European Investment Bank and its contribution to the development of regions in the Czech Republic. Diplomová práce

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

EVROPSKÁ INVESTIýNÍ BANKA A JEJÍ PÍNOS PRO ROZVOJ REGION# ýR European Investment Bank and its contribution to the development of regions in the Czech Republic

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

Autor: Karolina TRENZOVÁ

Brno, duben 2006 Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: 2006.12.15 13:35:02 +01'00'

Jméno a píjmení autora:

Karolina Trenzová

Název diplomové práce:

Evropská investiþní banka a její pínos pro rozvoj region$ ýR

Název v angliþtin :

European Investment Bank and its contribution to the development of regions in the Czech Republic

Katedra:

Regionální rozvoj a správa

Vedoucí diplomové práce:

RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Rok obhajoby:

2006

Anotace Diplomová práce srovnává v desetiletém horizontu p$jþky poskytnuté Evropskou investiþní bankou nov pistoupeným zemím Evropské unie. Poté se pokouší najít závislost mezi regionálním HDP a nezam stnaností a poskytovanými p$jþkami, þímž se snaží potvrdit pínosy pro regiony ýeské republiky. Ty jsou srovnávány s pínosy region$m Maarska, Polska a Slovenska.

Annotation This final thesis compares loans for New Member States of the European union provided by the European Investment Bank in ten years long period. Afterwards there is an aim to appoint dependence of regional GDP and unemployment on loans provided. This is the way how to acknowledge contribution to the development of regions in the Czech Republic which are compared with regions of Hungary, Poland and Slovakia.

Klíþová slova Evropská investiþní banka, Nov pistoupené zem , p$jþky, regiony NUTS 2, regresní analýza, regionální HDP, nezam stnanost

Keywords European Investment Bank, New Member States, loans, NUTS 2 regions, regression analysis, regional GDP, unemployment

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci Evropská investiþní banka a její pínos pro rozvoj region$ ýR vypracovala samostatn pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité a odborné zdroje.

V Brn dne 13.4.2006

____________________________ vlastnoruþní podpis autora

Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za jeho odborné vedení a pomoc pi zpracování diplomové práce. Dále bych cht la pod kovat Mgr. Zuzan Hrdliþkové za cenné rady a pipomínky, které mi poskytla.

Obsah Úvod .........................................................................................................................................7 1.

EIB – obecná charakteristika ..................................................................................... 8 1.1.

Poslání EIB ................................................................................................................ 8

Spoleþný operaþní plán pro období 2005 – 2007............................................................... 9 1.2.

EIB, finanþní instituce EU ....................................................................................... 11

1.2.1.

Obory p$sobnosti EIB...................................................................................... 12

1.2.2.

Projektové financování .................................................................................... 12

1.2.3.

M na ................................................................................................................ 14

1.2.4.

Pid lování zakázek ......................................................................................... 14

1.2.5.

ýinnost EIB v letech 2003 - 2005.................................................................... 14

1.3.

Skupina EIB, Evropský investiþní fond................................................................... 17

1.4.

Organizaþní struktura EIB ....................................................................................... 19

1.4.1.

Podílníci - Shareholders................................................................................... 19

1.4.2.

ídící orgány EIB ............................................................................................ 21

1.4.3.

Partnei EIB ..................................................................................................... 22

2.

Podpora kandidátských zemí.................................................................................... 25 2.1.

Kandidátské zem ped rokem 1995........................................................................ 25

2.2.

Kandidátské zem v letech 1995 - 2005 .................................................................. 28

2.2.1.

P$jþky vzhledem k poþtu obyvatel a HDP v letech 1995 - 2005..................... 28

2.2.2.

Absolutní objem p$jþek dané zemi v letech 1996 - 2005................................ 37

2.2.3.

Poskytnuté prostedky vybraným zemím za sledované období celkem .......... 44

3.

Pínos projekt$ pro rozvoj region$ ýR................................................................... 45 3.1.

P$jþky poskytnuté region$m NUTS 2 ..................................................................... 46

3.2.

Regresní analýza ...................................................................................................... 48

3.2.1.

Regresní analýza pro regionální HDP vztažené k národnímu pr$m ru........... 49

3.2.2.

Regresní analýza pro nezam stnanost ............................................................. 52

Záv r .......................................................................................................................................55 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 57 Seznam tabulek, graf$ a píloh............................................................................................. 59 Pílohy..................................................................................................................................... 61

Úvod Evropská investiþní banka (European Investment Bank, také EIB nebo Banka) funguje jako nezávislá banka a je institucí Evropského unie. Má právní subjektivitu, finanþní samostatnost a vlastní rozhodovací orgány v rámci Evropského unie. [12] Byla zízena 1. ledna 1958 na základ smlouvy o vzniku Evropského hospodáského spoleþenství1, kterou podepsaly SRN, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. V roce 1973 se k podpisu pipojily Velká Británie, Irsko a Dánsko, v roce 1983 ecko a v roce 1986 Špan lsko a Portugalsko. Spolupráce s Evropskou investiþní bankou se v ýeské republice rozvíjí od roku 1992. Hlavní sídlo Banky je v Lucemburku. Prezidentem Banky je od 1. ledna 2000 Philippe Maystadt z Belgie a v prosinci 2005 byl zvolen na další funkþní období. [10, 14, 16] EIB poskytuje nebo garantuje stedn dobé a dlouhodobé úv ry, pedevším v oblasti pr$myslu, infrastruktury, telekomunikací, ochrany životního prostedí a energetiky. Finanþní prostedky plynou zejména do mén rozvinutých region$ Evropské unie. EIB se však nezam uje pouze na þlenské zem EU, ale poskytuje úv ry i do dalších zemí sv ta, se kterými má uzavenou smlouvu o spolupráci. V nedávné dob došlo k rozšíení Evropské unie o deset stát$, které bývají oznaþovány jako nov pistoupené zem Evropské unie. Tyto zem prozatím nedosahují hospodáské úrovn Evropské unie, jsou však uplatovány nejr$zn jší postupy, jak rozvoj t chto zemí a jejich region$ podpoit. Jedním ze zp$sob$ podpory je možnost þerpat zvýhodn né dlouhodobé p$jþky z Evropské investiþní banky. Cílem této diplomové práce je analýza þinnosti Evropské investiþní banky v nov pistoupených zemích Evropské unie a analýza závislosti regionálního HDP a nezam stnanosti na p$jþkách poskytnutých vybraným region$m z Evropské investiþní banky. Ke zkoumání p$jþek poskytnutých EIB vybrané skupin zemí byla zvolena dv hlediska. Prvním z nich je komparace poskytnutých p$jþek nov pistoupeným zemím Evropské unie na národní úrovni. Následn je pozornost v nována regionálním jednotkám NUTS 2. 1

Podle Smlouvy o Evropské unii (také EU) podepsané v Maastrichtu v únoru 1992 se Evropské hospodáské

spoleþenství zm nilo na Evropské spoleþenství (také ES).

-7-

1. EIB – obecná charakteristika Stále þast jším problémem se v dnešní dob stává získávání finanþních prostedk$ pro realizaci rozvojových projekt$, a to nejen pro podniky, ale i orgány státní správy þi samosprávy. Jednou z možností je spolupráce s EIB, která poskytuje úv ry na konkrétní investiþní projekty. Evropská investiþní banka je institucí Evropské unie. Jejími akcionái jsou po upsání kapitálu všechny þlenské zem Evropské unie, tudíž i ýeská republika. EIB má svou vlastní právní subjektivitu a finanþní samostatnost v rámci Spoleþenství. Statut Evropské investiþní banky je obsažen v Protokolu, který je pílohou Smlouvy ES. [10] Úv ry Evropská investiþní banka poskytuje bu pímo žadatel$m o úv r (státu, kraji, obci þi podniku)

nebo

prostednictvím

zprostedkovatele

v podob

globálních

p$jþek.

Zprostedkovatelem m$že být napíklad komerþní banka nebo leasingová spoleþnost.

1.1.

Poslání EIB

Posláním EIB je podporovat cíle Evropské unie poskytováním dlouhodobých finanþních prostedk$ pro konkrétní investiþní projekty, které pispívají k rovnovážnému vývoji Spoleþenství. Mimo EU užívá EIB nástroje dohod sjednávaných v rámci Evropské rozvojové pomoci a politiky spolupráce. Tím EIB pispívá k tvorb spoleþné Evropy, obzvlášt v rámci ekonomické integrace, v tší ekonomické a sociální soudržnosti a podporuje cíle Strukturálních fond$. [6, 7, 15, 17] „V rámci svých stanovených úkol$ poskytuje Banka úv ry svým þlen$m nebo podnik$m soukromého þi veejného práva na investiþní projekty, které mají být uskuteþn ny na evropském území þlenských stát$, pokud prostedky z jiných zdroj$ nejsou za pim ených podmínek dosažitelné.“ [12, þlánek 18, str. 17] Zpoþátku se EIB specializovala na financování strukturálních projekt$ ES a na rozvoj spoleþného trhu. V souþasné dob Banka nevýd leþným poskytováním p$jþek a záruk usnaduje financování níže uvedených projekt$ ve všech odv tvích hospodáství:

-8-

x projekt$ na rozvoj mén rozvinutých oblastí; x projekt$ na modernizaci nebo konverzi podnik$, anebo na vytvoení nových pracovních píležitostí, vzniklých postupným utváením spoleþného trhu, které pro sv$j rozsah nebo pro svou povahu nemohou být pln financovány prostedky dostupnými v jednotlivých þlenských státech; x projekt$ spoleþného zájmu pro více þlenských stát$, které pro sv$j rozsah nebo povahu nemohou být pln financovány prostedky dostupnými v jednotlivých þlenských státech. [9] Konkrétn se jedná o p$jþky urþené na projekty, které plní jeden þi více z následujících cíl$: x posílení hospodáského pokroku v mén vyvinutých oblastech; x zlepšení transevropských sítí2 v doprav , telekomunikacích a na úseku penosu energie; zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti pr$myslu a jeho integrace na evropské úrovni; x ochrana životního prostedí a kvality života, podpora rozvoje m stských aglomerací a uchování architektonického d dictví EU; x zásobování EU bezpeþnými dodávkami energie; x podpora malých a stedních podnik$. [6, 7, 10]

Spoleþný operaþní plán pro období 2005 – 2007 Spoleþný operaþní plán3 je strategický dokument schválený Radou editel$ EIB. Slouží k definování stedn dobé politiky EIB a stanovení operaþních priorit, piþemž zohleduje cíle stanovené Radou guvernér$ EIB. Zárove se jedná o nástroj pro následné hodnocení aktivit EIB. Plán se vztahuje na tíleté období, i když strategické plány mohou být b hem této doby upravovány s pihlédnutím ke zm nám v ekonomickém klimatu a novým mandát$m. [15] „Spoleþný operaþní plán klade zvláštní d$raz na dva d$ležité strategické cíle: zam it se na pidanou hodnotu a dále prostednictvím vn jší komunikace zlepšit transparentnost a odpov dnost.“ [2, str. 10]

2 3

Trans-European Networks - TENs Corporate Operational Plan - COP

-9-

Pidaná hodnota Pidaná hodnota p$jþek EIB spoþívá na tech pilíích: x sluþitelnost operací s prioritními cíli EU; x kvalita a spolehlivost každého projektu; x zvláštní finanþní výhody plynoucí z využití prostedk$ EIB. „Banka v rámci svých r$zných operaþních cíl$ v roce 2005 zam ila své úsilí na rozvoj a zavád ní nástroj$ pro kontrolu výsledk$ projekt$ v porovnání s poþáteþním oþekáváním v dob , kdy byl daný projekt vybrán a schválen. EIB se zárove zam ila na dosažení jak kvantitativních tak kvalitativních zám r$, vycházejících ze souþasných cíl$ úv rování a z pípadných nových mandát$ EU.“ [2, str. 10] Hlavními cíli podporujícími první pilí pidané hodnoty jsou: x ekonomická a sociální koheze v rozšíené EU; x implementace Inovaþní iniciativy 2010; x telekomunikace; x podpora rozvoje EU a kooperace politik v partnerských zemích; x ochrana životního prostedí a zlepšení zahrnující klimatické zm ny a obnovitelnou energii. [11, 15] Ostatní priority obsahují: x podpora malých a stedních podnik$; x

podpora lidského kapitálu, pevážn zdraví. [11, 15]

Transparentnost a odpov dnost „Transparentnost a odpov dnost jsou úzce provázány. Zvyšování transparentnosti je jedním z klíþových aspekt$ ízení EIB. Banka si neustále volí takové metody ízení, které zohledují její dvojroli jakožto finanþní instituce a zárove jako evropské instituce, prosazující politické cíle Evropské unie.“ [2, str. 10]

- 10 -

1.2.

EIB, finanþní instituce EU

Evropská investiþní banka je finanþní instituce Evropské unie, která stále pizp$sobuje své aktivity vývoji politiky Spoleþenství a má pedevším usnadovat financování investiþních projekt$ v rámci Spoleþenství. Banka k tomu využívá jak prostedk$ získaných na sv tových kapitálových trzích, tak prostedk$ vlastních. [9] Vlastní zdroje EIB jsou pevážn tvoeny výnosy z úv r$ a dále vlastními fondy, které pedstavují splacený kapitál a rezervy. Finanþní operace mimo EU jsou uskuteþovány pevážn ze zdroj$ vlastních. Banka také m$že poskytovat úv ry ze zdroj$ Evropské unie a jednotlivých þlenských zemí. V t chto pípadech vystupuje ve funkci agenta. [8] Jedná se o finanþní zabezpeþení, kde Banka „ídí proces poskytnutí a splácení úv r$, sleduje dodržování úv rové smlouvy, vede úþet, na který plyne veškeré cash flow z daného projektu.“ [5, str. 208] EIB vždy upednostuje financování svých operací p$jþkami na kapitálových trzích ped þerpáním rozpoþtu Spoleþenství. Ze zdroj$ Banky bylo v roce 2003 realizováno 99,28% vyplacených p$jþek a na pouhých 0,72% bylo použito rozpoþtových zdroj$. Obdobná situace se opakovala i v roce 2004, kdy byl pom r vlastních a rozpoþtových zdroj$ 99,33% ku 0,67% a v roce 2005, kdy se jednalo o 99,49% z vlastních a o 0,51% z rozpoþtových zdroj$. V posledních tech letech je navíc možné sledovat klesající trend pi využívání i tak malého procenta rozpoþtových zdroj$. Banka tak využívá svou nezávislost pi rozhodování, kterou má v rámci institucionálního systému Spoleþenství zajišt nou statutem. [3, 15] Banka m$že pijímat a poskytovat p$jþky výhradn na bázi projekt$ a nejlepších píležitostí na finanþních trzích. [15] Evropská investiþní banka je nadnárodní institucí, která operuje na mezinárodních finanþních trzích s úv rovým ratingem AAA. Spoleþn s Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD4) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD5) je považována za þlena skupiny nejmén rizikových vyp$jþovatel$. [10]

4 5

International Bank for Reconstruction and Development European Bank for Reconstruction and Development

