I

Jámová smyčka pákový film jámová lekce lihový seriál

výuka základů věd

základní vzdělání a jeho do­ plňování v soustavě vzdělání

jámová instruktáž ^oratorní film JUmový popis ^°nceptní film

aplikace v praxi, úvod do cvičení a praxe

výcvik odbornosti a její do­ plňování, zvyšování kvalifikace

íchnická a vědecká infor*■<* «mém Vah

k *cký

filmový záznam u°kument

instruktáž v obrazech sdělování nových poznatků

! ! pro odborníky předmětu í mezioborový styk !

postgraduální příprava VT informace i informace o vývoji vědního > oboru a techniky vědecké kinematografie

w^nohé z těchto prostředků názornosti používá dnes také televize. vŽrt e tudíž možnost působit na diváka maximem názornosti, což bylo ty přáním pedagogů. Přesto však nejsou spokojeni. 583

Výukové filmy dosud nejsou vždy přesně zaměřeny na určitou úroveň znalostí. Zejména je to patrno na filmech pro dospělé, kdy počítáme bud s určitými skupinami sociálními (zemědělský, instrukční film), inte­ lektuálními nebo se skupinami příbuzných zájmů (zahrádkáři, rybáři, houbaři). Dr. J. Flugge z Hamburku si při hodnocení účinku filmu nebo televize dal otázku, zda je možno vzdělávat a utvářet osobnost pouhým díváním jako antropologický nutnou funkcí. Pokud se týká volby formy sdělení, můžeme v duchu otázky pozname­ nat, že právě její volba má poskytnout diváku určitý odstup, aby k vidě­ nému mohl zaujmout vlastní stanovisko. Poruší-li film nevhodnou reali­ zací tento časový práh, divák nemá čas k přemýšlení, a to snižuje účin­ nost filmu. Uplatňuje se tu druhá stránka možnosti popisu kamerou, která pozo­ ruje, pátrá za diváka. Schopnost názorného zpodobování filmem může také omezovat vlastní činnost diváka. Nemá-li divák dostatečnou p říp ra v u nebo zkušenosti, je nucen film jenom pasivně sledovat, vidí jen to, co kamera dostatečně ukazuje, aniž má možnost srovnání s vlastním pozorováním, názorem. Proto má zvolená forma sdělení přihlížet tak é k ostatním prostředkům získáváním poznatků. Má to být živá i lu s t r a č n í forma, která snímkovou technikou, pomocí pohyblivých grafů a m od elů může ve zkratce, ale v úplnosti rozsahu děje ukázat např. pracovní po­ stupy na aparaturách, způsob provozu zařízení, vybavení a k o n s tr u k c i aparatur. Možnost použití velkých detailů nebo opakování děje u s n a d ň u je a urychluje výklad. Obrazová dokumentace filmem musí být proto typická, pak u sn a d ň u je správný výklad a zabraňuje případnému nedorozumění, jako se to stává, vykládáme-li děj pouze slovy nebo užijeme-li u jazykových verzí n e sp rá v ­ ného překladu. Vizuální a praktickou formou filmového výkladu dosahujeme lepě®0 pochopení také paměťového obrazu předmětů a jevů, s kterými má divák pracovat. Film pomáhá tyto paměťové obrazy budovat, takže divák se učí lépe a rychleji vnímat psané, slovní i vizuální instrukce, používat jich P& praktické činnosti v oboru. Poznatky, které chceme filmem sdělovat, mají být zastoupeny v opti* mální míře, tj. bez nadbytečných informací a s dostatečným časem ke vnímání a zpracování informace divákem. DÉLKA FILMU A POfiET INFORMACI

Nejčastější příčinou snížení kvality vědomostí sdělovaných výukový® filmem je překročení hranice přístupného rozsahu sdělovaných poznatkuV dnešní praxi se užívá filmů, jejichž promítací dobu je možno ro z d ě li do čtyř skupin: 20—30minutové a delší lekce, 10—15minutové výuk°v filmy, 2—3minutové filmové záznamy a ultrakrátké, několikametrov smyčky pro opakovanou projekci. Film je tak první pomůckou, k d e 1 časově omezen rozsah látky, a tím dána i otázka maxima a mini® sdělovaných informací. ^ „ Délka filmu má vliv na kvalitu informací zejména tehdy, přináší dlouhý film množství různorodých informací. Na to poukázala při ro zb o 584

filmu »Způsoby rozšiřování plodů a semen v přírodě« J. J. Solovjeva. Tento devítiminutový film uvádí vcelku 47 informací (má 47 oddělení). Ty byly uváděny jednak filmovým obrazem, jednak komentářem k filmu. Tak bylo ve filmu uvedeno 16 druhů rostlin, z nichž některé nebyly divákům známy. Ještě méně byly známy plody a semena těchto rostlin. Autorka považuje tento počet informací za nadměrný. Účinek filmu dále snižují nadbytečné informace, často náhodně spolu filmované (různí ptáci zobou plody apod.). Pokud promítání není přerušeno, je divák nucen tyto vedlejší děje vnímat, přepracovat a utřídit celý obsah informace sdělo­ vané filmem. Ve starších pracích z vyučovacích pokusů filmem, které autor prováděl na bývalém gymnasiu v Táboře, byly zjištěny podobné skutečnosti. Příkladem je analýza filmu »V dole na kamenné uhlí«. Protože filmové informace jsou zpracovány také různým způsobem záběrů, bylo přihlédnuto i k nim, protože tvoří zpravidla střídající se oddělení, jak to nazvala J. J. Solovjeva. D ru h zá b ě ru

Celky Polocelky Detail Titulky čes.

j

C e lk o v ý p o če t z á b ě rů

16

21 7 13

M a x . p r o m ít. d o b a z á b ě ru

23 29 13 23

Vt. v t. v t. v t.

j

M in . p ro m ít. d o b a zá b ě ru

4 ,5 Vt.

