• studuje osud látky v organismu • „co dělá organismus s léčivem“ • časové hledisko
FARMAKOKINETIKA Mnoho látek, které při zkouškách in vitro mají vynikající účinnost tj.velmi dobře interagují
„osud látky v organismu“:
se svojí cílovou strukturou, se nikdy nestane
BIOTRANSFORMACE
je určován
používaným léčivem. Je to proto, že účinná látka se musí dostat
I.
existující struktury organismu
(po podání) v dostatečné koncentraci do krevního
systémová cirkulace
ABSORPCE
A
oběhu a doputovat s krví k cílové struktuře,
II.
na níž působí.
fyzikálně-chemické vlastnosti látky
ELIMINACE B
DISTRIBUCE různé tkáně "depo"
cílová tkáň s receptory
FARMAKOKINETICKÉ DŮVODY
VZTAH mezi TOXIKOKINETIKOU a TOXIKODYNAMIKOU
INTERAKCE ORGANISMUS
XENOBIOTIKUM
FARMAKOKINETIKA
FARMAKODYNAMIKA
resorbce distribuce biotransformace exkrece
účinek mechanismus účinku
ADME - SYSTÉM Adsorpce Distribuce Metabolismus (biotransformace) Eliminace
ADME PROCESY
Dynamické procesy
KINETIKA & ROVNOVÁHA
Adsorpce
- proces převodu xenobotika z místa vstupu do systémového krevního oběhu
Distribuce
- proces při němž dochází k rozdělení (rozptýlení) xenobiotika z krevního řečiště do jednoho nebo více kompartmentů, tkání nebo orgánů
Metabolismus (biotransformace)
- přeměna xenobiotika v živém organismu na jinou sloučeninu(y) většinou podmíněná biochemickými procesy enzymatického původu
Eliminace (exkrece)
- proces vyloučení xenobiotika a jeho metabolitů z krevného oběhu do vnějšího prostředí
KONCENTRACE V MÍSTĚ PŮSOBENÍ
„FIRST PASS EFFECT“ – účinek prvního průchodu játry
PODÁVÁNÍ LÉČIV – přívodní cesty léčiv do organismu Léčivo se vpravuje do organismu různými způsoby, které volíme podle následujících kritérií: 1) 2) 3) 4)
Povaha léčiva Potřebná rychlost nástupu účinku Věk pacienta Zdravotní stav pacienta ad.
Proces během něhož se léčivo z GIT (!?) dostává do jater (hlavní orgán metabolismu) kde se do různého stupně metabolizuje dříve, než se dostane do krevního oběhu.
• Podání LOKÁLNÍ (místní, topické) • Podání CELKOVÉ (systémové)
U lokální aplikace je obvykle celkový účinek nežádoucí (výjimkou transdermální aplikace)
játra
vrátnice
Ophtalmologie, othorynolaryngologie, gynekologie
1
PARENTERÁLNÍ APLIKACE (mimo GIT)
CELKOVÁ (SYSTÉMOVÁ) APLIKACE • ENTERÁLNÍ (prostřednictvím GIT) • PARENTERÁLNÍ (mimo GIT) ENTERÁLNÍ APLIKACE – absorbce sliznicemi GIT
Enteron = střevo Para = vedle
• S PORUŠENÍM POVRCHU TĚLA (i) • BEZ PORUŠENÍ POVRCHU TĚLA (ii)
i) DO TKÁNÍ
- intradermálně (do kůže) - subkutálně (podkožně) - intramuskulárně (do svalu)
- SUBLINGVÁLNÍ (= pod jazyk) - silně prokrvená sliznice dutiny ústní - neprochází játry
DO KREVNÍHO OBĚHU - intravenózně (do žíly) - intraarteriálně (do tepny) - intrakardiálně (do srdce)
- PERORÁLNÍ (= ústy; per os, p.o.) - žaludeční sliznicí - (pH > 1-2) absorbce lipofilních nedisociovaných látek (např. ethanol) - tenké střevo – hlavní místo absorpce (pH > 5)
DO TĚLNÍCH DUTIN
ii) INHALACE
- REKTÁLNÍ (= konečníkem) - rychlá absorpce - jen část obchází játra
- intralumbálně (páteřní kanál) - intraartikulárně (kloubní pouzdro)
- sliznicí plic a průdušek
IONTOFORÉZA
- prostup kůží
ABSORPCE (resorpce)
MÍSTA ZÁSAHU LÉČIV
• PROCES POHYBU LÁTKY Z MÍSTA PODÁNÍ DO SYSTÉMOVÉ CIRKULACE
Léčivo zasahuje do životních funkcí s cílem odstranit nebo zmírnit projevy nemoci
• Látka musí opakovaně pronikat přes b. membrány • RYCHLOST a ROZSAH ABSORPCE závisí: lipofilitě ionizaci pH velikosti molekul atd.
