Evropská komise je v plném počtu

Alexandr Vondra S exministrem o rozšíření EU a možnostech českého eurokomisaře Publicistika, str. 4

Karel Schwarz s předsedou Asociace nestátních neziskových organizací o boji proti chudobě Publicistika, str. 4

Andrea Češková S europoslankyní o úmluvě proti obchodování s lidmi Publicistika, str. 13

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 02 / 2010

ročník 7

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Evropská komise je v plném počtu Diskuze, str. 3

Téma měsíce s odborníky Jakub Šebesta, ministr zemědělství Krizi v  sektoru mléka čelí celý jednotný trh Evropské unie, a proto je nezbytné hledat řešení na úrovni evropských opatření. Není možné řešit tuto krizi na úrovni jednotlivých členských států. Současně se nedomnívám, že v souvislosti se sektorem mléka je nezbytné mluvit o reformě. Spíše bude nutné upravit a doplnit stávající tržní nástroje, a to zejména s  ohledem na dvě velmi důležité skutečnosti: zrušení mléčných kvót v  roce 2015 a zrušení exportních subvencí v  roce 2013. Zároveň si uvědomuji, že velkou pozornost v tomto procesu liberalizace evropského trhu bude nezbytné věnovat problematice zajištění konkurenceschopnosti evropských producentů v porovnání s těmi ze třetích zemí, a to především s ohledem na vysoké standardy v oblasti hygieny, welfare a kvality produkce, které musejí producenti v EU plnit. V oblasti již zmiňovaných tržních opatření ČR podporuje zachování intervenčních opatření v sektoru mléka ve formě bezpečnostní sítě a jejich využití v  případě, že to situace na trhu v EU bude vyžadovat a bude zachována dočasnost těchto opatření. Je však třeba se zabývat i včasností aktivace těchto opatření, a to jak v případě poklesu cen mléka, tak i v  případě výrazného růstu. Aby bezpečnostní síť správně fungovala, je potřeba rovněž promyslet budoucí odbytiště pro mléko a mléčné výrobky, které byly nakoupeny do intervenčních zásob, bez výraznějšího narušení stability cen. Velkou výzvou bude zmírnění negativních dopadů výkyvů tržních cen, které se projevují především v  citlivých odvětvích, jakým produkce mléka bezpochyby je. V této souvislosti je třeba vyrovnat vyjednávací síly v  rámci řetězce a současně i zlepšit práci národních úřadů pro dohled nad pravidly hospodářské soutěže. Ke zmírnění negativních dopadů výkyvů tržních cen by měly přispět také nástroje v  rámci řízení rizik krizí. Jedná se zejména o pojištění, tak aby si producent byl schopen udržet adekvátní příjem.

Po prodlevách s ratifikací Lisabonské smlouvy a výměnou bulharské kandidátky na eurokomisařku, byla 9. února konečně schválena v Evropském parlamentu nová Evropská komise. Má 27 členů a Českou republiku v ní zastupuje Štefan Füle. foto: archiv EK

Producenti mléka bojují za přežití Mléko se pomalu vrací do českých jídelníčků. Může za to nejen kampaň ve školách, ale také úspěšný řetězec automatů, kde si mohou lidé natočit nepasterizované mléko. Podporu mají zemědělci i od Bruselu – komise letos schválila třináct programů jedenácti členských států, jejichž cílem je propagovat konzumaci mléka a mléčných výrobků v Evropské unii. V  Českých Budějovicích po té zprávě stovky lidí zamrazilo. Od prosince loňského roku, kdy ve městě začal fungovat automat na nepasterizované mléko, se prudce zvýšil počet případů onemocnění bakterií Campylobacter Jejuni. Způsobuje těžké průjmy. Informace, kterou přinesl na začátku února týdeník Sedmička, otřásla i Romanem Hulíkem, jenž žije na budějovickém sídlišti Vltava. Mléko totiž pravidel-

ně kupuje svým dětem. „Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že by to mohlo někomu ublížit, jsem od té doby opatrnější,“ říká Hulík. Problém je v  tom, že lidé mléko nepřevařují. Teprve tepelná úprava spolu se skladováním při nízkých teplotách zaručuje, že je zemědělský produkt nezávadný. Převařování sice doporučuje nápis na automatech, lidé to však často nerespektují. Dokonce i internetové stránky www.au-

tomat-na-mleko.cz tvrdí, že „absence tepelného zpracování, jako je pasterizace a sterilizace, umožnila zachování přírodních prvků v plném rozsahu, jako jsou například drahé laktobacily (mléčné), které posilují obranu imunitního systému a oživují střevní bakteriální flóru. Hrají důležitou roli v deaktivaci karcinogenních látek a při prevenci proti alergiím.“ Automaty na mléko se staly fenoménem současnosti. Postupně vznikají téměř v  každém větším městě, po republice jich jsou už desítky. A rychle přibývají nové. „Zrovna dneska jsme otevřeli jeden v  Bystřici pod Pernštejnem, před čtrnácti dny zase v  Novém Městě na Moravě,“ řekl EN v pá-

tek 19. února Miroslav Zářecký ze společnosti ZVS AGRO, která působí mimo jiné v oblasti východních Čech. Byznysu se podle něj daří. Například v Novém Městě automat vytočí denně asi dvě stě padesát litrů, v Hradci Králové dokonce čtyři sta až šest set litrů. Záleží samozřejmě na tom, jak je místo frekventované. „Zpráva, že může mléko v  syrovém stavu způsobovat průjmy, trochu snížila jeho spotřebu v jižních Čechách, na náš prodej ale neměla vliv. Je potřeba si uvědomit, že je mléko živá tekutina, ne každý ho dokáže pít bez převaření,“ doplnil Zářecký.

Nedostatočný príjem bielkovín, vápnika a minerálov prináša choroby kostí a kĺbov, zvýšený počet zlomenín aj pokazené zuby a sú príčinou mnohých ďalších porúch a ochorení predovšetkým

u detí, dospievajúcej mládeže a žien v strednom veku. Dokázal sa pozitívny vplyv mlieka v prevencii osteoporózy, srdcovocievnych ochorení, obezite a cukrovky. Odporúčaná dávka je pri-

tom 5  - 6 dl  mlieka, čo sa rovná 2  -  3 pohárom mlieka denne. Rovnaký prísun výživových látok ako z 5 - 6 dl mlieka si zabezpečíte, ak denne vypijete 2,5 dl mlieka, zjete 30 g syra a 1 jogurt. Žeby Slovákom mlieko nechutilo alebo jeho chuť skysne pri pohľade na cenu? Ku koncu minulého roku sa mlieko a  mliečne výrobky predávali za rekordne nízke ceny. Na jednej strane spokojný spotrebiteľ, na druhej – rozladený prvovýrobca. S každým litrom sa totiž prehlbovala jeho strata.

Téma měsíce, str. 2 a 3

Mléko v Evropě

(pokračování na straně 3)

Kysne drahé mlieko Slovákom v ústach? Priemerný Slováka vypije a  zje 152 kg mlieka a  mliečnych výrobkov ročne. Tento ukazovateľ je v Európskej únii 250 kg na osobu za rok. Konzumácia mlieka a mliečnych výrobkov je najhoršia u detí a mládeže. Epidemiologické štúdie Výskumného ústavu výživy zistili, že len 43 % detí pije mlieko denne, 12 % nepije mlieko vôbec a ostatných 45 % len nepravidelne. Nízka spotreba má negatívny vplyv na zdravotný stav obyvateľstva.

„Výroba a spotřeba mléka v ČR je vyrovnaná. Problém je na straně zemí EU, ve kterých se produkuje množství mléka významně převyšující spotřebu v  dané zemi,“ říká místopředseda zemědělské výboru poslanecké sněmovny PČR Zdeněk Mach. Tomáš Révész informuje o tom, že Statní zemědělský a intervenční fond schválil v  posledních měsících 89 žádostí producentů mléka o změnu kvóty dodávkové na kvótu přímého prodeje. A koordinátor projektu Mléko do škol Vladimír Stejskal má ambice rozšířit projekt na většinu škol v rámci celé České republiky. Pokud se to povede, myslí si, že pak dojde ke skutečnému zvýšení odbytu mléka! Více uvnitř listu.

Mnohí sa preto rozhodli s  chovom dojníc skončiť. Tie najkvalitnejšie sa ocitli najmä v Rusku. Predajom päťtisíc vysokoúžitkových mladých kráv prišlo Slovensko o produkciu zhruba 30 miliónov litrov mlieka. Prakticky ide o ročnú výrobu mlieka v Komárňanskom okrese, ktorý je najväčším výrobcom mlieka v Nitrianskom kraji. S novým rokom sa situácia zmenila. Spotrebitelia zaznamenali pohyb cien smerom hore. Dôvod? (pokračovanie na strane 2)

V Německu si do kampaně pro větší spotřebu mléka pozvali modelku Heidi Klum a i když si producenti stěžují, německé mléko vyváží. V Nizozemsku se dobře uchytila akce Mléko do škol, která je ovšem spojena i s možností odebírat krabičky s ovocným mixem. V Maďarsku je mléko z  automatů lacinější než balené mléko v  obchodě. Producenti vyrazili do boje s  reklamní kampaní, kde kráva Bětka vesele skáče na trampolíně a dojí zdravé mléko. Více od našich zpravodajů.

2

TÉMA MĚSÍCE

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Pohár mlieka denne? Kedy a za koľko? Bol som práve vo Varšave, keď poľský Sejm hodnotil prvé výsledky reformy. V priamom televíznom prenose. Kamera často snímala mladého muža v zelenom obleku, ktorý sa smutne usmieval. Bol to otec reformy Leszek Balcerowicz. A poslanci penili zúrivosťou: „Leszku, za tisíc rokov sa nestalo, aby poľské dieťa nemalo na pohár mlieka. Ty si to dokázal za rok.“ U nás sme mali vtedy ešte pred reformou. Poliaci podnikali masové nájazdy na Slovensko. Vykupovali mlieko, cukor, múku, ryžu, mäso – za pätinové ceny oproti tým poľským. Naše obyvateľstvo sa proti vyprázdnenými obchodom búrilo. A Poliaci to považovali za diskrimináciu. Presviedčal som kolegov novinárov, že po reforme u nás sa ceny vyrovnajú a poľským zákazníkom budeme bozkávať ruky. Pred desiatimi rokmi som bol na družstve neďaleko Trnavy. Kravy napojené na počítač, ktorý im podľa dojivosti vedecky vyrátaval a prideloval dennú dávku krmiva. Veľmi slušná dojivosť. Družstvo bolo v mlieku tretie najlepšie na Slovensku. Ale nezarábalo na ňom ani halier. Udržiavalo stádo v nádeji na zlepšenie. Pýtal som sa predsedu, čo potom tie ďalšie družstvá v poradí, štvrté, desiate, tridsiate. „No veď!“ - odpovedal. Výroba mlieka pri dnešných „trhových“ cenách je stratová. Dôsledok? V roku 1990 sme mali spotrebu na obyvateľa 250 kg, v roku 2000 len 160 kg. Podarilo sa nám vrátiť o 40 rokov dozadu. Pritom lekármi odporúčaná dávka je 220 kg ročne. Farmárom síce výkupné ceny vzrástli trojnásobne, ale vstupy (cena krmív, nafty, elektriny atď.) až 6-10 násobne. Čím viac mlieka vyrobia, tým väčšia strata. Nie div, že za 20 rokov klesla výroba na polovičku úrovne z roku 1990. Dojnice zo základného stáda sa vybíjali, dnes ich úspešne predávame na Sibír. Ako záchranu sme vymysleli predaj „zo dvora“. Farmári predávajú plnotučné nepasterizované mlieko za trojnásobok ceny výkupnej, navyše pri zníženej DPH. Spasí to naše mliekárenstvo? Nie. Takto sa dá predať max. 5 percent produkcie. Pod vlyvom krízy aj supermarkety išli s cenou dole. 30 korunové mlieko tam už neuvidíte, je po 15 Sk – teda 50 centov. Ale spotrebu to podstatnejšie neovplyvňuje. Jeden západonemecký (!!!) politik pred časom povedal, že potravinovú a energetickú bezpečnosť, sebestačnosť si štát predá do zahraničia len ak prehrá vojnu, alebo ak sa stane kolóniou. Takže čo sa vlastne stalo?

EN č. 2 / 2010

Kysne drahé mlieko Slovákom v ústach? (pokračovanie zo strany 1)

Mliekarne platia farmárom za mlieko viac, nepriaznivo pôsobí novozavedené mýto namiesto diaľničných nálepiek. Veď mlieko sa z  fariem do mliekarní a následne do obchodov nedopraví samo. „Slovenské mliekarne by chceli v tomto roku nakúpiť okolo 850 miliónov litrov mlieka, toto množstvo sa však poľnohospodárom určite nepodarí pre mliekarne vyrobiť," povedal predseda Slovenského zväzu prvovýrobcov mlieka Alexander Pastorek. Potrvá najmenej dva roky, kým sa na Slovensku podarí obnoviť výrobu mlieka na úrovni roku 2007. KOVOVÉ DOJNICE A NIŽŠIA DAŇ Lacnejšie mlieko sa ku konzumentom dostáva prostredníctvom mliečnych automatov. Boom tohto spôsobu predaja priamo z farmy sa rozbehol práve počas minuloročnej krízy na mliečnom trhu. Týchto kovových dojníc je na Slovensku okolo päťdesiati. Ku konzumentom sa tak dostáva nielen najlacnejšie ale aj najhodnotnejšie mlieko. „Väčší rozbeh, čiže zväčšenie objemu ponúkaného tovaru, predpokladáme, že nastane až budúci rok, teda v roku 2010. Do konca mesiaca ukončíme aj výzvy na predkladanie žiadostí na mliečne automaty, kde očakávame, že automatov bude v  tomto kole na Slovensku nainštalovaná nejaká stovka. Ak si zoberieme, že teraz ich je v  rámci Slovenska zhruba niečo okolo dvadsiatky, tak ešte bude nárast o 400 %. Každopádne, ak by sa predaj z dvora na celkových tržbách prvovýrobcov ustálil niekde med-

zi 3 až 5 %, bol by to určite fantastický posun,“ skonštatoval pre Tlačovú agentúru šéf rezortu pôdohospodárstva Vladimír Chovan. Nielen mlieko z  dvora ale aj ďalšie poľnohospodárske produkty by v  najbližšom období aj napriek rastu ceny mlieka, nemuseli zdražieť. Hnutie za demokratické Slovensko predložilo do parlamentu návrh na  zníženie dane z  pridanej hodnoty z 19 na 6 percent. Zákon našiel podporu u všetkých politických strán a v marci by ho tak parlament mohol definitívne schváliť. Nižšia daň, ktorá by podľa návrhu Vladimíra Mečiara a Tibora Cabaja z HZDS mala platiť od apríla. Podľa prepočtov by mal tento krok štátnu kasu stáť takmer 1,8 milióna eur (vyše 53 miliónov korún). Budúci rok by vypadla z rozpočtu suma až 2,6 milióna eur. Ministerstvo financií preto so zmenou zásadne nesúhlasí. „Návrh predstavuje pre predaj z dvora formu dotácie, ktorá deformuje konkurenčné prostredie. Upozorňujeme, že zníženie DPH by neznamenalo v plnej miere zníženie cien produktov, ale došlo by k zvýšeniu ziskovej marže výrobcov," uvádza sa v stanovisku rezortu financií. Keďže je však tesne pred voľbami, aj návrh spôsobujúci výpadok v rozpočte má šancu v parlamente uspieť.

sektore produkcie mlieka a ktoré do medzirezortného pripomienkového konania predložilo Ministerstvo pôdohospodárstva SR. Nariadenie vlády navrhuje, že jednorazová podpora sa bude poskytovať na dojnicu pre rok 2010 osobám, ktoré vykonávajú poľnohospodársku činnosť na území SR. Výška jednorazovej podpory sa uverejní vo Vestníku MP SR, pričom suma vyplatená jednotlivým žiadateľom sa zverejní do 31. augusta 2010. Podľa návrhu nariadenia vlády žiadosť o dotáciu predloží žiadateľ Pôdohospodárskej platobnej agentúre od 15. do 30. apríla tohto roka. Prílohou k žiadosti bude aj potvrdenie o počte kráv k 31. marcu 2010, vydané Centrálnou evidenciou hospo-

dárskych zvierat pre žiadateľa, ktorý je zároveň držiteľom individuálnej kvóty mlieka. Predloženým návrhom nariadenia vlády SR sa vykonáva nariadenie EK z 15. decembra 2009, ktorým sa ustanovuje osobitné opatrenie na podporu trhu v mliekarenskom odvetví. EK nariadením považuje za vhodné poskytnúť členským štátom finančné krytie s cieľom podporiť prvovýrobcov mlieka, ktorí sú vážne postihnutí krízou v mliekarenskom odvetví a čelia problémom likvidity. Účinnosť nariadenia vlády SR o podmienkach poskytnutia jednorazovej podpory v sektore produkcie mlieka sa predpokladá od 1. marca do 31. augusta 2010. Jozef Havrilla

POMOC Z EÚ Producentom mlieka sa do 30. júna 2010 poskytne jednorazová podpora z prostriedkov EÚ. Vyplýva to z návrhu nariadenia vlády SR, ktorým sa ustanovujú podmienky poskytnutia jednorazovej podpory v

Ilustrační foto.

zdroj: polnoinfo.sk

Ilustrační foto.

foto: ZN

Nizozemsko: Mléko z výčepu jen u sedláka Minulý rok došlo v Nizozemsku k jednání o „přírodním mléku“, ale diskuse skončily na mrtvém bodě. Vrchnost vidí zdravotní nebezpečí v masové spotřebě syrového mléka…a tak zájemci o „mléko z  výčepu“ si budou muset zaskočit s  bandaskou přímo k sedlákovi a sedláci, kdyby přeci jen svoje mléko balili a šířili do obchodů, dopouštěli by se trestného činu. Vytváří se zde ale cesta pro německé sousedy, u kterých rozšiřování baleného nezpracovaného mléka povoleno je, a hranice už neexistují… Naštěstí, když jste poblíže statku, mléko si můžete koupit: plastikový hrneček za 20 eurocentů nebo za 80 eurocentů litr čerstvého mléka. I když provoz automatů podléhá velmi přísné kontrole, ministerstvo zdravotnictví toto mléko nedoporučuje starým, nemocným lidem a dětem. Je zde strach z  bakterií a nemocí zvířat. A jak je to s baleným mlékem v  Nizozemsku či Belgii? Nebudu přehánět, když řeknu, že můžeme najít až 22 značky mléka či jeho variací v tetrapaku, plastikových nebo skleněných lahvích. Vybrat si můžeme od odtučněného, plnotučného, tučného aj.

