Fašank Zpěváčci ve Velké. Trenéři Zerzáň a Nejezchleba bojují o postup

B㶕EZEN - DUBEN 2015

Fašank 2015

Zpěváčci ve Velké

Trenéři Zerzáň a Nejezchleba bojují o postup

43

Krajohled

Fašanková putování krajem na fotografiích Jaroslava Hrbá㶜e, Ladislava Mrkvy a Františka Gajovského.

OBSAH / ÚVODNÍK

Obsah OBSAH PŘELET

Myslivci plesali nad úlovky i na plese

5

Barvy krojů v Javorníku

5

Splněný sen

6

Drama v Louce

7

Memphis Music Club v novém...

8

FAŠANK 2015

Fašankové putování po Horňácku

19

TRADICE

Peřiny podle Františka Gajovského

20

VÝROČÍ

Osvobozování Horňácka

21

Louka před sedmdesáti lety

22

MÍSTEČKA

Roubenka s vůní bylinek

24

FENOMÉN

Nejlepší kysané zelé je z Horňácka

26

ZÁPISNÍK

Třetí nejhezčí muž planety v kroji z malé Blatničky

27

Horňácký zpěváček

28

OSOBNOST

Sokol a odbojář Josef Valný

29-30

SPORT

Národní házenkáři uspěli v poháru, na jaře chtějí mezi ligovou elitu

31

Lyžaři na Javořině

32

Galuška a Sadílek bojují o ligový dres

33

Legendární trenér Zerzáň se vrací

34

Házenkářky z Veselí a Velké

34

Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko

35

Plánované akce Ostrožsko / Veselsko / Horňácko

38

Vítáme tě, jaro, vyběhneme s pejskem na zahrádku… Vždy když jaro p㶣ichází, vzpomenu si na za㶜átek 㶣íkánky z titulku tohoto editorialu. Víc mi v paměti neutkvělo, ale vem to neš㶇. A to je právě te㶞. Jarní 㶜íslo 㶜asopisu Krajem svatého Antonínka, které držíte ve svých rukou, p㶣ichází na svět v době rozpuku p㶣írody, Velikonoc a s nimi p㶣icházející naděje do dalších měsíců roku. Dva první a kousek t㶣etího se nám poda㶣ilo dění v regionu, v němž jsme doma, na stránkách našeho 㶜asopisu zmapovat p㶣edevším díky nadšení a bystrému oku pana Františka Gajovského. Jeho velká fotoreportáž z fašankových pochůzek na Hor㶡ácku si zaslouží velký obdiv. K němu se p㶣idali i další fotografové z Hluku, Ostrožské Nové Vsi a Ostrožské Lhoty. Náš 㶜asopis by chtěl i v dalším období na takových spolupracovnících a schopných dopisovatelích stavět. Právě oni nejlépe vědí, co se v jejich obci děje, co zajímavého by stálo za to zaznamenat pro p㶣íští generace. Budeme vdě㶜ni, když se ke spolupráci s redakcí p㶣ihlásí, napíší svůj post㶣eh 㶜i glosu k událostem. První jarní vlaštovka už p㶣iletěla, do㶜tete se o ní v rubrice ZASLÁNO. Náš tým brzy posílí další zkušený noviná㶣, jehož jméno si zatím necháme pro sebe. Už v p㶣íštím 㶜ísle se ale můžete těšit na jeho 㶜lánky, které vnesou na naše stránky ur㶜itě nový impuls a zavítáme s ním do oblastí lidského 㶜inění, kam jsme dosud nevkro㶜ili. Nadále chceme náš 㶜asopis stavět na výborných fotografiích, byla by velká škoda nevyužít tak kvalitního papíru na psaní o muzice, tanci, p㶣írodě a vlastně všem, co nejlépe zachytí fotografie. Nakonec si ještě neodpustím jeden můj oblíbený lenochodí vtip. Sedí dva lenochodi na stromě. Najednou pod nimi něco zachrastí. První den nic. Druhý den nic. T㶣etí den nic. Až najednou pátý den se ten jeden lenochod pomalu podívá dolů a ten druhý mu 㶣ekne: „NESTRESUJ! . Ani náš 㶜asopis nechce vytvá㶣et stresující pocity, takovou novina㶣inu nech㶇 si ponechají média, která to živí. Krajem svatého Antonínka však chceme krá㶜et s radostí, pokorou ke všemu lidskému a krásnému. A proto zvolejte: Vítáme tě, jaro! Vyběhneme s pejskem na zahrádku... A napište nám. P㶣íjemné 㶜tení a podívání. Vladimír Sal㶜ák, redaktor

Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno Ministerstvem kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion Ostrožsko - Veselsko, Zámecká 24, Uherský Ostroh, PS㶏 687 24 Redakce: Vladimír Sal㶜ák 702 026 174, František Gajovský, Stanislav Dufka • Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná • e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena výtisku 20 K㶜 • Design, grafické zpracování: Grafické studio Joker, Uherské Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště, tel. 572 551 155. • 㶏asopis vyjde v květnu 2015.

www. ostrozsko.cz

3

ZASLÁNO

Tajuplný nález oživuje vzpomínky Vážená redakce, asi p㶣ed půl rokem jsem ve vašem 㶜asopise narazil na 㶜lánek o fotbalovém turnaji, který se v osmdesátých letech minulého století hrával na malém h㶣išti za dnešním hotelem ve Filipově údolí. Šest let nesl název Hozákův pohár, po změně po㶣adatelů (F.I.F.A. ‒ Filipovská instituce fotbalových amatérů) jej Klub vousatých pánů z Veselí nad Moravou p㶣ejmenoval na Potulný roh a jejich pokra㶜ovatelé z týmu Hor㶡ácké republiky z Velké nad Veli㶜kou pak na Filíkův memoriál. Tyto informace však asi nejsou zcela p㶣esné. V 㶜lánku jste psali, že p㶣i rekonstrukci jedné z filipovských chat byl nalezen archiv Hozákova poháru. Já jsem se tohoto turnaje pravidelně zú㶜ast㶡oval v dresu Magdon Boys Club Filipov. Můj spoluhrá㶜 z tohoto týmu Ji㶣í Symerský uspo㶣ádal v posledních pěti letech vzpomínkové turnaje tentokrát pod názvem Karpatský pohár, ale bohužel jeho úsilí o obnovení těchto tradi㶜ních setkání generace dnešních starších padesátníků nejen na h㶣išti, ale hlavně u táboráků po turnaji zma㶣il několikrát silný déš㶇. Témě㶣 po dvou letech pátrání se mi poda㶣ilo získat archiv Hozákova poháru do správy a postupně jej digitalizuji a t㶣ídím, což by vše mělo vést ke vzniku webových stránek pro pamětníky tohoto pozoruhodného fenoménu našeho mládí. Chtěl bych Vaší redakci nabídnout několik 㶜lánků o této za komunistů odvážné akci, na kterou se do Filipova sjížděli mladí lidé z celého Slovácka, p㶣edevším však z Veselí nad Moravou, Velké nad Veli㶜kou a Strážnice. Posílám Vám k otištění ukázku některých diplomů, které na Hozákově poháru F.I.F.A. udělovala. Jsou z dílny již zesnulého kamaráda Ing. Arch. Luboše Severy, autora m.j. sportovní haly ve Velké nad Veli㶜kou. Zasílám i jeho fotografii v týmu AC Žíze㶡 z roku 1983.

Vítěz Hozákova poháru AC Žíze㶡 v roce 1983. Naho㶣e zleva: Slávek Drlík, Luboš Severa, Petr Marek, La㶞a Martínek, Jura Lazar, ?, Martin Severa. Dole: ?, Michal Polák, Vladimír Drábek, Zdeněk P㶣ílezský, V. Hroch. foto: Zdeněk Imrich Ing. Tomáš Januba, Veselí nad Moravou

Staří přátelé se sešli na koncertě Vladimíra Merty ...Je pátého února. Stojím p㶣ed veselským kinem a 㶜ekám na p㶣íjezd umělců z Prahy. Jana Hrubého, Vládi Merty a Kuby Frenela. Uvítání proběhlo ohromně. Známe se bezmála 㶜ty㶣icet let. Jako správní profíci mě zasekli: „Lobo po㶜kej. Tak 㶜ekám a hlavou mi letí vzpomínky. P㶣ed 㶜tvrtstoletím tu na nás 㶜ekaly samopaly. A te㶞... kytary. Kéž by to tak bylo napo㶣ád. Po zvukové zkoušce jsme zasedli spolu s Emanem Kosíkem, který p㶣inesl Honzovi Hrubému záznam jeho svatby, které jsme měli 㶜est se zú㶜astnit jako hosté. Pozor! P㶣ed pětat㶣iceti lety. Vá㶞a Merta ihned zorganizoval promítání. O koncertu jen v superlativech. Trojice hrála staré osvěd㶜ené evergreeny i sou㶜asnou tvorbu všech t㶣í umělců. Hudba byla proložená vtipnými glosami Vládi i Honzy, kte㶣í byli za těch t㶣icet pět let našimi 㶜astými hosty ve Veselí. Ve finále požádal Lá㶞a Merta výborného cimbalistu a svého kamaráda Ví㶇u Trachtulce o zazpívání hor㶡ácké balady jen tak „na hubu . A pak potlesk, p㶣ídavky a povídání až do 㶜asných hodin ranních. Děkuju všem zú㶜astněným. Dušan Lobo Leitgeb

4

www. ostrozsko.cz

P㶕ELET

Myslivci plesali nad úlovky i na plese Pro myslivce skončila s koncem roku doba lovů drobné zvěře. Lúckým se dařilo, ulovili na třech honech více než dvě stě zajíců, což v minulých letech nebývalo.

plesu vystoupení malých mažoretek, dětí z mate㶣ské i základní školy v Louce, za což si odnesly dlouhotrvající potlesk plného sálu. Myslivci s podporou sponzorů p㶣ipravili bohatou tombolu věcných cen, nejvíce však lákala 㶜ást zvě㶣inová, ve které byli dva divo-

㶜áci, srn㶜í, da㶡㶜í, zajíci, bažanti a kachny. K pohodě hrála oblíbená zahrani㶜ní kapela Kamasi z Myjavy, která nenechala nikoho jen tak sedět a vyhrávala až do ranního kuropění. fg

Te㶞 p㶣i kone㶜ném nástupu zimy se musí o zvě㶣 starat, nastala jí doba strádání. 㶏asto je proto zahlédneme v revíru p㶣i p㶣ikrmování. Je nutné dopl㶡ovat krmelce a zásypy nejen krmivy, ale i medikamenty důležitými pro jejich zdraví. Myslivci se však nestarají jen o zvě㶣, ale dovedou se i spole㶜ensky bavit a ostatním p㶣íznivcům nabídnout i něco ze svých úlovků. Po㶣ádání mysliveckého plesu se stalo již tradicí, nejinak tomu bylo i letos. P㶣ípravy za㶜aly již v pátek zdobením sálu, věšením trofejí a hlavně p㶣ípravou zvě㶣inových specialit. Hosté si pochutnávali na výborném da㶡㶜ím, srn㶜ím guláši 㶜i zvě㶣inovém rožni. To vše zapíjeli lipovským vínkem, by㶇 ob㶜as se sálem nesla i vůně domácí slivovice. Tak jako v p㶣edešlých letech i letos bylo pěkným zpest㶣ením úvodu

Barvy krojů v Javorníku Javorník na Horňácku, v kraji, kde se nezapomíná na bohaté lidové tradice a umění. Byť v obci žije jen něco málo přes sedm set obyvatel, tradice zpěváků a tanečníků oživuje mužský, ženský i dětský soubor Javorníček. Nejen oni si dali setkání na jubilejním XV. krojovém plesu, ale mohli jste tam potkat

p㶣íznivce folkloru z celého Hor㶡ácka. Jak jinak než v krojích. Na za㶜átku plesu

vystoupil dětský sbor Javorní㶜ek s pásmem Svatba, kterou nacvi㶜ila Dana Hrbá㶜ová, u㶜itelka místní základní školy. Malý sál obecního ú㶣adu zá㶣il barvami míchajícími se na parketu v rytmu tance, ke kterému vybízela cimbálová muzika složená z místních a okolních hudců. Ples se nesl ve velmi p㶣íjemné domácké pohodě, vždy㶇 tady se všichni znají a jsou jako jedna rodina. A byl-li někdo p㶣espolní, ten mezi ně zapadl po první štamprli slivovice. Byl to jako obvykle pěkný ples, krojovaní měli p㶣evahu nad ostatními. Že se mladí na Hor㶡ácku rádi oblékají do krojů, svěd㶜í o tom, že folklor a tradice tady stále žijí. Uznání a poděkování pat㶣í organizátorům těchto krojových plesů, kte㶣í se snaží uchovat zvyky a tradice svých p㶣edků na Hor㶡ácku.

fg

www. ostrozsko.cz

5

P㶕ELET

Splněný sen v Řemeslném pivovárku Je začátek března. Konečně je tady ten slavný den, kdy parta velických nadšenců zakládá první várku ve svém Řemeslném pivovárku. Již vloni jsme přinesli zprávu o této partě, ale přislíbil jsem, že u té první budeme také. Svěřuje se Ladislav Lukacs. Každý z nás snil o tom, že budeme mít pivovárek. Realizovat to v jednom 㶜lověku, bez nějakého finan㶜ního zázemí je velice složité. U mě byl první impuls, když jsem v roce 2013 po㶣ádal s partou z Lipova Hor㶡ácký košt piva. Byl jedním z mých snů, udělat tady na Hor㶡ácku pivní festival. Díky

tomu, že jsem se spojil s dalším kamarádem Janem Plešou a Vladem Tome㶜kem, tak jsem si 㶣ekl, že do roka a do dne bude ve Velké pivovar. Nepovedlo se to až tak úplně. Samoz㶣ejmě já sám bych to nedokázal, ale spole㶜nými silami jsme mohli vybudovat pivovárek. Objekt, který jsme pro něj vybrali, je dům 㶜. p. 111 na velickém náměstí㶜ku. Odpadla nám velká investice, dům pat㶣í mým rodi㶜ům, otec, milovník piva, byl všemi deseti pro.

Plze㶡ský slad, kvasnice, chmel. Na podzim to byl rok, co va㶣ili první pivo dle svých receptů v jiných pivovarech. Dnes

zakládá sládek Vlado Tome㶜ek na světlého Anciáša, což je jejich světlý ležák 12° . Je z Plze㶡ského sladu a chmelený Premiantem a Žateckým poloraným 㶜erve㶡ákem. Z jedné várky dostaneme tak 250 l hotového piva. Máme 4 druhy základního piva, což jsou spodně kvašené. Je to Velický Bombar㶞ák, což je 10°vý㶜epní pivo. Potom máme Velického Šumká㶜e, to je 11°ležák, již zmíněný Anciáš 12°světlý a Anciáš 12°polotmavý. Potom chceme va㶣it nejrůznější speciálky, a to jak spodně kvašené, tak svrchně kvašené. Dodává sládek Vlado Tome㶜ek.

