Rozhovor s Vojtou Štajfem Autor: Petr „MravenecZ“ Eliáš, 23. 6. 2009 20:20 S Vojtou Štajfem jsme se sešli, abychom tak nějak uzavřeli povídání a seriál článků o stavbě nového Subaru Impreza STI po havárii na Šumavě. Povídání to bylo příjemné a Vojta byl hodně otevřený, co se odpovědí týče. Fanoušek rally se tak může dozvědět dost informací ze zákulisí rallysportu. Vojto, na začátek se vrátím k už tisíckrát omílané havárii na Šumavě, díky které jste se museli pustit do dost unikátní rychlé stavby nové Imprezy. Jak to všechno probíhalo?
eW
R
C
.c z
Ty první pocity, když jsme na Šumavě vylezli z auta, byly hrozné. Když člověk ví, co to dalo práce, a kolik úsilí všech zúčastněných lidí na tom autě bylo, tak mi po prvotním ohledání své a Jurovy tělesné schránky bylo do breku. Na Šumavě jsme s autem jeli už i moc pěkné časy, auto fungovalo, a bylo hodně dobře odladěné. Nová Impreza se začala stavět na podzim a bylo dost času na to ji připravit. Troufám si tvrdit, že už i na Valašce by to asi bylo lepší, nebýt té deštivé první etapy. Na mokru totiž zejména k nastavení podvozku absolutně nehrála „mokrá“ mapa středového diferenciálu a s autem se kvůli velké nedotáčivosti nedalo jet rychle. Nové auto je oproti starému o hodně jiné na ovládání, spíš odjíždí za předními koly a do smyku se mu bez ručky vůbec nechce. Trochu tak ztratilo hravost na plynu, ale je to určitě rychlejší, dá se taky později brzdit. Na Šumavě nám to vycházelo všechno dobře. Měli jsme za sebou mokrý test ze Sosnové (díky panu Dušánkovi a jím poskytnutému kropícímu vozu!) a já tak autu hodně věřil. V zatáčkách jsme přesně věděli, jak se auto zachová, až pak přišel ten skok. To už ale všichni mnohokrát viděli na internetu, o co šlo.
Hned po tom nešťastném skoku jste ale museli přemýšlet co dál. Bylo hned od začátku jasné, že postavíte do dalšího závodu nové auto? Tak jasné to zpočátku určitě nebylo, ale díky těm dosahovaným časům jsme byli všichni v týmu natolik motivovaní, že jsme si řekli, že to aspoň zkusíme. Náhradním řešením byla nabídka od Vaška
eW
R
C
.c z
Mulače, který mi pro Krumlov nezištně nabídl zapůjčení mého loňského auta, které si ode mne koupil. Volal mi hned v neděli a té nabídky jsem si velmi vážil. Auto naštěstí bylo pojištěné. Bylo to vůbec poprvé, kdy mám pojištěného závoďáka, a proto se nám taky do stavby šlo mnohem líp. Celá havárie byla velmi dobře zdokumentovaná a i likvidátor pojišťovny si byl auto na dílně prohlídnout. V současné době zatím není případ úplně dořešený z hlediska finančního plnění pojišťovny, ale už jsem dostal zálohu na pojistné plnění a tak to snad vypadá dobře. Určitě na tom nezbohatneme, protože pojišťovna odečetla kromě spoluúčasti i některé věci, které na první pohled zničené nebyly, ale my je do závoďáku už použít nemůžeme. Pojištěné to je přes Jirku Pertlíčka u rakouského makléře Chabeka, který zajistil pojištění u britské pojišťovny Lloyds. Pro zajímavost, kromě některých dalších českých týmů má auta stejným způsobem pojištěny třeba Raimund Baumschlager či Hermann Gassner. Stavba nového auta nebo příprava na stavbu probíhala vlastně hned po havárii, a první telefonáty jsem dělal ještě ze Šumavy. Bylo třeba zajistit nové auto, které jsme naštěstí měli připravené pro zákazníka, který chce od nás postavit auto na volný pohár. Díky jeho pochopení jsme se mohli pustit do okamžité přípravy karoserie. Za to mu moc děkuji. Když bychom auto v době havárie neměli připravené na dílně, nikdy bychom to takhle nezvládli.
Můžeš trochu upřesnit co všechno se muselo zařídit a čím začali mechanici stavbu nového auta? Mechanici začali na autě hned dělat, ale okamžitě tím začala práce i pro mě. Díky nasazení lidí ze
eW
R
C
.c z
Subaru ČR se narychlo podařilo zajistit naprostou většinu všech dílů, přičemž některé se posílaly z Japonska letecky, aby se to stíhalo. Bylo potřeba všechno domlouvat, zajistit vyvaření rámu, objednávat díly a dojednávat platební podmínky, kdy jsem potřeboval trochu benevolentnější přístup od našich dodavatelů, protože všechny finanční prostředky na stavbu nového auta jsem prostě ani náhodou neměl. To jsem sledoval v diskusi i tady na eWRC, jak si někteří mysleli, že jsem sáhnul do šuplíku a vyndal peníze a stavělo se. Takhle to opravdu nebylo a pokud bychom neměli auto pojištěné, tak by to byl pro mě velký problém vůbec v sezóně pokračovat. Každý kdo závodí vám potvrdí, že i když jsou pro závodění partneři, tak finance jsou vždy napnuté a každá takováto událost může sezónu řádně zkomplikovat.
Co byl pro vás největší problém, co se týká techniky při stavbě nového auta? I ze seriálu, který vycházel na eWRC bylo vidět, že největší a nejdelší práce je příprava karoserie. To zabere nejvíc času. Pak, když máte na dílně všechny další části auta, tak už to není takový problém stavbu dokončit. Někdy v budoucnu bych hrozně rád docílil toho, že budeme mít na dílně připravenou kastli hatchbacku s již vevařeným rámem, která se pak může použít pro podobné účely. Rám byl v době havárie pro stavbu zmíněného zákaznického auta zaplacený a spedice Milana Lišky nám ho zrovna vezla do České republiky. Pak nám hodně vyšel vstříc Aleš Dlouhý, který měl do auta rám vevařovat. Rám se vařil o víkendu a všechno na sebe navazovalo. Vašek Mulač nám zase našel prostor ve své lakovně, kde se karoserie stříkala a nikde se nic nezdržovalo.
.c z C
Většina dílů se ale nakupuje dodavatelsky a asi nikdo neměl nahromadě všechno pro stavbu nového auta…
eW
R
Díly se nám podařilo nakonec sehnat naprosto všechny, většina byla z STI, z Prodrive jsme si naštěstí objednali téměř všechny náhradní díly do převodovky před Šumavou jako bychom to snad tušili a s pár chybějícími díly nám pomohl Manfred Stohl, který měl potřebné věci skladem. Hodně dalších věcí počínaje pásy, sedačkami a konče novými ráfky a foliemi na okna se shánělo všude možně, a to byla částečně i moje práce. Z dálky to mohlo vypadat, že Štajf jel na dovolenou a na internetu sledoval, jak se mu staví nové auto, ale nebylo to tak. Samostatnou kapitolou byla administrativa s pojišťovnou i s přihlášením nového auta, které se normálně nedá provést tak rychle, jak jsme my potřebovali. No bylo toho strašně moc. Zase na druhou stranu můžu říct, že nové auto je prvním, které má nové pojištění odpovědnosti závodních aut, kde už jsou vyšší limity, které jsme s Asociací Jezdců Rally dojednali.
.c z C R eW
Nová Impreza N14 doznala i drobné změny designu… To je pravda, nevím kolik fanoušků si toho všimlo, ale skutečně jsme u nového auta trochu změnili design. Bylo to jednak tím, že jsme získali dalšího drobného partnera týmu, a pak jsme trochu vylepšili stávající vzhled auta, kterému to teď podle mě opravdu sluší. Přiznám se, že inspirací mi byl design jednoho Subaru z Argentiny a jejich nápad jsme si tady přizpůsobili k obrazu svému. S tím označováním ale pozor. Subaru ani STI se nikdy moc nelíbilo označování Imprez z Prodrive, který jim dával postupná čísla N 12, N12b, nebo N14. Je zas pravda, že se tak lépe identifikují auta s danou specifikací, protože třeba verze N12 a N12b měly naprosto stejnou karoserii. Teď už i Prodrive od toho oficiálně upustil a nové auto není N15 ale podle aktuálního roku jednoduše N 2009.
.c z C
Bavili jsme se o technice a o dílech ke stavbě auta. Jak se vám ale podařilo stavbu financovat?
eW
R
Samozřejmě největší problém bylo vyřešit otázku cash flow, tedy česky řečeno zajistit dostatek hotovosti před tím, než pojišťovna pošle plnění. Na peníze z pojišťovny se totiž musí celkem dlouho čekat, a tak jsem do stavby musel zapojit finance ze svých podnikatelských aktivit s tím, že je tam zase budu muset vrátit. Hodně mých obchodních partnerů, kteří třeba ani nevěděli, že závodím, mi vyšlo vstříc a zaplatili třeba faktury dřív, aby se za tyhle peníze mohly některé díly zakoupit. Nejvíc mně samozřejmě vyšlo vstříc Subaru ČR, kde jsem dostal delší splatnost na fakturu za potřebné díly, a že jich bylo opravdu hodně. Párkrát taky pomohla přímluva někoho známého, jako například u Manfreda Stohla, se kterým jsme dosud nijak neobchodovali, a on tak samozřejmě neměl žádnou zkušenost s tím, že když nám pošle díly, jestli mu je taky někdo zaplatí. Kromě mechaniků, kteří byli vidět v seriálu na eWRC, se o znovuzrození Imprezy zasloužilo opravdu velké množství dalších lidí, kterým hrozně moc děkuju.
.c z C
Dá se nějak orientačně nastínit kolik vás ten dřevorubecký kousek na Šumavě stál?
R
Jednoduše a nahrubo, včetně pořizovací ceny auta a s tím, že pár drobností jsme použili z vraku ze Šumavy se dá říct, že cena opravy byla někde maličko přes 2 miliony korun. Když byste takové auto chtěli postavit nové, tak to činí zhruba 2,5 – 2,9 mil. Kč. Samozřejmě vždy záleží, co v autě chcete mít, a rozdíly v cenách některých komponentů můžou dělat statisícové rozdíly.
eW
To není úplně málo peněz…
Všechno se točí kolem financí. Když jsem začínal závodit s Astrou, tak jsem měl rozpočet 500 000,na sezonu a dneska tyhle peníze potřebuju na dva závody. Je to ale tím, že se snažíme věci dělat naplno a já radši pojedu míň závodů, ale chci mít super připravenou techniku a zázemí. I když mám vlastně poloamatérský tým, tak se k závodění snažím přistupovat maximálně profesionálně. Já sám podnikám v oboru vybavení mateřských škol, píšu jako motoristický novinář, a závodění je pro mě hodně náročným koníčkem, na který si musím vydělat. Uznávám, že ze své dnešní pozice novináře mám k různým lidem mnohem blíž a zajímavé kontakty získávám jednodušeji než nějaký kluk z Horní Lhoty, ale k závodění jsem se dostal naprosto sám a nikdo mi nikoho nikdy nepřivedl s tím, že tohle je ředitel Pepa a ten ti dá peníze na závodění. Je to na každém z nás, co do toho kdo chceme dávat.
.c z C
eW
R
Dneska vzhledem k odstupu času už můžu komentovat, jak jsem třeba sehnal druhého hlavního partnera - deník Blesk, když jsem stavěl nový tým se Subaru. Sice jsem tehdy pro vydavatelství Ringier dělal, ale pana generálního ředitele Böhma jsem maximálně dvakrát někde potkal na chodbě. Na audienci u něj jsem čekal tři neděle. Tam jsem mu pak celý projekt důkladně odprezentoval, jen samotná příprava té prezentace zabrala několik dní. Vzhledem k tomu, jak jsem rozpracoval zejména kapitolu „co to společnosti Ringier přinese“ a taky provázanost s dalšími partnery týmu, se nakonec společnost rozhodla do toho projektu jít. Rozhodně to nebylo tak, jak jsem potom párkrát slyšel, že Štajf dělá v Ringieru, tak mu dali peníze. Všechno je to o velkém úsilí. Nikdo vám nedá nic zadarmo a buď musíte být tak skvělý jezdec, že za vámi někdo přijde a řekne jeď za můj tým, nebo si ty peníze musíte sehnat sám a být přesvědčivý a především přemýšlet, co všechno se dá partnerovi nabídnout, samotné logo na autě je málo. Dneska můžu říct, že mám špičkové auto, asi jedno z nejlepších produkčních aut okolo a to, co ztrácím na tu úplnou špičku s daleko většími zkušenostmi z wéercéček a mistrovství světa, tak to už je jen v rukách.
.c z C
Takže se dá říct, že momentálně jsi s technikou spokojený?
eW
R
I přesto, že jsem s autem na Šumavě praštil, tak já sám z toho mám pozitivní zážitek v tom, že se s tím autem dá jet na špici. V Krumlově nás ještě trápily drobné dětské nemoci a navíc mně brzdil pocit, že mechanici museli potit krev, abychom mohli odstartovat. Když tedy auto úplně stoprocentně nefungovalo, tak jsem radši zvolnil, než abych to někam znovu zahodil. V Hustopečích už to zase bylo dobré, i když do šumavského tempa mi ještě něco chybělo. Postupně bych určitě ještě chtěl zrychlovat, být nejrychlejší posádkou se Subaru v České republice je totiž dlouhodobý cíl, který se zejména v porovnání s rychlým Danem Běhálkem se starým modelem z počátku zdál s novým hatchbackem jako velmi obtížně naplnitelný. Jednoduché to sice nebude ani nadále, ale po Hustopečích už jsem přesvědčený, že tohle auto je rychlejší než náš loňský vůz. Takovým trochu neskromným cílem je tedy umístění na bedně v některém závodě, vzhledem k předpokládané účasti zahraniční konkurence na zbývajících letošních závodech by to za příznivé konstelace a potřebné dávky štěstí mohlo možná vyjít na Příbrami.
.c z C
No a na závěr odpovědi na vaše otázky pod články se stavbou nového Subaru Impreza STI:
R
Z jakého materiálu byl rám v autě na Šumavě?
eW
Byl to samozřejmě chromolybden, je to druhá generace rámu pro novou Imprezu od britské společnosti Custom Cages, kterou tu v České republice zastupuji. Je to určeno do karoserie Subaru s označením GRB, což odpovídá japonské karoserii s homologací pro rallye. Je to rám podobné konstrukce jako u Fábie S2000, kdy za sedačkami už není kříž, ale je tam jakoby „véčko“. Rám je lehčí a pevnější. V jakém stavu vám přijde rám do dílny? Rám přijde jako stavebnice už nařezaný a naprofilovaný přesně podle homologace. Aby na něj firma Custom Cages pak mohla dát certifikát, tak vyžaduje nejprve zaslání vzorku svaru od svářeče, který musí mít „papíry“ platné v EU. Pak je potřeba poslat na CD nebo odeslat na jejich FTP server ještě minutovou videosekvenci po vevaření rámu, aby viděli, že všechno je tak, jak má být. Pak teprve dostanete certifikát. Zvládnete už tentokrát podvozek nastavit? Myslím, že když se podíváte na mnohá videa z Hustopečí, je vidět, že se nám to celkem slušně povedlo. V Krumlově to ještě nebylo ono, ale teď už jsme spokojenější. Spíš než o nějakém zkoušení naslepo je to o zkušenostech s nastavováním a hlavně schopností technika reagovat na poznatky jezdce. Výhodou třeba Romana Kresty je to, že sám je schopen najít řešení nějaké nedokonalosti v nastavení. Mně v tom pomáhá hlavně technik Jan Kubíček. Jeho angažmá je sice finančně nákladnější, ale určitě se vyplácí. Před Barumkou bychom měli postavit ještě jedno auto pro komerční nájmy, takže určitě budeme testovat dál. Do našeho auta možná usedne některý z hodně zkušených a rychlých jezdců, na což se docela těším. Jeho poznatky totiž určitě budou přínosem.
.c z C
Kolik lidí na autě dělalo a co všechno zvládnete na dílně?
eW
R
Nedělali jsme instalaci rámu a lakování, ale převodovku a diferenciály si nastavujeme a repasujeme sami, tedy dělá je Jan Kubíček s Jardou Salamonem ze Subaru, motor nám také přijde hotový, na tlumičích spolupracujeme s firmou RAS Rostislava Šaška, který je oficiálním zástupcem Riegeru. Na dílně celé tři týdny před Krumlovem střídavě dělalo 5-6 lidí. Pokud není takhle mimořádná věc, tak stabilně na autě dělají mezi závody dva lidi. Díky za rozhovor