- 11 -

1.2.1. Obory p$sobnosti EIB V definovaných oborech p$sobnosti je spolupracováno na bázi víceoborových tým$, které pipravují a provád jí rozhodnutí managementu Banky. Jedná se o tyto oblasti: x hodnocení, odhadnutí a financování projekt$; x zhodnocování zdroj$ na kapitálových trzích a hospodaení s pokladnou; x zhodnocení a ízení rizik spojené s operacemi EIB; x provád ní nutných ekonomických a finanþních studií okolí. [15]

1.2.2. Projektové financování Jak již bylo naznaþeno, Banka poskytuje finanþní prostedky na základ takzvaného projektového financování. „Za základní motivy pro využití projektového financování lze oznaþit jednak vysokou kapitálovou nároþnost projekt$, jejichž financování není z ady d$vod$ v silách jednoho investora (ani jedné banky) a jednak rozd lení investiþního rizika daného projektu na více zúþastn ných stran.“ [5, str. 204] Prostedky EIB jsou sm ovány na strategicky významné projekty, ale pouze jako doplkový zdroj financování, maximáln do výše 50% rozpoþtových náklad$ projektu. Zbytek musí navrhovatel obstarat z vlastních nebo jiných dlouhodobých zdroj$. Celkový finanþní písp vek EU na realizaci projektu (úv ry EIB, písp vek ze Strukturálního fondu) m$že být maximáln 70% celkových náklad$. [7, 8, 10] „Jestliže p$jþka nebyla poskytnuta þlenskému státu, ale jinému podniku nebo samosprávnému celku, podmíní banka poskytnutí této p$jþky bu zárukou þlenského státu, na jehož území bude projekt uskuteþn n nebo jinými dostateþnými zárukami.“ [12, þlánek 18, str. 18] Jedná se o projekty, jejichž rozpoþtové náklady pesahují 25 milion$ euro (EUR) - velké projekty. Malé a stední projekty financuje prostednictvím domácích finanþních institucí (v tšinou centrálních nebo velkých komerþních bank) formou tzv. globálních p$jþek. Spolufinancování t chto projekt$ má vést k vyváženému rozvoji hospodáské struktury a k r$stu hospodáství. [1, 10, 12] EIB nejþast ji poskytuje p$jþky na dobu 7 - 12 let. Doba splatnosti na projekty do pr$myslu se pohybuje mezi 10 - 12 lety, u investic do infrastruktury vþetn energetického sektoru mezi 12 - 15 lety. Ve výjimeþných pípadech jsou prostedky poskytovány na 20 až 30 let. [8]

- 12 -

Ze statutu Banky vyplývá, že celková výše poskytnutých p$jþek a nesplacených garancí nesmí pesáhnout 2,5 násobku upsaného kapitálu Banky. V souþasnosti se tedy jedná o 409,25 miliard EUR, které m$že Banka vyp$jþit. [6] Úv ry jsou poskytovány na komerþním principu. To znamená s variabilní úrokovou sazbou odpovídající sazb , za kterou by Banka mobilizovala prostedky na mezinárodních finanþních trzích, zvýšenou o minimální pirážku ve výši 0,15% bez rozlišení dlužník$ podle stupn rizika. Je ovšem závislá na lh$t splatnosti.

Tato úroková sazba je pizp$sobována

podmínkám, které pevládají na kapitálovém trhu a musí být poþítána tak, aby Banka z jejích výnos$ plnila své závazky, kryla své náklady a tvoila rezervní fond. [8, 10, 12] Projekty „EIB zhodnotí ekonomickou, technickou a finanþní perspektivnost každého projektu a prov í, že daná investice je v souladu s cíli národních politik a pednostními cíli rozvojových program$.“ [1, str. 5] „Všechny projekty musí být ekonomicky od$vodn né, technicky proveditelné a šetrné k životnímu prostedí. Investice do produktivních odv tví musí navíc vykazovat pim enou finanþní návratnost. D$ležitou podmínkou je také soulad projektu se závazky dané zem v$þi Evropské unii.“ [1, str. 5] Hodnocení projekt$ „Jakmile je rozhodnuto o zp$sobilosti investice z hlediska hospodáských priorit dané zem , následuje proces jejího hodnocení. To v Bance provád jí týmy odborník$ z mnoha obor$, obvykle složené z finanþního analytika, ekonoma a inženýra-technika. EIB ruþí za to, že d$v ryhodnost informací, které Banka b hem svých operací obdrží, z$stane zachována. Každé ohodnocení projektu zahrnuje odhad dopad$ na životní prostedí a urþení možných problém$ a jejich ešení. Banka vyžaduje, aby všechny projekty splovaly normy EU pro ochranu životního prostedí.“ [1, str. 5] V pípad kladného výsledku hodnocení postoupí ídící výbor EIB projekt Rad editel$ EIB, která rozhodne o poskytnutí úv ru. „Úv rové smlouvy EIB stanoví povinnost Banky dohlížet na pokrok v realizaci financovaných projekt$ a na vývoj jejich náklad$. Po dokonþení projektu se vypracovává - 13 -

vyhodnocovací zpráva, která zahrnuje mimo jiné také srovnání skuteþných výsledk$ s p$vodními odhady.“ [1, str. 5]

1.2.3. M na Od roku 1996 se Banka zaþala pipravovat na pechod na jednotnou m nu euro. V roce 1999 byla iniciátorem emisí dluhopis$ v EUR a první instancí, která v jednotné m n zaþala poskytovat p$jþky. V souþasnosti je zúþtovací jednotkou euro, jednotná m na þlenských stát$ úþastnících se tetí fáze Hospodáské a m nové unie. [6, 8, 12, 15] Pesto EIB poskytuje úv ry ve všech hlavních mezinárodních m nách nebo v kombinaci r$zných m n (m nový koktejl) s ohledem na preference píjemce úv ru a dostupnost m ny. Základními používanými m nami jsou euro (EUR), americký dolar (USD) a anglická libra (GBP). Podle možností si Banka vyp$jþuje také na domácích kapitálových trzích þlenských zemí, které prozatím euro nepijaly a zap$jþuje prostedky v místní m n , aby tím píjemc$m úv r$ pomohla vylouþit kurzové riziko. [1, 8, 12, 15] V roce 2004 bylo použito pi vyplácení úv r$ z EIB 15 m n: euro (EUR), anglická libra (GBP), americký dolar (USD), australský dolar (AUD), bulharský lev (BGN), kanadský dolar (CAD), hongkongský dolar (HKD), maarský forint (HUF), japonský jen (JPY), maltská lira (MTL), novozélandský dolar (NZD), polský zloty (PLN), švédská koruna (SEK), slovinský tolar (SIT) a rand Jihoafrické republiky (ZAR). [15]

1.2.4. Pid lování zakázek „Pro pid lování zakázek jsou stanoveny vhodné postupy zahrnující vnitrostátní i mezinárodní nabídková ízení nebo poptávky mezi investory, dodavateli nebo poradci, které zohledují charakteristické znaky projektu a jeho pedkladatele. Pokud objemy zakázek na provedení prací þi dodání zboží a poskytování služeb pesáhnou urþité mezní hodnoty, vyžaduje EIB v souladu s postupy EU a mezinárodní praxí vypsání nabídkového ízení na mezinárodní úrovni.“ [1, str. 6]

1.2.5. ýinnost EIB v letech 2003 - 2005 Z následující tabulky (strana 16) vyplývá, že finanþní obnos podepsaných smluv každoroþn nar$stá. V roce 2004 se jednalo o nár$st 872 mil. EUR více než v roce 2003 (r$st z 42 332 mil. EUR v roce 2003 na 43 204 mil. EUR v roce 2004). Meziroþní nár$st mezi lety 2004 a 2005 þinil 4 202 mil. EUR (tedy z 43 204 mil. EUR na 47 406 mil. EUR). V roce 2004 plynul - 14 -

nár$st do zemí Evropské unie, mezi které je v letech 2004 a 2005 zapoþítáno i 10 kandidátských zemí z roku 2003. V roce 2005 byl realizován nár$st z 39 661 mil. EUR v roce 2004 na 42 276 mil. EUR. Jedná se tedy o zvýšení o 6,6%. Podepsané smlouvy s partnerskými zem mi (tedy zem mi, se kterými EIB spolupracuje mimo þlenské zem EU a kandidátské zem ) vzrostly z 3 543 mil. EUR na 5 131 mil. EUR. Vzhledem k finanþnímu objemu podepsaných smluv s partnerskými zem mi došlo k výraznému nár$stu v hodnot 44,3%. V roce 2004 bylo schváleno o 834 mil. EUR p$jþek mén než v roce 2003 (z 46 614 mil. EUR pokles na 45 780 mil. EUR). I zde došlo k výrazn jšímu pesunu schválených prostedk$ ze zemí EU do partnerských zemí. P$jþky schválené pro zem Evropské unie poklesly mezi lety 2003 a 2004 o hodnotu 2 miliard EUR (v roce 2003 jsou kv$li možnému srovnání uvažovány mezi zem mi EU i kandidátské zem - jedná se tedy o schválené p$jþky v hodnot pibližn 43 miliard EUR v roce 2003 a 41 miliard EUR v roce 2004) a naopak pro partnerské zem narostly o 1 133 mil. EUR na 4 743 mil. EUR. V roce 2005 bylo schváleno o cca 5 miliard EUR p$jþek více oproti pedchozímu roku. Meziroþní nár$st z roku 2003 na rok 2004 byl pro zem EU 8,8% (ze schválených 41 037 mil. EUR na 44 650 mil. EUR) a pro partnerské zem 32,97% (ze 4 743 mil. EUR na 6 307 mil. EUR). Z toho je op t patrný nár$st podpory partnerských zemí. Nár$st vyplacených p$jþek není výrazný. Veškerý nár$st byl realizován ze zdroj$ Banky. Jak bylo zmín no, rozpoþtové zdroje Spoleþenství tvoilo v obou letech mén než 1% vyplacených prostedk$ a využití rozpoþtových zdroj$ pro vyplácení p$jþek má klesající charakter. V roce 2004 došlo v d$sledku rozšíení základny akcioná$ Banky o 10 kandidátských zemí (na souþasných 25 þlen$) k nár$stu upsaného kapitálu mezi lety 2003 a 2004 o 13 654 milion$ EUR na 163 654 mil. EUR.. Banka požaduje splacení 5% z upsaného kapitálu, což odpovídá zaplacenému kapitálu Bance.

- 15 -

Tabulka þ. 1: ýinnost Evropské investiþní banky v letech 2003 - 2005 (v mil. EUR) 2003

2004

2005

Podepsané smlouvy

42 332

43 204

47 406

Evropská unie

34 187

39 661

42 276

Kandidátské zem

4 589

Partnerské zem

3 556

3 543

5 131

Schválené p$jþky

46 614

45 780

50 957

Evropská unie

37 273

41 037

44 650

Kandidátské zem

5 731

Partnerské zem

3 610

4 743

6 307

Vyplacené p$jþky

35 672

38 640

38 866

Ze zdroj$ Banky

35 414

38 383

38 667

258

257

198

93

116

Z rozpoþtových zdroj$ Z þehož Investiþní vybavení Opatení zdroj$ (po swapech)

41 911

49 865

52 707

M ny Spoleþenství

30 983

28 868

29 095

Ostatní m ny

10 928

20 997

14 612

247 600

265 833

294 200

392

268

135

2 497

2 326

2 169

Krátkodobé, stedn dobé a dlouhodobé výp$jþky Vlastní fondy

194 505

214 825

248 283

25 984

29 638

neznámo

Celková bilance

234 078

257 772

neznámo

1 424

1 381

neznámo

Upsaný kapitál

150 000

163 654

163 654

z toho zaplaceno

7 500

8 183

8 183

Stav k 31.12.2003, 2004, 2005 Nesplacené pohledávky Úv ry ze zdroj$ Banky Poskytnuté záruky Financování z rozpoþtových zdroj$

ýistý zisk

Zdroj: [3, 15]

- 16 -

1.3.

Skupina EIB, Evropský investiþní fond

Na základ rozhodnutí summitu v Lisabonu v beznu 2000 se Rada guvernér$ rozhodla zídit „Skupinu EIB“, která se skládá se z Evropské investiþní banky (EIB) a Evropského investiþního fondu (také EIF6). Skupina EIB hraje dominantní roli v posilování konkurenceschopnosti evropského pr$myslu pomocí podpor, které poskytuje (stedn dobé a dlouhodobé p$jþky, rizikový kapitál a záruky). V tomto smyslu EIB pokraþuje v podpoe malých podnik$ svými stedn a dlouhodobými p$jþkami sjednanými ve spolupráci s bankovním sektorem. [15, 19] Evropský investiþní fond byl založen 25. kv tna 1994, aby pomáhal získávat kapitál drobným podnik$m. Fond p$sobí v þlenských zemích Evropské unie, v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a ve tech zemích Evropského sdružení volného obchodu7 (ESVO) - Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Evropský investiþní fond nabízí rizikový kapitál malým podnik$m, a to zejména novým firmám a technologicky orientovaným podnik$m. Zárove poskytuje garance finanþním institucím (jako nap. bankám), aby mohly pokrýt své p$jþky drobným podnik$m. EIF není institucí, která by poskytovala úv ry podnik$m – tzn. negarantuje výp$jþky, neposkytuje úv ry ani dotace a pímo neinvestuje do žádných podnik$. Místo toho funguje pomocí bank a jiných finanþních zprostedkovatel$. Používá bu své vlastní fondy nebo fondy sv ené EIB þi Evropskou unií. [16] Evropský investiþní fond sdružuje všechny aktivity spojené s rizikovým kapitálem, þímž se z n j stává jeden z hlavních zdroj$ rizikového kapitálu v Evropské unii. Toto zam ení EIF v rámci Skupiny EIB umožuje efektivn jší pln ní daných vysoce specializovaných operací. [15] Evropská investiþní banka se stala hlavním podílníkem v Evropském investiþním fondu, který má strukturu tí vlastník$ skládající se z EIB (59,15%), Evropské komise (30%) a Evropských bank a finanþních institucí (10,85%). [15]

6 7

European Investment Fund EFTA – European Free Trade Association

- 17 -

Tento vztah mezi EIB a EIF podporuje vzájemné sdílení odborných znalostí mezi Bankou a Fondem a také stimuluje inovaþní efekt operací Skupiny EIB v rámci evropské bankovní a finanþní komunity. [15] Tabulka þ. 2: ýinnosti EIF v letech 2003 - 2005 (v mil. EUR) 2003 Rizikový kapitál Záruky

2004

2005

14 fond$

135

15 fond$

358

21 fond$

368

31 operací

2 251

40 operací

1 447

35 operací

1 685

Pijaté závazky Rizikový kapitál Záruky

Rizikový kapitál Záruky

24 fond$

468

25 operací

1 685

Stav k 31.12.2003

Stav k 31.12.2004

Stav k 31.12.2005

189 fond$

2 480

199 fond$

2 770

217 fond$

3 081

126 operací

6 351

151 operací

7 686

164 operací

9 306

Upsaný kapitál

2 000

2 000

2 000

z toho zaplaceno

400

400

400

ýistý zisk za rok

20

27

43

Finanþní rezervy

178

191

212 Zdroj: [3, 15]

V horní þásti tabulky jsou zaznamenány skuteþnosti týkající se výhradn uvedených let. Níže je potom demonstrován celkový stav rizikového kapitálu a záruk vztahující se k 31.12.2003, resp. 2004, 2005. Upsaný kapitál se nezm nil, z toho lze usuzovat, že rozšíení þlenské základny, které m lo podstatný vliv na Evropskou investiþní banku nebylo pro Evropský investiþní fond tak významné a ovlivnilo ho pouze nepímo. Fond zaznamenal jak v roce 2004, tak i v roce 2005 nár$st zisk$ i finanþních rezerv. Za pomoci prostedk$ Evropské investiþní banky mobilizoval fond v období od roku 2000 do konce roku 2004 okolo 4 miliard EUR na rizikové kapitálové investice do rychle rostoucích inovativních MSP8 a podpoil tak lisabonskou strategii. [2]

8

Malé a stední podniky

- 18 -

1.4. 1.4.1.

