PŘÍLOHA I Počet zdravotně postižených v České republice v roce 2007
Citováno
z:
Výsledky
výběrového
šetření
zdravotně
postižených osob za rok 2007.
Věková
celkem
četnost postižení
celkem
osob
na 1 osobu
Zdravotní postižení
skupina tělesné zrakové sluchové mentální duševní vnitřní Muži 0-14
9 703
4 393
1 154
7 549
3 285
13 552
39 636
27 941
1,419
15-29
14 246
3 243
2 365
14 210
6 012
10 754
50 830
34 271
1,483
30-44
22 855
4 451
1 981
9 742
10 806
18 333
68 168
52 984
1,287
45-59
63 616
6 997
6 166
12 570
17 957
65 586
172 892 129 465
1,335
60-74
73 687
10 785
9 361
8 682
11 411
102 745 216 671 152 443
1,421
75+
54 267
8 844
14 875
5 830
9 354
66 603
92 624
1,725
238 428
38 713
35 902
58 675
58 986
277 954 708 658 490 452
1,445
Celkem
159 773
Ženy 0-14
6 984
3 571
1 748
4 055
1 561
8 791
26 710
18 267
1,462
15-29
11 464
3 075
1 470
8 754
3 140
10 177
38 080
26 350
1,445
30-44
20 252
3 146
2 752
11 470
16 657
63 841
48 347
1,320
45-59
64 343
5 781
5 060
7 732
16 705
52 961
152 582 116 278
1,312
60-74
79 173
7 857
5 844
4 645
12 251
83 623
193 393 130 831
1,478
75+
129 337
25 296
21 809
13 182
23 776
121 069 334 469 184 120
1,817
Celkem
311 979
48 726
38 798
48 024
69 079
293 780 810 386 525 096
1,543
9
564
Celkem 0-14
16 687
7 964
2 902
11 604
4 846
22 343
66 346
46 208
1,436
15-29
25 710
6 318
3 835
22 964
9 152
20 931
88 910
60 621
1,467
30-44
43 107
7 597
4 733
19 306
22 276
34 990
132 009 101 331
1,303
45-59
127 959
12 778
11 226
20 302
34 662
118 547 325 474 245 743
1,324
60-74
152 860
18 642
15 205
13 327
23 662
186 368 410 064 283 274
1,448
75+
183 604
34 140
36 684
19 012
33 130
1,786
Celkem
550 407
87 439
74 700
187 672 494 242 276 744 1 519 1 015 106 699 128 065 571 734 044** 548*
1,496
* V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu
1
015
548
osob
celkem
1
519
044
různých
typů
postižení. V daném počtu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánů.
PŘÍLOHA II Doporučená literatura o přístupu ke zrakově postiženým
DYCK,
Herman
van.
Ne
tak,
ale
tak.
:
Příručka
správného
kontaktu s nevidomým a slabozrakým. [online]. [B. m.] : SONS, 2002
-
2008.
[cit.
2008-11-03].
Dostupný
z www:
www.sons.cz/netak>
SCHINDLER,
Radek,
PEŠÁK,
Milan.
Když
potkáte
nevidomého...
[online]. [B. m.] : SONS, 2002 - 2008. [cit. 2008-11-03]. Dostupný z www:
SCHINDLER,
Radek,
PEŠÁK,
Milan.
Některé
mýty
o
zrakově
postižených. [online]. [B. m.] : SONS, 2002 - 2008. [cit. 2008-11-03]. Dostupný z www:
Desatero pro kontakt s nevidomým. [online]. [B. m.] : SONS, 2002
-
2008.
[cit.
2008-11-03].
Dostupný
z www:
Desatero pro kontakt s nevidomým, kterého vede vodící pes. [online]. [B. m.] : SONS, 2002 - 2008. [cit. 2008-11-03]. Dostupný z www:
MICHÁLEK,
Miroslav.
Nevidomý
a
překážky
aneb
„Jak
vypadá
překážková dráha pro nevidomé?“ [online]. Praha : Okamžik, [200?],
aktualizováno:
30.
10.
2008.
Dostupný z www:
[cit.
2008-11-03].
MICHÁLEK,
Miroslav.
Opravník
omylů
o
nevidomých.
[online].
Praha : Okamžik, [200?], aktualizováno: 30. 10. 2008. [cit. 2008-11-03]. Dostupný z www:
MICHÁLEK, Miroslav. Příležitostná pomoc nevidomým. [online]. Praha : Okamžik, [200?], aktualizováno: 30. 10. 2008. [cit. 2008-11-03]. Dostupný z www:
MICHÁLEK, Miroslav. 10 užitečných NE při pomoci nevidomému chodci. [online]. Praha : Okamžik, [200?], aktualizováno: 30. 10.
2008.
[cit.
2008-11-03].
Dostupný
z www:
PŘÍLOHA III Ukázka slovního popisu cesty
Popis trasy pro nevidomé klienty do Občanského sdružení Okamžik
ze
stanice
metra
Budějovická,
zveřejněný
na
www.okamzik.cz: „Z nástupiště metra jděte na severní schodiště označené Olbrachtova, Bus DP (v soupravě jedoucí z centra je nejlepší využít poslední dveře posledního vagónu, u soupravy jedoucí do centra naopak první dveře prvního vagónu). Na schodišti se držte vpravo. Na konci schodiště jděte rovně volným prostorem (asi 3m od vás vpravo je skleněná stěna vestibulu), po 6 m přímé chůze je
uprostřed
vestibulu
čtvercové
těleso
výtahu
a
za
ním
turnikety. Pokračujte stále rovně, po 6 m od turniketů jsou troje
skleněné
prostranství. orientační
dveře Nad
maják.
