1. Historie pevnosti Terezín 1.1 Důvody vzniku pevnosti Během válek o rakouské dědictví a během sedmileté války1) se ukázalo, že obranný systém země již nevyhovuje. Pro habsburskou monarchii byl tehdy nebezpečím pruský král Fridrich II.,2) který během těchto válek pronikl do Slezska, na Moravu, do Rakouska a do Čech. Jeho cílem bylo obsadit Prahu a Olomouc. Roku 1741 francouzsko-bavorsko-saská vojska Prahu dobyla, a tím Prusové ovládli téměř celé Čechy. Až rakouské vítězství v bitvě u Kolína v roce 1757 zachránilo Prahu a celou habsburskou monarchii před kapitulací. Tehdy uherská a francouzská vojska donutila Fridricha II. opustit Čechy. Na obraně Prahy a Olomouce závisela bezpečnost Vídně. Fridrich II. ji mohl snadno ohrozit. Proto vídeňští vojenští odborníci chtěli vybudovat další opevnění v severovýchodních Čechách (tehdy byla na Moravě nejvíce opevněna Olomouc a v Čechách Cheb). Na jejich nátlak vznikl nově opevněný Hradec Králové a pevnost Ples, která byla později přejmenována na Josefov. Nakonec v lednu roku 1780 císař Josef II. (viz př. č. 1) rozhodl o vybudování pevnosti Terezín. 3) Pevnost měla mít později v bojích s Pruskem strategický význam, ale nikdy k tomuto účelu nebyla přímo využita a nesplnila tedy své původní poslání. 4)
1.2 Stavba pevnosti a města Již v létě 1780 začala stavba pevnosti a cest, které měly posloužit k dopravě stavebního materiálu. Nejprve se na této práci podíleli nevolníci z okolních vesnic, další výstavbu však prováděli vyučení řemeslníci a dělníci. Zpočátku musely být zbourány dvě německé vesnice Kopisty a Trávčice. Stavba však zasáhla i do města Litoměřice. Zde také 6. října 1780 císař
1) Války o rakouské dědictví (1740 – 1748) byly boje mezi Habsburskou monarchií a Pruskem, Bavorskem, Francií, Saskem a Španělskem. Sedmiletá válka (1756 – 176) byla vedena mezi Ruskem, Francií, Rakouskem, Saskem, Pruskem, a Anglií. V této válce Marie Terezie (1717 – 1780), královna habsburské monarchie, definitivně ztratila Slezsko. http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie, 1. 12. 2010 2) Fridrich II. (1712 – 1786) byl pruský král, braniborský kurfiřt, ale i jeden z nejvýznamnějších vojevůdců 18. století. http://cs.wikipedia.org/wiki/Fridrich_II._Veliký#Kr.C3.A1l, dne 1. 12. 2010 3) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 4 4) Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2. přepracované vydání, Praha, 1988, s. 7 – 9
6
Josef II.5) položil základní kámen k jedné z pevnostních staveb. Rozsah opevnění dosáhl 398 ha. Stavba byla ukončena roku 1790. Do tohoto roku byl vybudován most nad řekou Ohří, byly vybudovány vojenské budovy, kasárny, nemocnice, městské domy, náměstí i ulice. Vše bylo podřízeno vojenským účelům. Pevnostní komplex byl rozčleněn na hlavní pevnost, jejíž součástí bylo i město, na předsunutou malou pevnost a dvě pevnůstky – horní a dolní retranchement (viz př. č. 2). Hlavní pevnost měla tvar osmiúhelníkové hvězdice, malá pevnost mírně se rozbíhajícího obdélníku. Na celou stavbu bylo spotřebováno velké množství stavebního materiálu, např. ročně muselo být vyrobeno 20 miliónů kusů cihel. Kvůli stavbě musel být dopraven z velké vzdálenosti kvalitní kámen, dále dřevo a vápno.6)
1.3 Populace města Terezín v 19. a 20. století Město Terezín se císařským osídlovacím patentem z roku 1782 stalo městem královským, přestože až do 19. století bylo zcela podřízeno vojenským účelům. I zaměstnání většiny obyvatel bylo svázáno s vojenskými potřebami. Počet obyvatel se v 2. polovině 19. století pohyboval kolem 3 000 osob, avšak ve městě vždy byla vojenská posádka se 4 000 muži. V případě vojenského konfliktu pevnost hájilo až 11 000 mužů. Za zmínku stojí i národnostní rozrůznění obyvatelstva. Původně mělo být město zcela německé, to se však s postupem času změnilo. V roce 1910 totiž žilo v Terezíně 1 692 Čechů a 1 352 Němců. Českým městem se Terezín stal až v době předmnichovské republiky.7)
5) Josef II. (1741 – 1790) byl nejstarším synem Marie Terezie, říšskoněmeckým císařem a spoluvládcem své matky. Vytvořil řadu reforem, mezi nejznámější patří patent o zrušení nevolnictví z 1. 11. 1781. http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Osobn_3.htm, dne 1. 12. 2010 6) Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2. přepracované vydání, Praha, 1988, s. 9 – 11 7) Tamtéž, s. 11 – 12