Organizaþní struktura EIB Podílníci - Shareholders

Základní kapitál byl p$vodn vymezený þástkou 1 miliard ECU. V pr$b hu þinnosti Banky byl postupn zvyšován, a to jednak v d$sledku r$stu þlenské základny a jednak v d$sledku jednorázového zvyšování kapitálu. V roce 1990 došlo k zvýšení základního kapitálu na 57,6 miliard ECU (z 28,8 miliard ECU). Zvýšením kapitálu byly vytvoeny pedpoklady pro rozšíení úv rové aktivity Banky, konkrétn Banka rozšíila své možnosti poskytování úv r$ z 72 na 144 miliard ECU. Banka tak získala v tší prostor pro financování úkol$ vymezených statutem Banky. Z upsaného kapitálu bylo splaceno pouze 7,5%. Zbývajících 92,5% sloužilo jako záruþní kapitál pro vlastní výp$jþky Banky na mezinárodních finanþních trzích. [8] Tabulka þ. 3: Podíly jednotlivých zemí na základním kapitálu v roce 1990 (v %) ýlenský stát

% ZK

ýlenský stát

% ZK

ýlenský stát

% ZK

SRN

19,1

Špan lsko

7,0

ecko

1,5

Francie

19,1

Belgie

5,3

Portugalsko

1,0

Itálie

19,1

Nizozemí

5,3

Irsko

0,7

Velká Británie

19,1

Dánsko

2,7

Lucembursko

0,1 Zdroj: [8]

Po rozšíení Spoleþenství na 15 þlenských zemí k 1. lednu 1995 pedstavoval upsaný kapitál EIB 62 miliard ECU. V souþasnosti je podílníky Evropské investiþní banky 25 þlenských zemí Evropské unie. Každý podíl þlenského státu na kapitálu Banky je stanoven na základ jeho ekonomické váhy v rámci Evropské unie (vyjádeno v HDP) v dob jeho pístupu k EU. ýlenské státy splatí upsaný kapitál do pr$m rné výše 5% uvedených þástek. [7, 10] Celkem þiní základní kapitál Banky (upsaný) 163 653 737 000 EUR. Následující tabulka (strana 20) názorn zobrazuje stav upsaného kapitálu vztahující se k jednotlivým þlenským zemím EU a tudíž podílník$m EIB. ýeská republika upsala Bance 1 258 785 500 EUR (0,769% z celkového upsaného kapitálu Banky) a je tak v rámci objemu upsaného kapitálu na 15 míst z þlenských zemí.

- 19 -

Tabulka þ. 4: Rozpis kapitálu EIB k 1. 5. 2004 (v EUR) 10 000 000 000

Zem + Upsaný kapitál

20 000 000 000

%

N mecko

26 649 532 500

DE

16,284

Francie

26 649 532 500

FR

16,284

Itálie

26 649 532 500

IT

16,284

VB

26 649 532 500

GB

16,284

Špan lsko

15 989 719 500

ES

9,770

Belgie

7 387 065 000

BE

4,514

Nizozemí

7 387 065 000

NL

4,514

Švédsko

4 900 585 500

SE

2,994

Dánsko

3 740 283 000

DK

2,285

Rakousko

3 666 973 500

AT

2,241

Polsko

3 411263 500

PL

2,084

Finsko

2 106 816 000

FI

1,287

ecko

2 003 725 500

GR

1,224

Portugalsko

1 291 287 000

PT

0,789

ýR

1 258 785 500

CZ

0,769

Maarsko

1 190 868 500

HU

0,728

Irsko

935 070 000

IE

0,571

Slovenko

428 490 500

SK

0,262

Slovinsko

397 815 000

SI

0,243

Litva

249 6170500

LT

0,153

Lucembursko

187 015 500

LU

0,114

Kypr

183 382 000

CY

0,112

Lotyšsko

152 335 000

LV

0,093

Estonsko

117 640 000

EE

0,072

Malta

69 804 000

MT

0,043

Celkem

163 653 737 000

100,000 Zdroj: [15]

- 20 -

1.4.2.

ídící orgány EIB

a) Rada guvernér$ - The Board of Governors Rada guvernér$ urþuje všeobecnou linii Banky, vydává všeobecné sm rnice pro úv rovou politiku, ud luje Bance zmocn ní pro operace mimo Evropskou unii, schvaluje výroþní zprávu a záv reþnou bilanci, rozhoduje o zvýšení kapitálu a jmenuje þleny Rady editel$, ídícího výboru a Kontrolního výboru. [8, 17] Rada guvernér$ je nejvyšším orgánem Banky. Jsou v ní zastoupeny všechny þlenské zem jedním ze svých ministr$. V tšinou se jedná o ministra financí. Schází se jednou roþn . Pedsedou Rady guvernér$ je v souþasné dob Thierry Breton z Francie. ýeským zástupcem je Bohuslav Sobotka, 1. místopedseda vlády a ministr financí ýR. [15] b) Rada editel$ (Správní rada) - The Board of Directors Rada editel$ dbá na to, aby þinnost Banky byla v souladu se statutem Banky a s usnesením Rady guvernér$. Zodpovídá za ádnou správu Banky a rozhoduje o poskytovaných úv rech a garancích, pijatých p$jþkách, o výši úrokových sazeb, poplatcích ze záruk, apod. Operativní þinnost Banky ídí pedstavenstvo, v jehož þele stojí prezident a osm viceprezident$. Rada editel$ se schází nejmén šestkrát za rok, v tšinou desetkrát roþn . [8, 12, 15,17] Rada editel$ se skládá z 26 editel$, z þehož je 25 jmenovaných Radou guvernér$ na návrh vlád þlenských stát$ a jeden je jmenován Komisí. editelé jsou voleni na p tileté období a za svou þinnost odpovídají pouze Bance. ýeským zástupcem mezi editeli je Zden k Hrubý, nám stek ministra financí ýR. [8, 12, 15] Rada editel$ se dále skládá z 16 zastupujících þlen$, piþemž n kteí z nich zastupují skupinu stát$. Zastupující þleny jmenuje Rada guvernér$ na dobu p ti let. Zastupující þlenové se mohou úþastnit sch$zí Rady editel$, nemají však hlasovací právo, leda by zastupovali ádného þlena. Pehled zastupujících þlen$ ve vztahu k þlenským zemím je podrobn uveden v Píloze 1. [8, 12, 15] Dalšími þleny Rady editel$ jsou odborníci, kteí Rad pomáhají se specifickými expertízami v nejr$zn jších oborech. Odborník$ m$že být maximáln šest, ti jako ádní þlenové a ti jako zastupující þlenové. Odborníci se úþastní sch$zí Rady editel$ jako poradci, nemají však hlasovací práva. Mohou být jmenováni opakovan . [8, 12, 15] - 21 -

Pijatá rozhodnutí jsou platná tehdy, jestliže jsou pijatá v tšinou skládající se minimáln z tetiny þlen$ s právem hlasovat za pedpokladu, že hlasující representují alespo 50% upsaného kapitálu. [15] c) ídící výbor - The Management Committee ídící výbor je kolegiální stálý výkonný orgán EIB, který pod vedením prezidenta a dohledem Rady editel$ vykonává pr$b žný dohled nad b žnými obchodními aktivitami EIB. Skládá se z devíti þlen$, prezidenta a osmi viceprezident$, kteí jsou jmenovaní z ad Rady editel$ na šest let. Jedním z viceprezident$ je i Ivan Pilip. [3, 15] Prezident pedsedá na sch$zích Rady editel$. ýlenové ídícího výboru jsou odpov dni výhradn Bance. ídící výbor pipravuje rozhodnutí Rady editel$, zejména pokud se jedná o uzavírání p$jþek a poskytování úv r$ a záruk a následn odpovídá za jejich provedení. [12, 15, 17]

1.4.3.

Partnei EIB

Stejn jako jiné instituce i Banka pizp$sobuje své aktivity politice EU. Jako banka EIB úzce spolupracuje s bankovní obcí, a to jak pi získávání prostedk$ na kapitálových trzích, tak i pi financování kapitálových projekt$ a jedná ve shod s mezinárodními institucemi. Kooperativní vazby, které EIB tvoila s institucemi EU a s Evropskou bankovní obcí umožují zabezpeþit optimální spolupráci mezi jejími p$jþkami a rozpoþtovou pomocí EU a mobilizovat zdravé bankovní zdroje pro projekty, které umís"uje v podpoe ekonomických cíl$ Unie. [15] Bankovní obec EIB mnoho let budovala blízký vztah s Evropskou bankovní obcí, jak dokazuje spolupráce s více než 1880 bankami a finanþními institucemi napíþ þlenskými zem mi. Tato spolupráce, která kombinuje finanþní sílu EIB se specifickým know-how bankovního sektoru, nabízí adu výhod: x dovoluje EIB optimalizovat své aktivity na kapitálových trzích zajišt ním, že jejich obligace jsou úsp šn umíst ny a obchodovány na sekundárních trzích s pomocí speciálních bank;

- 22 -

x pomáhá financování rozsáhlých projekt$ zízením balíþk$, které jsou pizp$sobené požadavk$m projektu ve form spolufinancování nebo stedn dobých p$jþek; x zabezpeþuje, že výhody úv rových limit$ stanovených Bankou pro financování omezených rizik jsou pedávány místním úad$m a menším podnik$m a jsou množeny. Spolupráce mezi EIB a Evropskou bankovní obcí umožuje Bance naplnit svou roli katalyzátoru ve financování projekt$ na co dlouhé období a s co nejvýhodn jšími sazbami. [15] EIB poskytuje úv ry zemím, které uzavely s Evropskou Unií dohodu o spolupráci. Možnost získat finanþní prostedky plynoucí z globálních p$jþek partnerským bankám mají následující státy a oblasti (k 4.11.2005) [15]: V rámci Evropské unie: Všem þlenským zemím Evropské unie, kterými jsou: Belgie, ýeská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maarsko, Malta, N mecko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Slovensko, Slovinsko, Špan lsko, Švédsko, Velká Británie. Mimo Evropskou unii: Celkem se EIB podílí na financování ve více než 140 zemích, které jsou s EU spjaty vzájemnými hospodáskými zájmy. Hlavní cílové oblasti jsou definovány takto: x Pístupové zem : Bulharsko, Rumunsko – píprava na vstup do EU; x Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko; x státy Stedozemního moe – zam ení na píhraniþní a ekologické projekty; x Státy jihovýchodní Evropy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Srbsko a ýerná hora – stabilizace politické situace a mírový proces v daných oblastech; x rozvojové zem Afriky, Karibské a Tichomoské oblasti – zvýhodn né p$jþky t mto zemím jako rozvojovým oblastem se složitým pístupem ke kapitálu; x Asie a Latinská a Stední Amerika.

- 23 -

Tabulka þ. 5: Vyúþtování region$ k 16.12.2005 (v EUR) Region

2005

Posledních 5 let

37 430 474 612

179 039 430 792

0

1 240 451 398

128 966 000

2 335 200 000

1 454 420 140

8,484 428 816

Afrika, Karibská oblasti a Tichý oceán

456 416 941

2 132 615 325

Jižní Afrika

60 000 000

700 000 000

Balkánské státy

309 000 000

1 731 000 000

Asie a Latinská a stední Amerika

726 154 093

1 821 400 709

Spoleþenství nezávislých stát$

60 000 000

25 000 000

40 625 431 786

197 509 527 040

Evropská unie Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko Pístupové zem Stedomoské zem

Celkový obnos

Zdroj: [18]

Uvedená tabulka je pevzatá ze oficiálních stránek Evropské investiþní banky. Srovnání za posledních 5 let je zde uvažováno v b žných cenách daného roku, souþet lze tedy považovat pouze za orientaþní, protože se zde nikterak neprojevuje zm na cenové hladiny.

- 24 -

2. Podpora kandidátských zemí 2.1.

Kandidátské zem ped rokem 1995

„EIB poskytovala kandidátským zemím úv ry na základ pov ení Evropské unie, podložených záruþním mechanismem, a dále pomocí vlastních nástroj$ Banky pro pedvstupní pomoc, kterým však tyto záruky piznány nejsou.“ [1, str. 3] Evropská investiþní banka se v bývalých kandidátských zemích angažovala již koncem sedmdesátých let, kdy poskytovala úv ry Malt nap. na výstavbu a rekonstrukci pístavu Valenta, þi dnešnímu Slovinsku v rámci podpory dopravní infrastruktury tehdejší Jugoslávie. Poþátkem osmdesátých let þerpal pomoc EIB pi rozvoji vodního hospodáství, kanalizace a energie Kypr a stejn jako v sedmdesátých letech pokraþovaly investice do dopravní infrastruktury dnešního Slovinska a na Maltu. Pehled p$jþených prostedk$ v tomto období je uveden v následující tabulce. Tabulka þ. 6: P$jþky EIB kandidátským zemím ped rokem 1990 (v ECU) Zem

Oblast financování

Období

Kypr

P$jþky 58 000 000

Energie

14 600 000

1981, 1987

Vodní zdroje, kanalizace

43 400 000

1982 - 1986

Malta

40 000 000 Doprava

24 000 000

1979, 1988

Pr$mysl

3 000 000

1987

Telekomunikace

13 000 000

1986

Slovinsko9

175 406 411 Doprava

171 833 911

1978 - 1989

Energie

3 572 500

1977 Zdroj: [15]

9

Ped rokem 1991 bylo Slovinsko souþástí svazové republiky Jugoslávie.

