Dlouhodobý zámr Západoeské univerzity v Plzni na období DLOUHODOBÝ ZÁMR ZÁPADOESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. na období

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010

DLOUHODOBÝ ZÁM R ZÁPADO ESKÉ UNIVERZITY V PLZNI na období 2006 – 2010

v Plzni

Zpracoval tým, který vedl:

ab sp

P edkládá:

doc. RNDr. František Ježek, CSc. prorektor pro strategii a rozvoj

doc. Ing. Josef Pr ša, CSc. rektor

V Plzni dne 15. íjna 2005

Verze 5.0

so ol lve nt e nos i ti

st

esk á u n

rzit ive a

no spole zit r un i v e

Západo

univerzita solvent m b a

1


Tento dlouhodobý zám r Z U na období 2006-2010 byl zpracován podle osnovy MŠMT. Ten dokument byl:

a) projednán Správní radou Z U dne:

3. 10. 2005

Správní rada vyslovila podporu materiálu a ocenila jeho komplexnost i styl zpracování. Konkrétní nám ty se týkají realizace a jsou zaznamenány v zápisu z jednání.

b) projednán V deckou radou Z U dne:

5. 10. 2005

Obecná diskuse nesm ovala k úpravám textu. P ednesené nám ty jsou zaznamenány v zápisu z jednání a budou využity v implementa ních projektech.

c) schválen Akademickým senátem Z U dne:

29. 9. 2005

P ipomínky byly ádn vypo ádány a p ednesené podn ty a konkrétní návrhy na úpravu byly zapracovány do materiálu.

Verze 5.0

2


Obsah Seznam použitých zkratek ..........................................................................................................5 Vysv tlení n kterých používaných pojm ..................................................................................7 1 ÚVOD ...................................................................................................................................8 1.1 Východiska dlouhodobého zám ru vysoké školy........................................................................8 1.2 Postavení a poslání vysoké školy v terciární sfé e vzd lávání ....................................................9 1.2.1 Poslání Z U.........................................................................................................................9 1.2.2 Postavení Z U .....................................................................................................................9 1.3 Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry .........................................................................15 1.4 Zapojení do nestátních a regionálních aktivit ............................................................................16 1.5 Napl ování cíl z hlediska poslání vysoké školy ......................................................................16 2 INTERNACIONALIZACE .......................................................................................................18 2.1 Internacionalizace v oblasti vzd lávací innosti........................................................................18 2.1.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních program .........................................................18 2.1.2 Mobilita student a u itel .................................................................................................19 2.1.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti vzd lávání – spole né studijní programy ....................20 2.1.4 Otev ený p ístup na vysokou školu....................................................................................20 2.1.5 Nabídka studijních program akreditovaných v cizích jazycích .......................................21 2.1.6 Mezinárodní spolupráce v oblasti ízení a rozvoje ízení VŠ ............................................22 2.2 Internacionalizace v oblasti výzkumu a vývoje .........................................................................22 2.2.1 Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje........................................................22 2.2.2 Mobilita pracovník ve výzkumu a vývoji ........................................................................23 2.3 Internacionalizace v rozvoji lidských zdroj .............................................................................24 2.3.1 Jazykové kompetence student , akademických a administrativních pracovník ..............24 2.3.2 P edpoklady rozvoje mobility............................................................................................25 3 Kvalita a excelence akademických innosti .....................................................................26 3.1 Kvalita a excelence v oblasti vzd lávací innosti......................................................................26 3.1.1 Vnit ní systém zabezpe ení kvality ...................................................................................26 3.1.2 Vn jší hodnocení vysoké školy .........................................................................................27 3.1.3 Restrukturalizace a vývoj studijních program (modulární výstavba) ..............................28 3.1.4 Diverzifikace studijní nabídky...........................................................................................28 3.1.5 Inovace již uskute ovaných studijních program ............................................................29 3.1.6 Rozvoj nových forem studia ..............................................................................................31 3.1.7 Tvorba nových bakalá ských studijních program ............................................................31 3.1.8 Nabídka studijních obor v souladu se spole enskou pot ebou ........................................32 3.1.9 ešení problému studijní neúsp šnosti..............................................................................33 3.1.10 Monitorování situace na trhu práce....................................................................................34 3.1.11 Analýza poptávky a uplatn ní absolvent .........................................................................35 3.1.12 Preferen ní obory z hlediska uplatn ní absolvent ...........................................................35 3.1.13 Profesní poradenství na vysoké škole ................................................................................36 3.1.14 Spolupráce vysoké školy s regionálními institucemi, potenciálními zam stnavateli a odb rateli výsledk VaV....................................................................................................................37 3.1.15 Spolupráce vysokých škol se subjekty sekundárního vzd lávání......................................37 3.1.16 Dostupnost informa ních zdroj ........................................................................................38 3.1.17 Informa ní systémy vnit ní a vn jší...................................................................................39 3.1.18 Zapojení do projektu vysokorychlostních sítí....................................................................40 3.1.19 Rozvoj informa ní infrastruktury ......................................................................................41 3.2 Kvalita a excelence v oblasti výzkumu a vývoje .......................................................................42 3.2.1 Rozvoj výzkumu na Z U (personální materiální, organiza ní) ........................................42 Verze 5.0

3


4

5 P P P

3.2.2 Zapojení do konkuren ního prost edí ve výzkumu a vývoji .............................................43 3.2.3 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje (na národní i mezinárodní úrovni) 44 3.2.4 Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odb ratelskou sférou a zam stnavateli ..............44 3.3 Kvalita a excelence v oblasti lidských zdroj ............................................................................45 3.3.1 Po ty a struktura student ..................................................................................................45 3.3.2 Struktura kvalifika ní a v ková a její vývoj u akademických pracovník ........................47 3.3.3 Další vzd lávání a odborný r st vysokoškolských pracovník (pedagogických, v deckých a administrativních) ...........................................................................................................................47 3.3.4 Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odb ratelskou sférou a zam stnavateli ..............48 3.4 Kvalita a excelence v oblasti celoživotního vzd lávání ............................................................49 3.4.1 Tvorba a inovace program celoživotního vzd lávání ......................................................49 3.4.2 Programy celoživotního vzd lávání u itel všech stup .................................................49 3.4.3 Rekvalifika ní kurzy..........................................................................................................50 3.5 Kvalita a excelence v oblasti ízení vysoké školy .....................................................................51 3.5.1 Organizace a ízení vysoké školy ......................................................................................51 3.5.2 Rozvoj informa ního systému vysoké školy .....................................................................51 3.5.3 Zapojení student do rozhodovacích proces ....................................................................52 3.6 Kvalita a excelence v oblasti integrace vysokých škol..............................................................53 3.6.1 Integrace akademických inností.......................................................................................53 3.6.2 Mezioborové projekty a studijní programy........................................................................53 3.7 Kvalita a excelence v oblasti financování vysokých škol..........................................................54 3.7.1 Pravidla konstrukce rozpo tu.............................................................................................54 3.7.2 Rozvoj a obnova materiáln -technické základny ..............................................................55 KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA..................................................................58 4.1 Sociální záležitosti student a zam stnanc ..............................................................................58 4.2 Informa ní a poradenské služby ................................................................................................58 4.3 Podpora sociáln a kulturn znevýhodn ných student ............................................................59 4.4 Podpora studia zdravotn postižených.......................................................................................60 4.5 Podpora mimo ádn nadaných...................................................................................................60 4.6 Partnerství student – u itel.........................................................................................................61 4.7 Kultura vzd lávacího a výzkumného procesu ...........................................................................61 4.8 Spolupráce vysoké školy s absolventy.......................................................................................62 4.9 Ubytovací a stravovací služby vysoké školy .............................................................................62 4.10 Podmínky pro t lovýchovnou, sportovní, um leckou a další innost student .........................63 ZÁV R ...............................................................................................................................64 ÍLOHA I.: PROGRAM ROZVOJE A OBNOVY MATERIÁLN -TECHNICKÉ ZÁKLADNY ....................65 ÍLOHA II.: AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁM RU NA ROK 2006........................................67 ÍLOHA III.: ROZVOJOVÉ PROJEKTY NA ROK 2006 ...................................................................70

Verze 5.0

4


Seznam použitých zkratek ALEPH BIC CEP CESES CESNET CIV CŽV KR DVPP ECTS ECTS/DS ECDL DS DZ EU EUA FAV FEK FEL FF FPE FPR FRVŠ FST KR INIS JIS MAGION MIS MPO MŠMT NTC PKI PR-I PR-P PR-R PR-V RLZ RR RRA RVŠ RVV SF STAG

Verze 5.0

Systém pro správu knihovnických služeb Business Innovation Centre Centrální evidence projekt Centrum pro sociální a ekonomické strategie Sdružení pro informa ní infrastrukturu vysokých škol Centrum informatizace a výpo etní techniky (odbor Z U) Celoživotní vzd lávání eská konference rektor Další vzd lávání pedagogických pracovník European Credit Transfer System – systém p enosu kredit Systém p enosu kredit a dodatek k diplomu - viz ECTS a DS European Computer Driving License – „po íta ový idi ák” Diploma Supplement – dodatek k diplomu Dlouhodobý zám r Evropská unie Evropská asociace univerzit Fakulta aplikovaných v d Fakulta ekonomická Fakulta elektrotechnická Fakulta filozofická Fakulta pedagogická Fakulta právnická Fond rozvoje vysokých škol Fakulta strojní Kolegium rektora Manažerský informa ní systém – „datová pumpa“ Jednotný identifika ní systém osob – ipové karty Finan ní informa ní systém Manažerský informa ní systém Ministerstvo pr myslu a obchodu Ministerstvo školství mládeže a t lovýchovy Výzkumné centrum – Nové technologie (vysokoškolský ústav Z U) Osobní klí , elektronický podpis Úsek prorektora pro informatiku Úsek prorektorky pro studium a pedagogickou innost Úsek prorektora pro strategii a rozvoj Úsek prorektora pro výzkum a vývoj Rozvoj lidských zdroj Rada rektora Regionální rozvojová agentura Rada vysokých škol Rada pro výzkum a vývoj Strukturální fondy Evropské unie Studentská agenda (informa ní systém pro podporu studia)

5

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 ÚCV UIS/STAG UUD VaV VOŠ ZV

Ústav celoživotního vzd lávání Univerzitní informa ní systém, komponenta STAG (viz STAG) Ústav um ní a designu (vysokoškolský ústav Z U) Výzkum a vývoj Vyšší odborná škola Zahrani ní vztahy (odbor Z U)

Použity jsou standardní zkratky názv jednotlivých vysokých škol a další standardní zkratky.

Verze 5.0

6


Vysv tlení n kterých používaných pojm Slovo „region“ je v tomto materiálu použito pro prostor Plze ského a Karlovarského kraje se zahrnutím podstatných ásti kraj Jiho eského a Ústeckého. Jedná se z hlediska innosti Z U o p irozenou spádovou oblast. Pro v tšinu úvah lze slovo region vnímat i jako ozna ení p íslušného prostoru NUTS II. Termín „modul“ používáme pro skupinu vzájemn provázaných p edm t . Výstupem modulu by m lo být vytvo ení specifických kompetencí studenta (uplatnitelných i na trhu práce), které mohou být p íp. i certifikovány. Modulárním uspo ádáním studijních program se p ekonává atomizace studia na jednotlivé, zpravidla malé celky bez dostate n pr kazných souvislostí. Modulární upo ádaní je nástrojem pro podporu mobility, prostupnost studia (v etn prostupnosti s CŽV) i pro projektov orientované a mezioborové studium. „Po ty student “ se v matriálu objevují v rámci ady úvah. Vzhledem k rozdílné metodice výpo tu se mohou údaje pom rn výrazn lišit. V tomto textu nebylo možné z d vodu chyb jících podklad dosáhnout použití jednoho typu ukazatel . Rozlišujeme následující metody výpo tu: • Po ty fyzických student (také po et studií) – jde o po et osob, které jsou zapsány na jednotlivých studijních programech. Tatáž osoba je zapo tena s násobností danou po tem studijních program , v kterých je zapsána. U údaje je nutné uvést i datum, k n muž se po et vztahuje. • Rozpo tový po et student – rozpo tovými studenty jsou studenti-ob ané eské republiky a studenti-cizinci, kte í studují za stejných podmínek jako ob ané eské republiky. • P epo tený po et student – jde o údaj, který se vypo ítá z rozpo tových student podle vzorce: •

• •

•

po et student , kte í studují ve standardní dob studia zvýšené maximáln o jeden rok, tj. „nov p ijatí“ plus „zvláštní“ krát 0,0 plus „ostatní“ krát 1,0 plus „p lro ní“ krát 1/2

Normativní po et student – jde o sou et sou in p epo teného po tu student ve ejné vysoké školy a koeficient ekonomické náro nosti jednotlivých studijních program , ve kterých studují. Studijní programy jsou zat íd ny do sedmy skupin, základní normativ má koeficient 1, nejvyšší koeficient ekonomické náro nosti má hodnotu 5,9. Kontrahovaný po et student – vychází z dohody vysoké školy s MŠMT o maximálním po tu student podporovaných dotací MŠMT. Tento po et je stanoven pro jednotlivé typy (bakalá ské, magisterské, navazující magisterské, doktorské apod.) studijních program . Po et nezaplacených (nefinancovaných) student – jde o rozdíl mezi kontrahovaným po tem student a normativním po tem student . Výpo et se provádí po jednotlivých typech studijních program , ale MŠMT dává v souladu s dlouhodobým zám rem MŠMT možnosti vzájemných kompenzací mezi n kterými typy studijních program . Maximální po et (fyzických, p epo tených,…) student – jde o nejvyšší hodnotu, kterou v daném asovém úseku, nap . v akademickém roce, p íslušný po et student dosáhne.