1,0 Vt. 1 ,5 v t. 3 ,5 vt.

C e lk e m v % z m etrá ž e (1 0 4 m )

2 1 ,9 3 % 2 5 ,4 0 % 4 ,8 7 % 2 1 ,0 6 % 2 6 ,7 4 % = tit. n ěm .

1

Pro diváka je důležité, že možnosti vlastního pozorování jsou dány jednak druhem záběru, který určuje také způsob pozorování, a počet předmětů v obraze, jednak jsou omezeny promítací dobou záběru, která má i v minimu poskytnout možnost sledování obrazu a děje podle úrov­ ně diváka. Děti např. vyžadují delší záběry, aby jim byl děj filmu srozumitelný. Ovšem také tato schopnost se mění výcvikem v pozorování filmů Filmy byly zpracovány pro nalýzu popisnou metodou a pro kontrolu znalostí rozhovorem o filmu. Přitom bylo zjištěno, že vliv sdělení určitého učebního faktu, filmové informace, je na diváka různý. Uvede příkladem popis kosa: kos je černý, kos je černý pták, kos má černé peří. V těchto popisech je informace o barvě kosa (samička je hnědá) rozšiřována o klasifikaci druhu, rozdílů pohlaví, klasifikaci třídy. Delší film poskytuje zpravidla větší počet informací. Nelze však zjistit konečnou hranici, neboť stanovit matematicky přesný počet informací Potřebných ke sdělení poznatku nebo počet informací, které lze z určité ^ndy filmového záznamu vyčíst, je sotva možné. Nemáme dosud kvalitativní měřítka, která by přímo určila optimální Počet vnímaných poznatků v časové jednotce, jejíž hranice je dána délkou olinu a počtem filmově zobrazených informaci. Pro zvýšení účinku realizovaného filmu je potřebí nejen odborné zprac°vání námětu a vhodná filmová podoba, ale zejména posouzení celého

585

rozsahu filmové informace a postup jejího sdělení z hlediska pedago­ gické psychologie. Experimentálně můžeme stanovit jakýsi průměr zaznamenaných infor­ mací, který můžeme doplnit srovnáním s různými způsoby zpracování obrazových informací jiného typu. Pro tento účel byl proveden rozbor různých typů názorových pomůcek, jejichž obsah byl diváky popisován. U obrazů byl za základ srovnání vzat oficiální popis obrázku na tabuli (vytištěný na rubu obrazu — sýkory) u obrázků v učebnici vzat za základ celkový počet informací uváděný v popisech diváky. U filmů byl za základ vzat celkový soupis scén filmu, řáděných ve smyslu rozvoje filmového děje. Pro názornost uveďme zjištěné výsledky v přehledné tabulce s po­ známkou, že použitím pouze jediné metody výzkumu popisu nemohou být výsledky přesně vyhodnoceny.

M ax. u je d n o t liv c e

M in . u je d n o t liv c e

P rů m ěrn ě — zazna­ m enáno in f o r m a c í

w •V 6 , O: u fc >

t 1 30 j 51 36 50

67 34 50 70

42 26 23 34

10 16 19 ( 9

29,3 13,5 16,2 21,1

29,4 39,0 32,4 30,0

38

94

36

15

22,6

23,4

! 1

36 27 39

57 52 28 28

36 17 25 25

5 2 6 16

20,6 8,5 14,8 8,5

36,0 16,4 53,0 16,4

i

Počet d iv á k ů

u e iK o v y p očet zaznam en. in fo r m a c i

Táb. 1.

D r u h p o m ů ck y

Obrázek v učebnici „Na dvoře“ Obrázek v učebnici „Mořské dno“ Obraz tabulový: Sýkory Obraz tabulový: Raci Schemat, obraz na tabuli kreslený, Povrch zemský Schemat, obraz na tabuli kreslený, Prameny Popis fialky bez přípravy, zpaměti Popis smetanky — pracov. metoda Popis žita — pracov. metoda

24 F ilm

Důl na uhlí Pn CH IV

H

Ha IVb IV a

I P o čet scén

D

12 14 12 21 20 15

50 50 50

H

H

D

D

H

D

H j D

25 24 23 25 24 25

9 11 10

: i 18,7 16,5 37,4,33 j 17,8 19 34,6; 38 17,6 17,3 35,2 34,6

9 11 8 í

Jak vznikaly hory I. (Obsahově nevhodný) Film předveden bez úvodu s filmem Důl na uhlí II b

