ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze Cesk e ´ Fakulta elektrotechnicka
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A Podpora v´ yuky v laboratoˇ ri K23
Praha, 2010
Autor: David Charv´ at
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem svou bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval samostatnˇe a pouˇzil jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uveden´e v pˇriloˇzen´em seznamu.
V Praze dne podpis
i
Podˇ ekov´ an´ı Chtˇel bych podˇekovat pˇredevˇs´ım vedouc´ımu m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace, Ing. Jindˇrichovi Fukovi, za n´amˇety, pˇripom´ınky a rady t´ ykaj´ıc´ı se vypracov´an´ı pr´ace a t´eˇz za ochotu a vstˇr´ıcnost. D´ale dˇekuji rodinˇe a pˇr´atel˚ um za podporu bˇehem studia.
ii
Abstrakt C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace bylo vypracov´an´ı v´ yukov´ ych materi´al˚ u pro laboratorn´ı modely a programovateln´e automaty, kter´e se nach´az´ı v Laboratoˇri K23 (Allen-Bradley). Jedn´a se o modely Vod´arny V1 - V4, Vod´arny V5 a Vodn´ı elektr´arny E1. Byly poˇr´ızeny jejich fotografie a zhotoveny popisy, informace pro studenty a zad´an´ı pro laboratorn´ı u ´lohy. Pro budouc´ı rozˇs´ıˇren´ı byly pro ostatn´ı modely poˇr´ızeny fotografie se struˇcn´ ym popisem. D´ale byly v r´amci pr´ace vytvoˇreny materi´aly popisuj´ıc´ı historii laboratoˇre a jej´ı souˇcasn´e uspoˇr´ad´an´ı. Vˇse je prezentov´ano na novˇe vytvoˇren´ ych webov´ ych str´ank´ach laboratoˇre na serveru Katedry ˇr´ıdic´ı techniky. Str´anky budou slouˇzit student˚ um pˇri v´ yuce teorie ˇr´ızen´ı nejen v z´akladn´ıch kurzech bakal´aˇrsk´eho studia. Vˇetˇsina text˚ u byla pˇreloˇzena do anglick´eho jazyka.
iii
Abstract The aim of this thesis is a development of education materials for laboratory models and programmable logic controllers, which are located in the K23 Laboratory (AllenBradley). These are models Coupled Tanks V1 - V4, V5 and Water Power Plant E1. Photos were taken and made their descriptions, informations for students and practical exercises instructions. For future extensions were taken photos of other models with a brief description. Furthermore, in the work were developed materials describing the history of the laboratory and its current configuration. Everything is presented in the newly created website on the server of the Department of Control Engineering. Site will serve students in the teaching of control theory, not only in basic courses of bachelor’s degree. Most of texts were translated into English.
iv
ČVUT FEL katedra řídicí techniky
Školní rok: 2009/2010
Návrh zadání bakalářské práce Pro studenta 3. ročníku: David Charvát Obor: kybernetika a měření E-mail + telefon:
[email protected],
[email protected], 605 709 993 Název tématu (stručně): Podpora výuky v laboratoři K23 Název tématu anglicky: Support of Education in the K23 Laboratory Práce bude vypracována v jazyce:
českém
Klíčová slova (3-5): Modelování, fyzikální modely, řízení, Simulink, Matlab, webové stránky Zásady pro vypracování: 1. Seznamte se s výukovými modely V1 až V5 typu Spojené nádoby – Vodárna jak s odstředivým tak i zubovým čerpadlem, modelem vodní elektrárny a s celkovým uspořádáním laboratoře. 2. Podílejte se na budování webových stránek laboratoře pro podporu výuky teorie řízení a modelování zpracováním popisů, návodů a zadání pro výše uvedené systémy. 3. Struktura stránek by měla umožňovat tři úrovně přístupu: návštěvník bez přihlášení, běžný student předmětu a učitel se speciálním přístupem. 4. Popište též celkové uspořádání laboratoře s umístěním i dalších modelů. 5. Základní popis zajistěte též v anglickém jazyce.
Doporučená literatura: dodá vedoucí práce (uvádějte, prosím, jméno a příjmení autora, název literatury, místo a rok vydání)
Vedoucí bakalářské práce: ing. Jindřich Fuka Oponent bakalářské práce: ing. Jana Nováková
…………………………… podpis odpovědného pracovníka za katedru
…………………………….. podpis zadávajícího
Obsah Seznam obr´ azk˚ u
viii
Seznam tabulek
ix
´ 1 Uvod
1
2 Popis laboratoˇ re K23
2
2.1
Laboratoˇr K23 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2.2
Historie laboratoˇre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2.3
Pl´an laboratoˇre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.4
Tvorba v GIMPu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
3 Popisy k model˚ um
9
3.1
Pouˇzit´ı model˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
3.2
Vod´arny V1 - V4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.2.1 Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 10
3.2.2
Schema model˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
3.2.3
Popis model˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.2.4
Informace pro studenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.2.5
Informace pro uˇcitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
Vod´arna V5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.3.1 Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17 17
3.3.2
Konstrukce modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
3.3.3
Informace pro studenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
Vodn´ı elektr´arna E1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.4.1 Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
3.4.2
Schema modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
3.4.3
Konstrukce modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
3.3
3.4
vi
20
3.4.4
Informace pro studenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
3.5
Struˇcn´ y popis k ostatn´ım model˚ um . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
3.6
Programovateln´e automaty
28
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4 Webov´ a prezentace
31
4.1
Z´akladn´ı popis
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
4.2
Syst´em MediaWiki . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
4.2.1
32
Pˇr´ıklady pr´ace s MediaWiki . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5 Z´ avˇ er
35
Literatura
37
A Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD
I
B Pˇ r´ıklad zdrojov´ ych k´ od˚ u text˚ u MediaWiki C Pˇ r´ıklad zad´ an´ı pro laboratorn´ı u ´ lohy
vii
II IX
Seznam obr´ azk˚ u 2.1
Pˇrehledov´e schema laboratoˇre z roku 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.2
Pˇrehledov´e schema laboratoˇre z roku 2002 . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.3
Pl´an laboratoˇre K23 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
3.1
Fotografie modelu Vod´arna V1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
3.2
Schema model˚ u Vod´arna V1 - V4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
3.3
Fotografie modelu Vod´arna V5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
3.4
Fotografie modelu Vodn´ı elektr´arna E1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.5
Schema modelu Vodn´ı elektr´arna E1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
3.6
Pˇr´ıklad z fotografi´ı dalˇs´ıch model˚ u - Inverzn´ı kyvadlo P1 . . . . . . . . .
27
3.7
Fotografie PLC CompactLogix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
4.1
Uk´azka v´ ysledn´e str´anky v MediaWiki - str´anka Vod´arny V1 - V4“ . . . ”
34
viii
Seznam tabulek 3.1
Technick´e parametry modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ix
25
Kapitola 1 ´ Uvod C´ılem t´eto pr´ace je podpoˇrit v´ yuku teorie ˇr´ızen´ı v laboratoˇri K23, kter´a se nach´az´ı ˇ na Katedˇre ˇr´ıdic´ı techniky FEL CVUT se s´ıdlem na Karlovˇe n´am. v Praze. Vytvoˇren´e materi´aly jsou k dispozici online na podp˚ urn´em webu na adrese http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Allen-Bradley Lab . Pr´ace je rozˇclenˇena do tˇr´ı ˇc´ast´ı. Prvn´ı ˇc´ast se vˇenuje rozvrˇzen´ı laboratoˇre, popisu jej´ıho vybaven´ı a tvorbˇe materi´al˚ u s t´ım souvisej´ıc´ıch. Laboratoˇr proˇsla v roce 2009 celkovou stavebn´ı rekonstrukc´ı, objevily se v n´ı nov´e modely a dalˇs´ı vybaven´ı. P˚ uvodn´ı webov´e str´anky laboratoˇre [1] i dalˇs´ı materi´aly t´ım p´adem pˇrestaly plnit svoji funkci. Vznikla tak potˇreba zajistit pro v´ yuku nov´e podp˚ urn´e materi´aly. Druh´a ˇc´ast obsahuje studijn´ı materi´aly pro v´ yukov´e modely V1 aˇz V5 typu spojen´e n´adoby s n´azvem Vod´arna a model Vodn´ı elektr´arny E1. Modely V1 aˇz V4 vznikly jako souˇc´ast diplomov´e pr´ace Jiˇr´ıho Hanzl´ıka [2] jako model ˇr´ızen´ı v´ yˇsky hladiny ve spojen´ ych n´adrˇz´ıch s uzavˇren´ ym cyklem. Tyto modely pak d˚ uslednˇe identifikoval a ˇr´ızen´ı k nim navrhl Miroslav Konopa [3]. Model Vod´arna V5 byl vyuˇz´ıvan´ y k v´ yuce teorie ˇr´ızen´ı v laboratoˇri K23 jiˇz od roku 1991, v roce 2008 byla provedena jeho rekonstrukce v r´amci bakal´aˇrsk´e pr´ace Jozefa Fetterika [4]. Model Vodn´ı elektr´arna pˇredstavuje syst´em s v´ yrazn´ ym a promˇenn´ ym dopravn´ım zpoˇzdˇen´ım. Souˇcasn´a verze je v´ ysledkem modernizace starˇs´ıho modelu Milanem Janeˇckem [5], kde byly pouˇzity stejn´e prvky jako u syst´em˚ u Vod´aren. Tˇret´ı ˇc´ast tvoˇr´ı pr´ace souvis´ı s tvorbou a rozvrˇzen´ım webov´ ych str´anek ve spolupr´aci s Michalem Piln´ ym, kter´ y zajistil v r´amci svoj´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace technick´e z´azem´ı pro mnou vytvoˇren´e materi´aly pro prezentaci na internetu.
1
Kapitola 2 Popis laboratoˇ re K23 2.1
Laboratoˇ r K23
Modern´ı historii Laboratoˇre K23 lze datovat od jej´ı v´ yznamn´e rekonstrukce v roce 1989. Laboratoˇr od t´e doby slouˇz´ı pro v´ yuku teorie ˇr´ızen´ı a programovateln´ ych automat˚ u. V laboratoˇri se nach´az´ı cel´a ˇrada laboratorn´ıch model˚ u a programovateln´ ych automat˚ u od firmy Rockwell Automation, na kter´ ych se studenti nauˇc´ı aplikovat svoje teoretick´e znalosti a sezn´am´ı se s re´aln´ ymi probl´emy pˇri ˇr´ızen´ı. Laboratoˇr se nach´az´ı na Katedˇre ˇ eho vysok´eho uˇcen´ı technick´eho v Praze na ˇr´ıdic´ı techniky Fakulty elektrotechnick´e Cesk´ Karlovˇe n´amˇest´ı 13 v pˇr´ızem´ı budovy E, m´ıstnost KN:E-23 a jej´ım spr´avcem je Ing. Jindˇrich Fuka.
2.2
Historie laboratoˇ re
Od vzniku pˇredch˚ udce Katedry ˇr´ıdic´ı techniky - Katedry mˇeˇren´ı a automatizace v roce 1958 slouˇzila laboratoˇr pro v´ yuku mˇeˇric´ı a automatizaˇcn´ı techniky. Jej´ı vybaven´ı odpov´ıdalo dobˇe jej´ıho vzniku a doch´azelo pouze k postupn´emu n´akupu nov´ ych pˇr´ıstroj˚ u, analogov´ ych poˇc´ıtaˇc˚ u a tvorbˇe pomˇernˇe jednoduch´ ych v´ yukov´ ych model˚ u, pˇrev´aˇznˇe servomechanism˚ u. Jako zaˇc´atek modern´ı historie laboratoˇre lze povaˇzovat rok 1989, kdy probˇehla jej´ı kompletn´ı rekonstrukce jiˇz pod veden´ım souˇcasn´eho spr´avce Ing. Jindˇricha Fuky. Byly zavedeny nov´e elektrick´e rozvody, instalov´ana zdvojen´a podlaha a v t´e dobˇe velmi modern´ı hlin´ıkov´e obklady stˇen. Z´aroveˇ n byla vybavena nov´ ym n´abytkem, kter´ y narozd´ıl od p˚ uvodn´ıho uspoˇr´ad´an´ı dovoloval jak semin´arn´ı, tak i bezpeˇcnou laboratorn´ı 2
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
3
v´ yuku. Zvolen´a koncepce pozdˇeji umoˇznila i bezprobl´emov´e nasazen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u, datov´eho projektoru a dalˇs´ıch zaˇr´ızen´ı. Laboratoˇr pˇreˇzila ve funkˇcn´ı podobˇe rekonstrukci topen´ı v roce 1993, pˇrechod na tˇr´ıˇzilov´ y rozvodn´ y syst´em v roce 1998 a i v´ ymˇenu oken v roce 2006. Probl´emy s ˇcistotou hlin´ıkov´eho obloˇzen´ı a doˇzit´ı zdvojen´e podlahy vedly k dalˇs´ı velk´e rekonstrukci v roce 2009. Bylo odstranˇeno obloˇzen´ı, provedena rekonstrukce elektroinstalce, poˇc´ıtaˇcov´e s´ıtˇe, poloˇzena nov´a zdvojen´a podlaha a provedena v´ ymˇena stol˚ u a ˇc´asti n´abytku. Byl t´eˇz instalov´an ˇsiroko´ uhl´ y datov´ y projektor a jako bonus klimatizaˇcn´ı jednotka. Po roce 1989 doch´az´ı t´eˇz ke vzniku nov´ ych v´ yukov´ ych laboratorn´ıch model˚ u fyzik´aln´ıch syst´em˚ u, jako byly Spojen´e n´adoby (koncepce syst´emu V5), Kuliˇcka na tyˇci a jednoduch´ ych servomechanism˚ u, kter´e byly ˇr´ızeny a modelov´any pomoc´ı analogov´ ych ˇskoln´ıch poˇc´ıtaˇc˚ u Meda50. V roce 1991 dohodl prof. Ing. Vladim´ır Maˇr´ık, DrSc. spolupr´aci s americkou firmou Rockwell Automation, kter´a darovala v tomto roce prvn´ı pr˚ umyslov´e ˇr´ıdic´ı syst´emy. Pro svoji vybavenost fyzik´aln´ımi modely a dobr´ y stav byla vybr´ana pr´avˇe laboratoˇr K23. Na vlastn´ı instalaci darovan´eho syst´emu a dalˇs´ım rozvoji laboratoˇre se t´eˇz v´ yznamnˇe ˇ pod´ılel Ing. Richard Susta, Ph.D. Pˇri slavnostn´ım otevˇren´ı byla laboratoˇr nazv´ana jako ˇ Laboratoˇr Allen-Bradley na CVUT. K prvn´ım darovan´ ym automat˚ um kromˇe jednoduch´ ych pˇr´ıpravk˚ u pro logick´e ˇr´ızen´ı byly pˇripojeny tyto modely • PLC-5/15 s vizualizaˇcn´ım syst´emem - model Couvaj´ıc´ı voz´ıˇcky, • PLC-5/15 se stˇr´ıdav´ ym servosyst´emem - model Inverzn´ı kyvadlo, • SLC 500 ˇr´ıdic´ı syst´em Kuliˇcka na tyˇci a pouˇz´ıvan´ y jako vzd´alen´e RIO vstupy a v´ ystupy pro PLC s vizualizaˇcn´ım syst´emem, • SLC 500 ˇr´ıdic´ı syst´emy spojen´ ych n´adob - Vod´aren, • RediPanel, PanelView 1200, 2× ˇc´ıslicov´ y PID regul´ator, • Klasick´e s´ıtˇe RIO s DCM moduly v SLC, DH+ a DH 485. V r´amci spolupr´ace na projektech byla laboratoˇr vybavov´ana dalˇs´ımi modely, kter´e byly postupnˇe ˇr´ızeny pomoc´ı PC s A/D pˇrevodn´ıky s vyuˇzit´ım programu Matlab s Real Time Toolboxem. Tak´e u ´spˇeˇsnˇe pokraˇcovala spolupr´ace s firmou Rockwell Automation. ˇ ıdic´ı syst´emy byly pravidelnˇe pˇribliˇznˇe v dvoulet´e periodˇe doplˇ R´ nov´any.
