MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Etologická studie hříbat a mladých koní anglického plnokrevníka v hřebčíně Napajedla Diplomové práce
Vedoucí diplomové práce
Vypracovala Bc. Hana Černohorská
Doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Brno 2011
Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Rozsah práce:
Bc. Hana Černohorská Zootechnika Chov koní a agroturistika Etologická studie hříbat a mladých koní anglického plnokrevníka v hřebčíně Napajedla 50 - 60 stran
Zásady pro vypracování: 1. Základní formy chování koní a jejich charakteristika 2. Typické projevy hříbat a mladých koní 3. Zásady etologického sledování koní 4. Základní charakteristika hřebčína Napajedla (organizace chovu, organizace pastvy, denní režim chovu) 5. Charakteristika sledovaných skupin hříbat a mladých koní 6. Návrh metodického postupu etologické studie a zpracování výsledků 7. Výběr vhodných variačně-statistických metod pro zpracování výsledků 8. Charakteristika zkoumaných životních projevů hříbat a mladých koní a srovnání se závěry publikovanými českými i zahraničními autory Seznam odborné literatury: 1. DURUTTYA, M. Etológia koní. Košice: vl.n., 1993. 299 s. ISBN 80-901404-1-6. 2. DURUTTYA, M. Velká etologie koní. 2. vyd. Košice: HIPO-DUR, 2005. 583 s. ISBN 80-239-50886. 3. HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 185 s. ISBN 978-80-7157-463-7. 4. HROUZ, J. -- ŠUBRT, J. Obecná zootechnika. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 204 s. ISBN 978-80-7375-115-9. 5. MILLS, D. S. -- NANKERVIS, K. Equine behaviour : principles & practice. 1. vyd. Oxford: Blackwell Science, 1999. 232 s. ISBN 0-632-04878-6. 6. ŠIŠKOVÁ, P. -- JISKROVÁ, I. -- MIKULE, V. An ethological study of young horses. Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis : Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2006. sv. 54, č. 5, s. 129--136. ISSN 1211-8516. 7. ŠIŠKOVÁ, P. Etologická studie mladých koní. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2002. 8. VOLF, J. Odysea divokých koní. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 142 s. ISBN 80-200-0965-5. 9. MILLS, D. S. -- MCDONNELL, S. M. The domestic horse : the origins, developments, and management of its behaviour. Cambridge, UK [u.a.]: Cambridge Univ. Press, 2005. 249 s. ISBN 0-52181414-6. Datum zadání diplomové práce: říjen 2008 Termín odevzdání diplomové práce: květen 2011
Bc. Hana Černohorská Autorka práce
doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Etologická studie hříbat anglického plnokrevníka v hřebčíně Napajedla vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně dne 24.4. 2011
Bc. Hana Černohorská 3
PODĚKOVÁNÍ
Poděkování všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě na mé cestě studiem vysoké školy a díky nimž jsem se dostala až ke psaní této práce. Poděkování vedení hřebčína a zaměstnancům hřebčína Napajedla, že mi umožnili sledovat hříbata v hřebčíně Napajedla. Poděkování také všem, kteří mě při psaní práce pomohli konzultací a radou. 4
ASTRAKT Cílem diplomové práce byla etologická studie hříbat anglického plnokrevníka. Etologická studie probíhala v roce 2011 v hřebčíně Napajedla. Patnáct hříbat bylo sledováno od narození do jednoho měsíce věku. Hříbata byla sledována v boxovém typu ustájení a ve výbězích. U hříbat byly vyhodnoceny denní aktivity jako jsou potravní projevy, odpočinkové projevy, komfortní projevy, pohybové a herní projevy, vylučování a alternativní postoje. Výsledky sledování byly porovnány s výsledky etologických studií uskutečněných jinými autory.
Nejvýznamnějším projevem hříbat byly alternativní postoje, které zabíraly 53 % sledovaného času. Dalším významnou činností byly odpočinkové projevy, kterým se hříbata věnovala 30% sledovaného času. Ostatní dobu (17%) vyplňovaly aktivity jako pohybové a herní projevy, sání, komfortní chování a vylučování.
U sledovaných hříbat byla frekvence sání 2,9 krát za hodinu, průměrné délka jednoho aktu sání 2,3 minuty. Průměrná doba ležení byla 17,3 minuty. Sledovaná hříbata se věnovala komfortnímu chování 0,7 krát za hodinu. Vylučování bylo u hříbat pozorováno v průměru 0,6 krát za hodinu. Pohybově-herní aktivity byly zaznamenané 1,1 krát za hodinu.
Klíčová slova: přirozené chování, etologická studie, anglický plnokrevník, životní projevy hříbat, welfare, komfortní chování, potravní chování, vylučování, pohybové aktivity, odpočinkové projevy
5
ABSTRACT The aim of the thesis was Ethological study of English thoroughbred foals. Ethological study was conducted in 2011 at the stud farm Napajedla. Fifteen foals were monitored from birth to one month of age. Foals were monitored in the boxing-type housing and pastures. The foals were evaluated daily activities such as feeding signs, restroom signs, comfortable speeches, physical game and speeches, and elimination of alternative positions. Monitoring results were compared with results of behavioral studies by other authors.
The most important manifestation of foals was alternative positions they occupied 53% of the reference time. Another important activity of the rest speeches, resting behaviour, paid 30% of the reference time. Other time (17%) filled activities such as movement and game speeches, sucking, elimination and comfort behavior.
The observed frequency of suckling foals was 2.9 times per hour, the average length of a single act sucking 2.3 minutes. The average time was 17.3 minutes lying. Observed colts are engage comfortable behavior 0.7 times per hour. Excretion was observed in foals an average of 0.6 times per hour. The moving-game aktivity were reported 1.1 times per hour.
Keywords: natural behavior, ethological studies, thoroughbred, vital signs foals, welfare, comfort behaviour, feeding, elimination, locomotion, sleep and resting behaviour
6
OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................9 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................11 2.1 Anglický plnokrevník ..........................................................................................11 2.2 Etologie ................................................................................................................11 2.3 Biologické rytmy .................................................................................................12 2.3.1 Denní rytmicita ...........................................................................................12 2.4 Životní projevy koní ............................................................................................13 2.4.1 Potravní projevy koní..................................................................................13 2.4.2 Vylučování..................................................................................................18 2.4.3 Koprofágie ..................................................................................................19 2.4.4 Komfortní chování ......................................................................................20 2.4.5 Projevy odpočinkové ..................................................................................21 2.4.6 Projevy lokomocí koní................................................................................23 2.4.7 Herní projevy ..............................................................................................24 2.4.8 Vzájemné ovlivňování klisen a hříbat.........................................................25 2.4.9 Akustické projevy .......................................................................................26 4. METODIKA ................................................................................................................27 4.1 Výběr hříbat ke sledování ....................................................................................27 4.2 Stanovení frekvence a doby sledování.................................................................27 4.3 Výběr vhodných aktivit pro etologické sledování ...............................................28 4.4 Návrh etologického snímku .................................................................................29 4.5 Zpracování výsledků ............................................................................................30 5. VÝSLEDKY A DISKUZE ..........................................................................................31 5.1 Charakteristika prostředí......................................................................................31 5.2 Charakteristika zkoumaného materiálu................................................................32 5.3 Potravní chování ..................................................................................................33 5.3.1 Sání .............................................................................................................33 5.3.2 Příjem jadrných krmiv ................................................................................38 5.3.3 Příjem pícnin...............................................................................................39
7
5.4 Vylučování...........................................................................................................40 5.5 Koprofágie ...........................................................................................................41 5.6 Komfortní chování ...............................................................................................42 5.7 Projevy odpočinkové ...........................................................................................43 5.8 Projevy lokomocí .................................................................................................47 5.8.1 Pohyb ..........................................................................................................47 5.8.2 Projevy alternativních postojů ....................................................................48 5.9 Pohybově - herní projevy.....................................................................................50 5.10 Ostatní projevy...................................................................................................52 5.10.1 Vzájemné ovlivňování klisen a hříbat.......................................................52 5.10.2 Akustické projevy .....................................................................................53 5.10.3 Stereotypie ................................................................................................53 6. ZÁVĚR ........................................................................................................................54 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .........................................................................55 8. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ..........................................................59
8
1. ÚVOD Zrození nového života je vždy malý zázrak. Stejně tak je malý zázrak, narodí-li se ve stáji hříbě. Vždy je důvod k radosti, ale nový přírůstek sebou přináší také spoustu starostí. Ať už se hříbě narodí v malé stáji, nebo ve specializované odchovně hříbat – vždy potřebuje pro svůj zdárný růst a vývoj specifické podmínky. Chovatel může ovlivnit vnější faktory jako kvalitu krmení klisny, kvalitu podestýlky a režim ustájení. Nemůže ale ovlivnit, jak často klisna dovolí hříběti pít, kolik vyprodukuje mléka, jak se chová ke hříběti. Těžko chovatel ovlivní, jaké má klisna postavení ve stádě.
Poměrně hodně autorů se věnovalo studiu koní v jejich přirozeném prostředí. Je těžké správně uchopit jejich závěry – pískový výběh není step, vykachličkovaný porodní box není houština keřů. Ale přesto kůň zůstává koněm a jeho životní potřeby a projevy jsou srovnatelné, ať už běhá po stepi, nebo okusuje stéblo sena v boxu.
Etologickou studií hříbat anglického plnokrevníka jsem chtěla odpozorovat, co je přirozený projev hříbat, zda se v chování hříbat vyskytují nějaké anomálie a jestli je možné výsledky sledování využít pro praxi. Například popsat, co je normální chování hříběte, a co už lze považovat za zvláštní a tudíž je nutno hříběti věnovat zvýšenou pozornost.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je charakterizovat základní formy chování koní a typické projevy hříbat. Popsat základní charakteristiku hřebčína Napajedla, organizaci chovu, organizaci pastvy a denní režim chovu. Sledovat životní projevy hříbat a jejich denní aktivity, hodnotit jejich průběh, frekvenci, délku trvání a případné odchylky v projevu chování. Dále bylo cílem tyto projevy popsat, výsledky sledování v diskuzi porovnat s dostupnými výsledky pozorování od jiných autorů a vytvořit závěry využitelné v praxi. Cílovou kategorií pro pozorování životních projevů byla hříbata od narození do 1.měsíce života.
U těchto hříbat byly sledovány následující formy chování:
- potravní chování - vylučování - koprofágie - komfortní chování - odpočinkové projevy - projevy lokomocí - pohybově-herní projevy - ostatní projevy
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Anglický plnokrevník Anglický plnokrevník vznikl v průběhu 17. a 18. století v Anglii. V roce 1791 byl vydán první svazek plemenné knihy – General Stud Book. Slovo plnokrevník se poprvé objevilo v roce 1821 ve druhém svazku plemenné knihy – General Stud Book (Edwards, 1998). Od 19. století se anglický plnokrevník rozšířil do všech zemí, které měly vhodné podmínky pro chov.
Anglický plnokrevník získal důslednou selekcí a změnou podmínek chovu rychlost, ranost, konstituční tvrdost, a v porovnání s předchůdci odlišný exteriér (Dušek, 2007). Hlavním selekčním kriteriem pro šlechtění tohoto plemene byla rychlost a vytrvalost v rychlosti. V současné době je anglický plnokrevník velmi ušlechtilý a harmonický jezdecký kůň, variabilnější tělesné stavby, středního obdélníkového rámce, s výškou v kohoutku 155 až 156 cm
2.2 Etologie Přestože je etologie jednou z nejmladších biologických věd, zaznamenala v poslední době nárůst na významu. Jak se vyjadřují ve své knize autoři Mills a Nankervis (1999), studie chování zvířat vyžaduje použití několika vědních disciplín. K definici pojmu etologie přistupují autoři různě. Podle Duška (2007) je etologie nauka o projevu zvířat a lze ji chápat jako určitou formu biologie chování. Podle autorů Czako a Novacký (1985) lze etologii chápat jako objektivní zkoumání funkčního významu jednotlivých projevů chování zvířat.
