FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011

Bc. Hana Rohovská

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Analýza činností Letecké služby Policie České Republiky 2008 - 2010 Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.

Bc. Hana Rohovská 2011

Abstrakt

Název práce:

Analýza činností Letecké služby Policie České republiky 2008-2010.

Cíl práce:

Analýza činností Letecké služby Policie České republiky za dané období.

Metoda:

Rešerše dostupných pramenů, sběr dat a spolupráce s dispečinkem Letecké služby Policie České republiky.

Výsledky:

Všechny zde srovnávané statistické údaje vycházely z letové dokumentace Letecké služby Policie České republiky. Zde předložené výsledky obsahují data pro celou Českou Republiku.

Klíčová slova:

Letecká služba Policie České Republiky, vrtulník, Integrovaný záchranný systém, činnosti.

Abstract

Thesis’s Topic:

The Activity Analysis of the Czech Police Aviation Department 2008-2010.

Aim of the thesis:

Analysis of the operation of the Czech Police Aviation Department.

Method:

Research of available sources, data collection and the cooperation with the dispatching of the Czech Police Aviation Department.

Results:

All here listed statistics data is bases on intervention documentation of the Czech Police Aviation Department. Therefore the presented results for the Czech Republic.

Keywords:

Czech Police Aviation Department, helicopter, Integrated Emergency Services, activities.

Chtěla bych poděkovat panu Ing. et Mgr. Miloši Fialovi, Ph.D. mému vedoucímu práce, Ing. Zdeňku Balcarovi (vedoucí dispečinku na LS PČR Praha Ruzyně) za cenné rady a poskytnuté materiály nutné k sepsání této diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.

…………………... Hana Rohovská

Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno Příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámky:

Obsah 1. ÚVOD............................................................................................................................ 9 2. CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE ................................................................ 10 3. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 12 3.1.

Historie LS PČR ................................................................................................... 12

3.2.

Letecká služba v současnosti ................................................................................ 13

3.2.1. Základní využití vrtulníků..................................................................................... 13 3.3.

Hlavní úkoly LS PČR ........................................................................................... 14

3.3.1. IZS......................................................................................................................... 14 3.3.2. Činnost pro IZS..................................................................................................... 15 3.3.3. Pro útvary Policie ČR ........................................................................................... 18 3.4.

Působnost a činnost LS ......................................................................................... 20

3.4.1. Hlavní letecká pracoviště...................................................................................... 20 3.4.2. Předurčená letecká pracoviště............................................................................... 22 3.5.

Speciální vybavení vrtulníků ................................................................................ 24

3.6.

Rozdělení letů LS PČR ......................................................................................... 30

3.6.1. Plánované lety....................................................................................................... 30 3.6.2. Pohotovostní lety .................................................................................................. 30 3.6.3. Specifikace požadavku na let................................................................................ 32 3.7.

Lety v IZS ............................................................................................................. 33

3.8.

Právní normy......................................................................................................... 35

3.8.1. Mezinárodní letecké právo, předpisy a zákony..................................................... 35 3.8.2. Platné předpisy, zákony a vyhlášky pro Českou republiku .................................. 37 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 41 4.1.

Statistické vyjádření leteckých činností................................................................ 41

4.1.1. Rozdělení letů dle činností a počtů zásahů ........................................................... 41 4.1.2. Pátrání ................................................................................................................... 48 4.1.3. Různé fáze dne...................................................................................................... 49 4.1.4. Využití letecké techniky ....................................................................................... 50 4.1.5. Letecké činnosti v krajích ..................................................................................... 51 5. DISKUSE .................................................................................................................... 58 6. ZÁVĚR ........................................................................................................................ 60 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 61 7

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 62 9. PŘÍLOHY .................................................................................................................... 66

8

1.

ÚVOD

Díky studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity v Praze, oboru Tělesná výchova a sport, studijním směru Ochrana obyvatelstva, jsem měla možnost se blíže seznámit s činností a náplní práce Integrovaného záchranného systému, jehož součástí je také Letecká služba. Tato diplomová práce částečně naváže na mou bakalářskou práci, která byla přehledem činností Letecké služby v Integrovaném záchranném systému. Nyní se zaměřím přímo na činnost Letecké služby Policie České republiky, jejíž dispečink sídlí na Letišti Ruzyně v Praze. Letecká služba Policie České republiky je provozována Ministerstvem vnitra České republiky a natrvalo se vryla do pamětí mnoha občanů a návštěvníků naseho státu. Málokdo ví, že většina letů je uskutečněna na záchranu lidského života a ne za účelem měření rychlosti na dálnicích či hledání uprchlých zločinců. Různé situace vyžadují rychlé nasazení a kooperaci složek Integrovaného záchranného systému, kam samozřejmě Letecká služba Policie České republiky neodmyslitelně patří. Tato závěrečná práce se bude dotýkat hlavních činností LS PČR a poskytne statistiky počtu letů v časovém rozmezí let 2008-2010. Budou zde srovnány počty letů pro účely pátrání po zmizelých osobách, pátrání po trestných činnech, záchrany při požárech, záchrany v horách, z vody, monitoringu, přepravy novorozenců a transplantačních orgánů a vyhledávací pátrací služby. Další statistické vyjádření se budou týkat rozdělení pátrání po zmizelých osobách dle pohlaví, využití různé letecké techniky, uskutečnění letů ve čtyřech fázích dne a rozčlenění počtů letů uvedených leteckých činností dle krajů. V rámci práce bylo využito metod shromažďování dat, jejich analýzy a statistického vyjádření. Při samotném zkoumání a shromažďování podkladů mi nezbytné informace záznamů letů pro tuto práci ochotně poskytl Zdeňěk Balcar a jeho kolegové z letového dispečinku Letecké služby Policie České republiky.

9

2.

CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE

Cílem této diplomové práce je ucelený přehled činností, kterými se zabývá Letecká služba Policie České republiky (LS PČR), zhodnocení a statistické vyjádření množství letů na různé účely v období 2008-2010. Aby byl splněn cíl této diplomové práce bylo nezbytné provést následující kroky: 

vyhledání a podrobné zpracování všech pohotovostních letů,



rozdělení pohotovostních letů dle činností uskutečněných dle svodných událostí,



rozdělení pátrání po zmizelých osobách,



rozdělení letů uskutečněných v různých částech dne,



rozdělení letů dle využití potřebné techniky,



rozdělení letů dle územních celků - krajů, v nichž byl vrtulník nasazen,



vyhodnocení a zpracování statistických údajů.

Pro tuto diplomovou práci byla použita srovnávací metoda, díky které budou zjištěné informace zpracovány a poté vyhodnoceny. Získané informace jako zkoumaný vzorek poskytl Letový dispečink LS PČR v Praze Ruzyni, který je jako jediný pro celé uzemí České republiky. Při srovnání jednotlivých činností se bude tato práce zabývat počtem letů vyžádaných ze čtrnácti krajů. Statistické údaje budou rozděleny z hlediska několika kritérií leteckých činností: počtu zásahů v daných letech a kvartálech, činnost pátrání po zmizelých osobách dle pohlaví, dle využití letecké techniky, uskutečněných letů v různých fázích dne, a dle krajů. Budou zobrazeny v grafech podle příslušných kritérií. Rozdělení letů LS PČR dle: 

Činnosti: Pátrání po zmizelých osobách (pátrání), pátrání po trestných činnech (pátrání TČ), monitoring (monitoring dopravy, sledování a jiné), Zdravotnická záchranná služba ( (přeprava novorozenců a lékařů) ZZS), Hasičský záchranný sbor (HZS) – rozdělení letů 10

na HZS požáry a HZS záchrana, Horská služba (HS), Pátrání a záchrana (Search and rescue, SAR). 

Činnosti pátrání po zmizelých osobách: muži, ženy, děti do 19 let.



Fází dne: den, noc, den-noc, noc-den.



Využití vybrané techniky při zásahu: světlomet, termovizní systém (Forward Looking Infra Red, FLIR), brýle pro noční vidění (Night Vision Goggles NVG), palubní jeřáb, bambi vak.



Krajů:

Jihočeský,

Jihomoravský,

Karlovarský,

Královehradecký,

Liberecký,

Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský.

11

3.

TEORETICKÁ ČÁST

3.1. Historie LS PČR Z hlediska historie sahá činnost policejního letectva při záchranné službě až do 30. let, tedy až do doby četnických leteckých hlídek ve smyslu výnosu Ministerstva vnitra (MV) č. 45.886/13-1935, aby ve svěřeném obvodu mimo jiné „konaly službu pomocnou a záchrannou např. poskytování pomoci při živelních pohromách, při leteckých nehodách, při šetření o příčinách leteckých katastrof, pokud by nešlo o letadla vojenskᓠ(URL1). Složitost mezinárodní politické situace v Evropě, vznikající napětí pramenící z prudkého šíření fašismu, politické provokace, vzdušný prostor narušený přelety německých a maďarských letadel, to vedlo tehdejší ministerstvo vnitra k tomu, že 1. července 1935 vybavilo četnictvo novým technickým prostředkem – letadlem. Četnických leteckých hlídek bylo na počátku zřízeno pět – v Chebu, Růžodole u Liberce, Hradci Králové, Dolním Benešově u Opavy a ve Vajnorech u Bratislavy (URL2). Hlavním úkolem byla ochrana svrchovanosti státu, dále spolupráce s bezpečnostní službou, která využívala letadla, později vrtulníky, k pátrání po zločincích či záchranným pracem potřebným při živelních pohromách. Charakteristickým označením leteckého útvaru je již od dob první republiky sférický trojúhelník se státní trikolorou a značkou začínající písmenem "B" a bíle lemovaným červeným čtyřčíslicovým rozlišením (příloha č. 1). Přehled policejních leteckých útvarů na našem území 1935-2011 (Fojtík, 2007a): 

Četnické letecké hlídky (1935-1939).



Letecký oddíl pohotovostního pluku 1 (1945-1946).



Letectvo sboru národní bezpečnosti (1946-1947).



Bezpečnostní letectvo (1947-1950).



Letka Ministerstva vnitra (1953). 12



Letecký oddíl Ministerstva vnitra (1953-1979).



Letecká správa Federálního ministerstva vnitra (1979-1988).



Letecká správa Sboru národní bezpečnosti (1988-1990).



Úřad FMV pro leteckou službu (1990-1991).



Letecká služba Federálního policejního sboru (1991-1993).



Policie ČR letecká služba (1993-současnost) (Fojtík, 2007).