Kde všude bude na 㶜epu? Bude se 㶜epovat v Hor㶡áckém šenku, v hospodě na mlýně. Také už máme domluvené některé hospody v okolí. Ochutnávkové pivnice v Brně, také v Blatnici ve vinárně, ochutnávková pivnice v Hodoníně a také ve Vnorovech.

A na Hor㶡ácku? Na Hor㶡ácku v Lipově, z bývalé pekárny je soukromý klub, založil jej Tomáš Kratochvíl, ze skupiny Huméne㶜ko. Va㶣íme pro skupinu Huméne㶜ko 13°polotmavý speciál. Skupina bude k㶣tít CD 28. b㶣ezna a p㶣i této p㶣íležitosti si od nás nechali nava㶣it pivo. La㶞a Lukacs : Nejsme podnikatelé, ale milovnici piva a chceme se i s ostatními podělit o zážitek z pití dobrého piva. Vě㶣íme, že až štamgasti ochutnají naše pivo, bude se pít na celém Hor㶡ácku. gajo

Hledáme

Placená inzerce

6

PRACOVNÍK/CE DO VÝROBY Hledáme pracovníky na lehkou manuální práci do výroby v Bojkovicích na hlavní pracovní poměr a brigádníky do Slavkova u Uherského Brodu na dohodu o provedení práce. Práce v nep㶣etržitém provozu, 12 ‒ ti hod. směny. Požadavky: manuální zru㶜nost, spolehlivost, pe㶜livost. Práce je vhodná spíše pro muže i ženy. Nástup je možný ihned. Životopisy zasílejte na hajkova@hfive.cz

Tel: 601 601 224

www. ostrozsko.cz

web: www.hfive.cz

Drama v Louce Ochotníci divadelního kroužku v Louce vstoupili do dvaadevadesáté sezony. Pod vedením režiséra Antonína Ma㶡áka letos nacvi㶜ili divadelní p㶣edstavení brat㶣í Mrštíků Maryša. Drama divadelní hry vychází z životních osudů Marie Horákové z Těšan. Že se mu to poda㶣ilo, není pochyb, sám hraje divadlo od svých šestnácti let a zdejší ochotníky režíruje již patnáctou sezonu. P㶣esto dalo hodně práce uko㶜írovat tak㶣ka t㶣icet herců, mezi nimi, byly jako kompars i děti. Sami herci zapálení pro ochotni㶜ení musí obětovat hodně ze svého 㶜asu. Nacvi㶜ovat za㶜ali již v zimních měsících. Někte㶣í vysokoškoláci dojíždí na zkoušky až z Prahy 㶜i Brna. Pat㶣í jim velké uznání a poděkování nejen za p㶣edváděné herecké výkony, ale vůbec že touto 㶜inností udržují kulturu v hor㶡ácké Louce. B㶣ezen je zasvěcen premié㶣e a následným reprízám, ty bývají i 㶜ty㶣i. Sál je vždy zaplněn a dop㶣edu vyprodán, tak jejich p㶣edstavení zhlédne až tisícovka diváků. Sama obec nemá tolik ob㶜anů, jak je vidět, tak z okolních obci se jezdí za divadlem do Louky. ■ Co kroje a ná㶣e㶜í? Hrajeme oble㶜ení v tamních selských krojích a mluvíme ná㶣e㶜ím oblasti, kde Maryša

žila, v Těšanech. Jsem milé p㶣ekvapen, že herci se vžili do jiného ná㶣e㶜í a nebyly žádné p㶣ebrepty. Sděluje režisér Antonín Ma㶡ák a odpovídá na otázky. ■ Kdo hraje hlavní roli? Těch hlavních rolí je víc. Maryšu hraje Barborka Hrbá㶜ková, Francka, do kterého je zamilovaná, hraje Borek Smaženka. Vávru, za kterého je provdaná, hraje Tomáš Se㶜ka㶣. Lízala, jejího tátu, který ji Vávrovi dohodí, hraje Zdeněk Ma㶡ák.

■ A jak jste Vávru otrávili? „Tak jak Maryša 㶣íká:, „Jako potkana tě otrávím, a namíchala mu jed na potkany. „Od koho je ta káva? 㶣íká Vávra. „Je ho㶣ká, a vyplivne. A ona mu: „Cos nedopil? „Dopij. A tak Vávra, protože už se obléká a jede pro d㶣íví, ve spěchu vypije kávu. Za chvílí se ze dvora ozývá hluk a lomoz. Diváci vidí p㶣es okna na dvůr mlatce, jak Vávru odnášejí, a mluví o tom, že je nebožtík. gajo

www. ostrozsko.cz

7

P㶕ELET

Memphis Music Club v novém kabátě Poda㶣í se novému majiteli udržet tentokrát Memphis Music Club v takové oblibě jako kdysi v polovině 90. let? Jistě má výborně nakro㶜eno! Podnik je každou sobotu od 20:00 do 4:00 otev㶣en ve㶣ejnosti a zatím se těší velké oblibě. Majitel p㶣ipravil výborné akce, které táhnou mladé lidi k zábavě. Již pod jeho vedením od znovuotev㶣eného Clubu v Lipově závitalo několik hvězd našeho nebo slovenského showbussinesu. Kali a Peter Pann a v blízké době se zde p㶣edstaví také Ben Cristovao 㶜i kapela Desmod. V polovině 90. let se Memphis club Lipov těšil vélké návštěvnosti a oblibě. Pod vedením majitelů Romana a Jana Se㶜ka㶣ových se club stal nejnavštěvovanějším na iižní Moravě. V klubu hráli vyhlášení Djs, Jirka Benada, Petr Kop㶜il, Petr Zakopal, Igor Doležal a další. S výbornou zábavou se sem sjížděli mladí lidé nejen z Moravy, ale také ze Slovenska.

foto: archiv Memphis Music Club

㶜eno. Nyní pod vedením nového majitele klub opět vzkvétá. Návštěvnost je pravidelná. Hosté se baví na tematických akcích. Majitelé si p㶣ipravili pro návštěvníky spoustu novinek. Nejnovější špí㶜ek, je svoz-odvoz. Mladí lidé, kte㶣í se chtějí bavit, si můžou zavolat svoz, zdarma do 20 km.

V roce 2008 se klub p㶣ejmenoval na Memphis Arénu Lipov, po dvou letech však působení klubu bylo ukon㶜eno. V této době se zde odehrávaly zajímavé koncerty, objevila se zde slovenská hvězda Rytmus. V roce 2010 byl podnik znovuotev㶣en pod názvem PM Music Lipov. Tato 㶜ást historie je opravdu smutná a podnik 㶜áste㶜ně pošpinila. Poslední pokus o otev㶣ení nastal v roce 2011, ale po velmi krátké době bylo opět působení klubu ukon-

8

www. ostrozsko.cz

Akce, které jistě stojí za zmínku jsou nap㶣. 14. 2. 2015 kdy Memphis Music Club navštívila slovenská hvězda Kali a Peter Pann, nebo 20. 2. rockové seskupení Dark Gamballe. Do budoucna jsou p㶣ipraveny další velmi zajímavé akce, 25. 4. 㶜eká Memphis Music Club návštěva Bena Cristovaa. V roce 2009 byl finalistou talentové soutěže 㶏esko Sloveská Superstar, kde skon㶜il na 7. místě. Zpěvák, texta㶣 a herec se bude starat celý ve㶜er o vaši zábavu. 15. 5. pak zavítá do podniku v Lipově vyhlášená sloveská kapela Desmod. Návštěvníci a p㶣íznivci Memphis Music Clubu se mají opravdu na co těšit!

FAŠANK 2015

Fašankové putování po Horňácku Těším se na fašanky každý rok, přeji si, aby byly na sněhu. Tentokrát mu takřka jarní slunce moc šancí nedávalo, ale nakonec to vyšlo. Letošní fašanky na Horňácku a akce s nimi spojené byly velmi náročné, pokud bych je chtěl všechny navštívit, musel bych se při nejmenším rozdvojit. Tak si je alespoň na fotografiích projděte se mnou. Vše vlastně začalo již v pátek v Kuželově, dopoledne zabijačkou a večer v kulturním domě vystoupením pěveckých souborů z Kuželova ve Velké.

Veli㶜ka

Kuželov

Hrubá Vrbka

Vápenky

Lipov

Nová Lhota

www. ostrozsko.cz

9

FAŠANK 2015

Fašankové putování po Vápenkách Časné sobotní ráno, slunce se dralo přes vrcholek Javořiny cestou na Vápenky. Již z dálky se linula vůně od rekreačního střediska. Tam se již vše připravovalo na XIV. ročník koštu slivovice. Připraveno k ochutnávání bylo na 631 vzorků nejen slivovice, ale i jiných ovocných destilátů snad z celé Moravy i Slovenska. Aby to návštěvníkům lépe klouzalo do krku, byly připraveny zabijačkové dobroty ze tří čuníků. O speciality se postaral známý mistr řeznický Mirek Sup s pomocníky a v kuchyni Libor Klimek. U krbu zněla harmonika Jendy Mikesky, kterou střídala cimbálová muzika Libora Supa. Tak se pělo, pilo i tančilo až do večera.

10

www. ostrozsko.cz

Fašankové putování v Nové Lhotě

Toho dne to však nebyla jediná zabija㶜ka. O deváté po p㶣esunu na Novou Lhotu se v místní hospodě také pilně otá㶜eli 㶣ezníci. Z kotlů se vytahoval podbradek, jitrnice, aby se za chvíli mohly nabídnout fašankárom. Ti zatím ve vedlejším kulturáku ladili. Promazávali šmytce i svá hrdla, než vyrazili do ulic. Na jediném fašanku na Hor㶡ácku doprovázejí hudce maškary. Chasa se za doprovodu cimbálovky Kubíků vydala na obchůzku. Bohužel bez basisty, prý měl strach, aby ho neodnesl vítr. Žertoval, že se snad musel někdo na Kubíkově vrchu oběsit. Na chvíli jim úkryt poskytl hotel Háj, kde bylo p㶣ipraveno ob㶜erstvení. A tak se i tam muzicírovalo a zpívalo. Musel jsem je opustit, nebo㶇 se blížilo poledne, a to již měli vycházet Javorni㶜ané.

www. ostrozsko.cz

11

FAŠANK 2015

Fašankové putování v Javorníku Ty jsem zastihl již na obchůzce. Jako již tradičně obcházeli známé, nevynechali ani dům starosty, neminuli ani svoji hospodu. Obdarovaní byli slivovicí či javornickou režnou, ochutnávali nabízené boží milosti a na šavli přibývala slanina a v koši vajíčka. Tak jako vloni i letos zahráli pod okny již sedmaosmdesátileté známé javornické zpěvačce Anně Kománkové, která se k nim tichým hláskem také přidala. Musel jsem je opustit a hledat fašankáry v Kuželově.

12

www. ostrozsko.cz

Fašankové putování v Kuželově Nebylo je třeba dlouho hledat. Zpěv se nesl ze dvorku stavení poblíž kuželovského kostela. Cimbálovka Romana Sokola doprovázená členy Kuželovjanu se nacházela v rozjařené náladě, což byl vlastně ještě důsledek včerejšího domácího vystupování. Tančili, zpívali, veselili se, byl to jejich druhý ročník fašanková obchůzky.

www. ostrozsko.cz

13

FAŠANK 2015

Fašankové putování ve Velké nad Veličkou

Nedělní obchůzka horňáckého mužského sboru začala návštěvou hospody na místním hřišti. Tam si napravovali po včerejšku chuť domácí kyselicí spláchnutou pivem. Posezení bylo krátké, čekala je pochůzka po dědině, o kterou se jako obvykle podělili s druhou skupinou fašankárů cimbálovky Kubíků. Tak se Velkou nesl zpěv jednou z jednoho koutu a kontroval mu zpěv z druhé ulice.

14

www. ostrozsko.cz

Fašankové putování po Lipově

Tentokrát velmi početná chasa Lipovjanů byla již z dálky slyšet: „Fašanku, fašanku, zelený krušpánku…“ a přehlédnout je taky nešlo, byla jich plná ulice. Doprovázeni cimbálovou muzikou Petra Galečky obcházeli městečko i přilehlé uličky až do večerních hodin. Tak jako i jinde byli obdarováváni - na šavli slaninou, do košíku vejci a na zahřátí slivovičkou.

www. ostrozsko.cz

15

FAŠANK 2015

Fašankové putování v Hrubé Vrbce V Hrubé Vrbce se fašankáré vydali na obchůzku od zvonice na návsi. Již tradičně za doprovodu cimbálovky Petra Mičky a místního mužského sboru. Dům od domu se nesl zpěv rozléhající se do ticha nedělního odpoledne. Fašanky skon㶜ily, byly pěkné jako již tradi㶜ně na Hor㶡ácku. Je t㶣eba ohodnotit snahu všech, kte㶣í se podílejí na zachování této tradice. Hlavně hudci to nemají lehké, někdy i t㶣i dny po sobě muzicírovat... Takže všem díky a za rok zase: „Fašanku, fašanku... . gajo

16

www. ostrozsko.cz

Fašankové putování Lukáš Baroně v Hluku

Při prohlížení dalších fotografií nahlédněme do encyklopedií a osvěžme si paměť, kdy masopust či fašank vlastně začíná. Je to 6. ledna svátkem Tří králů. Vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Popeleční středa, začátek půstu.

www. ostrozsko.cz

17

FAŠANK 2015

Fašankové putování Petra Hriceňáka v Ostrožské Nové Vsi

Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

18

www. ostrozsko.cz

Fašankové putování Veroniky Budařové v Ostrožské Lhotě

A jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu? V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů - tj. 6.ledna - až do úterý, které předchází Popeleční středě (od tzv. „udílení popelce“). Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli předešlého roku.

www. ostrozsko.cz

19

TRADICE

Peřiny podle Františka Gajovského Dra㶜ky neboli draní pe㶣í. V dnešní době děti 㶜i mládež ani neví, co to byla za 㶜innost, která byla běžná ještě v šedesátých letech minulého století. Témě㶣 v každém hospodá㶣ství se chovaly husy nebo kachny a za dlouhých zimních ve㶜erů se ženy scházely a spole㶜ně draly pe㶣í. Byla to zdlouhavá práce, kdy 10 žen za 3 hodiny a sedraly jen 20 dkg pe㶣í. Na jeden polštá㶣 je pot㶣eba 2 kg sedraného pe㶣í, na po㶣ádnou pe㶣inu musíte mít p㶣ipraveno 4-5 kg 㶜istého pe㶣í. Husy se oškubávaly 㶜ty㶣ikrát do roka. První se škubalo jen vrchní pe㶣í, na huse se nechávalo chmý㶣í. P㶣i dalších podškubáních se nejd㶣íve oškubalo pe㶣í a potom chmý㶣í.

