ExFoS - Expert Forensic Science XXIV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství Brno 2016

ExFoS - Expert Forensic Science XXIV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství Brno 2016

HLAVNÍ BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK MAIN SAFETY ASPECTS OF HAZARDOUS CHEMICAL SUBSTANCES Otakar J. Mika1), Petr Lacina2) ABSTRAKT: Příspěvek je zaměřena na shrnutí stručného legislativního zabezpečení nebezpečných chemických látek v EU a České republice. Dále jsou zmíněny hlavní bezpečnostní aspekty nebezpečných chemických látek v podmínkách České republiky. V rámci příspěvku je rovněž prezentována studie modelování dosahu šíření významných toxických průmyslových látek v případě havárie nebo nekontrolovatelného úniku. V neposlední řadě jsou uvedeny návrhy a doporučení pro zdokonalení bezpečnostních aspektů při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. ABSTRACT: This article is focused on summary of concise legislation relating to hazardous chemical substances in the EU and the Czech Republic and on the main safety aspects of hazardous chemical substances in the Czech Republic. Within the contribution, study focused on modeling of spreading of toxic industrial chemical substances released into surroundings is also presented. Last but not least recommendations to better safety aspects during handling with hazardous chemical substances and mixtures are suggested in this contribution. KLÍČOVÁ SLOVA: Nebezpečné chemické látky, nebezpečné chemické směsi, legislativa, nebezpečné dopady, toxicita, jedovatost, výbušnost, hořlavost KEYWORDS: Hazardous chemical substances, hazardous chemical mixtures, legislation, hazardous impacts, toxicity, explosiveness, combustibility

1

ÚVOD

I přes vzrůstající bezpečnost v oblasti manipulace s nebezpečnými chemickými látkami se stále setkáváme s chemickými a jiným závažnými průmyslovými haváriemi, které mají za následky nejen ztrátu lidských životů, případně poškození lidského zdraví, ale také uhynutí nebo poškození zdraví zvířat, poškození životního prostředí a v neposlední řadě různě závažné materiální škody. Příčin těchto nepříznivých mimořádných událostí je celá řada od selhání lidského činitele až po selhání technických a technologických systémů. Havarijní projevy jsou sice různé, ale z hlediska ohrožení života a zdraví osob to jsou především toxicita, výbušnost a hořlavost, kterým je potřeba věnovat maximální pozornost [1]. Významným a celosvětovým problém z pohledu negativního působení chemických látek na zdraví člověka je rovněž problematika starých ekologických zátěží. Dochází tak často ke

1)

Mika, J. Otakar, Doc., Ing., CSc. – Fakulta logistiky a krizového řízení, Universita Tomáše Bati ve Zlíně, Studentské náměstí 1532, 686 01 Uherské Hradiště, 739 048 189, [email protected] 2)

Lacina, Petr, Ing., Ph.D. – GEOtest, a.s., Šmahova 112, 627 00 Brno, [email protected]

