Etapa územně plánovací dokumentace: návrh ÚZEMNÍ PLÁN PITÍN II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PARÉ Č. 1

Etapa územně plánovací dokumentace:“návrh“

ÚZEMNÍ PLÁN

PITÍN

II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

PARÉ Č. 1

Záznam o účinnosti (dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. )

ÚZEMNÍ PLÁN PITÍN

Správní orgán, který změnu územního plánu vydal:

Zastupitelstvo obce Pitín

Určený zastupitel: Martin Zálešák Číslo usnesení: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti:

Podpis a otisk úředního razítka:

Pořizovatel: Jméno a příjmení: Funkce:

Městský úřad Uherský Brod Ing. Jiří Kolouch Vedoucí oddělení ÚP

Podpis a otisk úředního razítka:

Jméno a příjmení projektanta:

Ing.arch. Radoslav Špok

Podpis a otisk úředního razítka.

ÚZEMNÍ PLÁN PITÍN – ODŮVODNĚNÍ

str. 2

1.

TEXTOVÁ ČÁST (podle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. -Textová část)

označení

1.a.1.

kapitola Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Širší vztahy

1.a.2.

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály

5

1.a.3.

Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi

5

1.a.4.

Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje

5

1.a.5.

Vyhodnocení souladu ÚP s ÚPD vydanou krajem – ZÚR ZK

6

Údaje o splnění zadání Komplexní odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

6

1.a.

1.b. 1.c.

1.c.1. 1.c.2. 1.d.

1.d.1. 1.d.2. 1.e. 1.e.1. 1.e.2.

strana 5

5

7

7 14 22

22

Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Úvod

22 23 23 23

1.e.3.

Výchozí podklady pro zpracování Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupené HPJ

1.e.4.

Klimatická charakteristika

25

1.e.5.

25

1.e.7.

Charakteristika sklonitosti a expozice Souhrnný přehled struktury a záboru ZPF a PUPFL v navržených lokalitách dotčených urbanistickým řešením Zdůvodnění jednotlivých lokalit navržených pro odnětí ze ZPF a PUPFL

1.e.8.

Eroze půdy a navrhovaná protierozní opatření

34

1.e.6.


23

26 26

str. 3

2.

GRAFICKÁ ČÁST (podle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. - Grafická část)

označení

název výkresu

měřítko

II/1

Koordinační výkres

M 1:5 000

II/2

Širší vztahy

M 1:100 000

II/3

Předpokládaný zábor půdního fondu

M 1:5 000

POUŽÍVANÉ ZKRATKY ÚPD ................................................ územně plánovací dokumentace ÚP................................................... územní plánování ZÚP ................................................ změna územního plánu ZO................................................... zastupitelstvo obce ŽP ................................................... životní prostředí ÚSES.............................................. územní systém ekologické stability ZPF................................................. zemědělský půdní fond OÚ .................................................. obecní úřad PUPFL............................................ pozemky určené k plnění funkcí lesa OP .................................................. ochranné pásmo SZ ................................................... stavební zákon (zak.č.183/2006 Sb.) VPS ................................................ veřejně prospěšné stavby VPO ................................................ veřejně prospěšná opatření AS................................................... asanace ZK................................................... Zlínský kraj PD................................................... projektová dokumentace ZUR ZK .......................................... Zásady územního rozvoje Zlínského kraje MÚ .................................................. městský úřad ÚAP ................................................ územně analytické podklady ZÚO ................................................ zastavěné území obce ZÚ................................................... zastavitelné území

1. TEXTOVÁ ČÁST


str. 4

1.a.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1.a.1

Širší vztahy Graficky jsou širší vztahy dokumentovány v grafické části výřezem ze ZÚR ZK v měřítku 1:100 000. Z hlediska širších vztahů je řešené území obce Pitín součástí České republiky, Zlínského kraje, okresu Uherské Hradiště, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností – Uherský Brod. Obec se nachází asi 5 km východně od města Bojkovice. Celý katastr obce leží v centrální části Bílých Karpat. Obec leží při horním toku řeky Olšavy. V severní části katastrálního území se nachází vodní nádrž Kolelač. Z hlediska širších dopravních vztahů je obec Pitín připojena na silniční síť silnicí II/495 Moravský Písek – Uherský Brod – Bylnice a silnicí III/49518 Pitín – Hostětín - Rokytnice. Na železniční síť je obec napojena prostřednictvím celostátní železnice Brno – Vlárský průsmyk.

1.a.2

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Správní územní obce tvoří pouze katastrální území Pitín. Obec leží na hranicích se Slovenskou republikou. V Česku obec Pitín sousedí s k.ú. – Žítková, Krhov u Bojkovic, Bojkovice, Rudimov, Hrádek na Vlárské dráze, Hostětín, Šanov. Obec Pitín se nachází v blízkosti měst Bojkovice a Slavičín. Tyto města nabízí uplatnění na trhu práce a poskytují služby i pro obyvatele Pitína. Poloha obce vytváří předpoklady pro rozvoj bydlení. Územní plán tento potenciál k bydlení rozvíjí. Obec má dobrý potenciál k využití pro krátkodobou rekreaci – obec se nachází v CHKO Bílé Karpaty. Jižní cíp k.ú. je využíván pro rodinnou rekreaci. V centru obce vzniká areál určený pro sport a rekreaci, který bude centrem sportovního vyžití především pro místní obyvatele.

1.a.3

Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi V návrhu územního plánu je řešena koordinace: - cyklistických tras - územního systému ekologické stability

1.a.4

Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj pořídilo dokument „Politika územního rozvoje České republiky“, tento dokument byl schválen dne 20.7.2009 usnesením vlády č. 929/2009. Z hlediska rozvojových ploch nadmístního významu, ploch a koridorů umožňujících umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, limitů využití území nadmístního významu a ploch pro veřejně prospěšné stavby nevyplývají kromě obecně platných povinností pro zachování charakteru a ochrany hodnot území mimo rozvojovou oblast a rozvojovou osu pro návrh územního plánu obce Pitín žádné další konkrétní požadavky. Návrh územního plánu je v souladu s „Politikou územního rozvoje“. Návrh územního plánu je v souladu s „Politikou územního rozvoje“ protože: - vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území - při stanovování základního funkčního využití území byly zohledněny jak ochrana přírody, tak i hospodářský rozvoj a s ním související životní úroveň obyvatel - vytváří územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině


str. 5

1.a.5

Vyhodnocení souladu ÚP s ÚPD vydanou krajem – ZÚR ZK Správní území obce Pitín bylo řešeno v ZÚR ZK. Opatření obecné povahy ZÚR ZK vydalo Zastupitelstvo kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008. Katastrální území Pitín je dle ZÚR ZK součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS2 Olšavsko-Vlárská. Tato rozvojová osa je vymezena v ZÚR ZK. V souladu s úkoly pro územní plánování v této rozvojové ose byl vymezen dostatek nových ploch určených pro bydlení. Z návrhu ZÚR ZK vyplynuly pro územní plán Pitín tyto požadavky: - plocha pro dopravu – Bojkovice – Pitín, obchvat (PK 29) - plochy prvků nadregionálního ÚSES o nadregionální biokoridor – Makyta – Javořina (PU 22) - plochy prvků regionálního ÚSES o regionální biocentrum – Pod Ochozem (PU 29) o regionální biokoridor – Pod Ochozem – ZS kraj (PU 134) o regionální biokoridor – Pod ochozem – K 150 (PU 135) Tyto požadavky jsou zapracovány do územního plánu. Plochy ÚSES byly upřesněny při dodržení metodických principů pro vymezení ÚSES.

1.b.

Údaje o splnění zadání Návrh ÚP Pitín je zpracován v souladu se schváleným zadáním ÚP Pitín. Návrh územního plánu Pitín je zpracován v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území a Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, zejména s přílohou č. 7, která specifikuje obsah grafické a textové části územního plánu. Územní plán Pitín je zpracován v souladu s Metodikou digitálního zpracování územně plánovací dokumentace pro GIS pro kraje Zlínský, Karlovarský, Moravskoslezský, Olomoucký a Vysočinu. Počet výkresů byl oproti zadání optimalizován tak, aby došlo ke zlepšení vypovídací hodnoty jednotlivých výkresů. S ohledem na charakter osídlení a velikost vlastního sídla jsou v řešení vymezovány i plochy, které jsou menší než 0,2 ha. -

-

1.c.

Nové plochy občanské vybavenosti a plochy pro sport a rekreaci nejsou v návrhu územního plánu navrhovány. Občanská vybavenost i plochy pro sport a rekreaci byly vyhodnoceny jako dostačující. Pozemky občanské vybavenosti lze dle platného regulativu umisťovat i v plochách určených pro bydlení a v plochách smíšených. Kanalizační sběrač v obci je již vybudován, jeho trasa je zapracována do návrhu územního plánu. Záměr vybudování lyžařského vleku byl na základě usnesení zastupitelstva z návrhu územního plánu vypuštěn Lokalita pro výrobu vymezená v původním ÚP byla z návrhu vypuštěna. Navržení lokality pro výrobu v blízkosti rekreačně oddychové zóny bylo vyhodnoceno jako nevhodné.

Komplexní odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území


str. 6

1.c.1.

Zdůvodnění přijatého řešení

a) Obyvatelstvo a bytový fond 1. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel Graf č.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Pitín v letech 1970 – 2007 (k 1.1.)