z
vestibulu
levými Jděte
krajními
prostředními
vedoucí
na
otevřené
dveřmi
je
akustický
dveřmi
(pravé
bývají
zavřené). Ve dveřích si ověřte přímý směr (srovnat se kolmo na železný práh dveří, který je znatelný v dlažbě vestibulu) a projděte cca 11 m rovně volným prostorem k pevnému širokému schodišti
(bez
eskalátoru
a
jsou
jediné
v
přímém
směru
z
vestibulu). Prostranství, přes které jdete, je ve snížené úrovni vůči ulici a je částečně zakryto přemostěním. Pozor, hlídejte si pečlivě
přímý
směr
a
vzdálenost,
abyste
zprava
nebo
zleva
neminuli schodiště, protože pak by mohl hrozit náraz hlavou do
schodiště zboku. Pro orientaci - vpravo cca 10 m je vchod do Café Piccadilly (může být slyšet hudba), vlevo cca 14 m je pevné schodiště a eskalátor vedoucí na zastávku MHD. Nad tímto eskalátorem je také akustický maják. Na schodišti se držte levé strany při zábradlí. Schodiště je v půli děleno krátkou plošinou. Na
konci
pokračujte
až
schodiště k
budově
se
obraťte
Raiffeisen
vlevo, banky,
u
podél ní
zábradlí
se
obraťte
vpravo a podél budovy dojděte až k mramorovému schodišti před vchodem do banky. Dále podél hrany schodiště rovně k ulici. Po ukončení schodiště jděte ještě cca 2 m rovně a pak hledejte mírně vlevo širokou železnou mříž/rošt v chodníku. Po ní jděte stále rovně 5 m k vozovce. Ulice je obousměrná, parkování je povoleno jen na protější straně. Přejděte ulici a na chodníku se obraťte vpravo, držte levou
vodící
přečnívají
linii
keře),
po
rozhraní několika
chodníku metrech
a
trávy
zahněte
(pozor hned
na
první
odbočkou vlevo. Rovně cca 50 m po asfaltovém chodníku (tráva z obou stran) dojdete ke vchodu do budovy č. 31 - zvonky jsou umístěny na pravé straně od dveří, ten náš je označen hmatným bodem a nápisem Okamžik v Braillově písmu.“ Po tomto popisu cesty následuje druhý pro cestu zpět z kanceláře občanského sdružení Okamžik do stanice metra.
PŘÍLOHA IV Přehled inzertních možností týkajících se nevidomých
Citováno z: FRANCOVÁ, Pavla. Přehled inzertních možností týkajících se nevidomých.
Katolická knihovna pro nevidomé a těžce zrakově postižené (pozvánky a nabídky - bezplatná inzerce ve zvukových měsíčnících) Soukenická 23 110 05 Praha 1 tel.: 224 226 448 e-mail: [email protected]
Pořad "Z jiného pohledu" (ČRo 1 - Radiožurnál) neděle: 21:40 - 21:55 redaktorky: Michaela Vetešková, Radka Málková tel.: 221 552 074 e-mail: [email protected], [email protected]
Pořad "Doteky" (ČRo 2 - Praha) poslední pondělí v měsíci: 21:30 - 22:00 redaktorka: Jindra Jarošová tel.: 221 552 573 e-mail: [email protected]
Pořad "Handycamping" (ČRo1 - Radiožurnál) (o životě zdravotně postižených) čtvrtek 20.05 - 21.00 redaktorka: Veronika Havlová, Radek Musílek tel.: 221 551 111 (ústředna ČRo) e-mail: [email protected]
"Naše šance" (zvukový měsíčník Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých - pozvánky a informace pro nevidomé) redaktor: Jiří Mayer tel.: 777 722 778 e-mail: [email protected]
"Zora" (inzerce v časopise pro zrakově postižené) - vychází ve zvukové podobě, elektronicky, v Braillově písmu a ve zvětšeném tisku Redakce Zora šéfredaktor: Jiří Reichel Krakovská 21 110 00 Praha 1 tel.: 221 462 472 fax: 221 462 471 e-mail: [email protected]
Distribuční e-mailová konference "vis-imp" (informace, nabídky a pozvánky pro zrakově postižené) kontaktní osoba: Zdeněk Bajtl (vedoucí oddělení digitalizace a Braillnetu SONS) tel.: 221 462 482 e-mail: [email protected]
PŘÍLOHA V Seznam organizací pro zrakově postižené
Citováno z: Adresář služeb pro hluchoslepé, pro sluchově a zrakově postižené. Internetové odkazy aktualizovány.
