FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
188 Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Portugalské republiky o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení, podepsaná v Lisabonu dne 10. ledna 1986, a Protokol k ní
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Portugalské republiky o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení, podepsanou v Lisabonu dne 10. ledna 1986, a Protokolem k ní.
D ů v o d o v á
z p r á v a
Československá zahraniční politika ve vztazích se státy s rozdílným společenským zřízením důsledně respektuje zásady mírového soužití při rovnoprávné a vzájemně výhodné spolupráci, odmítání jakýchkoliv forem nátlaku, diskriminace a vměšování do vnitřních záležitostí. Pokud jde o Portugalsko, znamená to dále usilovat o pokračování v politickém dialogu jako předpokladu pro podstatné zvýšení obchodní výměny a dosažení vyšší formy hospodářské spolupráce. K tomu přispívají zejména návštěvy představitelů obou zemí, jakými byla např. v roce 1976 návštěva portugalského ministra zahraničních věcí E. M. Antunese v ČSSR a reciproční návštěva ministra zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupka v Portugalsku v roce 1978. Základem pro stykové akce na vyšší úrovni jsou i meziministerské konzultace na Úrovni náměstků ministrů zahraničních věcí. Vysokou kvalitou se vyznačují styky po stranické a odborářské linii a po linii společenských organizací. Vzájemná obchodní výměna se řídí principy GATT a dlouhodobou dohodou o obchodní výměně z roku 1975. Obchodní obrat má v posledních pěti letech poněkud klesající tendenci. V roce 1984 činil tento obrat 5, 4 mil. US $ při vyrovnané bilanci vývozu a dovozu. Současná portugalská vláda dává určité předpoklady pro pokračování v uvedeném čs. -portugalském dialogu a pro další rozvoj vzájemných vztahů. Dohoda o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení podepsaná v Lisabonu dne 10. ledna 1986 přispěje ke zlepšení vzájemných vztahů, k vytvoření lepších podmínek pro zahraniční obchod.
- 2-
Bilaterální smlouvy v této oblasti se staly nejúčinnější formou ochrany, neboť zajišťují smluvním stranám ochranu označení v co nejširším možném rozsahu, tj. označení původu, údajů o původu a dalších zeměpisných označení. Takový rozsah nepokrývá žádný vnitrostátní předpis ani platná mezinárodní smlouva. Československá socialistická republika uzavřela v této oblasti smlouvu se švýcarském a Rakouskem a ve stadiu závěrečných prací je dohoda se španělském. Mimo to československo a Portugalsko jsou členy Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu /vyhláška FMZV č. 67/ 1975 Sb. /. Dohoda chrání: 1. názvy států, jednotlivých zemí, provincií a krajů /čl. 2 a 3/; 2. označení uvedená v seznamech a týkající se především zemědělských a potravinářských výrobků /čl. 2 a 3/; 3. jména a vyobrazení obecně známých míst, hor, řek, lázní atd. /čl. 6/, a to nejen v jejich oficiálních zněních, ale i v překladech, dále proti napodobení nebo užívání s různými dovětky jako typ, druh apod. Je účinným prostředkem proti přeměně chráněných označení na pouhé označení druhu výrobku, který by pak mohl užívat kdokoli /čl. 5 odst. 3/. Do čs. seznamu jsou zařazena všechna čs. označení, na jejichž ochraně má ČSSR zájem, s výjimkou označení Budweiser pro Budějovický Budvar, jehož zařazení portugalská strana odmítla vzhledem k silnému nátlaku ze strany USA. Toto označení však již požívá ochranu na území Portugalska z titulu členství obou smluvních stran v Lisabonské dohodě. Aby vynechání uvedeného označení ze seznamu nenarušilo ochranu poskytovanou prostřednictvím Lisabonské dohody, byl text bilaterární Dohody doplněn o ustanovení odstavce 2 článku 11, ve kterém se zdůrazňuje, že Dohoda nemění ochranu označení původu, kterou si obě smluvní strany již poskytují v rámci Lisabonské dohody.