Zdroj: Český statistický úřad, 2009 Vývoj počtu obyvatel má až do roku 1990 klesající tendenci. Výrazný pokles obyvatel mezi lety 1990 a 1991 byl způsoben oddělením Hostětína. Od roku 1990 dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Mezi lety 1970 až 1990 docházelo k úbytku obyvatel především díky migraci obyvatelstva. Naopak od roku 1991 dochází k nárůstu obyvatel migrací. V posledních letech je zaznamenáván přírůstek obyvatel jak migrací, tak i přirozeným přírůstkem. 2. Prognóza počtu obyvatel Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích. Věková struktura obyvatel v obci Pitín k 31. 12. 2006: Celkem....................................941 0 – 14 let .................................159 (16,9 %) 15 – 64 let ...............................638 (67,8 %) 65+ ..........................................144 (15,3 %) Díky věkové struktuře obyvatel v obci lze předpokládat nárůst počtu obyvatel přirozeným přírůstkem. Migrační tendence budou záviset na dojíždění nebo vyjíždění za prací, do škol a na zajištění přiměřené občanské vybavenosti v dosahu obce. Pozitivně lze hodnotit blízkost Bojkovic a Slavičína. Tyto města nabízí střední stupeň vzdělání, rozšířenou zdravotní péči, možnost zaměstnání a vyšší občanskou vybavenost (kino, specializované obchody…). Obec Pitín má základní předpoklady pro nárůst počtu obyvatel. V územním plánu je proto nezbytné navrhnout dostatečný počet ploch pro výstavbu – je to jedna z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a zároveň zajistit další nárůst počtu obyvatel.


str. 7

3. Bytový fond Obec má zejména ve své centrální části charakteristickou ulicovou kompaktní zástavbu (výjimkou je rozptýlená zástavba na Pasekách v žítkovských kopanicích). Poněkud odlišný je způsob zástavby mladších objektů na okrajích obce, kde je zástavba více rozvolněná a nekompaktní, regulovaná pouze stavební čarou. V odlehlých polohách je několik původních usedlostí kvalitně začleněných do krajiny, které nemají ambice zapojení do urbanistické struktury obce. Tab. č. 1: Údaje o obložnosti bytového fondu:

Rok Počet obyvatel Počet domů (trvale obydlených) Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyvatel/byt

1970 1488 302 305 4,8

1980 1391 289 321 4,3

1991 918 276 315 2,9

2001 939 267 307 3,05

Zdroj: Český statistický úřad, 2009

Tab. č. 2: Potřeba bytového fondu v letech 2009 - 2025: 2015

2025

Výhledový počet obyvatel

985

1003

Odhad průměrného počtu osob/byt

2,8

2,6

Potřeba bytů v návrhovém období

352

386

Přirozený úbytek bytového fondu

17

19

Celková potřeba bytového fondu

369

405

Rok

Pozn. Výhledový počet obyvatel byl stanoven na základě Projekce obyvatelstva České republiky vypracované Českým statistickým úřadem. Tato prognóza předpokládá v roce 2015 nárůst počtu obyvatel cca o 2 % a v roce 2025 nárůst cca o 4 % oproti roku 2009. Výhledový počet obyvatel v obci Pitín byl stanoven dle počtu obyvatel v roce 2008 – 965 obyvatel. Z uvedených tabulek vyplývá, že je třeba zajistit plochy pro cca 100 nových rodinných domů. Požadavky na zajištění požadovaného bytového fondu budou v bilancovaném období zajištěny jednak navrženými plošnými rezervami pro individuální bytovou výstavbu rodinných domů, jednak rezervami ve stávajícím bytovém fondu.


str. 8

Údaje o navrhovaných plochách pro bydlení

Číslo lokality

Výměra v ha

Předpokládaný počet bytů

2

0,6916

6

3

0,1828

2

4

0,5677

6

5

2,0229

16

7

2,1444

22

8

0,772

7

10

0,1768

2

11

0,2268

2

12

0,4819

4

13

0,2218

1

14

0,2235

1

15

1,295

12

16

0,4251

5

18

0,2732

3

20

0,4214

2

21

1,3249

10

23

0,1852

1

93

0,0642

1

celkem

11,7012

103

Nová obytná výstavba je situovány do proluk ve stávající zástavbě (plochy 4, 10, 11, 12, 15 a 18). Dále je navržen rozvoj výstavby především na západním okraji zastavěného území (plochy 2, 3, 4, 5, 7 a 8). Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována. Navrhované plochy pro individuální bydlení pokryjí předpokládanou potřebu bytového fondu. Zčásti pokryjí i urbanistickou rezervu, která je stanovena ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel. Územní plán navrhuje plochy 19, 49 a 50 jako plochy smíšené obytné. Jedná se o změnu funkčního využití z ploch pro bydlení. Plochy smíšené obytné jsou vymezovány za účelem oddělení ploch „čistého“ bydlení s minimálním podílem hospodářské složky a ploch, kde je umožněn vyšší podíl hospodářské složky či občanského vybavení. Plochy jsou navrhovány v místech bývalých hospodářských usedlostí. Tyto plochy se nachází mimo souvisle zastavěné území obce. Vyšší podíl hospodářské složky tedy nebude obtěžovat ostatní obyvatele obce.


str. 9

b) Občanské vybavení Stávající občanská vybavenost je v Pitíně relativně dostačující. V Pitíně je plánováno rozšíření sportovního areálu. Vzhledem k tomu, že je již zpracována projektová dokumentace byla plocha pro rozšíření sportovního areálu, po domluvě se zástupci obce a s pořizovatelem, vymezena jako stávající. Výstavba další občanské vybavenosti bude závislá na společenské poptávce, finančních možnostech a podnikatelských aktivitách.

c) Ekonomický rozvoj území 1. Základní údaje o zaměstnanosti 76 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždělo v roce 2001 za prací mimo obec. Téměř 60 % ekonomicky aktivních obyvatel bylo v roce 2001 zaměstnáno v průmyslu a stavebnictví, 9 % je zaměstnáno v zemědělství a lesnictví a 31 % ekonomicky aktivních bylo zaměstnáno ve službách. 2. Odůvodnění navrženého řešení Návrh řešení stabilizuje stávající výrobní areál. S ohledem na charakter obce nejsou navrženy nové plochy pro výrobu. Obec se nachází v CHKO Bílé Karpaty, a proto není vhodné zde umísťovat výrobní provozy, které budou negativně ovlivňovat životní prostředí. Územní plán navrhuje plochu smíšenou výrobní (plocha 25), ve které bude možno umístit nerušící výrobní provozy.

d) Rekreace a cestovní ruch 1. Rozvojové předpoklady a tendence V řešeném území jsou dobré podmínky pro rekreaci a cestovní ruch. Územní plán nenavrhuje nové plochy rekreace. Ubytovací zařízení lze umístit v plochách občanského vybavení a v plochách smíšených. 2. Zajištění rekreačních aktivit Rekreace krátkodobá – každodenní bude v řešeném území i nadále uspokojována: • zahrádkaření na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách • organizovanou i neorganizovanou činností ve sportovním areálu v centru obce • neorganizovanou činností na dětských a maloplošných hřištích pro mládež • formou vycházek a vyjížděk do okolí • v zimním období formou běžeckého lyžování Rekreace krátkodobá – víkendová a rekreace dlouhodobá V jižní části katastrálního území (Pitínské paseky) se nachází objekty, které jsou využívány převážně k rekreačním účelům. Tyto objekty jsou většinou upravená původní stavení. Tyto objekty mají svůj charakteristický vzhled, který by měl zůstat zachován. Rovněž některé domy v obci jsou využívány k rekreačním účelům. 3. Navržené plochy pro rekreační aktivity Další rozvoj rekreace není v územním plánu navrhován. Objekty na Pitínských pasekách byly po dohodě s pořizovatelem a dotčeným orgánem vymezeny speciální funkcí – plochy smíšené obytné vesnické. Další rozšiřování rekreace v této lokalitě nebylo navrženo z důvodu zachování stávajícího krajinného rázu.


str. 10

Územní plán navrhoval novou plochu pro zahrádkářské osady západně od zastavěného území. Na základě stanoviska dotčeného orgánu došlo ke změně funkčního využití v této lokalitě na plochu sídelní zeleně (plocha 94).