Verze 5.0

7


1

ÚVOD 1.1 Východiska dlouhodobého zám ru vysoké školy

P edkládaný dokument je již t etím dlouhodobým zám rem Západo eské univerzity v Plzni (Z U). Již podruhé je aplikována metoda komplexního strategického výhledu. Z U zpracovala v roce 1998 strategický výhled za metodické podpory poradenské formy INVENTA. Pln byla uplatn na metodika tvorby strategií v pojetí, které je b žné v komer ní praxi. Krom vytvo ení p íslušného dokumentu, který byl v roce 1999 p eformulován do formy p edepsané osnovou MŠMT, bylo výsledkem i nastavení strategického uvažování u klí ových pracovník univerzity. V kv tnu 2004 ustavil rektor nový strategický tým univerzity a tento tým vytvo il v pr b hu ro ní innosti rozsáhlý dokument „Strategický výhled Z U na období 2006 – 2010 (2015)“. Jedná se o vnit ní analyticko-syntetický dokument, který popisuje celou innost strategického týmu. V mnoha ohledech je tento dokument otev ený. Je základem pro zp es ování strategie na úrovni vedoucích p edstavitel univerzity a fakult. Strategický tým Z U provedl následující úkony: 1. Seznámení s vývojem v oblasti terciárního vzd lávání a výzkumu a vývoje. Pr b žn byly k dispozici materiály a shrnující informace o strategických dokumentech EU, R, Plze ského a Karlovarského kraje. 2. Rozbor spln ní strategických cíl , projekt realizujících strategii a úrovn vytvo ení klí ových zp sobilostí. 3. Formulace vize, kréda a poslání Z U. 4. Popis chování stávajících a p edpokládaných konkurent . 5. Analýza silných a slabých stránek Z U v porovnání s nejúsp šn jšími konkurenty (prob hla intern v týmu, u externích respondent a u student ). 6. Popis základních strategických cíl (p íležitostí a hrozeb) a požadavk na odpovídající klí ové kompetence. 7. Analýza strategických pnutí, tj. oblastí, do kterých je nutné zam it projekty. 8. Analýza podnikatelské pozice a podnikatelského potenciálu Z U v jednotlivých oblastech innosti. 9. Analýza pozice a potenciálu jednotlivých sou ástí Z U. 10. Založení svazk projekt , které realizují strategii. Strategický tým Z U m l zajišt n široký p ístup k analytickým a strategickým materiál m EU, R (MŠMT, MPO, Rada pro výzkum a vývoj), Plze ského a Karlovarského kraje a m sta Plzn . Využito bylo nap . i publikací CESES (Centra pro sociální a ekonomické strategie). Podrobné informace o informa ním zázemí, zajiš ovaném rešeršní službou Univerzitní knihovny Z U, je možné nalézt na http://rozvoj.zcu.cz/ Tento dlouhodobý zám r je sestaven podle osnovy MŠMT a informa n a expertních šet ení v rámci p edcházejících strategických inností.

Verze 5.0

8

erpá z provedených analýz


1.2 Postavení a poslání vysoké školy v terciární sfé e vzd lávání 1.2.1 Poslání Z U Poslání Z U je vyjád eno v následujících výrocích:

Zajistit rovnost p íležitostí v p ístupu ke vzd lání a svobodnému bádání. Sloužit jako hlavní vysokoškolská instituce pro vzd lávání, výzkum a vývoj v západo eském regionu. Nabízet vzd lávací programy univerzálního i specifického charakteru, p ispívající k odbornému i sociálnímu zrání student . Realizovat studijní programy tak, aby reagovaly na m nící se požadavky spole nosti na základ aktuálních projekt . P ispívat k užší integraci Z U s regionálním, národním, evropským a sv tovým spole enstvím. P ipravovat mladé lidi na úsp šné a uspokojující kariéry, sloužit regionu a spole nosti a podporovat podnikatelské aktivity. Podporovat stálou vým nu v domostí, myšlenek, informací, u itel sv tem.

a student

se

Udržovat trvalé profesionální i spole enské kontakty s absolventy Z U. Rozvíjet celoživotní vzd lávání ve spolupráci s dalšími subjekty. Podporovat v deckou, humanitn -technickou inovaci, ústící do konkrétních aplikací v každodenním život . Programovat a realizovat vzájemn výhodná a tvo ivá partnerství s ve ejným a soukromým sektorem národního a zahrani ního hospodá ství.

1.2.2 Postavení Z U Z U je v sou asné dob z hlediska po tu student sedmou nejv tší ve ejnou vysokou školou s výrazn diverzifikovanou nabídkou studijních program od oblasti technické a p írodov dné, p es oblast

Verze 5.0

9

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 ekonomickou, humanitní, právnickou a p ípravy u itel , až po oblast um leckou. V oblasti výzkumu a vývoje se postupn z eteln rozvíjí potenciál, ale stále ješt není dosaženo úrovn , která by odpovídala pot ebám Plze ského a Karlovarského kraje, ale ani možnostem Z U. Limitujícím faktorem dalšího rozvoje Z U jsou kvalifikovaní akademi tí pracovníci s p íznivou v kovou skladbou a stav infrastruktury (budovy, ubytování student i zam stnanc ). Porovnání s dalšími ve ejnými vysokými školami bylo provedeno na základ dat použitých pro rozpo et na rok 2005. Dále jsou uvedeny jednotlivé srovnávací grafy a je dopln n podrobn jší komentá .

Po ty student k 31.10. 2004 40 000,0 35 000,0 30 000,0 25 000,0 20 000,0 15 000,0 10 000,0

AVU

VŠUP

JAMU

AMU

VFU

VŠCHT

SU

UHK

TUL

UPAR

UJEP

MZLU

UTB

OU

J U

ZU

VŠE

Z U

UP

VUT

VŠB-TUO

VUT

UK

0,0

MU

5 000,0

Obr. 1.1: Po ty student na vysokých školách

Po tem student je Z U sedmou nejv tší ve ejnou vysokou školou v R – obr. 1.1. Na obr. 1.2 je znázorn na struktura student jednotlivých ve ejných vysokých škol. Na Z U p evládá první skupina (bakalá ské studijní programy a první t i roky dlouhých magisterských studijních program ), dosud slab je pom rn zastoupena skupina druhá (navazující magisterské studijní programy a 4. a další rok dlouhých magisterských studijních program ) a studenti doktorských studijních program , tj. skupina t etí. Na obr. 1.3 je znázorn n procentní podíl absolvent za akademický rok 2004/05 na celkovém po tu student na dané vysoké školy. Z U i p es vysokou dynamiku r stu po tu student dokáže úsp šn dovést k záv ru studium významného po tu student .

Verze 5.0

10


Struktura student - t íd ní podle skupiny 1.-3. rok studia 100% 90% 80% 70%

64,59%

60% 50% 40% 30% 20% 10%

OU

UTB

UJEP

UHK

UPAR

VŠB-TUO

Z U

SU

MU

J U

ZU

MZLU

TUL

AMU

VUT

UP

VUT

JAMU

VŠCHT

VFU

VŠE

UK

AVU

VŠUP

0%

Obr. 1.2: Struktura student na ve ejných vysokých školách (k 31. 10. 2004)

Procento absolvent z po tu student 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

14,94 %

15,00% 10,00%

Obr. 1.3: Procento po tu absolvent z celkového po tu student (ak. rok 2003/04)

Verze 5.0

11

VUT

ZU

VŠUP

VŠCHT

VŠB-TUO

UK

UJEP

MU

VFU

UPAR

UP

VUT

UHK

J U

Z U

UTB

VŠE

TUL

OU

SU

AVU

MZLU

AMU

0,00%

JAMU

5,00%


6,32

6,19

6,04

7,00

6,15

Pr m rný koeficient na studenta

6,00

1,83

1,75

1,73

1,73

1,65

1,62

1,56

1,54

1,48

1,53

1,48

1,46

1,42

1,33

1,34

1,09

2,00

1,25

3,00

1,93

2,74

4,00

3,23

5,00

1,63 AMU

JAMU

AVU

VŠUP

VFU

VŠCHT

MZLU

VUT

VUT

UPAR

UK

ZU

UTB

J U

VŠB-TUO

UP

OU

TUL

MU

UJEP

Z U

SU

VŠE

0,00

UHK

1,00

Obr. 1.4: Pr m rný koeficient studijního programu

Obr. 1.4 obsahuje srovnání Z U s ostatními ve ejnými vysokými školami z hlediska pr m rného koeficientu ekonomické náro nosti uskute ovaných studijních program . Z U pat í k vysokých školám, na nichž jsou studenti zapsáni p edevším do ekonomicky nenáro ných studijních program , tedy do program , které nevyžadují rozsáhlejší laboratorní a infrastrukturní zázemí.

29,72

25,48

23,29

20,33

19,59

19,40

19,05

18,07

18,04

15,92

14,47

14,19

13,72

15,49

10,44

7,55

5,76

4,64

4,63

10,00

4,00

15,00

9,77

13,38

20,00

13,64

25,00

18,25

30,00

24,17

Po et student na akademického pracovníka

Obr. 1.5: Po et student na akademického pracovníka

Verze 5.0

12

UTB

ZU

VŠE

MU

UJEP

VŠB-TUO

OU

UHK

Z U

VUT

SU

UPAR

J U

MZLU

UP

VUT

TUL

UK

VFU

VŠCHT

VŠUP

JAMU

AVU

0,00

AMU

5,00

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Významnou charakteristikou inností vysoké školy ve vzd lávací oblasti je po et student na akademického pracovníka. Srovnání vysokých škol je uvedeno na obr. 1.5. Z porovnání s grafem na obr. 1.4 je z ejmé, že Z U provozuje ekonomicky nenáro né studijní programy p i relativn nízkém pom ru po tu student na akademického pracovníka. Na obr. 1.6 je znázorn no po adí ve ejných vysokých škol podle celkové dotace z ve ejných zdroj v p epo tu na jednoho akademického pracovníka. Zahrnuty jsou prost edky ze základní dotace, dotace na specifický výzkum na vysokých školách a prost edky získané na institucionální a ú elovou podporu výzkumu a vývoje v rámci projekt vedených v CEP (Centrální evidence projekt ). Zahrnuty nejsou nap . p íjmy z celoživotního vzd lávání, z mezinárodních projekt a vlastní p íjmy. Pr m r daného ukazatele na ve ejných vysokých školách p ekro il hranici 1 mil. K . Graf zahrnuje i p ír stek prost edk podle výsledk výb rového ízení na výzkumné zám ry a zm nu po adí mezi vysokými školami.

