Československé pevnosti

Československé pevnosti 1935 - 1938

Vypracoval Tomáš Géc

Jak to začalo 



 

E. Beneš – obavy z německého útoku Nedostatek vojáků na obranu státu Špatný tvar republiky Německo – nové válečné technologie (bombardovací letadla Ju 87 A, tanky, …)

Řešení 

Ukrýt pohraniční vojáky do těţce vyzbrojených bunkrů (těţké kulomety, protitanková děla, …)

Úkol 

Odraţení překvapivého útoku z Německa a obhájení hranice



Zdrţet postupující vojska, neţ přijedou posily

ŘOP 







Ředitelství opevňovacích prací Inspirace Maginotovou linií (Francie) 2 druhy opevnění: 1) lehké opevnění 2) těţká opevnění Rozpočet = 10 miliard Kčs (předválečných)

První lehké opevnění

    

Jednoduchá konstrukce (ţelezobeton) Na svazích Jediná místnost Snadný terč pro dělostřelectvo Max. vzdálenost 400m

Objekt lehkého opevnění vz. 36   

  





Max. 3 střílny Kulomety na stolech 4-6 muţů Bez větrání Stěny 30 – 70 cm silné Střílny natočeny k nepříteli = při zásahu pevnosti do střílny katastrofa U Prahy, Kladna, Slaný, … (poslední linie) Postaveno 864

Řopík – vz. 37 







Boční střílny (znemoţní postup šikmou střelbou) Chráněny před střelbou do střílen V údolích (chráněno před dělostřelectvem) 140 plánků = rychlejší stavba

Lehké opevnění vz. 37

Počet linií 

2 – 4 linie za sebou

Lehké opevnění vz. 37 









Lomený vchod (nelze zasáhnout) Větrák (vyfukoval jedovaté plyny z munice) Periskop (umoţňoval sledování okolí) Ţlábky s vodou (chlazení hlavně kulometu) 10 000 objektů

Granátový skluz - vz. 37

Způsob stavby    





Stavbu vedli civilní firmy 1) navezli materiál 2) srovnali staveniště 3) postavili lešení a bednění 4) vloţili ocelové výztuţe a začali betonovat Za 2 týdny bylo opevnění hotovo

Těţké opevnění 





Lépe vyzbrojeny a technicky vybaveny (splachovací WC, prostor pro odpočinek, vařič, el. lampy, větrání, …..) Stav. plány pro kaţdý objekt jiné 14 – 40 muţů

Úkol těţkého opevnění 

Zadrţet na dlouhou dobu postupující jednotky



Dát čas ČS jednotkám na ústup do vnitrozemí a do slovenských hor

Pěchotní srub 

 -

 

Vedl palbu hlavních zbraní do boků postupujících vojsk Výzbroj: Protitankové kanóny Minomety Těţké kulomety Dvojče těţkých kulometů Diamantový příkop Dělil se do několika kategorií podle odolnosti

Těţké opevnění – svislý řez

Těţké opevnění – vodorovný řez

Dělostřelecké tvrze   -



Útok na dálku Výzbroj: Houfnice Minomety Jednotlivé objekty tvrze byly spojeny podzemními chodbami

Dělostřelecké tvrze - plán

Zásoby jídla ve srubu těţkého opevnění   -

 -

Potraviny: Káva Čokoláda Rum Sladkokyselé okurky Kompot Cukr a sůl Hl. jídla: Segedínský guláš, rajská s hovězím, rizoto, …. Polévky: dršťková, gulášová, hrachová, hovězí, …

Překáţky a palebné průseky I. 

Znemoţnili rychlí postup nepřátelským jednotkám



Překáţky: Protipěchotní překáţka z ostnatého drátu

-

-

Nouzová protipěchotní překáţka z ostnatého drátu

Překáţky a palebné průseky II. -

-

-

Český jeţek (proti tankům, pouţit němci v Normandii)

Ocelové jehly Palebné a pozorovací průseky (v hustých lesech, proti pěchotě)

-

Protitankový příkop

-

Silniční zátarasy

Překáţky

Spojení  

 -

Základ úspěšného boje Od pozorovatelů do dělostřeleckých tvrzí Spojení: Telefonem Zemním telegrafem Poštovními holuby Signálními raketami Praporky

Příprava na obranu   

 

Špionáţe v Německu (přípravy útoku) 23. září 1938 vyhlášena mobilizace K boji připraveno 1 128 000 muţů, 400 tanků, 3 000 děl, 1000 letadel Ţenisté začali odstřelovat některé mosty Pevnosti byly osazeny vojáky

Pokyny pro velitele lehkého opevnění 1) Pozorujte svěřený úsek, získávejte zprávy a předávejte je okamţitě velení. 2) Palba kulometů musí být dokonalá. 3) Všichni z osádky objektu musí ovládat všechny úkoly, hlavně zbraně. Kaţdé volné chvíle vyuţij k nácviku. 4) Za mlhy vysuň pozorovatele před objekt. Připrav zbraň pro noční palbu. 5) Objekt zamaskuj, zkontroluj, zdali je v objektu vše potřebné. 6) Jeden objekt chrání palbou objekt druhý. 7) Dbej o odpočinek, abys byl připraven na boj. 8) Nezanedbávej stravování. Kaţdý den je nutno jedno teplé jídlo. 9) Pamatuj vţdy na utajení a nevpouštěj do objektu cizí osoby. 10) Měj důvěru v objekt. Proti dělostřelectvu je dobrým úkrytem. Zahaj okamţitě palbu na nepřítele, jakmile vyrazí do útoku. 11) Boj začíná mimo objekt v okopech. Teprve kdyţ se nepřítel přiblíţí, uchýlí se osádka do objektu a zahájí boční palbu na nepřítele.

Mnichovská dohoda



29. září v Mnichově bylo jednání evropských mocností Jednalo se o připojení Sudet k Německu Účastníci: Německo, Francie, V. Británie, Itálie (ČS nebylo přizváno) Všichni souhlasily (nechtěly válku) ČS bylo přinuceno vzdát se Sudet, jinak by bylo označeno za viníka války ČS se podřídilo a tím ztratilo pohraniční pevnosti



Mnoho diskuzí

    

Mnichovská dohoda

Zajímavost 

Pevnosti na severu Čech odstrašili Hitlera natolik, ţe zakázal na tuto oblast útočit.

Zajímavost 



Zvláštní německé jednotce se podařilo lehce dobýt belgickou pevnost Eben – Emael, díky nedostatkům pevnosti. Při prohlídce němečtí důstojníci poznamenaly: „Kdyby toto opevnění projektovali Češi, tak bychom ho nedobyli.“

Zajímavost 



ČS opevnění se stalo po obsazení Wehrmachtem zkušebním polygonem. Vyvíjely se na něm nové zbraně a náloţe proti bunkrům.

Před odstřelem

Po odstřelu 

Bunkr to pouze nadzvedlo a odhodilo stranou

Zdroje 

Knihy

Československé pevnosti (Jiří Macoun) Osudové osmičky v našich dějinách (František Emmert) 

Internet

http://pevnosti.wz.cz http://bunkry.cz http://zpravy.idnes.cz http://palba.cz