11
Etologickou problematiku je vhodné řešit nejen u volně žijících koní, ale i u kulturních plemen, aby se získané výsledky staly podkladem k vytváření optimálního biologického prostředí (Mills, McDonnell, 2005). Na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat je populace koní menší a forma jejich chovu je odlišná. Taktéž jsou odlišné charakteristiky užitkových hodnot, podmínky ustájení, metody selekce. Při etologickém pozorování a zvláště při formování závěrů je nezbytné, aby měl etolog znalosti v oblasti hipologie a dostatečnou praxi. Pouze tak lze sledovanému jevu přisoudit odpovídající význam.
2.3 Biologické rytmy Podstatou biologických rytmů jsou pravidelně se opakující kvantitativní změny na úrovni struktur, buněk, organismů nebo populací (Duruttya, 2005).
Exogenní biologické rytmy jsou závislé na rytmických dějích vnějšího prostředí. Mezi ně jsou řazeny děje s 24 hodinovou frekvencí výskytu a jsou označovány termínem cirkadiální. Při zkoumání etologie denního režimu libovolného plemene koní Aschoff (1963) konstatuje, že podstatná část jejich životních projevů je ovlivňována střídáním dne a noci. Endogenní biologické rytmy jsou projevem autonomní činnosti organismu (Sova, 1981). Tyto projevy jsou pozorovatelné i v případě, kdy je organismus dlouhodobě izolovaný od vnějšího prostředí (Hauptmann, 1972).
2.3.1 Denní rytmicita
Denní rytmicita životních projevů je řízená vnitřními biologickými hodinami a více se projevuje u volně žijících lichokopytníků, než u koní umístěných v odchovných zařízeních (Sova, 1981). Převládá obecný názor, podle kterého koně žijící ve volnosti se v určitých a neměnných fázích dne pasou, v jiných úsecích dne odpočívají. 12
Změny chování zvířat identického druhu iniciované změnami prostředí (zásahem člověka) určují dědičné mechanizmy (Kovalčíková, 1984). Změny v určitých vzorcích chování mohou mít za následek i změny dalších vzorců. Dle Hassenberga (1971) se přesunem zvířat ze stájového chovu na pastvu mění způsob a doba příjímání potravy, zkracuje se podíl odpočinku ležením a vytvářejí se nové vzorce komfortního chování.
2.4 Životní projevy koní Mezi životní projevy koní patří potravní projevy, akustické projevy, herní projevy, projevy odpočinkové, komfortní projevy, projevy lokomocí, sociální chování, sexuální chování,
problémové
chování,
koprofágie,
vylučování.
Dále
budou
blíže
charakterizovány potravní projevy, akustické projevy, herní projevy, projevy odpočinkové, komfortní projevy, projevy lokomocí, koprofágie a vylučování.
2.4.1 Potravní projevy koní
Potravní
projevy
lichokopytníků,
a
tudíž
koní,
bezprostředně
souvisí
s charakteristikou zvířat tohoto druhu. V současnosti je organizmus koní uzpůsoben příjmu krmiv s různorodou podstatou: organických živin, jakými jsou škrobové látky, bílkoviny, sacharidy, tuky a také sušina. Celkový podíl potravních projevů koní a jejich délka se různí v závislosti na skladbě krmné dávky. Je rozdíl, je-li koni předkládané granulované krmivo a omezené množství sena, nebo je-li koni předkládáno seno ad libitum, popřípadě je celý den na pastvě. Pro lichokopytníky je přirozené spásat travinobylinné porosty, proto by se měla v letních
měsících
výživa koní zajistit
především pastvou, a to z nutričního, zdravotního a v neposlední řadě také ekonomického důvodu. Je zřejmé, že potravní projev koní realizovaný na pastvě je současně také dominantním životním projevem těchto zvířat.
13
2.4.1.1 Etologie pasení
Hříbata se začínají pást již od prvního dne svého života. S postupujícím věkem dochází k pozvolnému prodlužování doby příjmu zelené hmoty, a to do té míry, že v období 21. týdne tvoří průměrný podíl pasení již 46,6 % ± 6,0% sledovaného období. Těžištěm analyzovaného potravního projevu jsou u koní do odstavu brzké ranní a pozdně večerní hodiny. V prvním týdnu života hříbat tvořilo pasení 8,1 +- 1,5% (Duruttya, 2005).
Obdobné výsledky zjistil Tyler (1972) výzkumem New Forest pony: v prvním týdnu života trvalo pasení 6% času a ve věku 21 až 24 týdnů 42% podíl zkoumaného období. Z dalších poznatků výzkumu pastvy shetlandských a welshských pony vyplívá, že u hříbat ve věku 7 až 10 týdnů frekvenci analyzovaného potravního projevu charakterizuje dvouvrcholová potravní křivka, s maximem v ranních a večerních hodinách.
Autoři Crowell a Davis (1985) upozorňují na existenci určité synchronizace (pozitivní korelace) projevu pasení klisen-matek a jejich hříbat. V období 1. týdne života věnují hříbata 9,7 % +- 4,5% času pasení v době, kdy se pasou jejich matky. Na druhé straně pouze 0,6 +- 0,4 % až 2,1 +- 1,1 % tvořil podíl doby pasení mladých koní této věkové kategorie, pokud se jejich matky věnovaly odpočinku nebo jiné činnosti. Do věku 21. týdne hříbata věnovala 58,5 % +- 4,5 % doby pobytu ve volnosti příjmu zelené hmoty, pokud se pásly i klisny. K poklesu intenzity příjmu pastevního porostu hříbaty dochází v době, kde se jejich matky věnovaly nepastevním aktivitám (4,7+0,7%).
Koně na pastvě tráví pasením obdobně dlouhou dobu, jako koně umístění ve výběhu, kteří mají k dispozici seno ad libitum. Koně krmení ad libitum lisovaným krmivem trávili příjmem potravy přibližně 40% doby věnované pasení, a to v mnoha krátkých sekvencích tohoto projevu. Přijímají-li koně limitované množství objemného krmiva, věnují příjmu tohoto druhu krmiva pouze 14% času (Willard, 1977).
14
2.4.1.2 Etologie příjmu pícnin
Jako objemná píce se v chovu koní uplatňuje především seno a sušená zelená píce, jako doplněk stravy siláže, senáže a sláma. Seno tvoří základní a nenahraditelný prvek každé krmné dávky libovolné kategorie koní, vyjma sajících hříbat do 2. měsíce věku. Koně krmené senem ad libitum věnují příjmu tohoto druhu potravy 50 až 60 % podíl doby pobytu ve stáji. U dvou až čtyřletých anglických plnokrevníků zařazených do tréninku tvořil příjem sena 11,7 % podíl času denního. Maximální frekvenci výskytu dosahuje uvedený projev v brzkých ranních hodinách, pozdě po obědě a večer. Množství jednoho kilogramu sena zkonzumují dospělá zvířata v průběhu 39 minut (Houpt, 1990).
2.4.1.3 Pití vody Část studií se soustřeďuje na etologii pití vody hříbaty v období rané fáze jejich ontogeneze. Výsledky výzkumů potvrzují teorii, podle které projevu pití vody předchází doba osvojení si zmíněného potravního projevu, a to učením. S pokusy o pití vody začíná tato kategorie hříbat ve čtvrtém až šestém týdnu svého života. Zpočátku vodu pouze ochutnávají nebo se jí prokousávají. K plnohodnotnému pití vody dochází až u hříbat starých dva až čtyři měsíce (Duruttya, 2005).
Do věku dvou měsíců vodu v původní podobě supluje mateřské mléko. Z výsledků výzkumu podílu doby trvání příjmu vody dále vyplývá, že průměrná délka analyzovaného potravního projevu u hříbat od narození do odstavu je v rámci 24hodinového období 0,34 min, v rozmezí od 0,06 min do 0,99 min (Sweeting, 1987).
2.4.1.4 Přijímání jadrných krmiv
Hlavním a nejdůležitějším jadrným krmivem pro koně je oves. Příznivé působení ovsa se zdůvodňuje účinkem alkaloidu avenin a glykosidu koniferin. U kojících klisen podporuje tvorbu mléka, u hřebců podněcuje pohlavní pud. Větší dávky ovsa působí povzbudivě na temperament koní (Kacerovský, 1975). 15
Příjmu ovsa se dospělí koně věnují v průměru 23,3% podílu cirkadiálního rytmu. Množství jednoho kilogramu neupraveného ovsa přijme dospělý kůň během 10 minut (Duruttya, 2005).
2.4.1.5 Sání mléka
Jediným krmivem živočišného původu v období od narození do odstavu hříbat je klisní mléko. První potravou novorozeného hříběte je kolostrální mléko – mlezivo, které klisně produkuje po dobu tří až pěti dnů po ohřebení. Kolostrum obsahuje ve srovnání se zralým mlékem více proteinů, popelovin a tuků a má nižší podíl laktózy. Na rozdíl od zralého mléka obsahuje imunoglobuliny, kterými je předávána pasivní imunita z matky na potomka (Storch, 1969). Sání si ve většině případů osvojují hříbata hned, nebo ve velmi krátkém časovém úseku. Hříbě se v prvních hodinách po narození přibližuje ke své matce váhavě. Vemeno hledá na nesprávných místech, nejčastěji mezi hrudními končetinami klisny nebo na partiích trupu. Dalším problémem může být neschopnost dostatečně snížit krk a hlavu, aby hříbě dosáhlo ke strukům vemínka. Toto chování je označováno jako období vyhledávání vemínka (Feist, 1971). Na problémech souvisejících se zahájením sání nesou často velký díl viny také samotné klisny – matky: neklidné chození v prostoru místa ustájení. Toto chování je popsané u klisen, které mají vrozenou zlou povahu (ariózní jedinci), dále u klisenprvorodiček, nebo klisen které mají bolesti způsobené nedostatečně vyprázdněným vemínkem (Francis – Smith, 1979).
Přirozeným způsobem chováním klisny je situace, kdy potom, co její hříbě projevilo zájem o sání, přerušila svou dosavadní činnost a zaujala fyziologicky přirozený postoj. Obvykle klisna zůstane stát s jednou z pánevních končetin v mírném úkroku a se zvednutým trupem v oblasti slabin, v případě potřeby usměrňuje hříbě do optimálního odstupu od vemena (obvykle svou hlavou, tlakem na záď potomka). Hříbě se naučí vyhledávat vemeno a uspokojivě sát v průběhu půl dne, nejpozději však do
16
dvou dnů. Postavení hříbat v průběhu aktu sání je obvykle souběžně protistojné vůči tělu matky-klisny (Hechler, 1971). Hříbata v prvních dnech svého života velmi často sají mateřské mléko, v průměru 4x během hodiny. Sání mléka probíhá relativně krátkou dobu. Pokud je doba trvání tohoto potravního projevu dlouhá (s krátkými přestávkami může trvat až 30 min), je to známka určitých poruch, např. nedostatku mléka (Houpt, 1990).
Frekvence sání mléka hříbaty je na konci prvního měsíce jejich života v průměru 63-krát během 24-hodinového cyklu. V období druhého až pátého měsíce dochází k poklesu frekvence výskytu analyzovaného potravního projevu na 57,3 krát (v průměru každých 25 minut). Průměrná délka jednoho aktu sání se také mění v souvislosti s věkem hříbat. V období prvního měsíce života hříbat je průměrná doba sání 3, 20 min (za 24-hodinové období to představuje 199 minut). V období od druhého do pátého měsíce věku hříbat je průměrná délka jednoho aktu sání 1,51 minut, tj. 86,2 minut v rámci 24 hodinového cyklu (Flade, 1981).