e) Dopravní infrastruktura V řešeném území má své zájmy doprava silniční ve formě silnic II. a III. třídy, místních komunikací, účelových komunikací, dopravy statické, hromadné, hospodářské a doprava železniční. Řešené území leží mimo zájmy dopravy vodní a letecké a mimo zájmy výstavby dálnic. Doprava železniční Plochy určené pro železniční dopravu jsou v územním plánu stabilizovány. Tyto plochy jsou vymezeny pro železniční trať Brno – Vlárský průsmyk a související pozemky. Nové plochy pro železniční dopravu územní plán nenavrhuje. Doprava silniční Katastrálním územím obce Pitín prochází tyto silnice: II/495 Moravský Písek – Uherský Brod – Bylnice III/49518 Pitín – Hostětín – Rokytnice Trasy silnic jsou stabilizovány a územní plán je respektuje. V územním plánu je navržena plocha 1, na které bude vybudován obchvat silnice II/495 Bojkovice – Pitín. Trasa obchvatu byla převzata ze ZÚR ZK. Místní komunikace Místní komunikace spolu se silnicemi tvoří dopravní kostru obce. Řešení místních komunikací je podmíněno stávající zástavbou. Stávající síť místních komunikací bude doplněna tak, aby byla zajištěna dopravní obslužnost nově navrhovaných ploch pro bydlení. Nové místní komunikace budou vybudovány na plochách 6, 9, 17, 22 a 48. Účelové komunikace Většina stávajících účelových komunikací je ponechána v současném stavu s minimálními úpravami vzhledem k jejich významu. Účelové komunikace budou lokálně upravovány dle potřeby. Komunikace vedoucí ze zastavěného území obce na Pitínské paseky byla zakreslena dle skutečného stavu. Nové účelové komunikace budou vybudovány na plochách 95 – 103. Tyto účelové komunikace budou zajišťovat základní dopravní obsluhu staveb na Pitínských pasekách. Doprava hromadná Hromadná doprava bude i nadále zajišťována jak pravidelnými autobusovými linkami ČSAD, tak pravidelným vlakovými spoji. Docházková vzdálenost 500 m pokrývá většinu zástavby. Doprava v klidu Plochy pro dopravu v klidu je možné rozdělit na plochy odstavné a parkovací. • Odstavné plochy – slouží pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace (zpravidla v místě bydliště, popř. v sídle provozovatele vozidla) po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. V obci Pitín se v současné době jedná především o odstavování vozidel u rodinných domů. • Parkovací plochy – zřizují se pro umístění vozidla mimo jízdní plochy komunikací (např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu). V obci Pitín jsou větší parkovací plochy u sportovního areálu, obecního úřadu a u hřbitova. Územní plán ponechává beze změny stávající odstavné a parkovací plochy a nenavrhuje nové plochy pro parkoviště. Nové parkovací plochy lze vybudovat na plochách zastavitelných dle příslušných regulativů.


str. 11

Cyklistická doprava Cyklistická doprava je na k.ú. Pitín realizována prostřednictvím cyklotras. Řešeným územím jsou vedeny značené cyklotrasy: - cyklotrasa č. 46 – Beskydsko-karpatská magistrála – v úseku Bojkovice - Pitín je nově vybudovaná cyklostezka podél potoka, cyklotrasa je v zastavěném území vedena po místních komunikacích a dále po silnici II/495 směrem na Slavičín - cyklotrasa č. 49 – Pitín – Brumov – Nedašova Lhota – cyklotrasa je vedena po silnici II. a III. třídy a po účelových komunikacích - cyklotrasa č. 5049 – Uherské Hradiště – Pitín – jedná se o středně obtížnou cyklotrasu vedenou po zpevněných i nezpevněných účelových komunikacích. Dále je vybudována cyklostezka Bojkovice – Pitín. f)

Technická infrastruktura Zásobování vodou (Zpracováno v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje) Obec Pitín má veřejný vodovod. Jedná se o místní vodovod Pitín, zásobující pouze obec Pitín. Vodovod je v majetku SVK,a.s., i provozovaný SVK, a.s. Zdrojem místního vodovodu jsou dva hlubinné vrty a 8 jímacích zářezů svedených do dvou sběrných studní. Rozvodná síť v obci pokrývá celou zástavbu obce. Ve výkresové části nejsou zakresleny navrhované trasy vodovodu do návrhových lokalit. Vodovod je možné trasovat stávajícími i návrhovými plochami, což umožňuje regulativ k daným plochám. Odkanalizování (Zpracováno v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje) V obci je vybudována jednotná kanalizace a hlavní kanalizační sběrač, který odvádí kanalizační vody do kanalizační sítě města Bojkovice a dále na ČOV Bojkovice. Územní plán navrhuje plochu 26, na které bude dobudován kanalizační sběrač. Ve výkresové části nejsou zakresleny navrhované trasy kanalizace do návrhových lokalit. Kanalizaci je možné trasovat stávajícími i návrhovými plochami, což umožňuje regulativ k daným plochám. Zásobování el. energií Návrh územního plánu respektuje stávající trasy vedení VN. Nové trasy NN k napojení navrhovaných lokalit výstavby je možno umístit ve stávajících i navrhovaných plochách dle příslušného regulativu. Zásobování plynem V návrhu územního plánu je respektován plynovod STL. Ve výkresové části nejsou zakresleny navrhované trasy plynovodu STL do návrhových lokalit výstavby. Nové rozvody plynovodu STL je možné trasovat stávajícími i návrhovými plochami dle regulativu k daným plochám. Zásobování teplem Teplofikace stávající individuální bytové zástavby v jednotlivých částech obce bude prováděna diverzifikovaně a to jak z hlediska otopných systémů, tak i z hlediska použitých energií. Nová výstavba bude řešit vytápění především plynem. Část bytové zástavby, případně i některá výrobní zařízení, může k vytápění používat také alternativní zdroje energie. Nakládání s odpady Stávající sběrný dvůr je v návrhu územního plánu stabilizován. Územní plán nenavrhuje nové plochy pro nakládání s odpady.


str. 12

g) Koncepce krajiny Vodní plochy Vodní plochy jsou v návrhu ÚP Pitín vymezeny pro vodní plochu Kolelač, dále pro vodní toky Olšava, Kolelač, Suchý a Vlčí potok, Žítkovský a Rudný potok. Nové vodní plochy jsou navrhovány v návaznosti na vodní tok Olšava z důvodu udržení vody v krajině. Plocha 27 je navržena v blízkosti oddechové zóny. Vodní plocha bude navazovat na bývalý mlýnský náhon. Plocha 28 byla řešena v původním územním plánu. Tato plocha byla navržena za účelem udržení vody v krajině. Plochy zeleně Jedná se především o plochy lesní, přírodní a plochy krajinné zeleně. Plochy krajinné zeleně Navržené plochy krajinné zeleně jsou určeny pro plochy izolační zeleně oddělující vzájemně kolizní funkce v území a také pro provedení opatření na ZPF s cílem zmírnit erozní procesy v krajině. Jedná se o souvislé zalesněné plochy, ale i o remízky a další drobné plochy doprovodné zeleně např. podél komunikací, podél vodních toků, mezí apod. Značné množství ploch krajinné zeleně je navrženo na zemědělských plochách, kde se nachází vzrostlá zeleň. Tyto plochy jsou tedy navrhovány kvůli uvedení do souladu s katastrem nemovitostí. Dále jsou nové plochy krajinné zeleně navrhovány v souvislosti s vymezením biokoridorů, které jsou základními skladebnými prvky ÚSES. Biokoridory propojují mezi sebou biocentra a stavem svých ekologických podmínek a velikostí umožňují migraci organismů vyspělých společenstev, nemusí jim však v sobě umožňovat trvalou existenci. Plochy přírodní Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na vymezená biocentra, která jsou základními skladebnými prvky ÚSES. Biocentrum je ekologicky významný segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci vyspělých přirozených nebo přírodě blízkých společenstev. Plochy lesní Tyto plochy jsou vedeny jako pozemky určené k plnění funkce lesa. Nové lesní plochy nejsou v územním plánu navrhovány.


str. 13

1.c.2.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

a)Horninové prostředí, geologie a geomorfologie Geologické podloží řešeného území budují flyšové horniny příkrovů Západních Karpat. Převažují horniny paleogenního stáří, omezeně se uplatňují horniny z přechodu křída – paleogén. Významným půdotvorným činitelem je mateční hornina, která se projevuje vedle ostatních půdotvorných faktorů a ovlivňuje hlavně utváření půdní zrnitosti a její chemické složení. Matečným substrátem je karpatský flyšový útvar střídající vrstvy pískovců a jílovitých břidlic. Kvartérní útvar je zastoupen nevápnitými nivními uloženinami a svahovinou. Horniny flyše představují nezpevněné a polozpevněné sedimenty (jíl, břidlice) a zpevněné sedimenty (pískovce). Jílovité břidlice jsou smíšené sedimenty světlešedé až žlutošedé barvy. Obvykle zvětrávají na těžké půdy. Jílovitá součást se nepříznivě projevuje na fyzikálních vlastnostech půd. Svrchní vrstvy jsou odvápněné a intenzita odvápněné sahá až do 120 cm hloubky. Flyšové pískovce jsou stmelené sedimenty, mají šedou až modrošedou barvu a zvětrávají na lehčí propustné půdy. V procesu odvápnění dostává zvětralina žlutě rezavou barvu, půdy jsou s omezenou hloubkou profilu s obsahem štěrku. Dalším matečním substrátem jsou svahoviny vyznačující se příměsí zpevněných součástí. Jsou jílovitohlinitého charakteru. Zvětrávají na středně těžké půdy a jsou převážně v severozápadní části katastru. Nivní uloženiny se vyskytují v údolí u vodních toků Olšavy a Kolelač. Zde vznikly nivní půdy s příznivými fyzikálními vlastnostmi. Nezpevněné jílovité břidlice jsou smíšené sedimenty zvětrávající na těžké půdy. Převažující jílová součást se nepříznivě projevuje tak, že za vlhka se půda rozbahňuje, za sucha smršťuje, půda špatně vsakuje a vzniká proces olejování. Vrchní vrstva ornice bývá odvápněná. Flyšové pískovce jsou naopak sedimenty a podstatnou součástí je křemen a slída. Zvětrávají na středně těžké půdy, propustné s úlomky pískovců. Zvětráváním dochází k odvápňování. V tomto území vznikly na flyši hnědé půdy a rendziny, v polohách s převažujícími jílovitými břidlicemi se tvořily půdy slabě oglejené. Geomorfologická charakteristika – řešené území náleží do Vnějších Západních Karpat, oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Severní část území náleží k celku Vizovická vrchovina, podcelku Luhačovická vrchovina, k okrsku Olšavsko-vlárská brázda. Olšavsko-vlárská brázda je složitá mezihorská sníženina vzniklá v méně odolných souvrstvích flyšových jílovců a pískovců bystrické a račanské jednotky magurského příkrovu. Typický reliéf ploché erozně denudační sníženiny se dnem charakteru ploché pahorkatiny. Je rozčleněna nízkými prahy na dílčí deprese. Na dně a při okrajích jsou zachovány zbytky zarovnaných povrchů úpatního typu. Jsou zde údolní rozvodí, průlomová údolí, široké údolní nivy a sesuvy. V řešeném území se nachází 1 aktivní a 11 potenciálně sesuvných území, které celkem zabírají plochu 21,4 ha, což představuje necelé 1 % z celkové rozlohy řešeného území. V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. Navržené řešení nebude mít žádný vliv na horninové prostředí ani na geologii území.

b) Vodní režim Řešené území náleží z velké části do povodí Moravy, dílčího povodí střední Morava 2. V katastrálním území Pitín odvádí přebytečné vody říčka Olšava protékající od východu k západu, do níž se vlévá velký přítok Kolelač. V severní části katastrálního území se na vodním toku Kolelač nachází vodní nádrž Kolelač. Dalšími významnými přítoky Olšavy, které odvodňují řešené území, jsou Suchý a Vlčí potok. Jižní okraj katastru je odvodňován Žítkovským a Rudným potokem, které se vlévají do Drietomice a dále do Váhu. V tomto území


str. 14

převládají středně těžké a těžké půdy s malou propustností. Půdy na svazích trpí rychlým odtokem povrchových vod. Navrženým řešením dojde ke zlepšení retenční schopnosti krajiny. Územní plán navrhuje nové vodní plochy (plochy 27 a 28). Realizací vodních ploch dojde ke zvýšení ekologické stability území.

c) Hygiena životního prostředí Ovzduší Kvalita ovzduší je určena především množstvím emisí látek znečišťujících ovzduší z velkých zdrojů. Místně a sezóně negativně ovlivňují kvalitu ovzduší emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Dle údajů ČHMÚ došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu u benzo(a)pyrenu (BaP) na 4 % řešeného území, u ozonu došlo k překročení cílového imisního limitu v celém řešeném území. Imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10 v řešeném území překročena nebyla. Pro srovnání, celkově na území SO ORP Uherský Brod došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 4 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 11 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 100 % území. Hluk z dopravy Hluk je možné definovat jako každý zvuk, který může být pro zdraví člověka škodlivý, nebo jinak nebezpečný. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z pozemní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, určuje nařízení vlády 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq = 50 dB a příslušné korekce pro denní dobu a místo. Korekce ve chráněných venkovních prostorech: Hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací a drah:

+ 5 dB

Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

+ 10 dB

Stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech a staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. *

+ 20 dB

* Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu, výměně kolejového svršku, případně rozšíření vozovky při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.


str. 15

Korekce rozlišující denní dobu: Den (silniční i železniční doprava)

± 0 dB

Noc (silniční doprava)

- 10 dB

Noc (železniční doprava)

- 5 dB

Jednotlivé přípustné hladiny hluku v obci Pitín: •

•

Den (6:00 – 22:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti hlavních pozemních komunikací a železniční trati

60 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách

70 dB

Noc (22:00 – 6:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

45 dB

Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti hlavních pozemních komunikací,

50 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

60 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v blízkosti železniční trati, kde působí stará hluková zátěž z železniční dopravy

65 dB

Výpočet hluku ze silniční dopravy Posuzovaný úsek silnice: Výhledové koeficienty růstu motorové dopravy (dle podkladů ŘSD ČR)

Údaje dle Celostátního sčítání dopravy z roku 2005

Průjezdní úsek silnice II/495 v obci Pitín

Druhy dopravy

Těžká vozidla

Osobní vozidla

Motocykl y

rok 2020

1,10

1,40

1,00

1,35

rok 2040

1,15

1,60

1,00

1,51

Intenzity jednotlivých druhů dopravy za 24 hodin

Celková intenzita dopravy za 24 hodin


celkem

Těžká vozidla

491

Osobní vozidla

1318

Motocykl y

11 1820

str. 16

Těžká vozidla

541

Osobní vozidla

1846

Motocykly

11


Předpokládaná intenzita jednotlivých druhů dopravy pro rok 2020

Celková intenzita dopravy za 24 hodin


Předpokládaná intenzita jednotlivých druhů dopravy pro rok 2040

2398 Těžká vozidla

565

Osobní vozidla

2109

Motocykl y

11

Celková intenzita dopravy za 24 hodin Pomocné koeficienty pro osobní vozidla Pomocné koeficienty pro nákladní vozidla

NZ

NQ

kPNA

PNA

6,9

-1,4

0,1

21,0

NZ

NQ

kPNA

10,0

-2,2

0,1

Den (6:00 - 22:00 hodin) Intenzity jednotlivých druhů vozidel za 24 hodin (pro rok 2040) Noc (22:00 - 6:00 hodin)

Den (6:00 - 22:00 hodin) Průměrná hodinová intenzita dopravy (pro rok 2040) Noc (22:00 - 6:00 hodin)


Podíl noční intenzity dopravy z celodenní Podíl noční intenzity dopravy z celodenní

2685

PNOC 7,6 PNOC 9,9

Nákladní vozidla

509

Osobní vozidla

1958

∑

2467

Nákladní vozidla

56

Osobní vozidla

162

∑

218

Nákladní automobily

31

Osobní automobily

122

∑

153

Nákladní vozidla

7

Osobní vozidla

20

∑

27

str. 17

Stanovení výpočtové veličiny X: Nejvyšší povolená rychlost jízdy [km/h] 50 Výpočtová rychlost "v" [km/h]

45 Den

Výhled: rok 2040

Noc

Osobní automobily


Osobní automobily


122

31

20

7

Průměrná hodinová intenzita: nOAd FvOA

FvNA

0,000754509

0,002236068

0,000754509

0,002236068

LOA

LNA

74,1

80,2

74,1

80,2

Koeficient F1

9624548,933

2026892,812

Podélný sklon komunikace [%]

<5,6)

Koeficient F2

1,4

Druh krytu povrchu vozovky

asfaltový beton

Koeficient F3

1

X = F1 * F2 * F3

13474368,51

2837649,937

Stanovení pomocné výpočtové veličiny Y [dB]: (pro vzdálenost 7,5 m od osy jízdního pruhu) Y=10 * logX - 10,1

Přípustná hladina akust. tlaku [dB] Ochranné pásmo pozem. komunikace Posuzovaná výška nad vozovkou H [m]: Požadovaný útlum dopravního hluku "U", pro splnění přípustné hladiny hluku [dB] Druh terénu: Vzdálenost izofony od osy komunikace [m] Druh terénu:


61,2

54,4

60

50 15 m

2

1,2

4,4

odrazivý (beton, asfalt, vodní hladina apod.) Izofona 60 dB:

11,2

Izofona 50 dB:

24,1

pohltivý (tráva, obilí, nízké zemědělské kultury apod.)

str. 18

Vzdálenost izofony od osy komunikace [m]

Izofona 60 dB:

9,6

Izofona 50 dB:

15,6

Korekce DS na šířku komunikace, DNZ pro nízkou nesouvislou zástavbu, DZ pro jednostrannou přilehlou a protilehlou zástavbu, DU pro konečný úsek komunikace, DL pro vliv zeleně, DP pro narušování plynulosti dopravního proudu a korekce DB pro útlum překážkou není ve výpočtu zohledněna.

Použitá označení: NZ

základní hodnota podílu noční intenzity dopravy určitého druhu vozidel

NQ

absolutní člen

kPNA

koeficient, kterým se násobí podíl nákladní dopravy

PNA

podíl nákladních vozidel na komunikaci (v % za 24 hodin)

PNOC

podíl noční intenzity dopravy určitého druhu vozidel na dané komunikaci (v %)

FvOA

funkce závislosti ekvivalentní hladiny akustického tlaku dopravního proudu osobních vozidel na rychlosti dopravního proudu

FvNA

funkce závislosti ekvivalentní hladiny akustického tlaku dopravního proudu nákladních vozidel na rychlosti dopravního proudu

LOA

hladina akustického tlaku A osobních vozidel pro uvedený výpočtový rok

LNA

hladina akustického tlaku A nákladních vozidel pro uvedený výpočtový rok faktor, zohledňující vliv rychlosti dopravního proudu a zastoupení osobních a nákladních vozidel s různými hlukovými limity v dopravním proudu na hodnoty LAeq

F1 F2

faktor, zohledňující vliv podélného sklonu nivelety komunikace na hodnoty LAeq

F3

faktor, zohledňující vliv povrchu vozovky na hodnoty LAeq pomocná výpočtová veličina výpočtová veličina

X Y

Závěrečné zhodnocení vlivu hlukové zátěže ze silniční dopravy v obci Pitín Výpočet byl proveden na základě intenzit dopravy, zjištěných při celostátním sčítání dopravy v roce 2005 (úsek 6-5148), výhledových koeficientů růstu dopravy pro období 2010 – 2040 (dle podkladů ŘSD ČR) a dle novely metodiky výpočtu hluku silniční dopravy, z roku 2004. Pro stanovení jednotlivých izofon (čar, spojujících místa o stejných hodnotách hladin akustického tlaku) byl vybrán přímý úsek silnice II/495, o sklonu v rozmezí 5 – 6 %, ve východní části zastavěného území obce Pitín. Vypočtené hodnoty hlukové zátěže dávají hrubou představu o hluku ze silniční dopravy, které mohou nastat v roce 2040. Vzhledem k dalekému časovému výhledu je ale nutné tyto hodnoty považovat jen za orientační. V případě nových ploch bydlení kolem této pozemní komunikace je vhodné zpracování detailní hlukové studie, která by pro konkrétní lokalitu zohledňovala další korekce. Výpočtem byla stanovena ekvivalentní hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti od komunikace (sinice II/495), byl stanoven útlum dopravního hluku a byly stanoveny potřebné vzdálenosti jednotlivých izofon ekvivalentní hladiny hluku od osy komunikace. Tyto izofony vymezují území, ohrožené nadlimitním hlukem ze silniční dopravy. Z uvedených výpočtů je patrné, že, v případě odrazivého okolního terénu, se bude (pro rok 2040) izofona 60dB pohybovat ve vzdálenosti 11,2 metrů a izofona 50 dB ve vzdálenosti 24,1 metrů od osy komunikace.


str. 19

V případě pohltivého okolního terénu se bude izofona o hodnotě 60 dB nacházet ve vzdálenosti 9,6 metrů a izofona 50 dB ve vzdálenosti 15,6 metrů od osy komunikace. V místech stávající zástavby je také možné použít přípustnou hladinu hluku pro starou hlukovou zátěž (do 31. 12. 2000), čímž dojde k navýšení hodnoty korekce o dalších 10 dB a vypočtené hodnoty Y [dB] (ekvivalentní hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti od osy jízdního pruhu LAeq) by tak nepřekročily požadovaný limit pro denní a noční dobu.

Výpočet hluku ze železniční dopravy Předpokládaná maximální rychlost [km/h] "v": Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati za 24 hodin: Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati za hodinu "m":

70 30 1,25

Průměrný počet vozů ve vlakové soupravě "z":

3

Faktor vlivu trakce F4:

1

(motorová)

Faktor okamžité rychlosti v daném úseku F5:

1,293

Faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel na vlaku F6:

0,6125

X= 140 . F4 . F5 . F6 . m

138,593

Základní ekvivalentní hladina hluku Y [dB] (LAeq ve vzdálenosti 7,5 metrů od osy koleje)

61,4

Druh terénu: pohltivý (tráva, obilí, nízké zemědělské kultury apod.) Přípustná hladina akustického tlaku Lx [dB]

Den 60

Noc 55

Požadovaný útlum hluku pro splnění přípustné hladiny hluku [dB]

1,4

6,4

Vzdálenost od osy koleje, kde bude dosažena požadovaná přípustná hladina akustického tlaku [m]

9,9

20,7

Korekce DNZ pro nízkou zástavbu, DSZ pro souvislou zástavbu, DL pro vliv zeleně, DU pro délku úseku komunikace, DB pro útlum překážkou nebo konfigurací terénu není ve výpočtu zohledněna.

Závěrečné zhodnocení vlivu hlukové zátěže ze železniční dopravy v obci Pitín Výpočet byl proveden dle „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“ zpracované VÚVA Praha – urbanistické pracoviště v Brně v roce 1991. Podkladem byla data, uvedená v grafikonu vlakové dopravy (platného od června 2009), hodnoty intenzit vlakové dopravy, poskytnuté společností ČD, a.s. – Regionální centrum provozu Brno, a také údaje v průzkumech a rozborech. Pro stanovení jednotlivých izofon byl vybrán úsek železniční trati v zastavěném území obce Pitín. Maximální rychlost vlaků byla předpokládána 70 km/h a dle konkrétních podmínek v obci byl uvažován pohltivý okolní terén (tráva, nízké zemědělské kultury apod.). Vypočtené hodnoty hlukové zátěže dávají hrubou představu o současném hluku ze železniční dopravy a je nutné tyto hodnoty považovat jen za orientační. V případě nových ploch bydlení, které se nachází v blízkosti železniční trati, je vhodné zpracování detailní hlukové studie pro konkrétní místo, která by v dané lokalitě zohledňovala další faktory (např. konfiguraci terénu, vliv stávající zástavby apod.). Výpočtem byla stanovena ekvivalentní hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti od osy koleje, byl stanoven útlum dopravního hluku a byly stanoveny potřebné vzdálenosti


str. 20

jednotlivých izofon ekvivalentní hladiny hluku od osy koleje, které vymezují území, ohrožené nadlimitním hlukem z železniční dopravy. Z uvedených výpočtů je patrné, že se bude izofona 60dB pohybovat ve vzdálenosti 9,9 metrů a izofona 55 dB ve vzdálenosti 20,7 metrů od osy koleje. V západní části zastavěného území obce Pitín prochází železniční trať č. 341 souběžně se silnicí II/495. V dané lokalitě tak dochází ke spolupůsobení více zdrojů dopravního hluku, přičemž dochází oproti vypočteným hodnotám ekvivalentní hladiny hluku k vyšší hlukové zátěži. Vzhledem k logaritmické závislosti jednotlivých zdrojů dopravního hluku při jejich vzájemném spolupůsobení, bude výsledná hodnota hladiny akustického tlaku, v místě souběžného vedení železniční tratě a silnice, přibližně o další 2 - 3 dB vyšší.

d) Ochrana přírody Územní plán plně respektuje limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Celé katastrální území leží v Chráněné krajinné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V řešeném území se nachází typické bělokarpatské biocenózy - lesní společenstva v 1. a 2. zóně (lesní komplexy, háje a remízky), polokulturní a přírodě blízká travobylinná společenstva (louky, extenzivní sady, lada), rozptýlená dřevinná vegetace stanoviště odpovídající skladby (skupiny stromů, meze, lemy), vodní a mokřadní společenstva toků a další. Všechny tyto ekologicky významné segmenty tvoří kostru ekologické stability krajiny. Některé jsou svou polohou a charakterem vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru. Biocentra a biokoridory jsou základními prvky územního systému ekologické stability. Územní plán řeší komplexně územní systém ekologické stability. Z nadřazené dokumentace byly převzaty regionální biokoridory a regionální biocentrum. Tyto prvky regionálního systému ÚSES jsou doplněny prvky místního systému ÚSES.

e) Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Realizací záměrů dojde k záboru zemědělského půdního fondu. Dojde také k minimálnímu záboru půd s nejvyšší bonitou. Jedná se o záměr bydlení, které navazuje na zastavěné území a o záměr vybudování vodní plochy, který bude realizován v nivě, kde se nachází nejkvalitnější půdy. Navrhovanými záměry nedojde k záboru PUPFL. Podrobné zdůvodnění záboru půdního fondu je uvedeno v kapitole 1. e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části.

f) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Navržené řešení vyvolává požadavky na novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nová dopravní infrastruktura vychází zejména z požadavků na zajištění místní obsluhy území. V územním plánu je navrhovaný obchvat komunikace II/495 Bojkovice – Pitín, jehož trasa byla převzata z nadřazené dokumentace. U nově navrhovaných zastavitelných lokalit, zejména ploch bydlení, bude třeba zajistit jejich technickou obslužnost (zásobování vodou,


str. 21

odkanalizování, zásobování energiemi). Rozvoj dopravní a technické infrastruktury je nezbytným předpokladem rozvoje hospodářského a sociálního.

g) Sociodemografické podmínky Navržené řešení naplňuje požadavky na zajištění udržitelného rozvoje území, protože vytváří dobré předpoklady pro zachování, obnovu a rozvíjení příznivého životního prostředí a zároveň vytváří podmínky pro pozitivní demografický vývoj, zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit, zvyšování zaměstnanosti a hospodářský rozvoj obce.

h) Bydlení Od roku 1991 došlo v Pitíně ke zvýšení počtu obyvatel. Další vývoj počtu obyvatel bude záviset jednak na věkové struktuře obyvatel, jednak na migračních tendencích. Věková struktura obyvatel v Pitíně naznačuje pozitivní vývoj přirozeného přírůstku (věková skupina 0-14 let – 16,9 %, věková skupina 65+ - 15,3 %). S imigrací obyvatel do sídla souvisí nároky na bydlení a zajištění odpovídající občanské vybavenosti. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva bude klíčovou pro další nárůst počtu obyvatel. Proto byly v řešeném území navrženy dostatečné plochy pro bydlení.

i) Rekreace V územním plánu nejsou navrženy žádné nové plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci. Navržené řešení nebude mít žádný přímý vliv na udržitelný rozvoj.

j) Hospodářské podmínky V Pitíně se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby. Je zde několik menších výrobních živnostenských provozoven (živnostníci působí zejména v oblasti služeb). V územním plánu je uvažován rozvoj menších výrobních provozů. Pokud by došlo ke zvýšení zaměstnanosti, měla by tato skutečnost pozitivní vliv na demografický a sociální rozvoj.