1642,39

1446,09

1436,22

1345,39

1256,79

1235,65

1158,27

1103,82

1096,60

1036,53

1007,59

1004,22

991,05

983,99

976,82

928,38

875,58

1000,00

826,16

1200,00

813,96

1400,00

981,19

1600,00

+3

+4

+1

1004,76

1800,00

+1

+2

+1

1313,84

Z

2000,00

1614,25

Zm na po adí

1873,62

Dotace (základní+specifický výzkum+CEP) na akademického pracovníka (tis. K ) po vyhlášení výsledk sout že na výzkumné zám ry

1167,35

800,00 600,00 400,00

UTB

ZU

MU

VŠCHT

VUT

VFU

VUT

VŠB-TUO

UPAR

VŠUP

J U

MZLU

OU

VŠE

UK

AVU

Z U

UJEP

JAMU

UP

SU

AMU

UHK

0,00

TUL

200,00

Obr. 1.6: Souhrnná dotace p i p epo tu na jednoho akademického pracovníka

Na obr. 1.7 je znázorn na struktura p íjm jednotlivých vysokých škol. Zahrnuta je základní dotace ur ená normativn podle p epo teného po tu student (s uplatn ním koeficientu ekonomické náro nosti), prost edky na specifický výzkum, na výzkumné zám ry a prost edky ú elové (grantové) podpory výzkumu a vývoje podle zákona . 130/2002.

Verze 5.0

13

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 JAMU VŠUP AVU AMU MZLU ZU VŠE UTB VŠB-TUO VUT UPAR TUL Z U VŠCHT VUT SU UHK OU VFU UP MU UJEP J U UK

výzkumné zám ry specifický výzkum CEP (projekty) vzd lávací innost

0%

50%

100%

Obr. 1.7: Procentní skladba p íjm ve ejných vysokých škol

43,922%

37,295%

36,181%

34,915%

33,929%

33,504%

32,518%

31,947%

31,394%

29,461% UTB

30,435%

28,302%

27,663% UP

VFU

27,572%

27,143%

25,397%

TUL

25,251%

UHK

23,664%

MZLU

25,000%

23,502%

30,000%

18,783%

35,000%

23,374%

40,000%

26,801%

45,000%

32,353%

Podíl prof. a doc. na po tu akademických pracovník

43,220%

Z hlediska akreditací i úsp šnosti ve výzkumu a vývoji má velký význam kvalifika ní struktura akademických pracovník dané vysoké školy. Na obr. 1.8 je znázorn n procentní podíl docent a profesor na po tu akademických pracovník . Obr. 1.9 po ítá pracovníky s titulem prof. s dvojnásobnou vahou.

30,72%

20,000% 15,000% 10,000%

Obr. 1.8: Podíl akademických pracovník s hodností doc. nebo prof.

Verze 5.0

14

AMU

MU

JAMU

VUT

VUT

AVU

VŠE

UPAR

VŠCHT

ZU

UK

VŠB-TUO

VŠUP

UJEP

Z U

SU

J U

0,000%

OU

5,000%


0,444

0,518

0,443

ZU

0,465

0,438

VŠUP

0,447

0,436

0,419

UPAR

0,415

UTB

0,432

0,410

VFU

VŠB-TUO

0,398

VŠCHT

0,343

0,382

0,330

UJEP

UK

0,313

UHK

0,366

0,313

0,305

SU

0,300

0,238

0,400

J U

0,500

0,363

0,600

0,511

0,647

0,700

0,602

Podíl prof. (s váhou 2) a doc. na po tu akademických pracovník

0,411

0,200

AMU

JAMU

AVU

MU

VUT

VUT

VŠE

UP

TUL

MZLU

Z U

0,000

OU

0,100

Obr. 1.9: Pom r akademických pracovník s hodností doc. nebo prof. (p i zapo tení prof. s váhou 2)

1.3

Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry

Z U má velmi širokou spolupráci s dalšími subjekty v oblasti terciárního vzd lávání v R. Hlavní oblasti a formy spolupráce jsou: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

innost v reprezentacích vysokých škol – Z U se významn podílí zejména na profilaci a zajišt ní innosti Rady vysokých škol. Podpora kreditních systém – Z U vyvinula informa ní systém STAG, který je ur en pro komplexní podpory studia a je aplikován na ad vysokých škol. Zapojení do infrastrukturních projekt sdružení CESNET – Z U je nositelem významných projekt z oblasti portálových ešení a nových technologií. Spolupráce ve výzkumu a vývoji – tradi ními partnery Z U v p íprav spole ných projekt výzkumu a vývoje na národní i mezinárodní úrovni jsou zejména UK a VUT, ale i UPAR, ZU apod. Spolupráce v uplat ování elektronických opor vzd lávání (e-learning) – úsp šná je spolupráce s UK, UHK, UTB a dalšími univerzitami. Sdílení dobré praxe v ízení vysokých škol – realizován je projekt vzájemné sou innosti mezi Z U a UPAR, SU a OU.

Z U podle možností spolupracuje s VOŠ z Plze ského, Karlovarského a Jiho eského kraje. Snahou je, aby podle možností bylo využito i spole né laboratorní a p ístrojové zázemí (nap . v oblasti geodézie a kartografie).

Verze 5.0

15


1.4 Zapojení do nestátních a regionálních aktivit Z U je zapojena do významných regionálních aktivit v Plze ském a Karlovarském kraji. Jde zejména o následující oblasti: 1.

Rozvoj lidských zdroj – Z U má zástupce v krajských Radách pro lidské zdroje a jejich pracovních skupinách.

2.

Podpora výzkumu a vývoje – spolupráce s BIC a RRA (Regionální rozvojová agentura) a s p edstaviteli m sta Plzn a Plze ského kraje má vyústit ve vznik inova ního centra v rámci v decko-technologického parku.

3.

Regionální školství – velice široká je sou innost s regionálním školstvím, zejména se st edními školami. Pravideln se konají sch zky s editeli škol, s vyu ujícími jednotlivých p edm t i s talentovanými žáky (seminá e pro ešitele olympiád i samotné organizování t chto sout ží). V posledních letech se rozvíjí i poradenství p i volb studia na vysoké škole.

4.

Neziskový sektor – pracovišt a pracovníci Z U spolupracují s adou neziskových organizací (Bílý kruh bezpe í, aktivity pro menšiny, pro handicapované apod.).

5.

Z U spolupracovala na p íprav programu rozvoje m sta Plzn . V rámci každoro n stanovovaných priorit se podílí na ešení konkrétních projekt , hlavn v oblasti výzkumu, inovací a nových technologií.

6.

Z U byla spolu ešitelem projektu BRIS (Bohemian Regional Innovation Strategy) s cílem zpracovat inova ní strategii pro plze ský region.

1.5 Napl ování cíl z hlediska poslání vysoké školy Pro období 2005 – 2010 má Z U vymezeny cíle, které jsou pln v souladu s jejím posláním. K jednotlivým cíl m jsou stanoveny odpovídající milníky, m itelné výstupy i projekty, pomocí nichž má být cíle dosaženo. Cíle Z U lze popsat takto (jde o cíle až do roku 2015 s tím, že je provedena meziprojekce pro rok 2010): 1. Získávání finan ních zdroj na standardní vzd lávací innosti (dotace ze státního rozpo tu) a zdroj jiné tv r í innosti (výzkum a vývoj, zdroje EU, celoživotní vzd lávání, zakázky aplikovaného a pr myslového výzkumu) se cílen vyrovnává. 2. Nejmén 30 % ze všech p íjm by m la být získána prestižními odbornými aktivitami, tedy nikoli v oblasti nap . služeb, pronájm , servisní innosti atd. Za prestižní odborné aktivity lze pokládat nap . doktorské studijní programy, prost edky z institucionálního a ú elového financování VaV, dalších program (nap . v rámci EU, v etn strukturálních fond ), za odborné studie a posudky atd. 3. V oblasti publika ních aktivit je cílem dosáhnout takového stavu, aby po et prestižních výstup , tj. publikací s nenulovým impakt faktorem, patent a zásadních d l (technických, literárních a um leckých), byl v každém roce roven minimáln sou tu akademických pracovník . 4. Podíl na trhu vzd lání. Kvantifika ní ukazatel: vzd lávat 6 - 8 % terciárn vzd lávaného obyvatelstva v R, meze r stu Z U jsou na hranici 20 tis. studujících, z toho cca 25 % v kombinované a distan ní form . 5. Procento absolvent zam stnaných v profesi odpovídající studijnímu programu (sledovat zejména vztah k národnímu rámci kvalifikací). Kvantifika ní ukazatel: dosáhnout stavu, kdy je Verze 5.0

16

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 více než 55 % absolvent zam stnaných v profesi odpovídající studijnímu programu. Po et absolvent , kte í se do p ti let po absolvování zaregistrují na ú adu práce na dobu delší než t i m síce, nep esahuje 3 % absolvent 6. Podíl uznávaných osobností (pozvání do projekt , oponentury, expertízy, lenství ve v deckých radách…) pracujících na univerzit : 25 % z akademických pracovník . 7. Po et výzkumných špi kových pracoviš na univerzit : musí být o n co vyšší než po et fakult. Alespo polovina fakult je v oblasti výzkumu a vývoje hodnocena v nejvyšší (zelené) skupin národního hodnocení (nebo obdobné hodnocení jiné agentury). Alespo jedno pracovišt získalo ozna ení centrum excelence EU nebo podobné ozna ení. 8. V kové složení zam stnanc zajiš ující kontinuitu a složení v deckopedagogické zam stnanc : • profeso i............. 15% pr m rný v k: 55 let • docenti . 40 % .... pr m rný v k: 48 let • ostatní .. 45 % .... pr m rný v k: 36 let

ásti

9. Na každé kated e, resp. studijním programu (oboru) minimáln jeden profesor v aktivním v ku (aktivní v k neomezovat však nap . hranicí 65 let, ale zásadním p ínosem pro projektové aktivity ve VaV a obecn pro napl ování této strategie). 10. Ve všech studijních programech je zajišt na kvalitní jazyková p íprava a v každém studijním oboru je alespo jeden modul nabízen v cizím jazyce, zpravidla v angli tin . 11. Mobilita: v doktorských studijních programech absolvuje 100 % student alespo jeden semestr na jiné instituci než Z U, v (navazujících) magisterských studijních programech absolvuje alespo 20 % student alespo jeden semestr na jiné instituci než Z U.

Verze 5.0

17


2 INTERNACIONALIZACE 2.1 Internacionalizace v oblasti vzd lávací innosti Aktivity v této oblasti je implementace cíl Bolo ského procesu do vzd lávacího systému a vytvá ení prostoru evropského vysokoškolského vzd lávání. Na Z U existují a jsou realizovány projekty sm ující ke zvýšení jazykové kompetence student i u itel (nap . ú astí na Mezinárodní letní jazykové škole, v roce 2005 již 16. ro ník s celkovou ú astí 604 student , z toho 86 zahrani ních, a 85 u itel ). Existuje systém podpory mobilit student i zam stnanc , je snaha získávat tuzemské i zahrani ní granty a navazovat další aktivity na úrovni spolupráce s dalšími univerzitami.

2.1.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních program Výchozí stav: Následující tabulka uvádí p ehledn ú ast Z U v mezinárodních programech za roky 2000 až 2004. Tempus Socrates Leonardo da Vinci Ostatní Celkem 2 5 2000 7 7 2 2001 9 4 1 1 2002 6 7 1 1 2003 9 6 2 1 2004 9 Celkem 1 26 11 2 40 Tabulka 2.1: Ú ast Z U v mezinárodních programech v letech 2000 až 2004.

Cílový stav: Udržet a stále rozši ovat stávající aktivity, p ípadn získat další projekty nap . Erasmus/Mundus (spole né studijní programy), Socrates, Tempus, Youth, Asia links, EU – USA atd. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U získala další projekty EU pro vzd lávání a p ípravu na povolání (SF RLZ). Jsou realizovány nové aktivity sm ující ke sjednocení studijních program a vydávání a uznávání „joint degree“ a „double degree“. Metody dosažení cílového stavu: V každoro n inovovaných rozvojových projektech dát prostor pro rozvoj mezinárodní spolupráce, hledání prost edk pro podporu studia nadaných student z rozvojových zemí (nap . Program rozvoje m sta Plzn ), získání prost edk z projekt Evropské unie atd. Verze 5.0

18


2.1.2 Mobilita student a u itel Výchozí stav: Tabulka 2.2 uvádí po ty student a u itel , kte í absolvovali zahrani ní mobilitu v období 2000 až 2004.

2000 2001 2002 2003 2004 Celkem

Socrates Erasmus

171 197 247 265 280 1 160

Leonardo da Vinci

20 23 45 42 49 179

Vládní stipendia

8 7 24 6 8 53

Fakultní vým ny

Ostatní Celkem

20 29 64 57 170

23 2 19 16 60

222 249 364 377 410 1 622

Tabulka 2.2: Po ty student a u itel , kte í absolvovali zahrani ní mobilitu v období 2000 až 2004.