CÍLOVÉ STRUKTURY PRO ZÁSAH LÉČIV:
RYCHLOST ABSORPCE = je určována ABSORPČNÍ KONSTANTOU (1. řád – většinou)
BÍLKOVINY • RECEPTORY = vazebná místa pro mediátory • TRANSPORTÉRY • ENZYMY
BIOLOGICKÁ DOSTUPNOST (bioavailability) - stupeň přestupu látky F = < 0 ,1 >
NUKLEOVÉ KYSELINY LIPIDY SACHARIDY
BIOEKVIVALENCE – různé přípravky s chemicky ekvivalentní účinnou látkou, při shodné přístupové cestě a shodném dávkovacím schématu vedou ke stejné koncentraci účinné látky v tělních tekutinách – v kladném případě jsou přípravky bioekvivalentní tj.zaměnitelné.
ABSORPCE (resorpce)
DISTRIBUCE • PROCES PŘI NĚMŽ DOCHÁZÍ K ROZDĚLENÍ
ZMĚNY KONCENTRACE LÁTEK V ČASE (exponenciální funkce)
(ROZPTÝLENÍ) LÉČIVA Z KREVNÍHO ŘEČIŠTĚ
KINETIKA 1. ŘÁDU
DO JEDNOHO NEBO VÍCE
Fickův zákon
• Pouze do určitých kompartmentů může léčivo proniknout – DISTRIBUČNÍ PROSTOR RYCHLOST ABSORPCE:
• Mírou kapacity distribučního prostoru je – DISTRIBUČNÍ OBJEM – Vd [l]
= množství léčiva resorbované za časovou jednotku = charakterizována ADSORPČNÍ KONSTANTA ka BIOLOGICKÝ POLOČAS: Doba, za kterou se sníží koncentrace léčiva na polovinu původní hodnoty
t0,5
ČLOVĚK – 75 kg Plazma 4% těl. hm. (3l) Intracelulární v. 8% těl. hm. (6l) Extracelulární v. 17% těl. hm. (12l) CELKOVÁ v. 60% těl. hm. (45l)
2
DISTRIBUCE
Vd
VAZBA NA BÍLKOVINY (Distribuce) • představuje DEPO, které oslabuje intenzitu, zpomaluje eliminaci a prodlužuje účinek
DISTRIBUČNÍ OBJEM
Léčiva (molekuly) se mohou v krvi vázat na četné bílkovinné molekuly → komplex L-B
• míra kapacity distribučního prostoru
Vd = D / c0
ALBUMIN β-globuliny Kyselé glykoproteiny další vykazují substrátovou specifitu.
c0 – počáteční koncentrace léčiva po i.v. aplikaci Vd = D / AUC . kE D
= podaná dávka
kE
= eliminační konstanta
Afinita léčiv k plazmatickým proteinům je zpravidla podstatně nižší než k receptorům → prakticky je úměrná koncentraci léčiva.