20

www. ostrozsko.cz

Každý druh se uchovával zvláš㶇, protože chmý㶣í se nedere. Po㶜tvrté se oškubávala zabitá husa, než zamí㶣ila na peká㶜. Dra㶜ky musely tiše mluvit, a když si některá kýchla, byla pe㶣í cela světnice, taktéž když někdo prudce otev㶣el dve㶣e, byla chumelenice jako o Vánocích. Ženy si vyprávěly různé historky, pověsti nebo si tiše prozpěvovaly, byla to vlastně spole㶜enská událost. Domácí nabízela chleba se sádlem a cibulí nebo chleba s husím sádlem. Pojídaly se sušené trnky, hrušky nebo jablka. K zahnání žízně byla káva z melty nebo 㶜aj. Ani štamprlata domácí slivovice nebyla výjimkou. Až

se pe㶣í sedralo u jedněch, tak na oplátku se vypomohlo v jiném hospodá㶣ství. Pe㶣iny se p㶣ipravovaly pro nevěsty, ještě dnes můžeme někde na svatbě vidět zvyk „vození pe㶣in . Z pe㶣í se dělaly rozli㶜né věci pro užitek, z dlouhého pe㶣í se dělaly peroutky na maštění plechů nebo také kartá㶜e na 㶜esání krav. Pápěrkami se vycpala poduška, která sloužila jako podložka pod polštá㶣 nebo lehátko pro ko㶜ky. Dnes jsou to jen vzpomínky, ale 㶣ekněte, v kterých pe㶣inách se vám nejlépe spí. U babi㶜ky, že ano. gajo

VÝRO㶏Í

OSVOBOZOVÁNÍ HORŇÁCKA V květnu letošního roku uplynulo 70 let od ukončení největšího konfliktu, který lidstvo doposud poznalo. Během šesti let padlo na bojištích vysílením, hladem, v koncentračních táborech i věznicích přes 25 miliónů lidí. I při osvobozovacích bojích zahynula v jednotlivých obcích našeho regionu spousta vojáků a občanů. Slovácké obce byly z větší části osvobozovány v měsíci dubnu 1945. Obyvatelé hor㶡áckých vsí po㶜ali doufat v brzký konec války už v lednu 1945, když se tehdejší Rudá armáda v době zimní operace p㶣iblížila od Hronu blíže k moravským hranicím. Koncem měsíce b㶣ezna ustupoval z moravsko-slovenské hranice první voj německých pohrani㶜níků. Rodinní p㶣íslušníci německé pohrani㶜ní stráže kvapem opouštěli obydlí v Javorníku, Velké nad Veli㶜kou, Nové Lhotě i Vrbkách. Ve Velké nad Veli㶜kou je už prvého dubna vyst㶣ídali něme㶜tí frontoví vojáci, kte㶣í do Velké dorazili. Okupanti se p㶣ipravovali na tuhý odpor. Blízkost fronty potvrzovaly i týlové druhosledové jednotky, které tvo㶣ily dílny, spojovací uzly, sklady, ale i pekárny. Tyto jednotky byly umístěny v Lipově, Velké nad Veli㶜kou i Louce (viz v druhé 㶜ásti p㶣íspěvku). Vojáci vesměs zabírali školy, v nichž se ubytovávali, a provozovali 㶜innost spojenou s jejich vojenskou odborností.

kmenových vsích anebo vysekávání lesních porostů pro rychlejší p㶣esun vojenské techniky. P㶣i těchto 㶜innostech padl kup㶣. na Suchově T. Migota 㶜i lipovský J. Franta. I p㶣es takto budované opevnění se Rudá armáda postupně probíjela p㶣es kopce Bílých Karpat na moravskou stranu. Od 10. dubna byl veden dělost㶣elecký boj o vrch Hradisko nad Javorníkem. Zápas trval celé t㶣i dny. Dělost㶣elecká palba měla největší intenzitu vždy ráno a pak ve㶜er. Mezi 10. a 11. dubnem Rudá armáda zlikvidovala německá obranná postavení a za výpomoci domácího odboje p㶣ekro㶜ila Bílé Karpaty. Obec Nová Lhota byla svědkem bojů mezi rumunskými a německými vojsky od 11. dubna. V tentýž den se objevili něme㶜tí vojáci u železni㶜ního viaduktu mezi Lipovem a Loukou. Následoval výbuch, jímž byl železni㶜ní viadukt vyhozen do povět㶣í, o den později vyhodili něme㶜tí vojáci na lipovském nádraží všechny vyhýbky a na kope㶜ku nad nádražím si vybudovali dob㶣e opevněná kulometná hnízda. To již obyvatelé uváděných vsí věděli, že jsou v oblasti frontové linie. Mezi obyvatelstvem nastával silný neklid, hlavně tehdy, když se Němci po㶜ali zakopávat. Většina ob㶜anů za㶜ala z opatrnosti budovat v humnech kryty. Mnozí zakopávali cenné věci i potraviny. Sklepy se upravovaly, aby mohly p㶣ivítat ženy a děti. Boj o jednotlivé obce za㶜ínal.

o Lipov trval t㶣i dny. Němci se tu dob㶣e opevnili. Z nádraží, kde měli pozorovatelnu, ovládali celý prostor. Pokyny vydávali jednotlivým kulometným hnízdům pomocí telefonu. Když jim ho Cyril 㶏ožík p㶣est㶣ihl, hrozilo ob㶜anům velké nebezpe㶜í, poněvadž německý velitel chtěl nechat post㶣ílet každého desátého lipovského muže. Nakonec Němci uvěznili p㶣edstavitele obce a některé ob㶜any v místní tělocvi㶜ně, kde je drželi jako rukojmí. Lipov byl osvobozen 16. dubna. Po osvobození Lipova se fronta ustálila na několik dní. Německá vojska se stáhla k obci Louka, samota Ma㶡á㶜any mezi Lipovem a Loukou byla vypálena. Louka se do㶜kala svobody až 27. dubna. P㶣írodní terén u Louky poskytl fašistům možnost dob㶣e se tu opevnit. Rumunům zde Němci vzdorovali celých dvanáct dnů! Teprve spole㶜ný útok vojsk od Velké, Lipova a Veselí nad Moravou donutil fašisty vesnici Louku opustit. Poda㶣ilo se to dík rozhodnému útoku pravého k㶣ídla padesáté t㶣etí armády generálporu㶜íka Managarova. Hor㶡ácko bylo osvobozováno vojsky I. rumunské armády, která operovala po boku 40. a 53. armády sovětských branných sil. I. rumunské armádě velel sborový generál Vasile Atanasiu. Do většiny osvobozovacích akcí byli zapojováni vojáci 9. jezdecké divize, jíž velel brigádní generál Ilie Antonescu, která byla sou㶜ástí 4. armádního sboru. Tomu velel divizní generál Filip Agricola.

Většina obcí byla osvobozena během jednoho až dvou dní. Nejtěžší boje byly sváděny o Suchov, Lipov a hlavně Louku, ale také blízkou Blatnici, Tasov, Hroznovou Lhotu a Radošov, který byl za těchto bojů úplně zni㶜en.

Během oněch dlouhých šesti vále㶜ných let, dle školních a místních kronik i vzpomínek pamětníků, zahynulo za druhé světové války p㶣es padesát ob㶜anů Hor㶡ácka, z toho p㶣i osvobozovacích bojích pak 㶜ty㶣iadvacet vesni㶜anů.

První st㶣et mezi bojujícími vojsky se na Hor㶡ácku projevil 7. dubna v lesích nad Novou Lhotou. Od 8. dubna bylo slyšet dunění děl na slovenské straně, kde bojové akce byly prováděny v lesích severně od Myjavy a Vrbovců.

Dvanáctého dubna po㶜ala rumunská armáda sestupovat z pohrani㶜ních lesů a postupně dobývala nejbližší moravské obce. V sobotu 14. dubna zaúto㶜ila rumunská vojska od Filipovského údolí a osvobodila Javorník, Velkou nad Veli㶜kou, Kuželov, Malou a Hrubou Vrbku. O den později pak Novou Lhotu a Suchovské Mlýny.

Oběti na lidských životech, ztráty majetku a útrapy této hrozné války, a㶇 jsou nám všem upomínkou, aby se podobné události do našich domovů už nikdy nenavracely.

To se fronta pomalu blížila už ke všem hor㶡áckým dědinám. Místní, hlavně však mladí obyvatelé, byli Němci donucováni podílet se na zákopových pracích ve svých

Těžké boje byly sváděny o Louku, 㶜áste㶜ně o Lipov, kde něme㶜tí frontoví vojáci operovali od 11. dubna. První granáty však na Lipov po㶜aly dopadat až 14. dubna. Boj

I spojení s blízkým Slovenskem bylo p㶣erušeno. Vlaky jezdily z Veselí nad Moravou jen do Velké nad Veli㶜kou, a to ještě nepravidelně. S p㶣iblížením fronty byla doprava úplně zastavena. Totéž se dělo i na poště ve Velké.

PhDr. Antonín Mi㶜ka

Prameny : Antonín Mi㶜ka ‒ Pěšinkami Hor㶡ácka, Hodonín, 1987. Obecní a školní kroniky z Hor㶡ácka.

www. ostrozsko.cz

21

VÝRO㶏Í

Louka před sedmdesáti lety Osvobozování hor㶡ácké obce Louka trvalo oproti jiným vsím tohoto regionu plných dvanáct dnů. Navíc se ve vesnici něme㶜tí vojáci objevili již 22. b㶣ezna 1945. Tehdy obsadila telefonní ma㶞arská 㶜eta s německým velitelem kabinet a školní kuchyni. 2. 4. byla telefonní 㶜eta odvolána do Hrušek u B㶣eclavi, kde bylo velitelství. Téhož dne však do dědiny p㶣ijelo dělost㶣electvo, vozatajstvo, polní pekárna a polní pošta, jak situaci podrobně zachycuje školní kronika. Proto snad detailní popis těchto dnů p㶣iblíží sou㶜asníkům dobu tak, jak se na Hor㶡ácku p㶣ed 70. lety odehrávala.

V neděli 8. 4. udělali Němci odvod na koně. V pondělí 9. 4. sebrali na místním statku veškerý hovězí dobytek, celkem 41 kusů, témě㶣 všechny vep㶣e, bylo jich hodně, nebo㶇 na statku byl zaveden chov vep㶣ů. Také několik koní tu sebrali. Ve mlýně p. Fišera vzali t㶣i krávy a t㶣i těžké vep㶣e. V úmyslu znemožnit chod mlýna sebrali všechny hnací 㶣emeny ‒ celkem 43 kusů a magnet od motoru. Veškeré obilí a mouku taktéž zabavili. K hromadné rekvizici dobytka nedošlo, nebo㶇 10. 4. kve㶜eru a 11. 4. ráno se divizní velitelství odstěhovalo směrem k Brnu, snad až do Slavkova u Brna.

„Polní pekárna obsadila všechny u㶜ebny. Veškerý nábytek i pomůcky odnesli vojáci na půdu. T㶣i polní pece umístěny v průjezdě a elektrická mícha㶜ka na náspu u dvorních dve㶣í. Vše velmi dob㶣e maskováno „turky㶡á㶜ím . V bytě 㶣ídícího u㶜itele ubytoval se velitel pekárny.

V polní pekárně nape㶜eno bylo do 9. 4. 12 000 bochníků chleba. Chléb uskladněn ve 4. a p㶣ízemní t㶣ídě od ulice. Odtud odvážen povozy a auty do pozic a k jiným útvarům. 9. 4. odstěhovaly se polní pekárna a polní pošta prý do Domanína.

Polní pošta umístěna v sále zdejšího hostince u Fr. Se㶜ka㶣e, 㶜. 56. Kancelá㶣e a kuchy㶡 polního poštmistra ve vilce mlyná㶣e E. Fišera. Dělost㶣electvo a ostatní vozatajstvo ubytováno i s ko㶡mi po dvorech a na Dvo㶣isku, kde měli také sklad benzínu. Děla ráže 10,5 cm umístěna pod okny p㶣ed školou a p㶣ed domy. V dalších dnech pohyb vojsk pokra㶜oval. Jedni odcházeli, druzí p㶣icházeli. Druhého dne po odjezdu dělost㶣electva, ve st㶣edu 4. 4., p㶣ijelo velitelství divizního zásobovacího pluku a obsadilo všechny dosud volné byty, stodoly, kůlny i průjezdy. Rozložili se i pod širým nebem. S nimi p㶣ijeli i ruští zajatci, velmi bídně ošaceni a ozna㶜eni velkými písmeny U. S., i na spodním prádle. Jako pomocné pracovní síly byli zajatci z Turkestánu v německých uniformách. Silnicí hnali vojáci a ruští zajatci od 2.‒9. 4. velká stáda dobytka ze Slovenska. P㶣itom se jeden ruský zajatec odpojil, sko㶜il do průjezdu domu Jana Mikesky 㶜. 22 a tam se skrýval až do p㶣íchodu rumunských vojsk. Usazení Němci p㶣est㶣ihli vedení místního rozhlasu a telefonu a rozvedli své polní telefony po celé vsi. Na rozkaz vojenského velitele se musela p㶣inésti z každého domu jedna slepice do vojenské kuchyně. Pro vojáky museli ob㶜ané na Dvo㶣iska p㶣inášet vají㶜ka, sádlo, slaninu a jiné potraviny.