3.2. Letecká služba v současnosti Činnost a hlavní náplň letových úkolů se časem přetvářela a měnila. Po roce 1990 nastaly koncepční a rozsáhlé změny, charakter činnosti a nasazení si vyžádaly rozdělení provozu policejních vrtulníků od klasických letounů v samostatné složky, započala nezbytná modernizace strojů. Letecká služba PČR zřízená k 1. březnu 1993 je nově koncipovaným výkonným útvarem se specializací činnosti policejní práce, pohotovostního nasazení a záchranných akcí. Došlo k podstatným změnám ve složení parku vrtulníků, byly zvýšeny nároky na odbornost a specializaci letového i pozemního personálu, systém práce a řízení byl přizpůsoben novým úkolům. Dnešní letová činnost útvaru je značně široká (URL3). Provozovatelem vrtulníkové techniky České republiky – MV, je Letecká služba Policie České republiky (LS PČR), která se stala neodmyslitelnou součástí policie, ale i všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Letecká služba (LS) je organizačně začleněna na Policejním prezídiu (PP) ČR do podřízenosti náměstka policejního prezidenta pro vnější službu, jako útvar s celostátní působností. LS PČR navazuje na dlouhou tradici policejního letectva v ČR. Ke své činnosti využívá vrtulníkovou techniku, která je vybavena moderní policejní i záchranářskou technikou. 3.2.1. Základní využití vrtulníků Základní využití vrtulníků v policejní praxi lze spatřovat: 1. v rychlém a spolehlivém získávání velkého množství informací v otevřeném terénu, 13

2. v zajištění spolehlivého spojení a komunikace mezi jednotlivými složkami pozemních sil, koordinace jejich činnosti, 3. v rychlé a bezpečné přepravě osob a nákladu do míst nepřístupných běžnými dopravními prostředky nebo při nebezpečí z prodlení (URL4). Vrtulníky otevírají svým uživatelům další prostorovou dimenzi pro policejní práci a záchranářskou činnost tím, že se mohou pohybovat v libovolném směru, viset nad terénem i létat v minimální výšce. Díky svým specifickým vlastnostem - rychlosti a doletu, tak vytrvalosti a obratnosti je vrtulník předurčen především k zásahům, kde hrozí nebezpečí z prodlení a v místech jinak těžko přístupných jinými dopravními prostředky (URL5).

3.3. Hlavní úkoly LS PČR Hlavní úkoly LS PČR lze souhrnně rozdělit do dvou oblastí, a to zabezpečení letecké činnosti a nepřetržité pohotovosti pro složky IZS a útvary Policie ČR.

3.3.1. IZS Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. a) o Integrovaném záchranném systému (IZS) je, koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základní: 

Hasičský záchranný sbor České republiky,



jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,



Zdravotnická záchranná služba,



Policie České republiky.

14

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR (URL6).

Ostatní: 

vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,



ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,



ostatní záchranné sbory,



orgány ochrany veřejného zdraví,



havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,



zařízení civilní ochrany,



neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče (URL6). IZS je efektivní systém

vazeb, pravidel

spolupráce a koordinace záchranných a

bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak, aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel“ (URL9).

3.3.2. Činnost pro IZS

1. LZS

Provoz letecké záchranné služby (LZS) je státem garantovaná zdravotnická záchranná služba a funguje jako důležitý článek IZS ČR. Všechny lety jsou hrazeny Ministerstvem zdravotnictví (MZ). 15

Organizačně je LZS začleněna do deseti středisek záchranné služby ČR: Praha, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové, Liberec a Ústí nad Labem. Akční rádius jednotlivých středisek je cca 70 km a celoplošně pokrývá území celého státu. Jednotlivá střediska jsou navázána na síť nemocničních specializovaných center urgentní medicíny (URL10). Rozdělení činnosti LZS do dvou základních oblastí: 

přeprava zraněných osob z místa nehody do nemocnice k ošetření,



transport stabilizovaných pacientů mezi lékařskými stanovišti.

Na Praze Ruzyni je umístěno jedno ze stanovišť LZS, kde spolupracují lékař, záchranář, pilot a řízení letového provozu na zajištění podmínek pro záchranný let. Posádka je připravena zajistit přepravu pacientů nebo lékařských týmů i v nočních hodinách, kdy je nasazován další vhodný vrtulník s vycvičenou kvalifikovanou posádkou, který drží 24-hodinovou pohotovost. V současné době je v ČR deset stanovišť LZS, provozovatelem leteckých služeb jsou : 

LS PČR

Praha



AČR

Plzeň



Delta system - air, a.s.

Ostrava, Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové



Alfa-Helicopter, spol. s.r.o. České Budějovice, Jihlava, Olomouc, Brno

2. Služba SAR – pátrání a záchrana SAR na území České republiky, organizuje a řídí Ministerstvo dopravy (Md) ve spolupráci s Ministerstvem obrany (MO) a Ministerstvem vnitra (MV) (zákon č. 49/1997 Sb. § 49 Odst.2.). Pátrání po letadlech v rámci SAR – povinnost členského státu International Civil Aviation Organisation (ICAO) zabezpečit funkci mezinárodního systému vyhledávání a záchrany havarovaných letadel (Brožová, 2010). 16

Je třeba učinit také zmínku o názvu vyhledávací a záchranné jednotky, tedy USAR odřadu (Urban Search and Rescue, USAR), vyhledávání a záchrany v obydlených oblastech. Mezinárodně se několik let používalo označení SAR. Kolem roku 2002 bylo v rámci pravidelných jednání Mezinárodní poradní skupiny pro vyhledávací a záchranné práce (International search and rescue advisory group, INSARAG) rozhodnuto, o upřesnění názvu na USAR z toho důvodu, že název SAR byl již používán pro službu pátrání a záchrany v případě zmizelých letadel, aby nedocházelo k záměně těchto dvou odlišných problematik. Vyslání odřadu řídí MV-generální ředitelství HZS ČR. 3. Nasazení v zahraničí Vyslání vrtulníků na pomoc do zahraničí určuje Vláda ČR, např. do Makedonie, rok 2000. 4. Spolupráce s HZS ČR Ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR s Ministerstvem zemědělství (MZe) byla zpracována Směrnice o hlídkové činnosti prováděné leteckou technikou a hašení lesních požárů. -

Leteckou hasičskou službou (LHS) se rozumí systém, v jehož rámci je prostřednictvím leteckých provozovatelů a jimi určeného personálu a letecké techniky zabezpečováno provádění letů určených pro včasné zjištění požárů v lesích, k zabránění jejich rozšíření a pro hašení lesních požárů. Hlídkové lety mohou být současně využity pro rekognoskaci zdravotního stavu lesních porostů, zejména výskytu hmyzích škůdců,

-

systém LHS je zajišťován MZe na podkladě příslušných ustanovení zvláštních právních předpisů,

-

LHS vykonávají letečtí provozovatelé ze stanic LHS (URL11).

5. Spolupráce s Horskou službou V horách jsou vrtulníky využívány horskými záchranáři pro přepravu Horské služby při záchraně osob ze špatně přístupných míst, při lavinách, záchraně z lanovky či samotném výcviku HS.

17

6. Spolupráce s krizovým štábem a Bezpečnostní radou státu Plnění úkolů pro vrcholové orgány krizového řízení, transport členů krizových štábů a bezpečtnostních rad.

7. Spolupráce s ostatními složkami IZS K dispozici vrtulník v podstatě se shodným vybavením jako vůz ZZS.

3.3.3. Pro útvary Policie ČR

1. Pohotovostní nasazení a zásahy Přeprava a vysazování příslušníků zásahových jednotek policistů útvaru rychlého nasazení. Využití zejména při zatýkání nebezpečných pachatelů a boji s organizovaným zločinem. Můžeme sem zařadit také Službu kriminální policie. 2. Nasazení vrtulníku v pátracích akcích (pátrání nejčastěji po pohřešovaných osobách a pachatelích trestné činnosti) Cílem těchto akcí je nálezt pohřešované nebo hledané osoby, případně věci pocházející ze závažné trestné činnosti. Posádka k těmto účelům využívá kromě vizuálního pátrání v oblasti předpokládaného výskytu také termovizi a pátrací světlomet. Pátrání je většinou spojeno s pozemními jednotkami. Podle zahraničních pramenů, ale také zkušeností naší policejní letky dokáže vrtulník za deset minut propátrat oblast, kterou by na zemi pročesávalo 400 policistů hodinu. Je tedy zřejmé, že vyslání vrtulníku je organizačně výrazně jednodušší, levnější a především nepoměrně rychlejší (což je při pátrání po ztracených osobách priorita) (URL7).

18

3. Dokumentace trestné činnosti a sledování osob Při demonstracích a protestních shromážděních dokumentuje operátor z vrtulníku průběh akce pomocí kamery. Záznamy pak mohou sloužit jako důkazní prostředek, např. při soudních sporech. 4. Dopravní průzkum a řízení dopravy Je běžný úkol policejních vrtulníků, který nálézá uplatnění hlavně v době dopravních špiček či mimořádných událostí. Pomocí kamery a kvalitního záznamového zařízení doplněného o downlink je záznam velmi detailní. 5. Vzdušné řízení a dokumentace policejních akcí Velké pátrací akce, hromadné zákroky při narušení veřejného pořádku mohou být přenášeny z vrtulníku, díky kterému se získává výborný přehled o dané situaci na zemi, pomocí kamery se přenáší aktuální záznam do zasedacích místností, kde velení vyhodnocuje situaci a určuje další kroky, jak dále postupovat.

6. Vzdušná ochrana a dozor Je to ochrana důležitých osob a jejich chráněných prvků infrastruktury. Součástí je též kontrola dodržování různých zákazů a omezení.

7. Dozor nad režimem státních hranic Pomocí termovize monitorují vrtulníky pohyb v hraničních pásmech a ve vnitrozemí.

8. Výcvikové a instruktážní lety Patří sem výcvik pilotů, leteckého personálu a všech příslušníků sboru, jejichž činnost se týká letecké techniky. Je sem zahrnut výcvik zásahových jednotek, dopravní služby, pořádkové policie, hasičských a horských záchranářů, a členů dalších složek (URL8). 19

3.4. Působnost a činnost LS LS v rámci své působnosti tedy zabezpečuje nepřetržitou pohotovost a leteckou činnost pro všechny útvary policie, MV a složky IZS.

3.4.1. Hlavní letecká pracoviště V ČR jsou nyní dvě stanoviště LS, jedno v Praze a druhé v Brně. Jedná se o hlavní místa trvalé dispozice pohotovostních vrtulníků v policejní, zásahové, záchranné a hasící verzi, letových posádek a technického zázemí. Tím jsou vytvořeny rozhodující podmínky pro zabezpečení akceschopnosti útvarů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, dalších členů integrovaného záchranného systému a krizového řízení v oblasti letecké podpory (URL12). Hlavní sídlo je v hangáru „D“ na letišti Praha-Ruzyně. Je zde umístěno ředitelství, sekretariát, personální skupina, operační dispečink, letová inspekce, ekonomické oddělení, letový odbor, skupina inženýrů a technický odbor. Díky své poloze má tato základna dobré zázemí pro technické prohlídky k opravám a údržbě policejních vrtulníků, generálním

opravám

vrtulníků Bell-412, a opravám vrtulníků Eurocopter EC-135. LS PČR disponuje celkem se třinácti vrtulníky, 7 vrtulníků je lehké váhové kategorie a 6 je střední kategorie. Druhá základna je v Brně v Tuřanech. Před čtyřmi lety, v roce 2007, sem byla tato základna přemístěna z Brna, z části Černovice. Tato základna zabezpečuje pohotovost vrtulníků pro potřeby útvarů policie a útvarů MV na území Moravy a Slezska (URL13).

