FAX: I : BOHDALOV

ING. ARCH. JAN PSOTA, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PS 591 01 Ž ÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: [email protected] I : 10116435

Ú Z E M N Í

P L Á N

BOHDALOV

NÁVRH PRO VE

EJNÉ PROJEDNÁNÍ

- texto vá

ást -

Zpracovatelský kolektiv:

Ing. arch. Jan Psota, Ing. Marie Psotová, Ing. Ji í Havel, Pavel Ondrá ek, Mgr. Jana Popelová, Ing. arch. Tomáš Bezchleba, Ing. arch. Zbyn k Buchta

Datum: erven 2015

Zakázkové íslo: B/VI/13

ZÁZNAM O Ú INNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN Zastupitelstvo obce Bohdalov

Datum nabytí ú innosti ÚP: .......................................... PO IZOVATEL stský ú ad Ž ár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování, Žižkova 227/1, 591 31 Ž ár nad Sázavou Oprávn ná ú ední osoba po izovatele Jméno a p íjmení: ………………… Funkce: …………………….……. Podpis: …………..…………...…….

ÚZEMNÍ PLÁN BOHDALOV

Ú ZEMNÍ

PLÁN

BOHDALOV

OBSAH :

A. TEXTOVÁ ÁST 1. Vymezení zastav ného území 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj hodnot území 2.1. Základní koncepce rozvoje území 2.2. Hlavní cíle rozvoje 2.3. Ochrana a rozvoj hodnot 2.4. Ochrana ve ejného zdraví 3. Urbanistická koncepce v etn vymezení zastavitelných ploch, ploch p estaveb a systému sídelní zelen 3.1. Urbanistická koncepce 3.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch p estavby 3.3. Sídlení zele 4. Koncepce ve ejné infrastruktury v etn podmínek pro její umis ování, nakládání s odpady 4.1. Koncepce dopravní infrastruktury 4.2. Koncepce technické infrastruktury 4.3. Koncepce ob anského vybavení 4.4. Koncepce ve ejných prostranství 4.5. Koncepce nakládání s odpady 5. Koncepce uspo ádání krajiny v . vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opat ení, ochrana p ed povodn mi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin 5.1. Koncepce uspo ádání krajiny 5.2. Vymezení ploch se zm nou v krajin 5.3. Územní systém ekologické stability (ÚSES) 5.4. Prostupnost krajiny 5.5. Vodní hospodá ství 5.6. Podmínky pro rekreaci 5.7. Ložiska nerostných surovin, svahové pohyby 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití v etn stanovení, ve kterých plochách je vylou eno umis ování staveb, za ízení a jiných opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona, stanovení prostorového uspo ádání v . ochrany krajinného rázu 6.1. Podmínky pro využití ploch 6.2. Zajišt ní podmínek ochrany krajinného rázu 6.3. Limity využití území vyplývající z ešení územního plánu 6.4. Podmínky pro využití ploch koridor 7. Vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu a ploch pro asanaci, pro která lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit 7.1. Ve ejn prosp šné stavby (VPS) dopravní a technické infrastruktury 7.2. Ve ejn prosp šná opat ení (VPO) 7.3. Stavby a opat ení k zajiš ování ochrany a bezpe nosti státu 7.4. Plochy pro asanaci 8. Vymezení ve ejn prosp šných staveb a ve ejných prostranství, pro které lze uplatnit p edkupní právo s uvedením, v í prosp ch je p edkupní právo z izováno 9. Stanovení kompenza ních opat ení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona 10. Vymezení ploch a koridor územních rezerv a stanovení podmínek možného budoucího využití . podmínek pro jeho prov ení 11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no dohodou o parcelaci 12. Vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její po ízení a p im ené lh ty pro vložení dat o této územní studii do evidence územn plánovací innosti 12.1. Vý et ploch a podmínky využití 12.2. Stanovení lh t 13. Vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no vydáním regula ního plánu v rozsahu dle p ílohy . 9, stanovení, zde se bude jednat o regula ní plán z podn tu nebo na žádost 14. Stanovení po adí zm n v území (etapizace) 15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m že vypracovávat architektonickou ást projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 16. Údaje o po tu list ÚP a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti

STUDIO P |

3


B. GRAFICKÁ ÁST (samostatn 1 2 3

C.

azené výkresy)

Základní len ní území Hlavní výkres Ve ejn prosp šné stavby a opat ení, asanace

1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000

TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ

1. Postup p i po izování územního plánu 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis , s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních edpis , p ípadn s výsledkem ešení rozpor 2.1. Soulad s Politikou územního rozvoje R 2.2. Soulad s územn plánovací dokumentací vydanou krajem 2.3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 2.4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis 2.5. Soulad s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních edpis , p ípadn s výsledkem ešení rozpor 3. Stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona 4. Sd lení, jak bylo stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledn no 5. Komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty 5.1. Variantní ešení 5.2. Základní koncepce rozvoje území 5.3. Urbanistická koncepce, sídelní zele 5.4. Koncepce ve ejné infrastruktury 5.5. Koncepce uspo ádání krajiny 5.6. Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití, podmínky prostorového uspo ádání 5.7. Vodní plochy a toky, povodí 5.8. Požadavky na ochranu a bezpe nost státu, civilní a požární ochrany 5.9. Limity využití území 5.10. Vymezení pojm 6. Vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch 6.1. Vyhodnocení využití zastav ného území 6.2. Pot eba vymezení zastavitelných ploch 7. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území 7.1. Postavení obce v systému osídlení 7.2. Širší dopravní vztahy 7.3. Širší vztahy technické infrastruktury 7.4. Širší vztahy ÚSES a p írodních systém 8. Vyhodnocení spln ní požadavk zadání ÚP 9. Vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v ZÚR, s od vodn ním pot eby jejich ešení 10. Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení ZPF a PUPFL 11.1. Dot ení ZPF 11.2. Dot ení PUPFL 11. Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní 12. Vyhodnocení p ipomínek ÍLOHY 1. Seznam zkratek použitých v územním plánu 2. Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF

D. GRAFICKÁ ÁST OD VODN NÍ (samostatn O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7

azené výkresy)

Koordina ní výkres Širší vztahy P edpokládaný zábor p dního fondu Dopl ující výkres - dopravní ešení Dopl ující výkres - zásobování vodou, kanalizace Dopl ující výkres - energetika, elektronické komunikace Dopl ující výkres - Plochy se zm nou v území vymezené v ÚP a ÚPO

1: 5 000 1: 100 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 volné

STUDIO P |

4


A. Textová ást : 1.

2.

Vymezení zastav ného území Zastav né území bylo vymezeno k 12.06.2015. Zastav né území je vyzna eno t chto výkresech územního plánu: výkres . 1 - Základní len ní území výkres . 2 - Hlavní výkres Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj hodnot území

2.1. Základní koncepce rozvoje území stys Bohdalov koncipovat jako zdravou, p itažlivou a prosperující obec s p íhodnými podmínkami pro bydlení, práci, rekreaci v dobrém p írodním prost edí. Akceptovat stávající charakter osídlení. Pro rozvoj obce využít p íznivé polohy m styse na silnici II/353 tvo ící nejd ležit jší dopravní propojení m sta Ž ár nad Sázavou, Nového M sta na Morav i Byst ice n./P. s krajským m stem Jihlavou. Vytvo it podmínky pro ochranu a kultivaci p írodních hodnot území, ochranu a regeneraci hodnot kulturních, ochranu a rozvoj hodnot civiliza ních. stys Bohdalov se nadále bude rozvíjet jako dv od sebe odd lená sídla na dvou katastrálních územích. Zajistit podmínky pro kontinuální a harmonický rozvoj obce a zárove umožnit dostate nou flexibilitu ve využití území. 2.2. Hlavní cíle rozvoje Vytvo it podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, který spo ívá ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území. ijmout spole enskou poptávku po bydlení, což m že znamenat mírný nár st popula ní velikosti m styse a vyvolat pot ebu vymezení nových zastavitelných ploch. P ipustit,že vyšší standard bydlení asto doprovází trend snižování obložnosti byt . Prov it pot eby na úseku ve ejné infrastruktury a využitelnosti sou asných výrobních a skladovacích ploch s nastavením podmínek pro jejich další úm rný rozvoj. Bránit fragmentaci území vymezováním zastavitelných ploch ve volné krajin . Územní rozvoj sm ovat do efektivn jšího využití zastav ného území a do území navazujícího na zastav né území. Zajistit podmínky pro ochranu rekrea ního potenciálu území, jehož rozvoj je územním plánem sm ován p edevším do pohybových aktivit. Respektovat základní organiza ní len ní a uspo ádání urbanizovaných ploch s cílem zachování identity osídlení v krajinném prost edí. 2.3. Ochrana a rozvoj hodnot írodní hodnoty Akceptovat zachované typické znaky p vodní struktury krajiny v etn zachování jejího írodního charakteru. Georeliéf z stane základní hodnotou území. Zajistit organizaci území tak, aby nedošlo k narušení významných p írodních horizont v krajin . Zamezit umis ování vertikálních výškových staveb technicistní povahy tak, aby nedošlo k vizuálnímu znehodnocení typických pr hled na okolní scenérie. Akceptovat výrazné vyhlídkové body – vrch jménem Havlina, bod v místní trati Hradišt (na silnici ve sm ru od St. Tele kova), bod na ú elové komunikaci u Újezdu. Akceptovat sled pohled z h ebenové komunikace Chroustov – Kyjov, dále ze silnice II/388 es vodní plochu na v ž kostela. Respektovat bohatost lenitých okraj lesa se zvýšenou druhovou diverzitou. STUDIO P |

5


Realizovat ÚSES na všech t ech úrovních, které se na území obce nachází. V p ípad návrhu zastavitelných ploch mimo zastav né území akceptovat požadavek týkající se zachování obhospoda ovatelnosti ZPF – organizace zem lské p dy. Kulturní hodnoty Akceptovat kompaktní zastav ní jádrové ásti sídla Bohdalova s jednozna ur eným ve ejným prostorem. Zachovat dosud patrný charakter p vodního zastav ní a navazující plužiny sídla Chroustov. Zamezit výstavb , která nevhodn m ní obraz sídel v krajin a m že znehodnotit urbanistiku sídel. ž kostela sv. Vav ince považovat za pozitivní kulturní dominantu nejen sídla Bohdalov, ale celé rybni ní pánve. Respektovat p evažující podlažnost, vymezením ploch zelen izola ní se snažit potla it sobení rušivých antropogenních dominant (skladovací objekt na okraji zem lského areálu v sídle Bohdalov). U nových zastavitelných ploch ešit p echod urbanizovaného území do volné krajiny tak, aby tato hranice nebyla ostrá. Respektovat stavby drobné architektury – objekty sakrálního významu v sídle i krajin , kulturn historické artefakty. Krajinnou scénu - vodní plocha, ervené st echy selských usedlostí s dominantou v že kostela sv. Vav ince považovat za jedine nou, neopakovatelnou hodnotu m styse. Civiliza ní hodnoty Zajistit podmínky pro ochranu a rozvoj civiliza ních hodnot, kam pat í: sí silnice II. a III. t ídy ve ejná hromadná doprava s autobusovými zastávkami zna ené turistické trasy technická infrastruktura (zásobování vodou, kanalizace s OV, zásobování plynem a elektrickou energií, telekomunika ní sí ) za ízení ve ejné administrativy, školská a zdravotnická za ízení, služby sociální pé e, za ízení pro sport a kulturu. Hospodárné využívání dopravní a technické a ob anské vybavenosti považovat za prioritu p i koncepci územního plánu – rozvoji obce. 2.4. Ochrana ve ejného zdraví Uplatnit zásadu, že u ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch smíšených obytných nesmí jejich p ípadné negativní vlivy z inností p ekro it hranici areálu resp. plochy. Jedinou výjimkou je zem lský areál (blíže viz kap. 6.3.). Akceptovat celoobecní OV v odsunuté poloze od ploch bydlení, s likvidací p vodní OV zrušit rozhodnutí o ochranném pásmu této OV. Zdrojem hluku z pozemní dopravy je sil. II/353. V dosahu silnice nelze umis ovat citlivé funkce. Na území m styse zabezpe it, že v území negativních vliv na ve ejné zdraví nesmí být situovány žádné nové stavby vyžadující hygienickou ochranu v . chrán ného venkovního prostoru (tj. okolo t chto staveb). Povinností investora stavby je v rámci podrobn jší dokumentace stavby na základ hlukového posouzení zám staveb prokázat dodržení platných limitních hladin hluku. Uplat ovat opat ení kap. A.3.3. Zele ochranná a izola ní ve všech k tomu pot ebných a vhodných místech. Up ednost ovat urbanistická ešení p ed opat eními technickými a organiza ními.

STUDIO P |

6


3.

Urbanistická koncepce v etn vymezení zastavitelných ploch, ploch p estaveb a systému sídelní zelen Graficky je znázorn na ve výkrese . 2 Hlavní výkres.

3.1. Urbanistická koncepce Akceptovat stávající plošné a prostorné uspo ádání sídla, akceptovat základní organizaci území, kultivovat kvalitu osídlení p i zachování pozitivních hodnot území a autenti nosti obce. Sídlo Bohdalov Respektovat ve ejný prostor historického jádra tvaru v etene, ke kterému byla orientována významná selská stavení (plochy smíšené venkovské - SV) s dominantním postavením kostela sv. Vav ince a pozd jším drobným zastav ním na jihovýchodním konci. Plochy bydlení - stávající plochy bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), plochy bydlení v rodinných domech p ím stského a m stského typu (BI) a plochy bydlení v bytovém domu (BH) považovat za územn stabilizované. Nadále rozvíjet plochy bydlení typu BV s využitím zastav ného území a s akceptováním ploch s vydaným územním a stavebním povolením. Akceptovat zám r na vytvo ení nového obytného souboru rodinných dom na východním okraji sídla s pot ebnou plochou ve ejného prostranství. Další rozvoj ploch bydlení (BV) sm ovat na jižní okraj sídla. Plochu bydlení (BV) mezi Dolnomlýnským rybníkem a silnicí II/388 nutno z hlediska írodních, technických i hygienických považovat za zna komplikovanou. Plochy rekreace - stavby pro rodinnou rekreaci (RI) považovat za plochy územn stabilizované, rovn ž tak plochy rekreace hromadné (RH). Plochy ob anského vybavení - krom plochy rozestav ného za ízení ob . vybavení ve ejného charakteru (OV) p i silnici do Chroustova a za ízení ob . vybavení komer ního malého rozsahu (OM) p i bývalé sil. II/353 ve sm ru do Ž áru n./S. považovat za územn stabilizované. Plochy ve ejných prostranství (PV) - stávající ve ejná prostranství územn stabilizovat, nové ve ejné prostranství je vymezeno u rozsáhlé zastavitelné plochy bydlení BV a nad malým rybníkem nad adovými rodinnými domy. Ve ejné prostranství je rovn ž vymezeno jako propojení stávající plochy rekreace hromadné (RH) u Bohdalovského rybníka a zastavitelné plochy ob anského vybavení Z37. Plochy smíšené obytné (SV) - zastavitelná plocha je vymezena na jihovýchodním okraji sídla, územn stabilizované plochy nadále budou tvo it jádra sídel. Plochy výroby a skladování - plochy pat ící do primárního sektoru (plochy VZ) rozvíjet u zem lského areálu a areálu bývalého lihovaru. Další rozvojová plocha (plocha VZ etn p ístupové cesty) je vymezena v odlou ené poloze od sídla v severozápadní ásti ešeného území, Plochy pat ící do sekundárního sektoru (plochy VL, VD) rozvíjet v založené výrobní zón p i nové silnici II/353, plochu skladování VK pak v prostoru mezi rybníky Hornomlýnským a Dolnomlýnským. Stávající plochy výroby a skladování považovat za územn stabilizované. Plochy smíšené výrobní (VS) - jde o plochy výrobních za ízení bývalé cihelny a je je eba považovat za územn stabilizované. Plochy sídelní zelen uplatnit jako plochy typu: zele soukromá a vyhrazená (ZS) – tvo ena je zejména významnými územn stabilizovanými plochami zahrad nacházející se na b ehu Bohdalovského rybníka. Zajistit vzájemný soulad užitkové, estetické, ekologické i rekrea ní funkce t chto ploch, vytvo it podmínky pro jejich další rozvoj zele ochranná a izola ní (ZO) - p edevším je tvo ena plochami p i hranici zem lského areálu a novými plochami mezi výrobní zónou a obytnou zónou. Zajistit ú elnou kompozici d evin a ke STUDIO P |

7


Zele p írodního charakteru (ZP) – zajiš uje funk nost ÚSES v zastav ném území u lovýchovného a sportovního za ízení u rybníka Belfríd. Sídlo Chroustov Respektovat dohledatelnou p dorysnou stopu zastav ní kolem p vodn prostorné oválné návsi. Urbanistickými a architektonickými prost edky zvýraznit prostor kolem kaple a Markovského rybníka. Do ešení zapojit i budoucí stavbu na ploše p estavby P1, která logicky „uzav e“ centrální prostor sídla. Soub žn ešit parter centrální ásti. Plochy bydlení - nové plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) rozvíjet ve vazb na stejný typ bydlení v severozápadní a východní ásti sídla. Plochy ob anského vybavení (OV, OS, OM) - jsou územn stabilizovány bez požadavk na územní rozvoj. Neuvažovat s novými plochami pro ob anské vybavení. Plochy ve ejných prostranství (PV) - stávající ve ejná prostranství územn stabilizovat a uplatnit kvalitativní zm ny. Plochy smíšené obytné (SV) - územn stabilizované, jsou tvo eny p vodní zástavbou sídla. Vhodn doplnit p vodní zástavbu plochami p estaveb i zastavitelnými plochami. Plochy výroby a skladování - drobná a emeslná výroba (VD) - pokra ovat v rozvoji výrobních ploch ve vymezené lokalit za severozápadním okrajem sídla. Plochy sídelní zelen uplatnit jako plochy typu: zele soukromá a vyhrazená (ZS) - nachází se v pohledov exponované jihovýchodní ásti sídla a v jádru sídla. Zajistit vzájemný soulad užitkové, estetické, ekologické i rekrea ní funkce t chto ploch, vytvo it podmínky pro jejich další rozvoj zele ochranná a izola ní (ZO) - bude realizována jako optická clona mezi volnou krajinou a výrobními plochami. 3.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch p estavby Plochy zastavitelné jsou ozna eny kódem Z, plochy p estavby kódem P. Ozn. plochy

evažující ú el plochy a kód plochy charakteristika

podmínky využití

vým ra (ha)

W1

Pro výstavbu využít podmá eného území s vysokou hladinou podzemní vody typu ost icové louky, dopravní obsluha z p ilehlé plochy se zm nou v krajin K1. Pl. možno využít p i vylou ení výskytu zvl. chrán ných druh rostlin a živo ich , kte í jsou v etn svého biotopu pod zákonnou ochrannou.

0,26

W1

Pro výstavbu lesního rybníka využít plochy lesa s azonální vegetací podmá eného stanovišt . dopravní obsluha z blízké ú elové cesty. Pl. možno využít p i vylou ení výskytu zvl. chrán ných druh rostlin a živo ich , kte í jsou v etn svého biotopu pod zákonnou ochrannou.

0,33

W1

Vytvo it podmínky pro zv tšení vodní plochy stávajícího rybníka, vhodn utvá et sklon svah pro rozvoj litorálního pásma. Pl. možno využít p i vylou ení výskytu zvl. chrán ných druh rostlin a živo ich , kte í jsou v etn svého biotopu pod zákonnou ochrannou.

0,42

W1

Vytvo it podmínky pro zv tšení vodní plochy stávajícího rybníka, vhodn utvá et sklon svah pro rozvoj litorálního pásma. Pl. možno využít p i vylou ení výskytu zvl. chrán ných druh rostlin a živo ich , kte í jsou v etn svého biotopu pod zákonnou ochrannou.

0,38

kód

pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z1 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z2 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z3 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z4 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

STUDIO P |

8


Ozn. plochy


podmínky využití

vým ra (ha)

W1

Pro výstavbu lesního vybníka využít území dlouhodob bez lesního porostu. Vodní plocha by doplnila soustavu rybník mezi PP Laguna u Bohdalova a VKP K es anova louka u Bohdalova. Pl. možno využít p i vylou ení výskytu zvl. chrán ných druh rostlin a živo ich , kte í jsou v etn svého biotopu pod zákonnou ochrannou.

0,59

DS

Ve vymezeném koridoru pro homogenizaci sil. tahu II/353 (v ší i ochr. pásma) umožnit rozší ení i jinou úpravu sil. II/353. V bezpe né vzdálenosti od vozovky uplatnit zele stromovou i ke ovou.

0,17

VD

Využití plochy komponovat se zohledn ním rozestav ných objekt . KZP 0,35 - 0,60; KZ 0,30 - 0,20 na staveb. pozemku plochy, který bude vymezen stavebníkovi. Charakter zástavby areálový, výška zástavby nep ekro í stávající stavby (dokon ené i nedokon ené). Zele koncipovat tak, aby sjednotila dosud nesourodé zastav ní v tomto pohledov exponovaném území. Zam it se na ešení nárožní polohy, na k ižovatce dvou místních komunikací. Pro dopravní obsluhu využít stávající místní komunikace.

1,20

VD

Využití plochy komponovat se zohledn ním dosahu obytné zóny a h išt u školy. KZP 0,35 - 0,60; KZ 0,30 - 0,20 na st. pozemku plochy, který bude vymezen stavebníkovi. Charakter zástavby areálový, výška zástavby nep ekro í výšku stávajících staveb na sousedních plochách. Vhodn ešit nárožní polohu plochy v místech k ižovatky dvou místních komunikací.

0,78

DS

Ve vymezeném koridoru pro homogenizaci sil. tahu II/353 (v ší i ochr. pásma) umožnit rozší ení i jinou úpravu sil. II/353. V bezpe né vzdálenosti od vozovky uplatnit zele stromovou i ke ovou.

0,53

VL

ešením územní studie nalézt vhodnou a efektivní organizaci využití této rozsáhlé plochy. KZP 0,30 0,60; KZ 0,25 - 0,20 na st. pozemku plochy, který bude vymezen stavebníkovi. Charakter zástavby areálový s výškou zástavby do 10 m od terénu. Územní studie zárove ur í vhodné dopravní napojení plochy na vyšší sí pozemních komunikací. Nelze p ipustit dopravní napojení plochy ze sil. II/353.

9,51

OM

eln využít plochy pro rozvoj služeb ob . vybavení v sídle. Najít vazbu mezi stávajícím objektem a d ležitou místní komunikací. KZP 0,30 - 0,55; KZ 0,20 - 0,35 na st. pozemku plochy, který bude vymezen stavebníkovi. Výška zástavby bude do 6 m od terénu. Dopravní obsluha plochy bude z p ilehlé místní komunikace. Zachovat dopravní p ístup stávající stavby ob . vybavení.

0,26

kód

pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z5 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. dopravní silni ní

infrastruktury

-

Z6 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování - drobná a emeslná výroba

Z7

Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování - drobná a emeslná výroba Z8 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. dopravní silni ní

infrastruktury

-

Z9 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování - lehký pr mysl

Z10 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. ob anského vybavení komer ní za ízení malá a st ední

Z11 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

STUDIO P |

9


Ozn. plochy


podmínky využití

vým ra (ha)

ZO

Pás zelen komponovat z hlediska odclon ní plochy výrobní od ploch bydlení. Kompozice musí napl ovat požadavky hygienické, estetické a psychologické. Zele je žádoucí ešit a budovat souasn se zelení p ilehlého ve ejného prostranství, ze kterého bude i p ístupná.

0,24

PV

eln využít plochu s vyšší hladinou spodní vody pro vytvo ení ve ejného prostranství, které v této ásti bytové zástavby chybí. Dopravní p ístup z p ilehlé místní komunikace, podmín p ípustný ístup je i p es zast. plochu Z12- od školy.

0,34

BV

Umožnit rozší ení parcel rodinných dom . Nelze ipustit výstavbu typu d m za domem. Prioritní využití plochy je hospodá ská zahrada. P ípadné stavby na pozemku budou do 1 NP. KZP na pozemku, který bude p len n k pozemk m rod. dom bude do 0,45. Dopravní obsluha bude z pozemk p ilehlých rodinných dom .

0,24

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím. Charakter zástavby otev ený se stavbami, které nebudou rušit siluetu sídla s kostelem p i pohledu es vodní hladinu Záhumenního rybníka. Výška zástavby do 1 NP. Vhodn využít terénní rozdíl mezi komunikací a zastavitelnou plochou. Dopravní obsluha plochy je z místní komunikace.

0,28

BV

Výstavba rod. domu s využitelným podkrovím na velikostn nadstandardním pozemku, který je roven vým e zastavitelné plochy. KZP 0,10 - 0,15; KZ 0,75 - 0,65. Výška zástavby do 1 NP. Osazení domu do svažitého terénu ešit tak, aby d m p irozen „uzavíral“ urbanizované území a nerušil siluetu sídla s kostelem p i pohledu p es hladinu Záhumenního rybníka. Do vzdálenosti 35 m od okraje vodní plochy nelze umístit žádnou nadzemní stavbu. Dopravní obsluha plochy je z p ilehlé místní komunikace.

0,22

BV

Zástavba rod. domy s využitelným podkrovím na stavebním pozemku o velikosti 700-1200 m2. KZP 0,15-0,30, KZ 0,65-0,50. Charakter zástavby oteený. Výška zástavby do 1.NP. Vhodn využít ásti pozemk zasahující do ochr. pásma el. vedení VN 22 kV. Zajistit zp ístupn ní ve ejného prostranství - zast. plocha Z18. Optimální využití území vyžaduje vyhotovení ÚS pro zastavitelné plochy tvo ící jeden urbanistický celek tj. zastav. pl. Z17, Z18 a Z48.

3,68

PV

Umožnit rozmanitost ve využívání plochy. Akceptovat pot ebu "otev ení" zatrubn ného vodního toku s jeho revitalizací. Ve . prostranství u vodní plochy musí zajistit mimo jiné i dopravní obsluhu zast. pl. Z17 a Z48. Dopravní obsluha bude jedním sjezdem na místní komunika ní sí . Optimální využití území vyžaduje vyhotovení ÚS pro zastavitelné plochy tvo ící jeden urbanistický celek tj. zastav. pl. Z17, Z18 a Z48.

1,31

kód

pl. zelen - ochranné a izola ní Z12 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. ve ejných prostranství Z13 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech venkovské Z14 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech venkovské Z15 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské

Z16

Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z17


pl. ve ejných prostranství


STUDIO P |

10


Ozn. plochy


podmínky využití

vým ra (ha)

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkroví na již vyty ených stavebních pozemcích. Podmínky prostorového uspo ádání jsou dány charakterem zástavby celé rozvíjející lokality rodinných dom . Dopravní obsluha z p ilehlé místní komunikace.

0,45

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkroví na již vyty ených stavebních pozemcích. Podmínky prostorového uspo ádání jsou dány charakterem zástavby celé rozvíjející lokality rodinných dom . Dopravní obsluha z p ilehlé místní komunikace a ve ejného prostranství.

0,44

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkroví na již vyty ených stavebních pozemcích. Podmínky prostorového uspo ádání jsou dány charakterem zástavby celé rozvíjející lokality rodinných dom . Dopravní obsluha z p ilehlé místní komunikace a ve ejného prostranství.

0,84

ZS

Na ploše umožnit výsadbu vysokokmenných ovocných strom . Kompozici zahrady volit tak, aby byly zajišt ny rozhledové parametry napojení místní komunikace na silnici II. t ídy. Dopravní obsluha z místní komunikace anebo z p ilehlé plochy zastaného území.

0,14

TI2

Akceptovat navržený systém išt ní odpadních vod etn pot ebné plochy. Dopravní obsluha plochy je ešena sjezdem ze sil. II/388.

0,25

W1

Pro výstavbu malé vodní nádrže využít vhodného profilu na technicky upraveném toku Bohdalovského potoka, který je hrani ním potokem mezi k.ú. Bohdalov a k.ú. Pokojov, kde se p ipravuje zm na . I ÚP. Dopravní obsluha z ú elové komunikace. Vzhledem k pot eb prov ení v ÚP sousední obce jde o podmín p ípustnou plochu.

1,88

W1

Plocha zátopy malé vodní nádrže, které je vymezena na upraveném vodním toku Bohdalovského potoka v ÚP Pokojov. Vhodným svahováním b ehu vytvo it p íznivé podmínky pro rozvoj litorálního pásma.

0,27

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím na parcelách o velikosti 800 - 1 500 m2. KZP 0,15 0,30; KZ 0,65 - 0,50. Charakter zástavby otev ený, výška zástavby do 1 NP. Akceptovat el. vedení VN 22 kV s obecn platnými požadavky na využití ochr. pásma. Dopravní obsluha jedním sjezdem ze sil. II/388 anebo p ilehlé plochy DS. Pro složitost územních podmínek prov it ÚS.

1,27

kód

pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z19 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z20 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z21 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. zelen – soukromé a vyhrazené Z22 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

Z23

pl. technické infrastruktury inženýrské sít - išt ní a odvád ní odpadních vod Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky

Z24 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z25 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z26 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

STUDIO P |

11


Ozn. plochy


podmínky využití

vým ra (ha)

Umožnit víceú elový zp sob využívání plochy zajistit dopravní obsluhu p ilehlých ttp a zastavitelné plochy Z28 a zárove zajistit p íhodné podmínky umož ující funk nost lokálního systému ÚSES LBK. Doplnit b ehový porost podél vodního toku.

0,38

eln využít plochu pro umíst ní staveb sklad a volných skladovacích prostor. KZP 0,20 - 0,40; KZ 0,20 - 0,35 na st. pozemku, který tvo í vymezená plocha. Výška staveb 4,5 m nad terénem. Výsadbu zelen sm ovat po obvodu plochy. Dopravní obsluha plochy z nov vymezeného ve ejného prostranství (pl. Z27). Plocha navazuje na p írod blízké prost edí.

0,38

SV

Kompozice využití plochy v etn výšky zástavby bude inspirována selskými staveními v sídle. Respektovat el. vedení VN 22 kV s obecn platnými požadavky na využití ochr. pásma. Zajistit „m kký“ p echod plochy do volné krajiny. Dopravní obsluha plochy z p ilehlé místní komunikace.

0,31

W1

V terénn p íhodném míst umístit obto nou malou vodní nádrž. Zajistit rozvoj ekologicky významných pob ežních ekoton . Dopravní obsluha malé vodní nádrže je z p ilehlé ú elové komunikace.

0,96

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím na pozemku o velikosti 900 - 1 200 m2. KZP 0,20 0,30; KZ 0,60 - 0,50. Charakter zástavby otev ený, výška zástavby 1 - 2 NP. Dopravní obsluha ze sil. III. t ídy ešit místní komunikací s minimem sjezd na silnici. Prov it využití stávajícího sjezdu.

0,63

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím na pozemku o velikosti 700 - 1 000 m2. KZP 0,20 0,30; KZ 0,60 - 0,50. Charakter zástavby otev ený, výška zástavby 1 - 2 NP. Vhodn využít svažitost terénu. Dopravní obsluha bude prodloužením místní komunikace na ve ejném prostranství, p ípustné je i z ízení nového sjezdu ze silnice III. t ídy. Proit problematiku území územní studií.

1,27

PV

Prioritním úkolem plochy je zajistit kvalitní zp ístupn ní navazující plochy bydlení p i zachování pot ebnosti dopravní obsluhy volné krajiny.

0,11

VD

Vhodn využít proluky pro umíst ní staveb pro drobné podnikatelské innosti. Zástavba bude vhodn dopl ovat prostor mezi SPH a sádkami pro chov ryb. P i využití plochy akceptovat požadavek rozhledu na k ižovatce místní komunikace se sil. II/388. Dopravní obsluha plochy z místní komunikace.

0,20

kód

pl. ve ejných prostranství PV

Z27 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování - plocha skladování Z28

VK Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. smíšené obytné - venkovské

Z29 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. vodní a vodohospodá ské vodní plochy a toky Z30 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z31 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z32 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. ve ejných prostranství Z33

Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování - drobná a emeslná výroba


STUDIO P |

12


Ozn. plochy

evažující ú el plochy a kód plochy charakteristika pl. výroby a skladování zem lská výroba

kód -

VZ

Z35


pl. zelen - ochranná a izola ní Z36

Z37

Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

ZO




VD

Umožnit dostavbu výrobního areálu v návaznosti na stávající stavby. Charakter zástavby areálový, výška zástavby do 7,5 m od terénu. KZ 0,15 - 0,20 na stavebním pozemku plochy, který bude p id len stavebníkovi. Dopravní obsluha bude ze stávající místní komunikace vedoucí k již realizovaným stavbám. Do vzdálenosti 25 m od okraje lesa neumis ovat nadzemní stavby s výjimkou oplocení.

1,28

ZO

Pás zelen komponovat p edevším z hlediska odclon ní výrobní plochy. Údržba plochy bude z plochy výroby, p ípadn i volné krajiny.

0,14

BV



BV

pl. smíšené obytné - venkovské

SV


0,11

0,34


5,80

Akceptovat dokumentaci stavby atypické stavby podporující pro uplatn ní metod neklasické medicíny.

pl. zelen - ochranná a izola ní Z39

Na vymezené ploše umožnit rozší ení zem lského areálu s rozsáhlou stavbou pro chov dojnic s p íslušnými provozními stavbami. Charakter zástavby areálový. KZ 0,20 - 0,25. Zele ešit po vn jším obvodu. Výška zástavby do 13 m od upraveného terénu po h eben stavby. Dopravní obsluha ze stávajícího areálu. ást plochy, která se nalézá ve zp esn ném koridoru pro umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400 kV m že být využita až v dob , kdy pominou ochranné podmínky tohoto koridoru. ešit problematiku vodovodního p ivad e DN 150 v p ípad dot ení stavebním zám rem. Zele komponovat jako optickou clonu mezi vodní hladinou a zem lským areálem. P i návrhu zelezohlednit ekotonální spole enstva na b ehu rybníku. ást plochy, která se nachází ve zp esn ném koridoru pro umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400 kV m že být využita až v dob kdy pominou ochranné podmínky tohoto koridoru.

OV

pl. výroby a skladování – drobná a emeslná výroba Z38

vým ra (ha)

podmínky využití

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím na st. pozemku o velikosti 800 - 1 200 m2. KZP 0,20 0,30; KZ 0,60 - 0,50. Charakter zástavby otev ený, výška zástavby 1 - 2 NP. Dopravní obsluha z místní komunikace, ev. i p ímo ze sil. III. t ídy - minimalizovat po ty sjezd nap . sdruženými sjezdy. Využití plochy prov it územní studií.Do vzdálenosti 25 m od okraje lesa neumis ovat nadzemní stavby s výjimkou oplocení. ešit dostavbu lokality na již vyty ených stavebních pozemcích. Charakter zástavby otev ený, prostorové uspo ádání bude inspirováno již stojícím rodinným domem. Dopravní napojení a další požadavky eší vyhotovená urbanistická studie plochy.Do vzdálenosti 25 m od okraje lesa neumis ovat nadzemní stavby s výjimkou oplocení. Umožnit rozší ení stávající usedlosti zastav ného území. Zástavba na ploše nep ekro í m ítkem zástavbu na p ilehlé ploše. Akceptovat el. vedení VN 22 kV s obecn platnými požadavky na využití ochranného pásma. Dopravní obsluha z ploch smíšených obytných anebo z místní komunikace.

1,12

0,20

0,10

STUDIO P |

13


Ozn. plochy


podmínky využití

vým ra (ha)

BV

Výstavba rod. dom s využitelným podkrovím na st. pozemku o vým e 800 - 1 200 m2. KZP 0,15 0,30; KZ 0,60 - 0,50. Charakter zástavby otev ený, výška zástavby 1 - 2 NP. Dopravní obsluha plochy z p ilehlého ve ejného prostranství s místní komunikací. Do vzdálenosti 25 m od okraje lesa neumisovat nadzemní stavby s výjimkou oplocení.

0,36

ZS

ešit plochu zahrady, které budou dominovat vysokokmenné ovocné stromy místních odr d, které doplní neur itý výraz této ásti sídla. Dopravní obsluha plochy z p ilehlé zástavby anebo i ze stávající zahrady.

0,22

SV

Umožnit rozší ení stávající usedlosti zastav ného území sm rem jihovýchodním. Charakter zástavby - dostavba stávající usedlosti, kdy zástavby na ploše nep ekro í m ítkem zástavbu p ilehlé nemovitosti. Dopravní obsluha plochy ze stávající plochy SV. nelze p ipustit výstavbu typu „d m za domem“.

0,10

SV

Umožnit rozší ení stávající usedlosti zastav ného území sm rem jihovýchodním. Charakter zástavby - dostavba stávající usedlosti, kdy zástavby na ploše nep ekro í m ítkem zástavbu p ilehlé nemovitosti. Dopravní obsluha plochy ze stávající plochy SV. nelze p ipustit výstavbu typu „d m za domem“.

0,17

SV

Sm rem severozápadním umožnit rozší ení formy soukromého zem lce. Zástavba bude navazovat na stávající nové stavby a to jak jen výrazem, tak i výškou. Akceptovat stávající stromovou zele na hranici parcel, stromovou zele doplnit ve sm ru do volné krajiny. Zástavba bude navazovat na dopravní systém obsluhující zem lskou usedlost a volnou krajinu.

0,16

BV

Zástavba rodinnými domy s využitelným podkrovím na stavebním pozemku o velikosti 600 - 1200 m2. KZP 0,20-0,35, KZ 0,65-0,50, charakter oteený, výška zástavby do 1.NP. Pro zám r uvolnit pozemky po staré istírn odpadních vod v jihovýchodní ásti plochy. Optimální využití území vyžaduje vyhotovení ÚS pro zastavitelné plochy tvo ící jeden urbanistický celek tj. zastav. pl. Z17, Z18 a Z48.

2,11

PV

Prioritním úkolem plochy je zajistit p ší propojení stávajících ploch rekreace hromadné s novou plochou Z37. Akceptovat vydané stavební povolení .

0,07

VZ

Umožnit rozší ení aktivit, které nelze z prostorových d vodu uskute nit na ploše p estavby P3. S plochou P3 bude tvo it jeden funk ní celek. Charakter zástavby areálový do výšky 4,5 m nad terén. KZ 0,20-0,25. Akceptovat nezastavitelnost b ehu ilehlé vodote e, umožnit zde rozvoj b ehových porost . Dopravní obsluha z místní komunikace i z plochy P3.

0,15

kód

pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z43 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. zelen - soukromá a vyhrazená Z44

Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. smíšené obytné - venkovské

Z45 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. smíšené obytné - venkovské

Z46 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. smíšené obytné - venkovské

Z47 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. bydlení v rodinných domech – venkovské Z48


pl. ve ejných prostranství Z49 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování zem lská výroba Z50 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

-

STUDIO P |

14


Ozn. plochy

evažující ú el plochy a kód plochy charakteristika pl. výroby a skladování zem lská výroba

kód

vým ra (ha)

podmínky využití

VZ

Z51

Pro stavbu na ploše vydáno stavební povolení dne 20.01.2009 pod . j. SÚ/28/09/So-3-StPo.

0,47


SV

Umožnit p estavbu nevyužívaného objektu výroby a skladování v etn nevyužité manipula ní plochy. Nová zástavba bude inspirována selskými usedlostmi budovanými v sídle. ešit vztah se sousední ob anskou vybaveností. Dopravní obsluha plochy bude ze sil. III. t ídy, s výhodou využití stávajícího sjezdu.

0,15

SV

Umožnit op tovné využití plochy po zem lských objektech dnes ve zna zchátralém stavu. Nová zástavba na ploše bude inspirována hospodá skými stavbami selských usedlostí místního typu. Dopravní obsluha plochy p es plochu SV zastav ného území anebo i z volné krajiny.

0,52

VZ

Umožnit p estavbu areálu pro pot eby zem lské výroby. Zachovat na ploše koeficient zelen v rozmezí 0,20-0,25. Nezvyšovat objem stavby ani její výšku. Dopravní obsluha z p ilehlé místní komunikace. Obnova plochy p ímo souvisí s innostmi na ploše Z50.

0,21

pl. smíšené obytné - venkovské P1 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. smíšené obytné - venkovské P2 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust. pl. výroby a skladování zem lská výroba P3 Zvláštní podmínky využití: územní studie podm. p ipust.

-

Míra využití území je vyjád ena indexem využití území, který je definován koeficientem zastav né plochy (KZP) a koeficientem zelen (KZ). KZP je podíl z celkové plochy stavebního pozemku, který nebude p ípustné zastav t nadzemními ástmi staveb. KZ je podíl plochy zelen na stavebním pozemku k celkové ploše stavebního pozemku. Pro efektivní využití prokazateln zbytkových ástí zastavitelných ploch prov ovaných územní studií lze p ipustit užití i jiných vým r parcel (stavebních pozemk ) než je uvedeno tabulkovém p ehledu. Nesmí však dojít k narušení kompozi ního zám ru ÚP. Zvláštní podmínky ve využívání území: vypracování územní studie, podmín p ípustné využití plochy (umis ování citlivých funkcí u možných zdroj hluku, ochrana biotopu vodního toku, ochrana koridoru stavby tech. infrastruktury). Napojení zastavitelných ploch a plochy p estavby na sít technické infrastruktury (kde si to charakter plochy vyžaduje) bude ešeno jejich prodloužením. 3.3. Sídelní zele Systém sídelní zelen je tvo en samostatn vymezenými plochami i zelení, která je sou ástí jiných ploch. Do samostatn vy len ných ploch zelen pat í: plochy zelen soukromé a vyhrazené (ZS) plochy zelen ochranné a izola ní (ZO) plochy zelen p írodního charakteru (ZP). Plochy ZS jsou tvo eny p edevším soukromými zahradami, sady, p ípadn dalšími pozemky zajiš ující samozásobitelskou produkci i rekrea ní využití uživatele. Jako samostatné plochy jsou vymezovány na místech, kde je to z hlediska využití území ú elné anebo místech pohledov exponovaných. Velmi asto jsou plochy soukromých zahrad zahrnuty do jiného typu ploch. Na plochách soukromých zahrad bude aplikovaná zejména výsadba vysokokmenných ovocných strom (respektovat omezení daná existencí inženýrských sítí). Zele zahrad bude sm ovat do volné krajiny tak, aby byl zabezpe en „m kký“ p echod STUDIO P |

15


urbanizovaného území do volné krajiny. Zele vyhrazená (nap . p i ob anské vybavenosti, plochách výroby a skladování) je sou ástí t chto plochy s rozdílným zp sobem využití. Plochy ZO vytvá í rozhraní (izolaci, ochranu) mezi r znými nevhodn se ovliv ujícími funkcemi v území i okolo zdroj zne išt ní. Dále vytvá í optickou clonu eliminující nebo snižující nežádoucí ú inek negativních prvk v území. Stávající ochranná a izola ní zele se na území m styse nachází ve form b ehového porostu na b ehu a hrázi Hornomlýnského rybníku. Plochy ZP jsou plochami zelen výrazn p írodního charakteru, které musí zajistit funk nost ÚSES p i pr chodu zastav ným územím. i návrhu a realizaci zelen preferovat používání autochtonních druh d evin. Výb r d evin zvl. zelen na ve ejných prostranstvích provád t tak, aby se uplatnily celoro , nejen ve vegeta ním období. Vhodné lokality doplnit listnatými stromy s vysoko nasazenou korunou, které budou p ízniv p sobit na obraz m styse. Kompozice zelen zejména na ve ejných prostranství musí spl ovat požadavek jednoduché údržby. Posilovat pronikání krajinné zelen do sídelního prost edí. 4. Koncepce ve ejné infrastruktury v etn odpady

podmínek pro její umis ování, nakládání s

4.1. Koncepce dopravní infrastruktury Silni ní doprava Silnice na území m styse jsou územn stabilizovány a jejich p ípadné úpravy se budou týkat pouze zlepšení technických parametr stávajících tras. Územní plán vymezuje koridor ve zp esn né ší i ochranného pásma silnice pro homogenizaci stávajícího tahu sil. II/353. Stávající sjezdy na silnice v zastav ném území, které zajiš ují p ímou obsluhu nemovitostí, jsou tolerovány. Budování nových sjezd na silnice bude možné jen v nezbytných a ádn od vodn ných p ípadech. Místní komunikace – respektovat plochy ve ejných prostranství s místními komunikacemi vymezenými dle významu a d ležitosti pro p ímou dopravní obsluhu p ilehlých nemovitostí . Doprava v klidu Doprava v klidu je uvažována na stupe automobilizace 1:2,5. Stávající parkovišt budou upravena do normových parametr . Nové plochy pro parkování budou ešeny p edevším na stávajících i navržených plochách dopravy silni ní, plochách ve ejných prostranství event. v rámci dalších ploch s rozdílným zp sobem využití, kde parkování a odstavení vozidel je p ípustné. ÚP neuvažuje výstavbu adových ani hromadných garáží. Tyto formy odstavování motorových vozidel lze p ipustit pouze na plochách výroby a skladování, p ípadn na rozsáhlejších plochách bydlení, pokud to bude sou ástí ucelené koncepce obytné zóny. Územní plán nep ipouští z izování odstavných, parkovacích stání a garáží pro vozidla o vyšší hmotnosti než 3,5 t v obytných zónách a na ve ejných prostranství. Je požadováno, aby každý nov vybudovaný byt m l na p íslušející parcele alespo jedno garážové i odstavné stání pro osobní automobil. Hospodá ská doprava Stávající sí ú elových komunikací je dosta ující, koncepcí územního plánu není obsluha zem lské a lesní krajiny omezována. Dopln ní sít ú elových cest je možné, vhodnou p íležitostí je komplexní pozemková úprava.

STUDIO P |

16


Nemotorová doprava Pohyb p ších p i silnicích se d je vesm s po chodnících, ÚP požaduje dobudování alespo jednostranných chodník v souvisle urbanizované ásti obce. ešení územního plánu respektuje zna ené turistické trasy. Vymezování cyklotras je možné po pozemních komunikacích krom sil. II/353. Intenzity cyklistické dopravy nevyvolávají pot ebu vymezovat na území m styse cyklostezky. Ve ejná doprava a služby motorist m Ve ejná doprava bude nadále zajiš ována autobusovou p epravou. Respektovat stávající rozmíst ní autobusových zastávek. Za ízení služeb pro motoristy lze umis ovat k tomu p íhodných plochách rozdílného zp sobu využití se zohledn ním druhu služeb, kapacitních požadavk i dopravní zát že. Respektovat umíst ní erpací stanice pohonných hmot pro ve ejnost. Letecká (civilní) doprava, vodní doprava a doprava železni ní Tyto druhy dopravy nemají na území obce své zájmy. 4.2. Koncepce technické infrastruktury Zásobování pitnou vodou, kanalizace Na zp sobu zásobení m styse pitnou vodou není t eba nic m nit. Akceptovat zám r na výstavbu nové OV pro místní ást Bohdalov. Místní ást Chroustov bude odpadní vody ešit svozem na novou OV Bohdalov. Odvád ní deš ových vod musí být ešeno tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních pov povodí tzn. zvyšovat reten ní schopnost krajiny, deš ové vody uvád t maximáln do vsaku i je zadržovat na pozemku. Zásobování energiemi Zachovat stávající systém zásobení m styse zemním plynem. Respektovat VTL plynovod a regula ní stanici plynu VTL/STL v k.ú. Bohdalov, respektovat systém STL plynovod v obou sídlech. Zp sob vytáp ní je p edur en provedenou plošnou plynofikací, kde zemní plyn k vytáp ní využívají i významn jší zdroje tepla. Situaci v zásobování teplem v obci považovat za stabilizovanou. Neuvažovat výstavbu centrálního zdroje tepla v obci. Nebránit používání alternativních zdroj tepla pro vlastní pot ebu nap . solární kolektory na bytových, výrobních a jiných stavbách, tepelná erpadla. K zajišt ní výhledových pot eb dodávky el. energie v sídle bude využito stávajících trafostanic s jejich p ípadným p ezbrojením, v místech soust ed ného vyššího odb ru umožnit výstavbu nové trafostanice. Na území m styse nelze umis ovat v trné elektrárny. Umis ování fotovoltaických za ízení lze p ipustit na stavbách (st ny, st echy nemovitostí) v zastav ném území. Fotovoltaickou elektrárnu na ú elových konstrukcích zajiš ujících provoz elektrárny na terénu považovat za za ízení do asné. Na území m styse nebudou umis ovány bioplynové stanice. Akceptovat nadmístní význam el. vedení ZVN 400 kV se zám rem na jeho zdvojení v koridorech o celkové ší i 300 m od osy stávajícího el. vedení. Elektronické komunikace Na úseku elektronických komunikací nedochází ešením ÚP ke zm nám. 4.3. Koncepce ob anského vybavení Stávající plochy ob anského vybavení jsou plochami územn stabilizovanými, vesm s s pot ebou modernizace a stavebních úprav. V rámci stavebních úprav se neuvažuje s významným plošným rozši ováním staveb.

STUDIO P |

17


Ponechat možnost realizace za ízení neklasické medicíny u silnice do Chroustova, uchovat možnost rozvoje ob . vybavení - komer ní za ízení malá a st ední u místní komunikace k silnici II/353 ve sm ru do N. Veselí. Umis ování ob anského vybavení úm rné velikosti i rozsahu je možné i do jiných p íhodných ploch s rozdílným zp sobem využívání, pokud to nebude v rozporu s p ípustným, p ípadn podmín p ípustným využíváním dané plochy. 4.4. Koncepce ve ejných prostranství Stávající ve ejná prostranství zachovat. V ÚP jsou vymezena jako samostatné plochy anebo jsou integrována do jiných územn stabilizovaných ploch s rozdílným zp sobem využití. S úpravami ve ejných prostranství souvisí i úpravy objekt a prostor bezprost edn iléhajících k ve ejným prostranstvím. Uplat ovat požadavek na obsluhu zastavitelných ploch a ploch p estavby dopravní a technickou infrastrukturou z ve ejných prostranství. Nové stavby rodinných dom budou mít ímý p ístup z ve ejného prostranství i jiné ve ejn p ístupné plochy (místní komunikace). Umožnit vznik nového ve ejného prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše bydlení - lokality Žlíbky v souladu s požadavkem § 7 odst. 2 vyhlášky . 501/2006 Sb. v platném zn ní. 4.5. Koncepce nakládání s odpady Provozovaný systém nakládání s odpady se považuje za vyhovující i pro výhled. Na území obce nebude z izována ani oživována žádná skládka odpad . 5. Koncepce uspo ádání krajiny v . vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opat ení, ochrana ed povodn mi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin Je vyzna ena ve výkresové ásti územního plánu ve výkrese . 2 Hlavní výkres. 5.1. Koncepce uspo ádání krajiny Koncepce územního plánu respektuje hodnoty území v oblasti ochrany p írody a krajiny – viz kap. A 2.3. Za hlavního nositele vlastností a p irozeného stavu krajiny p i územním rozvoji m styse a innostech s ním spojených je považován její georeliéf. Územní plán v mí e maximální zachovává stávající využití lesních a zem lských ploch. K jejich dot ení pro stavební zám ry (zastavitelné plochy) dochází jen v p ípadech nezbytných a od vodn ných, když pro oprávn ný zám r nejde využít plochy zastav ného území. Zastavitelné plochy v zásad navazují na zastav né území. V ÚP není uvažováno s vytvá ením nových samot. Intenzifikace zem lské výroby vyžadující scelování zem lské p dy není p ípustná, zachováno z stává provázání sídelní a krajinné zelen (rozptýlená zele a lesní zele ). Jako plochy v krajin jsou vymezeny: plochy zem lské – s podrobn jším len ním na plochy orné p dy (kód NZ1) a plochy trvale travních porost (kód NZ2). Nelze p ipustit další snižování podílu trvalých travních porost na celkové vým e ZPF plochy lesní – stávající plochy lesa jsou respektovány a chrán ny pro pln ní funkcí lesa. ipušt na je možnost obnovy i výstavby lesních rybník na mokrých stanovištích. Vymezeny jsou nové plochy k zalesn ní plochy vodní a vodohospodá ské – vodní toky jsou chrán ny pro pln ní d ležitých funkcí širšího vodohospodá ského a ekologického charakteru. Využity jsou p íhodné profily pro vznik nových rybník anebo jejich obnovu plochy smíšené nezastav ného území – d ležité plochy v krajin uchovávající anebo kultivující ekologické a estetické hodnoty krajiny plochy p írodní – vymezeny pro sv j zásadní význam v pln ní ekologických funkcí v krajin (maloplošná chrán ná území, plochy evropsky významné lokality). STUDIO P |

18


Koncepce územního plánu z hlediska ochrany krajiny: respektuje dochovanou urbanistickou strukturu sídla v etn drobných struktur osídlení s jejich zasazením do krajinného rámce. Ú eln se využívá zastav né území, zásadní rozvojové plochy jsou umis ovány v p ímé vazb na urbanizované území v pohledov exponovaných územích a d ležitých pohledových partiích nejsou umis ovány žádné stavby i za ízení, která by rušily krajinnou scenérii a místa pr hled na území m styse nejsou umis ovány žádné nové dominanty plošného, objemového ani výškového charakteru p ekra ující rámec stávajících staveb územní plán zamezuje výstavb objekt do prostoru p írodních dominant i míst, které jsou zásadní nebo spoluur ující pro ráz krajiny. 5.2. Vymezení ploch se zm nou v krajin Plochy se zm nou v krajin jsou ozna eny kódem K. Oznaení plochy


K1 K2

pl. lesní

kód

vým ra plochy (ha)

podmínky využití

plocha vypušt na po spole ném jednání Zalesn ní ešit na skupinu typu geobiocénu a NL stanovištní podmínky.

0,57

5.3. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Koncepce ešení územního systému ekologické stability (ÚSES) sleduje vytvo ení vzájemn propojeného souboru p irozených i pozm ných, avšak p írod blízkých ekosystém zajiš ujících udržení p írodní rovnováhy. Plochy ÚSES je možno využít jen takovým zp sobem, který nenaruší obnovu ekosystému a nedojde k narušení jeho ekostabiliza ních funkcí. Plochy ÚSES jsou plochami nezastavitelnými, vylu uje se t žba nerost (zcela ojedin le za esn stanovených podmínek je možno p ipustit stavby liniové dopravní a technické infrastruktury nerovnob žné s prvkem ÚSES, p ípadn stavby související s ochranou nebo tvorbou životního prost edí). Sou ástí koncepce ÚSES jsou interak ní prvky dopl ující sí biokoridor a biocenter. Míra p esnosti vymezení ÚSES v etn jeho skladebných ástí je dána p edevším mírou podrobnosti ešení ÚP a rozdíly mezi podkladovou mapou ÚP a skute ným stavem využitelnosti území. S ohledem na vlastnické vztahy, skute ný stav využívání území, zájmy ochrany p írody apod. lze provád t ur ité korekce i zp esn ní vymezení ÚSES za spln ní podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potencionální funk nosti ÚSES. Navrhovaná opat ení: Název biokoridoru NRBK K 124 LBK 1

LBK 2, LBK 7

LBK 3, 4 LBK 5 LBK 6 LBK 8 LBK 9

Navrhovaná opat ení Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. Podpo it p irozenou druhovou skladbu b ehového porostu odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. Zachovat vodní režim toku, podle pot eby doplnit b ehové porosty odpovídající stanovištním podmínkám. Louky zachovat, využívat pouze extenzivn . Okolní monokulturní porost postupnými zásahy p evést na druhov i v kov rozr zn né spole enstvo odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. V místech pot eby pr žn vysázet b ehové a doprovodné r znov ké porosty domácími, stanovištn odpovídajícími d evinami dle STG. Lu ní spole enstva podrobit pravidelnému kosení. Využívat pouze extenzivn . Zamezit ruderalizaci a degradaci spole enstev. Podpo it p irozenou druhovou skladbu b ehového porostu odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. Zachovat p irozený režim vodního toku i okolní jasanovo-olšové luhy. Lu ní porosty podrobit pravidelnému kosení. Využívat pouze extenzivn . Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle STUDIO P |

19


Název biokoridoru

LBK 10 Název biocentra RBC 703 Na horách RBC 704 V bukách

LBC Belfríd

LBC Dolnomlýnský rybník LBC Havlina LBC Jirkovský rybník

LBC Na Kendulkach LBC Pod Hudcovou skálou LBC U Belfrídu LBC V kope ku LBC Za zadním kopcem

Navrhovaná opat ení potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. Navrhovaná opat ení Postupnými p stebními zásahy zm nit druhovou skladbu na p írod blízký porost dle stanovištních podmínek, dle potenciální p irozené vegetace a skupin typ geobiocén . Zachovat bukový porost a p stebními zásahy podpo it jeho rozší ení v lesním spole enstvu. Podpo it p irozenou druhovou skladbu b ehového porostu odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. Okolní lu ní porosty podrobit pravidelnému kosení. Využívat pouze extenzivn . Zamezit ruderalizaci a degradaci spole enstev. Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. V místech pot eby doplnit b ehový porost odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. Okolní lu ní porosty podrobit pravidelnému kosení. Využívat pouze extenzivn . Zachovat bukový porost a p stebními zásahy podpo it jeho rozší ení. Zachovat komplex spole enstev p írod blízkých luk a b ehových porost tok a rybníka s možností dopln ní b ehového porostu tam, kde je to nutné. Chránit litorálová spole enstva a na n vázané obojživelníky a plazy v hojné mí e se zde vyskytující. Lesní porost postupnými p stebnými zákroky zm nit na druhov pest ejší, znov ký porost odpovídající stanovištním podmínkám dle STG. Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. Smrkovou monokulturu postupnými p stebnými zákroky zm nit na druhov pest ejší, r znov ký porost. Lesní porosty p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. V okolním lesním porostu omezit smrkové monokultury, postupnými stebnými zásahy p evést na druhov i v kov r znorodá lesní spole enstva dle potenciální p irozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG. Lu ní porosty podrobit pravidelnému kosení. Využívat pouze extenzivn

5.4. Prostupnost krajiny Koncepce ešení územního plánu spo ívá v zachování stávající dostate né prostupnosti krajiny. elové komunikace v krajin budou stabilizovány vhodnou výsadbou krajinné zelen . Stávající komunika ní propojení není zasaženo rozvojovými zám ry územního plánu. Biologická propustnost území bude zlepšena realizací uceleného systému ÚSES. 5.5. Vodní hospodá ství Vodní plochy a toky koncepce vodního hospodá ství je založena na stabilit vodních režim (tj. v zásad na snížení rozdílu mezi minimálními a maximálními pr toky) a vzájemného p sobení vodních tok na okolní území územní plán nenavrhuje žádná nová odvodn ní zem lských p d. Vybudovaný systém odvodn ní je stabilizován, v místech dot ení (nap . stavebními aktivitami je nezbytné zachovat funk nost ponechaného systému odvodn ní) pro výkon správy vodních tok vymezuje ÚP pás v ší i 6 m od b ehové áry na území obce ÚP neumis uje žádná nová kapacitní za ízení sloužící ke skladování hnojiv a statkových hnojiv.

STUDIO P |

20


Ochrana p ed povodn mi vodohospodá ským orgánem není na území m styse vymezeno záplavové území do p íb ežní ásti údolní nivy nelze umis ovat žádné stavební ani nestavební zám ry nemající p ímou souvislost se zachováním anebo zlepšením vodohospodá ských pom povodí koncepce ÚP up ednost uje vegetativní opevn ní vodních tok v etn dalších úprav, které umož ují periodické zaplavování údolní nivy p i zvýšených jarních pr tocích, což sníží intenzitu p ípadné povod ové vlny územní plán nep ipouští zorn ní trvale travních porost , které pozitivním zp sobem ispívají ke zvyšování retence území stavební pozemky budou vymezovány s pot ebou vsaku i zadržení deš ových vod. Protierozní opat ení místní projevy vodní eroze lze potla it organiza ními a agrotechnickými opat eními územní plán nep ipouští úpravy pozemk vodní p dy zp sobující rychlejší odtok vody a snižující schopnost vsaku. 5.6. Podmínky pro rekreaci Územní plán stabilizuje stávající plochy rekreace. Pro rozvoj rekrea ních pobytových aktivit ipouští využití stávajícího domovního fondu nevhodného pro trvalé bydlení resp. p vodní ur ení. Pot eby krátkodobé rekreace jsou ešeny na stávajících sportovištích a na plochách ve ejných prostranství. Neuvažuje se z izování zahrádká ských ani chatových kolonií i osad. Pro rodinné domy jsou vymezeny dostate velké parcely umož ující relaxaci majitele v zeleni zahrad. Dobrá propustnost krajiny vytvá í vhodné p edpoklady pro rozvoj pohybových aktivit. Není uvažována výstavba cyklostezek. Pro cyklotrasy, turistickou trasu i pro hipostezky lze využít pozemních komunikací (krom silnice II/353). Stávající zna enou turistickou trasu ÚP akceptuje. P es území obce neprochází zna ená cyklotrasa. 5.7. Ložiska nerostných surovin Na území m styse nejsou evidována žádná výhradní ložiska, dobývací prostory ani chrán ná ložisková území.

6.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití v etn stanovení, ve kterých plochách je vylou eno umis ování staveb, za ízení a jiných opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona, stanovení prostorového uspo ádání v . ochrany krajinného rázu 6.1. Podmínky pro využití ploch Územní rozsah ploch s rozdílným zp sobem využití je vymezen ve výkresové ásti územního plánu ve výkrese . 2 Hlavní výkres. Plochy bydlení v bytových domech (BH) Hlavní využití: zabezpe ení pot eb bydlení v domech o více jak t ech bytech v kvalitním prost edí ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb bytových dom a ve ejných prostranství, pozemky sídelní zelen , pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky ve ejného ob anského vybavení Nep ípustné využití: stavby, za ízení, d je a innosti, které svými vlivy zat žují kvalitu prost edí plochy a obytnou pohodu p ímo anebo druhotn nad p ípustnou míru

STUDIO P |

21


Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území - udržet stávající m ítko zástavby plochy zm n - nejsou vymezeny Plochy bydlení v rodinných domech - m stské a p ím stské (BI) Hlavní využití: zabezpe ení pot eb individuálního bydlení v zeleni zahrad s p evládající rekrea ní nebo okrasnou funkcí ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb rodinných dom i se souvisejícími stavbami zajiš ujícími uživatelnost rodinného domu, pozemky soukromé i jiné sídelní zelen , pozemky ve ejných prostranství, související dopravní a technické infrastruktury, pozemky místního ve ejného ob anského vybavení Nep ípustné využití: stavby, za ízení, d je a innosti, které svými vlivy zat žují kvalitu prost edí plochy a obytnou pohodu p ímo, anebo druhotn nad p ípustnou míru Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – P ípadné zm ny dokon ených staveb budou ešeny v kontextu p sobení celé skupiny dom s tím, že nebude narušena podstata prostorového uspo ádání skupiny. plochy zm n – nejsou vymezeny Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) Hlavní využití: zabezpe ení pot eb individuálního bydlení v objektech obklopených soukromou zelení v kvalitním prost edí ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb rodinných dom , pozemky soukromé i jiné sídelní zelen , pozemky ve ejných prostranství, související dopravní a technické infrastruktury, pozemky místního ve ejného ob anského vybavení Podmín p ípustné využití: související ob anské vybavení komer ního typu, dopl kové prostory pro zájmovou innost, drobná výrobní innost v rozsahu odpovídajícím velikosti a objemu budov, chov drobného hospodá ského zví ectva i drobná stitelská innost, p ípadn rodinná rekreace ve stávajících domech. Vše za podmínky, že svým provozem a výkonností nedojde ke snížení kvality prost edí a pohody bydlení ve vymezené ploše a nedojde ke zvýšení dopravní zát že plochy a zárove jsou v územní menšin k vymezené ploše bydlení Nep ípustné využití: stavby, za ízení, d je a innosti, které svými vlivy zat žují kvalitu prost edí plochy a obytnou pohodu p ímo, anebo druhotn nad p ípustnou míru Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – nep edpokládá se významné zahuš ování zastav ného území. P ípadná dostavba proluk a zm ny dokon ených staveb musí ítkem, formou respektovat m ítko, kontext a charakter okolního zastav ní. Akceptovat hladinu zastav ní okolních staveb. plochy zm n – viz. podmínky využití plochy kap. A.3.2. Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Hlavní využití: zabezpe ení pot eb individuální pobytové rekreace v kvalitním zejména írodním prost edí ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb rodinné rekreace, pozemky soukromé i jiné zelen , pozemky ve ejných prostranství, pozemky pro slun ní, relaxaci a další rekrea ní aktivity spl ující podmínky hlavního využití plochy, pozemky související dopravní a technické infrastruktury,ve ejná prostranství. STUDIO P |

22


Nep ípustné využití: veškeré aktivity, které svými vlivy negativn p ekra ují hlavní režim využití plochy snižující kvalitu prost edí plochy a již p ímo anebo druhotn Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území - p ípustné jsou stavební úpravy ev. p ístavby v rozsahu max. 20 % stávajícího p dorysu stavby. Nep ekro it p evládající hladinu zastav ní. Akceptovat p írodní charakter území plochy zm n – nejsou navrženy. Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Hlavní využití: zabezpe ení pot eb soust ed né rekreace s do asným ubytováním i sportovním využitím ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro rekreaci, do asné ubytování, stravování, pozemky h iš , bazény, drobná architektura, pozemky pro relaxaci a oddych, pozemky vyhrazené i jiné sídlení zelen , pozemky související dopravní a technické infrastruktury, ve ejná prostranství Podmín p ípustné využití: školící spole enská za ízení, pozemky souvisejícího ob anského vybavení komer ního typu za podmínky, že svým provozováním a výkonností nedojde ke snížení hlavní nápln plochy. Bydlení za podmínky, že jde o pohotovostní bydlení i bydlení majitele za ízení Nep ípustné využití: veškeré aktivity, které svými vlivy negativn p ekra ují hlavní režim využití plochy a již p ímo anebo druhotn Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – p i modernizaci za ízení nep ekro it výšku 3. nadzemních podlaží u hlavního objektu rekrea ního areálu, významn nem nit koeficient zastav ní plochy plochy zm n – nejsou navrženy. Plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV) Hlavní využití: ob anské vybavení, které je sou ástí staveb, za ízení a pozemk ve ejné infrastruktury ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro ve ejnou správu a administrativu, pozemky pro za ízení církevní nevýrobní, požární ochranu, kulturu a osv tu, pozemky pro vzd lávání a výchovu, pozemky pro zdravotnictví a sociální služby. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky ve ejných prostranství, sídelní zele Podmín p ípustné využití: bydlení za podmínky, že se jedná o bydlení majitel , správc i osob zajišujících dohled nad za ízením a že bydlení nebude hlavním využitím plochy rušeno nad p ípustnou míru. Jiné stavby, za ízení a pozemky za podmínky, že se jedná o aktivity zabezpe ující uživatelnost plochy ve ejné ob anské vybavenosti. P ípustné je zachování za ízení komer ního charakteru za p edpokladu, že bude v menšin vzhledem k plochám ob anského vybavení Nep ípustné využití: aktivity, které zhoršují prost edí plochy nad míru p ípustnou, a již p ímo anebo druhotn a které narušují estetické a kulturní hodnoty místa Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území - akceptovat kostel sv. Vav ince jako jedine nou a urující dominantu území m styse. Akceptovat ostatní stavby v sídle Bohdalov jako stavby bez zásadních zm n v prostorovém uspo ádání plochy zm n – nejsou vymezeny. STUDIO P |

23


Plochy ob anského vybavení - komer ní za ízení malá a st ední (OM) Hlavní využití: ob anské vybavení sloužící p edevším pro menší komer ní aktivity bez nežádoucích dopad na sousední plochy ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro administrativu, v du, výzkum, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, pozemky ve ejného ob anského vybavení, které nesnižují kvalitu životní prost edí mimo prostor provozovaných služeb a provozování služeb nevyvolá zvýšení obvyklé dopravní zát že, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, ve ejná prostranství a sídelní zele Podmín p ípustné využití: bydlení za podmínky, že se jedná o bydlení majitel , správc i osob zajišujících dohled nad za ízením. Za ízení pro sport a t lovýchovu za podmínky, že se jedná o aktivity zabezpe ující uživatelnost plochy ob anského vybavení - komer ních za ízení malých a st edních Nep ípustné využití: aktivity narušující kvalitu prost edí p ímo anebo druhotn a aktivity, které narušují estetické a kulturní hodnoty místa Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – nep ipustit další zvyšování objemu a výšky stávajících objekt . P i úpravách akceptovat požadavek ohleduplnosti k sousední navazující zástavb plochy zm n – viz podmínky využití plochy kap. A.3.2. Plochy ob anského vybavení – t lovýchovná a sportovní za ízení (OS) Hlavní využití: ob anské vybavení sloužící pro sport a t lovýchovu ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro organizovanou i neorganizovanou t lovýchovu a sport, otev ená i krytá sportovišt , p íslušná doprovodná za ízení a p íslušenství. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky ve ejných prostranství, sídelní zele Nep ípustné využití: aktivity narušující kvalitu prost edí p ímo anebo druhotn a aktivity, které narušují estetické a kulturní hodnoty místa Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – akceptovat sportovišt u školy jako vyhovující a stavebn ukon ené za ízení. Akceptovat za ízení pro sportovn rekrea ní aktivity v dosahu Belfrídského rybníka s možností obnovy chatek maximáln v p vodním rozsahu plochy zm n – nejsou vymezeny Plochy ob anského vybavení – h bitovy (OH) Hlavní využití: plochy sloužící pro situování ve ejných poh ebiš a souvisejících služeb ípustné využití: umis ování hrob , rodinných hrobek, urnových polí ek, rozptylových ploch, h bitovní kaple, místnosti pro správce h bitova, ná adí a další objekty p íslušející k charakteru místa. Plochy zelen , drobné architektury a mobiliá obce, související ve ejná prostranství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury Nep ípustné využití: jakákoliv innost a aktivity narušující hlavní využití plochy, snižující citový a estetický dojem z pietního místa, a již p ímo nebo druhotn Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – zachovat stávající uspo ádání h bitova, zachovat ítko prost edí plochy zm n – nejsou vymezeny. STUDIO P |

24


Plochy ve ejných prostranství – ve ejná prostranství (PV) Hlavní využití: obecní užívání plochy bez ohledu na vlastnictví pozemk mající obvykle významnou prostorovou a komunika ní funkci v urbanizovaném území ípustné využití: nám stí, uli ní prostory, p ší stezky p ípadn cyklistické stezky, chodníky, zpevn né plochy pro kulturní a shromaž ovací ú ely, sídelní zele , vodní prvky, pozemky související dopravní infrastruktury a technické infrastruktury Podmín p ípustné využití: další aktivity a za ízení za podmínky, že p ispívají ke spole enským kontakt m a podporují sociální soudržnost, vodní plochy, erpací místa pro požární techniku za podmínky zajišt ní odb ru požární vody Nep ípustné využití: umis ování staveb pro reklamu, staveb provizorního charakteru, garáží a jiných staveb a inností narušujících spole enské, kulturní a provozní funkce t chto prostor tedy aktivity narušující kvalitu prost edí p ímo anebo druhotn Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – za ízení spojená s podmín p ípustným využitím plochy, lze situovat na plochách ve ejných prostranství v souvislosti s jejich úpravou a využitím parteru s požadavkem celkového zhodnocení ve ejného prostoru. Zajistit podmínky pro další kultivaci nám stí plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap.A.3.2. Plochy smíšené obytné – komer ní (SK) Hlavní využití: víceú elové využití plochy, zahrnující plochy pro komer obslužnou sféru, výrobní nerušící innosti a bydlení ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb pro bydlení, maloobchod a služby p ípaddrobné výrobní innosti bez negativního vlivu na životní prost edí. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky ve ejných prostranství, pozemky sídelní zelen Podmín p ípustné využití: jiné podnikatelských aktivit, za podmínky, že svým provozem, technickým vybavením nesnižují kvalitu prost edí mimo vlastní prostor zmi ovaných aktivit a provoz t chto aktivit a za ízení nevyvolá zvýšení dopravní zát že v území Nep ípustné využití: veškeré stavby, za ízení, innosti a d je, které svými vlivy zat žují prost edí plochy nad p ípustnou míru a již p ímo anebo druhotn nebo snižují kvalitu daného prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – akceptovat strukturu zastav ní, dodržet stávající p dorysnou stopu zástavby do ve ejného prostoru. Nedopustit asanaci kompaktní zástavby uli ní fronty bez náhrady. Výškové zónování nep ekro í stávající p evládající hladinu zastav ní. Stavby z druhé poloviny 20. století za lenit vhodn ji do prost edí nám stí plochy zm n - nejsou vymezeny. Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Hlavní využití: víceú elové využití plochy, v p ípad obce zahrnují p edevším p vodní vesnické usedlosti s hospodá ským zázemím ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb pro bydlení, živnostenské aktivity v objektech odpovídajících velikostí vymezených pozemk a m ítku daSTUDIO P |

25


ného prostoru. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, ve ejných prostranství, pozemky sídelní zelen Podmín p ípustné využití: stavby pro drobnou výrobní innost, zem lskou malovýrobu, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy a nízkými rušivými vlivy na životní prost edí za podmínky, že jde o aktivity nesnižující kvalitu plochy, nemající negativní dopad na pozemek souseda a jsou nenáro né na epravu zboží, tj. nezvyšují dopravní zát ž v území. Rekrea ní aktivity za podmínky využití stávajícího domovního fondu nevhodného k trvalému bydlení i jeho p vodnímu ur ení. innosti a aktivity se d jí v objektech odpovídajících velikosti vymezených pozemk a m ítku daného prostoru Nep ípustné využití: veškeré stavby, za ízení, innosti a d je, které svými vlivy zat žují prost edí plochy nad p ípustnou míru a již p ímo anebo druhotn nebo snižují kvalitu daného prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – akceptovat dochovanou urbanistickou strukturu sídla. Dodržet stávající hladinu zastav ní, podstatn nesnižovat koeficient zelen na plochách plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy dopravní infrastruktury - silni ní (DS) Hlavní využití: umis ování stavby a za ízení k zajišt ní dopravní dostupnosti a sloužící pro obsluhu území nekolejovou pozemní dopravní infrastrukturou ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení silnic a pozemních komunikací, stavby a za ízení pro dopravu v klidu, ostatní dopravní za ízení a stavby etn p íslušejících pozemk , doprovodná a izola ní zele , za ízení technické infrastruktury, terénní úpravy, protipovod ové opat ení, nutné asana ní zásahy Podmín p ípustné využití: umis ování erpacích stanic pohonných hmot, skládky údržbového materiálu, místní komunikace, umis ování cyklotras a chodník pro p ší i zálihromadné dopravy na t lese silni ní komunikace za podmínky, že svým provozováním a technickým uspo ádáním nebude narušeno i znemožn no hlavní využití plochy Nep ípustné využití: stavby, za ízení a innosti, které nesouvisí s hlavním využitím plochy a aktivity narušující hlavní využití Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují Plochy technické infrastruktury - inženýrské sít (TI) Hlavní využití: stavby za ízení a sítí technického vybavení na úseku zásobování vodou (1), išt ní a odvád ní odpadních vod (2), zásobování el. energií (3), provozování elektronických komunikací (4), zásobování zemním plynem (5) a zásobování teplem ípustné využití: pozemky pro umis ování provozních soubor , staveb, za ízení a vedení plnící obslužn zásobovací a spojovací funkce technické povahy a innosti a d je p ímo související s ur ující náplní plochy, pozemky související dopravní infrastruktury, izola ní zele , rozptýlená zele Nep ípustné využití: ostatní innosti a d je, které nesouvisí s hlavním využitím plochy

STUDIO P |

26


Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují. Plochy výroby a skladování – lehký pr mysl (VL) Hlavní využití: stavby a za ízení tovární povahy ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro výrobu, sklady, obchodní innost, zpevn né ploch za p edpokladu, že negativní vlivy z inností nad míru p ípustnou nep ekra ují hranice plochy. Související administrativa, pozemky dopravní a technické infrastruktury, pozemky sídelní zelen Podmín p ípustné využití: jiné aktivity neomezují hlavní využití plochy a nep ekra ující rámec využití plochy, fotovoltaické panely za podmínky jejich umíst ní na st nách i st echách staveb. Závodní stravování, p sobení závodního léka e, p ípadn i bydlení ve služebních i pohotovostních bytech je možné za podmínky, že tyto innosti nebudou rušeny nad p ípustnou míru. erpací stanici pohonných hmot lze umístit za podmínky, ze nedojde k omezení hlavního využití plochy Nep ípustné využití: aktivity, které by omezovaly i jinak narušovaly hlavní využití plochy, výroba se silným negativním dopadem na životní prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – p ípadné aktivity nep ekro í výškové parametry stávající zástavby. Na pozemku plochy zachovat min. 20 % zelen plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy výroby a skladování – drobná a emeslná výroba (VD) Hlavní využití: stavby a za ízení netovární povahy ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení provozoven zakázkové kusové výroby a innosti emeslnické v etn skladování s nízkými nároky na epravu zboží, kdy negativní vliv z inností nad p ípustnou míru nep ekra uje hranice plochy, související administrativa, pozemky dopravní a technické infrastruktury, pozemky sídelní zelen Podmín p ípustné využití: jiné aktivity za podmínky neomezení p ípustného využití plochy a nep ekro ení rámce využití plochy. Fotovoltaické panely za podmínky jejich umíst ní na st nách i st echách staveb Nep ípustné využití: aktivity, které by omezovaly i jinak narušovaly hlavní využití plochy, innosti, které svým charakterem významn zvyšují dopravní zát ž v území, výroba se silným negativním dopadem na životní prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – p ípustné jsou stavební úpravy bez zvyšování výšky budov. Na pozemku plochy zachovat min. 20% zelen plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy výroby a skladování - zem lská výroby (VZ) Hlavní využití: zem lská živo išná a rostlinná výroba a skladování ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení pro zem lství a chovatelství, pozemky dopravní a technické infrastruktury, pozemky sídelní zelen Podmín p ípustné využití: jiné aktivity za podmínky, že neomezují hlavní využití plochy a nep ekra ující rámec využití plochy. P ípadné závodní stravování a STUDIO P |

27


bydlení ve služebních i pohotovostních bytech je možné za podmínky, že tyto innosti nebudou rušeny nad p ípustnou míru. erpací stanice pohonných hmot je možno umístit za p edpokladu, že nebude omezeno hlavní využití plochy. Fotovoltaické panely za podmínky jejich umíst ní na st nách i st echách staveb Nep ípustné využití: aktivity, které by omezovaly i jinak narušovaly hlavní využití, výroba se silným negativním dopadem na životní prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – p ípadné aktivity nep ekro í výškové parametry stávající zástavby. Na pozemku plochy zachovat min. 20 % zelen plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy skladování (VK) Hlavní využití: stavby sklad bez výrobní innosti ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb sklad venkovních skladovacích ploch pro skladování komodit bez negativních vliv na životní prost edí p esahující hranice pozemku p íslušejícího skladového hospodá ství. Pozemky pro administrativu a sociální za ízení. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky sídelní zelen . Nep ípustné využití: aktivity, které by omezovaly i jinak narušovaly hlavní využití plochy, innosti se silným dopadem na životní prost edí Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – nejsou vymezeny plochy zm n – viz. podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy výroby a skladování - se specifickým využitím (VX) Hlavní využití: chov tržních ryb ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb a za ízení zajiš ující chov sladkovodních ryb, za ízení pro úpravu vody a další související aktivity Nep ípustné využití: innosti, které nemají souvislost s udržitelnou produkcí ryb, innosti, které by m ly nežádoucí dopad na kvalitu životního prost edí a ve ejného zdraví Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území – akceptovat stávající prostorové uspo ádání staveb na ploše plochy zm n – nejsou vymezeny. Plochy smíšené výrobní (VS) Hlavní využití: víceú elové využití plochy, výrobní za ízení, sklady a dalších aktivity vzájemn se negativn neovliv ující ípustné využití: pozemky pro umis ování staveb výroby a skladování, výrobních i nevýrobních služeb, maloobchodních a obchodních provoz , staveb administrativy, v dy a výzkumu, pozemky dopravní a technické infrastruktury, ve ejná prostranství, sídelní zele Podmín p ípustné využití: bydlení osob zajiš ujících dohled, správce i majitele za ízení, ev. stravování a p sobení závodního léka e je možné za podmínky, že tyto innosti nebudou rušeny nad p ípustnou míru. Fotovoltaické panely za podmínky jejich umíst ní na st nách i st echách staveb Nep ípustné využití: innosti a d je, které by omezovaly i jinak narušovaly hlavní využití plochy, aktivity se silným negativním dopadem na životní prost edí a snižující kvalitu prost edí navazujícího území Prostorové uspo ádání: STUDIO P |

28


stabilizovaná území – p ípadnými aktivitami nep ekro it výškové parametry stávající zástavby (netýká se komína cihelny). Na pozemku plochy zachovat min. 20 % zelen plochy zm n – nejsou vymezeny. Plochy zelen – zele soukromá a vyhrazená (ZS) Hlavní využití: zele bez možnosti b žného ve ejného p ístupu (obvykle oplocená). Soukromá zele je zastoupena innostmi na zahradách užitkových a sadech. Vyhrazená zele je zelení p i stavbách ob . vybavenosti (školy, sportovišt apod.) a p i stavbách výrobních (vnitroareálová zele ). Vyhrazená zele je v tomto ÚP sou ástí p íslušné plochy s rozdílným zp sobem využití, a proto u vyhrazené zelen není p ípustnost i nep ípustnost blíže specifikována ípustné využití: produk ní zahrady spojené s p stováním zeleniny, kv tin a dalších zahradních plodin, p stování ovocných strom a ke , obytné zahrady Podmín p ípustné využití: zem lská rostlinná výroba samozásobitelského charakteru, dopl ková za ízení, p ípadn stavby za podmínky, že nedojde k vyt sn ní hlavního zp sobu využití a snížení kvality prost edí plochy. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že nedojde k potla ení hlavního zp sobu využití plochy a snížení kvality prost edí plochy Nep ípustné využití: umis ování staveb, za ízení a innosti nemající p ímou souvislost s hlavním využitím plochy a narušující kvalitu prost edí p ímo anebo druhotn Prostorové uspo ádání: stabilizovaná území - stavby sloužící ú el m zahrádka ení o zastavitelné ploše max. 25 m2, skleníky o zastavitelné ploše max. 40 m2, bazény v zastav ném území o zastavitelné ploše max. 40 m2. Všechny tyto stavby do výše max. 5 m plochy zm n – viz podmínky využití ploch kap. A.3.2. Plochy zelen ochranné a izola ní (ZO) Hlavní využití: plochy pro funkci hygienické, estetické i psychologické clony tvo ící významný kompozi ní prvek území ípustné využití: výsadba pln zapojeného stromového patra s ke ovou podsadbou z vhodných místn p íslušných d evin a ke , oplocení Podmín p ípustné využití: realizace opat ení ev. výstavba za ízení za podmínky zlepšení hlavní funkce plochy p edevším na úseku ochrany p ed hlukem. Pozemky dopravy i technické infrastruktury za podmínky, že nedojde k vyt sn ní nebo snížení inku tohoto druhu zelen Nep ípustné využití: innosti a d je nemající souvislost p ímou i nep ímou s hlavním využitím plochy Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují Plochy zelen - p írodního charakteru (ZP) Hlavní využití: ípustné využití:

plochy zelen v sídlech udržované v p írod blízkém stavu innosti zabezpe ující zvýšenou ochranu p írodního prost edí, prvky územního systému ekologické stability, vodní plochy a drobné toky Nep ípustné využití: innosti snižující ekologickou i estetickou hodnotu území STUDIO P |

29


Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují. Plochy vodní a vodohospodá ské – vodní plochy a toky (W1) Hlavní využití: zajišt ní podmínek pro nakládání s vodami ípustné využití: innosti a za ízení související s vodohospodá skými pom ry území, rybá stvím, revitalizací a údržbou koryt vodote í, za ízení pro akumulaci deš ových vod, opat ení zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, doprovodná a krajinná zele Podmín p ípustné využití: za ízení pro chov ryb, vodní dr beže za podmínky nevýznamného negativního dopadu na vodní režim a istotu vod, plochy dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že nedojde k promítnutí nežádoucích ú ink této infrastruktury na vodní plochy a toky Nep ípustné využití: innosti a za ízení, které negativn ovliv ují kvalitu a istotu vod a vodní režim v území nebo takovéto d sledky vyvolávají druhotn Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují Plochy vodní a vodohospodá ské – plochy specifické (W2) Hlavní využití: vymezení nejnáro jšího prvku malé vodní nádrže ípustné využití: pozemky pro umíst ní stavby homogenní nebo nehomogenní hráze ve vhodném p ném profilu a p íslušnými funk ními objekty Podmín p ípustné využití: opevn ní koruny hráze pro pozemní komunikaci, zatravn ní i výsadba kea strom s dlouhou životností na vzdušném svahu hráze Nep ípustné využití: veškeré innosti, aktivity, které mají nežádoucí dopad na bezpe nost hráze, zp sobují zhoršení technického stavu funk ních objekt hráze a zabra ují vizuální i geometrické kontrole vzdušného i návodního svahu hráze Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují Plochy zem lské (NZ1) Hlavní využití: plochy zem lské p dy v kultu e orné p dy ípustné využití: v pravidelném sledu p stování obilnin, okopanin, pícnin, technických a jiných plodin. Opat ení, za ízení i stavby zlepšující vodohospodá skou bilanci v povodí, protipovod ová a protierozní opat ení, aktivity zvyšující ekologickou, hygienickou i estetickou hodnotu území. Stavby a za ízení sloužící pro ochranu životního prost edí. P ípustná je zm na kultury na trvale travní porost. Ú elové komunikace pro obsluhu pozemk a k zajišt ní prostupnosti krajiny Podmín p ípustné využití: nezbytné stavby a za ízení zem lské prvovýroby, které mají p ímou souvislost se zem lským hospoda ením v daném konkrétním míst , pozemky lesních porost za podmínky, že nedojde k narušení ochrany krajinného rázu a zájm ochrany p írody. Oplocování pozemk za podmínky, že je to nevyhnutelné pro chovné i p stební ú ely a nedojde ke st etu se zájmy ochrany p írody a krajiny a organizace ZPF. Plochy dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že p jde o nezbytná za ízení ve ejného zájmu a nedojde k narušení krajinného rázu a životního prost edí. P STUDIO P |

30


ší, nau né stezky, cyklostezky, hipostezky za podmínky, že jejich trasování nenaruší organizaci ZPF a neomezí prioritní ú el plochy Nep ípustné využití: umis ování ostatních nových staveb a za ízení, pop ípad rozši ování stávajících pokud to není uplatn no v tomto územním plánu, snižování ekologické hodnoty území Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání viz. kap. A. 6.2. Plochy zem lské (NZ2) Hlavní využití: plochy zem lské p dy v kultu e trvalý travní porost ípustné využití: zem lské obhospoda ování zem lské p dy, na které se nachází stálá pastva, pop ípad souvislý porost s p evahou travin ur ených ke krmným el m nebo technickému využití. Opat ení, za ízení i stavby zlepšující vodohospodá skou bilanci v povodí, opat ení zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území. Stavby a za ízení sloužící pro ochranu životního prost edí. Ú elové komunikace pro obsluhu pozemk a k zajišt ní prostupnosti krajiny Podmín p ípustné využití: nezbytné stavby a za ízení zem lské prvovýroby, které mají p ímou souvislost se zem lským hospoda ením v daném konkrétním míst , pozemky lesních porost za podmínky, že nedojde k narušení ochrany krajinného rázu a zájm ochrany p írody. Oplocování pozemk za podmínky, že je to nevyhnutelné pro chovné i p stební ú ely a nedojde ke st etu se zájmy ochrany p írody a krajiny a organizace ZPF. Plochy dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že p jde o nezbytná za ízení ve ejného zájmu a nedojde k narušení krajinného rázu a životního prost edí. P ší, nau né stezky, cyklostezky, hipostezky za podmínky, že jejich trasování nenaruší organizaci ZPF a neomezí prioritní ú el plochy. Rozorání za podmínky, že jde o zúrod ovací opat ení spojené s následnou obnovou travního porostu Nep ípustné využití: trvalé zorn ní, umis ování ostatních nových staveb a za ízení, pop ípad rozši ování stávajících pokud to není uplatn no v tomto územním plánu, snižování ekologické hodnoty území Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání viz. kap. A. 6.2. Plochy lesní (NL) Hlavní využití: pozemky ur ené k pln ní produk ní i mimoproduk ní funkce lesa ípustné využití: pozemky s lesním porostem, lesní pr seky a lesní cesty, minimalizace geograficky nep vodních d evin a uplatn ní meliora ních d evin zvyšujících ekologickou stabilitu lesa. Lesní pastviny a polí ka pro zv (pokud nejde o ZPF) i nelesní zelen , protipovod ová a protierozní opat ení, opat ení pro udržení vody v krajin Podmín p ípustné využití: umis ování staveb, za ízení a jiných opat ení pro lesní výrobu, ochranu írody, krajiny a životní prost edí za podmínky, že nebude omezeno využívání lesa a nedojde ke st etu se zájmy ochrany p írody a krajiny. Oplocování pozemk ze podmínky, že je to nevyhnutelné pro chovné a p stební ely a nedojde ke st etu se zájmy lesního hospodá ství, ochrany p írody a krajiny. Pozemky dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že p jde o ve ejný zájem a že se bude jednat o výsledné projednané variantní STUDIO P |

31


ešení. Komunikace pro nemotorovou dopravu vždy za podmínky, že se bude jednat o nezbytné úseky dopl ujících celistvost systému v p edem prov ených trasách Nep ípustné využití: umis ování ostatních nových staveb a za ízení, pop ípad rozši ování stávajících pokud to není uplatn no v tomto územním plánu, snižování ekologické hodnoty území Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání viz. kap. A.6.2. Plochy smíšené nezastav ného území (NS) Hlavní využití: zachování a obnova ekologických a estetických hodnot v území dotvá ejících krajinný ráz ípustné využití: prvky nadregionálních a regionálních ÚSES a vložených lokálních biocenter do regionálních ÚSES, rozptýlené zelen , skalní výchozy, balvanitá seskupení, p irozenou i ízenou sukcesí vzniklé biotopy, vodní plochy a toky, trvale travní porosty, innosti nenarušující p írodní ani estetické hodnoty místa, zásahy mající pozitivní dopad na krajinný ráz. Ú elové komunikace zajiš ující obsluhu území Podmín p ípustné využití: liniové stavby dopravní a technické infrastruktury jen v nezbytných p ípadech budované ve ve ejném zájmu za podmínky slabého zásahu na p ítomné znaky krajinného rázu a ekologickou a estetickou hodnotu plochy. Komunikace pro nemotorovou dopravu za podmínky, že nedojde k narušení ekologických a estetických hodnot plochy Nep ípustné využití: innosti ev. stavby snižující p írodní a estetickou hodnotu území p ímo anebo druhotn , zásahy s negativním dopadem na krajinný ráz v etn zásah stírající p ítomné znaky krajinného rázu, t žbu nerost hygienická zaízení, informa ní centra Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují. Plochy p írodní (NP) Hlavní využití: zajišt ní podmínek ochrany p írody a krajiny p edevším na plochách maloplošných chrán ných území ípustné využití: innosti s prioritou ochrany p írody, p írod blízké i lov kem málo pozm né ekosystémy, vodní plochy, mok ady, spole enstva skal, ekosystémy se soust ed ným výskytem vzácných a existen ohrožených druh bioty, p irozená travní a bylinná spole enstva, lesy s p irozenou nebo p írod blízkou druhovou skladbou a prostorovou a v kovou strukturou, území s mimo ádnou krajiná skou hodnotou Nep ípustné využití: zmenšování vým ry p írodní plochy, na plochách nelze umis ovat stavby, za ízení ani jiná opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst.5 stavebního zákona Prostorové uspo ádání: podmínky prostorového uspo ádání se nestanovují. 6.2. Zajišt ní podmínek ochrany krajinného rázu Nevymezovat plochy se zm nou v území, na kterých by bylo možno umis ovat stavby a za ízení narušující celistvost a obraz prostoru v krajinné scén , respektovat d ležité krajinné horizonty uplat ující se v obraze obce. Respektovat dochované p dorysné a prostorové uspo ádání zastav ní. STUDIO P |

32


Respektovat objekt kostela, nep ipustit stavební i jiné aktivity narušující dominantu v že kostela. Nedopustit asanaci v kompaktním zastav ní bez náhrady. P i dostavb proluk akceptovat dorysnou stopu zastav ní a základní architektonické prvky. Z d vodu maximálního zachování charakteru zapojení osídlení do krajinného rámce zástavbu na stavebním pozemku orientovat tak, aby do volné krajiny sm ovala vždy nezastav ná ást pozemku. Pokud tuto zásadu není možno dodržet, ostrou p echodovou hranici mezi urbanizovaným a neurbanizovaným územím zmírnit ozelen ním. Pokud je nezbytné na pozemcích rodinných dom umístit garáž i jiné stavby a za ízení, které nejsou v rozporu s p ípustným i podmín p ípustným využíváním plochy, budou tyto stavby a za ízení zohledn ny již p i zpracování projektové dokumentace RD, i když jejich realizace m že být pozd jší. Na území obce nep edpokládat umis ování staveb, jejichž vlastnosti (velikost, faktor pohody apod.) výrazn p ekra ují ostatní krajinné prvky, krajinné soubory anebo vlivy na lov ka. Vysoká zele ve ejných prostranství, zahrad a humen, bohat kvetoucí zele p edzahrádek musí nadále pat it k základním znak m venkovského sídla. Preferovat užití tradi ních druh zelen obvyklých v regionu. Zachovat lenitost okraje les s jeho estetickou a ekologickou hodnotou. Zabránit plošnému odlesn ní, které by významn narušilo pozitivní hodnotu krajinného rázu. Vytvá et p edpoklady pro zvyšování biodiverzity luk a pastvin, zajistit ochranu kv tnatých luk. Nep ipustit intenzifikaci zem lské výroby, která by m la za následek další zcelování ploch orné p dy ani innosti, které by sm ovaly ke snížení podílu trvale travních porost na celkové vým e ZPF. Sí ú elových komunikací (polní cesty) v krajin doplnit (stabilizovat) doprovodnou zelení. Respektovat fenomén vodních ploch asto s hodnotným b ehovým porostem. Obnovu i výstavbu nových rybník považovat za d ležitý p ínos nejen z vodohospodá ského, ale i z pohledu ekologického i estetického. Zabránit technickým úpravám vodních tok a dalšímu odvod ování p dy s cílem uvedení tok do p írodních koryt. 6.3 Limity využití území vyplývající z ešení územního plánu Respektovat limity využití území jako podmínku realizovatelnosti zám . Ochrana p írodních hodnot prvky ÚSES - obecn nezastavitelné plochy (v od vodn ných a ojedin lých p ípadech lze p ipustit stavby dopravní a technické infrastruktury (liniové a nerovnob žné s prvkem ÚSES), stavby vodohospodá ské a stavby životního prost edí) ochrana krajinného rázu - dána koncepcí ÚP - blíže viz. kap. A.6.2. ochrana p dního fondu - odnímat ZPF a PUPFL pouze v p ípadech uvedených v ešení tohoto územního plánu. Ochrana podzemních a povrchových vod vodní plochy a toky - do 6 m od b ehové hrany nejsou p ípustné innosti a stavby zamezující volnému p ístupu k vodote i anebo vodní ploše zastavitelná území - ešit p írod blízké odvodn ní zastavitelných ploch a komunikací, ešit zachycování deš ových vod na pozemku nemovitosti. Ochrana kulturních hodnot identita sídla - respektovat základní kulturní hodnoty obce jako je p dorysná osnova sídla v etn zachování stávající hladiny zastav ní, v ž kostela sv. Vav ince - akceptovat jako významnou dominantu širšího významu drobné artefakty - akceptovat stávající výtvarná díla v sídle a volné krajin (pam tní desky, k íže). STUDIO P |

33


Limitní hranice negativních vliv Respektovat stanové limitní hranice negativních vliv : plochy smíšené obytné - komer ní (SK) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy smíšené obytné venkovské (SV) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy výroby a skladování - lehký pr mysl (VL) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy výroby a skladování - drobná a emeslná výroba (VD) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy výroby a skladování - plochy skladování (VK) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy výroby a skladování - plochy zem lské výroby (VZ) - max. po hranici ploch citlivých funkcí (nap . bydlení) plochy výroby a skladování - se specifickým využitím (VX) - po hranici v ÚP vymezené plochy plochy smíšené výrobní (VS) - po hranici v ÚP vymezené plochy plocha nové OV - max. po hranici ploch citlivých funkcí (50m od hranice plochy). 6.4. Podmínky pro využití ploch koridor Koridor dopravní infrastruktury (VD) je vymezen pro homogenizaci stávajícího silni ního tahu sil. II/353, která bude spo ívat ve zlepšení tech. parametr trasy a realizaci nutných souvisejících za ízení. Koridor technické infrastruktury (VT1) je vymezen pro zám r umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400 kV Mírovka - Velká Bíteš - hranice Jihomoravského kraje. Koridor technické infrastruktury (VT2) je vymezen pro zám r umíst ní stavby el. vedení napl ující zájmy P enosové soustavy R. Do doby realizace p íslušných staveb a stavebních úprav je na území koridoru zakázáno provád t takové innosti, kterými by došlo k významnému zhodnocení území, které by realizaci pot ebných úprav znemožnily anebo významn ztížily (i ekonomicky). sobnost koridoru kon í realizací p íslušné stavby, p ípadn i zm nou územního plánu, která navrhne jiné využití území, anebo územním plánem novým, v p ípad el. vedení ZVN pak sobnost koridoru zaniká vydáním územního rozhodnutí stavby. Po realizaci zdvojení vedení ZVN 400kV Mírovka - Velká Bíteš - hranice Jihomoravského kraje, v etn staveb souvisejících, se p ipouští využití zbývajících ploch koridoru dle podmíne navrženého ú elu využití VZ. Koridor pro zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka - Velká Bíteš - hranice Jihomoravského kraje je v celé ší i vymezen pouze do doby realizace zdvojení vedení. 7. Vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit 7.1. Ve ejn prosp šné stavby (VPS) dopravní a technické infrastruktury etn ploch nezbytných k zajišt ní jejich výstavby a ádného užívání pro daný ú el. Dopravní infrastruktura VD – koridor pro homogenizaci tahu sil. II/353 ve zp esn né ší i (VPS vyplývají ze ZÚR Kraje Vyso ina, kde je VPS evidován pod ozna ením DK 19) Technická infrastruktura VT1 – koridor pro umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400 kV ve zp esn né ší i 235 m (VPS vyplývají ze ZÚR Kraje Vyso ina, kde je VPS evidován pod ozna ením E 02) VT2 - koridor pro umíst ní stavby el. vedení P enosové soustavy R v ší i 65 m. 7.2. Ve ejn prosp šná opat ení (VPO) Územní systém ekologické stability VU1 – plocha nadregionálního biokoridoru ÚSES NRBK 124 (VPO vyplývají ze ZÚR Kraje Vyso ina, kde je VPO evidován pod ozna ením U 017) STUDIO P |

34


VU2 – plocha regionálního biocentra ÚSES RBC 704 V bukách (VPO vyplývají ze ZÚR Kraje Vyso ina, kde je VPO evidován pod ozna ením U 127) VU3 – plocha regionálního biocentra ÚSES RBC 703 Na horách (VPO vyplývají ze ZÚR Kraje Vyso ina, kde je VPO evidován pod ozna ením U 126). 7.3. Stavby a opat ení k zajiš ování ochrany a bezpe nosti státu Nejsou tímto územním plánem vymezeny. 7.4. Plochy pro asanaci VA – plocha asanace dosavadní istírny odpadních vod v etn zrušení vyhlášené stavební uzáv ry 8. Vymezení ve ejn prosp šných staveb a ve ejných prostranství, pro které lze uplatnit edkupní právo s uvedením v í prosp ch je p edkupní právo z izováno Nejsou územním plánem vymezovány. 9. Stanovení kompenza ních opat ení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Orgán ochrany p írody neuplatnil požadavky na kompenza ní opat ení. 10. Vymezení ploch a koridor územních rezerv a stanovení podmínek možného budoucího využití v . podmínek pro jeho prov ení Koncepce územního plánu nevyžaduje vymezovat územní rezervy. 11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no dohodou o parcelaci Koncepce územního plánu nevyžaduje vymezovat tyto plochy. 12. Vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její po ízení a p im ené lh ty pro vložení dat o této územní studie do evidence územn plánovací innosti 12.1. Vý et ploch a podmínky využití Územní studie jako podmínka pro rozhodování v území bude vyhotovena pro zastavitelné plochy Z10, Z17, Z18, Z26, Z32, Z40 a Z48. Územní studii pro zastavitelné plochy ešit na ú elov zpracované technické map dot eného území. Základní podmínky využití plochy jsou dány v kapitole A.3.2. a A.6.2. 12.2. Stanovení lh t Územní studie bude vyhotovena do 4 let od vydání územního plánu. 13. Vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no vydáním regula ního plánu regula ního plánu v rozsahu dle p ílohy . 9, stanovení, zda se bude zda se bude jednat o regula ní plán z podn tu nebo na žádost Nejsou územním plánem vymezovány. 14. Stanovení po adí zm n v území (etapizace) Stanovení po adí zm n v území nebylo zadáním územního plánu vyžadováno. Pot eba etapizace také nevyplynula z ešení územního plánu. 15.Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m že vypracovávat architektonickou ást projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Nejsou územním plánem vymezovány. 16. Údaje o po tu list ÚP a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti Text. ást v etn titulního listu, záznamu o ú innosti a obsahu text. ásti sestává z 19 list .

STUDIO P |

35


Výkresová ást sestává: Výkres íslo 1 2 3

název Základní len ní území Hlavní výkres Ve ejn prosp šné stavby a opat ení, asanace

po et list

poznámka

1 1 1

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

STUDIO P |

36


C. Textová ást od vodn ní: 1. Postup p i po izování územního plánu Zastupitelstvo m styse Bohdalov dne 12.04.2012 usnesením . 18 rozhodlo o po ízení územního plánu Bohdalov za použití ustanovení § 44 písm. a) stavebního zákona. Pro spolupráci s po izovatelem územního plánu byl ur en pan Ing. Arnošt Juda, starosta m styse Bohdalov. Zastupitelstvo m styse schválilo zadání územního plánu dne 19. zá í 2013. Vypracováním návrhu ÚP Bohdalov byla pov ena firma Ing. Marie Psotová, Studio P, Nádražní 52, Ž ár nad Sázavou. Návrh územního plánu Bohdalov je zpracován v souladu s metodikou digitálního zpracování územních plán pro Kraj Vyso ina (MINIS). Návrh územního plánu Bohdalov byl vystaven k nahlédnutí od 20.10.2014 do 08.12.2014 na stském ú adu Ž ár nad Sázavou a stránkách m sta. Projednávaný návrh byl zpracován na základ zadání ÚP Bohdalov, ve kterém nebylo požadováno vyhotovení variantních ešení. Zadání ÚP Bohdalov neobsahuje požadavek na zpracování vyhodnocení vliv ÚP na udržitelný rozvoj území. ešení vyplývající z návrhu zadání územního plánu Bohdalov nebude mít významný vliv na íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta í oblasti (Natura 2000 – „Baba“ – CZ0610175). Spole né jednání se konalo dne 6.11.2014 na M stském ú ad Ž ár nad Sázavou. Místo a doba spole ného jednání byla dot eným orgán m, Krajskému ú adu Kraje Vyso ina a sousedním obcím v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona oznámena jednotliv , nejmén 15 dn ede dnem spole ného jednání. Návrh územního plánu Bohdalov projednaný s dot enými orgány, Krajským ú adem Kraje Vyso ina a sousedními obcemi po izovatel p edložil k posouzení krajskému ú adu. Veškerá stanoviska a p ipomínky uplatn né k návrhu územního plánu byly v souladu s § 50 odst. 7 stavebního zákona zaslány Krajskému ú adu Kraje Vyso ina, který ve svém stanovisku KUJI82549/2014, OUP 366/2011 Mal-5 ze dne 16.01.2015 konstatoval, že nemá p ipomínky k návrhu územního plánu jak z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje R 2008 tak z hlediska souladu s územn plánovací dokumentací kraje – Zásadami územního rozvoje Kraje Vyso ina. V návrhu územního plánu Bohdalov je zajišt na koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy. Ve ejné projednávání návrhu ÚP Bohdalov oznámil M stský ú ad Ž ár nad Sázavou, zastoupený odborem rozvoje a územního plánování, ve ejnou vyhláškou dne ............…..2015, návrh ÚP Bohdalov je vystaven k ve ejnému nahlédnutí v budov M stského ú adu Ž ár nad Sázavou na odboru rozvoje a územního plánování a v budov Ú adu m styse Bohdalov, dále je vystavena textová i grafická ást územního plánu na stránkách m styse a na stránkách m sta http://www.zdarns.cz/obce/default.asp 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis , s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , p ípadn s výsledkem ešení rozpor 2.1. Soulad s Politikou územního rozvoje R Politika územního rozvoje R 2008 (PÚR R) byla schválena usnesením vlády eské Republiky . 929 ze dne 20.07.2009. Usnesením Vlády R . 276/2015 ze dne 15.04.2015 byla schválena aktualizace . 1 Politiky územního rozvoje eské Republiky Území obce se nachází mimo území rozvojových oblastí a rozvojových os i specifických oblastí. Území obce se nachází mimo plochy a koridory dopravní i technické infrastruktury a souvisejících rozvojových zám . STUDIO P |

37


ínos Územního plánu Bohdalov k napln ní republikových priorit územního plánování k zajišt ní udržitelného rozvoje území vztahující se k území m styse Bohdalov (ozna ení priorit odpovídá zna ení v PÚR R). priorita 14 – koncepce územního plánu sm uje k ochran krajinného rázu daného diferenciací území s cílem ochrany p ed innostmi a aktivitami snižující estetické a írodní hodnoty krajiny. Posilována je mimoproduk ní funkce krajiny. Zp sob využívání území zachovává identitu obce, akceptovány jsou kulturní hodnoty místa priorita 14a – územní plán vytvá í p edpoklady pro rozvoj primárního sektoru na území obce. P i extenzivním rozvoji sídel je vyžadováno efektivní využití zastav ného území. Dále je ct na obecná zásada, že p i prokázané pot eb nových ploch je tyto plochy z obecného hlediska situovat ve vazb na zastav né území s minimálním narušením organizace ZPF. Protože sídlo Bohdalov(kde se odehrává v tšina zm n v území) je vesm s obklopeno ZPF I. a II. t ídy ochrany dochází zde nutn ke st etu. Tento problém lze zaznamenat i u zám nej tší spole nosti, která hospoda í na ZPF ba území obce Bohdalov. Nastálé st ety byly ešeny s orgánem ochrany ZPF a bylo dosaženo dohody. priorita 16 – územní plán se zabývá komplexním ešením území obce a p ipravuje podmínky pro rozvoj území ve smyslu udržitelného rozvoje bez nad azování jednotlivých zájm v území priorita 19 – územní plán pro napln ní požadavk zadání ÚP maximáln využívá ploch zastav ného území, aniž by došlo k významnému dopadu na identitu sídla a zachování ve ejné zelen . V místní ásti Chroustov jsou vymezeny dv menší plochy pro regeneraci - brownfields. V místní ásti Bohdalov je vymezena 1 plocha p estavby. priorita 20 – na území obce neumis uje územní plán žádné stavby, za ízení, které by ly negativní dopad na stávající hodnoty krajinného rázu. Respektovány jsou režimy írodního parku Bohdalovsko, evropsky významné lokality Baba i dalších maloplošných chrán ných území. Respektovány jsou významné krajinné prvky, posilován je význam územního systému ekologické stability s dopln ním interak ních prvk priorita 20a – územní plán vytvá í územní podmínky pro zajišt ní migra ní propustnosti krajiny pro voln žijící živo ichy a pro lov ka. Dopravní infrastruktura je územn stabilizována, nejsou navrhovány nové bariery omezující prostupnost v území. V souladu s požadavkem ZÚR KrV je vymezen koridor pro zdvojení vedení ZVN 400 kV avšak ve zp esn né ší i. Zp esn ní provedené ÚP nesnižuje oproti ZÚR KrV dopad na migra ní prost edí krajiny. Správní území Bohdalov sestává ze dvou sídel od sebe odd lených plochami p dního fondu. ÚP nemá ambice tyto dv sídla stavebn spojit - vytvá et srostlici sídel. priorita 22 - prostupnost krajiny je zachována, rozvoj pohybové turistiky je umožn n na pozemních komunikacích krom sil. II/353. P edevším sí ú elových komunikací lze rozší it v KPÚ priorita 23 - m stys Bohdalov je velmi dob e dopravn dostupný po silnici II/353. Nebyly zjišt ny d vody, které by dostupnost m styse ešením ÚP znesnad ovaly. Silnice II/353 je zahrnuta do silnic Páte ní silni ní sít Kraje Vyso ina, avšak nepat í do transevropské silni ní sít . Zastavitelné plochy citlivých funkcí jsou situovány v dostate ném odstupu od této komunikace priorita 25 – v územním plánu je zd razn na pot eba uvád ní maximálního množství deš ové vody do vsaku nebo je jiným ú inným zp sobem zadržel na pozemku. Hydrologické pom ry území nevyžadují na území vymezovat ve ejn prosp šné stavby ani ve ejn prosp šná opat ení ur ená k ízeným rozliv m povodní. LAPV není na území styse vymezena priorita 28 - koncepce ÚP nastavuje podmínky pro vyvážený vztah podmínek pro udržitelný rozvoj. Koncepce ÚP je ú elná, je zajišt n soulad mezi urbanistikou m styse a ve ejnou infrastrukturou m styse STUDIO P |

38


priorita 30 - koncepce ÚP vytvá í p edpoklady pro kvalitní zásobení m styse pitnou vodou a ú inným zp sobem odvád ní a likvidace odpadních vod priorita 31 – územní podmínky nedovolují rozvoj za ízení pro výrobu el. energie na k tomu speciáln ur ených zastavitelných plochách. Za ízení pro využití obnovitelných zdroj je možno za podmínek daných ÚP umis ovat v urbanizované ásti m styse. Jedná se o malé území, které je nezbytné z hlediska udržitelného rozvoje hodnotit v širším územním záb ru a souvislostech. 2.2. Soulad s územn plánovací dokumentací vydanou krajem Regula ní plán pro plochy a koridory nadmístního významu nebyl na území Kraje Vyso ina po ízen. Zásady územního rozvoje Kraje Vyso ina (ZÚR KrV) byly vydány 16.09.2008 a nabyly innosti 22.11.2008. Aktualizace ZÚR KrV . 1 byla vydána 08.10.2012 a nabyla ú innosti 23.10.2012. Území obce se nachází mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy i specifické oblasti. Územní plán respektuje koridor pro umíst ní stavby zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka V. Bíteš - hranice Jihomoravského kraje ve zp esn né ší i. V grafické ásti ZÚR KrV je koridor pro zdvojení el. vedení ZVN 400 kV zanesen s hranicemi vyosenými oproti ose stávajícího el. vedení ZVN 400 kV. Pro pot eby uvoln ní ástí území umož ující alespo minimální územní rozvoj zem lského areálu lze v ÚP Bohdalov v souladu s dohodou s EPS a.s. odborem Územní problematiky a odborem Rozvoje vymezit koridor ší e 300 m vztažený k ose stávajícího el. vedení ZVN 400 kV. ešením ÚP možno v od vodn ných ípadech koridor vymezený ZÚR zp es ovat jen v jeho hranicích. Aby byla zcela napln na dohoda s EPS a.s. (10. ervna 2014), ÚP Bohdalov soub žn s jižním ohrani ením (ve sm ru k sídlu Chroustov) vymezuje koridor technické infrastruktury ší e 65 m pro stavbu el. vedení P enosové soustavy R. Celková ší e obou koridor „rezervující“ plochu pro realizaci zám ru EPS a.s. tak bude požadovaných 300 m. Tato opat ení byla podniknuta proto, že koridor pro umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400kV vymezený v ZÚR KrV zasahuje až do stávajících výrobních a skladovacích staveb spole nosti Agras Bohdalov a.s., která se zabývá klasickou zem lskou inností. Další rozvoj spole nosti již nelze uspokojit ve stávajícím areálu. Jediný sm r územního rozvoje je ke stávajícímu el. vedení ZVN 400 kV, protože z jedné strany je zem lský areál omezen rozsáhlou vodní plochou, z prot jší strany silnicemi a strany severovýchodní pak obytnou zónou m styse. Územní plán respektuje koridor silnice II/353 ve zp esn né ší i ochranného pásma mimo urbanizované území. Zp esn ní bylo provedeno z d vodu nedávné realizace obchvatu m styse (2009) zajiš ující plynulost dopravního proudu v pln vyhovujících normových parametrech. Územní plán vymezuje nadmístní prvky ÚSES (NRBK 124 v úseku propojující NRBC Špi ák a NRBC Ras ve , RBC 703 Na horách a RBC 704 V bukách) v parametrech zabezpe ujících funk nost ÚSES. Na území obce ZÚR vymezují t i typy krajin, jejichž využívání v ÚP je v souladu se zásadami pro innost v území a rozhodování o zm nách v území: krajina rybni ní - zaujímá centrální rybni ní ást k.ú. Bohdalov. V mí e maximální je zachováno využívání lesních a zem lských pozemk . P dní fond je v rozsahu nutném dot en r stem zastav ného území i umis ováním dalších vodních ploch. Na kvalit vod se pozitivn bude podílet uvedení nové istírny odpadních vod do provozu i zachování a dopln ní nárazníkových zón majících nezastupitelný význam v ochran vod p ed zne išt ním z hospodá sky využívaných pozemk . Koncepce ÚP akceptuje urbanistiku sídla, nová zástavba navazuje na zastav né území, nejsou vytvá eny žádné nové samoty i struktury osídlení. Pozitivní kulturní hodnoty území jsou ešením ÚP vyzdviženy, ty, které sobí nep esv iv , jsou ešením ÚP potla eny. Formy pobytové rekreace jsou územn stabilizovány, pro pohybové formy bude využito dopravní infrastruktury v . polních a STUDIO P |

39


lesních cest - krom sil. II/353. Reten ní funkce krajiny bude zvýšena obnovou i výstavbou malých vodních nádrží i dalším zvýšením podílu p írodních prvk v krajin krajina lesozem lská harmonická - tento typ krajiny zasahuje na malou ást k.ú. Bohdalov z k.ú. Rudolec. Jedná se o územn stabilizované území bez pot eby a bez požadavk na zm ny v území krajina lesozem lská ostatní - zaujímá zbývající ásti území m styse v etn k.ú. Chroustov u Bohdalova. Severní a východní ást k.ú. Bohdalov se využívá pro lesní a zem lskou výrobu. Navrhuje se zde stabilizovat sí polních cest zelení, která krom ekologického významu zajistí i pozitivní zm nu m ítka krajiny. Extenzivní rozvoj zástavby Chroustova využívá p edevším proluk, které z hlediska zem lského využití nejsou rovnocenné s pozemky volné krajiny. Ve volné zem lské krajin je ešena stabilizace polních cest zelení. Zachován z stává charakter sídla. V obrazu sídla se p edevším p ízniv projeví plocha p estavby na východním okraji sídla a ochranná zele p i ploše na zpracování d eva severozápadn od sídla. Území m styse Bohdalov se nachází v oblasti krajinného rázu CZ0610-OB007 Ž árskoBohdalovsko. Územní plán považuje reliéf území za zásadní nem nitelnou hodnotu území styse. ÚP nastavuje opat ení zachovávající respektive kultivující strukturu kulturní krajiny, na které jsou z ejmé zásahy z období kolektivizace zem lství. Další scelování polí se neuvažuje. Relikty tra ové plužiny jsou dochovány v místní trati zvané Hradišt v k.ú. Bohdalov, p i pozorném vnímání lze vysledovat záhumenicovou plužinu navazující na severozápadní okraj sídla. Ekologicky i esteticky významné okraje les jsou zachovány, nedochází k tzv. „zahlazování“ okraj lesa. Na území nacházející se vodní plochy i toky jsou bezezbytku respektovány. U vodních tok , které byly v minulosti nap ímeny, bude postupn dosaženo jejich p irozen jšího toku. Nov navržené vodní plochy dopl ují charakter krajiny a zvyšují reten ní funkci krajiny. Jednozna nou kulturní dominantou širokého území je v ž kostela sv. Vav ince, která „vyr stá“ nad hladinu ervených st ech bývalých selských usedlostí na b ehu Záhumenního rybníka. Tato neopakovatelnost je ÚP respektována - není dovolena nová výstavba až ke b ehu rybníka, zástavba na zástavba na zastavitelné ploše na okraji exponované polohy m že být do 1 NP. Zd razn na je pro zachování identity sídel ležitost zachování p dorysné stopy p vodního zastav ní jader sídel v etn základních prostorových parametr . Sídelní struktura není ÚP m na. M stys sestává z jádrového sídla Bohdalov a sídla p len ného - Chroustova. Každé sídlo má své katastrální území. Na území styse nejsou navrhovány žádné plochy se zm nou v území, které by umož ovaly stavby narušující siluetu sídel, byly v kontrastu s pozitivní dominantou území i m ly nežádoucí dopad na ochranu krajinných horizont anebo se nepat uplat ovaly ve vyvýšených prostorech Arnoleckých hor i na vymezených území p írodního parku Bohdalovsko anebo CHKO Ž árské vrchy. Minimalizace rizika snížení estetické a p írodní hodnoty krajinného rázu pot ebnou realizací el. vedení ZVN 400 kV je dána jeho soub hem se stávajícím el. vedení ZVN 400 kV. ínos územního plánu k napln ní priorit územního plánování Kraje Vyso ina vztahující se k území m styse Bohdalov pro zajišt ní udržitelného rozvoje území (ozna ení priorit odpovídá zna ení ZÚR Kraje Vyso ina): priorita 01 - koncepce ÚP vytvá í podmínky pro vyvážený rozvoj m styse, který lze vyjád it sociálním rozm rem udržitelného rozvoje, udržitelnými formami hospodá ství a podmínkami pro zlepšování kvality životního prost edí. Využívání území obou katastrálních území je p im ené. Významn v tší územní rozvoj se odehrává v jádrovém sídle Bohdalov, protože je zohledn na jeho p íznivá poloha p i hlavní komunika ní ose Ž ár n./S. - Jihlava i dosud vložené investice do ve ejné infrastruktury, která zvyšuje únosnou kapacitu území. Ekologicky stabilní lesní, lu ní a vodní spole enstva jsou územn stabilizovány, vytvo eny jsou p edpoklady pro další zvyšování diverzity krajiny spojené s polyfunk ním využíváním STUDIO P |

40


krajiny. Akceptována je skute nost, že cca 80 % rozlohy území se nachází v p írodním parku Bohdalovsko priorita 05 - silnice II/353 tvo ící hlavní silni ní propojení ostatního centra osídlení Ž ár n./S. s krajským m stem Jihlavou je veden v nové územn stabilizované trase, která spl uje pat né normové parametry pro tuto silnici Páte ní silni ní sít Kraje Vyso ina. ÚP v plném rozsahu tuto silnici respektuje, nenavyšuje po et sjezd , nebrání plynulosti dopravy. Koridor pro homogenizaci silnice je zp esn n na ší i ochranného pásma. Odchylné vymezené koridoru pro homogenizaci sil. tahu II/353 od ZÚR Kraje Vyso ina 1. aktualizace je zp sobeno použitím starších podklad v ZÚR KrV. Tato odchylka nenarušuje koncepci územního plánu ani koncepci ZÚR KrV priorita 06 – územní plán vytvá í vhodné podmínky pro ochranu hodnot území, které mají právní ochranu i hodnoty území, které jsou specifické pro území m styse, vytvá í jeho identitu a neopakovatelnost. Práv tyto hodnoty, které nepožívají právní ochranu, budou chrán ny územn plánovací dokumentací. Koncepce územního plánu podporuje zvýšení biologické rozmanitosti krajiny a krajinné diverzity. ešením ÚP nedochází k dalším fragmentaci krajiny. Rozsah dot ení ZPF vychází z prahových možností území (ekologických, sociálních a ekonomických). Respektovány jsou ochranné podmínky uplatn né pro území ze Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vyso ina - oblast CZ0610OB007 Ž ársko - Bohdalovsko. ešena je obnova trvale travních porost v nivních polohách, napln ny jsou požadavky týkající se zvyšování reten ních schopností krajiny priorita 07 - prostorové uspo ádání území obce vytvá í podmínky pro r zné formy bydlení, vybavení obce ve ejnou infrastrukturou, akceptuje stávající úm rnou prostupnost a obytnost krajiny. Využívání zastav ného území je efektivní s požadavkem zachování urbánní struktury sídel a jejich identity. Rozvoj ploch výrobních a sklad dává p edpoklady pro zlepšení pom ru mezi pracovištní a ubytovací kapacitou m styse. N které pracovní íležitosti mohou vznikat i na plochách smíšených obytných - venkovských. P es tyto možnosti bude nadále ást ekonomicky aktivních obyvatel vyjížd t z m styse za prací. Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu, turistiky je velikost území m styse nedostate ná, nezbytností je ešit problémy na úrovni v tších celk (alespo mikroregion ). Pom rn širokou škálu specifických zp sobu rekrea ních a oddychových aktivit m že zajistit za ízení hromadné rekreace v dosahu levého b ehu rybníka Belfríd (Bohdalovský rybník). Rozvoj silni ní sít nevykazuje zásadních závad a lze ho považovat za uzav ený. Rozvoj místních komunikací a technické infrastruktury bude podmi ovat p edevším bytovou výstavbu a výstavbu na plochách výroby a skladování. Likvidace odpadních vod bude v nov umíst né OV, systém zásobení sídel pitnou vodou je dosta ující i pro výhled. Fotovoltaická elektrárna je stavbou do asnou. S obdobnými výrobnami el. energie ani s v trnými elektrárnami ÚP dále neuvažuje. Alternativní zdroje energie je možno užít v zastav ném území na stavbách s hlavním odb rem pro vlastníka za ízení. 2.3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Cíle územního plánu Koncepce územního plánu navrhuje opat ení sm ující k optimálnímu využívání území, které umož uje dlouhodobý vyvážený a harmonický rozvoj m styse. Stanovená opat ení územního plánu dávají jasná pravidla pro využívání území v souladu s principem udržitelného rozvoje území. Územní plán se zabývá komplexním ešením celého správního území m styse Bohdalov, tj. k.ú. Bohdalov a k.ú. Chroustov u Bohdalova. Pro území obce jsou stanoveny požadavky na elné využívání území a podmínky prostorového uspo ádání území. Zm ny v území sm ují p edevším do ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu a ploch výroby a skladování Požadované ve ejné a soukromé zájmy jsou v cn i asov koordinovány a provázány. STUDIO P |

41


Ve ve ejném zájmu ÚP Bohdalov chrání a rozvíjí p írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, respektuje hodnoty urbanistické a kulturní, upozor uje na požadavky týkající se archeologických nález p i zemních pracích. V nezastav ném území je posilována biodiverzita a ekologická stabilita zejména na plochách zem lsky intenzivn obhospoda ovaných. Jako vzájemn propojený soubor p irozených i p írod blízkých ekosystém udržujících írodní rovnováhu je vymezen územní systém ekologické stability. V zastav ném území je kladen d raz na využívání stávajícího domovního fondu a využití disponibilních ploch, avšak za podmínky zachování venkovského charakteru obce a dominanty v že kostela. Využívání území spl uje podmínky, které jsou na velkou ást území m styse dány režimy p írodního parku Bohdalovsko. Napln ny jsou podmínky ochrany krajinného rázu uplatn né ve Strategii ochrany krajinného rázu Kraje Vyso ina. Územní plán respektuje kulturní památky zapsané do ÚSKP R: íslo rejst íku 17835/7-4077 19594/7-3947 26402/7-3939 31779/7-3948

památka

k.ú.

krucifix kostel sv. Vav ince socha sv. Jana Nepomuckého fara

Chroustov u B. Bohdalov Bohdalov Bohdalov

lokalizace p i cest do Bohdalova náves

Územní plán respektuje pietní místo CZ-6115-09838 památník padlým 1918-1920 v Bohdalov a pietní místo CZE-6115-39877 v Chroustov . Územní plán apeluje na d ležitost § 22 a § 23 zák. . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i ve zn ní pozd jších p edpis (archeologické výzkumy a nálezy), týkající se povinnosti stavebník (investor staveb) p i zásazích do stávajícího terénu. Územním plánem nejsou p ipušt ny innosti narušující kulturní hodnoty území, akceptovány jsou pro obec a okolí významné stavby, významné prvky drobné architektury (sakrálního významu). Stabilizována je urbanistická podstata sídel. Akceptována jsou místa dalekých výhled , návrhem izola ní zelen je potla eno nežádoucí p sobení m ítkem cizích staveb v území. V územním plánu jsou vytvo eny podmínky pro zlepšení technické infrastruktury na úseku išt ní splaškových vod. Na území obce není uvažováno s t žbou surovin a nerost . Za ízení ob anského vybavení je na území obce v zásad územn stabilizované s možností kvalitativního rozvoje. Nastaveny jsou podmínky pro zvýšení kvality ve ejných prostranství s možností upev ování a vzniku sociálních kontakt . Problematika umis ování technické infrastruktury na nezastavitelných pozemcích se styse Bohdalov nedotýká, protože území obce je a dále bude pokryto územním plánem. Úkoly územního plánu Územní plán eší složitost vazeb mezi zjišt nými hodnotami území, které jsou nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj území. Hledá zp sob, jak udržet funk nost civiliza ních hodnot (zde p edevším ve ejné infrastruktury) p i zachování propor nosti mezi urbanizovaným a neurbanizovaným územím a hodnotami p írodními a kulturn historickými. Základní idejí územního plánu je zajistit podmínky pro zdravý rozvoj m styse. Urbanistická koncepce pak stanovuje podmínky zp sobu využívání ploch zastav ného i nezastav ného území a podmínky prostorového uspo ádání. Stanovuje základní srozumitelný rámec regulace území, která sm uje k tvorb a ochran prost edí, tedy k samé podstat urbanismu. Z analýzy využití území m styse se zahrnutím zajišt ní pot eb, které se mají na území styse uskute nit, vyvstala pot eba zm n v území s požadavky: STUDIO P |

42


na vyhledání vhodných ploch pro bydlení (zvyšování kvality bydlení, podmínka pro mírný nár st po tu obyvatel v m stysi) na vyhledání vhodných ploch pro výrobu a skladování (zajišt ní p ízniv jšího podílu mezi pracovištní a ubytovací kapacitou m styse) posílení mimoproduk ní funk ní funkce krajiny (obnova kulturní krajiny) vymezení plochy pro novou OV (zlepšení kvality života, ve ejného zdraví a írodního prost edí). Urbanistická koncepce akceptuje prostorové uspo ádání jednotlivých sídel. Zd razn na je osobitost sídla reagující na vliv terénu, na kterém stojí. Nástroji územního plánu je umožn na rehabilitace p vodního prostorového konceptu jádra sídla. Uspo ádání a ešení staveb nep ísluší ešit územnímu plánu. Urbanistické, architektonické požadavky i požadavky na prostorové uspo ádání jsou v rozsahu p íslušném úrovni územního plánu obsaženy v grafické i textové ásti ÚP. Zm ny v území se projevují p edevším na úseku ploch zastavitelných a ploch zm n v krajin . Zm nám v území p edcházela analýza území, aby byl zajišt n dostatek údaj umož ujících ochranu území p ed neuváženými zásahy i vpádem inností, které by nevratn zm nily charakter obce a m ly nep ijatelný dopad na pozitivní hodnoty území. Uspo ádání staveb nep ísluší ešit územnímu plánu. Území m styse není územím se složitou problematikou, kde po adí provád ní zm n by bylo nutno dokumentovat etapizací výstavby. Na území m styse není vymezeno záplavové území. P ípustné nejsou úpravy pozemk , které by m ly za d sledek zrychlení odtoku vody. Na území m styse není žádná skládka odpad v aktivním stavu, nebyla zjišt na problematika zne iš ování podzemních vod nebezpe nými látkami. Na území m styse se nenachází a územní plán zde nenavrhuje žádné stavby ani za ízení, které by mohly zp sobit ekologickou i p írodní katastrofu. Územní plán nabízí víceú elovost ve využívání ploch výroby a skladování i ploch smíšených obytných venkovských. Obecn platí, že ím jsou výrobní innosti r znorod jší, tím lépe odolávají náhlým hospodá ským zm nám. Adaptabilitu a flexibilnost hospodá ského potenciálu je však nezbytné posuzovat z pohledu ekonomiky alespo regionu. Stanovení prahových hranic r stu se projevilo i v ešení jednotlivých infrastruktur m styse, ploch ve ejných prostranství, ploch technické vybavenosti aj. Územní plán rozvíjí možnosti polyfunk ního využívání území m styse, tj. i urbanizovaného území s požadavkem na dobrou kvalitu bydlení. stys je dob e vybaven ve ejnou infrastrukturou. ešením územního plánu jsou nastaveny podmínky tak, aby po et uživatel infrastruktury neklesl pod únosnou mez (práh efektivity). Jedním z t chto opat ení je zajišt ní kvalitní územní p ípravy na úseku bydlení. Podrobn jsou zpracovány podmínky pro zajišt ní civilní ochrany. Mnoho podmínek stanovených ve zvláštních p edpisech však nástroji územního plánu nelze ešit. Sou asné podmínky využívání území nevyžadují, aby územní plán ešil asanace v sídle. V rámci ploch p estaveb (sídlo Chroustov) k díl ím asanacím zajisté dojde. Z projednaného zadání ÚP Bohdalov je z ejmé, že nebyly uplatn ny požadavky ani na vyhodnocení vlivu územního plánu na evropsky významné lokality ani vlivu na životní prost edí. Vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj tedy nebylo v plném rozsahu vyhotovováno. Ochranu životního prost edí i ve ejného zdraví lze zajistit standardními postupy dle platných sou asných p edpis . Koncepce územního plánu má p ímý dopad na zem lský p dní fond, protože mnohé ze zám uvedených v zadání ÚP nelze uskute nit v zastav ném území. Podrobn jší od vodn ní dot ení ZPF je provedeno v kapitole C.10.1. Územní plán Bohdalov je vyhotoven v souladu s platnou legislativou, v souladu s obecn dostupnými metodikami. Územní plán Bohdalov akceptuje požadavky metodiky MINIS STUDIO P |

43


Minimálního standardu pro digitální zpracování územních plán v GIS, která je platná pro území Kraje Vyso ina. 2.4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis Stavební zákon a provád cí vyhlášky P i po izování a zpracování územního plánu bylo postupováno dle zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) v platném zn ní a jeho provád cích vyhlášek. Územní plán je vyhotoven v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, v souladu zejména s vyhláškou . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti, a její p ílohou . 7 i v souladu s vyhláškou . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Plochy s jiným zp sobem využití, plochy s podrobn jším len ním ÚP pracuje i s jinými plochami využití než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. a dále využívá možnosti podrobn jšího len ní ploch s rozdílným zp sobem využívání (viz. § 3 odst. 4 téže vyhlášky). plochy s jiným zp sobem využití Územní plán vymezuje také plochy zelen , které vycházejí z metodiky MINIS zpracované pro Kraj Vyso ina. Dopln ní tohoto druhu plochy bylo nezbytné, mimo jiné pro vymezení systému sídelní zelen podle p ílohy . 7, ást I., odst. 1, písm. c, vyhlášky . 500/2006 Sb. plochy s podrobn jším len ním Z ploch urbanizovaného území jde p edevším o up esn ní zp sobu využívání ploch zaru ujícího uchování kulturních, p írodních i sociálních hodnot území. U ploch neurbanizovaného území jde o vyjád ení zvláštností ve využívání r zných druh pozemk (nap . zem lské p dy s odlišnými vlastnostmi – jako je ekologická stabilita, erodovatelnost, estetické p sobení apod.). 2.5. Soulad s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , p ípadn s výsledkem ešení rozpor Návrh územního plánu Bohdalov je zpracován v souladu s požadavky vyplývajícími ze zvláštních právních p edpis . Návrh ÚP byl upraven na základ požadavk dot ených orgán , rozpory ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona a § 136 odst. 6 správního ádu p i projednávání návrhu ÚP Bohdalov nevznikly. Vyhodnocení všech stanovisek a p ipomínek uplatn ných v rámci projednávání návrhu ÚP Bohdalov je uvedeno v následující tabulce : Dot ený orgán

ipomínky

Komentá - návrh na vypo ádání p ipomínky

Ministerstvo ŽP, odbor výkonu státní správy VII, Brno

s návrhem ÚP Bohdalov souhlasí

vzato na v domí

Ministerstvo pr myslu a obchodu, Praha 1

k ÚP Bohdalov neuplat uje žádné p ipomínky

vzato na v domí

Ministerstvo R, AHNM Pardubice

-

požadované údaje jsou zapracovány od vodn ní ÚP v kapitole 5.8.

obrany OÚSM

vý et staveb, pro které je území obce vymezeným územím MO ve smyslu § 175 zák. . 183/2006 Sb.

Krajský ú ad Kraje Vyso ina, odbor životního prost edí ochrana p írody a krajiny

s návrhem ÚP Bohdalov souhlasí

vzato na v domí

Krajský ú ad Kraje Vyso ina, odbor životního prost edí ochrana ZPF

-

vzato na v domí

k návrhu ÚP Bohdalov ud luje kladné stanovisko

v textové

STUDIO P |

44

ásti


Dot ený orgán Krajský ú ad Kraje Vyso ina Odbor lesního a vodního hospodá ství a zem lství

ipomínky -


vodní hospodá ství - vyjad ovat se ke spole nému jednání o návrhu ÚP Bohdalov p ísluší M Ú Ž ár n./S., OŽP

lesní hospodá stvídot ení PUPFL výstavbou malých vodních nádrží (plochy Z2 a Z5) plochy Z1, Z3, Z4, Z24, Z25, Z37, Z38, Z39, Z40, Z41 a Z43 které jsou plochami ve vzdálenosti do 50 m od hranice PUPFL a plochy K1 aK2 jsou ur eny k zalesn ní. V t chto p ípadech je p íslušným orgánem státní správy les M Ú Ž ár n./S., OŽP

-

vzato na v domí

-

vzato na v domí

Krajský ú ad Kraje Vyso ina, odbor dopravy

Z hlediska organizace dopravy nemá OD KrÚ Kraje Vyso ina žádné p ipomínky

vzato na v domí

Krajská hygienická stanice Kraje Vyso ina, územní pracovišt Ž ár nad Sázavou

s návrhem ÚP Bohdalov se souhlasí

vzato na v domí

HZS Kraje Vyso ina,

k dokumentaci ÚP souhlasné stanovisko

Územní odbor Ž ár nad Sázavou

Bohdalov

je

vydáno

vzato na v domí

Obvodní bá ský ú ad pro území kraj Libereckého a Vyso ina, Liberec

nemá námitky k návrhu ÚP Bohdalov

vzato na v domí

Státní pozemkový ad, krajský poz. ad pro Kraj Vyso ina

k návrhu ÚP Bohdalov nemá p ipomínek

vzato na v domí

stský ú ad Ž ár nad Sázavou, odbor životního prost edí

-

vodní hospodá ství - bez p ipomínek

-

vzato na v domí

-

odpadové hospodá ství - bez p ipomínek

-

vzato na v domí

-

ochrana p írody nesouhlasí se zalesn ním pozemku p. . 372/1 v k.ú. Bohdalov (plocha K1), z d vodu dot ení biotopu zvlášt chrán ného živo icha.

-

p ipomínce se vyhovuje, zalesn ní plochy K1 bude vypušt no z návrhu ÚP

-

plocha K2 se nedotýká pozemk p. . 155 a 156, v k.ú. Chroustov u Bohdalova, plocha K2 pro zalesn ní bude v návrhu ÚP Bohdalov ponechána po dohod s orgánem ochrany p írody

-

vzato na v domí

-

p ipomínka bude akceptována, v textové ásti tato podmínka využití ploch se zm nou v území, které se nacházejí ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa bude uvedena.

-

M stský ú ad orgán ochrany p írody nesouhlasí se zalesn ním pozemku p. . 155 a 156 v k.ú. Chroustov u Bohdalova (plocha K2), z d vodu dot ení biotopu zvlášt chrán ného živo icha.

-

ochrana ovzduší - stanovisko je oprávn n k ÚP vydávat Krajský ú ad Kraje Vyso ina, OŽP

-

SSL - ochrana PUPFL - nutno dodržet min. vzdálenost pro umis ování staveb 25 m od okraje lesa, týká se to plochy Z39 – Z41 a Z43 plochy bydlení v rodinných domech

R – státní energetická inspekce

s návrhem ÚP Bohdalov souhlasí, požadavek provozovatele elektrické p enosové soustavy EPS a.s. je respektován

- vzato na v domí

stský ú ad Ž ár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování

-

- p ipomínka bude akceptována

Povodí Moravy, s.p., Brno

k návrhu zadání jsme vydali stanovisko .j. PM037889/2013-203/Hoj ze dne 2.09.2013. Z hlediska plánování v oblasti vod není uvedený zám r v rozporu se zájmy hájenými Plánem oblasti Povodí. Z hlediska dalších zájm chrán ných zákonem . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n kterých zákon , s uvedeným návrhem ÚP sohlasí.

ve výkresové ásti požadujeme vyzna it vále ný hrob jako pietní místo – na pozemku p. . 577/25 k.ú. Chroustov u Bohdalova

požadavky zadání ÚP jsou ešením ÚP respektovány

STUDIO P |

45


Dot ený orgán Vodárenská akciová spole nost a.s. divize ár n./S.

3.

ipomínky


-

vodovodní p ivad z lPE d 160

do obce Pokojov je

-

v kap. 5.4. od vodn ní ÚP bude opraveno

-

navržená plocha Z35 – plochou prochází vodovodní p ivad DN150. Nutno respektovat ochranné pásmo vodovodu dle zákona . 274/2001 Sb. V p ípad výstavby zem lského areálu apod. provést p eložku vodovodu

-

vzato na v domí. V podmínkách využití pl. Z35 uvést pot ebu ešit problematiku vodovodního p ivad e DN 150 v p ípad dot ení stavebním zám rem

-

-

u nov navržené OV doplnit ochranné pásmo OV, u stávající OV zakreslit ochranné pásmo dle Ve ejné vyhlá ky .j. 640/2010 z 28.6.2010 vydané m stysem Bohdalov

ochranné pásmo nelze vymezovat územním plánem, ale územním rozhodnutím (viz § 77 zák. . 183/2006 v platném zn ní). V grafické ásti ÚP doplnit vymezení limitní hranice negativních vliv nové OV dle kap. 6.3. výrokové ásti ÚP

-

-

v textové ásti návrhu ÚP definovat plochy a koridory pro umíst ní vodovodní a kanaliza ní sít

v Koordina ním výkrese p ípadn dopl ujícím výkrese - Zásobování vodou, kanalizace bude vyzna ena hranice stavební uzáv ry území m styse Bohdalov dle uvedené ve ejné vyhlášky

-

navrhnout místo napojení na vodovodní ad a na kanalizaci u nov navrhovaných ad

-

-

ov it tlakové a kapacitní pom ry sít nov vymezených ploch pro bydlení

rozsah zpracování technické infrastruktury na úseku zásobení vodou, išt ní a odvád ní splaškových vod odpovídá možnostem, které lze ešit v ÚP. ešení nové kanalizace a OV odpovídá platnému stavebnímu povolení. Zachovat ešení ÚP

-

návrh ÚP bude v souladu s PrVk Kraje Vyso ina

-

jedná se o podrobnost, kterou nelze ešit na úrovni ÚP

u

-

ešení ÚP je v souladu s PRVKUK Kraje Vyso ina

Stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

Krajský ú ad Kraje Vyso ina, odbor životního prost edí, jako p íslušný orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP .j. KUJI 55353/2013, OZP 48/2013 ze dne 14.08.2013 nepožaduje vyhodnocení vliv ÚP Bohdalov na životní prost edí a dále sd luje: z p edloženého návrhu zadání ÚP Bohdalov vyplývá, že ešení ÚP nebude mít významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta í oblasti (Natura 2000). 4.

Sd lení, jak bylo stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledn no

Vyhodnocení vliv uplatn no.

územního plánu na udržitelný rozvoj nebylo v zadání územního plánu

5. Komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty 5.1. Variantní ešení Zadání územního plánu nepožadovalo ešení variant. 5.2. Základní koncepce rozvoje území Zásadou p i tvorb územního plánu bylo dosažení hospodárného využití území s nalezením základní proporce mezi urbanizovaným územím a územím volné krajiny. Hledáno bylo takové uspo ádání území, které by vykazovalo efektivní obsluhu území ve ejnými infrastrukturami zvlášt v území urbanizovaném. V neurbanizovaném území byla hledána ešení, která by nejen uchovala produk ní funkci krajiny, ale i podporovala její mimoproduk ní funkci vedoucí k posilování územních prvk ekologické stability, zavád ní protierozních opat ení, ochran a kultivaci rozptýlené zelen apod. Rozhodující roli v ochrann a tvorb krajinného prost edí hraje požadavek, aby se zem lská a lesní výroba p izp sobila daným p írodním podmínkám. evládající funkci urbanizovaného území je funkce ubytovací a výrobní. Geografická poloha obce s dobrou dopravní dostupností zp sobily, že v rámci ešení ÚP byla prokázána nutnost vymezit další výrobní plochy, které mohou snížit, ale ne odstranit, disparitu mezi obytnou a pracovištní kapacitou m styse.

STUDIO P |

46


5.3. Urbanistická koncepce, sídlení zele Základní urbanistická koncepce vychází ze stávajícího plošného a prostorového uspo ádání jádrového sídla Bohdalov a p idruženého sídla Chroustov. Koncepce územního plánu podporuje a rozvíjí typické charaktery území, vymezuje území urbanizované a území p írodn krajinné. Základní osnova vegeta ních prvk sídel je dána urbanistikou místa s p iléhajícím p írodním prost edím. Citlivým ztvárn ním vegeta ních úprav bude zvýšena jejich kvalita i jejich dlouhodobá existence. Vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití Plochy bydlení v bytových domech (BH) Na území m styse jsou územn stabilizovány. S dalším rozvojem této formy bydlení územní plán neuvažuje, protože nebyl požadován a ani tato forma bydlení neodpovídá požadavk m venkovského bydlení. V sídle Bohdalov je bytový d m vklín n do plochy zem lského areálu. V sídle Chroustov se tato forma bydlení nevyskytuje. Plochy bydlení v rodinných domech - m stské a p ím stské (BI) Na území m styse se nachází pouze v sídle Bohdalov a to ve form adových rodinných dom na severovýchodním okraji sídla. Územní plán nadále s touto formou bydlení ( adový d m na úzké a malé parcele) neuvažuje z d vodu vysoké zastav nosti území a typu bydlení, které nenapl uje pot eby venkovského bydlení. Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) Tvo í velmi rozsáhlou ást zastav ného území. Jedná se o samostatn stojící rodinné domy (n kdy i dvojdomky), které jsou ve v tší i menší mí e zastoupeny v obou sídlech. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v místech p irozen navazující na zastav né území vesm s stejného typu bydlení. Ozna ení plochy Z14 Z15 Z16 Z17 Z19 Z20 Z21 Z26

plochy BV BV BV BV BV BV BV BV

typ území nezastav né zastav né nezastav né nezastav né nezastav né zastav né zastav né nezastav né

odborný odhad po tu byt 3 1 29 5 4 8 8

Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov

Z31 Z32 Z39 Z40 Z43

BV BV BV BV BV

nezastav né nezastav né nezastav né nezastav né viz pozn.

4 11 10 2 3

Bohdalov Bohdalov Chroustov Chroustov Chroustov

Z48

BV

nezastav né

18 106

Bohdalov

sídlo

pozn. rozší ení stavebních pozemk

prov eno urbanistickou studií

velmi složitá problematika plochy

cca 25 % plochy v zastav ném území prov enou urbanistickou studií

Plochy rekreace - pl. staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Jsou vymezeny jako územn stabilizované plochy s kvalitativními p edpoklady rozvoje. Nové plochy RI nejsou vymezovány z d vodu, že nebyly zadáním ÚP vyžadovány i tím, že ZÚR KrV respektují na ízení OkÚ Ž ár n./S. o stavební uzáv e pro stavby individuální rekreace a stavby ubytovacích za ízení mimo sou asn zastav ná území a mimo zastavitelné území. Plochy rekreace - pl. staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Jsou vymezeny jako územn stabilizované plochy s kvalitativními p edpoklady rozvoje. Nové plochy RH nejsou vymezovány z d vodu, že nebyly zadáním ÚP vyžadovány.

STUDIO P |

47


Plochy ob anského bydlení (OV, OM, OS, OH) Stávající plochy ob anského vybavení jsou územn stabilizovány. Z d vodu jejich dostate né kapacity napl ující pot eby sociální soudržnosti území lze p edpokládat kvalitativní zm ny za ízení na t chto plochách. Koncepce ÚP akceptuje pot ebu dokon ení stavby pro innosti související s neklasickou medicínou dle platné dokumentace stavby u silnice do Chroustova. Z d vodu ú elného využití území je na ploše mezi místní komunikací a stavbou ob . vybavení komer ní za ízení malá a st ední (OM) navržena zastavitelná plocha stejného zp sobu využití. Plochy ve ejných prostranství (PV) Vymezeny jsou jako plochy s d ležitou prostorotvornou a komunika ní funkcí bez asového omezení p ístupu. Zastoupeny jsou p edevším uli ními a shromaž ovacími prostory, plochami s dopravní infrastrukturou i plochami zelen . stávající plochy PV jsou plochami územn stabilizovanými s pot ebou kvalitativních zm n. Ve ejná prostranství také jsou a mohou být integrální sou ástí jiných ploch rozdílného zp sobu využití. Územní plán vymezuje nové samostatné plochy ve ejných prostranství z d vodu zajišt ní bezpe né dopravní obsluhy zastavitelných ploch a z d vodu napln ní ustanovení § 7 odst. 2 vyhl. . 501/2006 Sb. v platném zn ní. Ozna ení plochy Z13 Z18 Z27

plochy PV PV PV

typ území nezastav né nezastav né nezastav né

sídlo

pozn.

Bohdalov Bohdalov Bohdalov

Z33 Z49

PV PV

nezastav né nezastav né

Bohdalov Bohdalov

klidové místo se zelení pro stávající obytnou zónu napln ní § 7 odst. 2 vyhl. . 501/2006 Sb. naplnit požadavek na dopr. obsluhu území a vytvo ení funk ního lok. koridoru ÚSES zp ístupn ní volné krajiny a zastavitelné plochy propojení stávajíc plochy RH s navrženou plochou OV

Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) V p vodním osídlení tvo ily tyto plochy nejd ležit jší ást zastav ného území - viz sídlo Chroustov. V sídle Bohdalov plochy SV tvo í historické jádro. Zastavitelné plochy SV jsou vymezeny p edevším z d vodu nabídky bydlení s víceú elovým, avšak p im eným využitím plochy. Plochy se zm nou v území SV jsou vymezeny jako plochy zastavitelné a plochy estavby. Ozna ení plochy Z29 Z42 Z45 Z46 P1 P2

typ plochy SV SV SV SV SV SV

území zastav né nezastav né nezastav né nezastav né zastav né zastav né

odborný odhad po tu byt 1 1 1 -

sídlo Bohdalov Chroustov Chroustov Chroustov Chroustov Chroustov

pozn.

problémem plochy je dopravní obsluha

3

Plochy smíšené obytné - komer ní (SK) Velikost plochy malá, ale významem d ležitá plocha v jádru sídla Bohdalov. Územn stabilizovaná plocha s kvalitativní pot ebou zm n ve využití i vn jšího výrazu zástavby. Plochy výroby a skladování Zajiš ují hospodá ský rozvoj území. Hospodá ský rozvoj pat í mezi základní pilí e udržitelného rozvoje. Stávající plochy výroby a skladování jsou plochami územn stabilizovanými asto s pot ebou kvalitativních zm n. Z d vodu pot eby p iblížení se pracovištní funkce území k ubytovací funkci území (snížení disparity mezi d ležitými funkcemi území) vymezuje územní plán nové zastavitelné plochy výroby a skladování. Na území m styse jsou plochy výroby a skladování zastoupeny p ti základními skupinami: STUDIO P |

48


lehký pr mysl (VL) - plochy lehkého pr myslu jsou rozvíjeny na severním okraji sídla Bohdalov v prostoru mezi zastav ným územím a obchvatem sil. II/353, kde navazuje na územn stabilizované plochy stejného zp sobu využití. Jako stavba do asná je na ploše dosud umíst na fotovoltaická elektrárna výroba drobná a emeslná (VD) - tyto plochy jsou rozvíjeny v návaznosti na územn stabilizované plochy VL mezi zastav ným územím a obchvatem sil. II/353. Plochy VD jsou rozvíjeny i v Chroustov a umož ují dostavbu areálu severozápadn od sídla zem lská výroba (VZ) - je koncentrována do zem lského areálu a rozvíjena v navazujících plochách v sídle Bohdalov. Rozvojové pot eby areálu jsou siln limitovány koridorem el. vedení ZVN 400 kV, pot eby soukromých zem lc jsou ešeny na dvou plochách, jedna v ásti bývalého lihovaru a navazujících pozemcích druhá pak v odlou ené poloze v severozápadní ásti ešeného území (pro tuto plochu je vydáno stavební povolení) plochy skladování (VK) - individuální požadavek na vymezení plochy typu VK je ešen v prostoru mezi rybníky Hornomlýnský a Dolnomlýnský plochy se specifickým využitím (VX) - jde o územn stabilizované plochy pro chov tržních ryb pod hrází Záhumenního rybníka. Plochy smíšené výrobní (VS) Je vymezena jako územn stabilizovaná plocha umož ující r znorodé innosti zlepšující pracovištní funkci m styse. Plochy zelen - soukromá a vyhrazená (ZS) Je v ÚP zastoupena samostatnými plochami soukromé zelen , kterou tvo í zele zahrad. Plochy ZS mají nezastupitelný význam v kompozici sídel a krajiny. Plochy zelen - ochranná a izola ní (ZO) Jsou v ÚP vymezeny za ú elem zajišt ní jednozna ného odd lení n kterých ploch s rozdílným zp sobem využití, dále i z d vodu vhodn jšího p echodu ploch urbanizovaného území do volné krajiny i k vytvo ení ú inné konkurence stavbám narušujících obraz obce. Plochy zelen p írodního charakteru (ZP) Jsou vymezeny pro zajišt ní funk nosti NRBK K 124 v zastav ném území u rybníka Belfríd. Plochy vodní a vodohospodá ské (W1, W2) Viz. kap. C 5.8. Zabezpe ení pot eb na úseku bydlení Na zastavitelných plochách bydlení (BV) lze v m stysi Bohdalov realizovat 106 byt v rodinných domech a 3 byty na plochách smíšených obytných venkovských. Retrospektivní p ehled s výhledovou sídelní a demografickou prognózou: Rok obyvatel byt obyv./byt *

1991 1 062 321 3,31

2001 1 071 330 3,25

2011 1 146 346 3,31

2013 1 135 353 3,22

výhled 1 300 462 2,81

údaj z vlast. šet ení a údaje obecního ú adu

5.4. Koncepce ve ejné infrastruktury Dopravní infrastruktura Silni ní Napojení obce na silni ní sí je popsáno v kap. C.7.2. Širší vztahy. Silnice jsou územn stabilizovány, p ípadné úpravy silnic mimo urbanizované území budou provád ny dle zásad SN 736101 Projektování silnic a dálnic v kategorii S 7,5/60(50) – silnice III. t íd, v kategorii S 9,5/70 silnice II/353 a v kategorii S 7,5/60 silnice II/388. V území souvisle zastav ném se p ípadné úpravy STUDIO P |

49


budou dít dle SN 736110 Projektování místních komunikací ve funk ní skupin B - sil. II/388 a ve funk ní skupin C - sil. III/35429 a sil. III/3536. Silnice budou dvoupruhové, sm rov nerozd lené. Skelet místních komunikací je tvo en dvoupruhovými sm rov nerozd lenými komunikacemi a jednopruhovými obousm rn pojížd nými komunikacemi. Na zastavitelných plochách vyššího významu, resp. ty, které budou tvo it základní komunika ní systém ve výrobní zón lehkého pr myslu, budou ešeny ve funk ní skupin C. V plochách pro bydlení budou preferovány místní komunikace ve funk ní skupin D1. Hospodá ská doprava Zem lská a lesní doprava využívá zejména stávající územn stabilizované ú elové komunikace, silnice i místní komunikace. Sí polních cest m že být upravena anebo dopln na nejlépe v rámci komplexní pozemkové úpravy. Doprava v klidu Je ešena pro stupe automobilizace 1:2,5. Každý nový byt musí mít minimáln jedno odstavné stání na vlastním pozemku. Požadavky na parkovací a odstavná stání u vybrané ob anské vybavenosti jsou z ejmé z tabulky grafické ásti od vodn ní ÚP. Užity jsou doporu ené normové hodnoty dle l. 14.1.7 SN 736110. Z parkoviš , která jsou dostupná ve ejnost, lze vyzna it tyto: parkovišt v jádrové ásti 15 míst sídlo Bohdalov parkovišt u kulturního domu 15 míst sídlo Bohdalov parkovišt u základní školy 12 míst sídlo Bohdalov parkovišt u obecního ú adu 5 míst sídlo Bohdalov parkovišt u zdravotního st ediska 12 míst sídlo Bohdalov parkovišt u prodejny 6 míst sídlo Chroustov Územní plán nevymezuje nová parkovišt jako samostatné plochy se zm nou v území. Parkovací stání lze umis ovat na plochách s jiným zp sobem využití (ve ejná prostranství, plochy výroba a skladování, plochy bydlení apod.). územní plán nepodporuje výstavbu adových garáží, i když tuto formu odstavování motorových vozidel je p ípustné uplatnit na plochách výroby a skladování ev. i na plochách bydlení, pokud budou sou ástí celkové kompozice ešené územní studií. Parkování vozidel zam stnanc bude na plochách výrobních i skladovacích areál . Územní plán však nevylu uje budovat i tato parkovišt mimo brány závod . Ve ejná doprava Je zajiš ována autobusovou p epravou. Izochrony docházkových vzdáleností od autobusové zastávky protínají celé zastav né území. Rozmíst ní autobusových zastávek je vyhovující. Stavební uspo ádání autobusových zastávek bude t eba upravit pro p ístup osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Nemotorová doprava ší doprava je vedena v p idruženém pásu silnic II. a III. t ídy v zastav ném území. Doplnit je eba chodník p i sil. II/388 (k zem lskému areálu) a p i sil. III/35429 o chyb jící úsek lihovar obytná zóna. Navržena je plocha ve ejného prostranství Z49 pro možné umíst ní p ší komunikace k propojení stávajícího rekrea ního areálu a nové plochy ob anského vybavení. Územní plán respektuje zelenou turistickou trasu Stáj - Pavlov. Zna ené cyklotrasy území m styse míjejí. Zajímavou a pom rn bezpe nou trasou využívanou cyklisty je propojení zna ené cyklotrasy . 4336 z Pod šína do Újezdu - Bohdalova - Pavlova a pak na Mlyná skou cyklotrasu anebo cyklotrasu . 103. V souladu se zadáním ÚP není na území m styse uvažována výstavba cyklostezek, hippostezek apod. Tyto pozemní komunikace je však možno realizovat v rámci ípustných anebo podmín p ípustných zp sob využití ploch s rozdílným zp sobem využití. Železni ní, letecká (civilní) a vodní doprava Na území obce nemají své zájmy.

STUDIO P |

50


Služby pro motoristy Územní plán akceptuje stávající SPHM. Hluk z dopravy Zdrojem hluku z dopravy je silnice II/353. Zastavitelné plochy bydlení a jiných citlivých funkcí v dosahu sil. II/353 nejsou umis ovány. Ostatní silnice II. a III. t ídy jsou silnicemi s nízkými intenzitami dopravy - viz tabulka. P esto zastavitelné plochy bydlení v dosahu sil. II/388 jsou ešeny jako podmín p ípustné a požadavkem na posouzení vlivu provozu silni ní dopravy na ve ejné zdraví v podrobn jší dokumentaci, resp. dokumentaci stavby k územnímu (stavebnímu) ízení. Intenzity dopravy Silnice II/353 II/353 MK II/388 II/388 III/35429 Pozn.:

ítací úsek 6-3360 6-3366 6-3557 6-3558 6-3536 6-7250 TV – ro ní pr O - ro ní pr M - ro ní pr SV - ro ní pr

TV O M SV pozn. 615 3 035 27 3 677 úsek Nové Veselí – odbo ka do Bohdalova 423 2 261 21 2 705 nová silnice – obchvat u cihelny od zdravot. st ediska ke k ižovatce se sil. II/353 161 447 10 618 v místech hráze Záhumenního rybníka 67 305 6 378 od zdravotního st ediska po konec k.ú. Bohdalov 43 182 6 231 na území m styse r denních intenzit t žkých vozidel (po et vozidel za 24 hodin) r denních intenzit osobních vozidel (po et vozidel za 24 hodin) r denních intenzit motocykl (po et vozidel za 24 hodin) r denních intenzit všech vozidel (po et vozidel za 24 hodin)

Technická infrastruktura ve ejná a ostatní Zásobování pitnou vodou Sídlo Bohdalov V roce 1955 bylo rozhodnuto o zadání vypracování projektové dokumentace na ve ejný celoobecní vodovod a to dokonce spole i pro okolní obce Pokojov, B ezí n./O., Nové Veselí, Kotlasy a Ostrov nad Osl. Projekt vypracoval Státní ústav pro projektování – Vodoprojekt pobo ka Brno. Stavba I. etapy vodovod Bohdalov byl povolen dne 09.12.1955 rozhodnutím KNV Jihlava, vým rem z 25.06.1948 zn. 2810 vydaným ONV Nové M sto na Mor. V další etap byl povolen vodovod pro obec Pokojov (v roce 1962 a 1964) a vodovod B ezí n./O. (v roce 1963) a vodovod Kotlasy (v roce 1996). Bohdalovský vodovod byl uveden do provozu dne 01.01.1959. Jediným zdrojem pro zásobení pitnou vodou jsou zdroje podzemní vody jímané na k.ú. Rudolec a Chroustov, kde se nachází 7 pramenních zá ez a 3 posilovací studny. Voda z t chto míst je svád na do pramenních jímek, ze kterých trubním systémem je odvád na do odkyselovací stanice Bohdalov. Pro každý pramen je vyhlášeno samostatn ochranné pásmo, které je v terénu ozna eno betonovými, p íp. ocelovými sloupky s výstražnou tabulí. P vodní projektovaná vydatnost prameništ byla 5,5 l/s. Tato vydatnost se v jednotlivých letech pohybuje od 5,7 do 7,02 l/s podle klimatických vliv v oblasti zdroj . Odkyselovací stanice Bohdalov sestává z kruhové monolitické nádrže s kopulovitým stropem, ve kterém je umíst na v trací hlavice. Odkyselovací nápl tvo í pálená vápencová dr . Ze sb rné nádrže pak odkyselená voda gravita odtéká do vodojemu Bohdalov potrubím PVC DN 150 mm v délce 1 875 m. Vodojem je umíst n vpravo u silnice Bohdalov – Chroustov. Jedná se o podzemní monolitický vodojem o obsahu 2 x 100 m3 s maximální hladinou vody na kót 614,61 m n. m. a min. hladinou 611,91 m n. m. Odb rné zásobovací potrubí do obce je z každé komory samostatn vyvedené a je z litinových trub DN 200 mm. Ve vodojemu je voda zdravotn zabezpe ovaná a to dezinfekcí 40-ti % roztokem chlornanu sodného. Dávkování je provád no erpadlem do volné hladiny vodojemu. ívodný ad do obce je proveden z PVC trub DN 200 v délce 265 m, litiny DN 200 v délce 603 m a litiny DN 150 v délce 1 125 m. Rozvodné ady po obci Bohdalov ozna ené jako A – A4-2 jsou vybudovány z litinových trub STUDIO P |

51


DN 80 a 100 mm v délce 3 994 m, oceli DN 40 a 50 mm v délce 220 m a PE trub DN 63 a 90 mm v délce 2 142 m. Vodovodní p ípojky pro jednotlivé nemovitosti jsou provedeny z rPE 32 a OC DN 25 mm. ívod do obce Pokojova je z lPE 160. Celkem do sou asné doby bylo na vodovod v Bohdalov p ipojeno 1 159 ekvivalentních obyvatel (p epo tem z hodnoty 1EO = 100 l/os.den) se spot ebou vody Qp = 1,34 l/s, Qm = 2,01 l/s a Qh = 3,62 l/s. Celkový odb r vody se pohybuje okolo 42 300 m3/rok. Výhledová pot eba vody Po et obyvatel ve výhledu …......................... 1 069 - nár st 149 obyvatel Výroba …........................................................ odb r konstantní Zem lství …................................................ „ „ Pr rná pot eba vody Qp = 1 069 x 150 = 160 350 l/den tj. 1,86 l/s Maximální pot eba Qm = Qp x kd = 240 525 l/den tj. 2,78 l/s Územní rozvoj m styse Bohdalov neovlivní zásobení celé skupiny pitnou vodou i ve výhledu. Stávající zdroj vody bude dosta ovat. Sídlo Chroustov Vodovod pro obec Chroustov byl vyprojektován soukromou firmou JF projektování Ing. Fialová v b eznu 1992. Vlastní stavba vodovodu byla povolena referátem životního prost edí OkÚ ár nad Sáz. dne 06.04.1994 pod j. Vod.914/94. Jako zdroj podzemní vody byly vystrojeny dva vrty BC-1 a BC-2 o hloubce 80 m firmou NEPTUN závod Bylany u Chrudimi s doporu enou vydatností 0,35 l/s a max. odb rem 0,70 l/s. Ochrana zdroje je zabezpe ena vyhlášením pásma hygienické ochrany a to kolem vrtu I. stupn o rozm ru 10/10 m a II. stupn v rozsahu 23,20 ha. Z vrt je veden výtla ný ad z ocelového pozinkovaného potrubí profilu 6/4“ a dále do vodojemu z PVC trub DN 50 v délce 261 m. Vodojem je proveden jako montovaný o obsahu 100 m3 s maximální hladinou na kót 693,50 m n. m. a minimální hladinou 690,20 m n. m. Pro zdravotní zabezpe ení vody je zde umíst n chlorátor. ívodný ad do obce je vybudován v délce 487 m. Zásobovací ady jsou provedeny z PVC trub v celkové délce 1 177 m. Projekt po ítal se spot ebou vody Qp = 0,28 l/s, Qm = 0,41 l/s a Qh = 0,74 l/s. Kolaudace stavby byla provedena RŽP OkÚ Ž ár nad Sáz. v listopadu 1995. Výhledová pot eba vody Po et obyvatel ve výhledu …......................... 241 nár st 15 obyvatelstva Pr rná pot eba vody Qp = 241 x 150 = 36 150 l/den tj. 0,42 l/s Maximální pot eba vody Qm = Qp x kd = 54 226 l/den tj. 0,62 l/s Stávající zdroj vody bude dosta ovat i pro daleký výhled, protože odb r vody na jednoho obyvatele nedosahuje v sou asnosti ani spot ebu 100 l/obyv.den. Kanalizace a ist ní odpadních vod Sídlo Bohdalov vodn kanalizace v obci sloužila k odvedení povrchových a deš ových vod z ve ejných prostranství, pozd ji na ni byla p ipojována i voda z jednotlivých domácností. Postupn byly stoky dopl ovány a tak vznikla soustava stok sloužící jako jednotná kanalizace. Protože však nedostate ným išt ním odpadních vod vznikaly vážné hygienické závady v povrchových vodách, bylo kolem roku 1989 rozhodnuto o propojení soustavy stok pomocí hlavních sb ra a navrženo jejich p ivedení do centrální istírny odpadních vod. Stará kanaliza ní sí je vybudována z betonových trub, nové sb ra e pak z kameninových trub. Celková délka kanalizace iní 6 705 m, z toho nové sb ra e 2 880 m. Dostavba kanalizace a výstavba OV probíhala v letech 1992 – 1994. Profil kanaliza ních stok je DN 300 - 500, výtlak STUDIO P |

52


DN 160. Z objekt na síti je 7 kus odleh ovacích komor a 2 ks erpacích stanic. Popis hlavních stok a sb ra Stoka „A“ DN 400 je vedena podél Záhumenného rybníka a pokra uje podél hlavní vodote e Bohdalovského potoka. Je na ni odleh ovací komora OK1s p epadem do rybníka. Do stoky „A“ jsou p ed erpací stanicí zaúst ny stoky „B“, „E“ a „E1“. Stoka „B“ vede podél Dolnomlýnského rybníka a do ní jsou zaúst ny stoky „B1“ s odleh ovací komorou OK3, stoka „C“ s odleh ovací komorou OK4 s p epadem do rybníka. Stoka „E“ je vedena podél potoka vedoucího z Hornomlýnského rybníka a je na ní odleh ovací komora OK5. Stoka „E1“ je vedena s usazovací nádrže škrobárny a okolní zástavby a je na ní odleh ovací komora OK6. Voda z popsaných stok je erpána na OV. Výkon erpací stanice je 15 l/s, H = 20 m pomocí erpadel GFHU 80 mm. Stoka „F“ je vedena ze zástavby RD v severní ásti obce samospádem do OV. U autosalonu es an je odleh ení v OK7 do silni ního propustku. Stoka „G“ je vedena v ásti obce „Žlíbky“, kde je druhá S. istírna odpadních vod Je vybudována klasicky jako kombiblok s technologickým procesem dlouhodobé aktivace s aerobní stabilizací kalu. Aktivace je provzduš ována povrchovými aerátory, dosazovací nádrž je tvercová- vertikální. Ukon ení istícího procesu je v rybníce, který slouží jako biologická nádrž. istírna byla vybudována pro 1 062 obyvatel a pro išt ní pr myslových odpadních vod z místí škrobárny a mlé nice býv. JZD. Limity pro vypoušt ní vy išt ných odpadních vod byly stanoveny vodoprávním rozhodnutí RŽP M Ú Ž ár nad Sáz. ze dne 28.05.2010 pod j. ŽP 1172/10/MB a to v rozsahu: množství Qp = 5,4 l/s Qm = 12,5 l/s Qr = 170 000 m3/rok v jakosti Ukazatel BSK5 CHSK NL N-NH4

hodnoty „p“ (mg/l) 20 90 25 12

hodnoty „m“ (mg/l) 30 140 40 30

s platností do 30.06.2017. Výhled išt ní odpadních vod Stávající OV již pot ebám obce nevyhovuje vzhledem k sou asným požadavk m na išt ní odpadních vod. Také v nové OV se již neuvažuje s išt ním odpadních vod ze škrobárny, z obce Pokojov a místní ásti Chroustov. ipravovaná istírna bude dimenzována na išt ní odpadních vod od 1 300 ekvivalentních obyvatel, specifického množství odpadních vod 150 l/os.den a balastních vod 20 %. P edpokládá se s bezdeštným p ítokem 234 m3/den a maximálním deš ovým p ítokem 19,26 l/s, tj. 69,32 m3/den. Sou asn se stavbou OV se po ítá s dostavbou a rekonstrukcí kanaliza ních stok v délce 982 m. Novostavba OV je navržena tak, aby spl ovala požadavky dané na . vl. . 61/2003 Sb. v platném zn ní, kterým se stanoví p ípustné zne išt ní vod. V návrhu technického ešení je zvolena technologická linka išt ní odpadních vod - mechanickobiologického išt ní s terciálním stupn m. Povolení k nakládání s vodami a povolení ke stavb nové OV bylo vydáno OŽP M Ú Ž ár nad Sáz. ze dne 07.05.2008 zm na ze dne 08.06.2012 pod j. ŽP 1192/12/MB s t mito ukazateli: množství OV Qp = 5,77 l/s Qm = 8,6 l/s Qr = 182 000 m3/rok v jakosti

STUDIO P |

53


Ukazatel BSK5 CHSK NL N-NH4 Pc

hodnoty „p“ (mg/l) 15 75 25 8 2,5

hodnoty „m“ (mg/l) 30 125 30 15 5

Sídlo Chroustov Ve ejná kanalizace v obci je vybudována jako jednotná, která odvádí deš ové a splaškové vody spole . Na kanalizaci je z 215 obyvatel p ipojeno 170. Výstavba jednotlivých stok probíhala v letech 1964 -1978 a byla postavena svépomocí obyvatel obce. K výstavb kanalizace byly použity betonové trouby profilu 200 až 600 mm. Na ve ejnou kanalizaci bylo vydáno vodoprávní rozhodnutí odborem ŽP M Ú Ž ár nad Sáz. ze dne 22.04.2013 pod j. ŽP 479/13/MB v t chto ukazatelích: Množství odpadních vod: V1 Qp = 0,06 l/s Qm = 1,4 l/s Qr = 1 900 m3/rok V2 0,07 1,48 2 177 V3 0,24 3,24 7 400 v jakosti Ukazatel BSK5 CHSK NL

hodnoty „p“ (mg/l) 289 578 209

hodnoty „m“ (mg/l) 350 700 350

Popis jednotlivých stok Výust V1 je vybudována z bet. trub hrdlových v celkové délce 127 m profilu 300 mm. Jedná se o stoku, která odvádí vody ze spodní ásti obce a vyús uje do rybníka Vranný. Výust V2 odvádí vody z východní ásti obce podél silnice Bohdalov - Chroustov, které ústí do rybníka Vranný. Celková délka stok iní 308 m a je z bet. trub DN 300 mm. Výust V3 odvádí vodu ze st edu obce a vyús uje do rybníka Vranný. Je z bet. trub DN 300 mm v délce 150 m a DN 400 v délce 89 m a DN 600 v délce 60 m. Výust V4 odvádí vody z horní ásti obce a jednotlivé stoky jsou provedeny z bet.trub DN 200 v délce 134 m, DN 300 v délce 158 m a DN 400 v délce 196 m. Její zaúst ní je do rybníka Markovského. Celkem je tedy v obci 1 222 m stok jednotné kanalizace. Výhled Podle Plánu rozvoje vodovod a kanalizací Kraje Vyso ina se v obci nepo ítá s výstavbou vlastní istírny odpadních vod. Odpadní voda bude svád na u každé nemovitosti do bezodtoké jímky, ze kterých bude provád n odvoz na nejbližší OV, p ípadn tato koncepce také umož uje ob an m vybudování vlastních domovních istíren odpadních vod. Územní plán koncepci PRVKÚK Vyso ina akceptuje. Zásobování elektrickou energií Obec je zásobena ze vzdušného el. vedení VN 22 kV . 61 z rozvodné soustavy spole nosti EON. Stav tohoto vedení je jak po mechanické, tak i p enosové vyhovující i pro výhledovou pot ebu. Na území m styse je 15 trafostanic TS 22/0,4 kV. V k.ú. Bohdalov je 12 TS a 3 TS v k.ú. Chroustov u Bohdalova. ehled stávajících trafostanic: Název trafostanice TS Obec 1 TS Žlíbky TS Škola TS Cihelna

vlastník E.ON E.ON E.ON E.ON

typ. provedení bet. dvousloupová bet. dvousloupová bet. jednosloupová bet. dvousloupová

stávající trafo (kVA) 400 400 400 250

k.ú. Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov STUDIO P |

54


Název trafostanice TS Sabra TS FVE Blueplanet TS isti ka TS Lihovar TS U lihovaru TS Družstvo TS Tokoz RS TS Tábor Radost TS Pila TS Chroustov TS Radiomobil

vlastník

typ. provedení bet. jednosloupová bet. jednosloupová bet. dvousloupová bet. jednosloupová bet. dvousloupová bet. jednosloupová bet. jednosloupová bet. dvousloupová bet. jednosloupová bet. dvousloupová bet. jednosloupová

E.ON E.ON

stávající trafo (kVA) 250 neuveden 400 100 400 250 160 400 neuveden 250 160

k.ú. Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Bohdalov Chroustov u Bohd. Chroustov u Bohd. Chroustov u Bohd.

Pokrytí území m styse transforma ním výkonem je dobré. Uvažovaný p ír stek el. p íkonu na území m styse (orienta ní): Druh výstavby pl. bydlení v rod. domech - venkovské (BV)

návrh ÚP 106 RD x 3 kW = 318 kW

pl. smíšené obytné - venkovské (SV) pl. výroby a skladování (VL, VD) pl. výroby a skladování - zem lská výroba (VZ)

pozn. není uvažováno s úbytkem byt. fondu

10 kW 105 kW 18 kW 451 kW

Reálná hodnota zatížení a celkového pot ebného p íkonu z distribu ních TS s ohledem na soudobost mezi jednotlivými skupinami odb ru bude nižší než v tabulce uvedená. Koncepce zásobení obce spo ívá v maximálním respektování stávajících za ízení v etn íslušných ochranných pásem. Distribu ní systém musí být schopen p enést požadovaný výkon v dob p edpokládaného maxima p i dodržení všech pot eb hospodárnosti, spolehlivosti, bezpe nosti i kvalit nap tí. Pot ebný p íkon lze zabezpe it p edevším ze stávajících trafostanic. Transforma ní výkon možno navyšovat p ezbrojováním stávajících trafostanic i jejich p estavbou. V místech p edpokládaného nejv tšího nového odb ru, tj. v lokalit s koncentrací výroby a skladování VL a VD v sídle Bohdalov, je možno realizovat novou trafostanici. Není uvažována výstavba v trných elektráren. Fotovoltaická za ízení nelze umis ovat mimo urbanizovanou ást obce, jejich p ípustnost v zastav ném území je p i spln ní pat ných podmínek možná. Stávající fotovoltaická elektrárna je územním plánem považovaná za za ízení do asné. Plocha, na které je fotovoltaická elektrárna realizovaná, je primárn plochou výroby a skladování lehký pr mysl. Územní plán akceptuje stávající el. vedení ZVN 400 kV. Problematika koridoru pro zdvojení el. vedení ZVN 400 kV je objasn na v kapitole C.2.2. Zásobování zemním plynem stys Bohdalov je plynofikován. Vzhledem k sídelní struktu e je provedena plošná plynofikace ve st edotlakých rozvodech zemního plynu. Regula ní stanice VTL/STL se nachází cca 75 m severozápadn od okraje zástavby sídla Bohdalov. Regula ní stanice je napojena VTL plynovodní ípojkou z vysokotlakého plynovodu Lobodice – Kv tnov. V sou asné dob odb ry zemního plynu nedosahují p edpokládaných (projektovaných) hodnot. Koncepce ÚP sm uje k napojení rozvojových lokalit na STL plynovodní sí . V nových lokalitách se p edpokládá s 65 % plynofikací domácností, tzn. pln plynofikovaných domácností ve výhledu p ibude 106 x 0,65 = 69 domácností v rodinných domech. Nár st odb ru ZP na nových rozvojových plochách (orienta ní) Skupina obyvatelstvo skupina C maloodb r skupina D plochy smíšené obytné plochy výroby a skladování (VL, VD)

m3/hod. 69 x 2,6 = 179

m3/rok 69 x 3 000 = 207 000

12 30

18 000 4 000

pozn.

není uvažováno s úbytkem byt. fondu STUDIO P |

55


Skupina plochy výroby a skladování (VZ) velkoodb r skupina E

m3/hod.

m3/rok 4 0 225

pozn.

6 000 0 235 000

Vypo tený p edpokládaný odb r nebude realizován ihned, napl ování zám bude postupné. Plynovodní sí sídla je dostate né dimenze pro vypo tené navýšené pot eby. Napojení a zasí ování rozvojových ploch bude provedeno v STL rozvodech. Územní plán vytvá í p edpoklady, aby nové STL rozvody zemního plynu byly ešeny v plochách ve ejných prostranství. Zásobování teplem Významný posun v istot ovzduší znamenala plynofikace m styse, která vzhledem k charakteru zastav ní byla zvolena jako plošná. Postupné zvyšování ceny zemního plynu doprovázené p echodem k levn jšímu, ale ekologicky mén výhodnému vytáp ní pevnými palivy na bázi uhlí se na území styse dosud neprojevil tak siln jako u jiných p edevším malých sídel. Používání netradi ních obnovitelných zdroj nenašlo u stavebník i majitel stávajících nemovitostí významnou odezvu. Z hlediska vynaložených prost edk do plynofikace je t eba podporovat využívání tohoto ušlechtilého paliva. Protože se jedná o venkovské zastav ní, nadále bude vytáp ní ešeno lokálními tepelnými zdroji ípadn kotelnami úst edního vytáp ní. Uplatn ní centrálního zdroje tepla v území relativn málo urbanizovaném je ekonomicky nezd vodnitelné. V oblasti novostaveb územní plán podporuje výstavbu budov spl ující pasivní energetický standard. Není brán no ani instalaci nízkoenergetických zdroj na biomasu a tepelných erpadel i instalaci solárních kolektor v urbanizovaném území pro vlastní pot ebu. Elektronická za ízení a sít U podzemních sd lovacích kabel je respektováno ochranné pásmo 2 x 1,5 m. Územní plán respektuje za ízení stožáru GSM v k.ú. Chroustov u Bohdalova i digitální telefonní úst ednu v k.ú. Bohdalov. íjem televizního signálu je zajiš ován individuáln instalovanými televizními anténami a pokrytí území televizním signálem i rozhlasovými celoplošnými programy je dobré. Podmínky uspo ádání inženýrských sítí Nové inženýrské sít budou vedeny pod ve ejnými plochami (nap . zelené pásy i komunikacích), u stávajících pozemk zatížených b emenem sítí tech. infrastruktury vytvo it postupn p edpoklady pro jejich p evod do majetku m styse. Rozvody a trasy, resp. celkové ešení, bude up esn no v podrobn jší dokumentaci územn plánovací i oborové. Žádoucí je slu ování sítí technické infrastruktury do obslužných koridor . Nakládání s odpady Systém nakládání s odpady vykazuje dobrou úrove se znatelným trendem postupného poklesu produkce odpad s dobrou mírou separace. Ve ejná prostranství Stávající prostranství jsou územn stabilizována. Nov ispívají k polyfunk nosti využívání p íslušných ástí sídel.

vymezená ve ejná prostranství

5.5. Koncepce uspo ádání krajiny Utvá ení prostoru krajiny Pro krajinu m styse Bohdalov je charakteristický rovinatý reliéf s vysokou etností rybník s rozvinutým litorálním pásem a bohatými b ehovými porosty. Území mezi rybníky tvo í zejména extenzivn obhospoda ované louky, velmi asto podmá ené. Rovinaté území nad rybníkem Belfríd se pozvolna zvedá až na samý h eben Arnoleckých hor. Na zalesn ném svahu má z hlediska ochrany p írody d ležité postavení má p írodní rezervace Baba - V bukách (Natura 2000 Baba CZ0610175), v terénním zlomu pak údolí byst inného Belfrídského potoka, které je p írodní památkou. V rovinné ásti území m styse je vymezena p írodní památka Laguna u Bohdalova a registrovaný VKP K es anova louka. STUDIO P |

56


írodní a krajinné hodnoty jsou územním plánem akceptovány, mnohde kultivovány. Zajišt na je ochrana vodních ploch i vodních tok , pokud možno v p írodní podob s typickou b ehovou vegetací. Z d vodu p íhodného vytvá ení litorálního pásma je u nových malých vodních nádrží ešen pozvolný sklon b ehu. Z d vodu p írodních i hydrologických není uvažováno s technickými úpravami tok ani s dalšími odvod ovacími pracemi. Prostorovou diferenci krajiny zajistí nová rozptýlená zele , která bude v kulturní krajin plnit funkci ekologickou, p doochrannou, estetickou, rekrea ní i orienta ní. Zejména ochrana krajinného rázu je d vodem, pro na území m styse nebudou umis ovány stavby, které svojí výškou, objemem (m ítkem) budou v kontrastu se stávajícími p írodními a kulturními hodnotami. Akceptována je dochovaná urbanistická struktura sídel, nová výstavba bude navazovat na dané prostorové uspo ádání. V ÚP není uvažováno se zakládáním nových sídel i rekrea ních pobytových objekt . Vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití Plochy zem lské (NZ1, NZ2) Samostatn jsou vymezovány za ú elem zajišt ní podmínek pro p evažující zem lské využití. Tyto plochy jsou v podmínkách územního plánu tvo eny p edevším kulturou orná p da (NZ1) a kulturou trvalý travní porost (NZ2). Protože rozvojové pot eby obce nebylo možno uspokojit uvnit zastav ného území, p estože se využívá i plochy p estavby, bylo t eba p istoupit k p ekro ení zastav ného území (více viz. kap. C.6). Z hlediska stabilizace zem lsky využívané krajiny se na plochách zem lských umož uje výsadba zelen i dopln ní územního systému ekologické stability. Tyto zásahy nejenže p ízniv ovlivní druhovou diverzitu, ale vlivem ekologicky hodnotn jšího ekosystému mohou p inést i celkový nár st výnos zem lských plodin. Proto tyto zásahy nelze považovat jako zábor p dního fondu. Plochy lesní (NL) Samostatn jsou vymezovány za ú elem zajišt ní podmínek s p evažujícím využitím pozemk pro les. Lesy tvo í 31,1 % celkové rozlohy k.ú. Bohdalov a 23,5 % rozlohy k.ú. Chroustov u Bohdalova. Lesy je nutno chránit jako d ležitou p írodní hodnotu území s úm rnou produk ní funkcí. Plochy smíšené nezastav ného území (NS) Vymezeny jsou na plochách se zájmy ochrany p írody i je žádoucí tyto zájmy na vymezených plochách uplat ovat. Takto ur ené plochy p ízniv kultivují krajinu a v tšinou zabezpe ují lepší propustnost krajiny p edevším biologickou. Do ploch NS náleží i plochy nadmístních ÚSES. Plochy p írodní (NP) Jsou vymezeny za ú elem zajišt ní podmínek pro ochranu p írody a krajiny. Ochrana p írody a krajiny je na plochách NP prioritním zájmem. V ÚP jsou do ploch NP zahrnuty plochy (pozemky) maloplošných chrán ných území. Plochy vodní a vodohospodá ské (W) Viz. kap. C 5.7. Vodní plochy, vodní toky, stav povodí. Územní systém ekologické stability i ešení systému ekologické stability bylo vycházeno z ÚTP NR-R ÚSES R (MMR R a MŽP R 1996), ZÚR Kraje Vyso ina, Generelu MÚSES pro okres Ž ár nad Sázavou (Ageris, Brno 2002), Územní plán obce Bohdalov (Studio P, Ž ár nad Sázavou 2002) a ÚPD sousedních obcí. Celé území se nachází v bioregionu 1.50 Velkomezi ský. Nadregionální a regionální ÚSES Územím obce Bohdalov prochází nadregionální biokoridor NRBK K 124 Špi ák - Ras ve . Souástí tohoto nadregionálního biokoridoru je regionální biocentrum RBC 704 V bukách, které se celé rozprostírá na území obce Bohdalov, a regionální biocentrum RBC 703 Na horách, jehož ást se naSTUDIO P |

57


chází v západní ásti k.ú. Chroustov u Bohdalova. Tyto nadmístní prvky odpovídají vymezení ÚSES v Zásadách územního rozvoje Kraje Vyso ina. Místní (lokální) ÚSES Lokální prvky ÚSES jsou na území obce zastoupeny mezifilní i hydrofilní adou. Hydrofilní prvky ÚSES se rozkládají podél Bohdalovského potoka, Belfrídského potoka a bezejmenného potoka v severní ásti území obce, který p echází do sousední obce Újezd. Mezofilní adu reprezentuje lokální biocentrum vložené v nadregionálním biokoridoru ÚSES, další mezofilní lokální biocentra zasahují na území obce ve východní a jižní ásti obce, kdy lokální biokoridory propojující tyto lokální biocentra se nachází již na sousedních katastrálních územích. V p ípad pot eby byly místní prvky ÚSES upraveny tak, aby byla zajišt na návaznost t chto lokálních prvk ÚSES na sousední obce dle platných územn plánovacích dokumentací. V katastrálním území Chroustov u Bohdalova bylo dopln no lokální biocentrum LBC Havlina, které vymezuje ÚP Arnolec z d vodu zachovalého bukového porostu s vmíšenými jinými evinami. Jediný nesoulad trasování lokálního biokoridoru byl zjišt n s vymezením ÚSES v obci Pokojov, který je ovšem zap in n navržením zastavitelných ploch pro výstavbu malých vodních nádrží v ÚP Bohdalov. Tento nedostatek je t eba zahrnout do zpracování zm ny i nového ÚP Pokojov. Biocentra: RBC 703 Na horách - antropicky mírn podmín né, heterogenní, kombinované, reprezentativní, lesní, vodní a mok adní, skalní, konektivní, centrální RBC 704 V bukách - antropicky mírn podmín né, homogenní, jednoduché, reprezentativní, lesní, konektivní, centrální LBC Belfríd - p evážn funk ní, antropicky mírn podmín né, heterogenní, kombinované, vodní a mok adní, lesní, travinné a k ovinné, konektivní, centrální LBC Dolnomlýnský rybník - áste funk ní, antropicky podmín né, heterogenní, kombinované, vodní, travinné a k ovinné, lesní, konektivní, centrální LBC Havlina - funk ní, antropicky mírn podmín né, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní a skalní, konektivní, centrální LBC Jirkovský rybník - funk ní, antropicky mírn podmín né, heterogenní, kombinované, vodní, travinné a k ovinné, konektivní, kontaktní LBC Na Kendulkách - funk ní, antropicky mírn podmín né, heterogenní, kombinované, vodní, lesní, konektivní LBC Pod Hudcovou skálou - na k.ú. Bohdalov se nachází pouze nepatrná ást biokoridoru LBC U Belfrídu - áste funk ní, antropicky podmín né, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní, kontaktní LBC V kope ku - áste funk ní, antropicky podmín né, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní LBC Za zadním kopcem - funk ní, antropicky mírn podmín né, heterogenní, kombinované, vodní, lesní, travinné, konektivní, kontaktní Biokoridory: NRBK K 124 - antropicky mírn podmín ný, homogenní, lesní, složený, souvislý, modální LBK 1 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, travinný, k ovinný, souvislý, modální LBK 2 - funk ní, antropicky mírn podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, travinný a ovinný, souvislý, modální LBK 3 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, travinný a ovinný, p erušovaný, modální LBK 4 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, travinný a k ovinný, souvislý, modální LBK 5 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, lesní, travinný, mok adní, souvislý STUDIO P |

58


LBK 6 - áste funk ní (v míst pr chodu biokoridoru zastav ným územím až nefunk ní), antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, travinný, k ovinný, p erušovaný, modální LBK 7 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, travinný a k ovinný, p erušovaný, modální LBK 8 - funk ní, antropicky mírn podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, souvislý, modální LBK 9 - áste funk ní, antropicky podmín ný, heterogenní, kombinovaný, lesní, travinný, souvislý, modální LBK 10 - funk ní, antropicky mírn podmín ný, heterogenní, kombinovaný, vodní, lesní, souvislý, modální Prostupnost krajiny Vlastní urbanistický rozvoj obce nep ináší snížení prostupnosti krajiny. Zastavitelné plochy navazují na zastav né území, silni ní doprava je územn stabilizovaná ve stávajících plochách. Z d vodu zachování p im ené velikosti blok zem lské p dy není možno dále podporovat další zcelování orné p dy. Biologická prostupnost území je zárove zvýšena prvky ÚSES ve form funk ních i áste funk ních prvk lokálního ÚSES v etn p íslušných interak ních prvk a funk ních nadmístních ÚSES. Podmínky pro rekreaci Ke každodenní rekreaci obyvatel slouží p edevším sportovišt u ZŠ v sídle Bohdalov. V izolované poloze na b ehu rybníka Belfríd je územn stabilizovaná plocha rekreace hromadné. V sídle Chroustov jsou dv stávající h išt . Drobné hrací plochy, které jsou anebo mohou být sou ástí ploch ve ejných prostranství. Za specifickou formu rekreace je t eba považovat práci na zahradách p i rodinných domech. Územní plán tuto innost podporuje vymezením koeficientu zelen na plochách bydlení v rodinných domech. Na území obce nejsou a ani nebudou z izovány zahrádká ské kolonie. Územní plán akceptuje skupinu chat u rybníka Belfríd. K tzv. druhému bydlení lze využívat objekty v zastav ném území, které jsou pro své p vodní poslání i jiné pot eba nevyužitelné. D vodem, pro ÚP neumis uje na území obce nové stavby pro rekreaci je skute nost, že od 60. let minulého století došlo obecn k expanzi tohoto zp sobu rekrace nad míru, která je na hranici únosnosti ve využívání krajiny. Druhým, souvisejícím d vodem je existence na ízení OkÚ Ž ár n./S. . 7/01 ze dne 15.10.2001 o stavební uzáv e na území okresu Ž ár n./S., která se vztahuje na všechna katastrální území obcí na území okresu Ž ár nad Sázavou. Zásady územního rozvoje Kraje Vyso ina naízení OkÚ Ž ár nad Sázavou respektují a nenavrhují zm nu jeho ú innosti. Pohybové složky rekreace – viz kap. C.5.4. Dopravní infrastruktura – nemotorová doprava. Dobývání ložisek nerostných surovin Na území m styse nejsou dot eny zájmy ochrany výhradních ložisek nerost . V lokalit Na žlíbkách je evidováno ložisko nevyhrazeného nerostu - d íve t žené ložisko cihlá ské suroviny Bohdalov - Rybník . 5235900. Prognózní zdroje nerostných surovin evidované ve sledovaném území byly v rámci úkolu Revize prognózních zdroj zrušeny. 5.6. Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití, podmínky prostorového uspo ádání Podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití Území obce je len no dle stávajícího nebo požadovaného zp sobu využití na plochy s rozdílným zp sobem využití. Vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití je znázorn no v grafické ásti ÚP barevnou plochou se šrafou a písemnými znaky. V textové ásti ÚP jsou pak stanoveny podmínky využívání jednotlivých ploch s ur ením p evažujícího (hlavního) ú elu využití, p ípustného využití, nep ípustného využití, pop ípad i podmín p ípustného využití. ípustné využití znamená optimální využití plochy, podmín p ípustné využití zna í využití plochy p ípustnou inností nenarušující funkci území jako celku a které jsou slu itelné s hlavním využitím plochy. Nep ípustné využití znamená zakázaný zp sob využívání i využití. Jednotlivé plochy s rozdílným zp sobem využití jsou od sebe odd leny hranicí. STUDIO P |

59


Dosavadní zp sob využívání ploch, který neodpovídá vymezenému využití plochy s rozdílným zp sobem využití dle ÚP lze trp t, pokud není narušen ve ejný zájem (§132, odst. 3, zák. . 183/2006 Sb. v platném zn ní) a zde provád né innosti nepoškozují ŽP nad p ípustnou míru. Podmínky prostorového uspo ádání Územní plán vytvá í základní koncep ní rámec pro usm ování rozvoje celého území obce. Pro zachování, obnovu a kultivaci hodnot území stanoví ÚP podmínky (prvky) prostorového uspo ádání, které jsou v podrobnosti p im ené územnímu plánu a které budou v len ny do procesu rozhodování v území. Podmínky prostorového uspo ádání v etn podmínek ochrany krajinného rázu jsou vyjád eny p edevším v textové ásti ÚP. Ve výkresové ásti ÚP omezen s ohledem na rozlišovací schopnosti grafiky. Stanovená kritéria a podmínky pro usm ování využívání území jsou nastaveny tak, aby byly dostate liberální a iniciovaly nalézání nových pro obec p ínosných ešení, avšak jsou dostate inným a p ísným nástrojem k udržení kvality urbanisticko-architektonických souvislostí. 5.7. Vodní plochy a toky, povodí Vodní plochy a toky Území obce náleží do hydrologického po adí 4-16-02-008 (zásadní ást území m styse), 4-1602-009, 4-16-02-012 a 4-16-02-031. Území obce je odvod ováno vodním tokem Bohdalovský potok. P ímým správcem vodního toku je Povodí Moravy s.p., Brno, D eva ská 11. Pro výkon správy tok respektuje územní plán pruhy o ší i 6 m od b ehové áry. Na území m styse se nachází velké množství rybník . Nejv tší z nich se nachází v k.ú. Bohdalov: rybník Bohdalovský rybník (též Belfríd) 315 212 m2, rybník Záhumenný 183 535 m2, rybník Dolnomlýnský 66 416 m2, rybník Hornomlýnský 46 756 m2. Na základ zadání ÚP po prov ení vhodnosti a možnosti realizace vymezuje ÚP na území styse (pouze v k.ú. Bohdalov) 5 nových malých vodních nádrží. Nové vodní plochy podpo í image Bohdalova jako m styse rybník , nesporný bude jejich význam vodohospodá ský spolu s podmínkou vytvo ení litorálního pásma i ekologický. Záplavové území Není vodoprávním orgánem na území obce stanoveno. K vyb ežení vod zp sobujících zatopení sklep m že v p ípad mimo ádné události dojít u staveb v t sné blízkosti vodote e mezi Hornomlýnským a Dolnomlýnským rybníkem. Územní plán do tohoto území krom ve ejného prostranství neumis uje žádnou zastavitelnou plochu. Protierozní opat ení Na potencionáln ohrožených zem lských p dách – orné p lze vysta it s b žnými organiza ními (protierozní osevní postupy, vylou ení plodin s nízkým protierozními ú inkem apod.) i agrotechnickými opat eními (výsev do ochranné plodiny, mul ování apod.). Nelze ipustit jakékoliv úpravy pozemk zp sobující rychlejší odtok vody z území a snižující schopnost vsaku. Nelze p ipustit odstra ování zbylých prvk rozptýlené zelen , územní plán naopak tuto zele ve form liniových prvk i plošných prvk do krajiny navrací. Odvodn ní pozemk Provedené odvodn ní je vyzna eno v grafické ásti od vodn ní územního plánu. S novými investicemi tohoto charakteru územní plán neuvažuje. Zranitelné oblasti Území obce Bohdalov dle Na ízení vlády R . 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a ak ním programu pat í do zranitelných oblastí. 5.8.

Požadavky na ochranu a bezpe nost státu, civilní a požární ochrany

Ochrana a bezpe nost státu Vymezená území – celé správní území m styse Bohdalov je ve smyslu § 175 zák. . 183/2006 Sb. v platném zn ní vymezeným území MO, v n mž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu na základ stanoviska Ministerstva obrany pro tyto druhy výstavby: STUDIO P |

60


výstavba objekt a za ízení tvo ící dominanty v území stavby vyza ující elektromagnetickou energii (ZS radiooperatér , mobilních telefon , v trných elektráren apod.) stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN výstavba, rekonstrukce a opravy dálni ní sít , rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. ídy a rušení objekt na nich v etn silni ních most , erpací stanice PHM nové dobývací prostory v etn rozší ení p vodních výstavba nových letiš , rekonstrukce ploch a letištních objekt , zm na jejich kapacity izování vodních d l (p ehrady, rybníky) vodní toky – výstavba a rekonstrukce objekt na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke zm nám pom vodní hladiny ní p ístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipula ních ploch nebo jejich rušení železni ní trat , jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objekt na nich železni ní stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, zm na za azení apod. stavby vyšší než 30 m nad terénem, pokud nedochází k soub hu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplat ován p ísn jší požadavek ochrany veškerá výstavba dotýkající se pozemk , s nimiž p ísluší hospoda it MO. Územní plán respektuje parametry p íslušné kategorie komunikací v etn pásem stávajícího i navrhovaného dopravního systému. Územním plánem nejsou dot eny nemovitosti v majetku R MV, na území obce nejsou v evidenci Policie R podzemní sd lovací a optické sít . ešení požadavk civilní ochrany a požární ochrany Požadavky civilní ochrany Kapitola je zpracována v rozsahu požadavk Hasi ského záchranného sboru Kraje Vyso ina. Zpracování vychází z platné legislativy tj. zákona . 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm n kterých zákon (se zm nami a dopl ky zák. . 320/2002 Sb. v platném zn ní) a vyhlášky . 380/2002 Sb., MV R ze dne 09.08.2002 k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva. Rozsah a obsah je dán požadavky § 20 vyhlášky . 380/2002 Sb. a požadavky orgánu, který zajiš uje systém a organizaci civilní ochrany, tj. Hasi ským záchranným sborem Kraje Vyso ina. evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro p ípadnou evakuaci obyvatelstva navrhujeme využít prostory základní školy. Pro nouzové ubytování osob pak bytové objekty nezasažené havárií p ípadn i jiné využitelné objekty - sokolovna, orlovna (evidence v kompetenci Ú adu m styse Bohdalov). zajišt ní záchranných, likvida ních a obnovovacích prací pro odstran ní škodlivých ink kontaminace vzniklých p i mimo ádné události Tyto práce zajiš uje obecní ú ad v sou innosti se složkami IZS i Kraje Vyso ina. P i vzniku mimo ádné události nadmístního významu budou pot ebná opat ení zajiš ována z úrovn Kraje Vyso ina. K provád ní t chto prací lze využít havárií nezasažené objekty zem lských areál . nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Za krizové situace bude voda pro ve ejnou spot ebu dovážena cisternami ze zdroje Nížkov v množství 10,73 m3/den. El. vedení VN 22 kV má vysokou provozní jistotu mající p edpoklady pro nouzové zásobování el. energií. Územní plán nep edpokládá na území obce umíst ní žádných nebezpe ných látek vyžadujících stanovení systému prevence závažných havárií ani zpracování bezpe nostních a havarijních dokumentací.

STUDIO P |

61


Požadavky požární ochrany Územní plán vytvá í p edpoklady a podmínky pro p ístup požární techniky k jednotlivým nemovitostem. Dostatek požární vody je zajišt n ve vodojemu Bohdalov 2 x 100 m3 a vodojemu Chroustov 1 x 100 m3. Vodovodní sí je v Bohdalov dimenzována na požární pot ebu vody a je osazena požárními hydranty. Zastavitelné plochy budou napojeny na vodovodní ad jeho prodloužením v dimenzi min. DN 90 s p ípadným osazením hydrant dle pot eby. Ve st edu sídla Chroustov se nachází víceú elová nádrž s pot ebou p ístupu a z ízení erpacího místa pro požární techniku. Hasi ská zbrojnice v sídle Bohdalov je nevyhovující, požadovány jsou stavební úpravy v etn vn jších úprav. Hasi ská zbrojnice v sídle Chroustov byla modernizována a bude vyhovovat i ve výhledu. 5.9. Limity využití území Územní plán obsahuje dle zp sobu vzniku dv skupiny limit . Jde o limity využití území vyplývající z právních p edpis a právních rozhodnutí a pak jde o limity, které vychází z konkrétních podmínek ešeného území. Druhá skupina je podrobn uvedena ve výrokové ásti ÚP, v ásti od vodn ní je uvedena ve zkrácené form pro úplnost této d ležité sou ásti územn plánovací dokumentace. V limitech využití území, které vyplývají z právních p edpis a právních rozhodnutí, jsou uvedeny jen ty, které se na území obce vyskytují. Vyplývající z právních p edpis i stanovené na základ zvláštních p edpis Hranice územních jednotek - k.ú. Bohdalov + k.ú. Chroustov u Bohdalova = správní území obce - správní území obce = území ešené územním plánem Ochrana technické a dopravní infrastruktury - silnice II. t ídy 15 m od osy na ob strany mimo ZÚ - silnice III. t ídy 15 m od osy na ob strany mimo ZÚ - rozhledové trojúhelníky dle konkrétního p ípadu - nadzemní el. vedení ZVN 400 kV 20 m od krajního vodi e na ob strany (zák. . 458/2000 Sb., zák. . 222/1994 Sb.) 25 m od krajního vodi e na ob strany (vl. na ízení . 80/1957 Sb.) - nadzemní vedení VN 22 kV 7 m od krajního vodi e na ob strany (zák. . 458/2000 Sb. ve zn ní pozd jších zm n a zák. . 222/1997 Sb.) 10 m od krajního vodi e na ob strany (vl. na ízení 80/1957 Sb.) - TS 22/0,4 kVA stožárové viz nadzemní vedení VN - STL plynovody v . p ípojek v ZÚ 1 m na ob strany od povrchu plynovodu - ostatní plynovody a p ípojky 4 m na ob strany od povrchu plynovodu - technologické objekty 4 m na všechny strany od p dorysu - bezp. pásmo VTL plynu do DN 100 15 m na ob strany od povrchu plynovodu - bezp. pásmo regul. stanice VTL/STL 10 m na všechny strany od p dorysu - kanaliza ní stoka do DN 500 mm 1,5 m na ob strany od vn jšího líce potrubí - kanaliza ní stoka nad DN 500 mm 2,5 m na ob strany od vn jšího líce potrubí - vodovodní ád do DN 500 mm 1,5 m na ob strany od vn jšího líce potrubí - vodovodní ád nad DN 500 mm 2,5 m na ob strany od vn jšího líce potrubí - u vodovodních ad nebo kanaliza ních stok na ø 200 mm v . s úrovní dna v hloubce > 2,5 m pod upraveným terénem se vzdálenost od vn jšího líce potrubí zvyšuje o 1 m - telekom. kabel podzemní 1,5 m od povrchu na ob strany Ochrana podzem. a povrchových vod - PHO vod. zdroje 1° a 2°

zákres ve výkresové ásti STUDIO P |

62


- PHO vodojemu - provozní pásmo vodote í - zranitelná oblast Ochrana kulturních hodnot - nemovité kulturní památky

- pietní místo - ochranné pásmo h bitova - archeologické zájmy Ochrana p írodních hodnot a ŽP - významné krajinné prvky - registrovaný VKP K es anova louka u Bohdalova - PUPFL - p írodní park Bohdalovsko - památný strom -

5 m od objektu 6 m od b ehové hrany celé území obce

r. . 19554/7-3947 kostel sv. Vav ince r. . 26402/7-3949 socha sv. Jana Nepomuckého r. . 31779/7-3948 fara Bohdalov r. . 17835/7-4077 k íž CZE-6115-09838, CZE-6115-39877 100 m od obvodu viz. § 22 a 23 zák. . 20/1987 Sb. v platném zn ní

§ 3 odst. b) zák. . 114/1992 Sb. v platném zn ní dokument ŽP/544/07/M.J. ze dne 23.05.2007

vzdálenost 50 m od okraje lesa na ízení OkÚ ve Ž e nad Sázavou .2/01 buk u kostela lípa v parku Jana K titele ochranné pásmo památného stromu 10 x pr r stromu m ený ve výšce 130 cm (zák. . 114/1992 Sb. v platném zn ní) EVL Baba CZ 0610175 na . vl. . 208/2012 Sb. p írodní rezervace Baba – V Bukách na . KrÚ Vyso ina . 14/2012 p írodní památka Belfrídský porok na . KrÚ Vyso ina . 15/2012 p írodní památka Laguna u Bohdalova na . KrÚ Vyso ina . 4/2009

Hygiena prost edí - stavební uzáv ra území m styse Bohdalov Zájmy MO R - vymezené území MO

stys Bohdalov, .j. 640/2010 ze dne 28.06.2010

celé území m styse

(§ 175 zák. . 183/2006 Sb.)

ležité limity ur ené územním plánem Ochrana p írodních hodnot - prvky ÚSES

- ochrana krajinného rázu - ochrana ZPF - ochrana PUPFL

obecn nezastavitelné plochy (podmín lze p ipustit stavby technické i dopravní infrastruktury – liniové, nerovnob žné s prvkem ÚSES, stavby vodohospodá ské a stavby ŽP) ur ená koncepcí ÚP vyhodnocení dot ení ZPF je obsahem ÚP vyhodnocení dot ení PUPFL je obsahem ÚP

Ochrana podzemních a povrchových vod - vodní plochy a toky do 6 m od b ehové hrany zákaz výstavby objekt (podmín lze p ipustit stavby technické a dopr. Infrastruktury liniové, stavbu vodohospodá skou, p ípadn stavbu pro ŽP i vhodné oplocení) - zastavitelná území uplatnit významný podíl vsakování a zadržení deš ových vod STUDIO P |

63


Ochrana kulturních hodnot - identita sídla - výška zástavby - dominanty území - drobné artefakty Limitní hranice negativních vliv - pl. smíšené obytné (SV) - pl. smíšené obytné (SK) - pl. výroby a skladování (VL) - pl. výroby a skladování (VD) - pl. výroby a skladování (VK) - pl. výroby a skladování (VX) - pl. výroby a skladování (VZ) - pl. smíšené výrobní (VS) - plocha nové OV

respektovat charakter a p dorys zastav ní sídel nep ekro it danou p evládající hladinu zastav ní ž kostela sv. Vav ince respektovat stávají výtvarná díla v krajin volné i urbanizované po hranicích v ÚP vymezené plochy po hranicích v ÚP vymezené plochy po hranicích v ÚP vymezené plochy po hranicích v ÚP vymezené plochy po hranicích v ÚP vymezené plochy po hranicích v ÚP vymezené plochy max. po hranici pl. citlivých funkcí po hranicích v ÚP vymezené plochy max. po hranici pl. citlivých funkcí. (50 m od hrani ce plochy)

5.10. Vymezení pojm Základní pojmy Jsou ur eny zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní a íslušnými platnými provád cími vyhláškami. Ostatní pojmy Pro ú ely tohoto územního plánu jsou užity dále tyto pojmy: území urbanizované – zastav ná území a území k zastav ní vymezená (zastavitelné plochy) jinak i krajina sídla území neurbanizované – území nezastav né (viz. zák. . 183/2006 Sb., § 2, odst. 1, písm. f) jinak i krajina volná území stabilizované – území i plochy s dosavadním charakterem využívání, tj. území i plochy bez výrazných zm n území aktivní – území i plochy navržené k rozvoji – rozvojové (zastavitelné plochy) i plochy vymezené ke zm stávající zástavby, k obnov nebo op tovnému využití znehodnoceného území (plochy p estaveb), tj. území se zásadními zm nami ve využití plocha rozvojová – plocha zm n v území (zastavitelná, p estavby i zm ny v krajin ) proluka – volné, nezastav né místo vzniklé asanací stavby (staveb) v souvislém zastav ní nebo d ív jším ponecháním volného místa v souvisle zastav ném území význam nadmístní – innosti, d je, které významem a rozsahem nebo d sledky mohou zasahovat a ovliv ovat využívání území více obcí, p ípadn požadavky výrazn p evyšující potenciál území obce koeficient zastav né plochy – podíl z celkové plochy stavebního pozemku, který nebude ípustné zastav t nadzemními ástmi staveb koeficient zelen – podíl plochy zelen na stavebním pozemku k celkové ploše stavebního pozemku. stavební ára – udává hranici (rozhraní) mezi stavbou a nezastav nou ástí pozemku. Díl í stavební prvky stavby, které mohou p es rozhraní vystupovat (arký e, rizality, aj.) ur í podrobn jší UPD i územní studie otev ená zástavba – volné zastav ní v odstupech asto na pravideln p dorysové osnov , stejnorodé výšky orientované k obslužné komunikaci s respektováním konfigurace terénu souvislá zástavba – jednotlivé stavby vytvá í souvislou stavební strukturu orientovanou k obslužné komunikace

STUDIO P |

64


areálová zástavby – zpravidla soust ed né zastav ní sloužící p edevším pro výrobní za ízení i ob anské vybavení dané objekty, pozemky manipula ních ploch a pozemky zelen . asto bývají oplocené. výška objekt pro bydlení – ur ena po tem podlaží, podkroví viz. následující výklad pojmu podkroví podkroví - p ístupný prostor vymezený konstrukcí krovu nad nadzemním podlažím, ú elov využitelný. Do plného podlaží se zapo ítává v p ípad , když více jak ¾ plochy podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má normovou výšku obytné místnosti. výška objekt výroby s skladování – je výškou mezi upraveným terénem a výškou ímsy, když je zast ešení dáno sklonem st echy do 12° související ob anské vybavení komer ního typu – stavby na pozemcích do plošné vým ry 200 m2 (nap . malé prostory obchodu, služeb, stravování, ubytování aj.) hospodá ské zví ectvo – skot, kon , prasata, ovce, kozy drobné hospodá ské zví ectvo – králíci, dr bež, apod. drobná p stitelská innost – p stování plodin a produkt samozásobitelského charakteru zem lská malovýroba – podnikatelské p stování na úrovni rodinných farem zam ené jak na živo išnou, tak rostlinnou výrobu (i jednotliv ) zem lská prvovýroba – zahrnuje rostlinou výrobu, výrobu školka ských výp stk , živo išnou výrobu (chov hospodá ských a jiných zví at a živo ich za ú elem výroby potravin pro lidskou výživu, surovin pro další zpracování i využití, chov hospodá ských zví at k tahu, produkci chovných a plemenných zví at a jejich genetického potenciálu) drobná výrobní innost – výrobní innost netovární povahy sm ující k zakázkové kusové výrob , innosti mající charakter odborných prací emeslnického charakteru bez negativních vliv na okolí (hluk, zápach, výpary, prach, sv telné efekty aj.) stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy – sklady do 200 m2 skladovací plochy stavby skladovací s nízkými rušivými vlivy na ŽP – skladované látky neohrožují ŽP na pozemku vlastníka a neobt žují obytnou pohodu souseda plochy citlivých funkcí - plochy, které jsou využívány pro trvalé bydlení, rekreaci, zdravotnictví apod. innosti náro né na p epravu zboží – aktivity vyžadující denní obsluhu vozidly skupiny 2, podskupiny N1 a N2 innosti nenáro né na p epravu zboží – aktivity nezvyšující dopravní zát ž v území ípustná míra – míra p ípustnosti je daná individuálním posouzením konkrétní situace dle zvláštních p edpis a vyhlášek (nap . na . Vlády R . 272/2011) netovární výroba - výroba, která neprodukuje velké množství výrobk a nespot ebovává velké množství surovin, výroba s nízkými nároky na dopravu 6. Vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch 6.1. Vyhodnocení využití zastav ného území Zastav né území bylo vymezeno ke dni 12.06.2015. Každé ze sídel je svébytným celkem, který je dán geografickou polohou a p írodními podmínkami. Tyto podmínky ovliv ují nejen charakter sídel, ale i jejich popula ní velikost. Sídla Chroustov má ryze venkovský charakter, sídlo Bohdalov nese jisté polom stské znaky. Využívání zastav ného území je v mí e rozumné, umož ující plnit technické i hygienické požadavky na daný charakter bydlení. Obytné domy p vodních selských usedlostí jsou vesm s opraveny. K postupné stavební obnov dochází i u navazujících objekt hospodá ských ástí t chto usedlostí (ne ve smyslu p vodní funkce). Rodinné domy jsou budovány p edevším jako domy samostatn stojící, velmi asto na pravidelné pravoúhlé osnov (rodinné domy u ZŠ, u obecního adu i v nov budovaném obytném souboru rod. dom ). Zem lská výroba je soust ed na v pom rn rozsáhlém areálu na levém b ehu Hornomlýnského rybníka. Mezi obchvatem sil. II/353 STUDIO P |

65


a zastav ném území sídla Bohdalov se rozvíjí výrobní zóna m styse. Územní rozvoj sídla Chroustov je významn menší, aktivity sm ovaly do výstavby n kolika rodinných dom a staveb výroby - pily. 6.2. Pot eba vymezení zastavitelných ploch Z kapitoly C.5.3. plyne, že je pro m stys t eba vymezit zastavitelné plochy pro 106 jednobytových rodinných dom . Pro jeden rodinný d m se uvažuje pr rná velikost 900 m2 a 150 2 m p íslušejícího ve ejného prostranství. Pro 106 dom se jedná o celkovou pot ebnou plochu 106 x 1 050 m2 = 111 300 m2. Nabídka zastavitelných ploch z d vodu zachování úm rné ceny stavebních pozemk by m la být vždy vyšší než skute ná pot eba. V p ípad m styse se p edpokládá p esah nabídky nad poptávkou o cca 15 %. Vypo tená pot eba ploch pro bydlení v rodinných domech pak bude 111 300 m2 x 1,15 = 127 995 m2 ~ 12,80 ha, což je velikostn blízká plocha, která je pro bydlení v rodinných domech vymezena v územním plánu (13,08 – viz. kap. C.5.3.). V bilanci pot eb vymezení zastavitelných ploch nebylo uvažováno s úbytkem bytového fondu tzv. odpadu bytového fondu (fyzická likvidace byt , slou ení dvou byt do jednoho, vy len ní z bytového fondu). Koncepce ÚP v souladu s celoevropským trendem musí po ítat se snižováním tzv. obložnosti bytu (po et obyvatel na byt), což je zp sobeno p edevším: ibývajícím po tem domácností, jejichž velikost se zmenšuje rostoucím po tem bezd tných rodin, ev. rodin s 1 dít tem stále se snižující mírou cht ného soužití. vody pot eby vymezení dalších v tších zastavitelných ploch: pl. smíšené obytné – venkovské - jsou vymezeny pro rozvoj rodinných farem soukromých zem lc v návaznosti na stávající zem lské usedlosti. Bydlení rodiny p ichází v úvahu pouze u zastavitelných ploch Z29, Z45 a plochy p estavby P1. Celkem se m že jednat o t i bytové jednotky (viz kap. C. 5.3.) pl. výroby a skladování (VL, VD, VK) - vymezeny z d vodu podpory rozvoje ekonomického potenciálu v obci. Rozvoj ploch VL a VD p inese p ír stek pracovních p íležitostí, což isp je k žádoucímu snížení rozdílu mezi ubytovací kapacitou území a pracovištní kapacitou území pl. výroby a skladování (VZ) - respektování investi ního zám ru na výstavbu moderních stájí pro chov dojnic, protože tyto nelze umístit uvnit zastav ného území pl. vodní (W1) - vymezeny p edevším z d vodu širšího významu vodohospodá ského (zlepšení bilance povrchových i pozemních vod, v dob sucha nadlepšování minimálních pr tok atd.), vodní nádrže bývají d ležitým ekologickým prvkem v krajin , podpora života fauny a flory vodních ekosystém . 7.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území

7.1. Postavení obce v systému osídlení stys Bohdalov se nachází v Kraji Vyso ina, v obci s rozší enou p sobností Ž ár nad Sázavou. Pov enou obcí je m sto Ž ár nad Sázavou. Nejbližšími orgány státní správy jsou: finan ní ú ad: Ž ár nad Sázavou ad práce: Ž ár nad Sázavou eská správa sociálního zabezpe ení: Ž ár nad Sázavou katastrální ú ad: Ž ár nad Sázavou ad územního plánování: Ž ár nad Sázavou stavební ú ad: Ž ár nad Sázavou. stys Bohdalov je aktivním lenem mikroregionu Svazek obcí Pooslaví. Nadmístní význam v m stysi má tato ob anská vybavenost: kostel, ZŠ, MŠ, h bitov se shodným spádovým okruhem, který je tvo en správním územím m styse Bohdalov a obcemi Kyjov, Pokojov a Rudolec. STUDIO P |

66


stys Bohdalov náleží do farnosti Nové Veselí. Za vyšší ob anskou vybaveností vyjíždí ob ané m styse do blízkého Ž áru nad Sázavou i Jihlavy. Ž ár nad Sázavou, Jihlava i Polná jsou hlavními místy vyjíž ky ob an obce za zastnáním. Nemocni ní ošet ení vyhledávají ob ané v Novém M st na Morav . Dominantním hospodá em na zem lských pozemích je spole nost Agras Bohdalov, a.s. 7.2. Širší dopravní vztahy Územím m styse jsou vedeny tyto silnice: sil. II/353 Poli ka - Ž ár nad Sázavou - Velký Beranov sil. II/388 Bohdalov – Byst ice n./P. – Rove né sil. III/3536 Stáj – Chroustov – Bohdalov sil. III/3537 Chroustov – erná sil. III/35429 Zahradišt – Pavlov – Bohdalov sil. III/35431 Chroustov - Kyjov - Milíkov. Silnice II/353 náleží do Páte ní silni ní sít Kraje Vyso ina. Pro homogenizaci sil. tahu II/353 je v ÚP vymezen zp esn ný koridor. Území m styse se dotýká turistická tras - zelená. 7.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobování pitnou vodou - v k.ú. Rudolec se nachází jeden ze zdroj pitné vody v etn odkyselovací stanice a vodojem 2 x 100 m3. Na vodovod Bohdalov jsou napojeny obce Pokojov, B ezí n./O. a Kotlasy. Podél jižního okraje sídla Bohdalov prochází el. vedení ZVN 400 kV. ÚP vytvá í podmínky pro zdvojení tohoto el. vedení ZVN. M stys je napojen el. energií z el. vedení VN 22 kV . 62. Regula ní stanice plynu VTL/STL u sídla Bohdalov je napojena na VTL plynovod Lobodice Kv tnov z území obce Újezd. 7.4. Širší vztahy ÚSES a dalších p írodních systém Území m styse Bohdalov náleží do bioregionu 1.50 Velkomezi ského. Na území obce se nachází lokální ÚSES, regionální i nadregionální ÚSES. Koordinace ÚSES je zajišt na v rozsahu náležejícímu dokumentaci územního plánu. Na území obce se nachází evropsky významná lokalita uvedená v národním seznamu evropsky významných lokalit dle Na ízení vlády . 132/2005 Sb. a dle Sm rnice Rady Evropských spole enství 92/43/EHS o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (sm rnice o stanovištích). ešení ÚP nemá významný vliv na íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvosti Natury 2000 - „Baba“ - CZ0610175. Na území obce se nenalézá pta í oblast dle Sm rnice Rady Evropských spole enství o ochran voln žijících pták (79/409/EHS). 8. Vyhodnocení spln ní požadavk zadání ÚP Zadání územního plánu bylo vypracováno v souladu s požadavky zákona . 183/2006, o územním plánování a stavebním ádu ve zn ní platném od 01.01.2013. Zadání ÚP Bohdalov bylo schváleno usnesením Zastupitelstva obce Bohdalov dne 19.09.2013. a. požadavky na základní koncepci rozvoje území obce vyjád ené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu v etn rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na zm nu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktu e a dostupnosti ve ejné infrastruktury cíle zlepšení dosavadního stavu v etn rozvoje obce Územní plán stanovil pravidla pro harmonický rozvoj obce, eší spole enský a hospodá ský rozvoj obce p i kultivaci p írodního prost edí. Efektivn je využito potenciálu území se zohledn ním geografické polohy m styse.

STUDIO P |

67


ochrana hodnot Územní plán akceptuje hodnoty území, které do územního plánu vstupují (hodnoty požívající právní ochranu) i hodnoty získané p i analýze území v rámci prací na ÚP a z ÚAP ORP Ž ár n./S. Územní plán stanovil pravidla pro využívání území s prostorovou regulací. Podmínky prostorového uspo ádání odpovídají m ítku a povaze územn plánovací dokumentace - zde územní plán. požadavky na zm nu charakteru obce Územn plánovací dokumentace nem ní charakter m styse. Vytvo eny jsou územní podmínky pro p iblížení pracovištní kapacity území k ubytovací kapacit území. Pro zachování osobitosti m styse a vystižení jeho charakteru je využito možnosti podrobn jšího len ní ploch s rozdílným zp sobem využití (viz § 3 odst. 4 vyhl. . 501/2006 Sb.). vztah k sídelní struktu e, dostupnost ve ejné infrastruktury Koncepce ÚP nem ní sídlení strukturu. Urbanistickým ešením dobrá dostupnost ve ejné infrastruktury z stává zachována. Umožn ny jsou zejména kvalitativní zm ny. 1. Urbanistická koncepce Koncepce ÚP akceptuje rozdílný charakter sídel, nedochází k zásadním zm nám ve využití zastav ného území, zastavitelné plochy navazují na zastav né území, výjimky jsou umožn ny u ploch jejich využití oddálení od urbanizovaného území vyžaduje ( OV, stavba neklasické medicíny, pastevní areál). Mnohé z ploch se zm nou v území využívají rozvojových ploch, jejichž vhodnost byla prov ena platným územním plánem obce. ešení ÚP nevyžaduje stanovovat po adí zm n v území. 2. Koncepce ve ejné infrastruktury Dopravní infrastruktura na území m styse je stabilizována. ešení ÚP umož uje místní úpravy jak v urbanizovaném území, tak i volné krajin za ú elem zlepšení normových parametr silnic. Upozorn no je na pot ebu dopln ní chodník p edevším p i silnicích II/388 a III/35429. Rekrea ní doprava využívá stávajících pozemních komunikací krom sil. II/353. Nastaveny jsou podmínky pro dopravu v klidu a dopravní obsluhu ploch volné krajiny. Územní plán prov il pot eby rostoucího m styse na úseku zásobování pitnou vodou, energiemi, nakládání s odpadními vodami a stanovil pot ebné opat ení zajiš ující vysokou kvalitu života v území. Regula ními opat eními umož uje používání vhodných alternativních zdroj energie.Územní plán zabezpe uje ochranu vybudované ob anské vybavenosti, nové stavby ob anského vybavení jsou vymezeny v minimálním rozsahu. Preferuje se polyfunk ní využívání ploch s možnou integrací za ízení ob . vybavenosti. Ve ejná prostranství v koncepci ÚP hrají velkou d ležitost - a již stávající, tak nová navrhovaná. 3. Koncepce uspo ádání krajiny Nejsou p ipušt ny zám ry, které by vyžadovaly významn jší zásahy do terénu, nedochází k narušení ochranných režim p írodního parku Bohdalovsko, který se nachází na cca 80 % území rozlohy m styse. Využití nezastav ného území je možné i pro jiné ú ely než uvádí § 18 odst. 5 zák. . 183/2006 v platném zn ní za p edpokladu, že nedojde k narušení urbanistické koncepce obce a nedojde k narušení hodnot území (p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty), ekro ení hygienické únosnosti území, resp. k obecnému p ekro ení únosné kapacity území, která je dána vlastnostmi území m styse. Pro plochu smíšenou nezastav ného území (NS) jsou jmenovit uvedeny stavby a opat ení, které nelze na území umis ovat. Na území jsou zárove vymezeny plochy p írodní (NP), kde lze umis ovat stavby, za ízení ani jiná opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona.

STUDIO P |

68


Na území m styse nejsou umis ovány zastavitelné plochy pro rekrea ní stavby a za ízení ani není uvažováno z izování zahrádká ských osad. Byla nalezena koordinace na úseku nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. up esn ní požadavk vyplývajících z PÚR R PÚR R správní území m styse neza le uje do žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy ani specifické oblasti. Nenachází se zde plochy ani koridory dopravní i technické infrastruktury ani souvisejících rozvojových zám . Obecná ustanovení PÚR R jsou ešením ÚP respektována. up esn ní požadavk vyplývajících z ÚPD vydané krajem Území m styse se nachází mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy i mimo specifické oblasti. Zp esn n byl koridor pro homogenizaci sil. II/353, zp esn ní koridoru stavby pro zdvojení el. vedení ZVN 400 kV bylo provedeno v rozsahu dohod - viz kap. C.2.2. Nadregionální a regionální systém ÚSES je zachován jako funk ní systém. Využívání území je v souladu s p evažujícím (ur ujícím) cílovým využitím jednotlivých typ krajin, které se na území styse nachází. Respektovány jsou zásady pro innosti v území a rozhodování o zm nách v území v oblasti krajinného rázu Ž ársko-Bohdalovsko. up esn ní požadavk vyplývajících z ÚAP ORP Ž ár n./S. Územní plán navrhuje dostatek ploch pro rozvoj bydlení, posiluje možnosti rozvoje hospodá ství v m stysi, p edpokládá pestrý zp sob využití území bývalé cihelny. Pro svoji do asnost ve využívání je fotovoltaická elektrárna za len na do zastavitelných ploch výroby a skladování - lehký pr mysl. Problémy obecného rázu byly posouzeny a v ešení ÚP je na n reagováno. b. požadavky na vymezení ploch a koridor územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prov it Z PÚR R, ZÚR KrV ani ze samotného ešení ÚP nevyplynula pot eba vymezování územních rezerv. c. požadavky na prov ení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastn ní anebo p edkupní právo Vymezeny jsou pouze ve ejn prosp šné stavby, ve ejn prosp šná opat ení, která na území vyplývají ze ZÚR KrV. Není uplatn no p edkupní právo. Asanace je navržena pro odstran ní dosavadní istírny odpadních vod z d vodu jejího nahrazení novým za ízením a pot ebou uvoln ní plochy pro další využití – obytná zóna rodinných dom . d. požadavky na prov ení vymezení ploch a koridor , ve kterých bude rozhodování o zm nách v území podmín no vydáním regula ního plánu, zpracováním územní studie nebo uzav ením dohody o parcelaci Koncepce ÚP nevyžaduje vymezit plochy, jejichž využití bude podmín no vydáním regula ního plánu nebo uzav ením dohody o parcelaci. e.

ípadný požadavek na zpracování variant Nebyl uplatn n ani ešen.

f. požadavky na uspo ádání obsahu návrhu územního plánu a na uspo ádání jeho od vodn ní . m ítek výkres a po tu vyhotovení Z d vodu, že nebylo t eba ešit po adí výstavby, neobsahuje grafická ást ÚP Bohdalov výkres Etapizace (Po adí zm n v území).

STUDIO P |

69


Textová ást odpovídá p íloze . 7 vyhl. 500/2006 Sb. ve zn ní od 01.01.2013. Územní plán Bohdalov neobsahuje podrobnosti náležející svým obsahem do regula ního nebo územního rozhodnutí. g. požadavky na vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území Dot ený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP Bohdalov neuplatnil požadavek na posouzení vliv územního plánu na životní prost edí a vylou il významný vliv na evropsky významnou lokalitu i pta í oblast. h. limity využití území Limity využití území, které požívají právní ochrany i jsou stanoveny na základ právních edpis , byly dopln ny o limity využití území, které vyplývají z ešení územního plánu. 9. Vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v ZÚR, s od vodn ním pot eby jejich ešení Tyto záležitosti nadmístního významu nebylo t eba na území m styse ešit. 10.

Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF a PUPFL

i zpracování této kapitoly od vodn ní územního plánu bylo využito „Spole ného metodického doporu ení Odboru územního plánování MMR R a Odboru ochrany horninového a dního prost edí MŽP R“. Pro zachování kontinuity i celistvosti vnímání ešení územního plánu je tabulková ást požadována metodikou rozší ena o níže uvedený tabulkový p ehled, který bilancuje všechny plochy se zm nou v území. Celkový p ehled ploch se zm nou v území Ozn. plochy

zp sob využití plochy

vým ra plochy (ha) mimo v ZÚ celkem ZÚ

ZPF

Z1

pl. vodní a vodohospodá ské - vodní plochy a toky

0,26

0,26

0,26

Z2


0,33

0,33

0,02

Z3


0,42

0,42

0,42

Z4


0,38

0,38

0,26

Z5


0,59

0,59

Z6

pl. dopravní infrastruktury - silni ní

0,17

0,17

Z7

pl. výroby a skladování - drobná a emeslná výroba

1,20

Z8


Z9


Z10

z celkové vým ry plochy (ha) vodní zastav ná ostatní PUPFL plocha plocha plocha

Katastální území Bohdalov

0,31

Bohdalov Bohdalov 0,12

Bohdalov

0,16

0,01

Bohdalov

1,20

1,12

0,08

Bohdalov

0,78

0,78

0,73

0,05

Bohdalov

0,53

0,53

0,53

Bohdalov

pl. výroby a skladování - lehký pr mysl

9,51

9,51

9,51

Bohdalov

Z11

pl. ob . vybavení - komer ní za ízení malá a st ední

0,26

0,26

0,26

Bohdalov

Z12

pl. zelen - ochranná a izola ní

0,24

0,24

0,24

Bohdalov

Z13


0,34

0,34

0,34

Bohdalov

Z14

pl. bydlení v rodinných domech - venkovské

0,24

0,24

0,24

Bohdalov

Z15


0,28

0,28

Bohdalov

Z16


0,22

0,22

0,22

Bohdalov

Z17


3,68

3,68

3,68

Bohdalov

Z18


1,01

1,31

1,00

Z19


0,45

0,45

0,45

Bohdalov

Z20


0,44

0,44

0,44

Bohdalov

Z21


0,84

0,84

0,84

Z22

pl. zelen - soukromá a vyhrazená

0,14

0,14

0,06

Z23

pl. tech. inf. - inž. sít - išt ní a odvád ní odp. vod

0,25

0,25

0,25

Z24


1,88

1,88

1,84

0,04

Bohdalov

Z25


0,68

0,68

0,52

0,16

Bohdalov

Z26


1,17

1,27

1,27

Bohdalov

Z27


0,38

0,38

0,38

Bohdalov

0,28

0,30

0,10

0,59

Bohdalov

0,28

0,03

Bohdalov

Bohdalov 0,08

Bohdalov Bohdalov

STUDIO P |

70


Ozn. plochy


Z28

pl. výroby a skladování - skladování

Z29


Z30


Z31


Z32

vým ra plochy (ha) mimo v ZÚ celkem ZÚ

Katastální území

0,38

0,38

Bohdalov

0,31

0,31

Bohdalov

0,96

0,96

0,96

0,63

0,63

0,62

0,01


1,27

1,27

1,17

0,10

Bohdalov

Z33


0,11

0,11

0,11

0,11

Bohdalov

Z34


0,20

0,20

0,20

Z35

pl. výroby a skladování - zem

5,80

5,80

5,80

Z36


0,11

0,11

Z37

pl. ob . vybavení - ve ejná infrastruktura

0,34

0,34

0,23

Z38


1,21

1,28

1,10

Z39


0,14

0,14

0,14

Z40


1,12

1,12

1,12

Z41


0,19

0,20

Z42


0,10

0,10

0,10

Z43


0,09

0,27

0,36

0,36

Z44

pl. zelen - soukromá a vyhrazená

0,22

0,22

0,22

Z45


0,10

0,10

0,08

0,02

Z46


0,17

0,17

0,16

0,01

Z47


Z48


Z49


Z50


Z51


P1


0,15 0,52

P2


K1

pl. lesní

K2

pl. lesní

Celkem

0,38

ZPF

z celkové vým ry plochy (ha) vodní zastav ná ostatní PUPFL plocha plocha plocha

0,31

lská výroba

0,07

0,01

Bohdalov Bohdalov

Bohdalov Bohdalov Bohdalov 0,11 0,07

Bohdalov Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh. Chroustov u Boh.

0,11

0,20

0,16

0,16

0,16

1,96

2,11

1,92

0,07

0,07

0,07

Bohdalov

lská výroba

0,15

0,15

0,15

Bohdalov

lská výroba

0,47

0,47

0,47

0,15

0,01

0,15

0,52 0,18

3,62

0,07

0,18

0,57

0,57

41,45

45,07

0,05

0,07

Bohdalov

0,13

0,01

0,10

0,42

Bohdalov Chroustov u Boh. Chroustov u Boh.

0,57

Bohdalov Chroustov u Boh.

0,18

41,16

0,90

0,55

0,35

2,11

zábor PUPFL

10.1. Dot ení ZPF Vyhodnoceny jsou plochy se zm nou v území s dopadem na zem metodického pokynu v úvodu kapitoly uvedeného nejsou vyhodnoceny: plochy do vým ry 0,20 ha v zastav ném území plochy pro bydlení v zastav ném území plochy pro územní systém ekologické stability.

lský p dní fond. Dle

Údaje o celkové rozsahu požadovaných ploch Jsou patrné z tabulky ve výkrese O3 edpokládaný zábor p dního fondu i tabulky z p ílohy . 2 tohoto od vodn ní. Vzhledem ke skute nosti, že silnice II/353, pro kterou je upraven koridor pro homogenizaci sil. tahu (ZÚR KrV), spl uje v celé trase normové parametry, není v tomto p ípad uvažováno se záborem ZPF.

STUDIO P |

71


Údaje o uskute ných investicích do p dy za ú elem zlepšení její úrodnosti Z investic do p dy je provedeno zcelení pozemk a odvodn ní. Provedená odvodn ní jsou znázorna ve výkrese P edpokládaný zábor p dního fondu. Plochy se zm nou v území, u kterých dochází k dot ení pozemk s odvodn ním a rozsah dot ení (v ha) je z ejmý z tabulky ve zmín ném výkrese ípadn z tabulky v p íloze . 2 tohoto od vodn ní. Podmínkou využití ploch se zm nou v území je zachování funk nosti ponechaného systému odvodn ní. Údaje o areálech a objektech staveb zem lské výroby Stávající areál v sídle Bohdalov na levém b ehu rybníka Hornomlýnského je ešením ÚP akceptován. Územní plán vytvá í p edpoklady pro jeho rozší ení pro pot eby výstavby nových stájí pro dojnice, které z prostorových d vodu nelze umístit do sou asného areálu. Problematika tohoto zám ru je, že navržený extenzivní rozvoj sm rem k sídlu Chroustov je jediný možný. Velká ást této zastavitelné plochy je však k existenci koridoru pro umíst ní stavby zdvojení el. vedení ZVN 400 kV za azena do ploch s podmín p ípustným využitím (do zániku ochranného režimu). Hlavní d vody pro rozší ení zem lského areálu: - zachování konkurence schopné výroby (konkrétn výroby mléka) a s tím spojený chov dojnic - moderní chov dojnic sm uje do velkoprostorových stájí s pot ebnou zoohygienou zajiš ující dobrý zdravotní stav krav a pot ebnou ekonomikou provozu - sou asný zem lský areál bude nadále využíván pro chov mladého skotu, technické a technologické zázemí rostlinné a živo išné výroby, avšak bez v tšího rozši ování staveb, protože by docházelo ke st etu s požadavky veterinární pé e, hygienickými požadavky, požadavky požární bezpe nosti atd. - spole nost p edkládající zám r na rozší ení výrobní plochy je dominantním hospodá em na ZPF v ešeném území. Dobré uplatn ní na trhu bude mít p íznivý dopad na údržbu krajiny - oddálení koncentrace živo išné výroby (emisního st edu chovu) od souvislé obytné zástavby inese zlepšení obytné pohody v sídle Bohdalov. Sm r rozší ení zem lského areálu sm rem k sídlu Chroustov je dáno p írodními a civiliza ními podmínkami. Z jihovýchodní strany je zem lský areál jednozna vymezen Hornomlýnským rybníkem, ze severozápadní strany pak silnicí II/388 a silnicí III/3536 a Záhumenným rybníkem. Rozvoj zem lského areálu severovýchodním sm rem by znamenal nežádoucí p ibližování st ediska živoišné výroby k obytnému území sídla Bohdalov, což by p edstavovalo hrubou hygienickou závadu. Stavebním povolením .j. SÚ/28/09/So-3-StPo ze dne 20.01.2009 bylo umožn no využití ásti území severozápadn od sídla Bohdalov pro pastevní areál masných krav. V ÚP je tato zm na v území vyzna ena jako zastavitelná plocha Z51. Vyhov ním p ipomínce uplatn né v rámci spole ného jednání byla provedena zm na ve využití plochy zastav ného území (v ásti skladu bývalého lihovaru) z plochy typu VL na plochu VZ. Zárove na základ stejné p ipomínky bylo rozší eno zastav né území a navazující zastavitelnou plochu Z50 . výroba a skladování - zem lská výroba. V sídle Chroustov mají dv stavby d íve sloužící zem lské výrob charakter zboru. Územní plán plochu eší jako plochu p estavby - plocha smíšená obytná venkovská. Údaje o uspo ádání ZPF a pozemkové úpravy Na správním území m styse nejsou ve smyslu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových adech vyhlášeny žádné pozemkové úpravy. Na rozhodující vým e ZPF hospoda ící spole nost Agras Bohdalov, a.s. Opat ení k zajišt ní ekologické stability Koncepce obnovy ekologické stability krajiny je založena na dalším zlepšení sou astného stavu. Navržený ÚSES zde zvl. na lokální úrovni podporuje p irozený rozvoj krajiny, p ízniv p sobí na ekologicky mén stabilní ásti krajiny. Navržený ÚSES využívá stávající hodnoty krajiny. Nadregionální a regionální prvky ÚSES jsou vymezeny p edevším na PUPFL. STUDIO P |

72


Polní cestní sít Polní cestní sí je stabilizovaná, ešením ÚP nedochází k omezení dopravní obsluhy polností. Polní cesty jsou vesm s polními cestami vedlejšími kategorie Pv 3/30, místy i P4/30. ÚP umož uje doplní cestní sít p edevším v rámci komplexní pozemkové úpravy. Variantní ešení Variantní ešení nebylo v zadání územního plánu vyžadováno. P írodní podmínky, rozsah zm n v území pom rn jednozna ur ují zp sob využívání území v ešení ÚP. Etapizace výstavby Pro jednoduchost ešení nebylo t eba koncepci ÚP oz ejmovat etapizací. Využití ploch, které pro rozvojové pot eby obce již byly odsouhlaseny orgánem ochrany ZPF Územní plán z velké ásti využívá rozvojových ploch, které jsou sou ástí platného ÚPO. Grafické znázorn ní je patrné z p ílohy . 3. Využití brownfield V k.ú. Chroustov u Bohdalova jsou navrženy dv plochy p estavby P1 a P2. Nové využití bude plochy smíšené obytné venkovské. Využití zastav ného území, pot eba vymezení zastavitelných ploch Je dokladováno v kap. C.6 Záv r ešení územního plánu reaguje na pot eby, které jsou pro území m styse dány schváleným zadáním územního plánu. ešeny jsou požadavky, které tíží m stys v sou asnosti (nap íklad nedostatek dostupných ploch pro bydlení, chyb jící územní p ipravenost na úseku výrobních a skladovacích ploch) a které je možno o ekávat (nap . likvidace splaškových vod). P i hledání koncepce územního plánu byla zohledn na geografická poloha m styse, která dává prostor pro úsp šný rozvoj m styse. Prost edí m styse tak, jak je p edloženo v ešení ÚP, je založeno na zásadách vyváženosti mezi emi pilí i udržitelného rozvoje, tj. pilí em ekologickým, sociálním a ekonomickým. 10.2. Dot ení PUPFL K zásahu do PUPFL dochází u zastavitelných ploch Z2 a Z5 ur ených pro výstavbu malé vodní nádrže. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje PUPFL jsou umíst ny tyto zastavitelné plochy: Z1, Z3, Z4, Z24, Z25 - jde o vodní plochy, Z37 - plocha ob anské vybavenosti se stavebním povolením, Z38 – plocha výroby drobné, Z39 – plocha zelen izola ní, Z40, Z41 a Z43 – plochy bydlení v rodinných domech. Pro využití zastavitelných ploch Z38, Z40, Z41 a Z43 se stanovuje, že s výjimkou oplocení nebudou ve vzdálenosti do 25m od hranice lesa umis ovány žádné nadzemní stavby. Vzdálenost 25 m je odvozena od pr rné výšky zde vyskytujícího se dosp lého lesního porostu. D vodem je p edcházení možných budoucích problém . Územní plán vymezuje jednu plochu zm ny v krajin K2 ur enou pro zalesn ní. 11. Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní Bude dopln no po izovatelem. 12. Vyhodnocení p ipomínek 12.1. Vyhodnocení p ipomínek podaných p i spole ném jednání i spole ném jednání mohl každý dle ustanovení § 50 odst. 3 stavebního zákona do 30 dn od doru ení ve ejné vyhlášky uplatnit u po izovatele písemné p ipomínky k návrhu územního plánu Bohdalov. P i spole ném jednání byly podány tyto p ipomínky :

STUDIO P |

73


- p ipomínka . 1: ASTRÁL spol. s r.o., Praha ipomínka se týká plochy areálu rekrea ního st ediska na pozemcích p. . 208, 1238/6, 2191, 1251/1, 1240 v k.ú. Bohdalov. Vlastník majoritního podílu v areálu požaduje zm nit zp sob využití plochy ob anského vybavení – ve ejná infrastruktura a plochy ob anského vybavení – lovýchovná a sportovní za ízení na plochy pro rekreaci hromadnou. Plocha bude využívána pro do asné ubytování sportovní využití, stravování, pozemky h iš , relaxaci a oddych, školící za ízení, pohotovostní bydlení i bydlení majitele za ízení. Vyhodnocení : ipomínka bude akceptována. Požadavek bude akceptován, nebo požadovaný zp sob využití ploch (rekreace hromadná), které jsou v ÚP vymezeny pro plochu ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV) a pro plochu ob anského vybavení - t lovýchovná a sportovní za ízení (OS), vhodn ji charakterizuje zp sob stávajícího i budoucího využívání ploch areálu rekrea ního st ediska. Nezbytností je respektovat vymezenou plochu lokálního biocentra ÚSES U Belfrídu, které je sou ástí nadregionálního biokoridoru ÚSES NRBK K 124. Pozemek parc. . 1251/1 v k.ú. Bohdalov nebyl nalezen. Úkolem územního plánování je stanovovat koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území a stanovovat podmínky pro provedení zm n v území, zejména pak pro umíst ní a uspo ádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Územní plán stanovuje zachovat a dále rozvíjet stabilizované základní funk ní zónování m styse. - p ipomínka . 2: Kv toslav Šafránek, Bohdalov ipomínka se týká stabilizované plochy vodní a vodohospodá ské W1, která sousedí se zastavitelnou plochou ozn. Z 17 pro bydlení v rodinných domech – venkovské BV v lokalit obytného souboru Žlíbky. Požaduje zm nit zp sob využití plochy vodní a vodohospodá ské na plochu pro ve ejné prostranství. Vyhodnocení : ipomínka bude áste akceptována. Požadavek bude áste akcepktován a zm na zp sobu využití pozemk 1978/1 a 1978/2 v k.ú. Bohdalov (v ÚP pl. s kódem W1) ve vlastnictví m styse Bohdalov bude akceptována v rozsahu stávajícího využití. D vodem je ukon ení innosti OV s navazujícím vodním recipientem. Nový zp sob využití odpovídá sou asnému zp sobu využití ploch ve ejných prostranství, které umož ují i umis ování vodních ploch. V rámci zajišt ní provázanosti a prostupnosti ve ejných prostranství v nové plošn rozsáhlé zastavitelné ploše Z17 bude požadovaná plocha ve ejného prostranství propojena s ve ejným prostranstvím ozn. v ÚP Z18. Územní plán stanovuje zachovat a dále rozvíjet stabilizované základní funk ní zónování m styse. Úkolem územního plánování je stanovovat koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území a stanovovat podmínky pro provedení zm n v území, zejména pak pro umíst ní a uspo ádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. - p ipomínka . 3: InfoTel spol s.r.o, telekomunika ní služby, Brno v zastoupení spole nosti T-Mobile Czech republic, a.s. podáváme p ipomínku k návrhu ÚP Bohdalov. Na pozemku p. . 392 v k.ú. Chroustov u Bohdalova byla na základ povolení stavby, Smlouvy o z ízení v cného b emene a kolaudace umíst na a uvedena do provozu základnová stanice investora pod ozna ením 63 187 Havlina. Žádáme o vyzna ení této nové stanice do návrhu ÚP Bohdalov. Vyhodnocení : ipomínka je akceptována. Požadavek je akceptován, nebo v návrhu územního plánu Bohdalov, v jeho grafické ásti (koordina ní výkres a výkres energetika, elektronické komunikace) je stavba základnové stanice Havlina vymezena jako plocha technické infrastruktury TI4 – provozování elektronických komunikací. - p ipomínka . 4: Ji í Pometlo, Bohdalov Jako majitel pozemk v k.ú. Bohdalov požaduje vytvo ení zóny (plochy) pro výrobu a skladování plocha pro zem lskou výrobu (VZ) v ásti areálu bývalého lihovaru (na parcelách p. . KN 1741/6, 1741/8, st.261, 261,1727/54, 1727/65, 1727/66, a 1727/67 v k.ú. Bohdalov. Vyhodnocení : ipomínka bude áste akceptována. Požadavek bude áste akceptován a v návrhu územního plánu Bohdalov bude prov ena možnost vymezení nové zastavitelné plochy STUDIO P |

74


pro výrobu a skladování a bude prov ena zm na zp sobu využití.stabilizované plochy (VL). Úkolem územního plánování je stanovovat koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Pozemky p. . 1741/6, 1741/8, st. 261 a 261 v k.ú. Bohdalov se nacházejí v zastav ném území a jsou vymezeny v návrhu ÚP Bohdalov jako stabilizovaná plocha výroby a skladování – lehký pr mysl, pro umís ování za ízení a staveb tovární povahy, podmín lze umístit sklady a stavby pro obchodní innost za p edpokladu že negativní vlivy z innosti nad míru p ípustnou nep ekro í hranice plochy. Pozemek p. . 1727/54 (trvalý travní porost) se nachází v nezastav ném území a je ve vlastnictví R. Pozemky p. . 1727/54, 1727/65, 1727/66 a 1727/67 v k.ú. Bohdalov se nacházejí v nezastav ném území a jsou vymezeny jako plocha zem lská – trvalý travní porost. - p ipomínka . 5: Ji í Pometlo, Bohdalov Jako majitel pozemk v k.ú. Bohdalov požaduje vytvo ení zóny (plochy) pro výrobu a skladování plocha pro zem lskou výrobu (VZ) na pozemcích p. .738/6, 738/7 a 894/4 v k.ú. Bohdalov kde mám již rozestav ný pastevní areál pro masný skot a je zde vydané platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Vyhodnocení : ipomínka bude áste akceptována. Stavba „Pastevní areál pro 20 masných krav“ byla povolena v rozsahu projektové dokumentace, ov ené p i stavebním ízení dne 22.01.2009 pod .j. SÚ/28/09/So-3-StPo. Sou ástí projektové dokumentace je výkres . 2 Zastavovací situace stavby s objektem kravína s p íjezdovou cestou, studnou, s vyzna ením oplocení drát ným pletivem a s vyzna ením celkového oplocení pastevního areálu. Jako zastavitelná plocha bude v ÚP vyzna ena plocha, která je vymezena oplocením drát ným pletivem (s objektem kravína a manipula ní plochou). Zárove bude v ÚP vyzna ena p ístupová cesta jako elová komunikace. Dle pot eby v p íslušném dopl ujícím výkresu bude vyzna ena studna s ochranným pásmem. Ostatní plochy pastevního areálu budou nadále ZPF v kultu e trvalý travní porost. - p ipomínka . 6: Ji í Pometlo, Bohdalov Nehodlám jako majitel pozemku 738/7 a 738/8 akceptovat vyhlídkový bod na komunikaci do Újezdu. Pozemek 738/7 bude ohrazen a bude využíván pro pastvu skotu. Vyhodnocení : ipomínka je akceptována. V návrhu ÚP se vyhlídkový bod p íznivých pohled nedotýká pozemk p. . 738/7 a 738/8 v k.ú. Bohdalov. - ipomínka . 7: Ji í Pometlo, Bohdalov Žádám o za azení pozemku p. . 73, 1100/10 a 1629 v k.ú. Bohdalov do plochy ur ené pro bydlení (BV). Vyhodnocení : ipomínka nebude akceptována. Požadavek nebude akceptován, nebo pozemek p. . 1629 v k.ú. Bohdalov se nachází v nezastav ném území. a nenavazuje na zastav né území. Zastavitelná plocha Z32 -bydlení v RD – venkovské je vymezena na sousedním pozemku, rozsah plochy Z32 nelze zv tšit nebo pozemek p. . 1629 v k.ú. Bohdalov se nachází na vysoce chrán ných p dách. Pozemek p. . 1100/10 v k.ú. Bohdalov se nachází v zastav ném území a je v návrhu ÚP vymezen jako plocha zelen soukromé a vyhrazené. Pozemek p. . 73 se nachází v nezastav ném území v plochách zem lských, trvalý travní porost. Zastavitelné plochy na pozemcích p. . 1100/10 a 73 v k.ú. Bohdalov nelze vymezit ve vazb na hranici zastav ného území tak, aby byla zajišt na jejich optimální dostupnost a napojitelnost na dopravní a technickou infrastrukturu. P i vymezení zastavitelné plochy musí být respektovány zájmy ochrany p írody a krajiny v etn ochrany krajinného rázu. - p ipomínka .8: Ji í Pometlo, Bohdalov Pokud bude opravována kanaliza ní sí , což je v návrhu UP zmi ováno, žádám o opravu a napojení na novou splaškovou a deš ovou kanalizaci budovy .p. 43. V minulých letech se opravovala kanalizace ve sm ru na kulturní d m, ale byla ukon ena u domu .p. 44. Jak je posilována biodiverzita a ekostabilita na plochách intenzivn obhospoda ovaných (zmi uje návrh UP) ? Sou asným stylem hospoda ení ? STUDIO P |

75


ipomínám, že každý obecní ú ad je ze zákona silni ním správním ú adem pro místní a ú elové komunikace na svém území, tudíž musí hájit ve ejný zájem na užívání tohoto pozemku pro dopravní ú ely, to znamená chránit ve ejný p ístup na komunikaci a tuto udržovat s pé i ádného hospodá e. Vzhledem ke katastrofálnímu stavu místních obecních cest, které jsou neustále degradovány t žkou zem lskou technikou, zužovány orbou a zaplavovány ornicí a navíc jsou vyježd ny a n kdy i vyasfaltovány mimo hranice KN, m la by obec obrátit práv na n a jejich údržbu svoji pozornost a zajistit tak snadný p ístup k pozemk m každému z vlastnika. Návrh ÚP v této v ci zmi uje pozemkovou úpravu. Ta se ale sama nevyhlásí a je t eba aktivní p ístup obce k této v ci, tzn. získáni souhlasu vlastník , podání žádosti o pozemkovou úpravu .... Vyhodnocení : ipomínky nebudou akceptovány, požadavky jsou nad rámec ešení územního plánu Bohdalov. - p ipomínka .9: Ladislav Herman, Žarošice ipomínka byla po izovateli ÚP doru ena p ed zahájením spole ného jednání o ÚP Bohdalov, esto se p ipomínkou po izovatel zabýval. P ipomínka se týká za azení plochy tvo ené pozemky parc. . 166/4, 166/120, 166/58, a 226/4 v k.ú. Bohdalov do zóny výroby a služeb. Vyhodnocení : ipomínka nebude akceptována. Požadavek nebude akceptován, nebo návrh územního plánu Bohdalov vymezuje dostatek ploch pro r zné druhy výroby. Další rozši ování ploch pro tyto aktivity je neod vodnitelné. Plocha vymezená zmín nými pozemky je nesnadno dopravn p ístupná a p ekra uje silni ní obchvat do volné krajiny. 12.2. Vyhodnocení p ipomínek podaných p i ve ejném projednání Bude dopln no po projednání.

Pou ení Územní plán Bohdalov dle § 173 odst. 1 nabývá ú innosti patnáctým dnem po dni vyv šení ve ejné vyhlášky na ú ední desce. Do Územního plánu Bohdalov a jeho od vodn ní m že dle ustanovení § 173 odst. 1 správního ádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opat ení obecné povahy vydal. Proti Územnímu plánu Bohdalov nelze dle ustanovení § 173 odst. 2 správního ádu podat opravný prost edek.

……………………… Pavel Laštovi ka místostarosta m styse

……………………… Ing. Arnošt Juda starosta m styse Bohdalov

STUDIO P |

76

P

ÍLOHY

1. Seznam zkratek použitých v územním plánu 2. Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF

íloha 1

Seznam zkratek použitých v územním plánu R BPEJ OV S SPHM EO KN KPÚ KrV k.ú. LAPV LBC LBK MINIS MO R MMR R MÚSES MV R MŽP R NRBC NRBK NATURA 2000 OkÚ ORP PRVKÚK PUPFL PÚR RBC RD STG STL TS ÚAP ÚP ÚPD ÚPO ÚSES ÚSKP R VKP VN VPO VPS VTL ZVN ZPF ZÚR ŽP

Armáda eské republiky bonitovaná p dn ekologická jednotka istírna odpadních vod erpací stanice erpací stanice pohonných hmot ekvivalentní obyvatel katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy Kraj Vyso ina katastrální území lokalita pro akumulaci povrchových vod lokální biocentrum lokální biokoridor Minimální standard pro dig. zpracování územních plán v GIS Ministerstvo obrany eské republiky Ministerstvo pro místní rozvoj eské republiky místní územní systém ekologické stability Ministerstvo vnitra eské republiky Ministerstvo životního prost edí eské republiky nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor Soustava chrán ných území a stanoviš evropského významu okresní ú ad obec s rozší enou p sobností Plán rozvoje vodovod a kanalizací území kraje pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa politika územního rozvoje regionální biocentrum rodinný d m skupina typ geobiocén st edotlaký transforma ní stanice územn analytické podklady územní plán územn plánovací dokumentace územní plán obce územní systém ekologické stability Úst ední seznam kulturních památek eské republiky významný krajinný prvek vysoké nap tí ve ejn prosp šné opat ení ve ejn prosp šná stavba vysokotlaký zvlášt vysoké nap tí zem lský p dní fond zásady územního rozvoje životní prost edí

íloha 2

Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF název obce: Bohdalov íslo lokality


katastrální území

celková vým ra (ha)

celkový zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná da

Z14

pl. bydlení v rod. domech - venkovské

Bohdalov

0,24

0,24

Z15


Bohdalov

0,28

0,28

Z16


Bohdalov

0,22

0,22

Z17


Bohdalov

3,68

3,68

3,44

Z19


Bohdalov

0,45

0,45

0,45

Z20


Bohdalov

0,44

0,44

zahrady

ovocné trvalé travní sady porosty

0,22 0,24


Bohdalov

0,84

0,84

Bohdalov

1,27

1,27

Z31


Bohdalov

0,63

0,62

0,31

0,31

Z32


Bohdalov

1,27

1,17

1,11

0,06

Z40


Chroustov u B.

1,12

1,12

0,48

0,64

0,30

Z41


Chroustov u B.

0,20

0,00

Z43


Chroustov u B.

0,36

0,36

Z48


Bohdalov

2,11

1,92 12,61

1,15 7,18

0,26

0,04

0,23

0,23 0,27

Z11

pl. ob . vybavení - komer ní za ízení malá a st ední

Z37

pl. ob . vybavení - ve ejná infrastruktura

Plochy ob anského vybavení celkem Z13 pl. ve ejného prostranství Z18 pl. ve ejného prostranství

0,26 0,34 0,60

0,49

Bohdalov

0,34

0,34

Bohdalov

1,31

1,00

Bohdalov

0,38

0,38

Z33 Z49

pl. ve ejného prostranství pl. ve ejného prostranství

Bohdalov Bohdalov

0,11 0,07

0,00 0,07

0,07

2,21

1,79

0,42

Bohdalov

0,31

0,31

0,31

Chroustov u B.

0,10

0,10

0,10

Plochy ve ejného prostranství celkem Z29 pl. smíšené obytné - venkovské Z42 pl. smíšené obytné - venkovské Z45

Chroustov u B.

0,10

0,08


Chroustov u B.

0,17

0,16

0,09

Z47


Chroustov u B.

0,16

0,16

0,16

P1


Chroustov u B.

0,15

0,01


Chroustov u B.

0,52 1,51

0,00 0,82

0,66

0,17

0,16

0,16

Z6


Bohdalov

0,08

0,05

0,06

0,05

0,59

1,49

1,27 0,62 0,80

0,07

0,30

1,01 0,11 0,36

0,00

0,71 3,15

4,15

1,01 0,00 2,96 0,11

0,22

0,05

0,91 3,83

1,59

0,21 0,23

0,00

0,00

0,22

0,00

0,00 0,05 0,00

0,44

0,00

0,01

0,33

0,06

0,65

0,68

0,05

0,25

0,07

0,38


Plochy smíšené obytné - venkovské celkem

0,97

0,35

Z46

P2

0,06 0,72

V.

investice do p dy (ha)

0,19

0,34

pl. ve ejného prostranství

IV.

0,16

0,36

Z27

III.

3,09 0,26


Bohdalov Bohdalov

II.

0,16

Z26

13,11

I.

0,24

Z21

Plochy bydlení v rod. domech - venkovské celkem

zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)

0,38 0,15

0,00

0,00

1,37

0,25

0,00 0,08 0,00

1,54

0,29

0,02

0,11

0,10 0,08

0,08 0,07

0,16 0,16

0,08

0,00

0,07

0,00

0,69 0,10 0,00

0,11

0,02 0,03

0,02

0,00 0,03

íslo lokality

Z9



katastrální území

Bohdalov

0,53 0,70

Plochy dopravní infrastruktury - silni ní celkem Z23

celková vým ra (ha)

pl. tech. infrastruktury - za . pro išt ní a odvád ní odp. vod

Bohdalov

0,25 0,25

Plochy technické infrastruktury celkem

celkový zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná da

0,03 0,02 0,06 0,00

0,00

0,39 0,42

0,25 0,25

0,00

0,00

0,00

0,25 0,25

0,00

0,25 0,00 0,25 0,00

0,00

0,01 0,01

0,80

0,25 0,07

0,54

0,73

0,65

1,12

1,12

0,73

0,73

Z10

pl. výroby a skladování - lehký pr mysl

Bohdalov

9,51

9,51

9,48

Z28

pl. výroby a skladování - skladování

Bohdalov

0,38

0,38

Z34


Bohdalov

0,20

0,20

Z35


Bohdalov

5,80

5,80

5,79

Z38 Z50 Z51

pl. výroby a skladování - drobná a emeslná výroba pl. výroby a skladování - zem lská výroba pl. výroby a skladování - zem lská výroba

Chroustov u B. Bohdalov Bohdalov

1,28 0,15 0,47

1,10 0,15 0,47

1,10 0,12

19,77

19,46

18,34 0,24

0,03

Bohdalov

0,24

0,24

Z22

pl. zelen - soukromé a vyhrazené

Bohdalov

0,14

0,06

Z36

pl. zelen - ochranné a izola ní

Bohdalov

0,11

0,11

0,11

Z39


Chroustov u B.

0,14

0,14

0,14

Z44

pl. zelen - soukromé a vyhrazené

Chroustov u B.

0,22 0,85

0,22 0,77

0,49

0,01

0,00

0,00

0,62 1,12

0,15 0,08

0,39

0,01

14,85 0,98 0,63 0,96

2,04

5,87

0,13

0,11

0,05

0,11

0,00

0,00

0,22 0,22

Bohdalov

0,26

0,26

0,26


Bohdalov

0,33

0,02

0,02

Z3


Bohdalov

0,42

0,42

0,42

Z4


Bohdalov

0,38

0,26

0,26

Z5


Bohdalov

0,59

0,00

Z24


Bohdalov

1,88

1,84

Z25


Bohdalov

0,68

0,52

Z30


Bohdalov

0,96

0,96 4,28

0,17 0,18

0,00

Plochy lesní celkem

0,75

0,00 0,18

0,00

Zábor ZPF celkem

45,07

41,16

28,22

nejedná se o zábor ZPF plochy se nevyhodnocují na základ metodiky

0,20 5,80

0,14


0,57

4,67

0,14 0,96

Z2

Chroustov u B.

1,23 0,38

0,15 0,35

Z1

pl. lesní

0,03

0,20


K2

8,25

0,38

Z12

5,50

V.

0,50 0,61

1,20 0,78

plocha vy azena po spole ném jednání

IV.

0,01 0,01

Bohdalov Bohdalov

K1

III.

0,00


Plochy vodní a vodohospodá ské - vodní plochy a toky celkem

II.

0,00


Plochy zelen celkem

I.

0,52 0,68

Z8

Plochy výroby a skladování celkem

ovocné trvalé travní sady porosty

investice do p dy (ha)

0,53 0,69

Z7

lská výroba

zahrady

zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)

0,01

0,13

0,09 0,13 0,09 0,13 0,14

0,22

0,05

0,26 0,02 0,42

0,04 0,16

0,26

1,83

1,15

0,52

0,52

0,00

0,79 4,10

0,00

0,00

0,00

0,18

0,00

0,80

0,00

10,51

0,69

1,70 0,48

0,00 2,09 0,00

0,96 2,19

2,38

0,00 0,00 0,00

0,18

0,00

19,99 1,78 6,35 1,21 10,28

10,43

FAX: I : BOHDALOV

Recommend Documents