- 25 -

Již v roce 1989 se Banka podílela na realizaci pomoci pislíbené Radou ES zemím stední a východní Evropy. V tomto roce byla Banka zmocn na Radou guvernér$ k poskytování úv r$ Polsku a Maarsku ve výši 1 miliardy ECU. V roce 1991 byla tato pomoc rozšíena i na ýeskoslovensko, Rumunsko a Bulharsko. Banka rovn ž upsala 3% svého základního kapitálu, tj. 300 milion$ ECU, Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), která byla založena v roce 1990 se sídlem v Londýn a m la tvoit prot jšek EIB pro východní Evropu. Financování akcí vn Spoleþenství se v roce 1994 zvýšilo a dosáhlo 2,246 miliard ECU z celkového poþtu poskytnutých p$jþek v souhrnné hodnot vyšší než 20 miliard ECU. Více než 25% sm ovalo na ochranu životního prostedí. EIB si na své operace z þásti p$jþovala na kapitálových trzích. [7, 8, 10,] Následující tabulka (strana 27) uvádí pehled p$jþek poskytnutých zemím stední a východní Evropy, ke kterému jsou pro srovnání piþlen ny údaje o Malt a Kypru. V prvním sloupci je uvedeno první období spolupráce v letech 1990 - 1994. ýeská republika v daném období obdržela finanþní prostedky ve výši 477 mil. EUR, což þiní více než 1,43 miliard CZK (pi kurzu 30 CZK/EUR). Ve stední þásti tabulky je pak pro srovnání zvláš" uveden rok 1994. Pravá þást tabulky srovnává, jaký byl procentuální podíl na p$jþkách poskytnutých v roce 1994 vzhledem ke zkoumanému období (1990 - 1994). Litva a Lotyšsko jsou zem , které ped rokem 1994 žádné úv ry z EIB nepijaly, dále pak Malta žádné prostedky neþerpala v roce 1994. Více jak 50% prostedk$ v daném roce využilo Estonsko, Kypr a ýeská republika. U ostatních stát$ byla významná pomoc poskytována již v pedchozích letech, v tšinou od roku 1990, což zajisté souvisí se zm nou politického systému v dané oblasti a se vznikem nových nezávislých stát$. Nutné je však pipomenout, že Kypr a Malta pijímali p$jþky od EIB již díve (viz výše) a ke stát$m stední a východní Evropy byly piazeny pro srovnání, pestože do této oblasti geograficky nespadají. Finanþní prostedky ped rokem 1990 þerpalo také Slovinsko spadající do tehdejší Lidové republiky Jugoslávie. V tabulce jsou zaazeny také Bulharsko a Rumunsko, které do skupiny nov pistoupených zemí nespadají.

- 26 -

Tabulka þ. 7: Smlouvy o p$jþkách a státy SVE10 (v mil ECU) Souhrnn období 1990 až 1994

% podíl v 1994 vzhledem k období 1990 - 1994

Rok 1994

Polsko

886

Polsko

333

Litva

100,00

Maarsko

537

ýR

255

Lotyšsko

100,00

ýR

477

Maarsko

140

Estonsko

89,36

Bulharsko

226

Rumunsko

66

ýR

53,45

Rumunsko

210

Estonsko

42

Polsko

37,58

Slovensko

173

Slovinsko

41

Slovinsko

36,28

Slovinsko

113

Slovensko

35

Rumunsko

31,43

Estonsko

47

Bulharsko

30

Maarsko

26,07

Litva

10

Litva

10

Slovensko

20,23

Lotyšsko

5

Lotyšsko

5

Bulharsko

13,27 Zdroj: [10]

Kypr

49

Kypr

29

Kypr

59,18

Malta

25,5

Malta

0

Malta

0

2 758,5

Celkem

986

Celkem

Zdroj: [15]

V letech 1990 – 1994 bylo nov pistoupeným zemím Evropské unie vyp$jþeno 2 322,5 milion$ ECU. Ve výše uvedené tabulce jsou k tomuto údaji piazeny i Bulharsko a Rumunsko, celkové tedy objem poskytnutých finanþních prostedk$ vzrostl na 2 758,5 milion$ ECU.

10

Státy stední a východní Evropy

- 27 -

2.2.

Kandidátské zem v letech 1995 - 2005

V následujícím textu budou za kandidátské zem považovány ty zem , které 1.kv tna 2004 pistoupily k Evropské unii. Spadá sem tedy ýeská republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Souþasné kandidátské zem (Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Turecko) nebudou zaazeny, nebo" se této skupin zemí diplomová práce nev nuje.

2.2.1. P$jþky vzhledem k poþtu obyvatel a HDP v letech 1995 - 2005 Tato subkapitola se zabývá srovnáním p$jþek poskytovaných kandidátským zemím v jednotlivých letech vzhledem k poþtu obyvatel a HDP dané zem . Následující tabulky se v nují jednotlivým letem od roku 1995. V prvním sloupci je vždy uvedena suma finanþních prostedk$ v tisících ECU þi v tisících EUR (do roku 1998 vþetn se jedná o ECU, od roku 1999 o EUR), které EIB jednotlivým zemím v daném roce poskytla. Souþasn je souþet považován za základní údaj použitý pro následující výpoþty. Informace o poskytnutých p$jþkách byly použity z údaj$ EIB [15]. Dalšími uvedenými údaji jsou poþet obyvatel dané zem v tisících a HDP v milionech ECU þi EUR v píslušném roce pejaté z údaj$ publikovaných na stránkách EUROSTATu [4]. Na základ t chto informací je vypoþítán pom r p$jþek na obyvatele konkrétní zem v uvedeném roce a p$jþky vzhledem k HDP dané zem pro daný rok (kolik procent z HDP p$jþky þinily). Evropská investiþní banka uvádí údaje o p$jþkách v b žných cenách. Aby bylo možno srovnání provád t, je k výpoþtu používán nominální HDP, tedy HDP také v b žných cenách daného roku. Z tohoto d$vody by srovnání v þase bylo nereálné, protože ve výpoþtech není zahrnuta zm na cenové hladiny. První z tabulek se zabývá rokem 1995. Lotyšsko v tomto roce nepijalo žádné úv ry z EIB. Nejvyšší absolutní hodnota poskytnutých p$jþek pipadá ýeské republice, která obdržela úv ry v hodnot 260 milion$ ECU. Z toho plynulo 200 milion$ ECU do oblasti energií spoleþnosti ýEZ a 60 milion$ ECU na rekonstrukci silnic v ýR. Maarsko pijalo 200 milion$ ECU, z þehož 150 milion$ ECU sm ovalo do finanþního sektoru Maarska jako globální p$jþka. Jednalo se tedy o finanþní prostedky, které budou dále zprostedkovány malým a stedním podnik$m þi lokálním autoritám. Zbývající þástka byla použita v oblasti telekomunikací.

- 28 -

Tabulka þ. 8: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1995 (v tisících ECU u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech ECU u HDP)

ýR Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maarsko Malta11 Polsko Slovinsko Slovensko

P$jþky 260 000 5 000 10 000 0 19 000 200 000 15 000 140 000 32 000 80 000

Poþet obyvatel 10 331 1 448 651 2 485 3 629 10 329 385 38 588 1 989 5 363

P$jþky na obyvatele 25,17 3,45 15,36 0,00 5,24 19,36 38,96 3,63 16,09 14,92

HDP 42 300 2 900 7 000 3 700 4 900 34 100 3 400 106 400 15 500 14 800

% p$jþek z HDP 0,61 0,17 0,14 0,00 0,39 0,59 0,44 0,13 0,21 0,54 Zdroj: [15, 4]

Pi srovnání p$jþek na obyvatele se na pomyslném prvním míst umístila Malta s 38,96 ECU na obyvatele. Veškeré p$jþené finanþní prostedky byly použity na výstavbu a rekonstrukci kanalizace. V tomto srovnání Maltu následovala ýeská republika a Maarsko. Pom r p$jþených prostedk$ vzhledem k HDP žádnou zemi výrazn neovlivnil, v žádné zemi p$jþené prostedky nedosáhly ani 1% na HDP. Tabulka þ. 9: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1996 (v tisících ECU u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech ECU u HDP)

ýR Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko

P$jþky 255 000 16 000 54 000 26 000 72 000 135 000 0 380 000 30 000 100 000

Poþet obyvatel 10 315 1 425 661 2 457 3 602 10 311 38 618 1 990 5 374


HDP 48 200 3 700 7 300 4 400 6 400 35 600 123 400 16 100 16 400

% p$jþek z HDP 0,53 0,43 0,74 0,59 1,13 0,38 0,00 0,31 0,19 0,61 Zdroj: [4, 15]

11

V použitých statistikách nebyly uvedeny údaje o poþtu obyvatel na Malt v roce 1995 a o dosaženém HDP. Proto byly použity dostupné údaje – z roku 1998.

- 29 -

Nejvíce finanþních prostedk$ z EIB v roce 1996 obdrželo Polsko, pestože ani vzhledem k poþtu obyvatel ani ke vztahu k HDP tyto p$jþky nep$sobí nikterak výrazn . Úv ry byly použity na plynofikaci Polska, na výstavbu dálnic a železnice a v oblasti telekomunikací. Výrazným vychýlením jsou poskytnuté p$jþky Kypru, kdy vzhledem k poþtu obyvatel dosahují 81,69 ECU na jednoho obyvatele a pekonávají tak druhou ýeskou republiku více než tikrát. Úv ry na Kypru byly sm ovány pevážn do oblasti globálních p$jþek a budování kanalizace. Dále byla podpoena letecká doprava na Kypru. Pom r p$jþek vzhledem k HDP dosáhl nejvyššího pom ry u Litvy. Zde pekroþil objem p$jþek jedno procento podílu na HDP. Byla zde výrazn podpoena železniþní a námoní doprava a finanþní prostedky také sm ovaly do oblasti telekomunikací, distribuce plynu a do globálních p$jþek. Tabulka þ. 10: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1997 (v tisících ECU u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech ECU u HDP)

ýR Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maarsko Malta12 Polsko Slovinsko Slovensko

P$jþky 540 000 20 000 55 000 20 000 7 000 35 000 3 000 355 000 45 000 262 000

Poþet obyvatel 10 304 1 406 671 2 433 3 575 10 290 385 38 650 1 986 5 383


HDP 49 700 4 400 7 800 5 400 8 700 40 400 3 400 138 700 17 400 18 700

% p$jþek z HDP 1,09 0,45 0,71 0,37 0,08 0,09 0,09 0,26 0,26 1,40 Zdroj: [4, 15]

Prvenství v absolutních hodnotách p$jþek v roce 1997 ve zkoumané skupin zemí patí ýeské republice. I pi srovnání p$jþek vzhledem k poþtu obyvatel dosáhla ýR zvýšených hodnot oproti pedchozím rok$m. Velká þást poskytnutých úv r$ plynula na odstraování škod zp$sobených povodn mi. Další finanþní prostedky plynuly do rozvoje železniþní a silniþní dopravy a telekomunikací.

12

V použitých statistikách nebyly uvedeny údaje o poþtu obyvatel na Malt v roce 1997 a o dosaženém HDP v tomto roce. Proto byly údaje z roku 1998.

- 30 -

Vzhledem k poþtu obyvatel ve srovnání op t vynikl Kypr, kde pokraþovala výstavba kanalizací a podpora globálních p$jþek. Také Slovensko pijalo znaþné úv ry pedevším na modernizaci železnic. Slovensko zárove dosáhlo nejv tšího procentního podílu na HDP (1,40%). Hranici 1% pekroþila i ýeská republika. Tabulka þ. 11: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1998 (v tisících ECU u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech ECU u HDP)


P$jþky 284 339 0 80 000 44 000 40 000 375 000 0 715 000 140 000 50 965

Poþet obyvatel 10 295 1 393 679 2 410 3 549 10 267 385 38 666 1 982 5 391


HDP 54 400 5 000 8 400 5 900 9 900 41 900 3 400 153 400 18 800 19 800

% p$jþek z HDP 0,52 0,00 0,95 0,75 0,40 0,89 0,00 0,47 0,74 0,26 Zdroj: [4, 15]

V roce 1998 pijalo nejvíc p$jþek Polsko, které se zam ilo na dopravní infrastrukturu, pr$myslu a telekomunikace. Je nutné upozornit na nár$st p$jþek vzhledem k poþtu obyvatel na Kypru. K nár$stu došlo i v roce 1999. V tší þást financí plynula do globálních p$jþek a k rozvoji energií. U Maarska a Slovinska došlo oproti pedchozímu období k nár$stu, který se projevil v obou zkoumaných pom rech.

V roce 1999 obdrželo nejvíce p$jþek Slovinsko, které dosáhlo 189 EUR na jednoho obyvatele. Doposud pekroþil hranici 100 EUR (ECU) na obyvatele pouze Kypr, u kterého tento pom r v roce 1999 op t narostl a piblížil se hranici 300 EUR na obyvatele. U Slovinska se projevuje výrazn jší hodnota i ve vztahu p$jþek k HDP, kdy procentní podíl p$jþek na HDP þinil 1,86%. Jedno procento podílu p$jþek na HDP pekroþilo i Lotyšsko a Slovensko. Slovinsko použilo v tomto roce 335 milion$ EUR na výstavbu dálnic a 40 milion$ EUR na rozvoj telekomunikací. Kypr stejn jako v minulém roce pokraþoval v rozvoji energetických zdroj$ a dále došlo k obnov silnic na Kypru. - 31 -

Tabulka þ. 12: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1999 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 270 000 35 000 200 000 98 000 84 000 170 000 0 347 000 375 000 270 000

Poþet obyvatel 10 283 1 379 687 2 391 3 524 10 238 387 38 654 1 984 5 396


HDP 55 300 5 200 9 000 6 800 10 200 45 100 3 600 157 600 20 200 19 100

% p$jþek z HDP 0,49 0,67 2,22 1,44 0,82 0,38 0,00 0,22 1,86 1,41 Zdroj: [4, 15]

Tabulka þ. 13: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2000 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 385 000 42 000 0 10 000 10 000 240 000 0 941 000 65 000 242 000

Poþet obyvatel 10 273 1 372 694 2 373 3 500 10 211 390 38 256 1 989 5 401


HDP 60 400 5 900 9 900 8 500 12 400 51 000 4 100 185 800 20 800 21 900

% p$jþek z HDP 0,64 0,71 0,00 0,12 0,08 0,47 0,00 0,51 0,31 1,11 Zdroj: [4, 15]

Absolutn nejvíc finanþních prostedk$ v roce 2000 pijalo od EIB Polsko a to pevážn na projekty v oblasti dopravy a telekomunikací. Malta již tetí rok nepijala z EIB žádné úv ry. V roce 2000 nebyly žádné finance poskytnuty ani Kypru. Slovensko v roce 2000 dosáhlo hodnoty tém 45 EUR na obyvatele a to díky podpoe pr$myslu prostednictvím úv ru firm Volkswagen Bratislava. V roce 1999 se jednalo o více než 50 EUR na obyvatele, kdy byl obnovován železniþní park. Tento pom r byl však

- 32 -

výjimeþnými výsledky Kypru a Slovinska zastín n. Obdobný trend se projevuje i ve vztahu p$jþek vzhledem k HDP kdy p$jþky þinily více než 1% na HDP. Tabulka þ. 14: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2001 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 390 000 35 000 50 000 5 000 55 000 483 000 25 000 1 144 000 223 000 79 000

Poþet obyvatel 10 224 1 367 702 2 355 3 481 10 188 393 38 251 1 992 5 403


HDP 68 000 6 700 10 600 9 300 13 600 58 400 4 200 212 200 22 000 23 300

% p$jþek z HDP 0,57 0,52 0,47 0,05 0,40 0,83 0,60 0,54 1,01 0,34 Zdroj: [4, 15]

V roce 2001 úv ry poskytnuté Polsku pekroþili miliardu EUR a tento objem z$stal v následujících letech zachován. V obou pípadech srovnání v roce 2001 vyniklo Slovinsko, které rozvíjelo telekomunikace. Již podruhé dosáhlo hodnoty nad 100 EUR na obyvatele a p$jþky þinily 1% z HDP Slovinska. Tabulka þ. 15: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2002 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 898 000 50 000 220 000 123 000 0 515 000 0 1 083 000 202 000 80 000

