UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
Bc. Hana Rohovská
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
Analýza činností Letecké sluby Policie České Republiky 2008 - 2010 Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
Bc. Hana Rohovská 2011
Abstrakt
Název práce:
Analýza činností Letecké sluby Policie České republiky 2008-2010.
Cíl práce:
Analýza činností Letecké sluby Policie České republiky za dané období.
Metoda:
Reere dostupných pramenů, sběr dat a spolupráce s dispečinkem Letecké sluby Policie České republiky.
Výsledky:
Všechny zde srovnávané statistické údaje vycházely z letové dokumentace Letecké sluby Policie České republiky. Zde předloené výsledky obsahují data pro celou Českou Republiku.
Klíčová slova:
Letecká sluba Policie České Republiky, vrtulník, Integrovaný záchranný systém, činnosti.
Abstract
Thesis’s Topic:
The Activity Analysis of the Czech Police Aviation Department 2008-2010.
Aim of the thesis:
Analysis of the operation of the Czech Police Aviation Department.
Method:
Research of available sources, data collection and the cooperation with the dispatching of the Czech Police Aviation Department.
Results:
All here listed statistics data is bases on intervention documentation of the Czech Police Aviation Department. Therefore the presented results for the Czech Republic.
Keywords:
Czech Police Aviation Department, helicopter, Integrated Emergency Services, activities.
Chtěla bych poděkovat panu Ing. et Mgr. Miloi Fialovi, Ph.D. mému vedoucímu práce, Ing. Zdeňku Balcarovi (vedoucí dispečinku na LS PČR Praha Ruzyně) za cenné rady a poskytnuté materiály nutné k sepsání této diplomové práce.
Prohlašuji, e jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vechny pouité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.
…………………... Hana Rohovská
Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno Příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámky:
Obsah 1. ÚVOD............................................................................................................................ 9 2. CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE ................................................................ 10 3. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 12 3.1.
Historie LS PČR ................................................................................................... 12
3.2.
Letecká služba v současnosti ................................................................................ 13
3.2.1. Základní vyuití vrtulníků..................................................................................... 13 3.3.
Hlavní úkoly LS PČR ........................................................................................... 14
3.3.1. IZS......................................................................................................................... 14 3.3.2. Činnost pro IZS..................................................................................................... 15 3.3.3. Pro útvary Policie ČR ........................................................................................... 18 3.4.
Působnost a činnost LS ......................................................................................... 20
3.4.1. Hlavní letecká pracovitě...................................................................................... 20 3.4.2. Předurčená letecká pracovitě............................................................................... 22 3.5.
Speciální vybavení vrtulníků ................................................................................ 24
3.6.
Rozdělení letů LS PČR ......................................................................................... 30
3.6.1. Plánované lety....................................................................................................... 30 3.6.2. Pohotovostní lety .................................................................................................. 30 3.6.3. Specifikace požadavku na let................................................................................ 32 3.7.
Lety v IZS ............................................................................................................. 33
3.8.
Právní normy......................................................................................................... 35
3.8.1. Mezinárodní letecké právo, předpisy a zákony..................................................... 35 3.8.2. Platné předpisy, zákony a vyhláky pro Českou republiku .................................. 37 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 41 4.1.
Statistické vyjádření leteckých činností................................................................ 41
4.1.1. Rozdělení letů dle činností a počtů zásahů ........................................................... 41 4.1.2. Pátrání ................................................................................................................... 48 4.1.3. Různé fáze dne...................................................................................................... 49 4.1.4. Využití letecké techniky ....................................................................................... 50 4.1.5. Letecké činnosti v krajích ..................................................................................... 51 5. DISKUSE .................................................................................................................... 58 6. ZÁVĚR ........................................................................................................................ 60 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 61 7
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 62 9. PŘÍLOHY .................................................................................................................... 66
8
1.
ÚVOD
Díky studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity v Praze, oboru Tělesná výchova a sport, studijním směru Ochrana obyvatelstva, jsem měla monost se blíe seznámit s činností a náplní práce Integrovaného záchranného systému, jeho součástí je také Letecká sluba. Tato diplomová práce částečně naváe na mou bakalářskou práci, která byla přehledem činností Letecké sluby v Integrovaném záchranném systému. Nyní se zaměřím přímo na činnost Letecké sluby Policie České republiky, její dispečink sídlí na Letiti Ruzyně v Praze. Letecká sluba Policie České republiky je provozována Ministerstvem vnitra České republiky a natrvalo se vryla do pamětí mnoha občanů a návtěvníků naseho státu. Málokdo ví, že větina letů je uskutečněna na záchranu lidského ivota a ne za účelem měření rychlosti na dálnicích či hledání uprchlých zločinců. Různé situace vyadují rychlé nasazení a kooperaci sloek Integrovaného záchranného systému, kam samozřejmě Letecká sluba Policie České republiky neodmyslitelně patří. Tato závěrečná práce se bude dotýkat hlavních činností LS PČR a poskytne statistiky počtu letů v časovém rozmezí let 2008-2010. Budou zde srovnány počty letů pro účely pátrání po zmizelých osobách, pátrání po trestných činnech, záchrany při poárech, záchrany v horách, z vody, monitoringu, přepravy novorozenců a transplantačních orgánů a vyhledávací pátrací služby. Další statistické vyjádření se budou týkat rozdělení pátrání po zmizelých osobách dle pohlaví, vyuití různé letecké techniky, uskutečnění letů ve čtyřech fázích dne a rozčlenění počtů letů uvedených leteckých činností dle krajů. V rámci práce bylo využito metod shromaďování dat, jejich analýzy a statistického vyjádření. Při samotném zkoumání a shromaďování podkladů mi nezbytné informace záznamů letů pro tuto práci ochotně poskytl Zdeňěk Balcar a jeho kolegové z letového dispečinku Letecké sluby Policie České republiky.
9
2.
CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE
Cílem této diplomové práce je ucelený přehled činností, kterými se zabývá Letecká služba Policie České republiky (LS PČR), zhodnocení a statistické vyjádření mnoství letů na různé účely v období 2008-2010. Aby byl splněn cíl této diplomové práce bylo nezbytné provést následující kroky:
vyhledání a podrobné zpracování všech pohotovostních letů,
rozdělení pohotovostních letů dle činností uskutečněných dle svodných událostí,
rozdělení pátrání po zmizelých osobách,
rozdělení letů uskutečněných v různých částech dne,
rozdělení letů dle vyuití potřebné techniky,
rozdělení letů dle územních celků - krajů, v nichž byl vrtulník nasazen,
vyhodnocení a zpracování statistických údajů.
Pro tuto diplomovou práci byla pouita srovnávací metoda, díky které budou zjitěné informace zpracovány a poté vyhodnoceny. Získané informace jako zkoumaný vzorek poskytl Letový dispečink LS PČR v Praze Ruzyni, který je jako jediný pro celé uzemí České republiky. Při srovnání jednotlivých činností se bude tato práce zabývat počtem letů vyžádaných ze čtrnácti krajů. Statistické údaje budou rozděleny z hlediska několika kritérií leteckých činností: počtu zásahů v daných letech a kvartálech, činnost pátrání po zmizelých osobách dle pohlaví, dle vyuití letecké techniky, uskutečněných letů v různých fázích dne, a dle krajů. Budou zobrazeny v grafech podle přísluných kritérií. Rozdělení letů LS PČR dle:
Činnosti: Pátrání po zmizelých osobách (pátrání), pátrání po trestných činnech (pátrání TČ), monitoring (monitoring dopravy, sledování a jiné), Zdravotnická záchranná služba ( (přeprava novorozenců a lékařů) ZZS), Hasičský záchranný sbor (HZS) – rozdělení letů 10
na HZS požáry a HZS záchrana, Horská služba (HS), Pátrání a záchrana (Search and rescue, SAR).
Činnosti pátrání po zmizelých osobách: mui, eny, děti do 19 let.
Fází dne: den, noc, den-noc, noc-den.
Využití vybrané techniky při zásahu: světlomet, termovizní systém (Forward Looking Infra Red, FLIR), brýle pro noční vidění (Night Vision Goggles NVG), palubní jeřáb, bambi vak.
Krajů:
Jihočeský,
Jihomoravský,
Karlovarský,
Královehradecký,
Liberecký,
Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský.
11
3.
TEORETICKÁ ČÁST
3.1. Historie LS PČR Z hlediska historie sahá činnost policejního letectva při záchranné slubě a do 30. let, tedy a do doby četnických leteckých hlídek ve smyslu výnosu Ministerstva vnitra (MV) č. 45.886/13-1935, aby ve svěřeném obvodu mimo jiné konaly slubu pomocnou a záchrannou např. poskytování pomoci při ivelních pohromách, při leteckých nehodách, při etření o příčinách leteckých katastrof, pokud by nelo o letadla vojenská (URL1). Složitost mezinárodní politické situace v Evropě, vznikající napětí pramenící z prudkého íření faismu, politické provokace, vzdušný prostor narušený přelety německých a maďarských letadel, to vedlo tehdejší ministerstvo vnitra k tomu, e 1. července 1935 vybavilo četnictvo novým technickým prostředkem – letadlem. Četnických leteckých hlídek bylo na počátku zřízeno pět – v Chebu, Růodole u Liberce, Hradci Králové, Dolním Beneově u Opavy a ve Vajnorech u Bratislavy (URL2). Hlavním úkolem byla ochrana svrchovanosti státu, dále spolupráce s bezpečnostní slubou, která využívala letadla, později vrtulníky, k pátrání po zločincích či záchranným pracem potřebným při ivelních pohromách. Charakteristickým označením leteckého útvaru je již od dob první republiky sférický trojúhelník se státní trikolorou a značkou začínající písmenem "B" a bíle lemovaným červeným čtyřčíslicovým rozliením (příloha č. 1). Přehled policejních leteckých útvarů na naem území 1935-2011 (Fojtík, 2007a):
Četnické letecké hlídky (1935-1939).
Letecký oddíl pohotovostního pluku 1 (1945-1946).
Letectvo sboru národní bezpečnosti (1946-1947).
Bezpečnostní letectvo (1947-1950).
Letka Ministerstva vnitra (1953). 12
Letecký oddíl Ministerstva vnitra (1953-1979).
Letecká správa Federálního ministerstva vnitra (1979-1988).
Letecká správa Sboru národní bezpečnosti (1988-1990).
Úřad FMV pro leteckou slubu (1990-1991).
Letecká služba Federálního policejního sboru (1991-1993).
Policie ČR letecká sluba (1993-současnost) (Fojtík, 2007).