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
4
Obr´azek 2.1: Pˇrehledov´e schema laboratoˇre z roku 1998
V´ yznamn´ y v´ yvojov´ y skok nastal zaveden´ım nov´ ych syst´emu typu ControlLogix (3ks) a modern´ıch s´ıt´ı ControlNet a DeviceNet se vzd´alen´ ymi vstupy a v´ ystupy v roce 2000 a obmˇenou poˇc´ıtaˇcov´eho vybaven´ı laboratoˇre. To umoˇznilo ˇr´ıdit i simulovan´e modely v prostˇred´ı Matlab pˇr´ımo z programovateln´ ych automat˚ u pˇres OPC.
Obr´azek 2.2: Pˇrehledov´e schema laboratoˇre z roku 2002
Do laboratoˇre byly pr˚ ubˇeˇznˇe pˇrid´av´any nov´e modely, kter´e je moˇzn´e ˇr´ıdit pomoc´ı PC, PLC i manu´alnˇe. V posledn´ı dobˇe to byly tyto v´ yznamnˇejˇs´ı modely:
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
5
ˇ ızen´ı modelu soustruhu - demonstrace analogov´eho motion syst´emu. Vˇsechny • 2004 - R´ nov´e laboratorn´ı modely umoˇzn ˇuj´ı kromˇe ruˇcn´ıho ˇr´ızen´ı i automatick´e pˇrep´ın´an´ı mezi ˇr´ızen´ım pomoc´ı PC s Matlabem a Simulinkem a ˇr´ızen´ım z programovateln´eho automatu. ˇ ızen´ı modelu Vzn´aˇsen´ı s vyuˇzit´ım internetu pomoc´ı automatu PLC-5/40E • 2004 - R´ s napojen´ım na Word Wide Web pˇres RSSql server. • 2007 - Model pr˚ umyslov´eho syst´emu s rychl´ ymi servopohony - ˇr´ızen´ı soustavy servomotor˚ u pomoc´ı servosyst´emu Kinetix 6000 s nadˇrazen´ ym automatem ControlLogix 5563. Automat d´ale ˇr´ıd´ı model inverzn´ıho kyvadla. • 2008 - DCS ˇctyˇr model˚ u spojen´ ych n´adrˇz´ı - ˇr´ızen´ı ˇctyˇr model˚ u vod´aren se spojen´ ymi n´adrˇzemi pomoc´ı DCS syst´emu sloˇzen´eho ze ˇsesti samostatn´ ych automat˚ u firmy Rockwell ˇ ızen´ı modelu rekonstruovan´e vodn´ı elektr´arny a modelu servomechanismu • 2009 - R´ pomoc´ı automatu CompactLogix L43 ˇ ızen´ı motorov´ • 2010 - R´ ych model˚ u pomoc´ı frekvenˇcn´ıch mˇeniˇc˚ u, ˇr´ızen´ı modelu s asynchronn´ım motorem a ˇr´ızen´ı modelu se servomotorem pomoc´ı frekvenˇcn´ıch mˇeniˇc˚ u PowerFlex 40 a PowerFlex 700S s nadˇrazen´ ym automatem CompactLogix L32E. Po celou dobu existence laboratoˇr tˇesnˇe spolupracuje s pr˚ umyslem. Kromˇe Rockwell Automation Services s.r.o., Kol´ın tak´e SPEL s.r.o., Kol´ın, ControlTech s.r.o., Kol´ın, ServisControl s.r.o., Kol´ın a dalˇs´ı. V laboratoˇri se v letech 1995 aˇz 2005 konala v pr˚ umˇeru dvˇe aˇz tˇri ˇskolen´ı roˇcnˇe, pˇredevˇs´ım na automaty PLC-5 a pozdˇeji ControlLogix. Nˇekter´a zaj´ımav´a a v´ yznamn´a ˇskolen´ı: • 1995 - SLC 500 pro 20 uˇcitel˚ u stˇredn´ıch ˇskol - podpora aplikace daru ˇ • 1998 - ˇskolen´ı uˇcitel˚ u vysok´ ych ˇskol z CLR v Praze • 2001 - ControlLogix pro pracovn´ıky V´ yzkumn´eho stˇrediska Rockwell Automation v Praze • 2004 - ControlLogix s naˇsimi automaty v Trnavˇe pro firmu PSA Slovensko ˇ • 2005 - ControlLogix s naˇsimi automaty na Zilinsk´ e universitˇe pro firmu KIA
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
6
Aktu´alnˇe je laboratoˇr vybavena patn´acti poˇc´ıtaˇci (14 pro studenty + 1 pro uˇcitele) s veˇsker´ ym potˇrebn´ ym programov´ ym vybaven´ım, ˇctrn´acti laboratorn´ımi modely (viz 3), programovateln´ ymi automaty Allen-Bradley ˇrady Logix (viz 3.6) a dalˇs´ım vybaven´ım (viz 3.6).
2.3
Pl´ an laboratoˇ re
Pl´an by mˇel zajistit orientaci student˚ u ˇci jin´ ych osob, kter´e navˇst´ıv´ı laboratoˇr. D´ale bude vyuˇzit pˇri evidenci zaˇr´ızen´ı. Proto obsahuje tak´e mˇr´ıˇzku, jej´ıˇz sloupce jsou oznaˇceny zleva A-L a sloupce shora ˇc´ısly 1-17. D´elka hrany ˇctverce je 60 cm a odpov´ıd´a rozmˇer˚ um desky podlahy. Pl´an je v maxim´aln´ı moˇzn´e m´ıˇre vytvoˇren v mˇeˇr´ıtku. Veˇsker´e rozmˇery stol˚ u, skˇr´ın´ı, tabule a jejich um´ıstˇen´ı je zobrazeno s pˇresnost´ı lepˇs´ı neˇz 10 cm. Pouze modely, poˇc´ıtaˇce a programovateln´e automaty jsou naznaˇceny obd´eln´ıkem s ˇcern´ ym or´amov´an´ım a textem. D˚ uvodem je ˇcitelnost pl´anu - v pˇr´ıpadˇe zobrazen´ı v mˇeˇr´ıtku by nebylo moˇzn´e tyto prvky adekv´atnˇe oznaˇcit. V pl´anu nejsou zobrazeny ˇzidle u stol˚ u, protoˇze by to ubralo na pˇrehlednosti a ˇz´adnou dalˇs´ı d˚ uleˇzitou informaci nepˇridalo. Popis jednotliv´ ych prvk˚ u v pl´anu: • PC - modr´ y blok - pracoviˇstˇe s poˇc´ıtaˇcem • PLC - ˇzlut´ y blok - programovateln´ y automat • XY - ˇcerven´ y blok - XY je alfanumerick´ y k´od kaˇzd´eho laboratorn´ıho modelu • tmavˇe hnˇed´a plocha - pracovn´ı stoly • svˇetle hnˇed´a plocha - podlaha • zelen´a plocha - n´abytek • ˇcern´a plocha - obvodov´e zdi
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
Obr´azek 2.3: Pl´ an laboratoˇre K23
7
ˇ K23 KAPITOLA 2. POPIS LABORATORE
2.4
8
Tvorba v GIMPu
Cel´ y pl´an, stejnˇe jako i dalˇs´ı grafika, byl vytvoˇren v programu GIMP - The GNU Image Manipulation Program [12], konkr´etnˇe ve verzi 2.6.2. Jedn´a se o multiplatformn´ı program pro tvorbu a u ´pravy rastrov´e grafiky. GIMP je ˇs´ıˇren pod licenc´ı GNU GPL [13]. Narozd´ıl od sv´eho konkurenta Adobe Photoshop je tedy zdarma, pˇresto nab´ız´ı velmi mnoho funkc´ı, n´astroj˚ u, skript˚ u a filtr˚ u pro pr´aci s grafikou. Z ˇsirok´e palety funkc´ı programu jsem vyuˇzil zejm´ena moˇznost pracovat kromˇe standardn´ıch rastrov´ ych jednotek, pixel˚ u (px), tak´e s milimetry (mm). To bylo v´ yhodn´e, protoˇze jsem potˇreboval zobrazovat vˇetˇsinu zaˇr´ızen´ı laboratoˇre v mˇeˇr´ıtku. Zvolil jsem mˇeˇr´ıtko 1 : 10, tj. 1 cm ve skuteˇcnosti odpov´ıd´a 1 mm v obr´azku pˇri jeho rozliˇsen´ı 72 DPI. Dalˇs´ı velmi uˇziteˇcnou fuknc´ı bylo zobrazen´ı mˇr´ıˇzky. GIMP umoˇzn ˇuje nastavit ˇs´ıˇrku a v´ yˇsku rozestupu ˇcar mˇr´ıˇzky i posun v obou os´ach v nˇekolika jednotk´ach. Pomoc´ı funkce Uchytit k mˇr´ıˇzce“ se vybran´ y objekt uchyt´ı pˇri pohybu v tˇesn´em okol´ı mˇr´ıˇzky k n´ı. To ” usnadˇ nuje vyrovn´av´an´ı objekt˚ u do jedn´e linie. Jedn´ım z nejsilnˇejˇs´ıch n´astroj˚ u GIMPu jsou vrstvy. Ty umoˇzn ˇuj´ı nez´avislou pr´aci s jednotliv´ ymi ˇc´astmi obrazu. Vrstvy jsou uspoˇr´ad´any nad sebou jako f´olie, kter´e jsou nativnˇe pr˚ uhledn´e. V pˇr´ıpadˇe pl´anu laboratoˇre (obr. 2.3) jsem cel´ y obr´azek rozˇclenil do ˇctyˇr vrstev: 1. Mˇ r´ıˇ zka, kde je vykreslen´a mˇr´ıˇzka 60 × 60 cm pˇres cel´ y obr´azek. 2. Zaˇ r´ızen´ı, kde jsou um´ıstˇena zn´azornˇen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u, laboratorn´ıch model˚ u a programovateln´ ych automat˚ u. To je jedin´a vrstva, kter´a nem˚ uˇze b´ yt v mˇeˇr´ıtku. 3. N´ abytek obsahuje pracovn´ı stoly, tabuli a skˇr´ınˇe. 4. Podlaha je spodn´ı vrstvou, kter´a obsahuje kromˇe vlastn´ı podlahy obvodov´e zdi s dveˇrmi a v´ yklenky oken a tak´e p´ısmena a ˇc´ısla pro urˇcen´ı lokace dle mˇr´ıˇzky. Takov´e rozˇclenˇen´ı umoˇzn´ı snadn´e editov´an´ı obr´azku napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe manipulace s libovoln´ ym zaˇr´ızen´ım laboratoˇre v budoucnosti. Zdrojov´ y soubor obr´azku v nativn´ım form´atu XCF je spolu s instalac´ı programu GIMP um´ıstˇen CD, kter´e je souˇc´ast´ı t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace. Tento form´at ale nelze na webov´ ych str´ank´ach pouˇz´ıt, je nutn´e obr´azek uloˇzit v jin´em form´atu. Form´at GIF je zastaral´ y, JPG je urˇcen´ y zejm´ena pro fotografie a tak je nejvhodnˇejˇs´ı pouˇzit´ı form´atu PNG, kter´ y je bezztr´atov´ y a obsahuje alfa-kan´al (pr˚ uhlednost).
Kapitola 3 Popisy k model˚ um Vˇsechny materi´aly k jednotliv´ ym model˚ um jsou odkazov´any na str´ance Laboratorn´ı ” modely“. Na n´ı se nach´az´ı obecn´ yu ´vod spoleˇcn´ y pro vˇsechny modely, jejich struˇcn´ y popis a fotografie. Struˇcn´ y popis a fotografie jsem vytvoˇril ke vˇsem model˚ um, kter´e se nach´az´ı v laboratoˇri K23. K model˚ um Vod´aren V1 - V4, Vod´arny V5 a Vodn´ı elektr´arny E1 jsem pak napsal i detailn´ı popis. Pro popis model˚ u Vod´aren V1 - V4 jsem pouˇzil informace z [3], pro Vod´arnu V5 z [4] a Vodn´ı elektr´arnu E1 z [5]. Texty byly sestaveny a upraveny tak, aby byly vhodn´e k prezentaci na webov´ ych str´ank´ach. Tyto texty jsou naps´any ve znaˇckovac´ım jazyce MediaWiki v kombinaci s HTML jazykem. Jsou um´ıstˇeny na pˇriloˇzen´em CD a pˇr´ıloze B je uvedena jejich uk´azka. Zad´an´ı laboratorn´ıch u ´loh byla vytvoˇrena na z´akladˇe dosud pouˇz´ıvan´ ych zad´an´ı [16] a informac´ı z v´ yˇse citovan´ ych prac´ı. Pouˇzil jsem ˇsablonu Jiˇr´ıho Roubala z [11], aby vˇsechna st´avaj´ıc´ı i nov´a zad´an´ı mˇela jednotn´ y vzhled.
3.1
Pouˇ zit´ı model˚ u
Laboratorn´ı modely slouˇz´ı k podpoˇre v´ yuky modelov´an´ı a ˇr´ızen´ı dynamick´ ych syst´em˚ u. Jsou pouˇzity jak v z´akladn´ıch kurzech bakal´aˇrsk´eho studia pro v´ yuku identifikace a ˇr´ızen´ı pomoc´ı klasick´ ych regul´ator˚ u (PID, stavov´ y regul´ator), tak umoˇzn ˇuj´ı i demonstraci modern´ıch metod ˇr´ızen´ı (napˇr. LQ, LQG a MPC regul´atory). Modely lze ovl´adat a ˇr´ıdit pˇr´ımo z pˇripraven´ ych simulinkov´ ych schemat s vyuˇzit´ım program˚ u Matlab, Simulink a Real Time Toolbox nebo pomoc´ı programovateln´ ych automat˚ u Rockwell Automation.
9
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
3.2 3.2.1
10
Vod´ arny V1 - V4 ´ Uvod
Laboratorn´ı modely Vod´arna V1 aˇz V4 vznikly jako souˇc´ast diplomov´e pr´ace Jiˇr´ıho Hanzl´ıka [2] v roce 2008 jako model ˇr´ızen´ı v´ yˇsky hladiny ve spojen´ ych n´adrˇz´ıch s uzavˇren´ ym cyklem. Modely simuluj´ı v praxi se nach´azej´ıc´ı syst´emy v petrochemick´em, potravin´aˇrsk´em i jin´em pr˚ umyslu nebo ve vodn´ım hospod´aˇrstv´ı.
