EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
2009
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Brusel 16. března 2009
Zpráva delegace výboru LIBE v Senegalu Zpravodajka: Roselyne LEFRANÇOIS Delegace Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) navštívila ve dnech 24.–28. listopadu 2008 Senegal. Na této delegaci se podílelo šest evropských poslanců: vedoucí mise pan Agustín DÍAZ DE MERA, zpravodajka paní Roselyne LEFRANÇOISOVÁ, pan Simon BUSUTTIL, pan Patrick GAUBERT, pan Javier MORENO SANCHEZ a pan Ioannis VARVITSIOTIS (viz příloha 1). Tato návštěva byla součástí řady návštěv, které členové výboru LIBE uskutečnili mezi lety 2005–2008 s cílem shromáždit informace o způsobu, jakým jsou žadatelé o azyl a přistěhovalci přijímáni v různých členských státech EU: v Itálii (na Lampeduse), ve Španělsku (v Ceutě a Melille, na Kanárských ostrovech), ve Francii (v Paříži), na Maltě, v Řecku (na ostrově Samos, v Aténách), v Belgii, Spojeném království, Nizozemsku, Dánsku, Polsku a na Kypru. Před vycestováním do Senegalu obdrželi členové delegace mnoho informací o profilu země, situaci v oblasti přistěhovalectví, o stávajících projektech týkajících se spolupráce v této oblasti a o činnostech Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). Program návštěvy zahrnoval (viz příloha 2):
schůzky s předsedou Národního shromáždění Senegalu panem Mamadou SECKEM a se členy Národního shromáždění Senegalu; audienci u pana Cheikha Hadjiboua SOUMARA, předsedy vlády Senegalu, a ministrů odpovědných za otázky týkající se migrace; setkání s panem Saliouem DIALLOEM, generálním ředitelem Národní bezpečnosti Senegalu, a návštěvu zařízení pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, které se nachází při ministerstvu vnitra; schůzky s velvyslanci členských států EU; schůzky se stranami uskupení Front Siggil Sénégal (tedy se senegalskou opozicí); schůzku s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky, Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), africkou nevládní organizací pro lidská práva RADDHO a Radou nevládních organizací na podporu rozvoje (CONGAD), Platformou nevládních subjektů, národní organizací pro lidská práva, Africkou sítí pro integrovaný rozvoj (RADI), Africkým úřadem pro rozvoj a
PV\775100CS.doc
CS
PE421.398v01-00
CS
spolupráci (OFADEC), panafrickou sítí vedoucích subjektů Panel Senegal a s nevládní organizací M.A.I.S.; návštěvu přístavních zařízení odpovědných za koordinaci kontrolních činností týkajících se migračních toků, návštěvu koordinačního střediska financovaného agenturou Frontex a návštěvu hlídkového člunu španělských jednotek Guardia Civil; návštěvu na místě, na níž se delegace setkala s Ženským spolkem pro boj proti nelegální migraci a nevládní organizaci Gie Natangué de Pikine, delegace dále navštívila obec Thiaroye-sur-mer a sdružení zmizelých nelegálních emigrantů, navrácených migrantů a jejich rodin z Thiaroye-sur-mer, návštěvu na místě ve městě Khombole; setkání se Spolkem pro navrácené migranty pocházející z předměstí Dakaru a bývalé migranty.
Delegaci doprovázela audiovizuální služba Evropského parlamentu, která spolupracovala s místním televizním štábem. Cílem bylo prezentovat tuto evropskou aktivitu prostřednictvím zpravodajské agentury Evropa přes satelit (EbS). Poslední den mise uspořádali poslanci Evropského parlamentu tiskovou konferenci. Cílem delegace výboru LIBE, která navštívila Senegal ve dnech 24.–28. listopadu 2008, bylo pokusit se co nejobjektivněji a co nejvíce vyčerpávajícím způsobem pochopit otázku nelegální migrace a zejména pak analyzovat příčiny tohoto jevu, vnímání tohoto jevu senegalskou společností a vnitrostátními orgány, analyzovat současný stav evropské a mezinárodní spolupráce a úlohu, kterou hraje v této zemi agentura Frontex. Delegace se proto setkala s velkým počtem různých partnerů: s politickými představiteli vládní většiny a s představiteli Front Siggil, hlavní opoziční stranou; s mluvčími nevládních organizací; s představiteli agentury Frontex a španělských jednotek Guardia Civil; s iniciátory mikroprojektů zaměřených na místní rozvoj a s velvyslanci některých členských států Unie. I když není vždy snadné dosáhnout spolupráce s osobami, jež jsou aktéry v oblasti nelegální migrace, delegace se rovněž snažila navázat komunikaci s mladými Senegalci, kteří byli do země navráceni, když se pokoušeli emigrovat do Evropské unie. Až donedávna existovala pouze dvě místa, kde bylo možné nalodit se a nelegálně vycestovat do Evropy: Libye, odkud bylo možné dostat se na italský ostrov Lampedusa a na Maltu, a Maroko, odkud bylo možné dostat se na Kanárské ostrovy. Africká unie tato místa