Z U nabízí pom rn široký program pro p ijížd jící studenty nap . v rámci programu ERASMUS. Podporovány jsou aktivity „studenti pro studenty“, nap . tzv. Buddy systém (jde o sociáln -kulturní program nabízený studenty Z U pro zahrani ní hosty). Cílový stav: Rozší ení možností studia v cizích jazycích (dostate ná nabídka ve všech typech studia). V doktorských studijních programech absolvuje 100 % student alespo jeden semestr na jiné instituci než Z U (v roce 2015), v (navazujících) magisterských programech absolvuje alespo 20%, student jeden semestr na jiné instituci než Z U (v roce 2015). Indikátory dosažení cílového stavu: Existuje nabídka studia v cizích jazycích, funguje podpora mobilit, a to jak na bilaterální úrovni, tak individuální dohody studenta se zahrani ní institucí. Roste podíl vyjížd jících student všech typ studia (DSP – 70% v roce 2010, Mgr. – 10% v roce 2010 ). U u itel je mobilita samoz ejmou sou ástí jejich p sobení ve vzd lávací a výzkumné oblasti. P edpokládá se, že nejmén 10 % akademických pracovník využije do roku 2010 zejména v souvislosti s kvalifika ním r stem možnosti alespo m sí ního pobytu v zahrani í. Metody dosažení cílového stavu: S rozši ující se aktivitou oboustranných mobilit posílit útvar Zahrani ních vztah , který musí poskytovat kompletní servis jak vyjížd jícím, tak i p ijížd jícím student m nebo u itel m. P ed výjezdem umožnit student m úpravu studijních podmínek s ohledem na dlouhodobý pobyt na zahrani ní univerzit a zajistit uznání studia po návratu. U akademických pracovník využít možností studijního volna k mobilit . Verze 5.0

19


2.1.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti vzd lávání – spole né studijní programy Výchozí stav: Jen ojedin le a individuáln jsou realizovány zejména spole né doktorské studijní programy na FAV, FPR a FST. Po et absolvent nep ekro il po et 10. Cílový stav: Neo ekáváme strategicky významnou zm nu. Spole né studijní programy budou realizovány p edevším v doktorském stupni studia. Rozší í se po et spole ných diplomových a doktorských diserta ních prací. Indikátory dosažení cílového stavu: Každoro n absolvuje nejmén 10 student ve spole ných doktorských nebo magisterských studijních programech. Metody dosažení cílového stavu: Zapojení do projektu ERASMUS MUNDUS. Analýza dosavadních zkušeností – ší ení dobrých zkušeností na další fakulty Z U. Podpora v rámci celouniverzitního rozvojového programu zam eného na rozvoj mobility student .

2.1.4 Otev ený p ístup na vysokou školu Výchozí stav: ERASMUS p ijížd jící ERASMUS vyjížd jící MŠMT p ijížd jící Ostatní p ijížd jící

ZS LS Celkem 46 27 73 131 73 204 11 181

Tabulka 2.3:P ehled studentské mobility

Na fakultách je rozvíjena studentská mobilita v rámci programu Erasmus, v rámci bilaterálních smluv, v rámci stipendia MŠMT. V projektu Erasmus p evažuje výjezdová mobilita, pro p ijížd jící zahrani ní studenty je vytvá en individuální studijní program ( asto forma individuálních konzultací). Významn se rozvíjí studium cizinc v eských studijních programech: stipendijní i výuková podpora je zam ena na nadané studenty z východních zemí (Uzbekistán, Kazachstán, Vietnam). Tradi n jsou realizovány jednosemestrální až n kolikasemestrální studijní pobyty cizinc – bohemist na kated e eského jazyka a literatury Fakulty pedagogické (Litva, Ukrajina, B lorusko, Rusko, Švédsko).

Verze 5.0

20


Cílový stav: P edpokládáme, že v roce 2010 bude 70 % student doktorských studijních program a 10 % magisterských studijních program vyjížd t na minimáln semestrální studijní pobyty. Významn se zvýší po et p ijížd jících student a student – cizinc studujících v eských studijních programech (150 ro n , zejména na fakultách technického a p írodov dného zam ení). Indikátory dosažení cílového stavu: Jsou napln ny kvantitativní ukazatele (viz cílový stav). Je vytvo en funk ní systém jazykové a odborné p ípravy pro cizince - uchaze e o studium v eských studijních programech. Je vyrovnán pom r po tu vyjížd jících a p ijížd jících student (zejména v rámci programu ERASMUS). Metody dosažení cílového stavu: Stipendijní podpora ud lovaná nadaným zahrani ním student m. Rozvoj jazykové a odborné p ípravy zahrani ních student (letní školy, programy eského jazyka pro cizince). Poradenská a finan ní podpora mobilit student Z U. Tvorba ucelených studijních modul v angli tin v akreditovaných studijních programech. ešení t chto aktivit v rámci rozvojových projekt .

2.1.5 Nabídka studijních program akreditovaných v cizích jazycích Výchozí stav: Typ Bakalá ské Magisterské nav. Magisterské Doktorské Celkem

FAV FEK FEL FF FPE FPR FST UUD Z U P O P O P O P O P O P O P O P O Progr. Obor 4 9 0 0 2 6 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 8 17 1 5 0 0 1 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 13 4 13 0 0 2 8 0 0 0 0 0 0 1 6 0 0 7 27 3 5 0 0 1 3 1 1 0 0 0 0 1 6 0 0 6 15 12 32 0 0 6 25 1 1 0 0 0 0 4 14 0 0 23 72

Tabulka . 2.4: Akreditované paralelní studijní programy v angli tin

Po ty studujících: Celkem 5 student . V sou asnosti je charakteristická nízká efektivita tohoto studia. Cílový stav: V roce 2010 budou všechny fakulty Z U nabízet paralelní studijní programy nebo ucelené paralelní moduly studijních program v angli tin . Minimáln jeden paralelní studijní program/modul bude v každém akademickém roce vyu ován pro odpovídající skupinu student (min. 8 – 10) na všech fakultách Z U. Indikátory dosažení cílového stavu: Na všech fakultách je akreditován minimáln jeden studijní program/modul v angli tin . Na univerzit studuje v paralelních studijních programech/modulech 100 student .

Verze 5.0

21


Metody dosažení cílového stavu: Realizace je p edm tem celouniverzitního rozvojového projektu zam eného na zvyšování jazykové vybavenosti akademických pracovník a na pr b žné dopl ování studijní literatury v angli tin .

2.1.6 Mezinárodní spolupráce v oblasti ízení a rozvoje ízení VŠ Výchozí stav: Z U je aktivn zapojena do následujících evropských institucí: • •

European Univesity Association (EUA) – doc. Holenda je lenem hodnotící komise kvality evropských univerzit. European Association for International Education (EAIE) – aktivity této instituce využívá odd lení Zahrani ních vztah Z U.

Cílový stav: Jsou využívány poznatky získané z konferencí, seminá a ostatních aktivit mezinárodních institucí pro rozvoj ízení Z U. Cílem je profesionální úrove ízení Z U od kateder, fakult po vedení Z U. Indikátory dosažení cílového stavu: Do roku 2010 bude provedena evaluace komisí EUA z hlediska ízení Z U. Metody dosažení cílového stavu: Vyhodnocení ú asti Z U v jednotlivých mezinárodních organizacích v etn rozhodnutí o mí e ú asti, p ípadná aktivace vstupu do dalších vhodných organizací. Získané poznatky diseminovat (ší it a zobec ovat získané poznatky a zkušenosti) v rámci vedení Z U a všech dalších útvar Z U.

2.2 Internacionalizace v oblasti výzkumu a vývoje 2.2.1 Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje Výchozí stav: Z U je spolu ešitelem projektu MŠMT – EUPRO „OK 450“. V rámci tohoto projektu je provád na podpora potenciálních i úsp šných ešitel (informovanost, korekce návrh , ekonomika). Celkový p ehled o ešených mezinárodních projektech udává následující tabulka. Rok Rok ešitel Sou ást Název projektu Koordinátor Z U Program od do Z U MALACH-Multilingual Access to Large Spoken 2001 2005 JHU USA Psutka FAV NSF Archives from the Holocaust

Verze 5.0

22


ALERIC-Ancient Landscapes of Europe Monitoring situace romských osad na Slovensku PvEnlargement Technology Transfer, Demonstration And Scientific Exchange Action For The Establishment Of A Strong European Pv Sector PHOTOCOAT-Advanced Materials and Manufacturing Technologies for Photocatalytically Active Surfaces INTUITION-Network of Excellence on Virtual Reality and Virtual Environments Applications for Future Workspaces

APSN - Advanced Passive Safety Network

2004 2007 2004 2005

Gojda Hirt

FF FF

Culture2000 OSF

Škorpil

FEL

5. RP EUIST

2003 2007

Solartec CR Frauenhofer Geselschaft SRN

Musil

FAV

5. RP EUIST

2004 2007

NTUA

*

*

2004 2008

ecko TNO

Skala *

FAV *

Holandsko

Hyn ík

NTC

BILKE

*

*

Turecko VW-AG N mecko

Skala * Rosenberg

FAV

6. RP EUNoE

NTC

6. RP EU-IP

2003 2006

3DTV-Integrated Three-Dimensional Television2004 2008 Capture, Transmission and Display

SLC-SuperLight-CAR

English Heritage UK Z U

2005 2008

6. RP EUNoE 6. RP EUNoE

Tabulka 2.5: Celkový p ehled o ešených mezinárodních projektech.

Cílový stav: Rovnom rné zastoupení fakult Z U v evropském výzkumném prostoru, získání komplexn jších projekt s transdisciplinárním charakterem, zapojení do program EU nap . CIP – Community Innovation Program, EUREKA, 7RP, COST, EMBC, OECD (nap . IMHE), CEI, INTAS, ESA a národních program KONTAKT, EUPRO, INGO. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je ešitelem významných evropských projekt . V roce 2010 bude Z U nositelem 4 významných projekt a dále spolu ešitelem 7 projekt zásadního významu. Metody dosažení cílového stavu: Vytvo ení systému podpory navrhovatel evropských projektech.

a

ešitel . Zajišt ní spoluú asti Z U v realizovaných

2.2.2 Mobilita pracovník ve výzkumu a vývoji Výchozí stav: V sou asné dob jsou využívány možnosti mobilit VaV pracovník relativn málo. Jedná se o programy financované MŠMT (v roce 2005 11 projekt ). Dá se odhadnout, že po et vyjížd jících pracovník VaV je 33 za rok (jde zpravidla o krátkodob jší pobyty). Lepší je situace v mobilitách student doktorských

Verze 5.0

23

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 studijních program (není vytvo en systém informací o výjezdech). Z U dosud nevyužívá možností programu M. Curie Fellowship, který podporuje oboustranné mobility pracovník VaV. Cílový stav: V rámci interního projektu Z U zkvalitnit služby pro mobility. Zavést komplexní evidenci integrovanou do IS Z U. Vytvá et p íležitosti pro imigra ní politiku ve výzkumu a vývoji. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je zapojena do sít i zahrani ních projekt .

vým n výzkumných pracovník

Po et p ijatých zahrani ních pracovník za rok.............. Po et vyslaných pracovník za rok.................................. (jedná se o dlouhodob jší pobyty, minimáln 1 semestr)

a využívá prost edky z tuzemských

30 50

Metody dosažení cílového stavu: Trvalé zlepšování jazykových schopností student i u itel , evaluace výzkumných a vývojových pracoviš pro možnost zapojení do sít vým n, využívání rozvojových program pro p ípravu pracovník na tyto aktivity.