- 3-
Dohoda upravuje též užívání zeměpisných označení, která se ve svém znění shodují a leží na vizemi různých států /čl. 4/. K odlišení dochází tím, že se na příslušném výrobku uvede též země původu a tím se vyloučí záměna výrobků i klamání spotřebitele o jejich původu. Ustanovení upravující ochranu označení doplňují ustanovení procesní povahy, která stanovují, že k obraně chráněných označení při jejich zneužívání je možno použít jak správní, tak soudní prostředky /čl. 5 odst. 1/. Na toto ustanovení navazuje článek 7, vymezující subjekty, které mohou vystupovat před soudy. Důležitým ustanovením je rovněž článek 9, který upravuje vztah chráněných označení k platným ochranným známkám, jež jsou v rozporu s těmito chráněnými označeními, a stanoví dobu, ve které je třeba s jejich užíváním skončit. K dosažení cílů Dohody se zřizuje Smíšená komise /čl. 10/, která bude mimo jiné projednávat návrhy na doplnění seznamů o nová označení, která v budoucnu vzniknou a o jejichž ochranu bude mít druhá smluvní strana zájem. Závazky, jakož i práva vyplývající z této Dohody, jsou pro obě smluvní strany rovnocenné. Lze tedy konstatovat, že Dohoda se stane účinným prostředkem ochrany shora uvedených označení i jejich obrany proti jejich případnému zneužívání ze strany neoprávněných uživatelů. Přispěje k upevnění pozice čs. označení a tím i výrobků na portugalském trhu a vytvoří žádoucí precedens pro jednání s dalšími státy. Dohoda bude mít nesporný ekonomický význam, i když v současné době jej nelze vyčíslit konkrétními čísly. Rovněž není možné jej posuzovat z hlediska stávající nepříliš vysoké výměny zboží. Jde o dokument dlouhodobé povahy, jehož význam bude stoupat spolu s rozvojem obchodních vztahů i případně dalších forem spolupráce a který usnadní uvádění dalších čs. výrobků na portugalský trh. Není zanedbatelné ani to, že ochrana velkého počtu čs. označení bude zajištěna na území státu, který
- 4-
se stal od 1. l. 1986 členem Evropského hospodářského společenství. Přesto, že jako smluvní strany dohody jsou na přání portugalské strany - vzhledem k jejím vnitrostátním předpisům - uvedeny vlády obou zemí, jde z hlediska československých právních předpisů o dohodu, která vyžaduje ratifikování prezidentem ČSSR. Provádění této Dohody si nevyžádá zvýšený počet pracovníků ani zvýšení finančních nákladů. Dohoda je v souladu s čs. právním řádem, nevyžaduje vydání zvláštního vnitrostátního předpisu a nedotýká se ostatních smluvních závazků ČSSR. Jde však nad rámec čs. zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, a proto se v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, předkládá před ratifikací prezidentem ČSSR Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 24. března 1986 předseda vlády ČSSR Štrougal v. r.
D O H O D A mezi vládou československé socialistické republiky a vládou Portugalské republiky o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení
Vláda československé socialistické republiky a vláda Portugalské republiky dále nazvané "Smluvními stranami", vědomy si zájmu rozvíjet a upevnit přátelské vztahy mezi nimi a rozšířit vzájemné vztahy v oblasti průmyslového vlastnictví, vedeny přáním účinně chránit proti nekalé soutěži přírodní, průmyslové a řemeslné výrobky a zvláště údaje o původu, označení původu a jiná zeměpisná a podobná označení, která se vyhrazují určitým výrobkům, se rozhodly uzavřít tuto Dohodu a shodly se na tomto:
Článek l Smluvní strany se zavazují učinit veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způsobem chránily: 1.
přírodní, průmyslové a řemeslné výrobky pocházející z úze-
mí druhé
Smluvní strany proti nekalé soutěži v obchodní a prů-
myslové činnosti, jakož i spotřebitele proti jakémukoli klamání o původu výrobků; 2.
jména, označení a vyobrazení uvedená v článcích 2, 3 a v
článku 6, odstavec 2, jakož i označení uvedená v přílohách A a B této Dohody, podle ustanovení této Dohody a Protokolu k ní.
Článek 2 1.
Jména
"Československá socialistická
republika",
"Česká socialistická republika" a "Slovenská republika",
označení
"Československo",
socialistická
historická
jména jednotlivých zemí a názvy území a krajů ležících v československé socialistické republice, jakož i označení uvedená v příloze A této Dohody se vyhrazují na vizemi Portugalské republiky výhradně československým výrobkům nebo zboží a mohou se tam užívat jen za podmínek stanovených československými právními předpisy, pokud odstavce 2 a 3 tohoto článku nestanoví jinak. 2.
Bude-li se některé z označení uvedených v příloze A této
Dohody užívat pro jiné výrobky nebo zboží než je to, s nímž se spojuje ve zmíněné příloze A, použije se odstavec l jen tehdy, a/ jestliže užívání je s to přivodit v oblasti soutěže nevýhody podnikům, které užívají pro československé výrobky nebo zboží oprávněně označení uvedená v příloze A, nebo b/ jestliže užívání označení je s to způsobit újmu zvláštní pověsti nebo zvláštní přitažlivé síle označení. 3. Odstavec l nebrání oprávněnému uživateli, aby uváděl na svých výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na obchodních papírech nebo v reklamě své jméno nebo své obchodní jméno, pokud obsahuje jméno fyzické osoby. Užívání jména nebo obchodního jména jako značky je přípustné pouze tehdy a takovým způsobem, který nedovoluje uvádění v omyl o původu výrobků nebo zboží.