Na dně moře II b Bez jednotící myšlenky Film připraven a 2 X promítán 11 a

Průmér v %

30

8

45

16

7

3

2

10,5 9

17

8

45

19 26

6

6

10

1i 17

8

32

10 13

3

6

i 14 14 i

32

24 22

6

11

í 23,3120 22,2 24,4

| i 17,7 15,íJ 55 ! 7 j 6,8 8,:1 40

49,5

j 48

Z přehledu je možno srovnávat, jaké množství obrazových informací sdělovaných různými druhy pomůcek jsou diváci schopni zaznamenat586

K tomuto celkovému počtu lze přirovnat, jaký největší a nejmenší počet informací uvádějí jednotlivci nebo kolik informací připadá průměrně na jednoho diváka. Protože čas daný pro tento popis a uvedení pomůcky byl ve všech Případech shodný (jedna vyučovací jednotka) a látka odpovídající tematice určité pomůcky byla s výjimkou popisu fialky zpaměti předem pro­ brána, bylo možno ze způsobu popisu a Čtení obrázků sledovat, že obra­ zové sdělení poskytuje větší počet informací, než tvoří jenom ty poznatky, které byly do obrazu záměrně včleněny. Toto platí zejména o filmu, který způsobem uvádění předmětů a pohybem poskytuje široké možnosti Popisu a pozorování vztahů a tvarů věcí, které při natáčení zůstaly ne­ povšimnuty. Přehled poskytuje také informaci o tom, jaké množství obrazových informací je možno ve vyučovací jednotce zpracovat tj. upozornit na ně, vyložit, zaznamenat, zapamatovat si hlavní znaky pro poznání předmětu. Pro vyhodnocení popisů byl obsah obrazových sdělení, které diváci Sváděli jednotlivě, rozdělen na určitý počet scén, tyto scény byly podle Postupu volného diváka graficky zaznamenány. U filmu byl tento postup Snadněn okolností, že divák je veden způsobem rozvíjení filmového děje, a Proto pořadí popisovaných scén kromě těch, které jednotlivec neza­ vinená, odpovídá postupu filmu. Vliv na diváka stupňují dále logičnost a dramatičnost jednotlivých scén. Podobně jako při popisu obrázku v knize nepoužíval popisující často Přesných názvů uvedených v textu obrázku, u filmu poznatky, které Pebyiy vyjádřeny obrazně, ale pouze titulkem nebo komentářem, divák ^zaznamenává. Věnuje-li jim přesto pozornost, unikají mu někdy nás,edující obrazové informace. Zejména u filmů, na které divák nebyl připraven a jehož látka mu byla . eznámá, sleduje především děje, které jsou snadno pochopitelné, zaVo ty, které jsou důležité pro porozumění problému, nezaznamenává. Nevhodná realizace film často zbytečně prodlužuje a uvádí scény, které ý ľ dále rozšiřují látku. Snahy o vymýcení zbytečné látky byly dříve «1, toi nepopulární, protože obchodně hodnoceno odpovídala větší délce ‘Piu vyšší cena. žádném případě neplatí již vzhledem k veliké únavnosti při sledování že Čím je delší film, čím větší je počet scén a předmětů v obraze, větší je účinek filmu. Na tuto skutečnost někdy zapomínají peda■ 8ové, demonstrátoři, kteří se účastní realizace naukových pořadů te­ z í c h filmů. ^ proto se dlouhých filmů používá většinou k popisu a pro informaci nebo {jed en í do problému v odborné výuce (např. velký seriál až hodinových o traktoru). Tyto filmy se promítají s přestávkami, doplňují se ^ dekou světelnou projekcí, budí pozornost pro sledování děje v úplnosti logickém významu jednotlivých scén. iJ" ftlmú rozšiřujících poznatky je důležité, aby filmový dokumentární (^eriál poutal pozornost stejně jako logicky a názorně rozvedený fil^ Rovněž změna reálného obrazu v trikový snímek, oživení obrazu iJV teli nebo zastavení obrazu s rozvinutým komentářem zvyšuje účinjednotlivých scén. Z těchto důvodů je také film doplňován diapositivy 587