vypátrala a zamezila v dalším pokračování nelegální emigrace, a to zejména díky posílení spolupráce mezi Španělskem a Marokem. Nyní jsou hlavními body, odkud emigranti odplouvají, Mauritánie, Guinea-Bissau, Kapverdy a Senegal. Pro zemi, jakou je Senegal, nelegální migrace měla a má viditelné následky, které jsou často tragické. Prvním následkem jsou samozřejmě značné ztráty na lidských životech. Je složité přesně odhadnout počet osob, které zahynuly na moři, když se pokoušely doplout na pobřeží Kanárských ostrovů, tento počet však dosahuje výše několika tisíc. Daný jev vedl k vylidnění některých oblastí. Tak tomu je například v případě dvou obcí, které delegace navštívila: jedná se o obce Thiaroye-sur-mer, v současnosti se odhaduje, že 400 mladých lidí z této obce zmizelo na moři, a o vesnici Khombole, jejíž počet obyvatel se v průběhu několika let snížil ze 3 000 na 250. PE421.398v01-00
CS
2/16
PV\775100CS.doc
K tomuto vážnému problému se připojuje hospodářský dopad, protože velká většina emigrantů jsou mladí lidé v produktivním věku. Mnohá odvětví, jako je rybolov nebo doprava, se tedy potýkala s velkým odlivem mladých lidí v produktivním věku do Španělska. Jeden člen výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění Senegalu shrnul složitost této situace jednou větou: „Naši mladí lidé jsou pracovní silou zítřka a odcházejí tam, kde nejsou vítáni.“ Jak již zdůraznily senegalské orgány a nevládní organizace, k nelegální emigraci se uchylují velké počty Senegalců také z důvodu, že legální přistěhovalectví se stalo téměř nemožným, protože evropské země prosazují velmi restriktivní vízovou politiku a protože se značně přitvrdily podmínky umožňující sloučení rodiny, což se ještě posílilo přijetím Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu. Návštěvy různých míst a schůzky organizované s velkou pomocí delegace Evropské komise v Dakaru umožnily lépe a přesněji pochopit důvody, které mladé Senegalce vedou k tomu, aby riskovali své životy na lodích nelegálně směřujících do Evropy, a nalézt řešení, která by mohla pomoci k zastavení tohoto dramatického jevu.
1. Nelegální migrace: jev spojený s kombinací několika faktorů Je samozřejmě obtížné chtít přesně vymezit příčiny tak složitého jevu, jakým je nelegální migrace. Diskuse, které se v průběhu delegace uskutečnily, nicméně umožnily zdůraznit několik faktorů, a to jak hospodářských, tak sociálních nebo psychologických, jež společně vytvářejí vhodné podmínky k rozvoji tohoto jevu.
1.1 Neustále se zhoršující hospodářská situace Na senegalské hospodářství, které je značně závislé na produkci podzemnice olejné a na rybolovu, měly závažný dopad problémy těchto dvou klíčových odvětví. V oblasti zemědělství způsobila sucha, jež nastala v 70. až 80. letech, silný pokles produkce podzemnice olejné, což mělo za následek krizi zpracovatelského průmyslu, který je na tuto činnost vázán.. Podle představitelů Front Siggil je však úpadek senegalského zemědělství způsoben zejména selháním reforem, které zavedla současná vláda, a to ať jde o plán týkající se návratu k zemědělství (REVA) předložený v roce 2006 nebo o plán velkého zemědělského boje ve prospěch potravy a hojnosti (GOANA) z roku 2008. Tato opatření, která byla zemědělcům uložena bez jakékoli předchozí podrobné studie, podle představitelů Front Siggil neměla pro nejvíce znevýhodněné osoby žádný přínos a naopak zapříčinila zvýšení cen základních potravin (rýže, oleje, mléka...), a tím je pro velkou část obyvatelstva znepřístupnila. S úpadkem odvětví podzemnice olejné obsadily první příčku ve vývozem mořské plody. Hlavním zdrojem senegalského růstu je rybolov, který zaujímá centrální postavení v socioekonomickém životě země, protože poskytuje zaměstnání více než 17 % aktivního obyvatelstva. Nadměrný rybolov a uzavření dohod o rybolovu se třetími zeměmi, zejména evropskými, však vedly k úbytku rybolovných zdrojů a tedy k menším úlovkům senegalských rybářů, jejichž lodě jsou méně výkonné než velké západní rybářské lodě. Jak zdůraznil Ousmane TANOR DIENG, generální tajemník Socialistické strany Senegalu, „moře již neživí své vlastní lidi“. Snížení ulovených množství mělo navíc za následek uzavření továren na zpracování ryb, a způsobilo tedy mnoho ztrát pracovních míst. PV\775100CS.doc
3/16
PE421.398v01-00
CS
V tomto obzvláště složité hospodářské situaci se emigrace jeví pro mnoho mladých Senegalců jako jediná naděje, jak najít zaměstnání a získat dostatečné příjmy, a zajistit tak přijatelné životní podmínky svým rodinám. Rozhodnutí pokusit se emigrovat není nejčastěji rozhodnutím samotného emigranta, ale důsledkem extrémně silného tlaku ze strany společnosti a rodiny.