Obr´azek 3.1: Fotografie modelu Vod´arna V1
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
3.2.2
11
Schema model˚ u
Novˇe vytvoˇren´e schema Vod´aren je nakresleno v mˇeˇr´ıtku, kromˇe v´ yˇsky n´adrˇz´ı. Konfigurace ventil˚ u (stˇredn´ı ventil mezi n´adrˇzemi proporcion´aln´ı a v´ ytokov´ y ventil digit´aln´ı) odpov´ıd´a model˚ um V1 a V2, u model˚ u V3 a V4 je to naopak. Studenti jsou na to upozornˇeni v sekci Informace pro studenty“ na str´ance popisuj´ıc´ı modely. Nyn´ı n´asleduj´ı ” vysvˇetlivky jednotliv´ ych ˇc´ast´ı. • P - ˇcerpadlo (z angl. Pump) • VP - ventil proporcion´aln´ı • VD - ventil digit´aln´ı • S1 a S2 - senzory v´ yˇsky hladiny v jednotliv´ ych n´adrˇz´ıch • u1 [V] - vstupn´ı napˇet´ı ˇcerpadla • u2 [V] - m´ıra otevˇren´ı proporcion´aln´ıho ventilu • u3 [V] - otevˇren´ı/zavˇren´ı digit´aln´ıho (dvoupolohov´eho) ventilu • v1 [m s−1 ] - rychost proudˇen´ı vody mezi n´adrˇzemi • v2 [m s−1 ] - rychost proudˇen´ı vody z prav´e n´adrˇze zpˇet do z´asobn´ıku • H1 [m] a H2 [m] - v´ yˇsky hladin v jednotliv´ ych n´adrˇz´ıch zmˇeˇren´e tlakov´ ymi senzory • h1 [m] a h2 [m] - v´ yˇsky hladin v jednotliv´ ych n´adrˇz´ıch mˇeˇren´e od dna trubek ventil˚ u • h1of f [m] a h2of f [m] - v´ yˇsky dna trubek ventil˚ u nad senzory • h1V [m] - rozd´ıl mezi hladinou v z´asobn´ıku a v´ yˇskou dna trubky ventilu
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
Obr´azek 3.2: Schema model˚ u Vod´arna V1 - V4
12
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
3.2.3
13
Popis model˚ u
Laboratorn´ı model je sloˇzen z odstˇrediv´eho ˇcerpadla, dvou vˇeˇz´ı, dvou ventil˚ u a spodn´ıho z´asobn´ıku vody. Je osazen ˇr´ıdic´ım panelem, kter´ y umoˇzn ˇuje manu´aln´ı ovl´ad´an´ı a zobrazuje na LCD displej´ıch v´ yˇsky hladin jednotliv´ ych n´adrˇz´ı. Je na nˇem t´eˇz signalizace zapnut´ı ovl´ad´an´ı pomoc´ı Matlabu se Simulinkem a Real Time Toolboxem nebo ˇr´ızen´ı programovateln´ ym automatem (PLC). ˇ Cerpadlo ˇcerp´a ze z´asobn´ıku vodu do prvn´ı (lev´e) n´adrˇze, odkud m˚ uˇze t´ect d´ale pˇres stˇredn´ı ventil do druh´e (prav´e) n´adrˇze. Za druhou n´adrˇz´ı se nach´az´ı v´ ytokov´ y ventil, pˇres ˇ kter´ y m˚ uˇze voda t´ect zpˇet do z´asobn´ıku. Cerpadlo se chov´a jako zdroj tlaku a neumoˇzn ˇuje odˇcerp´av´an´ı vody zpˇet do z´asobn´ıku (je tedy jednosmˇern´e). Vstupn´ı veliˇcinou je vstupn´ı napˇet´ı ˇcerpadla u1 . Souˇc´ast´ı modelu jsou tlakov´e senzory pro sn´ım´an´ı v´ yˇsky hladin h1 a h2 , kter´e jsou ve spodn´ı ˇc´asti kaˇzd´e n´adrˇze. Analogov´e sign´aly jsou v rozsahu 0 aˇz 10 V, pro pouˇzit´ı v Matlabu/Simulinku jsou pˇrevedeny z´asuvnou kartou v PC na bezrozmˇern´a ˇc´ısla v intervalu h0, 1i.
3.2.4
Informace pro studenty
• Obecn´ e informace – Jedn´a se o neline´arn´ı syst´em se statick´ ym charakterem chov´an´ı. – Vˇsechny ˇctyˇri modely maj´ı shodn´e rozmˇery a jsou osazeny stejn´ ymi prvky, ale maj´ı z´amˇernˇe upravenou dynamiku tak, aby nebylo moˇzn´e pouˇz´ıt hodnoty namˇeˇren´e na jednom modelu na jin´em. – Konfigurace ventil˚ u: modely V1 a V2 maj´ı stˇredn´ı ventil mezi n´adrˇzemi proporcion´aln´ı (VP) a v´ ytokov´ y ventil digit´aln´ı (VD). U model˚ u V3 a V4 je to naopak. – Pro z´akladn´ı ˇr´ızen´ı (kurzy SAM/SRI a pˇripravovan´ y ARI) jsou oba ventily pˇri identifikaci i regulaci naplno otevˇren´e. – Vod´arny je moˇzn´e ˇr´ıdit pomoc´ı: 1. Programovateln´eho automatu (PLC) 2. Matlabu 3. Manu´alnˇe
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
14
– Poˇrad´ı vyjadˇruje prioritu ˇr´ızen´ı, tj. nejniˇzˇs´ı prioritu m´a manu´aln´ı ovl´ad´an´ı. Pokud je aktivov´ano ˇr´ızen´ı s vyˇsˇs´ı prioritou, automaticky pˇrevezme kontrolu nad modelem. • Pokyny pro pr´ aci s modelem ˇ – Cerpadlo nesm´ı bˇeˇzet bez vody - hroz´ı nebezpeˇc´ı zniˇcen´ı! – Pozor na pˇr´ıpadn´e pˇreteˇcen´ı v´alc˚ u - maj´ı sice pˇrepady, ale mohou se zahltit. – Po skonˇcen´ı mˇeˇren´ı pomoc´ı ovl´adac´ıho Simulinkov´eho modelu by mˇelo doj´ıt k zastaven´ı ˇcerpadel a vypnut´ı modelu. Pokud se tak nestane, vypnˇete nap´ajen´ı modelu nebo zkuste jeˇstˇe jednou spustit model v Simulinku a znovu jej zastavit. • Vstupy – Vstupn´ı napˇet´ı ˇcerpadla u1 [V] - ˇ r´ıdic´ı veliˇ cina pro SISO model – M´ıra otevˇren´ı proporcion´aln´ıho ventilu u2 [V] – Otevˇren´ı/zavˇren´ı digit´aln´ıho (dvoupolohov´eho) ventilu u3 [V] • V´ ystupy – v´ yˇska hladiny v prvn´ı (lev´e) n´adrˇzi h1 [m] – v´ yˇska hladiny v druh´e (prav´e) n´adrˇzi h2 [m] - regulovan´ a veliˇ cina pro SISO model • Uˇ ziteˇ cn´ e vztahy Z´avislost ide´aln´ı v´ ytokov´e rychlosti kapaliny v [m s−1 ] na v´ yˇsce hladiny h [m] je moˇzn´e odvodit z Bernoulliho rovnice pˇri uvaˇzov´an´ı lamin´arnˇe stacion´arn´ıho proudˇen´ı a zanedb´an´ı ztr´at jako
v(t) =
p 2 g h(t) .
(3.1)
Mnoˇzstv´ı vyt´ekaj´ıc´ı kapaliny je d´ano pr˚ uˇrezem otvoru Sc a pr˚ umˇernou v´ ytokovou rychlost´ı vp , kter´a z´avis´ı na tvaru otvoru a viskozitˇe kapaliny.
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
15
Tlak p [Pa] dan´ y odstˇrediv´ ym ˇcerpadlem je pˇr´ımo u ´mˇern´ y kvadr´atu jeho napˇet´ı u [V], ˇcili p(t) = k u2 (t) .
3.2.5
(3.2)
Informace pro uˇ citele
Tato ˇc´ast je upravena z [3]. V´ yˇska hladiny h1 [m] v 1. n´adrˇzi je mˇeˇrena od dna trubek ventil˚ u a z´ısk´ame ji jako h1 = H1 −h1of f , kde H1 [m] je v´ yˇska ud´avan´a senzorem a h1of f [m] je v´ yˇska dna trubek zmˇeˇren´a senzorem. Obdobnˇe plat´ı tot´eˇz pro h2 . Vych´az´ıme z Bernoulliho rovnice 1 2 ρv + p + ρgh = konst. [kg m−3 , m s−1 , Pa, m s−2 , m] (3.3) 2 kde ρ je hustota kapaliny, v je rychlost kapaliny, p je p˚ usob´ıc´ı tlak, g je t´ıhov´e zrychlen´ı kapaliny a h je v´ yˇska hladiny. • Pˇ r´ıtok 1. n´ adrˇ ze Odstˇrediv´e ˇcerpadlo se chov´a jako zdroj tlaku. Je nutn´e zapoˇc´ıtat mrtv´e p´asmo mezi nulov´ ym napˇet´ım a napˇet´ım rozbˇehu ˇcerpadla uof f [V], pˇrevodn´ı konstantu vyj´adˇr´ıme pomoc´ı koeficientu k1x [Pa V−2 ] a ztr´aty dan´e viskozitou kapaliny jsou zahnuty v kz2 [−]. pak je p(t) = k1x 1(u(t) − uof f ) (u(t) − uof f )2 .
(3.4)
Ztr´aty zahrneme do koeficientu kz1 . Pˇr´ıpad, kdy pˇri sn´ıˇzen´ı napˇet´ı na ˇcerpadle se kapalina vrac´ı zpˇet do n´adrˇze pˇres ˇcerpadlo aˇz do vyrovn´an´ı tlaku, oˇsetˇr´ıme pomoc´ı funkce signum. Vyuˇzit´ım vzorce pro pr˚ utok potrub´ım o zn´am´em pr˚ uˇrezu Sc a rychlosti proudˇen´ı kapaliny v (q = Sc · v) z´ısk´ame pˇr´ıtok 1. n´adrˇze jako k1x 1(u(t) − uof f ) (u(t) − uof f )2 qi1 (t) = kz1 Sc sign − g(h1 (t) + h1V ) · (3.5) ρ s k1x 1(u(t) − uof f ) (u(t) − uof f )2 · 2 − g(h1 (t) + h1V ) ρ
• V´ ytok 1. n´ adrˇ ze (totoˇzn´ y s pˇr´ıtokem 2. n´adrˇze)
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
16
Studenti maj´ı k dispozici vztah (3.1). Smˇer toku je urˇcen t´ım, ve kter´em v´alci je hladina kapaliny vyˇsˇs´ı, to m˚ uˇzeme vyj´adˇrit pomoc´ı funkce signum. D´ale je tˇreba oˇsetˇrit, ˇze voda z prvn´ı n´adrˇze m˚ uˇze vyt´ekat, jen kdyˇz je nad u ´rovn´ı spodn´ıho okraje pˇrepouˇstˇec´ıho ventilu. Na to pouˇzijeme Heavisideovu funkci 1(t). V´ ytok z 1. n´adrˇze a souˇcasnˇe pˇr´ıtok do 2. n´adrˇze bude tedy
qo1 (t) = qi2 (t) = kz3 Sp sign (h1 (t) − h2 (t)) kde Sp je pr˚ uˇrez potrub´ı mezi n´adrˇzemi.
p |2 g (h1 (t)1(h1 ) − h2 (t))| ,
(3.6)
• V´ ytok z 2. n´ adrˇ ze Vyuˇzijeme opˇet rovnici (3.1) a z´ısk´ame
qo2 (t) = kz4 Sv • Diferenci´ aln´ı rovnice
p 2 g h2 (t) .
(3.7)
Objem prvn´ı n´adrˇze V1 [m3 ] lze vyj´adˇrit jako V1 = S1 h1 , kde S1 [m2 ] je pr˚ uˇrez n´adrˇze. Potom zmˇena objemu kapaliny v n´adrˇzi dV je d´ana rozd´ılem mezi pˇr´ıtokem kapaliny a jej´ım v´ ytokem. dV1 dh1 = S1 = qi1 (t) − qo1 (t) . dt dt
(3.8)
Pro z´ısk´an´ı diferenci´aln´ı rovnice druh´e n´adrˇze postupujeme obdobnˇe. Do tˇechto rovnic dosad´ıme hodnoty pr˚ utok˚ u (3.5), (3.6) a (3.7) a z´ısk´ame soustavu dvou diferenci´aln´ıch rovnic popisuj´ıc´ıch cel´ y syst´em:
dh1 = k0 sign k1 1(u(t) − uof f ) (u(t) − uof f )2 − (h1 (t) + h1V ) · dt q · |k1 1(u(t) − uof f ) (u(t) − uof f )2 − (h1 (t) + h1V )|− p − kpx sign (h1 (t) − h2 (t)) · |h1 (t)1(h1 ) − h2 (t)| p p dh2 = kpx sign (h1 (t) − h2 (t)) · |h1 (t)1(h1 ) − h2 (t)| − kvx h2 (t) , dt
(3.9)
(3.10)
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
17
kde k0 = kz1 k1 = kz2 kpx = kz3 kvx = kz4
Sc p 2g S1 k1x ρg Sp p 2g S1 Sv p 2g S1
(3.11) (3.12) (3.13) (3.14)
Koeficienty kz1 aˇz kz4 jsou ztr´atov´e ˇcinitele.
3.3 3.3.1
Vod´ arna V5 ´ Uvod
Laboratorn´ı model Vod´arna V5 byl vyuˇz´ıvan´ y k v´ yuce teorie ˇr´ızen´ı v laboratoˇri K23 od roku 1991. V roce 2008 byla provedena jeho rekonstrukce v r´amci bakal´aˇrsk´e pr´ace Jozefa Fetterika [4]. Model je tvoˇren dvˇema n´adrˇzemi navz´ajem propojen´ ymi ventilem. Ke kaˇzd´e n´adrˇzi je pˇripojeno jedno zubov´e ˇcerpadlo, v´ ypustn´ı ventil z n´adrˇze do rezervo´aru a senzor na mˇeˇren´ı v´ yˇsky hladiny. K ˇr´ızen´ı bylo moˇzn´e vyuˇz´ıt PC, programovateln´ y automat, analogov´ y poˇc´ıtaˇc Meda nebo manu´aln´ı ovl´ad´an´ı.
