EVROPSKÁ KOMISE NÁVOD PRO PODÁNÍ ANTIDUMPINGOVÉHO PODNĚTU

EVROPSKÁ KOMISE

NÁVOD PRO PODÁNÍ ANTIDUMPINGOVÉHO PODNĚTU

CS

OBSAH

I.

ÚVOD

strana 3

II.

OBECNÉ POZNÁMKY

strana 4

III. BODY, NA NĚŽ BY SE MĚL PODNĚT ZAMĚŘIT 1.

2.

Žadatel/é podávající podnět Dotyčný výrobek Dotyčné země Dovozci ve Společenství Dodavatelé, uživatelé a spotřebitelé ve Společenství

DUMPING A. B. C. D. E.

3.

strana 5

OBECNÉ INFORMACE A. B. C. D. E.

strana 5

strana 8

Typy výrobku Běžná hodnota Vývozní cena Srovnání cen Dumpingové rozpětí

ÚJMA

strana 14

A. Zásady B. Ukazatele újmy 4.

PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

strana 20

5.

ZÁVĚR

strana 21

6.

DALŠÍ KROKY

strana 21

IV. PŘÍLOHY

strana 22

Příloha 1. Příklad standardního obsahu podnětu Příloha 2. Příklad standardních příloh podnětu Příloha 3. Verze podnětu bez důvěrných informací Příloha 4. Příklad souhrnné tabulky informací o újmě

Návod pro podání antidumpingového podnětu -

2

I.

ÚVOD

1.

Tento návod1 má dvojí účel: poskytnout pomoc případným žadatelům podávajícím antidumpingový podnět s jeho vypracováním a objasnit, jaké informace může Evropská komise požadovat pro rozhodnutí, zda má být zahájeno formální šetření ohledně údajných dumpingových dovozů působících újmu určitému výrobnímu odvětví Společenství.

2.

Právní předpisy Společenství, kterými se provádí mezinárodně dohodnutá ustanovení týkající se dumpingových dovozů, je uvedena v nařízení Rady (ES) č. 384/962 (dále jen „základní nařízení“).

3.

Komise doufá, že uvedený obsah a forma podnětu pomůže čtenářům objasnit mnoho otázek, které mohou vzniknout v souvislosti s navrhováním tohoto dokumentu, a poskytne strukturovaný formát, který usnadní zpracování podnětu pro výrobní odvětví Společenství. Je však třeba poznamenat, že tento návod není právně závazným dokumentem a jeho obsah není obligatorní. Informace, které žadatel předkládá, se mohou lišit v závislosti na konkrétních okolnostech příslušného případu. Proto je smyslem těchto zásad poskytnout obecné rady žadateli, který může zvolit jiný přístup, jenž se vzhledem ke konkrétní povaze daného případu jeví přijatelnější. Z toho též vyplývá, že na základě tohoto dokumentu nelze vyvozovat žádné závěry ohledně měřítek přijatelnosti antidumpingových podnětů. Stejně tak použití těchto obecných zásad neznamená, že podnět bude automaticky přijat, neboť každý případ musí být analyzován podle své skutkové podstaty.

4.

Vzhledem k tomu, že záměrem těchto obecných zásad je pomoci žadatelům, jsou vítány všechny připomínky vedoucí k jejich zdokonalení. Komise je připravena odpovědět na všechny vaše případné dotazy ohledně podání antidumpingového podnětu.

European Commission Office of Complaints, TDI Service (Office: J-79 06/33) Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels, Belgium Telefon: 32-2-298 78 73 Fax: 32-2-295 65 05 E-mail: [email protected] 5.

Zpracovaný podnět lze zaslat na výše uvedenou adresu. Evropská komise poté podnět zhodnotí a rozhodne, zda obsahuje dostatečné evidentní důkazy o tom, že dumpingové dovozy způsobují výrobnímu odvětví újmu. Pokud je podnět považován za přijatelný, šetření týkající se údajných dumpingových dovozů je zahájeno 45 dní po jeho podání.

6.

Je třeba zdůraznit, že šetření vyžaduje aktivní spolupráci ze strany výrobního odvětví Společenství, včetně vyplnění dotazníků, a návštěvy Komise v objektech příslušných společností. Dopad rozšíření EU na tyto antidumpingové podněty a šetření od 1. května 20043: Podněty podané od tohoto data musí vycházet z analýzy trhu EU s 25 členy, tj. včetně deseti nových členských států.

1 2 3

Tento návod je k dispozici ve všech oficiálních jazycích Evropského společenství . Zveřejněno v Úř. věst. L 56 ze dne 6.3.1996, s. 1. Další změny tohoto nařízení viz http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/anti_dumping/index_en.htm. Země přistupující k EU 1.5.2004: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.


3

II. OBECNÉ POZNÁMKY •

Dokumentace

7.

Podnět musí být důkladně doložen. Žadatelé musí poskytnout nejlepší informace, které mají k dispozici, podložené dostatečnými materiálními důkazy.

8.

Vykažte jednoznačně všechny výpočty a všechny použité zdroje dat s uvedením období, k němuž se tato data vztahují.

9.

V samotném textu podnětu uveďte pouze nezbytně nutné diagramy a tabulky. Ostatní uveďte v přílohách odkazovaných v textu.

10. Všechny hodnotové údaje převeďte na EURA4 s uvedením použitých směnných kurzů a období, k němuž se vztahují. •

Důvěrnost

11. V zájmu objektivity bude po zahájení řízení ze zákona všem zúčastněným stranám poskytnuta na jejich žádost kopie podnětu neobsahující důvěrné informace. Proto je třeba předložit dvě verze podnětu, jednu obsahující důvěrné informace a druhou s vyloučením těchto informací. 12. Komise striktně respektuje požadavky důvěrnosti informací. Podnět či veškeré dokumenty obsahující důvěrné informace musí mít označení „Pro omezený okruh adresátů“. Verze podnětu a všechny ostatní dokumenty, které neobsahují důvěrné informace, nemají žádné označení. 13. Ve verzi bez důvěrných informací budou vypuštěna data, která jsou obchodním tajemstvím; budou zde však jasně uvedeny trendy nebo úrovně, které tato data popisují. Další informace o zpracování verze bez důvěrných informací viz příloha 3. 14. Žadatelé by měli předložit verzi obsahující důvěrné informace (pro omezený okruh adresátů) i verzi bez důvěrných informací v písemné podobě i na disketě5. 15. V případě, že je podnět podán jménem několika společností, lze informace, které nemohou být uspořádány do skupin vzhledem k jejich důvěrnému charakteru, zaslat přímo Komisi.

4 5

Směnné kurzy některý měn vzhledem k euru http://www.ecb.int/stats/eurofxref/ Text nejlépe ve formátu Word a výpočty ve formátu Excel.

lze


najít

4

na

internetové

adrese:

III.

BODY, NA NĚŽ BY SE MĚL ANTIDUMPINGOVÝ PODNĚT ZAMĚŘIT

16. Podnět by měl obsahovat řadu informací6: 1. Obecné informace: Identifikace žadatele podávajícího podnět, údajně dumpingového výrobku, zemí původu a ostatních známých dotčených stran. 2. Evidentní důkazy údajného dumpingu. 3. Evidentní důkazy údajné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. 4. Evidentní důkazy příčinné souvislosti mezi údajným dumpingem a újmou. Příklad obsahu podnětu viz příloha 1.

1.

OBECNÉ INFORMACE

A. Žadatel/é podávající podnět •

Žadatel/é podávající podnět

17. Dané výrobní odvětví si může zvolit za svého zástupce jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu či sdružení bez právní subjektivity, případně ad hoc sdružení vytvořené pro účely zastupování jednotlivých společností, aby shromáždil nezbytné informace a předložil je Komisi. Tento zástupce však na vyžádání doloží, že byl pověřen jednat jménem příslušného výrobního odvětví. Zkušenosti ukazují, že nejlepší předpoklady pro prosazení daného případu má evropské sdružení, ale pokud neexistuje žádná evropská konfederace nebo národní sdružení, mohou podnět předložit přímo Komisi i jednotlivé společnosti. 18. Uveďte jméno, adresu, číslo telefonu a faxu a kontaktní osobu žadatelů podávajících podnět. •

Způsobilost žadatelů zastupovat dané výrobní odvětví

19. Žadatel musí jednat jménem větší části daného výrobního odvětví Evropského společenství. 20. V praxi to znamená, že žadatel musí mít podporu výrobců v rámci Společenství představujících minimálně 25 % celkové výroby Společenství. 21. Tato část celkové výroby Společenství se vypočítá na základě: -

výroby fyzicky umístěné v ES,

-

produkce výrobců, kteří nejsou ve spojení s vývozci a dovozci,

-

produkce výrobců, kteří nedovážejí příslušný výrobek ze zemí podezřelých z dumpingu, nebo i když tento výrobek dovážejí, alespoň jim tyto dovozy nezpůsobují újmu, neboť zůstávají na okrajové úrovni.