1.2 Velmi silný tlak ze strany společnosti a rodiny Hospodářská krize, které daná země čelí, způsobila hluboké strukturální změny uvnitř senegalské společnosti. Hlavní obětí se stala střední třída, která téměř vymizela, a vytvořila tak prostor pro dva protiklady, na jedné straně je majetná menšina, která má sklony k okázalosti, a na druhé straně velmi chudou většina, která beznadějně hledá způsoby, jak zlepšit své životní podmínky, i kdyby to znamenalo opustit svou zemi. Jak vysvětlili mladí emigranti, kteří byli navráceni do země a s nimiž se delegace setkala, Evropa je pro mnoho Senegalců, kterým nemůže jejich vlastní země nabídnout žádnou příležitost, skutečný zlatý důl, kde je možné rychle zbohatnout. Emigranti, kteří se vrátí, se dobrovolně předvádí jako příklady úspěchu. „Vrací se s velkými dary, mají krásné automobily, největší domy a žení se s nejkrásnějšími ženami,“ svěřil nám jedem z účastníků rozhovoru. Ačkoli tyto vnější znaky bohatství často skrývají méně idylickou skutečnost, podněcují stále více mladých lidí k tomu, aby také zkusili svoje štěstí. Pro většinu z těchto mladých lidí, kteří jsou od nejútlejšího dětství zvyklí na moře, protože jsou syny rybářů a sami jsou rybáři, nepředstavuje skutečnost přeplout na loďce 1500 km, jež oddělují jižní pobřeží Senegalu od Kanárských ostrovů, nic děsivého, tím spíš, když je úbytek rybolovných zdrojů nutí lovit stále dál od pobřeží (někdy dokonce po několik dnů). Emigrace se ale neomezuje pouze na pobřežní oblasti a rybářské vesnice, tuto cestu se pokouší podniknout rovněž mnoho mladých lidí z venkovských oblastí ve vnitrozemí. Ale i pro ně je strach velmi málo odrazujícím faktorem v porovnání s motivacemi, které je k tomu vedou. Potenciální emigranti totiž podléhají velmi silnému tlaku ze strany společnosti a zejména pak ze strany své rodiny. Předsedkyně Ženského spolku pro boj proti nelegální migraci Yayi BAYAM DIOUFOVÁ, se kterou výbor LIBE dlouho hovořil během návštěvy vesnice Thiaroye-sur-mer, rovněž připomněla, že emigranti jsou v očích senegalské společnosti velmi uznávaní, zatímco s mladým nezaměstnaným člověkem, jenž v zemi zůstává, se zachází téměř jako s vyvrhelem. Rodiny proto neváhají prodat svůj majetek (pozemky, šperky...) a zadlužit se u finančních institucí nebo třetí osoby, aby mohly financovat cestu svého syna nebo bratra. To je příklad paní BAYAM DIOUFOVÉ, která se stejně jako ostatní matky spolupodílela na smrti svého jediného syna, jehož loď se potopila v dubnu 2007. Mladí Senegalci často nemají jinou možnost než zvolit moře. Během diskusí se členy sdružení zmizelých nelegálních emigrantů, navrácených migrantů a jejich rodin z Thiaroye-sur-mer a ostatními mladými lidmi, kteří se o vycestování ze Senegalu pokusili, jsme bez ustání slyšeli heslo : „Barça mba Barsakh“ neboli „Barcelona nebo smrt“. Tato nelegální emigrace by se však nemohla rozvinout bez pomoci sítí mocných a dobře organizovaných převaděčů.
1.3 Mocné a dobře organizované nelegální sítě PE421.398v01-00
CS
4/16
PV\775100CS.doc
Ačkoliv je složité posoudit, v jaké míře přispěly sítě nelegální emigrace, které působí na senegalském území, ke zvýšení počtu potenciálních emigrantů, je jisté, že sítě převaděčů se s postupem času stávaly stále více strukturovanými a výnosnými. První převaděči byli vysloužilí kapitáni lodí, kteří mají velké zkušenosti s námořními cestami, a dnes jsou pevným jádrem převaděčů senegalští rybáři z měst Saint Louis a Dakar. Ti se nejdříve zabývali pašeráctvím a poté přešli k přepravě nelegálních emigrantů, což je mnohem výnosnější činnost. Velké částky byly investovány do nákupu potřebné výbavy větších lodí, nových motorů, systémů pro zjištění polohy pomocí satelitu, paliva atd. Jedna loď může přepravit více než 100 cestujících, včetně zásob nezbytných k přežití na 5 až 7 dní, což je doba cesty na Kanárské ostrovy. Cena cesty se může pohybovat mezi 300 000 až 1 milionem CFA franků (přibližně 450–1 500 EUR, což představuje pěti až šestnáctinásobný průměrný měsíční plat dakarského učitele). Je tedy zřejmé, že zisky vytvořené na základě této činnosti jsou značné. Je však jasné, že pokud se převaděči dokázali tak účinným způsobem zorganizovat a že pokud přeprava emigrantů neustále prosperuje, je to též díky mnohým spojením s podnikatelským sektorem a správními orgány. Jeden z mladých nelegálních emigrantů navrácených zpět do země, který nám vyprávěl svůj příběh, například potvrdil, že mu pomohl člen senegalské policie, který si výměnou přál, aby se cesty mohl zúčastnit také jeden člen jeho vlastní rodiny. Ačkoli má nelegální migrace senegalských občanů různé a významné příčiny, nelze ji považovat za osud. Odchod z vlasti nikdy není volbou učiněnou pro radost a emigranti navrácení zpět do země, se kterými se delegace setkala, několikrát opakovali, že by nikdy nechtěli odejít, kdyby měli možnost žít přijatelným způsobem společně se svými blízkými. Žádný z dotazovaných, se kterými poslanci výboru LIBE hovořili, nepředstíral, že ví, jak tento problém zázračně napravit, dospěli jsme však k několika řešením, jež by jistě umožnila tento jev omezit, pokud by byla správně uplatňována, a odradit potenciální emigranty od odchodu ze země.