Frekvence sání se s postupujícím věkem hříbat pozvolna snižuje. Podle autorů Hechlera (1971) a Perna (1977) hříbě, které věnuje sání kratší dobu, zpravidla přijímá potravu v průběhu dne frekventovaněji než jedinci, jejichž akt sání trvá delší dobu. Projev sání je frekventovanější v denním období ve srovnání se stejnou časovou jednotkou nočního období. Maximální frekvence sání je zaznamenávána v průběhu prvního měsíce života hříběte. Z výsledků studie je zřejmé, že v průběhu prvních 24 hodin života sají hříbata 63-krát (Feist, 1971). Výzkum etologie sání anglických plnokrevných hříbat – klisniček - v časovém období vymezeném třemi týdny až šesti měsíci jejich věku poskytl následující poznatky. Přesto, že průměrná doba trvání aktu sání mléka s postupujícím věkem hříbat vykazuje pozvolný pokles, v prvních dvou týdnech se tato tendence neprokázala. Hříbata ve věku 3 až 33 týdnů se analyzovanému potravnímu projevu věnují přibližně 70 sekund. Změny související s postupujícím věkem plnokrevných hříbat se projevují pozvolným prodlužováním pauz mezi jednotlivými akty sání. Průměrný časový interval mezi jednotlivými potravními projevy třítýdenních plnokrevných klisniček (18 minut) se postupně zvětšuje až ve věku 27 týdnů tvoří 55 minut. Současně frekvence sání 17
klesla z původních 80-krát na 26-krát v rámci 24-hodinového období. Snížením frekvence sání se připisuje především poklesu významnosti a nezastupitelnosti mateřského mléka v krmné dávce hříbat v této fázi jejich ontogeneze (Duruttya, 2005).
Období mléčné výživy hříbat, které v souvislosti s technologií odchovu těchto zvířat trvá od 4 do 12 měsíců (nejčastěji však 6 měsíců) je přerušené (ukončené) aktem odstavu – tj. fyzickým oddělením potomků od svých matek. Odstav hříbat je v podstatě především přerušení přístupu hříbat ke zdroji mléka (Boulot, 1987).
2.4.2 Vylučování
Organismus živočichů se zbavuje odpadních produktů látkové výměny defekací (kálením), při kterém se z trávicího ústrojí zvířat vylučují pevné exkrementy a dále mikcí (močením), při které se organismus zbavuje tekutých odpadních produktů metabolismu. Třetí podobou vylučování je odchod plynné složky produktů trávení krepitace.
2.4.2.1 Defekace
Názory na frekvenci kálení se různí. Za fyziologicky přirozené se považuje defekace 8 až 12 krát v průběhu 24-hodinového cyklu (tj. každých 2 až 3 hodiny). V populaci koní Převalského se zjistilo, že existuje souvislost mezi pohlavím zvířat a frekvencí analyzovaného projevu. Výskyt defekace u hřebců je až trojnásobně vyšší než u klisen tohoto plemene (Jokl a kol., 1977).
2.4.2.2 Mikce
Mikce (močení, urinace) je fyziologický pojem pro vyprazdňování močového měchýře. Frekvence močení a vlastnosti moči jsou za podmínek přirozeného fyziologického stavu jedince závislé na množství přijaté vody (pitím, krmivem) na 18
straně jedné a na ztrátách tělní vody (pocením, dýcháním) na straně druhé. Klinicky zdravý dospělý kůň močí v průměru 5 až 7 krát během 24 hodinového cyklu. Zkoumání vztahu mikce a jednotlivých pohlaví kopytníků ukázalo, že frekvence analyzovaného projevu v sledovaném období tvoří u klisen 8,1 %, u hřebců 6,4 % a u valachů 6,5 % podíl (Hanák, 1996).
2.4.3 Koprofágie
Důvod, proč většina hříbat požírá trus, není zcela zřejmý. Uvedený projev se objevuje již v prvních několika týdnech života a bývá ukončen ve věku tří měsíců. Projev koprofágie je frekventovanější u mladých koní než u koní dospělých. Ke koprofágii dochází frekventovaněji v objektech ustájení než ve výběhu nebo na pastvě (Francis-Smith, 1979).
Autoři Francis-Smith (1979) a Hintz (1995) uvádějí, že v důsledku koprofágie se do trávicího ústrojí hříbat dostávají i různé bakterie a mikroorganizmy, které napomáhají trávení a rozkladu vlákniny.
První výskyt koprofágie byl zaznamenán u hříbat pátý den po narození, nejpozději pak ve věku 129 dnů. Průměrná frekvence projevu koprofágie u hříbat od narození do odstavu v rámci 24 hodinového období byla 7,4 krát. Z výsledků studie také vyplívá, že křivka frekvence výskytu koprofágie má s přibývajícím věkem hříbat klesající tendenci, a to do té míry, že ve věku 21 až 24 týdnů je analyzovaný projev již prakticky utlumený. U 64% hříbat welshského pony byla pozorována koprofágie (Ihle, 1984).
Chování hříbat v souvislosti s koprofágií charakterizuje také škála doprovodných projevů. Mezi frekventované patří rozhrabání trusu před jeho pozřením, a to kopytem hrudní končetiny za současného očichávání (Sharon a kol., 1985).
Výskyt koprofágie je nejfrekventovanějším analyzovaným projevem v prvních 8 týdnech života hříbat, tj. ve věku do 2 měsíců po narození. Vlastní výskyt tohoto
19
projevu je přibližně 2x vyšší u různých plemen pony, než hodnota zaznamenaná v populaci anglických plnokrevníků (Francis-Smith, 1979).
2.4.4 Komfortní chování
Všechny vysoce organizované živočišné druhy mají ve svém rejstříku také taková chování, která slouží k zajištění péče o povrch svého těla. Mezi tato chování lze zařadit činnosti jako je třesení pokožky, otřásání, válení, otírání, zahánění, vzájemné komfortní projevy, škrábání hřívy, škrábání, okusování, olizování. Uvedený soubor životních projevů je označován termínem komfortní projevy (Trumler, 1964).
V souvislosti s komfortní chováním autoři Duruttya, Pernica (2000) uvádí, že již pouhé napodobování vzájemného ošetřování povrchu těla přispívá k odstranění případného napětí mezi těmito zvířaty.
2.4.4.1 Otřásání Projev otřásání se u mladých koní vyskytuje podstatně častěji u hříbat v období do odstavu (v průměru 329 výskytů během 24 hodinového období) než po odstavu (v průměru 66 výskytů). Na druhé straně se po odstavu výrazně zvyšuje frekvence a druhové složení dalších podob komfortního projevu (Ihle, 1984).
2.4.4.2 Válení
Válení se hříbat zkoumal dosud pouze omezený počet autorů. Převládá názor, že analyzovaný komfortní projev je u mladých věkových kategorií těchto zvířat značně omezen. Schafer (1978) popisuje válení osmidenních hříbat u islandského pony. Válení se hříbata učí od svých matek-klisen, a to odpozorováním.
20
2.4.4.3 Olizování
Významnou oblast výskytu olizování tvoří vztah klisny a jejího hříběte. Je pozorovatelné již v prvních okamžicích (až hodinách) po porodu, kdy klisna tímto způsobem vysuší povrch těla narozeného hříběte. Olizování napomáhá k rozproudění krve v podkožních tkáních hříběte a svou nezastupitelnou roli hraje také při vzájemném rozeznání obou zvířat v pozdějším období. Vzájemné komfortní projevy mají znaky sociálního chování. Klisny při každé vhodné příležitosti trpělivě ošetřují své hříbě (Kovalčíková, 1984).
2.4.5 Projevy odpočinkové
Odpočinkové projevy jsou pevně zakomponovanou součástí denního režimu koní, vázané na čas a prostor. Jsou ovlivněny především vnějším prostředím. Podle autora Flade (1981) tvoří odpočinek dospělých koní v průměru 7 až 8 hod.
K odpočinkovým projevům dochází obvykle v období poleních vysokých teplot ovzduší. V měsících únor až září je průměrná délka doby odpočinku koní delší, než ve zbývajících měsících roku. V době horka vytvářejí klisny svým potomkům stín svými mohutnějšími těly (Duruttya, 2005).
2.4.5.1 Klidový postoj
Klidový postoj je charakteristickým odpočinkovým projevem především dospělých zvířat. Odpočívající jedinec při této podobě relaxace stojí nehnutě, přičemž hlavu a šíji má v rovině zádě. Také je charakteristická poloha ušních boltců – ty jsou obrácené a sklopené do stran (Ihle, 1984).
21
Na délku doby trvání klidového postoje má bezprostřední vliv lokalizace koní. Na pastvě koně věnují této formě odpočinku 26 % času, během pobytu ve stájích 30 % 24hodinového období. Výskyt klidového postoje je v signifikantním vztahu k denní době, ke stupni pracovnímu zatížení těchto zvířat, k roční době a k technologii ustájení.
2.4.5.2 Ležení
Podle Flade (1976) je výskyt ležení frekventovanější u hříbat event. mladých koní než u koní dospělých. Hříbata leží nejčastěji s krkem ohnutým do pravého úhlu, přičemž hlavu mají opřenou o materiál tvořící podestýlku. Podle autora Ihle (1984) lze ležení hříbat zařadit do čtyř kategorií: - Ležení na břichu ve zkroucené poloze, s končetinami pokrčenými na jednu stranu - Ležení na břichu s končetinami skrčenými a nacházejícími se pod tělem - Ležení ve zkroucené poloze s hlavou dotýkající se občas podestýlky - Ležení na straně s nataženými (narovnanými) končetinami
Životní prostředí může měnit kvalitu nebo kvantitu spánku. Koně si zpravidla lehnou pouze v prostředí jim důvěrně známém. Koně ustájení v boxech spí především v noci. Nejintenzivnější projev spánku je v období od půlnoci do 4. hodiny ranní. Část koní spí mezi 12 a 14. hodinou, ale závisí to na organizaci práce daného chovu (Duruttya, 2005).
Dle Bubenika (1961) spí hříbata ve věku šesti týdnů v průměru 504 min., tj. 8,5 hodiny v rámci 24-hodinového období. Ležení na boku klesá z 15 % u novorozených hříbat na 2,7 % u hříbat před odstavem, ležení na hrudníku klesá ze 17,9 % na 13,2 % a odpočinek v podobě klidového postoje vzrůstá z původních 8,1 % na 11,8 % (Duncan, 1980).
22
2.4.6 Projevy lokomocí koní
Nejcharakterističtějším projevem koní je jejich schopnost k progresivnímu pohybu. Současně se jedná o prioritní selekční kritérium v rámci procesu šlechtění koní s důrazem na zvyšování výkonnosti těchto zvířat (Duruttya, 1993).
Charakteristika pohybu koní je podmíněna typem hodnoceného jedince, jeho plemennou příslušností, tělesným vzrůstem, konstitucí, kondicí, zdravotním stavem, temperamentem, exteriérem a v neposlední řadě závisí na stupni trénovanosti a také únavě koní. Mezi projevy lokomocí lze zařadit lokomoci v prostoru (krok, klus, cval) a lokomoci na místě - stání (alternativní postoje).
Podle Duruttyi (2005) tvoří frekvence výskytu lokomocí anglických polokrevníků na pastvě u chovných klisen 55,2 % a u odstavených hříbat 69,6 %, podíl dynamických forem lokomočního projevu (klus, cval) prezentovaný hříbaty od odstavu na pastvě je 25,7 %. Dle autora Ihle (1984) obdobný výzkum realizovaný v populaci anglických plnokrevníků ukázal, že přerušovaná chůze tvoří 15,7 %, klus 0,2 % a cval 1,5 % podíl pobytu ve volnosti. Duruttya (2005) dále uvádí, že anglický plnokrevník v hřebčíně Šamorín na pastvě ujde 5,5 km průměrnou
rychlostí 4, 32 km/h, v klusu urazí
vzdálenost 3 km při průměrné rychlosti 9,9 km/hod a cvalem urazí vzdálenost 15,9 km průměrnou rychlostí 7,7 km/hod za 24-hodinové období.
Alternativní postoje jsou odrazem fyzického a psychického stavu koní. Prezentují se navenek mimikou těchto zvířat, a to pomocí uší, krku a obličejovou částí hlavy. Jinak se projevuje kůň cholerický, agresivní, případně bázlivý, veselý, pozorný nebo klidný (Blacke, 1983).
V rámci etologického výzkumu anglických plnokrevníků (ve věku od 2 do 4 let) zařazených do tréninku se zjistilo, že postoj se zvýšenou nervozitou tvoří 6,0 % podíl doby denního období, postoj se zvýšenou pozorností tvoří 11,6 % času a normální, bdělý postoj 22 % podíl zkoumaného času (Duruttya, 2005).
