ETIKA - úvod. Marek Matějka

ETIKA - úvod

Marek Matějka

Motto 

„Vědění a umění vzniká u lidí proto, že mají zkušenost.“ Aristoteles, Metafysika Kniha I, kap. 1

Prolog „Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“ Aristoteles

Aristoteles ze Stageiry  384 p.n.l., Stageira, Chalkidiké  322 p.n.l., Chalkida O: Nikomachos, osobní lékař makedonského krále Filipa II

Aristoteles ze Stageiry 

Oblast, odkud pocházel Aristoteles

Biografie Narozen: 384 p.n.l. Studium v Akademii: 367 – 347 p.n.l. Vychovatel Alexandra Velikého: 343 p.n.l. Návrat do Athén: 335 p.n.l Založení Lykeion: 335 p.n.l. Odchod do vyhnanství: 322 p.n.l. Zemřel: 322 p.n.l.

Lykeion byl předkem dnešného lycea.  Název je odvozen chrámu Apollóna Lykeiského.  Rovněž peripatetická škola, to podle názvu krytého sloupořadí peripatos, které se nacházelo v místě, kde se žáci učili. 

Platón versus Aristoteles 

Platón se zabýval zejména člověkem a společností.



Aristoteles se zabýval vlastními pozorováními Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění.



Platón psal zásadně v dialozích.



Aristoteles pouze zpočátku, posléze v traktátech.

Platón versus Aristoteles 

Platónovy dialogy se Sokratem jsou spíš jakýmisi „chytrými dialogy“.



Aristotelovy spisy jsou ucelenými argumentovanými učebnicemi.

Platón 

Vlastním jménem Aristoklés  427 p.n.l., Athény  347 p.n.l., Athény

Sokrates  469 p.n.l., Athény  399 p.n.l., Athény

Posloupnost úmrtí

narození 0

100 200 300 400 500 narození

úmrtí

Aristotelés

384

322

Platón

427

347

Sókratés

469

399

Aristotelés Platón Sókratés

Oblasti působení 

anatomie,  astronomie,  biologie,  ekonomie,  embryologie,  etnografie,  geografie,  geologie,  lingvistiky,  logiky,  meteorologie  politologie,



estetika,  etika,  metafyzika,  rétorika  teologie,  výchova a vzdělávání,  literatura  Poezie.

Bibliografie 

Tradiční uspořádání (Andronikos Rhodský): – logické (Organon), tj. Kategorie, O vyjadřování (nebo O

–

– – –



interpretaci), První a Druhé analytiky, Topiky a O sofistických důkazech; přírodovědecké: Fysika, O nebi, O vzniku a zániku, Meteorologie, O duši a 17 menších spisů, přičemž u poloviny z nich se o jeho autorství pochybuje, Metafysiku, etické a politické: Etika Nikomachova a Eudemova, Politika a další 3 spisy, rétoriku a poetiku.

Mimo stojí Athénská ústava, nalezená až v 19. století.

Typy vlády 

Tři právní formy obce (státu): – monarchii, kde vládne

jednotlivec ve prospěch všech občanů,



Tři pokleslé formy: – tyranii, vláda samozvaného

vládce ve prospěch sebe samého,

– aristokracii, kde vládnou ti

– oligarchii, vládu bohatých

– politeu, kde se na vládě

– demokracii, vládu davu.

nejlepší (řecky aristoi)

podílejí všichni svobodní občané.

pro svůj vlastní prospěch,

Typy vlády  „Demokracie vznikla

z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“

Typy vlády  „Nejdůležitější v

každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“

Typy vlády 

Stavěl distinkci mezi: – politiku

a – etiku.



V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.

Typy vlády 

Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.



Porovnejme například s Machiavelliho pojetím politiky, respektive hledejme společné a rozdílné body.

Vznikání církevních řádů 

Řád menších bratří (Ordo Fratrum Minorum), alias františkáni – žebravý řeholní řád založený svatým

Františkem z Assisi v roce 1209

– charakteristickým oblečením je hnědá kutna

převázaná v pase bílým provazem (cingulem), na kterém jsou tři uzly symbolizující tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.

Vznikání církevních řádů 

Řád se dělí na 3 větve: – OFM minorité, – OFM observanté – OFM kapucíni).

OFM kláštery v ČR do roku 1306 Staré Město pražské - u svatého Jakuba, po 1228  Olomouc, 1230  Brno, 1231  Staré Město pražské - u svatého Františka, asi 1233  Litoměřice, 1233  Kadaň, 1234  Znojmo, asi 1235  Opava, asi 1238 

Hradec Králové, asi před 1238  Stříbro, asi 1240  Benešov, asi 1246  Jihlava, před 1250  Kladsko, před 1257  Cheb, 1260  Krnov, 1273  Bechyně, asi 1281 

OFM kláštery v ČR do roku 1306 

Valtice, 1286  Vysoké Mýto, 1290  Plzeň, po 1295  Nový Bydžov, po 1305  Žatec, před 1314  Čáslav, ?  Planá u Mariánských Lázní, ?  Uničov, 1330

Vznikání církevních řádů 

Řád svatého Benedikta (Ordo Sancti Benedicti) alias benediktýni – nejstarší mnišský řád, založen svatým

Benediktem z Nursie na počátku 6. století

– „Ora et labora“- česky „Modli se a pracuj“

– Regula Benedicti – Řehole Benediktova (73

článků – pravidel)

Vznikání církevních řádů Sv. Benedikt z Nursie (Benedictus Nursias)

 483 n.l.  543 n.l. 

založil v Monte Cassinu klášter



Patron Evropy (Pavel VI. – 1964)

Vznikání církevních řádů 

Klášter (opat)



Kongregace (české kláštery + Čokovac - Slovanská benediktinská kongregace sv. Vojtěcha, 1945)



Benediktýnská konfederace (opat – primas, Řím)

OSB kláštery v ČR do roku 1357 

Mužské kláštery



Ženské kláštery:

– Břevnov, 993

– U sv. Jiří na

– Ostrov na Vltavě u

Pražském hradě, kolem 970 – Teplice, 1160–1167 – Pustiměř 1340

Davle, 999–1000 – Sázava u Benešova, 1032 – Rajhrad u Brna, 1048. – Hradišťský (u Olomouce), 1078.