PV\775100CS.doc
5/16
PE421.398v01-00
CS
2. Možná řešení, jak předcházet nelegální emigraci Z diskusí s různými subjekty dotčenými problematikou nelegální emigrace vyplynulo, že nelegální emigraci by bylo možné účinněji předcházet působením na třech úrovních, kterými jsou: hospodářský rozvoj země, zlepšení informovanosti a prevence a posílení boje proti sítím převaděčů.
2.1 Podporovat hospodářský rozvoj a vsadit na vzdělání a odbornou přípravu Hlavními důvody nelegální emigrace jsou podle obecného názoru potíže mladých Senegalců nalézt ve své zemi profesní činnost, která by jim zaručila slušné životní podmínky. Prioritou je nabídnout těmto lidem skutečné pracovní příležitosti. To předpokládá oživit hospodářská odvětví postižená krizí a rozsáhle investovat do oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Ačkoli odpovědnost za vedení reforem náleží samozřejmě v první řadě Senegalu, role Evropské unie je zde nezbytná k tomu, aby celý proces urychlila. S některými státy jsou již uzavřeny dvoustranné dohody. V září 2006 byla například uzavřena dohoda se Španělskem, jejímž cílem je spojit rozvojovou pomoc s řízením emigrace. Co se týče rozvojové pomoci, dohoda stanovila prostředky ve výši 13 miliard CFA franků určených na podporu plánu REVA, na zakládání zařízení odborné přípravy a udělování půjček navrhovatelům projektů. Co se týče řízení emigrace, tato část dohody zahrnuje zejména závazek španělské vlády vydat mezi lety 2007–2008 senegalským občanům 4000 víz, jež jim umožní legálně emigrovat do Španělska a pracovat zde v různých odvětvích. Výměnou za toto relativní otevření španělských hranic Senegal souhlasil s posílením dohledu u jeho pobřeží za přítomnosti agentury Frontex a s tím, že jeho státní příslušníci, kteří se nelegálním způsobem dostali na Kanárské ostrovy, budou navráceni zpět do vlasti. Ve stejném období podepsala senegalská vláda dohodu s Francií týkající se řízené emigrace, která zahrnuje rovněž opatření na podporu hospodářského rozvoje, jako jsou daňové úlevy vztahující se na půjčky senegalských emigrantů, jejichž účelem jsou produktivní investice v Senegalu, sbližování francouzského a senegalského bankovního odvětví s cílem financovat projekty zaměřené na vytváření pracovních míst v Senegalu, nebo pomoc při novém usazení v zemi. Druhá dohoda byla mezi těmito zeměmi uzavřena v únoru 2008, ta však ještě nebyla v Senegalu úplně ratifikována. V této dohodě je zahrnuta doložka o zpětném přijetí, která se vztahuje výhradně na státní příslušníky Senegalu, a dále oblast legální hospodářské emigrace týkající se seznamu 108 povolání (kvalifikovaných i nekvalifikovaných), jenž byl vypracován společně se senegalskými orgány. Tyto dohody, jejichž hlavní rysy byly představili španělský a francouzský velvyslanec v Dakaru, jsou však pouze samostatnou a přesnou odpovědí na konkrétní problém a nikdo nepochybuje o tom, že mnohostranný evropský přístup by umožnil dosáhnou větší účinnosti a soudržnosti. Od roku 2002 je sice mezi EU a Senegalem projednávána dohoda o hospodářském partnerství, ale jak zdůraznil jeden senegalský poslanec, tyto dohody o hospodářském partnerství jsou především dohodami o volném obchodu, které se na rozvoj, a to zejména zemědělský, zaměřují pouze v malé míře. Z jiného hlediska, avšak stále v oblasti opatření na podporu hospodářské činnosti, měla delegace příležitost navštívit několik senegalských měst a vesnic, které se rozhodly provádět mikroprojekty zaměřené na místní rozvoj. Například ve městě Khombole vypracovala asociace Takku Ligguève projekt, který spočívá na třech pilířích: odpovědném cestovním PE421.398v01-00
CS
6/16
PV\775100CS.doc
ruchu, v rámci tohoto pilíře bylo postaveno ubytovací zařízení určené pro zahraniční turisty; divadle, v rámci tohoto pilíře jsou pořádána vystoupení a dokonce turné po Evropě (v době návštěvy vystupoval divadelní soubor ve Francii, kde prezentoval hru Král Ubu); posledním pilířem je půda využívaná k pěstování zahradnických produktů a obchodování s nimi. Jak připomněl starosta města Khombole, cílem je vytvořit do pěti let 5000 pracovních míst. Rovněž v Thiaroye-sur-Mer se spolek, jemuž předsedá Yayi BAYAM DIOUFOVÁ, rozhodl investovat prostředky, které jsou jinak používány na financování odjezdu synů místních lidí do Evropy, do ziskových činností, jako je zpracování místních produktů (ryb, ovoce, obilovin…) nebo barvení a konfekce. Díky tomu mohou tyto ženy ukázat mladým lidem z vesnice, že je možné najít práci a že mohou mít vyhlídky do budoucnosti, i když zůstanou v Senegalu. Tento spolek si