a užívá se filmů-paměti pro záznam a reprodukci určitého stavu prostředí a vazeb objektů. Technické vlastnosti filmu, délka a střídání scén usnadňují zaměření na diváka, vizuální kontakt s ním, obrazový přepis slovního sdělení do jednotlivých scén, při kterém je slovní popis nahrazen obrazovým a vý­ kladový text se mění v komentář, stejně jako časový rozměr filmu, kterým usnadňujeme návaznost jednotlivých scén, vyžadují jistou míru redundance filmových informací. Počet scén ve filmu, rychlost jejich střídání ovlivněná délkou určují spád filmu, rychlost sdělování informací, která má být úměrná možnos­ tem jejich osvojení. Film je zpravidla dvakrát až třikrát rychlejší a obsaž­ nější než výklad lektora, proto je nutno zejména při vícestupňovitém užití filmu sledovat, zda rychlost sdělení nepřevyšuje rychlost vnímání. Také tato schopnost sledovat informace sdělované filmem se zvykem sledovat výukové filmy rozvíjí, poučený divák je schopen sledovat i rychlý a obsažný filmový děj. Pro střední stupeň výukových filmů nemůžeme počítat s touto p ř íp r a v o u a jestliže ji předpokládáme, snadno překročíme hranici optimálního roz­ sahu a střídání filmových informací, a tím snižujeme možnost jejich osvojení. Tento problém byl sledován vyučovacím pokusem a rozborem filmu »Ptactvo na Neziderském jezeře«, který byl ve skupině filmů promítnut na filmovém představení. V I. třídě gymnasia byl film popsán, n e b o ť uváděl osm druhů ptáků a jejich biologii (látka nebyla probírána, ú č a s t ­ níci výzkumu byli měsíc na střední škole). Větší počet informací vedl k tomu, že z 35 diváků 3 popsali všechny uvedené ptáky jako jeden druh, mláďata zaměňují 4 diváci. 3 diváci popsali pouze jeden druh (žičáka). Čápa, kterým byl snímek uváděn, p°' pisuje 12 diváků. Zejména si pamatují a popisují ty scény, které byly přiměřené znalostem nebo nápadné nezvyklosti. Nestačí-li jim paměť pr° názor, mnozí si názvy sami vymysleli (hrastok, bukovec), popisy bylý někdy tak podrobné, že diváci uváděli i zbarvení hmyzu, který P^c‘ požírali. Někdy je informace, na která nejsou připraveni, zavádějí. Talí z věty »po 14 dnech vidíme krmení mladých« odvodili, že těch 14 dn mláďata nežerou. Druhý název bukač malý chápou jako »malého« bukače. Zvětšený deta1 vajíček chřástala převádějí na konkrétní velikost slepičích vajec. Pojh1' společenstvo, stanoviště nepochopili jen po zhlédnutí filmu. Popisy ce, kem odpovídaly délce scén, poměrně stejné délky filmu popisoval úměrm počet diváků, i když někdy pozorování slučují (např. bukač). Délka filmu a počet scén rozhodují také o možnostech o p a k o v á n projekce filmu a uvádění filmu po částech během lekce. t. Opakování filmu v jedné vyučovací jednotce je vhodné zejména u kr ších filmů, několikerá projekce je pravidlem při užití smyčky (prstene V podstatě jím zpřesňujeme, rozšiřujeme nebo upevňujeme taviP°^é rování a poznatky, dějové postupy, které divák zcela nepostihl při P j. projekci. Čím více je však ve filmu obsaženo nadbytečných nebo ve° oSt ších informací, tím větší je možnost, že divák na ně soustředí p o z o r n a důležité informace mu pak unikají. , jaKo Tyto poznatky vedou v poslední době, kdy se filmu p o u ž ív á J 588

Z p ů so b p o p is u p ř íro d n in y

D ru h : p o d ro b n é

Čáp j^kosnik obecný Kwosnik tamaryškový Jjakosník zelený Chřástal "«kač sameček “<*ač samička “Ukač euroasijský

Kolpík

d o b ře

2 3 3 3 2 3 4

15

i^ 12

14

9 9 9 7 7 6

p o v še ch n é

i

. 2 1 1 2 —

1

c e lk e m z 3 5 ú č a stn ík ů p o p sa lo d ru h

12 15 13

11 11

9 20 “I

27

Prostředku samoučení, k přesnému programování obsahu filmu podle Jeho určení. ^ tomto případě je účinnost opakovaného zhlédnutí filmu omezena leností osvojení poznatků podle úrovně diváka, zejména pokud jsou ^holického nebo obtížného charakteru. Osadou při rozhodování o opakování filmu má být, zda film je obsahově hodný již při prvé projekci, zda jsou obrazově realizovány podstatné To, co ve filmu chybí nedoplní sebečastější opakování projekce, jako to nenahradí sebeširší popis v komentáři. Divák již z prvého hládnutí zaznamenává určitý počet scén, jejichž rozsah se opakovanou pr°iekcí příliš nemění. , . při opakovaném zhlédnutí doplňuje tyto scény dalším pozorováním, U Schopen je přesněji popsat, popřípadě i rozšířit původní popis o další °drobnosti děje. Postupné doplňování scén po opakované projekci filmu . také znamením, že rozsah informace při prvém zhlédnutí překročil holostí jejího osvojení. U^Pakovaná projekce vyžaduje takovou organizaci vyučovací lekce, aby •hnost informací uváděného filmu závisela nejen na obsahu filmového jelení, ale také na spoluúčasti diváka. Usnadňuje pak rozšiřování znasprávnou představu o prostředí, popřípadě přesun motivačních prvků, čvl smyslu je film postupem filmového zpracování určitého námětu letním druhem programované výuky, toh 6 scť*n°sledu postupuje krok za krokem, používá metody k vysvětlení v h°. co je obtížné, na základě snadno pochopitelných jevů, prověrka ysledků jednotlivých tematických celků je však odkázána až na zpra„ vhní zhlédnutí filmu. Film dosud k odpovědi na otázky během projekce 'Poskytuje čas. (,>i dnešní době, kdy se použitím filmových smyček praktikuje sdělování fj, v’a v nevelkých celcích, je již snadnější kontrolovat výsledky výuky hiem. k Sovětští pedagogové od r. 1961 používají metody předvádění filmů bj.. lstech. Toto dělení na části je pro učitele nedosti znalého filmu Praktické projekci filmu dost obtížné. ^esto je možnto stanovit jisté proporce praktické projekce: *7edně by měl počet informací sdělených v této části filmu odpovídat hiaž : dá rychlosti osvojení. 589