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
18
Obr´azek 3.3: Fotografie modelu Vod´arna V5
3.3.2
Konstrukce modelu
• Hlavn´ı ˇ c´ ast konstrukce Jako n´adrˇze jsou pouˇzity odmˇern´e v´alce s pr˚ umˇerem 85 mm a objemem cca 2 litry. Ty jsou pˇrichyceny ˇsroubem k desce z plexiskla a ta je pˇripevnˇena k rezervo´aru vody. Rezervo´ar je vytvoˇren z plastov´e vaniˇcky o objemu cca 6 litr˚ u a je na nˇem postaven cel´ y model. Jako pracovn´ı kapalina se pouˇz´ıv´a destilovan´a voda, kter´a je snadno dostupn´a, nen´ı agresivn´ı a nepoˇskozuje model tvorbou usazenin. • Ventily a ˇ cerpadla Pouˇzit´e ventily jsou sklenˇen´e manu´aln´ı pro chemick´e laboratoˇre. Jeden ventil je um´ıstˇen mezi n´adrˇzemi, dalˇs´ı dva slouˇz´ı jako v´ ypustn´ı ventily z n´adrˇz´ı. Ventily jsou
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
19
vybaveny jaz´ yˇckov´ ymi kontakty od firmy Meder, kter´e slouˇz´ı k indikaci, zda je ventil otevˇren nebo uzavˇren. Pro dopravu vody z rezervo´aru do n´adrˇz´ı jsou pouˇzity zubov´a ˇcerpadla firmy Tesla Litovel. Kaˇzd´a n´adrˇz je vybavena vlastn´ım ˇcerpadlem. Nap´ajec´ı napˇet´ı ˇcerpadla je 12V, pˇr´ıkon 50W. • Senzory a ˇ r´ıdic´ı jednotka K urˇcen´ı v´ yˇsky hladiny jsou pouˇzity kapacitn´ı sondy. Jejich elektronika je um´ıstˇena v plastov´ ych pouzdrech na odmˇern´ ych v´alc´ıch. K n´ı je pˇripojen vlastn´ı koaxi´aln´ı ˇ ıdic´ı jednotka umoˇzn kondenz´ator uvnitˇr v´alc˚ u. R´ ˇuje volbu mezi ˇr´ızen´ım z Matlabu, PLC, analogov´ ym poˇc´ıtaˇcem Meda a manu´aln´ım ovl´ad´an´ım. Pomoc´ı ovl´adac´ıho panelu se model zap´ın´a a vyp´ın´a, lze ho ovl´adat manu´alnˇe pomoc´ı potenciometr˚ u a d´ale panel slouˇz´ı k indikaci stavu modelu.
3.3.3
Informace pro studenty
V´ yˇsky hladin h1 [m] a h2 [m] mˇeˇren´e kapacitn´ımi sondami jsou pro pouˇzit´ı v Matlabu a Simulinku pˇrevedeny na bezrozmˇern´a ˇc´ısla v intervalu h0, 1i, stejnˇe tak vstupn´ı napˇet´ı ˇ ˇcerpadel u1 [V] a u2 [V]. Cerpadla mohou jen ˇcerpat do n´adrˇz´ı a neumoˇzn ˇuj´ı odˇcerp´av´an´ı. Pˇri odvozen´ı fyzik´aln´ıho popisu m˚ uˇzeme zanedbat dynamiku ˇcerpadla, pˇredpokl´ad´ame jeho dokonalou tˇesnost a ˇze velikost pˇr´ıtoku nez´avis´ı na v´ yˇsce hladiny vody v n´adrˇzi. P´asmo necitlivosti ale v u ´vahu br´at mus´ıme. Pˇri identifikaci syst´em uvaˇzujeme jako SISO, kde vstupem je napˇet´ı u1 a v´ ystupem v´ yˇska hladiny h2 . Vypouˇstˇec´ı ventil z lev´e n´adrˇze je zavˇren´ y, zbyl´e dva naplno otevˇren´e. Mnoˇzstv´ı vody tekouc´ı z lev´e do prav´e n´adrˇze je u ´mˇern´e odmocninˇe rozd´ılu v´ yˇsek hladin. Mnoˇzstv´ı vyt´ekaj´ıc´ı kapaliny je d´ano pr˚ uˇrezem otvoru S a pr˚ umˇernou v´ ytokovou rychlost´ı vp , kter´a z´avis´ı na tvaru otvoru a viskozitˇe kapaliny. • Vstupy – Vstupn´ı napˇet´ı 1. ˇcerpadla u1 [V] – Vstupn´ı napˇet´ı 2. ˇcerpadla u2 [V] – M´ıra otevˇren´ı ventilu V1 uV 1 [−] – M´ıra otevˇren´ı ventilu V2 uV 2 [−] – M´ıra otevˇren´ı ventilu V3 uV 3 [−]
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
20
• V´ ystupy – v´ yˇska hladiny v prvn´ı (lev´e) n´adrˇzi h1 [m] – v´ yˇska hladiny v druh´e (prav´e) n´adrˇzi h2 [m] • Uˇ ziteˇ cn´ e vztahy Ide´aln´ı rychlost v´ ytoku kapaliny v [m s−1 ] na v´ yˇsce hladiny h [m] je moˇzn´e odvodit z Bernoulliho rovnice pˇri uvaˇzov´an´ı lamin´arnˇe stacion´arn´ıho proudˇen´ı a zanedb´an´ı ztr´at jako (3.1). Mnoˇzstv´ı vyt´ekaj´ıc´ı kapaliny je d´ano pr˚ uˇrezem otvoru S a pr˚ umˇernou v´ ytokovou rychlost´ı vp , kter´a z´avis´ı na tvaru otvoru a viskozitˇe kapaliny. Pr˚ utok q [m3 s−1 ] dan´ y zubov´ ym ˇcerpadlem je pˇr´ımo u ´mˇern´ y jeho napˇet´ı u [V], ˇcili
q(t) = k u(t) .
3.4 3.4.1
(3.15)
Vodn´ı elektr´ arna E1 ´ Uvod
Model Vodn´ı elektr´arna vznikl jako model syst´emu s v´ yrazn´ ym a promˇenn´ ym dopravn´ım zpoˇzdˇen´ım modernizac´ı starˇs´ıho modelu Milanem Janeˇckem v roce 2007 [5].
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
Obr´azek 3.4: Fotografie modelu Vodn´ı elektr´ arna E1
21
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
3.4.2
22
Schema modelu
Novˇe vytvoˇren´e schema respektuje skuteˇcn´ y vzhled modelu, ale pro n´azornost je zjednoduˇseno kv˚ uli pˇrehlednosti. Nyn´ı n´asleduj´ı vysvˇetlivky jednotliv´ ych ˇc´ast´ı. • u0 [V] - vstupn´ı napˇet´ı ˇcerpadla • u1 a u2 [V] - m´ıra otevˇren´ı proporcion´aln´ıho ventilu • u3 a u4 [V] - otevˇren´ı/zavˇren´ı digit´aln´ıho (dvoupolohov´eho) ventilu • ω [rad s−1 ] - u ´hlov´a rychlost turb´ınky • h [m] - v´ yˇska hladiny v horn´ı n´adrˇzi • hn [m] - v´ yˇskov´ y rozd´ıl mezi u ´rovn´ı hladiny v doln´ı n´adrˇzi a dnem trubek ventil˚ uv horn´ı n´adrˇzi
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
Obr´azek 3.5: Schema modelu Vodn´ı elektr´ arna E1
23
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
3.4.3
24
Konstrukce modelu
• Hlavn´ı ˇ c´ ast konstrukce Tˇelo modelu tvoˇr´ı spodn´ı deska z imitace mramoru a kostra z ocelov´ ych jekl˚ u. Na spodn´ı desce je um´ıstˇen rezervo´ar s objemem 16 l, na nˇem odstˇrediv´e ˇcerpadlo, kter´e ˇcerp´a vodu do horn´ı n´adrˇze a soustroj´ı turb´ınka - tachodynamo, kter´e slouˇz´ı jako model Peltonovy turb´ıny. Vpˇredu je osazen ˇr´ıdic´ım panelem, kter´ y umoˇzn ˇuje manu´aln´ı ovl´ad´an´ı a signalizuje zapnut´ı ovl´ad´an´ı pomoc´ı Matlabu se Simulinkem a Real Time Toolboxem nebo programovateln´ ym automatem (PLC). Ke spodn´ı desce je tak´e pˇripevnˇena plastov´a krabiˇcka, kter´a obsahuje elektroniku modelu. Na ocelov´e kostˇre je upevnˇeno osvˇetlen´ı, tvoˇren´e LED modulem a hadice. Uprostˇred vede zelen´a hadice, kter´a slouˇz´ı pro ˇcerp´an´ı vody do horn´ı n´adrˇze a pr˚ uhledn´a, kter´a vede z pˇrepadu horn´ı n´adrˇze. Na boˇcn´ıch jeklech jsou upevnˇeny dvˇe v´ ytokov´e hadice vedouc´ı vodu z horn´ı n´adrˇze na turb´ınku. Modr´a je dlouh´a, b´ıl´a je kratˇs´ı. V horn´ı ˇc´asti je um´ıstˇena n´adrˇz o objemu 10 l. Voda se m˚ uˇze dostat zpˇet do doln´ı n´adrˇze pˇr´ımo pˇrepadem nebo pˇres ˇctveˇrici ventil˚ u, dva jsou digit´aln´ı a dva proporcion´aln´ı. Kaˇzd´a dvojice ventil˚ u (jeden digit´aln´ı a jeden proporcion´aln´ı) vede do jedn´e z v´ ytokov´ ych hadic. Ve spodn´ı ˇc´asti horn´ı n´adrˇze je um´ıstˇen tlakov´ y sn´ımaˇc v´ yˇsky hladiny. Celkov´a v´ yˇska modelu je 2,3 m. ˇ • Cerpadlo ˇ ˇ Cerpadlo slouˇz´ı k transportu vody ze spodn´ıho rezervo´aru do horn´ı n´adrˇze. Cerpadlo je odstˇrediv´e a chov´a se jako zdroj tlaku. Tlak dan´ y odstˇrediv´ ym ˇcerpadlem je pˇr´ımo u ´mˇern´ y kvadr´atu jeho napˇet´ı. • Soustroj´ı turb´ınka-tachodynamo Soustroj´ı turb´ınka-tachodynamo simuluje soustroj´ı turb´ına-gener´ator v re´aln´e vodn´ı elektr´arnˇe. V pˇr´ıpadˇe turb´ınky se jedn´a o napodoben´ı Peltonovy turb´ıny. Stejnosmˇern´e dynamo neslouˇz´ı pro v´ yrobu elektrick´e energie jako v realitˇe, ale k mˇeˇren´ı ot´aˇcek turb´ınky. ˇ ızen´ı a elektronika • R´ Elektrick´a ˇc´ast pracuje s bezpeˇcn´ ym nap´ajen´ım 24 V. Model lze ovl´adat prioritnˇe tˇremi zp˚ usoby. Nejvyˇsˇs´ı prioritu m´a programovateln´ y automat, pak PC a nejmenˇs´ı manu´aln´ı ovl´ad´an´ı. Pokud je aktivov´ano ˇr´ızen´ı s vyˇsˇs´ı prioritou, tak automaticky pˇrevezme kontrolu nad modelem.
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
25
Manu´aln´ı ovl´ad´an´ı je moˇzn´e z ˇr´ıdic´ıho panelu, u kter´eho je um´ıstˇen LED displej, kter´ y zobrazuje v´ ykon ˇcerpadla a v´ yˇsku hladiny v horn´ı n´adrˇzi a d´ale bargrafy pro orientaˇcn´ı informaci o m´ıˇre otevˇren´ı proporcion´aln´ıch ventil˚ u. Vˇsechny ovl´adac´ı sign´aly zpracov´av´a ˇr´ıdic´ı jednotka, jej´ıˇz z´aklad tvoˇr´ı procesor PIC.
3.4.4
Informace pro studenty
• Parametry modelu Nap´ajec´ı zdroj
XP Power 24 V
Celkov´a v´ yˇska modelu
2,3 m
Objem doln´ı n´adrˇze
16 l
Objem horn´ı n´adrˇze
10 l
V´ yˇska horn´ı n´adrˇze
0,9 m
V´ yˇska sp´adu
1,25 m
V´ yˇska v´ ytoku nad hladinou z´asobn´ıku hn
1,35 m
D´elka modr´e hadice
4,7 m
D´elka b´ıl´e hadice
1,6 m
V´ ytokov´ y pr˚ umˇer proporcion´aln´ıho ventilu
7 mm
V´ ytokov´ y pr˚ umˇer digit´aln´ıho ventilu Konstanta tachodynama ˇ Casov´ e konstanty filtru
5,6 mm 2 V/1000 ot/min 2, 20, 200, 2000 ms
Tabulka 3.1: Technick´e parametry modelu
• Vstupy – Vstupn´ı napˇet´ı ˇcerpadla u0 [V] - ˇ r´ıdic´ı veliˇ cina pro SISO model – M´ıra otevˇren´ı proporcion´aln´ıch ventil˚ u u1 , u3 [V] – M´ıra otevˇren´ı digit´aln´ıch ventil˚ u u2 , u4 [V] • V´ ystupy – V´ yˇska hladiny v horn´ı n´adrˇzi h [m] – Napˇet´ı na svork´ach tachodynama ut [V]
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
26
• Uˇ ziteˇ cn´ e vztahy Z´avislost ide´aln´ı rychlosti v´ ytoku kapaliny v [m s−1 ] na v´ yˇsce hladiny h [m] je moˇzn´e odvodit z Bernoulliho rovnice pˇri uvaˇzov´an´ı lamin´arnˇe stacion´arn´ıho proudˇen´ı a zanedb´an´ı ztr´at jako
v(t) =
p 2 g h(t) .
(3.16)
Mnoˇzstv´ı vyt´ekaj´ıc´ı kapaliny je d´ano pr˚ uˇrezem otvoru S a pr˚ umˇernou v´ ytokovou rychlost´ı vp , kter´a z´avis´ı na tvaru otvoru a viskozitˇe kapaliny. U ventil˚ u uvaˇzujte, ˇze kapalina vyplˇ nuje cel´ y jejich pr˚ uˇrez, narozd´ıl od pˇr´ıvodn´ıch hadic, kde proud´ı volnˇe ve spodn´ı ˇc´asti hadice. Pˇredpokl´adejte, ze voda se v potrub´ı pohybuje rovnomˇernˇe zrychlen´ ym pˇr´ımoˇcar´ ym pohybem. Z´avislost dopravn´ıho zpoˇzdˇen´ı kapaliny v potrub´ı na vstupn´ı rychlosti aproximujte polynomem 2. ˇr´adu. Napˇet´ı na tachodynamu je pˇr´ımo u ´mˇern´e jeho u ´hlov´e rychlosti. Kv˚ uli vˇetˇs´ımu kol´ıs´an´ı ot´aˇcek je pˇripojen filtr 1. ˇr´adu se zesilovaˇcem, kter´ y zajiˇst’uje filtrov´an´ı prudk´ ych zmˇen napˇet´ı na turb´ınce. Na turb´ınku se lze d´ıvat jako na Peltonovu turb´ınu. Za pˇredpokladu, ˇze nebudeme uvaˇzovat t´ıhu kapaliny a tˇren´ı, m˚ uˇzeme moment p˚ usob´ıc´ı na rotor stanovit z vˇety o zmˇenˇe momentu hybnostn´ıho toku k ose rotace o. Na velikosti moment˚ u se pod´ılej´ı pouze pr˚ umˇety absolutn´ıch rychlost´ı do smˇeru obvodov´e rychlosti. Momentov´a rovnice pro cel´e toˇciv´e soustroj´ı turb´ınka tachodynamo je d´ana
M (t) = J
dω(t) + Bω(t) + Mm , dt
(3.17)
kde B [kg m2 s−1 ] je tlumen´ı soustroj´ı, J [kg m2 ] moment setrvaˇcnosti cel´eho soustroj´ı, Mm [Nm] pasivn´ı moment soustroj´ı zp˚ usoben´ y tˇren´ım a jin´ ymi ztr´atami.