2.3

Internacionalizace v rozvoji lidských zdroj

2.3.1 Jazykové kompetence student , akademických a administrativních pracovník Výchozí stav: Rozsah studia cizích jazyk , p edepsaná dosažená úrove , statut jazykového p edm tu (povinný, povinn volitelný, výb rový) je ve studijních programech velmi r zná: v bakalá ských studijních programech a v nenavazujících magisterských studijních programech je celkem pravideln vyžadováno studium jednoho cizího jazyka (ukon ení zkouškou), v navazujících magisterských programech jsou za azeny dva jazyky, jeden jazyk, ale také není jazyková výuka za azena v bec. P evažuje statut povinn volitelného p edm tu. Jazykové kompetence akademických pracovník jsou velmi rozdílné a mají z ejm v ad p ípad p ímou vazbu na kvalitu a rozsah výzkumné innosti. Na n kterých fakultách jsou organizovány speciální formy jazykové p ípravy pro akademické pot eby. Významnou podporu znamená i letní jazyková škola. Stav však rozhodn nelze ozna it za uspokojivý. Jazykové kompetence neakademických pracovník , zejména v oblasti služeb, jsou nedostate né. Výjimkou jsou do jisté míry služby v oblasti informa ních technologií a knihovny. Cílový stav: Absolventi bakalá ských studijních program získají v angli tin jazykové kompetence úrovn C1 podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky. Absolventi magisterských studijních

Verze 5.0

24

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 program získají navíc kompetence úrovn B2 v druhém cizím jazyce. Na univerzit bude vytvo ena dostate n široká nabídka studia cizích jazyk , a to i formou celoživotního vzd lávání. Jazykové kompetence budou v magisterských a doktorských studijních programech rozvíjeny studiem blok p edm t v cizím jazyce. Akademi tí pracovníci, zejména pak v postavení docenta a profesora, jsou schopni p ednášet v cizím jazyce (zpravidla v angli tin ). Neakademi tí pracovníci jsou schopni základní komunikace v cizím jazyce v souladu s jejich rolí v zajiš ování služeb. Indikátory dosažení cílového stavu: Existence funk ního sytému jazykové p ípravy – dosažení p íslušné jazykové úrovn jednotlivých typ studijních program je ov ováno standardizovanými testy. P ijatý model jazykové p ípravy je v len n do všech studijních program .

absolvent

V každém studijním oboru (až na zd vodn né výjimky) je nabízen n který z modul v cizím jazyce a tato nabídka je využívána. Zahrani ní studenti nemají zásadní problémy v domluv na studijním odd lení, na koleji, v menze apod. Metody dosažení cílového stavu: Inovace studijních program . ešení rozvojového projektu. ešení projekt v rámci Národního plánu výuky cizích jazyk . Rozvoj CŽV a systému vzd lávání pracovník Z U.

2.3.2 P edpoklady rozvoje mobility Hlavní p edpoklady pro rozvoj mobilit jsou: jazykové schopnosti existence souboru všech pot ebných student , u itel i administrativních pracovník Z U. Další nutnou podmínkou rozvoje mobilit je fungující systém kompletního servisu, a to jak pro vysílané pracovníky, tak pro p ijímané pracovníky. Trvale je nutné vyhledávat a smluvn zajiš ovat vztahy se zahrani ními vysokými školami a institucemi. Jako indikátory dosažení rozvoje mobilit lze stanovit následující: • existuje dokonalý manuál návšt vníka se všemi pot ebnými informacemi, • informací pro vysílaného pracovníka, • existuje seznam potenciálních zájemc získaný z údaj pro personální rozvoj pracovník Z U, • existuje seznam student majících zájem a schopnosti absolvovat zahrani ní mobilitu.

Verze 5.0

25


3 Kvalita a excelence akademických innosti 3.1 Kvalita a excelence v oblasti vzd lávací innosti 3.1.1 Vnit ní systém zabezpe ení kvality Výchozí stav: Existuje vnit ní norma kodifikující vnit ní systém hodnocení kvality vzd lávacího procesu. Je ustavena celouniverzitní Komise pro kvalitu výuky (iniciativní a poradní orgán rektora). S podporou rozvojového projektu byly vytvo eny elektronické dotazníky pro studentské hodnocení všech zapsaných p edm t v semestru, pro detailní hodnocení jednotlivých p edm t , pro hodnocení inností podporujících výuku. Ankety jsou pravideln zadávány a vyhodnocovány. P ehled o ú asti respondent podává tabulka 3.1. Postupn se uplat uje reakce zodpov dných pracovník na pr kazná zjišt ní ankety. Kvalita obsahu studijních p edm t vyu ovaných na Z U je vnit n posuzována Akredita ní komisí Z U (inicia ní a poradní orgán rektora Z U). Tato komise má právo vyjad ovat se i k dalším otázkám mezifakultního charakteru, které se týkají obsahu a organizace výukového procesu. Rok / Fakulta FAV FEK FEL FF FPE FPR FST UUD Celkem

Student

Respondent

Relativ.

1 291 2 621 1 739 2 236 2 919 1 863 1 300 208 14 177

347 174 513 204 139 43 188 21 1 629

26,88% 6,64% 29,50% 9,12% 4,76% 2,31% 14,46% 10,10% 11,49%

Tabulka . 3.1: Globální statistiky respondent ankety hodnocení ZS 2004/05

Cílový stav: Stávající systém vnit ního hodnocení kvality je dopracován, takže funguje jako komplexní vnit ní evalua ní systém zahrnující všechny oblasti innosti a je srovnatelný s obdobnými systémy na evropských univerzitách. Indikátory dosažení cílového stavu: 30 % student se pravideln ú astní hodnotících anket. Jsou využívána i hodnocení pracovníky Z U a odborník vn univerzity. Metody dosažení cílového stavu: ešení univerzitního strategického projektu KVALITA – Systém ízení kvality.

Verze 5.0

26


3.1.2 Vn jší hodnocení vysoké školy Výchozí stav: Nástrojem vn jšího hodnocení je akredita ní ízení podle zákona . 111 Sb. Pro zvýšení akredita ní úsp šnosti a posílení integrace univerzity (v etn podpory interfakultního p sobení kateder a vytvá ení interfakultních studijních program ) je vypracován postup vnit ního akredita ního ízení (viz Sm rnice rektora . 20R/2004 Vnit ní akredita ní ízení). Po ty akreditovaných studijních program a kvantifikace úsp šnosti viz tabulka 3.2 a tabulka 3.3. FAV FEK FEL FF FPE FPR FST UUD Z U P1 O P O P O P O P O P O P O P O Progr. Obor 4 9 3 4 2 6 5 6 7 12 1 1 2 2 2 5 26 45 4 9 1 1 1 8 0 0 2 33 1 1 1 6 0 0 10 58 4 13 2 2 2 8 5 7 3 14 0 0 1 6 0 0 17 50 3 5 1 1 1 3 2 2 1 1 1 6 1 6 0 0 10 24 15 36 7 8 6 25 13 16 13 60 3 8 5 20 2 5 64 178

Typ Bakalá ské Magisterské Nav. magisterské Doktorské Celkem

Tabulka . 3.2: Po ty akreditovaných program / obor podle typu

FAV

Typ

P

Bakalá ské Magisterské nav. Magisterské Doktorské Celkem

.2

FEK

U

-

-

FEL

FF

FPE

FPR

FST

UUD

Z U

P . U P . U P . U P . U P . U P . U P . U P edl. Ud l. - 1 0 9 5 - 6 5 16 10 - 1 1 - - 1 1 - 2 2 19 11 - - 21 13 - 2 2 1 1 8 6 - 9 7 - 5 4 30 18 8 6 6 5 49 33

Tabulka . 3.3: Po ty p edložených obor / po ty úsp šných (rok 2004-05)

Cílový stav: P edpokládáme, že nedojde k významným strategickým zm nám – akredita ní ízení bude probíhat podle platných legislativních norem (v etn p ípadné evaluace fakult). Budou úsp šn akreditovány všechny p edkládané studijní programy. Indikátory dosažení cílového stavu: Úsp šná akreditace všech p edkládaných studijních program . Úsp šná evaluace fakult – schopnost rychlé reakce na p ípadné p ipomínky. Dv fakulty projdou za podpory Z U komplexním mezinárodním hodnocením. Jsou vytvo eny p edpoklady k získání ECTS/DS label. Metody dosažení cílového stavu: Zvyšování akredita ní síly všech pracoviš je ešeno napl ováním systému kvalifika ního r stu akademických pracovník v rámci strategického projektu Rozvoj lidských zdroj na všech úrovních. Pot ebné standardy materiáln technických podmínek pro akreditované studijní programy jsou zajišt ny ešením strategického projektu CAMPUS – Stavební rozvoj. 1 2

P – program, O - obor P –p edložen, U – úsp šn akreditován

Verze 5.0

27


3.1.3 Restrukturalizace a vývoj studijních program (modulární výstavba) Výchozí stav: Úsp šnou akreditací strukturovaných studijních program a jejich realizací je ukon ena základní restrukturalizace studia s výjimkou Fakulty pedagogické a Fakulty právnické. Fakulta pedagogická p ipravila model dvoustup ového vzd lávání u itel – úsp šn byly akreditovány bakalá ské studijní programy P írodov dná studia a T lesná výchova pro vzd lávání, navazující magisterské studijní programy U itelství pro ZŠ (obory: matematika, fyzika, geografie, biologie, chemie, informatika, t lesná výchova) a u itelství pro SŠ (obory: fyzika, geografie, chemie, informatika, t lesná výchova), bakalá ský studijní program Historie a navazující studijní program u itelství d jepisu pro základní školy. Byl akreditován magisterský studijní program u itelství ob anské výchovy pro ZŠ a SŠ, který je koncipován jako navazující na bakalá ský studijní program Humanistika akreditovaný na Fakult filozofické. V návaznosti na restrukturalizaci studijních program jsou vytvá eny ucelené studijní moduly (FAV, FEK, FPE, FPR). Existuje interfakultní p sobení kateder, rozvoj je podporován p ijatou metodikou rozpo tu. Cílový stav: P edpokládáme realizaci strukturovaného studia na všech fakultách. P edpokládáme vyšší modularitu studijních program : vytvo ení jednak anglických modul studijních program , jednak modul umož ujících prostupnost mezi bakalá ským a magisterským stupn m studia, v etn jejich propojení s programy celoživotního vzd lávání. Indikátory dosažení cílového stavu: Všechny fakulty realizují strukturované studijní programy – jsou vytvo eny podmínky pro širokou prostupnost mezi bakalá ským a magisterským stupn m. Existuje systémové ešení modulární výstavby studijních program (v etn podpory vnit ními normami a UIS/STAG). V akreditovaných studijních programech jsou funk n propojeny moduly garantované r znými fakultami – modulární výstavba je prost edkem diverzifikace nabídky studijních program a jejich mezioborovosti. Metody dosažení cílového stavu: ešení každoro n inovovaným celouniverzitním rozvojovým projektem Implementace.

3.1.4 Diverzifikace studijní nabídky Výchozí stav: Z U je univerzita kombinovaného typu – nabízí studijní programy p írodov dné, technické, spole enskov dní, ekonomické, právní, um lecké. Jsou zastoupeny programy bakalá ské, navazující magisterské, magisterské, doktorské (viz tabulka 3.4).

Verze 5.0

28


Typ studia bak. P ÍRODNÍ V DY A NAUKY TECHNICKÉ V DY A NAUKY ZEM D LSKO-LESNICKÉ A VETERINÁRNÍ V DY A NAUKY ZDRAVOTNICTVÍ, LÉKA SKÉ A FARMACEUTICKÉ V DY A NAUKY

mag. -n

mag.

Dokt.

Celkem

143

26

20

27

216

2029

147

1696

444

4316

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SPOLE ENSKÉ V DY, NAUKY A SLUŽBY

1480

308

0

42

1830

EKONOMIE

1105

65

331

9

1510

PRÁVO, PRÁVNÍ A VE EJNOSPRÁVNÍ INNOST

191

0

1846

158

2195

PEDAGOGIKA, U ITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ E

192

0

2128

5

2325

0

0

0

0

0

195

0

0

0

OBORY Z OBLASTI PSYCHOLOGIE V DY A NAUKY O KULTU E A UM NÍ Celkem

195 12587

Tabulka . 3.4: Po ty student podle studijních oblastí ( erven 2005)

Cílový stav: Z U má rovnovážné zastoupení obor technických a p írodov dných a obor spole enskov dních (v etn právnických) spolu. Z U je schopna pružn reagovat na pot eby zam stnavatel s využitím prostupnosti mezi studiem v rámci studijních program a nabídkou program celoživotního vzd lávání. Indikátory dosažení cílového stavu: Uspokojení pot eb zam stnavatel a jednotlivc v oblasti celoživotního vzd lávání. Z U je schopna p ipravovat programy „na míru“. Vyvážený po et studujících v hlavních oblastech vzd lávací innosti Z U (humanitní obory, p írodov dné, technické, um lecké apod.). Metody dosažení cílového stavu: Využití FRVŠ a rozvojových projekt k diverzifikaci nabídky. Spolupráce s pr myslovými podniky zejména v oblasti CŽV. ešení projektu poradenství, zejména pak kariérového. Rozvoj p ípravných kurz ke studiu v rámci rozvoje program celoživotního vzd lávání.