i

Souhrn informací uvedený v části filmu má umožnit vytvoření logické­ ho závěru. Kvalita informací má být postačující pro upevnění vědomostí a jejich kontrolu. Při metodickém zpracování jednotlivě uváděných částí filmu přihlížíme k tomu, aby bylo každému diváku usnadněno vlastní zpracování získané informace, aby lektor odhadl podle stupně přípravy diváků nejaktivnější formy přepracování získaných poznatků, jejich spojení s vlastní praxí. Touto analýzou filmu po částech usnadňujeme zpětnou vazbu, která se stává součástí procesu upevňování poznatků filmem získaných. Tím, že divák pochopí jednotlivé části procesu, které dohromady dávají logicky správné poznatky o jeho celkovém postupu a výsledku, je aktivi­ zován a zároveň si ověřuje správnost výkladu jednotlivých částí. Do tohoto způsobu projekce můžeme zařadit také již zmíněné užití filmové smyčky v osnově přednášky, která správně vysvětlena, u s n a d ň u je postup a celkové pojetí přednášené látky, jejíž nejobtížnější část v lo­ gicky vymezené formě názorného sdělení uvádí. Opakování časově krátké filmové informace umožňuje osvojit si větší počet informací a tím i úplnější poznatky, přestože je uváděna proti normálnímu způsobu vysvětlení problému zrychleným tempem. Při delším filmu má přednášející vždy možnost přesvědčit se po uve­ dení jednotlivých částí fnapř. postupu výroby) o kvalitě získaných po­ znatků a o jejich postačitelnosti k pochopení následující části. Přestávka mezi uvedením'jednotlivých částí filmu je také p o tř e b n á , aby si divák mohl převést sdělenou obrazovou informaci na slovní p0‘ pisnou formu sdělení. Film je rychlým zpravodajem i vykladačem. Této vlastnosti musíme umět využít v procesu osvojování poznatků. S výsledkem se však s e t k á m e pouze tehdy, kdy film sděluje poznatky v předmětně názorné, jasné a zajímavé formě. Osvojení i schopnost aplikace takto získaných poznatků jsou možné v čase kratším než jinými způsoby sdělení. Dospělý divák již sám dovede spojovat předváděné fakty a navazovat je na skutečnou praxi. Hodnotíme-li film jako určitý program, oceníme také význam je d n o t ­ livých částí, scén, jako druh kroků, na jejichž obsažnosti, možnosti filmu v následných postupech ukázat předmět v mnohých souvislostech a m n o ­ hotvárnosti, spočívá ekonomika výuky. Film obsahuje určitý počet scén, které uvádějí jistý počet s y m b o lu (slov, obrazů). Doba vnímání je u každého diváka odlišná, závislá na tom, jaké smyslové zatížení informace způsobuje a jak vyspělý intelekt mají jednotliví diváci. Nelze proto přesně propočítat rozsah informací při požadované kvalitě, který by byl zpracovatelný v časové je d n o t c e dané lekce nebo seriálu. P o u ž i t í j e d n o h o typu f i l m o v ý c h i n f o r m a c í pro r ů z n é s t u p n ě p ř í p r a v y d i v á k a Tentýž film můžeme sdělovat posluchačům různého stupně znalosti oboru nebo metody. Podle toho je potřebí upravit komentář. . Zejména různé druhy výcvikových filmů jsou živou ilustrační iorííl0l ať již reálného obrazu nebo abstraktního diagramu nebo modelu. Obrazo 590