3.5
Struˇ cn´ y popis k ostatn´ım model˚ um
Ke zb´ yvaj´ıc´ım model˚ um a programovateln´ ym automat˚ um jsou pˇripraveny fotografie se struˇcn´ ym popisem. Pˇredpokl´ad´a se dalˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı obsahu. Na webov´ ych str´ank´ach je pro to jiˇz vytvoˇrena struktura.
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
27
Obr´azek 3.6: Pˇr´ıklad z fotografi´ı dalˇs´ıch model˚ u - Inverzn´ı kyvadlo P1
• Vzn´ aˇ sen´ı L1 Model Vzn´aˇsen´ı L1 demonstruje pneumatickou dopravu materi´alu. Z´akladem je 2 m dlouh´a plastov´a pr˚ uhledn´a trubka, do kter´e se um´ıst´ı vhodn´e tˇeleso. Ve spodn´ı ˇc´asti je um´ıstˇen ventil´ator, kter´ y funguje jako zdroj proudu vzduchu. Zmˇenou jeho ot´aˇcek m˚ uˇzeme pohybovat tˇelesem nahoru a dol˚ u. • Tepeln´ a soustava T1 Tepeln´a soustava T1 je tvoˇrena dvˇema samostatn´ ymi syst´emy s r˚ uzn´ ymi ˇcasov´ ymi konstantami, kter´e jsou pˇredstavov´any rezistory s odliˇsnˇe provedenou izolac´ı. Tyto rezistory jsou um´ıstˇeny uprostˇred chladiˇc˚ u pro procesory PC, jejich teplota je mˇeˇrena pomoc´ı polovodiˇcov´ ych prvk˚ u. • Servomechanismus Amira S1 Servomechanismus Amira S1 tvoˇr´ı dva identick´e motory pevnˇe spojen´e hˇr´ıdel´ı (neuvaˇzujeme pruˇznost hˇr´ıdele). Prvn´ı motor simuluje promˇenn´ y zatˇeˇzovac´ı moment. Druh´ y motor bud´ıme sign´alem z regul´atoru. • Servomechanismus S2 Servomechanismus S2 je vyuˇz´ıv´an pro ruˇcn´ı ˇr´ızen´ı rychlosti a u ´hlu natoˇcen´ı servomechanismu. Na zaˇc´atek hˇr´ıdele je moˇzno nasadit jeden ze tˇr´ı v´ ymˇenn´ ych disk˚ u, kter´ ymi se mˇen´ı moment setrvaˇcnosti. • Soustruh S3 Model Soustruh S3 funguje jako demonstrace analogov´eho dvouos´eho servosyst´emu. • Kuliˇ cka na tyˇ ci K1 Kuliˇcka na tyˇci K1 je fyzik´aln´ı syst´em sloˇzen´ y ze servomotoru (vnitˇrn´ı servosmyˇcka), z mechanick´e pˇrevodovky a tyˇce s kuliˇckou. Jedn´a se o neline´arn´ı astatick´ y syst´em.
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
28
• Inverzn´ı kyvadlo P1 Inverzn´ı kyvadlo P1 je neline´arn´ı astatick´ y syst´em sloˇzen´ y z line´arnˇe se pohybuj´ıc´ıho pohonu a na nˇem volnˇe uchycen´eho kyvadla. • Rychl´ e pohony M1 Rychl´e pohony M1 jsou fyzik´aln´ı model, kter´ y umoˇzn ˇuje ˇr´ızen´ı jednoho motoru v z´avislosti na rychlosti druh´eho motoru a mˇen´ıc´ım se pˇrevodov´em pomˇeru.
3.6
Programovateln´ e automaty
V laboratoˇri jsou um´ıstˇeny programovateln´e automaty od firmy Allen-Bradley ˇrady Logix, pro kterou je charakteristick´a spoleˇcn´a instrukˇcn´ı sada a jednotn´ y v´ yvojov´ y software RSLogix5000.
Obr´azek 3.7: Fotografie PLC CompactLogix
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
29
• RSLogix 5000 V´yvojov´y software RSLogix5000 nab´ız´ı v´ıce neˇz 180 instrukc´ı a z´ apis aplikaˇcn´ıho ” programu m˚ uˇze b´yt proveden v pˇr´ıˇckov´em (ladder) diagramu, funkˇcn´ıch bloc´ıch, sekvenˇcn´ım funkˇcn´ım diagramu nebo strukturovan´em textu. Programov´an´ı v reˇzimu on-line je samozˇrejmost´ı, stejnˇe jako pˇrid´ av´ an´ı nov´ych promˇenn´ych za chodu procesoru. Promˇenn´e jsou pojmenov´any slovnˇe a program´ ator m˚ uˇze vytv´ aˇret vlastn´ı datov´e typy - struktury nebo v´ıcerozmˇern´e pole. Kromˇe vlastn´ıch datov´ych typ˚ u m˚ uˇze program´ ator vytv´ aˇret i vlastn´ı nov´e“ instrukce“ [ControlTech, 2010 [17] ]. ” • ControlLogix Allen-Bradley ControlLogix je modul´arn´ı programovateln´ y automat, nejv´ ykonnˇejˇs´ı z ˇrady Logix. • CompactLogix Allen-Bradley CompactLogix je programovateln´ y automat urˇcen´ y pro mal´e a stˇredn´ı aplikace. • Small Logix Controller Allen-Bradley SLC 500 je mal´ y modul´arn´ı programovateln´ y automat, pˇredch˚ udce ˇrady Logix. • Podavaˇ c 1 (hnˇ ed´ y) Podavaˇc 1 (hnˇed´ y) je tvoˇren motorkem s pˇrevodovkou, na jej´ıˇz hˇr´ıdeli je upevnˇeno rameno s magnetem na konci. Magnet sp´ın´a pˇri dosaˇzen´ı pˇr´ısluˇsn´e polohy jaz´ yˇckov´ y kontakt. D´ale je na modelu ruˇcn´ı ˇcern´e tlaˇc´ıtko, kter´e spouˇst´ı motorek jedn´ım smˇerem bez ohledu na stav vstup˚ u modelu (slouˇz´ı k ovˇeˇren´ı funkˇcnosti modelu a pom´ah´a pˇri ladˇen´ı ˇr´ıdic´ıch program˚ u). Prav´a ˇcerven´a LED dioda sv´ıt´ı, pokud se motorek toˇc´ı. Tˇri pˇrep´ınaˇce neovl´adaj´ı pˇr´ımo model, slouˇz´ı jako vstupy pro program v automatu. Tˇri dvoubarevn´e LED diody slouˇz´ı jako signalizaˇcn´ı v´ ystupy. • Podavaˇ c 2 (ˇ cern´ y) Podavaˇc 2 (ˇcern´ y) je tvoˇren servomotorkem, na kter´ y je upevnˇen rotaˇcn´ı pl´ıˇsek. Rotaˇcn´ı ˇc´ast modelu je osazena ˇsesti sn´ımaˇci polohy pracuj´ıc´ımi na optick´em principu. Detekce polohy je signalizov´ana tak´e signalizaˇcn´ı LED diodou. D´ale je model
˚ KAPITOLA 3. POPISY K MODELUM
30
osazen sedmisegmentov´ ym displejem, tlaˇc´ıtkem pro pˇrep´ın´an´ı analogov´eho a digit´aln´ıho ˇr´ızen´ı a tlaˇc´ıtkem manu´aln´ıho ovl´ad´an´ı motorku. Vˇsechny ostatn´ı tlaˇc´ıtka, sp´ınaˇce a signalizaˇcn´ı diody jsou volnˇe pouˇziteln´e pro programov´e u ´ˇcely. • Ostatn´ı vybaven´ı – dvˇe b´ıl´e tabule na psan´ı fixy – projektor Panasonic PT-FW300E, rozliˇsen´ı 1280 × 800 (16 : 10)
Kapitola 4 Webov´ a prezentace 4.1
Z´ akladn´ı popis
Ned´ılnou souˇc´ast´ı studijn´ıch materi´al˚ u je forma jejich prezentace. Internetov´e str´anky jsou velmi v´ yhodnou moˇznost´ı prezentov´an´ı. Vytvoˇrit design a souvisej´ıc´ı technick´e z´azem´ı bylo hlavn´ım u ´kolem bakal´aˇrsk´e pr´ace Michala Piln´eho. S moj´ı prac´ı to ale u ´zce souviselo, protoˇze m´ ym c´ılem bylo zajistit obsah str´anek. Proto jsem se pod´ılel na volbˇe technologie, rozvrˇzen´ı struktury str´anek a konzultovali jsme spolu jednotliv´e d´ılˇc´ı str´anky. S webdesignem jsem se z vlastn´ı iniciativy sezn´amil uˇz bˇehem studia stˇredn´ı ˇskoly [7], [8] a m´am za sebou tvorbu nˇekolika str´anek. Z toho d˚ uvodu jsem pˇresvˇedˇcen, ˇze moje rady a pˇripom´ınky byly uˇziteˇcn´e. Nejprve bylo nutn´e zvolit vhodnou technologii, na kter´e bude cel´a webov´a prezentace postavena. K dispozici jsme mˇeli m´ısto na serveru s technologiemi PHP [9] a MySQL [10]. Nab´ızelo se nˇekolik ˇreˇsen´ı. Prvn´ı bylo naps´an´ı cel´eho webu na zelen´e louce“, druhou ” moˇznost´ı bylo vyuˇzit´ı zdrojov´ ych k´od˚ u sestersk´e laboratoˇre K26 [11]. Vzhledem k poˇzadavku na snadn´e vkl´ad´an´ı a editaci obsahu i ˇclovˇekem bez znalosti (X)HTML a CSS by to znamenalo naprogramov´an´ı de facto cel´eho vlastn´ıho syst´emu pro spr´avu obsahu. Dalˇs´ı moˇznost´ı bylo vyuˇzit´ı nˇekter´eho z framework˚ u pro PHP. Takto se tvoˇr´ı nejn´aroˇcnˇejˇs´ı serverov´e aplikace, jsou to syst´emy velmi rozs´ahl´e a na sezn´amen´ı s nimi potˇrebuje program´ator nˇekolik t´ ydn˚ u i mˇes´ıc˚ u pro odveden´ı kvalitn´ı pr´ace. D´ale bylo moˇzn´e pouˇzit´ı nˇekter´eho ze syst´emu pro spr´avu obsahu (Content Management System, CMS). Ty uˇz jsou daleko v´ yhodnˇejˇs´ı, program´ator se zamˇeˇr´ı pouze na tvorbu layoutu a propojen´ı s CMS. Nakonec jsme se rozhodli pro syst´em MediaWiki [6], na kter´em je postaven´ y i hlavn´ı podp˚ urn´ y web Katedry ˇr´ıdic´ı techniky [15].
31
´ PREZENTACE KAPITOLA 4. WEBOVA
4.2
32
Syst´ em MediaWiki
MediaWiki je svobodn´ y software, kter´ y byl p˚ uvodnˇe vytvoˇren pro webovou encyklopedii Wikipedia. Je naps´an v jazyce PHP a vyuˇz´ıv´a MySQL datab´azi. Jeho licence umoˇzn ˇuje ˇs´ıˇrit a upravovat syst´em, je vˇsak nutn´e uv´est autora a zachovat p˚ uvodn´ı licenci i po vlastn´ıch u ´prav´ach. Cel´a licence je k dispozici na http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/. Pouˇzit´ı MediaWiki je v´ yhodn´e z cel´e ˇrady d˚ uvod˚ u: • kvalitnˇe vytvoˇren´a spr´ava cel´eho syst´emu; • vyuˇzit´ı uˇzivatelsk´ ych pr´av a uˇzivatelsk´ ych skupin; • hierarchick´a struktura ˇcl´ank˚ u; • spr´ava obr´azk˚ u a soubor˚ u obecnˇe; • cel´a ˇrada uˇziteˇcn´ ych rozˇs´ıˇren´ı (viz [6] sekce Extensions); • form´atov´an´ı textu pomoc´ı vlastn´ıho znaˇckovac´ıho jazyka, ale umoˇzn ˇuje i pouˇzit´ı HTML; • psan´ı matematick´ ych vzorc˚ u s´azec´ım syst´emem LATEX; • za v´ yvojem stoj´ı neziskov´a nadace Wikimedia Foundation, kter´a zajiˇst’uje podporu a rozvoj projektu; • na serveru Katedry ˇr´ıdic´ı techniky je jiˇz syst´em nainstalovan´ y vˇcetnˇe nˇekter´ ych rozˇs´ıˇren´ı, tyto materi´aly se do nˇej daj´ı dobˇre zapracovat. MediaWiki pouˇz´ıv´a vlastn´ı znaˇckovac´ı jazyk, tzv. wiki znaˇcky“. To umoˇzn ˇuje jednodu” chou tvorbu kvalitnˇe zform´atovan´ ych text˚ u i pro uˇzivatele, kteˇr´ı neznaj´ı HTML jazyk.
4.2.1
Pˇ r´ıklady pr´ ace s MediaWiki
Veˇsker´e detailn´ı informace o tvorbˇe text˚ u jsou dostupn´e na podp˚ urn´em webu Katedry ˇr´ıdic´ı techniky [15] na str´ance N´apovˇeda:Jak editovat str´anku“. Zde jsou uve” deny pˇr´ıklady nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ych operac´ı v prostˇred´ı MediaWiki. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze uˇzivatel je pˇrihl´aˇsen a m´a pr´ava k vykon´an´ı tˇechto operac´ı. Vˇsechny operace lze prov´adˇet pˇres libovoln´ y internetov´ y prohl´ıˇzeˇc.