22

www. ostrozsko.cz

Fronta se kvapem blížila, a proto Němci 11. 4. zni㶜ili zdejší viadukt. Lidé bydlící blízko viaduktu se museli vystěhovat a dobytek odvésti na Horní konec. Němci pak porušili t㶣emi náložemi železnou konstrukci mostu a dalšími náložemi most roztrhali a shodili z pilí㶣ů. Opravdu smutný byl pohled na zni㶜ený most, který ležel roztržen a zni㶜en na kusy v potoce a zabo㶣ený v zemi. Po zni㶜ení mostu bylo zni㶜eno i dálkové vedení elektrického proudu. „Zůstali jsme bez světla i zpráv, poněvadž všechna rádia byla v obci napojena na elektrickou sí㶇. Pouze asi dva aparáty byly na krystal a jejich majitelé informovali 㶜áste㶜ně ob㶜any o událostech. Pošta také nefungovala. 㶏asto bylo viděti raněné vojáky jíti pěšky do polního lazaretu v Blatnici, kam je p㶣ípadně odvážely povozy. Aut k p㶣evozu nepoužívali, nebo㶇 těmi odváželi naloupenou ko㶣ist. Frontové německé vojsko, které p㶣išlo do obce, obsadilo st㶣ídavě všechny t㶣ídy ve škole a po no㶜ním odpo㶜inku odcházelo na frontu, která stála pod Javorníkem a na jižním okraji Velké nad Veli㶜kou. Nastal frontový život v obci. Lidé ukryli zásoby i šatstvo a cenné věci do krytů v zahradách a ukryli se ve sklepích. Ve škole upravili oba sklepy pro úkryt. Bylo v nich umístěno po odchodu vojska na šedesát dva dospělých a asi t㶣icet dětí. Lidé vycházeli ze sklepů jen na chvíli, aby hlavně děti na chodbě pook㶣ály, a v době poklidu dobytka. Obec byla

TEXT: ANTONÍN MI㶏KA

ze všech stran hájena kulometnými hnízdy. První dělost㶣elecké zásahy za㶜aly dopadat do naší obce v noci z 12. na 13. 4. Té noci velmi mnoho lidí bylo ustrašeno v krytech a ve sklepích.

Na mapě z dnešních dnů si p㶣ipome㶡te pohyby vojsk na konci II. světové války

Do blízkosti obce se fronta p㶣iblížila 13. 4. odpoledne. P㶣icházela z východu od Velké a Vrbek. Po obsazení Velké rumunským vojskem se vojenské operace poněkud zdržely, což dovolilo Němcům, aby se u nás 㶣ádně zakopali. Rovněž p㶣irozená poloha Louky je pro obranu velice výhodná. Tak se stalo, že fronta u nás uvázla témě㶣 po 㶜trnáct dní a naše obec se stala jádrem odporu německého vojska. Rumunské vojsko obsadilo Velkou a posunulo tak bitevní linii za Velkou k Louce. V zahradě rolníka Antonína Lancůcha a Antonína Horáka zakopány německé minomety, které velmi živě ost㶣elovaly rumunské pozice. Rumunské dělost㶣electvo v odvetu prudce ost㶣elovalo obec a způsobilo mnoho škod na domech, lidech i dobytku. V pondělí 16. 4. byl německým dělost㶣electvem od Antonínku plně zasažen

chlév rolníka Cyrila Ma㶡áka 㶜. 177. St㶣ela proletěla st㶣echou a stropem a ve žlabu ve stáji vybuchla, p㶣i㶜emž usmrtila hospodá㶣e p㶣i dojení i s krávou a kozou, jalovici uraženy nohy. Ve st㶣edu 17. 4. v 11 hodin ve㶜er s povolením německého velitelství, ubytovaného u Eduarda Ma㶡áka 㶜. 124, byl nebožtík pochován. Sami dva synové, František a Josef, donesli otce na h㶣bitov a pro silné ost㶣elování pochovali jej do hloubky

musel v noci kravským potahem odvážeti mrtvé a raněné Němce do Blatnice, p㶣i㶜emž byl raněn st㶣elou „dum-dum a těžkému zranění podlehl. Poh㶣ben je v Lipově. Německé dělost㶣electvo bylo rozestavěno porůznu mezi domy i v zahradách. Tak jedno dělo zaujalo postavení na silnici u domu S. Trunkáta pod Pruklovou hruškou. Po prvních ranách byly však rumunským vojskem vypátrány a měly být likvidovány. První rána však zasáhla domek Martina Mikesky 㶜. 10, který i se sousedním domem Jana Mikesky 㶜. 193 vyho㶣el. Druhá rána však zasáhla Němce již plně, p㶣i㶜emž dva muži obsluhy a dva koně byli usmrceni a hlavní 㶜ást děla zni㶜ena. Místo usmrcených koní sebrali pak Němci koně peka㶣i Truclákovi. Poněvadž však tento potah byl slabý, vzali koně Janu Jakubí㶜kovi, ke kterému prý byli jedním ob㶜anem posláni. Téhož dne vyho㶣el dům Jana Janíka 㶜. 116, Jana Šimlíka 㶜. 118 a Rozálie 㶕ehákové 㶜. 183 od zápalné st㶣ely. Druhého dne 19. 4. po dělost㶣eleckém zásahu vyho㶣el dům Kate㶣iny Podlucké 㶜. 148 a po následkem větru se zapálil i sousední dům T. Hol㶜íka 㶜. 48. To proto, že p㶣ed stodolou v zahradě Antonína Lancůcha 㶜. 129 u potoka pod Hájem měli Němci 㶜ty㶣i minomety a rumunská vojska je palbou hledala. Minometné postavení po celou dobu zasaženo nebylo. Z tohoto postavení vedl telefon do domu Eduarda Ma㶡áka 㶜. 124, kde měli Němci kancelá㶣.

60 centimetrů. To byla první obět lidská v obci. Den za dnem, noc po noci, byla obec stále silně ost㶣elována, p㶣i㶜emž bylo mnoho domů poškozeno a granáty vypáleno. Celkem bylo zasaženo na 30 usedlostí, z nichž vyho㶣ela 㶜ísla: 10, 163, 48, 148, 183, 108, 201, 110, 84, 116. V Dolním konci v krajním domku Ji㶣ího Škopíka 㶜. 269 bylo kulometné hnízdo. Vojáci probourali zdi do dvou sousedních domů 㶜íslo 268 a 267, aby nebyli ohrožováni palbou z Lipova. Všechny t㶣i usedlosti byly těžce poškozeny rumunským dělost㶣electvem. P㶣ed obsazením sousedního Lipova Rumuny byl téhož dne podniknut útok na samotu Ma㶡á㶜any, pat㶣ící k naší obci. Dělost㶣eleckou palbou byly Ma㶡á㶜any z větší 㶜ásti rozbo㶣eny a celé vypáleny. Boj tam byl velmi krutý, muž proti muži. V tomto boji byl zraněn ob㶜an František Ma㶡ák 㶜. 75. Jeho jednadvacetiletý syn František, strojník,

Dne 19. dubna byl německými vojenskými ú㶣ady vyhlášen výjime㶜ný stav. Pod trestem smrti nesměly civilní osoby vycházet na ulici od půl osmé ve㶜er do půl šesté hodiny ranní. Dne 20. dubna úplný klid. Na pastviskách velických vzty㶜en byl německý prapor s hákovým k㶣ížem na oslavu narozenin Adolfa Hitlera. Kve㶜eru byl prapor rumunským dělost㶣electvem sest㶣elen. 21. dubna v sobotu po celý den živá oboustranná palba. Nave㶜er zaúto㶜ila rumunská pěchota na obec, byla však kulomety a minomety vržena zpět. Téhož dne dopoledne dostala školní prádelna p㶣ímý zásah. Výbuch vyrazil všechna okna do dvora. Naštěstí nikdo nep㶣išel k úrazu, poněvadž ženy a děti dlely ve sklepě, muži na chodbě v p㶣ízemí. 21. dubna raněna byla Anna Ma㶡áková, která se šla proti zákazu podívati do Ma㶡á㶜an, kde měla domek a kde v té době byli již Rumuni. Poněvadž hlavní útoky byly vedeny od Lipova, který byl osvobozen o osm dní d㶣íve

než sousední Louka, trpěl a ni㶜en byl nejvíce Dolní konec. Následkem dělost㶣eleckých zásahů vyho㶣ely tam domy Josefa Jagoše a sousední dům jeho syna Josefa. Dále vyho㶣ely domy Jana Šimlíka 㶜. 108 a Rozálie 㶕ehákové 㶜. 138. P㶣i všech požárech ú㶜inkoval místní hasi㶜ský sbor v 㶜ele s ná㶜elníkem Františkem Halí㶜kem 㶜. 167. Dělost㶣eleckou palbou byly poškozeny domy i Františka Jagoše 㶜. 201, Ji㶣ího Škopíka 㶜. 268, Emila Vaší㶜ka 㶜. 269 a Jana Ondrůše 㶜. 267, jakož i domky ostatních sousedů jako Antonína Jagoše, Jana Froly a Antonína Škopíka, taktéž blízký h㶣bitov a márnice byla rozbo㶣ena. 24. 4. zasažen st㶣epinami byl Miloslav Má㶜al ve dve㶣ích svého domku. Byl na místě mrtev. Poh㶣eb se konal 25. 4. se svolením německých vojenských ú㶣adů po deváté hodině ve㶜er. Za dunění děl, st㶣elby z pušek a kulometů, bez kněze a církevních ob㶣adů, pouze za ú㶜asti několika blízkých, odvážných p㶣íbuzných a kamarádů. Dne 25. dubna dělost㶣elba témě㶣 umlkla pro nedostatek munice u Němců. Ob㶜ané vylézali ze sklepů a krytů a procházeli vesnicí a shledávali p㶣íbuzné. Po celé dlouhé dny o sobě vzájemně nic nevěděli, nevěděli ani o událostech v nejbližším okolí. Kve㶜eru st㶣elba ožila snad proto, že Němci dostali st㶣elivo. St㶣ílelo se celou noc a 26. dubna celý den. Granáty a st㶣epiny opět dopadaly na všechna místa ve vesnici. Téhož dne bylo zasaženo i hasi㶜ské skladiště a odletivší zcela malá st㶣epina zabila ženu rolníka A. Ma㶡ákovou z 㶜ísla 19, která právě dlela v kuchyni. 26. 4. ve㶜er bylo zase vyhlášeno stanné právo. Kve㶜eru se stahovala německá pěchota na Horní konec vesnice, kde měli Němci jediný volný východ na Blatni㶜ku. Následkem obklí㶜ení ze všech stran dostali pravděpodobně rozkaz k ústupu. P㶣esto bylo slyšet ještě v noci silnou kulometnou palbu. Kone㶜ně odtáhli p㶣es Milejov do Hluku, kde po cestě vyhodili několik mostů a odtáhli směrem na Uherské Hradiště. Dne 27. dubna 1945 㶜asně zrána, o půl 㶜tvrté, kdy se rozednívalo, p㶣išly od Lipova p㶣ední rumunské hlídky. Asi o dvě hodiny později p㶣išlo rumunské vojsko od Velké nad Veli㶜kou. Obec Louka byla osvobozena. Tolik ze svědectví hor㶡áckých kronik a pamětníků na dobu ne p㶣íliš radostnou, na dobu, kterou si žádný z nás nep㶣eje, aby se do našich vsí ještě někdy vrátila.

www. ostrozsko.cz

23

MÍSTE㶏KA

Roubenka s vůní bylinek Když se vydáte v Lipově na vršek nad návsí ulicí k hřbitovu, překvapí vás pěkná roubenka. Že tento typ stavby nepatří na Horňácko? Snad v dávné minulosti ještě před kotovicovými domy tady taky stávaly. Její umístění nijak nenarušuje okolní výstavbu, je poslední, za ní je jen volná krajina. Krásný výhled na městečko pod sebou, v dáli je vidět na Buchlov i na pálavské vrchy. P㶣ed 㶜ty㶣mi léty se pro tuto stavbu rozhodl Filip Jagoš, který v ní již t㶣etím rokem ke spokojenosti se svou ženou Petrou a dvěma dětmi v bydlí. Tamtéž jsme si pak o stavbě vyprávěli. ■ Pro㶜 jste se rozhodl pro tento typ stavby? Protože máme d㶣evo rádi, je teplé, je tvárné a p㶣íjemné. Také pohoda p㶣i užívání bytu, zvláště v zimě p㶣i plápolajícím krbu vnáší pohodu a klid. Když jsme se rozhodovali úplně na za㶜átku, co budeme stavět, d㶣evostavbu ano, tak jsme měli v hledá㶜ku klasickou srubovou

Luha㶜ovicko-Zálesí. Tam jsou roubenky a je to Slovácko, od nás 30-40 km, kde se tyto budovy stavěly. ■ Měli jste spo㶜ítané, co je výhodnější, jestli stavba klasická, anebo d㶣evostavba? Podle stavebního projektu jsme po㶜ítali cenovou náro㶜nost výstavby a úspory oproti konven㶜nímu zděnému domku. D㶣evostavba vycházela líp i co se tý㶜e nákladů na postavení, i co se tý㶜e nákladů na provoz z hlediska tepelné izolace a odporu a koeficientu výpo㶜tu energetických štítků budov. Je to stavba tepelně kvalitnější než zděná.

■ To znamená, že když ta d㶣evostavba byla v základu, tak se nechala tak, aby to d㶣evo mohlo pracovat, než se za㶜ne s dalšími věcmi, jak to probíhalo? Stavěli jsme ze surového d㶣eva, ze smrkového, po postavení hrubé stavby se zakrytím st㶣echy jsme 㶜ekali, než si stavba sedne. Aby se voda, která je obsažená v d㶣evu za surova, uvolnila. Doporu㶜ili nám rok, že i v létě musí projít 32-35°C i v zimě -10°C, aby to bylo nějakým způsobem ustálené. Za tuto dobu roku hrubá stavba klesla, seschla se zhruba o 21 cm výškově. Následně jsme ¾ roku dodělávali vnit㶣ky, aby se tu dalo bydlet, nicméně i potom jsou decentní pohyby do 2 cm, nejsou skokové, ale jsou v rámci jakéhosi hýbání celé stěny a v návaznosti na ro㶜ní období. Pokud je sníh, je vlhko, tak se to natahuje a natahuje a pak to udělá puk, anebo obráceně, v létě trám vysychá a praskne, je to prostě p㶣íroda. ■ Obvodové stěny jsou zateplené?

stavbu z kulatiny. Nicméně tady na to ko㶣eny nikde ani na Slovácku, Hor㶡ácku ani Kopanicích nejsou. Rozhodli jsme se pro roubenou stavbu, z takzvané sámované kulatiny. Podobné stavby jsme našli v Javorníku, když se jede směrem na Mlýny a dál, tak po pravé straně stojí roubené seníky, které tam jsou tam 50-100 let a dalších 30 km jedete na Kopanice nebo za kope㶜ek a za㶜íná

24

www. ostrozsko.cz

■ Jaké jste používali d㶣evo? Smrkové, hustší. Je p㶣ivezené z Jeseníků, rostlo ve výšce od 500-700 metrů n. m. Na stropy, hrubou stavbu i obvodové stěny všechno smrk. Mám k tomu domu o to v㶣elejší vztah, nebo㶇 jsem sám pomáhal těžit d㶣evo na jeho stavbu.