20

Dostupnost letecké techniky ze základen v Praze a Brně

Obr. 1 Dostupnost letecké techniky ze základen v Praze a Brně (URL13). Přehled držených nepřetržitých pohotovostí vrtulníků LS PČR v Praze:  H 24 PČR policejní verze

EC 135 T2.

 H 24 HZS záchranná, hasičská verze

Bell 412 EP.

 H 24 LZS sanitní verze

EC 135 T2.

Ostatní provoz vrtulníků je dle požadavků, dále pro technickou údržbu, logistiku, výcvik:  Plánované úkoly, universální verze

EC 135 T2.

 Program výcvik pilotů, universální verze

EC 135 T2.

 Program výcviku specialistů PČR a HZS

Bell 412 EP.

 Plánované úkoly, záloha, universální verze

Bell 412 HP/EP.

 Provozní výluka – revize, oprava

EC 135 T2.

 Provozní výluka – revize, oprava

Bell 412 HP/EP.

 Výluka v údržbě

EC 135 T2. 21

Přehled držených pohotovostí vrtulníků LS PČR v Brně:  H 12 PČR policejní verze

EC 135 T2.

 H 12 HZS záchranná, hasičská verze

Bell 412 EP.

Ostatní provoz:  Plánované úkoly, universální verze

EC 135 T2.

3.4.2. Předurčená letecká pracoviště V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 Směrnice pro vyžadování vrtulníků a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké služby v rámci IZS (dále jen „Směrnice PČR LS“) upřesňuji stávající předurčení HZS krajů následovně: K přímé spolupráci při využívání vrtulníků PČR LS dle čl. 1 odst. 2 písm. a) citované směrnice a jejich vyžadování a zapojení je určen: 

Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a Hasičský záchranný sbor Středočeského

kraje pro Hlavní leteckou základnu Praha Letecké služby, 

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje pro Leteckou základnu Brno Letecké

služby (URL16). K dočasnému zajištění potřeb složek IZS a regionálních orgánů krizového řízení ve vzdálenějších místech státu lze operativně po dobu lokálních mimořádných situací leteckou techniku dislokovat na: 

speciální útvar Hasičského záchranného sboru České republiky Hlučín (IZS Moravskoslezského kraje),



vzdělávací zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky v Hradci Králové (IZS Královéhradeckého a Pardubického kraje),

 stanici Hasičského záchranného sboru Plzeň - Košutka (IZS Plzeňského a Karlovarského kraje), 22



středisko Letecké zdravotnické záchranné služby na letišti Planá v Českých Budějovicích (IZS Jihočeského kraje) (URL13).

Obr. 2 Hlavní a předurčená letecká pracoviště (URL13). Rozdělení počtu leteckých záchranářů na hlavních a předurčených leteckých pracovišítch, je uvedeno ve Sbírce interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR – částka 13/2010.

Vrtulník Bell 412 Dvoumotorový vrtulník střední hmotnostní kategorie, dvoučlennou posádku může doplnit až třináct cestujících. Cestovní rychlost vrtulníku je až 214 kilometrů v hodině a dolet 680 kilometrů. Střední typ vrtulníku je vhodný pro většinu policejních zásahů a je navigačně a přístrojově vybavený pro lety ve složitých meteorologických podmínkách. Vzhledem ke kapacitním možnostem můžeme na palubu naložit výkonné zdravotnické či záchranářské zařízení. Vrtulník může být vybaven jeřábem, podvěsem pro přepravu nákladů a slaňovací hrazdou ( Brožová, 2010a).

23

Obr. 3 Vrtulník Bell 412 LS PČR (URL14). Vrtulník EC 135 T2+ Lehká hmotnostní kategorie, může plnit policejní úkoly, ale také úkoly LZS. Je to dvoumotorový víceúčelový vrtulník. Jednoho člena posádky může doplnit až šest cestujících, ve formě LZS lze přepravit jednoho ležícího pacienta s lékařským doprovodem. V policejní verzi má na levé straně světlomet SX-16 a na pravé straně pozorovací systém FLIR UltraForce II. Cestovní rychlost je 249 km/hod a vrtulník doletí 660 kilometrů.

Obr. 4 Vrtulník EC 135 T2+ (URL15).

3.5. Speciální vybavení vrtulníků LS PČR disponuje moderním speciálním vybavením, které je plně srovnatelné s vybavením policejních letek západoevropských zemí. Bez tohoto vybavení by nebylo možné plnit úkoly, které se po letecké službě požadují.

24

Mezi speciální vybavení patří: 1. Nosná zařízení  Palubní jeřáb  Podvěsný hák  Slaňovací hrazda Fast Rope Kit  Záchranný koš 2. Prostředky k pátrání a ke sledování osob a věcí  Termovizní systém FLIR 2000 FN a FLIR Ultra FORCE I/II  Pátrací světlomet SX-16 NIGHTSUN  Brýle pro noční vidění (NVG – Night Vision Goggles)  Vyhledávací radiokompas  Vnější reproduktory se sirénou 3. Pilotážně navigační vybavení  Pohyblivá digitální mapa

4. Vybavení pro letecké hašení  Bambi vak

5. Ostatní  Downlink 6. Zdravotnické vybavení strojů pro LZS 

Vybavení je v podstatě shodné s vybavením ve vozech rychlé záchranné služby.

1. Nosná zařízení Palubní jeřáb Všechny vrtulníky typu Bell-412 mají na pravé straně trupu nad dveřmi, zabudovaný palubní jeřáb, který je obsluhován palubním technikem přes ovladač jeřábu. Je to tedy základní 25

vybavení záchranných strojů, které slouží k vysazování osob a jejich vyzvedávání z nepřístupného terénu, nebo k manipulaci se záchranným košem. Délka lana je 72 m s rychlostí navíjení maximálně 46 m/min. Jeřáb je také vybaven řádkovačem lana, prokluzovou spojkou a nouzovým střihačem lana.

Obr. 5 Palubní jeřáb na vrtulníku Bell-412 (URL18). Podvěsný hák Všechny vrtulníky u PČR LS mají podvěsný hák pro uchycení externího břemene. Toto zařízení neslouží pouze pro přepravu nákladu, může být také využit k zavěšení vaku na vodu pro hašení požárů, nebo záchranného koše k vyzvedávání osob z nepřístupných terénů či evakuaci osob. Podvěsný hák je umístěn v těžišti vrtulníku. Je vybaven elektrickým a mechanickým uvolněním háku. Nosnost : Bell 412 - 2040 Kg, EC-135 - 1360 Kg

Obr. 6 Podvěsný hák (URL18).

26

Slaňovací hrazda Fast Rope Kit Vrtulníky Bell 412EP jsou vybaveny výsuvnou hrazdou, na které je ukotveno slaňovací lano. Slaňovací hrazda je využívána převážně pro rychlé dopravení na místo zásahu (střecha). Rychlé slanění dolů z obou stran vrtulníku je umožněno na silném laně (fast rope) nebo na tenkém (statickém) laně.

Záchranný koš Pro záchranu maximálně dvou osob najednou je určen záchranný koš. Nástup do něj je velmi snadný a nevyžaduje pomoc pozemního záchranáře.

2. Prostředky k pátrání a ke sledování osob a věcí

Termovizní systém FLIR 2000 FN a FLIR Ultra FORCE I/II Termovizní systém (FLIR - Forward Looking Infra Red) je optoelektronický systém, který umožňuje snímání barevného obrazu, může mít jak klasickou kameru, tak termovizní. FLIR slouží k dennímu i nočnímu vyhledávání osob, sledovaní dopravních prostředků a objektů, k lokalizaci ohnisek požárů. Práce termovizních pozorovacích prostředků zahrnuje práci na principu snímání elektromagnetického záření ve vlnové délce infračerveného záření. Rozlišovací schopnost pak závisí na tepelném kontrastu pozorovaných předmětů.

Obr. 7 FLIR 2000 FN zepředu (URL18).

Obr. 8 FLIR 2000 FN zezadu (URL18).

27

Pátrací světlomet SX-16 NIGHTSUN Je to vysoce výkonný světlomet, který se používá při nočním pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách, pronásledování dopravních prostředků a dalších činnostech. Je velmi dobře ovladatelný posádkou vrtulníku dle potřeb, maximální účinnost světlometu může dosahovat až 1500 m.

Obr. 9 Pátrací světlomet (URL18). Brýle pro noční vidění (NVG – Night Vision Goggles) PČR LS používá noktovizorní brýle, které jsou připevněny na přilbách posádky. Brýle pro noční vidění (NVG) jsou elektro-optické zařízení, které pracují na principu zesilování zbytkového světla. Použití těchto brýlí vyžaduje speciální školení a výcvik. Jejich použití je možné pouze ve vrtulníku, který je s tímto systémem kompatibilní (speciální vnější a vnitřní osvětlení). NVG kompatibilní je pouze Bell 412 a EC-135.

Vyhledávací radiokompas Jako jediný je vyhledávacím radiokompasem vybaven Bell-412, který se používá pro účely SAR. Vyhledávací radiokompas pracuje na tísňových frekvencích 121,5 MHz , 243 MHz a 436 MHz. Vnější reproduktory se sirénou Slouží ke spouštění policejní sirény. Jsou instalovány pouze na Bell-412.

28

3. Pilotážně navigační vybavení

Pohyblivá digitální mapa DKG-3 Používá se ve strojích Bell-412. Slouží k určení přesné polohy, k vedení po trati a při letech v malé výšce ulehčuje práci za zhoršených meteorologických podmínek, v noci i v nepřehledném terénu. DKG-3 je přenosná pohyblivá mapa a jako navigační zdroj využívá palubní navigaci ( GPS - Global Positioning System). Pro zpracování mapových podkladů je využíván speciální software. Letecká služba používá měřítka - 1:500 000, 1:200 000, 1:100 000 a 1:50 000.

4. Vybavení pro letecké hašení

Bambi vak Bambi vak je integrovaný protipožární systém sloužící k hašení požárů v podvěsu. v nepřístupných oblastech pro hasičské vozy. Tento vak je zavěšen na laně pod vrtulníkem a lze ho plnit buď nabíráním vody z hladiny (rybníků,přehrad, jezer, řek), nebo přímo hasičských vozů pomocí proudnice. Pro použití jsou k dispozici 2x 795 litrů nebo 1x 1000 litrů pro Bell 412.

Obr. 10 Vrtulník Bell 412 s bambi vakem (URL19).