Článek 3 1. Jméno "Portugalská republika", označení "Portugalsko", "Portugalia"a "Lusitania" a "Iberia" a názvy území a krajů ležících v Portugalské republice, jakož i označení uvedená v příloze B této Dohody se vyhrazují na území československé socialistické republiky výhradně portugalským výrobkům nebo zboží a mohou se tam užívat jen za podmínek stanovených portugalskými právními předpisy, pokud odstavce 2 a 3 tohoto článku nestanoví jinak.
- 3-
2.
Bude-li se některé z označení uvedených v příloze B této
Dohody užívat pro jiné výrobky nebo zboží než je to, s nímž se spojuje ve zmíněné příloze B, použije se odstavec l jen tehdy, a/ jestliže užívání je s to přivodit v oblasti soutěže nevýhody podnikům, které užívají pro portugalské výrobky nebo zboží oprávněně označení uvedená v příloze B nebo b/ jestliže užívání označení je s to způsobit újmu zvláštní pověsti nebo zvláštní přitažlivé síle označení. 3. Odstavec l nebrání oprávněnému uživateli, aby uváděl na svých výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na obchodních papírech nebo v reklamě své jméno nebo své obchodní jméno, pokud obsahuje jméno fyzické osoby. Užívání jména nebo obchodního jména jako značky je přípustné pouze tehdy a takovým způsobem, který nedovoluje uvádění v omyl o původu výrobků nebo zboží.
Článek 4 1. Shoduje-li se některé z označení chráněných podle této Dohody pro výrobky nebo zboží jedné Smluvní strany s označením území nebo místa ležícího na Uzemí druhé Smluvní strany, je možno takové označení užívat jen tehdy, je-li země původu uvedena výrazným způsobem a takovým způsobem, který vylučuje jakékoliv klamání o původu a povaze výrobků nebo zboží. 2. Zeměpisné názvy třetích zemí, které se shodují s označeními uvedenými v přílohách A a B nebo s jinými údaji o původu jedné ze Smluvních stran, mohou třetí země užívat výhradně tehdy, bude-li údaj o zemi původu uveden způsobem vylučujícím nebezpečí záměny původu a povahy dovážených výrobků.
Článek 5 1. Budou-li se jména a označení chráněná podle této Dohody užívat v obchodní nebo průmyslové činnosti v rozporu s těmito
- 4-
ustanoveními pro výrobky nebo zboží nebo jejich úpravu nebo jejich balení nebo na účtech, přepravních dokladech nebo na jiných obchodních papírech nebo v reklamě, bude toto užívání potlačeno podle Dohody samé všemy soudními nebo správními prostředky, které podle právních předpisů Smluvní strany, v níž se uplatňuje ochrana, přicházejí v úvahu pro potírání nekalé soutěže nebo pro potlačování nepřípustných označení. 2. Ustanovení tohoto článku se použijí též tehdy, jestliže se tato jména nebo tato označení užijí bud v překladu nebo v transkripci nebo s údajem o skutečném původu nebo s dovětky jako "druh", "typ", "forma", "způsob", "napodobení", "jakost" nebo v odlišné formě, pokud přes odlišnost trvá od uvedení zboží do oběhu nebezpečí záměny. 3. Je dosaženo shody v tom, že použití těchto jmen a označení jako označení druhu se musí ve smyslu tohoto článku považovat za zakázané užívání.
4.
Ustanovení tohoto článku se nevztahují na zboží v průvozu.
Článek 6 1. Ustanovení článku 5 odstavce l se použijí též, jestliže se na výrobcích nebo zboží, jejich úpravě nebo jejich vnějším obalu, jakož i na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě užívají značky, známky, jména, nápisy nebo vyobrazení, které obsahují přímo nebo nepřímo nepravé nebo klamavé údaje o původu, povaze, odrůdě nebo podstatných vlastnostech výrobků nebo zboží. 2. Užívájí-li se jména nebo vyobrazení míst, budov, památníku, řek, hor, historických nebo literárních osobností, národních krojů, folkloristických motivů atd. jedné Smluvní strany, která tam požívají zvláštní pověsti nebo mají zvláštní přitažlivou sílu, na území druhé Smluvní strany v obchodní nebo průmyslové činnosti pro výrobky nebo zboží, které nepocházejí z této Smluvní
- 5-
strany, považují se za nepravé nebo klamavé vídaje o původu, ledaže se, za daných okolností, může jménu nebo vyobrazení rozumově přisuzovat jen popisný nebo fantasijní význam.
Článek 7 Žaloby pro porušení této Dohody mohou před soudy Smluvních stran podat nejen fyzické a právnické osoby, které jsou oprávněné podle právních předpisů Smluvních stran je vést, ale i sdružení a seskupení, která přímo nebo nepřímo zastupují zúčastněné výrobce, zhotovitele, obchodníky nebo spotřebitele a která mají své sídlo v jedné ze Smluvních stran, pokud právní předpisy Smluvní strany, v níž mají své sídlo, je opravňují jednat v občanskoprávních věcech. Za stejných podmínek mohou uplatňovat práva nebo právní prostředky v trestním řízení v rozsahu stanoveném právními předpisy Smluvní strany, v níž se řízení koná.