Poþet obyvatel 10 201 1 361 710 2 339 3 469 10 159 396 38 232 1 995 5 379


HDP 78 400 7 500 11 100 9 900 15 000 69 600 4 300 209 400 23 700 25 700

% p$jþek z HDP 1,15 0,67 1,98 1,24 0,00 0,74 0,00 0,52 0,85 0,31 Zdroj: [4, 15]

- 33 -

V roce 2002 op t všechny kandidátské zem pedþil Kypr, kde došlo k podpoe energie, letecké dopravy a universitního vzd lání. Vzhledem k p$jþeným prostedk$m na obyvatele vysokého pom ru dosáhlo op tovn Slovinsko a také ýR. U pom ru p$jþek vzhledem k HDP zem dosáhl nejvyšší hodnoty u Kypru, kde se piblížil hranici 2%. Více jak jedno procento na HDP p$jþky tvoili také u Lotyšska, kde byly realizovány projekty pevážn v oblasti energií a opravní infrastruktury a také ýeská republika, kde byly nejv tší položkou prostedky sm ující na odstraování škod po povodních. Tabulka þ. 16: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2003 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 1 216 717 30 000 235 40 000 100 000 740 900 0 1 345 000 109 000 209 000

Poþet obyvatel 10 202 1 356 723 2 325 3 454 10 130 398 38 195 1 996 5 380


HDP 80 300 8 100 11 700 10 000 16 400 73 500 4 200 191 400 24 900 29 000

% p$jþek z HDP 1,52 0,37 0,00 0,40 0,61 1,01 0,00 0,70 0,44 0,72 Zdroj: [4, 15]

V roce 2003 je patrný nár$st úv r$ u ýeské republiky, který se projevuje nejen v absolutní hodnot , ale i vzhledem k p$jþkám na obyvatele i HDP. Byly realizovány investice do automobilového pr$myslu, do oblasti dopravy (rekonstrukce pražského metra a výstavba letištního terminálu v Praze) a nemalé prostedky sm ovaly do zprostedkujících institucí ve form globálních p$jþek. V tomto roce také Banka posilovala svou podporu pro integraci kandidátských zemí a vyp$jþila vybrané skupin zemí rekordních 3,8 miliard EUR. S portfoliem nesplacených pohledávek v hodnot 18 miliard EUR se EIB stala nejv tším samostatným externím zdrojem financí v nov pístupových státech.

- 34 -

Rok 2004 je specifický tím, že 1.kv tna došlo k pistoupení kandidátských zemí k Evropské unii. Vzhledem k omezené vypovídací schopnosti rozd leného roku jsou v následující tabulce uvedeny údaje za celý rok 2004 bez ohledu na to, zda skupina zemí byla zem mi kandidátskými þi nov pistoupenými. Pro analýzu celého roku hovoí také fakt, že více než polovina zemí v první þásti roku (tedy ped pistoupením k EU) z EIB žádnou pomoc neþerpaly. V druhé þásti roku 2004 se tato situace m ní. Z toho lze odvozovat, že bylo-li to možné, vyþkávaly zem na jejich vstup do Evropské unie. Tabulka þ. 17: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2004 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 560 957 80 000 235 000 40 000 0 805 000 0 1 668 041 205 000 195 000

Poþet obyvatel 10 207 1 356 740 2 313 3 436 10 107 401 38 180 1 997 5 382


HDP 86 800 9 000 12 500 11 100 18 100 81 100 4 300 203 700 26 100 33 100

% p$jþek z HDP 0,65 0,89 1,88 0,36 0,00 0,99 0,00 0,82 0,79 0,59 Zdroj: [4, 15]

B hem roku 2004 lze sledovat pokraþování rostoucího trendu úv r$ poskytovaných Polsku a také Maarsku. Pom r p$jþek na obyvatele i vzhledem k HDP je op t nejvýrazn jší u Kypru, kde pokraþovala podpora energetického pr$myslu a výstavby kanalizací.

- 35 -

Rok 2005 je prvním celým rokem, kdy je zkoumaná skupina zemí nov pistoupenými þlenskými státy Evropské unie. Tato zm na se projevuje také v celkové hodnot vyp$jþených prostedk$ vybrané skupin zemí, která stoupla oproti pedchozímu roku tém o polovinu. Tabulka þ. 18: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2005 (v tisících EUR u p$jþek, v tisících obyvatel, v milionech EUR u HDP)


P$jþky 1 237 222 2 500 170 000 212 500 17 500 1 949 500 13 000 2 165 629 282 000 227 998

Poþet obyvatel 10 220 1 347 749 2 306 3 425 10 097 402 38 173 1 997 5 384


HDP 98 418 10 264 13 418 12 789 19 976 87 826 4 483 240 540 27 755 37 301

% p$jþek z HDP 1,26 0,02 1,27 1,67 0,09 2,22 0,29 0,90 1,02 0,61 Zdroj: [4, 15]

Nejvyšší absolutní hodnota p$jþek byla poskytnuta Polsku, kde nejvíce prostedk$ sm ovalo na dopravu, zprostedkovatelským institucím ve form globálních p$jþek a do podpory služeb. Oproti pedchozím rok$m významn jší nár$st zaznamenalo také Maarsko, kde nejvíce investic sm ovalo na dopravu, pevážn v Budapešti. U Maarska je také možné sledovat nár$st v obou sledovaných pom rech, procentní podíl na HDP dokonce dosahuje za sledované období nejvyšší hodnoty ze všech vybraných stát$ a dosahuje podílu p$jþek na HDP 2,22% . Nejvyššího pom ru p$jþek na obyvatele op t dosáhl Kypr. Hranici 100 EUR na obyvatele pekroþilo také Slovinsko (výstavba dálnic) a ýeská republika (pr$mysl, doprava). Vysoký procentní podíl na HDP þinily úv ry také u Lotyšska, pedevším na smíšenou infrastrukturu. Již zmín ný r$st p$jþek poskytnutých novým þlenským zemím po jejich vstupu do Evropské unie potvrzuje sledování r$stu podílu p$jþek na HDP. V roce 2005 je možné u poloviny zemí zaznamenat podíl vyšší než jedno procento piþemž u jedné zem podíl dokonce pekraþuje procenta dv . Jedná se o skokový nár$st oproti pedchozím rok$m (v roce 2004 pekroþila procentní podíl p$jþek na HDP jedna zem a v roce 2003 dv zem ).

- 36 -

2.2.2. Absolutní objem p$jþek dané zemi v letech 1996 - 2005 Pedchozí subkapitola se podrobn v novala p$jþkám kandidátským zemím v jednotlivých letech. Umožnila tak pedevším srovnání kandidátských (resp. þlenských) zemí dle vybraných kritérií v urþitém roce. Vzhledem k velkému množství uvedených údaj$ a tabulek se stává vývoj pijatých prostedk$ jednotlivými zem mi v þase nepehledný. Z t chto d$vod$ je þasovému vývoji v nována samostatná subkapitola. Toto srovnání v letech má však pouze omezenou vypovídací schopnost. Evropská investiþní banka neposkytuje reálné údaje o poskytnutých p$jþkách, a proto je nutné brát þasovou adu pouze jako orientaþní. Pesto jsou údaje o p$jþkách pro toto srovnání upraveny pomocí Harmonizovaného indexu spotebitelských cen13 zveejn ného na stránkách EUROSTATu [20], který je vytažen k roku 2005 (2005 = 100). Údaje ped rokem 1996 nebyly k dispozici. Také pepoþet ECU na EUR není optimální. Je zde uvažován b žn používaný pom r 1:1, který sice zp$sobuje urþitá zkreslení. Údaje EIB však s tímto pom rem operují. P$jþky realizované v roce 1998 a díve jsou uvedeny v ECU, od roku 1999 je používána jednotka EUR.

P$jþky v mil. ECU a EUR

Graf þ. 1: P$jþky ýeské republice od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 1 400

1 237

1 168

1 200 1 000

863

800 552

600

421

400 184

243

235

1998

1999

349

369

2000

2001

200 0 1996

1997

2002

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

P$jþky Evropské investiþní banky ýeské republice mají pevážn rostoucí charakter. Výrazn jší jsou p$jþky roku 1997, kdy bylo vyp$jþeno 156 milion$ ECU na odstraování povodových škod. I po odeþtení povodových p$jþek by poskytnuté prostedky byly vyšší než v následujících letech, a to pravd podobn kv$li podpoenému investiþnímu projektu výstavby dálnice mezi Prahou a Norimberkem. 13

Harmonised Indices of Consumer Prices (HICPs)

- 37 -

Skokový nár$st lze sledovat v roce 2002, kdy Banka poskytla 384 mil. EUR na obnovu po povodních. Další prostedky s povodn mi spojené sm ovaly na rekonstrukci pražského metra (72 mil. EUR) a do protipovodových opatení (58 mil. EUR). V roce 2003 byla nejvýrazn jší suma urþena pro automobilový pr$mysl, kam celkem plynulo 643 mil. EUR. Rekonstrukce pražského metra pokraþovala za pomoci 149 mil. EUR a výstavba letištního terminálu v Praze byla spolufinancována pomocí 271 mil. EUR z EIB. Dále bylo zprostedkujícím institucím poskytnuto 106 mil. EUR na podporu malého a stedního podnikání formou globálních p$jþek. V roce 2004 byly úv ry realizovány až v druhé polovin roku (po vstupu ýR do EU), þemuž také odpovídá poloviþní objem vyp$jþených prostedk$. V roce 2005 v ýeské republice zaþaly úv ry z EIB využívat i samosprávné celky, a to v hodnot tém 267 mil. EUR. P$jþky získaly þtyi kraje na regionální infrastrukturu a dv m sta na m stskou infrastrukturu. V pedchozích letech žádné podobné úv ry poskytnuté nebyly. Je pozitivní, že kraje a obce postupn zaþínají ke svému rozvoji využívat možnosti financování, které jim Evropská unie již delší dobu nabízí.


Graf þ. 2: P$jþky Estonsku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 90 77

80 70 60 46

50 35

40

28

30 20

11

31

28

14

10

3

0

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Až do roku 2002 je možné sledovat pevažující rostoucí trend v úv rech poskytovaných Estonsku. Výjimky tvoí rok 1998, kdy Estonsko nerealizovalo žádné projekty za úþasti EIB a rok 2001, kdy hladina úv r$ oproti pedchozímu roku poklesla. Od roku 2003 zaþínají vyp$jþené prostedky znaþn kolísat. Více jak polovinu smluv o úv ru ve sledovaném období v Estonsku uzavely zprostedkující instituce. Jednalo se o sumu 149 mil. EUR z celkov þerpaných 273 mil. EUR v tomto - 38 -

období. Nejvýrazn ji ze zprostedkovatel$ se prosadila Hanspank, která na globální p$jþky obdržela úv ry v celkové hodnot 108 mil. EUR. V roce 2004 byl Estonsku realizován pouze jeden projekt v hodnot 77 mil. EUR. Jednalo se o investici do penosu a distribuce energie. V roce 2005 Estonsko neuzavelo žádnou smlouvu o úv ru. Prostedky mu byly poskytnuty z konvergenþního fondu na podporu infrastruktury.


Graf þ. 3: P$jþky Kypru od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0

226

230

204 170

168

67 42

45

45 0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Do roku 1998 lze sledovat mírný nár$st vyp$jþených finanþních prostedk$. V roce 1999 náhle objem p$jþek vzrostl o více než 100%. V tomto roce byly realizovány dv investiþní akce. Ob dosáhly objemu 84 mil. EUR. Prostedky byly využity na obnovu národních silnic na Kypru a na druhou fázi výstavby elektrárny na jižním pobeží Kypru. V roce 2001 byl úv r v hodnot 45 mil. EUR použit na poízení vybavení pro novou nemocnici. Od roku 2002 jsou vzhledem k poþtu obyvatel i HDP Kypru poskytovány vysoké celkové p$jþky. V tšinou se jedná o mén projekt$ s vyšší hodnotou. V roce 2002 a 2003 bylo podpoeno na Kypru vzd lávání. V t chto letech prob hla také podpora dopravních služeb, distribuce energie a podpora poþítaþového vybavení veejných služeb. V roce 2004 byla uskuteþn na tetí fáze výstavby naftové elektrárny, dále pokraþovala podpora vybavení veejných služeb a 98 mil. EUR sm ovalo do výstavby kanalizace. V roce 2005 získal Kypr 80 mil. EUR v rámci kohezního a strukturálního fondu a 90 mil. EUR jako úv r na podporu m stské infrastruktury. - 39 -


Graf þ. 4: P$jþky Lotyšsku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 213

225 200 175 150 125

105

100

78

75 50

34 18

25

15

8

35

37

2003

2004

4

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2005

Zdroj: [15, 20]

Výrazn jší pomoc prostednictvím vyp$jþených prostedk$ z EIB byla Lotyšsku poskytnuta v letech 1999, 2002 a 2005. V roce 1999 plynulo více jak 50% vyp$jþené sumy do Lotyšských telekomunikací, dále byla podpoena m stská infrastruktura, výstavba pístavu a globální p$jþka. V roce 2002 byl podpoen projekt výstavby kombinované teplárny a elektrárny a distribuce energie v hodnot 68 mil. EUR. V roce 2003 sm ovaly všechny poskytnuté úv ry zprostedkovatel$m. V roce 2005 plynulo více jak 70% p$jþek do naléhavých investic smíšené infrastruktury v rámci program$ Evropské unie14.


Graf þ. 5: P$jþky Litv od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 120 96

100 79 80 60

58

53 37

40

18

20

10

6

0

0

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Objemy p$jþek poskytovaných Litv je velmi kolísavý. Nejv tší hodnoty p$jþky dosáhly v roce 2003, kdy 58 mil. EUR sm ovalo do naléhavých investic smíšené infrastruktury podobn jako v roce 2005 v Lotyšsku. V roce 1999 plynulo 43 mil. EUR (tedy více než

14

SPD - Single Programming Document a CFRF – Cohesion Fund Reference Framework

- 40 -

polovina v daném roce) do rozvoje telekomunikací. V roce 1996 bylo realizováno n kolik menších investiþních akcí, pevážn v oblasti dopravy. Graf þ. 6: P$jþky Maarsku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) P$jþky v mil. ECU a EUR

2 250 1 950

2 000 1 750 1 500 1 250 1 000 671

750 500

234

250

62

19

1996

1997

116

181

1999

2000

397

445

2001

2002

778

0 1998

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Maarsko vykazuje rostoucí trend. K vychýlení došlo pouze v letech 1997 a 1998. V roce 1998 tém polovina p$jþek sm ovala na výstavbu metra a infrastrukturu v Budapešti. V roce 2005 došlo k nár$stu vyp$jþených prostedk$ o 150%. Nejvýznamn jší þástka (875 mil. EUR) bylo použita na další výstavbu metra v Budapešti. 220 mil EUR bylo poskytnuto zprostedkovatel$m a tém 206 mil. EUR na þistiþku odpadních vod v Budapešti.