3.2. Letecká služba v současnosti Činnost a hlavní náplň letových úkolů se časem přetvářela a měnila. Po roce 1990 nastaly koncepční a rozsáhlé změny, charakter činnosti a nasazení si vyádaly rozdělení provozu policejních vrtulníků od klasických letounů v samostatné sloky, započala nezbytná modernizace strojů. Letecká sluba PČR zřízená k 1. březnu 1993 je nově koncipovaným výkonným útvarem se specializací činnosti policejní práce, pohotovostního nasazení a záchranných akcí. Dolo k podstatným změnám ve sloení parku vrtulníků, byly zvýeny nároky na odbornost a specializaci letového i pozemního personálu, systém práce a řízení byl přizpůsoben novým úkolům. Dnení letová činnost útvaru je značně iroká (URL3). Provozovatelem vrtulníkové techniky České republiky – MV, je Letecká služba Policie České republiky (LS PČR), která se stala neodmyslitelnou součástí policie, ale i všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Letecká služba (LS) je organizačně začleněna na Policejním prezídiu (PP) ČR do podřízenosti náměstka policejního prezidenta pro vnějí službu, jako útvar s celostátní působností. LS PČR navazuje na dlouhou tradici policejního letectva v ČR. Ke své činnosti vyuívá vrtulníkovou techniku, která je vybavena moderní policejní i záchranářskou technikou. 3.2.1. Základní vyuití vrtulníků Základní vyuití vrtulníků v policejní praxi lze spatřovat: 1. v rychlém a spolehlivém získávání velkého množství informací v otevřeném terénu, 13
2. v zajitění spolehlivého spojení a komunikace mezi jednotlivými slokami pozemních sil, koordinace jejich činnosti, 3. v rychlé a bezpečné přepravě osob a nákladu do míst nepřístupných běnými dopravními prostředky nebo při nebezpečí z prodlení (URL4). Vrtulníky otevírají svým uivatelům dalí prostorovou dimenzi pro policejní práci a záchranářskou činnost tím, e se mohou pohybovat v libovolném směru, viset nad terénem i létat v minimální výšce. Díky svým specifickým vlastnostem - rychlosti a doletu, tak vytrvalosti a obratnosti je vrtulník předurčen předevím k zásahům, kde hrozí nebezpečí z prodlení a v místech jinak těko přístupných jinými dopravními prostředky (URL5).
3.3. Hlavní úkoly LS PČR Hlavní úkoly LS PČR lze souhrnně rozdělit do dvou oblastí, a to zabezpečení letecké činnosti a nepřetrité pohotovosti pro sloky IZS a útvary Policie ČR.
3.3.1. IZS Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. a) o Integrovaném záchranném systému (IZS) je, koordinovaný postup jeho sloek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.
Základní:
Hasičský záchranný sbor České republiky,
jednotky poární ochrany zařazené do ploného pokrytí kraje jednotkami poární ochrany,
Zdravotnická záchranná služba,
Policie České republiky.
14
Základní sloky IZS zajiťují nepřetritou pohotovost pro příjem ohláení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR (URL6).
Ostatní:
vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,
ostatní záchranné sbory,
orgány ochrany veřejného zdraví,
havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
zařízení civilní ochrany,
neziskové organizace a sdruení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Ostatní sloky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyádání. V době krizových stavů se stávají ostatními slokami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče (URL6). IZS je efektivní systém
vazeb, pravidel
spolupráce a koordinace záchranných a
bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak, aby stručně řečeno nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci můe a vzájemně si nikdo z nich nepřekáel“ (URL9).
3.3.2. Činnost pro IZS
1. LZS
Provoz letecké záchranné služby (LZS) je státem garantovaná zdravotnická záchranná služba a funguje jako důleitý článek IZS ČR. Všechny lety jsou hrazeny Ministerstvem zdravotnictví (MZ). 15
Organizačně je LZS začleněna do deseti středisek záchranné sluby ČR: Praha, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové, Liberec a Ústí nad Labem. Akční rádius jednotlivých středisek je cca 70 km a celoploně pokrývá území celého státu. Jednotlivá střediska jsou navázána na síť nemocničních specializovaných center urgentní medicíny (URL10). Rozdělení činnosti LZS do dvou základních oblastí:
přeprava zraněných osob z místa nehody do nemocnice k oetření,
transport stabilizovaných pacientů mezi lékařskými stanoviti.
Na Praze Ruzyni je umístěno jedno ze stanoviť LZS, kde spolupracují lékař, záchranář, pilot a řízení letového provozu na zajitění podmínek pro záchranný let. Posádka je připravena zajistit přepravu pacientů nebo lékařských týmů i v nočních hodinách, kdy je nasazován dalí vhodný vrtulník s vycvičenou kvalifikovanou posádkou, který drí 24-hodinovou pohotovost. V současné době je v ČR deset stanoviť LZS, provozovatelem leteckých slueb jsou :
LS PČR
Praha
AČR
Plzeň
Delta system - air, a.s.
Ostrava, Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové
Alfa-Helicopter, spol. s.r.o. České Budějovice, Jihlava, Olomouc, Brno
2. Služba SAR – pátrání a záchrana SAR na území České republiky, organizuje a řídí Ministerstvo dopravy (Md) ve spolupráci s Ministerstvem obrany (MO) a Ministerstvem vnitra (MV) (zákon č. 49/1997 Sb. § 49 Odst.2.). Pátrání po letadlech v rámci SAR – povinnost členského státu International Civil Aviation Organisation (ICAO) zabezpečit funkci mezinárodního systému vyhledávání a záchrany havarovaných letadel (Brožová, 2010). 16
Je třeba učinit také zmínku o názvu vyhledávací a záchranné jednotky, tedy USAR odřadu (Urban Search and Rescue, USAR), vyhledávání a záchrany v obydlených oblastech. Mezinárodně se několik let pouívalo označení SAR. Kolem roku 2002 bylo v rámci pravidelných jednání Mezinárodní poradní skupiny pro vyhledávací a záchranné práce (International search and rescue advisory group, INSARAG) rozhodnuto, o upřesnění názvu na USAR z toho důvodu, e název SAR byl již používán pro službu pátrání a záchrany v případě zmizelých letadel, aby nedocházelo k záměně těchto dvou odliných problematik. Vyslání odřadu řídí MV-generální ředitelství HZS ČR. 3. Nasazení v zahraničí Vyslání vrtulníků na pomoc do zahraničí určuje Vláda ČR, např. do Makedonie, rok 2000. 4. Spolupráce s HZS ČR Ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR s Ministerstvem zemědělství (MZe) byla zpracována Směrnice o hlídkové činnosti prováděné leteckou technikou a haení lesních poárů. -
Leteckou hasičskou slubou (LHS) se rozumí systém, v jeho rámci je prostřednictvím leteckých provozovatelů a jimi určeného personálu a letecké techniky zabezpečováno provádění letů určených pro včasné zjitění poárů v lesích, k zabránění jejich rozíření a pro haení lesních poárů. Hlídkové lety mohou být současně vyuity pro rekognoskaci zdravotního stavu lesních porostů, zejména výskytu hmyzích kůdců,
-
systém LHS je zajiťován MZe na podkladě přísluných ustanovení zvláštních právních předpisů,
-
LHS vykonávají letečtí provozovatelé ze stanic LHS (URL11).
5. Spolupráce s Horskou službou V horách jsou vrtulníky vyuívány horskými záchranáři pro přepravu Horské sluby při záchraně osob ze patně přístupných míst, při lavinách, záchraně z lanovky či samotném výcviku HS.
17
6. Spolupráce s krizovým štábem a Bezpečnostní radou státu Plnění úkolů pro vrcholové orgány krizového řízení, transport členů krizových tábů a bezpečtnostních rad.
7. Spolupráce s ostatními složkami IZS K dispozici vrtulník v podstatě se shodným vybavením jako vůz ZZS.
3.3.3. Pro útvary Policie ČR
1. Pohotovostní nasazení a zásahy Přeprava a vysazování přísluníků zásahových jednotek policistů útvaru rychlého nasazení. Vyuití zejména při zatýkání nebezpečných pachatelů a boji s organizovaným zločinem. Můeme sem zařadit také Slubu kriminální policie. 2. Nasazení vrtulníku v pátracích akcích (pátrání nejčastěji po pohřeovaných osobách a pachatelích trestné činnosti) Cílem těchto akcí je nálezt pohřeované nebo hledané osoby, případně věci pocházející ze závané trestné činnosti. Posádka k těmto účelům vyuívá kromě vizuálního pátrání v oblasti předpokládaného výskytu také termovizi a pátrací světlomet. Pátrání je větinou spojeno s pozemními jednotkami. Podle zahraničních pramenů, ale také zkueností naí policejní letky dokáže vrtulník za deset minut propátrat oblast, kterou by na zemi pročesávalo 400 policistů hodinu. Je tedy zřejmé, e vyslání vrtulníku je organizačně výrazně jednoduí, levnějí a předevím nepoměrně rychlejí (co je při pátrání po ztracených osobách priorita) (URL7).
18
3. Dokumentace trestné činnosti a sledování osob Při demonstracích a protestních shromáděních dokumentuje operátor z vrtulníku průběh akce pomocí kamery. Záznamy pak mohou slouit jako důkazní prostředek, např. při soudních sporech. 4. Dopravní průzkum a řízení dopravy Je běný úkol policejních vrtulníků, který nálézá uplatnění hlavně v době dopravních piček či mimořádných událostí. Pomocí kamery a kvalitního záznamového zařízení doplněného o downlink je záznam velmi detailní. 5. Vzduné řízení a dokumentace policejních akcí Velké pátrací akce, hromadné zákroky při naruení veřejného pořádku mohou být přenáeny z vrtulníku, díky kterému se získává výborný přehled o dané situaci na zemi, pomocí kamery se přenáí aktuální záznam do zasedacích místností, kde velení vyhodnocuje situaci a určuje další kroky, jak dále postupovat.
6. Vzdušná ochrana a dozor Je to ochrana důleitých osob a jejich chráněných prvků infrastruktury. Součástí je té kontrola dodrování různých zákazů a omezení.
7. Dozor nad režimem státních hranic Pomocí termovize monitorují vrtulníky pohyb v hraničních pásmech a ve vnitrozemí.
8. Výcvikové a instruktážní lety Patří sem výcvik pilotů, leteckého personálu a vech přísluníků sboru, jejich činnost se týká letecké techniky. Je sem zahrnut výcvik zásahových jednotek, dopravní sluby, pořádkové policie, hasičských a horských záchranářů, a členů dalích sloek (URL8). 19
3.4. Působnost a činnost LS LS v rámci své působnosti tedy zabezpečuje nepřetritou pohotovost a leteckou činnost pro všechny útvary policie, MV a složky IZS.
3.4.1. Hlavní letecká pracovitě V ČR jsou nyní dvě stanovitě LS, jedno v Praze a druhé v Brně. Jedná se o hlavní místa trvalé dispozice pohotovostních vrtulníků v policejní, zásahové, záchranné a hasící verzi, letových posádek a technického zázemí. Tím jsou vytvořeny rozhodující podmínky pro zabezpečení akceschopnosti útvarů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, dalích členů integrovaného záchranného systému a krizového řízení v oblasti letecké podpory (URL12). Hlavní sídlo je v hangáru „D“ na letišti Praha-Ruzyně. Je zde umístěno ředitelství, sekretariát, personální skupina, operační dispečink, letová inspekce, ekonomické oddělení, letový odbor, skupina inenýrů a technický odbor. Díky své poloze má tato základna dobré zázemí pro technické prohlídky k opravám a údrbě policejních vrtulníků, generálním
opravám
vrtulníků Bell-412, a opravám vrtulníků Eurocopter EC-135. LS PČR disponuje celkem se třinácti vrtulníky, 7 vrtulníků je lehké váhové kategorie a 6 je střední kategorie. Druhá základna je v Brně v Tuřanech. Před čtyřmi lety, v roce 2007, sem byla tato základna přemístěna z Brna, z části Černovice. Tato základna zabezpečuje pohotovost vrtulníků pro potřeby útvarů policie a útvarů MV na území Moravy a Slezska (URL13).