3.1.5 Inovace již uskute

ovaných studijních program

Výchozí stav: Studijní programy jsou realizovány v kreditním systému, pln kompatibilním se systémem ECTS. Po et kredit vyjad uje míru studentovy zát že pro absolvování p edm tu, je odvozen od po tu hodin kontaktní výuky. Tím je historicky dán pom rn vysoký po et kontaktních hodin, a to i v navazujících magisterských programech. Rozvíjí se kombinovaná forma studia (po ty akreditovaných studijních program v této form viz tabulka 3.5). V souvislosti s tím jsou vytvá eny elektronické studijní opory, v etn e-learningových kurz zpracovávajících celé studijní p edm ty nebo jejich ásti. Pro podporu této

Verze 5.0

29

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 innosti vzniklo jako sou ást Ústavu celoživotního vzd lávání Centrum po íta ov podporované výuky s celouniverzitní p sobností.

Typ Bakalá ské Magisterské nav. Magisterské Doktorské Celkem

FAV FEK FEL FF FPE FPR FST UUD Z U P O P O P O P O P O P O P O P O Progr. Obor 3 5 2 2 1 1 2 3 0 0 0 0 2 2 0 0 10 13 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 2 4 4 11 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 6 0 0 9 21 3 5 1 1 1 3 2 2 1 1 1 6 1 6 0 0 10 24 11 22 4 4 3 5 5 6 2 2 3 8 5 17 0 0 33 64

Tabulka . 3.5: Po ty studijních program a obor v kombinované form

Cílový stav: Bakalá ské a magisterské magisterských programech týmového ešení projekt . praktických stáží student a

programy budou odlišeny rozsahem kontaktní výuky, v navazujících bude více uplat ována samostatná odborná innost studenta, v etn Organicky bude obsah studijních program propojován s praxí (v etn ú asti odborník z praxe ve výuce).

Studium bude pln podporováno informa ními zdroji – p edpokládáme pravidelnou inovaci studijní literatury, významné zastoupení cizojazy né studijní literatury, funk ní využití elektronických studijních opor, a to v kombinované i v prezen ní form studia. V navazujících magisterských studijních programech bude výuka probíhat i v cizím jazyce (nabídkou celých studijních program zajiš ovaných v cizím jazyce, ale i nabídkou modul vyu ovaných v cizím jazyce). Indikátory dosažení cílového stavu: Povinná literatura uvedená v sylabech p edm t je dostupná minimáln k prezen nímu studiu ve studovnách Univerzitní knihovny. Studijní obory Z U jsou pokryty klasickými a elektronickými informa ními zdroji. Samostatnou odbornou práci studenta podporuje sí knihoven a studoven. Do studijních program jsou organicky za len ny praktické stáže student , existuje funk ní systém vyhledávání a podpory studentských praxí. Studijní programy navazujícího magisterského studia obsahují (až na zd vodn né výjimky) minimáln jeden povinný p edm t (modul) vyu ovaný v anglickém jazyce. V magisterském studiu je snížen po et hodin kontaktní výuky v pr m ru na hranici 22 vyu ovacích hodin. Metody dosažení cílového stavu: Inovace výuky je realizována projekty FRVŠ. Vytvo ení funk ního systému studentských praxí je ešeno v rámci rozvojových projekt .

Verze 5.0

30


3.1.6 Rozvoj nových forem studia Výchozí stav: Je akreditováno 33 program v kombinované form studia, studuje na nich 5,6 % student . Jsou vytvo eny balí ky studijních opor, v etn e-learningových kurz . Na univerzit pracuje centrum, které poskytuje metodickou i technologickou pomoc autor m i tutor m e-learningových kurz . Je navázána spolupráce s Univerzitou Hradec Králové a s Univerzitou T. Bati ve Zlín – v akademickém roce 2005/2006 jsou student m t chto vysokých škol nabízeny vzájemn e-learningové p edm ty (virtuální mobilita). FAV 68 0 41 11 120

Bc. Mgr. nMgr. Ph.D. Celkem

FEK 379 0 24 0 403

FEL 102 0 0 4 106

FF 0 0 0 0 0

FPE 0 0 0 0 0

FPR 0 0 0 0 0

FST 0 178 20 23 221

UUD Z U 0 549 0 178 0 85 0 38 0 850

Tabulka . 3.6: Kombinované studium - po ty student

Cílový stav: 25 % student Z U studuje v kombinované nebo distan ní form studia. Neliší se požadavky na absolvování v r zných formách studia. Je vytvo en ú inný systém podpory virtuální mobility, do níž je zapojena ada vysokých škol v R (ojedin le i v EU). Jsou sdíleny studijní opory s ostatními univerzitami. Z U je ur ujícím initelem v t chto aktivitách. Indikátory dosažení cílového stavu: 25 % student studuje v kombinované form studia. Alespo 30 % p edm t je vybaveno elektronickými studijními oporami (p edevším jde o masové p edm ty). Z U je vyhledávaným partnerem a vedoucím subjektem p i tvorb e-learningových kurz v R. 10 % student využívá virtuální mobility. Metody dosažení cílového stavu: Podpora kombinované formy studia využíváním rezerv plánovaného po tu student . Podpora systematického a kvalitního rozvíjení této formy v rámci integrovaných rozvojových projekt , projekt FRVŠ a projekt strukturálních fond EU.

3.1.7 Tvorba nových bakalá ských studijních program Výchozí stav: Bakalá ské studijní programy jsou akreditovány na všech fakultách Z U. Jejich absolventi jsou p ipraveni na vstup do praxe (nalézají uplatn ní na trhu práce) i pro navazující studium v magisterských studijních programech. Pomocí blok (modul ) volitelných p edm t je ešen problém prostupnosti mezi jednotlivými zam eními. Není do ešena prostupnost s programy v celoživotním vzd lávání – není realizována dostate ná aktuální nabídka takovýchto program v kombinované nebo distan ní form .

Verze 5.0

31

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Není do ešena prostupnost bakalá ských a navazujících magisterských studijních program r zných obor . V bakalá ských studijních programech studuje v akademickém roce 2004/05 celkem 7049 student Z U. Cílový stav: Rozvoj bakalá ských studijních program je zajišt n na všech fakultách, v etn fakult p ipravujících u itele. Pom r mezi po tem studujících v bakalá ských studijních programech a v magisterských studijních programech p edpokládáme na úrovni 2,81 (viz p epokládané po ty student ). Vnit ní diverzifikace bakalá ských studijních program podle aktuálních pot eb absolvent m umožní uplatn ní podle jejich zájm a schopností. Indikátory dosažení cílového stavu: Bakalá ské studijní programy jsou akreditovány na všech fakultách Z U. 90 % absolvent bakalá ských studijních program není po šesti m sících po absolvování registrováno na ú adech práce. Pom r mezi studujícími v bakalá ských a magisterských studijních programech je 2,81 (rozdíly mezi fakultami ur uje jednak spole enská pot eba absolvent magisterského studia v n kterých oborech a úsp šnost doktorských studijních program , pro n ž je magisterským studiem p ipravována základna kvalitních student ). Metody dosažení cílového stavu: Regulace po tu p ijímaných student . ešení strukturalizace, zejména u itelského vzd lávání, v rámci celouniverzitních rozvojových program . Podpora prostupnosti s celoživotním vzd láváním v rámci ešení strategického projektu CŽV – Další vzd lávání pro každého a na míru.

3.1.8 Nabídka studijních obor v souladu se spole enskou pot ebou Výchozí stav: Není p esn definována spole enská pot eba: Pot eba rozvoje technických a p írodov dných obor je saturována inovacemi studijních program FAV, FEL, FST. Pot eba zvýšení humanitní vzd lanosti v západo eském regionu a vytvo ení p íležitosti ke vzd lání v um leckých oborech je napl ována rozvíjejícími se studijními programy a obory Fakulty filozofické a Ústavu um ní a designu. Pot eba kvalifikovaných u itel základních škol v p íhrani ních oblastech je ešena kombinovanou formou inovovaného studijního programu u itelství pro 1. stupe ZŠ (p edložen k akreditaci) a organizováním p ípravných program pro uchaze e o studium z ad neaprobovaných u itel . Pot eba interdisciplinárních program , jejichž absolventi jsou dostate n kompetentní i v oblasti jazykové a v týmové práci, není dostate n uspokojována. V sou asné dob není zajišt na p íprava u itel cizích jazyk , zejména angli tiny. Z hlediska formy není vy ešena prostupnost studijních program a program celoživotního vzd lávání. Cílový stav: Existence vyhledávaných flexibilních a originálních program , prostupných jak v obsahu, tak form .

Verze 5.0

32

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Stabilizovaný systém vzd lávání u itel jazyk , významný rozvoj kombinované formy studia, p edevším v u itelském vzd lávání. Na fakultách technického zam ení a Ústavu um ní a designu rozvoj mezioborových studijních program v pom rn rychlé reakci na zjišt né pot eby praxe. Dobudování Ústavu um ní a designu, jeho p erod v um leckou fakultu nabízející moderní studijní programy všech stup . Indikátory dosažení cílového stavu: Úsp šná akreditace studijních program vzd lávajících u itele cizích jazyk . P íprava u itel pro CLIL (výuku n kterých p edm t v cizím jazyce). Realizace kombinované formy studia u itelství cizích jazyk pro pracovníky, kte í získali odpovídající jazykové kompetence jinou formou v celoživotním u ení. V angli tin odpovídají jazykové kompetence absolvent jazyce v magisterských studijních programech úrovni B2.

jazykové úrovni C, ve zvoleném druhém

Akreditace mezioborových studijních program reagujících na pot eby praxe, zejména pr myslu. Existuje Fakulta um ní a designu. Spokojenost zam stnavatel je vyjád ena v platech absolvent – po roce praxe 5 % nad pr m rem. Atraktivnost studijních program je vyjád ena po tem studujících z lokalit mimo region – 40 % a snižujícím se po tem student nezapo tených v normativním financování – maximáln 5 % student . Metody dosažení cílového stavu: ešení strategického projektu Z U MARKET – Marketing a zpracování p íležitostí. Podpora kvalifika ního r stu akademických pracovník . Rozvoj kombinované formy studia – ešení každoro n modifikovaného rozvojového projektu. ešení projekt Národního plánu výuky cizích jazyk .

3.1.9

ešení problému studijní neúsp šnosti

Výchozí stav: Rozdíly v po tu neúsp šných studií mezi obory jsou dány objektivními d vody – p ipraveností uchaze o studium, po tem uchaze a možností výb ru, motivací uchaze , náro ností zvolených obor vzhledem k p edchozí p íprav a motivaci. Neúsp šnost je soustavn sledována zejména na technických fakultách, je ešena inovacemi studijních program , organizováním p ípravných kurz (koresponden ní i prezen ní p ípravné kurzy pro uchaze e o studium na FAV, FEL, FST, FPE) apod. Projevem studijní neúsp šnosti je i po et opakovaných p ijetí sledováno) a po et student s nadstandardní délkou studia. Bc. Mgr. nMgr.

FAV 268 59 46

FEK 187 57 4

FEL 244 43 1

FF 319 0 79

FPE 75 355 2

FPR 26 89 0

FST 180 382 1

ke studiu (není zatím soustavn UUD 7 0 0

Tabulka . 3.7: Studijní neúsp šnost v roce 2004

Verze 5.0

33

Z U 1 306 985 133


Cílový stav: Bude minimalizován po et neúsp šných student ; maximální prostupností (v etn prostupností s programy celoživotního vzd lávání) a modularitou studijních program bude vytvo ena nabídka podle zájmu a schopností všech uchaze o studium. Indikátory dosažení cílového stavu: Významn se sníží po et „nezaplacených“ (tj. nezahrnutých do ukazatel normativního financování) student : 5 %. Významn se sníží po et neúsp šných student – každý student, který úsp šn absolvoval ást studia, odchází z univerzity s ur itým dokladem o absolvování p edm t i modul . Metody dosažení cílového stavu: V každoro n inovovaných celouniverzitních rozvojových programech budou ešena témata: Rozvoj program celoživotního vzd lávání. Vytvo ení a využívání systému studijního a profesního poradenství. Modularita studijních program . Prostupnost studijních program .