Asociace pracovníků speciálně pedagogických center Tel.: 516 411 868, www.apspc.cz
Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR Karlínské nám. 12, 186 03 Praha 8 Tel.: 224 817 438, http://arpzpd.cz
Asociace rodičů a přátel zrakově postižených dětí Haštalská 27, 110 00 Praha 1 Tel.: 241 712 816
AVE – Křesťanské sdružení zrakově postižených a jejich příznivců Vladislavova 12, 110 00 Praha 1 Tel.: 296 243 330 (linka 172)
Brailcom o. p. s. Vyšehradská 3/255, 128 00 Praha 2 Tel.: 242 486 008, www.brailcom.cz
Cech zrakově postižených masérů Vítězná 52, 360 09 Karlovy Vary Tel.: 353 224 324
Český svaz zrakově postižených sportovců Tel.: 233 351 364, www.sport-nevidomych.cz
Institut rehabilitace zrakově postižených UK FHS J. Martího 31, 162 52 Praha 6 Tel.: 220 563 111
Integrace o. s. Slezská 113, 130 00 Praha 3 Tel.: 272 655 692, www.integraceos.cz
Katolická knihovna pro nevidomé a těžce zrakově postižené Soukenická 23, 110 05 Praha 1 Tel.: 224 226 448
Klub zrakově postižených učitelů hudby Hlavní 2534, 141 00 Praha 4 Tel.: 272 771 677
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Ve Smečkách 15, 115 17 Praha 1 Tel.: 222 210 492, www.ktn.cz
Mládež Českého červeného kříže Thunovská 18, 118 04 Praha 1 Tel.: 251 104 253, www.mladezcck.org
Nadační fond Českého rozhlasu Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 Tel.: 221 551 219, http://svetluska.centrum.cz/sbirka.phtml
o. s. Apogeum Jeronýmova 30, 618 00 Brno Tel.: 548 534 171, www.apogeum.info
o. s. Gopála Kmochova 2359/7, 430 03 Chomutov Tel.: 736 721 577, [email protected]
o. s. KAFIRA Olomoucká 24, 746 01 Opava Tel.: 777 574 365, www.kafira.cz
o. s. MANUS Slatinka 20, 627 00 Brno Tel.: 548 212 055, www.brno.braillnet.cz/manus
o. s. Mluvící kniha Branická 15/111, 147 00 Praha 4 Mob.: 608 418 081, www.mluvicikniha.cz
o. s. Timšel Fibichova 3, 130 00 Praha 3 Tel.: 220 563 111, www.volny.cz/timsel
Občanské sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu Ječná 19/545, 120 00 Praha 2 Tel.: 605 572 250
Okamžik – sdružení pro podporu nejen nevidomých Pacovská 869/31, 140 00 Praha 4 Tel.: 233 379 196, www.okamzik.cz
Organizace nevidomých Vrchlického 57, 586 47 Jihlava Tel.: 567 218 831
Porozumění – Sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Kolmá 7, 312 18 Plzeň Tel.: 377 470 127
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 462 146, www.sons.cz
Slepíši – sdružení nevidících a vidících Tasov 120, 675 79 Vysočina Tel.: 566 547 000, www.braillnet.cz/slepisi
Společnost pro ranou péči Haštalská 27 110 00, Praha 1 Tel.: 224 826 860, www.ranapece.cz
Středisko pro zrakově postižené Diakonie ČCE Klimentská 21, 110 15 Praha 1 Tel.: 222 316 306, http://szp.diakoniecce.cz
Technické muzeum v Brně (Slepecké muzeum) Purkyňova 105, 612 00 Brno Tel. 541 421 488, www.sweb.cz/Eliska.Hlusi/Uvodni_stranka.htm
Tyflo Vysočina Jihlava o. p. s. Havlíčkova 38, 586 01 Jihlava Tel.: 567 218 831
TyfloCentrum ČR, o. p. s. U Svobodáren 1300, 735 06 Karviná – Nové Město Tel.: 596 311 177, www.tyflocentrum.euweb.cz
Tyflocentrum, o. p. s. Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 462 193, www.tyflocentrum.cz
Tyfloservis, o. p. s. Krakovská 21, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 462 365, www.tyfloservis.cz
PŘÍLOHA VI Seznam organizací pečujících o zrakově postižené
Citováno z: Adresář služeb pro hluchoslepé, pro sluchově a zrakově postižené. Internetové odkazy aktualizovány.
Centrum zrakových vad Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, 150 00 Praha 5 Tel.: 224 432 772, www.fnmotol.cz
DĚDINA, o. p. s. Šmolíkova 866, 160 00 Praha 6 Tel.: 235 301 194, www.dedina.cz
Dům sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé a zrakově postižené ve Vlaštovičkách Marie Dolanské 19, 746 01 Opava Tel.: 653 793 459, www.charita.opava.cz/strediska.php?stredisko=vlastovicky
Palata – domov pro zrakově postižené Na Hřebenkách 5,150 00 Praha 5 Tel.: 257 311 930, www.palata.cz
Soukromá oční ordinace – MUDr. Anna Zobanová Poliklinika Barrandov, Krškova 807, 152 00 Praha 5 Tel.: 251 810 044, www.zobanova.medikus.cz
Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích Chrlické nám. 2, 643 00 Brno Tel.: 545 558 102, www.uspchrlice.cz
PŘÍLOHA VII Internetové odkazy pro zrakově postižené
Citováno z: Adresář služeb pro hluchoslepé, pro sluchově a zrakově postižené.
Blindfriendly přístupnost webových stránek pro zrakově postižené, www.blindfriendly.cz
Braillnet informační systém pro zrakově postižené, www.braillnet.cz
Helpnet informační portál pro osoby se specifickými potřebami, www.helpnet.cz
Internetporadna server pro osoby se specifickými potřebami, www.internetporadna.cz
Nevidomí povídky od nevidomých, www.nevidomi.cz
PŘÍLOHA VIII Pozvánka na výstavu Šaty dělaj’ pračlověka
Pozvánka v černotisku přetištěná textem v Braillově písmu je součástí pouze diplomové práce ve vázané formě.
PŘÍLOHA IX České
texty
z
panelů
a
popisek
z výstavy
Šaty
dělaj’
pračlověka
1. panel
Vítejte na výstavě „Šaty dělaj‘ pračlověka“. Na základě archeologických pravěkých republiky století
nálezů
lidí. od
Budeme
40 000
našeho
se
let
pokusíme
se
zabývat oblastí
před
letopočtu.
vytvořit
naším
Doufáme,
obraz
oděvu
dnešní
České
letopočtem
že
se
na
do
prvních
konci
výstavy
budou ve vašich myšlenkách pohybovat lidé druhu Homo sapiens sapiens
jako
lidé
dnešního
typu
–
kultivovaní
a
oblečení.