20
Dostupnost letecké techniky ze základen v Praze a Brně
Obr. 1 Dostupnost letecké techniky ze základen v Praze a Brně (URL13). Přehled drených nepřetritých pohotovostí vrtulníků LS PČR v Praze: H 24 PČR policejní verze
EC 135 T2.
H 24 HZS záchranná, hasičská verze
Bell 412 EP.
H 24 LZS sanitní verze
EC 135 T2.
Ostatní provoz vrtulníků je dle poadavků, dále pro technickou údržbu, logistiku, výcvik: Plánované úkoly, universální verze
EC 135 T2.
Program výcvik pilotů, universální verze
EC 135 T2.
Program výcviku specialistů PČR a HZS
Bell 412 EP.
Plánované úkoly, záloha, universální verze
Bell 412 HP/EP.
Provozní výluka – revize, oprava
EC 135 T2.
Provozní výluka – revize, oprava
Bell 412 HP/EP.
Výluka v údrbě
EC 135 T2. 21
Přehled drených pohotovostí vrtulníků LS PČR v Brně: H 12 PČR policejní verze
EC 135 T2.
H 12 HZS záchranná, hasičská verze
Bell 412 EP.
Ostatní provoz: Plánované úkoly, universální verze
EC 135 T2.
3.4.2. Předurčená letecká pracovitě V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 Směrnice pro vyadování vrtulníků a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké sluby v rámci IZS (dále jen „Směrnice PČR LS“) upřesňuji stávající předurčení HZS krajů následovně: K přímé spolupráci při vyuívání vrtulníků PČR LS dle čl. 1 odst. 2 písm. a) citované směrnice a jejich vyadování a zapojení je určen:
Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a Hasičský záchranný sbor Středočeského
kraje pro Hlavní leteckou základnu Praha Letecké služby,
Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje pro Leteckou základnu Brno Letecké
služby (URL16). K dočasnému zajitění potřeb sloek IZS a regionálních orgánů krizového řízení ve vzdálenějích místech státu lze operativně po dobu lokálních mimořádných situací leteckou techniku dislokovat na:
speciální útvar Hasičského záchranného sboru České republiky Hlučín (IZS Moravskoslezského kraje),
vzdělávací zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky v Hradci Králové (IZS Královéhradeckého a Pardubického kraje),
stanici Hasičského záchranného sboru Plzeň - Košutka (IZS Plzeňského a Karlovarského kraje), 22
středisko Letecké zdravotnické záchranné sluby na letiti Planá v Českých Budějovicích (IZS Jihočeského kraje) (URL13).
Obr. 2 Hlavní a předurčená letecká pracovitě (URL13). Rozdělení počtu leteckých záchranářů na hlavních a předurčených leteckých pracoviítch, je uvedeno ve Sbírce interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR – částka 13/2010.
Vrtulník Bell 412 Dvoumotorový vrtulník střední hmotnostní kategorie, dvoučlennou posádku můe doplnit a třináct cestujících. Cestovní rychlost vrtulníku je a 214 kilometrů v hodině a dolet 680 kilometrů. Střední typ vrtulníku je vhodný pro větinu policejních zásahů a je navigačně a přístrojově vybavený pro lety ve sloitých meteorologických podmínkách. Vzhledem ke kapacitním monostem můeme na palubu naloit výkonné zdravotnické či záchranářské zařízení. Vrtulník můe být vybaven jeřábem, podvěsem pro přepravu nákladů a slaňovací hrazdou ( Brožová, 2010a).
23
Obr. 3 Vrtulník Bell 412 LS PČR (URL14). Vrtulník EC 135 T2+ Lehká hmotnostní kategorie, můe plnit policejní úkoly, ale také úkoly LZS. Je to dvoumotorový víceúčelový vrtulník. Jednoho člena posádky můe doplnit a est cestujících, ve formě LZS lze přepravit jednoho leícího pacienta s lékařským doprovodem. V policejní verzi má na levé straně světlomet SX-16 a na pravé straně pozorovací systém FLIR UltraForce II. Cestovní rychlost je 249 km/hod a vrtulník doletí 660 kilometrů.
Obr. 4 Vrtulník EC 135 T2+ (URL15).
3.5. Speciální vybavení vrtulníků LS PČR disponuje moderním speciálním vybavením, které je plně srovnatelné s vybavením policejních letek západoevropských zemí. Bez tohoto vybavení by nebylo možné plnit úkoly, které se po letecké slubě poadují.
24
Mezi speciální vybavení patří: 1. Nosná zařízení Palubní jeřáb Podvěsný hák Slaňovací hrazda Fast Rope Kit Záchranný koš 2. Prostředky k pátrání a ke sledování osob a věcí Termovizní systém FLIR 2000 FN a FLIR Ultra FORCE I/II Pátrací světlomet SX-16 NIGHTSUN Brýle pro noční vidění (NVG – Night Vision Goggles) Vyhledávací radiokompas Vnějí reproduktory se sirénou 3. Pilotáně navigační vybavení Pohyblivá digitální mapa
4. Vybavení pro letecké hašení Bambi vak
5. Ostatní Downlink 6. Zdravotnické vybavení strojů pro LZS
Vybavení je v podstatě shodné s vybavením ve vozech rychlé záchranné služby.
1. Nosná zařízení Palubní jeřáb Všechny vrtulníky typu Bell-412 mají na pravé straně trupu nad dveřmi, zabudovaný palubní jeřáb, který je obsluhován palubním technikem přes ovladač jeřábu. Je to tedy základní 25
vybavení záchranných strojů, které slouí k vysazování osob a jejich vyzvedávání z nepřístupného terénu, nebo k manipulaci se záchranným košem. Délka lana je 72 m s rychlostí navíjení maximálně 46 m/min. Jeřáb je také vybaven řádkovačem lana, prokluzovou spojkou a nouzovým střihačem lana.
Obr. 5 Palubní jeřáb na vrtulníku Bell-412 (URL18). Podvěsný hák Vechny vrtulníky u PČR LS mají podvěsný hák pro uchycení externího břemene. Toto zařízení neslouí pouze pro přepravu nákladu, může být také využit k zavěení vaku na vodu pro haení poárů, nebo záchranného koe k vyzvedávání osob z nepřístupných terénů či evakuaci osob. Podvěsný hák je umístěn v těiti vrtulníku. Je vybaven elektrickým a mechanickým uvolněním háku. Nosnost : Bell 412 - 2040 Kg, EC-135 - 1360 Kg
Obr. 6 Podvěsný hák (URL18).
26
Slaňovací hrazda Fast Rope Kit Vrtulníky Bell 412EP jsou vybaveny výsuvnou hrazdou, na které je ukotveno slaňovací lano. Slaňovací hrazda je vyuívána převáně pro rychlé dopravení na místo zásahu (střecha). Rychlé slanění dolů z obou stran vrtulníku je umoněno na silném laně (fast rope) nebo na tenkém (statickém) laně.
Záchranný koš Pro záchranu maximálně dvou osob najednou je určen záchranný ko. Nástup do něj je velmi snadný a nevyaduje pomoc pozemního záchranáře.
2. Prostředky k pátrání a ke sledování osob a věcí
Termovizní systém FLIR 2000 FN a FLIR Ultra FORCE I/II Termovizní systém (FLIR - Forward Looking Infra Red) je optoelektronický systém, který umoňuje snímání barevného obrazu, můe mít jak klasickou kameru, tak termovizní. FLIR slouží k dennímu i nočnímu vyhledávání osob, sledovaní dopravních prostředků a objektů, k lokalizaci ohnisek poárů. Práce termovizních pozorovacích prostředků zahrnuje práci na principu snímání elektromagnetického záření ve vlnové délce infračerveného záření. Rozliovací schopnost pak závisí na tepelném kontrastu pozorovaných předmětů.
Obr. 7 FLIR 2000 FN zepředu (URL18).
Obr. 8 FLIR 2000 FN zezadu (URL18).
27
Pátrací světlomet SX-16 NIGHTSUN Je to vysoce výkonný světlomet, který se pouívá při nočním pátrání po hledaných a pohřeovaných osobách, pronásledování dopravních prostředků a dalích činnostech. Je velmi dobře ovladatelný posádkou vrtulníku dle potřeb, maximální účinnost světlometu můe dosahovat až 1500 m.
Obr. 9 Pátrací světlomet (URL18). Brýle pro noční vidění (NVG – Night Vision Goggles) PČR LS pouívá noktovizorní brýle, které jsou připevněny na přilbách posádky. Brýle pro noční vidění (NVG) jsou elektro-optické zařízení, které pracují na principu zesilování zbytkového světla. Pouití těchto brýlí vyaduje speciální kolení a výcvik. Jejich použití je moné pouze ve vrtulníku, který je s tímto systémem kompatibilní (speciální vnějí a vnitřní osvětlení). NVG kompatibilní je pouze Bell 412 a EC-135.
Vyhledávací radiokompas Jako jediný je vyhledávacím radiokompasem vybaven Bell-412, který se pouívá pro účely SAR. Vyhledávací radiokompas pracuje na tísňových frekvencích 121,5 MHz , 243 MHz a 436 MHz. Vnějí reproduktory se sirénou Slouí ke spoutění policejní sirény. Jsou instalovány pouze na Bell-412.
28
3. Pilotáně navigační vybavení
Pohyblivá digitální mapa DKG-3 Používá se ve strojích Bell-412. Slouží k určení přesné polohy, k vedení po trati a při letech v malé výce ulehčuje práci za zhorených meteorologických podmínek, v noci i v nepřehledném terénu. DKG-3 je přenosná pohyblivá mapa a jako navigační zdroj využívá palubní navigaci ( GPS - Global Positioning System). Pro zpracování mapových podkladů je vyuíván speciální software. Letecká sluba pouívá měřítka - 1:500 000, 1:200 000, 1:100 000 a 1:50 000.
4. Vybavení pro letecké hašení
Bambi vak Bambi vak je integrovaný protipožární systém sloužící k haení poárů v podvěsu. v nepřístupných oblastech pro hasičské vozy. Tento vak je zavěen na laně pod vrtulníkem a lze ho plnit buď nabíráním vody z hladiny (rybníků,přehrad, jezer, řek), nebo přímo hasičských vozů pomocí proudnice. Pro použití jsou k dispozici 2x 795 litrů nebo 1x 1000 litrů pro Bell 412.
Obr. 10 Vrtulník Bell 412 s bambi vakem (URL19).
5. Ostatní
Downlink Downlink je používán k bezdrátovému přenosu dat (obrazu) z paluby vrtulníku na zem. 29
6. Zdravotnické vybavení vrtulníku Na LZS se používá vrtulník EC-135 a kompletní zdravotnické vybavení je řeeno modulárně a lze jej rychle vyměnit. Dvěma mechanikům trvá upravit vrtulník pro potřeby LZS za méně jak hodinu. Zdravotnická zástavba je vyrobena firmou Air Ambulance Technology (AAT). Obsahuje nosítka, dýchací přístroj, kardiostimulátor, kyslíkové láhve, přístroje pro měření tlaku a saturace krve a dalí vybavení. Jako nepostradatelnou součástí jsou i dráky na infuze a kufry s medikamenty. Vybavení je v podstatě shodné s vybavením ve vozech rychlé záchranné služby.