CAMPINA DO ŠKOL Na 3 000 základních škol je zapojeno do akce „Campina do škol“. Škola sama určí, co z  nabídky Campiny dětem, potažmo rodičům, nabídne. Továrna zajistí do škol mrazicí boxy, a jakmile přijede řidič se zbožím, umístí ho do boxu a děti o přestávce či v pauze mezi dopoledním a odpoledním vyučováním dostanou pití pěkně ochlazené (v Nizozemsku neznají školní družiny). Balení mléka jsou zábavná, jsou na nich hry, puzzle, vtipy. Campina dováží 3x týdně i mističky s ovocem. Záleží na rodičích, co svému dítěti objednají a na jaký čas. Rodiče podepíší smlouvu přímo s Campinou, aby se nezatěžoval učitel nebo, když

náhodou školy mají školníka, tak ten. Ukončit předplatné se může tři měsíce předem. 250 ml Campina mléka (i ovocného) s 0 % tuku stojí 0,34 eura, čokoládové mléko bez tuku je za 0,65 eura, krabička s 70 gramy s ovoce 0,65 eura, sezónní ovocný mix je už za 0,75. Počítá se s pěti dny ve čtyřicetitýdenním školním roce. Ceny jsou se  slevou což neplatí pro učitelský a ostatní personál! Na školách musí být od roku 2008 cedule, která oznamuje, že mléko je dotováno z peněz EU. Nizozemská mlékárenská organizace NZO, která zpracovává 98 procent mléka, dostane subvence ze zvláštního fondu EU. Jde o celoevropskou kampaň podpory pití mléka ve školách pro děti od 4 do 13 let. Aktivity, které vypuknou tento březen, by měly trvat tři roky a budou stát 3,3 milionu eur, z čehož se EU podílí polovinou. Mléko do škol by mělo pomoci větší spotřebě mléka a jeho odbytu i v budoucnosti , a tak pomoci i samotným farmářům. V loňském září se v  v  Unii platilo sedlákům 0,20 eura za litr nadoje-

ného mléka, zatímco v  roce 2007 ještě 0,40 eura! Produkční kvóty mléka stouply z 16 na 23 eurocenty za kilo. Holandský farmář (je jich 20  000) může ročně vyprodukovat 575  000 kg (pravidla hovoří o kilech a ne litrech), když dojí více, musí si od kolegy odkoupit. Každá země má už od roku 1984 produkční kvótu, kdy byla určena na pět let, dnes už je variabilní. V každé zemi je kvóta rozdělena mezi mléčné výrobky a farmáře, jen v Itálii ne; tam je to rozděleno mezi mlékárny. Mléko se může „přenášet“ - leasing- nebo nakupovat. Do roku 2015 se má kvóta zvyšovat ročně o 1 % a potom, po 2015, budou kvóty zrušeny a otevře se tak brána volnému trhu… A JAK JE TO U BLÍZKÝCH SOUSEDŮ, U FLÁMŮ? Tam mají na automaty štěstí. Už před pěti lety se otevřely první podél cest či v blízkosti statků. Jak se mléko zpracovává a jak se má odebírat, stojí v řádně vytištěných letácích a

zájemcům nevadí nějaký ten eurocent přidat a ignorovat levné polské mléko v  supermarketech. Během pěti let by chtěl předseda vlámské vlády Kris Peeters investovat do 300 mléčných automatů pro školy druhého stupně. Zatím v zemi stojí 50 přístrojů. Automat stojí kolem 6 500 eur, za litr mléka se vybírá 50-70 eurocentů, což je o 30 eurocentů více než v obchodě. Kdyby se prodalo denně 30 litrů, pokryje vy-

braná částka náklady na produkci a chlazení a ještě si sedlák přijde na 450 eur k  dobru. Kdo nepřijde s vlastní, řádně umytou bandaskou, si může koupit lahev za 0,30 eura. Dočetla jsem se, že se prodá denně 70-80 litrů. V Belgii už také požadují, aby automaty byly levnější, tak 2 000 eur a byly rozmístněny v hojném počtu a regulovány jako například v Itálii a ve Švýcarsku. Zuzana Goseling

Němci mléko vyváží, umí ho propagovat Současný trend podporovat výrobu, prodej a konzumaci mléčných výrobků je aktuální také pro Německo. Do škol se zavádí prodej mléčných výrobků (nápojů a jogurtů) o přestávkách. Také automaty na mléko zaznamenávají boom. Největší mléčná výroba je v Bavorsku. Každý druhý zákazník, který si kupu-

je mléčné bio-výrobky, si může být jistý, že právě z této spolkové země pochází. Důležitá je propagace a reklama. Na webových stránkách Bavorského zemského společenství pro mléčnou výrobu www.milchland-bayern.de nalezneme nejen aktuální informace na téma mléčné výrobky, ale i množství

receptů, návodů co dělat, pokud má škola zájem o prodej mléčných výrobků o přestávkách, rady zájemcům o povolání v mléčném průmyslu, také informace a tiskové zprávy pro novináře a mnoho dalšího. Reklama je důležitá a pro mléčnou kampaň byla vybrána i Heidi Klum. Také zemědělci v době finanční

krize přemýšlejí co dělat... Například zemědělec Dieter Porn z německého Ramacherhofu se rozhodl nainstalovat před svojí zemědělskou usedlostí automat, kde je možné si po celý den neomezeně mléko koupit. Výhodou je to, že přesně podle hodnoty mincí, které vložíme, nám automat nalije mléko. Ten-

to původem švýcarský vynález, se tak rychle šíří Evropou. A i když se počáteční investice vyšplhá na 8 - 9 tisíc, měla by se vyplatit. Ve dnech 18. a 19. března 2010 proběhne v Berlíně v hotelu Estrel už tradičně MILCHFORUM. Na něm se setkají zemědělci s politiky, aby společně prodisku-

tovali aktuální problémy a návrhy související s mléčnou výrobou. Také na stránkách Mléčné výroby www.milchindustrie.de je možné se informovat o aktualitách, možných problémech, novinkách i událostech, které se k mléčné výrobě pojí. Německo ale také mléko vyváží. Jana Lochmanová

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 2 / 2010

Producenti mléka bojují za přežití (pokračování ze strany 1)

MLÉKO DO ŠKOL: TOPOLÁNEK PROTI, FISCHER PRO Češi se opět učí pít mléko. Česká republika dlouhodobě podporuje projekt Mléko do škol. Děti díky němu mají získat zdravý návyk. Například ve školním roce 2006 – 2007 se mezi děti ve dvaadvaceti členských státech Unie dostalo 305 tisíc tun mléka, což Brusel podpořil dotací padesáti milionů eur. 11. července 2008 pak Evropská komise rozšířila program Mléko do škol o řadu dalších dotovaných výrobků a umožnila přístup k dotacím i středním školám, nejen základním a mateřským. V České republice přitom projekt občas narážel. Národní dotace na mléko a mléčné výrobky pro školáky v srpnu 2008 zrušila vláda Mirka Topolánka, program tak v  tuzemsku dotovala jen Unie. Pohled na podporu farmářů se ale nakonec změnil, vláda v  červenci 2009 chválila znovuzavedení národních dotací na školní mléko od začátku nového škol-

ního roku 2009/2010. Od 1. září 2009 tak mají děti, žáci i studenti nárok na jeden dotovaný mléčný výrobek každý vyučovací den. „Topolánkova vláda hledala úspory, tak škrtla i tady. Podle tehdejšího ministra Kalouska bylo Mléko do škol zbytečné plýtvání penězi,“ uvedl EN koordinátor projektu Školní mléko Vladimír Stejskal. Trend změnila až vláda Jana Fischera. „Cílem programu je podpora dobrého stávajícího a budoucího zdravotního stavu dětí tím, že školy mohou nabízet mléčné produkty žákům za zvýhodněné ceny. To děti vede nejen k dodržování zdravého stravovacího režimu, ale i plní důležitou úlohu v prevenci osteoporózy,“ vysvětlil rozhodnutí vlády ministr zemědělství Jakub Šebesta. V  školách se tak v  poslední době objevují automaty, kde si děti mléko kupují. A nejen to, ředitelé si mohou rozhodnout, jaký další sortiment se v jejich škole objeví. Počítačový program zajišťuje bezhotovostní odběr veškerých produk-

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

„Jedna tvář a jeden hlas“. Kdy?!

zdroj: archiv autora

Ilustrační foto. tů prostřednictvím čipů. „Pro ředitele jsou takové přístroje výhodnější, nemusí nic skladovat, je to pro ně určitě pohodlnější než dříve. Navíc si děti mohou koupit k mléku třeba koláč, škola tak nemusí spoléhat na kantýnu,“ doplnil Stejskal. Kampaň za konzumaci mléka nekončí. Evropská komise letos schválila třináct programů jedenácti členských států, jejichž cílem je propagovat konzumaci mléka a mléčných výrobků v Evropské unii. Celkový rozpočet těchto tříletých programů je téměř šestatřicet milionů eur. Ev-

ropská unie na ně přispěje necelými osmnácti miliony eur. „Těší mě, že situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky se od léta zlepšila, za což z velké části vděčíme zavedeným opatřením,“ řekla komisařka pro zemědělství a  rozvoj venkova Mariann Fischer Boel. „Doufám, že dodatečné propagační programy přispějí k udržení pozitivního vývoje na trhu. Podle mého názoru je obecně důležité propagovat mléčné výrobky všemi prostředky, tvoří totiž nezbytnou součást vyvážené a zdravé výživy.“ Jan Štifter

Maďarsko: Krava Betka na trambulíne Maďarský agrárny rezort začal vlani na jeseň, uprostred celoeurópskej mliečnej krízy reklamnú kampaň na popularizáciu mlieka. V krátkom animovanom filme skákala krava Betka (po maďarsky Böbe) na trambulíne, veselo, bezstarostne, dokazujúc, aká je zdravá, čiže dáva mlieko, ktoré je tiež zdravé. Na istom internetovom portáli mohli deti dokonca Betku aj podojiť. Išlo o  súčasť marketingovej kampane, ktorá vyšla na 150 miliónov forintov (15 miliónov českých korún), čo sa už vtedy zdalo opozícii príliš drahé, preto vládu bombardovala v parla-

mente sériou interpelácií. Ich pointou bolo konštatovanie, že v dôsledku politiky tejto vlády končí zrejme aj Betka na jatkách... Tento prípad len ilustruje situáciu na maďarskom „mliečnom fronte“. Teraz, v zimných mesiacoch sú mliekari trocha utlmení, aj v médiách sa hovorí skôr o tom, že štátny rozpočet na tento rok skracuje podpory pre mliekarenské odvetvie, pričom v  okolitých krajinách táto podpora rastie. Nečudo tak, že pulty maďarských obchodov sú plné mlieka zo Slovinska, Slovenska, nájsť tam maslo z Čiech, syry z Poľska a pod. A do-

máci gazda, ktorý chová kravy na mlieko, krachuje... Istou, hoci malou nádejou na umiestnenie zvyškov sú mliečne automaty, ktoré sa šíria aj v  Maďarsku, no často sú skôr predmetom posmechu. Aj sa zrodil bonmot „automat s vemenami“. Popularita týchto mašín však rýchle rastie, už sa nachádzajú všade po Maďarsku, ujali sa aj na juhovýchode, v  Békešskej župe. Spomenúť by sme mohli napríklad mestečko Mezőkovácsháza, a  to preto, lebo tu zaviedol automaty tu podnikajúci holandský manželský pár, kto-

rému sa tiež zdalo neúnosné, aby zisky z mlieka – skutočnú „smotanu“ – zlízli sprostredkovateľskí obchodníci. V  meste Győr na západe rozostavali automaty s najpopulárnejšou prezývkou kráv v Maďarsku: Riska (čo znamená Rysuľa). Takže automaty sú obľúbené, najmä preto, lebo v nich dostať lacnejšie mlieko, asi za 150 forintov (15 ČK), keď v  obchode stojí 200, ďalej s  obsahom tuku 4,5 %, ktoré je navyše aj čerstvé a  nijako tepelne neupravované, čiže naozaj zdravé, ako tomu robí reklamu krava Betka. Gregor Martin Papucsek

V  závěru loňského roku – po té dlouhé paralyzující křeči, kterou institucím Evropské unie způsobily problémy s přijetím Lisabonské smlouvy - jsem na této stránce napsal, že „po její ratifikaci má teď Evropská rada, Evropská komise i sedmadvacet národních vlád šanci dokázat, že si vytvořily dobrý nástroj k reformě unijních institucí, k obhájení pozic sjednocené Evropy v globální aréně a k uplatnění nároku EU na roli předního aktéra globální politiky. Šance ještě neznamená jistotu výsledku. Ale tu už může přinést až rok následující a všechny další. Rok 2009 dal Evropské unii naději, že se pohne kupředu. Třeba i významně.“ (Evropské noviny 12, 2009) Čas už se citelně zařízl do roku 2010 a o významném pohybu Evropské unie se zatím nedá mluvit. Rozjezd konečně odbrzděného evropského vlaku se jaksi nekoná. A nedá se mluvit ani o významném pohybu uvnitř Evropské unie. Nový předseda Evropské rady, Herman van Rompuy, má sice dvouapůlletý mandát s možností prodloužení na pět let, ale tolik času to zase není. Nemůže dlouho otálet, nechce-li se dožít toho, že se o něm přestane mluvit jako o „prezidentu EU“, jak si média s trochou nadsázky upravila označení nově vytvořené funkce, jež mu byla svěřena a do níž se vkládala naděje na to, že Evropská unie bude mít „tvář“. Tvář člověka schopného udělat z ní v očích mezinárodního společenství jeden z významných pólů multipolárního světa a v očích Evropanů spolehlivou základnu klidu a prosperity. Takovou personifikaci své váhy ve světě a svého významu pro Evropany, EU vždycky nutně potřebovala a stále ještě potřebuje. Ale první muž půlmiliardového společenství evropských národů se zatím ani pořádně nezabydlel na titulních stránkách novin! Možná, že určité zklamání, které počínání Van Rompuye zatím vyvolává, pramení jen z nedočkavostí, se kterou Evropa tak dlouho očekávala zásadní přeměnu řízení unijních institucí po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Převládala představa, že zvrat nastane jaksi ze dne na den a že se projeví především činorodostí nového „prezidenta“ Evropské rady a nové vysoké představitelky unijní zahraniční politiky. Převládala představa, že ratifikace Lisabonu bylo to jediné, na co bylo třeba čekat. Ale na konci února konstatujeme, že realita se od představy začíná poněkud lišit. Je to všechno pracnější, nikdo nemyslel na jednotlivosti, na nejasnosti, na praktickou stránku „maxipřeměny“. Dejme tomu, že tohle jsou jediné důvody a doufejme, že všechno se ještě stane. Ale dlouho už to nesmí trvat. Závěje problémů svírajících EU samy od sebe netají a asi neroztají. Dodnes se nedá říci, že finanční krize odezněla definitivně, dodnes se nejen v globálním, ale ani v evropském měřítku nezavedla společná opatření proti její recidivě. Rozpočtové deficity členských zemí eurozóny oslabují důvěryhodnost eura. Růstové ukazatele klíčových evropských ekonomik neukazují příliš přesvědčivě, že v oblasti hospodářství čeká EU už jen rekonvalescence; a co je nejbolestnější a nejbezprostřednější, perspektiva dlouhodobé vysoké nezaměstnanosti začíná zatěžovat sociální klima v řadě zemí. Až se EU přece jen zmůže na to, co se od ní tak dlouho očekává, že totiž promluví „jedním hlasem“, měl by ten hlas především něco říci právě k těmto záležitostem.

zaostřeno na téma měsíce Je školní mléko řešením pro odbyt producentů mléka? Jak se osvědčuje? Myslím si, že odběr dotovaných mléčných produktů mateřskými, základními i středními školami by skutečně zvýšil odbyt producentů mléka. Navíc by nešlo jenom o současnost, ale i o příznivou perspektivu. Žáci a studenti by si vytvářeli stravovací návyky, kde by mléčné výrobky měly své trvalé místo. Tedy - bylo by to dobré, ale zatím tomu

tak není. Realita je taková, že tyto výrobky nabízí svým žákům menšina škol. Je třeba chápat, že pro školy je klasický způsob distribuce školního mléka neúnosný. Dodavatel doveze mléčné produkty a školo, starej se! Prodávej, skladuj, zajisti hygienu prodeje, sleduj nárok každého dítěte každý den, poraď si, když neprodáš a projde záruční lhůta!

se o počítačový program, který nahrazuje dřívější starosti školy a umí i další zajímavé věci včetně on-line účtů pro rodiče. Více na www.mlekodoskol.cz. Zatím jsme na samotném startu, ale máme ambice rozšířit projekt na většinu škol v rámci celé České republiky. Pokud se nám to povede, myslím si, že pak dojde ke skutečnému zvýšení odbytu mléka!

Vladimír Stejskal, k oordinátor projektu Mléko do škol

spočívá v tom, že část přímých plateb, které dostávají všichni zemědělci, bude vyčleněna pouze pro mléko. Není možné přehlédnout, že se jedná o určitou nerovnost v přístupu k zemědělcům, avšak v současné době z hlediska České republiky ospravedlnitelnou především konkurencí ze sousedních zemí, kde

rovněž podobná opatření mají. Naši producenti mléka tak dostávají alespoň určitou pomoc v tomto nerovném souboji a doufám, že si díky ní dokážou poradit a složitou situaci překonají. Pro nás spotřebitele z toho vyplývá jediné - dbát na to, jaké produkty kupujeme a dávat přednost těm domácím.

Petr Gandalovič, exministr zemědělství

vstříc. Od 1. 4. 2009 do 25. 1. 2010  schválil 89 žádostí o změnu kvóty dodávkové na kvótu přímého prodeje (26 z těchto žadatelů uvedlo jako důvod žádosti zahájení prodeje mléka prostřednictvím mléčných automatů), a dále pak v rámci rezervy pro zvyšování a přidělování nových kvót vy-

členil v kvótovém roce 2009/2010 pro přímý prodej celkem 3 000 000 kg mléka. O přerozdělení této rezervy požádali celkem 64 producenti mléka, o přidělení nové kvóty přímého prodeje požádali 24 z nich, 40 žadatelů pak požádalo o navýšení jejich stávajících kvót přímého prodeje. 

Tomáš Révész, ředitel SZIF

Když jsme slyšeli takto naříkat ředitele škol, rozhodli jsme se vzít to za jiný konec a vymyslet systém, který je zbaví starostí. Tak dali hlavy dohromady pracovníci firem FILIP nt a itomat a výsledkem byl projekt pod názvem Mléko do škol. Zde si žáci a studenti nakupují bezhotovostně z  výdejního zařízení dotované mléčné produkty prostřednictvím čipů. Jedná

Zlepšila se v ČR situace producentů mléka? Jaké je podle vás řešení? Kritická situace na trhu s mlékem v letech 2008 a 2009 byla důsledkem výkyvu cen směrem vzhůru v předchozím období. Určitý podíl na ní mělo i dlouhodobě připravované a avizované zrušení mléčných kvót v rámci EU od roku 2015. Během propadu cen se objevily tlaky na odložení tohototo rozhodnutí, ale naštěstí se na tom nepo-

dařilo nalézt schodu mezi členskými státy. V současné chvíli zaznamenáváme opětovný mírný nárůst ceny (české mlékárny již vykupují mléko přes sedm korun, tj. za cenu před skokovým nárůstem). Jako výsledek tlaku zemědělců je připravena nová finanční podpora pro chovatele mléčného skotu za využití čl. 68, která prakticky

Jak hodnotíte automaty na syrové mléko?

Státní zemědělský intervenční fond, jako správce a administrátor mléčných kvót v ČR, vítá novou formu prodeje syrového kravského mléka „ze dvora“ prostřednictvím mléčných automatů. Chápe, že pro chovatele dojného skotu, postižené krizí na trhu s mlékem a mléčnými výrobky,

je tento způsob prodeje jedním z možných řešení, jak vyprodukované mléko neprodávat se ztrátou. Vzhledem k základní povinnosti prodejců mléka „ze dvora“ - být držitelem individuální kvóty přímého prodeje, se SZIF snaží žadatelům o získání této kvóty vycházet

Zlepšila se v ČR situace producentů mléka? Jaké je podle vás řešení?

Nelze hovořit o zlepšení situace, když cena mléka producentů stále nedosahuje ceny nákladů na jeho výrobu. To je podle mne i příčinou snížení počtu evidovaných producentů v roce 2009 o zhruba dvě stě. Podle posledních údajů statistického úřadu ubylo dojných krav o necelých šestnáct tisíc a jsme již na počtu zhruba 380 tisíc. Vedle toho stoupl počet krav bez tržní produkce mléka, což dává tušit, že část chovatelů se vzdala pro-

dukce mléka a převedla krávy do této kategorie. Občas se dočtu, a to dokonce i ze strany některých zemědělců, že Česká republika má přebytek mléka. Není to pravda. Kdyby se celá Evropská unie v komoditě mléko chovala jako Česká republika, pak by problém neexistoval. Výroba a spotřeba mléka v  ČR je vyrovnaná. Problém je na straně zemí EU, ve kterých se produkuje množství mléka významně převyšující spotřebu

v dané zemi. Počet krav není pouze o mléku, ale hrají významnou roli v údržbě krajiny. Ve srovnání s celou EU jsme zemí s vysokou výměrou zemědělské půdy na obyvatele. Minimálně s ohledem na tento fakt bych očekával, že základní komodity, jako je maso, mléko, obiloviny, ale třeba i řada druhů zeleniny, si dokážeme vyrobit sami a nenecháme budoucí generaci v závislosti na dovozu. Na straně státu vidím řešení v podpoře spraved-

livé konkurence uvnitř evropského prostoru, bránit snahám klientelismu a zvýhodňování konkurentů našich zemědělců. Na straně zemědělců, vedle úspěšného zvyšování produkčních schopností, zaměřit se také na ekonomiku. A konečně na straně spotřebitelů podporovat nákupem kvalitní české potraviny před zahraničními. Určitě k tomu patří vymáhání dodržování zákonů proti subjektům, které by zneužívaly své postavení na

trhu.

Zdeněk Mach, místopředseda zemědělského výboru PS PČR

4

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2010

„Bylo by osudovou chybou stavět se k Turecku zády,“ domnívá se exministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra Jaké jsou názory bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry na Východní partnerství nebo vstup Srbska a Turecka do EU? Jak hodnotí post komisaře pro rozšíření? Přečtěte si v rozhovoru, který poskytl portálu Euroskop.cz. Jak hodnotíte post komisaře pro rozšíření, který v nové Evropské komisi získala Česká republika? Odpovídá ceně akcií a image, které nyní v  EU máme. Tedy žádný zázrak. Jako mínus hodnotím to, že tento post nedává „našemu" komisaři moc příležitostí mluvit do příštího rozpočtu a dalších reforem EU. Nebude mít také svou vlastní radu ministrů a je otázkou, zda se nebude dostávat do role jakéhosi juniorního komisaře pod kuratelou paní Ashton. Naopak výhodou portfolia je, že v agendě rozšíření se Češi dlouhodobě profilují a v naši zemi k němu existuje poměrně značný konsensus. Navíc Štefan Füle problematice rozumí a svou profesionalitou si může získat respekt. Nebude mít však lehkou úlohu. Na jedné straně bude čelit velkému očekávání na východě, na druhé straně bude muset bojovat s únavou z rozšíření na západě. Měl podle vás na toto rozhodnutí vliv projekt Východního partnerství, který prosadila Topolánkova vláda? Rozhodující bylo to, koho naše vláda Komisi nabídla. Ale české angažmá ve Východním partnerství podpůrnou roli asi hrálo. Společně s Poláky a Švédy jsme stáli u zrodu projektu a ustavující summit se konal za našeho předsednictví.

Východního partnerství není teď připravena na členství v EU  a mnohé země v EU nyní nejsou připraveny tento proces nějak urychlovat. Všechny tyto východní státy ale mají zájem se Unii přibližovat a my zase máme zájem, aby úspěšně provedli demokratické a ekonomické reformy a udrželi si svou nezávislost a nám přátelskou politiku. Musíme tedy něco nabídnout. Když nic neuděláme, budou v izolaci a vystaveni tlaku svého ruského souseda. Jedná se o tyto země: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Mezi nimi existují veliké rozdíly, a to nejen z vnitropolitického hlediska, ale i co se týká jejich mezinárodního postavení. Jak na tento problém hleděla vaše vláda? Jasně, je to dost heterogenní společenství, žádná Visegrádská skupina. Ale určité společné jmenovatele můžeme identifikovat. Zaprvé, všechny země patří nebo se hlásí geograficky či kulturně k  Evropě. Za druhé, všechny tyto země mají jako postsovětské určitou společnou zkušenost. A  zatřetí, všechny tyto země jsou pro Evropu důležité zejména z  hlediska energetické bezpečnosti. Má některá z  těchto zemí šanci stát se členem Evropské unie?

foto: vlada.cz bude znamenat pro nás? Myslím, že dnešní Ukrajina je jiná než před Oranžovou revolucí v  roce 2004. Juščenko sice volby prohrál, ale udělal dost práce pro posílení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Rozdělení na západ a východ už tak akutně nehrozí, problémem je spíš špatná hospodářská situace v  důsledku krize. Lidé, kteří podporují Janukovyče na východě země, ale nemají zájem na tom, aby se Ukrajina dostala znovu pod výhradní vliv Ruska. Mají zájem dělat byznys s Evropou.

V rámci EU je to neustálé vyvažování. Poláci, Švédové, Němci, my a dalších země střední a východní Evropy dobře rozumí důležitosti evropské východní politiky. Z druhé strany Francouzi, Španělé, Italové prosazují důraz na středomořskou politiku. Výsledkem je vždycky určitý kompromis.

Neprohrává Unie „boj" o  své postavení v  těchto postsovětských republikách s Moskvou?

Turecko je formálně dál, má stejný status jako Chorvatsko, protože s EU již vyjednává o přijetí. Byť je evidentní, že se tyto rozhovory ještě dlouho potáhnou.

Pražská deklarace, která byla přijata v květnu 2009 v Praze na summitu zemí zúčastněných na tomto projektu, říká, že „hlavním cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a další hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a zúčastněnými partnerskými zeměmi". Jak daleko by podle vás měla tato integrace jít?

Určitě. V žádném případě bychom jim neměli zavírat dveře.

Ano. Jsem pro postupné rozšiřování na východ. Třeba Ukrajina je velmi důležitá země. Ale ke členství zbývá ještě velmi dlouhá cesta.

Klíč ke své budoucnosti mají tyto státy primárně ve svých vlastních rukou. Evropa to za ně sama nevybojuje. Ale měla by jim věnovat větší pozornost. A pokud jde o jižní Kavkaz, musíme spolupracovat také s Američany.

Smysl projektu vidím ve vyplnění časového vakua mezi dneškem a vzdálenější budoucností. Realitou dneška je, že žádná ze zemí

Na Ukrajině proběhly prezidentské volby. Jaký to bude mít podle vás dopad na mezinárodní postavení Ukrajiny? Co to

Lze podle vás západní země přesvědčit o důležitosti tohoto regionu pro stabilní vývoj celé Evropy?

Vy sám osobně byste byl pro další rozšíření EU na východ?

Jaké postavení má vzhledem k  Východnímu partnerství Turecko - polovina zemí tohoto projektu leží na východ od tureckých hranic?

Jste pro přijetí Turecka někdy v budoucnosti do EU? Slíbili jsme jim to a sliby se mají plnit. Turecko dnes hledá svou identitu a bylo by osudovou chybou postavit se k němu zády. Ale zase - o své budoucnosti rozhodne primárně Turecko samo. Zájem nás, Evropanů, je, aby

tato budoucnost navazovala na modernizační úsilí v minulosti. Turecko je strategicky a ekonomicky nesmírně důležitá země. Nebylo by pro nás dobré, kdyby se vlády nad Bosporem zmocnili radikální islamisté. Další problém co se týká rozšiřování je Balkán. Neměla by se Unie více orientovat na Srbsko, kde hrozí reminiscence ruského vlivu? Určitě. Srbsko je klíčová země na Balkáně. Nedávno projevilo o členství v EU jasný zájem a doufám, že se věci začnou hýbat kupředu. Musíme přesvědčovat skeptiky. Zejména Holanďany. Kde podle vás leží hranice, za kterou by se Unie neměla dál rozšiřovat, aby neztratila svůj obsah a akceschopnost? Na hranici s  Ruskem. To je příliš velké a v EU si ho představit neumím. Připravil Petr Placák, Euroskop

Za rovnoprávné postavení neziskovek „Týdny pro neziskový sektor otevřely symbolické klíče k partnerství mezi neziskovým, podnikatelským a veřejným sektorem,“ řekl na zahájení Karel Schwarz, předseda Asociace nestátních neziskových organizací v ČR. Akce potrvá až do konce dubna a záštitu nad ní převzali předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslav Vlček a ministr pro lidská práva Michael Kocáb. V rozhovoru pro Evropské noviny jsme oslovili Karla Schwarze.

Kdokoliv se může na ně obrátit s návrhem na zařazení své akce do programu Týdnů. Nejméně jednou týdně přehled aktualizujeme.

Co si od této akce slibujete?

Ano, jedná se o téma Partnerství v regionech. Tím máme na mysli partnerství neziskových organizací s veřejnou správou, samosprávou a s podnikateli. Proto na průběhu Týdnů spolupracují jako partneři neziskových organizací Asociace krajů ČR, se kterou jsme již vloni podepsali Memorandum o partnerství, a dále Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR. Toto partnerství chceme promítnout především do spolupráce na regionální a místní úrovni. A rok 2010 k tomu poskytuje příležitost jako Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Týdny pro neziskový sektor jsme uspořádali z několika důvodů. Cílem je upozornit na práci nestátních neziskových organizací (NNO), ukázat na konkrétní příklady, v čem pomáhají lidem a v jakých oblas-

tech. Přehled akcí zařazených do programů Týdnů je jakási volná skládačka, kterou dávají dohromady krajská sdružení a oborová sdružení neziskových organizací. V každém kraji a v každé oborové síti máme koordinátora, jsou uvedeni na našich internetových stránkách.

PhDr. Karel Schwarz, předseda Asociace nestátních neziskových organizací v České republice, viceprezident EAPN (European Anti-Poverty Network) foto: ANNO

Hovořil jste také o dalším posílení účasti regionů...

Co je hlavním cílem již zmíněného Evropského roku proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Co považujete za nejvíce varující?

Mottem našich Týdnů je Krize a chudoba jako nové úkoly a příležitosti pro NNO. Netýká se to jen neziskovek poskytujících sociální služby. Sociální vyloučení lze zmírňovat a odstraňovat účinně i prostřednictvím například kulturních, vzdělávacích, sportovních anebo ekologických projektů. V současné době považujeme za nejvíce varovné masivní zadlužování lidí a zdůrazňujeme potřebu odborné připravenosti na dobu krize. Říká se tomu finanční gramotnost. Míra chudoby v Česku je sice považována za nejnižší v Evropě, ale jde o takzvaně zprůměrovaný údaj, za kterým není vidět, že chudoba a sociální vyloučení je v určitých oblastech a přirozeně u určitých skupin obyvatelstva i u konkrétních jedinců extrémní. V rámci Týdnů pro neziskový sektor chceme ukázat tato problémová místa a typy lidí ohrožených chudobou. Je to například část seniorů, lidé se zdravotním postižením, občané, kteří se nějakým způsobem odlišují od většiny či průměru, ale také rodiny, kde nefungují vztahy mezi příbuznými. Patří sem samozřejmě i lidé bez zaměstnání, obtíž-

ně zaměstnatelné profese a tak podobně. Těmto cílovým skupinám chceme věnovat samostatné akce nejen v průběhu Týdnů, ale po celý rok, kdy se uskuteční setkání zástupců těchto lidí, aby mohli se svou obtížnou situací seznámit veřejnost i politiky a abychom tak přispěli ke zlepšení podmínek, v nichž své problémy řeší. Varující na tom všem je to, že existují osoby, ale i organizace, kteří nejen, že lidem v nesnadné sociální situaci nepomáhají, ale dokonce jejich nouze využívají, parazitují na ní anebo je do bezvýchodné sociální situace přivádějí. A k tomu by veřejnost, politici, ale i justice neměli mlčet. I tady mohou neziskovky pomáhat. Jaký je podle vašeho názoru stav české občanské společnosti a co nejvíce brání jejímu rozvoji? Po dlouhých letech, kdy jsme skutečnou občanskou společnost nesměli mít, se neziskovky po mnoho let soustředily na obhajování své holé existence, na obranu proti těm silám, které schopnostem spravovat občanské záležitosti nevěři-

ly. To vedlo nestátní neziskové organizace do určité izolace, soustředění se na své vnitřní problémy, budování vlastních struktur, upevňování postavení jednotlivých organizací. Přitom jsme často zapomněli na spolupráci, vzájemné propojování nejen mezi neziskovkami, ale i na partnery mimo neziskový sektor. Odmítali jsme vytvářet sítě neziskových organizací. To je, doufejme, již za námi, ale potřebujeme, aby se lidé z neziskovek shodli na tom, co je pro další rozvoj neziskového sektoru nejdůležitější, a aby v partnerství s jinými sektory společnosti prosadily potřebné legislativní změny. Uvítali bychom rámcový zákon o neziskových organizacích obdobně jako v některých západoevropských zemích. Kromě toho je neméně důležité změnit smýšlení lidí o NNO. Chceme, aby je vnímali rovnocenně s jinými právními subjekty. Takové rovnoprávné postavení všech neziskových organizací bez ohledu na to, kdo je založil, je podstatou právní úpravy v tradičních demokratických zemích. Vlastimil Růžička

5

DOPRAVA

EN č. 2 / 2010

Zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy Odborníci debatovali v Pardubicích nad unikátní studií V  sídle Pardubického kraje se uskutečnilo jednání k závěrům ojedinělé „Studie proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy v Pardubickém kraji“. Odborný seminář seznámil reprezentanty z  oboru dopravy s  výsledkem dokumentu, jehož iniciátorem byl ministr dopravy Gustáv Slamečka. „Jako ministerstvo dopravy neznáme krajské silnice tak dobře, jako je zná samotný kraj. V tom vidím hlavní přínos studie. Díky ní jsme schopni zmapovat dopravní pruhy, vytipovat objízdné trasy a na základě toho pak diskutovat nad tím, jak by zpoplatnění silnic nižších tříd mělo vypadat,“ vyzdvihl význam setkání ministr dopravy. Hlavním závěrem studie je skutečnost, že systém zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je proveditelný. Studii vypracovaly společnosti Jacobs Consultancy a Cross Zlín a její oponentní posudek vypracovalo ČVUT Praha. Studie se zabývala především situací v  Pardubickém kraji a dochází k závěru, že zavedení výběru mýtného na silnicích I. třídy by

se v Pardubickém kraji dotklo zvýšenou zátěží 260 kilometrů krajských silnic II. a III. třídy. Jednalo by se o úseky, které by dopravci po zavedení mýtného na silnicích I. třídy využívali jako objízdné trasy placených úseků. „V Pardubickém kraji momentálně nemáme zpoplatněnou téměř žádnou silnici, tím pádem se k nám přesunula celá řada tranzitních doprav. Musíme si uvědomit, že je to velmi složitá záležitost. Dle mého názoru studie jasně říká, že pokud by se mělo přistoupit na zpoplatnění silnic I. třídy, tak se musí minimálně vybrané části silnic II. třídy do zpoplatnění také zahrnout. Nutné je na této věci pracovat dále, protože jiné cesty není,“ vyjádřil se po zasedání Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje.

STUDIE PROVEDITELNOSTI V PARDUBICKÉM KRAJI Součástí studie je i obecná část aplikovatelná na ostatní regiony České republiky. Zavedení mýtného v Pardubickém kraji by bylo pilotním projektem, na kterém by se celý systém zavádění mýtného na silnice nižších tříd vyzkoušel. „Hlavními důvody myšlenky na zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je získání regulačního prvku pro nákladní silniční dopravu, ochrana těchto silnic před dopravou, která by měla být vedena především po páteřní silniční síti a v  neposlední řadě také získání dalších finančních zdrojů pro silniční hospodářství,“ vysvětlil náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu Jan Tichý. Odborníci se v rámci studie zabývali ekonomickou stránkou možnosti zavedení výběru mýtného na krajských silnicích, legislativními aspekty projektu, návrhy technického řešení, předpoklady inves-

Snímek z tiskové konference po jednání o „Studii proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy v Pardubickém kraji“. foto: EN tičních a provozních nákladů a dalšími hledisky. Předběžně se řešilo i případné nakládání s financemi, které by se výběrem mýtného získaly. „Kdyby se vybíraly finanční prostředky formou mýtného i na komunikacích II. a III. třídy, pak by samozřejmě muse-

lo dojít k  nějakému přerozdělení těchto finančních prostředků a vytvoření nějakého klíče, aby prostředky, které se vygenerují na krajských silnicích, putovaly zpět do rozpočtu kraje,“ vyjádřil se k otázce financí Jaroslav Krauter, pověřený ředitel Státního fon-

du dopravní infrastruktury. Projekt zavedení mýtného na silnicích nižších tříd je zatím na svém počátku. Nyní se celá záležitost posouvá na ministerstvo dopravy, které provede další detailní zmapování a následně předloží patřičný návrh vládě. (mah)

„Půjde o jedno z nejzásadnějších rozhodnutí v oblasti dopravy,“ tvrdí o možném rozšíření mýta ministr dopravy Gustáv Slamečka Ministerstvo dopravy má nyní před sebou velké dilema… jestli bude zpoplatňovat jen zbývající úseky komunikací I. třídy nebo bude zpoplatňovat kompletně celou silniční síť České republiky, což znamená všechny silnice II. a III. třídy bez jakékoliv výjimky a nebo bude zpoplatňovat zbytek komunikací I. třídy a parametrizované úseky silnic II. a III. třídy. A právě o posledně zmíněné variantě hovořil ministr dopravy Gustáv Slamečka na odborném semináři v Pardubicích. Je rozšíření mýta na silnice nižších tříd zakotveno legislativně? Z hlediska legislativy nemáme žádný problém s rozšířením mýta na silnice nižších tříd. To nám umožňuje evropská směrnice. Kdo případně bude systém financovat a kdo bude peníze přijímat nebo kdo bude určovat parametry mýta, tak to už je obsahem legislativy tuzemské, která souvisí hlavně se Státním fondem dopravní infrastruktury. Tuto oblast budeme muset ještě prozkoumat. Idea je taková, že bychom chtěli, aby výnosy z mýta dostaly kraje.

dou fixní a které variabilní. Tato oblast ovšem nebyla tématem studie. Hovořili jsme o všech variantách zpoplatnění i o technických možnostech. Dospěli jsme k závěru, že pokud se podíváte na současný stav sítě, je nutné vymyslet komplexní plán. Musíme zajistit to, aby automobily jezdily po silnicích, které jsou k tomu určené a nedocházelo k ničení silnic ostatních. Možností jak získat prostředky od uživatelů sítě mnoho není. Můžeme zvýšit spotřební daň, ale ta je již nyní dost vysoká. V tomto směru už prostor nemáme. Pokud chceme zainteresovat i řidiče, musíme jít právě cestou mýtného. Nutné ovšem je tento systém řádně promyslet.

Zatím tedy není rozhodnuto o tom, kdo bude systém financovat?

Jak hodnotíte výsledky studie?

Pokud se domluvíme na tom, že si kraj bude moct naparametrizovat síť, že si bude moct určovat sazby, že bude přijímatelem výnosů, tak se samozřejmě musí podílet i na financování systému. Toto je oblast, která bude muset ještě projít pečlivou analýzou. Potřebujeme informace o potencionálních dodavatelích. Potřebujeme zjistit, které náklady bu-

Hlavním cílem studie bylo, aby se ministerstvo dopravy dovědělo, jak je možné silniční síť naparametrizovat. Každý kraj je samozřejmě v tomto odlišný. Nečekáme, že všechny kraje budou tedy mít stejný parametr. Některé kraje například nebudou chtít mýtné zavést. Potřebovali jsme si hlavně ověřit, jestli je tento systém vůbec možné zavést. Pardubický kraj je v tom-

to ohledu specifický, protože zde nejsou silnice zpoplatněny téměř vůbec. Díky studii bylo možné zjistit, které komunikace se na objíždění využívají a zároveň bylo zajímavé zjištění, že bez ohledu na to, že některé komunikace zpoplatněné nejsou, tak již dnes jsou objížděné. Zjistili jsme tedy, že není ekonomický důvod objíždění, ale že zde existuje také důvod časový . Dalším zjištěním bylo to, že silnice II. a III. třídy jsou vybudovány tak, že je jejich síť kvalitnější a řidičům se tak vyplatí jezdit po nich, protože neztratí čas ani tolik pohonných hmot. Další faktor, který jsme diskutovali, je ten, že v České republice nemáme dobudovanou základní síť komunikací I. třídy, jako je tomu v okolních státech, ve kterých se dá regulovat jistě lépe. Cílem studie bylo také zjistit, jak by situace po zpoplatnění vypadala. Výsledek byl, že pokud bychom zpoplatnili na území Pardubického kraje silnice I. třídy, došlo by k prohloubení současného nepříznivého trendu nadměrného využívání silnic nižších tříd. I proto je pro nás tato studie velmi cenná. Co bude následovat do budoucna? V dalších krocích bude hrát hlavní úlohu stát. Primární úloha kraje byla v tom, abychom zjistili, jestli takovýto sytém může mít ekonomické a společenské odůvodnění. Studie nám pomohla v určení metodiky. Vzájemná diskuze nám také pomohla v tom, jak by mohl být celý systém nastavený. Beru to jako začátek schopné komunikace a vyzkoušení si metodiky na konkrétním případě. V této chvíli bude záležet na státu, jak bude dále postupovat v  dopravní politice. Stát musí rozhodnout, jestli silnice nižší kategorie zpoplatní či nikoliv. To v sobě také zahrnuje nutnost prozkoumat technologické možnosti, jak by systém fungoval. Testování tak bude ještě minimálně jeden až dva roky pokračovat. Nutné bude rozhodnutí o tom, jaké budou sazby, jaká bude ekonomika systému, kolik bude nutné do zavedení systému investovat, jak budou výnosy rozdělovány atd. Ministerstvo dopravy v dalším kroku v rámci otestování nákladů systému získá informace o ceně dokončení zavádění mýtného na silnicích I. třídy. Dále také budeme požadovat informace o tom, jak by vypadalo zpoplatnění celé sítě, a třetí verzí bude model zpoplatnění parametrizované sítě. Třetí verze bude nejkomplexnější, protože zde se náklady dělí na fixní a variabilní a zde je právě nutné velmi detailní prozkoumání. Dnes nemohu konkrétní kroky říct, protože se jedná o jedno z nejzásadnějších rozhodnutí v oblasti dopravy. Máme za sebou teprve první malý, ale přesto významný krok. Můžete přesto už nyní říct, kdy by mohl systém začít fungovat?