Článek 8 Výrobky nebo zboží, obaly, účty, přepravní doklady a jiné obchodní papíry, jakož i reklamní prostředky, které jsou při vstupu této Dohody v platnost na území jedné ze Smluvních stran a byly oprávněně opatřeny údaji, jež se podle této Dohody nesmějí užívat, mohou se prodávat nebo spotřebovat do jednoho roku po vstupu této Dohody v platnost.
Článek 9 1. Známky zapsané a platné před 1. lednem 1980, které jsou v rozporu a/ s označeními původu "Porto", "Oporto", "Port", "Portwine" a jinými předklady a "Pilsen", "Pilsner", "Pilsener", "Pils"
- 6-
a jinými překlady, chráněnými podle této Dohody, se mohou nadále užívat nejpozději do uplynutí 2 let od vstupu této Dohody v platnost; b/
s označeními uváděnými v článcích 2 a 3 nebo zapsanými do
seznamů připojených k této Dohodě, se mohou nadále užívat nejpozději do uplynutí 4 let od vstupu této Dohody v platnost. 2. Známky zapsané a platné před datem 1. ledna 1980, a které jsou v rozporu s označeními nebo vyobrazeními uváděnými v odstavci 2 článku 6 se mohou nadále užívat nejpozději do uplynutí 4 let od vstupu této Dohody v platnost.
3. Lhůty stanovené v odstavcích l a 2 tohoto článku se použijí též na označení, na která se tato Dohoda bude vztahovat na podkladě změny nebo doplnění seznamů připojených k této Dohodě, a počínají běžet dnem, kdy změna nebo doplnění vstoupí v platnost.
Článek 10 1.
Smluvní strany se shodují v tom, že k dosažení cílů této
Dohody zřizují Smíšenou komisi složenou ze zástupců obou Smluvních stran, která se sejde pokaždé, kdy o to jedna nebo druhá Smluvní strana požádá. Bude zasedat střídavě v Portugalsku a v Československu. 2.
Smíšená komise bude pověřena posuzovat návrh na změnu nebo
rozšíření seznamů uvedených v přílohách A a B této Dohody, jakož i usnášet se o otázkách vztahujících se k provádění Dohody a o revizi Protokolu. Usnesení Smíšené komise musí být potvrzena výměnou nót mezi Smluvními stranami. Dané změny nebo doplnění nabudou Účinnosti datem oznámení druhé Smluvní strany. 3. Každá smluvní strana může omezit seznam označení vztahujících se na výrobky nebo zboží pocházející z jejího území oznámením druhé Smluvní straně, aniž by potřebovala souhlas druhé Smluvní strany.
- 7-
4.
Bude-li se seznam označení vztahujících se na výrobky nebo
zboží pocházející z území jedné Smluvní strany měnit nebo rozšiřovat, použije se ustanovení článku 8 s tím, že lhůta jednoho roku počíná běžet od data, kdy druhá Smluvní strana oznámí změnu nebo doplnění.
Článek 11 1. Tato Dohoda nevylučuje širší ochranu, která se ve Smluvních stranách poskytuje nebo v budoucnu poskytne podle vnitrostátních právních předpisů nebo jiných mezinárodních dohod označením chráněným podle této Dohody. 2. Ustanovení této Dohody nezpůsobují žádnou změnu ochrany vztahující se na označení původu, která k datu vstupu této Dohody v platnost již požívají ochrany na územích obou Smluvních stran pro výrobky nebo zboží příslušné Smluvní strany podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu.
Článek 12 Úřad pro vynálezy a objevy Československa a Národní institut průmyslového vlastnictví Portugalska budou v pravidelném styku, pokud jde o návrhy předkládané Smíšené komisi, jakož i o všechny problémy vztahující se na provádění této Dohody.
Článek 13 Smluvní strany se vynasnaží urovnat diplomatickou cestou všechny případy porušení této Dohody, o nichž se dovědí.
Článek 14 1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost 30 dní od data výměny not
potvrzujících, že ústavní předpisy byly splněny oběma Smluvními stranami.
- 8-
2. Dohoda zůstane v platnosti po neomezenou dobu, může však být vypovězena písemně, kdykoli kteroukoli ze Smluvních stran ve výpovědní lhůtě nejméně jednoho roku.