3.1.10

Monitorování situace na trhu práce

Výchozí stav: P i zjiš ování údaj o situaci na trhu práce fakulty vycházejí z oficiáln dostupných údaj , z kontakt s potenciálními zam stnavateli svých absolvent a z tradi ních forem spolupráce s nimi. Spolupráce s ú ady práce se orientuje p edevším na m sto Plze . Postupn se uplat uje využívání výsledk analýz stavu trhu práce a uplat ují se názory klí ových zam stnavatel p i p íprav studijních program (zejména na FST a FEK). Cílový stav: P edpokládáme existenci funk ního a profesionálního kariérového poradenství se všemi jeho složkami, v etn soustavného monitorování situace na trhu práce a komplexní analýzy zjišt ných dat. P i procesu tzv. vnit ní akreditace (reakreditace) studijních program bude posuzován vztah p edkládaného studijního programu k zjišt ným údaj m o trhu práce. Indikátory dosažení cílového stavu: Po et spolupracujících zam stnavatel vazby.

- 60. R st po tu korekcí studijních program vlivem zp tné

Metody dosažení cílového stavu: ešení strategického projektu Z U MARKET – Marketing a zpracování p íležitostí.

Verze 5.0

34


3.1.11

Analýza poptávky a uplatn ní absolvent

Výchozí stav: Neexistuje systematický a soustavný sb r údaj o uplatn ní absolvent ani jeho kvalifikovaná analýza a využívání výsledk p i p íprav studijních program . Díl í pokusy ukazují na složitost problému a na protich dnost požadavk zam stnavatel , kte í navíc asto formulují momentální pot eby a jen výjime n jsou schopni popsat pot eby budoucí. Spolupráce s absolventy není systematicky rozvíjena, existují ale úsp šné jednorázové aktivity fakult/oborových kateder v této oblasti. Cílový stav: Existence ú inného systému práce s absolventy a jejich zam stnavateli. Indikátory dosažení cílového stavu: Navržen a podporován strukturovaný model klubu absolvent . Procento absolvent dalšího programu celoživotního vzd lávání – 20 %.

zapojených do

Metody dosažení cílového stavu: Rozpracování v dlouhodobých zám rech fakult. vzd lávání pro každého a na míru.

3.1.12

ešení strategického projektu Z U CŽV – Další

Preferen ní obory z hlediska uplatn ní absolvent

Výchozí stav: Nejsou uplat ovány specifické prost edky pro podporu p írodov dných a technických obor . Prosazuje se ale stipendijní podpora vynikajících student v t chto oborech a postupn se zvyšuje zapojení student do ešení výzkumných a aplika ních projekt s podporou prost edk specifického výzkumu. Je vybudována odpovídající infrastruktura pro vzd lávání v p írodov dných a technických oborech. Úrove doktorského studia v t chto programech je velmi dobrá. Cílový stav: P edpokládáme flexibilitu nabídky studijních program : rozvoj studijních program technických a p írodov dných obor , ale v závislosti na zjišt ných a analyzovaných údajích o trhu práce také rozvoj obor z dalších oblastí (nap . um leckých nebo u itelských). Budou vytvo eny ú inné nástroje (nap . ve spolupráci se zam stnavateli) pro zvýšení atraktivnosti preferovaných obor pro uchaze e o studium i pro studenty. Indikátory dosažení cílového stavu: Existence a funk ní využívání stipendijního fondu podnikového sektoru pro studium preferovaných obor .

Verze 5.0

35


Uplat ování moderních studijních metod, zejména týmového ešení konkrétního výzkumného úkolu ve spolupráci s odborníky z praxe, jako významné motivace ke studiu p írodov dných a technických obor . Podpora preferovaných obor akreditací kombinované formy studia. Podpora preferovaných obor zvýšeným ukazatelem po tu p ijímaných student .

Metody dosažení cílového stavu: Spolupráce s podnikovou sférou. ešení strategických projekt celouniverzitních rozvojových projekt .

3.1.13

Z U – MARKET,

ešení

Profesní poradenství na vysoké škole

Výchozí stav: Výsledky šet ení provedeného p i ešení projektu FRVŠ ukázaly, že profesní poradenství na Z U neexistuje, na fakultách jsou realizovány jednotlivé aktivity, které pomáhají student m orientovat se p i vytvá ení jejich studijního programu i na trhu práce (významný je Veletrh pracovních p íležitostí). Studenti považují institut kariérového poradenství za velmi pot ebný. Cílový stav: P edpokládáme, že na univerzit bude vytvo en hierarchizovaný systém profesionálních poradenských služeb, jehož sou ástí bude kariérové poradenství. Budou zajiš ovány všechny jeho složky, v etn navázání kontaktu s absolventy, sledování jejich profesního uplatn ní, monitorování situace na trhu práce, analýzy zjišt ných fakt , podn t pro rozvoj program celoživotního vzd lávání. Indikátory dosažení cílového stavu: Existuje funk ní databáze absolvent . Je vytvo eno koordina ní univerzitní pracovišt . Pracovníci, kte í zajiš ují poradenskou innost, získali odpovídající kvalifikaci. 10 % student využívá nabízené poradenské služby. Metody dosažení cílového stavu: Každoro n aktualizovaný projekt IMPLEMENTACE v rozvojových projektech. projekt univerzity MARKET.

Verze 5.0

36

ešení strategického


3.1.14 Spolupráce vysoké školy s regionálními institucemi, potenciálními zam stnavateli a odb rateli výsledk VaV Výchozí stav: Spolupráce vychází z vývojových tendencí v regionu. Z U se v jisté mí e podílí na aktivitách m sta a kraje. Iniciuje rozvoj klastr v regionálním a meziregionálním m ítku. Orientace studijních program i výzkumu a vývoje se p izp sobuje pot ebám regionu (podniky, státní správa....). Cílový stav: Je pot eba posílit úlohu Z U jako hlavního nositele idejí „znalostní spole nosti“, která využívá ke svému rozvoji moderní informa ní a komunika ní technologie. Konkrétní o ekávání je spojeno s ešením projektu MATEO, v jehož rámci probíhá analýza pot eb významných podnik Plze ského a Jiho eského kraje, s následnou ú astí na grantových schématech VaV ve spolupráci s regiony Brabantsko, Lombardie a Katalánsko. Z U bude zapojena do projektu SROP „Budování absorp ní kapacity místních a regionálních orgán pro ízení projekt EU na území PK pro období 2007 – 2013. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U realizuje ve spolupráci s regionem v oblasti výzkumu a vývoje obrat v rozsahu cca 30 mil. K v roce 2010. Metody dosažení cílového stavu: Rozvinutí systému identifikace a zpracování p íležitostí. Zahrnutí této formy spolupráce do kariérních a hodnotících postup pro pracovníky Z U.

3.1.15

Spolupráce vysokých škol se subjekty sekundárního vzd lávání

Výchozí stav: Spolupráce se st edními školami v regionu a v sousedních regionech funguje p edevším na bázi p edávání informací o studijní nabídce a o obsahu studia na Z U (dny otev ených dve í, besedy s uchaze i o studium a jejich rodi i na st edních školách, po ádání p ípravných kurz pro uchaze e, p ípadn tzv. zkoušek na ne isto). V menší mí e se pracovníci univerzity angažují ve spolupráci se st edními školami p i vyhledávání a výchov talent (st edoškolská odborná innost olympiády a podobné sout že, vedení zájmových odborných seminá ). Jsou vytvo eny díl í databáze výchovných poradc st edních škol (Fakulta pedagogická) a vytvá eny programy celoživotního vzd lávání pro u itele jako reakce na aktuáln zjišt né pot eby praxe (Fakulta pedagogická, Fakulta ekonomická, Ústav celoživotního vzd lávání). Cílový stav: P edpokládáme kvantitativní i kvalitativní rozvoj spolupráce s výchovnými poradci st edních škol s cílem zajistit podávání p esných a aktuálních informací uchaze m o studium, reagovat na aktuální

Verze 5.0

37

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 pot eby u itel st edních škol (programy CŽV „na míru“, p ípravné kurzy pro uchaze e), vyhledávat talentované studenty a cílen je p ipravovat ke studiu na VŠ, zejména v p írodov dných a technických oborech. Indikátory dosažení cílového stavu: Minimáln 50 % p ijatých uchaze o studium získalo kvalitní požadované informace na své st ední škole vlivem cílev domé spolupráce s Z U (v sou asnosti tento zdroj udává zhruba 15 %). Na vybrané obory p írodov dného a technického sm ru jsou p ijímáni „v rní“ st edoškoláci, kte í jsou ke studiu motivováni p edchozí spoluprací s odborníky fakult Z U. Z U (p edevším ÚCV) je centrem dalšího vzd lávání u itel programech pro rozši ování a dopl ování kvalifikace a DVPP.

ve st edn dobých a dlouhodobých

Metody dosažení cílového stavu: Rozvoj informa ních a poradenských služeb na univerzit . Vytvá ení program CŽV - ešení strategického projektu Z U. P íprava talentovaných uchaze o studium – ešení rozvojových projekt a projekt EU.

3.1.16

Dostupnost informa ních zdroj

Výchozí stav: Univerzitní knihovna Z U dlouhodob zajiš uje p ístup k odborným tišt ným informa ním zdroj m aktivní akvizi ní politikou. S rozvojem informa ních technologií stoupá nabídka elektronických informa ních zdroj , o které je ze strany uživatel z d vodu rychlého a pohodlného p ístupu a aktuálnosti dat stoupající zájem. P ístup k nim je finan n zajiš ován z programu MŠMT 1N „Informa ní infrastruktura výzkumu“ (2004-2008), z prost edk Z U, nadací a grant . Základním kritériem pro výb r informa ních zdroj je informa ní pokrytí obor studovaných na fakultách Z U a statistiky využívání t chto informa ních zdroj . Oba zdroje, tj. klasické tišt né i elektronické zdroje, jsou využívány uživateli. Univerzitní knihovna Z U shromaž uje a zp ístup uje diplomové a bakalá ské práce v tišt né form a od roku 2005 pilotn diserta ní práce FEL v elektronické form . Cílový stav: • • • •

zajišt ní kontinuity v p ístupu k odborným tišt ným a elektronickým informa ním zdroj m na principu informa ního pokrytí obor v souladu s akreditovanými studijními programy a zam ením výzkumu na Z U zajišt ní p ístupu student a pracovník Z U k licencovaným elektronickým informa ním zdroj m i z po íta mimo univerzitu na základ autorizace a autentizace za len ní používání elektronických informa ních zdroj do vzd lávacích aktivit (bakalá ské, magisterské, doktorské programy, celoživotní vzd lávání) mezinárodní spolupráce knihoven a ú ast na spole ných evropských projektech

Verze 5.0

38

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 •

zp ístupn ní vysokoškolských kvalifika ních prací všech fakult v elektronické form s ízeným p ístupem podle r zných p edefinovaných práv v prost edí WWW v etn vy ešení problematiky autorských práv.

Indikátory dosažení cílového stavu: • • • •

statistiky o kvalitativním a kvantitativním složení knihovního fondu (metoda Konspektu) statistiky o využívání a po tu elektronických informa ních zdroj informa ní gramotnost vysokoškolského studenta dle standardu navrhovaného Asociací knihoven VŠ existuje komplexní informa ní systém zp ístup ující vysokoškolské kvalifika ní práce a uživatelé k n mu p istupují diferencovan podle p ístupových práv a podmínek stanovených autorem.

Metody dosažení cílového stavu: • • • •

ešení projekt a ú ast v projektech pro informa ní podporu výzkumu a vývoje, spoluú ast informa ních specialist ve v deckých týmech, mezinárodní spolupráce a ú ast v mezinárodních projektech, granty, nadace zapojení do národního systému „šedé“ literatury ve spolupráci se Státní technickou knihovnou informa ní výchova, za len ní do výukového procesu, spolupráce s vyu ujícími, propagace pro zajišt ní elektronických informa ních zdroj je nutné na Z U získat alespo 1,5 mil. K ro n .