5. Ostatní

Downlink Downlink je používán k bezdrátovému přenosu dat (obrazu) z paluby vrtulníku na zem. 29

6. Zdravotnické vybavení vrtulníku Na LZS se používá vrtulník EC-135 a kompletní zdravotnické vybavení je řešeno modulárně a lze jej rychle vyměnit. Dvěma mechanikům trvá upravit vrtulník pro potřeby LZS za méně jak hodinu. Zdravotnická zástavba je vyrobena firmou Air Ambulance Technology (AAT). Obsahuje nosítka, dýchací přístroj, kardiostimulátor, kyslíkové láhve, přístroje pro měření tlaku a saturace krve a další vybavení. Jako nepostradatelnou součástí jsou i držáky na infuze a kufry s medikamenty. Vybavení je v podstatě shodné s vybavením ve vozech rychlé záchranné služby.

3.6. Rozdělení letů LS PČR 3.6.1.

Plánované lety

Uskutečňují se dle kapacity vrtulníků, doplňkového vybavení, aktuálního stavu a kvalifikace letového personálu, a také podle měsíčního a týdenního plánu (jedná se např. o oblety státních hranic, řízení dopravy, výcvikové a instruktážní lety, preventivní bezpečnostní akce). Útvar, který let vyžaduje, dodá požadavek písemnou formou v měsíčním předstihu se schválemím ředitele přímo na LS k realizaci. V případě souběhu většího počtu požadavků v jednom termínu se vychází z členění letecké činnosti podle její naléhavosti. Změny projedná LS s vyžadujícími útvary, kterým je navržen náhradní termín pro realizaci akce. Pozornost se též věnuje optimálnímu nasazení vrtulníkové techniky v jednotlivých teritoriích s cílem minimalizovat provozní náklady techniky (přelety), ale současně v nezbytných případech zabezpečit operativní nasazení vrtulníkové techniky (Mareš, 2010).

3.6.2.

Pohotovostní lety

Jsou to neodkladné lety, zabezpečené pohotovostním vrtulníkem ihned po vyžádání ( např. na záchranu života, odvrácení hrozícího nebezpečí, pátrací akce po pohřešovaných dětech či 30

osobách s bezprostředním ohrožením na životě, sledování, nebo jiné mimořádné události vyžadující neodkladné řešení). Vrtulník je nasazován také na lety, kde nehrozí nebezpečí z prodlení ( např. na pátrací akce po pohřešovaných osobách, kdy nejde o bezprostřední ohrožení na životě, nebo jde o pátrací akce směřující k objasnění trestných činů, či nalezení pachatelů a důkazů, popřípadě k provedení plánovaných letů v okolí dislokace letecké základny, tak aby bylo zabezpečeno případné nasazení na akce, u kterých hrozí nebezpečí z prodlení. Pohotovostní letecká činnost je vyžadována velitelem akce cestou operačních středisek na operačním odboru policejního prezídia, které rozhodne o nasazení vrtulníku podle celkové situace (např. nasazení hotovostního vrtulníku na jinou akci) (Mareš, 2010). 

Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, tak operační oddělení musí informovat odpovědného služebního funkcionáře policejního prezidia, který drží pohotovost,

a také operační

středisko LS o požadavku na vzlet. Ředitel LS nebo služební funkcionář, nařídí let okamžitě po obdržení informace. 

Jestliže se jedná o akci, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, tak operační oddělení vyžádá souhlas od odpovědného služebního funkcionáře, který drží pohotovost, a poté informuje operační středisko LS, že souhlasí s požadavkem na vzlet.

Ředitel LS nařídí let okamžitě po obdržení informace (souhlasu) z operačního odboru. Pokud nejsou požadovány podstatné změny konfigurace vybavení pohotovostního vrtulníku, je vzlet proveden obvykle do 10 minut od obdržení výzvy. Již v době přípravy akce, kdy lze usuzovat o následném využití pohotovostního vrtulníku, se doporučuje vyžádat souhlas na operačním odboru a konzultovat potřebné vybavení a konkrétní podmínky nasazení v terénu přímo s LS. V případech, kdy před příletem pohotovostního vrtulníku na místo zásahu pominou důvody vyžádání, je LS schopna letící pohotovostní vrtulník odvolat nebo uložit jeho posádce jiný letový úkol. Vyžádání vrtulníku na pohotovostní leteckou činnost je realizováno s využitím nejrychlejší informační cesty (např. telefonní nebo radiová síť) a dodatečně vyžádáno písemnou formou se stručným vyhodnocením akce (Mareš, 2010).

31

V rozkazu pro létaní na den je uvedeno provedení jednotlivých letů, které nařizuje ředitel LS. Tento dokument je průběžně doplňován a aktualizován o neodkladné letové akce pohotovostním vrtulníkem. Jak se chovat při příletu vrtulníku ( příloha č. 4).

3.6.3.

Specifikace požadavku na let

1. Osobní a kontaktní údaje k žadateli - příjmení, funkce, vyžadující útvar policie, telefonické spojení, telefonické (radiové) spojení na velitele akce pro upřesnění požadavku ze strany LS. U plánovaných požadavků je nutné, aby byl let schválen ředitelem, který disponuje ročním limitem letových hodin pro daný útvar. Časové údaje k letu: datum, čas přistání v místě určení, předpokládaná délka trvání akce. 2. Na kdy vyžaduje – čas přistání v místě určení a předpokládaná délka trvání akce. 3. Údaje k místu nasazení - specifikace místa akce (místa přistání), tj. název obce, případně mezi jakými obcemi, vzdálenosti v km, souřadnice, světové strany, stručný popis místa přistání a okolního terénu, meteorologické podmínky v místě akce (laický popis - odhad dohlednosti, vítr, přeháňky), při nízké oblačnosti či v mlze nelze přistát. 4. Specifikace akce upřesnění předpokládané činnosti vrtulníku (pátrání, sledování, výsadek zásahové jednotky), počet policistů, kteří se zúčastní akce na palubě vrtulníku (je třeba vybrat policisty s dobrou místní znalostí a znalostí problematiky akce), frekvence a volací znaky součinnostního spojení, volací znak vrtulníku je „Delta“ v systému Pegas- Matra (Mareš, 2010). 5. Požadavky na vybavení vrtulníku policejní verze – standardní vybavení zahrnuje: zařízení pro snímání obrazu standardním způsobem (videokamera) a obrazu v tepelném spektru (termovizní kamera), výkonný světlomet pro osvícení místa akce, další doplňkové zařízení (jeřáb, podvěs), sanitní verze - zdravotní vybavení pro přepravu ležícího pacienta, záchranářská verze odlehčená konfigurace vrtulníku vybavená jeřábem a podvěsem pro záchranné a evakuační práce, hasicí vak na vodu (Mareš, 2010).

32

3.7. Lety v IZS

LZS Provedení jednotlivých letů na příslušných stanovištích letecké záchranné služby vyžaduje a schvaluje dispečink záchranné služby danného teritoria. Druhy zásahů a letů 

Primární zásahy Jsou prováděny za účelem rychlé přepravy zdravotnického týmu s vybavením na místo zásahu, zajištění základních životních funkcí pacienta, odborného ošetření, dále přípravy pacienta k transportu a v případě potřeby i jeho provedení. Primární zásahy LZS se uskutečňují na výzvu Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS (KZOS) zpravidla bezprostředně po přijetí a následného vyhodnocení tísňového volání z terénu, případně na žádost výjezdové skupiny ZZS, která je už přítomna na místě zásahu. Doba od přijetí pagerové výzvy k primárnímu zásahu do vzletu vrtulníku nesmí za standardních podmínek překročit 3 minuty.



Neodkladné sekundární zásahy Jedná se o přepravu pacientů mezi zdravotnickými zařízeními, která je zpravidla provedena na specializované pracoviště umožňující vyšší úroveň poskytované péče. Zajištění neodkladného sekundárního zásahu je v těchto případech nutností a je předpokladem k dosažení lepšího klinického výsledku.



Odkladné, ambulanční lety Jedná se o pravidlo přepravy pacientů mezi zdravotnickými zařízeními při potřebě šetrného a rychlého transportu bez přerušení kontinuity poskytování intenzivní nebo resuscitační péče.



Zásahy v rámci transplantačního programu Jsou zde zahrnuty přepravy dárců či příjemců orgánů, přepravu odebraných orgánů a transplantačního týmu do vzdáleného zdravotnického zařízení. Vrtulník LZS lze 33

v indikovaných případech použít pro rychlou přepravu odborníků, životně důležitých léků, speciálních zařízení, krve a jejích derivátů a biologických materiálů.

Indikace k zásahu Zdravotnické indikace k primárnímu zásahu LZS jsou dány příslušnými závaznými předpisy a dalšími podmínkami, zejména vzdáleností místa zásahu od nejbližšího pozemního prostředku LZS, a ve většině případů se neliší od indikací k výjezdu ZZS pozemními prostředky. Vlastní výzvu ke vzletu vrtulníku LZS vydává KZOS cestou pagerové sítě ZZS. Obdržení informace „AKUTNÍ VÝZVA“ na pagery členů letové a zdravotnické posádky znamená výzvu k okamžitému vzletu vrtulníku k primárnímu zásahu. Tento režim využívá KZOS zejména v situacích, kdy existuje reálný předpoklad nebezpečí z prodlení (náhlá zástava oběhu, bezvědomí, tonutí, pády z výšky apod.) nebo je-li známý mechanizmus úrazu vyžadující zásah vrtulníku LZS a dosud nejsou k dispozici veškeré doplňující informace (jméno pacienta, věk, upřesnění místa zásahu apod.). Cílem je zkrácení doby mezi přijetím tísňového volání a vzletem vrtulníku, resp. dosažením pacienta výjezdovou skupinou LZS. Posádka včetně technického personálu je zároveň na primární zásah upozorněna výstražnou sirénou. Podrobnější informace (upřesňující místo zásahu apod.) jsou posádce sdělovány neprodleně po vzletu vrtulníku radiostanicí (Mareš, 2010).

HZS Pro potřebu Hasičského záchranného sboru ČR mohou být vrtulníky LS využívány k: 

záchraně a evakuaci osob záchranným pracím pomocí palubního jeřábu a lanové techniky prováděné leteckými záchranáři HZS ČR z předurčených HZS krajů a leteckými záchranáři Horské služby ČR; tato činnost může být prováděna pouze po absolvování nebo během absolvování výcviku leteckého záchranáře,



hašení požárů,



vzdušnému průzkumu, řízení zásahu a dokumentování mimořádné události,



přepravě jednotek požární ochrany na místo zásahu,



přepravě osob nebo materiálu z ohrožených míst,



dopravě speciálních prostředků a nezbytných potřeb na místo zásahu,



dopravě humanitární pomoci obyvatelstvu v nepřístupných oblastech, 34



přepravě osob (odborníků, specialistů) na místo zásahu,



plnění výše uvedených činností v rámci přeshraniční spolupráce,



jiné nespecifikované záchranné činnosti,



plnění úkolů při mezinárodních záchranných operacích při mimořádných událostech v zahraničí (Brunhofer, 2006).

Podobně jako při postupu v rámci Policie ČR i v případě nasazení vrtulníku pro HZS ČR se přímé povolání vrtulníku LS vztahuje na činnosti v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. V ostatních případech je třeba vyžádat souhlas cestou operačního a informačního střediska Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR.