Vždyť je to pravda odvěká, šaty dělaj‘ člověka! Pravěcí lidé si vyráběli oděvy z kůží, kožešin a vláken rostlinného a živočišného původu. Využívali lýko stromů nebo vlákna rostlin, např. kopřivy. Z období mladší doby kamenné (5500 - 4500 př. n. l.) pocházejí nálezy lněných provázků. V té době u nás rostlo i konopí, ze kterého se získávala vlákna. Z mladší doby kamenné pocházejí rovněž nálezy kostí ovcí. Jejich vlna mohla být spřádána v nitě.
Popisky: vlákna kopřivy
vlákna lnu
vlákna konopí
ovčí vlna
2. panel
V České
republice
nejsou
příliš
vhodné
podmínky
pro
zachování organických materiálů. Malé fragmenty látek se mohou dochovat v patině či rzi kovových předmětů. Častěji nacházíme otisky
látek
a
provázků
na
keramice,
kam
se
otiskly
buď
náhodou, nebo záměrně jako výzdobný prvek, např. na nádobách kultury se šňůrovou keramikou (2800 - 2600 př. n. l.). Nejstarší nalezeny
otisky
v Dolních
textilních
Věstonicích
struktur a
Pavlově
na
světě
na
byly
vypálených
hrudkách hlíny. Jsou staré až 27 500 let! V té době tedy lidé již předli nitě a zhotovovali textilní či košíkářské výrobky. Jednalo se pravděpodobně o různé oděvní doplňky. Ve studeném podnebí mladého paleolitu (40 000 - 10 000 př. n. l., konec starší doby kamenné) chodili lidé oblečení především
v kožešinách.
Vedle
kamenných
škrabadel
na
zpracování zvířecích kůží se objevují kostěné jehly a šídla (okolo
13
000
př.
n.
l.).
Také
umění
mladého
paleolitu
zobrazuje vedle postav nahých i postavy oblečené. Není tedy pochyb,
že
v té
době
chodili
lidé
odění.
Z nálezů
dokonce
vyplývá, že tehdejší oblečení bylo natolik praktické, že se dodnes jeho základní principy nemusely měnit. Změnily se jen materiály a móda.
Popisky: pohár zdobený otiskem šňůry stáří asi 4700 let replika
kamenné škrabadlo stáří asi 7000 let originál
kostěná jehla stáří asi 3000 let replika
kostěné šídlo stáří asi 7000 let originál
3. panel
Počet nálezů souvisejících s textilní výrobou se rozrůstá poté, co lidé v mladší době kamenné (5500 - 4500 př. n. l.) začali na našem území vyrábět keramiku. Patrně nejčastějším nálezem
dokládajícím
předení
je
přeslen.
Je
to
setrvačník
vřetene, kterým se spřádala vlákna v nitě. Spředené nitě mohly být namotány na dřevěné nebo keramické cívky. Dalším častým nálezem jsou hliněná závaží vertikálního tkalcovského stavu, která napínala svislé nitě - osnovu. Přesleny a závaží se nacházejí od pravěku po středověk. Od doby železné (750 - 1 př. n. l.) se objevuje další předmět používaný při textilní výrobě – nůžky
Popisky: keramický přeslen stáří asi 2500 let originál
keramická cívka stáří asi 5000 let replika
keramické závaží stáří asi 3000 let originál
železné nůžky stáří asi 1500 let replika
4. panel
Základní
pomůckou
při
spřádání
nití
bylo
vřeteno
-
dřevěný dřík, na kterém je navlečen přeslen. Takto utvořené vřeteno se roztočí a spřádá vlákna v nit. Přeslen funguje jako závaží a setrvačník. Několik spředených nití mohlo být seskáno dohromady, čímž vznikla pevnější nit. Tkací a pletací techniky se archeologicky dokládají obtížně. Pro nejstarší období ale předpokládáme pletení na jednoduchém rámečku nebo ručně bez použití nástrojů. Od 6. století př. n. l. je v Evropě doloženo tzv. tkaní na karetkách. Tímto způsobem se tkaly ozdobné pásky a velmi pevné vzorované tkanice. Vzory vznikaly podle směru otáčení karetek, do kterých byly navlečeny nitě různých barev.
Popisky: vřeteno s ukázkou předení
vřeteno s ukázkou skaní
tkaní na karetkách
následuje vertikální tkalcovský stav
5. panel
Pravěké látky se nejpozději od mladší doby kamenné tkaly na vertikálním tkalcovském stavu. Na horní tyč vertikálního stavu
se
přivázaly
svislé
osnovní
nitě
zatížené
závažími.
Uprostřed stavu se nalézá tenčí hůlka vsazená do vidlic, tzv. brdo. Pomocnými nitěmi byly k brdu přivázány některé osnovní nitě,
např.
Vzniklým
všechny
sudé,
prostorem,
tzv.
tak
aby
prošlupem,
vystupovaly se
nad
protáhnul
liché.
vodorovně
člunek s útkovou nití. Po spuštění brda z vidlice se sudé nitě dostaly za liché a vznikl nový prošlup, kterým se útková nit provlékla zpět. Tímto způsobem se tkala plátnová vazba.
6. panel
Výzkum
fragmentů
dochovaných
nití
a
látek
dokázal,
že
pravěké oděvy byly barevné. K barvení se používala celá řada barviv hlavně rostlinného původu: listy, květy, plody, kůra. Tak
např.
světlice
kůra
a
duběnky
barvířské
barví
dubu
letního
červeně
a
barví
žlutě,
hnědě,
oddenky
květy mořeny
barvířské červeně a oranžově. Stejné vzory jako na keramice se mohly
uplatňovat
také
na
oděvech.
Vzory
na
tkaninách
se
vytvářely kombinací nití různých barev nebo materiálů, různým typem
tkaní
a
dokonce
kombinací
nití
s
různým
směrem
a
ostrostí kroucení. To vše svědčí o vysoké zručnosti tkalců a vysokém estetickém cítění.