uvědomuje zásadní důležitost vzdělání, a proto v současné době usiluje o úspěšné provedení projektu na výstavbu školy. Vliv těchto mikroprojektů je sice územně velmi omezený, mají však tu výhodu, že jsou co nejvíce přizpůsobeny dotčenému obyvatelstvu, a mohly by být celkově velmi přínosné, pokud by se jejich počet zvýšil. Z toho důvodu by měly být podporovány. Současně s opatřeními učiněnými v oblasti hospodářství by měl být zahájen další velký projekt, který se týká vzdělávání a odborné přípravy, protože pokud je prioritou vytváření pracovních míst, je třeba, aby mohla být tato pracovní místa obsazena osobami s odpovídajícími kvalifikacemi. Podle nevládních organizací ještě v současnosti 70 % senegalského obyvatelstva neumí číst, což je velké číslo, které znázorňuje rozsah obtíží, jimž čelí senegalský vzdělávací systém. Je nutné tyto obtíže odstranit. V oblasti odborného vzdělávání by mohlo být například vyvíjeno úsilí na přeškolení mladých rybářů, kteří se stali obětí úpadku jimi vykonávané činnosti, na jiné kategorie tohoto povolání, i když by takové přeškolení nebylo zdaleka jednoduché. Bylo by totiž nezbytné přesvědčit je o jejich schopnosti věnovat se jiné činnosti a zároveň jim k tomu poskytnout prostředky, a to vytvořením odpovídajících programů a v případě potřeby jim umožnit odebrat se do oblastí, kde pracovní trh nabízí co nejvíce příležitostí. Avšak kromě samotného vzdělávání a odborné přípravy je nutné lépe informovat senegalské obyvatelstvo a zvyšovat jeho povědomí v oblasti rizik spojených s nelegální emigrací.
2.2 Vést osvětové a informační kampaně Představitelé nevládních organizací, se kterými jsme se setkali v Dakaru, velmi prosazovali potřebu organizovat informační a osvětové kampaně, které by byly určené k odrazení potenciálních nelegálních emigrantů. Podle národní organizace pro lidská práva, která v Senegalu působí od roku 1987, je jedním z hlavních problémů to, že zranitelné skupiny obyvatelstva se nemají se svým trápením komu svěřit. Proto se daná organizace rozhodla, že ve městech a vesnicích založí zařízení nazvaná „boutiques des droits“, která budou pro jejich obyvatele sloužit jako místo ke konzultacím, dialogu a poskytování informací. Protože kdyby byli rodiče lépe informováni o tom, co čeká jejich syny na lodích nelegálně směřujících do Evropy, a kdyby věděli, že dosažení břehů Kanárských ostrovů neznamená, že jejich synové najdou práci a budou úspěšní, tuto cestu by jim nefinancovali. PV\775100CS.doc
7/16
PE421.398v01-00
CS
Na základě různých diskusí, kterých se delegace zúčastnila, bylo též možné konstatovat, že v mysli Senegalců je pevně zakotvena myšlenka, a to ať se jedná o navrácené emigranty nebo o správní orgány, že Evropa musí ve jménu přátelství mezi národy Africe pomoci a zeširoka jí otevřít své brány. Odtud pramení jejich nepochopení, či dokonce zloba vůči odměřenému postoji Evropy nebo vůči pojmům, jako je žádoucí emigrace, což je pro ně synonymem tzv. odlivu mozků. Ačkoli se tato reakce může zdát oprávněná, přispívá bohužel přetrvávání takové představy o evropsko-afrických vztazích k motivaci Senegalců, aby svou zemi opouštěli. Ačkoli nevládní organizace, které působí na senegalském území, usilují o zavedení pravidelných osvětových kampaní, jejichž cílem má být zničení představy o tom, že je Evropa zlatým dolem a že je pohostinná a bratrská, je složité posoudit dopad těchto iniciativ. Organizace, se kterými se delegace setkala, litovaly zejména toho, že nejsou dostatečně podporovány senegalskou vládou v úsilí udržet mladé lidi ve vlasti. Vzhledem k tomu, že mnoho běžných komunikačních nástrojů (plakáty, letáky…) nelze v Senegalu kvůli vysoké míře negramotnosti obyvatelstva použít (viz výše), je nutné najít vhodnější nástroje. Vedle činností prováděných nevládními organizacemi je třeba připomenout preventivní opatření, jež jsou činěna asociacemi, jako je Ženský spolek pro boj proti nelegální migraci, který pořádá veřejné akce, například osvětové kampaně v hlavních místech odjezdu ze země, nebo podporuje mladé navrácené lidi, aby se seskupovali v rámci sdružení a prosazovali, aby další mladí lidé zemi neopouštěli. Iniciativy těchto různých subjektů se mohou v porovnání s rozsahem a závažností daného jevu jevit jako zanedbatelné, přesto však přispívají k určitému dynamismu, který musí být posílen a rozšířen tak, aby se dotkl co největšího počtu potenciálních nelegálních emigrantů. Nelegální emigrace nicméně bude moci být skutečně zastavena, pouze pokud se zaměříme rovněž na skupiny, které z ní profitují a umožňují ji.