Dáno v Lisabonu dne 10. ledna 1986 ve dvou původních vyhotoveních, v jazyce francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu Československé socialistické republiky
Za vládu Portugalské republiky
PŘÍLOHA A
S e z n a m
československých údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení
1. Vína Blatničky roháč Bohemia Bzenecká lipka Chateau Bzenec Chateau Radyně Jihomoravský hrozen Mělnické víno Mikulovská romance Pálavské bílé Pavlovické ohnivé Pražský výběr Slovácký rubín Valtické zámecké víno Znojemský Bacchus Žernosecké víno Bratislavské hradné Bratislavské hrozno Cassovia Čaro Zemplína Čermanské červené Ipeľské tajomstvo Južnoslovenský výber Rosický poklad Limbašský silván Malokarpatské zlato Modřanská harmonia
- 2-
Modřanská zlatá perla Modřanské královské Modrokamenský krištál Nitranské
hradné
Nitranské knieža Nitria Orešanské červené Pezinocké kláštorné Račianska frankovka Skalický rubín Slovenské hrozno Svátojurský muškatel Šírava Tokajské z československej tokajskej oblasti Tokajské výběry z československej tokajskej oblasti Zoborské zlato Vinianský strapec Posonium Račiansky výber
2. Pekárenské a cukrářské výrobky Františko-lázeňské oplatky Karlovarské oplatky Karlovarský suchar Mariánsko-lázeňské oplatky Pardubický perník
3. Pivo Benešov Branické pivo Českobudějovické pivo Českobudějovický Budvar
- 3-
České pivo Flekovské pivo Chebské pivo Karlovarský Karel IV. Litovelské pivo Lounské pivo Mostecké pivo Ostravar Ostravské pivo Plzeň, Pilsen Plzeňské, Pilsner, Pilsener Plzeňské pivo, Pilsener Bier Plzeňský Prazdroj, Pilsener Urquell, Pilsen Urquell Pils Pivo Pražan Protivínské pivo Přerovské pivo Radhost Rakovnický Bakalář Smíchovské pivo Smíchovský staropramen Starobrno Třeboňský regent
Velkopopovický kozel Velkopopovický světlý ležák Nošovické pivo Bratislavské pivo Gemerské pivo Gemer Hurbanovské pivo Košické pivo Martinské pivo Martinský zdroj Michalovské pivo Hurbanovský zlatý bažant
Nitranské pivo Nitriansky ležák Šarišské pivo Topolčianské pivo Topvar Urpín
4. Ryby a rybí výrobky Třeboňský kapr
5. Maso a masné výrobky Česká vepřová plec Kostelecké párky Moravská klobása Nitran Pražská husa Pražská masitá kachna Pražská šunka
6. Zemědělské výrobky /včetně tabáku/ Český chmel Český slad Klatovský karafiát Hanácký ječmen Tršický chmel - moravský Ústecký chmel - český Žatecký chmel - český Slovenský chmel Slovenský slad československý cukr Československý slad
- 5-
Československý sladovnický ječmen Československý včelí med
7. Ovoce a zelenina Český heřmánek, Chamomilla Bohemica Malínský křen Všetatská cibule Znojemské okurky
8. Mléčné výrobky a sýry Krkonošský pivní sýr Moravská cihla Moravský bochník Olomoucké tyčinky Olomoucké tvarůžky Sázavský sýr Liptovská bryndza Polianka Slovenská parenica Slovenský oštiepok
9. Vody a přírodní minerální vody Bílinská kyselka Františko-lázeňská přírodní minerální voda Karlovarská minerální voda Karlovarská přírodní minerální voda Karlovarská voda Karlovarský mlýnský pramen Kyselská /Kysibelská/ Mattoniho kyselka
- 6-
Luhačovická Vincentka Luhačovická přírodní minerální voda Mariánsko-lázeňská přírodní minerální voda Mariánsko-lázeňská Rudolfka Poděbradská minerální voda Šaratica Baldovská minerálna voda Budišská minerálna voda Cigeľská minerálna voda Martinská minerálna voda Korytnická minerálna voda Lipovská minerálna voda Salvátor Santovská minerálna voda Slatinská minerálna voda
10. Minerální soli Darkovská jódová sůl Karlovarská přírodní vřídelní sůl Karlovarská sůl Karlovarská vřídelní sůl Piešťanské bahno Prešovská sol"
11. Lihoviny Karlovarská hořká Karlovarská Becherovka Praděd Prostějovská starorežná Slovácká borovička Vizovická slivovice Karpatská hořká
- 7-