´ PREZENTACE KAPITOLA 4. WEBOVA
33
• Vytvoˇ ren´ı nov´ e str´ anky M´ame dvˇe z´akladn´ı moˇznosti. Odkazy na existuj´ıc´ı str´anky jsou zobrazeny modˇre, odkazy na neexistuj´ıc´ı ˇcervenˇe. Klikneme-li na ˇcerven´ y odkaz, tak MediaWiki nab´ıdne vytvoˇren´ı nov´e str´anky s t´ımto n´azvem. Druhou moˇznost´ı je navˇst´ıven´ı URL adresy s n´azvem nov´e str´anky. Napˇr´ıklad pro vytvoˇren´ı str´anky Nov´ a_str´ anka pˇrejdeme na adresu .../mediawiki/index.php/Nov´ a_str´ anka. Obˇe cesty vedou k tomu, ˇze se zobraz´ı textov´e pole pro naps´an´ı obsahu s tlaˇc´ıtky pro n´ahled a uloˇzen´ı str´anky. • Editace st´ avaj´ıc´ı str´ anky Pˇrejdˇete na str´anku, kterou si pˇrejete editovat a v horn´ım horizont´aln´ım menu kliknˇete na poloˇzku editovat. • Nahr´ an´ı obr´ azku i jin´ eho souboru Pˇrejdˇete na str´anku Speci´ aln´ ı:Naˇ c´ ıst_soubor, napˇr´ıklad z vertik´aln´ıho menu. MediaWiki nab´ıdne moˇznost nahr´an´ı souboru a d´ale d˚ uleˇzit´e informace, jako napˇr. maxim´aln´ı dovolen´a velikost souboru a zak´azan´e form´aty soubor˚ u. Je doporuˇceno vyplnit popis souboru a zvolit vhodn´e c´ılov´e jm´eno souboru. • Zaˇ clenˇ en´ı obr´ azku do str´ anky Mˇejme nahran´ y obr´azek Image.jpg. Jednotliv´ y obr´azek zaˇclen´ıme do textu pomoc´ı konstruce [[Soubor:Image.jpg|thumb|right|Popis]]. T´ım ˇr´ık´ame, ˇze MediaWiki m´a vykreslit n´ahled obr´azku (parametr thumb) vpravo (right) s popisem Popis. Jednotliv´e parametry oddˇelujeme svisl´ıtkem | a jsou nepovinn´e. • Z´ akladn´ı prvky str´ anky – == Nadpis 2. ˇ r´ adu == - poˇcet znak˚ u rovn´ıtko“ vyjadˇruje ˇr´ad nadpisu. Nad” pis 1. ˇr´adu je na str´ance pouze jeden, jej´ı n´azev, a nen´ı vhodn´e ho pouˇz´ıvat v textu. – ’’’tuˇ cn´ y text’’’ - tˇri apostrofy – ’’kurz´ ıva’’ - dva apostrofy – [[Hlavn´ ı strana]] - dvojit´a hranat´a z´avorka, odkaz v r´amci MediaWiki – [http://www.fel.cvut.cz/] - hranat´a z´avorka, odkaz mimo MediaWiki – * poloˇ zka neˇ c´ ıslovan´ eho seznamu
´ PREZENTACE KAPITOLA 4. WEBOVA
34
– ** neˇ c´ ıslovan´ y seznam, 2. ´ uroveˇ n – # ˇ c´ ıslovan´ y seznam 1. ´ urovnˇ e – ## ˇ c´ ıslovan´ y seznam 2. ´ urovnˇ e – seznamy lze vnoˇrovat a kombinovat, napˇr. je moˇzn´a konstrukce *#* text
Obr´azek 4.1: Uk´azka
v´ ysledn´e
Vod´arny V1 - V4“ ”
str´anky
v
MediaWiki
-
str´anka
Kapitola 5 Z´ avˇ er V prvn´ı ˇc´asti jsem popsal u ´ˇcel laboratoˇre, shrnul jej´ı historii a zakreslil jej´ı pl´an, kter´ y bude slouˇzit jak pro orientaci student˚ u i jin´ ych n´avˇstˇevn´ık˚ u laboratoˇre, tak i pro evidenci v n´ı um´ıstˇen´eho zaˇr´ızen´ı. D´ale jsem nakreslil schema model˚ u Vod´arny V1 - V4 a Vodn´ı elektr´arna E1, kter´e budou vyuˇzity pˇri v´ yuce v laboratoˇri. Vypracoval jsem detailn´ı popisy, n´avody a zad´an´ı pro modely Vod´arny V1 - V4, Vod´arna V5 a Vodn´ı elektr´arna E1. K ostatn´ım model˚ um a ostatn´ımu vybaven´ı jsem sepsal kr´atk´ yu ´vod. N´avody pro pr´aci v laboratoˇri jsou ve form´atu PDF, ostatn´ı textov´e materi´aly jsou ve form´atu znaˇckovac´ıho jazyka syst´emu MediaWiki. Vˇse je um´ıstˇeno na podp˚ urn´em webu na serveru Katedry ˇr´ıdic´ı techniky. Vˇetˇsinu text˚ u, kromˇe detailn´ıch popis˚ u, n´avod˚ u na cviˇcen´ı a historie, jsem pˇreloˇzil do anglick´eho jazyka. V posledn´ı ˇc´asti jsem se vˇenoval v´ ybˇeru ˇreˇsen´ı internetov´e prezentace obsahu. Struˇcnˇe jsem popsal zvolen´ y syst´em MediaWiki a uvedl pˇr´ıklady tvorby obsahu v nˇem. Struktura str´anek je navrˇzena tak, aby umoˇzn ˇovala snadnou u ´pravu a rozˇsiˇritelnost do budoucna.
35
Literatura [1] NEKVINDA, Josef. Laboratoˇr Allen-Bradley [online]. 2004 [cit. 2010-04-10]. Dostupn´e z WWW: hhttp://dce.felk.cvut.cz/ab/i. [2] HANZL´IK, Jiˇr´ı. Distribuovan´y ˇr´ıdic´ı syst´em s automaty Rockwell Automation. ˇ Praha, 2008. xvi, 56 s. Diplomov´a pr´ace. CVUT-FEL, Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Vedouc´ı pr´ace Ing. Jindˇrich Fuka. ˇ ızen´ı v´yukov´ych model˚ [3] KONOPA, Miroslav. R´ u typu Spojen´e n´ adoby. Praha, 2009. ˇ vii, 40 s. Bakal´aˇrsk´a pr´ace. CVUT-FEL, Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Vedouc´ı pr´ace Ing. Jindˇrich Fuka. [4] FETTERIK, Jozef. PLC riadenie modelu technologick´eho procesu. Praha, 2008. xi, ˇ 35 s. Bakal´aˇrsk´a pr´ace. CVUT-FEL, Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Vedouc´ı pr´ace Ing. Jindˇrich Fuka. ˇ [5] JANECEK, Milan. Model syst´emu s dopravn´ım zpoˇzdˇen´ım. Praha, 2007. 26 s. ˇ Bakal´aˇrsk´a pr´ace. CVUT-FEL, Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Vedouc´ı pr´ace Ing. Jindˇrich Fuka. [6] Wikimedia Foundation. MediaWiki [online]. 2009 [cit. 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.mediawiki.orgi. ´ Duˇsan. Jak ps´at web [online]. 2003, posledn´ı zmˇena 1. 4. 2010 [cit. [7] JANOVSKY, 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: ¡http://www.mediawiki.org¿. ISSN 1801-0458. [8] The World Wide Web Consortium (W3C) [online]. c2009 [cit. 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.w3.orgi. [9] The PHP Group. PHP: Hypertext Preprocessor [online]. c2001, last updated: 26th April 2010 [cit. 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.php.neti.
36
37
LITERATURA
[10] Oracle Corporation. MySQL cluster [online]. c2001 [cit. 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.mysql.com/i. [11] ROUBAL, Jiˇr´ı. Laboratoˇr teorie automatick´eho ˇr´ızen´ı [online]. 2009 [cit. 2010-04-26]. Dostupn´e z WWW: hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/lab26i. [12] The GIMP Team. GIMP - The GNU Image Manipulation Program [online]. c20012009 [cit. 2010-05-01]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.gimp.orgi. [13] Free Software Foundation, Inc. The GNU Operating System [online]. 29 June 2007 [cit. 2010-05-01]. The GNU General Public License. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.gnu.org/licenses/gpl.htmli. [14] FUKA, Jindˇrich; JOHN, Jan; KUTIL, Michal. Uˇcebnice SAM / SRI [online]. 2005 [cit. 2010-05-02]. Dostupn´e z WWW: hhttp://dce.felk.cvut.cz/sari/i. [15] DCEwiki
[online].
2008
[cit.
2010-05-19].
Dostupn´e
z WWW: hhttp://support.dce.felk.cvut.czi. [16] Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Str´ anky pˇredmˇet˚ u Katedry ˇr´ıdic´ı techniky FEL ˇ CVUT : Moodle [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupn´e z WWW: hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/e-kurzy/i. [17] ControlTech. ControlTech [online]. c2010 [cit. 2010-06-03]. Dostupn´e z WWW: hhttp://www.controltech.cz/index.phpi.
Pˇ r´ıloha A Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD K t´eto pr´aci je pˇriloˇzeno CD, na kter´em jsou uloˇzeny zdrojov´e k´ody. • Adres´aˇr BP2010: Vlastn´ı bakal´aˇrsk´a pr´ace ve form´atu PDF • Adres´aˇr MediaWiki: Texty, obr´azky a fotografie pro webov´e str´anky • Adres´aˇr Zadani: Zad´an´ı pro identifikaci a ˇr´ızen´ı model˚ u ve form´atu PDF
I
Pˇ r´ıloha B Pˇ r´ıklad zdrojov´ ych k´ od˚ u text˚ u MediaWiki Zde je uveden pˇr´ıklad zdrojov´eho k´odu str´anky Vod´arny V1 - V4“. Vˇsechny ostatn´ı ” zdrojov´e k´ody jsou um´ıstˇeny na CD, kter´e je souˇc´ast´ı t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace. [[ Soubor : Vodarna - v1 - v4 . png | thumb | Schema model˚ u Vod´ a rna V1 aˇ z V4 ]] Laboratorn´ ı modely Vod´ a rna V1 aˇ z V4 vznikly jako souˇ c´ a st diplomov´ e pr´ a ce Jiˇ r´ ı ho Hanzl´ ı ka < ref name =" dp - hanzlik " > ´ K , Jiˇ HANZL I r´ ı . ’’ Distribuovan´ y ˇ r´ ı dic´ ı syst´ e m s automaty Rockwell Automation . ’ ’ Praha , 2008. xvi , 56 s . Diplomov´ a pr´ a ce . ˇ C VUT - FEL , Katedra ˇ r´ ı dic´ ı techniky . Vedouc´ ı pr´ a ce Ing . Jindˇ r ich Fuka . ref > v roce 2008 jako model ˇ r´ ı zen´ ı v´ y sˇ ky hladiny ve spojen´ y ch n´ a drˇ z´ ı ch s uzavˇ r en´ y m cyklem . Modely simuluj´ ı v praxi se nach´ a zej´ ı c´ ı syst´ e my v petrochemick´ e m , chemick´ e m i jin´ em pr˚ u myslu nebo ve vodn´ ım hospod´ aˇ r stv´ ı. [ http :// support . dce . felk . cvut . cz / lab26 / index . php ? page = photogallery & dir =./ photogallery / images / ModelsAndReality / Tanks / Galerie pr˚ u myslov´ y ch pˇ r´ ı klad˚ u k modelu na webu Lab . K26 ] == Popis modelu ==
II
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
III
[[ Soubor : Vodarna_v1_foto . jpg | thumb | Fotografie modelu Vod´ a rna V1 ]] Laboratorn´ ı model je sloˇ z en z odstˇ r ediv´ e ho ˇ c erpadla , dvou vˇ eˇ z´ ı , dvou ventil˚ u a spodn´ ı ho z´ a sobn´ ı ku vody . D´ a le je osazen ˇ r´ ı dic´ ı m panelem , kter´ y umoˇ zˇ n uje manu´ a ln´ ı ovl´ a d´ a n´ ı a signalizuje zapnut´ ı ovl´ a d´ a n´ ı pomoc´ ı Matlabu se Simulinkem a Real Time Toolboxem nebo programovateln´ y m automatem ( PLC ) . Zobrazuje tak´ e na LCD displej´ ı ch v´ yˇ s ky hladin jednotliv´ y ch n´ a drˇ z´ ı. ˇ C erpadlo ˇ c erp´ a vodu ze z´ a sobn´ ı ku do prvn´ ı ( lev´ e ) n´ a drˇ ze , odkud d´ a le m˚ uˇ z e t´ e ct d´ a le pˇ r es stˇ r edn´ ı ventil do druh´ e ( prav´ e ) n´ a drˇ z e . Za druhou n´ a drˇ z´ ı se nach´ a z´ ı v´ y tokov´ y ventil , pˇ r es kter´ y m˚ uˇ z e voda t´ e ct zpˇ e t do z´ a sobn´ ı ku . ˇ C erpadlo se chov´ a jako zdroj tlaku a neumoˇ zˇ n uje odˇ c erp´ a v´ a n´ ı vody zpˇ e t do z´ a sobn´ ı ku ( je tedy jednosmˇ e rn´ e ) . Vstupn´ ı veliˇ c inou je vstupn´ ı napˇ e t´ ı ˇ c erpadla <em >u < sub >1 sub > em >. Souˇ c´ a st´ ı modelu jsou tlakov´ e senzory pro sn´ ı m´ a n´ ı v´ yˇ s ky hladin <em >h < sub >1 sub > em > a <em >h < sub >2 sub > em > , kter´ e jsou ve spodn´ ı ˇ c´ a sti kaˇ z d´ e n´ a drˇ z e . Analogov´ e sign´ a ly jsou v rozsahu 0 aˇ z 10 V , pro pouˇ z it´ ı v Matlabu / Simulinku jsou pˇ r evedeny z´ a suvnou kartou v PC na bezrozmˇ e rn´ a ˇ c´ ı sla v intervalu < ;0 , 1& gt ;. == Informace pro studenty == === Obecn´ e informace < ref name =" bp - konopa " > KONOPA , Miroslav . ˇ´ ’’ R ı zen´ ı v´ y ukov´ y ch model˚ u typu Spojen´ e n´ a doby . ’ ’ Praha , 2009. ˇ VUT - FEL , Katedra ˇ vii , 40 s . Bakal´ aˇ r sk´ a pr´ a ce . C r´ ı dic´ ı techniky . Vedouc´ ı pr´ a ce Ing . Jindˇ r ich Fuka . ref >
===
* Jedn´ a se o neline´ a rn´ ı syst´ e m se statick´ y m charakterem chov´ a n´ ı. * Vˇ s echny ˇ c tyˇ r i modely maj´ ı shodn´ e rozmˇ e ry a jsou osazeny stejn´ y mi prvky , ale maj´ ı z´ a mˇ e rnˇ e upravenou dynamiku tak , aby
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
IV
nebylo moˇ z n´ e pouˇ z´ ı t hodnoty namˇ eˇ r en´ e na jednom modelu na jin´ em . * ’ ’ ’ Konfigurace ventil˚ u : ’ ’ ’ modely V1 a V2 maj´ ı stˇ r edn´ ı ventil mezi n´ a drˇ z emi proporcion´ a ln´ ı ( VP ) a v´ y tokov´ y ventil digit´ a ln´ ı ( VD ) . U model˚ u V3 a V4 je to naopak . * Pro z´ a kladn´ ı ˇ r´ ı zen´ ı ( kurzy SAM / SRI ) jsou oba ventily pˇ ri identifikaci i regulaci naplno otevˇ r en´ e. * Vod´ a rny je moˇ z n´ e ˇ r´ ı dit pomoc´ ı: *# Programovateln´ e ho automatu ( PLC ) *# Matlabu *# Manu´ a lnˇ e * Poˇ r ad´ ı vyjadˇ r uje prioritu ˇ r´ ı zen´ ı , tj . nejniˇ zˇ s´ ı prioritu m´ a manu´ a ln´ ı ovl´ a d´ a n´ ı . Pokud je aktivov´ a no ˇ r´ ı zen´ ı s vyˇ sˇ s´ ı prioritou , automaticky pˇ r evezme kontrolu nad modelem . === Pokyny pro pr´ a ci s modelem === *ˇ C erpadlo nesm´ ı bˇ eˇ z et bez vody - hroz´ ı nebezpeˇ c´ ı zniˇ c en´ ı! * Pozor na pˇ r´ ı padn´ e pˇ r eteˇ c en´ ı v´ a lc˚ u - maj´ ı sice pˇ r epady , ale mohou se zahltit . * Po skonˇ c en´ ı mˇ eˇ r en´ ı pomoc´ ı ovl´ a dac´ ı ho Simulinkov´ e ho modelu by mˇ e lo doj´ ı t k zastaven´ ı ˇ c erpadel a vypnut´ ı modelu . Pokud se tak nestane , vypnˇ e te nap´ a jen´ ı modelu nebo zkuste jeˇ s tˇ e jednou spustit model v Simulinku a znovu jej zastavit . === Vstupy === * Vstupn´ ı napˇ e t´ ı ˇ c erpadla <em >u < sub >1 sub > em > [ V ] - ’’’ ˇ r´ ı dic´ ı veliˇ c ina ’ ’ ’ * M´ ı ra otevˇ r en´ ı proporcion´ a ln´ ı ho ventilu <em >u < sub >2 sub > em > [V] * Otevˇ r en´ ı / zavˇ r en´ ı digit´ a ln´ ı ho ( dvoupolohov´ e ho ) ventilu <em >u < sub >3 sub > em > [ V ] === V´ y stupy ===
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
V
* v´ yˇ s ka hladiny v prvn´ ı ( lev´ e ) n´ a drˇ z i <em >h < sub >1 sub > em > [ m] * v´ yˇ s ka hladiny v druh´ e ( prav´ e ) n´ a drˇ z i <em >h < sub >2 sub > em > [ m ] - ’’’ regulovan´ a veliˇ c ina ’ ’ ’ === Uˇ z iteˇ c n´ e vztahy === Z´ a vislost ide´ a ln´ ı rychlosti v´ y toku kapaliny
<em >v em > [ m s <
sup > -1 sup >] na v´ yˇ s ce hladiny <em >h em > [ m ] je moˇ z n´ e odvodit z Bernoulliho rovnice pˇ r i uvaˇ z ov´ a n´ ı lamin´ a rnˇ e stacion´ a rn´ ı ho proudˇ e n´ ı a zanedb´ a n´ ı ztr´ a t jako < math > v ( t ) =\ sqrt {2 \ , g \ , h ( t ) }~\ text {.} math > Mnoˇ z stv´ ı vyt´ e kaj´ ı c´ ı kapaliny je d´ a no pr˚ uˇ r ezem otvoru <em >S em > a pr˚ u mˇ e rnou v´ y tokovou rychlost´ ı <em >v < sub >p sub > em > , kter´ a z´ a vis´ ı na tvaru otvoru a viskozitˇ e kapaliny . Tlak <em >p em > [ Pa ] dan´ y odstˇ r ediv´ ym ˇ c erpadlem je pˇ r´ ı mo ´ u mˇ e rn´ y kvadr´ a tu jeho napˇ e t´ ı <em >u em > [ V ] , ˇ c ili < math > p ( t ) = k \ , u ^2( t ) ~\ text {.} math > == Soubory == *[[ Soubor : V1 - V4 - id . pdf ]] - zad´ a n´ ı k identifikaci *[[ Soubor : V1 - V4 - reg . pdf ]] - zad´ a n´ ı k ˇ r´ ı zen´ ı *[[ Soubor : Vx_K23_id . zip ]] - simulinkov´ y model pro identifikaci *[[ Soubor : Vx_K23_reg . zip ]] - simulinkov´ y model pro ˇ r´ ı zen´ ı == Literatura == < references / >
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
VI
== Vod´ a rny V1 - V4 - pro uˇ c itele == Vych´ a z´ ı me z Bernoulliho rovnice < math >\ frac {1}{2} \ rho v ^2 + p + \ rho g h = \ mathrm { konst .~[ kg \ cdot m ^{ -3} , m \ cdot s ^{ -1} , Pa , m \ cdot s ^{ -2} , m ]} math > kde & rho ; je hustota kapaliny , <em >v em > je rychlost kapaliny , <em >p em > je p˚ u sob´ ı c´ ı tlak , <em >g em > je t´ ı hov´ e zrychlen´ ı kapaliny a <em >h em > je v´ yˇ s ka hladiny . === Pˇ r´ ı tok 1. n´ a drˇ z e === Odstˇ r ediv´ e ˇ c erpadlo se chov´ a jako zdroj tlaku . Je nutn´ e zapoˇ c´ ı tat necitlivost <em >u < sub > off sub > em > , pak je < math > p ( t ) = k_ {1 x } \ , ( u ( t ) - u_ { off }) ^2~\ text {.} math > Je nutn´ e br´ at v ´ u vahu offset hladiny kapaliny <em >h < sub >off sub > em > a tak´ e pˇ r´ ı pad , kdy pˇ r i sn´ ıˇ z en´ ı napˇ e t´ ı na ˇ c erpadle se kapalina vrac´ ı zpˇ e t do n´ a drˇ z e pˇ r es ˇ c erpadlo aˇ z do vyrovn´ a n´ ı tlaku - to oˇ s etˇ r´ ı me s pomoc´ ı funkce signum . S vyuˇ z it´ ı m vzorce pro pr˚ u tok potrub´ ı m o zn´ a m´ e m pr˚ uˇ r ezu <em >S < sub >c sub > em > a rychlosti proudˇ e n´ ı kapaliny <em >v < math > q = S_c \ cdot v math > z´ ı sk´ a me pˇ r´ ı tok 1. n´ a drˇ z e jako < math > q_ { i1 }( t ) = S_c \ , \ mathrm { sign } \ left ( \ frac { k_ {1 x} ( u ( t ) - u_ { off }) ^2}{\ rho } - g ( h_1 ( t ) - h_ { off }) \ right ) \ sqrt { \ left | 2 \ left ( \ frac { k_ {1 x } ( u ( t ) - u_ { off }) ^2}{\ rho } - g ( h_1 ( t) h_ { off }) \ right ) \ right | } math > === V´ y tok 1. n´ a drˇ z e ( totoˇ z n´ y s pˇ r´ ı tokem 2. n´ a drˇ z e ) === Studenti maj´ ı k dispozici vztah pro ide´ a ln´ ı rychlost v´ y toku kapaliny
<em >v em > [ m s < sup > -1 sup >]
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
VII
na v´ yˇ s ce hladiny <em >h em > [ m ] odvozen´ y z Bernoulliho rovnice pˇ r i uvaˇ z ov´ a n´ ı lamin´ a rnˇ e stacion´ a rn´ ı ho proudˇ e n´ ı a zanedb´ a n´ ı ztr´ at < math > v ( t ) =\ sqrt {2 \ , g \ , h ( t ) }~\ text {.} math > Smˇ e r toku je urˇ c en t´ ı m , ve kter´ e m v´ a lci je hladina kapaliny vyˇ sˇ s´ ı , to m˚ uˇ z eme vyj´ a dˇ r it pomoc´ ı funkce signum . D´ a le je tˇ r eba oˇ s etˇ r it , ˇ z e voda z prvn´ ı n´ a drˇ z e m˚ uˇ z e vyt´ e kat , jen kdyˇ z je nad ´ u rovn´ ı spodn´ ı ho okraje pˇ r epouˇ s tˇ e c´ ı ho ventilu . Na to pouˇ z ijeme Heavisideovu funkci < math >\ underline {1}( t ) math >. V´ y tok z 1. n´ a drˇ z e a souˇ c asnˇ e pˇ r´ ı tok do 2. n´ a drˇ z e bude tedy < math > q_ { o1 }( t ) = q_ { i2 }( t ) = S_p \ , \ text { sign } \ left ( h_1 ( t ) h_2 ( t ) \ right ) \ sqrt {|2 \ , g \ , ( h_1 ( t ) \ underline {1}( h_1 ) h_2 ( t ) ) |}~\ text { ,} math > kde <em >S < sub >p sub > em > je pr˚ uˇ r ez potrub´ ı mezi n´ a drˇ z emi . === V´ y tok z 2. n´ a drˇ z e === Vyuˇ z ijeme opˇ e t rovnici pro rychlost v´ y toku kapaliny odvozenou z Bernoulliho rovnice a tak´ e vzorec o pr˚ u toku potrub´ ı m o zn´ a m´ e m pr˚ uˇ r ezu a rychlosti proudˇ e n´ ı kapaliny . < math > q_ { o2 }( t ) = S_v \ sqrt {2 \ , g \ , h_2 ( t ) }~\ text {.} math > === Diferenci´ a ln´ ı rovnice === Objem prvn´ ı n´ a drˇ z e < math > V_1 ~[\ mathrm { m ^3}] math > lze vyj´ a dˇ r it jako < math > V_1 = S_1 \ , h_1 math > , kde < math > S_1 ~[\ mathrm { m ^2}] math > je pr˚ uˇ r ez n´ a drˇ ze . Potom zmˇ e na objemu kapaliny v n´ a drˇ z i < math >\ mathrm { d }V math > je d´ a na rozd´ ı lem mezi pˇ r´ ı tokem kapaliny
ˇ ´ILOHA B. PR ˇ ´IKLAD ZDROJOVYCH ´ ´ U ˚ TEXTU ˚ MEDIAWIKI PR KOD
VIII
a jej´ ı m v´ y tokem . < math >\ frac {\ mathrm { d } V_1 }{\ mathrm { d } t }= S_1 \ frac {\ mathrm { d } h_1 }{\ mathrm { d } t } = q_ { i1 }( t ) - q_ { o1 }( t ) ~\ text {.} math > Pro z´ ı sk´ a n´ ı diferenci´ a ln´ ı rovnice druh´ e n´ a drˇ z e postupujeme obdobnˇ e . Do tˇ e chto rovnic dosad´ ı me hodnoty pr˚ u tok˚ u ( viz v´ yˇ se ) a z´ ı sk´ a me soustavu dvou diferenci´ a ln´ ı ch rovnic popisuj´ ı c´ ı ch cel´ y syst´ em : < math >\ frac {\ mathrm { d } h_1 }{\ mathrm { d } t } = k_0 \ , \ mathrm { sign } \ left ( k_ {1 x } ( u ( t ) - u_ { off }) ^2 - ( h_1 ( t ) - h_ { off }) \ right ) \ cdot \ sqrt {| k_ {1 x } ( u ( t ) - u_ { off }) ^2 - ( h_1 ( t ) - h_ { off }) |} k_ { px } \ , \ mathrm { sign } \ left ( h_1 ( t ) - h_2 ( t ) \ right ) \ cdot \ sqrt {| h_1 ( t ) \ underline {1}( h_1 ) - h_2 ( t ) |} math > < math >\ frac {\ mathrm { d } h_2 }{\ mathrm { d } t } = k_ { px } \ , \ mathrm { sign } \ left ( h_1 ( t ) - h_2 ( t ) \ right ) \ cdot \ sqrt {| h_1 ( t ) \ underline {1}( h_1 ) - h_2 ( t ) |} - k_ { vx } \ , \ sqrt { h_2 ( t ) }~\ text { ,} math > kde < math > k_0 = k_ { z1 } \ , \ frac { S_c }{ S_1 } \ sqrt {2 g } math > < math > k_1 = k_ { z2 } \ , \ frac { k_ {1 x }}{\ rho g } math > < math > k_ { px }= k_ { z3 } \ , \ frac { S_p }{ S_1 } \ sqrt {2 g } math > < math > k_ { vx }= k_ { z4 } \ , \ frac { S_v }{ S_1 } \ sqrt {2 g } math > Koeficienty < math > k_ { z1 } math > aˇ z < math > k_ { z4 } math > jsou ztr´ a tov´ e ˇ c initele . Detailn´ ı odvozen´ ı lze naj´ ı t v < ref name =" bp - konopa " / >.
Pˇ r´ıloha C Pˇ r´ıklad zad´ an´ı pro laboratorn´ı u ´ lohy Zde je uveden pˇr´ıklad zad´an´ı pro laboratorn´ı u ´lohy Vod´arny V1 - V4“ jak pro iden” tifikaci, tak i pro ˇr´ızen´ı laboratorn´ıho modelu. Vˇsechny ostatn´ı zad´an´ı jsou um´ıstˇeny na CD, kter´e je souˇc´ast´ı t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace.