3.6. Rozdělení letů LS PČR 3.6.1.
Plánované lety
Uskutečňují se dle kapacity vrtulníků, doplňkového vybavení, aktuálního stavu a kvalifikace letového personálu, a také podle měsíčního a týdenního plánu (jedná se např. o oblety státních hranic, řízení dopravy, výcvikové a instruktážní lety, preventivní bezpečnostní akce). Útvar, který let vyžaduje, dodá požadavek písemnou formou v měsíčním předstihu se schválemím ředitele přímo na LS k realizaci. V případě souběhu větího počtu poadavků v jednom termínu se vychází z členění letecké činnosti podle její naléhavosti. Změny projedná LS s vyžadujícími útvary, kterým je navržen náhradní termín pro realizaci akce. Pozornost se té věnuje optimálnímu nasazení vrtulníkové techniky v jednotlivých teritoriích s cílem minimalizovat provozní náklady techniky (přelety), ale současně v nezbytných případech zabezpečit operativní nasazení vrtulníkové techniky (Mareš, 2010).
3.6.2.
Pohotovostní lety
Jsou to neodkladné lety, zabezpečené pohotovostním vrtulníkem ihned po vyádání ( např. na záchranu ivota, odvrácení hrozícího nebezpečí, pátrací akce po pohřeovaných dětech či 30
osobách s bezprostředním ohroením na ivotě, sledování, nebo jiné mimořádné události vyadující neodkladné řeení). Vrtulník je nasazován také na lety, kde nehrozí nebezpečí z prodlení ( např. na pátrací akce po pohřeovaných osobách, kdy nejde o bezprostřední ohrožení na ivotě, nebo jde o pátrací akce směřující k objasnění trestných činů, či nalezení pachatelů a důkazů, popřípadě k provedení plánovaných letů v okolí dislokace letecké základny, tak aby bylo zabezpečeno případné nasazení na akce, u kterých hrozí nebezpečí z prodlení. Pohotovostní letecká činnost je vyadována velitelem akce cestou operačních středisek na operačním odboru policejního prezídia, které rozhodne o nasazení vrtulníku podle celkové situace (např. nasazení hotovostního vrtulníku na jinou akci) (Mareš, 2010).
Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, tak operační oddělení musí informovat odpovědného sluebního funkcionáře policejního prezidia, který drží pohotovost,
a také operační
středisko LS o požadavku na vzlet. Ředitel LS nebo sluební funkcionář, nařídí let okamitě po obdrení informace.
Jestliže se jedná o akci, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, tak operační oddělení vyžádá souhlas od odpovědného sluebního funkcionáře, který drží pohotovost, a poté informuje operační středisko LS, že souhlasí s požadavkem na vzlet.
Ředitel LS nařídí let okamitě po obdržení informace (souhlasu) z operačního odboru. Pokud nejsou poadovány podstatné změny konfigurace vybavení pohotovostního vrtulníku, je vzlet proveden obvykle do 10 minut od obdrení výzvy. Ji v době přípravy akce, kdy lze usuzovat o následném vyuití pohotovostního vrtulníku, se doporučuje vyádat souhlas na operačním odboru a konzultovat potřebné vybavení a konkrétní podmínky nasazení v terénu přímo s LS. V případech, kdy před příletem pohotovostního vrtulníku na místo zásahu pominou důvody vyžádání, je LS schopna letící pohotovostní vrtulník odvolat nebo uložit jeho posádce jiný letový úkol. Vyádání vrtulníku na pohotovostní leteckou činnost je realizováno s využitím nejrychlejí informační cesty (např. telefonní nebo radiová síť) a dodatečně vyžádáno písemnou formou se stručným vyhodnocením akce (Mareš, 2010).
31
V rozkazu pro létaní na den je uvedeno provedení jednotlivých letů, které nařizuje ředitel LS. Tento dokument je průběně doplňován a aktualizován o neodkladné letové akce pohotovostním vrtulníkem. Jak se chovat při příletu vrtulníku ( příloha č. 4).
3.6.3.
Specifikace požadavku na let
1. Osobní a kontaktní údaje k žadateli - příjmení, funkce, vyadující útvar policie, telefonické spojení, telefonické (radiové) spojení na velitele akce pro upřesnění poadavku ze strany LS. U plánovaných poadavků je nutné, aby byl let schválen ředitelem, který disponuje ročním limitem letových hodin pro daný útvar. Časové údaje k letu: datum, čas přistání v místě určení, předpokládaná délka trvání akce. 2. Na kdy vyžaduje – čas přistání v místě určení a předpokládaná délka trvání akce. 3. Údaje k místu nasazení - specifikace místa akce (místa přistání), tj. název obce, případně mezi jakými obcemi, vzdálenosti v km, souřadnice, světové strany, stručný popis místa přistání a okolního terénu, meteorologické podmínky v místě akce (laický popis - odhad dohlednosti, vítr, přeháňky), při nízké oblačnosti či v mlze nelze přistát. 4. Specifikace akce upřesnění předpokládané činnosti vrtulníku (pátrání, sledování, výsadek zásahové jednotky), počet policistů, kteří se zúčastní akce na palubě vrtulníku (je třeba vybrat policisty s dobrou místní znalostí a znalostí problematiky akce), frekvence a volací znaky součinnostního spojení, volací znak vrtulníku je „Delta“ v systému Pegas- Matra (Mareš, 2010). 5. Požadavky na vybavení vrtulníku policejní verze – standardní vybavení zahrnuje: zařízení pro snímání obrazu standardním způsobem (videokamera) a obrazu v tepelném spektru (termovizní kamera), výkonný světlomet pro osvícení místa akce, dalí doplňkové zařízení (jeřáb, podvěs), sanitní verze - zdravotní vybavení pro přepravu leícího pacienta, záchranářská verze odlehčená konfigurace vrtulníku vybavená jeřábem a podvěsem pro záchranné a evakuační práce, hasicí vak na vodu (Mareš, 2010).
32
3.7. Lety v IZS
LZS Provedení jednotlivých letů na přísluných stanovitích letecké záchranné služby vyžaduje a schvaluje dispečink záchranné sluby danného teritoria. Druhy zásahů a letů
Primární zásahy Jsou prováděny za účelem rychlé přepravy zdravotnického týmu s vybavením na místo zásahu, zajitění základních ivotních funkcí pacienta, odborného oetření, dále přípravy pacienta k transportu a v případě potřeby i jeho provedení. Primární zásahy LZS se uskutečňují na výzvu Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS (KZOS) zpravidla bezprostředně po přijetí a následného vyhodnocení tísňového volání z terénu, případně na ádost výjezdové skupiny ZZS, která je už přítomna na místě zásahu. Doba od přijetí pagerové výzvy k primárnímu zásahu do vzletu vrtulníku nesmí za standardních podmínek překročit 3 minuty.
Neodkladné sekundární zásahy Jedná se o přepravu pacientů mezi zdravotnickými zařízeními, která je zpravidla provedena na specializované pracovitě umoňující vyí úroveň poskytované péče. Zajitění neodkladného sekundárního zásahu je v těchto případech nutností a je předpokladem k dosažení lepšího klinického výsledku.
Odkladné, ambulanční lety Jedná se o pravidlo přepravy pacientů mezi zdravotnickými zařízeními při potřebě šetrného a rychlého transportu bez přeruení kontinuity poskytování intenzivní nebo resuscitační péče.
Zásahy v rámci transplantačního programu Jsou zde zahrnuty přepravy dárců či příjemců orgánů, přepravu odebraných orgánů a transplantačního týmu do vzdáleného zdravotnického zařízení. Vrtulník LZS lze 33
v indikovaných případech pouít pro rychlou přepravu odborníků, ivotně důleitých léků, speciálních zařízení, krve a jejích derivátů a biologických materiálů.
Indikace k zásahu Zdravotnické indikace k primárnímu zásahu LZS jsou dány příslunými závaznými předpisy a dalšími podmínkami, zejména vzdáleností místa zásahu od nejbližšího pozemního prostředku LZS, a ve větině případů se nelií od indikací k výjezdu ZZS pozemními prostředky. Vlastní výzvu ke vzletu vrtulníku LZS vydává KZOS cestou pagerové sítě ZZS. Obdrení informace AKUTNÍ VÝZVA na pagery členů letové a zdravotnické posádky znamená výzvu k okamžitému vzletu vrtulníku k primárnímu zásahu. Tento režim využívá KZOS zejména v situacích, kdy existuje reálný předpoklad nebezpečí z prodlení (náhlá zástava oběhu, bezvědomí, tonutí, pády z výšky apod.) nebo je-li známý mechanizmus úrazu vyžadující zásah vrtulníku LZS a dosud nejsou k dispozici vekeré doplňující informace (jméno pacienta, věk, upřesnění místa zásahu apod.). Cílem je zkrácení doby mezi přijetím tísňového volání a vzletem vrtulníku, resp. dosaením pacienta výjezdovou skupinou LZS. Posádka včetně technického personálu je zároveň na primární zásah upozorněna výstražnou sirénou. Podrobnějí informace (upřesňující místo zásahu apod.) jsou posádce sdělovány neprodleně po vzletu vrtulníku radiostanicí (Mare, 2010).
HZS Pro potřebu Hasičského záchranného sboru ČR mohou být vrtulníky LS vyuívány k:
záchraně a evakuaci osob záchranným pracím pomocí palubního jeřábu a lanové techniky prováděné leteckými záchranáři HZS ČR z předurčených HZS krajů a leteckými záchranáři Horské sluby ČR; tato činnost můe být prováděna pouze po absolvování nebo během absolvování výcviku leteckého záchranáře,
haení poárů,
vzdunému průzkumu, řízení zásahu a dokumentování mimořádné události,
přepravě jednotek poární ochrany na místo zásahu,
přepravě osob nebo materiálu z ohrožených míst,
dopravě speciálních prostředků a nezbytných potřeb na místo zásahu,
dopravě humanitární pomoci obyvatelstvu v nepřístupných oblastech, 34
přepravě osob (odborníků, specialistů) na místo zásahu,
plnění výe uvedených činností v rámci přeshraniční spolupráce,
jiné nespecifikované záchranné činnosti,
plnění úkolů při mezinárodních záchranných operacích při mimořádných událostech v zahraničí (Brunhofer, 2006).
Podobně jako při postupu v rámci Policie ČR i v případě nasazení vrtulníku pro HZS ČR se přímé povolání vrtulníku LS vztahuje na činnosti v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. V ostatních případech je třeba vyádat souhlas cestou operačního a informačního střediska Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR.