AUC
= area under curve (= plocha pod křivkou
Vazba je rychlá a reverzibilní: L + B ↔ LB
• může dosahovat extrémních hodnot (vazba na bílkoviny) => 3,5 – 2 450 litru
Význam: 1/ pouze volné léčivo vyvolává účinek 2/ volné léčivo určuje rychlost eliminace
AREA UNDER CURVE – PLOCHA POD KŘIVKOU • jednorázové podání
F = AUC p.o./AUC i.v.
BIOTRANSFORMACE (METABOLISMUS) přeměna léčiva v živém organismu na jinou
AUC = F.D/CL
sloučeninu(y) většinou podmíněná
MEK Minimální efektivní koncentrace
biochemickými procesy enzymatického původu
Léčiva (většinou) podléhají v organismu metabolickým
TK Toxická koncentrace
procesům – biotransformují se, vzniklé metabolity jsou následně eliminovány
AUC Plocha pod křivkou
PŘI BIOTRANSFORMACI DOCHÁZÍ:
Intenzita účinku Rozdíl mezi MÚ a MEK
1/ ztráta biologické aktivity ( ! existují výjimky !) 2/ zvýšení polarity (hydrofility) – usnadnění eliminace močí
Terapeutická šíře Rozdíl mezi TK a MEK
PRODRUG = léčivo je neaktivní formou metabolitu s l. účinkem
přítomnost velkého množství enzymů
BIOTRANSFORMACE (METABOLISMUS) Hlavní orgán m. - játra v. portae – 1 100 ml/min a. hepatica - 350 ml/min
BIOTRANSFORMACE
30 % srdečního minutového výdaje
LÉČIVO → METABOLIT → KONJUGÁT
= cílem zvýšení hydrofility (polarity) a tím usnadnění renální eliminace (moč)
BIOTRANSFORMACE (obvykle 2 fáze) ´ i) chemické přeměny (oxidace, redukce, hydrolýza atd.) ii) konjugace s endogenními látkami (k. glukuronová atd.)
• ENZYMATICKÉ REAKCE
CYTOCHROM P 450 Oxidace, hydroxylace atd.
OXIDACE
Metabolit bioaktivace
bioinaktivace Konjugát
Léčivo
oxidoreduktázy transferázy hydrolázy lyázy izomerázy ligázý
• OXIDACE • REDUKCE • HYDROLÝZY • ad.
R
R
R
OH
Zvýšení hydrofilie krev
žluč
OH R
O
R
O
rozvětvené řetězce - obtížnější
COOH COOH
Eliminace bioinaktivace
Metabolit
bioinaktivace
O
epoxid
β-oxidace
COOH COOH
3
ENTEROHEPATÁLNÍ CYKLUS
BIOTRANSFORMACE – KONJUGACE O
KONJUGACE (s endogenními látkami)
HOOC HO O OH HO OH
OH HO OH
= cílem zvýšení hydrofility (polarity) a tím usnadnění renální eliminace (moč)
OH
β-glukoridináza
Léčivo
tenké střevo
COOH
Konjugované léčivo Konjugace
Kyselina β -D-glukuronová
KYSELINA GLUKURONOVÁ (nejčastější ≈ nejdůležitější)
O HOOC
GLUTATHION (konjugace s elektrofilními látkami)
NH2
glukuronová kyselina
SH N H
Eliminace žlučí
H N O
játra
COOH
Glukuronidy s Mw > 300 preferují přestup do žluče Glukuronidy s Mw < 300 preferují přestup do krve a jsou odvedeny do ledvin a eliminovány
KYSELINA SÍROVÁ ad.