7
2. Vojenská věznice a trestnice v době předmnichovské republiky V době předmnichovské republiky pevnost sloužila jako vojenská věznice a trestnice pro osoby, které se dopustily trestných činů. Vojenská trestnice byla umístěna na Malé pevnosti do roku 1928 a byla jediná na území tehdejšího státu. Tam se nacházeli pouze trestanci, kteří se dopustili trestných činů ve vojenské službě a kteří byli odsouzeni k odnětí svobody na více než 1 rok nebo na doživotí. Ve věznici se nacházeli vyšetřovanci vojenských soudů a odsouzení, jejichž trest odnětí svobody nepřesahoval jeden rok. Pevnost byla rozdělena na 7 vězeňských dvorů. Počet trestanců a vězňů se pohyboval kolem 500 osob. V hromadných celách si odpykávalo trest nejvýše 16 lidí. Každý trestanec po příchodu do cely obdržel slamník, podhlavník, 2 přikrývky a 2 prostěradla. Vězňové ve vyšetřovací vazbě nepracovali, ostatní byli přiděleni do zámečnické, krejčovské nebo obuvnické dílny. Za tuto práci byli vězňové odměňováni peněžní částkou. Strážní službu tvořilo 20 vojáků, ve věznici byli tři dozorci a dva klíčníci a v trestnici bylo 14 dozorců a klíčníků.8)
8)
Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2. přepracované vydání, Praha, 1988, s. 24 – 25
8
3. Zřízení věznice a ghetta v Terezíně Pronásledování Židů v Německu začalo ihned po uchopení moci německými nacisty. Nacistickou ideologií se tehdy stal rasismus, který byl nejvíce zaměřen proti Židům. Proto byly vydány roku 1935 Norimberské zákony 9) , které židovské obyvatelstvo značně omezovaly. 10) Dne 15. března 1939 nacistická armáda překročila hranice Československa a vytvořila Protektorát Čechy a Morava. Již v prvních dnech pociťoval český národ Hitlerovu 11) násilnou politiku. Nacisté pronásledovali i komunisty. Proti nim byl také namířen první útok gestapa. Při akci „Gitter,“ která proběhla v březnu roku 1939, bylo zatčeno během jednoho týdne asi 4 600 komunistů. Tehdy nacisté poprvé použili terezínskou Malou pevnost. Vězni zde ale příliš dlouho nebyli, do dvou měsíců byli propuštěni. Nacistická nenávist vůči českému obyvatelstvu zesílila po 1. září 1939, kdy Německo napadlo Polsko a rozpoutalo druhou světovou válku. Gestapo začalo zatýkat české obyvatele, kteří se účastnili veřejného života. Vznikly domácí odbojové organizace Obrana národa, Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme a později i odboj organizovaný ilegálním výborem KSČ. Gestapo se o nich dozvědělo a snažilo se je zlikvidovat. V letech 1939 a 1940 byla rozbita Obrana národa, Politické ústředí, ale i Ústřední výbor KSČ. Gestapo potřebovalo značný prostor, kde by mohli být odbojoví pracovníci uvězněni (tehdy k tomu byla využívána pouze věznice v Praze na Pankráci), a tak se rozhodlo, že se zřídí věznice v terezínské Malé pevnosti. Tato pevnost totiž nebyla příliš vzdálená od Prahy a měla v blízkosti železniční trať a silnici. Již 11. června 1940 sem bylo přemístěno prvních šest vězňů, později sem byli přivezeni i další.12)
9) Norimberské zákony obsahovaly Zákon o říšském občanství, Zákon o ochraně německé krve a německé cti, nařízení k zákonu o říšském občanství. V těchto zákonech byly různé vyhlášky, např. „Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé krve nebo druhově příbuzné krve je zakázán.“ „Židům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a užívání říšských barev.“ „Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši.“ http://klempera.tripod.com/nzakon1.htm, dne 3. 12. 2010 10) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 5 11) Adolf Hitler (1889 – 1945) byl německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany, německý kancléř a hlava německého státu od roku 1934 do roku 1945. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hitler, dne 3. 12. 2010 12) Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2, přepracované vydání, Praha, 1988, s. 27 – 33
9
Židovské ghetto v Terezíně vzniklo až 24. listopadu 1941 jako součást plánu Reinharda Heydricha.13) Ten chtěl židovské obyvatelstvo nejdříve izolovat od ostatních a později vyslat ke konečné likvidaci do Polska.14)