1.d.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

1.d.1. Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území V průběhu projednávání zadání Územního plánu Pitín nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 1.d.2. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí V průběhu projednávání zadání Územního plánu Pitín nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů navrženého řešení na životní prostředí.


str. 22

1.e.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

1.e.1. Úvod Zemědělská příloha územního plánu slouží orgánům ochrany předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Pitín.

ZPF

k

posouzení

Zemědělská příloha je zpracována podle zákona č. 231/99 Sb. o ochraně ZPF, kterým se upravují některé podrobnosti zákona č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF, Vyhlášky č. 13 Ministerstva ŽP ČR ze dne 29.12.1993 a Metodického pokynu Ministerstva ŽP ČR ze dne 1.10.1996. 1.e.2. Výchozí podklady pro zpracování návrh ÚPN obce Pitín hranice předpokládaného odnětí půdy (návrh ÚPN Pitín) hranice BPEJ (převzato dle podkladu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze)

1.e.3. Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupené HPJ Zastoupení BPEJ v řešeném území: TABULKA č. 1 7.41.99 7.56.00 7.41.67 7.41.89 7.24.41 7.24.44 7.24.41 7.24.14 7.24.54 7.41.68 7.41.78 7.20.54 7.24.54 7.24.51 7.20.51 7.20.44 7.20.41 7.20.41 7.20.11 7.20.31 7.41.77 7.58.00 7.59.00 6.24.14 6.24.11 6.20.51 6.24.44 6.41.68


V. třída ochrany ZPF I. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF

str. 23

7.41.77 7.20.31 7.24.11 7.41.68

V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF

V řešeném území se v navržených lokalitách, kde dojde k vynětí ze ZPF nachází tyto HPJ:

HPJ 20 –

Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené

HPJ 24 –

Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin – flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností

HPJ 41 –

Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

HPJ 58 –

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

HPJ 59 –

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu


str. 24

1.e.4. Klimatická charakteristika TABULKA Č. 2 k.ú. Pitín

Kód regionu

Symbol regionů

6

MT 3

7

MT 4

Charakteri stika regionů

Mírně teplý, vlhký, nížinný Mírně teplý, vlhký

Suma teplot nad 10ºC

Průměrná Průměrný Pravděpodob Vláhová roční roční úhrn -nost jistota teplota ºC srážek v mm suchých vegetačních období

2500 2700

7,5 – 8,5

700 - 900

0 -10

nad 10

2200 2400

7,5 – 8,5

650 - 750

5 -15

nad 10

1.e.5. Charakteristika sklonitosti a expozice TABULKA Č. 3 Sklonitost Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0 - 1 st.

úplná rovina

1

1 - 3 st.

rovina

2

3 - 7 st.

mírný sklon

3

7 - 12 st.

střední sklon

4

12 - 17 st.

výrazný sklon

5

17 - 25 st.

příkrý sklon

6

25 st.

sráz


str. 25

TABULKA Č. 4 Expozice Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0 – 3.

Kód

Charakteristika

0

se všesměrnou expozicí

1

jih (jihozápad až jihovýchod)

2

východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod)

3

sever (severozápad až severovýchod)

1.e.6. Souhrnný přehled struktury a záboru ZPF a LPF v navržených lokalitách dotčených urbanistickým řešením Podmínky ochrany ZPF jsou dány zákonem č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 13/1994 Sb., a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/97, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely ÚP Pitín (viz. Výkres II/3 Zábor půdního fondu). 1.e.7 Zdůvodnění jednotlivých lokalit navržených pro odnětí ze ZPF a PUPFL BI – PLOCHY PRO BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ

Nová obytná výstavba je v obci Pitín směřována zejména do proluk ve stávající zástavbě. Vzhledem k tomu, že jsou v obci Pitín v současnosti téměř vyčerpány veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, budou stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů. Proto bylo nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě. Od počtu obyvatel se odvíjí nejen sociální funkce, ale i duchovní, kulturní a ekonomický rozvoj města. Počet obyvatel má nezpochybnitelný vliv na občanskou vybavenost, na rozvoj školství, na rozvoj podnikatelských aktivit, na péči o mládež, na péči o mladé rodiny s dětmi a seniory. Proto každá obec je přímo povinna vyčlenit dostatečný počet vhodných ploch pro další výstavbu. Plochy uvažované k bytové zástavbě nejsou primárně určeny pouze pro obyvatele Pitína, ale i pro zájemce z širšího okolí, protože i nadále převažuje poptávka po výstavbě nad nabídkou volných stavebních míst. Jedině přílivem cizích individuálních stavebníků může dojít k udržení a dalšímu nárůstu počtu obyvatel. V současnosti nelze spolehlivě odhadnout, kdy dojde k realizaci všech navržených ploch pro bydlení. Navíc není územní plán, ve smyslu platného stavebního zákona, ani časově nijak ohraničen. Každopádně se ale jedná o dlouhodobější koncepční rozvoj obce.


str. 26

Lokalita BI 2 – Lokalita je vymezena pro bydlení Umístění Plocha se nachází v západní části mimo hranici zastavěného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. BPEJ Řešená lokalita je zařazena do BPEJ 6.56.00, třída ochrany I. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení Lokalita vyplňuje plochu mezi stávající zástavbou a hranicí k.ú. obce. Plocha je sevřena mezi trasou železnice, vodním tokem a krajinnou zelení. Vzhledem k tomuto sevření není možné plochu zemědělsky nijak obhospodařovat. Návrhová plocha nebude nijak zabraňovat v obhospodařování okolních pozemků. Druh dotčených pozemků je – orná půda, ostatní plocha (ostatní plochy nepodléhají záboru zemědělského půdního fondu). Pozemky se nachází v drobné držbě. Vzhledem k tomu, že se plocha nachází v nivě vodního toku a vzhledem k tomu, že uspořádání kvalitní zemědělské půdy tvoří především nejbližší okolí zastavěného území obce, dochází k záboru pozemků s vyšší bonitní třídou. Rozvoj mimo stávající zástavbu není možný. Plochy jsou vhodné k zastavění vzhledem k jejímu přímému napojení na stávající síť místních komunikací a na sítě technické infrastruktury. Investice do půdy se v řešené ploše nenachází. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Navržením těchto ploch dojde k logickému ucelení urbanistického jádra obce. Stabilizace území nabude narušena. Lokality BI 3, 4, 5, 7, 8 – Lokality jsou vymezeny pro bydlení Umístění Plochy se nachází v západní části mimo hranici zastavěného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu na okraji k.ú. obce. Část plochy BI 5 se nachází uvnitř hranice zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 6.20.51, třída ochrany IV.; 7.20.31, třída ochrany IV.; 7.20.51, třída ochrany V.; Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení Druh dotčených pozemků – orná půda, zahrada, trvalý travní porost, ostatní plocha (ostatní plochy nepodléhají záboru zemědělského půdního fondu). Pozemky jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě. Na ploše BI 8 a na části plochy BI 5 a 7 se nachází investice do půdy – odvodnění z roku 1977. V současné době je však vlivem věku a absence možnosti obnovy v nefunkčním stavu. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Na plochy BI 5, 7 a 8 se bude zpracovávat územní studie. Plocha BI 4 je převzata z původního Územního plánu. Plocha BI 4 tvoří proluku ve stávající zástavbě. Koeficient zastavěnosti návrhové plochy BI 4 bude činit max. 40% (viz. textová část I. Návrh). Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Nedojde k narušení uceleného honu. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Vzhledem k tomu, že v obci Pitín jsou téměř vyčerpány veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný pro nové zájemce, budou stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů. Proto bylo nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatel v místě. Navržením těchto ploch dojde k logickému ucelení urbanistického jádra obce. Stabilizace území nabude narušena. Vzhledem k tomu, že se pozemky nachází ve IV. a V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu, jsou tyto pozemky pro zemědělské účely postradatelné a pro výstavbu vhodné. Dostupnost návrhových ploch bude řešena ze stávající místní komunikace a z návrhové místní komunikace P* 6. Návrhovou komunikací P* 6 tak vznikne oboustranná zástavba.


str. 27

Lokality BI 10, 11, 12 – Lokality jsou vymezeny pro bydlení Umístění Plochy se nachází v jižní části mimo hranici zastavěného území a tvoří proluky ve stávající zástavbě. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.24.51, třída ochrany V.; 7.20.31, třída ochrany IV.; 7.20.51, třída ochrany V. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení Návrhové lokality BI 10, 11, 12 jsou převzaty z původního Územního plánu. Plochy tvoří proluky ve stávající zástavbě a jejich dostavbou tak vznikne ucelené urbanistické jádro. Druh dotčených pozemků je – orná půda, zahrada. Pozemky jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě. Koeficient zastavěnosti návrhových pozemků BI 10, 11, 12 bude činit max. 40% – viz. textová část I. Návrh, kapitola 1.f.3 – stanovení podmínek prostorového uspořádání. Vzhledem k tomu, že se pozemky nachází ve IV. a V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu, jsou tyto pozemky pro zemědělské účely postradatelné a pro výstavbu vhodné. Další výhodou je napojení na inženýrské sítě ze stávajících rozvodů. Investice do půdy se v řešených plochách nenachází. Stabilita území nebude narušena. Lokality BI 13, 14 – Lokality jsou vymezeny pro bydlení Umístění Plochy se nachází v jižní části mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.24.51, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení Druh dotčených pozemků je – orná půda, trvalý travní porost. Plochy jsou dokola obehnány krajinnou zelení. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Nedojde k narušení uceleného honu. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Plocha BI 14 je sevřena stávajícími místními komunikacemi. Návrhovými plochami dojde k přirozenému dorovnání urbanistického jádra obce. Vzhledem k tomu, že se pozemky nachází ve IV. třídě ochrany zemědělského půdního fondu, jsou tyto pozemky pro zemědělské účely postradatelné a pro výstavbu vhodné. Vzhledem k velmi nízké bonitě zemědělské půdy, je tato plocha vhodná k zástavbě a pro zemědělské účely postradatelná. Investice do půdy se v řešených plochách nenachází. Lokalita BI 15 – Lokalita je vymezena pro bydlení Umístění Plocha se nachází v severní části uvnitř hranice zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 6.24.44, třída ochrany V.; 6.41.68, třída ochrany V.; Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení Přilehlá část plochy ke komunikaci je převzata z původního Územního plánu. Druh dotčených pozemků je – zahrada, ostatní plocha. Plocha je vzhledem ke svému sevření mezi železniční tratí a stávající zástavbou, z hlediska zemědělského půdního fondu těžko obhospodařovatelná. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Nedojde k narušení uceleného honu. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Investice do půdy se v řešené lokalitě nenachází. Vzhledem k tomu, že se pozemky nachází ve V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu, jsou tyto pozemky pro zemědělské účely postradatelné a pro výstavbu vhodné. Na řešenou plochu se bude zpracovávat územní studie.


str. 28

Lokality BI 16, 18 – Lokality jsou vymezeny pro bydlení Umístění Plochy se nachází ve východní části uvnitř hranice zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 6.20.21, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Plochy jsou převzaty z původního Územního plánu. Návrhové plochy pro bydlení individuální – BI 16, 18 vyplňují proluky uvnitř zastavěného území obce. Druh dotčených pozemků je – zahrada. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Investice do půdy se v řešených lokalitách nenachází. Plochy budou napojeny ze stávajících inženýrských sítí. Dostupnost ploch bude řešena návrhovou místní komunikací P* 17. Navržením těchto ploch dojde k doplnění urbanistického jádra obce. Stabilizace území nabude narušena.

Lokality BI 20 – Lokalita je vymezena pro bydlení Umístění Plochy se nachází v jižní mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.20.21, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Plocha se nachází v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Pozemky jsou roztříštěny v drobné držbě. Investice do půdy se v řešených pozemcích nenachází. Nedojde k narušení uceleného honu. Návrhovou plochou nevzniknou nevhodné zbytkové pozemky zemědělské půdy, které by svým tvarem a velikosti ztěžovaly obhospodařování zemědělského půdního fondu. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Návrhové plochy bydlení nijak neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu. Stabilizace území nebude nijak narušena.

Lokality BI 21, 23 – Lokality jsou vymezeny pro bydlení Umístění Plochy se nachází ve východní části uvnitř hranice zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.20.21, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Plocha BI 21 je převzata z původního Územního plánu. Pozemky jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě. Plochy navazují na stávající zástavbu. Druh dotčených pozemků je – orná půda. Na ploše BI 21 se ze ¾ nachází investice do půdy – odvodnění 1977. V současné době je však vlivem věku a absence možnosti obnovy v nefunkčním stavu. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Návrhové plochy bydlení nijak neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu. Stabilizace území nebude nijak narušena.

Lokalita BI 93 – Lokalita je vymezena pro bydlení Umístění Plochy se nachází v západní části mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 6.41.68, třída ochrany V.; 6.56.00, třída ochrany I. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Plocha BI 93 je převzata z původního Územního plánu. Plocha navazuje přímo na stávající zástavbu, jedná se tedy o prodloužení stávající zástavby. Tato plocha je navrhována v proluce mezi stávající zástavbou a navrhovanou zahrádkářskou osadou. Investice do půdy se v řešené ploše nenachází. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak


str. 29

narušeno. Nedojde k narušení uceleného honu. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Stabilizace území nebude nijak narušen. Výhodou navrhované plochy jsou snadno dostupné inženýrské sítě.

Z* – PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ

Umístění Plocha Z* 94 se nachází v západní části mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 6.41.68, třída ochrany V.; 6.56.00, třída ochrany I. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Na ploše již stojí zahrádkářské objekty, jedná se tedy o legalizaci stávajícího stavu. Nejedná se o narušení uceleného lánu. Na ploše se nachází roztroušená solitérní zeleň. Obhospodařování tohoto pozemku tedy není reálné. Hydrologické a odtokové poměry se nezhorší ani nebudou nijak narušeny. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Dopravní dostupnost bude řešena ze stávající místní komunikace.

SO – PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

Lokality SO 19, 49, 50 Umístění Plochy se nachází v jižní části katastrálního území. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.24.11, třída ochrany III.; 7.41.77, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: SO 19, 49, 50 – na ploše se jedná pouze o změnu funkčního využití z ploch určených pro bydlení individuální na plochy smíšené obytné. Druh dotčených pozemků je – zahrada, trvalý travní porost, ostatní plocha (ostatní plochy nepodléhají záboru ZPF). Investice do půdy se v řešené ploše nenachází. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací.

SP – PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ

Lokalita SP 25 – Lokalita je vymezena pro výrobu Umístění Plocha se nachází v jihovýchodní části mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešená lokalita je zařazena do BPEJ 7.20.41, třída ochrany IV.; 7.41.68, třída ochrany V. 7.20.21, třída ochrany IV. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Druh dotčených pozemků je – orná půda, trvale travní porost, ostatní plocha (ostatní plochy nepodléhají záboru zemědělského půdního fondu). Celá plocha nepodléhá záboru zemědělského půdního fondu. Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování. Jedná se tedy o rozšíření plochy výroby a skladování. Návrhovou plochou výroby a skladování tak vznikne oboustranná zástavba podél místní komunikace a tím ucelený areál. Investice do půdy se v řešené ploše nenachází. Obec a investoři mají o tyto nové rozvojové plochy pro podnikání zájem z důvodu dlouhodobého nedostatku ploch pro výrobu a podnikání. Realizace přinese nové možnosti pracovních příležitostí. Plocha leží na okraji obce za stávající zástavbou, se kterou bude oddělena pásem sídelní zeleně.


str. 30

Plocha svou velikostí a tvarem nebude nijak narušovat obhospodařování okolních pozemků. Síť zemědělských účelových komunikací nebude nijak narušena. Pozemek zemědělské půdy východně od návrhové plochy je obhospodařován v drobné držbě. Nedojde tedy k narušení uceleného honu a zůstane dostupný ze stávající účelové komunikace. Na pozemku se nachází roztroušená krajinná zeleň. Pro zemědělské účely jsou tyto pozemky postradatelné. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Plocha se nachází ve svahu. Vzhledem k velmi nízké kvalitě zemědělské půdy v řešené lokalitě a vzhledem k návaznosti na stávající výrobní plochu výroby je tato plocha vhodná pro navrhovaný účel.

P* – PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Plochy P* 6, 9, 17, 22, 48 – Plochy jsou vymezeny pro veřejné prostranství Umístění Plocha se nachází v jihovýchodní části mimo hranici zastavěného území. Malá část se nachází uvnitř hranice zastavěného území. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Plochy jsou vymezeny pro vybudování komunikací a chodníků převážně k navrženým plochám určených pro bydlení. Plocha P* 6 bude sloužit k prostupnosti mezi návrhovými plochami bydlení – BI 5, 7, 8. Plocha P* 9 zpřístupní plochy BI 10, 11, 12. Plocha P* 17 zpřístupní plochy BI 16, 17 a P* 22 je navržena ke zpřístupnění návrhové plochy BI 21. Plocha P* 48 bude sloužit ke zpřístupnění návrhové plochy BI 2. Plochy návrhových veřejných prostranství se nachází ve IV. a V. třídě ochrany ZPF. Tyto plochy jsou plochy s velmi nízkou a nízkou produkční schopností. Plocha P* 22 téměř nepodléhá záboru zemědělského půdního fondu. Zábor v řešených lokalitách bude jen nezbytně nutný pro liniovou výstavbu.

DS – PLOCHY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU

Lokalita DS 1 – Lokalita je vymezena pro silniční dopravu Umístění Plocha se nachází v severní části mimo hranici zastavěného území. BPEJ Řešená lokalita je zařazena do III., IV. a V. třídy ochrany ZPF. Odůvodnění a důsledky navrhovaného řešení: Jedná se o rezervní koridor pro vybudování obchvatu silnice II/495. Plocha je převzata z nadřazené dokumentace – ZÚR ZK. Vzhledem k tomu, že doposud není zpracována žádná upřesňující studie obchvatu, respektuje nový územní plán přesnou výměru plochy ze ZÚR ZK, která činí 35, 5204 ha. Z toho záboru podléhá 32,9479 ha.

Lokalita DS 95 - 103 – Lokalita je vymezena pro účelové komunikace Tyto plochy jsou navrhovány v jižní části katastrálního území. Na těchto plochách jsou navrhovány účelové komunikace. Tyto komunikace budou sloužit k zajištění dopravní obslužnosti stávajících objektů určených k bydlení.


str. 31

T* – PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Lokalita T* 26 Umístění Plocha je lokalizována v jihovýchodní části obce. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.20.41, třída ochrany IV.; 7.56.00, třída ochrany I. (pouze minimální část návrhové plochy. Důsledky navrhovaného řešení Plocha je vymezena pro dobudování kanalizačního sběrače. Zábor bude pouze nezbytně nutný k dobudování liniové stavby. Téměř celá návrhová plocha se nachází uvnitř hranice zastavěného území a je přilehlá ke stávající zástavbě.

WT – PLOCHY VODNÍ A TOKY

Lokalita WT 27 Umístění Plocha se nachází v jižní části mimo hranici zastavěného území obce. BPEJ Řešené lokality jsou zařazeny do BPEJ 7.24.11, třída ochrany III.; 7.41.77, třída ochrany V. Důsledky navrhovaného řešení Minulým územním plánem byla plocha mezi mlýnským náhonem, železnicí a vodním tokem Olšavy celá vymezena jako návrhová plocha pro industriální zónu. Tento nový územní plán navrhuje vodní plochu v návaznosti na mlýnský náhon a v blízkosti oddechové zóny. Toto řešení je z hlediska zemědělského půdního fondu nejvýhodnější. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací. Investice do půdy se v řešené ploše nenachází. Vodní plocha bude vybudována za účelem udržení vody v krajině a zlepšení její retenční schopnosti. Svým tvarem a velikostí plocha nebude ztěžovat obhospodařování okolního zemědělského půdního fondu. Pozemky zbytkové zemědělské půdy za návrhovou plochou jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě a i nadále je bude možné obhospodařovat. Přístup na pozemky bude zajištěn ze stávajících komunikací.

Lokalita WT 28 Umístění Plocha WT 28 se nachází v jihovýchodní části obce. BPEJ Dotčené pozemky se nachází v I., IV. a převážná část plochy v V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Důsledky navrhovaného řešení Návrhem vodní plochy dojde ke zlepšení retenční schopnosti v krajině. Plocha je převzata z původního územního plánu. Na části plochy se nachází investice do půdy, které jsou vzhledem k věku a absence možnosti opravy, nefunkční. Plocha je navržena v přímé návaznosti na vodní tok – nachází se tedy v nivě vodního toku a dochází tedy k záboru pozemků s vysokou třídou ochrany ZPF, který je však pouze minimální.


str. 32

K – PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ

K 24 Plocha se navrhuje jako tlumící zeleň mezi návrhovou plochou SP 25 a plochou BI 23. Zeleň bude eliminovat škodlivé vlivy na okolní obytnou zástavbu. Zvýšením ploch zeleně dojde ke zlepšení ekologické funkce území. Plocha se nachází ve IV. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné. Pozemky jsou obhospodařovány v drobné držbě. Nedojde k narušení uceleného honu. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak návrhovou plochou narušeno. Síť zemědělských a účelových komunikací nebude nijak narušena. Plochy K 29, 30, 31, 32, 83, 91 – tyto plochy jsou vymezeny pro lokální biokoridor LBC Podhradiští do LBC Nadvrští. Plocha K 33 – je vymezena pro lokální biokoridor z LBC Nadvrští do LBC Losky. Plocha K 34 – je vymezena pro lokální biokoridor z LBC Stohyně do LBC Klemůvka. Plochy K 36, 37, 63 – jsou vymezeny pro lokální biokoridor z LBC Stohyně do LBC Měříny. Plochy K 41, 42 – jsou vymezeny pro lokální biokoridor z LBC Měříny do LBC Koráby. Plochy K 45, 46 – jsou vymezeny pro lokální biokoridor z LBC Svinárská do LBC Nad Rudickým potokem. K 51 – 56, 58 – 62, 64 – 72, 74, 76, 79 – 82, 84, 86 – 90, 92, 104 – druh dotčených pozemků je trvale travní porost. Podle skutečného stavu jsou pozemky hustě zalesněny (viz ortofotomapa). Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné. Jedná se o legalizaci stávajícího stavu. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací.

K 57 – plocha je vymezena pro lokální biokoridor z LBC Podhradiští do LBC Jahodisko u Šanova. Ve skutečnosti se na této ploše nachází vzrostlá zeleň, ale podle katastru nemovitostí je tato plocha vedena jako trvalý travní porost. Plocha K (57) je navrhována z důvodu uvedení do souladu se skutečností.

K 75 – plocha je navržena pro lokální biokoridor z LBC Nad Rudickým potokem do LBC Hutě. Ve skutečnosti se na této ploše nachází vzrostlá zeleň, ale podle katastru nemovitostí je tato plocha vedena jako trvalý travní porost. Plocha K (75) je navrhována z důvodu uvedení do souladu se skutečností.

Tyto návrhové plochy krajinné zeleně jsou určeny pro realizaci chybějících nebo nefunkčních částí biokoridorů, jež jsou základními skladebnými prvky územního systému ekologické stability. Plochy krajinné zeleně podporují biocentra a umožňují a podporují migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Dotčené pozemky budou zatravněné, dojde k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Navrhuje se některé části zatravnit tak, aby bylo zamezeno vzniku erozních jevů a posílena ekologická stabilita krajiny. Plochy K 29 a K 36 nepodléhají záboru zemědělského půdního fondu. Zábor v ostatních návrhových plochách je pouze minimální. Zábor se dotýká pozemků převážně ve IV. a V. třídě ochrany zemědělského půdního fondu.


str. 33

P – PLOCHY PŘÍRODNÍ

Plocha P 35 je vymezena pro lokální biocentrum Stohyně. Plochy P 38, 39, 40, 47 – plochy jsou navrhovány pro lokální biocentrum Měříny. P 43, 44 – plochy jsou vymezeny pro lokální biocentrum Koráby. Umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu krajiny. U dotčených pozemků dojde především k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Dojde k posílení a upevnění ekologické stability přírody. Dokola jsou pozemky obehnány stávajícími plochami lesa. Z hlediska bonity náleží tyto pozemky do V. třídy ochrany ZPF. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné a pro navrhovaný účel vhodné. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací.

P 77, 78 – plochy jsou navrženy pro lokální biocentrum Hutě. Druh dotčených pozemků je trvale travní porost. Podle skutečného stavu jsou pozemky hustě zalesněny (viz ortofotomapa). Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné. Jedná se o legalizaci stávajícího stavu. Obhospodařování okolních pozemků nebude nijak narušeno. Realizací návrhové plochy nebudou porušeny objekty zemědělské prvovýroby a nebude nijak narušena síť zemědělských účelových komunikací.

1.e.8 Eroze půdy a navrhovaná protierozní opatření FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EROZI 1.

Sklon svahu jako dlouhodobý až trvalý faktor ovlivňuje erozní procesy významnou měrou. Jako podklad byl proveden jeho rozbor.

2.

Dalším faktorem ovlivňujícím erozní procesy je délka svahu jako nepřerušená délka povrchového odtoku. Tento faktor má charakter krátkodobý, protože se do něj promítají technická a organizační opatření. Je to tedy jeden z regulovatelných prvků a možných nástrojů protierozní ochrany

3. a 4. Faktory ochranného vlivu vegetace a účinnosti protierozních opatření mají rovněž krátkodobý charakter a proto jsou také chápány jako nástroje regulace a protierozní ochrany. 5. a 6. Faktory dešťový a půdní jsou naopak charakteru dlouhodobého a trvalého. Faktor dešťový můžeme navíc chápat pro celé zájmové území jako prakticky konstantní. Faktor půdní vykazuje relativně nejmenší rozpětí hodnot pro různé půdy. Nebezpečí eroze dle sklonu svahu: I. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 5 do 12% - střední erozí ohrožené zemědělské půdy. Na půdách patřících do tohoto stupně je třeba změnit agrotechniku (vrstevnicová orba), použít i dalších organizačních opatření, např. pásové střídání plodin, změna tvaru pozemků, dále se vyhnout plodinám náchylným k erozi, případně použít stavebně technických opatření (viz „Typy protierozních opatření“ na konci kapitoly).


str. 34

II.

III.

plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 12 do 18% - silné ohrožení zemědělské půdy. Na těchto pozemcích je nutné provést pozemkové úpravy a pozemky protierozně zabezpečit. Je nutné změnit agrotechniku, případně vyloučit intenzivní hospodaření, a pokud je to možné, pozemky zatravnit nebo je alespoň rozčlenit technickými opatřeními jako pozemky drobné držby. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu nad 18% - velmi silné ohrožení zemědělské půdy, tyto pozemky je nutné zatravnit nebo zalesnit.

TYPY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ 1. Organizační – dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření: zatravnění zalesnění protierozní osevní postup pásové střídání plodin změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření a zahuštění cestní sítě) 2. Agrotechnická a vegetační – dotýkají se vždy celých ploch, proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními: vrstevnicová orba výsev do ochranné plodiny důlkování, hrázkování, brázdování dlátování, hloubkové kypření organizace pastvy obnova drnu mulčování 3. Stavebně-technická – se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody: terénní urovnávky terasy průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí) nádrže a suché poldry příkopy – případně společně se zpevněnými cestami zasakovací drény ochranné hrázky Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností se doporučuje použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám.


str. 35

Etapa územně plánovací dokumentace: návrh ÚZEMNÍ PLÁN PITÍN II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PARÉ Č. 1

Recommend Documents