foto: EN

Z hlediska technických a technologických parametrů systému odhadujeme, že zhruba za 2 až 3 roky by

systém mohl být otestovaný. To, jestli systém začne fungovat a kdy, závisí na rozhodnutí budoucí vlády. Uvažujete o tom, dát možnost podílet se na budování systému i soukromým investorům? Spolupráce se soukromými provozovateli silnic může být velmi komplikovaná. Zdánlivě výhodné projekty mnohdy zkrachovaly.Větší projekty zpoplatnění úseků silnic ve spolupráci se soukromým sektorem (tzv. PPP) nejsou u nás ekonomicky reálné. Tento typ projektů se uplatňuje u úseků, kde například dochází k nadměrnému ušetření času apod., a to tento případ není. Máte konkrétní představu o tom, co ministerstvo vládě doporučí? V diskuzi nad studií budeme pokračovat i dále. Rozhodně chceme využít parametrizování tratí, abychom se mohli s potencionálním dodavatelem služeb začít bavit o tom, jak by síť mohla vypadat a mohli uvést modelový příklad na konkrétním kraji. Především jsme se shodli na tom, že na systém se nemůžeme dívat jen z  čistě ekonomického hlediska. Musíme se na systém dívat i z  hlediska společenského, to znamená, že stát musí dopravu regulovat za tím účelem, aby se komunikace neničily, aby se chránilo zdraví občanů a také aby byly podporovány ekologické druhy dopravy. Plánujete využít také satelitní systém? Stát již investoval několik miliard a má vybudovaný mikrovlnný systém, který je vhodný na komunikace typu dálnic, ale není již tak vhodný na ostatní silnice. Důvod je ten, že na dálnicích je málo exitů. Na každém exitu musí být kontrolní brána. Na silnicích nižších tříd je exitů mnohem více, což je značný problém. Proto je tento systém pro silnice nižší třídy nevhodný. Zajistit mýtné na silnicích nižších tříd je tedy v současné době možné pouze za využití satelitního systému. Hlavním cílem bude také pokusit se tyto dva systémy nějakým způsobem zkombinovat, což je otázka budoucnosti. Nebudou některé úseky zavedením mýtného znevýhodněny? To záleží na rozhodnutí kraje, jak se rozhodne úseky zpoplatnit. Pokud se kraj rozhodne pro stejné zpoplatnění všech úseků, tak to bude tak. Bude proto dané určité maximum, do kterého si bude moct kraj sazby stanovit. Kraj může rozhodnout o tom, že například některé komunikace zlevní. Je to velmi složité, musí dojít ještě k pečlivé kalkulaci. (mah)

6

NUTS II PRAHA

EN č. 02 / 2010

KRÁTCE ● Více odpadkových košů, laviček, zelených zón a zlepšení stavu chodníků slibuje aktuální projekt Čistá a zelená Praha. Náměty, připomínky i stížnosti mohou Pražané sdělit ombudsmanovi pro čistotu a zeleň Pavlu Polákovi na bezplatné telefonní lince 800 100 000 nebo na internetových stránkách cistapraha.cz. ● Celkem dvanáct půldenních workshopů s názvem OPPA: Zahájení realizace projektu probíhá od února do června tohoto roku. Jedná se o akce otevřené pouze realizačním týmům projektů úspěšných ve 2. výzvě OPPA. Termíny seminářů stanovuje hlavní město podle zahájení realizace projektů, které jsou schválené k podpoře. ● Pražané se dočkali rychlejšího vyřizování žádostí. Navíc vše mohou řešit z domova pomocí počítačů a datových schránek. Finance z  fondů EU získaly v  tomto roce například Praha 5 na provoz informačního centra (téměř 7 mil. Kč). Praha 6 využije evropské peníze k vybudování občansko-podnikatelského centra (přes 8 mil Kč). ● Na konci minulého roku byla dokončena v městské části Praha Slivenec náročná rekonstrukce a dostavba správního pavilónu a jídelny místní základní školy za 11 mil. korun. Na energetická opatření získala městská část dotaci z  Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost ve výši 5,3 mil. korun.

Komiks jako nástroj k ekologické výchově Ochrana přírody jako životní styl, ekologické vzdělávání jako běžná součást školních osnov. Taková je představa pražské Radnice, která se už léta pokouší bořit obecně vžitý mýtus, že vyseparovaný odpad se opět smísí do jednoho sběrného vozu. Zástupci města chtějí lidem dokázat, že to s projektem Zelná a čistá Praha myslí vážně. Obyvatelé metropole hovoří o nedostatku „zelených“ popelnic a o velmi špatných službách města, Radnice zase o lidské lhostejnosti. Vadí ji nepořádek v okolí popelnic, špatně roztříděný odpad či směsný odpad pohozený u separačních stanovišť. „Ročně pohodí občané hlavního města mimo nádoby na odpad tolik věcí, že by zaplnily Mariánské náměstí do výšky 30 metrů. Takového odpadu - především starý nábytek, koberce, zbytky umakartových jader z panelákových koupelen a mnoho dalších věcí - je ročně zhruba 7 až 10 tisíc tun – a to je alarmující,“ podotýká generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. HLEDÁME ŘEŠENÍ „Pokud by město nabídlo dostatek zelených popelnic a zajistilo pravidelný odvoz odpadu, lidé by jistě pořádek udržovali. Nejdříve ale musejí fungovat služby, které si lidé platí, teprve pak lze očekávat změnu v  chování,“ rozčilují se obyvatelé města. Je nepopiratelné, že hlavní město usiluje o aktivní a účin-

nou politiku v  oblasti životního prostředí a využívá k  tomu všech dostupných ekonomických nástrojů – a to včetně dotací a grantů z  nejrůznějších fondů. Má rovněž dlouholetou tradici v provozování informačního systému o životním prostředí a je schopno poskytnout dostatek informací. Nicméně v  oblasti služeb a v komunikaci s občany ani zdaleka nedosahuje běžné úrovně ostatních metropolí ve vyspělých státech Evropské unie. „Problém je možná v  tom, že kvalita nabízených služeb naprosto neodpovídá ceně. Lidé jsou stále náročnější a právem požadují lepší kvalitu za přiměřené ceny. Samozřejmě, že jiné nároky má klient, který vlastní byt v rezidenčním komplexu na okraji města, a jiné ten, který bydlí v historickém centru. Donedávna zde prakticky neexistovala tzv. kondominia s recepcí a širokou škálou doplňkových služeb, jako je například zajištění oprav a úklidu v domácnostech, čtyřiadvacetihodinová ostraha rezidence, technická pohotovost a podobně. Zahraniční klienti, kteří jsou zvyklí z evrop-

zdroj: archiv autora

Ilustační foto. ských metropolí na určitý standard, upřednostňují byty v rekonstruovaném domě, který nabízí veškerý komfort. Vysoká kvalita nabízených služeb je pro ně samozřejmostí. V Česku se samozřejmostí teprve stává, “ vysvětluje Ilona Mančíková, jednatelka společnosti FIM Group. LIDÉ JSOU VINNI Zlepšení kvality služeb a ekologická osvěta patří do programového prohlášení Rady hlavního města už dlouho. Stále se hledají nové způsoby, jak zvyšovat čistotu na pozemních

komunikacích a veřejných prostranstvích, stále se vymýšlí, jak zajistit „nový“ pořádek a kvalitu služeb se „starými“ lidmi (firmami). Aktuální projekt Čistá a zelená Praha slibuje více odpadkových košů, laviček, zelených zón a zlepšení stavu chodníků. Součástí je kampaň, která by měla konečně zbořit mýty okolo separace odpadů. A sice to, že vyseparovaný odpad se stejně opět smísí do jednoho sběrného vozu. Nové samolepky na popelnicích obsahují komiks, který Pražanům tvůrčím způsobem objasňuje cestu odpadu od jeho vyhození až po recyk-

laci. „Lidé si tak snáze představí, co se děje například s PET lahví poté, co ji vhodí do žluté popelnice. Posledním obrázkem komiksu je nový výrobek, který se z recyklovaného materiálu vyrobil. Jednoduše si tak každý představí, proč je separace odpadu důležitá. Zároveň byla na internetových stránkách spuštěna interaktivní mapa Prahy, na které si návštěvníci vyhledají nejbližší separační stanoviště u svého bydliště,“ vysvětlují autoři projektu a zároveň slibují více „zelných“ popelnic a vyšší profesionalitu služeb. Vlastimil Růžička

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE ● Strategie podpory odborného vzdělávání je jednou z programových priorit Středočeského kraje. Cílem je zvýšení zájmu žáků o řemeslné obory, které jsou požadovány trhem práce – jedná se hlavně o stavební, strojírenské, elektrotechnické, potravinářské a zemědělské obory. ● Veřejnou zakázku s názvem Ekonomická architektura provozování vybraných služeb sociální prevence ve Středočeském kraji, která předpokládala rozdělit cca 561,5 mil. korun do oblasti sociální, zrušila Rada Středočeského kraje. Jako důvod uvádí to, že je v řešení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a kvůli délce správního řízení nebude možné splnit termíny pro získání dotace. ● Nově otevřený Spolkový dům v Rudné u Prahy byl spolufinancován z  Regionálního operačního programu Střední Čechy. První nadzemní podlaží bezbariérového objektu slouží jako zázemí spolkům, druhé podlaží mateřskému centru a ve třetím nadzemním podlaží byla vytvořena výtvarná dílna pro děti, mládež i dospělé a seniory. ● Středočeský kraj posiluje dlouholeté partnerství s francouzským regionem Burgundsko. V  tomto roce se účastníci pravidelných schůzek dohodli na několika společných projektech. Jedná se například o tematické výstavy věnované malíři Josefu Ladovi, skladateli Antonínu Dvořákovi či spisovateli Karlu Čapkovi.

Nemocnicím ve středních Čechách chybějí peníze Rada Středočeského kraje informovala o snížených předběžných úhradách Všeobecné zdravotní pojišťovny krajským nemocnicím. Podle slov zástupců Rady zasílá nemocnicím méně peněz bez ohledu na skutečně provedenou zdravotní péči. „Měsíčně krátí zálohy o více než 10 milionů korun a nechce platit vykazování zdravotnických výkonů, přestože na to mají organizace nárok a dodržují metodiky vydané zdravotními pojišťovnami,“ uvádějí radní. „Přímo to ohrožuje kvalitu a rozsah poskytované zdravotní péče i její dostupnost,“ dodává hejtman David Rath (ČSSD). CESTA ZA OŠETŘENÍM Teoreticky by se tak mohlo stát, připouštějí zástupci nemocnic, že byste museli za ošetřením cestovat jinam nebo by se váš případ odložil. Největší propady vykazují podle informací Rady nemocnice v Kolíně (rozdíl činí každý měsíc pět milionů korun) a v Kladně (dva miliony), v Benešově se jedná „pouze“ o tři sta tisíc korun. „Snížené předběžné úhrady od Všeobecné zdravotní pojišťovny nepříznivě ovlivňují celý chod nemocnice. Měsíčně získáváme o 5 milionů korun méně v porovnání s předchozím rokem. Ročně tak musíme počítat s výpadkem zhruba 60 milionů. Zatím není jasné, zda

bude zachována kardiologická péče ve stávajícím rozsahu, nevíme zda budou nadále prováděny implantace kardiostimulátorů u nemocných s významnými poruchami rytmu srdečního svalu,“ uvádí se na stránkách nemocnice v Kolíně. ZÁLOHY SE NESNIŽUJÍ Proti tvrzení Rady Středočeského kraje a komentářům hejtmana Davida Ratha se ohradila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a v prohlášení tiskového mluvčího Jiřího Roda uvedla: „Zálohy pro rok 2010 se zdravotnickým zařízením poskytují na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 471/2009. Výše úhrad na rok 2010 vychází z vyúčtování roku 2008 x 1,052 a je platná pro celý rok. Nemocnicím jsou tedy stanoveny zálohy v podstatě ve stejné výši jako v roce 2009 s navýšením o kompenzaci platů zdravotních sester. Přitom rok 2009 byl rokem s nejvyšším navýšením výdajů VZP na zdravotní péči (ve srovnání s r. 2008 takřka o 10 %). Schopnost takto úspěšně financovat zdravotnictví v době ekonomické krize vyplý-

zdroj: archiv autora

Ilustační foto. vá z dobrého hospodaření VZP v uplynulých letech. Zálohy se stanovují pro všechny nemocnice stejně bez ohledu na zřizovatele a byly projednány s asociacemi velkých i malých nemocnic.

Pouze nákladná péče a operace velkých kloubů se hradí zvlášť podle počtu provedených výkonů. Navíc v kompetenci každého kraje přitom je v průběhu roku zálohu zvýšit (například při uve-

dení do provozu nového přístroje, se kterým VZP souhlasila).“ K  tiskovému prohlášení VZP se prozatím Rada Středočeského kraje nevyjádřila. Vlastimil Růžička

7

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 2 / 2010

NATURA 2000 v Královéhradeckém kraji V letošním roce bude zahájena realizace I. projektu vytváření území soustavy NATURA 2000 v Královéhradeckém kraji. Celkově jsou plánovány tři navazující projektové etapy.

Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této sousta-

zené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vyhlášení soustavy Natura 2000 ukládají právní předpisy EU. Financování aktivit nutných k vyhlášení lokalit je zajištěno prostřednictvím Státního fondu životního prostředí z Evropského fondu pro regionální rozvoj – konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. V tomto případě je poskytována 100%

dotace projektu, a to ve výši 13,3 milionu korun. Zpracovatel první etapy projektu byl vybrán na základě výběrového řízení, které proběhlo na podzim loňského roku. Práce na projektu byly zahájeny na počátku roku letošního. Součástí projektu je vyhlášení a označení 16 vybraných lokalit v Královéhradeckém kraji za zvláště chráněná území kategorií

přírodní rezervace nebo přírodní památka. Mezi těmito lokalitami jsou rybníky, menší vodní toky, louky, ale například i zámecké parky v Chlumci nad Cidlinou a v Opočně a lesní komplex Jestřebích hor v lokalitě Žaltman. V rámci projektu budou zpracovány podklady pro vyhlášení, tj. plány péče včetně inventarizačního průzkumu vybraných skupin rostlin a živočichů. Dále bude

vyhotoven geometrický plán a provedeny vytyčovací práce na lokalitách. Následně budou označeny hranice chráněných území v terénu, a to pomocí pruhového značení, státního znaku a informačních tabulí. Součástí procesu vyhlášení je i projednání plánů péče s vlastníky dotčených pozemků a obcemi a dále i projednání a schválení návrhu zřizovacího právního předpisu.

vy je zabezpečit ochranu druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či ome-

Komise musí teprve ukázat, že si zaslouží podporu Evropský parlament schválil nakonec 9. února po mnoha odkladech, který způsobila protahovaná ratifikace Lisabonské smlouvy a výměna bulharské kandidátky, novou Evropskou komisi. Orgán, který by rád byl evropskou vládou, nyní čeká pětiletý mandát v čele Unie. VELKÁ KOALICE V prvním kole volby nové Komise jsme podpořili na dalších pět let kandidáta z pravého středu – Portugalce J. M. Barrosa. Ten by bez hlasů evropských konzervativců a reformistů, k nimž patří v EP i ODS, neprošel. Jenže následné sestavování Komise a jejího programu Barroso postavil zejména na velké koalici evropských socialistů a lidovců. A u toho nemůžeme a ani nechceme dě-

lat statisty. Ale nejsme na evropské scéně nekonstruktivní, a proto jsme se v závěrečném hlasování o volbě celé Komise zdrželi. Chceme dát nové Komisi a zejména jejímu předsedovi ještě šanci, aby se vrátil ke svému původnímu programu a hledal v Evropském parlamentu většinu mezi stranami, které chtějí šetřit peníze daňových poplatníků a které jsou přesvědčené, že není třeba regulovat každý okamžik našich životů. Taková většina v parlamen-

tu existuje, ale J. M. Barroso musí odolat vábení pohodlného vládnutí „velké koalice“ jeho lidovců se socialisty. To, že se stále častěji staronový předseda Komise přiklání k jednodušší spolupráci se socialisty, ukázalo už sestavování sboru komisařů. Barroso jen přihlížel, jak šéf socialistů v Evropském parlamentu Schulz „odstřelil“ stejně jako před pěti lety vyhlédnutého kandidáta z pravého středu, aby ukázal, kdo je v EP při sestavování Komise pánem. Tentokrát to od parlamentních socialistů „schytala“ bulharská ministryně zahraničí a naše bývalá kolegyně z EP Rumjana Želeva, kterou musela nahradit jiná bulharská kandidátka.

NEVYROVNANÍ KOMISAŘI Mezi 27 členy nové Komise panují bohužel velké rozdíly. Najdeme

mezi nimi na jedné straně vhodné, kompetentní a našemu pohledu na Unii blízké kandidáty, ale také komisaře, na které opravdu nemůžeme být hrdí. Osobně bych vyzdvihl třeba nového komisaře pro regionální politiku, kterým se stal Rakušan Johannes Hahn. S Rakouskem sice nemáme v oblasti evropských fondů shodné zájmy, ale Hahn je příkladem schopného komisaře, který svůj rezort jistě zvládne. Podobné platí třeba o komisaři pro obchod Belgičanu Karlu de Guchtovi. Na pomyslném opačném konci Komise stojí například britská socialistka Catherine Ashtonová, která má v nové funkci zastupovat Unii navenek a mít na starosti bezpečnostní politiku. U ní

se ukazuje, že nemá s rezortem zkušenosti. A navíc politička, která v minulosti bojovala za peníze ze SSSR proti snaze západních zemí neustupovat komunistům, nemůže mít mou důvěru. Kdyby lidé jako ona v osmdesátých letech uspěli, určitě by dnes naše země v Unii nebyla. A RVHP žádný parlament ani Komisi neměla, tam stačila rozhodnutí přijatá v Kremlu.... Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

INZERCE

Vyřizujete si hypotéku na vlastní bydlení a je Vám méně než 36 let ?

Státní dotace na pomoc při splácení hypotéky Zařiďte si úrokovou dotaci, která Vám pomůže se splácením hypotéčního úvěru. Využijte programu Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. Pomocí státní dotace si můžete snížit splátku hypotečního úvěru o 1 procento.

Výhody pro Vás: • snížení úrokové sazby o 1 procento v roce 2010 • úroková dotace je poskytována až po dobu deseti let splácení úvěru

• v případě koupě bytu lze dotaci získat na část hypotéky do 800 000 Kč • v případě koupě domu lze dotaci získat na část hypotéky do 1 500 000 Kč

Rozvoj ve všech oblastech Infolinka MMR (PO, ST do 17h, PÁ do 13h): +420 224 861 282 (138)

Podrobné podmínky pro získání dotace naleznete na www.mmr.cz

8

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 02 / 2010

KRÁTCE ● V lednu otevřela nemocnice v  Písku zrekonstruované lůžkové gynekologické oddělení. Zastaralé prostory se zásadně změnily.  Pro 22 možné pacientky je tu připraveno deset nových moderně vybavených pokojů. Nemocnice obdrží z ROP Jihozápad dotaci téměř 21 milion korun. ● Další z  projektů realizovaných s  podporou ROP Jihozápad se zaměřil na rekonstrukci místních komunikací v  zastavěném území obce Mladý Smolivec a její části Dožice. V  Mladém Smolivci vyřešila rekonstrukce dostupnost zdejší podnikatelské zóny. V  Dožicích vedou komunikace obytnou zónou, součástí jedné je točna autobusu a rekonstrukce řeší i problémovou křižovatku. Projekt byl podpořen částkou téměř 5,6 milionu korun. ● V  rámci 3. výzvy ROP NUTS II Jihozápad byl předložen projekt „Modernizace Základní školy Volary“, který se zaměřil na materiální vybavení školy. Jednalo se o vybavení 16 kmenových učeben novým nábytkem. Nyní je projekt dokončen a nové vybavení splňuje hygienické požadavky na prostory a  provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí. Dále byl postaven sportovní víceúčelový areál s běžeckým oválem. Projekt podpořen částkou téměř 6,9 milionu korun.