13) Reinhard Heydrich (1904 – 1942) byl nacista, představitel SS, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, jeden z hlavních zakladatelů holocaustu. Od podzimu 1941 zastupitel říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava. Zemřel 27. května 1942 na následky atentátu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Heydrich, dne 15. 12. 2010 14) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 6
10
4. Židovské ghetto v Hlavní pevnosti Táboru velela nacistická komandantura, která byla složena ze třiceti osob. Funkci táborového ředitele zastupovali celkem tři muži, Siegfried Seidl (viz př. č. 3),15) Anton Burger (viz př. č. 4) 16) a Karl Rahm (viz př. č. 5).17) Navenek ghetto mělo vypadat jako místo, kde si Židé „vládnou“ sami. 18) Již od podzimu roku 1941 začali nacisté shromažďovat do transportů obyvatele, kteří byli podle Norimberských zákonů považováni za Židy. První odjely do Terezína z Prahy, Brna a Minska. Dne 24. listopadu 1941 přijel z Prahy do Terezína první transport, tzv. Aufbaukommando. Tímto transportem sem bylo převezeno kolem 340 mladých mužů. Až od ledna 1942 do Terezína přijíždělo každý týden tisíc osob. 19) Počet obyvatel ghetta se začínal zvyšovat. V roce 1942 bylo celkem do Terezína deportováno asi 74 000 lidí. Pohyb transportů řídila Ústředna pro židovské vystěhovalectví v Praze, která měla na starost registraci osob a sepisování seznamů jmen pro jednotlivé transporty. Podle předpisů si jeden Žid s sebou mohl vzít zavazadlo, jehož váha nepřesahovala 50 kilogramů. Po příjezdu do Terezína však byla vězňům část tohoto majetku zabavena. Dne 20. ledna 1942 bylo ve Wannsee rozhodnuto, že Terezín bude vyhlášen jako tzv. ghetto pro staré, neboli ghetto pro osoby nad 65 let. Tito Židé měli v Terezíně zůstat trvale. Díky tomu začaly do Terezína přijíždět transporty z Německa, Rakouska, Nizozemska a Dánska, nakonec i ze Slovenska a Maďarska. Později bylo rozhodnuto, že Židé budou posíláni transporty do Osvětimi, nově vybudovaného vyhlazovacího tábora. První transporty odjížděly v říjnu 1942, poslední odjel 28. 10. 1944 (viz př. č. 6, 7). 20) Součástí Hlavní pevnosti bylo asi deset kasáren. Každá kasárna měla své jméno a každá byla něčím specifická. Například kasárny „Sudety“ a „Hannover“ byly pro muže a kasárny „ Drážďany “ a „ Hamburk “ pro ženy. Do jedné místnosti bylo umístěno 21 lidí a prostor pro osoby činil
15) Siegrief Seidl (1911 – 1947) byl vedoucí koncentračního tábora Terezín. Byl odsouzen k trestu smrti. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/42709, dne 5. 1. 2010 16) Anton Burger (1911 – 1991) byl vedoucí koncentračního tábora Terezín. http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton_Burger, dne 5. 1. 2010 17) Karl Rahm (1907 – 1947) byl vedoucí koncentračního tábora Terezín, popraven. http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/64822, dne 5. 1. 2010 18) http://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Terezín, dne 5. 1. 2010 19) Votoček O., Kostková Z., Terezín, Odeon, 1. vydání, Praha, 1980, s. 101 – 102 20) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 8 – 9
11
asi 1,2 metrů čtverečných.21) Vězňové museli pracovat v kuchyni (tam pracovaly většinou ženy), v dílnách, v pekárně nebo v nemocnici. Tábor se musel udržovat v chodu. Věznění muži pracovali na stavbě kanalizace, železnice a krematoria, na rozšiřování vodovodu a na práci pro válečnou výrobu.22) Práce byla povinností a museli se jí účastnit všichni lidé starší 14 let, vyjma starých a nemocných. Denní stravou byla čtvrtina chleba, polévka, náhražková káva a někdy i brambor. V Terezíně byla předepsaná přísná pravidla. Za jejich porušení se přísně trestalo. Mezi tato pravidla patřil zákaz styku mužů a žen, zákaz chůze po chodnících, zákaz vlastnit cenné předměty nebo zákaz vlastnit cigarety a zapalovače. 23) Pokus o útěk byl trestán smrtí.24) S postupem času se v Terezíně začaly objevovat kulturní aktivity vězňů. Němci proti tomu nakonec nic nenamítali. Hrálo se zde divadlo, opery a další různá představení. Mezi vězněnými byli významní dirigenti, režiséři, učitelé, výtvarníci, skladatelé. Vězňové zde nacvičovali známou operu Hubičku, Mozartovu Figarovu svatbu nebo operu Carmen. Představení měla velký úspěch. Mezi nejznámější osobnosti patřili Pavel Haas,25) Bedřich Weiss,26) nebo Leo Strauss,27) významný filozof.28) Mnoho lidí se zde potýkalo s chorobami. V Terezíně se objevil tyfus, spalničky, neštovice, ale i mor. Lidé denně umírali na následky nemocí, ale i na následky hladu, zimy. Čím dál častěji se ošetřující lékaři setkávali s pacienty, kteří měli hnisající zranění a na následky infekce krve umírali. Na marodce bylo nejdříve 60 lůžek, později s nárůstem pacientů jejich počet vzrostl na 200, ale přesto zde nebyla lůžka pro všechny. Někteří pacienti museli ležet na dřevěných stolech nebo na zemi. Nacisté se zpočátku o nemocné vůbec nestarali, později však nechali dovážet léky z okolních vesnic. V dubnu 1945 byla poslána žádost do Prahy, aby byli tuberkulózní vězňové propuštěni. Tento návrh byl přijat.29)
21)
Fantlová Z., Klid je síla, řek' tatínek, Primus, 1. vydání, Brno, 1996, s. 99 – 100 Redlich E., Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem, Doplněk, 1. vydání, Brno. 1995, s. 78 23) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 15 – 19 24) Redlich E., Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem, Doplněk, 1. vydání, Brno. 1995, s. 78 25) Pavel Haas (1899 – 1944) byl hudební skladatel první poloviny 20. století. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Haas, dne 6. 1. 2010 26) Bedřich Weiss (1919 – 1944) byl jazzový trumpetista, aranžér a dirigent. http://wapedia.mobi/cs/Fritz_Weiss, dne 6. 1. 2010 27) Leo Strauss (1899 – 1973) byl vlivný americký filozof, konzervativní kritik moderní filozofie. http://cs.wikipedia.org/wiki/Leo_Strauss, dne 6. 1. 2010 28) Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 29 – 30 29) Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2. přepracované vydání, Praha, 1988, s. 258 – 266 22)
12
5. Věznice gestapa v Malé pevnosti Malá pevnost sloužila jako věznice od roku 1940 především pro politické vězně z Protektorátu Čechy a Morava. Původně měla být jen pro muže, po atentátu na Heydricha sloužila i pro ženy. Velitelem věznice se stal SS - Hauptsturmführer Heinrich Jöckel (viz př. č. 8).30) Po příjezdu do Malé pevnosti získali vězni vězeňský oděv, lžíci, misku a přikrývku. Denním přídělem byla čtvrtina chleba, náhražková káva a polévka. Byla zde však povolena balíková pošta „z venčí.“ Vojenské zákazy zde byly často porušovány. Dokonce si zde lidé psali deníky, které pak tajně posílali svým rodinám domů. Časté zde byly taktéž krádeže. Vězni byly pod vedením Jöckela nelidsky týráni, což mělo za následek vysokou úmrtnost. Za nedodržení předpisů sem byli posíláni i Židé z Hlavní pevnosti. Gestapo zde popravovalo vězně bez soudního řízení. Největší popravy byly na konci 2. světové války. Stejně jako v ghettu i zde museli vězni pracovat. Většinou pracovali na výrobě paland a rakví, později byli nasazováni i na práci mimo pevnost, kde pracovali pro různé okolní firmy (např. pro firmy z Ústí nad Labem nebo Lovosic). Stejně jako v Terezínském ghettu i zde se objevil tyfus a další choroby. Častý zde byl i výskyt blech a vší.31)
30) Heinrich Jöckel (1898 – 1946) byl velitelem gestapa v Malé pevnosti. http://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Jöckel, dne 5. 1. 2011 31) Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2, přepracované vydání, Praha, 1988, s. 136 – 196
13
6. Osvobození Terezína Rudou armádou V dubnu roku 1945 navštívil zástupce Červeného kříže Terezín a slíbil představitelům samosprávy ochranu. O měsíc později opustili nacisté Terezín. V té době nacisté evakuovali koncentrační tábory v Německu a Polsku a tisíce Židů byly odváženy transporty do Terezína. Během této doby, kdy se téměř celá Evropa radovala z konce války, vypukla v Terezíně tyfová epidemie. Lidé akutně potřebovali zásoby léků. Pomoc dosavadních lékařů a zdravotníků nestačila. Dne 8. května 1945 převzala ochranu nad vězni Rudá armáda. Do Terezína vyslala stovky lékařů, epidemiologiků a zdravotníků. Společnými silami se tyfovou epidemii podařilo zastavit. 13. května práce sovětských zdravotníků v Terezíně skončila. Do konce července 1945 opustila Terezín většina vězňů. Zbytek nemocných osob byl převezen do nemocnice v Litoměřicích, do ozdraven nebo sanatorií (viz př. č. 9, 10, 11). 32)
6.1 Statistiky
Terezínským ghettem si přišlo asi 150 000, z toho zde zemřelo 35 384 osob. Z Terezína bylo deportovaných na Východ 86 934 osob, z toho jich přežilo 3 586. V evakuačních transportech roku 1945 přijelo 15 397 osob. Do nemocnic před osvobozením odjelo asi 1 620 lidí. V Terezíně bylo ke dnu 9. května 1945 z Terezína uteklo.
celkem 1683 původních vězňů a 701 osob do tohoto dne
33)
Malou pevností si celkem prošlo asi 32 000 osob, z toho 27 000 mužů a 5 000 žen. Většinou se jednalo o politické vězně, členové odbojových organizací, jako byla například Obrana národa či Petiční výbor věrni zůstaneme. Byli sem posíláni také partyzáni, váleční zajatci, pevností prošlo i 1 500 Židů. Ti zde měli nejhorší podmínky pro život. Celkem zde bylo asi 300 lidí popraveno a 2 300 vězňů zemřelo na následky špatných životních podmínek. 34)
32)
Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2, přepracované vydání, Praha, 1988, s. 295 – 299 Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005, s. 54 34) http://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Terezín, dne 5. 11. 2010 33)
14
7. Dvě z významných osobností vězněných v Terezíně Mezi tyto osobnosti patří Karel Poláček (viz př. č. 12), 35) významný český spisovatel, autor děl Bylo nás pět nebo Muži v ofsajdu. Do Terezína byl deportován dne 5. července 1943. Jako ostatní vězni i on musel zpočátku pracovat manuálně. Později se stal vyhledávaným společníkem pro debaty v různých skupinách, např. ve skupině „ politiků a literátů.“ Od srpna roku 1943 přestaly odjíždět transporty na Východ a došlo k uvolnění poměrů. Poláček tedy začal vystupovat na přednáškách (texty z přednášek se bohužel nedochovaly) a stal se mezi vězni oblíbeným společníkem především pro jeho humor a výborný postřeh. Záhy také začal psát. Pamětníci tvrdí, že chtěl dokonce napsat knihu o životě v Terezíně. Poláček také ovlivnil mládež v ghettu. Důkazem toho je časopis Vedem, který založila skupina dospívajících chlapců. V něm se mj. také uváděl seriál na pokračování s názvem Muži v ofsajdu. Inspirací jim byla právě Poláčkova kniha. Dne 19. října 1944 odjel Poláček transportem na Východ. Původně se mluvilo o tom, že zemřel v Osvětimi, avšak v 90. letech se našel důležitý svědek Karla Baumöhlová, která toto tvrzení vyvrátila. Podle ní zahynul až roku 1945 v koncentračním táboře Gleiwitz.36) Další osobností je spisovatel Arnošt Lustig (viz př. č. 13).
37)
Dne 13. listopadu 1942 byl
deportován do Terezína. Na rozdíl od Karla Poláčka se Lustig do kulturního života v ghettu nijak zvlášť nezapojoval. Prošel si koncentračním táborem v Osvětimi a Buchenwaldu. Roku 1945 uprchl z transportu smrti. Po válce začal psát svá první díla. Tato díla jsou tématikou války silně ovlivněna. Mezi nejznámější patří novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, povídkový soubor Démanty noci nebo novela Dita Saxová. Roku 2008 získal Cenu Franze Kafky. 38)
1
35) Karel Poláček (22. březen 1892 – 21. leden 1945) byl český spisovatel 1. poloviny 20. století. Kolektiv autorů, Karel Poláček a divadlo, Albert, 1. Vydání, Boskovice 2002, str. 216 – 290 36) Kolektiv autorů, Karel Poláček a divadlo, Albert, 1. Vydání, Boskovice 2002, str. 179 – 186 37) Arnošt Lustig (21. prosinec 1926 – 26. únor 2011) byl český spisovatel 2. poloviny 20. století. http://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig, dne 27. 3. 2011 38) http://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig#Ocen.C4.9Bn.C3.AD, dne 27. 3. 2011
15
8. Poválečný vývoj města Dne 1. června 1945 byl založen Přípravný výbor pro znovuvybudování Terezína. V čele bylo 400 terezínských občanů. Nastěhování občanů zpět do města Terezín ale bylo povoleno až v březnu roku 1946. Město na začátku přestavby nebylo v dobrém stavu. Domy byly poškozené, často bez oken a dveří, na zemi se válela hromada nepoužitelných věcí, které zbyly po obyvatelích ghetta. V červenci 1946 se zde konala první poválečná oslava památky Mistra Jana Husa a 7. listopadu v Terezíně vítali návrat vojenské posádky. Nakonec byl Terezín dne 27. října 1946 potvrzen prezidentským dekretem za obnovený. Obecná a měšťanská škola byla vybudována již v prvním poválečném roce. Následovala oprava vozovek, chodníků, městského vodovodu, pouličního osvětlení, kanalizace a přestavba domů. Nastal rozvoj obchodu, vznikla řada provozoven.39) Roku 1947 byl založen Terezínský památník (viz př. č. 14). Tato instituce má dodnes za úkol zachovat památku na oběti nacistické perzekuce. 40) Byl založen Národní hřbitov (viz př. č. 15). Péči o hřbitov převzal Spolek pro udržování Národního hřbitova v Terezíně se sídlem v Litoměřicích. Členy spolku byli bývalí vězňové a některé obce. Roku 1959 vznikla akce Růže pro Terezín. Lidé do Terezína posílali růžové keře a jejich výsadbu prováděli občané města a členky terezínské organizace Českého svazu žen. Do Terezína bylo během krátké doby posláno kolem 13 500 růžových keřů V roce 1960 obdrželo město titul Vzorného města severočeského kraje. S rekonstrukcí pomáhal Terezínu městský národní výbor. Téhož roku bylo přestaveno náměstí a postavena kašna. Později zde byl renovován park. Roku 1965 byl vypracován soupis chráněných památek, jako byly bývalé vojenské objekty, náměstí a kostel, Malá pevnost a vybrané civilní budovy. Vznikl tzv. Ruský hřbitov (viz př. č. 16), kde byli pochováni ruští váleční zajatci z druhé světové války, dále Pietní místo na břehu řeky Ohře. Tam byl vysypán popel nacistických obětí terezínského ghetta.41)2 39)
Votoček O., Kostková Z., Terezín, Odeon, 1. vydání, Praha, 1980, s. 114 – 121 http://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Terez%C3%ADn, dne 31.3.2011 41) Votoček O., Kostková Z., Terezín, Odeon, 1. vydání, Praha, 1980, s. 114 – 121 40)
16
V prostoru bývalého vojenského cvičiště bylo vybudováno golfové hřiště a na druhém břehu řeky Ohře hřiště pro paintball. V roce 1991 bylo založeno Museum ghetta (viz př. č. 17). Zde si mohou návštěvníci mj. prohlédnout výstavy věnované terezínskému umění, historické fotografie nebo deníky terezínských dětí.42) S postupem času bylo město Terezín zrekonstruováno do dnešní podoby (viz př. č. 18).43) V současné době v Terezíně existuje mnoho spolků, které se starají o kulturní rozvoj města.44) Od roku 2009 usiluje zastupitelstvo města Terezín o zápis do seznamu kulturního dědictví UNESCO (viz př. č. 19).45) Roku 1952 bylo v Terezíně 2031 obyvatel a o dvacet let později počet obyvatel dosáhl čísla 2378.46) Dnes ve městě žije zhruba 3010 obyvatel. 47)
42)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Terez%C3%ADn, dne 31.3.2011 http://cs.wikipedia.org/wiki/Terez%C3%ADn, dne 7. 1. 2011 44) Mezi tyto spolky patří např. Klub vojenské historie, TJ sokol Terezín, Občanské sdružení TMA divadlo, Modelářský klub, Sbor dobrovolných hasičů nebo Junák. Od roku 1959 se každý rok koná cyklistický Závod juniorů. http://www.terezin.cz/spolky-a-organizace/d-136453/p1=2355, dne 7. 1. 2011 45) www. terezin .cz/zapis -c-2- 2009 - ze -zasedani- zastupitelstva -mesta- terezin-27-4 -2009/d -12689/query= počet obyvatel, dne 7. 1. 2011 46) Votoček O., Kostková Z., Terezín, Odeon, 1. vydání, Praha, 1980, s. 116 47) http://cs.wikipedia.org/wiki/Terezín, dne 7. 1. 2011 43)
17
Úvod Jako téma své maturitní práce jsem si vybrala Terezínskou pevnost, která je známá především proto, že v době druhé světové války sloužila jako koncentrační tábor. Málokdo ovšem ví, z jakých důvodů pevnost vznikla a jak Terezín vypadá dnes. Touto prací jsem chtěla svým spolužákům rozšířit znalosti nad rámec látky probírané v dějepisu. Ve své práci jsem se nejdříve zabývala důvodem vzniku pevnosti, dále jsem popsala vojenskou
věznici
a
trestnici
v době
předmnichovské
republiky,
popsala
jsem
cestu
ke zřízení ghetta v Terezíně, zabývala jsem se věznicí v Malé pevnosti a nakonec mj. poválečným vývojem města. Popsala jsem i denní život v koncentračním táboře Terezín. Nejvíce
jsem
při
psaní
své
maturitní
práce
čerpala
z knihy
Malá
pevnost
Terezín od kolektivu autorů a z knihy Terezínské ghetto od Ludmily Chládkové. Také jsem vycházela z knihy Terezín od Zdenky Kostkové a Otakara Votočky, dále z knihy Klid je síla, řek tatínek od Zdenky Fantlové a z knihy Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem od Egona Redlicha. Přínosným zdrojem mi také byla kniha Karel Poláček a divadlo od kolektivu autorů. Důležitým zdrojem informací mi také byly webové stránky www.wikipedie.cz, www.terezin.cz, forum.valka.cz,
http://klempera.tripod.com/nzakon1.htm,
a http://wapedia.mobi/cs/ .
5
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/
Obsah Úvod …………………………………………………………………….…....………..……..... 5 1. Historie pevnosti Terezín ……………………………………………….............................. 6 1. 1 Důvody vzniku pevnosti ……………………………………………………… 6 1. 2 Stavba pevnosti a města …………………………………………..................... 6 1. 3 Populace města Terezín v 19. a 20. století …………………...……………..… 7 2. Vojenská věznice a trestnice v době předmnichovské republiky …..................................... 8 3. Zřízení věznice a ghetta v Terezíně ………………………………...................................... 9 4. Židovské ghetto v Hlavní pevnosti …………………………………..……………........... 11 5. Věznice gestapa v Malé pevnosti ……………………………………….………............... 13 6. Osvobození Terezína Rudou armádou …………………………….…............................... 14 6. 1 Statistiky …………………………………………………….......................... 14 7. Dvě z významných osobností vězněných v Terezínském ghettu …………………….….. 15 8. Poválečný vývoj města …………………………………………….………………….…. 16 9. Závěr……………………………………………………………….................................... 18 Použitá literatura a prameny …………………………………………………………….….... 19 Seznam příloh …………………………………………………………………………….….. 20 Přílohy …………………………………………………………………………………..……. 22
4
Závěr Pevnost Terezín byla založena Josefem II. v 18. století. Tehdy měla mít pouze strategický význam v bojích proti Fridrichu II., nakonec však k tomu nikdy nebyla přímo využita. V době předmnichovské republiky v pevnosti vznikla vojenská věznice a trestnice. Od roku 1940 sloužila Malá pevnost v Terezíně jako věznice pro politické vězně z Protektorátu Čechy a Morava. Židovské ghetto však v Terezínské Hlavní pevnosti vzniklo až roku 1941 jako součást plánu Reinharda Heydricha. Od tohoto roku sem byly posílány transporty s Židy. Ti zde museli pracovat v dílnách, v kuchyni, pekárně či v nemocnici. Panovala zde přísná pravidla. S postupem času se v Terezíně začaly objevovat kulturní aktivity vězňů. Mezi významné kulturní osobnosti patřil Karel Poláček či Arnošt Lustig. Věznění se zde mj. potýkali s různými smrtelnými chorobami. Většina z vězňů byla také posílána transporty na Východ. Nakonec roku 1945 byli vězňové zachráněni Rudou armádou. Pevnostní město nebylo po 2. světové válce v dobrém stavu, a proto byl roku 1945 založen Přípravný výbor pro znovuvybudování města. Během několika let byl založen Národní hřbitov, Ruský hřbitov, obecná a měšťanská škola, bylo obnoveno osvětlení, kanalizace a došlo k přestavbě domů. Nakonec bylo město přestavěno do dnešní podoby. V současné době existuje v Terezíně mnoho spolků, které se starají o kulturní rozvoj města. Práce shrnuje základní informace o terezínské pevnosti. Poslouží k rozšíření informací o pevnosti, městečku a hlavně koncentračním táboře pro Židy na území Protektorátu Čechy a Morava. Chystám se ji prezentovat svým spolužákům. Myslím si, že spousta mladých či starších lidí by měla vědět alespoň něco o tom, co to koncentrační tábor vůbec byl a k čemu sloužil. Žijeme sice v jednadvacátém století, ale to neznamená, že se nás dějiny dvacátého století netýkají. Tisíce lidí přišly o svůj život jen kvůli antisemitistickým názorům. Myslím si, že tato práce by mohla být také ponaučením do budoucna.
18
Požitá literatura a prameny Literatura: Fantlová Z., Klid je síla, řek' tatínek, Primus, 1. vydání, Brno, 1996 Chládková L., Terezínské ghetto, V RÁJI, 1.vydání, Praha, 2005 Kolektiv autorů, Karel Poláček a divadlo, Albert, 1. vydání, Boskovice 2002 Kolektiv autorů, Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, 2. přepracované vydání, Praha, 1988 Redlich E., Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem, Doplněk, 1. vydání, Brno. 1995 Votoček O., Kostková Z., Terezín, Odeon, 1. vydání, Praha, 1980
Internetové zdroje: www.wikipedie.cz http://forum.valka.cz/ http://klempera.tripod.com/nzakon1.htm http://wapedia.mobi/cs/ http://web.quick.cz/iveta_kulhava/ www.terezin.cz
19
Maturitní práce
Pevnost Terezín
Autor: Michaela Žáková Gymnázium Židlochovice Tyršova 400 667 01 Židlochovice, 8. ročník Konzultant práce Mgr. Danuše Švarzbergerová
Židlochovice, 2011 Jihomoravský kraj
Prohlašuji, že jsem maturitní práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Danuše Švarzbergerové a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další informační zdroje. V Židlochovicích dne 14. 3. 2011
Podpis:
2
Děkuji Mgr. Danuši Švarzbergerové za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a pomoc, kterou mi věnovala.
3
Přílohy
Př. č. 1 Fotografie obrazu Josefa II. 48)
Př. č. 2 Plán Terezína z roku 2010 49)
Př. č. 3 Fotografie Siegfrieda Seidla z roku 1944 50)
Př. č. 4 Fotografie Antona Burgera z roku 1943 51)
Př. č. 5 Fotografie Karla Rahma (uprostřed) před svojí popravou roku 1946 52)
Př. č. 6 Fotografie Židů vystupujících z transportu roku 1944 53)
Př. č. 7 Fotografie nástupu Židů v koncentračním táboře z roku 1942 54)
Př. č. 8 Poprava Heinricha Jöckela (vpravo) roku 1946 55)
Př. č. 9 Fotografie z terezínského muzea z roku 2005 : místnost pro vězně 56)
Př. č. 10 Fotografie z terezínského muzea z roku 2005 : místnost v koncentračním táboře 57)
Př. č. 11 Fotografie dvoru Malé pevnosti z roku 1945 58)
Př. č. 12 Fotografie Karla Poláčka z roku 1932 59)
Př. č. 13 Fotografie Arnošta Lustiga z roku 2009 60)
Př. č. 14 Fotografie Terezínského památníku z roku 2009 61)
Př. č. 15 Fotografie Národního hřbitova z roku 2008 62)
Př. č. 16 Fotografie Ruského hřbitova z roku 2009 63)
Př. č. 17 Fotografie Musea ghetta Terezín z roku 2009 64)
Př. č. 18 Letecký pohled na Terezín roku 2011 65)
Př. č. 19 Letecký pohled na Terezín roku 2010 66)
Seznam příloh Př. č. 1 Fotografie obrazu Josefa II. 48) Př. č. 2 Plán Terezína z roku 2010 49) Př. č. 3 Fotografie Siegfrieda Seidla z roku 1944 50) Př. č. 4 Fotografie Antona Burgera z roku 1943 51) Př. č. 5 Fotografie Karla Rahma (uprostřed) před svojí popravou roku 1946 52) Př. č. 6 Fotografie Židů vystupujících z transportu roku 1944 53) Př. č. 7 Fotografie nástupu Židů v koncentračním táboře roku 1942 54) Př. č. 8 Fotografie z popravy Heinricha Jöckela (vpravo) z roku 1946 55) Př. č. 9 Fotografie z terezínského muzea z roku 2005 : místnost pro vězně 56) Př. č. 10 Fotografie terezínského muzea z roku 2005 : místnost v koncentračním táboře 57) Př. č. 11 Fotografie dvoru Malé pevnosti z roku 1945 58) Př. č. 12 Fotografie Karla Poláčka z roku 1932 59) Př. č. 13 Fotografie Arnošta Lustiga z roku 2009 60) Př. č. 14 Fotografie Terezínského památníku z roku 2009 61) Př. č. 15 Fotografie Národního hřbitova z roku 2008 62) Př. č. 16 Fotografie Ruského hřbitova z roku 2009 63) Př. č. 17 Fotografie Musea ghetta Terezín z roku 2009 64)3 48)
http://www.onlipix.com/personages/jos.htm, dne 14. 4. 2011 http://richard-1.com/terezin/pevnost.htm, dne 14. 4. 2011 50) http://www.cympm.com/teresin.html, dne 31.3.2011 51) http://www.numismondo.com/pm/cza/indexC4111.htm, dne 31.3.2011 52) http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Rahm-Karl/t/64822, dne 31.3.2011 53) http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/fotoalbum/nezarazene/kt-terezin/vystupujici-transport- zidu-kveten-1944.jpg.html, dne 31.3.2011 54) http://www.knihovnaberoun.cz/nastenka/holocaust.html, dne 31.3.2011 55) http://www.pametnaroda.cz/witness/photo/id/648, dne 31.3.2011 56) http://www.shutterstock.com/pic-3317079/stock-photo-memorial-terezin-camp-of-death.html, dne 31.3.2011 57) http://www.travelpod.com/ad/Terezin-Terezin, dne 31.3.2011 58) http://www.fotohistorie.cz/Ustecky/Litomerice/Terezin/Terezin_-_Mala_pevnost/Default.aspx, dne 31.3.2011 59) http://www.odaha.com/tomas-odaha/recenze/cetba/bibliografie/karel-polacek, dne 31.3.2011 60) http://www.topzine.cz/laska-telo-terezin-recenze-nove-knihy-arnosta-lustiga/, dne 31.3.2011 61) http://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/severni-cechy/litomericko-a-podripsko/1258-pamatnik-terezin/, dne 31.3.2011 62) http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_h%C5%99bitov_Terez%C3%ADn, dne 31.3.2011 63) http://www.prague-airport-transfers.co.uk/terezin-excursion.htm, dne 31.3.2011 64) http://www.mesto-terezin.cz/expozice-pamatniku.php, dne 31.3.2011
49)
20
Př. č. 18 Letecký pohled na Terezín roku 2011 65) Př. č. 19 Letecký pohled na Terezín roku 2010 66) 4
65) 66)
http://www.pension-apartment.cz/info-o-praze/prohlidky-prahy/terezin/, dne 31.3.2011 http://www.sedmicka.cz/usti-nad-labem-decin-teplice-litomerice/clanek?id=173568, dne 31.3.2011
21