γ-glutamyl-cysteinyl-glycin
LÉČIVA PODSTUPUJÍCÍ E-H. CYKLUS
GLUTATHION
SE VYLUČUJÍ POMALU (př. DIGITOXIN)
ELIMINACE (EXKRECE) • proces vyloučení léčiva a jeho metabolitů z krevného oběhu do vnějšího prostředí Většina léčiv se vylučuje ve formě svých metabolitů (méně často v nezměněné formě) tzv. renální eliminací tj. ledvinami (močí)
EXKRECE ZMĚNY KONCENTRACE LÁTEK V ČASE (exponenciální funkce) KINETIKA 1. ŘÁDU (výjimečně 0. řád - Ethanol Fickův zákon
Pasivně – glomelurální filtrace (< 5 000 Da)
RYCHLOST ELIMINACE:
Aktivně – sekreční mechanismus (aktivní transport)
= množství léčiva eliminovaného za časovou jednotku = charakterizována ELIMINAČNÍ KONSTANTA ka
Možnost „zpětné resorpce“
ELIMINAČNÍ POLOČAS: Hydrofilní látky se zpětně neresorbují a jsou rychle renálně eliminovány
EXKRECE
t0,5
Doba, za kterou se sníží koncentrace léčiva na polovinu původní hodnoty
PŘÍVODNÍ A ELIMINAČNÍ CESTY LÉČIV
CLEARENCE = objem krve (plazmy) očištěný od látky za časovou jednotku [ objem / čas ] = KONSTANTA
CL = D / AUC
ELIMINAČNÍ KONSTANTA kE= CL / Vd AREA UNDER CURVE:
AUC = F . D / CL F = b. dostupnost D = dávka CL = clearence
4
AREA UNDER CURVE – PLOCHA POD KŘIVKOU
ČASOVÝ PRŮBĚH KONCENTRACÍ LÉČIV V PLAZMĚ
• jednorázové podání
F = AUC p.o./AUC i.v.
AUC = F.D/CL
MEK Minimální efektivní koncentrace TK Toxická koncentrace
Aktuální koncentrace je výsledkem invaze a paralelně probíhající eliminace
AUC Plocha pod křivkou Intenzita účinku Rozdíl mezi MÚ a MEK Terapeutická šíře Rozdíl mezi TK a MEK
ČASOVÝ PRŮBĚH KONCENTRACÍ LÉČIVA PŘI PRAVIDELNÉM PODÁVÁNÍ
KLINICKÁ FARMAKOKINETIKA
Plazmatická koncentrace léčiva (a její časový průběh) závisí na vztahu mezi rychlostí eliminace (te0.5) a délkou intervalu mezi jednotlivými dávkami
Studuje „farmakokinetické chování léčiv“ u lidí
A
A
A/ Léčivo vyloučeno před podáním nové dávky
(terapeutické monitorování hladin léčiv )
B/ KUMULACE LÉČIVA – nová dávka podána dříve než je veškeré léčivo podáno Základní hypotéza klinické FARMAKOKINETIKY:
„Existuje přímý vztah mezi koncentrací látky a farmakologickým (toxickým) účinkem“
B
„STEADY STATE“ (css) – kumulační ustálený stav Po větším počtu dávek dosáhne koncentrace hodnoty, kdy je množství eliminované látky v rovnováze s podávaným množstvím za stejnou časovou jednotku. „COMPLIANCE“ – schopnost a ochota pacienta spolupracovat s lékařem při dodržování léčebého režimu
KUMULACE: DÁVKA, DÁVKOVACÍ INTERVAL A REGULACE PLAZMATICKÝCH HLADIN
FARMAKODYNAMIKA
Stabilita terapeutické koncentrace Je nutné volit postupy, které zamezují poklesu koncentrace léčiva pod terapeutickou hladinu a překročení hladiny toxické
ÚČINEK • CO DĚLÁ LÉČIVO S ORGANISMEM
A/ Infuze (oblast intenzivní péče) B/ Rozdělení denní dávky na několik dávek
• JAK TO LÉČIVO DĚLÁ Problém: Compliance
Renální insuficience
MECHANISMUS ÚČINKU
Retardované preparáty Indukce enzymů pH moči
U některých léčiv je nutné zachovat konstantní podmínky na straně organismu (pH moči, indukce enzymů) aby biotransformace a eliminace zůstaly konstantní
5
VZTAH mezi TOXIKOKINETIKOU a TOXIKODYNAMIKOU
INTERAKCE
„Klasická receptorová teorie“: ORGANISMUS
XENOBIOTIKUM
RECEPTOROVÁ KONCEPCE
FARMAKOKINETIKA
FARMAKODYNAMIKA
resorbce distribuce biotransformace exkrece
účinek mechanismus účinku
„Clark theory“
Efekt látky (léčiva) je přímo úměrný frakci receptorů obsazených ligandem a maximální účinek nastává při obsazení všech receptorů.