22. Standardní formuláře pro vyjádření podpory budou poskytnuty žadateli na jeho žádost. 23. Lze též uvést poznámky ohledně známých výrobců, kteří nepodporují podnět, pokud možno jejich počet, jejich kontaktní údaje a význam v rámci produkce Společenství a důvody, proč podnět 6

Článek 5 základního nařízení nevyžaduje, aby byl v podnětech zkoumán zájem Společenství. Pro další informace kontaktujte Komisi.


5

nepodporují. 24. Je třeba zdůraznit, že před zahájením řízení ověřuje Komise způsobilost žadatele zastupovat dané výrobní odvětví. •

Regionální případy

25. Zvláštní případ nastane tehdy, je-li určitý region Společenství natolik tržně izolován (takovým regionem může být určitá země, její část nebo několik zemí dohromady), že výrobci v rámci tohoto regionu mohou být považováni za poškozené výrobní odvětví. Pokud se do tohoto regionu soustředí vývozy, může to zakládat oprávněný důvod pro regionální antidumpingové šetření. 26. Podmínky pro podání regionálního podnětu k šetření dovozu dumpingových výrobků: a)

výrobci dotyčného výrobku prodávají veškerou nebo téměř veškerou svou produkci (obvykle více než 80 %) v tomto regionu;

b)

poptávka v tomto regionu není v žádné podstatné míře kryta dodávkami výrobců situovaných jinde v ES (obvykle méně než 20 %);

c)

existuje koncentrace dumpingových dovozů dotyčného výrobku do tohoto regionu (obvykle více než 80 %);

d)

tyto dumpingové dovozy způsobují újmu všem nebo téměř všem výrobcům v daném regionu (obvykle více než 80 %).

27. Další informace viz čl. 4 odst.1 písm. b základního nařízení, případně kontaktujte přímo Komisi.

B. Dotyčný výrobek 28. Dotyčný výrobek je dovážený výrobek, který je předmětem antidumpingového řízení. Žadatel by měl uvést úplný popis vylučující jakýkoli spor týkající se definice dotyčného výrobku. Podnět musí obsahovat zejména tyto body: 29. Zaprvé, uveďte krátkou definici výrobku, u nějž požadujete zahájení šetření. Může to být (ale nemusí) definice uvedená v relevantním kódu/kódech KN (kombinovaná nomenklatura). Je třeba mít na paměti, že celní orgány by měly být schopny identifikovat, zda dovážený výrobek spadá do popisu výrobku. 30. Poté uveďte úplný popis výrobku, který by měl obsahovat: - kódy kombinované nomenklatury dotyčného výrobku7, - souhrnný popis výrobního procesu s uvedením, zda ve Společenství a vyvážejících zemích existují zároveň různé výrobní procesy, - fyzickou charakteristiku a další vlastnosti dotyčného výrobku, - použití výrobku a jeho trh: popište segment trhu, do něhož výrobek spadá, a další relevantní body (např. je kvalita či cena rozhodujícím tržním faktorem? je daný trh vysoce cyklický? jaká je cenová pružnost poptávky? jak výrobek vnímá spotřebitel? atd.), - odbytové kanály (jak je výrobek prodáván?). 31. Pokud existují různé typy nebo druhy dotyčného výrobku, uveďte důvody, proč by měly být všechny typy dotyčného výrobku zařazeny do rozsahu definice výrobku. Pokud existují různé typy nebo druhy daného výrobku, uveďte prosím, zda mohou být všechny považovány za jediný 7

Pokud daný výrobek nepokrývá plně kód KN, nezapomeňte vložit před kód předponu ex-. Popis všech kódů a jejich rozsahu viz též: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/databases/database.htm. Návod pro podání antidumpingového podnětu -

6

výrobek spadající do téhož řízení. Pro toto zjištění může být kromě jiného třeba vysvětlit jejich zaměnitelnost pro průmyslové využití/spotřebitele. 32. Uveďte prosím podrobnosti o případných dalších antidumpingových případech nebo podnětech týkajících se stejného výrobku, zejména ve Společenství, ale i v ostatních oblastech (např. USA, Kanadě atd.) •

Celní sazby a další obchodní opatření

33. Uveďte seznam celních sazeb vztahujících se na výrobek/výrobky z dotyčných zemí, jsou-li dováženy do Společenství, jakož i všechny ostatní známé celní režimy platné pro dovoz výrobku do Společenství (kvóty, celní kvóty, preferenční sazební zacházení atd.). Uveďte všechny poslední změny v této oblasti, které jsou vám známy. •

Závěr ohledně dotyčného výrobku

34. Žadatel musí dospět k závěru, že výrobek, který je dovážen do ES za údajně dumpingové ceny, je dostatečně podobný, aby konkuroval výrobku, který vyrábí a prodává ve Společenství žadatel. Dovážené zboží a zboží ES musí být z technického hlediska „obdobné výrobky“.

C. Dotyčné země 35. Antidumpingový podnět se týká dovozů výrobků pocházejících z jedné nebo více zemí mimo Evropské společenství, tj. výrobků, které jsou vyráběny v těchto zemích8. U každé země uveďte v přílohách (viz příloha 2 dále) jméno, adresu, telefon a fax všech známých výrobců/vývozců. Pokud jsou výrobky pocházející z dotyčných zemí vyváženy do Společenství též prostřednictvím jiné země, je důležité zmínit i tuto vyvážející zemi a všechny známé vývozce zde působící. Upozorňujeme, že v zájmu vyloučení diskriminace by měla být v podnětu analyzována jakákoli země podezřelá z dumpingu.

D. Dovozci do Společenství 36. U každého známého dovozce dotyčného výrobku uveďte v přílohách (viz příloha 2 dále) jejich jméno, adresu, telefon a fax.

E. Dodavatelé, uživatelé a spotřebitelé ve Společenství 37. Uveďte prosím v přílohách (viz příloha 2 dále) kontaktní údaje dodavatelů, uživatelských odvětví, spotřebitelů a jejich příslušných sdružení, pokud jsou známy.

8

Deklarace ministrů v Doha 7.1 stanoví, že „příslušné šetřící úřady se zvláštní péčí prozkoumají veškeré žádosti o zahájení antidumpingového šetření v případech, kdy během posledních 365 dní před podáním žádosti již proběhlo šetření stejného produktu vyráběného tímtéž členem a skončilo s negativním nálezem a pokud při tomto předběžném zkoumání nezjistí, že došlo ke změně okolností, nezahájí šetření“. Pokud řešíte situaci, kdy bylo řízení ohledně téhož výrobku a země, které mají být předmětem vašeho podnětu, v nedávné době ukončeno, obraťte se na Komisi pro další informace.


7

2.

DUMPING

38. Nízké ceny nemusí nutně znamenat, že dovozy jsou dumpingové. Základní definice specifikuje dumping jako prodej určitého výrobku na vývozním trhu za hodnotu nižší, než je běžná hodnota (= prodejní ceny na domácím trhu vývozce nebo výrobní náklady včetně přiměřeného zisku). Cílem tohoto oddílu je poskytnout informace potřebné pro řádné srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty.

A. Typy výrobku 39. Někdy je dotyčný výrobek zcela homogenní a nelze identifikovat různé formy či typy mající významný dopad na ceny. V tomto případě bude stačit jeden výpočet dumpingu pro celý dotyčný výrobek. 40. V ostatních případech jsou údajně dumpingové výrobky dováženy do Společenství v různých formách a typech za značně odlišné ceny. Vzhledem k tomu, že srovnatelnost cen mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou může být zkreslena průměrnými hodnotami, mohou být u různých typů dovážených do Společenství uváděny různé výpočty dumpingu. Pokud existuje příliš mnoho různých typů, bude zřejmě třeba zvolit pro tento účel určité reprezentativní typy výrobku jako příklady celého dotyčného výrobku. To lze například provést tak, že se prokáže, že dovozy zvoleného typu výrobku do ES pokrývají podstatnou část celkového dovozu do ES. 41. U každého typu výrobku se bude porovnávat běžná hodnota a vývozní cena a z výsledných různých výpočtů dumpingu pak bude vypočítán průměr.