Popisky: duběnky
světlice barvířská
oddenky mořeny barvířské
7. panel
V
hrobech
z
mladšího
paleolitu
(zejména
v období
pavlovienu 27 000 - 23 000 př. n. l.) můžeme nalézt provrtané mušle, břidličné oblázky a zvířecí zuby uspořádané do pásů. Byly
patrně
navlečeny
Dochované
součásti
praktickou
se
bronzové
na oděvu
zdobnou.
knoflíky,
šňůrku
v sobě
Příkladem
jehlice,
nebo
spony
přišity
často jsou a
na
spojují
pozdější
také
oblečení. funkci
kostěné
přezky,
a
záponky,
řetízky a zdobná kování na opascích. Oděvy mohly být zdobeny vyšíváním, třásněmi a střapci.
Popisky: bronzový knoflík stáří asi 2000 let replika
bronzová přezka stáří asi 1600 let replika
bronzová přezka stáří asi 2000 let replika
železná opasková záponka stáří asi 2500 let replika
8. panel
Již od konce pozdní doby kamenné (3800 - 2400 př. n. l) se objevují jehlice z kosti a mědi. V době bronzové (2400 750
př.
n.
l.)
se
typickým
druhem
spínadla
oděvu
stávají
jehlice bronzové. Nalézají se zejména v kostrových hrobech, kde leží většinou v oblasti ramen. Z toho usuzujeme, že zde spínaly šat. Jehlice podléhaly změnám módních trendů, takže se vyráběly v široké škále druhů. Zároveň větší množství jehlic v hrobě snad vypovídá o bohatství pochované osoby.
Popisky: kostěná jehlice stáří asi 1800 let replika
bronzová jehlice stáří asi 4000 let replika
bronzová jehlice stáří asi 3200 let replika
9. panel
V závěru doby bronzové se objevuje nový druh spínadla – spona. Ta v době železné a římské (1 - 400 n. l.) ve větší míře
nahrazuje
funkci
knoflíků
a
jehlic.
Pravěké
spony
se
vyráběly nejčastěji z bronzu a železa, ale byly nalezeny také stříbrné, Fungovaly
pozlacené na
principu
nebo
vykládané
dnešních
jantarem
spínacích
a
emailem.
špendlíků.
Podle
výzdoby je možné některé spony datovat s přesností na 30 - 70 let. V keltských kostrových hrobech (400 - 1 př. n. l.) jsou spony nalézány hlavně u ramen, na hrudi, v pase, ale i u nártu a hlavy.
Popisky: bronzová spona stáří asi 2200 let replika
bronzová spona stáří asi 2200 let replika
bronzová spona stáří asi 1600 let replika
následuje rekonstrukce oděvu ženy stáří asi 2300 let
10. panel
Na
závěr
vám představujeme
keltský
oděv
z mladší
doby
železné. Inspirovali jsme se nálezy z hrobu, který byl objeven při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě metra v Praze Jinonicích. Zde pochovaná žena zemřela asi mezi lety 300 – 250 př. n. l. V jejím hrobu se našly: jedna bronzová a jedna železná spona, bronzové kroužky z opasku, náramky a nánožníky. Antičtí
autoři
zmiňují,
že
Keltové
nosili
oblečení
s pruhovanými a kostkovanými vzory. Modelu chybí snad ještě pokrývka
hlavy
z dřívějších
a
dob,
boty. např.
Ty
jsou
nálezy
v Evropě
oděvu
„muže
Ötziho, který žil okolo roku 3200 př. n. l.
doloženy z ledovce“
již -
PŘÍLOHA X Text audio-průvodce z výstavy Šaty dělaj’ pračlověka.
Vítáme vás na hmatové výstavě o pravěkém textilu a oděvu – Šaty dělaj‘ pračlověka. Archeologické nálezy – repliky i originály – leží na 8 vitrínových stolech. Na každém stole jsou 3 - 4 předměty. Dva rozměrné exponáty stojí v řadě mezi stoly – je to tkalcovský stav a krejčovská panna. Vitrínové stoly jsou uspořádány do tvaru písmene U. Vpředu na stolech najdete popisky v Braillově písmu. 10 povídání k jednotlivým tématickým
okruhům
(stolům)
rozděluje
na
nahrávce
gong.
Nahrávku si můžete kdykoli zastavit tlačítkem pauza. GONG!
Šaty dělaj‘ pračlověka. Na základě archeologických nálezů se pokusíme vytvořit obraz oděvu pravěkých lidí. Budeme se zabývat oblastí
dnešní
České
republiky
od
40 000
let
před
naším letopočtem do prvních století našeho letopočtu. Doufáme, že se na konci výstavy budou ve vašich myšlenkách pohybovat lidé druhu Homo sapiens sapiens jako lidé dnešního typu – kultivovaní a oblečení. Vždyť je to pravda odvěká, šaty dělaj‘ člověka! Pravěcí lidé si vyráběli oděvy z kůží, kožešin a vláken rostlinného a živočišného původu. Na stole se nachází 4 ukázky přírodních vláken: první jsou kopřivová vlákna. Dál napravo leží vlákna lnu. Z období mladší doby kamenné (5500 – 4500 let před naším letopočtem) pocházejí nálezy lněných provázků. V té době u nás rostlo i konopí, ze kterého se získávala vlákna, která si můžete prohlédnout dál napravo. Úplně vpravo leží
ovčí vlna. Z mladší doby kamenné pocházejí rovněž nálezy kostí ovcí. Jejich vlna mohla být spřádána v nitě. GONG!