„Okupační teorie“: Velikost účinku navozeného podáním látky je proporcionální koncentraci komplexu látka - receptor
KONCENTRACE V MÍSTĚ PŮSOBENÍ
RECEPTOR; RECEPTOROVÁ TEORIE
FYZIOLOGICKÝ SUBSTRÁT
RECEPTOR LÉČIVO
Léčivo zasahuje do životních funkcí s cílem odstranit nebo zmírnit projevy nemoci
CÍLOVÉ STRUKTURY PRO ZÁSAH LÉČIV: KOMPLEX LÉČIVO - RECEPTOR
Interakce s receptory jiných typů INICIACE
Regulační mechanismy organismu
MÍSTA ZÁSAHU LÉČIV
EFEKTOROVÝ SYSTÉM ŘADA REAKCÍ MANIFESTACE
FARMAKOLOGICKÝ EFEKT
MECHANISMUS ÚČINKU Farmakologický účinek léčiva je dán změnou biochemických a fyziologických funkcí organismu
BÍLKOVINY • RECEPTORY = vazebná místa pro mediátory • TRANSPORTÉRY • ENZYMY NUKLEOVÉ KYSELINY LIPIDY SACHARIDY
RECEPTOR RECEPTOROVÁ TEORIE RECEPTOR - specializovaná buněčná komponenta, s kterou léčivo interaguje (reaguje) a tím navozuje specifickou odpověď organismu
1/ Nespecifický mechanismus účinku -„nereceptorový“ - není dán interakcí se specifickým místem v organismu - A/ Působení na základě svých fyz.-chem. vlastností např. narkotický účinek některých centrálních anestetik - B/ Zprostředkované mechanismy účinku Např., ovlivnění pH v žaludku, účinky neresorbovatelných pryskyřic, rtg. Diagnostika atd. 2/ Specifický mechanismus účinku Interakce se specificky uspořádanými místy organismu (receptor příp. další struktury)
Makromolekulární komponenta (většinou bílkovina)
Receptory zajišťují specifickou vazbu s látkou (ligand), přičemž po jejím navázání navodí biologické pochody (transdukce signálu), které nakonec vyústí v sledovaný efekt
Přirozené aktivátory receptorů – řada endogenních látek:
hormony neurotransmitery autakoidy růstové faktory atd.
6
RECEPTOR RECEPTOROVÁ TEORIE
AGONISTÉ versus ANTAGONISTÉ
AGONISTA
ANTAGONISMUS = PROTICHŮDNÉ PŮSOBENÍ
- látka, která aktivuje receptor podobně jako endogenní substrát
LOKALIZACE RECEPTORŮ
ANTAGONISTA - látka, která inhibuje účinku endogenních látek (příp. účinku agonistů)
- buněčná membrána - extracelulárně - intracelulární přenašeč - membrány subcelulárních struktur
AGONISTÉ
R
+
RECEPTOR
F
RF
LÉČIVO
KOMPLEX LÉČIVO-RECEPTOR
ÚČINNÁ LÁTKA EFEKT
NEÚČINNÁ LÁTKA
- působí jako specifické (fyziologické) mediátory - působí ve velmi nízkých koncentracích - vykazují stereoselektivitu - saturabilitu (zvýšení koncentrace substrátu nad jistou hladinu již nezvýší účinek) - lze je blokovat ANTAGONISTY
Vazba RF je reverzibilní ANTAGONISTÉ - působí jako specifické blokátory receptorů - blokace působení fyziol. substrátu
po splnění úlohy se R a F oddělí a receptor je znovu k dispozici fyziologickému substrátu nebo léčivu (shodnému nebo jinému)
SPECIFICKÝ (RECEPTOROVÝ) ÚČINEK
RECEPTOROVÁ KONCEPCE
molekula (droga, substrát)
Každé léčivo má ve vztahu k receptoru dvě základní vlastnosti:
komplex droga - receptor
A/ AFINITA – „vazebnost“ - schopnost vazby na receptor B/ VNITŘNÍ AKTIVITA – schopnost vyvolat farmakologický účinek (schopnost aktivovat receptor)
receptor
R- receptor F – léčivo RF – komplex receptor-léčivo
Příklad komplexu droga - receptor Receptor: Cyklofilin A
TYPY SPECIFICKÝCH INTERAKCÍ
Princip zámku a klíče KOMPETITIVNÍ ANTAGONISMUS Soutěž 2 substrátů o 1 recepční místo 1. AGONISTA 2. ANTAGONISTA
Podmínka – reversibilní vazba obou na receptor
Droga: Cyklosporin A Mechanismus účinku => => konformač konformační změ změna vyvolá vyvolá biochemickou reakci: komplex cyklosporin A - cyklofilin A blokuje produkci interleukinuinterleukinu-2, který je rů růstovým faktorem TT-lymfocytů lymfocytů (T(T-lymfocyty (bí (bílé krvinky) jsou odpově odpovědné dné za imunitu organismu)
Afinita a koncentrace rozhoduje, která z látek obsadí receptor Změnou koncentrace lze ovlivnit obsazení receptoru (efekt versus blokáda) – každá látka může být vytěsněna vysokou koncentrací druhé Využití v terapii intoxikací – otrava → antidotum
AGONISTA - afinita + vnitřní aktivita - aktivátor ANTAGONISTA - afinita - blokátor DUALISTA - afinita - nizká vnitřní aktivita
7
TYPY SPECIFICKÝCH INTERAKCÍ
TYPY SPECIFICKÝCH INTERAKCÍ
KOMPETITIVNÍ DUALISMUS
NEKOMPETITIVNÍ ANTAGONISMUS 2 substráty působí na 2 různá recepční místa (různé receptory)
Efekt Účinek nekompetitivního antagonisty nelze odstranit
R2
R1
2 substráty s afinitou a různou vnitřní aktivitou působí na 1 recepční místo
A - agonista B – nekompetitivní antagonista R - receptor
Kompetitivní dualista má v podstatě dvojí účinek: 1/ působí jako agonista – aktivuje receptor 2/ působí jako antagonista – blokuje receptor pro působení jiného agonisty
AGONISTA - afinita + vnitřní aktivita - aktivátor ANTAGONISTA - afinita - blokátor
vysokými koncentracemi agonisty
F2
F1
AGONISTA - afinita + vnitřní aktivita - aktivátor ANTAGONISTA - afinita - blokátor
IREVERSIBILNÍ ANATGONISMUS
DUALISTA - afinita - nizká vnitřní aktivita
DUALISTA - afinita - nizká vnitřní aktivita
Antagonista obsazuje receptor ireversibilně a (dlouhodobě)
TYPY SPECIFICKÝCH INTERAKCÍ
TYPY SPECIFICKÝCH INTERAKCÍ
FUNKČNÍ ANTAGONISMUS
ALOSTERICKÝ ANTAGONISMUS
Dva agonisté na dvou různých receptorech ovlivňují tutéž funkci, ale protichůdně
Alosterický antagonista se váže mimo vlastní oblast receptoru. Tato vazba vyvolá takovou změnu receptoru, která sníží jeho afinitu vůči agonistovi.