B. Běžná hodnota 42. Běžná hodnota je hodnota výrobku prodávaného na domácím trhu vývozce pro domácí spotřebu vycházející pokud možno z domácích cen, nebo z určené hodnoty. Zvláštní ustanovení se vztahují na výrobky pocházející ze zemí s netržním hospodářstvím nebo ze zemí s transformačním hospodářstvím. •

Země s tržním hospodářstvím

43. Pokud je výrobek vyráběn v zemi s tržním hospodářstvím, bude ve většině případů běžnou hodnotou cena účtovaná za dotyčný výrobek na domácím trhu vývozce. Tato cena musí být vázána na domácí transakci s nezávislým kupujícím určenou pro domácí spotřebu. 44. V ideálním případě by ceny měly být čisté ceny ze závodu a bez všech interních daní, avšak nejsou-li k dispozici, uveďte prosím ceny, které máte k dispozici, na nichž se zakládá tvrzení o dumpingu, a odhadněte, co by z nich mělo být odečteno, aby odpovídaly úrovni čisté ceny ze závodu. Výběr položek, které mají být odečteny, a jejich hodnotu je třeba doložit dostatečnými důkazy.


8

Příklad9:

Tabulka 1. Běžná hodnota = domácí prodejní cena Žadatel získal důkazy o maloobchodní ceně daného výrobku na domácím trhu vyvážející země (139,15 měnových jednotek vyvážející země). Z této maloobchodní ceny je třeba získat odhad čisté ceny ze závodu odečtením relevantních položek, které mohou například zahrnovat: DPH (10 %), maloobchodní rozpětí (10 %), velkoobchodní rozpětí a dopravu a pojištění (15 %). Dotyčný výrobek, obchodní značka, typ Maloobchodní cena

Měna vyvážející země

139,15

-daň z přidané hodnoty = 10 %. (výpočet: 139,15/1,10) ⇒čistá prodejní cena

126,5

- maloobchodní rozpětí = 10 %. (výpočet: 126,5/1,10) ⇒velkoobchodní cena

115

- velkoobchodní rozpětí + doprava a pojištění = 15 % (výpočet: 115/1,15) ⇒cena ze závodu

100

Směnný kurz: 2 měnové jednotky vyvážející země = 1 euro Běžná hodnota

50 EUR

Maloobchodní cena získána na základě ________, jak je uvedeno v příloze ___. Rozpětí, náklady na dopravu a pojištění byly získány na základě průzkumu trhu provedeného ______ (nebo byly odhadnuty na základě...). Kopie příslušných stránek viz příloha ___. Směnný kurz je průměrem roku ___. Podrobnosti viz příloha ___.

45. Pokud nemůžete získat ceny na domácím trhu vývozce nebo pokud nejsou tyto ceny spolehlivé (tj. v případě prodeje v rámci transakcí mezi stranami, které jsou ve spojení, nebo realizovaných se ztrátou či v případě nevýznamných transakcí)10, můžete určit běžnou hodnotu výrobku na základě výrobních nákladů v zemi původu plus prodejní, všeobecné a administrativní náklady a zisk. Uveďte následující jednotlivé nákladové druhy a vysvětlete, jak jste k nim dospěli: materiály (specifikujte hlavní použité suroviny), jednicové mzdy, režijní náklady a přiměřenou ziskovou marži v zemi původu, jak je uvedeno dále.

9

10

Pokud jste zvolili v případě nehomogenního dotyčného výrobku určité množství reprezentativních typů tohoto výrobku (viz výše), získáte různé běžné hodnoty, které budou jednotlivě porovnány s vývozními cenami. Prodej na domácím trhu se považuje za nevýznamný, je-li nižší než 5 % vývozů dané země do ES. Návod pro podání antidumpingového podnětu -

9

Specifikujte jednoznačně zdroje u každého nákladového druhu. Veškeré relevantní důkazy uveďte v přílohách (viz příloha 2) včetně příslušného data. Tabulka 2. Určení běžné hodnoty Určení běžné hodnoty ve vyvážející zemi Dotyčný výrobek, obchodní značka, typ Výrobní náklady Suroviny - surovina A (300 EUR/tuna) - surovina B (25 EUR/tuna) - surovina C (70 EUR/tuna) Práce - kvalifikovaná práce (30 EUR/tuna) - nekvalifikovaná práce (20 EUR/tuna)

EUR/tuna

395

EUR/tuna

50

Energie 200 Kwh, 0,05 EUR/Kwh EUR/tuna Ostatní výrobní náklady EUR/tuna (Prosím specifikujte: nájemné, pronájem, odpisy, údržba a opravy atd.) Výrobní náklady - mezisoučet EUR/tuna Prodejní, všeobecné a administrativní náklady EUR/tuna (Prosím specifikujte: financování, pojištění, dopravné/dovozné, balení, administrativa, prodej, reklama, výzkum a vývoj, patenty/licenční poplatky, technická pomoc, záruky atd.) NÁKLADY CELKEM Normální zisk 30 BĚŽNÁ HODNOTA ze závodu

_____ 500 100

_____ 600

EUR/tuna 5%

10 45

EUR/tuna _____ 630

EUR/tuna

Objem dovozu, suroviny a náklady na energii získané z mezinárodní zprávy o daném odvětví, kterou zpracoval __ , uvedené v příloze ___. Mzdové náklady vycházejí ze statistik Mezinárodní organizace práce (viz příloha ___). Ostatní výrobní náklady a prodejní, všeobecné a administrativní náklady byly získány na základě průzkumu trhu, který zpracoval ___ nebo jsou odhadem vycházejícím z ______. Kopie relevantních stránek viz příloha___. Normální zisk je minimální částka nezbytná s ohledem na reinvestice do daného odvětví. Podrobnosti viz příloha ___. Použitý směnný kurz: ____ (průměr roku ___). Podrobnosti viz příloha___.

46. Pokud nelze určit výrobní náklady, můžete použít cenu, kterou účtuje dotyčný dodavatel za vývoz do třetí země mimo Společenství. V tomto případě prosím kontaktujte Komisi. •

Země s transformačním hospodářstvím nebo netržním hospodářstvím11

47. Pokud je výrobek vyráběn v zemi s netržním hospodářstvím nebo v zemi s transformačním hospodářstvím, měla by být běžná hodnota stanovena s ohledem na ceny nebo výrobní náklady 11

Země, které byly v září 2003 považovány za netržní hospodářství: Ázerbajdžán, Bělorusko, Severní Korea, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán; a země, které byly považovány za transformační hospodářství: Albánie, Arménie, Čína, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Mongolsko, Ukrajina a Vietnam.


10

srovnatelné země s tržním hospodářstvím. Jde o tzv. analogickou zemi, kterou by měl žadatel zvolit přiměřeně na základě níže uvedených kritérií. 48. Doporučuje se začít proces výběru seznamem všech možných analogických zemí. Vybrána by měla být zpravidla země, která nejlépe odpovídá kritériím a jeví zájem o spolupráci v průběhu šetření. 1. Hospodářská soutěž na trhu. Ceny dotyčného výrobku v analogické zemi s tržním hospodářstvím by měly být v ideálním případě řízeny obvyklými tržními silami a neměly by být zkresleny izolací trhu. Například vysoký počet výrobců v analogické zemi je též projevem existence hospodářské soutěže. 2. Dostatečné objemy prodeje. Dotyčný výrobek by měl být v ideálním případě vyráběn a prodáván na domácím trhu analogické země v reprezentativním množství (jako kritérium lze použít 5 %) ve srovnání s objemem, který země, jež je předmětem šetření, vyváží do Společenství. 3. Srovnatelnost dotyčného výrobku a výroby. Výroba v analogické zemi by měla být maximálně srovnatelná s výrobou ve vyvážející zemi. To znamená, že je nutné při výběru analogické země zvážit přístup k surovinám, povahu surovin a jejich komponent, výrobní technologii, typ procesu, strukturu specializace atd. V opodstatněných případech by měly být provedeny vhodné úpravy s přihlédnutím ke všem podstatným rozdílům ve výše uvedených faktorech. Stejně tak výrobky pocházející z dotyčné země a výrobky vyráběné v analogické zemi by měly být identické nebo podobné z hlediska fyzické charakteristiky a způsobu použití. Opět lze provést vhodné úpravy z hlediska případných rozdílů. Důležité:

Mějte prosím na paměti, že země, která údajně provádí dumping (či jej v nedávné minulosti prováděla), nemusí být správnou volbou analogické země, neboť tato situace naznačuje určitou anomálii ve vztahu mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Proto je vhodnější vybrat jiné země, které dumping neprováděly.