3.8. Právní normy 3.8.1. Mezinárodní letecké právo, předpisy a zákony

Základním pramenem mezinárodního leteckého práva je mezinárodní smlouva, kterou chápeme jako dohodu mezi subjekty mezinárodního práva, kterou se zakládají, mění nebo ruší jejich závazky podle mezinárodního práva. Názvy mezinárodních smluv v oblasti leteckého práva se různí (úmluvy, dohody, ujednání, protokoly), přičemž název nemá vliv na právní závaznost závazků smluvních stran (Čapek, 2005). Typickou a současně nejdůležitější mezinárodní vládní organizací v oblasti civilního letectví s prakticky celosvětovou působností je Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO International Civil Aviation Organisation), sdružující v současné době více než 180 států všech kontinentů. Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO, je jednou z nejreprezentativnějších vládních organizací celosvětového charakteru, jež mají status odborných organizací přidružených k Organizaci spojených národů. Její úsilí se zaměřuje především na vypracování a zdokonalování standardů a doporučení, aplikovaných v každodenní praxi mezinárodního civilního letectví. (Čapek, 2005). V České republice platné mnohostranné mezinárodní smlouvy sjednané v oblasti civilního letectví (URL11): 35

Úmluva o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 7. prosince 1944) č. 147/1947 Sb. Dohoda o tranzitu mezinárodních leteckých dopravních služeb (Chicago, 1944) č. 34/2006 Sb. m. s. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodním civilním letectví /článek 45/ (Montreal, 14. června 1954) č. 29/1957 Sb. Protokol o některých změnách Úmluvy o mezinárodním civilním letectví /článek 48a, 49e a 61/ (Montreal, 14. června 1954) č. 29/1957 Sb. Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě (Varšava, 12. října 1929) č. 243/1933 Sb. z. a n. a 15/1935 Sb. Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12. října 1929 (Haag, 28. září 1955) č. 15/1966 Sb. Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, prováděné jinou osobou než smluvním dopravcem, doplňující Varšavskou úmluvu ze dne 12. října 1929 (Guadalajara, 18. září 1961) č. 27/1968 Sb. Úmluva o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví (Montreal, 23. září 1971) č. 16/1974 Sb. Protokol o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, doplňující Úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví přijatou v Montrealu 23. září 1971 (Montreal, 24. února 1988) č. 138/2002 Sb. m. s. Úmluva o mezinárodním uznávání práv k letadlům (Ženeva, 19. června 1948) č. 254/1998 Sb.

36

Mezinárodní úmluva o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace – Evropská organizace pro bezpečnost letecké navigace „EUROCONTROL“ (Brusel 13.12.1960) doplněná Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace „EUROCONTROL“ (Brusel 6.7.1970), Protokol pozměňující Dodatkový protokol ze 6. července 1970 k Mezinárodní úmluvě o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace „EUROCONTROL“ (Brusel 21.11.1978) a Protokol měnící Mezinárodní úmluvu o spolupráci pro bezpečnost letecké navigace „EUROCONTROL“ z 13. prosince 1960 (Brusel 12.2.1981), č. 130/2004 Sb. m. s.

3.8.2. Platné předpisy, zákony a vyhlášky pro Českou republiku Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravuje ve věcech civilního letectví podmínky stavby a provozování letadla, zřizování a provozování způsobilost letišť, letecké stavby, činnost leteckého personálu a mnoho dalších (URL20). Vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2010 Sb. Vyhláška č. 108/1997 Sb. je účinná od 1.6.1999 (vyhlášena v částce č. 37/1999 Sbírky zákonů), vyhláška č. 101/1999 Sb. je účinná od 1.6.1999 (vyhlášena v částce č. 37/1999 Sbírky zákonů) a vyhláška č. 244/2003 Sb. je účinná od 1.9.2003 (vyhlášena v částce č. 81/2003 Sbírky zákonů), vyhláška č. 359/2006 Sb. je účinná od 18.7.2006 (vyhlášena v částce č. 112/2006 Sbírky zákonů), vyhláška č. 410/2006 Sb. je účinná od 23.8.2006 (vyhlášena v částce č. 132/2006 Sbírky zákonů), vyhláška č. 64/2010 Sb. je účinná od 10.3.2010 (vyhlášena v částce č. 23/2010 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláška MD č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 37

49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2006 Sb. je účinná od 23. srpna 2006 (vyhlášena v částce 132/2006 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláška č. 466/2006 Sb. je účinná od 1. listopadu 2006 (vyhlášena v částce 153/2006 Sbírky zákonů), vyhláška č. 60/2009 Sb. je účinná od 1. března 2009 (vyhlášena v částce 19/2009 Sbírky zákonů) (URL20). Vyhláška MD č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví. Předpisy řady L (příloha č. 2) mají za cíl zajistit široké veřejnosti přístup k obsahu leteckých předpisů dle ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jakož i dalších skutečností, majících vliv na bezpečnost leteckého provozu (URL21). V posledních letech jsou v ČR platné nové letecké předpisy, vydávané Spojenými leteckými úřady (JAA), což je organizace sdružující jednotlivé národní úřady pro civilní letectví členských států Evropy. Cílem zavádění těchto nových předpisů je právě sjednocení požadavků k zajištění stejné úrovně bezpečnosti letového provozu. Předpisy JAA jsou vydávány formou Společných leteckých pravidel (JAR) a doporučení (příloha č. 3). Provoz vrtulníků LS při policejní činnosti se dále řídí metodikami pro letecké práce LS, vnitřními směrnicemi, rozkazy ředitele LS, interními akty HZS. V rámci ČR existuje celá řada mezirezortních dohod, které přesně vymezují činnost LS, především v návaznosti na IZS. Provoz a bezpečnost letecké dopravy jsou v České republice zajišťovány plněním požadavků, které stanovují platné zákony, vyhlášky a předpisy. NMV č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky. ZPPP č. 145/2001, kterým se upravuje postup při provádění policejních akcí. 38

ZPPP č. 152/2006, kterým se stanoví rozsah pravomoci služebních funkcionářů jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky. ZPPP č. 150/2006, ve znění RPP č. 219/2008, kterým se vydává pracovní řád. ZPPP č. 155/2001, kterým se stanoví zásady při uplatňování požadavků na leteckou činnost pro potřeby Policie České republiky. ZPPP č. 30/2008, kterým se upravuje postup Policie České republiky při plnění úkolů v trestním řízení. ZPPP č. 105/2005, kterým se upravuje postup při pátrání po osobách a věcech. Pokyn č. 13 generálního ředitele HZS ČR ze dne 22. února 2010, kterým se stanovují pravidla výkonu služby leteckých záchranářů HZS ČR na leteckých základnách LS. Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké služby v rámci integrovaného záchranného systému (čj. PPR-287/K-2004). Dohoda o spolupráci při zajišťování letecké hasičské služby ze dne 6. dubna 2001, uzavřená mezi MV a Mze. Dohoda o spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany ze dne 29. prosince 2004 (čj. KM-2075/2000), Realizační dohoda o spolupráci MV, PČR a BIS ze dne 30. října 1998 (čj. LS-327/01-1998). Vstupním zákonem pro řešení zejména mimořádných událostí je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Tento zákon zejména vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost a stanoví působnost a pravomoc jak státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, tak práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva (URL22). 39

Ke stanovení působnosti a pravomocí státních orgánů a orgánů samosprávných celků a práv a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení byl s účinností od 1. ledna 2001 vydán zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon definuje krizové řízení jako „souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace”(URL22). LHS je službou vlastníkům lesů, zabezpečovanou Ministerstvem zemědělství ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. g), i) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Je zajišťována ve všech lesích na území ČR s výjimkou lesů v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí v návaznosti na ustanovení § 5 a § 7 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (URL11). Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů prováděné leteckou technikou (dále jen „směrnice“) je zpracována v dohodě Ministerstva zemědělství - úseku lesního hospodářství a Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-generální ředitelství HZS ČR“). Tato směrnice platí pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů prováděné leteckou technikou v součinnosti s personálem Lesů České republiky, s.p. (dále jen „Lesy ČR, s.p.“) a s jednotkami požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) v lesích na území České republiky, s výjimkou lesů v působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva životního prostředí (URL23).

40

4.

PRAKTICKÁ ČÁST

4.1. Statistické vyjádření leteckých činností Tato práce se zabývá počty pohotovostních letů LS PČR v různých leteckých činnostech, konkrétně na: účely pátrání po zmizelých osobách (pátrání), pátrání po trestné činnosti (pátrání TČ), monitoringu, ZZS, HZS – požárů, HZS záchrany, Horské služby a SAR. Lety budou děleny dle činností s uvedenými počty zásahů, dle souhrných kvartálů v jednotlivých letech, a podle krajů. Nejrozsáhlejší činností je pátrání, které bude rozčlěněno na muže, ženy a děti. Dále se budou lety dělit dle uskutečnění v různých fázích dne (příloha), využití vybrané letecké techniky, vše v rozmezí let 2008-2010. Zařazení letů k příslušným činnostem vyplývá z vyžádání vrtulníku LS od okresních a krajských ředitelství a útvarů IZS. 4.1.1. Rozdělení letů dle činností a počtů zásahů Rok 2008 Graf č. 1. Počet leteckých činností v roce 2008 2008

R SA

HS

y HZ Sz ách ran a

HZ Sp

ožá r

ZZ

tor ing Mo ni

Pát Celkem

S

Celkem

rán í

Počet zásahů

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Pátrání

Pátrání TČ

Monitoring

ZZS

HZS požáry

HZS záchrana

HS

SAR

87

7

3

5

1

4

1

7

41

Na grafu je vidět, že největší počet leteckých zásahů je pro činnost pátrání, které tvoří nejpočetnější skupinu pohotovostních letů LS PČR, celkem 87, což je z celkové počtu 115 opravdu velké číslo. Oproti pátrání zaznamenal rok 2008 velmi nízký počet letů k požárům a práci v horách. Graf č. 2. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2008 2008

Počet zásahů

100

10

1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál

SA R

HZ Sp

ožá r

y HZ Sz ách ran a Ho rsk ás luž ba

S ZZ

Mo ni

Pát

tor ing

rán í

1

Pátrání

Pátrání TČ

Monitorin g

ZZS

HZS požáry

HZS záchrana

Horská služba

SAR

1. kvartál

21

2

3

3

0

1

0

1

2. kvartál

31

4

0

0

0

2

0

4

3. kvartál

17

1

0

2

0

1

0

2

4. kvartál

18

2

0

0

1

0

1

0

Na tomto grafu lze vidět, ve kterých kvartálech dané letecké činnosti proběhly a v jakém množství. Již z předchozího grafu bylo zřejmé, že největší počet letů byl proveden za účelem pátraní, které zaznamenalo největší počet ve 2. kvartálu, stejně tak pátrání TČ, HZS záchrana a SAR. Je to zcela jistě ovlivněno počasím a aktivním pohybem obyvatel. Činnost HS proběhla pouze ve 4. kvartálu.