23
2.4.7 Herní projevy
Rozlišovacím ukazatelem určujícím existenci herního projevu je jeho praktická neúčelnost. Hra rozvíjí osobnost hříběte tím, že ho přivádí do nových situací nebo vylepšuje chování. Existují názory, podle kterých je hra určitou formou tréninku, při kterém dochází k rozvoji a upevnění schopností formou učení. Hra rovněž napomáhá rozvoji sociální, psychické a fyzické kondice (Masson, McCarthy, 1998).
2.4.7.1 Ontogeneze herních projevů hříbat
Podstatou spouštěcího mechanismu her hříbat v období prvních hodin po narození je jejich vlastní pocit nezbytného tělesného kontaktu s matkou. To se realizuje mimo sání mateřského mléka také v podobě okusování srsti na končetinách a bocích klisny. Již v tomto období dochází k prvním pokusům o vyprovokování pohybových aktivit, které lze hodnotit jako herní projev (Hinde, 1966).
Solitérní podoba her byla zaznamenána již v prvních 24-hodinách života hříběte, tento typ her je charakteristický pro velmi mladá hříbata. Hříbě ve věku 2 až 3 dnů realizuje herní projev, a to v podobě obíhání své matky. V tomto období se nachází pomyslná hranice areálu popsaného herního projevu ve vzdálenosti 6-10 m od pozice klisny. Uvedené kroužení absolvuje hříbě v rychlejším ruchu, obvykle formou cvalu, se zvednutou oháňkou oběhne klisnu 2 až 6 krát. Ke vzdálení se hříběte od matky dochází od druhého týdne věku (Tyler, 1972).
Ve věku 4 týdnů si již hříbata hrají kolektivně, ve společnosti svých stejně starých druhů. Zjistilo se, že hřebečci projevují při těchto hrách větší míru odvahy a agresivity, než příslušnice stáda stejně starých klisniček. Herní projevy hříbat se realizují většinou brzy ráno, popřípadě v podvečerních hodinách. Zkoumání herního projevu klisniček a hřebečků ukázalo, že ve věku 8 dnů činí první pokusy o vyskakování na matku. Ve většině případů dochází k výskoku na vlastní matku zezadu, ve vzácných případech ze strany. Uvedené vyskakování se realizuje také hříbětem na hříbě (Klement, 1975).
24
Důležitost her a z nich plynoucí efekt v podobě upevňování konstituce a nepřímo také zdravotního stavu mladých koní je zdůrazňována v různých studiích. Pohybová aktivita, jako součást herního projevu sehrává svou nezastupitelnou roli v rámci přípravy těchto zvířat pro následnou soutěžní kariéru. Hřebečkové v rámci her absolvují na pastvě asi 20 km, přičemž projevy lokomocí nejrychlejšího ruchu jsou realizované v první fázi pobytu ve volnosti a trvají přibližně 10 min (Duruttya, 2005).
2.4.8 Vzájemné ovlivňování klisen a hříbat
Autoři Crowell, Davies (1985) uvádějí, že když hříbata odpočívají na pastvě, jejich matky-klisny se pasou v jejich bezprostřední blízkosti. Uvádějí také, že klisny jsou častěji se svými hříbaty v době, kdy tato dvojice je zaměstnána libovolnou činností, než když se věnuje potravnímu proces pasení.
V rámci etologického výzkumu životních projevů klisen a jejich hříbat (pony plemena welsh a shetland) na pastvě se zjistilo, že hříbata se pasou zpravidla v téže době, kdy tento druh krmiva přijímají jejich matky-klisny. Potvrzují to i hodnoty průměrných podílů dob trvání jednotlivých druhů chování. Pokud v průběhu pasení se klisen tvořil analogický potravní projev jejich 10 denních hříbat 9,7% času, pak v průběhu odpočinkových projevů matek (zpravidla v poloze klidového postoje) se podíl četnosti pasoucích se hříbat snížil na hranici ojedinělosti a tvořil 0,6% podíl. U 21-týdenních hříbat tvoří pasení 58,5% podíl doby pobytu ve volnosti, pokud se pasou jejich matky. V době, kdy klisny odpočívají, se snižuje průměrná doba pasení jejich potomků na 9,9% (Rossdale, 1967). Vysoká frekvence (81%) částečné synchronie byla konstatována u potravního projevu (65%), u klidového postoje (34,7%) a lokomocí v podobě přerušované chůze (0,3%), přičemž žádná synchronie nebyla pozorována v odpočinku v podobě ležení (Rifá, 1989).
25
2.4.9 Akustické projevy
Každý zvukový projev závisí na okolnosti, která jej vyvolá a je ovlivněn individuálními schopnosti určitého zvířete. Rozdíly se týkají hlasitosti, délky a frekvence akustického projevu. Mezi charakteristické akustické projevy koní patří ržání neboli řehtání.
Zvláštní význam má projev ržání při vytváření vztahu klisny-matky a jejího hříběte. Jeho podstatná funkce spočívá v ulehčení vzájemné identifikace těchto zvířat. V této souvislosti Hassenberg (1971) uvádí, že ržání matky je ze strany potomka opětované obdobným způsobem. Výzkumy potvrzují, že klisna rozezná hlas vlastního hříběte, a to i v případě, kdy se tento jedinec nachází ve společnosti většího počtu svých, hlasitě se projevujících druhů obdobné věkové kategorie. Podle Hassenberga (1971) hříbata islandských pony ve věku dvou týdnů již s určitostí rozeznávají hlas svých matek.
U hříbat do odstavu je frekvence ržání 10,6%. V době odstavu hříbat, konkrétně v průběhu dvou až tří dnů po této události, dosahuje ržání hříbat maximální frekvenci a také intenzitu hlasitosti. Ve dnech předcházejících odstavu bylo zaznamenáno 37 případů ržání, ve dnech po odstavu 73 případů v rámci 24-hodinového cyklu. U kisen v době po ohřebení je výskyt akustického projevu zřídkavý až ojedinělý (Ihle, 1984).
U hříbat od narození do dvou měsíců věku je průměrná frekvence tohoto projevu 0,05%, u hříbat ve věku 5-6 měsíců 0,42% a u ročků 0,32%. Zvýšený výskyt ržání je zaznamenán v době, která předchází krmení. V souvislosti s výzkumem akustického projevu koní bylo mručení zaznamenáno zpravidla u klisen ve společnosti vlastních hříbat (Duruttya, 2005).
26
4. METODIKA Sledování hříbat probíhalo v hřebčíně Napajedla v průběhu měsíců leden, únor a březen roku 2011. Metodiku lze rozdělit na několik dílčích částí: - výběr hříbat ke sledování - stanovení frekvence a doby sledování - výběr vhodných aktivit pro etologické sledování - návrh etologického snímku - metodika zpracování výsledků sledování
4.1 Výběr hříbat ke sledování Celkový počet sledovaných hříbat byl stanoven na patnáct. Hříbata ke sledování byla vybírána dle data narození, aby tvořila několik skupinek přibližně stejně starých hříbat. Ke sledování byla vybrána hříbata obou pohlaví, z různých matek a po co nejvíce hřebcích. Jednotlivá hříbata jsou ve výsledcích uváděna pod označením hříbě 115. Pro potřebu diplomové práce byl vytvořen jednoduchý popis hříběte a klisny, tak aby jednotlivá hříbata byla snadno identifikována ve výběhu.
4.2 Stanovení frekvence a doby sledování Etologické pozorování bylo prováděno na hříbatech ve věku 2 dny, 14 dnů a 30 dnů. Podle věku při sledování byly stanoveny tři kategorie hříbat. První kategorii tvořila hříbata ve věku 2 dnů, druhá byla tvořena hříbaty ve věku 14 dnů, třetí kategorii tvořila hříbata ve věku 30 dnů. První termín pozorování byl stanoven na základě telefonické konzultace se zootechničkou hřebčína Ing. Kateřinou Sedláčkovou tak, aby bylo možné sledovat skupinku dvoudenních hříbat. Další sledování bylo naplánováno tak, aby postihlo tytéž hříbata ve věku 14 dnů a dále ve věku 30 dnů. Do sledování 27
přibývaly skupinky později narozených hříbat, které byly taktéž sledovány ve věku 2 dnů, 14 dnů a 30 dnů. Hříbata byla sledována po dobu 4 hodin, v dopoledních a odpoledních hodinách, v boxovém typu ustájení a ve výběhu. Snahou bylo co nejlépe zachytit denní aktivity hříbat.
4.3 Výběr vhodných aktivit pro etologické sledování Z projevů přirozeného chování hříbat byly sledovány tyto kategorie:
Potravní projevy hříbat Sání – orální příjem mateřského mléka hříbětem Příjem jadrných krmiv – orální příjem ovsa, ječmene Příjem pícnin – orální příjem sena
Vylučování Defekace – vylučování pevných odpadních produktů metabolismu Mikce – vylučování tekutých odpadních produktů metabolismu
Koprofágie – požírání trusu
Komfortní chování - péče o povrch těla
Projevy odpočinkové Ležení – odpočinkové chování, kdy zvíře leží Klidový postoj – odpočinkové chování, kdy zvíře téměř nehnutě setrvává v uvolněném postoji
Projevy lokomocí Lokomoce na místě – alternativní postoje (bdělý postoj) Lokomoce - vrozené chody koně (krok, klus, cval), vyhazování, vzpínání
28
Herní projevy - chování hříbat, které se mezi sebou hravě potýkají Akustické projevy - řehtání, ržání, kvičení
4.4 Návrh etologického snímku Pro každé hříbě byl vytvořen etologický snímek skládající se ze dvou částí. Do první části bylo zaznamenáno jméno matky, stručný popis matky, datum narození hříběte, pohlaví hříběte, stručný popis hříběte. Druhou část tvoří prostor pro zaznamenání jednotlivých sledovaných aktivit hříběte. Sledováno bylo zejména: sání mléka (potrava), odpočinek, komfortní chování, defekace, mikce, pohyb, alternativní postoje. U sledovaného projevu byl zaznamenán začátek a délka trvání. Náhled etologického snímku s příkladem zapisování sledovaných aktivit hříběte ukazuje tabulka 1.
Tab. 1 – Návrh etologického snímku
jméno matky:
Sorgenia
zbarvení:
Datum sledování 5.2.2011
potrava
10:00Doba sledování 11:30
10:23-10:26
Prostředí stáj-box
11:11-11:15
tm. hnědka, datum černá narození ohlávka hříběte: alter. postoje
odpočinek
10:0010:11 10:1410:22
10:2711:09 11:1711:30
29
21.1.2011 pohlaví: ♀ komfortní chování 10:12
defekace
hnědka, kožené ohlávka, lysinka ve tvaru zbarvení srdce
mikce
pohyb
11:16
10:13
4.5 Zpracování výsledků Ke zpracování výsledků jsou využity data zapsané do etologických snímků. Hodnoty byly sepsány do tabulek, pro každý sledovaný projev byla vytvořena samostatná tabulka se třemi sloupcemi podle stáří hříběte v době pozorování. Celkem bylo zpracováno 8 tabulek. Získané hodnoty ze všech koní byly zprůměrované a výsledky posouzeny s ostatními dostupnými výsledky etologických sledování (Duruttya, Šišková). Byly vyhodnoceny tyto sledované projevy: četnost sání za hodinu, průměrná doba sání hříběte, alternativní postoje (procento ze sledovaného času), odpočinek (délka ležení a procento sledovaného času), četnost projevů komfortního chování za hodinu, počet projevu vylučování za hodinu, počet projevu pohybu za hodinu. Příklad zpracování dat ukazuje tabulka 2. Z tabulek byly zpracovány grafy pro lepší prezentaci výsledků pozorování. Ostatní životní projevy hříbat, které byly sledovány a nejsou zaznamenány v etologických snímcích, jsou komentovány slovně.
Tab. 2 – Příklad zpracování dat počet za hodinu sledovaná hříbata
stáří hříbat 2 dny
14 dnů
30 dnů
hříbě 1
3,33
2,8
2
hříbě 15
4
2,8
2,2
průměr
3,6
3,0
2,0
30
5. VÝSLEDKY A DISKUZE Etologické sledování bylo uskutečněno v roce 2011 v hřebčíně Napajedla, který se zabývá chovem anglického plnokrevníka. Hříbata byla sledována v prvním měsíci života, ve třech etapách ve věku 2 dny, 14 dní a 30 dní. Data byla zaznamenána, zpracována a vyhodnocena podle dříve zmíněné metodiky.