V České
republice
nejsou
příliš
vhodné
podmínky
pro
zachování organických materiálů. Malé kousky látek se mohou dochovat ve rzi kovových předmětů. Vlevo na stole se nachází pohár s otisky šňůry. Jedná se o repliku poháru starého asi 4700 let. Otisky látek a provázků nacházíme na keramice, kam se
otiskly
buď
náhodou,
nebo
záměrně
jako
výzdobný
prvek,
např. na nádobách kultury se šňůrovou keramikou (2800 - 2600 let před naším letopočtem). Nejstarší otisky textilních struktur na světě byly nalezeny v Dolních Věstonicích a Pavlově na vypálených hrudkách hlíny. Jsou staré až 27 500 let! V té době tedy lidé již předli nitě a
zhotovovali
textilní
či
košíkářské
výrobky.
Jednalo
se
pravděpodobně o různé oděvní doplňky. Napravo od poháru leží asi 7000 let staré kamenné škrabadlo na
zpracování
zvířecích
kůží.
Ve
studeném
podnebí
mladého
paleolitu (40 000 – 10 000 let před naším letopočtem) chodili lidé
oblečení
především
v kožešinách.
Mladý
paleolit
je
poslední fází starší doby kamenné. Kromě škrabadel se objevují kostěné
jehly
a
šídla
(okolo
13
000
let
před
naším
letopočtem). Replika jehly staré asi 3000 let je vpravo. Úplně vpravo je kostěné šídlo staré asi 7000 let. Také umění mladého paleolitu zobrazuje vedle postav nahých i postavy oblečené. Není tedy pochyb, že v té době chodili lidé odění. Z nálezů dokonce vyplývá, že tehdejší oblečení bylo natolik praktické, že se dodnes jeho základní principy nemusely měnit. Změnily se jen materiály a móda. GONG!
Počet
nálezů
souvisejících
s textilní
výrobou
se
rozrůstá
poté, co lidé v mladší době kamenné (5 500 – 4 500 let před naším
letopočtem)
začali
na
našem
území
vyrábět
keramiku.
Úplně vlevo na stole je patrně nejčastější nález dokládající předení - přeslen. Je to originál starý asi 2500 let. Je to součást
vřetene,
kterým
se
spřádala
vlákna
v nitě.
Vedle
přeslenu leží replika cívky staré asi 5000 let. Na dřevěné nebo keramické cívky mohly být namotány spředené nitě. Dál vpravo
je
další
nález
častý
-
hliněné
závaží
tkalcovského
stavu. Zde vystavený originál je starý asi 3000 let. Několik závaží napínalo svislé nitě navlečené na stavu – tak zvanou osnovu.
Přesleny
středověk. předmět
Úplně
a
závaží
vpravo
používaný
při
se
leží
textilní
nacházejí
ostré
od
železné
výrobě.
pravěku
nůžky
Jedná
se
-
o
po
další
repliku
nůžek starých asi 1500 let, ale nůžky se objevují už od doby železné (750 let před naším letopočtem až přelom letopočtu). GONG!
Vlevo na stole si můžete prohlédnout vřeteno s ukázkou předení spřádání
nití
z ovčí
nití.
Je
vlny. tvořeno
Vřeteno
je
dřevěnou
základní hůlkou,
pomůcka na
které
při je
navlečen přeslen. Takto utvořené vřeteno se roztočí a spřádá vlákna
v nit.
Přeslen
funguje
jako
závaží
a
setrvačník.
Uprostřed stolu leží další vřeteno, tentokrát s ukázkou tzv. skaní, kdy jsou 2 hotové nitě stáčeny v jednu pevnější nit. Tkací a pletací techniky se archeologicky dokládají obtížně. Pro
nejstarší
období
ale
předpokládáme
pletení
ručně
bez
použití nástrojů. Úplně vpravo leží navlečené karetky. Tkaní na karetkách je v Evropě doloženo od 6. století před naším
letopočtem.
Tímto
způsobem
se
tkaly
ozdobné
pásky
a
velmi
pevné vzorované tkanice. Vzory vznikaly podle směru otáčení karetek, do kterých byly navlečeny nitě různých barev. GONG!
Následující exponát stojí mezi stoly, je to asi metr a půl vysoký tkalcovský stav. Pravěké látky se nejpozději od mladší doby kamenné (5500 - 4000 let před naším letopočtem) tkaly na svislém tkalcovském stavu. Na horní tyč stavu se přivázaly stavu
svislé
jsou
osnovní
navlečené
nitě
nitě
zatížené
různých
závažími.
barev
a
různé
Na
tomto
tloušťky,
takže na tkanině vznikají svislé pruhy. Uprostřed stavu se nalézá tenčí hůlka vsazená do vidlic, tzv. brdo. Pomocnými nitěmi byly k brdu přivázány např. všechny sudé osnovní nitě, tak
aby
vystupovaly
nad
liché.
Tímto
způsobem
se
tkala
plátnová vazba. Vzniklým prostorem mezi osnovními nitěmi, tzv. prošlupem, se protahoval vodorovně člunek s útkovou nití. Po spuštění brda z vidlice se sudé nitě dostaly za liché a vznikl nový prošlup, kterým se útková nit provlékla zpět. GONG!
Výzkum dochovaných nití a látek dokázal, že pravěké oděvy byly
barevné.
Vzory
na
tkaninách
se
vytvářely
střídáním
nití různých barev nebo materiálů a různým typem tkaní. To svědčí o vysoké zručnosti tkalců a vysokém estetickém cítění. K barvení se používala celá řada barviv hlavně rostlinného původu: listy, květy, plody, kůra. Vlevo na stole se nachází duběnky dubu letního, které barví hnědě, uprostřed stolu jsou květy světlice barvířské, které barví červeně a žlutě. Sušené květy
se
trochu
drolí,
ale
nebojte
se
si
je
pořádně
prohlédnout,
máme
jich
zásobu.
Vpravo
jsou
oddenky
mořeny
barvířské, které barví červeně a oranžově. GONG!