Tady je pot㶣eba 㶣íct, že dům není 㶣ešený tak, jak se dnes hodně proklamuje na bázi pasivního bydlení, ale je na bázi nízkoenergetického domu. Dům je difuzně otev㶣ený, to znamená, že dýchá, že si vzduch vymě㶡uje, když je venku větší vlhkost, a tady je díky krbu a d㶣evu nižší vlhkost tak si po nějaké době tu vlhkost natáhne, aby se tu lépe žilo a zase obráceně. A s tím souvisí okna, chtěli jsme co nejlepší. Jsou to d㶣evěná eurookna z mod㶣ínového d㶣eva lakovaná, je tam implantované trojsklo s náplní plynu. K té skladbě je důležité 㶣íct, že půdorys

a rozmístění jednotlivých místností bylo jasně dané plánem, ale skladba stěny, jak bude vypadat, to ne㶣ešil architekt, to jsme potom 㶣ešili svépomocí. Pomohl ještě jeden odborník, tesa㶣 a 㶜lověk, který nám pomohl udělat analytický audit, což je pan Bílek z Polešovic, a tvo㶣ili jsme skladbu stěny, aby byla dostate㶜ně izola㶜ní, aby nevznikaly různé body a srážení teplot v místě, kde to nechceme. Proto ta skladba vypadá takto: 17 cm je masivní d㶣evo, 10 cm je konopná izolace, 8 cm následuje parobrzda a ekopanel a to je vlastně lisovaná sláma do panelů typu povrchu sádrokartonu. Na tento panel je nanesená jílová omítka. ■ To jste prováděli svépomocí? Ano, dá se 㶣íct. Pozvali jsme odborníka tohoto cechu. Byl to 㶜lověk, který se zabývá výrobou a mícháním směsí pro jílové omítky, který nás vyškolil. Je to odborník, který jezdí po různých evropských a světových akcích, radil nám, p㶣edal své zkušenosti. Potom jsme za㶜ali sami omítky natahovat. ■ Stropy a st㶣echa jsou izola㶜ně ošet㶣ená? Na stropě jsou stropové trámy, pak je podhledové prkno hoblované a natírané a na tom je skladba: tvrzená vata, na ní je proti hluku 2x10 mm cetris deska, znovu vata a pak OSB deska v tlouš㶇ce 15 mm dvakrát a na ní už povrchová úprava. ■ Podkrovní místnosti a st㶣echu jste zateplovali? Trám má výšku 16 cm plus dalších 10 cm což je p㶣ed izolací, takže dohromady je tam 26 cm vaty. Následuje, pározábrana, která je

speciální, bublinková s hliníkovým potahem pro odraz tepla zpátky a sádrokarton. ■ Co se tý㶜e vytápění? Systém máme kombinovaný, kdy máme krb s teplovodní vložkou. Nah㶣átá voda se kumuluje do 1000litrového zásobníku, který je napojený na další spot㶣ebi㶜e, a㶇 už se jedná o v p㶣ízemí podlahové vytápění nebo v podkroví radiátory, potažmo TUV, to znamená kohoutky. Zásobník je doplněný elektrokotlem, který má výkon 6 kWh. Výkon krbu je nějakých 13 kWh a je to v p㶣echodném období doplněno o zisk energie ze solárních panelů na oh㶣ev teplé vody, která nabíjí taktéž tento zásobník. ■ Jaká je spot㶣eba d㶣eva? Topíme 3,5-4 hod denně, většinou mezi 17.‒22. hod. ve㶜erní, kdy se nah㶣ívá i zásobník. Za jedno topení spálíme krabi㶜ku 20 x 40 cm. Za celu topnou sezonu to je

do 2 kubíků míchaného d㶣eva tvrdého i měkkého. Další zásadní úspora, co tady máme je, že na st㶣eše je keramická taška, srdcovka a všechna voda z plochy st㶣echy je svedená do 6,5 kubíků velkého tanku, ze kterého jsou rozvody na splachování a užitková voda na zahradu. Všechno splachování, praní a zalévání je 㶣ešeno z deš㶇ové vody. Je to taky velká úspora spo㶜ítaná na návratnost 10 let a každý rok se potom ušet㶣í 1000-1500 K㶜, nejde to kanalizací do potoka, ale je to zachycené a zpětně spot㶣ebované. Také musím zmínit 190 m2 sklepů, který není nutno vytápět. ■ Jak je stavba ošet㶣ená zvenku a v interiéru? Zvenku je vlastně 3krát nanesená vosková lazura, která obsahuje různé p㶣írodní složky v㶜etně parafínu, který dělá povrchovou ochranu. Natíralo se jednou, dvakrát prakticky do sucha a ta t㶣etí vrstva se nechala zalévat, kdy vlastně parafin vystoupí napovrch a dělá nárazovou vrstvu proti vodě. Zevnit㶣 je použitý tvrdý parketový olej, aby se nemusel nikdy opravovat a d㶣evěné prvky byly více méně už bezúdržbové. Hliněné omítky jsou v p㶣írodní barvě, nejsou ni㶜ím zatahované, abychom dodrželi difuzní skladbu stěny, toho masivu. Bílého jílu použitého kolem krbu je docíleno tak, že do jílové směsi je namíchaná ur㶜itá směs bylin, která vytvo㶣í tu barvu.

Když jsem se snad všechno dověděl, bylo p㶣íjemné posedět u ho㶣ícího krbu a pozorovat soumrak a vnímat vůni d㶣eva a snad i těch bylinek.

Zaznamenal František Gajovský

www. ostrozsko.cz

25

FENOMÉN

Nejlepší kysané zelé je z Horňácka Nastala doba půstu, tak už žádné košty klobásek či zabijaček. Proto Veličané po fašankovém týdnu připravili již pátý ročník „O nejlepší kysané zelé na Slovácku“. V místním kulturním domě se sešla tak㶣ka stovka vzorků snad z celého Slovácka, ale byly zastoupeny i vzorky ze zahrani㶜í ‒ ze Slovenska. Návštěvníků, a tím vlastně poroty, byl plný sál. P㶣i ochutnávání jim sice někdy zamrzl úsměv na tvá㶣i, ale mezi vzorky p㶣evládala výborná zelá. To nejlepší bylo tradi㶜ně z Hor㶡ácka. Padesátilitrový

26

www. ostrozsko.cz

zel㶡ák vítězi p㶣edal velický starosta Ji㶣í Pšurný a odnesl si jej místní Josef Ho㶣㶜ica, stejný za druhé místo dostala opět Veli㶜anka Anna Šajdlerová. T㶣etí zel㶡ák putoval do Hrubé Vrbky do domu Petra Tománka. Výborná zelá byla taky z Uherského Ostrohu, Ostrožské Lhoty a Záhorovic. P㶣íjemnou změnou letošního koštu bylo pozvání veselské coun-

try skupiny Eldorádo. Ta po každé písni㶜ce sklízela potlesk a mnohé nenechala jen tak sedět, a tak se sálem vlnily páry v rytmu country. Po㶣adatel akce Tonda Vrba na závěr sdělil: „Pěstujte zelé, je zdravé, jedenáct doktorů z deseti ho doporu㶜uje, tak šlapejte a na rok pošlete vzorek. fg

ZÁPISNÍK

Třetí nejhezčí muž planety v kroji z malé Blatničky Kroj si vybíral v Blatni㶜ce již 㶜asně na podzim. Soutěž v Koreji měla být v 㶣íjnu, bohužel se konala až letos v únoru. Tomáš Dumbrovský (23) z Brna uspěl na světové soutěži Mr. International a skon㶜il v Soulu na t㶣etím místě, a je 㶜erstvým držitelem titulu t㶣etího nejkrásnějšího muže planety! Jednou z disciplín v Soulu byla p㶣ehlídka v národním kroji. Tomáš si vybral kroj z malé Blatni㶜ky, a jak je vidět, sedl mu a jistě pomohl i k jeho úspěchu. Student práv Tomáš Dumbrovský pat㶣il od za㶜átku mezi žhavé adepty na stupně vítězů. V jedné z disciplín, v rozhovoru v anglickém jazyce, kterému se musel věnovat do konce, zvítězil. Na soutěži p㶣edvedl jako národní tanec verbu㶡k, který pilně trénoval v Blatni㶜ce p㶣i zkoušení kroje. Tomáš se v Soulu nejd㶣íve probojoval do desítky nejlepších

a poté skon㶜il na t㶣etím místě v konkurenci devětadvaceti uchaze㶜ů o titul Mr. Interna-

tional. Ve finále ho porazili pouze zástupci Filipín a Libanonu. gajo

www. ostrozsko.cz

27

ZÁPISNÍK

Horňácký zpěváček Mladí talenti se zú㶜astnili ve Velké 㶜tvrtého ro㶜níku Hor㶡áckého zpěvá㶜ka. Soutěžilo 㶜ty㶣iadvacet děti v kategoriích do deseti a do patnácti let, z každé kategorie pak uspěli t㶣i zpěvá㶜ci. Z této soutěže postoupí do oblastního kola, kde se utkají o titul nejlepšího zpěvá㶜ka Slovácka. Toto klání bude poslední víkend v b㶣eznu ve Vacenovicích, kam postoupí t㶣i nejlepší zpěváci z jednotlivých kategorií ze všech míst Slovácka. Sál velického kulturáku byl plný dětí v krojích a tak㶣ka zaplněný, navíc p㶣íjemnou změnu p㶣inesly nové moderátorky po㶣adu Markéta Kola㶣íková a Barbora Hrbá㶜ková. HCM Velické Trne㶜ky s primáškou Lenkou Jochovou doprovází zpěvá㶜ky na soutěži již od prvního ro㶜níku. Nejmladší soutěžící si nedokázala vzpomenout kolik je jí let, ale písni㶜ku si pamatovala celou a krásně ji zapěla. V tomto ro㶜níku se objevili i noví talenti, na těch již známých bylo vidět, jak zrají. Mnozí se nevěnují jen zpěvu, ale chodí do hudebky a ovlá-

dají i více nástrojů, jak mnozí na podiu prozradili. Pěti㶜lenná porota, ve které byla i místní zpěva㶜ka Anna Šajdlerová, muzikant Martin Kománek, ale i starosta obce Ji㶣í Pšurný, neměla lehký úděl vybrat ty nejlepší. P㶣esto porota vyhodnotila zpěvá㶜ky takto: V kategorii do deseti let se umístili: Jan Pavlík z Hrubé Vrbky, Tomáš Joch z Lipova a Anna Sládková z Velké nad Veli㶜kou. Ve starší kategorii pak p㶣evládli kluci. Prvními t㶣emi byli: Karel Soviš z Veselí nad Moravou, Šarlota Zálešáková z Uherského Hradiště a Hynek Evják z Louky.

Na této soutěží je vidět, že na Hor㶡ácku je líhe㶡 nových zpěvá㶜ku. Ti již vypracovaní zdárně postupují do celostátních soutěží dětských zpěváků lidových písní.

gajo

28

www. ostrozsko.cz

OSOBNOST

Sokol a odbojář Josef Valný

TEXT: ANTONÍN MI㶏KA

Rodák z Tasova Josef Valný (narozen 10. 3. 1915), byl celou svou duší oddán sokolskému hnutí. Proto není divu, že se ochotně a rád zapojil do sokolského odboje hned po okupaci zbytku českých zemí (15. 3. 1939) fašistickým Německem. Pod vlivem lipovských sokolských činitelů Josefa Vojkůvky, dlouholetého ředitele měšťanské školy, učitele Miroslava Nechyby a zejména mladého, vzdělaného, sportovně a vlastenecky orientovaného pana učitele Jaromíra Hlubíka přijal nabídku ke spolupráci, o kterou ho Jaromír Hlubík požádal. Bylo mu tehdy 24 let. K Lipovu a zdejším sokolům měl v㶣elý vztah, jelikož jeho blízcí p㶣íbuzní, zejména z rodiny Žmolové, pocházeli z tohoto měste㶜ka. Velký vliv na utvá㶣ení charakteru Josefa Valného měli prarodi㶜e Kola㶣íkovi, kte㶣í ho s láskou vychovávali. Valný rád v Lipově pobýval. Tu také poznává starší sokoly, ale i své vrstevníky a tu i za㶜íná jeho zájem o sokolský život a sportování, obzvláště když se stává p㶣íru㶜ím v lipovském obchodě u Ondrušů. Po vzniku Slovenského štátu (14. 3. 1939) a po okupaci 㶜eských zemí za㶜alo zu㶣ivé pronásledování 㶜eských vlastenců, p㶣íslušníků bývalé armády, politických a ve㶣ejných 㶜initelů. Mnozí z pronásledovaných zůstávali na svých místech, tvo㶣ili a organizovali odboj, jiní odcházeli, a㶇 již sami z vlastní vůle, anebo k odchodu byli p㶣inuceni vedením organizací 㶜i jinými okolnostmi, za hranice naší vlasti. A těmto odcházejícím do emigrace se muselo pomáhat v jejich útěku do Polska, na Balkán a dále do Francie 㶜i Anglie. Větší 㶜ást pronásledovaných hledala cestu na Slovensko. A ta vedla také mnoha pěšinkami a lesními porosty Bílých Karpat. Proto se již zjara roku 1939 za㶜aly ve vsích Hor㶡ácka vytvá㶣et skupinky odboje. Hor㶡ácko se tak stalo st㶣ediskem odbojové 㶜innosti zamě㶣ené na p㶣evádění pronásledovaných osob a p㶣ed gestapem prchajících ob㶜anů. Odboj na Hor㶡ácku byl v po㶜átcích veden samotnými sokoly, o něco později zde p㶣evzala iniciativu Obrana národa (ON), která za pomoci záložních důstojníků, mezi něž většinou náleželi místní u㶜itelé, zorganizovala si㶇 p㶣evadě㶜ských skupin. Tyto skupiny se na jihovýchodní Moravě do léta 1939 spojily pod vedením pplk. Vladimíra Štěrby, velitele ON, jenž měl své stanoviště v Uherském Hradišti. V Lipově byl velením pově㶣en u㶜itel škpt. Jaromír Hlubík, jenž později zastával funkci ná㶜elníka ON pro strážnický okrsek. Ten kolem sebe vytvo㶣il sí㶇 odbojá㶣ů v 㶜ele

Pomník obětem 2. světové války v Tasově

s u㶜iteli Františkem Jagošem, Martinem Miške㶣íkem, Josefem Nekradou aj., kte㶣í pak budovali menší bu㶡ky ve svých dědinách. Jaromír Hlubík jmenoval velitelem 㶜ety v Lipově Josefa Valného a zástupcem Antonína Šimlíka. V ostatních obcích organiza㶜ně zabezpe㶜ovali 㶜ety kup㶣. brat㶣i Kadubcovi a Nekardovi, Karel Miná㶣 i Martin Miške㶣ík a další. Hlavním úkolem odbojových skupin

se stalo p㶣evádění vojenských p㶣íslušníků na Slovensko, p㶣es hranice st㶣ežené německou pohrani㶜ní stráží, a odtud směrem na východ a jih, ale také za㶣izování těchto p㶣echodů, hledání spolehlivých spojek, bezpe㶜ných cest, dodávání hesel apod. Nyní si však blíže všimneme 㶜innosti a aktivit odbojá㶣e a sokola Josefa Valného, jehož nedožitých 100 let si v b㶣eznu letoš-

www. ostrozsko.cz

29

OSOBNOST ního roku p㶣ipomínáme. Pod taktovkou Hlubíkovou a v sou㶜innosti Josefa Valného se zformovala velmi po㶜etná a aktivní skupina lipovsko-vrbecká, která měla několik samostatných buněk v obou Vrbkách. Spolupracovník Jan Macek píše: „Koncem srpna 1939 mne navštívil můj bývalý t㶣ídní u㶜itel Jaromír Hlubík z Lipova s tím, že Lipov je zapojený do organizace Obrany národa a má zajištěný p㶣ísun lidí z P㶣erova, kte㶣í se mají p㶣evádět p㶣es slovenské hranice na jih až do Jugoslávie... Na Slovensku je zajištěn odsun prost㶣ednictvím Bohumila Grygy ve Vrbovcích a požádal mne, zda bych jejich p㶣evedení p㶣es hranice mohl zabezpe㶜ovat já, do Vrbky je bude p㶣epravovat lipovská skupina, a to bu㶞 on, nebo Valný, p㶣íru㶜í v obchodě u Ondrušů... (Macek Jan: Moje odbojová 㶜innost za okupace, rukopis.)