znázornění, p o d řízen í sk lad b y film u p o třeb ě d o k u m e n ta ce provozu, v y ­ bavení nebo p ra c o v n íc h postupů ro zšiřu je je jich působení d alek o m im o okruh z a sv ě ce n ý ch odborníků. Správná re a liz a c e tě c h to film ů zab raň u je n ed orozu m ěn í a n e sp rá v n é interpretaci. Při ní je p o třeb í re s p e k to v a t p o zn atek , že ob razový z á zn am slouží k o p ak o v án í, p osílen í a zd ůvodnění p ozn atk ů z ísk a n ý ch p op říp ad ě vlastní p raxí. Vizuální a p ra k tic k é film ové u k ázk y pak u sn ad ň u jí výklad i laick ém u publiku. V íceúčelové užití film ů v k a ta lo z ích je d n es velm i č a s to u vád ěn o, n a p ř. v katalogu šk o ln ích film ů z rok u 196 3 bylo uved en o 3 2 film ů vh od n ých pro užití v jed n om p řed m ětě, 40 film ů pro dva p řed m ěty, 23 film ů ve třech p řed m ětech . Z ce lk o v é h o p o čtu bylo 18 film ů o z n a če n o jak o vhodné pro jeden druh šk o ly , 23 p ro dva druhy šk o l, 39 pro tři druhy škol. U filmů p ro v íc e stu p ň ů v šeo b ecn é nebo s p e c iá ln í p říp rav y (Jich ž rozlišuje n ap ř. m ez in á ro d n í stře d isk o p ro atom ovou e n erg ii 17 stupňů) je nutno u vést, zd a vyžad u jí před b ěžn ou in stru k tá ž , nebo zda uvádí p ře ­ hled te ch n ick éh o p rob lém u nebo zd a jsou úvodem k jeho studiu. Vždy mohou v n ášet do výuky jak éh o k o li typ u e x p e rim e n tá ln í a ak tiv n í m etod y a odrážet s o u ča sn ý p o k ro k věd y a tech n ik y k om p lexn ě, pop říp ad ě s a d a ­ ptací na ek onom iku. Třídění film ů p od le stu p n ě in fo rm o v an o sti d ivák a je ta k é jistým p ře ­ hledem o sk lad b ě film ů z h led isk a p orozu m ěn í obsahu film u. U tě ch to filmů buď p ře d p o k lá d á m e , že d iv ák je z c e la zn alý problém u, k te rý d o ­ plňuje n ěk olik a n ovým i in fo rm acem i. Druhý k ra jn í případ je, že d ivák není o prob lém u in fo rm o v án vůbec, m á však d o sta te k zn a lo stí a zk u ­ šeností, aby p rob lém u p orozu m ěl. Mezi těm ito dvěm a k rajn ím i m ožnostm i je větší p o čet p řech o d ů , kdy podle stu p n ě in fo rm o v an o sti d ivák a d op l­ ňujeme jeho z n a lo s ti film em . N ep latí však p ravid lo, že čím m éně je Informovaný d iv ák , tím v íce n o v ý ch p ozn atk ů film m á p řin á še t. Zpravidla Nak je ve film u o b saž en d a le k o v ětší p o č e t in fo rm a cí, než m ůže divák podle stupně svéh o v z d ělán í přijm ou t. Ze zku šen osti m ů žem e ta k é od vod it p ravid lo, že čím k ra tš í je film , čím více z a c h y c u je nebo ro zv ád í jed in ý p o zn atek , ted y m o n o te m a tick ý speciální film , tím o m e z e n ě jší je jeh o využití. Naproti tom u d o k u m e n tá rn í zázn am průběhu d ěje (d ě le n í buňky) nebo Pokusu je sd ě lite ln ý p ro v íce stupňů vzd ělán í, zejm én a jde-li o film němý, bez k o m e n tá ře , k te rý le k to r uvád í a podle úrovně p o slu ch ačů doprovází v ý k lad em . To sp o čív á v širo k é sd ěliteln o sti ob razových in fo r­ mací, podobně ja k o se to d ěje při v ýu ce cizím u jazyk u podle obrazu nebo filmu. Tak n a p řík la d celk o v é h o p očtu 2 0 9 film ů o a to m o v é en ergii (s ta v r- 1963) je m ožn o vyu žít p ro ty to ú če ly : jak o te ch n ick é h o film u pro °dhorníky a to m o v ý c h p ra co v išť 41 film ů, jak o v šeo b ecn ě in fo rm u jících 0 Problem atice 3 7 film ů , pro stu d en ty a in fo rm o v an é laik y 18 film ů, pro studenty jak o úvod do stu d ia 15 film ů, v šeo b ecn ě te c h n ic k ý c h 12 film ů, Polotechnických 11 film ů , te c h n ic k ý c h p ro úzkou sp e cia liz a ci 11 film ů, technických p ro in ž e n ý ry , vědu a výzkum 11 film ů. Dále je u ved en o 6 film ů p o lo te ch n ick ý ch v šeo b e cn ý ch , 3 v šeo b ecn ě ^cvikové, 3 n e te c h n ic k é p ro rů zn é p říležito sti, po dvou film ech šk o ln ích Neobecných, p o p u lá rn ě v ě d e ck ý ch , v ý cv ik o v ý ch p ro d ěln ík y v la b o ra 591