OSB kláštery v ČR do roku 1357 

Mužské kláštery: – Opatovice nad Labem, – – – – – – –

kolem 1085 Třebíč, založen roku 1109 ) Kladruby u Stříbra, 1115 Postoloprty u Loun, 1119– 1122 Vilémov u Čáslavi, před 1131 Podlažice u Chrudimi, před 1160 Police nad Metují, po 1213 Orlová, 1269

OSB kláštery v ČR do roku 1357 

Mužské kláštery: – Komárov-Luh, 1195 – Těšín, 1211 – Měřín u Velkého

Meziříčí, 1298 – Emauzský klášter či klášter Na Slovanech v Praze, 1347 – Praha, klášter sv. Ambrože, 1354

Vznikání církevních řádů 

Řád bratří kazatelů (Ordo FratrumPraedicatorum) alias dominikáni – katolický kněžský řeholní řád – založen 1215 na základě Augustinovy řehole španělský

kněz Domingo de Guzmán - sv. Dominik

– posláním dominikánů bylo kázat a zpovídat věřící – Boj proti herezi v jižní Francii

Vznikání církevních řádů  Sv.

Dominik

(Domingo de Guzmán)  1170 n.l.  1221 n.l.

Vznikání církevních řádů 

V roce 1233 se stali dominikáni z rozhodnutí Řehoře IX. Inkvizitoři pro oblast Francie.



V roce 1487 napsali dominikánští inkvizitoři Heinrich Insistoris a Jakob Sprenger neblaze proslulý spis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice), návod, jak vyhledávat a rozpoznávat čarodějnice.

Vznikání církevních řádů 

V čele řádu stojí tzv. generál zvolený generální kapitulou.



V čele České provincie Řádu bratří kazatelů stojí Benedikt Tomáš Mohelník.

Dominikánští světci a světice Sv. Dominik († 1221)  Sv. Petr Veronský († 1252)  Sv. Zdislava z Lemberka († 1252)  Sv. Hyacint Krakovský († 1257)  Sv. Markéta Uherská († 1271)  Sv. Tomáš Akvinský († 1274)  Sv. Rajmund de Penyafort († 1275)  Sv. Albert Veliký († 1280)  Sv. Anežka z Montepulciana († 1317) 

Sv. Kateřina Sienská († 1380)  Sv. Vincenc Ferrer († 1419)  Sv. Antonín z Florence († 1459)  Sv. papež Pius V. († 1572)  Sv. Ludvík Bertrán († 1581)  Sv. Kateřina de' Ricci († 1590)  Sv. Růžena Limská († 1617)  Sv. Martin de Porres († 1639)  Sv. Jan Macías († 1645)  Sv. Ludvík Grignion de Montfort († 1716) 

Vznikání církevních řádů 

Sv. Dominik pálí katarské knihy

Vznikání církevních řádů 

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu) alias jezuitský řád – založen byl sv. Ignácem z Loyoly roku 1534 (15.8.) – 1773 jej papež Klement XV. na nátlak evropských panovníků

zrušil, řád ale fakticky nikdy zcela nezanikl

– 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil – členové řádu jsou známi jako jezuité.

Vznikání církevních řádů 

I H S (J H S) pochází z řeckého: ΙΗΣΟΥΣ alias Jésús Iesus Hominum Salvator (Ježíš spasitel lidí).

Vznikání církevních řádů  Ignác

z Loyoly

 24.12. 1491

 31.7. 1556.

Čeští jezuité 

Bohuslav Balbín, kněz a historik



Josef Dobrovský, kněz a obrozenec



Antonín Koniáš, antireformátor



Tomáš Špidlík, kardinál

Čeští odpůrci jezuitů 

Karel Havlíček z Borové, literát a novinář „Českých knížek hubitelé lítí: plesnivina, moli, jesoviti.“



Alois Jirásek, spisovatel Staré pověsti české, Temno

Inkvizice 

Inkvizice (inquisitio; z inquaerere zjišťovat) – byla právní institucí katolické církve či španělských a

portugalských panovníků

– měla za úkol vypořádávat se s herezí

– termín inkvizice označuje také i samotné vyšetřování v otázkách

víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita, tj. 

 

biskup, osoba jím k vyšetřování pověřená (tj. inkvizitor) později jednotlivé inkviziční instituce.

Inkvizice 

Běžně rozlišujeme inkvizici na: – Středověkou od Lucia III. (1184) – biskupská inkvizice od 4. lateránského koncilu, Inocenc III. (1215) – papežská inkvizice

– Španělskou od Ferdinanda II. Aragonského (1478)

– Římskou od Pavla III. (1542)

Inkvizice „Inkvizice, tento tribunál soudící myšlenky, toto mohutné zřízení, jehož pouhá představa ruší naše slabé nervy a nažene úzkost našim ptačím mozkům; Inkvizice věděla velmi dobře, že nejtěžší zločiny jsou zločiny ducha, ba proto tak bezlítostně trestala jich…“