435


kontaminaci horninového prostředí a podzemních vod, které mohou být zdrojem pitných vod, nebo ke kontaminaci povrchových toků a zemědělské půdy apod. V těchto případech sice nedochází k akutnímu ohrožení lidského zdraví, jako v případě havárií spojených s únikem chemických látek či výbuchem, ale k chronickému ovlivnění, což je nebezpečné především v dlouhodobém měřítku. Nebezpečným chemickým látkám je proto potřeba věnovat pozornost z celkového pohledu. Problematice nebezpečných chemických látek z pohledu akutního ohrožení zdraví se v minulosti komplexně věnovala publikace J. Horáka [2]. V nedávné době byla vydána řada odborných domácích publikací, které jsou zaměřeny na tuto problematiku v podmínkách České republiky [1, 3-9]. K úniku nebezpečných chemických látek ve větším množství může dojít z různých důvodů a to především v těchto případech [10]:  následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování, při manipulaci nebo nehodou při přepravě nebezpečné chemické látky;  vlivem přírodních sil: k úniku nebezpečných chemických látek může dojít vlivem povodně, vichřice, sesuvem půdy, zemětřesením, apod.;  při teroristických útocích;  následkem válečných akcí; K závažnému úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky kdekoliv, avšak nejpravděpodobnější jsou místa, kde jsou tyto látky skladovány nebo je s nimi manipulováno (výrobní a skladovací objekty) – tzv. stacionární zdroje rizik. K závažné havárii spojené s únikem nebezpečných chemických látek může dojít také během jejich přepravy po silnici, železnici, na vodních tocích, případně během potrubní přepravy – tzv. mobilní zdroje rizik. Největší rozsah ohrožení v důsledku úniku nebezpečných chemických látek představují přirozeně stacionární zdroje rizik. Pojem chemická bezpečnost předpokládá aktivní znalost souboru údajů o fyzikálněchemických, chemických a toxikologických vlastnostech, které charakterizují potenciální rizika nakládání s chemickými látkami. Na základě znalosti těchto údajů lze navrhnout protiopatření, která jsou základem pro krizové a havarijní plánování a řízení a vytvářejí komplex nouzové připravenosti pro daný okruh hrozeb. Problematika nebezpečných chemických látek a směsí je velmi rozsáhlá o čemž mimo jiné svědčí již dříve citované odborné domácí publikace [3,6,7,8]. Snahou tohoto článku proto není obsáhnout celou tuto oblast, ale stručně shrnout základní informace týkající se chemických látek a rovněž navrhnout doporučení zvyšující bezpečnostní aspekty při manipulaci s těmito látkami.

2 2.1

BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY CHEMICKÝCH LÁTEK Základní legislativa týkající se nebezpečných chemických látek

Bezpečnostní aspekty nebezpečných chemických látek jednoznačně začínají legislativou, jejíž snahou je ujednotit přístup k bezpečnému zacházení s těmito látkami. Každý, kdo nějakým způsobem chemické látky používá nebo s nimi manipuluje ve větším měřítku, by měl znát základní legislativu týkající se této oblasti. Stěžejním předpisem je GHS – globální harmonizovaný systém, jehož základy byly vytvořeny na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992. Tento systém slouží pro identifikaci nebezpečných chemikálií 436


a pro informování uživatelů o těchto nebezpečích. Cílem návrhu bylo usnadnit celosvětový obchod a současně zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Z tohoto systému pak vychází dvě klíčová nařízení Evropského parlamentu a rady platné pro státy EU: REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006) a CLP (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008). Nařízení REACH (= Registrace, Evaluace, Autorizace a omezování Chemických látek) se týká látek vyráběných v EU či do EU dovážených – pokud je množství těchto látek větší než 1 t/rok, musí být registrovány. Snahou tohoto nařízení je kontrola látek, které se pohybují na území EU. Úkolem nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging) je ujednotit klasifikaci, balení a označování chemických látek na celém území EU. Nařízeními REACH a CLP se tedy musí řídit i Česká republika, která je zakotvila ve vlastní legislativě z níž nejvýznamnější je zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon) a vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí. 2.2

Hlavní bezpečnostní aspekty nebezpečných chemických látek

V odborné publikaci T. Čapouna „Chemické havárie“ z roku 2009 [1] je věnována velká pozornost nebezpečným látkám z mnoha různých aspektů od legislativy přes vlastnosti těchto látek až po různé koncentrace nebezpečných látek. Publikace se rovněž podrobně věnuje složité problematice „nakládání s nebezpečnými látkami“. Mezi hlavní bezpečnostní aspekty nebezpečných chemických látek patří rovněž znalost jejich nebezpečných vlastností. Standardní legislativní členění nebezpečných vlastností chemických látek, jak bylo známo od roku 2003 a které bylo stanoveno chemickým zákonem z tohoto roku (zákon č. 356/2003 Sb.), bylo rovněž zcela nahrazeno rozdělením dle CLP. Od 1. června 2015 se klasifikace, značení a balení chemických látek i směsí řídí již výhradně a pouze tímto nařízením. To rozděluje nebezpečné látky do 3 tříd nebezpečnosti: 1) Fyzikální nebezpečnost, 2) Nebezpečnost pro zdraví, 3) Nebezpečnost pro životní prostředí. Tyto třídy navíc obsahují jednu nebo více kategorií nebezpečnosti, kterými je látka klasifikována podrobněji. Stručný přehled klasifikace dle CLP vč. výstražných symbolů je uveden v následující tabulce 1. Podrobnější specifikace vychází z vlastností jednotlivých chemických látek, z nichž hodnocené jsou především následující:  fyzikálně-chemické (např. molekulová hmotnost, hustota, bod varu, bod tání, viskozita, hutnota par, difúzní koeficient, výparné teplo, teplota vznícení, teplota vzplanutí, teplota rozkladu, slučovací teplo, rozpustnost, meze výbušnosti, povrchové napětí, výbušnost, hořlavost, atd.)  chemické (např. reaktivita, oxidace, hydrolýza, reakce s vodou, polymerace, apod.)  toxikologické (např. prahová dávka, efektivní dávka, smrtelná dávka, prahová koncentrace, efektivní koncentrace, smrtelná koncentrace, akutní toxicita, chronická toxicita, kumulativní účinky, přípustný expoziční limit, nejvyšší přípustná koncentrace, apod.)  působení na pokožku a dýchací orgány (žíravost, dráždivost, senzibilizující vlastnosti)  působení specifických účinků na zdraví člověka (karcinogenní, mutagenní)  působení na životní prostředí (toxické pro vodní organismy, půdní organismy, apod.)