to říc h , p ro výzkum , po jed n om film u v ě d e ck é m a jed n om filmu nespecia liz o v a n é m . T a k é m ezi těm ito sk u p in am i m ů žem e n a lé z t rů z n á sp ojen í a možnosti u žití film u jed n é k a te g o rie v d ru h é. Z ásad o u o b ch o d n ě vyráb ěn ých filmů je to tiž n a lé z t p ro je d e n a tý ž film c o n e jš irš í u žití. Pokud má film so u stře d ě n o u a cílev ěd o m o u sk lad b u , m ů že p řin é st z e jm é n a v meziobo­ ro v é m sty k u u ž ite čn é in fo rm a c e . Pokud v šak je obsah film u ro z ře ď o v á n a ro z š iřo v á n podružným i detaily, n e p řin á ší žád n ý zisk pro ú ro v eň z n a lo s tí, je n d á le ro z šiřu je nadbytečné in fo rm a c e , k te ré d iv ák a z b y te čn ě u n avu jí a ro zp ty lu jí. Je p a trn o , že ta k é z h led isk a v íce stu p ň o v ité h o u žití film u je nutno sta n o v it p řesn ě cíl, pro k te rý je film u rč e n , a v y m ezit kvalitu hranice a výb ěr in fo rm a cí pod le ú ro v n ě d iv ák a. P ro to že n o m en k latu ra tě c h to d ru h ů film ů n en í je d n o tn á a postup roz­ vo je in fo rm a ce a film ovéh o d ěje je velm i p ro m ě n liv é h o ch a ra k te ru , záleží tím v íce n a popise film u a p o p říp ad ě n a v y p ra c o v á n í doprovodního textu, z e jm é n a u film ů u rč e n ý c h p ro n ižší stu p eň v zd ělán í. A p ro to že film y z jed n oh o oboru sd ru žu jí č a s to d e sítk y filmů z různých věd n ích d iscip lín (v oboru ato m o v é e n e rg ie jsou u ved en y film y z patnácti s p e c ia liz a c í), je p a trn o , že p op isy film ů n em ů že z p ra c o v a t jednotlivý p ra co v n ík , a le m ěly by být z p ra c o v á v á n y p od ob n ě ja k o resu m é publiko­ v a n ý ch člá n k ů p řím o a u to re m nebo od b orn ým i p o ra d c i film u. Na v ícestu p ň o v ité vyu žití film ů v jistém sm y slu re a g o v a la také kon­ fe re n c e o vyu žití m o d ern ích p ro stře d k ů v ý u k y , k o n a n á v ro ce 1962 A nglii. Ta za u ja la sta n o v isk o , že film y m oh ou svou k o n ce p cí odpovídat rů zn ým věkovým stupňům a p ro ně sta n o v í h ra n ic e , ve k te rý ch lze filmu u rč ité k o n ce p ce s ú sp ěch em p ou žít. T ak byly ro zd ělen y film y o fy zik áln í v ěd ě n a film y pro 1 1 — 171eté a film y p ro m lád ež s ta rš í 17 le t, podobně film y b io lo g ick é pro 1 1 — 171eté a s ta rš í 17 le t. Jak o z v lá štn o st byly p o žad o v á n y film y o vědě pro llle té a m lad ší. B ez věk ovéh o o m ezen í byly o z n a č o v á n y k a te g o rie filmů s pří­ rod n ím i sn ím k y, o z ák la d n ích v ě d á ch a p rů m y slo v ém in žen ýrství, filmy p ro v ýcvik v p ovolán í a p o p u la riz a ci. K o n ce p ce tě c h to film ů od p ovíd á d ivák u s tře d n ě inform ovan ém u , do­ sp ělém u , s u rčitý m i v lastn ím i z n a lo stm i a z k u šen o stm i. V šim n ěm e si, jak se n a p ř. p ro jev ilo u žití p o p u lá rn ě v ě d e ck ý ch filmů p ro m íta n ý ch n a jed n om film ovém p ře d sta v e n í p ro rů z n é tříd y téže střed­ ní šk o ly . F ilm P tá c i n a N ezid ersk ém je z e ře o b sah u je 46 s c é n , z n ich průměrně 20,8 u/o p o p sán o 29.3 %' film S k lo ob sah u je ce lk e m 40 s c é n , p o p sán o 24.4 %' film V če ly ob sah u je ce lk e m 38 s c é n , p o p sán o bylo doP ři p o p isech šk o ln ích film ů, z p ra c o v a n ý c h ste jn o u m etod ou s a ž e n o tě c h to v ý sled k ů : P ohyb ž iv o čich ů c e lk e m 50 s c é n , z n ich p o p sá n o p rů m ěrn ě Díl n a uhlí c e lk e m 5 0 s c é n , ,z n ich p o p sán o p rů m ě rn ě Ja k vzn ik ly h o ry c e lk e m 45 s c é n , z n ich p o p sá n o p rů m ě rn ě N a d n ě m o ře c e lk e m 32 s c é n , z n ich p o p sán o p rů m ě rn ě S ro v n á n í v ý sled k ů p opisu p o d le jed n o tliv ý ch tříd :

592

47 36 24 48

°/o' % % %'

Ptáci na N ezid ersk ém je z e ře III ab V V ab VII ab sklo IV ab VI ab

28 37 24 25 33 16

h och ů dívek h och ů d ívek h och ů d ívek

p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě

p op sán o p op sán o p op sán o p op sán o p op sán o p op sán o

1 8 .— 2 0 ,3 1 2 ,6 15,2 2 1 ,7 3 3 ,—

%'

scé n scén sc é n scén scén scén

30 36 38 22

h o ch ů d ívek h och ů d ívek

p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě

p op sán o p o p sán o p op sán o p o p sán o

2 5 ,— 2 9 ,— 3 1 ,6 3 1 ,6

% %' %' %'

scén scén scén scén

25 35 39 33 14

h o ch ů dívek dívek h o ch ů dívek

p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě p rů m ěrn ě

p op sán o p op sán o p op sán o p op sán o p op sán o

2 0 ,— 2 1 ,5 1 6 ,— 3 0 ,— 3 3 ,—

% %' %' %' %'

včely III ab V b VII ab

% ‘ sc é n % sc é n % scén % scén % scén

. Srovnáním film ů jen o m u v ed en ý ch a z p ra c o v a n ý c h je p a trn á větší 'činnost film ů sp o je n ý ch s výukou. Při h o d n o cen í účinku téh ož film u n a g'váka z rů zn ý ch tříd se u p latn ila n ejen d řív e z ísk a n á odborná z n a lo st, { také vyšší ú ro v eň v zd ělán í. Je p atrn o , že k rom ě knihy m ůže být film účinnou form ou seb ev zd ělán í. ^ERATURA