3.1.17

Informa ní systémy vnit ní a vn jší

Výchozí stav: Z U zavedla postupn adu informa ních systém . Za nejvýznamn jší lze ozna it vývoj a nasazení systému pro podporu studia – STAG. Pro oblast ekonomických agend je používán systém MAGION. Knihovnické služby jsou podporovány systémem ALEPH. Pro adu dalších d ležitých inností jsou používány speciální programy. K dispozici je celkový popis informa ních systém . Ve stádiu úvah je integrace systém z hlediska p ístupových práv, sdílení informací a spole né bezpe nostní politiky. Na n kterých fakultách jsou paraleln vyvíjeny systémy na míru konkrétních pot eb fakult (nap . FEK, FEL). WWW stránky oficiáln prezentované Z U nebo její organiza ní sou ástí (institucionální WWW stránky) nejsou p íliš koordinovány ani po stránce obsahové, ani po stránce vzhledové. Dle dosud platné sm rnice zodpovídá autor (pracovišt ) za obsah svých stránek, avšak s rostoucím po tem a významem WWW stránek je nutné další up esn ní jejich tvorby. Ustavena je rada WWW stránek, ale její vliv se zatím neprojevil v dostate né mí e. Cílový stav: Je provedena kategorizace komponent informa ního systému a jsou k dispozici nástroje pro managerské vyt žování informací. Popsána a realizována je bezpe nostní politika informa ních systém . Použito je ešení, které dovoluje uživatelské uzp sobení prost edí p ístupu k r zným komponentám informa ního systému.

Verze 5.0

39

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Jednotící styl (vizuální i strukturální) WWW stránek Z U, v asné a vhodné zve ej ování informací jak vn , tak dovnit univerzity. Indikátory dosažení cílového stavu: Zlepšil se komfort využívání informa ních systém univerzity. Studenti i zam stnanci univerzity mají pohodlný p ístup k informacím, které jsou pro n d ležité. Výrazn jsou využívány managerské nadstavby na všech stupních ízení pro analytické innosti a rozhodovací procesy. Zásadním zp sobem se zvýšila v rohodnost poskytovaných informací. Je zajišt n jednotný vzhled webu, bude pe liv ji rozlišováno, které informace jsou ur eny jen pro interní pot ebu a které jsou ur eny ve ejnosti. Informace ur ené ve ejnosti budou reprezentovat univerzitu.. Metody dosažení cílového stavu: V rámci strategických projekt Z U budou kategorizovány informa ní systémy. Podle pot eby budou dopln ny komponenty systému, na kterých se shodnou klí oví uživatelé. Formulována a uplatn na bude bezpe nostní politika Z U pro informa ní systémy. Bude posílena (op t aktivována) redak ní rada WWW stránek a bude centráln sledován obsah ve ejn p ístupných stránek. Bude vypracována metodika pro tvorbu WWW stránek, která zajistí nejen jednotný vzhled, ale i jednotný p ístup (vyhledávání) stejných typ informace na r zných pracovištích. Technologie tvorby WWW stránek bude rozší ena o metodu tvorby portál . Lze o ekávat, že tato metodologie v p íštích p ti letech dosáhne významného rozmachu, proto je vhodné v této oblasti spolupracovat i s jinými univerzitami nebo v rámci sdružení CESNET. Zejména investi ní nároky by m ly být hrazeny p edevším z rozvojových projekt nebo rozvojového projektu CESNETu.

3.1.18

Zapojení do projektu vysokorychlostních sítí

Výchozí stav: Z U je lenem sdružení CESNET, které na základ p id leného výzkumného zám ru sleduje a vyvíjí moderní technologie vysokorychlostních sítí a jejich administraci v etn zajišt ní bezpe nosti. Prost ednictvím sdružení je pro Z U p ístupná i celá ada vysokorychlostních sítí ve sv t . Cílový stav: Stále využívat lenství ve sdružení CESNET, a to nejen v rovin dodávky technologie, ale i formou aktivní ú astí na výzkumném zám ru a na projektech vyhlášených sdružením. Indikátory dosažení cílového stavu: • •

Z U bude mít dostupnou stále moderní technologii p ipojení aktivní zapojení do ešitelských struktur CESNETu.

Verze 5.0

40

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Metody dosažení cílového stavu: • • •

v nování ro ní kapacity dvou lov korok na ešení výzkumného zám ru CESNETu získání alespo jednoho rozvojového projektu CESNETu ro n , zapojit se alespo do jednoho projektu EU na podporu informa ní infrastruktury.

3.1.19

Rozvoj informa ní infrastruktury

Výchozí stav: Informa ní infrastruktura je v sou asné dob postavena na vlastní síti Z U, páte ní sí mezi budovami je tvo ena temnými optickými vlákny, spolu s aktivními prvky zajiš uje koncovému uživateli p ipojení 100Mb. Student m je k dispozici 200 míst ve ve ejných po íta ových u ebnách a jsou p ipojeny koleje, kde chybí dobudovat strukturovanou kabeláž na kolejích Máchova a Baarova. Identifika ní karta studenta a zam stnance – JIS – je založena na 7 let staré technologii, která je sice stále vysoce bezpe ná, ale není již využitelná v dalších aplikacích. V oblasti elektronického podpisu – PKI – je po ízen základní SW a lze jej použít v pilotních projektech. Cílový stav: V souladu s pot ebami klí ových uživatel a v návaznosti na vývoj vysokorychlostních sítí udržovat stále vysoký standard p ipojení koncových uživatel . Požadavky na zvýšení rychlosti p ipojení lze o ekávat v oblasti multimediálních p enos , videokonferencí apod. Vybudovat a využívat interní infrastrukturu ve ejných klí (PKI) alespo pro pot eby Z U. V oblasti poskytování služeb student m již nep edpokládáme výrazný nár st míst v po íta ových u ebnách. Krom klasických vým n PC v u ebnách bude umožn no p ipojení vlastních notebook (technologie WiFi) a bude zajišt no p ímé a bezpe né p ipojení domácích uživatel PC (p ístup k intranetu z PC mimo univerzitu). Na kolejích pat ících Z U bude dobudována po íta ová sí . Prob hne vým na JIS karet, nové karty budou mít možnost nahrávat další aplikace, nap . platební aplikace v rámci Z U, aplikace MHD a m sta, budou nositeli PKI. PKI bude možné standardn používat v libovolných aplikacích v rámci Z U, které budou certifikáty vyžadovat. Bude vypracována bezpe nostní politika Z U (ochrana majetku, osob, informací apod.). Indikátory dosažení cílového stavu: • •

výrazné zvýšení dostupnosti intranetu Z U p i zaru ení bezpe nosti, zavedení multifunk ní identifika ní karty (pr kaz studenta a zam stnance) s možností rozší ení portfolia aplikací spojených s ID kartou.

Verze 5.0

41

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Metody dosažení cílového stavu: • •

Dosažení požadované infrastruktury vyžaduje p edevším obm nu HW s nemalými finan ními náklady (cca 5 mil. K ro n ). Finan ní krytí bude hledáno ve fondech, nap . FRVŠ, dále z rozvojových projekt , ale bude nutné také ze základní dotace. V zavád ní nových technologií (JIS) je a bude pokra ovat spolupráce s jinými univerzitami, nap . prost ednictvím sdružení CESNET, ale i s Magistrátem m sta Plzn a Dopravními podniky.

3.2 Kvalita a excelence v oblasti výzkumu a vývoje 3.2.1 Rozvoj výzkumu na Z U (personální materiální, organiza ní) Výchozí stav: Obecn bude innost Z U reagovat na slabé stránky v oblasti výzkumu a vývoje v R, a to hlavn na získávání prost edk ze soukromých zdroj , zvyšování popularity VaV, aktivity v oblasti p írodních a technických v d, získávání zahrani ních odborník k p sobení na Z U a rozvoj transferu technologií. Následující graf (obr. 3.1) ukazuje objemy finan ních prost edk výzkumu a vývoje v letech 1999 až 2004.

získaných univerzitou v oblasti

80 000 70 000 60 000

K

50 000

Specifický výzkum Výzkumné zám ry Ú elová podpora VaV

40 000 30 000 20 000 10 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obr. 3.1: Objemy finan ních prost edk získaných univerzitou v oblasti výzkumu a vývoje v letech 1999 až 2004

Z U je v sou asné dob ešitelem 5 výzkumných zám r , garantem Centra kolejových vozidel (VCKV), Centra nových technologií (NTC - v roce 2005 samofinancováno) a spolu ešitelem dalších t í výzkumných center. Cílový stav: Dojde k vyrovnání finan ních zdroj z dotací a z tv r í innosti (Výzkum a vývoj, zdroje EU, celoživotní vzd lávání, zakázky aplikovaného a pr myslového výzkumu). Nejmén 30 % p íjm bude získáváno z prestižních odborných aktivit. Verze 5.0

42


Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je regionálním gestorem strategií v oblasti výzkumu a vývoje. Na fakultách existuje systém podpory aktivních pracovník VaV (vnit ní granty, evaluace atd.). Roste procento z rozpo tu na vnit ní granty (2005 – 1 %, 2010 – 3 %), po et uznávaných osobností (2005 – ½ po tu akademických pracovník , 2010 - ¾ po tu akademických pracovník ) a podíl prost edk získaných prestižními aktivitami (2005 – 5 %, 2010 – 15 %, 2015 – 30 %). Metody dosažení cílového stavu: Podrobn jsou dále rozpracovány v rámci rozvojových projekt „Posílení VaV na Z U“.

3.2.2 Zapojení do konkuren ního prost edí ve výzkumu a vývoji Výchozí stav: Na Z U byla provedena analýza konkurence v oblasti výzkumu a vývoje, bylo posouzeno sou asné i o ekávané chování jiných VŠ, Akademie v d R, dalších výzkumných institucí i pr myslového výzkumu v regionu. Identifikovány byly p íležitosti v oblasti spolupráce. Cílový stav: Byly stanoveny cíle Z U a metody reakce na chování konkurence, a to zejména:. • spolupráce za rovných podmínek • využití regionálního potenciálu • spole né projekty (AV R, ostatní VŠ i výzkumné organizace) • získávání soukromých zdroj • získání dalších projekt výzkumných zám r a výzkumných center • zapojení do vznikající Evropské grantové agentury Indikátory dosažení cílového stavu: Z U získá do roku 2010 výzkumný zám r na každé fakult . V rámci Z U budou p sobit v roce 2010 alespo dv výzkumná centra (Z U koordinátor) a v dalších nejmén p ti centrech bude Z U spolu ešitelem. Finan ní vyjád ení (rok 2010): institucionální prost edky na VaV .....……………. 90 mil. K ú elové prost edky z R ......................................... 185 mil. K evropské zdroje ........................................................ 80 mil. K ostatní zdroje ............................................................ 95 mil. K Metody dosažení cílového stavu: • •

rozší ení a zefektivn ní doktorského studia posílení podílu specifického výzkumu

Verze 5.0

43

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 • •

posílení spolupráce s odb rateli výsledk VaV hodnocení pracoviš a pracovník s cílem motivovat pracovníky Z U.

3.2.3 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje (na národní i mezinárodní úrovni) Výchozí stav: Propojování a sdílení potenciálu VaV kapacit je základní funkcí infrastruktury výzkumu a vývoje. Z U zpracovala publikaci Z U – Váš partner ( v tišt né i internetové podob ), ve které jsou uvedeny základní údaje o možnostech jednotlivých kateder (osobnosti, sféra zájmu, speciální SW a HW, experimentální za ízení). Cílový stav: Probíhá aktualizace nabídek univerzity v oblasti VaV s cílem zapojení pracoviš do národních i mezinárodních integrovaných projekt . Existují služby pro výzkumn vývojová pracovišt mimo univerzitu a pro podniky. Existuje technologická platforma pro významné skupiny pr myslových podnik v regionu, zejména pak v Plze ském kraji. Z U je zapojena do stávajícího i p ipravovaného programu MŠMT -1N – Informa ní infrastruktura výzkumu. Indikátory dosažení cílového stavu: V roce 2010 dosáhne obrat ve službách pro výzkum a vývoj regionu 85 mil. K . Na Z U je akreditováno 5 pracoviš , která jsou schopna vydávat certifikáty jakosti a kvality v oblasti strojírenství (elektrotechniky) Metody dosažení cílového stavu: Využívání prost edk i evropských zemí.

z rozvojových program , ev. dalších projekt . Sdílení poznatk

3.2.4 Propojení teorie a zam stnavateli

a

praxe

ve

spolupráci

v rámci

s odb ratelskou

R

sférou

Výchozí stav: Z U byla v minulých letech koordinátorem projektu Leonardo da Vinci „Model spolupráce univerzit a pr myslu v oblasti inova ního podnikání. Výsledky projektu byly aplikovány pouze v n kolika malých a st edních podnicích. Pro agenturu CzechInvest byla zpracována p ípadová studie o spolupráci Z U s podniky v regionu. Cílový stav: Jde o rozší ení obecných cíl inovací studijních program uvedených v odst. 3.1.5. Využití získaných prost edk v širokém uplatn ní v celém regionu. