Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 017-034, 2005 ISBN 80 86166-18-X
Fauna ploštic (Heteroptera) Přírodní památky Kamenec (Podbeskydský bioregion, Česká republika) Fauna of true bugs (Heteroptera) of the Natural Monument Kamenec (Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic) Magdaléna ROHÁČOVÁ Muzeum Beskyd, Hluboká 66, CZ-738 01 Frýdek-Místek, e-mail:
[email protected] Keywords: Heteroptera, taxocenoses, faunistics, ecology, peaty meadow, peaty pool, lowland forest, Natural Monument Kamenec, Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic Abstract. The inventory research of the Heteroptera taxocenose was carried out in the Natural Monument Kamenec (Podbeskydský biogeographical region) during vegetation period of 2004. Bug taxocenoses of the peaty meadow (rest of Betuleto-Alnetum community), peaty pool and seminatural forest stands (communities of Abieti-Qurceto Fagetum variohumidum trophicum and Fraxineto-Alnetum) are compared and evaluated here. Altogether 88 Heteroptera species were found in the protected area, most of them that are hygro- and tyrphophilous, were collected in the peaty meadow and in the waterlogged forest stand of Fraxineto-Alnetum.
ÚVOD Území dnešní Přírodní památky (dále jen PP) Kamenec (k.ú. Dobrá u FrýdkuMístku) bylo z iniciativy ZO ČSOP Myricaria Dobrá vyhlášeno k ochraně v roce 1992 (vyhláška tehdejšího Okresního úřadu Frýdek-Místek). Cílem bylo zachránit jedinečná mokřadní společenstva - zbytek původních rozsáhlých močálů, kterým hrozil zánik v důsledku devastace rozmanitou antropogenní činností. Historii tohoto území dokumentují staré obecné kroniky ještě z let 1740-60, kde se již tehdy uvádí potřeba jeho vysoušení z důvodu výstavby císařské cesty. Podrobnou charakteristiku zkoumaného území a zejména charakteristiku jeho lesních geobiocenóz uvádí Holuša (2005). Na lokalitě bylo již v dřívější době uskutečněno několik entomologických inventarizačních průzkumů týkajících se různých řádů hmyzu (Chovancová 1991, Roháčová 1994a,b, Stanovský 1995 a Holuša 1998). Výsledky entomologického průzkumu vážek (Odonata) byly již částečně publikovány (Holuša 1995, 1997 a 2000). V průběhu vegetační sezóny roku 2004 proběhl inventarizační průzkum řádu ploštice (Heteroptera). Průzkum ploštic navázal na předchozí průzkum (Roháčová 1994a), který však byl jenom orientační a zaměřen pouze na rašelinnou tůň a rašelinnou louku v jejím přilehlém okolí. Výskyt zástupců čeledi Gerridae (bruslařkovitých) a Hydrometridae (vodoměrkovitých) zjištěných v rámci tohoto průzkumu publikovala Roháčová (1996). Při průzkumu v roce 2004 byl získán rovněž materiál řádu brouci (Coleoptera), a to zejména z čeledí střevlíkovitých (Carabidae), drabčíkovitých (Staphylinidae) a mrchožroutovitých (Silphidae), který byl zpracován samostatně (Stanovský et al. 2005, Boháč et al. 2005). METODIKA A POPIS ÚZEMÍ PP Kamenec (k.ú. Dobrá u Frýdku-Místku, čtverec středoevropské mapovací sítě 6376, rozloha 9,82 ha) geomorfologicky náleží k oblasti III2D - Západobeskydská podhůří a celku III2D-1 - Podbeskydská
17
pahorkatina (Boháč & Kolář 1996). Podle biogeografického členění je území součástí Podbeskydského bioregionu Západokarpatské podprovincie (Culek 1996). I. Vymezení studijních ploch: Na ploše PP Kamenec bylo subjektivně vytypováno několik biotopů - studijních ploch, které se lišily charakterem vegetace (charakteristika ex Holuša 2005, vylišení lesních typů dle systematiky lesnické typologie Plíva 1971, 1991). Lokalizace studijních ploch je na obr. 1. 1. Soubor lesních typů Fraxineto Alnetum (jasanová olšina - (3)L): lesní typ jasanová olšina prameništní (3)L2. Tyčkovina až tyčovina (30-37 let) olše lepkavé (Alnus glutinosa), o. šedé (A. incana), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Relativně nejvlhčí část lesního porostu s poměrně bohatým a pestrým bylinným podrostem (Ficaria verna, Petasites hybridus, P. albus, Carex sp., Equisetum sp., Scirpus sylvatica, Cardamine amara, Lycopus europaeus, Geum urbanum, Epilobium parviflorum, Epilobium palustre, Urtica dioica, Colchicum autumnalis, Aegopodium podagraria, Galium aparine, Glechoma hederacea, Impatiens parviflora, Pteridophyta, Circaea lutetiana, Primula elatior, Poaceae ad.). 2. Soubor lesních typů Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum (jedlo-dubová bučina - 3O): lesní typ jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým - 3O5. A/ kmenovina (70-100 let) dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého, lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus) s dvěmi etážemi dřevin. Zpočátku téměř bez podrostu, později dominantně Rubus hirtus agg., málo početně Circaea lutetiana, Oxalis acetosella. B/ kmenovina (100-130 let) dubu letního, jasanu ztepilého a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) se třemi etážemi dřevin. V podrostu Rubus hirtus agg., Impatiens parviflora, I. noli-tangere, Circaea lutetiana, Senecio fuchsii. C/ kmenovina s pestrým dřevinným složením a velmi pozměněnou skladbou dřevin (dub letní, javor klen, jasan ztepilý, jilm horský (Ulmus scabra), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá, lípa malolistá, třešeň ptačí (Cerasus avium), s introdukovanými druhy: smrk obecný (Picea abies), borovice vejmutovka (Pinus strobus) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu převážně Rubus hirtus agg., avšak místy se hojněji vyskytovaly i další rostlinné druhy (Poaceae, Vaccinium myrtillus, Circaea lutetiana, Lamium maculatum, Pteridophyta). 3. Rašelinná louka s tůní, se zbytky porostu lesního typu (1)T3 (březová olšina slatinná) - soubor lesních typů Betuleto-Alnetum (březová olšina - (1)T). Zbytky tyčoviny (20-33 let) olše lepkavé, břízy bělokoré a osiky obecné (Populus tremula) s pestrým bylinným podrostem, např. Eleocharis palustris, Carex nigra, C. panicea, C. elongata, C. cinerea, Drosera rotundifolia, Viola palustris, Valeriana simplicifolia, Caltha palustris, Lysimachia nummularia, Lythrum salicaria, Eriophorum angustifolium, Juncus conglomeratus, J. effusus, Equisetum fluviatile, Typha latifolia, Sphagnum cuspidatum, S. girgensohnii, S. palustre ad., ale také hojně Bidens cernua a Epilobium hirsutum. V keřovém patře zejména po obvodu louky krušina olšová (Frangula alnus), vrba popelavá (Salix cinerea) a v. ušatá (Salix aurita). Vegetace obou světlin byla obdobného charakteru (Myosotis laxiflora, Scirpus sylvatica, Cardamine amara, Mentha longifolia, Petasites hybridus, Sphagnum spp.). 4. Největší tůně v SZ části, která vznikla v minulosti po těžbě rašeliny, byla pouze zčásti s volnou hladinou, z větší části byla zarostlá (Sparganium emersum a S. erectum, Alisma plantago-aquatica, Sagittaria sagittifolia, Berula erecta, ad.). Maximální výška vodního sloupce největší rašelinné tůně s bahnitým dnem byla 70 cm. II. Sběrové metody: Inventarizační průzkum Heteroptera PP Kamenec byl v roce 2004 uskutečněn několika standardními sběrovými metodami: 1. Na každé studijní ploše bylo liniově instalováno 5 zemních pastí s krytem bez návnady, konzervační tekutinou byl 70% etylalkohol. Pasti byly vybírány přibližně v měsíčních intervalech (od 6.V. do 6.X.2004), přehled časových intervalů a početnost zjištěných druhů jsou uvedeny v tab. 1. 2. Základní sběrovou metodou bylo smýkání entomologickou síťkou. Podrost byl smýkán na studijních plochách, případně i mimo ně (v případě odlesněných ploch - světlin). Smýkání bylo uskutečněno v období 6.V.-6.X.2004. V roce 1994 byla smýkána pouze rašelinná louka (12.VI-4.IX.1994), podobně jako při sběru 13.IX.1998. Touto metodou bylo na studijní ploše uskutečněno vždy 100 smyků, data sběrů a abundance jednotlivých druhů na 2 m2 (Tischler 1949) jsou uvedeny v tab. 1 a 2. Tento počet zároveň udává relativní početnost druhů na studijní ploše 3. Metoda oklepů dřevin byla využívána zejména na dřevinách lemujících rašelinnou louku či další dvě světliny. Na jednotlivých druzích dřevin bylo uskutečněno 50 oklepů, data sběru a početnost jednotlivých druhů jsou rovněž uvedeny v tab. 3. 4. Metoda prosevu byla použita při průzkumu rašeliníku rostoucího na louce a sousedních světlinách. K tomuto účelu bylo použito buď standardní prosívadlo, lepších výsledků (početnější materiál) bylo dosaženovyklepáváním rašeliníku na bílou tkaninu. V tab. 2 jsou uvedeny počty získaných kusů, datum a váha prosívaného rašeliníku.
18
5. 6.
7.
Metoda Malaiseho pasti byla použita ke sběru hmyzu na rašelinné louce. Past byla instalována v období 5.VIII.-20.IX.2004. Materiál byl vybrán 4x, data sběru uvádí tab. 2. Individuální sběr hmyzu na padlých větvích v určitém stadiu rozkladu byl využit v závěru sezóny. Cílem bylo zjistit přítomnost podkorních druhů ploštic živících se myceliem hub. Výsledky jsou uvedeny v tab. 3. Metoda sběru vodního hmyzu cedníkem byla použita výlučně pro odchyt hmyzu v tůních. Při každém odběru bylo uskutečněno 20 odlovů. Data sběru a počet získaných jedinců jednotlivých druhů uvádí tab. 4.
Pro získaný entomologický materiál Heteroptera platí leg. et det. M. Roháčová, coll. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Materiál čeledi Corixidae z roku 1994 byl revidován v roce 2000 Petrem Kmentem (Národní muzeum, Praha), který rovněž v roce 2005 revidoval druhy Acalypta carinata a Dicyphus errans. Nomenklatura druhů je uvedena podle práce Günther & Schuster (2000).
VÝSLEDKY Při inventarizačním průzkumu PP Kamenec v roce 2004 bylo na jejím území zjištěno celkem 82 druhů Heteroptera z 22 čeledí. Do celkového přehledu jsou zahrnuty rovněž výsledky inventarizačního průzkumu z roku 1994 a několik nálezů z orientačního průzkumu v roce 1998. Ačkoliv Chovancová (1991) uvádí ze svého hydrobiologického průzkumu druhy Ranatra linearis, Nepa cinerea a rody Gerris, Hydrometra a Notonecta, materiál není dokladován a proto nebylo možné tyto taxony oveřit. Celkem bylo na území PP Kamenec zaznamenáno 88 druhů ploštic. Přehled taxonů zjištěných na jednotlivých studijních plochách (biotopech) a jejich sezónní dynamika jsou uvedeny v tab. 1 a 2. Uvedeno je pouze datum, ve kterém byl výskyt Heteroptera zaznamenán (ačkoliv metoda smýkání byla i v lesním podrostu používána již od začátku května, v období tohoto měsíce nebyly zaznamenány v podrostu žádné ploštice, na třech studijních plochách lesního typu jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým ani v průběhu měsíce června). Tab. 3 uvádí zastoupení ploštic na dominantních druzích dřevin rostoucích po obvodu bezlesých ploch. Při oklepu dřevin uvnitř porostů byly výsledky oklepů negativní (arborikolní Heteroptera jsou pozitivně fototaxtické a většímu zastínění se vyhýbají). V tab. 4 je uvedeno zastoupení akvatických Heteroptera v největší z tůní. Četné další tůňky byly většinou zastíněné, zanesené černým tlejícím odpadem a pokud jde o ploštice, pouze s ojedinělým výskytem bruslařky Gerris lacustris. Druhové zastoupení ploštic na jednotlivých studijních plochách se výrazně lišilo a bylo adekvátní ekologickým podmínkám jednotlivých studijních ploch (zejména charakteru a složení bylinného podrostu). Nejpočetnější cenóza ploštic (36 druhů) byla zaznamenána v podrostu jasanové olšiny prameništní (studijní plocha 1), což odpovídá i pestrosti a pokryvnosti bylinného podrostu tohoto biotopu. Na této studijní ploše byly rovněž zaznamenávány i nejnižší teplota a nejvyšší hodnoty vlhkosti, což v průběhu neobyčejně suchého vegetačního období roku 2004 zabezpečilo pro hmyz relativně stabilní podmínky. Biotop jasanové olšiny prameništní je z hlediska faunistického nejhodnotnější částí lesního porostu PP, ve kterém byl zaznamenán i výskyt dalších faunisticky významných druhů (Acalypta carinata, Phytocoris longipennis, Metatropis rufescens, Aneurus laevis a Pinthaeus sanguinipes). Zbývající zkoumané části lesního porostu jedlo-dubové bučiny (plochy 2A-C) PP Kamenec byly zpočátku bez podrostu, později byl na většině plochy lesního podrostu dominantní Rubus hirtus s.l., který místy vytvářel hustý povlak povrchu půdy a který vytlačil jiné rostlinné druhy. Pestřejší rostlinné zastoupení podrostu bylo
19
zachováno spíše v okrajových částech lesa, na biotopech 2B (3-etážová kmenovina) a částečně i 2C (les se změněnou dřevinnou skladbou). Cenózy ploštic jedlo-dubové bučiny lze označit jako degradované a zahrnovaly téměř výlučně druhy běžné až eurytopní. Výjimkou byly pouze druhy Metatropis rufescens a Macrolophus rubi. Průzkum uskutečněný na rašelinné louce a přilehlé bezlesé ploše (světlina 1) a bezlesé ploše v SV části PP (světlina 2), prokázal přítomnost 53 druhů Heteroptera. Lov hmyzu Malaiseho pastí v průběhu srpna až září se ukázal jako velmi efektivní, neboť zachytil i druhy nenalezené smýkáním (10 druhů). Podobně i metoda zemních pastí byla pro odchyt Heteroptera pozitivní (odchyt druhů Chartoscirta elegantula a Nepa cinerea). Rašelinná louka představuje rovněž velmi hodnotný biotop - byl zde prokázán výskyt faunisticky velmi cenných tyrfofilních druhů (Pachybrachius fracticollis, P. luridus, Hebrus ruficeps, Rhacognathus punctatus a Rhopalus maculatus). Některé další zjištěné druhy jsou obecně považovány za druhy vlhkomilné (Dictyla convergens, Scolopostethus puberulus a Zicrona caerulea). V polovině léta se mikroklimatické podmínky rašelinné louky natolik změnily (změna vlhkosti a teploty na povrchu louky z 65% a 19°C na začátku května na 45% a 32°C v 2. dekádě července), že denzita jednotlivých druhů, resp. celého společenstva klesala (tab. 2). Za situace, kdy byla rašelinná louka poměrně proschlá, unikaly tyto druhy do podrostu přilehlé vrbové olšiny (Saliceto-Alnetum (1)G2), resp. do více zastíněné přilehlé světliny 1. Zejména druh Hebrus ruficeps, který žije v intersticiálních vlhkých až mokrých prostorech rašeliníku a který není schopen toto proschnutí tolerovat, se vyskytoval v poměrně hojném počtu v rašeliníku na zastíněném okraji rašelinné louky a dokonce byl potvrzen i na světlině 1, která vznikla relativně nedávno vyčištěním původního bezlesí od ruderálního náletu Impatiens glandulosa, Solidago canadensis a Typha latifolia. Vlhký až podmáčený podrost vrbové olšiny přiléhající k rašelinné louce byl ke konci velmi suchého vegetačního období i refugiem pro tyrfofilní druh Pachybrachius fracticollis, ačkoliv téměř monodominantní podrost byl v těchto místech lesa tvořen skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a živná rostlina tohoto druhu (v případě PP Kamenec Eriophorum angustifolium) v této části neroste. Průzkumem největší tůně, která vznikla v minulosti po těžbě rašeliny, byl prokázán výskyt 15 druhů vodních ploštic. Ve srovnání s průzkumem před 10 lety nebyl prokázán výskyt klešťanky Sigara distincta. Nově byly zjištěny běžné druhy Corixa punctata, Sigara nigrolineata a Microvelia reticulata. Pokud jde o současný stav tůně, projevuje se zde již velmi negativně snižování vodního sloupce a periodické, ačkoliv stále intenzivnější vysychání tůně v létě. Těmto podmínkám lze přičíst relativní pokles abundance předtím potvrzených druhů, zejména znakoplavek Notonecta glauca, N. viridis a jehlanky Ranatra linearis, která v letošním roce byla již jen na hranici pozorovatelnosti. Ačkoliv jsou tyto druhy létavé, je otázkou hledání jejich dalších míst výskytu. V relativně nově vytvořených, avšak zastíněných lesních tůních (vzniklých zahrazením potůčků) jejich výskyt nebyl zatím prokázán, zatím se zde vyskytují početně jen zástupci potoční fauny. Faunisticky významné druhy Průzkumem bylo zjištěno několik faunisticky významných druhů Heteroptera, pro které je PP Kamenec v Podbeskydském bioregionu významným refugiem. Ačkoliv se nejedná o druhy chráněné či uvedené v červených seznamech, jejich výskyt je pro tento bioregion pozoruhodný a cenný. Jedná se o následující druhy:
20
Hebrus ruficeps V Palearktu široce rozšířený, avšak skrytě žijící druh (Kment et al. 2003). Je vázán na rašeliniště, podmáčené louky a ostřicové porosty (Wróblewski 1980), podle Štyse (1960) sphagnobiont. V PP Kamenec nalézán výlučně v mokrých trsech rašeliníku. Hydrometra gracilenta Eurasijský druh; v rámci ČR známo jen několik nalezišť, na Moravě druh vzácný (Lednice 7166 - Teyrovský 1922; Pálava 7165 - Kment 1999; Poodří (Studénka) 6274 - Bryja & Kment 2001). Podle Mielewczyka (1970) má druh v Polsku velkou vazbu na ostřicové porosty, častý v rašelinných nádržích. Microvelia reticulata Eurosibiřský druh (Wróblewski 1980); žije na povrchu stojatých vod všech typů, spíše osluněných; početně ve starých rašeliništích (Wróblewski 1980). V PP Kamenec pouze v části tůně zarostlé vodními rostlinami. Gerris odontogaster Eurosibiřský druh (Wróblewski 1980). Euryvalentní a na rašeliništích častý druh, podle Štyse (1960) tyrfofilní druh. V Polsku nalezen početně mezi trsy ostřice Carex elata (Mielewczyk 1970). Chartoscirta elegantula Palearktický druh (Wróblewski 1968). Podle Hoberlandta (1977) žije na bažinných loukách a v travnaté vegetaci v blízkosti stojatých vod všech typů. Zatím málo publikovaných lokalit z Moravy (Lednice - Stehlík 1970; Poodří (Studénka, OstravaPoruba 6174-75 , Polanka nad Odrou 6274-75) - Bryja & Kment 2001). Dictyla convergens Evropský druh, žijící na vlhkých loukách na Myosotis palustris (Stehlík 2002), častý na rašeliništích a rašelinných loukách (Stehlík 2002). Acalypta carinata Eurosibiřský druh (Stehlík 2002), který žije v mechu kolem trouchnivějících pařezů stromů. Díky skrytému způsobu života chytán velmi zřídka (Wagner 1967). Podle Stehlíka (2002) žije v mechu na vlhkých a zastíněných místech v listnatých i jehličnatých lesích. Zatím třetí nález na Moravě (Lednice (Horní les) - Křístek 1991; Poodří (Oderský luh) 6275 - Bryja & Kment 2001). Macrolophus rubi Zoogeografické rozšíření klopušky a její odlišení od blízce příbuzného druhu M. costalis Fieber, 1858 shrnuli Kment et al. (2003). Determinace druhu (poškozený exemplář F bez tykadlových článků) byla založena na měření okulárního indexu (2,73) a délky těla (3,56 mm). Evropský druh vyskytující se na vlhkých stinných místech s porostem ostružiníku (Gorczyca 1992), avšak v Badensku-Württembergsku byl druh nalezen výlučně na Stachys sylvatica (Gossner & Schuster 2005). Tito autoři jej rovněž vzhledem k početným nálezům v Německu považují za druh, který je na vlhkých a chladných lesních stanovištích hojný a často nalézaný společně s klopuškou Dicyphus pallidus. Podobně v PP Kamenec nalezen na Rubus hirtus agg., společně s druhem D. pallidus. Na Moravě byl druh nalezen zatím pouze ve vyšších polohách (Hrubý Jeseník-Praděd 5969, Javorníky-Beskydek 6675, Vsetínské vrchySkalník 6673 - Kment et al. 2003). Scolopostethus puberulus Evropský druh (Stehlík & Vavřínová 1998a), podle Wagnera (1966) druh vyskytující se na rašeliništích. Ve velké části jeho areálu je nalézán ve vlhkém prostředí (rašelinná
21
půda, rašeliniště, jámy po těžbě rašeliny a pod), na Moravě se vyskytuje zřídka (Stehlík & Vavřínová 1998a). Pachybrachius luridus Eurosibiřský druh s vazbou na mokré louky a na rašeliniště. Podle Štyse (1960) tyrfofilní druh, podle Stehlíka & Vavřínové (1998b) hygrofilní a do určité míry tyrfofilní druh. Pachybrachius fracticollis Podobné ekologické charakteristiky jako předchozí druh. Na Moravě dosud nebyla zaznamenána lokalita se společným výskytem obou druhů rodu Pachybrachius (cf. Stehlík & Vavřínová 1998b). Drymus brunneus Eurosibiřský druh vyskytující se v říčních údolích, na březích rybníků, rašeliništích, rašelinných a mokrých loukách, často také v lužních lesích apod. (Stehlík & Vavřínová 1998a). Ačkoliv tito autoři uvádějí z Moravy pouze málo údajů, mnozí autoři jej udávají jako dominantní druh a typický element epigeonu lužních lesů (Štepanovičová 1995, 1997, Majzlan & Štepanovičová 1998, Štepanovičová & Degma 1999), případně jako hojně zastoupený epigeický druh i v jiných lesních typech (Bryja & Kula 2000). Rhopalus maculatus Eurosibiřský druh, podle Stehlíka a Vavřínové (1989) vázán v karpatské oblasti pouze na pramenné oblasti, zatímco v Hercyniku druh rašelinišť a rašelinných luk. Rozšíření druhu v ČR a SR shrnula Nejedlá (1997), která však při mapování druhů čeledi Rhopalidae neexcerpovala všechny dostupné práce. V karpatské oblasti další nález na rašelinném biotopu. Jako jeho nejčastější živná rostlina se udává Comarum palustre, přestože však tato rostlina neroste v PP Kamenec ani v Moravskoslezských Beskydech, bývá v této oblasti Rhopalus maculatus poměrně hojně nalézán na podmáčených loukách různého typu. Pravděpodobně je zde vázán na druhou nejčastěji udávanou živnou rostlinu Cirsium palustre (Stehlík & Vavřínová 1989). Metatropis rufescens Eurosibiřský druh (Kment & Bryja 2001), stenofágní na čarovníku (Circaea). Z Moravy původně známých jen několik lokalit jeho výskytu (Stehlík & Vavřínová 1990), později jeho rozšíření v ČR shrnuli Kment & Bryja (2001) a Špryňar & Kment (2005). Autoři předpokládají, že druh byl předtím pravděpodobně přehlížen a že zjevná vzácnost tohoto druhu v ČR je založena na ekologii jeho živné rostliny, která roste na místech obvykle heteropterology přehlížených (humidní stinná místa bohatá na živiny, v lužních lesích, podél malých toků, v hlubokých údolích v opadavých nebo smíšených lesích apod.). V podrostu jasanové olšiny jeden z nejhojnějších druhů podrostu. Aneurus laevis Západo-eurosibiřský druh žijící skrytým způsobem života. Z Moravy zatím pouze několik údajů o jeho výskytu (Pavlovské kopce 7165 - Balthasar 1945; Brno 6765 Stehlík 1946; Lednice - Štys 1974; Doubravník 6564 - Stehlík & Heiss 2000; Hukvaldy 6375 - Roháčová 2003), poslední dva nálezy pochází z Carpinus betulus. Pinthaeus sanguinipes Jižní transpalearktický druh, který nebyl na Moravě nalezen od roku 1952 až do roku 1996 (Stehlík 1987, Kment & Bryja 2001) a který má vztah k mezofilním lesům. Nejčastěji nalézán na Alnus glutinosa, s čímž koresponduje jeho výskyt v biotopu jasanové olšiny. Nález v PP Kamenec představuje pátý publikovaný recentní nález
22
na Moravě (Jižní Morava: Kunovice 6970, Bzenec 7069 a Javorník 7171 - Kment & Bryja 2001; Poodří (Oderský luh) - Bryja & Kment 2001). Arma custos: Transpaleraktický termofilní druh, který nebyl zatím na severní Moravě nalezen (Stehlík 1987). V PP Kamenec jeho výskyt zaznamenán na rašelinné louce a stromech kolem louky v době, kdy teplé a suché období roku 2004 vrcholilo. Rhacognathus punctatus Transpalearktický druh vázaný na Moravě zejména na rašeliniště a horské regiony severní a východní Moravy (Stehlík 1987). Zicrona caerulea Holarktický druh zasahující do Orientálního regionu, výrazně vázaný na mokřady; na Moravě není početný (Stehlík 1987). Druh zaznamenán Malaiseho pastí. SOUHRN Na území PP Kamenec bylo zaznamenáno celkem 88 druhů ploštic (Heteroptera). Přírodní památka Kamenec je zbytkem původních rozsáhlých močálů. Zahrnuje rašelinnou louku, rašelinnou tůň, která vznikla těžbou rašeliny a polopřirozené lesy několika lesních typů. V Podbeskydském bioregionu představuje významné refugium hygrofilních (Chartoscirta elegantula, Dictyla convergens, Drymus brunneus, Scolopostethus puberulus, Metatropis rufescens, Acalypta carinata, Rhopalus maculatus) a tyrfofilních (Pachybrachius luridus, P. fracticollis, Hebrus ruficeps, Gerris odontogaster) druhů ploštic, které se vyskytují zejména na rašelinné louce a v lesním typu jasanové olšiny prameništní. Celá řada dalších zaznamenaných druhů se vyskytuje na Moravě vzácně až sporadicky (Hydrometra gracilenta, Aneurus laevis, Pinthaeus sanguinipes, Arma custos, Rhacognathus punctatus).
SUMMARY Altogether 88 true bug species (Heteroptera) were recorded in the area of Natural Monument Kamenec that is the rest of the primary extensive swamps. It comprises peaty meadow, peaty pool originating after peat extraction and semi-natural forest stands. In the Podbeskydský biogeographical region it represents significant refuge for hygrophilous (Chartoscirta elegantula, Dictyla convergens, Drymus brunneus, Scolopostethus puberulus, Metatropis rufescens, Acalypta carinata, Rhopalus maculatus) and tyrphophilous (Pachybrachius luridus, P. fracticollis, Hebrus ruficeps, Gerris odontogaster) true bug species, that occur especially in the peaty meadow and in the forest stand of ash-alder growth. Many of them occur in Moravia rarely or sporadicaly (Hydrometra gracilenta, Aneurus laevis, Pinthaeus sanguinipes, Arma custos, Rhacognathus punctatus).
LITERATURA BALTHASAR V. 1945: Nové nálezy ploštic: na Moravě. Entomol. Listy, 9: 5-9. BOHÁČ P. & KOLÁŘ J. 1996: Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha, 54 pp. BOHÁČ J., ROHÁČOVÁ M. & Matějíček J. 2005: Drabčíkovití brouci (Coleoptera: Staphylinidae) Přírodní památky Kamenec (Podbeskydský bioregion, Česká republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 45-61. BRYJA J. & KMENT P. 2001: The present state of knowledge of the true bugs (Heteroptera) in the protected Landscape Area of Poodří (Czech Republic). Klapalekiana 37: 1-36. BRYJA J. & KULA E. 2000: A novel multiple approach to the biodiversity evaluation - example of the fractionated community of bugs (Heteroptera). Ekológia (Bratislava), 19: 225-244. CULEK M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp.
23
GORCZYCA J. 1992: Bryocorinae, Dicyphinae and Deraeocorinae (Heteroptera: Miridae) of Poland. Ann. Upper Silesian Mus., Entomol., 3: 81-105. GOSSNER M. & SCHUSTER G. 2005: Erstnachweis von Macrolophus rubi Woodroffe, 1957, für Bayern mit Angaben zu bisherigen Fundorten in Mitteleuropa und Hinweisen zur Ökologie der Art. (Heteroptera, Miridae, Bryocorinae, Dicyphini). Nachr. Bl. bayer. Ent., 54: 13-20. GÜNTHER H. & SCHUSTER G. 2000: Verzeichnis der Wanzen Mitteleuropas. (Insecta: Heteroptera). (2. überarbeitete Fassung). Mitt. internat. entomol. Ver. (Frankfurt a. M.), Suppl. 7, 1-69. HOBERLANDT L. 1977: Distributional data on Saldidae (Heteroptera) in Czechoslovakia with a taxonomic note on Salda sahlbergi Reuter and Salda henschi (Reuter). Acta entomol. Mus. nat. Pragae, 39: 139-158. HOLUŠA O. 1995: Výskyt vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). Klapalekiana, 31: 101-110. HOLUŠA O. 1997: Nové znalosti o rozšíření vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). Klapalekiana, 33: 23-28. HOLUŠA O. 1998: Inventarizační průzkum vážek Odonata Přírodní rezervace Kamenec (k.ú. Dobrá). [ms.]. Depon. in: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 42 pp. HOLUŠA O. 2000: Vážky (Insecta: Odonata) ve sbírkách Muzea Beskyd Frýdek-Místek (Česká republika). Klapalekiana, 36: 71-79. HOLUŠA O. 2005: Charakteristiky lesních geobiocenóz Přírodní památky Kamenec v Podbeskydské pahorkatině (Podbeskydský bioregion, Česká Republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 1-15. CHOVANCOVÁ I. 1991: Zpráva k úkolu D-16 - Hydrobiologický průzkum pro podklad k návrhům CHPV. [ms.]. Depon in: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 9 pp. KMENT P. 1999: Heteroptera. pp. 187-194. In: OPRAVILOVÁ V., VAŇHARA J. & SUKOP I. (eds.): Aquatic Invertebrates of the Pálava Biosphere reserve of UNESCO. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101 (1999). KMENT P. & BRYJA J. 2001: New and interesting records of true bugs (Heteroptera) from the Czech Republic and Slovakia. Klapalekiana, 37: 231-248. KMENT P., BRYJA J., JINDRA Z., HRADIL K. & BAŇAŘ P. 2003: New and interesting records of true bugs (Heteroptera) from the Czech Republic and Slovakia II. Klapalekiana, 39: 257-306. KŘÍSTEK J. 1991: Selected groups of insects and harvestmen. pp. 451-468. In: PENKA M., VYSKOT M., KLIMO E. & VAŠÍČEK F. (eds.): Floodplain Forest Ecosystem II. After water management measures. Elsevier - Academia, Amsterdam, Oxford, New York, Tokyo, Prague. MAJZLAN O. & ŠTEPANOVIČOVÁ O. 1998: Beetle (Coleoptera, Curculionoidea) and bug (Heteroptera) taxocenoses as a part of zooedafon in flood-plain forests (FraxinetoPopuletum) of Morava river. Quad. Staz. Ecol. Civ. Mus. St. Nat. Ferrara, 11: 89-100. MIELEWCZYK S. 1970: Ważki (Odonata) i pluskwiaki wodne (Heteroptera) torfowiska niskiego pod Gnieznem (woj. poznańskie). Fragmenta Faun., 16(1): 1-10. NEJEDLÁ M. 1997: Rozšíření ploštic čeledi Rhopalidae (Heteroptera) na území Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 33: 187-237. PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 90 pp. PLÍVA K. 1991: Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 263 pp. ROHÁČOVÁ M. 1994a: Fauna ploštic (Heteroptera) PP Kamenec. Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu. [ms.]. Depon in: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 7 pp. ROHÁČOVÁ M. 1994b: Inventarizační průzkum fauny vážek (Odonata) PP Kamenec (k.ú. Dobrá). [ms.]. Depon in: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 8 pp. ROHÁČOVÁ M. 1996: Heteroptera ve sbírkách Muzea Beskyd I. (Amphibiocorisae). Práce a Stud. Muz. Beskyd 10: 112-115.
24
ROHÁČOVÁ M. 2003: Ploštice (Heteroptera) Přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy (Podbeskydský bioregion, Česká republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. vědy), 13: 117-131. STANOVSKÝ J. 1995: PR Kamenec u Dobré. Inventarizační průzkum. Brouci - Coleoptera. [ms.]. Depon in: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 22 pp. STANOVSKÝ J., KOČÁREK P. & ROHÁČOVÁ M. 2005: Střevlíkovití a mrchožroutovití brouci (Coleoptera: Carabidae, Silphidae) Přírodní památky Kamenec (Podbeskydský bioregion, Česká republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 35-44. STEHLÍK J.L. 1946: Čtyři druhy Heteropter dosud neznámé z Moravy. Sbor. Přírodov. Kl. Třebíč, 4: 58-59. STEHLÍK J.L. 1970: Contribution to the knowledge of Heteroptera of Moravia and Slovakia. Acta Mus Moraviae, Sci Natur., 55: 209-232. STEHLÍK J.L. 1987: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Pentatomoidea VI). Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 72: 183-202. STEHLÍK J.L. 2002: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Tingidae). Acta Mus. Moraviae, Sci. Biol., 87: 87-149. STEHLÍK J.L. & HEISS E. 2000: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Aradidae, Pyrrhocoridae). Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 85: 333350. STEHLÍK J.L. & VAVŘÍNOVÁ I. 1989: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Coreoidea II.). Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 74: 175-199. STEHLÍK J.L. & VAVŘÍNOVÁ I. 1990: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Berytidae). Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 75: 219-235. STEHLÍK J.L. & VAVŘÍNOVÁ I. 1998a: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Lygaeidae II.). Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 82: 57-108. STEHLÍK J.L. & VAVŘÍNOVÁ I. 1998b: Results of the investigation on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Lygaeidae II: I.). Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 83: 21-70. ŠPRYŇAR P. & KMENT P. 2005: Notes on the distribution of Metatropis rufescens in the Czech Republic (Heteroptera: Berytidae). Klapalekiana, 41: 71-75. ŠTEPANOVIČOVÁ O. 1995: Heteroptera as a part of the floodplain forest epigaeon. Gabčíkovo part of the hydroelectric power project - environmental impact review, 289-296. ŠTEPANOVIČOVÁ O. 1997: Epigaeic Heteroptera as indicators of moisture relationship of the floodplain forests of the Danube and Morava rivers. Biológia (Bratislava), 52: 243-246. ŠTEPANOVIČOVÁ O. & DEGMA P. 1999: Effects of some environmental factors on structure of bug taxocenoses (Heteroptera) in floodplain forest epigaeon of the Danube region. Acta Soc. Zool. Bohem. 63: 225-236. ŠTYS P. 1960: Die Wanzenfauna des Moorgebietes Soos in Böhmen (Heteroptera). Acta Univ. Carolinae, Suppl. 1960: 83-133. ŠTYS P. 1974: Morphological and taxonomic notes on the Aneurinae, with descriptions of Aneurus (Iralunelus subgen. n.) gallicus sp. n. from France, and a world list of species (Heteroptera, Aradidae). Acta entomol. Bohemoslov., 71: 86-104. TEYROVSKÝ V. 1922: Příspěvky k hemipterologickému výzkumu Moravy I. Acta Mus. Moraviae, 20-21: 36-39. TISCHLER W. 1949: Grundzüge der terrestrischen Tierekologie. Friedr. Vieweg u. Sohn, Braunschweig, 220 pp. WAGNER E. 1966: Wanzen oder Heteropteren. I. Pentatomomorpha. In: DAHL F. (ed.): Die Tierwelt Deutschlands. B. 54, Gustav Fischer Verlag Jena, 235 pp. WAGNER E. 1967: Die Wanzen oder Heteropteren. II: Cimicomorpha. In: DAHL F. (ed.): Die Tierwelt Deutschlands. B. 55, Gustav Fischer Verlag Jena, 179 pp. WRÓBLEWSKI A. 1968: Klucze do oznaczania owadów Polski. Cz. XVIII. Pluskwiaki róźnoskrzydłe - Heteroptera. Z. 3. Leptopodidae, Nabrzeżkowate - Saldidae. PWN, Warszawa, 35 pp. WRÓBLEWSKI A. 1980: Fauna słodkowodna Polski. Pluskwiaki (Heteroptera). Z. 8. PWN, Warszawa-Poznań, 157 pp.
25
6.IX.
20.VII.
27.V.-23.VI.
6.X.
20.IX.
6.IX.
11.VIII.
20.VII.
11.VIII.-6.IX.
20.VII.-11.VIII.
27.V.-23.VI.
6.X.
6.X.
6.IX.
11.VIII.
20.VII.
23.VI.
20.VII.-11.VIII. 1
6.X.
1
Smyky podrostu
Jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým trojetážová se změněnou skladbou dřevin Zemní Zemní pasti Smyky podrostu Smyky podrostu pasti
20.IX.
Acalypta carinata Bryocoris pteridis Monalocoris filicis Dicyphus errans Dicyphus pallidus Dicyphus stachydis Macrolophus rubi Deraeocoris lutescens Phytocoris ulmi Phytocoris longipennis Charagochilus gyllenhalii Liocoris tripustulatus Lygocoris pabulinus Lygus pratensis Lygus rugulipennis Orthops kalmii Stenodema calcarata Stenodema laevigata Mecomma ambulans Pilophorus clavatus Atractotomus mali Orthonotus rufifrons Plagiognathus arbustorum Himacerus mirmicoides Himacerus apterus Nabis limbatus Nabis brevis
27.V.-23.VI.
6.V.-27.V.
Druh
23.VI.-20.VII.
Zemní pasti
dvojetážová Smyky podrostu
6.IX.
Jasanová olšina prameništní
20.VII.
Tab. 1. Abundance jednotlivých druhů ploštic na studijních plochách lesního porostu PP Kamenec v průběhu vegetační sezóny roku 2004 Tab. 1. Abundancy of true bug species found in study areas of the Natural Monument Kamenec forest stands in the vegetation period of 2004
2
2
2 1
2 1
1 3 11
10
4
11 3
2
2 2
1
2
1 1
2
1
1 5 1 1
1
1 2
1 1 1
1 2 1 1
1
2
2 1
12 1
1
1
1 1
2
18
2
1
1 1 4
1 6
9
1 1 2 10 1 1 1
2 5
1 1 1
1
3 2 1 2
2
4
1 9
1
11 4 1
1
1
1 1 3
6.X.
1 1
9 2
1 2
1
12
1
10
1
6
1
1 1
1
20.VII.
4
27.V.-23.VI.
6.IX.
11.VIII.
20.VII.
11.VIII.-6.IX.
3 10
20.IX.
2 1 5 1
1 1
1
6.X.
2 1
1
1 1 1
1
6.IX.
2
20.VII.-11.VIII.
27.V.-23.VI.
4
6.X.
6.X.
6.IX.
11.VIII.
20.VII.
23.VI.
20.VII.-11.VIII.
Smyky podrostu
Jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým trojetážová se změněnou skladbou dřevin Zemní Zemní pasti Smyky podrostu Smyky podrostu pasti
20.IX.
Nabis ferus Nabis pseudoferus Nabis rugosus Anthocoris nemorum Orius majusculus Orius minutus Kleidocerys resedae Cymus aurescens Drymus brunneus Drymus ryeii Scolopostethus thomsoni Pachybrachius fracticollis Metatropis rufescens Coreus marginatus Eurygaster maura Pinthaeus sanguinipes Neottiglossa pusilla Carpocoris purpureipennis Dolycoris baccarum Palomena prasina Palomena viridissima Peribalus vernalis celkem druhů
27.V.-23.VI.
6.V.-27.V.
Druh
23.VI.-20.VII.
Zemní pasti
dvojetážová Smyky podrostu
6.IX.
Jasanová olšina prameništní
20.VII.
Tab. 1. Pokračování Tab. 1. Continuation
1
1
1
1 4
6
1
16 1
1 3
3 1
2 1
2
1 1 1
1
36
2
8
2
1
1 1 5 5 1
2
15
1 1
1
6 1
30
1 19
Tab. 2. Abundance jednotlivých druhů ploštic bezlesých částí PP Kamenec v průběhu vegetačního období roku 2004 Tab. 2. Abundancy of true bug species found in the forestless parts of the Natural Monument Kamenec in vegetation period of 2004
1
22
20.IX.
22 6
Smyky
6.IX.
20.IX.
6.IX.
11.VIII.
23.VI.
27.V.
11
6.V.
14
Světli.2 Prosev Sphagnum
Smyky
20.IX.-330 mg
Prosev Sphagnum 20.IX.-320 mg
6.IX.-20.IX.
27.VIII.-6.IX.
11.VIII.-27.VIII.
5. - 11.VIII.
Malaiseho past
4.IX.
23.VIII.
19.VII.
12.VI.
6.X.
20.IX.
11.VIII.
20.VII.
23.VI.
27.V.
6.V.
Světlina 1
Smyky 1994
6.IX.-470 mg
Nepa cinerea Hebrus ruficeps Chartoscirta elegantula Saldula saltatoria Dictyla convergens Dicyphus errans Dicyphus stachydis Deraeocoris lutescens Apolygus lucorum Liocoris tripustulatus Lygocoris pabulinus Lygocoris contaminatus Lygus pratensis Lygus rugulipennis Orthops kalmii Leptoterna dolabrata Stenodema calcarata Stenodema laevigata Pilophorus clavatus Psallus ambiguus Himacerus mirmicoides Himacerus apterus Nabis limbatus Nabis pseudoferus** Anthocoris nemorum Orius minutus Kleidocerys resedae** Cymus aurescens Cymus melanocephalus
23.VI.-20.VII.
6.V.-27.V.
Druh
Smyky 2004
13.IX.-270 mg
Rašelinná louka Zemní pasti
1 1
1 13
1
2
8
1 1
4 1
1 1 1
2
1
1 9 9
1 1
2
1
4 1
9 3
1 2
1 3
1
2 5
1 1 1 3
1
3
1
1
2 1
62
1
1
1 1 1 2
1 1
4
2
4 1
30
1 8 62 1
2 12 1
1 1
1 4
1
5
1 3 1
1
1
2
15
1 2
8
12 15
1 39
11
5
5
11 1
9 1
1
4
2 1 10 2
3
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
20.IX.
Smyky
6.IX.
20.IX.-330 mg
20.IX.
6.IX.
11.VIII.
23.VI.
27.V.
2
Světli 2 Prosev Sphagnum
Smyky
6.V.
20.IX.-320 mg
Prosev Sphagnum 6.IX.-470 mg
6.IX.-20.IX.
27.VIII.-6.IX.
11.VIII.-27.VIII.
5. - 11.VIII.
Malaiseho past
4.IX.
23.VIII.
19.VII.
12.VI.
1
6.X.
2
Světlina 1
Smyky 1994
20.IX.
11.VIII.
2
20.VII.
27.V.
6
23.VI.
6.V.
Cymus glandicolor Drymus ryeii Scolopostethus puberulus Scolopostethus thomsoni Pachybrachius fracticollis * Pachybrachius luridus * Coreus marginatus Stictopleurus abutilon Rhopalus maculatus Rhopalus parumpunctatus Eurygaster testudinaria Arma custos Rhacognathus punctatus** Zicrona caerulea Aelia acuminata Neottiglossa pusilla Carpocoris purpureipennis Dolycoris baccarum Palomena prasina Palomena viridissima Peribalus vernalis Eysarcoris aeneus Eurydema dominulus Elasmucha grisea
23.VI.-20.VII.
6.V.-27.V.
Druh
Smyky 2004
13.IX.-270 mg
Rašelinná louka Zemní pasti
63 1
1
1 1 1
6 6
1 4
1
4
1 2 1 1 1
4
1
1
1 1
1
1
1
1 1
1
1 2 1
2 1 1
* na Eriophorum angustifolium ** sběr 13.IX.1998
1 2 2
2 1 1
1
1
2 2
1
1
1 1 2
1 1
1
1
1
Rhamnus cathartica 20.IX.
1
11.VIII.
Salix spp.
1
20.IX.
11.VIII.
20.IX.
20.IX.
Quercus robur Acer pseudoplatanus Tilia platyphyllos Fraxinus excelsior
+ A. incana
20.IX.
20.IX.
Dicyphus errans Deraeocoris lutescens Phytocoris longipennis Lygus pratensis Lygus rugulipennis Aptus mirmicoides Anthocoris nemorum Orius minutus Orius niger Aneurus laevis* Kleidocerys resedae Coreus marginatus Arma custos Dolycoris baccarum Palomena prasina Palomena viridissima
20.IX.
Alnus 27.V.
Druh
11.VIII. glutinosa
Tab. 3. Přehled druhů ploštic sbíraných v PP Kamenec na jednotlivých druzích dřevin v průběhu vegetační sezóny 2004 Tab. 3. True bug species collected in the Natural Monument Kamenec on tree species during the vegetation period 2004
1 1 1 1 1 2
1 1 2
1
1 42 2
1
1
3 2
1
1 1 2 3
1 2
1
1 2
1
1
* druh troficky vázán na houbová mycélia (3 větve Fraxinus excelsior)
Tab. 4. Přehled druhů Heteroptera zjištěných ve velké rašelinné tůni PP Kamenec Tab. 4. Heteroptera species collected in the large peaty pool of the Natural Monument Kamenec Druh Nepa cinerea Ranatra linearis Corixa punctata Sigara nigrolineata Sigara striata Sigara distincta Sigara falleni Ilyocoris cimicoides Notonecta glauca Notonecta viridis Plea minutissima Hydrometra gracilenta Microvelia reticulata Gerris lacustris Gerris odontogaster
30
1994
2004
19.VII. 17.VIII. 23.VIII.
4.IX.
2 6
5
2
1 10
27.V.
5.VIII. 27.VIII.
1 2 6 3
3
2 3 2
1 3 6
12 30 2
2 7 4
13
5 51 23 7 1 3 25 2
34 13
1
3
14
11 22 2 13 4 11 7 5
2 12 32 4 6 12 10
Průzkum v roce 1994
+ +
Rašel. louka
1. Nepidae Nepa cinerea Linnaeus, 1758 Ranatra (Ranatra) linearis (Linnaeus, 1758) 2. Corixidae Corixa punctata (Iliger, 1807) Sigara (Pseudovermicorixa) nigrolineata nigrolineata (Fieber, 1848) Sigara (Sigara) striata (Linnaeus, 1758) Sigara (Subsigara) distincta (Fieber, 1848) Sigara (Subsigara) falleni (Fieber, 1848) 3. Naucoridae Ilyocoris cimicoides cimicoides (Linnaeus, 1758) 4. Notonectidae Notonecta (Notonecta) glauca glauca Linnaeus, 1758 Notonecta (Notonecta) viridis Delcourt, 1909 5. Pleidae Plea minutissima minutissima Leach, 1817 6. Hebridae Hebrus (Hebrusella) ruficeps Thomson, 1871 7. Hydrometridae Hydrometra gracilenta Horváth, 1899 8. Veliidae Microvelia reticulata (Burmeister, 1835) 9. Gerridae Gerris (Gerris) lacustris (Linnaeus, 1758) Gerris (Gerris) odontogaster (Zetterstedt, 1828) 10. Saldidae Chartoscirta elegantula elegantula (Fallén, 1807) Saldula saltatoria (Linnaeus, 1758) 11. Tingidae Acalypta carinata (Panzer, 1806) Dictyla convergens (Herrich-Schaeffer, 1835) 12. Miridae Bryocoris pteridis (Fallén, 1807) Monalocoris (Monalocoris) filicis (Linnaeus, 1758) Dicyphus (Dicyphus) errans (Wolff, 1804) Dicyphus (Dicyphus) pallidus (Herrich-Schaeffer, 1836) Dicyphus (Dicyphus) stachydis stachydis J. Sahlberg, 1878 Macrolophus rubi Woodroffe,1957 Deraeocoris (Knightocapsus) lutescens (Schilling, 1837) Phytocoris (Ktenocoris) ulmi (Linnaeus, 1758) Phytocoris (Phytocoris) longipennis Flor, 1861
Tůň
Druh
Lesní porost
Tab. 5. Přehled zastoupení jednotlivých druhů Heteroptera ve zkoumaných biotopech PP Kamenec Tab. 5. Heteroptera species found in single habitats in the territory of the Natural Monument Kamenec
+
+ +
+ + + + +
+ + +
+
+
+ +
+ +
+
+ +
+ + + +
+ + + +
+ + + + + + + + + + +
+ + + +
31
Apolygus lucorum (Meyer-Dür, 1843) Charagochilus gyllenhalii (Fallén, 1807) Liocoris tripustulatus (Fabricius, 1781) Lygocoris (Lygocoris) pabulinus (Linnaeus, 1761) Lygocoris (Neolygus) contaminatus (Fallén, 1807) Lygus pratensis (Linnaeus, 1758) Lygus rugulipennis Poppius, 1911 Orthops (Orthops) kalmii (Linnaeus, 1758) Leptoterna dolabrata (Linnaeus, 1758) Stenodema (Brachystira) calcarata (Fallén, 1807) Stenodema (Stenodema) laevigata (Linnaeus, 1758) Mecomma (Mecomma) ambulans ambulans (Fallén, 1807) Pilophorus clavatus (Linnaeus, 1767) Atractotomus (Atractotomus) mali (Meyer-Dür, 1843) Orthonotus rufifrons (Fallén, 1807) Plagiognathus (Plagiognathus) arbustorum arbustorum (Fabricius, 1794) Psallus (Mesopsallus) ambiguus (Fallén, 1807) 13. Nabidae Himacerus (Aptus) mirmicoides (O. Costa, 1834) Himacerus (Himacerus) apterus (Fabricius, 1798) Nabis (Dolichonabis) limbatus Dahlbom, 1851 Nabis (Nabis) brevis brevis H. Scholz, 1847 Nabis (Nabis) ferus (Linnaeus, 1758) Nabis (Nabis) pseudoferus pseudoferus Remane, 1949 Nabis (Nabis) rugosus(Linnaeus, 1758) 14. Anthocoridae Anthocoris nemorum (Linnaeus, 1761) Orius (Heterorius) majusculus (Reuter, 1879) Orius (Heterorius) minutus (Linnaeus, 1758) Orius (Orius) niger (Wolff, 1811) 15. Aradidae Aneurus (Aneurus) laevis laevis (Fabricius, 1775) 16. Lygaeidae Kleidocerys resedae (Panzer, 1797) Cymus aurescens Distant, 1883 Cymus glandicolor Hahn, 1831 Cymus melanocephalus Fieber, 1861 Drymus (Sylvadrymus) brunneus brunneus (R.F.Sahlberg, 1848) Drymus (Sylvadrymus) ryeii Douglas & Scott, 1865 Scolopostethus puberulus Horváth, 1887 Scolopostethus thomsoni Reuter, 1874 Pachybrachius fracticollis (Schilling, 1829) Pachybrachius luridus Hahn, 1826
32
Průzkum v roce 1994
Rašel. louka
Tůň
Druh
Lesní porost
Tab. 5. Pokračování Tab. 5. Continuation
+ + + +
+
+ + +
+ + +
+ + + + + + +
+ +
+ +
+ + + +
+ + + + + + + + + + +
+ + +
+
+
+
+ +
+ + +
+ + + +
+ +
+ + + + + +
+
Rašel. louka
Průzkum v roce 1994
17. Berytidae Metatropis rufescens (Herrich-Schaeffer, 1835) 18. Coreidae Coreus marginatus marginatus (Linnaeus, 1758) 19. Rhopalidae Stictopleurus abutilon abutilon (Rossi, 1790) Rhopalus (Aeschyntelus) maculatus Fieber, 1837 Rhopalus (Rhopalus) parumpunctatus (Schilling, 1829) 20. Scutelleridae Eurygaster maura (Linnaeus, 1758) Eurygaster testudinaria testudinaria (Geoffroy, 1785) 21. Pentatomidae Arma custos (Fabricius, 1794) Pinthaeus sanguinipes (Fabricius, 1787) Rhacognathus punctatus (Linaneus, 1758) Zicrona caerulea (Linnaeus, 1758) Aelia acuminata (Linnaeus, 1758) Neottiglossa pusilla (Gmelin, 1789) Carpocoris purpureipennis (De Geer, 1773) Dolycoris baccarum (Linnaeus, 1758) Palomena prasina (Linnaeus, 1761) Palomena viridissima (Poda, 1761) Peribalus vernalis (Wolff, 1804) Eysarcoris aeneus (Scopoli, 1763) Eurydema dominulus dominulus (Scopoli, 1763) 22. Acanthosomatidae Elasmucha grisea grisea (Linnaeus, 1758) Počet druhů
Tůň
Druh
Lesní porost
Tab. 5. Pokračování Tab. 5. Continuation
+ + +
+
+
+
+ +
+
+ +
+
+
+
+ + + + + +
+ + + + + + + +
+
+ + 49 15 44
+ 30
33
Obr. 1. Lokalizace zemních pastí v PP Kamenec. Mapa O. Holuša (Holuša 2005) Fig. 1. Localization of pitfall traps in the area of Natural Monument Kamenec. Map of O. Holuša (Holuša 2005)
34