Dochované
součásti
oděvu
v sobě
často
spojují
funkci
praktickou se zdobnou. Jako např. bronzový knoflík položený úplně vlevo. Je to replika knoflíku starého asi 2000 let. Oděv spínaly různé opaskové přezky ležící uprostřed. Malá bronzová přezka je replika přezky staré asi 1600 let. Velká bronzová přezka je replika přezky staré asi 2000 let. Úplně vpravo na stole leží železná replika opaskové záponky staré asi 2500 let. Opasky mohly být z řetězu nebo s ozdobným kováním. Oděvy mohly být zdobeny vyšíváním, třásněmi a střapci. GONG!
Na tomto stole jsou jehlice ke spínání oděvu. Jehlice se objevují již od konce pozdní doby kamenné (3 800 – 2 400 let před naším letopočtem), kdy se vyráběly z kosti a mědi. Úplně vlevo leží umělohmotná replika kostěné jehlice staré asi 1800 let. V době bronzové (2400 – 750 let před naším letopočtem) se typickým
druhem
spínadla
oděvu
stávají
jehlice
bronzové.
Uprostřed stolu je replika jehlice staré asi 4000 let a vpravo je replika jehlice staré asi 3200 let. Jehlice se nalézají zejména
v kostrových
hrobech,
kde
leží
většinou
v oblasti
ramen. Z toho usuzujeme, že zde spínaly šat. Jehlice podléhaly změnám módních trendů, takže se vyráběly v široké škále druhů. Zároveň
větší
množství
jehlic
bohatství pochované osoby. GONG!
v hrobě
snad
vypovídá
o
Zde vystavujeme nový druh spínadla, který se objevuje v závěru doby bronzové – jsou to spony. Ty v době železné (400 let před naším letopočtem až přelom letopočtu) a římské (od přelomu letopočtu do roku 400 našeho letopočtu) ve větší míře nahrazují funkci knoflíků a jehlic. Vlevo a uprostřed jsou repliky
bronzových
spon
starých
asi
2200
let.
Vpravo
je
replika bronzové spony staré asi 1600 let. Pravěké spony se vyráběly nejčastěji z bronzu a železa, ale byly nalezeny také stříbrné, Fungovaly
pozlacené na
nebo
principu
vykládané
dnešních
jantarem
spínacích
a
emailem.
špendlíků.
Podle
výzdoby je možné některé spony datovat s přesností na 30-70 let.
V keltských
kostrových
hrobech
(400
let
před
naším
letopočtem až přelom letopočtu) jsou spony nalézány hlavně u ramen, na hrudi, v pase, ale i u nártu a hlavy. GONG!
Poslední panna
stojící
exponát mezi
je
asi
stoly.
Na
metr ní
a je
půl
vysoká
navlečen
krejčovská
keltský
oděv
z mladší doby železné. Inspirovali jsme se nálezy z hrobu, který byl nalezen při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě metra v Praze Jinonicích. Zde pochovaná žena zemřela asi mezi lety 300 – 250 před naším letopočtem. V jejím hrobu se našly jedna bronzová spona (na hrudi) a jedna železná spona (na rameni), bronzové kroužky z opasku, náramky a nánožníky. Repliky spon a kroužků spínají její pruhovaný šat. Antičtí autoři zmiňují, že Keltové nosili oblečení s pruhovanými a kostkovanými vzory. Modelu chybí snad ještě pokrývka hlavy a boty. Ty jsou v Evropě doloženy již z dřívějších dob, např. nálezy oděvu „muže z ledovce“ - Ötziho, který žil okolo roku 3200 před naším letopočtem. GONG!
Doufáme, že se vám výstava líbila. Své dojmy nám můžete napsat do návštěvní knihy na Pichtově stroji nebo namluvit na diktafon u obsluhy, která si od vás vezme discmany. Loučíme se s vámi písničkou a zase někdy v Muzeu nashledanou. HUDEBNÍ MOTIV – melodie písně Šaty dělaj’ člověka.
PŘÍLOHA XI Ukázka z katalogu k výstavě Seznamte se s archeologií 1
List
z katalogu
v černotisku) v Braillově
překrytý
písmu
a
(s textem
a
průhlednou
plastovou
reliéfními
diplomové práce ve vázané formě.
kontrastními
obrázky)
je
fólií
obrázky (s textem
součástí
pouze
PŘÍLOHA XII Seznam
organizací
pro
zrakově
postižené
pro
případné
konzultace ke hmatové výstavě
Toto je velmi stručný seznam vybraných organizací, které pracují pro/spolupracují se zrakově postiženými, a které by vám mohly pomoci s přípravou vaší hmatové výstavy. U těchto organizací nebo na jejich internetových stránkách se dozvíte podrobnosti a získáte kontakty na další organizace.
Hapestetika, o. s. http://www.hapestetika.cz
Institut
rehabilitace
zrakově
postižených
při
humanitních studií UK http://www.cuni.cz/UK-682.html
Okamžik, o. s. http://www.okamzik.cz
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR http://www.sons.cz
Tyflocentrum, o. p. s. http://www.tyflocentrum.cz
Tyfloservis, o. p. s. http://www.tyfloservis.cz
Fakultě
PŘÍLOHA XIII Příklad manuálu pro průvodce na výstavě Šaty dělaj’ pračlověka
(Tento
manuál
jsem
sepsala
po
několika
dnech
trvání
výstavy na základě zkušeností s provozem a s průvodci, kterých se
na
muzejní
výstavě
vystřídalo
kustodi
postižených
bez
návštěvníků
asi
dvacet.
zkušeností a
naopak
Mezi
průvodci
s prováděním dobrovolníci
–
byli
zrakově průvodci
zrakově postižených, ale bez znalosti muzejního prostředí. I přesto,
že
je
vcelku
podrobný,
docházelo
na
výstavě
ke
komplikacím.)