Graf þ. 7: P$jþky Malt od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 25

23

20 15

13

10 5

2 0

0

0

0

1998

1999

2000

0

0

0

2002

2003

2004

0 1996

1997

2001

2005

Zdroj: [15, 20]

Ze zkoumané skupiny zemí to byla Malta, která þerpala nejvíce pomoci ped rokem 1996. V letech 1979 – 1995 si Malta vyp$jþila 63 mil. ECU, což je podstatn více než ve zkoumaném období. V 10 sledovaných letech se na Malt realizovalo jen n kolik investiþních akcí, kterých se úþastnila EIB. V roce 1997 stejn jako v roce 2001 prostedky plynuly do globálních p$jþek, a v roce 2005 bylo budováno nákupní centrum (spoleþnost LIDL).

- 41 -

Graf þ. 8: P$jþky Polsku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) P$jþky v mil. ECU a EUR

2 500 2 166

2 250 2 000 1 633

1 750 1 500

1 271

1 250 1 000

1 016

2001

2002

822

750 500

1 052 530 219

235

1996

1997

276

250 0 1998

1999

2000

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Polsko stejn jako v tšina nov pistoupených zemí má pevážn rostoucí trend úv r$ pijatých od Evropské investiþní banky. V roce 1998 byl objem p$jþek vyšší, a to pevážn díky podpoe dopravní infrastruktury v hodnot 233 mil. ECU, 77 mil. ECU sm ovalo do pr$myslu a 82 mil. ECU na podporu mobilního operátora. Od roku 1998 tvoila významnou þást p$jþených prostedk$ podpora dopravy a dopravní infrastruktury. Roku 1998 a 1999 se jednalo o 60% poskytnutých výdaj$, v letech 2000 a 2001 o 40%, roku 2002 o 60% a od roku 2003 výdaje na dopravu postupn poklesly až na 30% v roce 2005. V Polsku již od roku 1997 využívaly samosprávné celky možnosti pímé spolupráce s EIB. Od tohoto roku obdržely obce úv r na podporu m stské infrastruktury se zam ením na dopravu nebo životní prostedí þtrnáctkrát, což je napíklad pi porovnání s ýeskou republikou hodn . Oproti tomu s EIB dosud nespolupracovali vyšší samosprávné celky (napíklad na úrovni NURS 3 – Podregiony þi NUTS 2 – Województwa). Velmi výrazný objem p$jþek Slovinsko obdrželo v roce 1999 a to díky tetí a þtvrté fázi výstavby dálnic transevropské silniþní sít . Další fáze za podpory z EIB pokraþovaly v letech 2002 (107 mil. EUR), v roce 2004 (107 mil. EUR) a v roce 2005, kdy p$jþky dosáhly 205 mil. EUR a tedy 88% ze celkov vyp$jþené þástky.

- 42 -

Graf þ. 9: P$jþky Slovinsku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) P$jþky v mil. ECU a EUR

300

282

263

250 185

200

200 180

150 103

92

100

50 50

17

28

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: [15, 20]

Souþasn ve Slovinsku docházelo k rozvoji telekomunikaþních služeb. V roce 2000 sm oval úv r v hodnot 50 mil. EUR do rozšíení a modernizace pevné sít telekomu, v þemž se pokraþovalo i v roce 2001 (152 mil. EUR) a v roce 2002 (46 mil. EUR).


Graf þ. 10: P$jþky Slovensku od EIB v letech 1996 – 2005 (v mil. ECU a EUR) 275 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0

228 181

182

189

190

2003

2004

149

54

64

67

2001

2002

31

1996

1997

1998

1999

2000

2005

Zdroj: [15, 20]

P$jþky poskytované Evropskou investiþní bankou Slovensku sice kolísají, ale krom let 1998, 2001 a 2002 je možné sledovat rostoucí charakter. První výrazný nár$st poskytnutých prostedk$ Slovensko zaznamenalo v roce 1997, kdy bylo 63% p$jþek použito na zlepšení telekomunikaþních služeb a zbylých 37% na výstavbu silniþní sít . V roce 1998 byl realizován pouze jeden investiþní projekt a to výstavba teplárny a elektrárny v Bratislav . V roce 1999 byla nejv tší þást úv ru (134 mil. EUR) použita na modernizaci železnice na Slovensku. V tomto roce také þerpal 27 mil. EUR Volkswagen Bratislava, který pokraþoval v realizaci výstavby automobilového závodu i v roce 2000 ve výši 120 mil. EUR. - 43 -

V letech 2002 a 2003 byly vyp$jþené prostedky rozd leny do více menších projekt$ pevážn v oblasti dopravy, pr$myslu a globálních p$jþek. V roce 2005 nejv tší objem tvoila podpora investic automobilky Volkswagen do spoleþnosti Škoda Auto a.s. na podporu výzkumu v r$zných m stech Slovenska (66% poskytnutých p$jþek). 24% vyp$jþených prostedk$ v tomto roce zprostedkovatelé perozd lili malým a stedním podnik$m þi místním autoritám.

2.2.3. Poskytnuté prostedky vybraným zemím za sledované období celkem Následující graf znázoruje, kolik bylo jednotlivým zemím ve sledovaném období v letech 1996 – 2005 poskytnuto finanþních prostedk$ z EIB. Nabízí tak souhrnný pehled, který ovšem nemá hlubší vypovídací schopnost, nebo" je nutné vzít v potaz rozdílnou rozlohu jednotlivých zemí, poþet jejich obyvatel i ekonomickou vysp lost. Na druhé stran v tšina zemí byla v podobné politické situaci a i u realizovaných p$jþek lze sledovat urþitou souvztažnost mezi zem mi, zvlášt pak u výstavby silnic a dálnic, železnice, u rozvoje telekomunikaþních služeb, pr$myslu þi u globálních p$jþek. Oblasti poskytovaných p$jþek korespondují se stanovenými prioritami Evropské investiþní banky a plní cíle EIB. Stejn jako u pedchozích graf$ byly p$jþky upraveny pomocí Harmonizovaného indexu spotebitelských cen (HICPs), který je vytažen k roku 2005 (2005 = 100). Graf þ. 11: P$jþky vybraným zemím od EIB v letech 1996 - 2005 (v mil. EUR) 10 000 9 220

P$jþky celkem v mil. EUR

9 000 8 000 7 000 6 000

5 622 4 852

5 000 4 000 3 000 2 000

1 399

1 197 1 000

549

273

357

1 335

38

0 ýR

Estonsko

Kypr

Lotyšsko

Litva

Maarsko

Malta

Polsko Slovinsko Slovensko

Zdroj: [15, 20]

- 44 -

3. Pínos projekt$ pro rozvoj region$ ýR Za základní regionální jednotku byly pro následující þást diplomové práce zvoleny regiony NUTS 2, které jsou b žnou regionální jednotkou používanou v Evropské unii. Zárove se jedná o jednotku, pro kterou byly dostupné potebné regionální údaje. Rozd lení p$jþek daných zemí do region$ NUTS 2 bylo provedeno na základ informací poskytnutých Evropskou investiþní bankou. Deset nov pistoupených zemí lze v tomto pípad rozd lit do dvou skupin. První skupinu tvoí ýeská republika, Maarsko, Polsko a Slovensko. Jedná se o zem , které se skládají z víc než 1 regionální jednotky NUTS 2. Druhou skupinu zemí potom tvoí Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Slovinsko, kde se jednotka NUTS 2 rovná úrovni státní (úrove 0). Dané dv skupiny je teba srovnávat opatrn , protože mezi nimi dochází k urþitým zkreslením. U zemí þlen ných na nižší regionální jednotky nebylo možné piþlenit všechny realizované úv ry jednotlivým region$m. Zejména se jednalo o projekty výstavby silnic, dálnic a železnic, kde finanþní prostedky sm ovaly do více než dvou region$ NUTS 2. Dále se jedná o globální

p$jþky,

tedy

finanþní

prostedky

poskytnuté

pro

další

perozd lení

zprostedkovatel$m. Z t chto d$vod$ se takto nespecifikované úv ry v úv rech poskytnutých region$m nevyskytují. Naproti tomu u druhé skupiny zemí se údaje na státní a regionální úrovni rovnají. Aby bylo možné dané skupiny zemí srovnávat, byly úv ry poskytnuté druhé skupin zemí upraveny. I tak zde však bylo uvažováno více úv r$ než u zemí dále þlen ných, proto je nutné mít tuto skuteþnost na pam ti. Dalším omezením, které se v této kapitole znaþn projevuje, byla dostupnost informací potebných pro jednotlivé analýzy. Bohužel se nepodailo obstarat srovnatelné informace o HDP a nezam stnanosti na regionální úrovni NUTS 2 pro všechny vybrané státy. Proto byly jednotlivé analýzy provád ny pro þasový úsek, kterému odpovídala získaná data. Jednotlivé subkapitoly se tedy vztahují k jiným obdobím, což znemožuje jejich objektivní srovnání.

- 45 -

3.1.

P$jþky poskytnuté region$m NUTS 2

Následující kartogram uvádí pehled p$jþek poskytnutých vybraným region$m NUTS 2 v letech 1995 – 2005. Jak bylo zmín no díve, Evropská investiþní banka neposkytuje reálné údaje o poskytnutých p$jþkách, proto byly poskytnuté finanþní þástky upraveny pomocí Harmonizovaného indexu spotebitelských cen (HICPs), vztaženému k roku 2005 (2005 = 100). Pro rok 1995 nebyl index dostupný, proto bylo použito hodnot z roku 1996. V roce 1995 þerpaly finanþní prostedky v regionech pouze CZ01 – Praha, CY00 – Kypr, LT00 - Litva, MT00 - Malta a SI00 - Slovinsko, dochází díky tomu k urþitému zkreslení. P$jþky ovšem proti následujícím let$m dosahovaly pouze zanedbatelné výše, proto bylo toto zkreslení pipušt no. Aby bylo možné dané dv skupiny zemí srovnávat, nebyly druhé skupin zemí (regiony CY00, EE00, LV00, LT00, MT00 a SI00)15 uvažovány úv ry poskytnuté zprostedkovatel$m v podob globálních p$jþek. Pro tyto zem se jednalo o velmi významnou þást poskytnutých celkových úv r$. V regionech první skupiny zemí (regiony v CZ, HU, PL, SK) byly vyjmuty prostedky na obnovu území po pírodních katastrofách, tedy po povodních (pevážn v letech 1997 a 2002). Mezi regiony, které v tomto období pijaly nejvíc prostedk$ z EIB patí HU10 (KözépMagyarország), tedy region v okolí Budapešt , který obdržel tém 1 800 mil. EUR. Z hlediska pijatých prostedk$ v tomto období byl druhým regionem NUTS 2 region CZ01 (Praha), který obdržel p$jþky ve výši tém 1 350 mil. EUR. Do této skupiny nad 1 200 mil. EUR spadá také SI00 (Slovinsko) s tém 1 280 mil. EUR v jedenáctiletém období. Druhou skupinou tvoí regiony, které v letech 1995 – 2005 obdržely vyp$jþené prostedky v rozmezí 900 až 1 199 mil. EUR. Sem spadá CZ02 (Stední ýechy) a PL12 (Mazowieckie). V Polsku se jedná o region, ve kterém se nachází Varšava a o její bezprostední okolí, v ýeské republice o okolí Prahy. Dalším významným regionem byl PL41 (Wielkopolskie), kde byly realizované znaþné dopravní projekty.

15

Pehled region$ NUTS 2 a jejich znaþení je uvedeno v Píloze 2.

- 46 -

Kartogram þ. 1: P$jþky region$m NUTS 2 v letech 1995 – 2005 (v mil. EUR)

- 47 -

3.2.

Regresní analýza

Cílem provád né regresní analýzy bylo hledání a hodnocení závislosti mezi p$jþkami poskytnutými Evropskou investiþní bankou region$m NUTS 2 vybrané skupiny zemí a regionálním HDP a nezam stnaností. Regresní analýza byla aplikována pouze na regiony NUTS 2 první skupiny zemí. D$vodem pro toto omezení bylo dosažení co nejvyšší srovnatelnosti údaj$, které by díky regionální odlišnosti jednotlivých skupin zemí nebylo dosaženo (viz výše). Analýza byla vztažena na období, ve kterém se podailo získat za všechny sledované jednotky NUTS 2 srovnatelné údaje o regionálním HDP (období od roku 1995 po rok 2002) a o nezam stnanosti (období v letech 2000 – 2004). Údaje byly použity z portálu Evropské unie EUROSTAT [20]. P$jþky od Evropské investiþní banky þasov korespondují s údaji o regionálním HDP. Protože se jedná o n kolikaleté období, byly p$jþky stejn jako v pedchozích subkapitolách upraveny indexem HICPs. N které ze sledovaných region$ v tomto období neobdržely žádné p$jþky z EIB, pesto byly do analýzy zahrnuty a to z d$vod$ úplnosti datového souboru použitého pro regresní analýzu. Vyazení t chto údaj$ by zp$sobilo významná a nežádoucí zkreslení. Popis regresní analýzy: x y – závislá hodnota, zde regionální HDP, nezam stnanost; x x – nezávislá hodnota, zde p$jþky od EIB; x LINTREND - lineární pímka je daná vztahem y = mx + b; x F-statistika – pozorovaná hodnota F udává, zda vztah mezi závislými a nezávislými prom nnými není nahodilý. x pásma lineárního trendu – pásma vytvoená na základ vztahu lineárního trendu a sm rodatné odchylky a jejích násobk$. D$vodem pro urþení HDP a nezam stnanosti jako závislých prom nných (y) a p$jþek jako nezávislé prom nné (x) byla skuteþnost, že Evropská investiþní banka poskytuje úv ry na základ projektového financování a svých definovaných cíl$ a ne podle HDP þi jiných ukazatel$ vysp losti regionu, do kterého p$jþky sm uje. Proto jsou p$jþky na regionálním HDP þi nezam stnanosti nezávislé. - 48 -

Po výpoþtu reziduí byla urþena sm rodatná odchylka, pomocí níž byla vytvoena pásma kolem lineárního trendu. První pásmo bylo urþeno jako lineární trend, od kterého byla odeþtena þi piþtena sm rodatná odchylka. Vzniklo tak pásmo, které bylo považováno za normu. Násobky sm rodatné odchylky byla vytvoena další pásma, která pomáhala urþit podhodnocení þi nadhodnocení jednotlivých region$. Násobk$ sm rodatné odchylky pi urþování pásem bylo použito vzhledem ke znaþnému rozptylu pozorování.

3.2.1. Regresní analýza pro regionální HDP vztažené k národnímu pr$m ru Prvním ze dvou zkoumaných pípad$ je vztah p$jþek poskytnutých jednotlivým region$m Evropskou investiþní bankou a regionálního HDP, které bylo vztaženo k národnímu pr$m ru. Regionální HDP bylo nejprve pepoþítáno na procentní podíl v$þi národnímu HDP. Byl tak vytvoen základní soubor dat pro jednotlivé roky a sledované regiony. Pehled pom r$ regionálního HDP vzhledem k národním pr$m r$m je uveden v Píloze 3. Následn byl vytvoen index r$stu regionálního HDP vztaženého k národním pr$m r$m ve sledovaném období, tedy nár$st v roce 2002 oproti roku 1995. Takto vytvoený index r$stu jednotlivých region$ NUTS 2 byl potom použit v regresní analýze a byl srovnáván se sumou p$jþek, kterou regiony v období 1995 – 2002 obdržely. Suma p$jþek byla pro toto srovnání upravena, jak bylo uvedeno výše. Aby došlo ke korektn jšímu srovnání, byly regiony CZ01 (Praha) a CZ02 (Stední ýechy) spojeny a v analýze použity jako jeden region NUTS 2. Bylo tak uþin no vzhledem k velikosti oblastí kolem hlavních m st ostatních stát$. Tato úprava m la za cíl zabránit zkreslení, nebo" region CZ02 je regionem CZ01 znateln ovlivován. Graf, který následuje na další stran je výsledkem provedené regresní analýzy. Provedená regresní analýza potvrdila závislost r$stu regionálního HDP ve zkoumaných regionech na p$jþkách poskytovaných z Evropské investiþní banky.

- 49 -

0,6

0,7

0,8

0,9

1

1,1

1,2

1,3

1,4

ýR

0

100

Maarsko

CZ04

HU31

PL31

CZ07

HU21 PL51

- 50 -

300

SK01

Slovensko

CZ03

200

Polsko

CZ05

SK03

PL41

Graf þ. 12: Regresní analýza pro regionální HDP vztažené k národnímu pr$m ru

Index r$stu HDP

400

PL22

600

CZ01 + CZ02

P$jþky (v mil. EUR)

500

HU10

PL12

Z grafu vyplývá, že v ýeské republice dochází spíše k podhodnocování region$ než k jejich nadhodnocování, ale s výjimkou regionu CZ04 regiony v ýR spadají do prvního vytvoeného pásma a jejich podhodnocení není tedy nijak razantní. O výrazn jším podhodnocení lze hovoit u regionu CZ04 (Severozápad), který spadá do druhého podhodnoceného pásma, tedy pásma vytvoeného jako dvojnásobek sm rodatné odchylky. Region neobdržel žádné p$jþky ani v letech 2003 – 2005. Je ale nutné vzít v potaz zkreslení, ke kterému zde došlo. Práv finanþní prostedky na rozvoj dopravní infrastruktury, které nebyly do analýzy zahrnuty, þásteþn plynou i do tohoto regionu ve form budování transevropské dopravní sít . Region CZ04 nepímo ovlivuje pedevším výstavba dálnic v úseku Berlín – Praha. Nejv tší rozdíly mezi regiony je možné pozorovat u Polska a to u dvou region$, které dosahují absolutního minima i maxima pro sledované regiony a tím výrazn vyboþují z pr$m ru. Mezi nejvíce nadhodnocené regiony zde patí PL12 (Mazowieckie), do kterého spadá Varšava. Podhodnoceným regionem je PL22 (lskie), které je zárove jediným regionem spadajícím do tetího podhodnoceného pásma. U regionu PL22 se projevuje rozdíl oproti výsledk$m znázorn ným v kartogramu. Pestože kartogram znázoruje jiné þasové období, u regionu PL22 v letech 2003 – 2005 nebyl realizován významn jší objem p$jþek, který by srovnání zcela znemožnil. Region PL22 sice patí mezi regiony, do kterých p$jþky EIB sm ovaly, pesto pi srovnání HDP s národním pr$m rem objem p$jþek neodpovídá ostatním sledovaným region$m NUTS 2. U ostatních region$ Polska nebyly zaznamenány významn jší výkyvy v rámci stanovených pásem. Region SK01 (Bratislavský kraj)) leží na grafu pod lineárním trendem. Jedná se tak o jedinou oblast, ve které se nachází hlavní m sto daného státu a která pesto spadá do podhodnocené oblasti (i když podhodnocení není zvlášt výrazné).

- 51 -

3.2.2. Regresní analýza pro nezam stnanost Tato subkapitola se v nuje vztahu nezam stnanosti vztažené k národnímu pr$m ru a p$jþek, které Evropská investiþní banka poskytla vybraným region$m NUTS 2 v období mezi lety 2000 až 2004. Pi zjiš"ování závislosti bylo postupováno stejn jako v pedchozí subkapitole. Rozdílem je sledované období, které s regresní analýzou HDP nekoresponduje. Regiony CZ01 (Praha) a CZ02 (Stení ýechy), protože se nepodailo získat odpovídající údaje o nezam stnanosti ve zmín ných oblastech. Prvním krokem pi zpracování dat bylo pepoþtení nezam stnanosti vzhledem k národním pr$m r$m (viz Píloha 4). Dále byl spoþítán index poklesu nezam stnanosti mezi lety 2000 a 2004. Ten byl potom použit jako základní údaj pro regresní analýzu. Suma p$jþek byla op t upravena tak, aby co nejvíce umožovala objektivní srovnání region$ (s výjimkou slouþení zmín ných region$ v ýR). Byla použita souhrnná hodnota p$jþek v období 2000 až 2004. Výsledkem regresní analýzy je graf na následující stran .

- 52 -

ýR

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

1,1

1,2

1,3

1,4

100

HU32

Maarsko

0

PL61 CZ05

PL41

400

500

CZ02

HU10

Slovensko

300

- 53 -

Polsko

200

PL12

CZ03

SK01

PL51 CZ07 PL22 PL11

SK03

HU21

600

700

Graf þ. 13: Regresní analýza pro nezam stnanost vztaženou k národnímu pr$m ru

Index poklesu nezam stnanosti

900

1000

P$jþky (v mil. EUR)

800

CZ01

V regionech HU21 (Közép-Dunántúl), SK01 (Bratislavský kraj) a PL41 (Wielkopolskie), které se nachází v druhém pásmu nad lineárním trendem (pásmo mezi lineárním trendem + sm rodatná odchylka a lineárním trendem + dvojnásobek sm rodatné odchylky) došlo ve sledovaném období k nár$stu míry nezam stnanosti. Naproti tomu v regionech HU32 (Észak-Alföld) a CZ02 (Stední ýechy) došlo k výraznému poklesu míry nezam stnanosti za sledované období, což se také projevuje polohou t chto region$ v grafu ve druhém pásmu nacházejícím se pod lineárním trendem. V provedené analýze se nepotvrdilo, že by p$jþky poskytnuté sledovaným region$m NUTS 2 m li vliv na vývoj nezam stnanosti v t chto regionech. D$vod$ m$že být hned n kolik. Jedním z nich m$že být krátké období, pro které byla analýza provedena. Pínosy realizovaných p$jþek se mohou projevit v delším þasovém horizontu, protože se jedná o dlouhodobé financování þasto pesahující sledované období. Také vliv na tvorbu pracovních míst a tedy pokles nezam stnanosti se m$že projevit se zpožd ním, které se v analýze neprojeví. Pestože regresní analýza nepotvrdila závislost nezam stnanosti vztažené k národnímu pr$m ru na p$jþkách poskytnutých vybraným region$m z Evropské investiþní banky, je pozitivní vliv t chto zahraniþních investic zejmý. EIB podporuje projekty, které mají za následek tvorbu nových pracovních píležitostí a podporu lidského kapitálu. K tomu, aby bylo možné urþit poþet nov vzniklých pracovních míst nebo pozitivní zm ny v kvalifikaci pracovní síly, by bylo nutné provést samostatnou studii.

- 54 -

Záv r Nov pistoupené zem þerpají z Evropské investiþní banky p$jþky, které mají pozitivní vliv na jejich rozvoj. Objem poskytovaných prostedk$ t mto zemím roste Skokový nár$st je možné zaznamenat zvlášt po pistoupení vybrané skupiny zemí k Evropské unii. Dá se pedpokládat, že rostoucí trend prostedk$ sm ujících do t chto zemí bude i v budoucnu zachován. Evropská investiþní banka je institucí zajiš"ující dlouhodobé finanþní prostedky na konkrétní projekty, které pispívají k rovnovážnému vývoji Evropské unie. Získat úv r z Evropské investiþní banky je možné za pedpokladu, že žadatel o úv r i jím realizovaný investiþní projekt splují pedepsané podmínky. Tyto podmínky mají zaruþit, že daný investiþní projekt pomáhá naplovat cíle definované Evropskou unií. Z výše uvedeného vyplývá, že podpora vybraných projekt$ není závislá na úrovni regionu, do kterého sm uje. Pestože mezi stanovené cíle Evropské investiþní banky patí podpora projekt$ sm ujících do mén rozvinutých oblastí, p$jþky nejsou ze strany EIB do konkrétních region$ cílen sm ovány. Cílem práce bylo zjistit závislost vývoje vybraných ukazatel$ na pijatých prostedcích z Evropské investiþní banky. Pro tyto analýzy byly za základní regionální jednotku zvoleny regiony NUTS 2. Protože poþet region$ v ýeské republice není dostateþný pro provád ní t chto analýz, byl datový soubor rozšíen o další nov pistoupené zem , které se þlení na více než jeden region NUTS 2. Do analýz byly tedy zahrnuty regiony Maarska, Polska a Slovenska a pínosy pro regiony ýR byly srovnávány s t mito regiony. Metodou pro hodnocení závislosti stanovených ukazatel$ byla zvolena regresní analýza, která m la za cíl prokázat jednostrannou závislou ukazatel$ na p$jþkách z Evropské investiþní banky. Pro analýzu byly použity regionální hrubý domácí produkt a nezam stnanost. Oba tyto ukazatele byly nejprve vztaženy k národním pr$m r$m a potom urþen jejich r$st þi pokles ve sledovaných obdobích. Regresní analýza potvrdila závislost r$stu regionálního HDP vztaženého k národním pr$m r$m na p$jþkách poskytnutých Evropskou investiþní bankou vybrané skupin region$ ve stanoveném období. Pestože byl zkoumán krátký þasový úsek (1995 – 2002), závislost

- 55 -

byla prokázána. Je možné pedpokládat, že v delším þasovém by význam p$jþek a jejich vliv na regionální HDP ješt vzrostl. Regresní analýza nepotvrdila závislost poklesu nezam stnanosti v d$sledku p$jþek plynoucích do vybraných region$ z Evropské investiþní banky. Jedním z možných d$vod$, proþ se vliv neprojevil, m$že být velmi krátké období, na které se analýzy vztahovala. Samotná doba realizace investiþních projekt$ je ve v tšin pípad$ delší než zkoumané p tileté období. Také je nutné si uv domit, že tvorba pracovních píležitostí se m$že projevit s þasovým zpožd ním, zatímco regresní analýza se zam ila na totožné období poskytovaných p$jþek a vývoje nezam stnanosti. I když se nepodailo prokázat vlivy poskytovaných p$jþek na vývoj nezam stnanosti, pínosy realizovaných projekt$ jsou i v této oblasti nepochybné. V prvé ad pomocí finanþních prostedk$ z EIB dochází k zvyšování konkurenceschopnosti region$, které se nemusí projevit okamžit . Jedná napíklad o dlouhodobé projekty výstavby infrastruktury, podpory podnikatelského prostedí, rozvoje telekomunikací, investice do v dy a výzkumu, do životního prostedí þi do lidského kapitálu. Všechny tyto pozitivní efekty mají vliv na píliv investor$ a následnou tvorbu pracovních píležitostí a tedy pokles nezam stnanosti. Ke zkoumanému problému by bylo vhodné pistupovat v horizontu delším deseti let, bohužel se pro takovou analýzu nepodailo obstarat objektivn srovnatelné údaje.

- 56 -

Seznam použité literatury [1]

Poskytování úv r$ v kandidátských zemích stední a východní Evropy – Bulharsko, ýeská republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko [online]. 1. vydání Luxembourg: EIB 2003. 8 s. [cit. 2005-12-4] Zpracovatel: EIB, Dostupné na WWW:

[2]

Výroþní zpráva za rok 2004 – Zpráva o þinnosti. 1. vydání Luxembourg: EIB 2005 [online]. 60 s. [cit. 2005-11-24] Zpracovatel: EIB, Dostupné na WWW:

[3]

EIB: EIB Group, Activity Report 2003. 1. vydání Luxembourg: EIB 2004. 56 s. ISBN (en) 92-861-0116-3

[4]

EC economic data pocket book, Quarterly, 4/2005. 1. vydání Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities 2005. 116 s. ISSN 1026-0846 Cat. No. KS-CZ-05-004-EN-N

[5]

DVOÁK, P.: Bankovnictví. 1. pepracované vydání Praha: Vysoká škola ekonomická, 260 s. ISBN 80-7079-584-0

[6]

CIHELKOVÁ, E.: Malý slovník sv tové ekonomiky. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. 243 s. ISBN 80-245-0075-2

[7]

WEIDENFELD, W. - WESSELS, W.: Evropská unie od A do Z, Píruþka evropské integrace. 1. vydání Praha: Univerzita Karlova, Vydavatelství Karolinum, 1997. 398 s. ISBN 80-7184-413-6

[8]

MARKOVÁ, J.: Mezinárodní m nové instituce. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995. 201 s. ISBN 80-7079-893-9

[9]

TÝý, V.: Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 3 aktualizované a dopln né vydání Praha: Linde Praha a.s., 2001. 335 s. ISBN 80-7201-296-7

[10]

PROCHÁZKA, P.: Mezinárodní bankovnictví. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1996. 346 s. ISBN 80-86419-40-1

[11]

EIB: Corporate Operational Plan 2005 – 2007 [online]. 1. vydání Luxembourg: EIB 2005. 44 s. [cit. 2005-11-15] Zpracovatel: EIB, Dostupné na WWW:

[12]

EIB: Statut a další ustanovení. 1. vydání Luxembourg: EIB 2004. 44 s. cs ISBN 92861-0144-9

- 57 -

[13]

Needs of Objective 1 regions in the accession countries and in existing EU 15 Member States in areas eligible for Structural Funds – Final report. 1. vydání, Alphametrics Ltd, 177 s. Contract No. 2002 CE 16 0 AT 174

[14]

EIB: Rules of Procedure of the European Investment Bank. 1. vydání Luxembourg: EIB 2004. 16 s. ISBN (en) 92-861-0195-3

[15]

Oficiální stránky Evropské investiþní banky [online]. Zpracovatel: EIB. Dostupné na WWW:

[16]

European Union institutions and other bodies – The European Investment Bank [online]. [cit. 2005-11-09] Zpracovatel: Evropská unie. Dostupné na WWW:

[17]

Evropská investiþní banka (EIB) [online]. [cit. 2006-01-09] Zpracovatel: Ministerstvo financí ýeské republiky. Dostupný na WWW:

[18]

Breakdown by region [online]. [cit. 2005-08-27] Zpracovatel: Evropská investiþní banka. Dostupné na WWW:

[19]

Oficiální stránky Evropského investiþního fondu (EIF) [online]. Zpracovatel: EIF. Dostupné na WWW:

[20]

Oficiální stránky EUROSTAT, statistický úad Evropské komise [online]. Zpracovatel: Evropská komise. Dostupné na WWW:

- 58 -

Seznam tabulek, graf$ a píloh Seznam tabulek Tabulka þ. 1: ýinnost EIB v letech 2003 – 2005

…..……………………………………..16

Tabulka þ. 2: ýinnost EIF v letech 2003 – 2005

…..……………………………………..18

Tabulka þ. 3: Podíly jednotlivých zemí na základním kapitálu v roce 1990…………………19 Tabulka þ. 4: Rozpis kapitálu EIB k 1.5.2004

…………………………………………20

Tabulka þ. 5: Vyúþtování region$ k 16.12.2005

…………………………………………24

Tabulka þ. 6: P$jþky EIB kandidátským zemím ped rokem 1990…………………………..25 Tabulka þ. 7: Smlouvy o p$jþkách a státy SVE

…………………………………………27

Tabulka þ. 8: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1995

………………………………....29

Tabulka þ. 9: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1996

…………………………………29

Tabulka þ. 10: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1997 …………………………………30 Tabulka þ. 11: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1998 ……………………………...….31 Tabulka þ. 12: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 1999 …………………………………32 Tabulka þ. 13: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2000 …………………………………32 Tabulka þ. 14: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2001 …………………………………33 Tabulka þ. 15: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2002 …………………………………33 Tabulka þ. 16: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2003 …………………………………34 Tabulka þ. 17: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2004 …………………………………35 Tabulka þ. 18: P$jþky EIB vybraným zemím v roce 2005 …………………………………36 Seznam graf$ Graf þ. 1: P$jþky ýeské republice od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………37

Graf þ. 2: P$jþky Estonsku od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………38

Graf þ. 3: P$jþky Kypru od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………39

Graf þ. 4: P$jþky Lotyšsku od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………40

Graf þ. 5: P$jþky Litv od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………40

Graf þ. 6: P$jþky Maarsku od EIB v letech 1996 – 2005 …………………………………41 Graf þ. 7: P$jþky Malt od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………41

Graf þ. 8: P$jþky Polsku od EIB v letech 1996 – 2005

…………………………………42

Graf þ. 9: P$jþky Slovinsku od EIB v letech 1996 – 2005 …………………………………43 Graf þ. 10: P$jþky Slovensku od EIB v letech 1996 – 2005 …………………………………43 Graf þ. 11: P$jþky vybraným zemím od EIB v letech 1996 – 2005………………………….44

- 59 -

Graf þ. 12: Regresní analýza pro regionální HDP vztažené k národnímu pr$m ru …………50 Graf þ. 13: Regresní analýza pro nezam stnanost vztaženou k národnímu pr$m ru ……..…53 Seznam píloh Píloha 1: Pehled zastupujících þlen$ ve vztahu k þlenským zemím ……………………….61 Píloha 2: Pehled region$ NUTS 2 pro nov pistoupené zem ……………………...…….62 Píloha 3: Pom r regionálního HDP vzhledem k národním pr$m r$m …..……………….…63 Píloha 4: P$jþky region$m NUTS 2 v letech 1995 – 2002 …………………………………64 Píloha 5: Pom r nezam stnanosti vzhledem k národnímu pr$m ru …………………….…..65 Píloha 6: P$jþky region$m NUTS 2 v letech 2000 – 2004 …………………………………66

- 60 -

Pílohy Píloha 1: Pehled zastupujících þlen$ ve vztahu k þlenským zemím Zastupující þleny jmenuje na dobu p ti let Rada guvernér$ takto: x dva zastupující þleny nominované Spolkovou republikou N mecko; x dva zastupující þleny nominované Francouzskou republikou; x dva zastupující þleny nominované Italskou republikou; x dva zastupující þleny nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska; x jednoho zastupujícího þlena nominovaného vzájemnou dohodou Špan lského království a Portugalské republiky; x jednoho zastupujícího þlena nominovaného vzájemnou dohodou Belgického království, Lucemburského velkovévodství a Nizozemského království; x jednoho zastupujícího þlena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, ecké republiky a Irska; x jednoho zastupujícího þlena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království; x ti zastupující þleny nominované vzájemnou dohodou ýeské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky; x jednoho zastupujícího þlena nominovaného Komisí.

- 61 -

Píloha 2: Pehled region$ NUTS 2 pro nov pistoupené zem ýeská republika

Malta

CZ01 – Praha

MT00 – Malta

CZ02 – Stední ýechy

Polsko

CZ03 – Jihozápad

PL11 – àodzkie

CZ04 – Severozápad

PL12 – Mazowieckie

CZ05 – Severovýchod

PL21 – Maáopolskie

CZ06 – Jihovýchod

PL22 – lskie

CZ07 – Stední Morava

PL31 – Lubelskie

CZ08 – Moravskoslezsko

PL32 – Podkarpackie PL33 – Swietokrzyskie

Estonsko EE00 – Estonia

PL34 – Podlaskie PL41 – Wielkopolskie

Kypr

PL42 – Zachodniopomorskie

CY00 – Cypru

PL43 – Lubuskie Lotyšsko

PL51 – Dolnolskie

LV00 – Latia

PL52 – Opolskie

Litva

PL61 – Kujawsko-Pomorskie

LT00 – Lithunia

PL62 – Warminsko-Mazurskie PL63 – Pomorskie

Maarsko HU10 – Közép-Magyarország

Slovinsko

HU21 – Közép-Dunántúl

SI00 – Slovenia

HU22 – Nyugat-Dunántúl

Slovensko

HU23 – Dél-Dunántúl

SK01 – Bratislavský kraj

HU31 – Észak-Magyarország

SK02 – Západné Slovensko

HU32 – Észak-Alföld

SK03 – Stredné Slovensko

HU33 – Dél-Alföld

SK04 – Východné Slovensko

- 62 -

Píloha 3: Pom r regionálního HDP vzhledem k národním pr$m r$m HDP v$þi národnímu pr$m ru

Index r$stu HDP

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

cz01 + cz02

29,83

29,55

30,69

32,46

33,36

33,75

34,77

34,70

1,16

cz03

10,89

11,01

10,88

10,65

10,60

10,66

10,42

10,40

0,95

cz04

10,40

10,24

9,76

9,51

9,27

9,09

8,74

8,78

0,84

cz05

12,47

12,42

12,55

12,25

12,27

12,33

12,09

12,19

0,98

cz06

14,40

14,51

14,23

14,19

14,07

14,10

14,13

14,23

0,99

cz07

10,20

10,19

10,23

9,83

9,73

9,64

9,49

9,35

0,92

cz08

11,81

12,07

11,66

11,10

10,70

10,43

10,36

10,35

0,88

hu10

40,90

41,58

42,19

41,83

42,79

43,39

44,05

45,62

1,12

hu21

9,88

10,05

10,52

10,78

10,34

10,67

10,36

9,74

0,99

hu22

10,06

10,27

10,29

10,81

11,25

11,19

10,40

10,23

1,02

hu23

7,97

7,79

7,56

7,50

7,55

7,26

7,20

7,13

0,89

hu31

9,25

8,77

8,53

8,60

8,39

8,19

8,29

8,11

0,88

hu32

10,77

10,64

10,46

10,26

9,72

9,68

10,14

9,87

0,92

hu33

11,16

10,90

10,44

10,21

9,96

9,63

9,56

9,30

0,83

pl11

6,39

6,03

6,19

6,13

6,28

6,21

6,19

6,18

0,97

pl12

16,52

17,77

18,04

19,23

19,64

19,39

20,33

20,41

1,24

pl21

7,27

7,36

7,41

7,50

7,38

7,44

7,20

7,31

1,01

pl22

15,53

15,11

14,76

14,01

13,80

13,83

13,61

13,74

0,88

pl31

4,49

4,41

4,33

4,24

4,07

4,03

4,08

4,03

0,90

pl32

4,17

4,16

4,18

4,13

3,99

3,91

3,95

3,92

0,94

pl33

2,71

2,66

2,61

2,63

2,66

2,68

2,63

2,65

0,98

pl34

2,41

2,46

2,51

2,44

2,32

2,39

2,43

2,43

1,01

pl41

8,43

8,59

8,97

9,11

9,08

9,28

9,25

9,04

1,07

pl42

4,63

4,61

4,51

4,42

4,54

4,58

4,48

4,39

0,95

pl43

2,59

2,45

2,43

2,43

2,41

2,41

2,37

2,31

0,89

pl51

8,02

8,07

7,97

7,68

7,86

7,96

7,80

7,89

0,98

pl52

2,77

2,62

2,57

2,51

2,37

2,40

2,31

2,28

0,82

pl61

5,38

5,12

4,95

5,02

4,83

4,91

4,94

4,94

0,92

pl62

2,99

3,00

2,98

2,92

2,96

2,89

2,79

2,79

0,93

pl63

5,71

5,59

5,60

5,63

5,80

5,71

5,62

5,68

0,99

sk01 + sk02

57,85

57,69

57,58

57,41

57,80

58,04

57,20

57,26

0,99

sk03

20,64

20,67

20,75

20,80

20,59

20,57

20,79

20,84

1,01

sk04

21,51

21,65

21,67

21,79

21,61

21,39

22,01

21,90

1,02

- 63 -

Píloha 4: P$jþky region$m NUTS 2 v letech 1995 – 2002 (v mil. EUR) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

SUMA

CZ 01 + CZ02 CZ 03 CZ 04 CZ 05 CZ 06 CZ 07 CZ 08

144,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

39,71 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

78,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

43,55 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

158,55 0,00 0,00 72,48 0,00 72,48 0,00

89,97 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

72,08 201,81 17,30 91,30 0,00 0,00 0,00

626,25 201,81 17,30 163,78 0,00 72,48 0,00

pl 11 pl 12 pl 21 pl 22 pl 31 pl 41 pl 42 pl 51 pl 61 pl 63

1995 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

1996 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

1997 0,00 49,73 0,00 13,26 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

1998 0,00 111,15 33,35 266,76 0,00 96,33 0,00 0,00 0,00 0,00

1999 0,00 158,80 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2000 0,00 0,00 0,00 76,91 0,00 240,35 0,00 0,00 17,48 28,84

2001 51,52 0,00 0,00 0,00 73,60 0,00 18,40 73,60 0,00 0,00

2002 0,00 187,60 0,00 75,04 0,00 12,19 0,00 0,00 28,14 0,00

SUMA 51,52 507,28 33,35 431,97 73,60 348,87 18,40 73,60 45,62 28,84

hu 10 hu 21 hu 31 hu 32

1995 0,00 0,00 0,00 0,00

1996 0,00 0,00 0,00 0,00

1997 0,00 0,00 19,09 0,00

1998 214,87 0,00 0,00 0,00

1999 34,25 23,97 13,70 10,27

2000 75,31 45,19 0,00 15,06

2001 28,75 0,00 0,00 0,00

2002 172,92 0,00 0,00 0,00

SUMA 526,09 69,16 32,78 25,34

sk 01 sk 03 sk 04

1995 0,00 0,00 0,00

1996 0,00 0,00 0,00

1997 14,23 0,00 0,00

1998 30,98 0,00 0,00

1999 26,84 134,18 0,00

2000 129,46 0,00 0,00

2001 36,30 27,42 0,00

2002 0,00 0,00 0,00

SUMA 237,81 161,60 0,00

- 64 -

Píloha 5: Pom r nezam stnanosti vzhledem k národním pr$m r$m Nezam stnanost v$þi národnímu pr$m ru

Index r$stu nezam stnanosti

cz01 cz02 cz03 cz04 cz05 cz06 cz07 cz08

2000 47,7 85,2 69,3 159,1 78,4 88,6 120,5 164,8

2001 47,6 81,7 69,5 143,9 75,6 95,1 115,9 175,6

2002 49,3 68,5 67,1 156,2 74,0 93,2 120,5 183,6

2003 53,8 66,7 67,9 143,6 83,3 92,3 111,5 189,7

2004 47,0 65,1 69,9 157,8 80,7 95,2 118,1 175,9

0,98 0,76 1,01 0,99 1,03 1,07 0,98 1,07

hu10 hu21 hu22 hu23 hu31 hu32 hu33

82,8 76,6 65,6 121,9 159,4 143,8 79,7

75,4 75,4 73,7 136,8 149,1 136,8 94,7

69,0 86,2 69,0 136,2 153,4 134,5 106,9

67,8 78,0 78,0 133,9 164,4 115,3 110,2

73,8 91,8 75,4 119,7 159,0 118,0 103,3

0,89 1,20 1,15 0,98 1,00 0,82 1,30

pl11 pl12 pl21 pl22 pl31 pl32 pl33 pl34 pl41 pl42 pl43 pl51 pl52 pl61 pl62 pl63

103,1 81,4 72,7 108,7 88,2 98,8 97,5 94,4 85,1 118,6 128,6 132,3 96,3 110,6 146,6 103,7

108,8 80,2 71,4 108,2 80,8 98,9 98,9 87,9 97,3 123,1 133,5 130,2 99,5 109,9 129,1 101,6

102,0 85,4 81,4 101,0 83,4 91,5 94,5 84,4 91,5 130,7 132,2 131,2 99,0 108,0 130,2 108,0

100,5 83,2 91,8 103,1 81,6 90,3 97,4 90,8 87,2 130,1 125,0 132,7 93,4 111,2 121,9 104,6

98,9 76,8 91,1 101,6 87,9 87,4 108,4 82,1 95,8 125,3 122,1 131,1 93,7 116,3 117,4 106,3

0,96 0,94 1,25 0,93 1,00 0,88 1,11 0,87 1,13 1,06 0,95 0,99 0,97 1,05 0,80 1,02

sk01 sk02 sk03 sk04

38,8 94,1 108,5 127,7

43,0 96,4 108,3 123,8

46,5 93,6 114,4 118,7

40,3 90,3 116,5 123,9

45,6 78,6 121,4 133,0

1,17 0,83 1,12 1,04

- 65 -

Píloha 6: P$jþky region$m NUTS 2 v letech 2000 – 2004 (v mil. EUR)

CZ 01 CZ 02 CZ 03 CZ 04 CZ 05 CZ 06 CZ 07 CZ 08

2000 158,55 0,00 0,00 0,00 72,48 0,00 72,48 0,00

2001 89,97 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2002 72,08 0,00 201,81 17,30 91,30 0,00 0,00 0,00

2003 437,00 450,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2004 200,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

SUMA 957,59 450,00 201,81 17,30 163,78 0,00 72,48 0,00

hu 10 hu 21 hu 31 hu 32

75,31 45,19 0,00 15,06

28,75 0,00 0,00 0,00

172,92 0,00 0,00 0,00

100,00 0,00 0,00 0,00

35,00 0,00 0,00 0,00

411,98 45,19 0,00 15,06

pl 11 pl 12 pl 21 pl 22 pl 31 pl 41 pl 42 pl 51 pl 61 pl 63

0,00 0,00 0,00 76,91 0,00 240,35 0,00 0,00 17,48 28,84

51,52 0,00 0,00 0,00 73,60 0,00 18,40 73,60 0,00 0,00

0,00 187,60 0,00 75,04 0,00 12,19 0,00 0,00 28,14 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 175,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 46,00 0,00 70,00 0,00 0,00 0,00 0,00 35,00 0,00

51,52 233,60 0,00 221,95 73,60 427,54 18,40 73,60 80,62 28,84

sk 01 sk 03 sk 04

129,46 0,00 0,00

36,30 27,42 0,00

0,00 0,00 0,00

27,00 64,00 0,00

0,00 0,00 30,00

192,76 91,42 30,00

- 66 -

European Investment Bank and its contribution to the development of regions in the Czech Republic. Diplomová práce

Recommend Documents