42

Rok 2009 Graf č. 3. Počet leteckých činností v roce 2009

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

SA R

HS

y HZ Sz ách ran a

HZ Sp

ožá r

ZZ

tor ing Mo ni

Pát Celkem

S

Celkem

rán í

Počet zásahů

2009

Pátrání

Pátrání TČ

Monitorin g

ZZS

HZS požáry

HZS záchrana

HS

SAR

90

31

4

6

18

20

1

1

Stejně jako v roce 2008, tak i v roce 2009 lze vidět, že na grafu je opět nejvíce zásahů na účely pátrání. Celkový počet zásahů se zvýšil u všech činností, počet 171 je toho jasným důkazem, což je o 94 letů více než v roce 2008.

43

Graf č. 4. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2009 2009

Počet zásahů

100

10

1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál

Pátrání

Pátrání TČ

Monitorin g

ZZS

1. kvartál

12

2

1

2. kvartál

26

4

0

3. kvartál

26

11

4. kvartál

26

14

SA R

HZ Sp

ožá r

y HZ Sz ách ran a Ho rsk á sl užb a

S ZZ

Mo ni

tor

Pát

ing

rán í

1

HZS požáry

HZS záchrana

Horská služba

SAR

2

1

2

0

0

2

10

6

0

0

0

1

6

11

0

1

3

1

1

1

1

0

Velký vliv na vyšší počet letů má roční období. V odobí 2. a 3. kvartálu je viditelný nárůst letů k požárům a záchranně osob, především z vody ( řeky, vodní nádrže). Pátrání a pátrání TČ je nejmenší během zimních měsíců, kdy je celkově snížený pobyt osob venku. Přesto pátrání zaznamenalo 90 letů a pátrání TČ narostlo oproti roku 2008 o 24 letů, z čehož vyplývá, že narůstá TČ a možná je počet též ovlivněn větším využitím vrtulníků. Monitoring zaznamenal v chladnějších měsících (1. a 4. kvartál) 4 pohotovostní lety, které směřovaly k dopravním nehodám a jejich digitálnímu přenosu.

44

Rok 2010 Graf č. 5. Počet leteckých činností v roce 2010

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Pátrání Pátrání TČ Monitoring ZZS

Pátrání Celkem

147

y

3

HZS záchrana

HS

ách ran a

ožá r

HS

HZ Sz

HZ Sp

Pátrání TČ Monitoring 17

HZS požáry

S ZZ

Mo ni

Pát

tor ing

rán í

Počet zásahů

2010

ZZS

HZS požáry

HZS záchrana

HS

5

5

40

2

Opět velký nárůst letů na účely pátrání proti předchozím rokům, a to o počet 67 oproti roku 2009, v roce 2008 ještě o 3 více. Celkový počet zásahů činil 219 Zvýšil se také počet zásahů při záchraně, spolupráce s HZS. Žádný zásah pro SAR, oproti předchozím rokům.

45

Graf č. 6. Počet leteckých činností dle kvartálů – 2010 2010

Počet zásahů

100

10

1

1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál

Pátrání

Pátrání TČ

1. kvartál

28

5

Monitorin g 0

2

HZS požáry 0

2. kvartál

41

7

2

3

0

5

0

3. kvartál

53

3

0

0

4

26

0

4. kvartál

25

2

1

0

1

6

1

ZZS

HZS záchrana 3

Horská služba 0

Největší počet zásahů je opět na účel pátrání, a to ve 3. kvartálu (červenec-září) v období prázdnin, kdy tráví hodně lidí čas venku, na houbách, děti na táborech, atd. Zvýšený počet činnosti oproti ostatním kvartálům platí též pro HZS, ať už se jedná o požáry či záchranu, a to především z vodních toků a nádrží.

46

Rok 2008-2010 Graf č. 7 Počet leteckých činností v letech 2008 - 2010 2008-2010 1000

Počet zásahů

100

10 2008 2009

1

2010

2008

87

Pátrání TČ 7

5

HZS požáry 1

2009

90

31

4

7

18

20

1

1

2010

147

17

3

5

5

40

1

0

Pátrání

Monitorin g 3

ZZS

HZS záchrana 4

Horská služba 1

SAR 7

Na tomto grafu je patrné, která činnost u LS PČR je nejvíce zastoupena. Celkový počet pátrání po zmizelých osobách v letech 2008-2010 je 224. Počet se rok od roku zvyšuje, což potvrzuje, jak je pátrací činnost důležitá a nepostradatelná. Další nejvíce zastoupenou činností je HZS záchrana, která má s dalším rokem stoupající charakter jako pátrání. Počet zásahů dosáhl za sledované období až na počet 64. Pátrání po trestné činnosti dosáhlo svého maxima v roce 2009, celkový počet zásahů byl 55, stejně tak HZS požáry zaznamenaly 18 zásahů z celkových 24. Oproti těmto činnostem, monitoring, ZZS a HS měly v daném období zhruba stejný počet zásahů. Činnost na účel SAR byl pouze v roce 2008 a 2009, celkem 8 zásahů. Celkový počet všech zásahů v roce 2008 – 2010 byl 505.

47

4.1.2. Pátrání Graf č. 8 Pátrání po zmizelých osobách 2008-2010 Pátrání po zmizelých osobách 2008-2010 160

Počet pátrání

140 120 100 80 60 40

Muži

20

Ženy Děti

0 2008

celkem

2009 2010 2008

2009

2010

Muži

45

51

88

Ženy

25

31

38

Děti

17

8

21

celkem

87

90

147

Již z předchozích grafů je patrné, že nejvíce zásahů je na účel pátrání po zmizelých osobách. Celkový počet pátrání během let 2008-2010 byl 224, kdy rok 2008 měl oproti roku 2010 o 60 zásahů méně. Z tohoto grafu č. 8 se dá vypozorovat, po kolika mužích, ženách a dětech bylo pátráno. Zde je nutné poznamenat, že věková hranice dětí je stanovena do dovršení věku 19 let a tvoří nejmenší část z celkového počtu pátrání, konkrétně 46. Ženy jsou na druhém místě, počet 94, muži tvoří téměř dvojnásobek, 184.

48

4.1.3. Různé fáze dne Graf č. 9 Počet zásahů během různých fází dne 2008-2010 Různé fáze dne 2008-2010 120

80 60 40 20

den

0

noc den-noc

9

noc-den

201

0

200

200

8

Počet zásahů

100

2008

2009

2010

den

53

84

115

noc

32

31

52

den-noc

27

49

41

noc-den

4

6

11

Lety byly rozděleny podle občanského svítání a občanského soumraku ( příloha č. 5) na 4 části dne: den, noc, přelom den-noc a noc-den. Na tomto grafu je vidět, že největší počet letů je přes den, celkem 252. Jako druhé nejvíce zastoupené jsou lety na přelomu den-noc, počet 117. Skoro stejný počet letů čítá noc, 115. Nejmenší počet pak zbývá na přelom noc-den, 21 letů. Tyto čísla ukazují, že počet letů se zcela jistě odvíjí od osobní aktivity obyvatelstva.

49

4.1.4. Využití letecké techniky Graf č. 10 Počet zásahů s využitím letecké techniky 2008-2010

Počet zásahů

Využití letecké techniky 2008-2010 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2008 2010

Ba

mb i va k

NV G

FL

IR

2009

2008

Světlomet

FLIR

NVG

Jeřáb

Bambi vak

17

17

7

2

2

2009

7

30

3

7

15

2010

27

42

1

9

4

LS PČR při svých zásazích využívá různou leteckou techniku. Do tohoto grafu bylo vybráno 5 zásadních leteckých technik, světlomet, FLIR, NVG, jeřáb a bambi vak. Největší počet zásahů s využitím techniky bylo v roce 2010, a to především světlometu a FLIRu. Naproti tomu lze poukázat, že v roce 2009 byl nejvíce využit bambi vak, z čehož plyne, že bylo hodně požárů. Využití jeřábu mělo během uvedených let vzestupný charakter, NVG sestupný. Celkový počet zásahů s využitím techniky je 190, což je více než 1/3 všech zásahů. Toto číslo tedy jen potvrzuje významnou roli letecké techniky činností LS.

50

4.1.5. Letecké činnosti v krajích Graf č. 11 Počet letecké činnosti – Pátrání - v jednolivých krajích 2008-2010 Pátrání - v jednotlivých krajích 2008-2010

35 30 Počet zásahů

25 20 15 10 5 2008 2009 2010

Zlí

nsk ý

eck ý Úst

Pra ha

J ih om ora vsk Ka ý r lov Kr ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

0

Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 7

1

4

2009

8

11

2010

15

7

2008

11

4

6

5

4

12

8

15

6

3

1

4

8

1

10

5

2

10

4

15

5

10

6

8

4

9

17

9

35

8

2

2

9

10

3

Nejvíce letů na účely pátrání bylo ve Středočeském kraji, celkem 65, z toho v roce 2010, 35 letů. Naproti tomu Zlínský kraj zaznamenal pouze 6 letů za celé tři roky. Tyto počty mohou být do určité míry ovlivněny osídleností v jednotlivých krajích.

51

Graf č. 12 Počet letecké činnosti – Pátrání TČ - v jednolivých krajích 2008-2010 Pátrání TČ- v jednotlivých krajích 2008-2010

9 8 7 Počet zásahů

6 5 4 3 2 1 0

J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr var álo s ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

2008

nsk ý

2010

Zlí

Úst

eck ý

Pra ha

2009

Jihom Karlo Králo Mora Jihoče Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravs varsk vehra vskosl Praha ský cký oucký bický ký český ý na ý ký ý decký ezský 2008

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

2

4

0

0

2009

2

5

2

0

1

1

1

0

3

3

9

1

2

1

2010

2

5

1

1

0

0

2

0

1

1

2

0

0

2

Zde je patrné, že rok 2009 byl v některých krajích velmi bohatý na lety pátrání pro trestné činnosti, jedná se především o kraj Středočeský, Jihomoravský, Plzeňský a Prahu. V Pardubickém kraji nebylo za dané období vůbec vyhlášeno pátrání TČ. Celkem bylo uskutečněno 7 letů v roce 2008, 31 letů v roce 2009 a 17 letů v roce 2010.

52

Graf č. 13 Počet letecké činnosti – Monitoringu - v jednolivých krajích 2008-2010 Monitoring - v jednotlivých krajích 2008-2010 2 1,8 1,6 Počet zásahů

1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

J ih om ora vsk Ka ý r lov Kr ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere cký rav sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

2008

nsk ý

2010

Zlí

Úst

eck ý

Pra ha

2009

Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 2008

0

1

1

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

2009

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

0

0

1

2010

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

Těchto letů proběhlo za celé sledované období pouze 10. Zde můžeme vidět, ve kterých krajích se lety uskutečnily a ve kterém roce. Ve většině případů se jednalo o monitoring dálnic a pozemních komunikací při dopravních nehodách.