2.3 Posílit boj proti sítím nelegální migrace Ačkoli byl mezi senegalským pobřežím a Kanárskými ostrovy značně posílen námořní dohled, ještě musí být vyvinuto velké úsilí na to, aby byly odhaleny a zničeny sítě nelegální emigrace. Co se týče námořního dohledu, prostředky senegalských bezpečnostních sil jsou samy o sobě nedostatečné, a proto byla v roce 2006 zahájena v rámci agentury Frontex spolupráce zejména se Španělskem. Dva hlídkové čluny španělských jednotek Guardia civil, španělské oceánské hlídkové plavidlo a vrtulník tedy posílily senegalské bezpečnostní síly s cílem provádět společné námořní a vzdušné operace. V případě potřeby mohou této stálé sestavě dočasně napomáhat dodatečné prostředky. Španělsko mimoto zavedlo program zaměřený na teoretické a praktické vzdělávání senegalských osádek a na údržbu vybavení. Byla zřízena síť pro satelitní výměnu informací nazvaná Seahorse network, která pokrývá několik západoafrických zemí, patří mezi ně například Senegal a Maroko. Spolupráce se Španělskem přinesla bezesporu pozitivní výsledky, co se týče řízení toků nelegální emigrace. Zdá se tedy, že zvýšení počtu hlídek mělo dopad na počet nelegálních emigrantů, kteří se dostali na Kanárské ostrovy. Podle údajů, které nám sdělili pracovníci agentury Frontex, se počet těchto emigrantů od roku 2006 značně snížil a klesl z 31 000 PE421.398v01-00
CS
8/16
PV\775100CS.doc
(599 nalodění) na 9 000 v roce 2008 (166 nalodění, z nichž ze Senegalu jich pocházelo pouze 6). V roce 2006 bylo zadrženo 1 186 osob a oproti tomu v roce 2008 to bylo pouze 469 osob. Každé plavidlo, které je zadrženo ve výlučné hospodářské oblasti Senegalu, je okamžitě i se svými cestujícími doprovozeno do Dakaru. Předpokládaní převaděči jsou před tím, než stanou před státním zastupitelstvím, předáni policii. Co se týče nelegálních emigrantů, ti nejsou stíháni, ale Senegal přijímá zpět pouze svoje státní příslušníky, u nichž je ověřena totožnost. Ti jsou poté propuštěni, cizinci jsou svěřeni do péče Mezinárodní organizace pro migraci. Pokud jsou však cestující na těchto lodích ve špatném zdravotním stavu, akce hlídkových plavidel již nespadá do rámce boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, ale představuje námořní záchrannou operaci, kde je prioritou poskytnout dotčeným osobám pomoc. Pracovníci agentury Frontex, kteří delegaci výboru LIBE přijali, zdůrazňovali skutečnost, že agentura spolupracuje s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky a že v jeho vzdělávacích programech je stále více zohledňována oblast lidských práv. Snaha zadržovat tyto čluny a postihovat převaděče je však nezbytná především z důvodu zabránit tomu, aby i nadále přicházelo každý rok tisíce lidí při pobřeží Senegalu o život. Jedná se zde pouze o špičku ledovce. Převaděči jsou totiž ve skutečnosti pouze jednou ze základních součástek sítí nelegální emigrace a zadržený převaděč je velmi rychle nahrazen jiným. Tento problém tedy bude moci být odstraněn pouze za podmínky, že budou odhaleny sítě nelegální emigrace a že se zaměříme na ty, kteří z tohoto lidského dramatu profitují.
ZÁVĚR Delegace do Senegalu a četné diskuse, svědectví a návštěvy na místě, ke kterým v jejím rámci došlo, umožnily přisoudit nelegální emigraci, jež byla až doposud pozorována především prostřednictvím statistických údajů, konkrétní a lidský rozměr. Bylo tedy možné vymezit několik hospodářských, sociálních a psychologických faktorů, které přispívají k rozvoji tohoto jevu, a společně s různými účastníky těchto setkání prozkoumat způsoby a prostředky, jež by ho mohly zastavit. Zdá se, že úsilí vyvíjené v posledních letech v oblasti sledování námořního prostoru a zamezení v dalším pokračování nelegální emigrace na několika místech pro nalodění, jako jsou Soumbedioune, Hann, Saint-Louis, Mbour, Malika, Yarakh a Thiaroye-sur-mer, již vykazuje snížení případů emigrace, ale snahy o nelegální emigraci stále přetrvávají na jihu Senegalu, zejména na úrovni regionu Basse Casamance a turistických ostrovů, jako například Diogué. Bude však ještě velmi náročné, než budou hlavní důvody, kvůli kterým k nelegální emigraci dochází, překonány. Nelegální emigrace není mimoto jediným problémem, se kterým se Senegal potýká. Senegal se totiž stále více stává tranzitní a hostitelskou zemí pro žadatele o azyl, doba pro přešetření těchto žádostí je velice dlouhá a počet schválených žádostí v posledních letech značně klesl, jak s politováním uvedly některé nevládní organizace, například RADDHO nebo OFADEC, které by si přály, aby byly v této oblasti stanoveny pevné normy. Dotazované osoby, se kterými se delegace setkala, vysvětlili, že co se týče oblasti přistěhovalectví, mají pocit, že Evropa má sklony postavit Afriku před hotovou věc, to PV\775100CS.doc
9/16
PE421.398v01-00
CS
znamená přijímat rozhodnutí jednostranně, aniž by před tím případně vyzvala africkou stranu k dialogu. Poslanci Národního shromáždění a představitelé nevládních organizací poznamenali zejména to, že by bylo lepší, kdyby se delegace uskutečnila před přijetím směrnice o navracení nelegálních přistěhovalců. Je zde mnoho kritik a znepokojení, jež musí Evropská unie pochopit a vzít je v úvahu. V rámci vztahů se Senegalem i s ostatními státy afrického kontinentu je rovněž důležité zavést skutečný proces konzultací, jehož cílem bude vypracovat ucelenější rozvojovou strategii, která bude více dbát na očekávání těchto zemí. První fází tohoto úsilí by mohla být mezinárodní schůzka mezi Afrikou a EU, kterou by si senegalské orgány přály zorganizovat v Dakaru.