Karpatské Brandy Trenčianská borovička
12. Výrobky ze skla a porcelánu České sklo Československé vánoční ozdoby Český křišťál Český porcelán Duchcovský porcelán Jablonecká krystalerie Jablonecké sklo Karlovarské sklo Karlovarský křišťál Karlovarský porcelán Sázavské sklo Škrdlovické sklo Teplické sklo Železnobrodské figurky Železnobrodské sklo Sklo z Lednického Rovného
13. Uměleckoprůmyslové výrobky, výšivky, krajky Česká keramika Česká krajka Chodská keramika Jindřichohradecký gobelín Kraslické krajky Kunštátská keramika Tupesská keramika Slovácké kraslice Valašskomeziříčský gobelín Valašskomeziříčský ručně vázaný koberec
- 8-
Vamberecká krajka Znojemská keramika Čičmianska výšivka Ľubietovská keramika Ľubietovská majolika Modřanská keramika Modřanská majolika Pozdišovská keramika Pozdišovská majolika Važecké tkaniny a výšivky
14. Klenotnické výrobky a bižuterie Bijoux de Bohéme Český granát Český granátový šperk Jablonecká bižuterie Jablonecké zboží Kozákovské drahé kameny
15. Stroje, výrobky z oceli a železa a jiné průmyslové výrobky České boty Ledenický nábytek Lišovský nábytek Ostravský koks Rousínovský nábytek Vítkovice Vítkovická ocel
- 9-
16. Hry, hračky, hudební nástroje Kraslické hudební nástroje Příbramské hračky
17. Kamenné a keramické výrobky, kámen, stavební materiály, zeminy /minerály/ český lupek Hornobřízský kaolin Mrákotínská žula Sedlecký kaolin Banskobelianský dinas Drevnický travertin Slovenský haloyzit Slovenský magnezit
ANNEXE B PŘÍLOHA B
I - Vins A. Dénominations de vins produits dans les régions légalment delimitées A. Označení vín vyráběných v právně vymezených oblastech 1. V i n s "generosos" 1. U š l e c h t i l á vína D é n o m i n a t i o n s d ´ o r i g i n e régional Regionální označení, původu
Dénominations sub-regionales Subregionální označení
Vinho do Porto(Porto), Oporto,
Cima Corgo
Port, Portwine, Port, Porwine, Portwein, P o r t w i j n e outras traducesçδes
Baixo Corgo Douro Superior
V i n h o + Madeira (Madeira, Madé re, Madeira, W i n e , Madeira Wein, Madeira V i n )
Bělém Câmara de Lobos Campanário Preces Přečeš Santo A n t o n i o Santa Luzia São João São Martinho São Pedro Torre Torrinha Vargem
Moscatel de Setúbal ou Setúbal Carcavelos
• • / ••
- 2-
2. A u t r e s V i n s 2. Ostatní vína Dénominations dorigine régional
Dénominations sub-regionales
Autres
Regionálni označení původu
Subregionální označení
Ostatní označení
Alijó
A r ma ma r
Lamego
Favaios
Meda
Freixo de Espada á C i n t a
Murca
Mesao Frio
Sabrosa
Moncorvo
V i l a Real
Pegarinhos
Douro
dénominations
Penajoia Régua (Peso da Régua) Sanfis do Douro Säo Joao da P e s q u e i r a Santa Marta de P e n a g u i a o V i l a Flor V i l a Nova de Foscoa Vinho V e r d e
Amarante Bas to Braga Lima(Portugal) Moncao Penafiel
Amares A r c o de Val-de-Vez Baiao Barcelos C a s t e l o de Paiva Cinfaes Fafe Famalicao Felgueiras Guimaraes Lousada Marco de Canavezes Paredes Ponte de Barca Ponte de Lima Póvoa de Lanhoso Santo T i r s o V a l e de Cambra Viana do C a s t e l o ou sim plesmente V i a n a
- 3Ervedal da Beira Mangualde
Dáo
Nelas Nogueira do Cravo Penalva do Castelo Santa Comba Dáo Sáo Paio Silgueiras Tondela Vila Nova de Tázem Bucelas Colares
B. Dénominations des v i n s produits dans autres régions delimitées B. Označení vin vyráběných v ostatních vymezených oblastech 1. V i n š
liquoreux
1. Likérová vína Estremadura (Portugal) Lagoa ( A l g a r v e ) Moscatel de Pavaios (Douro) Pico
(Acores)
2. A u t r e s
vins
2. O s t a t n í vína Alcobaca Bairrada Torres (ou Torres Vedras) Cartaxo (Ribatejo) Borba (Alentejo) Estremadura (Portugal - incluindo a regiáo de Palmela) Lafóes Pinhel Tarouca (Vale de Varosa) Reguengos (ou Reguengos de Monsarás) Vidigueira Algarve