437


Nebezpečnost pro zdraví

Fyzikální nebezpečnost

Tab. 1 – Třídy a kategorie nebezpečnosti včetně výstražných symbolů dle CLP Tab. 1 – Hazard classes and categories including pictograms by CLP

Nebezpečnost pro životní prostředí

Nestabilní výbušniny Výbušniny podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 Samovolně reagující látky a směsi typu A, B GHS01 Organické peroxidy, typy A, B Hořlavé plyny, kategorie 1 Hořlavé aerosoly, kategorie 1, 2 Hořlavé kapaliny, kategorie 1, 2, 3 Hořlavé tuhé látky, kategorie 1, 2 Samovolně reagující látky a směsi, typy B, C, D, E, F GHS02 Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 Samozahřívající se látky a směsi, kategorie 1, 2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1, 2, 3 Organické peroxidy, typy B, C, D, E, F Oxidující plyny, kategorie 1 Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2, 3 Oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2, 3

GHS03

Plyny pod tlakem: stlačené plyny; zkapalněné plyny; zchlazené zkapalněné plyny; rozpuštěné plyny.

GHS04

Látky a směsi korozivní pro kovy, kategorie 1

GHS05

Akutní toxicita (orální, dermální inhalační), kategorie 1, 2, 3

GHS06

Žíravost pro kůži, kategorie 1A, 1B, 1C

GHS05

Vážné poškození očí, kategorie 1 Akutní toxicita (orální, dermální, inhalační), kategorie 4 Dráždivost pro kůži, kategorie 2 Podráždění očí, kategorie 2 Senzibilizace kůže, kategorie 1 Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kategorie 3 Podráždění dýchacích cest Narkotické účinky

GHS07

Senzibilizace dýchacích cest, kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách, kategorie 1A, 1B, 2 Karcinogenita, kategorie 1A, 1B, 2 Toxicita pro reprodukci, kategorie 1A, 1B, 2 GHS08 Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kategorie 1, 2 Toxicita pro specifické cílové orgán opakovaná expozice, kategorie 1, 2 Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1 Nebezpečný pro vodní prostředí - akutně, kategorie 1 - chronicky, kategorie 1, 2

GHS09

438


Nařízení CLP přináší na první pohled poměrně komplikované rozdělení, avšak důvodem je snaha se co nejvíce přiblížit současným předpisům pro ADR (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí) a RID (Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí), které zajišťují bezpečnou přepravu nebezpečných věcí, z nichž velkou většinou jsou právě chemické látky vykazující nějaké nebezpečné vlastnosti. Jak je z výše uvedené tabulky 1 patrné, rozdělení je poměrně složité. Pro potřeby běžné manipulace s chemickými látkami se však stačí řídit základním seznamem nebezpečných vlastností, které znázorňují výstražné symboly, tj. výbušné látky (GHS01), hořlavé látky (GHS02), oxidační látky (GHS03), plyny pod tlakem (GHS04), korozivní a žíravé látky (GHS05), toxické látky (GHS06), dráždivé látky (GHS07), látky nebezpečné pro zdraví (GHS08), látky nebezpečné pro životní prostředí (GHS09). Za nebezpečné chemické látky se obecně považují takové látky a směsi, které vykazují jednu nebo více z výše uvedených nebezpečných vlastností dané nařízením CLP. Klasifikace jednotlivých látek vychází ze zjištěných nebezpečných vlastností látky nebo směsi, hodnocení uvedených vlastností a následné zařazení látky nebo směsi do jednotlivých tříd a kategorií nebezpečnosti. 2.3

