Česko-bavorská studijní exkurze Studenti Institutu akvatické systémové biologie Technické univerzity v Mnichově na návštěvě pohraničí
Letošní rybářsko-biologická odborná
exkurze Institutu akvatické systémové biologie
mnichovské Technické univerzity vedla do Horní Falce a sousední České republiky. Exkurze začala cestou do hornofalcské obce Wöllershof s cílem prohlédnout si Modelové rybníkářské zařízení zřízené Krajem Horní Falc. Zde první kroky návštěvníků vedly ke kulaté nádrži se třemi vyzami velkými (běluga), což je největší druh bělugy na světě. Tyto kdysi i v Dunaji běžné ryby mohou dosáhnout velikosti až šesti metrů. Ve farmě Wöllershof se chovají i další druhy bělugy jako jeseter ruský a jeseter sibiřský, a to jak k vysazování tak i na jídlo. Tyto ryby dnes slouží především na okrasu respektive se ve vybraných zařízeních využívají k produkci kaviáru. V disertačním záměru, provedeném ve spolupráci s mnichovskou TU, se ve Wöllershofu navíc zkoumá znovuosídlení jesetera malého v bavorských vodních tocích. Následující cesta do sousední České republiky zavedla studenty na Šumavu, která se svými téměř 700 km² představuje největší národní park ČR. V této chráněné a původní oblasti se nachází perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jeden z nejtajemnějších ale i nejohroženějších druhů. Změny využití půdy v době studené války, s tím související spojená zvýšená zemědělská činnost stejně tak jako vysoušení a zanesený materiál výskyt perlorodky, která se až do 50. let minulého století hojně vyskytovala, téměř zdecimoval. Z milionů perlorodek lze dnes najít jen několik stovek. Blízko Prachatic se účastníci exkurze setkali s jedním z nejvitálnějších perlorodkových pásů Evropy, o který se stará dr. Ondřej Spisar. Díky přísné ochraně a starostlivé péči se daří udržovat populaci schopnou reprodukce. Problémy odchovu perlorodek souvisejí s jejich několikaletým vývojovým cyklem. Vedle faktorů jako půdní využití hrají pro perlorodky velkou roli i ryby. V jejich hostitelksé roli jsou pro vývoj těchto mlžů nezbytně nutné. Ve výzkumné stanici, kterou společně využívají Správa NP a Karlova univerzita, se návštěvníci z Mnichova dozvěděli, že se ve zdejších vodách kdysi vyskytoval dokonce losos obecný, který vedle pstruha říčního mohl hrát úlohu hostitele. O úspěšné renaturalizaci bývalého toku s perlorodkami se studenti mohli přesvědčit v rámci několikahodinové túry na příkladě potoka Hučiny. K restauraci toku byly využity stávající drenážní systémy z dob intenzivního lesního hospodářství,
původní koryto bylo
zreaktivováno. Již po roce mohlo být zaznamenáno zvýšení hladiny spodní vod. Do idylicky 1
meandrujícího toku se vrátily první ryby. Pod vedením dr. Miroslava Böhma si studenti prohlídli rybí líheň NP Šumava v Borové Ladě. Zde se chovají četné ryby, které se pak vysazují do potoků a řek NP s cílem podpořit přirozenou populaci. Hlavním druhem tu je pstruh říční, ale i lipan a mník tvoří nedílnou součást zdější rybí fauny. V následujících dvou dnech z studenti avítali na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích. Přivítáni byli na Fakultě rybářství a ochrany vod ve Vodňanech a Českých Budějovicích. Vedle aspektů klasického rybníkářství se zde zkoumají především metody v oblasti akvakultury. Studenty zaujala nejenom plošná rozloha rybníků ale i vysoký počet chovaných druhů. Jeseteři se globálně řadí k nejohroženějším druhům ryb, ačkoliv jsou jedním z nejstarších dosud žijících živočichů (již kolem 200 mil. let). Ohroženy jsou především ty druhy jeseterů, které dosahují plodnosti až po 20 letech. Odchov a výzkum veškerých druhů jeseterů leží na srdci také děkanovi fakulty, prof. Otomaru Linhartovi. Výzkumné obsahy jednotlivých ústavů přitom volí inovativní a neobyčejné cesty. Tak se zde například transplantují kmenové buňky těchto teprve po 20 letech reprodukce schopných druhů jeseterů do stejných nebo podobných druhů, aby se rychleji získaly pohlavní buňky nebo aby se tyto mohly na mnoho let konzervovat. Velký význam vzbudily prezentované výsledky výzkumu chemické kvality vody v českých vodách, která byla zkoumána pomocí stopové analýzy. Na základě vzorků odpadní vody se tak mohlo prokázat sezónně podmíněné užívání farmaceutik jako antibiotik a antidepresiv. Jedno mají veškeré látky společné: efektivita odbourání silně závisí na ročním období. Jen krátce se hovořilo o pesticidech prokázaných v českých tocích. Přítomnost téměř 90 různých substancí naznačuje, jak vysoké škody nezodpovědné zacházení s těmito látkami může způsobit. Výzkum vodňanské fakulty nepřináší ovšem pouze i jiné než vědecké výsledky. Jedním z takových kulinářsky velmi přesvedčivých výsledků je „omega3kapr“ s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin a šetrně získávaný kaviár. Poslední den exkurze vedl do Českých Budějovic na hlavní kampus Jihočeské univerzity. Průměrná produkce ryb se v České republice pohybuje kolem 490 kg na ha ročně – přičemž Jižní Čechy pro chov ryb přestavují maximálně vhodný region. Množství celkové produkce ryb se v ČR pohybuje kolem 25.000 tun ročně. Jen poměrně malá část ryb se vyváží, největším odběratelem je Německo. Exporty do Polska rok od roku kolísají. Po závěrečné procházce po malebném historickém centru se studenti vydali na zpáteční cestu.
2
Exkurzi velkoryse podpořily Kraj Horní Falce a Evropský region Dunaj-Vltava. Exkurse se má konat i do budoucna jako pevná součást studijního programu a podpořit tak českobavorskou výměnu mezi studenty, vědci a odborníky-ochranáři.
Foto č. 1: přivítání v Modelovém rybníkářském zařízení Kraje Horní Falc
3
Foto č. 2: v kalné vodě lze dva metry dlouhá zvířata jen stěží rozpoznat
Foto č. 3: jednoroční jeseter ruský
4
Foto č. 4: jeseter sibiřský
Foto č. 5: albín jesetera malého
5
Foto č. 6: perlorodky na dně potoka v NP Šumava
Foto č. 7: čeští a bavorští biologové-ochranáři věnují ochraně perlorodky velkou pozornost
6
Foto č. 8: pobřežní vegetace a spadaný detrit představují výborný, bezplatný a přirozený základ potravy těchto mlžů
Foto č. 9: renaturovaná Hučina ve starém korytě
7
Foto č. 10 vlevo: pstruh říční, na jehož žábrách se mají zachytit glochidie a vpravo meandry nového říčního ramena v NP Šumava
Foto č. 11: v Borové Ladě se ryby chovají teprve od roku 1997. O té doby byly rybníky s láskou začleněny do krajiny
8
Foto č. 12: víceděkan Ing. Vojtěch Kašpar ve Vodňanech představuje nová akvarijní zařízení
Foto č. 13: výzkum v oblasti ochrany vod je na univerzitě v Českých Budějovicích zaměřen na enviromentální analýzu a ekotoxikologii 9
Foto č. 14: také v přednáškové budově v Českých Budějovicích se studentům TUM dostalo pohledu na svět pod hladinou
Foto č. 15: v četných akváriích se provádí výzkum různých druhů - zde rak říční
10
Foto č. 16: na institutu intenzivní akvakultury je o krmení ryb velký zájem
Foto č. 17: závěr vydařené exkurze v historickém centru Českých Budějovic
11