3.8. Právní normy 3.8.1. Mezinárodní letecké právo, předpisy a zákony
Základním pramenem mezinárodního leteckého práva je mezinárodní smlouva, kterou chápeme jako dohodu mezi subjekty mezinárodního práva, kterou se zakládají, mění nebo ruší jejich závazky podle mezinárodního práva. Názvy mezinárodních smluv v oblasti leteckého práva se různí (úmluvy, dohody, ujednání, protokoly), přičem název nemá vliv na právní závaznost závazků smluvních stran (Čapek, 2005). Typickou a současně nejdůleitějí mezinárodní vládní organizací v oblasti civilního letectví s prakticky celosvětovou působností je Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO International Civil Aviation Organisation), sdružující v současné době více ne 180 států vech kontinentů. Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO, je jednou z nejreprezentativnějích vládních organizací celosvětového charakteru, je mají status odborných organizací přidruených k Organizaci spojených národů. Její úsilí se zaměřuje předevím na vypracování a zdokonalování standardů a doporučení, aplikovaných v každodenní praxi mezinárodního civilního letectví. (Čapek, 2005). V České republice platné mnohostranné mezinárodní smlouvy sjednané v oblasti civilního letectví (URL11): 35
Úmluva o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 7. prosince 1944) č. 147/1947 Sb. Dohoda o tranzitu mezinárodních leteckých dopravních služeb (Chicago, 1944) č. 34/2006 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví /článek 45/ (Montreal, 14. června 1954) č. 29/1957 Sb. Protokol o některých změnách Úmluvy o mezinárodním civilním letectví /článek 48a, 49e a 61/ (Montreal, 14. června 1954) č. 29/1957 Sb. Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě (Varava, 12. října 1929) č. 243/1933 Sb. z. a n. a 15/1935 Sb. Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varavě dne 12. října 1929 (Haag, 28. září 1955) č. 15/1966 Sb. Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, prováděné jinou osobou ne smluvním dopravcem, doplňující Varavskou úmluvu ze dne 12. října 1929 (Guadalajara, 18. září 1961) č. 27/1968 Sb. Úmluva o potlačení protiprávních činů ohroujících bezpečnost civilního letectví (Montreal, 23. září 1971) č. 16/1974 Sb. Protokol o boji s protiprávními činy násilí na letitích slouících mezinárodnímu civilnímu letectví, doplňující Úmluvu o potlačování protiprávních činů ohroujících bezpečnost civilního letectví přijatou v Montrealu 23. září 1971 (Montreal, 24. února 1988) č. 138/2002 Sb. m. s. Úmluva o mezinárodním uznávání práv k letadlům (eneva, 19. června 1948) č. 254/1998 Sb.
36
Mezinárodní úmluva o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace – Evropská organizace pro bezpečnost letecké navigace EUROCONTROL (Brusel 13.12.1960) doplněná Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace EUROCONTROL (Brusel 6.7.1970), Protokol pozměňující Dodatkový protokol ze 6. července 1970 k Mezinárodní úmluvě o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace EUROCONTROL (Brusel 21.11.1978) a Protokol měnící Mezinárodní úmluvu o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace EUROCONTROL z 13. prosince 1960 (Brusel 12.2.1981), č. 130/2004 Sb. m. s.
3.8.2. Platné předpisy, zákony a vyhláky pro Českou republiku Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ivnostenském podnikání (ivnostenský zákon), ve znění pozdějích předpisů. Tento zákon zapracovává přísluné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na přímo pouitelné předpisy Evropských společenství upravuje ve věcech civilního letectví podmínky stavby a provozování letadla, zřizování a provozování způsobilost letiť, letecké stavby, činnost leteckého personálu a mnoho dalších (URL20). Vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o ivnostenském podnikání (ivnostenský zákon), ve znění pozdějích předpisů, ve znění vyhláky č. 101/1999 Sb., vyhláky č. 244/2003 Sb., vyhláky č. 359/2006 Sb., vyhláky č. 410/2006 Sb. a vyhláky č. 64/2010 Sb. Vyhláka č. 108/1997 Sb. je účinná od 1.6.1999 (vyhláena v částce č. 37/1999 Sbírky zákonů), vyhláka č. 101/1999 Sb. je účinná od 1.6.1999 (vyhláena v částce č. 37/1999 Sbírky zákonů) a vyhláka č. 244/2003 Sb. je účinná od 1.9.2003 (vyhláena v částce č. 81/2003 Sbírky zákonů), vyhláka č. 359/2006 Sb. je účinná od 18.7.2006 (vyhlášena v částce č. 112/2006 Sbírky zákonů), vyhláka č. 410/2006 Sb. je účinná od 23.8.2006 (vyhlášena v částce č. 132/2006 Sbírky zákonů), vyhláka č. 64/2010 Sb. je účinná od 10.3.2010 (vyhláena v částce č. 23/2010 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláka MD č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhláky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 37
49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ivnostenském podnikání (ivnostenský zákon), ve znění pozdějích předpisů. Vyhláka č. 410/2006 Sb. je účinná od 23. srpna 2006 (vyhláena v částce 132/2006 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláka č. 466/2006 Sb. je účinná od 1. listopadu 2006 (vyhláena v částce 153/2006 Sbírky zákonů), vyhláka č. 60/2009 Sb. je účinná od 1. března 2009 (vyhláena v částce 19/2009 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláška MD č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvrení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví. Předpisy řady L (příloha č. 2) mají za cíl zajistit iroké veřejnosti přístup k obsahu leteckých předpisů dle ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ivnostenském podnikání (ivnostenský zákon), ve znění pozdějích předpisů, jako i dalích skutečností, majících vliv na bezpečnost leteckého provozu (URL21). V posledních letech jsou v ČR platné nové letecké předpisy, vydávané Spojenými leteckými úřady (JAA), co je organizace sdruující jednotlivé národní úřady pro civilní letectví členských států Evropy. Cílem zavádění těchto nových předpisů je právě sjednocení poadavků k zajitění stejné úrovně bezpečnosti letového provozu. Předpisy JAA jsou vydávány formou Společných leteckých pravidel (JAR) a doporučení (příloha č. 3). Provoz vrtulníků LS při policejní činnosti se dále řídí metodikami pro letecké práce LS, vnitřními směrnicemi, rozkazy ředitele LS, interními akty HZS. V rámci ČR existuje celá řada mezirezortních dohod, které přesně vymezují činnost LS, předevím v návaznosti na IZS. Provoz a bezpečnost letecké dopravy jsou v České republice zajiťovány plněním poadavků, které stanovují platné zákony, vyhláky a předpisy. NMV č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky. ZPPP č. 145/2001, kterým se upravuje postup při provádění policejních akcí. 38
ZPPP č. 152/2006, kterým se stanoví rozsah pravomoci sluebních funkcionářů jednat a rozhodovat ve věcech sluebního poměru přísluníků Policie České republiky. ZPPP č. 150/2006, ve znění RPP č. 219/2008, kterým se vydává pracovní řád. ZPPP č. 155/2001, kterým se stanoví zásady při uplatňování poadavků na leteckou činnost pro potřeby Policie České republiky. ZPPP č. 30/2008, kterým se upravuje postup Policie České republiky při plnění úkolů v trestním řízení. ZPPP č. 105/2005, kterým se upravuje postup při pátrání po osobách a věcech. Pokyn č. 13 generálního ředitele HZS ČR ze dne 22. února 2010, kterým se stanovují pravidla výkonu služby leteckých záchranářů HZS ČR na leteckých základnách LS. Směrnice pro vyadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké sluby v rámci integrovaného záchranného systému (čj. PPR-287/K-2004). Dohoda o spolupráci při zajiťování letecké hasičské sluby ze dne 6. dubna 2001, uzavřená mezi MV a Mze. Dohoda o spolupráci při zajiťování letecké sluby pátrání a záchrany ze dne 29. prosince 2004 (čj. KM-2075/2000), Realizační dohoda o spolupráci MV, PČR a BIS ze dne 30. října 1998 (čj. LS-327/01-1998). Vstupním zákonem pro řeení zejména mimořádných událostí je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Tento zákon zejména vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost a stanoví působnost a pravomoc jak státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, tak práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva (URL22). 39
Ke stanovení působnosti a pravomocí státních orgánů a orgánů samosprávných celků a práv a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajiťováním obrany České republiky před vnějím napadením, a při jejich řeení byl s účinností od 1. ledna 2001 vydán zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon definuje krizové řízení jako souhrn řídících činností věcně přísluných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řeením krizové situace(URL22). LHS je slubou vlastníkům lesů, zabezpečovanou Ministerstvem zemědělství ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. g), i) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějích předpisů. Je zajiťována ve vech lesích na území ČR s výjimkou lesů v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva ivotního prostředí v návaznosti na ustanovení § 5 a § 7 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějích předpisů (URL11). Směrnice pro hlídkovou činnost a haení lesních poárů prováděné leteckou technikou (dále jen směrnice) je zpracována v dohodě Ministerstva zemědělství - úseku lesního hospodářství a Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-generální ředitelství HZS ČR). Tato směrnice platí pro hlídkovou činnost a haení lesních poárů prováděné leteckou technikou v součinnosti s personálem Lesů České republiky, s.p. (dále jen Lesy ČR, s.p.) a s jednotkami požární ochrany (dále jen jednotky PO) v lesích na území České republiky, s výjimkou lesů v působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva ivotního prostředí (URL23).
40
4.
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1. Statistické vyjádření leteckých činností Tato práce se zabývá počty pohotovostních letů LS PČR v různých leteckých činnostech, konkrétně na: účely pátrání po zmizelých osobách (pátrání), pátrání po trestné činnosti (pátrání TČ), monitoringu, ZZS, HZS – poárů, HZS záchrany, Horské sluby a SAR. Lety budou děleny dle činností s uvedenými počty zásahů, dle souhrných kvartálů v jednotlivých letech, a podle krajů. Nejrozsáhlejí činností je pátrání, které bude rozčlěněno na mue, eny a děti. Dále se budou lety dělit dle uskutečnění v různých fázích dne (příloha), vyuití vybrané letecké techniky, vše v rozmezí let 2008-2010. Zařazení letů k přísluným činnostem vyplývá z vyádání vrtulníku LS od okresních a krajských ředitelství a útvarů IZS. 4.1.1. Rozdělení letů dle činností a počtů zásahů Rok 2008 Graf č. 1. Počet leteckých činností v roce 2008 2008
R SA
HS
y HZ Sz ách ran a
HZ Sp
ožá r
ZZ
tor ing Mo ni
Pát Celkem
S
Celkem
rán í
Počet zásahů
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Pátrání
Pátrání TČ
Monitoring
ZZS
HZS požáry
HZS záchrana
HS
SAR
87
7
3
5
1
4
1
7
41
Na grafu je vidět, e největí počet leteckých zásahů je pro činnost pátrání, které tvoří nejpočetnějí skupinu pohotovostních letů LS PČR, celkem 87, co je z celkové počtu 115 opravdu velké číslo. Oproti pátrání zaznamenal rok 2008 velmi nízký počet letů k poárům a práci v horách. Graf č. 2. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2008 2008
Počet zásahů
100
10
1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál
SA R
HZ Sp
ožá r
y HZ Sz ách ran a Ho rsk ás luž ba
S ZZ
Mo ni
Pát
tor ing
rán í
1
Pátrání
Pátrání TČ
Monitorin g
ZZS
HZS požáry
HZS záchrana
Horská služba
SAR
1. kvartál
21
2
3
3
0
1
0
1
2. kvartál
31
4
0
0
0
2
0
4
3. kvartál
17
1
0
2
0
1
0
2
4. kvartál
18
2
0
0
1
0
1
0
Na tomto grafu lze vidět, ve kterých kvartálech dané letecké činnosti proběhly a v jakém množství. Již z předchozího grafu bylo zřejmé, e největí počet letů byl proveden za účelem pátraní, které zaznamenalo největí počet ve 2. kvartálu, stejně tak pátrání TČ, HZS záchrana a SAR. Je to zcela jistě ovlivněno počasím a aktivním pohybem obyvatel. Činnost HS proběhla pouze ve 4. kvartálu.