IX
ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze, Fakulta elektrotechnicka ´, Katedra r ˇ´ıdic´ı techniky Cesk e
Syst´emy a modely
´ VODARNY V1 - V4 Identifikace laboratorn´ıho modelu
1
Zad´ an´ı Laboratorn´ı modely Vod´arny V1 - V4 (obr. 1) pˇredsta-
vuj´ı syst´emy ˇr´ızen´ı v´ yˇsky hladiny ve spojen´ ych n´adrˇz´ıch s uzavˇren´ ym cyklem. V´ıce se o tˇechto modelech dozv´ıte na str´ank´ach Laboratoˇre K23 [1]. C´ılem t´eto u ´lohy je identifikovat laboratorn´ı model (z´ıskat neline´arn´ı matematick´ y model vˇcetnˇe jeho konstant a prov´est linearizaci tohoto modelu ve zvolen´em pracovn´ım bodˇe) a porovnat nalezen´ y model s laboratorn´ım modelem. Matematick´ y model hled´ame proto, abychom pomoc´ı nˇeho mohli navrhnout regul´ ator pro laboratorn´ı model. POZOR
Z d˚ uvodu zaˇsumˇen´ı mˇeˇren´ ych hladin jsou
v simulinkov´em prostˇred´ı Matlabu za v´ ystupy senzor˚ u v´ y-
Obr´azek 1: Vod´arna V1
ˇsek hladin um´ıstˇeny Butterworthovy filtry druh´eho ˇr´adu se zlomovou frekvenc´ı 2 rad s−1 s pˇrenosem Gf (s) =
s2
4 , + 2,82 s + 4
kter´e pˇredstavuj´ı dalˇs´ı zpoˇzdˇen´ı syst´emu. Nezapomeˇ nte tyto filtry pˇridat do sv´ ych model˚ u! ´ Ukoly: 1. Matematick´y model laboratorn´ıho modelu
3 body
Pˇred prvn´ım laboratorn´ım cviˇcen´ım odvod’te matematick´ y model laboratorn´ıho modelu na z´akladˇe popisu na str´ank´ach [1]. Pro tento popis syst´em uvaˇzujte jako MIMO, kde vstupn´ı vektor uT = [u1 u2 ], v´ ystupn´ı vektor y T = [y1 y2 ] = [h1 h2 ] a stavov´ y xT = [x1 x2 ] = [h1 h2 ]. 2. Sezn´ amen´ı s modelem a statick´e charakteristiky
3 body
Seznamte se s pˇripojen´ım a ovl´ ad´ an´ım laboratorn´ıho modelu: ruˇcn´ım pomoc´ı ˇceln´ıho
1
2
Vod´ arny V1 - V4
panelu a poˇc´ıtaˇcov´ ym s vyuˇzit´ım pˇripraven´eho Simulinkov´eho ovl´ adac´ıho modelu, kter´ y naleznete na str´ank´ach [1] nebo na disku v adres´aˇri X:\vyuka\tar\SAM\lab\V1_V2_V3_V4. V tomto souboru je pˇrednastaveno, ˇze se data z bloˇcku Scope pˇrehr´ avaj´ı do pracovn´ıho prostoru Matlabu do promˇenn´e ty, kterou m˚ uˇzete po skonˇcen´ı mˇeˇren´ı uloˇzit pˇr´ıkazem save nazev_experimentu ty do souboru pro pozdˇejˇs´ı zpracov´an´ı. Tlakov´e senzory pro mˇeˇren´ı v´ yˇsek hladin jsou z v´ yroby kalibrov´any v metrech, takˇze bezrozmˇern´e v´ yˇsky hladin H1 [−] a H2 [−] v Matlabu pˇr´ımo odpov´ıdaj´ı v´ yˇsk´am hladin v metrech. Z hlediska modelov´an´ı je vhodn´e urˇcovat v´ yˇsky hladin v n´adrˇz´ıch od dna trubek ventil˚ u, kter´e jsou ve stejn´e v´ yˇsi. Takˇze podle schema bude platit, ˇze h1 = H1 − h1of f . Je tedy nutn´e zmˇeˇrit senzorem v´ yˇsky h1of f a h2of f dna trubek ventil˚ u. Zmˇeˇrte statickou charakteristiku u1 [-] → h1 [m] pro ˇcerpadlo vˇcetnˇe pˇr´ıpadn´eho mrtv´eho p´asma a hystereze jak pro ˇcerp´ an´ı, tak i upouˇstˇen´ı vody nejm´enˇe pro 10 hodnot napˇet´ı. Postup mˇeˇren´ı si zvolte sami. Nezapomeˇ nte, ˇze ˇcerpadlo mus´ı kromˇe mˇeˇren´e v´ yˇsky h1 jeˇstˇe pˇrekonat rozd´ıl h1V mezi hladinou v z´asobn´ıku a v´ yˇskou dna trubky ventilu. Pro bˇeˇzn´e mˇeˇren´ı povaˇzujte v´ yˇsku hladiny v z´asobn´ıku za konstantn´ı. Z namˇeˇren´ ych hodnot urˇcete rozd´ıl hladin mezi hladinou v z´asobn´ıku a v´ yˇskou dna trubky ventilu h1V , offsetov´e napˇet´ı ˇcerpadla uof f a zes´ılen´ı ˇcerpadla k1 . 3. Redukce matematick´eho modelu
3 body
Na laboratorn´ı mˇeˇren´ı si pˇripravte redukovan´ y tvar neline´arn´ıho stavov´eho modelu syst´emu do tvaru SISO podle skuteˇcnosti a v´ yˇse uveden´ ych doporuˇcen´ı. Pˇripravte si neline´ arn´ı simulinkov´e sch´ema syst´emu s u ´pln´ ym neline´arn´ım modelem chov´an´ı ˇcerpadla (tj. modelem pˇri zavˇren´ ych ventilech). Proved’te obecnˇe linearizaci celkov´eho syst´emu pro obecn´ y pracovn´ı bod a urˇcete stavov´e matice A, B, C, D line´ arn´ıho syst´emu. 4. Mˇeˇren´ı pˇrechodov´ych charakteristik
3 body
Zmˇeˇrte pˇrechodovou charakteristiku (ve velk´em) neline´arn´ıho syst´emu z pr´azdn´ ych n´adrˇz´ı. Pro mˇeˇren´ı pouˇzijte pˇr´ısluˇsn´ y simulinkov´ y model Vx.mdl, kde je jiˇz pˇrednastaveno vhodn´e vstupn´ı napˇet´ı pro model. Nechte syst´em dobˇre ust´alit - v´ yˇska hladiny v lev´em tanku by mˇela dosahovat maxim´ alnˇe 50 % celkov´e v´ yˇsky n´adrˇze a v prav´em by nemˇela klesnout pod 10 % jeho celkov´e v´ yˇsky. Z ust´alen´eho stavu zmˇeˇrte zv´ yˇsen´ım vstupn´ıho napˇet´ı maxim´ alnˇe o 10 % pˇrechodovou charakteristiku v mal´em. Po ust´alen´ı zmˇeˇrte stejn´ ym zp˚ usobem dalˇs´ı charakteristiku pro zv´ yˇsen´ı vstupu o stejnou hodnotu a na z´avˇer jeˇstˇe jednou pro sn´ıˇzen´ı. Z nejm´enˇe ˇctyˇr rovnov´aˇzn´ ych stav˚ u urˇcete a zaneste do tabulky hodnoty nezn´am´ ych konstant ventil˚ u kP a kD pro pˇr´ısluˇsn´e hodnoty vstupn´ıho napˇet´ı a v´ yˇsky hladin. 5. Neline´ arn´ı a line´ arn´ı model
3 body
Zmˇeˇren´e parametry pouˇzijte pro vytvoˇren´ı dvou neline´arn´ıch stavov´ ych popis˚ u - jeden ve fyzik´ aln´ıch veliˇcin´ach, tj. vstupn´ı napˇet´ı [V] a v´ yˇska hladin v [m], druh´ y pak bezrozmˇern´ y
3
Vod´ arny V1 - V4
ve strojov´ ych jednotk´ach RT Toolboxu Matlabu. Na pˇripraven´em simulinkov´em modelu proved’te simulaci syst´emu pro oba popisy a porovnejte s namˇeˇren´ ymi hodnotami v jednom grafu. D´ ale jiˇz pracujte pouze s bezrozmˇern´ ymi modely. Pro dva rovnov´aˇzn´e stavy z´ıskan´e v pˇredchoz´ım bodˇe proved’te linearizaci syst´emu dosazen´ım do pˇripraven´ ych rovnic a napiˇste jejich pˇr´ır˚ ustkov´e stavov´e rovnice. Porovnejte odezvu linearizovan´eho syst´emu na stejn´ y skok vstupn´ıho napˇet´ı s pˇr´ısluˇsnou odezvou fyzik´ aln´ıho modelu. Nezapomeˇ nte z d˚ uvodu porovn´an´ı um´ıstit odchylkov´ y linearizovan´ y model do poˇzadovan´eho pracovn´ıho bodu. 6. Identifikace z pˇrechodov´ych charakteristik v mal´em, pˇrenos
2 body
Ze dvou pˇrechodov´ ych charakteristik v mal´em odeˇctˇete pomoc´ı doby pr˚ utahu a n´abˇehu n´ahradn´ı pˇrenosy syst´emu a porovnejte je se z´ıskan´ ymi pˇrenosy z line´ arn´ıch model˚ u. Srovn´an´ı proved’te t´eˇz graficky s p˚ uvodn´ım syst´emem. Zobrazte frekvenˇcn´ı charakteristiku syst´emu v logaritmick´ ych souˇradnic´ıch. Jakou byste nyn´ı volili frekvenci vzorkov´an´ı? 7. Protokol o identifikaci laboratorn´ıho modelu
5 bod˚ u
Do vaˇseho seˇsitu vlepte toto zad´an´ı a piˇste si do nˇej podrobn´e pozn´amky o mˇeˇren´ı. Vypracujte protokol o t´eto identifikaci dle poˇzadavk˚ u na [2].
Reference ´ [1] CHARVAT, -
Bradley
David; (K23)
´ PILNY, [online].
Michal. 2010
[cit.
Webov´e
str´ anky
2010-05-20].
Laboratoˇre
Dostupn´e
z
Allen WWW:
hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Laboratoˇr Allen-Bradleyi ˇ [2] Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Str´ anky pˇredmˇet˚ u Katedry ˇr´ıdic´ı techniky FEL CVUT : Moodle [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupn´e z WWW: hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/e-kurzy/i.
ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze, Fakulta elektrotechnicka ´, Katedra r ˇ´ıdic´ı techniky Cesk e
Syst´emy a ˇr´ızen´ı
´ VODARNY V1 - V4 ˇ ızen´ı laboratorn´ıho modelu R´
1
Zad´ an´ı Laboratorn´ı modely Vod´arny V1 - V4 (obr. 1) pˇredsta-
vuj´ı syst´emy ˇr´ızen´ı v´ yˇsky hladiny ve spojen´ ych n´adrˇz´ıch s uzavˇren´ ym cyklem. V´ıce se o tˇechto modelech dozv´ıte na str´ank´ach Laboratoˇre K23 [1]. C´ılem t´eto u ´lohy je ˇr´ıdit v´ yˇsku hladiny v prav´em v´alci zmˇenou ˇcerp´ an´ı vody do lev´eho v´alce. POZOR
Z d˚ uvodu zaˇsumˇen´ı mˇeˇren´ ych hladin jsou
v simulinkov´em prostˇred´ı Matlabu za v´ ystupy senzor˚ u v´ yˇsek hladin um´ıstˇeny Butterworthovy filtry druh´eho ˇr´adu se zlomovou frekvenc´ı 2 rad s−1 s pˇrenosem Gf (s) =
4 , s2 + 2,82 s + 4
kter´e pˇredstavuj´ı dalˇs´ı zpoˇzdˇen´ı syst´emu. Nezapomeˇ nte
Obr´azek 1: Vod´arna V1
tyto filtry pˇridat do sv´ ych model˚ u! Poˇ zadavky na ˇ r´ızen´ı: 1. Navrhnˇete a odzkouˇsejte vhodn´e typy realizovateln´ ych regul´ ator˚ u pro obˇe n´asleduj´ıc´ı podm´ınky: • je povolena odchylka do 5% v ust´alen´em stavu na skok ˇr´ıdic´ı veliˇciny, • je poˇzadov´ana nulov´a regulaˇcn´ı odchylka v ust´alen´em stavu na skok ˇr´ıdic´ı veliˇciny. 2. Navrhnˇete regul´ ator vˇzdy tak, aby doba regulace pro p´ asmo ± 5% byla co nejkratˇs´ı pˇri maxim´ aln´ım povolen´em pˇrekmitu 30%.
1
2
Vod´ arny V1 - V4
Metody n´ avrhu ˇ r´ızen´ı: N´ avrh regul´ ator˚ u proved’te (vyberte a vyzkouˇsejte r˚ uzn´e typy regul´ ator˚ u): 1. Empirick´ ymi metodami: •
ruˇcnˇe“ metodou cyklick´e optimalizace konstant regul´ atoru ” • podle Zieglera-Nicholse 2. Frekvenˇcn´ımi metodami: • pomoc´ı kompenzac´ı lead, lag a lead-lag • regul´ atory typu P, PI, PD a PID 3. Metodou um´ıstˇen´ı p´ol˚ u uzavˇren´e regulaˇcn´ı smyˇcky: • pomoc´ı geometrick´eho m´ısta koˇren˚ u • v´ ypoˇctem polohy dominantn´ıch p´ol˚ u N´ avrh proved’te jak pro ide´aln´ı varianty PID regul´ atoru, tak i pro jeho realizovatelnou podobu, kter´ a m´ a omezen zisk derivaˇcn´ı sloˇzky na vyˇsˇs´ıch frekvenc´ıch na hodnotu kP N : kD s →
kD s kD s+1 kP N
Filtr pˇri n´avrhu aplikujte na cel´ y pˇrenos regul´ atoru, i kdyˇz pˇri realizaci j´ım bude ovlivnˇena pouze derivaˇcn´ı sloˇzka. Doporuˇ cen´ y postup: 1. Ovˇeˇrte jednoduch´ ym experimentem pˇrenos syst´emu ve zvolen´em pracovn´ım bodˇe. 2. Nejprve navrhnˇete vˇsechny poˇzadovan´e regul´ atory jako ide´aln´ı a pak teprve pˇridejte filtraci v pˇr´ıpadˇe, kdy je nutn´a. Nezapomeˇ nte na dodrˇzen´ı vzorkovac´ıho teor´emu pro filtr. 3. Odzkouˇsejte regul´ atory na neline´arn´ım modelu v Simulinku na skok ˇr´ıdic´ı veliˇciny z nuly do pracovn´ıho bodu a v pracovn´ım bodˇe pˇri zmˇenˇe ˇz´adan´e hodnoty o 10%. Ovˇeˇrte t´eˇz na line´ arn´ım modelu v Simulinku. Uvaˇzujte pˇritom omezen´ı akˇcn´ıch veliˇcin a pˇr´ıpadnˇe pouˇzijte antiwindup, pokud je potˇreba. 4. Pro jeden zvolen´ y regul´ ator vyzkouˇsejte na laboratorn´ım modelu regulaci z pr´azdn´ ych n´adob do pracovn´ıho bodu. D´ ale vyzkouˇsejte dva nejvhodnˇejˇs´ı regul´ atory pro velikost odchylky podle Poˇzadavk˚ u na ˇr´ızen´ı (tj. celkem 4 regul´ atory) v okol´ı pracovn´ıho bodu (vyzkouˇsejte skok ˇz´adan´e hodnoty v obou smˇerech).
3
Vod´ arny V1 - V4
Zpracov´ an´ı v´ ysledk˚ u: 1. Prezentujte ovˇeˇren´ı platnosti pˇrenosu syst´emu.
1 bod
2. Pro kaˇzd´ y navrˇzen´ y regul´ ator do tabulky pˇrehlednˇe zaznamenejte: typ regul´ atoru, konstanty regul´ atoru, f´azovou a amplitudovou bezpeˇcnost, velikost pˇrekmitu pˇrechodov´e charakteristiky, ust´alenou regulaˇcn´ı odchylku odezvy na skokovou zmˇenu poˇzadovan´e hodnoty, dobu regulace pro p´asmo regulace ± 5 % od ust´alen´e hodnoty pˇri uvaˇzov´an´ı omezen´ı akˇcn´ıch veliˇcin.
5 bod˚ u
3. Zvolte si dva typy regul´ ator˚ u s nulovou regulaˇcn´ı odchylkou na skok ˇr´ıdic´ı veliˇciny, kter´e jste nastavili tˇremi r˚ uzn´ ymi metodami (tj. celkem 6 regul´ ator˚ u). Pˇrechodov´e charakteristiky tˇechto regulaˇcn´ıch obvod˚ u zobrazte do jednoho grafu a popiˇste je, do jednoho grafu tak´e vykreslete frekvenˇcn´ı charakteristiky uzavˇren´e smyˇcky a polohy p´ol˚ u uzavˇren´e smyˇcky. Diskutujte rozd´ıly v kvalitˇe regulace v souvislosti s pouˇzit´ ym typem regul´ atoru a metodou n´avrhu.
2 body
4. Pro velikost odchylky podle Poˇzadavk˚ u na ˇr´ızen´ı vyberte vˇzdy jeden regul´ ator, kter´ y se nejl´epe choval na fyzik´ aln´ım modelu, a porovnejte v jednom obr´ azku jeho namˇeˇrenou pˇrechodovou charakteristiku se simulovanou na line´ arn´ım i neline´arn´ım modelu. 5 bod˚ u 5. Porovnejte kvalitu a ˇcas regulace z pr´azdn´ ych n´adob do pracovn´ıho bodu oproti regulaci v line´ arn´ım rozsahu.
2 body
Jestliˇze se nepodaˇrilo nˇekter´ y typ regul´ atoru navrhnout nebo splnit nˇekter´ y z poˇzadavk˚ u, zd˚ uvodnˇete to. Form´ aln´ı zpracov´ an´ı a prezentace: Pokyny a poˇzadavky na form´ aln´ı zpracov´an´ı v´ ysledk˚ u (5 bod˚ u) a tvorbu prezentace (2 body) jsou uvedeny na webov´ ych str´ank´ach pˇredmˇetu na [2]. Za odevzd´an´ı laboratorn´ı zpr´ avy v angliˇctinˇe m˚ uˇzete z´ıskat aˇz 4 body nav´ıc. Pokud je to moˇzn´e, vyn´ aˇsejte do graf˚ u veliˇciny ve skuteˇcn´ ych jednotk´ach (napˇr. volty, centimetry apod.).
Reference ´ [1] CHARVAT, -
Bradley
David; (K23)
´ PILNY, [online].
Michal. 2010
[cit.
Webov´e
str´ anky
2010-05-20].
Laboratoˇre
Dostupn´e
z
Allen WWW:
hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Laboratoˇr Allen-Bradleyi ˇ [2] Katedra ˇr´ıdic´ı techniky. Str´ anky pˇredmˇet˚ u Katedry ˇr´ıdic´ı techniky FEL CVUT : Moodle [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupn´e z WWW: hhttp://support.dce.felk.cvut.cz/e-kurzy/i.