53

Graf č. 14 Počet letecké činnosti – ZZS - v jednolivých krajích 2008-2010 ZZS - v jednotlivých krajích 2008-2010 2 1,8 1,6 Počet zásahů

1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

2008

nsk ý

2010

Zlí

Úst

eck ý

Pra ha

2009

Jihom Karlo Králo Mora Střed Jihoče Liber Olom Pardu Plzeňs Ústec Vysoč Zlínsk oravs varsk vehra vskosl Praha očesk ský ecký oucký bický ký ký ina ý ký ý decký ezský ý 2008

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

1

1

0

2009

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

2010

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

1

2

0

0

Lety ZZS byly též uskutečněny v menší míře, celkem 13 letů. Jednalo se především o transport novorozenců z mimopražských porodnic do Prahy, a několik letů v rámci transplantačního programu.

54

Graf č. 15 Počet letecké činnosti – HZS požáry - v jednolivých krajích 2008-2010 HZS požáry- v jednotlivých krajích 2008-2010 4 3,5

Počet zásahů

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo ký veh rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

2008

nsk ý

2010

Zlí

Úst

eck ý

Pra ha

2009

Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vysoči Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý na ý ý decký ezský 2008

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2009

0

4

2

4

0

0

0

0

1

0

3

0

0

2

2010

0

1

0

1

0

1

0

1

0

0

1

0

0

1

Na tomto grafu můžeme vidět statistiku letů k požárům v rámci krajů. Nejvíce požárů zaznamenal kraj Jihomoravský a Královehradecký v roce 2009. Celkem bylo uskutečněno v uvedeném období 24 letů. Z grafu č. 4 je patrné, že se jednalo především o lety v letních měsících.

55

Graf č. 16 Počet letecké činnosti – HZS záchrana - v jednolivých krajích 2008-2010 HZS záchrana v jednotlivých krajích 2008-2010

20 18 16 Počet zásahů

14 12 10 8 6 4 2 0

J ih om ora vsk Ka ý rlo Kr v ars álo k veh ý rad eck ý Lib Mo ere rav cký sko slez ský Olo mo uck Par ý dub ick ý

2008 2010

nsk ý

eck ý

Zlí

Úst

Pra ha

2009

Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olom Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vycoč Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký oucký bický ký český ý ina ý ý decký ezský 2008

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

2009 2010

1

1

1

0

1

9

0

0

0

1

2

0

0

1

19

0

0

0

1

1

0

1

1

3

3

0

0

1

13

1

1

1

Celkový počet zásahů HZS záchrana je 64, z toho velkou část tvoří rok 2010, 28 letů. Nejvíce letů bylo v Jihomoravském a Středočeském kraji. Určitou roli zde hraje osídlenost, množství vodních nádrží a toků, ale také dostupnost vyžádání vrtulníku z Brna či z Prahy.

56

Počet letecké činnosti – HS - v jednolivých krajích 2008-2010 Horská služba vyžádala vrtulník od LS PČR pouze v Královehradeckém kraji, v každém roce 1x, celkem tři zásahy. V tomto případě jsme nevolili grafové zobrazení. Vždy se jednalo o lety v podzimních nebo zimních měsících, tedy ve 3. a 4. kvartálu.

Graf č. 17 Počet letecké činnosti – SAR- v jednolivých krajích 2008-2010 SAR - v jednotlivých krajích 2008-2010

3 2.5 Počet zásahů

2 1.5 1 0.5 0

J ih om ora vsk Ka ý r l ova Kr rsk álo veh ý rad eck ý Lib Mo ere cký rav sko slez ský Olo mo uck ý Par dub ick ý

2008

nsk ý

2010

Zlí

Úst

eck ý

Pra ha

2009

Jihom Králo Mora Jihoče Karlo Libere Olomo Pardu Plzeňs Středo Ústeck Vycoč Zlínsk oravsk vehra vskosl Praha ský varský cký ucký bický ký český ý ina ý ý decký ezský 2008

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

3

0

1

0

2009

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2010

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Počet zásahů SAR bylo uskutečněno pouze 8x ve výše uvedených krajích, z toho 1x v roce 2009 v Praze, ostatní v roce 2008. Rok 2010 neměl žádné lety této činnosti.

57

5.

DISKUSE

Úkolem a cílem této diplomové práce bylo provést analýzu počtů letů a vybraných činností LS PČR. Počty zásahů a činností byly porovnány za roky 2008, 2009 a 2010. Výsledky byly zobrazovány do grafů dle jednotlivých leteckých činností, dle souhrnných kvartálů jednotlivých let, dále nejrozsáhlejší činnost - pátraní – byla rozčleněná dle pohlaví, další dělení následovalo podle rozdělení počtu letů, které proběhly během čtyřech fází dne, podle činností s využitím techniky, a poslední členění týkající se jednotlivých krajů a v nich uskutečněných letů. Letecké činnosti Absolutně největší počet letů bylo na účel pátrání po pohřešovaných osobách, což pro nezasvěceného člověka může být dosti překvapující. Počet těchto zásahů tvořil necelou polovinu všech letů. Alarmující je, že rok od roku počet všech zásahů roste, to se netýká pouze pátrání, ale také HZS záchrany, především z vody, např. v Jihomoravském kraji, nádržích Nové Mlýny. Podíl na tom mají samozřejmě i četné povodně na území celé ČR, kterých za poslední roky přibylo, kdy je pak nezbytná evakuace vrtulníkem ze zatopených oblastí. Dle grafů č. 2, 4 a 6 můžeme srovnat počty zásahů po kvartálech, v grafu č. 7 pak souhrný počet všech činností během celého sledovaného období.

Pátrání Celkový počet pátrání během let 2008-2010 dosáhl počtu 224, graf č. 8. Jednalo se zde o pátrání po pohřešovaných osobách, starých lidech, dětech, osobách trpících psychologickými problémy, lidech podezřelých ze spáchání sebevraždy, po ztracených houbařích, atd. Věková hranice dětí je stanovena do dovršení věku 19 let, počet pátrání po dětech se většinou zvyšoval v letních měsících před, v průběhu a po prázdninách, přesto tvoří nejmenší počet, 46. Naproti tomu byl zaznamenán vysoký počet pátrání po mužích, celkem 184, což je dosti překvapující číslo, počet žen byl 94.

58

Fáze dne Nejvíce letů bylo v každém sledovaném roce uskutečněno v průběhu dne, celkem 252. To svědčí o tom, že čím větší aktivita lidí, tím byl větší počet zásahů. Letů na přelomu dne a noci bylo téměř stejně jako letů provedených v noci, graf č. 9. Můžeme vycházet z toho, že např. pátrání je vyhlášeno v odpoledních hodinách či v podvečer, kdy lidé po příchodu z práce zjistí, že jejich blízká osoba není doma nebo není nikde k zastižení. Nejméně letů bylo provedených na přelomu dne a noci, a to ve všech třech letech, tento počet se opět odvíjí od aktivity obyvatel.

Letecká technika Celkový počet letů s vybranou leteckou technikou byl 190 za období 2008-2010. S každým rokem využití techniky rostlo, především využití FLIRu a jeřábu. Jeřáb s bambi vakem využil vrtulník Bell 412 při záchraně, hašení nebo vyprošťování z nepřístupných terénů. Graf č. 10 zobrazuje podrobnější informace o počtech zásahů s využitím techniky. Zároveň můžeme pozorovat, že na grafu č. 7 je v roce 2009 větší počet letů u požárů a záchrany, to jen potvrzuje využití jeřábu a bambi vaku při uvedených letech. Světlomet a NVG byly využity především pro noční lety nebo pro lety za šera. Světlomet je jednou z nejvíce využívanou technikou. Letecké činnosti v krajích Nejvíce letů na účely pátrání zaznamenal Středočeský kraj, dále Plzeňský a Jihočeský. V roce 2010 v těchto krajích stoupl počet pátrání téměř o polovinu oproti roku 2009. Z grafu č. 11 a letecké dokumentace vyplývá, že větší počet pátrání může být ovlivněn mírou osídlenosti a že je pravděpodobné, že větší počet letů byl zaznamenán poblíž velkých měst. To se netýká pouze pátrání, ale také pátrání TČ a ostatních leteckých činností, kdy velký počet letů zaznamenává především Středočeský a Jihomoravský kraj. Stejně tak monitoring se týká především zásahů ve městech, ať se již jedná o monitorování dopravy nebo nehod na dálnicích. Lety v rámci ZZS byly organizovány většinou vrtulníkem z Prahy do některého z krajských měst pro převoz novorozenců do jedné z pražských nemocnic. HZS požáry a HZS záchrana byly opět ve sledovaném období nejvíce zastoupeny ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Lety SAR byly uskutečněny především v roce 2008, kdy se jednalo v několika případech o pátrání po reklamní vzducholodi, či nouzovém signálu letadla.

59

6.

ZÁVĚR

Diplomová práce je zaměřena na analýzu činností Letecké služby Policie České republiky, pohotovostních letů uskutečněných v období let 2008-2010. Pro tuto diplomovou práci bylo nutné čerpat z různých zdrojů, především z letové dokumentace dispečinku LS PČR, z české i zahraniční odborné literatury a internetových publikací. Práce srozumitelnou formou také přibližuje počátky vzniku policejního letectva a jeho vývoj, činnosti, kterými se LS zabýva v současnosti, způsoby spolupráce s ostatními složkami v rámci IZS, oblasti působnosti a druhy letecké techniky, kterou LS disponuje. Předložené výsledky vztahující se k počtu zásahů u konkrétních činností byly v nemálo ohledech překvapující. Z nejen mého osobního pohledu je práce LS PČR nepostradatelná a hraje velice významnou roli v našich každodenních životech.

60

7.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AAT FLIR

Air Ambulance Technology Forward looking infra-red

Termovizní systém

GPS

Global Positioning System

HZS

Hasičský záchranný sbor

HZS požáry

Hasičský záchranný sbor (požáry)

HZS záchrana

Hasičský záchranný sbor (záchrana)

ICAO

Mez.organizace pro civilní letectví

International civil aviation organization

IZS

Integrovaný záchranný systém

JAA

Joint Aviation Authorities

Sdružené letecké úřady

JAR

Joint Aviation Requirements

Společné letecké předpisy

KZOS

Krajské

zdravotnické

operační

středisko LHS

Letecká hasičská služba

LS PČR

Letecká služby PČR

LZS

Letecká záchranná služba

Md

Ministerstvo dopravy

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

Mze

Ministerstvo zemědělství

NMV

Nařízení Ministerstva vnitra

NVG

Brýle pro noční vidění

Night vision goggles

PP SAR

Policejní prezidium Search and rescue

Pátrání a záchrana

TČ

Trestná činnost

USAR Urban search and rescue

Vyhledávací a záchranná jednotka

ZPPP

Závazný pokyn pol. prezidenta

ZZS

Zdravotnická záchranná služba

61

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Publikace

1. ALLPERT,G.,P., Helicopters in Pursuit Operations, U.S. Department of Justice Research, Washington: U.S. Department of Justice, 1998, [V anglickém jazyce]. 2. BRUNHOFER, M., Požadavky na vrtulníky provozované LS PČR. Praha: 2006. , Diplomová práce, ČVUT Praha, Dopravní fakulta. 67 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Kafka.