42
Rok 2009 Graf č. 3. Počet leteckých činností v roce 2009
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
SA R
HS
y HZ Sz ách ran a
HZ Sp
ožá r
ZZ
tor ing Mo ni
Pát Celkem
S
Celkem
rán í
Počet zásahů
2009
Pátrání
Pátrání TČ
Monitorin g
ZZS
HZS požáry
HZS záchrana
HS
SAR
90
31
4
6
18
20
1
1
Stejně jako v roce 2008, tak i v roce 2009 lze vidět, e na grafu je opět nejvíce zásahů na účely pátrání. Celkový počet zásahů se zvýil u všech činností, počet 171 je toho jasným důkazem, co je o 94 letů více ne v roce 2008.
43
Graf č. 4. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2009 2009
Počet zásahů
100
10
1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál
Pátrání
Pátrání TČ
Monitorin g
ZZS
1. kvartál
12
2
1
2. kvartál
26
4
0
3. kvartál
26
11
4. kvartál
26
14
SA R
HZ Sp
ožá r
y HZ Sz ách ran a Ho rsk á sl užb a
S ZZ
Mo ni
tor
Pát
ing
rán í
1
HZS požáry
HZS záchrana
Horská služba
SAR
2
1
2
0
0
2
10
6
0
0
0
1
6
11
0
1
3
1
1
1
1
0
Velký vliv na vyí počet letů má roční období. V odobí 2. a 3. kvartálu je viditelný nárůst letů k poárům a záchranně osob, předevím z vody ( řeky, vodní nádre). Pátrání a pátrání TČ je nejmení během zimních měsíců, kdy je celkově sníený pobyt osob venku. Přesto pátrání zaznamenalo 90 letů a pátrání TČ narostlo oproti roku 2008 o 24 letů, z čeho vyplývá, e narůstá TČ a moná je počet té ovlivněn větím vyuitím vrtulníků. Monitoring zaznamenal v chladnějích měsících (1. a 4. kvartál) 4 pohotovostní lety, které směřovaly k dopravním nehodám a jejich digitálnímu přenosu.
44
Rok 2010 Graf č. 5. Počet leteckých činností v roce 2010
160 140 120 100 80 60 40 20 0
Pátrání Pátrání TČ Monitoring ZZS
Pátrání Celkem
147
y
3
HZS záchrana
HS
ách ran a
ožá r
HS
HZ Sz
HZ Sp
Pátrání TČ Monitoring 17
HZS požáry
S ZZ
Mo ni
Pát
tor ing
rán í
Počet zásahů
2010
ZZS
HZS požáry
HZS záchrana
HS
5
5
40
2
Opět velký nárůst letů na účely pátrání proti předchozím rokům, a to o počet 67 oproti roku 2009, v roce 2008 jetě o 3 více. Celkový počet zásahů činil 219 Zvýšil se také počet zásahů při záchraně, spolupráce s HZS. ádný zásah pro SAR, oproti předchozím rokům.
45
Graf č. 6. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2010 2010
Počet zásahů
100
10
1
1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál
Pátrání
Pátrání TČ
1. kvartál
28
5
Monitorin g 0
2
HZS požáry 0
2. kvartál
41
7
2
3
0
5
0
3. kvartál
53
3
0
0
4
26
0
4. kvartál
25
2
1
0
1
6
1
ZZS
HZS záchrana 3
Horská služba 0
Největí počet zásahů je opět na účel pátrání, a to ve 3. kvartálu (červenec-září) v období prázdnin, kdy tráví hodně lidí čas venku, na houbách, děti na táborech, atd. Zvýený počet činnosti oproti ostatním kvartálům platí té pro HZS, ať u se jedná o poáry či záchranu, a to předevím z vodních toků a nádrí.
46
Rok 2008-2010 Graf č. 7 Počet leteckých činností v letech 2008 - 2010 2008-2010 1000
Počet zásahů
100
10 2008 2009
1
2010
2008
87
Pátrání TČ 7
5
HZS požáry 1
2009
90
31
4
7
18
20
1
1
2010
147
17
3
5
5
40
1
0
Pátrání
Monitorin g 3
ZZS
HZS záchrana 4
Horská služba 1
SAR 7
Na tomto grafu je patrné, která činnost u LS PČR je nejvíce zastoupena. Celkový počet pátrání po zmizelých osobách v letech 2008-2010 je 224. Počet se rok od roku zvyšuje, což potvrzuje, jak je pátrací činnost důleitá a nepostradatelná. Dalí nejvíce zastoupenou činností je HZS záchrana, která má s dalím rokem stoupající charakter jako pátrání. Počet zásahů dosáhl za sledované období a na počet 64. Pátrání po trestné činnosti dosáhlo svého maxima v roce 2009, celkový počet zásahů byl 55, stejně tak HZS poáry zaznamenaly 18 zásahů z celkových 24. Oproti těmto činnostem, monitoring, ZZS a HS měly v daném období zhruba stejný počet zásahů. Činnost na účel SAR byl pouze v roce 2008 a 2009, celkem 8 zásahů. Celkový počet vech zásahů v roce 2008 – 2010 byl 505.
47
4.1.2. Pátrání Graf č. 8 Pátrání po zmizelých osobách 2008-2010 Pátrání po zmizelých osobách 2008-2010 160
Počet pátrání
140 120 100 80 60 40
Muži
20
Ženy Děti
0 2008
celkem
2009 2010 2008
2009
2010
Muži
45
51
88
Ženy
25
31
38
Děti
17
8
21
celkem
87
90
147
Již z předchozích grafů je patrné, e nejvíce zásahů je na účel pátrání po zmizelých osobách. Celkový počet pátrání během let 2008-2010 byl 224, kdy rok 2008 měl oproti roku 2010 o 60 zásahů méně. Z tohoto grafu č. 8 se dá vypozorovat, po kolika muích, enách a dětech bylo pátráno. Zde je nutné poznamenat, e věková hranice dětí je stanovena do dovrení věku 19 let a tvoří nejmení část z celkového počtu pátrání, konkrétně 46. eny jsou na druhém místě, počet 94, mui tvoří téměř dvojnásobek, 184.
48
4.1.3. Různé fáze dne Graf č. 9 Počet zásahů během různých fází dne 2008-2010 Různé fáze dne 2008-2010 120
80 60 40 20
den
0
noc den-noc
9
noc-den
201
0
200
200
8
Počet zásahů
100
2008
2009
2010
den
53
84
115
noc
32
31
52
den-noc
27
49
41
noc-den
4
6
11
Lety byly rozděleny podle občanského svítání a občanského soumraku ( příloha č. 5) na 4 části dne: den, noc, přelom den-noc a noc-den. Na tomto grafu je vidět, e největí počet letů je přes den, celkem 252. Jako druhé nejvíce zastoupené jsou lety na přelomu den-noc, počet 117. Skoro stejný počet letů čítá noc, 115. Nejmení počet pak zbývá na přelom noc-den, 21 letů. Tyto čísla ukazují, e počet letů se zcela jistě odvíjí od osobní aktivity obyvatelstva.
49
4.1.4. Využití letecké techniky Graf č. 10 Počet zásahů s využitím letecké techniky 2008-2010
Počet zásahů
Využití letecké techniky 2008-2010 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
2008 2010
Ba
mb i va k
NV G
FL
IR
2009
2008
Světlomet
FLIR
NVG
Jeřáb
Bambi vak
17
17
7
2
2
2009
7
30
3
7
15
2010
27
42
1
9
4
LS PČR při svých zásazích vyuívá různou leteckou techniku. Do tohoto grafu bylo vybráno 5 zásadních leteckých technik, světlomet, FLIR, NVG, jeřáb a bambi vak. Největí počet zásahů s využitím techniky bylo v roce 2010, a to předevím světlometu a FLIRu. Naproti tomu lze poukázat, že v roce 2009 byl nejvíce využit bambi vak, z čeho plyne, e bylo hodně poárů. Vyuití jeřábu mělo během uvedených let vzestupný charakter, NVG sestupný. Celkový počet zásahů s vyuitím techniky je 190, co je více ne 1/3 vech zásahů. Toto číslo tedy jen potvrzuje významnou roli letecké techniky činností LS.
50
4.1.5. Letecké činnosti v krajích Graf č. 11 Počet letecké činnosti – Pátrání - v jednolivých krajích 2008-2010 Pátrání - v jednotlivých krajích 2008-2010
35 30 Počet zásahů
25 20 15 10 5 2008 2009 2010
Zlí
nsk ý
eck ý Úst
Pra ha
J ih om ora vsk Ka ý r lov Kr ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
0
Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 7
1
4
2009
8
11
2010
15
7
2008
11
4
6
5
4
12
8
15
6
3
1
4
8
1
10
5
2
10
4
15
5
10
6
8
4
9
17
9
35
8
2
2
9
10
3
Nejvíce letů na účely pátrání bylo ve Středočeském kraji, celkem 65, z toho v roce 2010, 35 letů. Naproti tomu Zlínský kraj zaznamenal pouze 6 letů za celé tři roky. Tyto počty mohou být do určité míry ovlivněny osídleností v jednotlivých krajích.
51
Graf č. 12 Počet letecké činnosti – Pátrání TČ - v jednolivých krajích 2008-2010 Pátrání TČ- v jednotlivých krajích 2008-2010
9 8 7 Počet zásahů
6 5 4 3 2 1 0
J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr var álo s ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
2008
nsk ý
2010
Zlí
Úst
eck ý
Pra ha
2009
Jihom Karlo Králo Mora Jihoče Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravs varsk vehra vskosl Praha ský cký oucký bický ký český ý na ý ký ý decký ezský 2008
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
2
4
0
0
2009
2
5
2
0
1
1
1
0
3
3
9
1
2
1
2010
2
5
1
1
0
0
2
0
1
1
2
0
0
2
Zde je patrné, že rok 2009 byl v některých krajích velmi bohatý na lety pátrání pro trestné činnosti, jedná se předevím o kraj Středočeský, Jihomoravský, Plzeňský a Prahu. V Pardubickém kraji nebylo za dané období vůbec vyhláeno pátrání TČ. Celkem bylo uskutečněno 7 letů v roce 2008, 31 letů v roce 2009 a 17 letů v roce 2010.
52
Graf č. 13 Počet letecké činnosti – Monitoringu - v jednolivých krajích 2008-2010 Monitoring - v jednotlivých krajích 2008-2010 2 1,8 1,6 Počet zásahů
1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
J ih om ora vsk Ka ý r lov Kr ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere cký rav sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
2008
nsk ý
2010
Zlí
Úst
eck ý
Pra ha
2009
Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 2008
0
1
1
0
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
2009
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
1
0
0
1
2010
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
Těchto letů proběhlo za celé sledované období pouze 10. Zde můeme vidět, ve kterých krajích se lety uskutečnily a ve kterém roce. Ve větině případů se jednalo o monitoring dálnic a pozemních komunikací při dopravních nehodách.
53
Graf č. 14 Počet letecké činnosti – ZZS - v jednolivých krajích 2008-2010 ZZS - v jednotlivých krajích 2008-2010 2 1,8 1,6 Počet zásahů
1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
2008
nsk ý
2010
Zlí
Úst
eck ý
Pra ha
2009
Jihom Karlo Králo Mora Střed Jihoče Liber Olom Pardu Plzeňs Ústec Vysoč Zlínsk oravs varsk vehra vskosl Praha očesk ský ecký oucký bický ký ký ina ý ký ý decký ezský ý 2008
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
1
1
0
2009
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
2010
0
0
0
1
0
1
0
0
0
1
1
2
0
0
Lety ZZS byly též uskutečněny v mení míře, celkem 13 letů. Jednalo se předevím o transport novorozenců z mimopraských porodnic do Prahy, a několik letů v rámci transplantačního programu.
54
Graf č. 15 Počet letecké činnosti – HZS požáry - v jednolivých krajích 2008-2010 HZS požáry- v jednotlivých krajích 2008-2010 4 3,5
Počet zásahů
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
2008
nsk ý
2010
Zlí
Úst
eck ý
Pra ha
2009
Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 2008
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
2009
0
4
2
4
0
0
0
0
1
0
3
0
0
2
2010
0
1
0
1
0
1
0
1
0
0
1
0
0
1
Na tomto grafu můeme vidět statistiku letů k poárům v rámci krajů. Nejvíce poárů zaznamenal kraj Jihomoravský a Královehradecký v roce 2009. Celkem bylo uskutečněno v uvedeném období 24 letů. Z grafu č. 4 je patrné, e se jednalo předevím o lety v letních měsících.
55
Graf č. 16 Počet letecké činnosti – HZS záchrana - v jednolivých krajích 2008-2010 HZS záchrana v jednotlivých krajích 2008-2010
20 18 16 Počet zásahů
14 12 10 8 6 4 2 0
J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo k veh ý rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý
2008 2010
nsk ý
eck ý
Zlí
Úst
Pra ha
2009
Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vycoč Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý ina ý ý decký ezský 2008
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
2009 2010
1
1
1
0
1
9
0
0
0
1
2
0
0
1
19
0
0
0
1
1
0
1
1
3
3
0
0
1
13
1
1
1
Celkový počet zásahů HZS záchrana je 64, z toho velkou část tvoří rok 2010, 28 letů. Nejvíce letů bylo v Jihomoravském a Středočeském kraji. Určitou roli zde hraje osídlenost, mnoství vodních nádrí a toků, ale také dostupnost vyádání vrtulníku z Brna či z Prahy.
56
Počet letecké činnosti – HS - v jednolivých krajích 2008-2010 Horská sluba vyádala vrtulník od LS PČR pouze v Královehradeckém kraji, v každém roce 1x, celkem tři zásahy. V tomto případě jsme nevolili grafové zobrazení. Vždy se jednalo o lety v podzimních nebo zimních měsících, tedy ve 3. a 4. kvartálu.
Graf č. 17 Počet letecké činnosti – SAR- v jednolivých krajích 2008-2010 SAR - v jednotlivých krajích 2008-2010
3 2.5 Počet zásahů
2 1.5 1 0.5 0
J ih om ora vsk Ka ý r l ova Kr rsk álo veh ý rad eck ý Lib Mo ere cký rav sko slez ský Olo mo uck ý Par dub ick ý
2008
nsk ý
2010
Zlí
Úst
eck ý
Pra ha
2009
Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olomo Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vycoč Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký ucký bický ký český ý ina ý ý decký ezský 2008
0
0
0
0
1
1
0
0
0
1
3
0
1
0
2009
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
2010
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Počet zásahů SAR bylo uskutečněno pouze 8x ve výe uvedených krajích, z toho 1x v roce 2009 v Praze, ostatní v roce 2008. Rok 2010 neměl ádné lety této činnosti.
57
5.
DISKUSE
Úkolem a cílem této diplomové práce bylo provést analýzu počtů letů a vybraných činností LS PČR. Počty zásahů a činností byly porovnány za roky 2008, 2009 a 2010. Výsledky byly zobrazovány do grafů dle jednotlivých leteckých činností, dle souhrnných kvartálů jednotlivých let, dále nejrozsáhlejí činnost - pátraní – byla rozčleněná dle pohlaví, další dělení následovalo podle rozdělení počtu letů, které proběhly během čtyřech fází dne, podle činností s využitím techniky, a poslední členění týkající se jednotlivých krajů a v nich uskutečněných letů. Letecké činnosti Absolutně největí počet letů bylo na účel pátrání po pohřeovaných osobách, co pro nezasvěceného člověka můe být dosti překvapující. Počet těchto zásahů tvořil necelou polovinu vech letů. Alarmující je, e rok od roku počet vech zásahů roste, to se netýká pouze pátrání, ale také HZS záchrany, předevím z vody, např. v Jihomoravském kraji, nádrích Nové Mlýny. Podíl na tom mají samozřejmě i četné povodně na území celé ČR, kterých za poslední roky přibylo, kdy je pak nezbytná evakuace vrtulníkem ze zatopených oblastí. Dle grafů č. 2, 4 a 6 můeme srovnat počty zásahů po kvartálech, v grafu č. 7 pak souhrný počet vech činností během celého sledovaného období.
Pátrání Celkový počet pátrání během let 2008-2010 dosáhl počtu 224, graf č. 8. Jednalo se zde o pátrání po pohřeovaných osobách, starých lidech, dětech, osobách trpících psychologickými problémy, lidech podezřelých ze spáchání sebevrady, po ztracených houbařích, atd. Věková hranice dětí je stanovena do dovrení věku 19 let, počet pátrání po dětech se větinou zvyšoval v letních měsících před, v průběhu a po prázdninách, přesto tvoří nejmení počet, 46. Naproti tomu byl zaznamenán vysoký počet pátrání po muích, celkem 184, co je dosti překvapující číslo, počet en byl 94.
58
Fáze dne Nejvíce letů bylo v kadém sledovaném roce uskutečněno v průběhu dne, celkem 252. To svědčí o tom, e čím větí aktivita lidí, tím byl větí počet zásahů. Letů na přelomu dne a noci bylo téměř stejně jako letů provedených v noci, graf č. 9. Můeme vycházet z toho, e např. pátrání je vyhlášeno v odpoledních hodinách či v podvečer, kdy lidé po příchodu z práce zjistí, že jejich blízká osoba není doma nebo není nikde k zastiení. Nejméně letů bylo provedených na přelomu dne a noci, a to ve vech třech letech, tento počet se opět odvíjí od aktivity obyvatel.
Letecká technika Celkový počet letů s vybranou leteckou technikou byl 190 za období 2008-2010. S každým rokem vyuití techniky rostlo, předevím vyuití FLIRu a jeřábu. Jeřáb s bambi vakem využil vrtulník Bell 412 při záchraně, haení nebo vyproťování z nepřístupných terénů. Graf č. 10 zobrazuje podrobnějí informace o počtech zásahů s vyuitím techniky. Zároveň můeme pozorovat, e na grafu č. 7 je v roce 2009 větí počet letů u poárů a záchrany, to jen potvrzuje vyuití jeřábu a bambi vaku při uvedených letech. Světlomet a NVG byly vyuity předevím pro noční lety nebo pro lety za era. Světlomet je jednou z nejvíce využívanou technikou. Letecké činnosti v krajích Nejvíce letů na účely pátrání zaznamenal Středočeský kraj, dále Plzeňský a Jihočeský. V roce 2010 v těchto krajích stoupl počet pátrání téměř o polovinu oproti roku 2009. Z grafu č. 11 a letecké dokumentace vyplývá, e větí počet pátrání můe být ovlivněn mírou osídlenosti a e je pravděpodobné, e větí počet letů byl zaznamenán poblí velkých měst. To se netýká pouze pátrání, ale také pátrání TČ a ostatních leteckých činností, kdy velký počet letů zaznamenává předevím Středočeský a Jihomoravský kraj. Stejně tak monitoring se týká předevím zásahů ve městech, ať se ji jedná o monitorování dopravy nebo nehod na dálnicích. Lety v rámci ZZS byly organizovány větinou vrtulníkem z Prahy do některého z krajských měst pro převoz novorozenců do jedné z pražských nemocnic. HZS požáry a HZS záchrana byly opět ve sledovaném období nejvíce zastoupeny ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Lety SAR byly uskutečněny předevím v roce 2008, kdy se jednalo v několika případech o pátrání po reklamní vzducholodi, či nouzovém signálu letadla.
59
6.
ZÁVĚR
Diplomová práce je zaměřena na analýzu činností Letecké sluby Policie České republiky, pohotovostních letů uskutečněných v období let 2008-2010. Pro tuto diplomovou práci bylo nutné čerpat z různých zdrojů, především z letové dokumentace dispečinku LS PČR, z české i zahraniční odborné literatury a internetových publikací. Práce srozumitelnou formou také přibliuje počátky vzniku policejního letectva a jeho vývoj, činnosti, kterými se LS zabýva v současnosti, způsoby spolupráce s ostatními složkami v rámci IZS, oblasti působnosti a druhy letecké techniky, kterou LS disponuje. Předloené výsledky vztahující se k počtu zásahů u konkrétních činností byly v nemálo ohledech překvapující. Z nejen mého osobního pohledu je práce LS PČR nepostradatelná a hraje velice významnou roli v našich každodenních životech.
60
7.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AAT FLIR
Air Ambulance Technology Forward looking infra-red
Termovizní systém
GPS
Global Positioning System
HZS
Hasičský záchranný sbor
HZS požáry
Hasičský záchranný sbor (požáry)
HZS záchrana
Hasičský záchranný sbor (záchrana)
ICAO
Mez.organizace pro civilní letectví
International civil aviation organization
IZS
Integrovaný záchranný systém
JAA
Joint Aviation Authorities
Sdružené letecké úřady
JAR
Joint Aviation Requirements
Společné letecké předpisy
KZOS
Krajské
zdravotnické
operační
středisko LHS
Letecká hasičská sluba
LS PČR
Letecká sluby PČR
LZS
Letecká záchranná služba
Md
Ministerstvo dopravy
MV
Ministerstvo vnitra
MZ
Ministerstvo zdravotnictví
Mze
Ministerstvo zemědělství
NMV
Nařízení Ministerstva vnitra
NVG
Brýle pro noční vidění
Night vision goggles
PP SAR
Policejní prezidium Search and rescue
Pátrání a záchrana
TČ
Trestná činnost
USAR Urban search and rescue
Vyhledávací a záchranná jednotka
ZPPP
Závazný pokyn pol. prezidenta
ZZS
Zdravotnická záchranná služba
61
8.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Publikace
1. ALLPERT,G.,P., Helicopters in Pursuit Operations, U.S. Department of Justice Research, Washington: U.S. Department of Justice, 1998, [V anglickém jazyce]. 2. BRUNHOFER, M., Poadavky na vrtulníky provozované LS PČR. Praha: 2006. , Diplomová práce, ČVUT Praha, Dopravní fakulta. 67 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Kafka.
3. BLAHUŠ, P., K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha : Karolinum, 1996. 224 s. ISBN 80-7184-100-5. 4. ČAPEK, J.,KLÍMA, R., ZBÍRALOVÁ, J., Civilní letectví ve světle práva. 1. vydání. Praha: Lexis Nexis, 2005. s. 218. 5. DLOUHÝ, M., Ve znamení sférického trojúhelníku. MV ČR, Praha: 1995. 6. DLOUHÝ, M., MINAŘÍK J., Policejní letectvo – Včera a dnes. Themis, Praha: 2000.
7. FOJTÍK, J., Policejní vrtulníky, Naše Vojsko. Zlín: 2007a, ISBN 978-80-206-0870-03. 8. KOVÁRNÍK, L., Pátrací a policejní akce, Praha: Policejní akademie ČR, 2002, ISBN 80-7251-102-5. 9. MAREŠ, S., Letecká sluba policie České republiky. Praha: 2010. Diplomová práce, Metropolitní Univerzita Praha. 90 s. Vedoucí diplomové práce JUDr. Vladimír Novotný.
10. MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J., Kriminalistika, Praha: C.H.Beck, 2001.
62
11. ROHOVSKÁ, H., Letecká služba v Integrovaném záchranném systému, Praha: 2009. Bakalářská práce, Univerzita Karlova, FTVS. 30 s. Vedoucí diplomové práce Ing. et Mgr. Miloš Fiala Ph.D. 12. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR – částka 13/2010. 13. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějích předpisů. 14. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějích předpisů.
Periodika 15. BROŽOVÁ, E., Pomoc při přichází shora, Policista, č. 11/2010a – Ročník 16, s. 2-5. 16. BROŽOVÁ, E., Otázky pro plk. JUDr. Vladimíra Panenku, ředitele Letecké sluby PČR, Policista, č. 11/2010b – Ročník 16, s. 6 17. FOJTÍK, J., Letecká hasičská sluba, Letectví a kosmonautika, č.9/2007b, s.66 18. FOJTÍK, J., Nový Bell ve slubách Letecké sluby Policie ČR, Letectví a kosmonautika, č.7/2007c s. 11. 19. FOJTÍK, J., EC-135 v ČR. Rescue Report, č. 1/2010, s. 16-17.
20. MOFFATT, A., And then the rains come, The Czech Police Aviation Department above and beyond the call of duty. Rotorbreeze, č. 2/2003, s.4. Bell Helicopter Textron Inc. 2003, [V anglickém jazyce].
63
Elektronické publikace
21. URL1:
[05-07-2011]. 22. URL2:[05-072011]. 23. URL3:[26-06-2011]. 24. URL4:[05-072011]. 25. URL5:[0 5-07-2011]. 26. URL6:[03-05-2011] 27. URL7:[02-07-2011] 28. URL8:[03-05-2011]. 29. URL9:[08-07-2011]. 30. URL10:[03-05-2011]. 31. URL11:[03-05-2011]. 32. URL12:[03-07-2011]. 33. URL13:[03-05-2011]. 34. URL14:[05-07-2011]. 35. URL15:[05-07-2011]. 36. URL16:[05-07-2011]. 37. URL17:[07-07-2011].
64
38. URL18:[05-07-2011]. 39. URL19:[05-07-2011]. 40. URL20:[05-08-2011]. 41. URL21:[05-082011]. 42. URL22:[03-052011].
65
PŘÍLOHY
9.
Příloha č. 1 http://www.policie.cz/clanek/policie-ceske-republiky-letecka-sluzba-824129.aspx
Příloha č. 2 http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa_CR_letecka/Národni_a_mezinaro dni_dohody_umluvy_a_predpisy/predpisy_rady_l.htm Přehled platných předpisů řady L
Předpis č.
Název předpisu
L1
Způsobilost leteckého personálu civilního letectví
L2
Pravidla létání
L3
Meteorologie
L4
Letecké mapy
L5
Předpis pro pouívání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu
L 6/I
Provoz letadel - Část I
L 6/II
Provoz letadel - Část II
L 6/III
Provoz letadel - Část III
L7
Poznávací značky letadel
L8
Předpis o letové způsobilosti letadel – Mezinárodní požadavky ICAO
66
L 8/A
Předpis Letová způsobilost letadel - postupy
L9
Zjednodušení formalit
L 10/I
Předpis o civilní letecké telekomunikační slubě, Svazek I. Radionavigační prostředky
L 10/II
Předpis o civilní letecké telekomunikační slubě, Svazek II. - Spojovací přístupy
L 10/III
Předpis o civilní letecké telekomunikační slubě, Svazek III. Komunikační systémy
L 10/IV
Předpis o civilní letecké telekomunikační slubě, Svazek IV. Přehledový radar a protisrákový systém
L 10/V
Předpis o civilní letecké telekomunikační slubě, Svazek V. - Použití leteckých rádiových kmitočtů
L 11
Předpis o letových provozních slubách
L 12
Předpis o pátrání a záchraně v civilním letectví
L 13
Předpis o odborném zjiťování příčin leteckých nehod a incidentů
L 14
Letitě
L 14 0P
Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení
L 14 V
Vrtulníková letitě
L 14 Z
Letitě pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství
L 15
Předpis o letecké informační slubě
L 16/I
Ochrana ivotního prostředí, Svazek I - Hluk letadel
L 16/II
Ochrana ivotního prostředí, Emise letadlových motorů, Svazek II
L 17
Bezpečnost - Ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy
67
L 18
Bezpečná přeprava nebezpečného zboí vzduchem
L 8168
Provoz letadel - letové postupy
L 4444
Postupy pro letové navigační sluby - Uspořádání letového provozu
L 8400
Zkratky a kódy
Doc
Regionální doplňkové postupy
7030/4
Příloha č. 3 http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa_CR_letecka/N%c3%a1rodni_a_m ezinarodni_dohody_umluvy_a_predpisy/jar.htm Přehled platných předpisů řady JAR
Předpis č.
Název předpisu
JAR - AWO
Provoz za kadého počasí (All Weather Operation)
JAR - 1
Definice a zkratky
JAR - 21
Postupy certifikace letadel a ostatních výrobků a částí letadlové techniky
JAR - 26
Dodatečné poadavky letové způsobilosti pro provoz
JAR - 66
Osvědčující personál údrby
JAR - 145
Organizace oprávněné k údrbě
JAR - 147
Schválený výcvik údržby / zkoušky
JAR - OPS 1
Obchodní letecká doprava (Letouny)
JAR - OPS 3
Obchodní letecká doprava (Vrtulníky)
JAR - FCL 1
Způsobilost členů let. posádek (Letoun) 68
JAR - FCL 2
Způsobilost členů let. posádek (Vrtulník)
JAR - FCL 3
Způsobilost členů let. posádek (Zdravotní způsobilost)
JAR - FCL 4
Způsobilost členů let. posádek (Palubní inenýři)
JAR - STD 2A
Letová výcviková zařízení pro letouny
JAR - STD 3A
Trenaéry letových a navigačních postupů pro letouny
JAR - STD 4A
Základní přístrojová výcviková zařízení
JAR - MMEL /
Základní seznam minimálního vybavení / Seznam minimálního
MEL
vybavení
Příloha č. 4 FOJTÍK, J., Policejní vrtulníky, Naše Vojsko. Zlín: 2007a, ISBN 978-80-206-0870-03, s. 160. Desatero chování při příletu záchranného vrtulníku Policejní a záchranné vrtulníky ji zachránily nespočet ivotů. My vichni se s nimi můeme setkat takřka kdykoli. Nejčastěji se s nimi do kontaktu dostaneme pravděpodobně při dopravní nehodě nebo jiné události bezprostředně ohroující lidský ivot nebo zdraví. Ve větině případů je nejvhodnějí, abychom poskytli zraněným první pomoc a dalí úkony ponechali na záchranářích. Ne vichni vědí, jak se mají při příletu záchranného vrtulníku chovat. Zmiňme si proto alespoň pár zásad, které musíme v takovýchto okamžicích mít na paměti. Výběr jistě není komletní, ale zahrnuje to nejdůleitějí. 1)Vrtulník nikdy nepřiletí hned – Piloti musí vrtulník nejdříve nastartovat (cca 3 minuty). Po vzletu je třeba počítat s dobou letu k nehodě (u nejvzdálenějích míst spádových oblastí LZS až 15 minut) 2) Do příletu záchranného vrtulníku se věnujeme zraněným – Primární pozornost věnujeme těm osobám, které nevykazují ádnou činnost (nemluví, nesténají, nehýbou se...). A po zjitění jejich stavu se zabýváme ostatními zraněnými. 69
3) O místě přistání rozhoduje vdy pilot – Můeme vybrat vhodnou plochu pro přistání vrtulníku, ale vdy je to pilot, kdo rozhoduje o místě přistání. Ze vzduchu toti nemusí situace vypadat stejně jako ze země. 4) Místo přistání musí mít určité rozměry – Pro přistání ve dne postačuje plocha o dvojnásobku přísluných rozměrů stroje (2x větí ířka a 2x největí délka). Rozměrem vrtulníku se myslí i rozměr s točícími se rotory! V tomto prostoru se nesmí nacházet žádné volně pohyblivé předměty, dráty vysokého napětí, zaparkovaná auta, zvířata a samozřejmě ani lidé. Vhodné prostory tohoto typu proto zbytečně neblokujeme. 5) Místo přistání musí mít sklon maximálně 8° - Vechny vrtulníky LS PČR a LZS dokáí přistát na svah s náklonem 8°. Letové příručky některých typů sice povolují i větí náklony, ale zmíněná mez je překonatelná pro vechny stroje. 6) Místo přistání musí mít dostatečnou únosnost – Nesmí jít o místa s nepevným podložím (například hluboké bahno), kde by se stroj mohl zabořit nebo propadnout. 7) Záchranné vrtulníky nemohou létat za všech meteorologických podmínek – Piloti nemusí vzlétnout v kadém počasí, velký vliv má oblačnost a dohlednost. Limitujícím faktorem pro let je i námraza. Vrtulníky PČR LS a LZS toti nejsou vybaveny systémem odmrazování listů rotorů a draku. 8) K vrtulníku se přibliujeme vdy a po dotočení rotorů – Riziko úrazu při pohybu kolem stroje s točícími se rotory snad ani není nutné připomínat. 9) K vrtulníku vdy přicházíme zepředu – Kolem vrtulníku se pohybujeme tak, aby nás piloti mohli neustále vidět. Pokud potřebujeme přejít z jedné strany na druhou, vždy jdeme kolem přídě. Na svahu se snaíme přiblíit vdy z údolní strany, protoe na opačné straně se snižuje výška mezi listy nosného rotoru a zemí. 10) Při příletu na sebe můeme upozornit – Pokud dojde k přiblíení vrtulníku k místu přistání v terénu a je třeba jej navést, činíme tak upoutáním pozornosti pilota. V létě je vhodné mávat šátkem (nebo jakýmkoli jiným kusem látky, barevným igelitem...) pestré nebo bílé barvy, na sněhu pak pestrým nebo tmavým átkem.
70
Příloha č. 5 http://ais.ans.cz/ais_data/aip/data/valid/g2-7.pdf
71
72
73