• • /• •
- 4-
C. Autres dénoninations geographigues C.
Ostatní zeměpisná označení
Agueda Alcanhces (Ribatejo) Almeirim (Ribatejo) Arruda dos Vinhos (Torres Vedras) Azueira (Torres Vedras) Batalha (Alcobaca) Vila Franca das Navěs (Pinhel) Benfica do Ribatejo (Ribatejo) Bombarral (Torres Vedras) Cadaval (Torres Vedras) Cantanhede (Bairrada) Carvoeiro (Torres Vedras) Chamusca (Ribatejo) Chaves (Trás-os-Montes) Cortes (Alcobaca) Covilha (Pinhel) Dois Portos (Torres Vedras) Figueira de Castelo Rodrigo (Pinhel) Pundao (Pinhel) Gouxa-Alpiarca (Ribatejo) Graciosa (Acores) Granja Mourao (Reguengos) Labrujeira (Torres V e d r a s ) Lagoa
(Algarve)
Lagos (Algarve - Portugal) Lourinha (Torres Vedras) Macedo de Cavaleiros
(Trás-os-Montes)
Martim-Rei-Sabugal (Trás-os-Montes) Mealhada
(Bairrada)
Mogofores (Bairrada) Montijo (Palmela) Olhalve (Torres Vedras) Portalegre (Alentejo)
Portimao (Algarve) Redondo (Reguengos) Rio Maior (Ribatejo)
- 5Riba Tua - Cachao (Trás-os-Montea) Ribadouro-Mogadouro (Trás-os-Montes) Ribeira de Cura - Vidago (Trás-os-Montes) Santo Isidro de Pegoes - Pegoes Velhos (Palmela) S. Mamede da Ventosa (Torres Vedras) S. Romao - Armamar (Zona do Vale de Varosa) Sobral de Monte Agraco (Torres Vedras) Souselas (Bairrada) Tavira ( A l g a r v e ) Tavora - Moimenta da Beira (Vale de Varosa)
Terra Fria - Braganca (Trás-os-Montes) Tomar (Ribatejo) Vale do Sorraia - Coruche (Ribatejo) Valpacos (Trás-os-Montes) Vermelha (Torres Vedras) Vidigueira - Alvito Vilarinho do Bairro - Poutena (Bairrada)
II - Alimentation et agriculture II -
Výživa a zemědělství
1. Confiserie
1. Cukrářské výrobky
Docaria regional do Algarve
Oblastní sladkosti z Algarve
Ovos Moles de Aveiro
Žloutkový krém
Arrufadas e biscoitos de Coimbra
Suchary a oplatky z Coimbry
Cavacas das Caldas
Placičky z Caldas
Bolos de Mel da Madeira
Medové koláče z Madeiry
Queijos doces de Tomar
Sladké sýrové pečivo z Tomar
Queijadas de Sintra
Sýrové koláče ze Sintra
2. Conserves de poisson
L. Rybí konzervy
Conservas de peixe do Algarve
Rybí konzervy z Algarve
Conservas de Atum dos Acores
Konzervovaný tuňák z Azor
Conservas da Madeira
Konzervy z Madeiry
z Aveiro
s
- 63. Fromages et produits d economie animal
3. Sýry a výrobky ž i v o č i š n é h o původu
Q u e i j o da Serra
Sýr ze Serry
Q u e i j o de Serpa
Sýr ze Serpa
Q u e i j o de Evora
Sýr z Evory
Q u e i j o do Rabaçal
Sýr z Rabacal
Q u e i j o de C a s t e l o Branco
Sýr z Castelo Branco
P r e s u n t o s de Chaves
Šunka z Chaves
A l h e i r a s de Mirandela
Česnekový salám z Mi randely
Carnes Fumadas de C a s t e l o Branco
Uzené maso z Castelo Branco
Mel de C a s t e l o Branco
Med z Castelo Branco
4. F r u i t s et Fleurs
4. Ovoce a k v ě t i n y
Ameixas de Elvas
Švestky z Elvas
A m e n d o a s do A l g a r v e
Mandle z Algarve
Amendoas do A l t o Douro
Mandle z A l t o Douro
Ananas dos A ç o r e s
Ananas z Azor
A z e i t o n a s de conserva do A l t o Douro
Konzervované olivy z A l t o Douro
A z e i t o n a s de conserva de Elvas
Konzervované o l i v y z Elvas
Frutos de A l c o b a ç a
Ovoce z Alcobaca
Figos secos do A l g a r v e
Sušené f í k y z Algarve
Laranjas de Setúbal
Pomeranče ze Setübal
Laranjas do Douro
Pomeranče z Douro
Melao de A l m e i r i m
Meloun z A l m e i r i m
Morangos
de Sintra
Jahody ze Sintra
Morangos
do A l g a r v e
Jahody z A l g a r v e
Pero Bravo e s m o l f o da Beira
K v a l i t n i j a b l k o z Beiry
Flores da M a d e i r a
Květiny z Madeiry
5. Eaux m i n e r a l e s et thermales
5.
Água do A r i e i r o Água da Bela V i s t a de Setúbal Água do C a s t e l o do Pisdes-Moura Agua do C a s t e l o de V i d e Água de C a l d a s de M o n c h i q u e Água da Curia
Minerální a terirální vody
- 7Agua de Carvalhelhos Agua do Gerês Agua de Melgaço
-
Agua do Luso Agua de Pedras Salgadas Agua de Vidago Agua do Videiro
6. Boissons spiritueuses
6. Lihové nápoje
Ginginha Portuguesa
Portugalský třešňový likér
Licor de Singeverga
Likér ze Singeverga
Ponche da Madeira
Punč z Madeiry
Aguardente de Medronho do Algarve
Pálenka z Medronho do Algarve
Rum da Madeira
Rum z Madeiry
III - Produits d ' a r t i s a n a t et industrieis III
- Předměty umělecké a průmyslové výroby
1. Porcelaines, Falances, Poteries et Verrerle 1. Výrobky z porcelánu, fajanse, kameniny a skla Cerâmica de A l c o b a ç a
Keramika z Alcobaca
Cerâmica dos A ç o r e s
Keramika z Azor
Cerâmica de Barcelos
Keramika z Barcelos
Loiça de Coimbra
Kamenina z Coimbry
Cerâmica das Caldas da Rainha
Keramika z Caldas da Rainha
Barros de Redondo
Hrnčířské výrobky z Redondo
Cerâmica de Viana do C a s t e l o
Keramika z V i a n a do Castelo
Faianças e Porcelanas V i s t a A l e g r e
Fajans a porcelán z V i s t a Alegre
V i d r o s da Marinha Grande
Sklo z Marinha Grande
2. Produits en cuivre et fer
forgé
2. Výrobky z mědi a kovaného železa
Cobres de Evora
Měděné výrobky z Évory
Cobres de L o u l é
Měděné výrobky z Loulé
Cobres
Měděné výrobky z Reguengo
de Reguenrgo
Ferro f o r j a d o de Evora
Kované železo z Evory
- 8-
3. Produits en verge, liége et meubles
3. Proutěné výrobky, korek a nabyti
Cestaria do Algarve
Košíkářské výrobky z Algarve Košíkářské výrobky z Madeiry Korek z Evory Korek z Portalegre Nábytek z Funchalu
Cestaria da Madeira Corticas de Evora Corticas de Portalegre Móveis do Funchal Móveis Alentejanos Móveis de Viseu
Nábytek z Alentejanos Nábytek z Viseu
4. Broderies, Tapisseries, Dentelleries et ď autres textiles 4. Výšivky, tapiserie, krajky a jiné textilie Výšivky z Catelo Branco Bordados de Castelo Branco Výšivky z Madeiry Bordados da Madeira Výšivky z Viana do Castelo Bordados de Viana do Castelo Koberce z Beiriz Tapetes de Beiriz Tapisérie z Madeiry Tapecarias da Madeira Tapisérie z Portalegre Tapecarias de Portalegre Krajky z Peniche Rendas de Feniche Přehozy z Reguengo Mantas de Reguengo Koberce z Arraiolos Tapetes de Arraiolos 5. Orfévreria, Joaillerie et Filigranes
5. Zlatnické, klenotnické a jemné prače
Ourivesaria, Joalharia e Filigrama de Gondomar Zlatnické, klenotn. a jemné práce z Gondomar Ourivesaria do Porto Zlatnické výrobky z Porto 6. Marbre Mármores Mármores Mármores Mármores Mármores Mármores
de de de de de de
6. Mramory Borba Estremoz Escoural Pero Pinheiro Vila Vicosa Viana do Alentejo
- 97. Granits
Cranitos de Monforte Granitos de Santa Eulália
7. Zuly
P R O T O K O L
Smluvní strany přejíce si upřesnit použití některých ustanovení Dohody o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení, dohodly se na těchto ustanoveních, jež tvoří nedílnou součást Dohody:
1.
Touto Dohodou nejsou dotčena ustanovení upravující v každé ze Smluvních stran dovoz výrobků nebo zboží.
2.
Ochrana přiznaná označením uvedeným v článku 2 a 3 odstavec l se vztahuje rovněž na gramatické odvozeniny těchto označení, zejména, jsou-li přídavnými nebo podstatnými jmény.
3.
Odpovídající latinské výrazy se považují za překlady označení chráněných podle článků 2 a 3 Dohody.
4.
Zařazení označení "Portugal" do článku 3 odstavec l Dohody nevylučuje, aby se na území československé socialistické republiky užívalo označení vinné odrůdy "Modrý Portugal" /Portugieser Blau/ vždy jako označení odrůdy pro identifikaci tohoto vína
a se zmínkou o původu výrobku. Rovněž
zařazení označení "Vinno Verde" do přílohy B k této Dohodě nevylučuje, aby se na území československé socialistické republiky užívala v českém jazyce označení vinné odrůdy "Veltlínské zelené" /Grüner Weltliner/ a "Sylvánské zelené" /Grüner Sylvaner/.
-
5.
2
-
Historické názvy každé ze zemí v Československé socialistické republice uvedené v článku 2, odstavec l Dohody, jsou Čechy, Morava, Slovensko.
6.
Názvy území a krajů uvedené v článku 2 odstavec l Dohody jsou: Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Praha Bratislava Západoslovenský Středoslovenský Východoslovenský
7.
Názvy území a krajů uvedené v článku 3 odstavec l Dohody jsou tyto: Území: Acores Algarve Alto Alentejo Alto Douro Baixo Alentejo Beira Alta Beira Baixa Beira Litoral Douro Litoral Estremadura / Portugal Madeira Minho Ribatejo Trás-os-Montes
-
Kraje: Angra-do-Heroismo Aveiro Beja Braga Braganca Castelo Branco Coimbra Evora Faro Funchal Guarda Horta Leiria Lisboa Ponta Delgada Portalegre Porto Santarém Setúbal Viana do Castelo Vila Real Viseu
3
-