49. Po provedení výběru uveďte informace o jedné z následujících voleb v tomto pořadí preference: a)

cena účtovaná za obdobný výrobek na domácím trhu analogické země;

b)

cena, za níž je obdobný výrobek analogické země prodáván na vývoz do jiných zemí (včetně Společenství);

c)

určená hodnota vycházející z výrobních nákladů obdobného výrobku analogické země na základě výše uvedených pokynů;

d)

jakýkoli jiný základ jako například cena, která je skutečně placena nebo která má být zaplacena ve Společenství za obdobný výrobek. Běžnou hodnotu lze na tomto základě stanovit pouze v případě, že se výše uvedené metody stanovení ceny nebo určené hodnoty ukáží jako neadekvátní. V tomto případě byste měli uvést, proč je nepovažujete za adekvátní a uvést cenu, která je

skutečně placena nebo která má být zaplacena ve Společenství za obdobný výrobek. C. Vývozní cena •

Vývozní cena, kterou vývozce účtuje dovozcům

50. Vývozní cena je cena zboží určeného na vývoz, která je skutečně placena nebo která má být zaplacena prvním nezávislým odběratelem ve Společenství. Ve většině případů bude vývozní cena vycházet z ceny, kterou účtuje vývozce dovozci.


11

51. Důkazy o vývozní ceně lze získat z jednotlivých fakturovaných transakcí či písemných nabídek, výkazů obchodních zástupců nebo z oficiálních statistik dovozů z dotyčné země. Je třeba ji též vyjádřit na úrovni ceny ze závodu. •

Vývozní cena = určená na základě ceny pro prvního nezávislého kupujícího v ES

52. V některých případech musí být vývozní cena určená na základě ceny, za niž jsou dovezené výrobky poprvé prodány nezávislému kupujícímu. Jedná se zejména o případy, kdy: 1. nemůžete získat vývozní ceny (vysvětlete proč); nebo když 2. máte důvod se domnívat, že vývozce a dovozce jsou sdruženi (např. prostřednictvím mateřského/dceřinného vztahu) nebo že mezi nimi existuje určité kompenzační ujednání nebo že je vývozní cena nespolehlivá z jiných důvodů. Uveďte prosím důvody svých domněnek. 53. Pro účely rekonstrukce vývozní ceny prosím uveďte: a)

maloobchodní cenu účtovanou za dovezený výrobek na prvním místě prodeje nezávislému kupujícímu ve Společenství;

b)

odhady všech nákladů či poplatků pro vyjádření ceny na úrovni ze závodu, včetně: -

prodejních, všeobecných a administrativních nákladů dovozce; zisku dovozce; nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů; cel, antidumpingových cel. Tabulka3. Příklad určení vývozní ceny

Žadatel získal důkazy o ceně, kterou zaplatil maloobchodník velkoobchodníkovi/dovozci, který je ve spojení s vývozcem (134,5 EUR). Na základě této ceny je třeba provést odhad čisté vývozní ceny ze závodu odečtením relevantních položek, například: DPH (10 %), velkoobchodních prodejních, všeobecných a administrativních nákladů a ziskové marže (10 %), dopravy a pojištění v ES (2 %), cla (5 %), dopravy a pojištění od hranic ES do závodu vývozce (4 %) Dotyčný výrobek, obchodní značka, typ

EUR

Hrubá velkoobchodní cena

134,5

- daň z přidané hodnoty = 10 %. (výpočet: 134,5/1,10) ⇒ čistá velkoobchodní cena

122,3

- velkoobchodní prodejní, všeobecné a administrativní náklady a zisk = 10 % a doprava a pojištění v ES = 2 %. (výpočet: 122,3/1,12) ⇒ cena pro velkoobchodníka, po celním odbavení

109,2

- clo = 5 %. (výpočet: 109,2/1,05) ⇒vývozní cena zahrnující výlohy, pojistné a přepravné

104

- pojištění, dopravné do závodu = 4 %. (výpočet: /1,04) ⇒vývozní cena ze závodu

100

Maloobchodní cena získaná z průměru faktur (či z katalogu, ceníku, průzkumu trhu atd.) Uvedeno v příloze ___ nebo dovozní cena z údajů Eurostatu (viz příloha ___). Všechny marže i pojištění a dopravné byly získány z průzkumu trhu, který provedl ______ nebo byly odhadn na základě ____. Kopie příslušných stránek viz příloha ___.


12

D. Srovnání cen 54. Pro účely řádného srovnání cen by vývozní cena a běžná hodnota měly být srovnatelné z hlediska fyzické charakteristiky výrobku a podmínek prodeje. Srovnání byl mělo být provedeno na stejné úrovni prodeje, nejlépe na úrovni ze závodu, a pokud možno ve stejnou dobu. Pokud není vývozní cena a běžná hodnota na srovnatelném základě, mělo by být přihlédnuto ke všem rozdílům, které jsou žadateli známy. Proto bude běžná hodnota (nikoli vývozní ceny) upravena s přihlédnutím k těmto rozdílům. •

Rozdíly ve fyzické charakteristice: Není-li výrobek použitý pro stanovení běžné hodnoty identický s dováženým výrobkem, uveďte: a) b) c)

•

jak se tyto dva výrobky liší a odhadovaný dopad těchto rozdílů na tržní hodnotu nebo odhadovaný dopad těchto rozdílů na výrobní náklady plus zisk.

Další rozdíly: Pokud víte o jakýchkoli dalších rozdílech mezi výrobkem prodávaným na domácím trhu vývozce a výrobkem vyváženým do ES, které mají dopad na srovnatelnost cen (např. úroveň obchodu12, dovozní poplatky, nepřímé daně, prodané množství, podmínky prodeje, dopravní náklady, balení, přepočet měn atd.), uveďte: a) b)

podrobný popis rozdílů a odhad úprav z hlediska rozdílů.

E. Dumpingové rozpětí 55. Dumpingové rozpětí se vypočítá takto: 1.

Srovnání cen: zjistěte rozdíl mezi běžnou hodnotou (čistá cena ze závodu) a vývozními cenami (čistá cena ze závodu) po úpravách z hlediska všech rozdílů majících dopad na srovnatelnost cen.

2.

Vyjádřete tento rozdíl jako procento vývozních cen CIF. Tabulka 4. Příklad výpočtu dumpingového rozpětí (všechny údaje v eurech)

a. Běžná hodnota ze závodu b. Vývozní cena ze závodu c. Dumpingové rozpětí a-b d. Hodnota zahrnující výlohy, pojistné a přepravné e. Dumpingové rozpětí v % hodnoty CIF c *100 d

100 (80) 20 90 20 = 22 % 90

56. Pokud byly zvoleny různé typy výrobku, budou dumpingová rozpětí různá. Můžete z nich vypočítat průměr pro zjištění jednoho dumpingového rozpětí pro celý výrobek, avšak měly by být do něj zahrnuty všechny výpočty. 57. Pokud se podnět týká více než jedné země, dumpingové rozpětí musí být vypočítáno pro všechny dotyčné země jednotlivě.

12

To se týká rozdílů mezi prodejem na maloobchodní úrovni a prostřednictvím distributorů.


13

3.

ÚJMA

A. Zásady 58. Pro stanovení, zda existují dostatečné evidentní důkazy pro zahájení antidumpingového řízení, potřebuje Komise určité údaje týkající se dopadu údajné újmy na dumpingové dovozy. Tyto údaje se týkají zaprvé objemu a hodnoty dumpingových výrobků a jejich cenové hladiny a za druhé jejich dopadu na výrobní odvětví žadatele. Poskytnuté údaje by měly u určitých faktorů (např. odbyt, vývoj cen) demonstrovat trend po dobu 3-5 let a u dalších faktorů, zejména „snižování cen“, poskytnout materiální důkazy týkající se poslední doby. Určité faktory mají obecný význam a měly by být dodány Komisi většinou ve všech případech. 59. Hlavní ukazatele újmy, které budou podrobně vysvětleny níže: -

spotřeba v ES, objem dumpingových dovozů a jejich podíl na trhu, cena dumpingových dovozů, snižování cen v neprospěch žadatelů, výroba, kapacita a využití kapacity žadatelů, odbyt13, podíl na trhu a vývozy žadatelů v ES, prodejní ceny žadatelů v ES, náklady na zboží prodávané žadateli v ES, ziskovost žadatelů v ES, počet zaměstnanců žadatelů, investice žadatelů, změny stavu zásob.

60. Všechny ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství nemusí nutně vykazovat aktuální negativní trend. Například navzdory odbytu rostoucímu v absolutním měřítku se může dané odvětví domnívat, že ztratilo značný obrat díky nižším cenám na trhu způsobeným dumpingovými dovozy. 61. Lze též uvést informace týkající se ostatních ukazatelů, které mohou naznačovat újmu. Dále může být při popisu situace výrobního odvětví Společenství vzata v úvahu hrozba újmy či podstatného zpoždění budování výroby (viz dále). 62. V příloze 4 naleznete příklad tabulky, kterou můžete použít pro souhrn informací o újmě popsané v tomto oddílu. 63. Při poskytování relevantních údajů a tabulek vezměte prosím v úvahu následující body: •

Geografická oblast Všechny ukazatele se týkají celého ES (viz též odstavec 7).