PE421.398v01-00
CS
10/16
PV\775100CS.doc
ANNEXE 1
Parlement Européen Commission des Libertés Civiles, de la Justice et des Affaires Intérieures Mission au Sénégal, 24-28 Novembre 2008
LISTE DES PARTICIPANTS 20.11.2008 MEMBRES DU PARLEMENT EUROPEEN Groupe1
Nr Nom 1 2 3 4 5 6
M. Agustín DÍAZ DE MERA Chef de Délégation M.. Simon BUSUTTIL M. Patrick GAUBERT Mme Roselyne LEFRANÇOIS Rapporteur M. Javier MORENO SANCHEZ M.. Ioannis VARVITSIOTIS
Tit./Supl.
Pays
PPE-DE
T
Espagne
PPE-DE PPE-DE
S T
Malte France
PSE
T
France
PSE PPE-DE
T T
Espagne Grèce
ASSISTANTS PARLEMENTAIRES Nr 1 2 3 4
Nom Mme Ouarda BENSOUAG, assistante de Patrick GAUBERT Mme Isabel GARCÍA TÁMARA, assistante de Javier MORENO SANCHEZ M.. Jan A. MICALLEF, assistant de Simon BUSUTTIL Mme Emilie MIRDJANIAN, assistante de Roselyne LEFRANÇOIS
Groupe PPE-DE PSE PPE-DE PSE
CONSEILLERS DES GROUPES POLITIQUES 1
PPE-DE PSE
Groupe des Chrétien Démocrates et Démocrates Européens Groupe Socialiste Européen
PV\775100CS.doc
11/16
PE421.398v01-00
CS
N° 1 2
Noms Mme Annie LEMARCHAL M. Michael SPEISER
Groupe PSE PPE-DE
MEMBRES DU SECRETARIAT COMMISSION DES LIBERTÉS CIVILES, DE LA JUSTICE ET DES AFFAIRES INTÉRIEURES N° 1 2
Noms Mme Ana DUMITRACHE Mme Inke KALB
Fonction Administratrice Administratrice
INTERPRÈTES N° 1 2 3 4 5
PE421.398v01-00
CS
Noms S. GALEOTE RODRIGUEZ H. GONZALEZ MARTINEZ S. LEVENHECK D. TZAMTZIS E. CAMBAS
12/16
Langues ES ES FR EL EL
PV\775100CS.doc
ANNEXE 2
PARLEMENT EUROPEEN COMMISSION DES LIBERTES CIVILES, DE LA JUSTICE ET DES AFFAIRES INTERIEURES Délégation au Sénégal 24 - 28 novembre 2008
Programme 24.11.2008
Lundi, 24 novembre 2008 Vol vers Dakar Mardi, 25 novembre 2008 08:30 – 09:45
Petit-déjeuner de travail avec les Ambassadeurs des États membres UE 1
10:00 – 10:30
Rencontre avec le Président de l’Assemblée nationale du Sénégal, S.E. M. Mamadou Seck 2
10:30 – 11:30
12:00 – 13:30
Rencontre avec l'Assemblée nationale du Sénégal : la Commission des affaires étrangères (Président : M. Bocar Sedikh KANE) la Commission des lois et règlements (Président : M. Alle LO) Audience avec S.E. M. Cheikh Hadjibou SOUMARE, Premier
1
Ambassadeurs: S.E. Mme Doretta Loschelder, Ambassadeur d'Allemagne ; S.E M. Gerhard Doujak, Ambassadeur d’Autriche ; S.E. M. Georges Godart, Ambassadeur de Belgique ; S.E. M. Jorge Toledo, Ambassadeur d’Espagne ; S.E. M. Jean-Christophe Rufin, Ambassadeur de France ; S.E. M. Christopher Trott, Ambassadeur de Grande-Bretagne; S.E. M. Giuseppe Calvetta, Ambassadeur d’Italie; S.E. M. Johannes Jansing, Ambassadeur des Pays-Bas;S.E. M. Andrzej Lupina, Ambassadeur de Pologne; S.E. M. Antonio Montenegro, Ambassadeur de Portugal; S.E. Mme Simona Corlan-Ioan, Ambassadeur de Roumanie; S.E. Mme Agneta Bohman, Ambassadeur de Suède ; M. Marc Flies, Chargé d’Affaires a.i. Ambassade du Grand-Duché de Luxembourg. 2
Assemblée Nationale Sénégalaise, Place SOWETO, BP 86 DAKAR - SÉNÉGAL Tel : (221)33 823 10 99, Fax : (221)33 823 67 08
PV\775100CS.doc
13/16
PE421.398v01-00
CS
Ministre du Sénégal et les ministres concernés par les questions de migrations:
S.E. M. Cheikh Tidiane Gadio, Ministre d'Etat, Ministre des Affaires Etrangères S.E. M. Abdoulaye Diop, Ministre d'Etat, Ministre de l'Economie et des Finances, Ordonnateur National du Fed S.E. Mme Innocence Ntab Ndiaye, Ministre d'Etat, Ministre de la fonction publique, du travail et des organisations professionnelles S.E. Mme Aminata Lo Dieng, Ministre des Sénégalais de l'Extérieur S.E. M. Mamadou Lamine Keita, Ministre de la Jeunesse S.E. M. Moussa Sakho, Ministre de l'enseignement technique et de la formation professionnelle S.E. M. Cheikh Tidiane SY, Ministre d'Etat, Ministre de l'Intérieur, excusé mais représenté
13:30 – 15:00
Déjeuner
15:30 – 17:30
Visite des installations portuaires en charge de la coordination des activités du contrôle des flux migratoires - visites du "centre" de coordination sous financement FRONTEX, y compris le système de contrôle par satellite SEAHORSE et visite d’une vedette
Accueil à l'entrée du port militaire Présentation du dispositif de coordination financé par FRONTEX et visite des installations SEAHORSE Présentation des activités du contrôle des flux migratoires faite par le Capitaine de vaisseau Jean Baptiste FAYE (responsable du dispositif conjoint hispano sénégalais "Opération HERA") Visite des vedettes de la Guardia Civil.