Dopoledne prosím: -
Nechejte si vrátným odemknout zadní vchod; ponechejte jej odemknutý, ale zajištěný řetízkem.
-
Otevřete mříž na schodišti trhnutím k sobě.
-
Nechejte si vrátným odemknout výstavní sál. Otevřete obě křídla dveří.
-
Rozsviťte světla (u dveří, bílá plastová dvířka ve zdi),
-
Zkontrolujte exponáty.
-
Zkontrolujte discmany (je jich 10 v šuplících).
-
Zkontrolujte diktafon (v šuplíku).
-
Zkontrolujte nabíječky (je jich 5 v šuplíku).
-
Vezměte si visačku s nápisem dobrovolník (v šuplíku).
Odpoledne prosím: -
Zkontrolujte exponáty.
-
Zkontrolujte discmany (je jich 10 v šuplících).
-
Zkontrolujte diktafon (v šuplíku).
-
Zkontrolujte nabíječky (je jich 5 v šuplíku).
-
Zhasněte světla (u dveří, bílá plastová dvířka ve zdi).
Po celý den prosím: -
Občas zkontrolujte přítomnost a stav exponátů.
-
Zapisujte návštěvnost. Cizinců se zeptejte, odkud jsou.
-
Informujte návštěvníky, že se jedná o hmatovou výstavu a mohou se předmětů dotýkat.
-
V případě zájmu nabídněte audio-průvodce.
-
Požádejte návštěvníky, aby své připomínky a přání napsali do návštěvní knihy.
-
Návštěvníci
se
zrakovým
postižením
mohou
své
dojmy
namluvit na diktafon nebo napsat na Pichtově stroji. -
Pichtův stroj leží pod oknem. Měl by v něm být natočený čistý papír, který se potom nalepí do návštěvní knihy.
-
Pichtův stroj raději odklízeje z dosahu školních skupin. Sice je moc zajímá, ale náš stroj není v dobrém stavu a nemusel by vydržet.
-
Návštěvníkům se zrakovým postižením nabídněte na památku pozvánku na vernisáž. Sice není aktuální, ale je tam název
výstavy
upomínku.
a
někdo
si
může
letáčky
ukládat
pro
-
Vidící
návštěvníci
si
mohou
vzít
letáček
k výstavě,
program muzea na květen, skládačku, seznam literatury. -
Na stole a v šuplících jsou různé materiály a tabulky k výstavě.
Rozbití exponátů: -
Může se stát. Počítáme s tím.
-
Informujte návštěvníky, že jedna spona není funkční, ale jen odlitek. (Není překvapením, že se po několika dnech tato spona zlomila a museli jsme ji rychle opravit – tentokrát byla doplněna o vinutí a tím se stala funkční.)
-
Můžete
si
promluvit
s návštěvníky,
pokud
budou
manipulovat s originály nežádoucím způsobem.
Návštěvníci se zrakovým postižením: -
Mohou přijít předním vchodem. V tom případě vás vrátný zavolá telefonem. Pro návštěvníky přijdete a doprovodíte na výstavu, provedete výstavou a doprovodíte zase zpět před muzeum.
-
Mohou
přijít
zadním
vchodem.
V tom
případě
na
vás
zazvoní. Jděte otevřít zadní vchod, který ale za sebou zase zavřete na řetízek a závoru. Návštěvníka doprovodíte na výstavu, provedete výstavou a doprovodíte zase zpět za nebo před muzeum, jak bude chtít. -
Informujte
zrakově
postižené
návštěvníky,
že
během
prohlídky nebudou potřebovat bílou hůl ani vodícího psa. Pohlídejte jim je.
-
Nabídněte audio-průvodce nebo sami proveďte – přečtěte panely a popisky, navigujte.
-
Nabídněte pozvánku na památku.
-
Nabídněte nahrát dojmy na diktafon, zapsat na Pichtově stroji nebo nadiktovat vám a vy to zapíšete do návštěvní knihy.
Discmany: -
►/|| Pustit a pauza. Když zmáčknete pauzu, čas bliká. Chcete-li pokračovat v poslechu, zmáčkněte znovu pauzu.)
-
■ Vypnout.
-
| | Přetočit dozadu a dopředu.
-
+ –
-
Na displeji svítí číslo nahrávky, čas a stav baterie.
-
Pokud jsou na displeji jiné symboly, zbavíte se jich
Hlasitost.
několikerým zmáčknutím šedých tlačítek na straně: MODE, EQ. -
Tlačítka
nereagují?
Možná
máte
zapnutý
HOLD
na
boku.
Vypněte ho. -
Otevírání discmanu – velkým šedým tlačítkem na boku.
-
Discman nehraje a nesvítí? Asi došly baterie. Vytáhněte CD – baterie jsou pod ním. Dejte baterie do nabíječky a do
zásuvky.
Dokud
se
baterie
nabíjejí,
svítí
červené
světýlko, když zhasne, jsou baterie nabité. -
Discman nehraje, ale displej svítí? Ujistěte se, že jsou sluchátka správně zastrčená.
Krádež: -
Informujte ihned ostrahu. Stojí obvykle ve vstupní hale. Vrátný vám bude nápomocen. Telefonní číslo na vrátnici je 11.
Jakýkoli problém: -
Volejte 724 51 82 53 – Linda Pilařová.
Moc vám všem děkuji za ochotu pomoci nám s touto výstavou. L. P.
PŘÍLOHA XIV Ukázka české verze letáčku pro vidící návštěvníky k výstavě Šaty dělaj’ pračlověka
Letáček byl tištěný oboustranně, dvakrát přeložený.
PŘÍLOHA XV Seznamte se s archeologií 1 - foto
Šaty dělaj` pračlověka – foto
Začalo to hrudkou hlíny – foto
