EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
2009
Rozpočtový výbor
17. 9. 2008
SDĚLENÍ ČLENŮM
Věc:
Plnění rozpočtu Evropského parlamentu za rozpočtový rok 2008 Žádost o převod C 14 - Parlament
V příloze naleznete doplňkové informace k instalaci solárních panelů s fotovoltaickými články ve Štrasburku a v Bruselu.
Čís.: D(2008)51470 Na vědomí panu Haraldu RØMEROVI, Generálnímu tajemníkovi ___________________________________________________ Věc:
Žádost o převod C14 Studie k instalaci solárních panelů s fotovoltaickými články ve Štrasburku a v Bruselu
Odvolávám se na zprávu ze dne 19. května 2008 čís. D(2008)30330 a na rozhodnutí Rozpočtového výboru ze dne 16. července 2008 neschvalovat celou žádost o převod C14 vztahující se k rozpočtové položce 2024. Rozpočtový výbor schválil převod z položky 2024 ve výši 3 500 000 €, avšak neschválil převod 500 000 € z položky 2007 ani zbývajících 1 500 000 € z položky 2024 až do doby obdržení úplnější studie o instalaci solárních panelů s fotovoltaickými články. Tyto doplňkové informace naleznete níže a v přílohách. Jedná se o závěry aktualizovaných studií proveditelnosti pro instalaci fotovoltaických panelů realizované odděleními Správy nemovitostí ve Štrasburku a Bruselu. Štrasburk (viz kompletní studie v příloze 1) Studie proveditelnosti nabízejí dvě alternativy (A a B). Náklady na tuto instalaci jsou odhadovány v celkové výši 3 143 400 € (alternativa A) nebo v celkové výši 6 870 695 € (alternativa B) pro roční výrobu elektřiny v množství 243 193 kWh (alternativa A) nebo 551 610 kWh (alternativa B), to jest 0,41 €/kWh1. Pro srovnání, v současnosti je dodávaná elektrická energie v kWh (průměrná hodnota v roce 2008) fakturována 0,053/kwh. Je složité odhadovat budoucí vývoj fakturace za energii. Například, průměrná cena kWh fakturovaná v roce 2007 byla 0,056 €/kWh. Instalace 3 115 m2 (alternativa A) či 6 810 m2 (alternativa B) fotovoltaických panelů by ročně ušetřila 18 tun (alternativa A) či 39 tun (alternativa B) CO2 a environmentální rentabilita by se projevila po 2,9 roku.
Brusel (viz kompletní studie v příloze 2) Architektura budov a jejich umístění ve městě jsou pro instalaci velkých ploch panelů s fotovoltaickými články nepříznivými faktory. Například, některé střechy ASP jsou volné, ale jsou zastíněny věžemi E a G, na jejichž terasách jsou umístěna technická zařízení. Podle 1
Kalkulace počítá s životností fotoelektrických panelů 30 let
studie proveditelnosti bychom mohli nainstalovat 770 m2 fotovoltaických panelů s roční produkcí 85 000 kWh. Náklady na tuto instalaci jsou odhadovány v celkové výši 555 000 €, tedy 0,22 €/kWh2. Tato částka nezohledňuje zesílení některých střešních konstrukcí pro připevnění těchto panelů. Pro srovnání, v současnosti je dodávaná elektrická energie v kWh (průměrná hodnota v roce 2008) fakturována 0,13/kwh. Je složité odhadovat budoucí vývoj fakturace za energii, ale není vyloučeno značné zvýšení v příštích letech. Například, průměrná cena kWh fakturovaná v roce 2007 byla 0,08 €/kWh. Instalace 770 m2 fotovoltaických panelů by ušetřila během jejich životnosti 580 tun CO2, to jest 19,33 tun za rok, a environmentální rentabilita by se projevila po 3,21 roku. ° ° ° S ohledem na výše uvedené je třeba poznamenat, že konfigurace budov je pro instalaci solárních fotovoltaických panelů příznivější ve Štrasburku než v Bruselu. Někteří lidé by mohli usuzovat, že do budov Evropského parlamentu ve Štrasburku a Bruselu je dodávána obnovitelná zelená elektřina a že tedy není nutné investovat do solárních fotovoltaických panelů. Tento argument nemůže být přijat, neboť instalací solárních fotovoltaických panelů přispěje Evropský parlament ke zvýšení výroby ekologické energie, místo aby spotřebovával tuto elektřinu vyrobenou jinde. Pokud jde tedy o rentabilitu, i když není z hlediska hospodářského zcela dosažena, z hlediska životního prostředí jí bude dosaženo přibližně po 3 letech.