Průmyslové toxické látky

S nebezpečnými látkami se můžeme setkávat v každodenním životě. Vyšší míra rizika je pak v oblastech, kde se s těmito látkami manipuluje ve velkých množstvích. Příkladem mohou být různé průmyslové podniky, které využívají tyto látky k výrobě či provozu. Zde je pak zvýšené riziko v důsledku hrozby nekontrolovatelného úniku či havárie. Nejvíce rozšířené nebezpečné chemické látky (toxické) využívané v průmyslu jsou uvedeny v tabulce 2. Tab.2 – Nejvýznamnější průmyslové toxické látky Tab.2 – The most important industrial toxic substances Nebezpečná průmyslová toxická chemická látka Arzenovodík Fosgen Fosforovodík Chlor Chlorovodík Bromovodík Sirovodík Kyanovodík Amoniak Oxid uhelnatý Oxid siřičitý Sirouhlík Fluorovodík

Chemický vzorec AsH3 COCl2 PH3 Cl2 HCl HBr H2S HCN NH3 CO SO2 CS2 HF

Klasifikace nebezpečné průmyslové toxické chemické látky extrémně toxický plyn plyn se zvlášť vysokou toxicitou plyn se zvlášť vysokou toxicitou vysoce toxický plyn vysoce toxický plyn vysoce toxický plyn vysoce toxický plyn vysoce toxická kapalina / plyn středně toxický plyn středně toxický plyn středně toxický plyn středně toxická kapalina středně toxický plyn

Podniky, které využívají tyto látky, mají přísné vnitropodnikové směrnice a havarijní plány, které řeší prevenci závažných havárií a jejich nekontrolovatelného úniku. Jedním z preventivních aparátů je rovněž modelování šíření toxických látek pro případ takovýchto krizových situací. Pro tyto účely slouží řada softwarů. V rámci tohoto příspěvku byla provedena studie, během níž bylo provedeno modelování šíření průmyslových toxických látek 439


uvedených v tabulce 2 při jejich nekontrolovatelném úniku. Výsledkem pak byl zjištěn dosah od zdroje úniku pro jednotlivé látky. Pro modelování byly použity vstupní podmínky, které jsou uvedeny níže. Studie byla provedena s využitím programu pro modelování následků závažných havárií – TerEx, verze 3.1.1, licence pro UTB Zlín – a to v tzv. rozšířeném modelování. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3, která současně srovnává „havarijní dosahy“ výše zmíněných průmyslových toxických látek. Podmínky modelování:        

teplota kapaliny v zařízení: 200 C, celkové uniklé množství nebezpečných látek: 10 tun, model úniku: PUFF, což je jednorázový únik ze zařízení rychlost větru: 1 m/s, pokrytí oblohy mraky: 0%, sprejový efekt, typ atmosférické stálosti: inverze, typ povrch ve směru šíření látky: průmyslová plocha. Tab. 3 – Havarijní dosah nejvýznamnějších průmyslových toxických látek Tab. 3 – Emergency outreach of the most important industrial toxic substances Nebezpečná průmyslová toxická chemická látka

Arzenovodík Fosgen Fosforovodík Dikyan Chlor Chlorovodík Bromovodík Sirovodík Methylchlorid Oxid dusnatý Kyanovodík Amoniak Oxid uhelnatý Oxid siřičitý Sirouhlík Fluorovodík

Stav látky

kapalný plyn kapalný plyn kapalný plyn kapalný plyn kapalina kapalný plyn kapalný plyn kapalný plyn plyn kapalný plyn plyn plyn kapalný plyn

Ohrožení osob toxickou látkou, nezbytná evakuace osob [m] není zahrnut v databázi 5 800 není zahrnut v databázi 6 711 6 339 5 959 4 609 3 103 587 5 207 7 347 2 621 1 803 3 691 není zahrnut v databázi 826

Tabulka 4 pak ukazuje u významných průmyslových toxických látek porovnání havarijních dosahů v závislosti na formě látky: kapalný plyn – plyn. Ostatní podmínky modelování zůstaly stejné jako u látek v tabulce 3. Z výsledků je patrné, že skupenství má výrazný vliv na dosah toxické látky. Ne vždy musí být únik toxických plynů spojován s průmyslovými či dopravními haváriemi. Některé toxické plyny mohou být rovněž uvolňovány během požárů. Působení takto vznikajících toxických zplodin hoření je velmi těžké zhodnotit, neboť se jedná o komplexní a 440


většinou krátkodobé působení několika toxických a karcinogenních látek a zvýšené teploty na lidský organismus. Za nejvýznamnější jedovaté zplodiny hoření jsou považovány tyto chemické látky: oxid uhelnatý, kyanovodík, fosgen. Kromě těchto velmi toxických zplodin hoření se při požárech mohou uvolňovat i další a toxické látky jako oxid siřičitý, chlorovodík, amoniak, oxidy dusíku, ale i látky vznikající při hoření speciálních materiálů: polyaromatické uhlovodíky, dibenzodioxiny, dibenzofurany aj. [11]. Tab. 4 – Havarijní dosah vybraných průmyslových toxických látek v závislosti na skupenství Tab. 4 – Emergency outreach of the selected important industrial toxic substances depending on state Nebezpečná průmyslová toxická chemická látka Fosgen Fosgen Chlor Chlor Amoniak Amoniak

2.4

Stav látky kapalný plyn plyn kapalný plyn plyn kapalný plyn plyn

Ohrožení osob toxickou látkou, nezbytná evakuace osob [m] 6 085 15 946 6 339 9 405 2 621 4 143

Bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi

Bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami začíná již legislativou, která by měla jednoznačně určovat úkony spojené s manipulací, klasifikací, značením, balením apod. Souhrn těchto úkonů má za úkol zvýšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Pro bezpečné nakládání je proto potřeba znát alespoň rámcově obsah těchto legislativních nařízení a zákonů a řídit se jimi. Ačkoliv se mnohdy zdá, že cesta k jednotné legislativě je poměrně klikatá a plná rozporů, udělal se v posledních letech v této oblasti velký kus práce. V České republice je manipulace s chemickými látkami na úrovní evropského standardu a tedy z pohledu legislativy lze říci, že rizika vycházející z manipulace s chemickými látkami jsou touto cestou alespoň minimalizována, ale nikdy nebudou úplně nulová. Významnou roli v tomto hraje i tzv. „lidský faktor“, který nelze žádnou legislativou dostatečně formovat natolik, aby bylo zcela zamezeno veškerým rizikům vyplývajících z manipulace s chemickými látkami. Každé nakládání s chemickými látkami proto vyžaduje velikou zodpovědnost a patřičnou kvalifikaci každého, kdo s nimi přijde do styku. V následující části je uvedeno doporučení a obecné povinnosti, které vedou k vyšší bezpečnosti při manipulaci s chemickými látkami a směsmi a které by měl dodržovat každý, kdo tuto činnost vykonává. Jedná se o metodické doporučení zpracované Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v roce 2010:



Před zahájením jakékoli činnosti s chemickými látkami nebo chemickými směsmi (dále jen „látky/směsi“), nebo se zařízeními, v nichž jsou tyto látky/směsi přítomny, seznámit se s charakterem a nebezpečnými vlastnostmi těchto látek/směsí (bezpečnostní list nebo jiné obdobné dokumenty, databáze aj.), s doporučenými způsoby zacházení včetně bezpečnostních a ochranných opatření, se zásadami první pomoci a s místním provozním a bezpečnostním předpisem (provozním řádem pracoviště, předpisem pro obsluhu strojů a zařízení apod.).



Při každé činnosti s látkami/směsmi používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, stanovené na základě hodnocení rizik na pracovišti.

441




Před zahájením prací vybavit pracoviště dostatečným množstvím vhodných hasicích prostředků, asanačních prostředků, prostředků první pomoci a osobních ochranných pracovních prostředků pro pracovní i havarijní účely.



Před zahájením ruční manipulace s látkami/směsmi zkontrolovat stav držadel či úchytů, těsnost uzavření nádob a pevnost obalů. Vyvarovat se přenášení na zádech nebo v náruči, případně tažení nebo tlačení po podlahách nebo skluzech. Při čerpání a stáčení strojním zařízením, při manipulaci motorovými vozíky nebo jinými dopravními a transportními prostředky se řídit místním provozním a bezpečnostním předpisem, řešícím bezpečné provádění každé manipulace.



Látky/směsi skladovat jen na místech k tomu určených, v předepsaném množství a odpovídajících obalech s vyznačením obsahu a bezpečnostním označením podle vlastností látek/směsí, zabránit společnému skladování látek/směsí, které spolu mohou nebezpečně reagovat. Nepřechovávat nebezpečné látky/směsi, zejména toxické a žíravé, v obalech běžně používaných na poživatiny a krmiva.



V případě činností s nebezpečnými látkami/směsmi, zejména výbušnými, hořlavými, toxickými a karcinogenními, zajistit pracoviště a označit jej výstražnými barvami, značkami a nápisy, zamezit vstupu nepovolaných osob.



Na jednotlivých pracovištích u strojů a zařízení zajistit dostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující bezpečné provádění požadovaných operací, zkontrolovat funkčnost systému větrání nebo odsávání plynů, par a prachů látek/směsí, aby byly dodrženy hygienické normy (PEL, NPK-P). Zamezit stékání kapalin do vybrání a prohlubní strojů a zařízení, případně podlah, usazování prachů na povrchu předmětů a konstrukcí, hromadění plynů a par v obtížně větratelných koutech místností.



Zařízení, jeho součásti (nádrže, kontejnery, přepravní obaly) a prostory, kde se vyskytují a používají nebezpečné látky/směsi, musí být označeny příslušným bezpečnostním značením (barvami, značkami a nápisy), upozorňujícím na zdroje rizika a nebezpečné vlastnosti látek/směsí.



Při práci v uzavřených prostorách, nádobách a nádržích s výskytem plynů, par či prachů nebezpečných látek/směsí zajistit kontrolu další osobou zvenčí (mimo ohrožený prostor), a průběžně sledovat nebezpečné koncentrace látek/směsí a minimální koncentraci kyslíku ve vzduchu v daném prostředí.



Příklad některých zásad pro bezpečnou manipulaci s některými kategoriemi nebezpečných látek/směsí:  při přípravě roztoků žíravin přidávat žíravinu do vody (kapaliny) za stálého míchání a příp. ochlazování, při vyprazdňování nádob se žíravinami použít vhodné vyklápěcí zařízení, nepřenášet žíraviny v otevřených nádobách,  vyvarovat se styku roztoků hydroxidů (louhů) s hliníkovými předměty (možnost vývoje vodíku s nebezpečím výbuchu),  k odstranění rozlité kyseliny dusičné, peroxidu vodíku a jiných silných oxidačních látek nepoužívat dřevěné piliny a jiné organické látky,  textilní materiál nasáklý nátěrovými hmotami, fermeží a oleji ukládat v uzavřených kovových nádobách,  při práci s hořlavými kapalinami vyloučit vznik statické elektřiny a mechanického či elektrického jiskření, při jejich rozlití okamžitě zhasnout plynové spotřebiče, vypnout elektrický proud, vyhlásit zákaz vstupu nepovolaným osobám, zajistit odvětrání

442

ExFoS - Expert Forensic Science XXIV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství Brno 2016 prostoru a pro asanaci použít vhodné sorpční materiály podle druhu látky; je zakázáno stírat tyto hořlavé kapaliny s podlah z umělých hmot (nebezpečí vzniku statické elektřiny),  alkalické kovy ukládat pod vrstvou petroleje, zabránit styku alkalických kovů a hydridů alkalických kovů (včetně karbidu vápníku) s vodou.



2.5

Při zacházení s látkami/směsmi je bezpodmínečně nutné:  Znát vlastnosti a účinky používaných látek/směsí,  alkalické kovy ukládat pod vrstvou petroleje, zabránit styku alkalických kovů a hydridů alkalických kovů (včetně karbidu vápníku) s vodou.  zaškolení a opakované proškolení pracovníků v potřebném rozsahu, případně zajištění odborného dozoru či dohledu nad vykonávanou prací,  dodržování příslušných bezpečnostních předpisů a pokynů, zásad osobní a provozní hygieny a používání osobních ochranných pracovních prostředků,  zabránit únikům látek/směsí do prostorů pracovišť, dodržování expozičních limitů, vybavit pracoviště dostatečným množstvím asanačních prostředků podle druhu látky/směsi a předpokládaného typu úniku,  trvalé udržování znalostí (i praktických dovedností) o zásadách první pomoci, asanačních postupech, postupech při zdolávání nežádoucích událostí.

Doba jedová

Odborníkům na oblast nebezpečných chemických látek toxických jistě neušlo ani to, že od roku 2011 jsou vydávány populárně vědecké publikace, které nesou ve svém názvu zajímavé spojení „doba jedová“ [11-16]. Bez nadsázky můžeme dnes směle tvrdit, že nikdo ze skutečných profesionálů-toxikologů nepochybuje o tom, že naše životní prostředí je silně zamořeno nejen závadnými látkami, ale bohužel i vysoce toxickými, toxickými a radioaktivními látkami. Tyto látky představují nejen pro člověka hrozbu akutní otravy, případně chronické otravy, ale mohou významně zamořit životní prostředí. V této souvislosti je možné doporučit, nová populárně vědecká odborná díla mají v názvu spojení „doba jedová“. Předně je možno s obdivem říci, že uvedené odborné publikace mají velmi výstižný název. První tituly napsali společně dva vysoce kvalifikovaní a vysoce erudovaní domácí autoři. Jsou jimi paní profesorka Anna Strunecká a pan profesor Jiří Patočka, kteří obohatili odbornou i laickou veřejnost již v roce 2011 zajímavým titulem Doba jedová [11]. V roce 2012 pak vyšlo druhé pokračování této populárně vědecká publikace Doba jedová 2 [12]. Na přebalu Doby jedové 2 je pak uvedeno doslova následující překvapivé a zajímavé konstatování: Fakt, že se Doba jedová stala nejprodávanější populárně naučnou knihou pro dospělé roku 2011 jasně dokazuje, že stále více lidí touží pro pravdivých informacích a nehodlá se spolehnout pouze na to, co nám doporučují televizní reklamy, sdělovací prostředky a v mnohých případech i státní orgány. Hledáte-li návod, jak se v přebujelém přísunu těchto informací dobře zorientovat, pak je kniha Doba jedová 2 tou správnou volbou. Základní řadu publikací o době jedové [11-13] byla následně rozšířena o další zajímavé a důležité oblasti jako je kosmetika, hormony a geneticky modifikované potraviny [14-16].

443


Navíc je možno říci, že mnohé publikované vědecké a výzkumné závěry v uvedených publikacích jsou nejednoznačné, mnohá vědecká bádání přináší překvapivé závěry a tak má každý čtenář možnost, aby se sám přiklonil k jedné nebo druhé variantě naznačených řešení. A co je na nich nejcennější? Vlastní závěry si každý čtenář může přenést do svého osobního každodenního života, protože jsou zde podrobně uvedena populární témata, jako je pití kávy, slazení nápojů, používání léků, ochranné očkování, kosmetika, chemické látky v domácnosti, apod.

3

ZÁVĚR

Nebezpečné chemické látky a směsi neustále pronikají do života obyčejných lidí a ovlivňují ho. Prioritně je snaha o využití přínosů těchto látek do života a společenské praxe, ale existence nebezpečných vlastností vymezuje jejich možné negativní dopady. Není pochyb o tom, že především ti, kteří se ve své praxi setkávají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi musí velmi dobře znát příslušnou legislativu a samozřejmě i tyto látky samotné a jejich vlastnosti. Podkladem k tomu je především individuální studium všech aspektů nebezpečnosti látek, možnosti ochrany před nimi, přepravy, označení obalů, příznaků zasažení, likvidace, atd., jak nám to elegantně nabízí bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek. Kromě toho je možno tyto „látkové bezpečnostní informace“ (ovšem v daleko menším rozsahu) získat v různých účelových a jiných databázích nebezpečných chemických látek. Databáze jsou neocenitelné především v době nástupu nebo probíhající chemické havárie, kdy se vytváří jednak atmosféra strachu z možných nepříznivých účinků, ale také psychický stres a to nejen zasažených osob, ale mnohdy také samotných záchranářů. Navíc bývá v těchto „havarijních situacích“ nedostatek času. Jinými slovy to znamená, že se musí jak rozhodnutí o činnosti, tak i vlastní činnost vykovávat s minimální časovou prodlevou. Proto je možno doporučit takové odzkoušené a důsledně testované „havarijní databáze“ pro využití v době již hrozící nebo probíhající chemické havárie. Zvláště významné je mít dobré znalosti o vlastnostech nebezpečných chemických látek a s tím spojených znalostí od poskytování rychlé a spolehlivé první pomoci až po správnou a bezpečnou likvidaci nebezpečných chemických látek. Osvojené a zautomatizované dovednosti při různých činnostech jsou velmi důležité pro záchranáře obecně, ale především jsou významné pro příslušníky Hasičského záchranného sboru, zdravotnické záchranné služby, případně i Policie České republiky, kteří se jako první dostaví na místo mimořádné události za účelem provedení zásahu. Hlavním cílem takového zásahu je vždy záchrana lidských životů a ochrana zdraví osob. Z těchto důvodů je nutno položit trvalý důraz na výbornou znalost jak samotných nebezpečných chemických látek, tak i příslušné legislativy.

4

LITERATURA

[1]

ČAPOUN, Tomáš a kol.: Chemické havárie. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, ISBN 978-80-86640-64-8, Praha 2009.

[2]

HORÁK, Josef: Ekologická rizika spojená s výrobou a použitím chemických látek a ochrana proti nim. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, ISBN 80-7078-3699, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1996.

[3]

BÁRTLOVÁ, Ivana: Nebezpečné látky I. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, ISBN 80-86634-59-0, Ostrava 2005.

444


[4]

MIKA, Otakar a kol.: Ochrana před chemickým terorismem. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7040-934, České Budějovice 2007.

[5]

KIZLINK, Juraj: Technologie chemických látek a jejich použití. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, ISBN 978-80-214-4046-3, Brno 2011.

[6]

LACINA, Petr a kol.: Nebezpečné chemické látky a směsi. Brno: RECETOX, Masarykova universita, 2013. s. 1-132. ISBN: 978-80-210-6475- 1.

[7]

STŘEDA, Ladislav a kol.: Nebezpečné chemické látky a ochrana proti nim. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, ISBN 80-86640-63-9, Praha 2009.

[8]

ŠENOVSKÝ, Michail a kol.: Nebezpečné látky II. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, ISBN 80-86634-47-7, Ostrava 2004.

[9]

KROUPA, Miroslav:Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, ISBN 80-86640-23-X, Praha 2004.

[10] MIKA O. J.: Nebezpečné chemické látky a směsi. Brno: Moravská hasičská jednota, o.s., 2012. s. 2-20. [11] STRUNECKÁ, Anna a kol.: Doba jedová. Praha: TRITON, 2011, ISBN 978-80-7387469-8. [12] STRUNECKÁ, Anna a kol.: Doba jedová 2. Praha: TRITON, 2012, ISBN 978-807387-555-8. [13] STRUNECKÁ, Anna: Jak překonat dobu jedovou. ALMI, 2013, ISBN 978-80-8749407-3. [14] MALKANOVÁ, Stacy: Doba jedová 3, kosmetika. Praha: TRITON, 2014, ISBN 97880-7387-746-0. [15] SELLMANOVÁ, Sherill.: Doba jedová 4, hormony. Praha: TRITON, 2012, ISBN 97880-7387-745-3. [16] SMITH, Jeffrey, M.: Doba jedová 5, geneticky modifikované potraviny, Praha: TRITON, 2015, ISBN 978-80-7387-924-3.

445

ExFoS - Expert Forensic Science XXIV. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství Brno 2016

Recommend Documents