ALOSTERICKÝ SYNERGISMUS
AGONISTA - afinita + vnitřní aktivita - aktivátor
Alosterický synergista se váže mimo vlastní oblast receptoru. Tato vazba vyvolá takovou změnu receptoru, která zvýší jeho afinitu vůči agonistovi.
ANTAGONISTA - afinita - blokátor
Funkční antagonismus je realizován prostřednictvím různých dějů, která nemají stejná maxima, ale jen opačný směr nelze výslednou reakci zcela predikovat (tak jako u kompetitivního antagonismu)
AGONISTA - afinita + vnitřní aktivita - aktivátor ANTAGONISTA - afinita - blokátor
CHEMICKÝ ANTAGONISMUS Látka snižuje koncentraci agonisty jeho chem. přeměnou např. tvorbou komplexů
DUALISTA - afinita - nizká vnitřní aktivita
ETHYLALKOHOL
ETHYLALKOHOL
psychotropní účinky
Distribuce: Metabolismus:
AKUTNÍ INTOXIKACE EtOH: excitační narkotické
do všech orgánů v játrech O
- v nezměněné podobě
OH
Množství ethanolu v krvi: Požitý EtOH [g] / Hmotnost . F = [‰] EtOH v krvi
F - muži = 0.68; - ženy = 0.55
AKUTNÍ INTOXIKACE EtOH: excitační narkotické
DUALISTA - afinita - nizká vnitřní aktivita
psychotropní účinky
Sedativně-hypnotická látka
Nespecifický mechanismus účinku
Resorpce z GIT: žaludek tenké střevo
A - agonista B - kompetitivní dualista R - receptor
3 stádia komatózní
O
OH
0.03 – 0.1 ‰ - Fyziologická hladina 0.3 – 0.5 ‰ - Nefyziologická hladina 0.5 – 1.0 ‰ - Podnapilost 1.0 – 1.5 ‰ - Mírný stupeň opilosti 1.5 – 2.0 ‰ - Střední stupeň opilosti 2.0 – 3.0 ‰ - Těžký stupeň opilosti 3.0 a více ‰ - Akutní otrava
udržení vitálních funkcí k. oběh, dech, termoregulace
Infúze glukózy s přiměřeným množstvím inzulínu
3 stádia komatózní
= Terapie akutní intoxikace EtOH
= Terapie chronického alkoholismu Dlouhodobý proces
udržení vitálních funkcí k. oběh, dech, termoregulace
Alkoholismus Orgánové, psychické a osobnostní změny Gastritida, cirhóza jater, polyneuritida, kardiopatie
Apomorfin – navození podmíněného zvracecího reflexu Disulfiram ANTABUS – AAR (aversní antabusová reakce) – inhibice metabolismu ETOH (stádium CH3CH=O) Akamprosát – snižuje touhu po alkoholu – „anticraving effect“
8
NIKOTIN
NÁSLEDKY KOUŘENÍ TABÁKU
Alkaloid obsažený v tabáku Agonista ACH-receptorů (Ganglia S a P, příčně pruhovaná svalovina)
Sušené a fermentované listy Nicotiana tabacum • kouření, šňupání a žvýkání
Vegetativní ganglia • zvýšená sekrece žaludečních šťáv • zvýšená střevní činnost – „defekační efekt“ • ovlivnění krevního tlaku • odstranění pocitu hladu (glykogen + MK) • „tichý stres“ – metabolismus • antidiuretický efekt • zvýšená dechová frekvence • zvyšuje se citlivost (tlak, teplo, bolest) • podráždění centra pro zvracení • „svalová kocovina“ (nervosvalová ploténka)
• spalování tabáku – inhalace > 4000 sloučenin • 8 s od první inhalace nikotin detekovatelný v mozku Abstinenční příznaky: • nervozita • snížená schopnost koncentrace • zvýšení tělesné hmotnosti
9