•

Dotyčný výrobek Posouzení újmy se musí týkat pouze výrobku obsaženého v podnětu, a proto by se měly všechny vámi poskytnuté údaje týkat výlučně tohoto výrobku. Pouze v případech, kdy nelze poskytnout údaje omezené na dotyčný produkt, můžete uvést údaje o větší skupině výrobků, která obsahuje dotyčný výrobek. To by mohl být například případ dovozní statistiky, kde celní položka obsahuje

13

Určitá produkce je převáděna nebo prodávána interně v rámci společnosti nebo propojené společnosti pro další zpracování. Tyto transakce lze považovat za transakce určené pro vlastní potřebu (tj. v žádném případě nekonkurují dumpingovým dovozům). Pokud tyto transakce existují ve vašem případě, obraťte se prosím na Komisi pro další informace.


14

více výrobků a dotyčný výrobek nelze izolovat. Samozřejmě je absolutně nezbytné, aby se všechny údaje týkaly téhož výrobku a jakýkoli odhad či úprava byly vysvětleny. •

Informace omezené na typy výrobku Pokud výrobek tvoří mnoho různých typů a variant a některé ukazatele újmy nelze poskytnout celkově pro všechny tyto typy a varianty nebo pokud vývoj globálních údajů (například výrobní náklady, prodejní cena, ziskovost) není považován za významný, můžete omezit informace u určitých ukazatelů újmy na některé reprezentativní typy (viz též bod výše). Vysvětlete, z čeho jste vycházeli při volbě konkrétních typů.

•

Dotyčné období Údaje o újmě by měly pokrývat období 3-5 let, s výjimkou údajů o snižování cen, které by měly pokrývat pouze poslední rok. Pro zajištění srovnatelnosti údajů navrhujeme použít kalendářní rok pro daný finanční rok. Jsou-li údaje u určitého roku neúplné, můžete je přiměřeně odhadnout tak, aby byl pokryt celý rok.

•

Položka koše Někdy celní položky neumožňují vyčlenění dotyčného výrobku, protože je promíchán s ostatními typy, které se žadatele netýkají. Za těchto okolností by měl žadatel odhadnout objemy dovozu u dotyčného výrobku na základě údajů o trhu a dalších zdrojů. V tomto ohledu může být užitečná statistika z vyvážející země.

B. Ukazatele újmy •

Předběžná poznámka

64. Upozorňujeme, že údaje uváděné v bodech A až C tohoto oddílu se týkají ES jako celku, zatímco body D až M se týkají pouze výrobců podporujících podnět. 65. Žadatel by měl předložit vysvětlující komentář ke každému z ukazatelů újmy podle dále uvedené struktury. A. Spotřeba v ES (viz též část A tabulky v příloze 4) 66. Vývoj výroby, objemu prodeje a podílů na trhu se porovnává se spotřebou v ES. Tento údaj (zdánlivá a skutečná spotřeba) může vycházet z průzkumů trhu, statistických dat atd., ale může být též vypočítán podle následujících dvou metod: Metoda I Rok a) b) c) d) e) f)

1

2

3

4

5

Celková výroba ES podle všech výrobců v ES (žadatelé a ostatní) Celkový dovoz ze zemí, které nejsou členy ES* Celkový vývoz (prodej do zemí, které nejsou členy ES)* Zdánlivá spotřeba ES (a+b-c) Celková změna stavu zásob v ES Skutečná spotřeba ES (d-e)

* Použitelný zdroj: statistika dovozu a vývozu ES (EUROSTAT)

a)

Celková výroba ES podle všech výrobců v ES je výroba žadatelů plus výroba dalších výrobců v ES (včetně výrobců, kteří jsou ve spojení). V tomto případě bude možná zapotřebí


15

provést částečný odhad. Pokud je část výroby určena pro vlastní potřebu, specifikujte prosím toto množství a obraťte se na Komisi pro další pokyny. b)

Celkový dovoz ze zemí, které nejsou členy ES, je souhrnem všech dovozů daného výrobku do ES, včetně dumpingových dovozů. Tento objem je k dispozici ve statistice EUROSTATU. Pokud kód kombinované nomenklatury (KN) neuvádí dotyčný výrobek samostatně, bude třeba tyto údaje odhadnout.

c)

Celkový vývoz (do zemí, které nejsou členy ES) je množství vývozu daného výrobku do zemí, které nejsou členy ES a které lze nalézt v údajích EUROSTATU pod položkou „extraEC“. Pokud kód kombinované nomenklatury (KN) neuvádí dotyčný výrobek samostatně, bude třeba tyto údaje odhadnout.

d)

Celková změna stavu zásob v ES je rozdíl mezi počátečním a konečným stavem zásob všech výrobců ES (žadatelů a ostatních). Možná bude třeba provést částečně odhad v závislosti na daném výrobku.

Metoda II a) b) c)

Rok Celkový objem prodeje zboží ES vyrobeného v ES (žadatelé a ostatní) Celkový dovoz ze zemí, které nejsou členy ES* Skutečná spotřeba ES (a+b)

1

2

3

4

5

* Použitelný zdroj: statistika dovozu a vývozu ES (EUROSTAT)

a)

Celkový objem prodeje zboží ES vyrobeného v ES všemi výrobci v ES je prodej žadatelů plus prodej ostatních výrobců v ES (včetně výrobců, kteří jsou ve spojení). Bude možná zapotřebí provést částečný odhad. Pokud je část výroby určena pro vlastní potřebu, specifikujte prosím toto množství a obraťte se na Komisi pro další pokyny.

b)

Celkový dovoz ze zemí, které nejsou členy ES, je souhrnem všech dovozů daného výrobku do ES, včetně dumpingových dovozů. Tento objem je k dispozici ve statistice EUROSTAT. Pokud kód kombinované nomenklatury (KN) neuvádí dotyčný výrobek samostatně, bude třeba tyto údaje odhadnout.

B. Objem a podíl na trhu dumpingových dovozů (viz též část B tabulky v příloze 4) 67. Tento objem se týká pouze dumpingových výrobků pocházejících ze zemí, které jsou předmětem podnětu, vyjádřený ve stejných jednotkách jako spotřeba (tuny, ceny atd.). 68. Podíl na trhu je vypočítán jako procento spotřeby v ES a pro každou vyvážející zemi zvlášť: Objem dumpingových dovozů ze země „A“ ----------------------------------------------------------------- x 100 Spotřeba v ES


16

C. Cena dumpingových dovozů (viz též část C tabulky v příloze 4) 69. Vývoj dovozních cen může být ukazatelem cenového tlaku, který vyvíjejí dumpingové dovozy. 70. Podle povahy dostupných informací navrhujeme tři alternativní metody pro uvedení cenového vývoje dumpingových dovozů. Tyto návrhy nevylučují případně další metody, které mohou být použity pro demonstrování cenových trendů u dovážených výrobků. a)

EUROSTAT obvykle udává průměrnou cenu zahrnující výlohy, pojistné a dopravné na jednotku. Tato cena je uvedena bez cla.

b)

Vývoj prodejních cen na trhu ES lze též odhadnout pomocí specifických reprezentativních typů výrobku. Tato metoda může být užitečnější v případě, že výrobek není homogenní nebo je prodáván v různých typech či druzích.

c)

Pro demonstraci dumpingových dovozů mohou být použity i další zdroje, jako například veřejné či soukromé studie, průzkumy trhu, výkazy obchodních zástupců nebo vývozní statistiky z dotyčné země/zemí. Vývoj maloobchodních cen v ES je ukazatelem dovozních cen pouze v případě, že se náklady a zisky z dalšího prodeje neliší.

D. Snižování cen v neprospěch žadatelů (viz též část D tabulky v příloze 4) 71. Pro posouzení, zda dochází ke snižování cen nebo zda ceny dumpingových dovozů stlačují nebo negativně ovlivňují ceny v ES, je zvláště důležité srovnání prodejních cen dumpingových dovozů s prodejními cenami žadatelů u podobného typu výrobku na trhu Společenství. 72. Toto srovnání je třeba obvykle provést na základě posledního období (většinou předchozího roku) a zpravidla není třeba uvádět žádné trendy. Stačí předložit reprezentativní důkazy (například srovnání několika transakcí). 73. Navrhujeme tři způsoby předložení důkazů, avšak lze použít i jiné vhodné metody. Všechna srovnání se musí týkat v maximální možné míře stejných nebo podobných výrobků nebo typů výrobků a musí být prováděna na stejné úrovni obchodu (např. maloobchodní úroveň), ve stejnou dobu a na stejném trhu. a)

Materiální důkazy (ceníky, cenové nabídky, faktury, výkazy obchodních zástupců atd.), že je dovážený výrobek prodáván na trhu ES za nižší cenu než dotyčný výrobek prodávaný výrobním odvětvím ES, které podává podnět.

b)

Jak bylo uvedeno výše, může být vhodné porovnat pouze určité reprezentativní typy daného sortimentu výrobku. Doporučuje se používat stejné typy zvolené pro výpočet dumpingu. Dále by měly být poskytnuty materiální důkazy jakož i vysvětlení, proč jsou zvolené typy považovány za reprezentativní.

c)

Srovnání může též vycházet ze statistiky dovozu s použitím váženého průměru ceny CIF s dodáním na hranice Společenství a ceny ze závodu uplatňované žadateli. Tato varianta nemusí být schůdná v případě, že výrobek, který je předmětem podnětu, je limitovanější než výrobek uvedený pod kódem KN.

74. Rozpětí snižování cen je vyjádřeno jako procento prodejní ceny ES žadatelů na trhu Společenství a vypočítá se takto: Prodejní cena žadatele – prodejní cena dumpingových dovozů ---------------------------------------------------------------------------------Prodejní cena žadatele

x 100

E. Výroba, kapacita a využití kapacity žadatelů (viz též část E tabulky v příloze 4) Návod pro podání antidumpingového podnětu -

17

75. Výroba znamená celkový objem výroby žadatelů v ES vyjádřený ve stejných jednotkách jako již zmíněné objemy (tuny, jednotky ....). 76. Prosím uveďte, zda žadatelé koupili relevantní objemy dotyčného výrobku (a tedy částečně působili jako obchodníci) od ostatních výrobců ES, ze zemí, které jsou předmětem podnětu, nebo z jiných třetích zemí. Pokud je to obvyklá praxe, vysvětlete proč. 77. Uveďte též vaši produkci pro vlastní potřebu (viz poznámka pod čarou v odstavci 59). F. Odbyt, podíl na trhu a vývozy žadatelů (viz též část F tabulky v příloze 4) 78. Zde se uvádí prodej v objemu (stejné jednotky jako předtím) realizovaném nezúčastněným odběratelům v ES žadateli. Uveďte prosím úroveň obchodu, na níž jsou výrobky obvykle prodávány. 79. Specifikujte prodej určený pro vlastní potřebu (viz poznámka pod čarou v odstavci 59). 80. Vývoz, tj. prodej mimo ES, je též relevantní v tom smyslu, že může demonstrovat konkurenceschopnost výrobního odvětví Společenství na jiných trzích, kde převažují normální konkurenční podmínky. Pokud jsou nákupy a zásoby nulové nebo minimální, výroba žadatelů by měla být obvykle podobná hodnotě součtu odbytu ES a vývozů. Vysvětlete prosím jakékoli odchylky. G. Prodejní cena žadatelů v ES (viz též část G tabulky v příloze 4) 81. Prodejní cena je průměrná cena, za níž žadatelé prodávají svůj výrobek na trhu ES nebo na reprezentativních trzích ES. 82. V případě homogenního výrobku nebo tam, kde se objemy prodeje různých typů neliší, by mohla být průměrná cena vypočítána takto:

Čistý obrat ES z dotyčného výrobku -------------------------------------------------------Prodej dotyčného výrobku v ES (v objemu)

83. V případech, že dotyčný výrobek má mnoho druhů nebo typů s různou cenovou úrovní a různými objemy prodeje, může být vhodnější ukázat cenový vývoj určitých typů výrobku, které nejlépe reprezentují z hlediska výroby a prodeje dotyčný výrobek jako celek. Lze též vybrat reprezentativní trhy ES. Pokud možno používejte stejné typy pro výpočty snižování cen. 84. Užitečným zdrojem informací může být též statistika průzkumu trhu reprezentativních sdružení. H. Náklady na zboží prodávané žadateli v ES (viz též část H tabulky v příloze 4) 85. Náklady na prodávané zboží znamenají součet fixních a proměnných výrobních nákladů i finančních nákladů (prodejních, všeobecných a administrativních nákladů) spojených s výrobou a prodejem dotyčného výrobku. Tyto údaje by měly být uvedeny pokud možno pro každý typ dotyčného výrobku. 86. Doporučujeme, abyste uvedli náklady způsobem, který se co nejvíce blíží vlastnímu systému finančního účetnictví společnosti. Uveďte prosím podrobnosti o vašem výpočtu.


18

I. Ziskovost žadatelů týkající se dotyčného výrobku prodávaného v ES (viz též část I tabulky v příloze 4) 87. Následující metoda se obvykle používá pro vyjádření průměrné ziskovosti žadatelů týkající se dotyčného výrobku. Je však možno použít i jinou vhodnou metodu. a)

Jako procento obratu vytvořeného dotyčným výrobkem: Zisk (nebo ztráta) z prodeje dotyčného výrobku v ES před zdaněním -------------------------------------------------------------------------------- x 100 Obrat dotyčného výrobku v ES před zdaněním

88. Zde platí též připomínky z předchozích bodů týkající se typů výrobku. Bylo by užitečné použít stejné typy, které byly použity při výpočtu vašich prodejních cen. 89. Pro stanovení cenové hladiny, kterou potřebuje výrobní odvětví Společenství pro obnovení korektní hospodářské soutěže, uveďte prosím požadované ziskové rozpětí zaručující dlouhodobou životaschopnost. J. Počet zaměstnanců žadatelů (viz též část J tabulky v příloze 4) 90. Měl by být uveden pouze počet zaměstnanců (nebo jejich odhad), jichž se týká daná výroba, administrativa a distribuce dotyčného výrobku. K. Investice žadatelů (viz též část K tabulky v příloze 4) 91. Toto je souhrn nebo odhad celkové částky jednotlivých investic žadatelů. L. Změny stavu zásob (viz též část L tabulky v příloze 4) 92. Uveďte prosím objem a hodnotu zásob dotyčného výrobku. Specifikujte, zda dotyčný výrobek podléhá nějakému sezónnímu režimu. M. Další činitele újmy žadatelů 93. Další relevantní faktory újmy jako například návratnost investic, peněžní tok a neschopnost navýšit kapitál atd. by měly též poskytovat informace o újmě způsobené žadateli v důsledku dumpingových vývozů. Pokud tomu tak je, měly by být tyto faktory zmíněny s příslušným komentářem. N. Ostatní faktory újmy 94. Uveďte připomínky ohledně dalších faktorů, které mohly ovlivnit pozici výrobního odvětví Společenství (viz dále v části Příčinná souvislost). O. Hrozba újmy 95. Další činitel, který byste možná chtěli zmínit, je potenciální újma, kterou může Společenství utrpět v budoucnu. 96. Stanovení hrozby podstatné újmy musí vycházet z faktů, a nikoli pouze z tvrzení. Pokud lze jasně předvídatelnou a bezprostředně hrozící újmu kvantifikovat, uveďte prosím kvantifikaci. Příklady okolností, kdy lze budoucí újmu předpovědět, jsou obvykle tyto: Tempo růstu dumpingových dovozů 97. Rostoucí trend dovozů dumpingových výrobků může naznačovat pravděpodobnost, že se tyto Návod pro podání antidumpingového podnětu -

19

dovozy v budoucnu podstatně zvýší. Výrobní kapacita vývozců 98. Je důležité uvést potenciální vývoj z hlediska výrobní kapacity vyvážející země, aby bylo jasné, že agresivní obchodní chování by mohlo pokračovat. Informace lze obvykle získat ze studií, odborných novinových článků, jiných zdrojů atd. Změny ve struktuře vývozního trhu 99. Strukturální změny na domácím trhu vývozců (pokles poptávky, investice, technický rozvoj, reforma bankovnictví, otevření trhu zahraničním výrobkům atd.) mohou přispět k intenzifikaci vývozů za dumpingové ceny. Překážky vývozu do dalších třetích zemí 100. Lze očekávat, že se vývozci zaměří na trh Společenství. Tento předpoklad může vycházet z jednotlivých vývozních strategií společností, ale též ze skutečnosti, že ve třetích zemích existují vysoká dovozní cla a další dovozní překážky (jako například antidumpingová opatření, technické normy atd.). 101. Ačkoli je teoreticky možné založit podnět výlučně na hrozbě újmy, tvrzení tohoto rázu obvykle doplňují tvrzení o újmě. P. Podstatné zpoždění 102. Dumpingové dovozy mohou potenciálně odradit zúčastněné firmy ES od výroby dotyčného výrobku a tím způsobit podstatné zpoždění vybudování jejich výroby. Pokud jde o tento případ, vysvětlete prosím, jak k tomu došlo, a toto tvrzení náležitě doložte. 103. Opět, ačkoli je teoreticky možné založit podnět výlučně na podstatném zpoždění vybudování výroby daného výrobního odvětví Společenství, tvrzení tohoto rázu obvykle doplňují tvrzení o újmě.

4.


•

Dopad dumpingových dovozů

104. Kromě údajů prokazujících újmu je třeba demonstrovat, že podstatná újma byla způsobena dumpingovými dovozy, tj. že zde existuje příčinná souvislost. To však neznamená, že by dumpingové dovozy byly jediným důvodem způsobené újmy. Příčinná souvislost se obvykle projevuje zároveň zvyšujícími se dovozy za klesající ceny a zhoršením situace žadatele, což ukazuje vývoj ukazatelů újmy. •

Dopad dalších faktorů (viz též příloha 4, část Příčinná souvislost)

105. Měli byste též posoudit, zda mohly ovlivnit zhoršení situace žadatelů i jiné faktory než dumpingové dovozy. Mohou to být například: -

objemy dovozů dotyčného výrobku, které se neprodávaly za dumpingové ceny, produkce výrobců, kteří nejsou žadatelem, objemy a ceny dotyčného výrobku z ostatních třetích zemí, omezení poptávky a změny v modelu spotřeby, restriktivní obchodní praxe výrobců Společenství, silná konkurence výrobců situovaných ve Společenství, nízká vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství,


20

-

5.

nedostatečná produktivita výrobního odvětví Společenství, nesprávné posouzení tržních trendů, špatná marketingová výkonnost, nedostatečná kvalita výrobku nebo sortimentu daného výrobku, kolísání směnného kurzu, vlastní dovozy výrobního odvětví Společenství pocházející z dotyčné země.

ZÁVĚR

106. Závěr vašeho podnětu může obsahovat souhrn předložených evidentních důkazů o existenci dumpingu, podstatné újmě a jejich vzájemné příčinné souvislosti, které žadatel považuje za dostatečné pro zahájení antidumpingového šetření. 107. Dále musí v závěru žadatel požádat, aby Evropská komise zahájila antidumpingové řízení o šetření tvrzení uvedených v podnětu. 108. Podnět bude zaslán Evropské komisi (viz adresa v části I. ÚVOD) spolu s průvodním dopisem opatřeným datem a podepsaným osobou, již žadatel zmocnil k jednání jeho jménem. 109. Pro tento účel lze použít následující formulaci: „V příloze zasíláme antidumpingový podnět k šetření dovozů (výrobek) pocházejících ze (země). Níže podepsaný závazně potvrzuje, že uvedené informace jsou dle jeho nejlepšího vědomí úplné a přesné a že byl pověřen zastupovat žadatele (jména žadatelů podávajících podnět). Jméno, podpis, adresa, číslo telefonu a faxu.“

6.

DALŠÍ KROKY

110. Poté co Komise rozhodne o zahájení antidumpingového šetření, bude zaslán dotazník: - výrobcům Společenství, - vývozcům, - spřízněným a nespřízněným dovozcům, - dodavatelům a uživatelům. Zároveň jim bude poskytnuta lhůta 37 dní na odpověď. Dotazníky pro výrobce Společenství budou obsahovat podrobné otázky o všech výše uvedených faktorech újmy týkajících se zejména prodejních cen a výrobních nákladů dotyčného výrobku. 111. Pro ověření přesnosti odpovědí Komise následně provede šetření na místě. Kromě toho Komise posoudí, zda by potenciální uložení opatření bylo v celkovém zájmu Společenství. Prozatímní opatření mohou být uložena nejpozději devět měsíců po zahájení šetření. Konečné rozhodnutí musí Rada přijmout nejpozději 15 měsíců po zahájení šetření.


21

IV. PŘÍLOHY

Příloha 1: PŘÍKLAD STANDARDNÍHO OBSAHU PODNĚTU Příloha 2: PŘÍKLAD STANDARDNÍCH PŘÍLOH PODNĚTU Příloha 3: VERZE PODNĚTU BEZ DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ Příloha 4: PŘÍKLAD SOUHRNNÉ TABULKY INFORMACÍ O ÚJMĚ


22

Příloha 1: PŘÍKLAD STANDARDNÍHO OBSAHU PODNĚTU 0.

Úvod

1.

Obecné informace A. Žadatel podávající podnět

B.

1. Žadatel podávající podnět 2. Způsobilost žadatele k zastupování daného výrobního odvětví 3. Další výrobci ve Společenství Dotyčný výrobek 1. 2. 3.

C.

Definice výrobku Popis výrobku Cla a další obchodní opatření

Země dotčené podnětem /vývozci

D. Dovozce/dovozci ve Společenství E. 2.

Uživatelé a spotřebitelé ve Společenství

Dumping A. Typy výrobku B.

Běžná hodnota 1. Výběr analogické země (v případě netržního hospodářství nebo transformačního hospodářství) 2. Výpočet běžné hodnoty

C.

Vývozní cena 1. Výpočet vývozní ceny

D. Srovnání cen E. 3.

Dumpingové rozpětí

Újma A. B. C. D. E. F. G. H. I. J. K. L. M. N. O. P.

Spotřeba v ES Objem dumpingových dovozů a jejich podíl na trhu Cena dumpingových dovozů Snižování cen Výroba, kapacita a využití kapacity žadatelů Prodej, podíl na trhu a vývozy žadatelů v ES Prodejní ceny žadatelů v ES Náklady na zboží prodávané žadateli v ES Ziskovost žadatelů Počet zaměstnanců žadatelů Investice žadatelů Změny stavu zásob Další činitelé újmy žadatelů Další faktory újmy Hrozba újmy Podstatné zpoždění

4.

Příčinná souvislost

5.

Závěr


23

Příloha 2: PŘÍKLAD STANDARDNÍCH PŘÍLOH PODNĚTU Vzorová příloha 1.A.

Způsobilost žadatele14 k zastupování daného výrobního odvětví

- objemy výroby Společenství za posledních 12 měsíců. Doložte tyto výpočty uvedením zdroje dat, pokud možno připojením relevantních kopií zdroje a podrobným popisem použité metodologie (zejména je-li zdrojem sám žadatel), - seznam známých výrobců ve Společenství, kteří jsou ve spojení s vývozci a jsou vyloučeni z definice výrobního odvětví Společenství, s uvedením odhadu jejich objemu výroby, - seznam výrobců ve Společenství podporujících podnět a jejich celkové objemy výroby, - případně seznam známých výrobců ve Společenství, kteří se vyjádřili proti podnětu, a jejich celkové objemy výroby, - případně seznam známých výrobců ve Společenství, kteří se k podnětu nevyjádřili nebo se nepředstavili, s uvedením odhadu jejich objemu výroby. Vzorová příloha 1.B.

Dotyčný výrobek

- dokumenty, brožury, fotografie výrobku ES, - totéž pro dotyčný údajně dumpingový zahraniční výrobek, - totéž pro zahraniční výrobek prodávaný na zahraničním domácím trhu. Vzorová příloha 1.C.

Vývozci

- seznam známých vývozců (podle zemí) se jmény, adresami, telefonními a faxovými čísly (jsou-li k dispozici) a dalšími důležitými informacemi. Vzorová příloha 1.D.

Dovozci

- seznam známých dovozců (podle zemí) se jmény, adresami, telefonními a faxovými čísly (jsou-li k dispozici) a dalšími důležitými informacemi. Vzorová příloha 1.E.

Uživatelé a spotřebitelé

- seznam (podle zemí) známých hlavních uživatelů/spotřebitelů a jejich asociací se jmény, adresami, telefonními a faxovými čísly (jsou-li k dispozici) a dalšími důležitými informacemi Vzorová příloha 2.A.

Výběr typu výrobku

- technické informace o těchto typech výrobku Vzorová příloha 2.B.

Běžná hodnota

Výběr analogické země (v případě země s netržním hospodářstvím) - všechny informace dokládající výběr analogické země. Například informace týkající se hospodářské soutěže na trhu (aktéři na daném trhu a jejich podíl na trhu, oficiální statistika dovozů dotyčného výrobku, další informace, které mají žadatelé k dispozici atd.), velikosti trhu z hlediska objemu (údaje z průzkumu trhu, od žadatelů atd.) a výrobního procesu (informace ze statistických přehledů, článků atd.).

1414 Viz

též odstavec 7 výše. V případě, že výrobní odvětví tvoří velký počet malých a středních podniků, obraťte se na Komisi pro další pokyny. Návod pro podání antidumpingového podnětu -

24

Pokud lze použít domácí cenu: - faktury, oficiální nabídky, přehledy, reklamy, statistiky atd. poskytující informace o domácí ceně. (Tu lze někdy získat prostřednictvím velvyslanectví členských států v zahraničí.), - v případě potřeby důkazy nebo základ pro odhad úprav, které je nutno provést (z průzkumů trhu nebo jiných spolehlivých zdrojů). Pokud nebylo možno získat domácí ceny: - zdroj dat pro určení dané hodnoty (např. průzkumy trhu, statistika, základ pro odhad) nebo - důkazy o ceně, kterou dodavatel účtuje třetí zemi (např. faktury, oficiální nabídky, statistika atd.). Vzorová příloha 2.C.

Vývozní cena

- faktury/písemné nabídky nebo údaje Eurostatu či jiné údaje (výkazy obchodních zástupců), - zdroj údajů pro úpravy nebo základ pro odhad ceny na úrovni ceny ze závodu. Vzorová příloha 2.D.

Srovnání cen

- důkazy nebo základ pro odhad podporující úpravy, které mají být provedeny. Vzorová příloha 3.A.

Újma

- důkazy o faktorech újmy, zejména o cenách výrobců Společenství a ziskovosti. Poznámka: Tvrzení žadatele uvedená v podnětu by měla být doložena všemi dostupnými důkazy nebo solidními argumenty, které má žadatel k dispozici. Při posuzování spolehlivosti a dostatečnosti informací předložených žadatelem bude Komise brát ohled na všechny okolnosti daného případu (dotyčný výrobek, dotyčné země, struktura výrobního odvětví ES, dostupnost informací atd.). Podnět by měl být důkladně doložen. Žadatelé musí poskytnout nejlepší informace, které mají k dispozici, a předložit pokud možno všechny podpůrné materiální důkazy z dostupných obchodních nebo veřejných zdrojů.


25

Příloha 3: VERZE PODNĚTU BEZ DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ Při zpracování verze podnětu, která nemá důvěrnou povahu, byste měli mít na paměti, že k ní mají přístup všichni účastníci šetření, tj. vývozci, dovozci a ostatní výrobci Společenství15. Verze podnětu, která nemá důvěrnou povahu, by měla být dostatečně podrobná, aby umožnila přiměřené pochopení podstaty informací předložených v nezkrácené verzi s tím, že důvěrná data budou vypuštěna. Jako vodítko pro sepsání verze podnětu, která nemá důvěrnou povahu, doporučujeme následující postup: 1. Jako základ použijte hotovou verzi podnětu obsahující důvěrné informace. V této verzi vyhledejte všechny informace, které nepovažujete za důvěrné, a zkopírujte je do souboru, který nemá důvěrnou povahu. 2. Vysvětlete, proč každá položka, kterou jste nezveřejnili, je důvěrná (zejména z důvodu obchodního tajemství nebo proto, že jde o dokumenty, jejichž zveřejnění by poškodilo osoby, které je poskytly či kterých se týkají). Shrňte důvěrné informace ve formě nemající důvěrnou povahu. Pokud ve výjimečných případech nelze důvěrné informace takto shrnout, uveďte důvody proč. Označte, kde byly důvěrné údaje vymazány. Příklady shrnutí důvěrných informací pro účely srovnání: ♦

Pokud informace obsahují číselné údaje, můžete použít indexy.

Příklad důvěrných informací: 1994 20 000 EUR

1995 30 000 EUR

1996 40 000 EUR

Souhrn nemající důvěrnou povahu by vypadal takto: 1994 = 100 ♦

1995 150

1996 200

Pokud se informace týkají jediného čísla, můžete je při změně vyjádřit v procentech.

Příklad důvěrného číselného údaje: „Prodejní cena je 300 EUR za tunu.“ Souhrn nemající důvěrnou povahu by mohl vypadat takto: „Prodejní cena je 330 EUR za tunu“ (+ poznámka pod čarou ve znění: „skutečné číselné údaje byly upraveny pomocí rozpětí ve výši + 10 % pro účely ochrany důvěrných informací“). ♦

Pokud se důvěrné informace týkají textu, můžete z nich pořídit výtah nebo nahradit jména stran označením jejich funkcí.

Příklad: OBCHODNÍ SPOLEČNOST, s. r. o. mi sdělila, že ceny dovozů byly o 20 % nižší. Souhrn nemající důvěrnou povahu: [Jeden z mých zákazníků] mi sdělil, že ceny dovozů byly o 20 % nižší.

15

Viz též odstavec 13.


26

Příloha 4: PŘÍKLAD SOUHRNNÉ TABULKY INFORMACÍ O ÚJMĚ A Rok Spotřeba v ES Index

1

100

SPOTŘEBA 2

....

3

4

5

....

....

....

4

5

....

....

....

....

....

....

Ba OBJEM DUMPINGOVÝCH DOVOZŮ Rok 1 2 3 Vyvážející země „A“ Index 100 .... .... Vyvážející země „B“ Index 100 .... .... atd. Celkový objem dumpingových dovozů Index 100 .... .... Bb PODÍL NA TRHU DUMPINGOVÝCH DOVOZŮ Rok 1 2 3 Vyvážející země „A“ % % % Vyvážející země „B“ % % % atd. % % % atd. % % % Celkový podíl dumpingových % % % dovozů na trhu

4

5 % % % %

% % % % 0 %

%

C CENA DUMPINGOVÝCH DOVOZŮ (za jednotku) Rok 1 2 3 Vyvážející země „A“ Indexy Vyvážející země „B“ Indexy atd. atd. Průměrná cena dumpingových dovozů (za jednotku) Index

100

....


....

27

4

5

....

....

D SNIŽOVÁNÍ CEN V NEPROSPĚCH ŽADATELŮ Rok 1 2 3 Vyvážející země „A“ Vyvážející země „B“

4

5 % %

NEJSOU NUTNÁ ŽÁDNÁ DATA, ALE MOHOU BÝT UVEDENA, POKUD JSOU RELEVANTNÍ

atd. atd.

% %

E VÝROBA, KAPACITA A VYUŽITÍ ŽADATELŮ Rok 1 2 3 Celková výroba Index Výrobní kapacita Index Využití kapacity (celková výroba/výrobní kapacita)

100

....

100

....

.... %

.... %

4

5

....

....

.... %

.... %

%

Fa Rok Celkové prodeje ES (objem) Index Celkový obrat ES Index Fb Rok Podíl na trhu ES Index

PRODEJ ŽADATELŮ V ES 1 2

3

4

5

100

....

....

....

3

4

5

....

....

....

....

PODÍL ŽADATELŮ NA TRHU ES 1 2 100

....

G Rok

PRODEJNÍ CENY ŽADATELŮ V ES 1 2 3

4

5

....

....

NÁKLADY NA ZBOŽÍ PRODÁVANÉ ŽADATELI V ES Rok 1 2 3 4 Průměrné výrobní náklady

5

Index

....

Prodejní ceny ES Index

100

....

....

H

100

....


....

28

....

I ZISKOVOST ŽADATELŮ PODÁVAJÍCÍCH PODNĚT Rok 1 2 3 4 Ziskovost Index

100

....

....

5

....

....

4

5

....

....

....

INVESTICE ŽADATELŮ 1 2 3

4

5

100

....

....

J POČET ZAMĚSTNANCŮ ŽADATELŮ Rok 1 2 3 Počet zaměstnanců Index

100

....

K Rok Investice Index

....

....

L ZMĚNY STAVU ZÁSOB Zásoby dotyčného výrobku vlastní výroby Objem Hodnota

Zásoby koupeného dotyčného výrobku Objem Hodnota

Konec roku 1 Konec roku 2 Konec roku 3 Konec roku 4 Konec roku 5


29


OBJEM A CENY VÝVOZŮ ŽADATELŮ Objem Index Hodnota Index VÝROBA ŽADATELŮ, KTEŘÍ NEPODPOŘILI PODNĚT (VÝROBCI ES) Rok 1 2 3 4 Výroba žadatelů, kteří nepodpořili podnět Index 100 .... .... .... PRODEJE ŽADATELŮ, KTEŘÍ NEPODPOŘILI PODNĚT, V ES Rok 1 2 3 4 Prodej žadatelů, kteří nepodpořili podnět, v ES Index 100 .... .... .... OBJEMY A CENY DOVOZŮ Z OSTATNÍCH TŘETÍCH ZEMÍ Objemy Rok 1 2 3 4 Vyvážející země „X“ Index 100 .... .... .... Vyvážející země „Y“ Index 100 .... .... .... atd. Ostatní země Index 100 .... .... .... Celkový objem ostatních zemí Index 100 .... .... .... Ceny Rok 1 2 3 4 Vyvážející země „X“ Index 100 .... .... .... atd. Ostatní země Index 100 .... .... .... Průměrné ceny ostatních dovozů Index 100 .... .... ....


30

5

....

5

....

5 .... ....

.... .... 5 ....

.... ....

EVROPSKÁ KOMISE NÁVOD PRO PODÁNÍ ANTIDUMPINGOVÉHO PODNĚTU

Recommend Documents