5.1 Charakteristika prostředí Hřebčín Napajedla se od svého založení v roce 1886 věnoval chovu anglického plnokrevníka. V současné době je v majetku hřebčína 8 hřebců, z toho 4 mají licenci i pro teplokrevný chov. Základní stádo hřebčína tvoří 39 chovných klisen, dalších 60 klisen je v pronájmu hřebčína nebo v majetku soukromých osob. Tyto klisny jsou v hřebčíně ustájeny dlouhodobě, minimálně na jednu sezonu (porod, připouštění). V sezoně 2010 se narodilo 40 hříbat, z toho 28 hříbat v majetku hřebčína. V sezoně 2011 se do března narodilo 49 hříbat, z toho 27 v majetku hřebčína.
V hřebčíně jsou klisny rozděleny do skupin podle předpokládaného termínu ohřebení. Před plánovaným termínem ohřebení jsou klisny převedeny na “porodnu“, kde je 5 speciálních porodních boxů a 5 normálních boxů. V porodním boxu zůstávají klisny s hříbětem dva dny po ohřebení, pak je klisna s hříbětem převedena k ostatním klisnám s hříbaty – na stáj “nová“. Klisny s hříbaty jsou ustájeny samostatně v boxovém typu ustájení. V průběhu sledování chodily klisny s hříbaty do pískového výběhu na dobu dvou až čtyř hodin podle stáří hříbat.
Denní režim na stáji “nová“ začínal v 5:30 ráno, kdy bylo klisnám s hříbaty podáno seno a jadrná krmiva. Jadrná krmiva byla ještě podávána v 10:30 a v 15:30 odpoledne, kdy bylo zároveň podáváno seno. V odpoledních a nočních hodinách na stáj chodila noční služba, která kontrolovala klisny s hříbaty. V ranních hodinách se stájí provázel hřebec – prubíř na zjištění říjících se klisen, v dopoledních hodinách probíhala vyšetření klisen veterinářem. Klisny s hříbaty tedy byly zvyklé na poměrně rušný chod
31
stáje a časté rozsvěcení světel ve stáji v nočních hodinách. Tato skutečnost byla důležitá při sledování etologických projevů hříbat, kdy jejich chování nebyla ovlivněno přítomností cizích osob.
5.2 Charakteristika zkoumaného materiálu Zkoumaným materiálem jsou hříbata anglického plnokrevníka, narozené v průběhu ledna a února roku 2011. Bylo pozorováno 15 hříbat, z toho 5 hřebečků a 10 klisniček, dohromady po 9 různých hřebcích. Všechna hříbata byla v optimálním výživovém stavu a neprojevovala známky onemocnění. Původy, data narození, pohlaví a barva sledovaných hříbat jsou v tabulce 3.
Tab. 3 – Specifikace hříbat sledovaná hříbata hříbě 1 hříbě 2 hříbě 3 hříbě 4 hříbě 5 hříbě 6 hříbě 7 hříbě 8 hříbě 9 hříbě 10 hříbě 11 hříbě 12 hříbě 13 hříbě 14 hříbě 15
pohlaví ♀ ♂ ♀ ♀ ♂ ♀ ♀ ♀ ♀ ♀ ♂ ♂ ♀ ♂ ♀
jméno matky Call Me Xela Letní Duha Vinny Risk Vinnyfy Irish Paradise Exotic Dream Doreen Steffi Cathy Dancer Letní Bouře Rabbit Montjeu Olmaia Niriska Sorah Sorgenia
32
jméno otce datum narození barva Security Risk 2.2.2011 Hda Magnus 1.2.2011 Hd Scyris 2.2.2011 tHda Scyris 1.2.2011 Hda Scyris 1.2.2011 tHd Egerton 1.2.2011 Hda Fly to The Stars 1.2.2011 tHda House Rules 8.2.2011 Hda Security Risk 5.2.2011 tHda Stormy Jail 9.2.2011 Hda Saddex 24.1.2011 Hd Magnus 21.1.2011 Hd Egerton 21.1.2011 Hda Stormy Jail 22.1.2011 Hd Egerton 21.1.2011 Hda
5.3 Potravní chování Mezi sledované potravní projevy hříbat patří sání, příjem jadrných krmiv a příjem pícnin.
5.3.1 Sání Proces sání je složitý soubor reflexů, který je vrozený všem savcům. V prvním měsíci věku hříbat je mléko klisen hlavním zdrojem potravy hříbat.
5.3.1.1 Etologie sání čerstvě narozených hříbat Všechna sledovaná hříbata se pokoušela napít zpravidla hned jak se jim podařilo vstát. K prvnímu úspěšnému sání došlo v rozmezí 2 až 5 hodin po narození. Dle Duruttyi (1993) dochází k prvnímu sání mateřského mléka po uplynutí 88 min. V prvních hodinách po narození se hříbata přibližovala k matce pomalu a nesměle. Nejprve se stavěla kolmo k trupu těla klisny a očichávala trup. Často hledala vemeno na nesprávných místech, nejčastěji mezi hrudními končetinami. Po několika neúspěšných pokusech hříbata přesouvala oblast zájmu k pánevním končetinám, kde zpravidla po krátké době nalezla vemínko. Hříbě pak přiblížilo osu svého těla vodorovně k ose těla klisny (v opačném směru - protiparalelní pozice), sklonilo hlavu, nalezlo struky a začalo úspěšně sát. Další sledované akty sání byly smělejší a hříbě již hledalo vemeno mezi pánevními končetinami. Postupně s množstvím opakování sání hříbě získalo jistotu a cvik při aktu sání.
Obr. 1 a 2 – Fyziologický postoj při sání
33
Mnou sledované klisny byly výbornými matkami. Při prvních pokusech hříběte o vyhledání vemínka hříbě aktivně podporovaly (olíznutím, postrčením), kdykoliv se zájem hříběte přesunul směrem k pánevním končetinám. Pokud hříbě začalo sát, v častých případech jej olizovaly na zádi nebo hleznech. Sledovaná hříbata se naučila vyhledávat vemínko a uspokojivě sát v průběhu půldne, nejpozději do jednoho dne.
5.3.1.2 Pozorované problémy při sání mléka u narozených hříbat:
Narozené hříbě nemělo výrazný reflex vyhledávání vemínka – pohybovalo se okolo klisny v kruzích, ale nevyhledávalo vemínko. V tomto případě se klisna postavila tak, aby hříbě kolem ní nemohlo chodit v kruzích (zádí ke zdi), hříbě se zastavilo a začalo hledat vemínko, až jej po několika neúspěšných pokusech nalezlo a začalo sát . Druhý problém se vyskytl u hříběte, které mělo problémy se vstáváním a udržením rovnováhy (náročný porod, velmi velké hříbě). Tomuto hříběti se muselo pomoct vstát – pak už vemínko našlo samo a začalo uspokojivě sát. Hříbě se muselo kontrolovat po následující dva dny, protože tím, že se mu nedařilo samostatně vstát (potřebovalo mnoho pokusů na vstávání), bylo vysílené a pilo v menších intervalech než ostatní hříbata. V návaznosti na problémy se vstáváním a uleháním si hříbě nechtělo lehnout, takže si lehlo až už bylo opravdu vysílené. Pravidelným pomáháním hříběti vstát hříbě získalo jistotu ve vstávání, zesílilo a po dvou dnech již vše zvládalo samo a pravidelně sálo a ulehalo si. U tohoto případu byla zaznamenána zajímavá skutečnost, že se klisna – matka pokoušela hříběti pomoct tím, že si před ním opakovaně lehla a zvedla se, aby mu naznačila, jak si má správně lehnout.
5.3.1.3 Etologie sání hříbat do jednoho měsíce věku
Sledované klisny po tom, co hříbě projevilo zájem o sání, přerušily svoji dosavadní činnost a zaujaly fyziologicky přirozený postoj (viz obrázek 1 a 2) – zůstaly stát s jednou pánevní končetinou povolenou a se zvednutým trupem v oblasti slabin. Všechna sledovaná hříbata sála bez obtíž. Graf znázorňuje průměrný počet sání za hodinu u jednotlivých hříbat starých 2 dny, 14 dní a 30 dní. Jak je patrné z grafu, frekvence sání u hříbat má s přibývajícím věkem tendenci klesat. Tyto hodnoty 34
potvrzují dle Duruttyi (2005) obecný konsenzus, podle kterého se frekvence sání s postupujícím věkem hříbat pozvolna snižuje. Dle Duška a kol.(2007) se frekvence sání snižuje s přibývajícím věkem a doba sání se prodlužuje. Hříbata ve věku dvou dnů sála průměrně 3,6 krát za hodinu. Tento údaj je nižší, než uvádí autoři Duruttya (1993) 4,1 krát za hodinu a Tyler (1972) 4 krát za hodinu. Ve věku 30 dní již klesla frekvence sání mléka hříbaty na 2 krát za hodinu, což je průměrný údaj vzhledem k údajům ostatních autorů. Flade (1981) uvádí frekvenci 2,6 krát za hodinu, Duruttya (1993) 1,7 krát za hodinu, Šišková (2002) 2,6 krát za hodinu a Tyler (1972) 2 krát za hodinu.
Graf 1 – Frekvence sání hříbat 4,5 4
3,6
3,5
počet za hodinu
3
3
2 dny
2,5
2
2
14 dní 30 dní
1,5 1 0,5 0
stáří hříbat
Tabulka s odsledovanými hodnotami frekvence sání je součástí přílohy (Příloha 1). Graf 1 zaznamenává průměrnou délku sání u jednotlivých hříbat ve věku 2 dny, 14 dní a 30 dní. Jak je patrné z grafu, délka sání u sledovaných hříbat nejprve do věku 14 dnů stoupá a pak postupně klesá. Tento výsledek je v rozporu s tvrzením autorů Duška a kol. a Flade. Dle Duška a kol. (2007) se doba sání s věkem postupně prodlužuje. Dle Flade (1978) se průměrná délka jednoho aktu sání s věkem snižuje (z hodnoty 3,2 min ve stáří 1 měsíc na hodnotu 1,5 min ve stáří pět měsíců). Odsledované výsledky potvrzují údaje Duruttyi (1993), kdy průměrná délka sání u hříbat nejprve stoupá (z doby 1,5 min u jednodenních hříbat a 1,9 min u dvoudenních hříbat na 2,4 u měsíc starých hříbat) a pak následně klesá (2,2 min u hříbat dva měsíce starých).
35
Graf 2 – Průměrná doba trvání sání 3 2,5
2,7 2,4 1,9
2
2 dny 14 dní
doba trvání (min) 1,5
30 dní 1 0,5 0 stáří hříbat
Tabulka s odsledovanými hodnotami průměrné doby sání u jednotlivých hříbat je součástí přílohy (Příloha 2). Graf 2 zaznamenává průměrnou dobu sání. Sledovaná hříbata ve věku 2 dnů sála průměrně 2,4 min. Tento údaj lze brát jako průměrný v porovnání s ostatními autory. Dle Duruttyi (1993) je doba trvání aktu sání 1, 98 min. Dle Flade (1981) je délka sání v průběhu prvního měsíce 3,2 min. Dle Tylera (1972) je průměrná doba sání hříbat do jednoho týdne věku 1,3 min. Ve stáří 30 dnů sála sledovaná hříbata průměrně 1,9 min, což je hodnota nižší, než uvádí ostatní autoři. Dle Duruttyi (1993) je průměrná doba sání měsíčních hříbat 2,4 min, dle Flade (1978) 3,2 min. Sledované hodnoty těchto autorů jsou ovšem brány jako průměrné za celý první měsíc života hříbat. Kdybych vzala v úvahu odsledované hodnoty průměrné délky sání hříbat ve věku 2 dní, 14 dní a ve věku 30 dní a tyto výsledky zprůměrovala, přiblížily by se těmto hodnotám a průměrná doba sání by činila 2,3 min.
36
Graf 3 – Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 2 dnů 5 4,5 4 3,5 3
počet za hodinu
2,5
průměrná doba trvání (min)
2 1,5 1 0,5 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15
hříbata - stáří 2 dny
Autoři Hechler (1971) a Pern (1977) vyslovují postulát, podle kterého hříbě, které věnuje sání kratší dobu, saje frekventovaněji než ostatní hříbata, která sají delší dobu. Z výsledků sledování hříbat, kdy jsem zaznamenávala frekvenci sání a dobu sání jsem z údajů u jednotlivých hříbat vytvořila Pearsonovu korelaci (program UNISTAD, verze 5.1).
Graf 4 - Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 14 dnů 70 60 50 40
% sledovaného času
30
doba trvání (min)
20 10 0 hříbata - stáří 14 dnů
37
Pearsonova korelace byla vytvořena pro kategorii hříbat 2 dny, 14 dnů a 30 dnů věku. Graf 3 zachycuje korelaci frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 2 dnů. Pro věkovou kategorii 2 dnů vyšla záporná korelace o hodnotě – 0,69. Tato hodnota je v rozmezí -0,7 až – 0,4, což znamená slabou nepřímou závislost. Graf 4 zachycuje korelaci frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 14 dnů. Pro věkovou kategorii hříbat 14 dnů starých vyšla Pearsonova korelace v hodnotě -0,35, což znamená, že náhodné veličiny jsou nezávislé. Graf 5 zachycuje korelaci frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 30 dnů. Pro hříbata ve věkové kategorii 30 dnů vyšla Pearsonova korelace v hodnotě -0,44. Tato hodnota je v rozmezí - 0,7 až - 0,44, což znamená slabou nepřímou závislost. Tyto hodnoty tedy potvrdily postulát, podle kterého hříbě, které věnuje sání kratší dobu, saje frekventovaněji než ostatní hříbata, která sají delší dobu.
Graf 5 - Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 30 dnů 70 60 50 40
% sledovaného času
30
doba trvání (min)
20 10 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
hříbata - stáří 30 dnů
5.3.2 Příjem jadrných krmiv
Duruttya (1993) ve svém sledování A1/1 konstatuje, že výlučným potravním projevem jednoměsíčních hříbat je sání. Šišková (2002) ve svá práci uvádí, že pozorovala zájem hříbat o příjem jadrného krmiva a hříbata byla již ve věku jednoho měsíce odděleně přikrmována. Dražan (2001) konstatuje, že příjem krmiva v ranném období je spíše hrou a snahou napodobovat matku. 38
U sledovaných hříbat ve věku 2 dnů nebyl pozorován zájem o jadrná krmiva. Hříbata ve věku 14 dnů již napodobovala klisny a v době krmení stála s klisnami u žlabu a olizovala vysypané krmivo. Toto krmivo částečně jedla, ale většinu vytrousila při přežvykování a ochutnávání. Hříbata ve věku 30 dnů již přijímala jadrné krmivo s klisnami ze žlabu. Pokud klisna nechala ve žlabu zbytky – (voda s ovsem), tak často hříbata zůstávala u žlabu i po tom, co klisna skončila přijímání jadrného krmiva. Některá hříbata, která příliš rychle přibírala, byla na dobu krmení jadrnými krmivy přivazována, aby nemohla přijímat jadrná krmiva.
5.3.3 Příjem pícnin
Dle Dražana (2001) si hříbě také postupně začíná hrát se senem a pomalu ho přijímat. Množství přijímaného sena je zatím malé, ale seno musí být kvalitní. U sledovaných hříbat ve věku 2 dnů nebyl pozorován zájem o příjem sena nebo slámy. U sledovaných hříbat ve věku 14 dnů již byl pozorován zájem o ochutnávání sena a slámy – hříbata napodobovala klisny. Se stébly pícnin si hříbata spíše hrála a příjem byl minimální. Hříbata ve věku 30 dnů v době,kdy seno přijímaly klisny, taktéž ochutnávala seno. U této činnosti setrvala delší dobu než kategorie 14 denních hříbat a činnost byla intenzivnější. Stále bych ale příjem sena hodnotila jako napodobování klisny, skutečný příjem sena byl zanedbatelný. Dle autorů Boyda (1979), Blakeslee (1974) a Tylera (1972) se hříbata začínají pást již od prvního dne svého života.
Hříbata chodila v době sledování (únor, březen) pouze do pískových výběhů, takže přijímání pastevního porostu hříbaty nemohlo být hodnoceno.
39
5.4 Vylučování Na močení a kálení má vliv intenzita a frekvence sání a pohyb hříběte. Defekaci u pozorovaných hříbat jsem zaznamenala ojediněle, pravděpodobně kvůli krátkému průběhu projevu. U zaznamenaných případů byl pozorován velmi rychlý průběh. Hříbě zvedlo oháňku, lehce nahrbilo hřbet a vykálelo se. Defekaci se mi podařilo sledovat pouze u hříbat, která měla průjem, a tak frekvence projevu byla častější, a projev byl lépe zřetelný díky nervozitě hříbat po defekaci. Hříbata s průjmem měla špinavé pánevní končetiny a oblast pod oháňkou a to způsobovalo nepříjemný pocit a svědění. Hříbata se snažila ulevit si šviháním oháňkou. Množství pevných exkrementů při defekaci bylo velmi malé. I při čištění podestýlky u hříbat do jednoho měsíce věku jsem nacházela hříběcí exkrementy minimálně. Toto přisuzuji hlavní složce potravy u hříbat do jednoho měsíce věku. Při výhradním příjmu mateřského mléka je nesrovnatelně menší množství nestravitelných složek v potravě než při příjmu pícnin.
Mikci se mi dařilo sledovat především díky charakteristickému postoji u hříbat (obrázek 3 a 4) a delšímu projevu činnosti. Hříbě nejprve ukročilo jednou hrudní končetinou, přeneslo váhu na hrudní končetiny a pánevní končetiny charakteristicky pokrčilo s charakteristickým vyhrbením hřbetu a zvednutím oháňky. U sledovaných hříbat jsem zaznamenávala frekvenci projevu. Průměrné hodnoty u jednotlivých hříbat jsou součástí přílohy (příloha 3). Z grafu (Graf 6) je patrné, že frekvence vylučování se stoupajícím věkem klesá z hodnoty 0,9 krát za hodinu ve věku 2 dnů na hodnotu 0,4 krát za hodinu ve věku 30 dnů. Tuto skutečnost si vysvětluji zvětšujícím se objemem močového měchýře a trávícího traktu s přibývajícím věkem hříbat a tudíž schopností zadržet větší objem vylučovaných látek.
Obr. 3 a 4 – Mikce – charakteristický postoj hříběte 40
Sledované výsledky jsou shodné s pozorováním Šiškové. Dle Šiškové (2002) se frekvence mikce snižuje s věkem hříbat, kdy ve věku 1 měsíce uvádí frekvenci jedno močení za 2 až 3 hod, což odpovídá 0,3 až 0,5 krát za hodinu. U sledovaných hříbat bylo odpozorováno určité opakování v chování, kdy hříbata po delší době spánku vstala, šla se napít mléka, pak se vymočila, a buď se znovu šla napít, nebo si lehla a odpočívala. Toto chování bylo pozorováno především v odpoledních a podvečerních hodinách.
Graf 6 – Frekvence vylučování 1,0 0,9
0,9
0,8 0,7 0,6 0,5
počet za hodinu 0,5
0,4
0,4
2 dny 14 dnů 30 dnů
0,3 0,2 0,1 0,0 stáří hříbat
5.5 Koprofágie Podle Galefa (1979) byl první výskyt koprofágie u hříbat zaznamenán pátý den po narození. Dle Šiškové (2002) byl zaznamenán výskyt koprofágie u hříbat v prvním měsíci života, k projevu docházelo především ve stáji. Dle Francise – Smitha (1977) se koprofágie objevuje u hříbat v prvních týdnech života a vymizí v době, kdy hříbě dosáhne věku tří měsíců. U sledovaných hříbat byla koprofágie zaznamenána u kategorie hříbat ve stáří 14 a 30 dnů. Hříbata se této činnosti věnovala ojediněle, pouze několik minut.
41
5.6 Komfortní chování Komfortní chování koní je kombinací různých činností vedoucích k péči o povrch těla. Mezi tyto činnosti lze zařadit zahánění, otřepávání se, škrábání se, otírání se, okusování se, válení, otřásání, olizování. U sledovaných hříbat bylo pozorovány projevy třesení pokožky, otřásání se, škrábání se pánevní končetinou, oklepávání se, válení se. Odsledované hodnoty frekvence komfortního chování u hříbat jsou součástí přílohy (Příloha 4).
Graf 7 – Frekvence výskytu komfortního chování u hříbat 1,0 0,9
0,9 0,7
0,8 0,7 počet za hodinu
0,6
0,6
2 dny
0,5
14 dní
0,4
30 dnů
0,3 0,2 0,1 0,0 stáří hříbat
Nejčastějším sledovaným projevem bylo otřásání se, okusování se a škrábání. Tyto projevy byly pozorovány už u dvoudenních hříbat. U otřásání se hříbě lehce rozkročilo hrudní končetiny a pohyb otřásání začínalo směrem od hlavy. Po skončení otřásání ještě chvilku stálo s rozkročenýma končetinami, než se rozešlo a začalo věnovat jiné činnosti. U projevu škrábání hříbě zvedlo pánevní končetinu, prohnulo se ve trupu, udržovalo rovnováhu a kopytem pánevní končetiny se poškrábalo na hlavě. Mladší hříbata často potřebovala několik neúspěšných pokusů, než se poškrábala kopytem na hlavě. Při okusování hříbě otočilo krk a snažilo se pyskama poškrábat ve hřbetní oblasti. 42
U sledovaných hříbat frekvence komfortních projevů s přibývajícím věkem klesala (Graf 7) z hodnoty 0,9 krát za hodinu u dvoudenních hříbat na hodnotu 0,6 krát za hodinu u třicetidenních hříbat. Toto je v rozporu s tvrzením Duruttyi (1993), že hříbata do jednoho měsíce věku se projevům komfortního chování nevěnují. Výsledky sledování se shodují se závěry Šiškové (2002), která projev komfortního chování u třicetidenních hříbat zaznamenala 0,6 krát za hodinu.
Vzájemné komfortní chování (klisna x hříbě) nebylo u sledovaných hříbat do jednoho měsíce věku pozorováno. Velmi časté byly případy, kdy klisna pečovala o srst hříběte, tato činnost ale nebyla hříbětem opětována.
Obr. 5 a 6 – Projevy komfortního chování u hříbat
5.7 Projevy odpočinkové Odpočinkové projevy jsou závislé na mnoha faktorech, především na vnějším prostředí – denní doba, rušivé vlivy okolí, koncentrace hříbat na daném prostoru, kvalita podestýlky, ale také na věku hříběte, zdravotním stavu hříběte, a vnitřních biorytmech. Sledovaná hříbata do jednoho měsíce věku odpočívala převážně formou ležení. U hříbat věkové kategorie 2 dny a 14 dnů odpočívání formou klidového postoje nebylo zaznamenáno. Pouze u hříběte, které mělo problémy se vstáváním a uleháním, byly pozorovány snahy o odpočívání ve stoje. Hříbě snížilo hlavu, rozvěsilo uši, po chvilce začalo ztrácet rovnováhu a tak muselo udělat krok. Tato situace se několikrát opakovala, až už hříbě bylo opravdu vysílené a neohrabaně si ulehlo. 43
Obr. 7 a 8 – Nejčastější formy ležení hříbat
U hříbat 30 dnů starých bylo pozorováno odpočívání formou klidového postoje v odpoledních a podvečerních hodinách, před tím, než si ulehla. Tato hříbata již neztrácela rovnováhu. Odpočívání formou klidového postoje bylo v délce několika minut, pak si hříbata ulehla. Odpočívání formou ležení bylo sledováno nejčastěji v poloze ležení na břichu ve zkroucené poloze, s končetinami pokrčenými na jednu stranu a ležení na straně s nataženými (narovnanými) končetinami, kdy se hlava dotýkala podestýlky (obrázek 7 a 8).
Hříbata, která si chtěla lehnout, nejprve popocházela se sníženou hlavou a vybírala vhodné místo k ulehnutí. Potom ještě více snížila hlavu, podsadila a pokrčila pánevní končetiny a váhu přenesla na jednu hrudní končetinu. Druhou hrudní končetinu pokrčila a opřela se o ni, tak, že nejprve se k zemi snížila hlava a hrudník hříběte, potom se pokrčily pánevní končetiny a hříbě ulehlo (obrázek 9 a 10). Vstávání probíhalo ve stejném pořadí, kdy se hříbě nejprve vzepřelo na pánevních končetinách a pak narovnalo hrudní končetiny (obrázek 11 a 12) . Toto pozorování je v rozporu s tvrzením Duruttyi (1993), který uvádí, že při uléhání se nejprve na podložku dostává zadní část těla a se zvedáním této části těla zahajují hříbata opětovné postavení.
44
Obr. 9 a 10 – Fáze ulehání hříběte Hříbata se při odpočinkových projevech formou ležení řídila svými vnitřními biorytmy. Na toto usuzuji podle výsledků pozorování, kdy hříbata často ležela při krmení klisen jádrem, při měření teploty hříběte nebo při vyvádění klisen do výběhu. Sledovaná hříbata při odpočinku nerušil ruch stáje, provádění hřebce-prubíře, zapnutí pásu na hnůj, který vydával hluk, rozsvěcení a zhasínaní světel ve stáji. Bylo pozorováno, že hříbata si častěji ulehala v době, kdy se venku setmělo než přes den. Doba, kterou hříbata strávila odpočinkem je zaznamenána v tabulce (Příloha 5).
Obr. 11 a 12 – Rozdíly ve vstávání klisny a hříběte, otřepání písku
Graf 8 zachycuje dobu, kterou hříbata strávila odpočinkem. Sledovaná hříbata ve věku 2 dní se věnovala odpočinkovým projevům 37,3 % sledovaného času. Ve stáří 14 dní odpočívala 24,5 % ze sledovaného času a hříbata ve věku 30 dní 29,8 % ze sledovaného času. Ostatní autoři uvádějí vyšší hodnoty. Dle Duruttyi (1993) se hříbata ve věku 2 dnů věnují odpočinku 63% sledovaného času, ve věku 30 dnů 42,9 % času.
45
Šišková (2002) uvádí, že jednoměsíční hříbata strávila odpočinkem 35,5 % sledovaného času. Se stářím hříbat tedy klesá doba spánku. Nižší odsledované hodnoty přisuzuji tomu, že jsem hříbata sledovala převážně přes den a v podvečerních hodinách. Odsledované nižší hodnoty u kategorie hříbat ve věku 14 dnů, než u kategorii hříbat ve věku 2 dnů a 30 dnů si vysvětluji dobou sledování hříbat, které nezahrnovala podvečerní hodiny.
Graf 8 – Doba strávená odpočinkem 45,0 40,0
37,3
35,0 29,8 30,0 24,5
% sledovaného 25,0 času 20,0
2 dny 14 dnů 30 dnů
15,0 10,0 5,0 0,0 stáří hříbat
V grafu (Graf 9) je uvedena průměrná doba ležení u jednotlivých kategorií hříbat. Průměrné hodnoty ležení zachycuje tabulka, která je součástí přílohy (Příloha 6). Hříbata ve věku 2 dnů ležela průměrně 19,1 minuty, ve věku 14 dnů 14,4 minuty a ve věku 30 dnů 18,5 minut.
Provedla jsem porovnání - Pearsonovu korelaci (program UNISTAD, verze 5.1) průměrné délky ležení a celkové doby ležení u jednotlivých hříbat. U kategorie hříbat 2 dny starých vyšla hodnota 0,41. Tato hodnota je v rozmezí 0,4 až 0,7, což znamená slabou přímou závislost. Pro věkovou kategorii hříbat 14 dnů starých vyšla hodnota 0,78. Tato hodnota je v rozmezí 0,7 až 0,95, což znamená silnou přímou závislost. Pro věkovou kategorii hříbat 30 dnů starých vyšla hodnota 0,61. Tato hodnota je v rozmezí 0,4 až 0,7, což znamená slabou přímou závislost. Z výsledků tedy vyplívá, že čím hříbě stráví víc času ležením, tím je delší průměrná doba ležení.
46
Graf 9 – Průměrná doba trvání ležení 25
20
19,1
18,5 14,4
15
2 dny
doba trvání (minuty)
14 dnů 30 dnů
10
5
0 stáří hříbat
5.8 Projevy lokomocí Mezi sledovanými pohybovými aktivitami jsou pohyb a stání ve bdělém postoji (alternativní postoje).
5.8.1 Pohyb
Nejcharakterističtějším životním projevem koní je jejich schopnost k progresivnímu pohybu. U anglického plnokrevníka je rychlost hlavním selekčním kritériem. Sledovaná hříbata se přibližně půl hodiny po narození pokoušela vstát. Tento proces vstávání byl u hříbat různě dlouhý, záleželo na šikovnosti a obratnosti narozeného hříběte. Vliv na vstávání hříběte po narození měla mimo jiné velikost hříběte a obtížnost porodu. Obecně lze říct, že hříbata většího rámce, která v návaznosti na to měla obtížnější porod, vstala za delší dobu, a ke vstání potřebovala více neúspěšných pokusů. Tato hříbata se v prvních dnech života hůře odaptovala a byla méně pohyblivější a méně obratnější. Tento rozdíl v projevu mezi narozenými hříbaty se v průběhu prvního až druhého dne srovnal.
47
Klisny s hříbaty chodily po dobu sledování každý den na několik hodin do pískového výběhu. Po vyvedení do výběhu hříbata vyběhla ve vyšším ruchu (klus, cval) následovaná klisnou, po uběhnutí vzdálenosti přibližně 50 až 100 m hříbata přešla do nižšího ruchu (obrázek 13 a 14). Pohybovým aktivitám se hříbata věnovala, dokud nebyly vyvedeny všechny klisny s hříbaty do výběhu, pak se situace uklidnila a klisny s hříbaty stály na místě. Hříbata stála buď ve bdělém postoji (hodnoceno jako alternativní postoje), sála, nebo si lehla.
Obr. 13 a 14 – Pohyb ve výběhu
V boxe se hříbata pohybovala minimálně. Impulzivní pohyb v podobě obíhání matky byl hodnocen jako pohybově-herní projevy. Mimo těchto impulzivních pohybů hříbata stála. Pohyb byl pouze zaznamenán u hříbat, když hledala místo na ulehnutí a nebo když vstala a šla se napít. Další pohyb byl zaznamenán u hříbat, která chtěla útěkem uniknout měření teploty.
5.8.2 Projevy alternativních postojů
Jediným projevem alternativních postojů sledovaný u hříbat do jednoho měsíce věku je normální, bdělý postoj. Hříbata ve věku dvou dnů nejčastěji stála a pozorovala okolí. Hříbata ve věku 14 dnů stála a zkoumala své okolí hmatem, čichem a chutí. Hříbata v tomto věku většinou něco očichávala, dotýkala se předmětů a zařízení boxu nozdrami a pysky a zkoušela je ochutnat. Hříbata ve věku 30 dnů si buď hrála se senem a zkoušela je konzumovat, nebo sledovala ruch ve stáji.
48
Obr. 15 a 16 – Bdělý postoj klisny a hříběte
Doba, kterou hříbata strávila v alternativním postoji je zaznamenána v tabulce, která je součástí přílohy (Příloha 7). Graf 10 znázorňuje průměrnou dobu u jednotlivých věkových kategorií, kterou hříbata strávila v alternativním postoji. Duruttya (1993) uvádí, že jediným alternativním postojem, sledovaným u dvoudenních hříbat, je bdělý postoj, ve kterém hříbata ve věku 2 dnů strávila 13 % času a ve věku 30 dnů strávila 23,4 % času.
Rozdíly ve výsledcích sledování si vysvětluji rozdílným typem ustájení u sledovaných hříbat. Mnou sledovaná hříbata byla 85 % času ustájena individuálně – v boxovém typu ustájení. Zbývajících 25% času trávily klisny s hříbaty ve výběhu. Duruttya uvádí sledování hříbat na pastvině, kde jsou podmínky rozdílné. Klisny s hříbaty mají k dispozici pastvu a nesrovnatelně větší prostor a tak více času stráví pasením, paběrkováním a popocházením. Hříbata je následují, a tak stráví více času pohybem. Mnou sledovaná hříbata chodila v době sledování s klisnami pouze do pískového výběhu, který byl na množství klisen s hříbaty poměrně malý. Klisny nemělo potřebu popocházet, a tak hříbata stála u klisen.
49
Graf 10 – Doba strávená ve bdělém postoji 70 59,8 60 50
54,9 44,9 2 dny
40 % sledovaného času
14 dní 30
30 dnů
20 10 0 stáří hříbat
5.9 Pohybově - herní projevy Dle Dobroruka (1961) hříbata realizují herní projevy v podobě obíhání vlastní matky ve vzdálenosti 6 až 10 m a hříbě oběhne matku obvykle 2 až 6 krát. Sledovaná hříbata projevovala pohybově-herní aktivity v prostoru boxu v podobě impulzivního pohybu kupředu v kruzích okolo klisny s radostným vyhazováním končetin. Počet kruhů se různil v rozmezí 1 až 4. Jiná situace byla sledována ve výběhu, kdy se hříbata nedržela matky, ale radostně se rozběhla po přímce směrem od matky (obrázek 17 a 18) a vyhazovala u toho (nebo měla zvednutou oháňku). Toto chování hříběte způsobilo, že se do pohybu dala i klisna-matka a následovala hříbě. Hříbě se zpravidla po 20 až 30 metrech zastavilo, nebo změnilo směr pohybu. Pokud se takto rozběhlo více hříbat, stalo se, že se ve skrumáži pomíchala a mladá hříbata pak hledala svoji matku a běžela za jinou klisnou, která byla vzhledově podobná matce. Klisna - matka hříbě následovala, snažila se jej dostihnout a výrazným řehtáním upozorňovala hříbě, že běží špatným směrem. Tato situace byla ve výběhu několikrát pozorována, hlavně ve skupince mladších hříbat (do 14 dní věku). Nejčastější projev této situace byl při vyvádění klisen s hříbaty do výběhu. Asi po 5 až 10 minutách došlo ke zklidnění a klisny s hříbaty již jen stály, popřípadě popocházely.
50
Obr. 17 a 18 – Radost z pohybu
Dle Klementa (1975) si hříbata ve věku 30 dnů hrají kolektivně, ve společnosti svých stejně starých druhů. Šišková (2002) pozoruje kolektivní herní projevy u hříbat od jednoho měsíce věku, a to průměrně 0,33 krát za hodinu. Toto tvrzení je v rozporu s výsledky mého sledování, kdy sledovaná hříbata nevyhledávala kontakt ostatních hříbat. Stádo klisen s hříbaty stálo ve výběhu roztroušeně. Klisna s hříbětem stála osamoceně a ostatní klisny, popřípadě hříbata odháněla varovným postojem. Toto chování přičítám velkému počtu klisen, které jsou spolu ve výběhu poměrně krátkou dobu (2 až 5 hodin) a mimo dobu strávenou ve výběhu jsou ustájeny individuálně. Také se poměrně často mění složení stáda, takže klisny se sice znají a respektují, ale nemají pevné hierarchické vztahy jako klisny, které by spolu byly hromadně ustájeny po celou dobu.
Sledování pohybu hříbat ve smyslu projevu lokomocí nebylo hodnoceno, protože hříbata v boxe stála, příležitostně udělala krok a zase stála. Hodnoceným pohybem je tedy pohyb jako herní projev, kdy hříbě změnilo ruch a v boxe nebo výběhu cválalo popřípadě klusalo, nebo vyhazovalo. Pohyb – herní projev byl pozorován u hříbat věkové kategorie 2 dny a 14 dnů, kdy frekvence projevu této činnosti byla 1,6 krát za hodinu. U hříbat věkové kategorie 30 dnů nebyl projev zaznamenán. Frekvence projevu pohybově-herních aktivit je v tabulce, která je součástí přílohy (Příloha 7). Přičítám to tomu, že hříbata trávila delší dobu ve výběhu a tak neměla potřebu pohybovat se v boxe. Hříbata ve věku jednoho měsíce už také byla o dost větší a méně obratnější, tudíž měla méně prostoru v boxe k pohybově-herním aktivitám.
51
5.10 Ostatní projevy
5.10.1 Vzájemné ovlivňování klisen a hříbat
U všech hříbat byla pozorována snaha napodobovat chování svých matek – klisen. Již od dvou dnů byla pozorována snaha napodobovat matku při jídle. Toto napodobování se projevovalo tak, že hříbata olizovala stěnu žlabu, když klisny jedly oves (obrázek 19). Když klisny přijímaly seno, hříbata se ve stejnou dobu věnovala ochutnávání podestýlky. Stejné chování bylo pozorováno i ve výběhu, kdy sledovaná hříbata napodobovala klisny, které očichávaly písek (obrázek 20). Hříbata písek ochutnávala a v některých případech zkoušela pozřít. Hříbata ve stáří 14 dnů již ochutnávala oves, a když se věnovala klisna příjmu sena, tak hříbata ochutnávala seno. Hříbata ve věku 30 dnů již projevovala nervozitu před podáváním jadrného krmení, tak, jak ji projevovaly klisny.
Další ovlivňování klisen a hříbat bylo pozorováno ve výběhu. Klisny neměly utvořené stádo s pevnou hierarchií, protože chodily do výběhu jen na pár hodin denně a jinak byly ustájeny s hříbaty samostatně. Stádo klisen bylo poměrně početné a často se měnilo složení. Klisny ve výběhu nenavazovaly kontakt s ostatními klisnami a stály s hříbaty osamoceně. Hříbata tedy neměla od koho odpozorovat navazování kontaktů. Když nastala situace, že se dvě hříbata dostala k sobě, tak místo aby spolu navázala kontakt (očicháním, mimikou), tak vedle sebe stála a ignorovala se. Šišková (2002) uvádí, že zaznamenala u hříbat hry s vrstevníky již od jednoho měsíce věku.
Obr. 19 a 20 – Napodobování chování klisny – ochutnávání krmiva, písku
52
5.10.2 Akustické projevy
U hříbat nebyly pozorované akustické projevy. Ve stáji hříbata ani klisny neměly důvod řehtat, a ve výběhu řehtaly pouze klisny, pokud se jim ztratilo hříbě. Hříbě bezpečně poznalo hlas své matky a přiběhlo za ní.
5.10.3 Stereotypie
U sledovaných hříbat nebyla pozorováno stereotypní chování. U některých klisenmatek bylo pozorováno stereotypní chování (kývání hlavou, přešlapování), hříbata ale tuto činnost nenapodobovala.
53
6. ZÁVĚR Výsledky sledování hříbat do jednoho měsíce věku jsou srovnatelné s výsledky pozorování jiných autorů (Duruttya, Šišková). Významný rozdíl v odsledovaných hodnotách byl u alternativních postojů a herních projevů. Tento rozdíl lze vysvětlit rozdílnými podmínkami ustájení. V době sledování byly klisny s hříbaty ustájeny samostatně, do výběhu chodily jen na 3 hodiny. Tato doba byla krátká na to, aby si klisny mezi sebou vytvořily sociální strukturu. Ani u hříbat nebyly pozorovány kontakty mezi vrstevníky nebo ostatními klisnami. Proto u hříbat nebyly pozorovány kolektivní hry, ale pouze individuální pohybově-herní aktivity. V návaznosti na to se u sledovaných hříbat zvýšilo zastoupení alternativního postoje na úkor lokomocí a kolektivních her oproti údajům, které uvádí Šisková a Duruttya.
U sání byla u jednotlivých hříbat sledována průměrná délka sání, frekvence sání a vzájemná korelace. Výsledky potvrdily obecný konsenzus, že hříbě, které saje delší dobu, saje méně frekventovaněji než ostatní hříbata. U odpočinku byla sledována doba ležení z celkového času sledování, průměrná délka ležení jednotlivých hříbat a vzájemná korelace. Výsledky potvrdily, že hříbata, jejichž průměrná doba ležení je delší než u ostatních hříbat, stráví celkově delší dobu ležením než ostatní hříbata.
U sledovaných hříbat byla pozorována individualita v chovánía a vliv handlingu na hříbata. Každé hříbě se chovalo při vyvádění do výběhu a při měření teploty jinak a hříbata potřebovala různě dlouhou dobu na přivyknutí si těmto činnostem. Hříbata, která byla léčena veterinářem a která byla kvůli léčbě čatěji v kontaktu s lidmi (přestože šlo o nepříjemné zákroky), byla k lidem více kontaktní a lépe se s nima manipulovalo, než s hříbatama, která se pouze vodila do výběhu a měřila se jim teplota.
54
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ASCHOFF, J.: 1963. Gesetzmassigkeiten. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. BLACKE, H.: 1983. Die sanfte Methode. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. BLAKESLEE, J. K.: 1974. Mother-young relationships and related behaviour among free-ranging Appaloosa horses. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipodur, 2. vyd, 583 s. BOULOT, S.: 1987. Voluntary intrake in mares. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. BOYD, L. E.: 1980. The natality, foal survivorship and mare-foal behavior of feral horses in Wyoming´s Red Desert. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. BUBENIK, A. B.: 1961. 24-Stunden-Rhytmus des Przewalski-Pferdes wahrend der Laktation und beginnender Brust. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. CROWELL, S., DAVIS, L.: 1985. Feeding and drinking behavior of mares and foals with free access to pasture and water. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. CZAKO, M., NOVACKÝ, M.: 1985. Porovnávacia psychológia. Bratislava: Vydavatelsví SPN, 255 s. DRAŽAN, J.: 2001. Výživa a krmení hříbat. In Etologická studie mladých koní. Diplomová práce. Archiv Mendelu v Brně. DUNCAN, P.: 1980. Time-budget of Camargue horses. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. DURUTTYA, M., PERNICA, O.: 2000. Konfortné spravanie koní. In Kone od Muráňa. Košice - Praha: Hipo-dur, s 79-80. DURUTTYA, M.: 1993. Lokomočné prejavy. In Etolológia koní. Košice – Praha: Hipo-dur, s 83-87. DURUTTYA, M.: 2005. Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. DURYTTYA, M.: 1993. Etológia koní. Košice: TeLeM, 1. vyd, 299 s.
55
DUŠEK, J.: 2007. Chov koní. Praha: Nakladatelství Brázda, 2. vyd., 400 s. DOBRORUK, L. J.: 1961. Eine verhaltensstudie des Przewalski-Urwildpferdes in dem Zoologischen Garten Prag. In Etolológia koní. Košice – Praha: Hipo-dur, s 83-87. EDWARDS, E. H.: 1998. Encyklopedie koní. Praha: Ottovo nakladatelství, 2. vyd., 367 s. FEIST, J. D.: 1971. Behaviour of Feral Horses in the Pryor Mountain Wild Horse Range. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. FLADE, J. E.: 1981. Shetlandponys. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipodur, 2. vyd, 583 s. FRANCIS – SMITH, K.: 1979. Studies on the Feeding and Social Behavior on Domestic Horses. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. GALEF, B. G.: 1979. Investigation of the functions of coprophagy in juvenile rats. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. HANÁK, J.: 1996. Kálení a skýbaly. In Základy diagnostiky u koní z aspektu sportovní veterinární medicíny. Plzeň: Vydavatelství Medicus Veterinarius, s 90-101. HASSENBERG, L.: 1971. Wiehern der Pferde. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. HAUPTMANN, P. a kol.: 1972. Etologie hospodářských zvířat. Praha: SZN, 220 s. HECHLER, B.: 1971. Beitrag zur Ethologie des Island-pferdes. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. HINDE, R. A.: 1966. Animal Play Behaviour. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. HINTZ, H. F.: 1995. Coprophagy. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipodur, 2. vyd, 583 s. HOUPT, K. A.: 1990. Ingestive behaviour. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. HROUZ, J.: 2000. Etologie hospodářských zvířat. Brno: Mendelu v Brně, 1. vyd. IHLE, P.: 1984. Ethologische studie uber den Tagesrhytmus von Pferden in abhangigkeit von der Haltunsform. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. JOKL, Z. a kol.: 1977. Fyziologie koní. In Jezdectví a dostihový sport. Praha: Vydavatelství SZN, s 31-44. KACEROVSKÝ, O,: 1975. Výživa a krmení koní. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. 56
KLEMENT, J.: 1975. Hry hříbat, dominance ve stádě a potlačení agrese. In Turf. Praha: Vydavatelství Turf club. 59 s. KOVALČÍKOVÁ, M.: 1984. Etológia hovadzieho dobytka. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. MASSON, J. M., MCCARTHY, S,: 1998. Hra. Emocionální svět a citový život zvířat. Vydavatelství Rybka Publishers, 230 s. MILLS, D., McDONNELL, S.: 2005. The Domestic Horse. Cambridge: University Press, 1. vyd, 249 s. MILLS, D., NANKERVIS, K.: 1999. Equine Behaviour: Principles and Practice. Oxford: Blackwell Science, 1. vyd, 232 s. PERN, E. M.: 1977. Zkušenosti s chovem koní v SSSR. In Turf. Praha: Vydavatelství Turf club, s 3-9. RIFÁ, H.: 1989. Facilitatins in the Horse. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. ROSSDALE, P. D.: 1967. Clinical studies on the new-born thoroughbred foal. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. SHARON, L. a kol.: 1985. Coprophagy by foals. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. SCHAFER, M.: 1978. Spezielle Ethologie: Pferd. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. SOVA, Z. a kol.: 1981. Fyziologie hospodářských zvířat. Praha: SZN, 475 s. STORCH, R.: 1969. Mechanical milking of mares. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. SWEETING, M. P.: 1987. Water consuption and time budgets of stebled pony geldings. In Applied Animal Behaviour Science. Amsterdam: Elsevier Science Publishers, 17 s. ŠIŠKOVÁ, P., JISKROVÁ, I., MIKULE, V.: 2006. An ethological study of young horses. In Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. Sv. 54, č.5, s. 129-136. ŠIŠKOVÁ, P.: 2002. Etologická studie mladých koní. Diplomová práce. Archiv Mendelu v Brně. TRUMLER, E.: 1964. Trumler´s Pferdeleben. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s.
57
TYLER, S. J.: 1972. The behaviour and social organization of the New Forest ponies. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s. WILLARD, J. G. a kol.: 1977. Effect of diet on cecal pH and feeding behavior of horses. In Velká etologie koní. Košice – Praha: Hipo-dur, 2. vyd, 583 s.
58
8. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
Obr. 1 a 2 – Fyziologický postoj při sání........................................................................... 33 Obr. 3 a 4 – Mikce – charakteristický postoj hříběte......................................................... 40 Obr. 5 a 6 – Projevy komfortního chování u hříbat ........................................................... 43 Obr. 7 a 8 – Nejčastější formy ležení hříbat ...................................................................... 44 Obr. 9 a 10 – Fáze ulehání hříběte ..................................................................................... 45 Obr. 11 a 12 – Rozdíly ve vstávání klisny a hříběte, otřepání písku ................................. 45 Obr. 13 a 14 – Pohyb ve výběhu........................................................................................ 48 Obr. 15 a 16 – Bdělý postoj klisny a hříběte...................................................................... 49 Obr. 17 a 18 – Radost z pohybu......................................................................................... 51 Obr. 19 a 20 – Napodobování chování klisny – ochutnávání krmiva, písku ..................... 52
Tab. 1 – Návrh etologického snímku................................................................................. 29 Tab. 2 – Příklad zpracování dat ......................................................................................... 30 Tab. 3 – Specifikace hříbat ................................................................................................ 32
Graf 1 – Frekvence sání hříbat........................................................................................... 35 Graf 2 – Průměrná doba trvání sání ................................................................................... 36 Graf 3 – Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 2 dnů ............................. 37 Graf 4 - Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 14 dnů ............................ 37 Graf 5 - Korelace frekvence sání a délky sání u hříbat ve stáří 30 dnů ............................ 38 Graf 6 – Frekvence vylučování.......................................................................................... 41 Graf 7 – Frekvence výskytu komfortního chování u hříbat.............................................. 42 Graf 8 – Doba strávená odpočinkem ................................................................................. 46 Graf 9 – Průměrná doba trvání ležení ................................................................................ 47 Graf 10 – Doba strávená ve bdělém postoji....................................................................... 50
59