Seront notamment présents: Guardia Civil: Commandant Alejandro Hernandez (Officier de Liaison de la Guardia Civil au Sénégal) Mr Daniel Gonzalez (Officier de Liaison au Centre de Coordination Opérationnel de la Marine Sénégalaise) FRONTEX (du siège à Varsovie): Mr Graham Leese, Special advisor to the Executive Director Rick Weijermans, External Relations Officer 17:45 – 19:00
Rencontre avec M. Saliou DIALLO, Directeur Général de la Sûreté nationale du Sénégal et visite du "dispositif" de la lutte contre l'immigration clandestine logé au Ministère de l'Intérieur Seront également présents: Commissaire Ablaye Dioum, Adjoint du DG Sûreté nationale
PE421.398v01-00
CS
14/16
PV\775100CS.doc
20:00
Mme Anna Sémou Faye, Directrice de la Police de l’Air et des Frontières Commissaire Diouf, Adjoint de la Directrice de la Police de l'Air et des Frontières
Dîner avec l'Ambassadeur d’Espagne et les responsables espagnols des dossiers migration1 afin de parler des coopérations existantes
Mercredi, 26 novembre 2008
07:00 – 13:30
Visites de terrain : 8:30 Le Collectif des femmes pour la lutte contre l’émigration clandestine/Gie Natangué de Pikine et de la Commune d’arrondissement de Thiaroye sur mer Mme Yayi Bayam DIOUF 10:00 Association des clandestins disparus, rapatriés et familles affectées de Thiaroye-sur-mer M. Cheikh FAYE
13:30 – 14:30
Déjeuner libre
15:00 – 16:00
Réunion avec le Front Siggil Sénégal (partis d’opposition au Sénégal, très peu représentés au Parlement sénégalais – voir liste de partis appartenant au Front Siggil) 2
16:30 – 17:15
Réunion 3 avec L’Organisation Internationale pour les Migrations (OIM) M. Samba Naw Ndoung, représentant du Collectif de rapatriés de Dakar-banlieue D’anciens migrants clandestins qui ont développé aujourd’hui des projets à Mbour : M. Ibrahima Seck Ba (tailleur) et M. Amar Moussé Ngom (pêcheur). Projets de jeunes qui ont pris les pirogues vers l’Espagne en 2006. Certains étaient dans une pirogue perdue en mer, témoins de beaucoup de morts pendant la traversée, récupérés par un bateau et placés à l’hôpital pendant des semaines; d’autres ont rejoints la côte espagnole, placés dans un centre à Santa Cruz, puis rapatriés.
17:15 – 19:00
Réunion 4avec
1
Seront présents S.E. L’Ambassadeur d’Espagne, l’attaché de liaison, l’officier de liaison Guardia Civil et des personnes de Frontex 2 Au siège de la Délégation de la Commission européenne 3 Au siège de la Délégation de la Commission européenne 4 Au siège de la Délégation de la Commission européenne
PV\775100CS.doc
15/16
PE421.398v01-00
CS
L’Organisation Internationale pour les Migrations (OIM) Le Haut Commissariat pour les Réfugiés (UNHCR) L’Office des Nations Unies contre la drogue et le crime (ONUDC) 1 ONGs sénégalaises et européennes 2 20:00
Dîner de travail à la résidence de l’Ambassadeur de France
Jeudi, 27 novembre 2008
07:00 – 14:00
Visites de terrain à Khombole
14:00 – 15:30
déjeuner de travail
16:00 – 17:00
Conférence de presse3
Retour libre
1
L'ONUDC a un bureau régional à Dakar et s’occupe aussi de traite d’êtres humains – Seront présents M. Cyriaque Sobtafo (représentant régional adjoint) et M. Macario Perdigao (coordonnateur régional de projet sur les migrations illégales) 2
3
Voir liste organisations et ONG
Au siège de la Délégation de la Commission européenne
PE421.398v01-00
CS
16/16
PV\775100CS.doc