Costas STRATIGAKIS Rok:
2
tamtéž
1. Studie pro Brusel 2. Studie pro Štrasburk
Fotovoltaická energie
Shrnutí Oddělení správy nemovitostí v Bruselu prozkoumalo za pomoci oddělení studií LVS instalaci fotovoltaických panelů na budovách Evropského parlamentu v Bruselu. Architektura budov a jejich umístění ve městě jsou pro instalaci velkých ploch panelů s fotovoltaickými články nepříznivými faktory. Podle našich studií bychom mohli nainstalovat 770 m2 fotoelektrických panelů s roční produkcí 85 000 kWh. Náklady na tuto instalaci jsou odhadovány v celkové výši 555 000 €, tedy 0,22 €/kWh; tato částka nezohledňuje zesílení některých střešních konstrukcí pro připevnění těchto panelů. Pro srovnání, v současnosti je dodávaná elektrická energie v kWh (průměrná hodnota v roce 2008) fakturována 0,13/kWh. Je složité odhadovat budoucí vývoj fakturace za energii, ale není vyloučeno značné zvýšení v příštích letech. Například, průměrná cena kWh fakturovaná v roce 2007 byla 0,08 €/kWh. Instalace 770 m2 fotovoltaických panelů by ušetřila během jejich životnosti 580 tun CO2, to jest 19,33 tun za rok, a environmentální rentabilita by se projevila po 3,21 roku. I když není zcela zaručena hospodářská rentabilita, bude velmi brzy dosaženo rentability environmentální.
Úvod Do Evropského parlamentu v Bruselu je od roku 2007 dodávána elektřina, většinou z hydroelektráren, u níž je zaručen 100 % ekologický původ. Veškerá zelená energie vyrobená na místě by tedy uvolnila odpovídající množství zelené energie pro jiné klienty našeho dodavatele. Je zjevné, že výroba zelené energie fotovoltaickými panely současné technologické generace není finančně rentabilní bez pomocných mechanismů. Přesto je pravda, že zavedení ekologické výroby energie v místě je důležitým ekologickým gestem.
Definice Fotoelektrický jev Fotoelektrický jev objevil Alexandre Edmond Becquerel v roce 1839. Fotoelektrického jevu se dociluje absorpcí fotonů do polovodičového materiálu, čímž je vyvoláno elektrické napětí. Fotovoltaické články produkují ze solárního záření stejnosměrný proud, který může být použit na napájení přístroje nebo baterie. Kilowatt (kW) = Elektrický výkon Watt (označení: W) je výkon energetického systému, na nějž se přemění energie 1 joulu za 1 sekundu. 1 W (výkon) = 1 J (energie) / 1 s (čas) Kilowatt (označení: kW) odpovídá 1000 W, tedy 1000 joulů za 1 sekundu. příklad: žárovka o 60 W. Kilowatthodina (kWh) = Energie Kilowatthodina (označení: kWh) odpovídá energii spotřebované přístrojem o výkonu jednoho kilowattu (1 000 wattů), který byl v provozu jednu hodinu (1 kilowatt × 1 hodina). Kilowatthodina je praktická jednotka měření energie o hodnotě 3,6 megajoulů. příklad: žárovka o 60 W spotřebuje 60 Wh, pokud bude svítit hodinu. Stejná žárovka o 60 W spotřebuje 60 kWh, pokud bude svítit 1000 hodin. Špičkový kilowatt (kWc) = Výkon za standardních podmínek Špičkový výkon fotovoltaického systému odpovídá elektrickému výkonu dodávanému tímto systémem za standardních slunečních podmínek (1000 W/m²), teplotě (25°C) a standardního světelného spektra (AM 1,5). Sluneční svit v Belgii
Pro hodnocení potenciálu solární energie fotoelektrického projektu je třeba znát co nejlépe sluneční zdroje místa instalace. Při průměrném ročním slunečním svitu v Belgii vyprodukuje zařízení o 1 kWc přibližně 850 kWh elektřiny za rok. Tyto hodnoty byly získány za podmínek nasměrování přímo na jih a se sklonem 35°. Pro jiné nasměrování a sklon musí být provedena korekce.