Sokolové Hlubík a Valný navázali rovněž 㶜ilé styky s železni㶜á㶣i pracujícími na trase Veselí nad Moravou - Lipov - Velká nad Veli㶜kou - Vrbovce - Nové Mesto nad Váhom. Kate㶣ina Libiegerová ve svých vzpomínkách uvedla: „Kromě Valného navazoval spojení pro lipovský odboj sám u㶜itel Hlubík, a to hlavně na Slovensku, v Kútech, Trnavě, Nit㶣e, Bratislavě. Emigranti posíláni touto skupinou se hlásili v bratislavské restauraci Plze㶡ský dvůr. U㶜itel Hlubík a s ním i Valný také spolupracovali s železni㶜á㶣i v Lipově, Velké, Vrbovcích, Veselí nad Moravou a Holi㶜i. Hlubík je dopravoval, někdy i Valný, v p㶣estrojení za železni㶜ní zaměstnance na myjavskou a skalickou stranu... K dispozici tato 㶜eta měla dvě železni㶜ní uniformy, které jim obstarali železni㶜á㶣i Liebiger a Kude㶣ík, takže uprchlíci odjížděli jakoby

I p㶣es důraznou konspirativní 㶜innost byly p㶣evody na Hor㶡ácku 㶜asem odhaleny. Již v lednu 1940 uprchl p㶣ed gestapem, které jej hledalo, do ciziny Hlubík a Nechyba. V zá㶣í 1940 byl zat㶜en František Jagoš z Velké nad Veli㶜kou, koncem roku 1940 otec Jan a syn Martin Pavlincovi z Javorníka, v lednu 1941 František Kadubec, brat㶣i František a Josef Nekardovi i Josef Fuchs z Hrubé Vrbky, později i další p㶣evadě㶜i. Zatýkaní neminulo ani skupinu Josefa Valného, který organizaci po odchodu Hlubíka vedl a p㶣evádění 㶣ídil, ani jeho spolupracovníky. Paní Liebigerová o zat㶜ení vyprávěla: „Dvacátého pátého listopadu 1941, bylo to p㶣esně na můj svátek, dob㶣e si to pamatuji, p㶣ijelo gestapo a obsadilo náš dům. Hledalo u nás parašutistu. Ten k naší skupině p㶣išel, ale v té době už nebyl v Lipově, nýbrž byl ukrýván na jiném místě v sousedním Tasově, kde mu úkryt obstaral Valný. Gestapo nám rozházelo celý obchod, dům, no všechno. Letce nenašli, ale stejně nás odvezli do Olomouce... Z prozrazení jsme podez㶣ívali naši spojku, důstojníka Malého... (Liebigerová Kate㶣ina: Vzpomínání na odboj, rukopis.) Zat㶜ení potkalo i velitele 㶜ety Josefa Valného. Podle vyprávění jeho tety Anny Ma㶡ákové byl Valný zadržen gestapem ve svém rodišti v Tasově, a to asi týden po zat㶜ení paní Liebigerové, jejího syna Zde㶡ka a mladšího p㶣íru㶜ího Františka Stojaspala. Mladý odbojá㶣 a sokolský nadšenec Josef Valný byl vyslýchán a vězněn v Olomouci na Gr㶡áku, potom v koncentra㶜ním tábo㶣e Mauthausenu a nakonec v Dachau, kde byl utýrán a kde ve svých sedmadvaceti letech zem㶣el. Tuto smutnou událost potvrdil po válce paní Růženě Liebigerové jeden z hodonínských profesorů, který byl s Josefem Valným vězněn v Dachau.

Fotografie Josefa Valného na pomníku padlých v 2. světové válce

A tak Josef Valný zabezpe㶜oval p㶣esun běženců p㶣ijíždějících z Prahy, Brna, P㶣erova, Olomouce do Veselí nad Moravou a odtud do Lipova. Zde, ponejvíce v obchodě Kate㶣iny Liebigerové ‒ Ondrůšové, prchající nacházeli do㶜asné p㶣íst㶣eší, teplo, vhodnou obuv i oděv a také jídlo na další cestu. Josef Valný je pak vodil se svými kamarády Zd. Ondrůšem, Ant. Šimlíkem, Ji㶣ím Pokorníkem, Fr. Podluckým, Fr. Stojaspalem, Ant. Poleh㶡ou aj. do Vrbek, kde je v blízkosti hranic p㶣ebíral Jan Macek, Ji㶣í Hude㶜ek, Jan Halí㶜ek a mnozí jiní, kte㶣í je po p㶣echodu hranic odevzdávali svých slovenským kolegům.

30

www. ostrozsko.cz

do služby. Bezpe㶜ně oběma tra㶇ovými směry bylo lipovskými 㶜leny p㶣epraveno sto osmdesát až dvě stě osob... P㶣i navazování spojení a záchytných míst si akté㶣i domlouvali i hesla. V Lipově u u㶜itele Hlubíka se používal systém hesel sestavených z různých jmen, kup㶣. „Vilém je nemocen . Odpově㶞 zněla: „Nevadí, Karel zašle balí㶜ek. apod. Jednotlivá hesla p㶣ivážel Josef Valný, který byl velmi 㶜asto využíván jako spojka na trati Praha‒P㶣erov. Bez uvedení hesla nebyli emigranti p㶣ijímáni.

V tomto roce, kdy vzpomínáme 100. výro㶜í narození tohoto vzácného 㶜lověka, je jistě správné si p㶣ipomenout jeho 㶜iny a dobré vlastnosti, hrdost, vlastenectví i hrdinství a jeho odhodlání pomáhat, v duchu sokolských tradic, všem pronásledovaným, ba dokonce se nebát položit za tyto ideály i svůj život. Josef Valný a lidé, které potkal stejný osud jako jeho, si tyto vzpomínky obzvláště dnes jistě zaslouží.

Prameny: Antonín Mi㶜ka, Pěšinkami Hor㶡ácka, Hodonín, 1987.

SPORT

Národní házenkáři uspěli v poháru, na jaře chtějí mezi ligovou elitu TEXT: VLADIMÍR SALČÁK Národní házenkáři SK NH Veselí nad Moravou postoupili až semifinále Českého poháru mužů a zařadili se mezi osm nejlepších týmů Čech a Moravy v halové sezóně. Svě㶣enci trenéra Ji㶣ího Nejezchleby potvrdili v domácích turnajích ve sportovní hale, kde se osmifinálové i 㶜tvrtfinálové turnaj uskute㶜nily, roli favorita a v semifinálovém klání si to rozdal s nejlepšími moravskými týmy o postup do absolutní 㶜eské špi㶜ky. Veselský kou㶜 Ji㶣í Nejezchleba bral pohárové turnaje spíše jako dobrou zimní p㶣ípravu na jarní 㶜ást sezony. „V pohárových bitvách jsme narazili na kvalitní soupe㶣e. Šanci dostali i šikovní mladíci, kte㶣í sbírali p㶣edevším cenné zkušenosti, dorostence jsme

v zimní p㶣ípravěplánovali vyzkoušet, uvedl Nejezchleba. V minulé sezoně jeho celku postup do nejvyšší soutěže utekl o jediný bod. I letos pat㶣í národní házenká㶣i Veselí nad Moravou ve druhé lize ke spolufavoritům. Za㶜átek slováckému celku i kvůli absencím opor utekl, ale postupem 㶜asu se rozehráli a nakonec po polovině letošního ro㶜níku obsadili 㶜tvrtou p㶣í㶜ku, když na vedoucí Svinov ztrácejí pouze dva body. „Na postup stejně jako další týmy samoz㶣ejmě pomýšlíme. Ur㶜itě hodně napoví první 㶜ty㶣i domácí jarní zápasy. Pokud je zvládneme vyhrát, tak budeme mít velmi dob㶣e našlápnuto, 㶣íká 㶜ty㶣iapadesátiletý kou㶜 Ji㶣í Nejezchleba. Největším favoritem je podle něj vedoucí Svinov. Do hry o postup se ale mohou zapojit i Vítkovice. Stará Ves nad Ond㶣ejnicí, která loni sestoupila z ligy, mužstvo hodně omladila. „Co vím, tak chce hlavně sbírat

zkušenosti a tým budovat na další rok. Navíc s ní hrajeme až na konci sezony, a to už bude z㶣ejmě rozhodnuto. Vloni nás to, že jsme nepostoupili hodně štvalo. Kromě jediné porážky na Drakenu v Brně jsme žádné jiné body neztratili. Zatímco v p㶣edchozích sezonách každému prvnímu týmu sta㶜ilo k postupu i méně než 㶜ty㶣icet bodů, nám to bohužel nevyšlo. Bylo to tím, že v soutěži byli pouze dva líd㶣i, zbytek to nám ani Drakenu moc nekomplikoval. Postup do nejvyšší soutěže by byl krásným dárkem k oslavám osmdesátin jednoho z nejvýznamnějších klubů národní házené v historii. Všichni bývalí hrá㶜i a funkcioná㶣i klubu se sejdou k oslavám 1. srpna na veselské sokolovně, Ji㶣í Nejezchleba zve ale i na zápasy o postup mezi elitu. Ten první jarní proti Sokolu Dobruška uvidí diváci na sokolovně v sobotu 18. dubna od 16 hodin, v neděli dopoledne v 10.15 hodin hostí SK NH Veselí nad Moravou Sokol Podhorní Újezd.

Naho㶣e zleva: Knebel Karel - asistent trenéra, Šimek Vojtěch, Menšík Robin, Fišer Jan, Václavík Tomáš, Malovaný Petr, Bauer Petr, Šimek Martin - rozhod㶜í utkání, 㶕íha Jaromír - vedoucí družstva, Nejezchleba Ji㶣í - trenér Dole zleva: Fojtík Pavel - kapitán, Bureš Jakub, Provazník Kamil, Zábojník Tomáš, Matuška Jakub, Va㶞ura Pavel Ležící Pejša Tomáš

Dorostenci: Umlauf Martin, Provazník Kamil, Balada Tomáš, Zábojník Tomáš, Bureš Jakub, Bu㶜ek Martin, La㶜㶡ák Vojtěch, Zábojník Jaroslav, Mi㶜ka Kryštof, Hanák Jan

www. ostrozsko.cz

31

SPORT

Sezona na Javořině? Jsem spokojený, ale vrchol je v létě, říká chatař Martinček

Běžkařský ráj. Nejlepší podmínky pro vyznavače bílé stopy v regionu nabídlo v právě skončené lyžařské sezoně okolí Velké Javořiny. My jsme zhruba v polovině února vyzkoušeli nenáročnou běžkařskou magistrálu z Kamenné búdy na vrchol Bílých Karpat. Asi po větší hodině cesty jsme dorazili po strojem upravené trase do cíle. Máme štěstí před, chatou potkáváme šéfa Holubyho chaty Miroslava Martinčeka.

32

Ochotně se dělí o dojmy z letošní lyža㶣ské sezony. „Běžka㶣i k nám za㶜ali jezdit ve větším po㶜tu tak p㶣ed dvěma roky, jakmile měli k dispozici upravovanou stopu z Nové Lhoty až k nám. Je to vynikající věc. My jsme v letošní sezoně vymysleli 㶜esko‒slovenský běžka㶣ský okruh. Dvě stopy pro klasiku a 㶜ty㶣metrový pás na bruslení. Stopa vede podél lesa na 㶜eské a slovenské straně hranice. Další stopy jsou z Nové Lhoty a Kamenné búdy, okolo Javo㶣iny máme upravených zhruba 㶜ty㶣icet kilometrů běžka㶣ských stop, pochvaluje si.

chata㶣e se rozjedou už následující neděli. „Někdo nám ukradl elektrický kabel, ale už je všechno v po㶣ádku, od zít㶣ka za㶜ínáme lyžovat.

Horší je to s areálem pro sjezdové lyžování. V půlce února ještě vleky stojí, ale podle slov

Minulý rok bylo na chatě asi pěta㶜ty㶣icet tisíc lidí, nepo㶜ítaje v to slavnosti a silvestr

www. ostrozsko.cz

Kdo 㶜eká, že zimní sezona je na Javo㶣ině tou klí㶜ovou, je v hlubokém omylu. „Jsem tu chata㶣em už devět let a vždycky jsme měli hlavní sezonu v létě. Dneska jsou lidé zvyklí na zasněžování v každém st㶣edisku, to tady zatím není. Problémem jsou peníze. V první 㶣adě musíme dokon㶜it rekonstrukci chaty, to je naše priorita, potom se můžeme pustit do dalších věcí, možná dojde i na zasněžování, p㶣eje si 42letý chlapík.

Velká Javo㶣ina má svoje kouzlo, které v parádním po㶜así ještě víc vyniká. Parkoviště v okolí Holubyho chaty je zaplněné. Zna㶜ky aut prozrazují, že návštěvníci jsou z obou stran hranice. „V zimě je trošku víc Slováků, možnosti lyžovat na slovenské straně jsou menší než na Moravě. P㶣ichází k nám i spousta pěších turistů, v poslední době už bych to možná viděl tak padesát na padesát. V létě je jednozna㶜ně víc turistů z 㶏eska, povídá chata㶣 a hodnotí uplynulou sezonu. „Minulý rok bylo na chatě asi pěta㶜ty㶣icet tisíc lidí. Je to pro mě obrovská satisfakce za tu námahu, kterou tady máme. Pozor! To nepo㶜ítám slavnosti, kterých se ú㶜astnilo kolem šesti tisíc lidí a silvestr, to jsou další kvanta návštěvníků. P㶣ináší to plusy i mínusy, ale tak to prostě je, jsem spokojený, miluji to tady a jsem tady rád, 㶣íká na závěr ochraptělým hlasem lehce nachlazený Miroslav Martin㶜ek. Stanislav Dufka

SPORT

Blatničan a Ostrožan jsou v prvoligovém kádru fotbalistů Slovácka. Jejich šance naskočit do jarních zápasů Synot ligy je obrovská.

Galuška a Sadílek bojují o ligový dres. O šanci se porveme, říkají odhodlaně Jsou mladí, jsou talentovaní, mají pevné místo v národním týmu do 19 let a brzy se můžou prosadit v první lize. Petr Galuška z Blatnice a Lukáš Sadílek z Uherského Ostrohu. Oba naskočili do zimní přípravy fotbalistů Slovácka, oba absolvovali herní soustředění v Turecku. Figurují v širším kádru trenéra Habance a jejich šance dostat se na jaře na prvoligové trávníky je obrovská. „Naše filozofie budování kádru je postavena p㶣edevším na odchovancích, chceme být regionálním klubem. Je to i p㶣ání majitele, abychom up㶣ednost㶡ovali hrá㶜e z naší akademie, 㶣ekl během zimní p㶣ípravy 㶣editel klubu Vladimír Krej㶜í. Petr Galuška ani Lukáš Sadílek nejsou úplně nové tvá㶣e mezi prvoligovými fotbalisty. Oba už byli v širším kádru v uplynulém roce. „Byl jsem už v letní p㶣ípravě, ale to bylo spíš náhodou, zranil se krajní záložník, jenom jsem zaskakoval. Je to po t㶣ech letech moje první zimní p㶣íprava. Jednou jsem měl zraněný kotník a další rok koleno, p㶣ipomíná Blatni㶜an Petr Galuška, který zatím odehrál v lize dvě minuty na h㶣išti libereckého Slovanu. Jeho spoluhrá㶜 v reprezentaci do 19 let Lukáš Sadílek už také ochutnal letní p㶣ípravu a má zaknihovaný i první ligový start. Nasko㶜il na pár minut v podzimním domácím zápase proti P㶣íbrami. „Byl to zážitek, slyšet lidi jak skandují vaše jméno, hrát p㶣ed takovou kulisou, pro takové zážitky se dělá. Nastoupil jsem sice na posledních pět minut, ale jsem rád i za to. Nic podobného jsem nezažil ani na reprezenta㶜ní úrovni. Jsem vdě㶜ný, že můžu sedět p㶣i ligových zápasech na lavi㶜ce, pozorovat všechno kolem a nasávat atmosféru, svě㶣uje se mladý fotbalista. V p㶣ípravě oba mladíci pravidelně nastupovali v p㶣ípravných zápasech. Bez problémů zapadli mezi největší hvězdy mužstva, jako je Libor Došek nebo t㶣eba Makedonec ve službách Slovácka Veli㶜e Šumulikoski, který je vzorem pro Lukáše Sadílka. „U㶜ím se od něho a sleduji, jak se chová a pohybuje v zápase. Prošel několik klubů, hrál v mnoha zemích a má můj neskute㶜ný obdiv. Jeho kariéra a zkušenosti jsou obrovské. Šumi je

ohromný 㶜lověk, poradí, pomůže. Z kabiny si ale nemůžu stěžovat na nikoho. Těším se na každý zápas, všichni jsou super, pochvaluje si atmosféru mezi spoluhrá㶜i. Petr Galuška už dokonce v á㶜ku navlékl kapitánskou pásku a může se chlubit i dvěma vst㶣elenými góly. „Branka už byla na㶜ase, p㶣edtím jsem spálil několik vyložených šancí. O kapitánské pásce rozhodla rada starších. Každý mladý si tím musí projít a neobejde se to bez p㶣íspěvku do kasy, vysvětluje rodák z Blatnice, který se do velkého fotbalu dostal p㶣es Veselí nad Moravou. „Do osmi let jsem hrával u nás, pak jsem p㶣ešel do Veselí a odtud ve t㶣inácti do Slovácka. Lukáš Sadílek je rodák z Uherského Ostrohu, ale s fotbalem za㶜ínal v sousední vesnici. „U nás p㶣ípravka nebyla, můj děda trénoval právě v Ostrožské Nové Vsi, tak jsem tam p㶣ešel, vysvětluje.

„S bráchou se hodně hecujeme a soutěžíme mezi sebou,“ říká o Michalovu Sadílkovi, který byl vyhlášený nejlepším dorostencem v Česku, jeho bratr Lukáš. Jméno Sadílek není fanouškům Slovácka neznámé. Za㶜átkem roku byl na pražském Žofíně vyhlášen nejlepší hrá㶜 v kategorii mladšího dorostu v rámci 㶏eské republiky Lukášův bratr Michal. „S bráchou se hodně hecujeme a soutěžíme mezi sebou. Každý chce být ten nejlepší, ale Michal je teprve v mladším dorostu. Dospělý fotbal je úplně o ně㶜em jiném. Silově i technicky, hlavně musíte rychle pracovat s mí㶜em, to pot㶣ebuji zlepšit, dob㶣e ví starší z bratrů Sadílků. Mladík na prahu kariéry o㶜ekává perné jaro nejen na sportovním poli, ale i v osobním

životě. Kvalifikace o Euro U19, tvrdý boj o místo v kádru trenéra Slovácka a maturita. „Tu musím zvládnout. Uvidíme, jak půjde dohromady škola s fotbalem v budoucnu, ale každopádně bych si chtěl vysokou školu udělat, 㶣íká odhodlaně na závěr. Jeho spoluhrá㶜 Petr Galuška p㶣ibližuje cíl, který mají oba mladící v národním dresu. „Postoupili jsme v kvalifikaci na Euro do druhé fáze, tam jsme dostali strašně těžkou skupinu (Německo, Irsko, Slovensko). Na šampionát postupuje jenom vítěz, budeme dělat pro postup maximum, je to náš velký cíl. Doufám, že to vyjde, p㶣eje si na závěr vyhlášený st㶣elec z dorosteneckých kategorií.

Očima trenéra Svatopluka Habance: Chceme, aby Lukáš Sadílek ukázal, jestli může konkurovat na pozici, kde hraje Šumulikoski. Během jara uvidíme, jestli se dokáže prosadit a jak se bude prezentovat. Co se týká Petra Galušky, tak si myslím, že jeho rychlost a síla se musí využít. Je mu vlastní kraj h㶣iště. Jen je s ním pot㶣eba pracovat a také pracovat s jeho hlavou, aby u něho náhodou nevznikl pocit, že má v kádru místo jisté.

Stanislav Dufka

www. ostrozsko.cz

33

SPORT

Legendární trenér Jiří Zerzáň se po letech pokusí o házenkářský zázrak Nejslavnější trenér 㶜eské historie usedl po šesti letech na lavi㶜ku veselských interligových házenká㶣ek, aby se pokusil o zázrak. T㶣iasedmdesátiletý Ji㶣í Zerzá㶡 tak povede Veselanky už pot㶣etí a vždy byla na konci jeho působení u týmu medaile. Tentokrát však p㶣ichází klubu svého srdce pomoci za neobvyklých okolností. Od družstva odešel už druhý kou㶜 v této sezóně, nejinak tomu bylo i v sezóně minulé. Spolu s „externisty se u ambiciózního celku vyst㶣ídalo sedm trenérů. Kumpán, Hanták, Hudec, Packa, tým p㶣i jejich neú㶜asti vedli v interlize i Buday, vedoucí družstva Sádlo, bývalá

hrá㶜ka Ko㶜í. Veselí bude v závěre㶜né 㶜ásti soutěže bojovat nejen o postup do play-off a následného boje o 㶜eské medaile, ale sou㶜asně také o sestup z elitní mezinárodní soutěže. Soupe㶣kami veselského celku jsou hrá㶜ky Zlína, Olomouce a Písku. Karty má nejlépe rozdané Zora Olomouc a právě její duel ve Veselí 28. b㶣ezna v 17 hodin bude klí㶜ovým utkáním sezóny.

místo na olympijských hrách v roce 1988, kdy jej o totální olympijský triumf p㶣ipravil podvod po㶣adatelů a rozhod㶜ích, ale hlavně získal st㶣íbro na mistrovství světa 1986. Dvakrát se probojoval p㶣es těžké kvalifikace na evropský šampionát. V letech 1994 a 2002 tam získal s týmem osmé místo. Domácí tituly slavil se Zlínem, t㶣ikrát v 㶣adě se Slavií a s trenérskou kariérou se lou㶜il další trofejí ve Veselí nad Moravou. Úspěchy měl i ve slovinské Lublani, titul rovněž získal s Krymem. (vs)

Odpoví i na otázku, zda osoba legendárního trenéra Ji㶣ího Zerzáně bude tím rozhodujícím trumfem v souboji o všechno. S reprezentací 㶏eskoslovenska dobyl páté

Házenkářky z Veselí a Velké bodují v Žákovské lize a tak drží krásnou druhou p㶣í㶜ku. Největší oporou veselských nadějí je branka㶣ka Tereza Žáková. V zatím posledním kole

Na prvním místě jasně vévodí drusžtvo Ivan㶜ic s 24 body bez jediné ztráty. V těsném závěsu s 22 body se pak drží Veselí, Plze㶡, Písek a Zlín. Veselí má lepší skóre,

Adéla H㶣ebejková p㶣i zákroku

Tereza Žáková, branka㶣ka Veselí nad Moravou

34

www. ostrozsko.cz

17. p㶣í㶜ku. Co je ale důležité je, že družstvo podává st㶣elecky kolektivní výkon, p㶣esto však mladá spojka herně vyniká svou chytrostí, p㶣ehledem i dravostí.

Foto: Archiv Házená Velká nad Veli㶜kou

Žákovská liga je jedním z nejstarších projektů a jednou z nejoblíbenějších soutěží vůbec. O to více můžeme být pyšní na dvě slovácká družstva, která se drží na prvních místech a podávají v každém kole vynikající výkon. Starší žákyně z Veselí nad Moravou se usadily na druhém místě v tabulce, Velká nad Veli㶜kou zatím drží šesté místo s cílem dostat se co nejvýše. 25 družstev z celé republiky se snaží urvat co nejvíce bodíků a dostat se mezi elitu. Veselanky a Veli㶜anky se však budou rvát zuby nehty a jen tak někoho p㶣ed sebe nepustí!

v domácím prost㶣edí témě㶣 zav㶣ela bránu a soupe㶣ky tak velmi potrápila. Měla obrovské množství zákroků ze šesti metrů, tzv. ,,tutovky a sedmimetrové hody. Držela své družstvo nad vodou až do samého konce, kdy děv㶜ata porazila silný Zlín A 15:11. I p㶣es zranění, která Terezu omezovala, podala vynikající výkon. St㶣elecky táhne družstvo Kate㶣ina Klimešová, v tabulce st㶣elky㶡 drží

V soutěžním ro㶜níku 2014/2015 došlo ke změně herního systému. Všechna družstva, kterým se povede kvalifikovat do hlavní soutěže, sehrají v průběhu ledna-května 6 turnajů, kde se postupně utkají každý s každým. Titul mistra 㶏R si pak odnese to družstvo, které v tomto herním systému bude nejúspěšnější. Házenká㶣ky z Velké nad Veli㶜kou trápí nemoci, a to se také podepsalo na výkonu v některých utkáních. Kádr není tak široký, a tak jej dopl㶡ují mladší děv㶜ata. Mezi ro㶜níky starších ža㶜ek pak musí zapadnout i o t㶣i roky mladší hrá㶜ky. Svou roli zvládají skvěle a perou se, jak to jen jde. Oporou družstva je také branka㶣ka týmu. Adéla H㶣ebejková byla na posledním turnaji oceněna jako nejlepší branka㶣ka turnaje. Poslední kolo žákovské ligy bude jistě velmi napínavé. Házenká㶣ky z Veselí a Velké se setkají a bude k vidění velmi zajímavé utkání. Jistě půjde p㶣edevším o souboj branka㶣ek, které zdobí svá drusžtva. Jistě se bude na co dívat. Poslední kolo proběhne 1. května v hale ve Veselí nad Moravou. Lucie Ma㶡áková

www.leader.ostrozsko.cz

Nové programovací období 2014- 2020 a co nám přinese? V novém programovacím období 2014-2020 bude MAS nově rozší㶣ena i do ostatních Evropských strukturálních a investi㶜ních fondů, p㶣es které bude možné využít metodu LEADER jako Komunitně vedený místní rozvoj CLLD. MAS bude podpo㶣ena ve 4 OP: IROP (MMR), OP Zaměstnanost (MPSV), OP Životní prost㶣edí (MŽP), Program rozvoje venkova (PRV).

Výše alokace na investi㶜ní prioritu 2.3 (Strategie komunitně vedeného místního rozvoje) je cca 1,8 mld. K㶜. Specifický cíl této investi㶜ní priority je stanoven následovně: „Zvýšit zapojení lokálních aktérů do 㶣ešení problémů nezaměstnanosti a sociálního za㶜le㶡ování ve venkovských oblastech.

•

Celkové režijní výdaje MAS budou nově hrazeny prost㶣ednictvím OP IROP z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velmi pozitivní zprávou je novinka z Ministerstva zemědělstí, které se v rámci vyjednávání o úpravách a nové podobě PRV 2014-2020 rozhodlo navrátit do podporovaných opat㶣ení také nezemědělské podnikání, které bylo d㶣íve žadateli využíváno prost㶣ednictvím nástroje LEADER A MAS. MAS budou mít možnost podpo㶣it i nezemědělské mikropodniky, malé podniky a fyzické osoby tak jako tomu bylo v p㶣edchozím programovacím období. V sou㶜asné době se MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko p㶣ipravuje na standartizaci, kterou je možno p㶣edkládat do 22. 5. 2015 na centrálním pracovišti Státního zemědělského interven㶜ního fondu. Splněním standardů MAS prokáže schopnost vykonávat 㶜innosti stanovené v Na㶣ízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 㶜. 1303/2013. Místní ak㶜ní skupiny, které získají osvěd㶜ení o splnění standardů mají možnost p㶣edkládat žádosti o podporu strategií Komunitně vedeného místního rozvoje Ministerstvu pro místní rozvoj. P㶣edložené strategie budou hodnoceny ve t㶣ech fázích a pokud vyhoví všem požadavkům hodnotícího procesu a budou akceptovány všemi dot㶜enými 㶣ídícími orgány programů, bude s danou MAS podepsáno Memorandum o realizaci integrované strategie.

•

Integrovaný regionální opera㶜ní program (IROP) (㶣ízený Ministerstvem pro místní rozvoj)

V IROP jsou realizovány integrované nástroje prost㶣ednictvím Integrovaných územních investic, Integrovaných plánů rozvoje území a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Jeden ze způsobů jak koncentrovat prost㶣edky EU ve specifických typech území a podpo㶣it tak další rozvoj těchto oblastí a p㶣ispět k vyrovnání územních rozdílů jsou tzv. Integrované nástroje. Nositelem těchto nástrojů jsou Místní ak㶜ní skupiny (MAS), které na svém území zpracují Integrovanou strategii (strategii CLLD), ve které vymezí priority, které mají být jejím prost㶣ednictvím financovány. Integrované strategie umožní financovat aktivity z jednoho 㶜i více opera㶜ních programů, z více než jedné prioritní osy a rovněž z jiných prost㶣edků než pouze z evropských strukturálních a investi㶜ních fondů. V OP Výzkum, vývoj a vzdělávání nebude uplatněna metoda CLLD ale na základě dohody s OP IROP je v tomto programu alokována 㶜ástka na 㶜innosti MAS v OP VVV.

•

OP Zaměstnanost (㶣ízený Ministerstvem práce a sociálních věcí)

Opera㶜ní program vymezuje 㶜ty㶣i základní věcné prioritní osy, které pokrývají problematiku podpory zaměstnanosti. V rámci prioritní osy 2 Sociální za㶜le㶡ování a boj s chudobou je vy㶜leněna samostatná investi㶜ní priorita 3 pro realizaci Strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

OP Životní prost㶣edí (㶣ízený Ministerstvem životního prost㶣edí)

MAS budou v OP ŽP ‒ 2014-2020 zapojeny v rámci prioritní osy 4, specifického cíle 4.2. Posílení biodiverzity a 4.3 Posílení p㶣irozené funkce krajiny. Byly ur㶜eny dva typy opat㶣ení:

•

•

Likvidace a omezování výskytu vybraných invazních druhů rostlin (bolševník velkolepý a druhy rodu k㶣ídlatka)

•

Výsadba d㶣evin na nelesní půdě v území se schválenými plány pé㶜e

Program rozvoje venkova ( PRV) (㶣ízený Ministerstvem zemědělství)

Alokace pro MAS bude nově tvo㶣ena z FIXNÍ 㶏ÁSTKY + VÝŠE DLE PO㶏TU OBYVATEL MAS Po schválení strategie CLLD bude p㶣islíbena pouze polovina vypo㶜tené alokace a druhá polovina bude rezervována a uvolněna podle plnění nastavených cílů MAS. P㶣es MAS navíc umožněna podpora skladů obilnin a olejnin, strojů 㶜i podpora nezemědělských subjektů. Podporovány budou následující opat㶣ení/podopat㶣ení/operace:

• • -

P㶕EDÁNÍ ZNALOSTÍ A INFORMA㶏NÍ AKCE INVESTICE DO HMOTNÉHO MAJETKU podpora investic v zemědělských podnicích podpora investic, které se týkají zpracování/uvádění na trh a/nebo vývoje zemědělských produktů podpora investic související s rozvojem, modernizací nebo p㶣izpůsobením se zemědělství a lesnictví ‒ Lesnická infrastruktura

•

ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ A PODNIKATELSKÉ 㶏INNOSTI, PODPORA INVESTIC NA ZALOŽENÍ A ROZVOJ NEZEMĚDĚLSKÝCH 㶏INNOSTÍ

•

INVESTICE DO ROZVOJE LESNÍCH OBLASTÍ A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTASCHOPNOSTI LESŮ Podpora p㶣edcházení poškozování lesů lesními požáry, p㶣írodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů Podpora investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů ‒ Neproduktivní investice v lesích Podpora investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

-

-

•

SPOLUPRÁCE

Způsobilým p㶣íjemcem bude Místní ak㶜ní skupina, jejíž strategie CLLD byla schválena k podpo㶣e z PRV. Bude se jednat o spolupráci na národní i nadnárodní úrovni. Podpora bude do výše 80 % způsobilých výdajů od 50 tisíc do 5 milionů K㶜.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.

35

www.leader.ostrozsko.cz

Alokace ESI fondů mezi programy v období 2014-2020

Zdroj. MMR Vláda na svých zasedáních 9. a 14. 㶜ervence 2014 postupně schválila opera㶜ní programy pro období 2014-2020. Opera㶜ní programy mohou ještě doznat úprav podle výsledků jednání s Evropskou komisí.

Představení dalších úspěšně dokončených projektu přes PRV ČR 2007-2013, osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie MAS Horňácko a Ostrožsko. LUKÁŠ PRÁŠEK, Kuželov: Turistická ubytovna

P㶣edmětem projektu byla úprava stávajícího RD na turistickou ubytovnu s dvěma ubytovacími jednotkami a 8 lůžky se spole㶜ným sociálním za㶣ízením. Byla provedena celková rekonstrukce objektu zahrnující novou fasádu, úst㶣ední vytápění, kanalizaci a vodovod, výměnu oken, položení nových podlah a obkladů, po㶣ízení vybavení ubytovny a byla vysazena i doprovodná zele㶡 okolo objektu. Realizací turistické ubytovny se vy㶣ešil problém s absencí ubytování v menších obcích, jako je Kuželov. Došlo ke zlepšení kvality podmínek turistů a zvýšení atraktivity obce a vylepšila se tím i návštěvnost a ob㶜anská vybavenost obce.

CELKOVÉ VÝDAJE: 2 049 979 K㶜 Dotace: 999 493 K㶜 Vlastní zdroje: 1 050 486 K㶜

36

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.

www.leader.ostrozsko.cz

PROJEKT SPOLUPRÁCE: UPLATŇOVÁNÍ PRINCIPU LEADER 7 MAS ZK Název dota㶜ního programu: Program rozvoje venkova 㶏R 2007 - 2013 Hlavní opat㶣ení: IV.2.1. Realizace projektů spolupráce P㶣edpokládané datum zahájení projektu: 01/2015 - 06/2015 P㶣edpokládaný rozpo㶜et projektu celkem: 3 275 550 K㶜 P㶣edpokládané zdroje financování z EU 2 620 440 K㶜 P㶣edpokládaný p㶣íspěvek z národních zdrojů 655 110 K㶜

Projekt je realizován na území sedmi místních akčních skupin: KMAS: MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko , PMAS: MAS Kele㶜sko ‒ Lešensko ‒ Starojicko, o.s., MAS Luha㶜ovské Zálesí, o.p.s., MAS Severní Ch㶣iby a Pomoraví, o.s., MAS Ploština, MAS Bojkovska, MAS Dolní Poolšaví, o.s. KMAS - koordina㶜ní MAS, která zajiš㶇uje celý projekt spolupráce a p㶣ebírá některé pravomoci od partnerských MAS (PMAS). Projekt je založen na procesu spolupráce ve㶣ejného, neziskového a soukromého sektoru p㶣i realizaci spole㶜né metodiky uplat㶡ování principu LEADER.

Obsah projektu: Podstata projektu Spolupráce spo㶜ívá v aktivitách, které smě㶣ují k posílení spolupráce MAS mezi sebou, p㶣edávání správné praxe a postupů. Hlavním výstup projektu bude spole㶜ná metodika - soupis praktických p㶣íkladů, inspirativních 㶣ešení a doporu㶜ení, v㶜etně p㶣ípadových studií ohledně Uplat㶡ování principu LEADER, organiza㶜ní struktury MAS, procesu výběru projektů a dalších souvisejících témat.

PLÁNOVANÉ AKCE Ostrožsko / Veselsko / Horňácko duben-květen 2015 UHERSKÝ OSTROH 1.‒9. 4. 2015 Výstava Ostroh můj a mých p㶣edků 05. 04. 2015 Velikono㶜ní beseda u cimbálu 12.‒15. 4. 2015 Dětský bazárek 22. 4. 2015 Beseda s Václavem Větvi㶜kou

BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM zámecká galerie

07. 4. 2015 Den zdraví ‒ p㶣ednáška léka㶣e

kulturní dům

koncertní sál

11. 4. 2015 Beseda s důchodci

kulturní dům

koncertní sál

12. 4. 2015 Degustace go㶣alek

koncertní sál

01. 5. 2015 Slavnostní otev㶣ení prohlídkových tras 5. 5.‒21. 6. 2015 Výstava Martin Šrámek

zámecká galerie

4.-10. 5. 2015 Festival Bylinkové dny 24. 5. 2015 Světlo Orientu ‒ krajské kolo 30. 5. 2015 Pohádkový les

17. 4. 2015 Kurz pe㶜ení krajanců

kulturní dům

18. 4. 2015 Košt go㶣alek a slováckých krajanců Duben Kuli㶜kiáda Duben Světový den knihy sokolovna myslivna

kulturní dům

07. 5. 2015 Oslava 70. výro㶜í osvobození

kulturní dům

10. 5. 2015 Den matek

kulturní dům

16. 5. 2015 Putování po blatnických búdách 30. 5. 2015 Dětský den na h㶣išti 31. 5. 2015 Otvírání studánek, oslava 10 let Vav㶣ínku

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.

kulturní dům

37

www.leader.ostrozsko.cz

BLATNI㶏KA

VELKÁ NAD VELI㶏KOU

18. 4. 2015 Krojový bazar

Tradice Slovácka, o. p. s.

25. 4. 2015 Obecní den spojený s ochutnávkou vína

kulturní dům

05. 4. 2015 Košt slivovice

25. 5. 2015 LETNICE ‒ pochůzka královni㶜ek po obci

05. 4. 2015 Velikonoce v Šenku se soutěží v pletení korbá㶜ů

29. 5. 2015 Noc kostelů

11. 4. 2015 Beseda s důchodci

14 hod., Hor㶡ácký šenk

17. 4. 2015 Mladé Hor㶡ácko ‒ dětský folkl. festival 19. 4. 2015 Mladé Hor㶡ácko ‒ dětský folkl. festival

OSTROŽSKÁ LHOTA

02. 5. 2015 Košt o krála slováckéj klobásky

05. 4. 2015 Velikono㶜ní zábava 26. 4. 2015 Posezení p㶣i ovárku, p㶣i pohárku

sál OÚ

30. 5. 2015 Futrál

Hor㶡ácký šenk

Slovácký domek Háje㶜ek

10. 5. 2015 Svátek matek

sál OÚ

JAVORNÍK 31. 5. 2015 Běh Filipovským údolím

OSTROŽSKÁ NOVÁ VES 18. 4. 2015 Košt slivovice 25. 4. 2015 Bazar krojů

Památkový domek

16. 5. 2015 Láze㶡ské zpívání

Sirnaté lázně

KUNOVICE Duben Vyhlášení sportovce roku

Panský dvůr

06. 4. 2015 Šlaha㶜ková jízda 24. 4. 2015 Den osvobození

HLUK

24. 4. 2015 Pohár osvobození

21. 3. 2015 St㶣íbrný kožíšek ‒ loutkové divadlo 21. 3. 2015 Tradi㶜ní výšlap do Hlubo㶜ku 26.‒27. 3. 2015 Bazar dětského oble㶜ení

kino parkoviště p㶣ed kostelem p㶣ednáškový sál na hale

29. 3. 2015 Malované vají㶜ko

památkové domky

05. 4. 2015 Košt slivovice

tvrz

16.-18. 4. 2015 Bazar dámského oble㶜ení

30. 4. 2015 Slet 㶜arodějnic 30. 4. 2015 Stavění máje, 10. výro㶜í MS 10. 5. 2015 Den matek Květen ITS CUP 31. 5. 2015 Kácení máje

tvrz

25. 4. 2015 Den země ‒ 㶜ištění potoka 25. 4. 2015 Koncert Kontrafakt

sportovní hala

03. 5. 2015 Už bude máj ‒ p㶣ehlídka DDM

sportovní hala

16. 5. 2015 Promítání starých fotek

kino

29. 5. 2015 Retro disco

tvrz

VESELÍ NAD MORAVOU 09. 4. 2015 Jeden svět: Anna v p㶣ední linii

Kafé v kině

15. 3.‒19. 4. 2015 Výstava: Lucifer ‒ Věc těla

Městská galerie

17. 4. 2015 Pavlína Jíšová a Petra „Šany Štanclová - koncert 18. 4. 2015 EkoJARMARK 22. 4. 2015 Fenomenální pianista Igor Ardašev

koncertní sál ZUŠ

25. 4. 2015 TY-JÁ-TR: Revizor (divadlo) 26. 4. 2015 Hrátky v parku

park Petra Bezru㶜e

01. 5. 2015 Odemykání plavební sezony 02. 5. 2015 Oficiální zahájení sezony na ran㶜i

p㶣ístav Veselí n.Moravou Ran㶜 Mississippi River

4. 5.‒12. 7. 2015 Kapitoly z dějin hrdelního soudnictví na jižní Moravě ‒ výstava 14. 5. 2015 Jeden svět: Punkový syndrom

Městské muzeum Kafé v kině

19. 5. 2015 RŮŽE PRO ALGERNON ‒ divadlo 23. 5. 2015 Muzejní noc 29. 5. 2015 Výstava vín

38

www. ostrozsko.cz

Nádvo㶣í Panského dvora

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.

sportovní hala sportovní hala náměstí Svobody Panský dvůr sportovní hala náměstí Svobody

Frolka Antoš (1877 - 1935)

Sta㶣enka /olej na d㶣evě

Slovácko bez rámu

Zleva: Petr Hlahůlek, Josef Se㶜ká㶣, Eda Mi㶜ka, Karel Ku㶜era, Radim Be㶇ák, Pavel Šajdler, Jarek Hrbá㶜, Martin Staněk, Mirek Jagoš, Petr Miške㶣ík, Dušan Mi㶜ka, Marek Zají㶜ek.

foto: František Gajovský

PARTA KRAJE