Aido: O film ové výchově dospělých, Blaco a nero 12, 1903 (text projevu o uníAlř®rsúnl výchovó za účasti pedagogů v srpnu 1902). r. er, B.: Types o f Educational Film, Scientific Film Vol. 1, No 4, 1901. g'n. M. T.: he film technique, moyen d ’tnformattons dans Ventreprise, 11. Mot. pict. tC8e«s t. 09, No 1, str. 45 45—40, -40, 4 obr., leden 1900. _________ ______________________ 1 9 3 3 — 1 9 3 4 . F ilm a d ia p o s itiv Petr: Kino a děti, rpřll čas. Česká osvěta XXX O s v ě t o v é p r á c i a v e š k o le X I — .» *• — D y k o v á , J .: K názorným

č. i , 2 , 3 , 5 — 1 9 3 3 — 1 9 3 4 .

vyučovacím pom ůckám ,

V y s o k á š k o la X — 5, 1 9 6 1

£Pstw982, str- 159—160.

n’ Jean: Esprit d e oiném a, Paris 1955. ^vjf Kytičky o Školním filmu, Socialistická škola, roč. Ví, 1965—1966, str. 311—315. llroyJ1’ Jan-: Film a kresba, Film a diapositiv 2, 5—6, str. 67—69, 1948. tak?’ 0tto: v i°e filmu do střed oškolskéh o vyučování, Standardizace přírodopisných III. t t f vi experi ment — vyučování biologii televizí. New Scientist sv. 23, č. 399, 1964. Wv ^ Fr.: Film »V d o le na uhlí« pří vyučování, Objektiv 6, 9—10, str. 76—77, 1942. Fr,: Maximální a minimální pozorování primánů po promítnutí filmu »Ptáci \%№zlderském Jezeře«, Objektiv 5, 9—10, str. 105, 1941. \ ľ*a>Fr.: Skladba školních filmů, Film a diapositiv 2, 1, str. 5-7, 1948. k ^eer, A* W.: Přístupy a kriteria vyhodnocování filmů a pořadů ve výchově % J ělÚch, Seminář UNESCO, 23 stran, Praha 1966. a £ Miroslav: Film z h led iska techn ických a ekon om ických informací, Metodika

% 0ecítoika Informaci 12, 1963. .,

dans Venseignement audlo-vtsuel, Etudes et documents ďéducation,

\ V|p°' Paris 1963.

UNESCO

, i, J eva, j. j.; Určení rozsahu v ěd ec k é Inform ace školn ího filmu, Sov. pedagogika 1966, N ’tstr- 92-90. rant13ek: v íc e názornosti do vyučování, Rudé právo r. 41, č. 288, 1961. E. V.: K problém u vzájem ného působení a názoru při vyučování, Sovětská věda ®dagogika, Psychologie, V. roč., str. 584, 1955.

593

ФРАНТИШЕК ЛЕДВИНКА РОЛЬ ФИЛЬМА В СИСТЕМЕ МОДЕРНИЗИРОВАННОГО ОБУЧЕНИЯ В статье рассматриваются способы модер­ низации обучения путем передачи инфор­ маций при помощи фильма. Автор обосно­ вывает рациональность метода фильмового показа для природоведческих отраслей и необходимость разработки специальных ме­ тодов сообщения для общественных наук. Объем информаций, которые могут быть сообщены за единицу времени продолжи­ тельности урока в зависимости от длины фильма, качество принятых информаций связано с множеством информаций на экра­ не и с методом их изображения и объясне­ ния. Путем исследования максимального и минимального числа информаций и качест­ ва принятых информаций и при помощи ло­

гического анализа ресультатов можно прий­ ти к выводу, что при пользовании фильмом даже и более слабые ученики приобретают больше знаний. В случае неудачного или нерационального показа фильма предста­ вляется более рациональным повторять толь­ ко части фильма, или же показывать фильм по частям. Один и тот же фильм можно показывать на разных ступенях обучения. Для этого требуется, чтобы фильм отличался сконцен­ трированным содержанием, ограниченным числом второстепенных деталей и учетом возраста и опыта зрителей. Это относится, в частности, к показу научно-популярных фильмов в школе, и к фильмам, предназна­ ченным для инструктажа взрослых.

FRANTIŠEK LEDVINKA THE USE OF FILM IN THE SYSTEM OF MODERNIZED TEACHING

The study deals with the ways of mo­ possible to draw the conclusion by means dernizing instruction by means of infor­ of a logical analysis of the results that mation imparted by a film. It gives even the not-so-bright pupils attain better reasons for the advantage of film com­ results when film is used. In case of an munication in natural sciences and the unsuitable visualization of the film it is need for working out special methods of more expedient to repeat only parts of the film or to present the film by parts. communication for social sciences. The same film can be used at various The amount of information which can be imparted within a teaching period in stages of instruction. This requires con­ relation to the length of the film, the centration of the content of the film, re­ quality of the information received striction of secondary details and taking depends on the amount of information in into account the age and experience of the picture and on the manner of its vi­ the spectator. This goes especially for sualization and interpretation. By observ­ the use of popular scientific films at ing the maximal and minimal amount and school or for educational films used in quality of the information received, it is adult education.

/

594