Vzniká muzeum čokolády a marcipánu Jihočeský a Plzeňský kraj, pro které je určen Regionální operační program NUTS II, patří mezi regiony s obrovským turistickým potenciálem. Návštěvníci tu naleznou nejenom neporušenou přírodu Šumavy, Českého lesa a Novohradských hor, unikátní jihočeskou rybniční soustavu, vodácky atraktivní řeky Vltavu, Otavu, Berounku, Lužnici, ale také nesčetnou řadu architektonických památek. Není proto divu, že z  evropských fondů jdou nemalé prostředky právě do zefektivnění cestovního ruchu. „K  31. prosinci 2009 proplatil ROP Jihozápad příjemcům za první dva roky své existence již téměř 2 miliardy korun. Nejvíce prostředků - 381 683 095 Kč - zatím směřovalo do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Mezi největší dosud podpořené projekty z ROP Jihozápad patří na jihočeské straně regionální zimní centrum Skiareál Lipno, oceněný jako nejlepší investice roku 2009, nebo Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou, které bude poskytovat širokou škálu služeb v oblasti relaxační, fyzioterapeutické, balneologické a sportovní. Největšími projekty podpořenými v Plzeňském kraji je výstavba areálu zimního stadionu Plzeň - Košutka se dvěma ledovými plochami a řadou doprovodných aktivit nebo africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně, které nabízejí návštěvníkům expozice jako Africká savana, Africký rovníkový prales či Asijská step včetně typických zvířat, fauny i klimatických podmínek v rámci jednotlivých pavilonů,“ říká

o největších projektech v  cestovním ruchu Klára Böhmová, vedoucí odboru řízení programu z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.

nů korun. Další podpory se oblast cestovního ruchu dočká ve 14. výzvě, která bude zaměřená na projekty v rámci Integrovaných plánů rozvoje území v oblasti cestovního ruchu,“ dodává Böhmová. SLADKÉ MUZEUM V TÁBOŘE Milovníky regionu jistě potěší zpráva, že 1. února se v Táboře

uskutečnilo zahájení fyzické realizace projektu „Vybudování Muzea čokolády a marcipánu v Táboře“. Návštěvníci prostor bývalé galerie Kodet v Kotnovské ulici, kde bude nové muzeum sídlit, si mohli podobu budoucí expozice prohlédnout prozatím pouze virtuálně. Po proslovu majitelky budovy, projektového managera a jiných čestných hostů,

měli však příležitost ochutnat čokoládové a jiné laskominy ze sladkého rautu. Své první opravdové návštěvníky by mělo nové atraktivní muzeum přivítat patrně v listopadu roku 2011. Projekt z oblasti cestovního ruchu, uspěl v 5. výzvě ROP Jihozápad. Přispěje ke zvýšení turistické atraktivity regionu. Jana Bartošová

NEJZDAŘILEJŠÍ? ASI SKIAREÁL LIPNO A jaké z  těchto akcí pařily mezi ty nejzajímavější? „Za nejzdařilejší považujeme projekt Skiareál Lipno - regionální zimní centrum, který získal ocenění „Investice roku 2008“ v soutěži Top Invest pořádané v rámci Stavebních veletrhů v Brně. Vedle přínosů pro rozvoj cestovního ruchu v zimní sezóně plní Skiareál Lipno rovněž roli jednoho z hlavních zaměstnavatelů pro místní obyvatelstvo a významně se podílí na snižování úrovně sezónní nezaměstnanosti na Lipensku,“ popisuje zajímavý projekt Klára Böhmová. Také na příští rok je připravena řada dalších projektů na podporu cestovního ruchu. „V roce 2010 je plánováno vyhlášení 11. výzvy ROP Jihozápad, jejíž součástí bude opět oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu s  alokací 410 milio-

Základní kámen Africké a asijské expozice v plzeňské ZOO.

zdroj: archiv NUTS II

NUTS II SEVEROZÁPAD KRÁTCE ● Litoměřická nemocnice získala dotaci z ROP severozápad. Konkrétně jde o téměř 25 milionů korun na modernizace RTG a ženského oddělení. „Nejnákladnější a také nejvýznamnější bude obnova přístrojové techniky, především nákup nového špičkového tomografu a také rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení. Jen tyto dvě akce přijdou nemocnici na více než 30 milionů korun,“ uvedl ředitel nemocnice Leoš Vysoudil. ● Částkou více než 25 milionů korun na projekt „Nábřeží Maxipsa Fíka – Celek III. Podhradí“, který rekonstruuje tuto známou část Kadaně, přispěje ROP Severozápad. „Prostřednictvím projektu chceme obnovit význam řeky ve městě,“ prohlásili zástupci Kadaně. Celkový rozpočet projektu je 35 milionů korun. ● Chystá se projekt Ústeckého materiálového centra (ÚMC). V rámci operačního programu chce Přírodovědecká fakulta UJEP získat až 450 milionů korun. Cílem projektu je podpora inovací v  průmyslu a následné posílení jeho konkurenceschopnosti a potenciálu pro export zboží, služeb a knowhow. Centrum má přinést regionu desítky pracovních míst a pozitivně ovlivní přípravu studentů.  

Pro města a obce je připraveno 3,5 miliardy korun Obce a města, která spadají do Regionálního operačního programu Severozápad, budou mít v  letošním roce k  dispozici 3,5 miliardy korun z tohoto operačního programu. Tyto peníze mohou čerpat prostřednictvím výzev zaměřených na jednotlivé oblasti – podporu cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury, sociální oblast či revitalizaci a modernizaci území. Obce by měly v letošním roce maximálně využít šance, kterou tato částka dává jejich projektům. Mnoho příležitostí k  získání dotací už totiž mít nebudou. „Z ROP Severozápad se bude letos rozdělovat přibližně 3,5 miliardy korun. Výzvy k předkládání projektů budou vyhlášeny prakticky ve všech oblastech, které jsou podporovány. Města a obce z Ústeckého a Karlovarského kraje by měly využít příležitosti a podat své projekty. Mnoho dalších příležitostí už nebude a bylo by škoda, kdyby kvalitní projekty zůstaly ležet někde v šuplíku,“ říká předseda Regionální rady Jiří Šulc. Projekty v roce 2010 budou předkládány ve dvou hlavních vlnách. V té první, která bude probíhat na jaře, bude možné podávat projekty zaměřené především na rozvoj infrastruktury v  oblasti lidských zdrojů, revitalizaci a regeneraci středních a malých měst, investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V květnu pak bude vyhlášena další výzva, která nabídne možnost přihlašovat akce, které se týkají budování kapacity v problematice místního rozvoje, informovanosti a osvěty veřejnosti a projekty, kte-

ré řeší zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. NEJVÍC PENĚZ DO CESTOVNÍHO RUCHU První výzva už běží. Od poloviny ledna mají zelenou projekty měst, které se zaměřují na rozvoj a modernizaci hromadné dopravy. Pro tuto výzvu bylo vyčleněno 486 milionů korun. Uzávěrka pro podávání projektů je určena na polovinu dubna. Města a obce se však mohou těšit i na výzvy s  ještě větším finančním výměrem. Největší porce se tentokrát dostala na oblast rozvoje cestovního ruchu. Konkrétně 1,2 miliardy korun. Druhá největší část – 670 milionů – půjde do rozvoje dopravní obslužnosti regionu Severozápad. Mezi projekty zaměřené na modernizaci infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů se rozdělí přes 150 milionů. „Na podporu revitalizace a regenerace středních a malých měst je připraveno 296 milionů korun. Pro projekty obcí, které mohou dotace získat na modernizaci své infrastruktury i zpracování rozvojových projektů, je připraveno přibližně 200 milionů korun,“

Dotace využívá například město Kadaň. Díky penězům z EU rekonstruuje známé Nábřeží Maxipsa Fíka. zdroj: www.mesto-kadan.cz přibližuje další rozdělení peněžních prostředků člen Výboru Regionální rady Martin Havel. S PROJEKTY NEVÁHEJTE, VZKAZUJÍ Z ROPU „Je potřeba připomenout, že jde pravděpodobně o poslední velké výzvy k podávání projektů. V ROP Severozápad pochopitelně část prostředků zbývá jako rezerva, ale to, kolik z nich bude ještě rozdělováno, záleží na pohybu kurzu koruny v příštích letech,“ upozorňuje Havel. A to pro obce a města znamená jediné: Pokud chcete peníze z fondů Ev-

ropské unie, zažádejte o ně co nejdřív. Může to pomoci zvláště teď, kdy je kvůli ekonomické krizi potřeba investovat a vytvářet pracovní příležitosti. „Čerpání dotací je jedna z mála možností, jak oživit krizí zdrcenou ekonomiku a zajistit pro lidi zaměstnání. Od roku 2007 jsme podepsali s úspěšnými žadateli smlouvy za 13 miliard, což jen v letošním roce zaručuje práci pro několik tisícovek lidí,“ dodává Jiří Šulc. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že OP Severozápad bude mít letos k dispozici 5,3 miliardy korun z celkové dotace 30,6 miliardy. Podle Jiřího Šulce se jedná o prostřed-

ky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být následně kryty z rozpočtu Evropské unie, a o prostředky ze státního rozpočtu, určené na spolufinancování z národních veřejných zdrojů. „Regionální operační program Severozápad tyto peníze využije při proplácení dotací u dokončených projektů,“ Veškeré potřebné informace o plánovaných výzvách i o přihlášených projektech mohou zájemci o dotace z Evropské unie najít na internetových stránkách ROP Severozápad: www.nuts2severozapad.cz. Filip Appl

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 02 / 2010

Skončily výzvy zaměřené na rozvoj cestovního ruchu Do konce letošního ledna měli předkladatelé z  Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje možnost předkládat projekty do Regionálního Operačního programu NUTS II Severovýchod, které svou pozornost směřovaly k podpoře cestovního ruchu a s tím spojeným aktivitám. A jak tato výzva dopadla? 14. kolo výzvy bylo vyhlášeno 26. října loňského roku a zaměřovalo se na dvě oblasti. První z nich pokrývala problematiku rozvoje základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Druhá se pak zaměřila na marketingové a koordinační aktivity. Obrovský zájem zaznamenal především program „Rozvoj základní infrastruktury a do-

provodných aktivit v  cestovním ruchu“. Předkladatelé si do něj nechali zaregistrovat celkem na 231 projekt. „Předkladatelé požádali o evropskou dotaci přesahující 5 miliard korun, což více než trojnásobně převyšuje vyčleněnou alokaci 1,6 miliardy korun,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Druhá uvedená oblast měla menší rozsah a vyčleně-

ný objem peněz. A to se projevilo i v projektech. Celkem bylo požádáno o dotace pro 38 projektů v  celkové výši 160,6 milionu korun. Ovšem ani zde nebude možné vyhovět všem. „Alokace na tuto oblast představuje částku 125 milionů korun, takže ani tentokrát pravděpodobně neuspokojíme všechny žadatele o dotaci,“ pokračoval Zdeněk Semorád. MILIONY PRO LITOMYŠL Druhá výzva, která byla vyhlášena na podzim, se zaměřila na město, které patří mezi ty s největším tu-

ristickým potenciálem v kraji: Litomyšl. „Tentokrát šlo o řízenou výzvu v rámci oblasti podpory 3.1 a Pardubického kraje. To znamená, že předložené projekty musely prokazatelně navazovat na projekt Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli předložený do Integrovaného operačního programu, a to tematicky, časově i místně,“ objasnil pozadí výzvy ředitel Zdeněk Semorád. Podle něj jeho úřad obdržel tři přihlášené projekty, které usilují o evropskou dotaci a splňují podmínky zadání. „Tyto projekty žádají o částku, která přesahuje 131  milion korun. Na výzvu ale byly ve strukturálních fondech Evropské unie vyčleněny pouze 74 miliony korun,“ dodal Jiří Rozinek z pardubického Územního odboru realizace programu z Úřadu Regionální rady. A do zámku v Litomyšli šly i peníze z ministerstva kultury. Začátkem února podepsal ministr kultury Václav Riedelbauch v  Piatristickém kostele v  Litomyšli rozhodnutí, na jehož základě byla Městu Litomyšl přidělena dotace ve výši téměř 400 milionů korun právě na obnovu Zámeckého návrší. NEJVĚTŠÍ PROJEKT JE ZA 600 MILIONŮ

Zámek v Litomyšli patří k nejvýznamnějším památkám v kraji. Na obnovu zámeckého návrší půjdou stovky milionů. zdroj: www.svitavy.cz

Mezi největší projekty, které využily výše uvedených výzev, patří výstavby a rekonstrukce turistických center, hotelů, lázeňských středisek a dalších objektů, které se zaměřují na podporu a podnikání v oblasti cestovního

ruchu. Vůbec nejdražším zaregistrovaným projektem je „Centrum turistického ruchu Dolní Morava“. Obec Dolní Morava na Králicku je vyhledávaná především kvůli sportovním aktivitám a realizace tohoto projektu má dalšímu posílení návštěvnosti v regionu pomoci. Celkový rozpočet projektu je 600 milionů korun. Tento projekt je jediný, který přesahuje hranici půl miliardy. Ostatní se jí ani neblíží. Mezi největší další projekty patří například „Sportcentrum pivovar Broumov“ s  náklady ve výši 259 milionů nebo „Rekonstrukce objektu ubytovny Řecký domov ve Frýdlantě v Čechách na vícehvězdičkový hotel za 158 milionů korun. „Vysoké počty projektů, které žadatelé do výzev přihlásili, jasně dokládají, že v  Pardubickém kraji jsme se na využití evropských dotací v  minulých letech dobře připravili. Přál bych si, až budeme za několik let celé období bilancovat, abychom za Pardubický kraj nenechali v Bruselu ani euro,“ komentoval  ukončení výzev náměstek hejtmana pověřený zastupováním a člen Regionální rady NUTS II Severovýchod Roman Línek. V  současné době probíhá posuzovaní a vyhodnocování všech úspěšně zaregistrovaných projektů. Seznam veškerých zúčastněných projektů lze najít na webu Regionální Rady www.rada-severovychod.cz. Filip Appl

9

KRÁTCE ● Za Regionální radu Severovýchod podepsal smlouvu o čerpání dotací z  Evropského fondu pro regionální rozvoj místopředseda Regionální rady Severovýchod a liberecký hejtman Stanislav Eichler. Celkem je pro všechny regionální operační programy České republiky připraveno k čerpání 28,89 miliardy korun. Severovýchod obdrží z  této částky 5,24 miliardy korun. ● Chystá se nová výzva. A svým způsobem revoluční. Má přimět ke spolupráci veřejně činné instituce a podnikatelské subjekty, které působí   v  Královéhradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji. Projekty budou moci být velice různorodé a mohou se zaměřovat na různé oblasti od cestovního ruchu po sociální oblast. „K vyhlášení výzvy nás i další operační programy v České republice vyzývá Evropská komise,“ dodává Semorád. ● Byl vydán nový metodický pokyn týkající se změny sazby DPH a úpravy některých postupů při administraci projektových žádostí. „U schválených projektů není povoleno navyšovat celkové způsobilé výdaje ani požadované částky dotace. Navýšení sazby DPH lze řešit jen úsporou prostředků z jiných položek rozpočtu,“ říká Zdeněk Vašák z Odboru metodického řízení programu a monitoringu z Úřadu Regionální rady.

NUTS II JIHOVÝCHOD

Jihovýchod dosahuje na třináct miliard Celková výše dotací, schválených pro ROP Jihovýchod se blíží k hranici třinácti miliard. Výbor regionální rady Jihovýchod totiž začátkem měsíce schválil další půl miliardy pro nových třicet projektů. Investice půjdou do infrastruktury, zejména to budou nákupy a obnova železničních vozidel, další peníze poputují do služeb v cestovním ruchu a rozvoje města Brna. V současné době již byly proplaceny prostředky za 3,34 miliardy korun. Doprava skutečně ukousne největší díl z připravených 524 milionů, a to 406 mil. Kč. České dráhy nakoupí pro páteřní linky Vysočiny, díky dotaci 220 milionů, třináct nových železničních kolejových vozidel. „Dnes schválený projekt s možností dotace z ROP Jihovýchod ve výši 40 procent a podílem vlastních zdrojů Českých drah v hodnotě 60 procent posune kvalitu cestování na dráze blíže k celoevropskému standardu. Řeší například komfortní způsob přepravy, posílení bezpečnostních prvků nebo přizpůsobení osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,“ uvedl člen Výboru Regionální rady Jihovýchod a náměstek hejtmana kraje Vysočina pro oblast dopravy Libor Joukl. Podle Joukla dodávka nových vozidel proběhne podle informací Českých drah v roce 2012. REGION ZMODERNIZUJE STARÉ SOUPRAVY Zárověň uvedl, že existuje závazná dohoda s Českými drahami o dokoupení dalších čtyř

souprav v režii Českých drah, a to do konce roku 2012. „Na přelomu let 2012 a 2013 bude tedy na kolejích Vysočiny k vidění sedmnáct zcela nových souprav,“ doplnil náměstek. Společnost Jindřichohradecké místní dráhy získala ze schválených dotací 23 miliony korun. Ty mají sloužit na modernizaci tří motorových vozů, které pocházejí z 60. let minulého století a které přepravují občany po turisticky významné úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Druhá největší suma směřuje do podpory cestovního ruchu regionu Jihovýchod. Celkem dvacet pět projektů se podělí o 108 milionů korun. Peníze půjdou například do společného projektu mikroregionu Modré Hory, kterého se účastní obce Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Společný regionální marketing bude na speciálním webovém portálu, stejně tak jako na přidružených informačních systémech, informovat o nabídce vinných sklepů

a vybraných ubytovacích a gastronomických zařízení. POSÍLÍ I PREZENTACE V ZAHRANIČÍ Jihomoravský kraj s pomocí devíti milionové dotace posílí marketingovou prezentaci jižní Moravy také v zahraničí. Nové prezentace budou představeny v Rusku a Polsku, právě odtud totiž přijíždí stále více návštěvníků. Propagaci Jihomoravského kraje v zahraniční posilují také aktivity Centrály cestovního ruchu. Na turisty z Německa, Itálie, Rakouska a Velké Británie je zaměřen projekt nazvaný Zaujměme NOVĚ zahraniční des-

tinace. Vznikne patnáct produktových balíčků v tištěné a elektronické podobě zaměřených na tři témata: vinařství a gastronomii, relaxaci a kulturu. Na tu je přichystaných také dalších 9,5 milionu korun pro brněnský divadelní festival Divadelní svět Brno. Mezinárodní přehlídky divadel a pouličních skupin tak získají krytou mobilní scénu s kompletním technickým vybavením a zázemím pro diváky a stejně tak důležitou mediální a marketingovou podporu. Projekt Vysočina Tourism doplňuje marketing turistické nabídky o další tištěné materiály, zejména prezentace na veletrzích cestovního ruchu, vir-

tuální prohlídky několika desítek vybraných objektů a lokalit. Turisté jistě přivítají také mapový portál a plánovač turistických tras. „Projekty, které uspěly v této výzvě, korespondují s naším zájmem přilákat do regionu především domácí klientelu. Je chvályhodné, že jak krajské, tak i ostatní organizace mají velkou snahu a jsou úspěšné v budování své pozice na trhu cestovního ruchu. Evropské dotace jejich úspěšným záměrům dávají reálnou možnost uspět,“ uvedl hejtman kraje Vysočina a místopředseda Výboru Regionální rady Jihovýchod Jiří Běhounek. Michal Tillgen

Největší díl ze čtyřmilionové dotace pro Muzeum města Brna půjde na propagaci hradu Špilberk. zdroj: Marquel

KRÁTCE ● Regionální rada Jihovýchod vyhlásí v roce 2010 další dvě výzvy v cestovním ruchu a dvě výzvy zaměřené na zpřístupnění širokopásmových komunikačních sítí veřejnosti v oblastech s prokazatelným selháním trhu. Aby města a obce nemusely omezovat své rozvojové aktivity a mohly i nadále čerpat dotace ROP Jihovýchod, plánuje regionální rada nový systém proplácení velkých projektů, umožňující přesun plateb na účty příjemců v horizontu několika dnů. ● Společnost Jindřichohradecké místní dráhy, první soukromý provozovatel veřejné železniční dopravy, získala dotaci 23 milionů z ROP Jihovýchod na modernizaci tří motorových vozů typu MBxd2. Celkové náklady projektu přesahují 50 milionů korun. Vozy jezdící na zcela unikátní regionální úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně mají další budoucnost zajištěnou. ● Čerpání dotací z EU, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, pro regionální operační programy v České republice je definitivně zajištěno i na další rok. Svým podpisem to v půlce ledna oficiálně stvrdil ministr pro místní rozvoj i zástupci Regionálních rad na veletrhu Regiontour v Brně. Dotace ROP, dosahující pro letošní rok celkové výše 28,9 miliardy korun, tak zajistí kontinuitu regionálního rozvoje v ČR i přes nepopulární škrty v národním rozpočtu.

10

100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1

INZERCE

EN č. 2 / 2010

15.2.10 10:42

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 2 / 2010

Více peněz i další výzva

KRÁTCE • Město času, tak si říká město Šternberk, které slavnostně otevřelo Muzeum času. Dům patří k nejstarším domům ve Šternberku. Stál zde již na začátku 16. století. Bývala v něm tržnice, hostinec ale i vězení s mučírnou. V 50. letech 20. století začal sloužit kulturním účelům. Celková rekonstrukce byla zahájena v roce 2002 za účelem vybudování Expozice času. Celý projekt muzea Expozice času by měl být dokončen a v plném provozu představen veřejnosti na podzim tohoto roku. Celý proces byl rozdělen na 3 etapy. V té druhé byly opraveny vnitřní prostory za částku 43 milionů korun, z toho ROP Střední Morava poskytl 37 milionů.

O další bezmála 1,5 miliardy korun se navýší investice do projektů financovaných z  Regionálního operačního programu Střední Morava v  Olomouckém a Zlínském kraji. Právě tuto částku schválil Výbor Regionální rady. „Největší částka byla schválena na silnice II. a III. třídy, dále na projekty vyhlášené v  rámci speciální výzvy zaměřené na aquaparky, golfová hřiště a kongresová centra v  regionu nebo na projekty realizované ve městech v  oblasti sociálních a volnočasových aktivit,“ řekl předseda Regionální rady a olomoucký hejtman Martin Tesařík.  Silnice II. a III. třídy získaly podporu 719 milionů korun (na Olomoucku například silnice ze Samotišek na Svatý Kopeček v  hodnotě 29 milionů, průtah obcí Dolany za 37 milionů, nebo rekonstrukce silnice u obce Velké Karlovice za 208 milionů korun).  „Do dnešního dne jsme silnice v  Olomouckém a Zlínském kraji financovali částkou přes 2,5 miliardy korun,“ doplnil statistiku Martin Tesařík. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ZNAMENAJÍ PŘÍLEŽITOST PRO TURISMUS Velký zájem vyvolala podpora sociálních a volnočasových aktivit ve městech, kde na projekty se sociální tématikou poputují 183 miliony korun (z toho například 35 milionů na domov Daliborka Charity v  Prostějově, 11 milionů na rekonstrukci domů s  pečovatelskou služ-

bou a azylového domu v  Uničově, 12 milionů na domov důchodců v  Šumperku, 31 milion na dům sociálních služeb ve Valašském Meziříčí, 15 milionů na charitní centrum v  Uherském Hradišti). Z  volnočasových aktivit, na které bylo schváleno přes 170 milionů korun, lze vyjmenovat rekonstrukci městského koupaliště v Litovli za 20 milionů nebo kulturní centrum Hvězda v Uherském Hradišti za 19 milionů korun. Necelých 55 milionů navíc získá Olomoucký kraj na výstavbu cyklotras a cyklostezek. Mezi podpořenými projekty je Moravská stezka za 24 miliony korun. Její trasa povede z  Olomouce do Křelova, přes Břuchotín, dále do Charvát a Dubu nad Moravou. Dokončení se dočká i cyklostezka z Prostějova do Kostelce na Hané, bude stát 11 milionů korun. NOVÁ VÝZVA Kromě navýšení investic v operačním programu Výbor Regionální rady schválil vyhlášení výzvy 18/2010, pro kterou je připraveno přes 1,1 miliardy korun z  Regionálního operačního programu Střední Morava. „Nejvyšší alokace byla schválena na nákup železničních vozidel a projekty sociální infra-

Rekonstrukce se dočká také kino Hvězda, hlavní stan známého filmového festivalu Letni filmová škola Uherské Hradiště. Objekt z roku 1967 rekonstrukci v hodnotě 19 milionů korun potřebuje stejně jako estetickou „očistu" od přídavků z posledních 20 let. autor: Adam Zivner struktury na venkově,“ řekl předseda Regionální rady Tesařík. Na nové vagony půjde dotace ve výši 365 milionů a na venkovskou sociální infrastrukturu 230 milionů korun. Dále mohou zájemci o dotaci žádat o podporu na silnice II. a III. třídy (ve výši 181 milion korun), terminály a zastávky (90 milionů korun), integrovaný systém veřejné dopravy (130 milionů korun) či revitalizaci veřejných prostranství na venkově (88 milionů korun). „Své

11

projekty na podporu cestovního ruchu budou moci předložit i olomoučtí podnikatelé, kterým bylo v této výzvě vyčleněno 95 milionů korun,“ doplnil Tesařík. Předchozí sedmnáctá výzva přitom potvrdila, že je o dotace na projekty cestovního ruchu zájem. Poptávka byla při 38 projektech za 446 milionů korun téměř trojnásobná, protože na tuto oblast bylo vyčleněno 130 milionů. Projekty předkládaly zejména obce a nestátní nezisková zařízení. Mezi akti-

vitami bylo například značení kulturních a historických památek, vybudování veřejných sportovních areálů, ale také řada objektů na podporu rozvoje tradic a kulturního dědictví v regionu. O těchto projektech bude Výbor Regionální rady s největší pravděpodobností jednat na svém květnovém zasedání. Nová osmnáctá výzva byla vyhlášena koncem ledna a zájemci o dotace mohou podávat žádosti do 31. března 2010. Tomáš Fridrich

• Sokol v Čelechovicích se raduje. Rekonstrukce sokolovny v obci na Prostějovsku ze 30. let 20. století si vyžádala téměř 23 milionovou dotaci z ROPS třední Morava. Nově se jmenuje Hanácká relax oáza. Partnerem projektu byla místní sokolská obec, s využitím se počítá pro všechny generace. Budou se zde konat akce zaměřené na zušlechťování těla i zábavu. • Peníze z ROP Střední Morava pomohou také revitalizovat centrální náměstí v Uničově. Na projekt Město v hradbách se počítá s dotací ve výši 61 milion korun. Z bývalé šatlavy by tady měla vzniknou Městská galerie a prostory pro zážitkvou turistiku. Stěžejní částí revitalizace Masarykova náměstí bude jeho předlažba. K ní budou z části využity původní, stářím ohlazené žulové kostky, z části se položí nové, barevně odlišené kamenné desky.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Dotace speciálně pro města vyzkouší Moravskoslezsko Peníze z evropských strukturálních fondů půjdou využít jinak než dosud. Alternativou dosavadního modelu je nástroj s  názvem JESSICA. V  jeho rámci budou poskytovány investice v  městských oblastech. Jako první využije Jessicu Moravskoslezský kraj. Podpisem 8. února to stvrdil hejtman kraje Jaroslav Palas a zástupce Evropské investiční banky Matthias Kollatz-Ahnen. Kromě toho, že se JESSICA zaměřuje na města, ji od dosavadních dotačních nástrojů odlišuje další podstatný fakt. Nejde o nový zdroj peněz, je to spíše jiný způsob, jak se dají použít. Peníze půjdou na projekty, které jsou součástí integrovaného plánu rozvoje měst, a v budoucnu se u nich očekávají příjmy a zisk. „Pro návratnost investic a jejich dlouhodobý charakter Jessicu preferuje sama Evropská komise,“ přibližuje nový nástroj Jaroslav Palas, hejtman kraje a předseda Regionální rady Moravskoslezsko, který memorandum podepsal. Peníze do projektů „tečou“ přes fondy rozvoje měst nebo holdingové fondy. Na vznik fondu rozvoje měst má přispět nejméně půl miliardy korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko určených na regeneraci brownfields, o které byl doposud jen omezený zájem. Oba druhy fondů investují do městských oblastí, ale navzájem se od sebe liší. Holdingový fond může některé úkoly uložit ke splnění odborníkům. Patří mezi ně stanovení kritérií investic, určení vhodných fondů rozvoje měst

nebo kontrola těchto fondů. Podstatné výhody také jsou, že státy mohou využívat prostředky nástroje JESSICA i bez existence fondů rozvoje měst. Jessicu připravila spolu s  Evropskou komisí Evropská investiční banka. Ta má hodně zkušeností s  investicemi do městských projektů po celé Evropě. K DOTACÍM SE PŘIDAJÍ DALŠÍ PENÍZE Fondy rozvoje měst a holdingové fondy si mohou po ukončení programového období v  roce 2015 ponechat všechny příjmy, které jejich projekty vytvoří. Tyto peníze pak mohou použít na další projekty. JESSICA může peníze kombinovat, k dotacím se mohou přidat jiné veřejné prostředky a zapojit se mohou i soukromé subjekty v  podobě bank nebo podniků. Ty mohou do projektů vložit i cenné zkušenosti. Na rozdíl od strukturálních fondů se peníze v rámci Jessicy vyplácejí před realizací projektů. To je pro veřejný sektor výhodnější, protože odpadá nutnost shánět prostředky například v podobě bankovních úvě-

Jaroslav Palas, předseda Regionální rady Moravskoslezsko a hejtman Moravskoslezského kraje, a Matthias Kollatz-Ahnen, Vice-President Evropské investiční banky, podepisují Smlouvu o financování holdingového fondu Jessica. zdroj: archiv NUTS II rů. Peníze mohou být využity jako vlastní kapitál, úvěry nebo záruky. Možnosti financování pomocí Jessicy jsou tak poměrně pružné. Mezi typické projekty patří ty z  oblasti infrastruktury, kultury a památek, sanace průmyslových areálů nebo vysokého školství. PŘÍLEŽITOSTÍ JE DOST Podle studie realizovatelnosti Jessicy, kterou provedla společnost PricewaterhouseCoopers má nový nástroj poměrně dob-

rou šanci uplatnění. Moravskoslezský kraj čelil v  uplynulých dvaceti letech mnoha obtížím. Došlo k  velkému útlumu těžkého průmyslu a ukončení težby černého uhlí v  několika dolech. Příležitostí pro financování prostřednictvím Jessicy by proto mělo být mnoho. V Ostravě se nabízí například regenerace bývalého průmyslového areálu Hrušov, kde bude potřeba investovat kolem 750 milionů korun. Další potenciál má plánovaný areál Nová Karolina, což

je plocha v  bezprostřední blízkosti centra města. Zamýšlený komplex obchodů, bytů a kanceláří se kvůli krizi zatím odkládá. Příležitosti jsou i v menších městech Moravskoslezského kraje. Frýdek-Místek s 60 tisíci obyvatel zažil v  19. století rozmach textilního a železářského průmyslu. V současnosti se počítá s  projekty, které by měly zpříjemnit tvář města, jako je regenerace sídlišť nebo obnova zanedbaných území. Tomáš Fridrich

KRÁTCE • Ostravský hrad prožívá nový rozvoj. Jeho novým lákadlem je stavba dvoupodlažní terasy. Projekt je první úspěšnou realizací v integrovaném plánu rozvoje města pod názvem Ostrava – Magnet regionu. Město na ni získá až 4 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. • Gymnázium v Bílovci zavede nové formy výuky. Umožní to tři nově zmodernizované učebny pro matematiku, informatiku a cizí jazyky. Do rekonstrukce a vybavení učeben škola investovala 3,7 milionu korun. Většinu nákladů zaplatí s pomocí evropských strukturálních fondů, pomůže jí dotace 3,4 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Učebny byly slavnostně otevřeny 17. února 2010. Učebny umožní zavedení e-learningových kurzů nebo výuku v angličtině. • Římskokatolická farnost Rychaltice otevřela nové společenské centrum pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. „Děti neměly v Rychalticích téměř žádné zázemí pro své volnočasové a zájmové aktivity. Ze stejných důvodů byla ukončena činnost zdejších skautů. V novém centru budou mít všichni dostatek prostoru,“ věří v zájem o nové centrum rychaltický farář Dariusz Jędrzejski. Dvoupodlažní, původně zchátralé hospodářské stavení po rekonstrukci nabízí počítačovou kavárnu, klubovny, prostory pro zájmové kroužky a mateřské centrum.

12

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 2 / 2010

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 Střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 Rozpočet a střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v letech 2010-2012 vychází z  finančních rámců pro rok 2010 a střednědobého výhledu pro roky 2011 a 2012. Zároveň však reaguje na závazky státu vyplývající z probíhajících programů výstavby dopravní infrastruktury, které vycházejí z původně plánovaných rozpočtových rámců. V současné době je rozpočet komplikován především snižováním těchto původních výdajových rámců. Usnesení vlády č. 1063 ze dne 19. září 2007 a usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR) č. 555 ze dne 5. prosince 2007 určovalo výdajový rámec ve výši 45  000 milionů korun pro roky 2009 a 2010, usnesení vlády č. 736 ze dne 27. června 2008 snižovalo výdajový rámec SFDI pro roky 2009 až 2011 na výši 38  000 milionů korun. Usnesením poslanecké sněmovny č. 967 ze dne 10. prosince 2008 byly příjmy a výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2009 dále sníženy z 38  000 na 36 650 milionů korun. Usnesením vlády ČR č. 715 ze dne 8.  června 2009 byly schváleny objemy příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na léta 2010 až 2012, výdajový limit SFDI byl schválen ve výši 36 500 milionů korun, a to jak v  metodice fiskálního cílení, tak i  v  metodice sestavování státního rozpočtu. Tyto úpravy znamenaly faktický propad národních zdrojů SFDI v  jednotlivých letech o 8 500 milionů korun ročně. V  roce 2009 byl dodatečně rozpočet SFDI navýšen o 7 150 milionů korun. Návrh limitů příjmů a výdajů na rok 2010 vychází ze  střednědobých výdajových rámců na rok 2010 až 2011 stanovených usnesením PSP ČR č. 966/2008, střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2010 až 2011 schváleného usnesením vlády č. 1194/2008 a dále z dopadů vyplývajících z  predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2012, kterou zpracovalo ministerstvo financí (MF) v dubnu 2009. Ministerstvo financí v rámci meziresortního připomínkového řízení rozhodlo o navýšení příjmů SFDI v roce 2010 o 11  650 milionů korun z  emisí státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s výstavbou dálnice D47. Toto navýšení příjmů SFDI bylo do materiálu zapracováno. Následně usnesením vlády ČR č. 1176 ze dne 16. září 2009 byly příjmy i výdaje sníženy o 400 milionů korun na 36  100 milionů korun. Na základě PS PČR schváleného vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „úsporný balíček“, rozhodla vláda ČR usnesením č. 1232 ze dne 29. září 2009 o zvýšení daňových příjmů SFDI o 700 milionů korun v  návaznosti na zvýšení příjmů ze spotřební daně a současně snížila dotaci ze státního rozpočtu na krytí deficitu ve stejném objemu. Tato změna byla do materiálu zapracována, a to jak v rozpočtu roku 2010 tak i ve střednědobém výhledu. Zároveň v tomto výsledném materiálu je zapracováno i usnesení PS PČR č. 1523 ze dne 11. prosince 2009, kterým došlo ke snížení dotace ze státního rozpočtu na krytí defici-

tu z částky 12 600 milionů korun na částku 7 500 milionů korun a současně ke zvýšení položky převody výnosů z privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí o 5 100 milionů korun. Z hlediska celkových předpokládaných příjmů SFDI pro rok 2010 se tak výsledně jedná o neutrální operaci (tzv. národní výdajový rámec zůstává na úrovni 36 100 milionů korun. Přesto je nutné konstatovat, že navržené limity finančních prostředků v rozpočtu SFDI nebudou do budoucnosti stačit k pokrytí požadavků na rozhodující investice s  cílem zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu v  oblasti pozemních komunikací, drah a vnitrozemských vodních cest. Strategický rámec sestavení rozpočtu a střednědobého výhledu V rozpočtu a střednědobém výhledu jsou řešeny finanční potřeby a  požadavky výstavby dopravní infrastruktury v  souladu se  základním legislativním rámcem a  zásadami Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013 (schválené usnesením vlády č. 882 ze dne 13. července 2005),

Harmonogramem výstavby dopravní infrastruktury dle usnesení vlády č. 1196/2008 z 22. září 2008 a současně jsou v  maximální možné míře zohledněny priority vlády v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury dané usneseními vlády. Mezi prioritní záměry rozvoje dopravní infrastruktury ČR v  současné době obecně patří zejména dobudování sítě dálnic a rychlostních silnic, modernizace železničních koridorů a významných železničních uzlů, u vnitrozemských vodních cest zajištění kvalitních plavebních parametrů. Současně je nutné zlepšit i bezpečnost dopravy a snížit negativní dopady na občany a životní prostředí. Specifikace rozvojových potřeb vyplývá také ze začlenění dopravní infrastruktury ČR do budované transevropské dopravní sítě (TEN-T) včetně napojení na dopravní síť sousedních států. Společný evropský záměr, tj. vytvoření kvalitní dopravní sítě, efektivně fungující z  hlediska technických parametrů a dílčí propojitelnosti, vymezuje pro náš stát prioritní projekty a určuje základní rámec alokace zdrojů. Legislativní východiska pro sestavení rozpočtu Rozpočet na rok 2010 a střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 je sestaven v  souladu se zákonem č. 104/2000 Sb., ze dne 4. dubna 2000,

o Státním fondu dopravní infrastruktury v platném znění a vyhláškou ministerstva financí č.  165/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu, a vyhláškou č. 415/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu. Podle § 2 zákona č. 104/2000 Sb. v novelizovaném znění je účelem SFDI používat svých příjmů ve  prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu: - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, - poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic, - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah, - financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, - úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby, - poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah,

- poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s  omezenou schopností pohybu a orientace, - poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, - financování nákladů na zavedení a provozování systému elektronického mýtného, - financování úhrady koncesionářů na základě uzavřené koncesionářské smlouvy na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury a financování nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy, - náklady na činnost SFDI. K  naplnění svého účelu může SFDI podle § 4 zákona č. 104/2000 Sb. v  platném znění využívat tyto příjmy: - převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit ministerstvu financí, - převody výnosů silniční daně, - převody podílu z  výnosů spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (minerálních olejů), - převody výnosů z časového poplatku, - převody výnosů z mýtného, - výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných SFDI, - úvěry, úroky z  vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, (pokračování na straně 14)

Příjmy SFDI na rok 2010 a výhled do roku 2012 Druh příjmu Převody výnosů silniční daně Převody výnosů spotřební daně z minerál. olejů Poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic Výnosy z výkonového zpoplatnění Dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu Převody výnosů z privatizovaného majetku Příjmy SFDI Operační program Doprava - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Komunitární programy - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Příjmy celkem se započtením fondů EU Úvěr EIB zák. č.134/2008 Sb. (včetně předp. nového úvěru 2011-2012) Příjmy se započtením fondů EU a úvěru EIB Emise státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. Příjmy celkem se započtením fondů EU, úvěru EIB a emisí dluhopisů

schválený rozpočet 2009

schválený rozpočet 2010

Index 2010/2009 v%

výhled rozpočtu 2011

výhled rozpočtu 2012

6 500

5 500

84,6

5 800

6 200

7 900

8 100

102,5

8 200

8 400

2 600

2 600

100,0

2 600

2 800

4 400

7 300

165,9

7 300

5 000

10 850

7 500

69,1

12 200

13 700

4 400

5 100

115,9

0

0

36 650

36 100

98,5

36 100

36 100

26 449

35 906

135,8

28 797

15 942

10

154

1 447,8

92

83

63 109

72 160

114,3

64 889

52 125

10 033

12 211

121,7

10 831

6 929

73 142

84 371

115,4

75 820

59 054

0

11 650

0

0

0

73 142

96 021

131,3

75 820

59 054

Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.

13

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2010

Eurofon 800 200 200 informuje

EU si zvolila nové logo pro biovýrobky Začátkem února oznámila Evropská komise vítěze soutěže o nové logo EU pro bioprodukty. V  celounijním hlasování vyhrál návrh německého studenta Dusana Milenkovice. Nové logo „Euro-leaf“ představuje EU hvězdy seskupené do tvaru listu na zeleném pozadí. Symbol znázorňuje dva hlavní prvky – přírodu a Evropu. Soutěž pro studenty umění a designu byla nápadem komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel. Z více než 3 500 návrhů vybrala mezinárodní odborná porota tři nejzdařilejší, které předložila veřejnému hlasování na internetu. Vítězný návrh získal více než 63% podporu z téměř 130 000 hlasujících. Autoři tří nejlepších návrhů budou odměněni na oficiálním ceremoniálu v Bruselu. Cílem soutěže bylo zvýšit povědomí o biovýrobcích a ekologickém zemědělství a posílit důvěru spotřebitelů v tyto výrobky. Spotřebitel by měl mít jistotu, že si kupuje skutečný bioprodukt, nikoli pouze výrobek, který se jako bio tváří. Díky jednotnému logu bude moci spotřebitel důvěřovat, že kvalita produktu odpovídá Nařízení o ekologickém zemědělství. Nové logo bude povinně od 1. července 2010 označovat všechny balené bioprodukty, které splňují standardy a byly vyrobeny v EU. Pro dovážené výrobky bude logo nepovinné. Soukromá, regionální či národní loga budou moci být použita vedle jednotného EU označení. Nařízení o ekologickém zemědělství bude v následujících týdnech doplněno o přílohu, která uvede nové logo a záležitosti s ním spojené do legislativního rámce EU. Martina Finková, Eurofon

Pražský studentský summit končil etiketou Pražský studentský summit, jakožto projekt z oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů, který vzdělává alternativní a zábavnou formou za využití moderních interaktivních metod, skončil stylově – s důrazem na etiku a etiketu. To, že etika a etiketa patří k výbavě každého diplomata, zdůraznil na summitu Ladislav Špaček, bývalý mluvčí exprezidenta republiky Václava Havla a znalec etikety. Studenti, kteří zde zastupovali jednotlivé členské státy a jejich představitele ve třech Modelech, tak museli „symbolicky“ při prosazování národních zájmů přidat ještě Model další, model etický. Třemi modely se rozumí Model OSN, kde se jedná v českém jazyce a je určen středoškolákům, dále Model NATO, který je zaměřený taktéž na střední školy, avšak jednání probíhají v anglickém jazyce, a konečně Model Evropské unie, jehož účastníky jsou univerzitní studenti. ETICKÉ DOPOLEDNE Závěrečné setkání se uskutečnilo v prostorách Vysoké školy ekonomické, kde v dopolední části seznámil studenty středních a vysokých škol se světem etikety Ladislav Špaček, následně se v diskuzi Radka Špicara, ředitele vnějších vztahů Škoda Auto, a Tomáše Sedláčka, hlavního makroekonomického stratéga ČSOB, mluvilo o způsobech vzdělávání doma i v zahraničí či o nabývání praktických zkušeností a možnostech budoucího profesního uplatnění. PRAKTICKÉ ODPOLEDNE Odpoledne se studenti věnovali procvičování znalostí a dovedností nabytých během uplynulých měsíců, kdy se zdokonalovali v rétorice, vyjednávání, veřejném vystupování a studovali důležitá témata mezinárodní politiky. Pátý workshop uzavřel přípravnou část summitu, který bude dále směřovat ke svému vrcholnému zakončení. Slavnostní konference se uskuteční v Hotelu Ambasador – Zlatá husa 19. března a diplomatická jednání se posléze přesunou do Kongresového centra Praha, kde budou probíhat až do 22. března. Hlavní program summitu bude tradičně obohacen o další doprovodné akce. Studenti navštíví sídlo Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a také novou budovu rozhlasové stanice Svobodná Evropa. (vru)

Dostavba muzea války 1866 na Chlumu finišuje Jestli se o některé kulturní události v Královéhradeckém kraji dá říct, že funguje jako spolehlivý magnet pro tisíce turistů a příznivců historie z celého světa, jsou to vzpomínkové akce k výročí prusko-rakouské bitvy na Chlumu z roku 1866, především vlastní rekonstrukce bitvy ze 3. července 1866. Odkaz tohoto druhého největšího vojenského střetnutí 19. století uchovává válečné muzeum, které bylo v roce 1936 vybudováno v centrálním prostoru někdejšího bojiště, na vyvýšenině Chlum nedaleko Hradce Králové. Prostory památníku i jeho technické zázemí ale dlouhodobě nevyhovovaly modernímu pojetí prezentace tohoto historického zlomového okamžiku. Na jaře 2008 proto začaly práce na přístavbě muzea za 40 milionů korun. Projekt je finančně podpořen z regionálního operačního programu, evropská dotace činí téměř 30 milionů korun. Stavba byla ukončena v prosinci 2009. Památníky bitvy z  roku 1866 se v  okolí Chlumu začaly stavět téměř ihned po ukončení válečných událostí. Na území se nachází přes čtyři stovky pomníků, individuálních hrobů i hromadných pohřebišť. Nejznámější jsou přístupné po značených turistických a cyklistických trasách i po speciálních naučných stezkách. Válečné muzeum na Chlumu pomníky udržuje a zároveň představuje výzbroj a výstroj zúčastněných armád. V  roce 1997 byl areál bojiště vyhlášen památkovou zónou.

Přístavba muzea ve strohém, vojenském stylu je dvakrát větší než původní objekt. „Nové prostory potřebujeme jako sůl“, potvrzuje ředitel Muzea východních Čech Zdeněk Zahradník, pod něhož vojenský památník spadá. „Chybí technické zázemí celého areálu a to přitom udržujeme 10  000 m2 plochy, sekáme trávu, staráme se o pomníky. Achillovou patou je nedostatečné sociální zázemí pro návštěvníky i zaměstnance. A především potřebujeme nové výstavní prostory,“ vypočítá-

vá Zahradník. V  nové budově bude moci být představeno mnohem více z vojenské výzbroje a výstroje. Přibudou velkoplošné modely bojových situací, které se k bitvě 1866 vztahují, a dokonalá vizuální prezentace historického kontextu. Část expozice bude věnována Červenému kříži, který byl v roce 1866 na pruské straně poprvé nasazen ve velké bitvě. Počítá se se zápůjčkami exponátů z Vojenského historického ústavu v Praze. Do památníku budou navíc sestěhovány některé pomníky z exteriérů, které vlivem klimatických podmínek trpí a své záchrany se dočkají doslova v poslední chvíli. Na původních místech pomníků pak budou umístěny jejich kopie. Přístavba muzea však vznikala poměrně těžce. V památkově chráněném prostoru bylo náročné vyhovět všem požadavkům úřadů. Stavba například nesměla příliš vyčnívat, což je na vrcholu kopce samozřejmě problém. Zčásti je proto zasypána zeminou a technické zázemí je ukryto v podzemí objektu.

Nové prostory velmi vítá i Garda města Hradce Králové, která sdružuje milovníky historických uniforem, a každoročně je hlavním organizátorem rekonstrukce bitvy na Chlumu: „Nedostatek místa byl opravdu problém,“ potvrzuje Pavel Urban z hradecké Gardy. „Účastníme se různých pietních a vzpomínkových akcí, rekonstrukce bitvy je samostatná kapitola, ta pokaždé přiláká pět až deset tisíc návštěvníků. Hlavní ležení míváme přímo ve vesnici, kterou čeká v rámci vojenského střetu vypálení. Jsou ale věci, s kterými se také rádi přesuneme dovnitř. Člověk ocení třeba tak prostou věc, jakou je umývárna a sprcha pro vojáky po skočení bitvy,“ dodává Urban. Stavební práce nové části muzea jsou nyní ukončeny, půl roku se ale ještě bude pracovat na instalaci vnitřního vybavení a přípravách nových expozic. Pro návštěvníky by měl být památník znovu otevřen při příležitosti výročí bitvy na Chlumu 3. července 2010. Stane se tak zároveň největším muzeem, které se válce z roku 1866 věnuje.

Peníze do vzdělávání se vyplácejí Nové centrum sociálních služeb Mahenka vybudovala Diecézní charita v Jihlavě. S pomocí dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod ve výši 18,5 milionu korun vzniklo celkovou stavební rekonstrukcí a rozšířením původního objektu nové centrum, které se zaměří na profesní vzdělávání a pracovní i společenskou integraci osob ze skupin ohrožených sociálním vyloučením. Centrum Mahenka bylo otevřeno na začátku ledna. „Charita  a město Jihlava jsou  dlouhodobě dobrými partnery. Projekt Mahenky má podporu radnice, je to zařízení, které bude sloužit obyvatelům města. Tento projekt může mnoha lidem pomoci,“ řekl k  otevření Mahenky primátor Jaroslav Vymazal, který v  objektu v  minulosti pracoval – učil v něm, nikoliv ale truhláře či malíře, ale automechaniky.

VEŠKERÉ POTŘEBNÉ VYBAVENÍ „Ze starého papírového domku se díky získané dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod povedlo během necelého jednoho roku vybudovat moderně vybavené centrum sociálních služeb,“ říká zástupce ředitele jihlavské Charity Vítězslav Schrek, který projekt řídil od začátku. V centru jsou nově vybudovány výukové prostory, dílny pro řemeslné kurzy, počítačová učebna, prostory pro sociální programy, kanceláře a sociální příslušenství. „Lidé se zde mohou lidé podle svých potřeb vzdělávat, zvyšovat si kvalifikaci, využívat služeb poradenství nebo se mohou zapojit do motivačních a terapeutických programů,“ dodává Schrek. REKVALIFIKACE PRO TY, KTEŘÍ MĚLI MÉNĚ ŠTĚSTÍ Cílem projektu je pomáhat osobám

s různým typem znevýhodnění zapojit se do společnosti. Hlavní cílovou skupinou zůstávají i nadále mladí lidé ve věku od 15 do 26 let, bez zaměstnání a kvalifikace, dále osoby ze znevýhodněného prostředí a služby se rozšiřují i pro zdravotně postižené. Motivační a poradenské aktivity centra budou zaměřeny na všeobecnou orientaci ve společnosti, překonávání komunikačních bariér klientů a k dosažení jejich samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti.   Tréninkové programy a rekvalifikační kurzy umožní klientům zvýšení kvalifikace klientů, aby si mohli najít práci, a tím se uplatnit ve společnosti. Pro klienty se centrum Mahenka otevře v průběhu února zahájením projektu sociální rehabilitace nazvaným Malá řemesla. Vzdělávací projekt realizovaný ve spolupráci s Úřadem práce v Jihlavě s názvem Řemeslo jako šance je zaměřen na motivaci a rekvalifikaci. Sociální centrum Mahenka dispo-

nuje v současné době akreditacemi ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na řemeslné kurzy truhlářských prací, malířských prací, zahradnických prací, údržbářských prací v domech, pro obsluhu osobních počítačů a akreditací pro šičky. SOUČÁST ŠIRŠÍHO PLÁNU Projekt sociálního centra Mahenka je součástí integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) Jihlavy zaměřeného na regeneraci městského prostředí, rozvoj infrastruktury v oblastech sociálních služeb a vzdělávání a všestranný rozvoj občanské vybavenosti. Náklady na realizaci aktivit obsažených v IPRM Jihlavy pro období let 2008-2013 jsou vyčísleny na 615 milionů korun, z toho schválené dotace z ROP Jihovýchod činí 563 miliony korun. IPRM Jihlavy byl historicky první zaregistrovaný IPRM v České republice. Tomáš Fridrich

CO NA TO EUROPOSLANCI Česká republika dosud neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi, což jí vytýká Evropský parlament. V čem je úmluva důležitá a chybí nám? Dne 10. února 2010 byla ve Štrasburku odsouhlasena výroční zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2009, v níž poslanci EP mimo jiné vyzývají členské státy, které tak dosud neučinily, aby bezodkladně ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi. Cílem této úmluvy je nejen prevence a boj proti obchodu s  lidmi, ale i plné uznání práv obětí tohoto zločinu a poskytnutí ochrany obětem a svědkům s důrazem na genderovou vyváženost. Úmluva se ne-

týká pouze obchodu za účelem sexuálního vykořisťování, ale také obchodu za účelem nucené práce, otroctví, nevolnictví nebo odebrání orgánu. Co se týče regionální působnosti, tak se tato úmluva nevztahuje pouze na mezinárodní, ale i na vnitrostátní obchodování s lidmi. Bezpochybně je proto tato úmluva velice účinným nástrojem proti existující formě tohoto tzv. „moderního otroctví“. Úmluva nicméně požaduje zavedení trestněprávní odpovědnos-

ti právnických osob, což je jedním z  hlavních důvodů, proč Česká republika ještě danou úmluvu nepodepsala. Zakotvení trestní odpovědnosti právnických osob nemá jak v českém, tak i v kontinentálním právu tradici. Dlouhodobě je totiž upravována pouze trestní odpovědnost fyzických osob. I přesto však Česká republika disponuje kvalitní vnitrostátní právní úpravou týkající se této problematiky. Přínosy ratifikováním úmluvy zatím není možné účinně zhodnotit v rámci teritoria,

kde již platí. Stejně tak není možné zatím zhodnotit, jak bude úmluva účinná ve vztahu i k trestnímu právu České republiky, pokud bude ratifikována.

Andrea Češková, poslankyně Evropského parlamentu

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 02, vychází 26. 02. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 2 / 2010

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 Střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 Výdaje SFDI na rok 2010 dle hlavních příjemců SFDI

OPD + KP

EIB

Celkem

VÝDAJE SFDI – celkem

47 750

36 060

12 211

96 021

Ředitelství silnic a dálnic

32 291

23 102

7 176

62 569

Správa železniční dopravní cesty

12 848

11 431

4 656

28 935

Ředitelství vodních cest

403

1 502

Ostatní

2 208

(pokračování ze strany 12)

- převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na  výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury, - příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, - dary a dědictví, - dotace ze státního rozpočtu. Od roku 2007 převzal SFDI od ministerstva financí agendu dálničních kupónů. SFDI je k  vydávání a prodeji kupónů příslušný na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích od 1. ledna 2007. Pro emisi kupónů 2010 (která začíná 1. prosince 2009 a končí jejím vyúčtováním, tj. 15. března 2011) má SFDI potřebné finanční prostředky zahrnuté v návrhu rozpočtu. Z  rozpočtu SFDI jsou také hrazeny náklady na zavedení a provozování systému elektronického mýtného a telematických systémů. Převody výnosů z  výkonového zpoplatnění uživatelů pozemních komunikací jsou součástí příjmů SFDI. V  návrhu rozpočtu na rok 2010 jsou na straně příjmů uvedeny celkové očekávané výnosy a na straně výdajů předpokládané výdaje spojené s  úhradou nákladů za dodání a provoz systému. Koncepce sestavení výdajové strany rozpočtu SFDI a identifikované problémy Rozpočet pro rok 2010 a v  obou letech střednědobého výhledu je sestaven jako vyrovnaný, s  výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá zcela potřeby financování. SFDI nevykazuje žádné pohledávky (mimo předfinancování) a závazky, které by nebyly v souladu se schvále-

379

2 284

0

2 233

25

ným rozpočtem SFDI na rok 2009, a v současné době není příjemcem žádného úvěru. Přijetí úvěru ze strany SFDI se nepředpokládá ani pro budoucí období, SFDI však zajišťuje roli finančního manažera úvěrů přijatých státem. Při sestavení rozpočtu byla provedena prioritizace potřeb podle charakteru výdajů respektive oblastí financování. Sledována byla zejména potřeba zajištění spolufinancování zdrojů EU a alespoň minimální povinný rozsah údržby a oprav stávající sítě. Sestavování rozpočtu sledovalo následující oblasti: Primární oblast A – fondy EU, PPP, mýto – jedná se o oblast, kde vydané prostředky generují další přímé (prostředky z fondů EU, mýto) nebo nepřímé zdroje (PPP) pro dopravní infrastrukturu. Primární oblast B – náklady na provoz, opravy a údržbu – jedná se o oblast, která zahrnuje náklady nezbytné na samotné fungování stávající infrastruktury, vzhledem k  rozpočtovým možnostem však byla tato položka minimalizována na spodní mez udržitelnosti. Tato oblast zahrnuje rovněž realizační globální položky. Sekundární oblast – národní akce nespolufinancované z  EU. Jedná se o položky, na které nebylo v  rámci disponibilních prostředků možno alokovat žádné finanční prostředky, a proto byly zbylé prostředky z výdajového rámce uvedeny v položkách konzervace a  zabezpečení rozestavěných staveb. Ministerstvo financí v rámci meziresortního připomínkového řízení rozhodlo o navýšení příjmů SFDI v  roce 2010 o 11  650 milionů korun z  dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. Tyto prostředky jsou

navrženy na financování národních akcí nespolufinancovaných z  EU u pozemních komunikací. Koncepce sestavení příjmové strany rozpočtu SFDI a identifikované problémy Při sestavování příjmové strany rozpočtu SFDI se vycházelo ze směrných čísel ministerstva financí a zároveň predikcí SFDI. Sestavení tohoto rozpočtu a  střednědobého výhledu bylo výrazně ovlivněno volatilitou dat makroekonomického vývoje ekonomiky ČR a legislativně dosud nedokončeným procesem zavádění mýta pro vozidla nad 3,5 t a elektronických vinět. Významnou nejasností v  okamžiku sestavování návrhu rozpočtu (červenec 2009) byl především dopad změn vyplývajících z případného přijetí nyní legislativně projednávaného návrhu zákona o změnách v  oblasti dálničních kuponů. Jedná se o návrh převedení vozidel s hmotností nad 3,5 t do výkonového zpoplatnění od 1. ledna 2010 a následné zavedení tzv. elektronických vinět s účinností od 1. ledna 2011 pro vozidla do hmotnosti 3,5 t včetně doposud nestanovené tarifní politiky. V rozpočtu SFDI na rok 2010 není plánováno s  takto potencionálně vyvolanými příjmy a výdaji. Na základě zásady konzervativnosti při sestavování rozpočtu jsou v  rozpočtu na rok 2010 u dálničních kupónů na straně příjmů rozpočtovány veškeré výnosy a na straně výdajů veškeré související náklady. Dopady výše uvedených změn na rozpočet a střednědobý výhled nelze v  tomto okamžiku kvantifikovat, nicméně lze předpokládat, že zavedení změn navýší z  krátkodobého hlediska výdajovou stranu rozpočtu SFDI, kdež-

NÁRODNÍ ZDROJE SFDI (včetně dluhopisů) Schválený rozpočet roku 2009

Rozpočet roku 2010

Index 2010/2009

36 650

47 750

130,3

18 686

29 599

158,4

12 126

12 948

106,8

367

403

109,8

Výkonové zpoplatnění a telematika Projektové práce

4 350

3 770

86,7

55

100

181,8

Bezpečnost Cyklostezky Ostatní náklady

180 257

190 190

105,5 73,9

629

550

87,4

VÝDAJE SFDI – celkem Pozemní komunikace (úhrn výdajů)

Dráhy

(úhrn výdajů)

Vodní cesty

(úhrn výdajů)

(2010 – sčítání dopravy)

(např. výroba a distribuce dálničních kupónů)

to předpokládaný růst příjmů se dostaví s časovým odstupem. Současně značná neurčitost v  oblasti výběru spotřební a silniční daně zvyšuje rizika směrem k nižšímu než předpokládanému příjmu oproti predikovaným hodnotám z úrovně MF. Dle aktualizace predikce SFDI z prosince 2009 může propad příjmů proti směrným číslům pro rok 2010 dle ministerstva financí činit celkově cca 3 900 milionů korun (mýto 1 900 milionů korun + spotřební daň 1 000 milionů korun + silniční daň 1 000 milionů korun). V rozpočtu nejsou na příjmové stránce zohledněny výše uvedené rizikové faktory. Průběžné financování akcí spolufinancovaných z fondů EU Zajištění dostatečné výše finančních prostředků na financování národního podílu a  předfinancování podílu fondů EU u akcí spolufinancovaných z  těchto fondů bylo prioritou při  sestavování rozpočtu na rok 2010. PROSTŘEDKY SFDI Operační program doprava a komunitární programy EU SFDI financuje národní podíl u akcí realizovaných v těch segmentech dopravní infrastruktury, jejichž financování je v  souladu s účelem SFDI. Pro akce zařazené do  Operačního programu Doprava (OPD), se po dohodě s ministerstvy financí a dopravy využívá ke krytí národního podílu také úvěr od EIB, jehož příjemcem je ministerstvo financí a SFDI vystupuje v roli finančního manažera úvěrových prostředků. Zbývající disponibilní finanční prostředky z úvěru EIB budou dle současného průběhu čerpání a návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu vyčerpány počátkem roku 2011. S  ohledem na nutnost financování akcí v  horizontu dalších let je nutné zajistit nový úvěr EIB v  předpokládané výši 25  000 milionů korun pro dokončení rozestavěných a plánovaných akcí. Tento nový úvěr EIB je nezbytný pro zajištění plného čerpání finančních prostředků z EU v rámci OPD. Z  tohoto důvodu je nutné přijmout rozhodnutí o uzavření nového úvěru EIB ve výši 25 000 milionů korun s  možností jeho čerpání od začátku roku 2011. O přijetí nového úvěru budou vedena jednání s ministerstvem financí. SFDI dále hradí z  vlastních zdrojů podíly u akcí spolufinancovaných z  prostředků komunitárních programů zejména finančního nástroje TEN-T, jejichž financování je v souladu s účelem SFDI. Regionální operační programy a ostatní nástroje EU financované na úrovni regionů soudržnosti NUTS II a III (krajů) SFDI bude nadále v  rámci možností daných svým rozpočtem podporovat výstavbu a  rekonstrukci krajské dopravní infrastruktury. Pro rok 2010 se předpokládá, že SFDI v  závislosti na možnostech disponibilních finančních prostředků, poskyt-

ne na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z fondů EU u akcí spolufinancovaných z  fondů EU týkajících se silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů maximálně částku 3 000 milionů korun. Tato částka byla rozdělena mezi jednotlivé kraje a její výše byla projednána se zástupci krajů na jednání na SFDI. Na jednáních s  kraji byly jednotlivé akce krajů projednány a bylo dohodnuto, že jmenovitě budou do návrhu rozpočtu SFDI na rok 2010 a střednědobého výhledu zařazeny pouze akce, u kterých se předpokládá uvolnění finančních prostředků na předfinancování výdajů v  roce 2009 a dále se očekává pokračování jejich předfinancování v roce 2010. Všechny ostatní akce jednotliví žadatelé zahrnuli do globální položky – předfinancování. Použití globální položky bylo shledáno jako vhodnější zejména z  důvodů umožnění vyšší flexibility pro žadatele o předfinancování a z  důvodů větší reálnosti seznamu předfinancovávaných akcí. Na začátek roku 2010 je svoláno jednání, na kterém budou projednány konkrétní akce žadatelů o předfinancování. Ti následně dodají k  těmto konkrétním akcím všechny potřebné podklady. Do přidělené částky jednotlivým krajům se započítávají i doposud nevrácené finanční prostředky. Zdroje nejsou kryty z příjmové části rozpočtu SFDI, a proto nejsou uváděny v  rozpočtu v  části příjmů ani výdajů (zdroje jsou přímo závislé na aktuálním vývoji peněžních toků SFDI, proto je nelze plně garantovat). Prioritou je dokončení rozestavěných akcí. Financování národního podílu u těchto akcí je zajišťováno bez účasti rozpočtu SFDI. Podíl fondů EU Způsob řízení finančních prostředků fondů EU na SFDI se řídí platnou Metodikou finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období 2004-2006 a Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 (materiály MF) a dále manuály příslušných finančních nástrojů. ROZPOČET NA ROK 2010 Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 je sestaven jako vyrovnaný s příjmy i výdaji „národního“ výdajového rámce ve výši 36 500 milionů korun. Dále je na straně příjmů i výdajů bilancováno financování akcí spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu doprava a komunitárních programů ve výši 36 060 milionů korun, úvěr EIB ve výši 12  211 milionů korun a akce financované z  dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. ve výši 11 650 milionů korun. Ve smyslu § 5b odst. 5 zákona č. 104/2000 Sb. je hospodaření SFDI rozděleno do dvou účetně oddělených okruhů tak, aby byly sledovány samostatně náklady na vlastní činnost SFDI od ostatních činností.

Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.

EN č. 2 / 2010

Zusammenfassung

Milchproduzenten kämpfen ums Überleben Die Milch kehrt langsam auf den Speisezettel der Tschechen zurück. Zu verdanken ist das sowohl einer Kampagne an Schulen als auch einer erfolgreichen Kette von Automaten, an denen sich die Leute nicht pasteurisierte Milch holen können. Unterstützt werden die Landwirte auch durch Brüssel. Die Kommission bewilligte in diesem Jahr dreizehn Programme von elf Mitgliedstaaten, deren Ziel in der Propagierung von Milch und Milchprodukten in der Europäischen Union besteht. Ihr Gesamtbudget beträgt fast 36 Millionen Euro. Die Europäische Union steuert fast 18 Millionen Euro bei.

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Milk producers are fighting for survival

RÉSUMÉ

Milk is slowly returning to Czech households. While this is partly due to a school campaign, a major role has also been played by a successful project of vending machines where people can buy unpasteurized milk. Support is also provided to farmers from Brussels – this year the Commission has approved thirteen programs developed by eleven Member States to promote the consumption of milk and dairy products in the European Union.

Le lait réapparaît peu à peu dans les menus tchèques. La raison en est non seulement une campagne menée dans les écoles, mais également le succès d’une chaîne de distributeurs automatiques auxquels les gens peuvent obtenir du lait non pasteurisé. Les agriculteurs bénéficient également d’un soutien de la part de Bruxelles où la Commission a cette année validé treize programmes présentés par onze États membres ayant pour objectif de promouvoir la consommation de lait et de produits laitiers au sein de l’Union européenne. Le budget total de ces programmes est de presque 36 millions d’euros, et l’Union européenne y contribue à hauteur de près de 18 millions d’euros.

Milk vending machines have become a phenomenon of the present age. They are gradually appearing in most larger towns – dozens have already been installed throughout the country. Their number is constantly growing. “Just today we opened one in Bystřice pod Pernštejnem, and another two weeks ago in Nové Město na Moravě,” says Miroslav Zářecký of ZVS AGRO, a company which is also active, amongst other regions, in Eastern Bohemia. Czechs are again learning to drink milk. The Czech Republic has been supporting the Milk to

Schools project, but not always without reservations. The national subsidies for milk and dairy products for pupils were cancelled in August 2008 by Mirek Topolánek’s Government; the program was then subsidised only by the European Union. However, the approach to support for farmers eventually changed and, in July 2009, the Government approved renewed introduction of national subsidies for school milk, effective from the beginning of the 2009/2010 school year. Since 1 September 2009, children, pupils and students have again been able to buy one

Milchautomaten sind zu einem Phänomen der Gegenwart geworden. Schrittweise werden sie in fast jeder größeren Stadt aufgestellt, landesweit sind bereits Dutzende in Betrieb. Die Tschechen lernen wieder, Milch zu trinken. Die Tschechische Republik unterstützt das Projekt „Milch in die Schulen“, allerdings nicht immer vorbehaltlos. Die nationale Subventionierung von Milch und Milcherzeugnissen für Schüler wurde im August 2008 durch die Regierung von Mirek Topolánek gestrichen und das Programm in Tschechien somit allein von der EU gefördert. Die Einstellung gegenüber der Unterstützung der Bauern hat sich schließlich geändert, und die Regierung bewilligte im Juli 2009 die Wiedereinführung der nationalen Subventionen für Schulmilch mit Beginn des neuen Schuljahres 2009/2010. Ab 1. September 2009 haben Kinder, Schüler und Studenten somit Anspruch auf ein subventioniertes Milchprodukt pro Unterrichtstag. (sti) An average Slovak drinks and eats 152 kg of milk and dairy products every year. In the European Union, this figure is as high as 250 kg per person and year. The consumption of milk and dairy products is farthest from ideal for children and youth. Epidemiological studies drawn up by the Nutrition Research InstiEin Durchschnittsslowake trinkt und verzehrt tute have established that only 43 % children drink milk every 152 kg Milch und Milcherzeugnisse jährlich. Die- day, 12 % do not drink milk at all and the remaining 45 % do so se Kennziffer liegt für die Europäische Union bei irregularly. 250 kg pro Person und Jahr. Der Konsum von Milch und Milchprodukten ist bei Kindern und Could it be that Slovaks do not like exported, particularly to Russia. Jugendlichen am geringsten. Epidemiologische milk or does it go sour when they Through the sale of fifteen thouStudien des Forschungsinstituts für Ernähung see the price? At the end of last sand young cows with high utility ergaben, dass nur 43 % der Kinder täglich Milch year, milk and dairy products were value, Slovakia lost approximately trinken, 12  % trinken überhaupt keine Milch sold for historically low prices. On 30 million litres of milk. the one hand, there was a satis- The situation changed with the und die übrigen 45 % nur unregelmäßig. fied consumer, but on the other – a new year. Consumers noted an inSchmeckt den Slowaken Milch etwa nicht oder stößt frustrated primary producer. In- crease in prices. The reason? Dairy ihnen die Milch beim Blick aufs Preisschild sauer auf? deed, his loss grew with every litre companies now pay more for milk Ende vergangenen Jahres wurden Milch und Mil- produced. Therefore, a great many to the farmers and the highway chprodukte zu Niedrigstpreisen verkauft. Auf der ei- of them decided to give up on bree- toll, which was newly introduced nen Seite ein zufriedener Verbraucher, auf der ande- ding milk cows. The best ones were instead of vignettes, also has an ren ein verstimmter Primärproduzent. Mit jedem Liter vergrößerten sich nämlich seine Verluste. Viele von ihnen beschlossen daher, die Milchkuhhaltung einzustellen. Die besten Tiere landeten überwiegend in Russland. Durch den Verkauf von 5 000 hochproduktiven Jungkühen verlor die Slowakei eine Produktion von rund 30 Millionen Litern Milch. The position of milk producers in this could indicate that part of the Mit dem neuen Jahr hat sich die Situation geändert. this country has not improved, as breeders have given up on milk proDie Verbraucher registrierten eine Preisbewegung the price of milk is still below the duction and transferred cows into nach oben. Und der Grund? Die Molkereien zahlen cost of its production. In my opi- this category. Occasionally I hear, den Bauern jetzt mehr für ihre Milch. Negativ wirkt nion, this is also the reason for the even from farmers, that the Czech sich außerdem die neu eingeführte Maut anstelle der reduction in the number of regis- Republic has excess milk. This is not früheren Autobahnvignetten aus. An billigere Milch tered producers by approximately true. If the entire European Union kommen die Konsumenten über Milchautomaten. two hundred in 2009. According to behaved like the Czech Republic in Der Boom dieser Verkaufsform direkt vom Hof star- the latest data published by the Sta- relation to milk, there would be no tete während der Milchmarktkrise im vergangenen tistical Office, the number of milk problem. Production and consumpJahr. Von diesen Metallmilchkühen gibt es in der Slo- cows has decreased by almost sixte- tion of milk in the Czech Republic wakei mittlerweile rund 50. (jha) en thousand, and now equals about are balanced. The problem lies on 380 thousand. In addition, the the part of the EU countries which number of cows without market produce milk in quantities substanproduction of milk has increased; tially exceeding local consumption.

subsidised dairy product each school day. Thus, vending machines where children can buy their milk have recently been installed in schools. What is more, school principals may decide on the further assortment of products that will be offered in their schools. A computer program using electronic chips has been launched to provide for cashless payments for all products. The campaign to support consumption of milk is not over. This year, the European Commission has approved thirteen programs developed by eleven Member States to promote the consumption of milk and dairy products in the European Union. The overall budget for these three-year programs equals almost thirty-six million euros. The EU will contribute little less than eighteen million. Jan Štifter

Les producteurs de lait luttent pour leur survie

Les distributeurs automatiques de lait sont aujourd’hui un vrai phénomène. Ils apparaissent progressivement dans presque toutes les grandes villes et se comptent déjà par dizaines dans le pays. Les Tchèques réapprennent à boire du lait. La République tchèque soutient le projet « Lait aux écoles », mais pas toujours sans réserves. Le gouvernement de Mirek Topolánek a en effet supprimé les subventions nationales pour le lait et les produits laitiers pour les écoliers en août 2008, le programme ne s’étant ainsi plus trouvé subventionné en République tchèque que par l’Union européenne. L’opinion sur le soutien apporté aux agriculteurs a toutefois finalement changé et le gouvernement a approuvé en juillet 2009 la réintroduction des subventions nationales pour le lait dans les écoles à partir du début de la nouvelle année scolaire, 2009/2010. Depuis le 1er septembre 2009, les enfants, élèves et étudiants ont par conséquent droit à un prounfavourable effect. Cheaper milk reaches consumers duit laitier subventionné par jour de cours. (sti) through milk vending machines. The boom in this method of sale directly from farms began during last year’s crisis on the milk market. There are about fifty of these Un Slovaque moyen boit et mange 152 kg de lait et de produits laitiers par année, cet indicateur s’éle“metal milk cows” in Slovakia. Not only farm milk, but also other vant à 250 kg par personne et par an dans l’Union agricultural products need not be- européenne. Les plus mauvais chiffres de la concome more expensive in the near sommation de lait et de produits laitiers sont ceux future, in spite of the growing pri- recensés chez les enfants et les jeunes. Les études ce of milk. The Movement for De- épidémiologiques de l’Institut de recherche sur mocratic Slovakia has submitted l’alimentation ont révélé que seuls 43 % des ena motion to the Parliament for a fants boivent du lait quotidiennement, 12 % n’en reduction in the value added tax buvant absolument pas, et les 45 % restants n’en from 19 to 6 per cent. This bill has buvant que de façon irrégulière. found support in all political parties and the Parliament could thus Les Slovaques n’aimeraient-ils pas le lait ou celui-ci finally approve it in March. prendrait-il un goût amer quand ils en voient le prix ? Jozef Havrilla À la fin de l’année dernière, le lait et les produits laitiers se vendaient à des prix n’ayant jamais été aussi bas. Avec d’un côté un consommateur satisfait, et de l’autre un producteur primaire dépité dont les pertes se creusaient en effet à chaque litre. Beaucoup ont donc décidé d’arrêter l’élevage des vaches laitières, celles de la meilleure qualité s’étant retrouvées essentiellement Compared to the whole EU, we are en Russie. Avec la vente de cinq mille jeunes vaches à a country with a high ratio of ag- haut rendement, la Slovaquie a perdu une production ricultural land per inhabitant. For d’environ 30 millions de litres de lait. this reason alone, I would assume Avec la nouvelle année, la situation a changé. Les conthat we could produce basic com- sommateurs ont constaté une évolution des prix à la modities, such as meat, milk, ce- hausse. La raison ? Les laiteries paient plus cher le lait reals, as well as a number of kinds aux agriculteurs, et le péage nouvellement instauré en of vegetables, ourselves and not lieu et place des vignettes autoroutières a un effet démake future generation depen- favorable. Le lait le moins cher parvient aux consomdant on imports. mateurs par l’intermédiaire de distributeurs automatiques de lait. Le boom enregistré par ce type de venZdeněk Mach, te, en provenance directe de la ferme, a eu lieu préciMember of the Chamber of Deputies sément au cours de la crise de l’année dernière sur le of the Parliament, Vice-Chairman of marché du lait. Le nombre de ces «  laitières métallithe Agricultural Committee ques » est d’environ cinquante en Slovaquie. (jha)

Will expensive milk go sour for Slovaks?

Macht teure Milch die Slowaken sauer?

Le lait cher tourne-t-il dans la bouche des Slovaques ?

Other EU countries are also facing the problem of excess milk

Problem des Milchüberschusses auch in anderen EU-Ländern

Die Situation der Milchproduzenten in der Tschechischen Republik ist nicht besser geworden. Die Aufkaufpreise decken nach wie vor nicht die Produktionskosten. Nach Aussage von Zdeněk Mach, stellvertretender Vorsitzender des Landwirtschaftsausschusses des Abgeordnetenhauses, ist dies die Ursache für den Rückgang der Anzahl registrierter Produzenten um fast 200 im Jahr 2009. Manch einer meint, die Tschechische Republik habe einen Milchüberschuss. Das ist aber nicht der Fall. Würde sich die gesamte Europäische Union in Bezug auf Milch wie die Tschechische Republik verhalten, so gäbe es kein Problem. Milcherzeugung und -verbrauch sind in Tschechien ausgeglichen. Ein Problem haben nach Meinung von Mach EU -Länder, die wesentlich mehr Milch erzeugen, als im betreffenden Land verbraucht wird.

Le problème des excédents de lait se pose dans d’autres pays de l’UE La situation des producteurs de lait ne s’est pas améliorée en République tchèque, le prix d’achat n’atteignant toujours pas les coûts engagés pour sa production. Telle est, selon le vice-président du comité Agriculture de la Chambre des Députés tchèque, Zdeňek Mach, la cause de la baisse d’environ 200 du nombre de producteurs enregistrés en 2009. Certains pensent que la République tchèque a un excédent de lait, mais ce n’est pas la réalité. Si toute l’Union européenne se comportait comme la République tchèque à l’égard du lait, alors il n’y aurait pas de problème.

16

česká republika

EN č. 2 / 2010

Novinky v českých lázních Česká republika patří bezesporu ke světovým lázeňským velmocím. Najdete tu více než třicet lázeňských míst, stovky léčivých pramenů a další cenné, zdraví prospěšné přírodní zdroje. Pojďme se podívat, co je v českých lázních nového a na co se návštěvníci mohou v budoucnu těšit.

Vodní radovánky v Jáchymově V lázních Jáchymov v podhůří Krušných hor začali v roce 1906 jako první na světě využívat léčivých účinků radonové vody a pomáhají tu pacientům s nemocemi pohybového aparátu. Od konce listopadu tu můžete navštívit také moderní Aquacentrum Agricola, kte-

ré se nachází v nejstarší, skoro sto let staré lázeňské budově. Všechny možné vodní radovánky si tu tak vychutnáte v interiéru, který je moderní, zároveň v něm ale byly ponechány i některé původní historické prvky. Více informací najdete na www.laznejachymov.cz. Unikátní bazén v Karlově Studánce Novinku mají i v lázních Karlova Studánka, které leží v srd-

ci Jeseníků v nadmořské výšce 800 metrů. V loňském roce tu kompletně dokončili unikátní bazén s teplou mořskou vodou. Kromě koupání tu návštěvníky nadchnou i rozmanité masážní trysky. Bazén je navíc osvětlen bílým i modrým světlem, což dodává koupání na exotičnosti. V tomto prostředí se i příjemně medituje. Další informace hledejte na www.k.studanka.cz. Jedinečná metoda v Bohdanči Slatina se v lázeňství používá běžně. V Bohdanči však vloni zavedli jako první v Česku převratnou novinku. Podávají tu slatinu v zábalových vanách.V nich to funguje takto: Pacient si lehne na speciální vodní lůžko, na kterém nepřijde do přímého styku s vodou. Personál na klienta posléze nanese slatinu a provede zábal. Teplá voda ve vodním lůžku pak udržuje teplotu zábalu, zároveň ale klienta nezahřívá tak, jako klasická slatinná koupel. Díky tomu si tuto léčbu může dopřát širší okruh lidí, např. i kardiaci. Této inovaci předcházela téměř 3letá studie, která potvrdila její blahodárný efekt. Procedura pomáhá při revmatu, bolestech zad a kloubů a navíc se při ní šetří přírodní léčivý zdroj (slatina). Více na www.llb.cz. Cena roku pro Františkovy Lázně Lázeňská společnost Františkovy Lázně (www.franzensbad.cz)získala titul Lázeňská společnost Čes-

ké republiky roku 2009. Toto významné ocenění se uděluje za vysokou kvalitu medicínského lázeňství každý rok v rámci Lázeňského festivalu a vítěze z minulých ročníků najdete na www.spalife.info. Spa Suite v Karlových Varech Nabídka lázní se neomezuje jen na klasické lázeňské pobyty, stále populárnější jsou i wellness programy. V karlovarském hotelu Carlsbad Plaza mají nově wellness koncept nazvaný Spa Suite, kdy si mohou dva lidé pronajmout celkem tři lázeňské místnosti (na 2,5 hodiny) a užít si tu procedury v naprostém soukromí. Podrobnosti naleznete http://carlsbad-plaza.com. Hubnutí v lázních Lednice a Bělohrad V Anenských slatinných lázních v Lázních Bělohrad vloni otevřeli nový Spa resort Tree of Life, který se specializuje na obtíže pohybového ústrojí. Za těmito problémy často stojí nadváha, a proto tu také pomáhají lidem zhubnout. Nově tu mají moderní přístroj Exilis, který slouží na neinvazivní liposukci, a pořídili tu i další přístroje na redukci nadváhy. Více na www. belohrad.cz. I v jihomoravských Lázních Lednice léčí (mimo jiné) pohybový systém a i tady poskytují služby lidem, kteří se chtějí zbavit nadbytečných kil. Pyšní se tím, že se přidali k místům, kde mají mo-

derní přístroj Cellu M6. Používá se při hubnutí, ale například i při léčbě bolavých zad či následků popálenin. Pro další informace běžte na www.lednicelazne.cz. Co se chystá v Jeseníku? Procedury pod širým nebem

vat, aby byl léčebný efekt co nejlepší. Tím ale novinky nekončí. Stávající lázeňská budova projde rekonstrukcí a na jaře se promění v moderní Centrum odpočinku a relaxace v odkazu Vincenze Priessnitze. www.priessnitz.cz Více o lázních

Velkou proměnou projdou Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, které jsou prvními hydroterapeutickými lázněmi světa. V letošním roce tu bude postupně vznikat park, v němž si lidé budou moci dopřát Priessnitzovy vodoléčebné procedury přímo pod širým nebem. V parku budou rozmanité bazénky, potůčky, sprchy a další hydroterapeutické „atrakce“ určené k prokrvení různých částí těla. Každá procedura bude doplněna informační tabulí, kde bude popsáno, jak přesně by měli lidé postupo-

Vše podstatné o českých lázních se dozvíte na nově vzniklém webu www.ceskelazenstvi.cz, který provozuje agentura CzechTourism. Na jejích stránkách www.czechtourism.com si také můžete zdarma stáhnout lázeňský katalog v češtině, angličtině, němčině a ruštině. Informace o lázních najdete také na spa.czechtourism.com, www.spas. cz a www.lecebne-lazne.cz. Eva Tajanovská, CzechTourism INZERCE

Podporujeme rozvoj cestovního ruchu v České republice

Využijte Národní program podpory cestovního ruchu Podnikatelé mají nyní možnost čerpat dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestovní ruch pro všechny. Podmínkou pro přidělení dotace je vytvoření produktu, který umožní více cestovat i těm, kteří jsou nějak znevýhodněni – například seniorům, rodinám s dětmi nebo handicapovaným. Dotace může být až 50% z nákladů akce. Celkové náklady na jednu akci se mohou pohybovat v rozmezí od 1 do 5 mil. Kč. Rozvoj ve všech oblastech

Žádosti je možno předkládat do 15. dubna 2010.

Infolinka MMR (PO, ST do 17h, PÁ do 13h): +420 224 861 282 (138)

Podrobné informace najdete na www.mmr.cz