3. BLAHUŠ, P., K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha : Karolinum, 1996. 224 s. ISBN 80-7184-100-5. 4. ČAPEK, J.,KLÍMA, R., ZBÍRALOVÁ, J., Civilní letectví ve světle práva. 1. vydání. Praha: Lexis Nexis, 2005. s. 218. 5. DLOUHÝ, M., Ve znamení sférického trojúhelníku. MV ČR, Praha: 1995. 6. DLOUHÝ, M., MINAŘÍK J., Policejní letectvo – Včera a dnes. Themis, Praha: 2000.

7. FOJTÍK, J., Policejní vrtulníky, Naše Vojsko. Zlín: 2007a, ISBN 978-80-206-0870-03. 8. KOVÁRNÍK, L., Pátrací a policejní akce, Praha: Policejní akademie ČR, 2002, ISBN 80-7251-102-5. 9. MAREŠ, S., Letecká služba policie České republiky. Praha: 2010. Diplomová práce, Metropolitní Univerzita Praha. 90 s. Vedoucí diplomové práce JUDr. Vladimír Novotný.

10. MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J., Kriminalistika, Praha: C.H.Beck, 2001.

62

11. ROHOVSKÁ, H., Letecká služba v Integrovaném záchranném systému, Praha: 2009. Bakalářská práce, Univerzita Karlova, FTVS. 30 s. Vedoucí diplomové práce Ing. et Mgr. Miloš Fiala Ph.D. 12. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR – částka 13/2010. 13. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Periodika 15. BROŽOVÁ, E., Pomoc při přichází shora, Policista, č. 11/2010a – Ročník 16, s. 2-5. 16. BROŽOVÁ, E., Otázky pro plk. JUDr. Vladimíra Panenku, ředitele Letecké služby PČR, Policista, č. 11/2010b – Ročník 16, s. 6 17. FOJTÍK, J., Letecká hasičská služba, Letectví a kosmonautika, č.9/2007b, s.66 18. FOJTÍK, J., Nový Bell ve službách Letecké služby Policie ČR, Letectví a kosmonautika, č.7/2007c s. 11. 19. FOJTÍK, J., EC-135 v ČR. Rescue Report, č. 1/2010, s. 16-17.

20. MOFFATT, A., And then the rains come, The Czech Police Aviation Department above and beyond the call of duty. Rotorbreeze, č. 2/2003, s.4. Bell Helicopter Textron Inc. 2003, [V anglickém jazyce].

63

Elektronické publikace

21. URL1:[05-07-2011]. 22. URL2:[05-072011]. 23. URL3:[26-06-2011]. 24. URL4:[05-072011]. 25. URL5:[0 5-07-2011]. 26. URL6:[03-05-2011] 27. URL7:[02-07-2011] 28. URL8:[03-05-2011]. 29. URL9:[08-07-2011]. 30. URL10:[03-05-2011]. 31. URL11:[03-05-2011]. 32. URL12:[03-07-2011]. 33. URL13:[03-05-2011]. 34. URL14:[05-07-2011]. 35. URL15:[05-07-2011]. 36. URL16:[05-07-2011]. 37. URL17:[07-07-2011].

64

38. URL18:[05-07-2011]. 39. URL19:[05-07-2011]. 40. URL20:[05-08-2011]. 41. URL21:[05-082011]. 42. URL22:[03-052011].

65

PŘÍLOHY

9.

Příloha č. 1 http://www.policie.cz/clanek/policie-ceske-republiky-letecka-sluzba-824129.aspx

Příloha č. 2 http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa_CR_letecka/Národni_a_mezinaro dni_dohody_umluvy_a_predpisy/predpisy_rady_l.htm Přehled platných předpisů řady L

Předpis č.

Název předpisu

L1

Způsobilost leteckého personálu civilního letectví

L2

Pravidla létání

L3

Meteorologie

L4

Letecké mapy

L5

Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu

L 6/I

Provoz letadel - Část I

L 6/II

Provoz letadel - Část II

L 6/III

Provoz letadel - Část III

L7

Poznávací značky letadel

L8

Předpis o letové způsobilosti letadel – Mezinárodní požadavky ICAO

66

L 8/A

Předpis Letová způsobilost letadel - postupy

L9

Zjednodušení formalit

L 10/I

Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek I. Radionavigační prostředky

L 10/II

Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek II. - Spojovací přístupy

L 10/III

Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek III. Komunikační systémy

L 10/IV

Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek IV. Přehledový radar a protisrážkový systém

L 10/V

Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek V. - Použití leteckých rádiových kmitočtů

L 11

Předpis o letových provozních službách

L 12

Předpis o pátrání a záchraně v civilním letectví

L 13

Předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů

L 14

Letiště

L 14 0P

Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení

L 14 V

Vrtulníková letiště

L 14 Z

Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství

L 15

Předpis o letecké informační službě

L 16/I

Ochrana životního prostředí, Svazek I - Hluk letadel

L 16/II

Ochrana životního prostředí, Emise letadlových motorů, Svazek II

L 17

Bezpečnost - Ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy

67

L 18

Bezpečná přeprava nebezpečného zboží vzduchem

L 8168

Provoz letadel - letové postupy

L 4444

Postupy pro letové navigační služby - Uspořádání letového provozu

L 8400

Zkratky a kódy

Doc

Regionální doplňkové postupy

7030/4

Příloha č. 3 http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa_CR_letecka/N%c3%a1rodni_a_m ezinarodni_dohody_umluvy_a_predpisy/jar.htm Přehled platných předpisů řady JAR

Předpis č.

Název předpisu

JAR - AWO

Provoz za každého počasí (All Weather Operation)

JAR - 1

Definice a zkratky

JAR - 21

Postupy certifikace letadel a ostatních výrobků a částí letadlové techniky

JAR - 26

Dodatečné požadavky letové způsobilosti pro provoz

JAR - 66

Osvědčující personál údržby

JAR - 145

Organizace oprávněné k údržbě

JAR - 147

Schválený výcvik údržby / zkoušky

JAR - OPS 1

Obchodní letecká doprava (Letouny)

JAR - OPS 3

Obchodní letecká doprava (Vrtulníky)

JAR - FCL 1

Způsobilost členů let. posádek (Letoun) 68

JAR - FCL 2

Způsobilost členů let. posádek (Vrtulník)

JAR - FCL 3

Způsobilost členů let. posádek (Zdravotní způsobilost)

JAR - FCL 4

Způsobilost členů let. posádek (Palubní inženýři)

JAR - STD 2A

Letová výcviková zařízení pro letouny

JAR - STD 3A

Trenažéry letových a navigačních postupů pro letouny

JAR - STD 4A

Základní přístrojová výcviková zařízení

JAR - MMEL /

Základní seznam minimálního vybavení / Seznam minimálního

MEL

vybavení

Příloha č. 4 FOJTÍK, J., Policejní vrtulníky, Naše Vojsko. Zlín: 2007a, ISBN 978-80-206-0870-03, s. 160. Desatero chování při příletu záchranného vrtulníku Policejní a záchranné vrtulníky již zachránily nespočet životů. My všichni se s nimi můžeme setkat takřka kdykoli. Nejčastěji se s nimi do kontaktu dostaneme pravděpodobně při dopravní nehodě nebo jiné události bezprostředně ohrožující lidský život nebo zdraví. Ve většině případů je nejvhodnější, abychom poskytli zraněným první pomoc a další úkony ponechali na záchranářích. Ne všichni vědí, jak se mají při příletu záchranného vrtulníku chovat. Zmiňme si proto alespoň pár zásad, které musíme v takovýchto okamžicích mít na paměti. Výběr jistě není komletní, ale zahrnuje to nejdůležitější. 1)Vrtulník nikdy nepřiletí hned – Piloti musí vrtulník nejdříve nastartovat (cca 3 minuty). Po vzletu je třeba počítat s dobou letu k nehodě (u nejvzdálenějších míst spádových oblastí LZS až 15 minut) 2) Do příletu záchranného vrtulníku se věnujeme zraněným – Primární pozornost věnujeme těm osobám, které nevykazují žádnou činnost (nemluví, nesténají, nehýbou se...). Až po zjištění jejich stavu se zabýváme ostatními zraněnými. 69

3) O místě přistání rozhoduje vždy pilot – Můžeme vybrat vhodnou plochu pro přistání vrtulníku, ale vždy je to pilot, kdo rozhoduje o místě přistání. Ze vzduchu totiž nemusí situace vypadat stejně jako ze země. 4) Místo přistání musí mít určité rozměry – Pro přistání ve dne postačuje plocha o dvojnásobku příslušných rozměrů stroje (2x větší šířka a 2x největší délka). Rozměrem vrtulníku se myslí i rozměr s točícími se rotory! V tomto prostoru se nesmí nacházet žádné volně pohyblivé předměty, dráty vysokého napětí, zaparkovaná auta, zvířata a samozřejmě ani lidé. Vhodné prostory tohoto typu proto zbytečně neblokujeme. 5) Místo přistání musí mít sklon maximálně 8° - Všechny vrtulníky LS PČR a LZS dokáží přistát na svah s náklonem 8°. Letové příručky některých typů sice povolují i větší náklony, ale zmíněná mez je překonatelná pro všechny stroje. 6) Místo přistání musí mít dostatečnou únosnost – Nesmí jít o místa s nepevným podložím (například hluboké bahno), kde by se stroj mohl zabořit nebo propadnout. 7) Záchranné vrtulníky nemohou létat za všech meteorologických podmínek – Piloti nemusí vzlétnout v každém počasí, velký vliv má oblačnost a dohlednost. Limitujícím faktorem pro let je i námraza. Vrtulníky PČR LS a LZS totiž nejsou vybaveny systémem odmrazování listů rotorů a draku. 8) K vrtulníku se přibližujeme vždy až po dotočení rotorů – Riziko úrazu při pohybu kolem stroje s točícími se rotory snad ani není nutné připomínat. 9) K vrtulníku vždy přicházíme zepředu – Kolem vrtulníku se pohybujeme tak, aby nás piloti mohli neustále vidět. Pokud potřebujeme přejít z jedné strany na druhou, vždy jdeme kolem přídě. Na svahu se snažíme přiblížit vždy z údolní strany, protože na opačné straně se snižuje výška mezi listy nosného rotoru a zemí. 10) Při příletu na sebe můžeme upozornit – Pokud dojde k přiblížení vrtulníku k místu přistání v terénu a je třeba jej navést, činíme tak upoutáním pozornosti pilota. V létě je vhodné mávat šátkem (nebo jakýmkoli jiným kusem látky, barevným igelitem...) pestré nebo bílé barvy, na sněhu pak pestrým nebo tmavým šátkem.

70

Příloha č. 5 http://ais.ans.cz/ais_data/aip/data/valid/g2-7.pdf

71

72

73