Obecné ekonomické aspekty Rozměry Rozloha 10 m² odpovídá výkonu 1,25 kWc, to jest roční produkci přibližně 1000 kWh. V současnosti jsou přibližné náklady na instalaci (bez architektonických omezení) 750 EUR na m² (bez DPH). Pro informaci domácnost o třech osobách spotřebuje přibližně 3500 kWh za rok. Aby mohla být pokryta veškerá potřeba elektrické energie, byla by potřeba rozloha 35 m². Evropský parlament spotřebuje okolo 60 000 MWh, to jest tolik jako 17 000 domácností. Ekologická osvědčení (CV) Aby podněcoval výrobce k výrobě zelené elektřiny, zavedl region Brusel-hlavní město vyhláškou ze dne 19. července 2001 mechanismus ekologických osvědčení. Tento mechanismus byl upřesněn výnosem ze dne 6. května 2004 a účetním kodexem ze dne 12. října 2004.
Zásada
Současně se schématem distribuce elektřiny (výrobci, dopravci, distributoři, dodavatelé, spotřebitelé) byl zaveden trh s ekologickými osvědčeními. Tento trh řídí regulátor (v regionu Brusel-hlavní město BRUGEL). Idea je jednoduchá: Výrobní zařízení, která mají osvědčení a odpovídají ekologickému kritériu kvality využívají čtvrtletně „ekologické osvědčení“. Dodržování kritéria je sledováno BRUGELem a kritérium odpovídá v současnosti úspoře 5 % CO2 ve vztahu k vzorovým výrobním zařízením, v případě nejlepších klasických zařízení oddělené výroby elektřiny, tepla a chladících zařízení. Konkrétně je na základě tohoto mechanismu poskytnuto ekologické osvědčení pro zařízení na každých 217 kg CO2, které nevyprodukuje. Ekologická osvědčení jsou řízena elektronicky společností BRUGEL, která vypořádává plusy a mínusy pro každé poskytnutí, nákup nebo vrácení v databázi (v rámci kontrol dodržování kvót). Fotoelektrická zařízení BRUGEL vydal 7,273 ekologických osvědčení na MWh elektřiny vyrobené fotoelektrickými zařízeními menšími než 20 m² za 10 let od svého zavedení. Počet ekologických osvědčení vydaných na vyrobenou MWh progresivně klesá s velikostí zařízení. Níže uvedený graf uvádí počet ekologických osvědčení vydaných na MWh v závislosti na velikosti plochy instalovaných panelů.
Dodavatelé Na dodavatele v regionu Brusel-hlavní město se vztahuje kvóta ekologických osvědčení. Bruselští dodavatelé elektřiny mají dodávat ekologická osvědčení podle množství, která prodávají svým zvoleným klientům. Pokud nedodrží roční kvótu, vystavují se uložení správních pokut (100 €/scházející ekologické osvědčení). Kvóty stoupají.
Ceny ekologických osvědčení Vzhledem ke stoupajícím kvótám stoupá i poptávka po ekologických osvědčeních. Pokud nestoupne nabídka, cena prodaných ekologických osvědčení bude stoupat. Tento mechanismus podněcuje subjekty na trhu, aby investovali do ekologické energie. Etikety zaručující původ (LGO) Otevření trhu s elektřinou v Evropské unii umožňuje konečným spotřebitelům vybrat si svého dodavatele. Tento výběr může probíhat na základě ceny, kvality a spolehlivosti služby, ale může být spojen i s charakterem výroby dodávané elektřiny. Aby byl výběr možný, ukládá směrnice 2003/54/ES dodavatelům povinnost specifikovat skladbu zdrojů energie (fuel mix) a dopad elektřiny prodané konečným spotřebitelům na životní prostředí (klauzule transparentnosti použitých zdrojů energie). Cíle tohoto závazku veřejné služby jsou čtyři:
zlepšit transparentnost trhu dodáním otevřeného a jednoduchého přístupu k závažné informaci; poskytovat spotřebitelům právo na informaci týkající se těchto produktů; umožnit spotřebitelům informovaný výběr dodavatele vycházející z charakteru výroby dodávané elektřiny; vzdělávat spotřebitele a stimulovat výrobu elektřiny, která přispěje k pevnému a trvalému elektrickému systému.
Aby mohli dodavatelé splnit tento závazek, je stanoven směrnicemi 2001/77/ES a 2004/8/ES evropský systém značení elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (SER) a/nebo kombinované výroby elektřiny a tepla o vysokém výkonu (COGEN). Vyhláška vlády regionu Brusel-hlavní město ze dne 14. prosince 2006 týkající se propagace ekologické elektřiny zavádí značení uvedené v těchto evropských směrnicích a zavádí pojem „etikety zaručující původ“ (LGO). Jsou-li tyto etikety poskytnuty, mohou být mezi členskými státy Evropské unie vyměňovány, aby zaručily charakter SER a/nebo COGEN elektřiny dodané konečným spotřebitelům elektřiny uvnitř Evropské unie.
Environmentální aspekty Hespul za podpory ADEME (Francouzské agentury pro životní prostředí a řízení energie) vytvořil k tomuto tématu studii pro členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tuto studii ostatně podporují i tyto evropské subjekty: IEA-PVPS Task 10 European Photovoltaic Technology Platform European Photovoltaic Industry Association Studie vypočítala dobu energetické návratnosti („energy pay-back time“), která je definována jako doba počítaná na roky, která je pro fotoelektrický systém nezbytná k „uhrazení“ jeho
počátečního energetického obsahu. Vypočítala také faktor energetické návratnosti, který je definován jako číslo označující kolikrát uhradí fotoelektrický systém svůj energetický obsah za svou dobu životnosti. Hlavní výsledky:
Doba energetické návratnosti kompletního fotoelektrického systému (nikoli pouze modulů, ale také kabelů, kádrů a elektronických nástrojů), v závislosti na slunečním záření v místě instalace, je 19 až 40 měsíců u systému instalovaného na střeše a 32 až 56 měsíců u systému instalovaného na fasádě (vertikálního). Budeme-li vycházet ze společně přijímané doby životnosti 30 let, bude faktor energetické návratnosti činit 8 až 18 u systému instalovaného na střeše a 5,4 až 10 u instalací na fasádě. V závislosti na „mix“ výroby energie jednotlivé země může instalace 1 kWc fotoelektrického panelu (okolo10 m²) ušetřit až 40 tun emisí oxidu uhličitého (CO2) za celou dobu obchodní životnosti instalace na střeše a až 23,5 tun u instalace na fasádě.
V Belgii: Pro Belgii byla vypočítána doba energetické návratnosti 3,21 roku u systému na střeše a 4,68 roku u instalace na fasádě. Faktor energetické návratnosti činí 8,4 u instalace na střeše (5,4 na fasádě). Takže fotoelektrické zařízení o 1 kWc může ušetřit za svůj život až 5,8 tun CO2 (4 tuny CO2 na fasádě).
Zvláštní studie pro instalaci fotoelektrických panelů v Bruselu Oddělení správy nemovitostí v Bruselu prozkoumalo za pomoci oddělení studií LVS instalaci fotoelektrických panelů na budovách Evropského parlamentu v Bruselu. Oddělení studií LVS realizovalo nejprve studii (viz příloha 1) pro výrobní jednotku o 240 m2, aby dostalo jednotkové náklady tohoto zařízení (720 €/m2) a předpokládanou jednotkovou výrobu (112,5 kWh/m²). Dále byl v bruselském sídle proveden průzkum a určeny plochy budov, na kterých by mohly být fotoelektrické panely umístěny. Průzkum byl proveden se zohledněním 3 hlavních a určujících faktorů pro fotoelektrickou výrobu energie:
použitelnost ploch; jejich orientace; absence zastínění jinými budovami.
Plochy, na které je možno fotoelektrické zařízení instalovat
Toto jsou plochy, na které je možno umístit fotoelektrické panely (viz plány v příloze 2):
Budova PHS (plocha SA1)
295 m²
Budova ASP 590 m² rozdělených do 3 celků (plochy SG3 a SG4) 195 m² (plochy SE1, SE2 a SE3) 195 m² (plocha SF1) 200 m²
Budova ATR (plocha SK1)
295 m²
Budova MOY (plocha ST1)
125 m²
Budova WAY (plocha SW1)
235 m²
Celková použitelná plocha činí 1 540 m² to jest přibližně 770 m² solárních panelů s fotoelektrickými články. Výsledek je chabý, ale architektura našich budov a jejich umístění ve městě jsou nepříznivými faktory. Například některé střechy ASP jsou volné, ale jsou zastíněny věžemi E a G. Vyrobená energie Na ploše 770 m² instalovaných panelů, tj. zařízení o 100 kWc, by předpokládaná výroba činila 85 000 kWh za rok, což představuje 0,15 % roční spotřeby bruselského sídla nebo roční spotřebu 25 domácností. Náklady Následující úvaha zohledňuje, že Evropský parlament by neměl využívat níže popsané různé mechanismy poskytování subvencí na obnovitelné energetické zdroje na národní a regionální úrovni. Tyto mechanismy byly zavedeny v rámci směrnice 2001/77/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Náklady na instalaci 770 m2 fotoelektrických panelů jsou odhadovány ve výši minimálně 555 000 €, tj. při předpokládané životnosti 30 let 0,22 €/kWh. Tento výpočet nezohledňuje další náklady na instalaci související se skutečností, že většina použitelných ploch nebyla stavěna na velké zatížení. Takže například střecha obytné budovy Wayenberg by mohla být pokryta 117 m2 panelů, ale dříve než by byly umístěny panely, musela by být značně posílena střešní konstrukce. Pro srovnání, v současnosti je dodávaná elektrická kWh (průměrná hodnota v roce 2008) fakturována 0,13/kWh. Je složité odhadovat budoucí vývoj energetické fakturace, ale není vyloučeno značné zvýšení v příštích letech. Například, průměrná cena kWh fakturovaná v roce 2007 byla 0,08 €/kWh. Není nepravděpodobné, že za 3 až 5 let budou průměrné náklady na výrobu elektřiny pomocí fotoelektrických panelů stejné či dokonce nižší než náklady dodavatelů na trh.
Uhlíková stopa Instalace 770 m2 fotoelektrických panelů by za dobu celé své životnosti uspořila 580 tun CO2, tj. 19,33 tun za rok. Evnironmentální rentability by bylo dosaženo po 3,21 roku.
Závěry Architektura budov a jejich umístění ve městě jsou pro instalaci velkých ploch panelů s fotoelektrickými články nepříznivými faktory. Podle našich studií bychom mohli nainstalovat 770 m2 fotoelektrických panelů s roční produkcí 85 000 kWh. Náklady na tuto instalaci jsou odhadovány v celkové výši 555 000 €, tedy 0,22 €/kWh; tato částka nezohledňuje zesílení některých střešních konstrukcí pro připevnění těchto panelů. Pro srovnání, v současnosti je dodávaná elektrická kWh fakturována 0,13/kWh. Je složité odhadovat budoucí vývoj energetické fakturace, ale není vyloučeno značné zvýšení ceny za kWh v příštích letech. Instalace 770 m2 fotoelektrických panelů by za dobu celé své životnosti uspořila 580 tun CO2, tj. 19,33 tun za rok. Evnironmentální rentability by bylo dosaženo po 3,21 roku.
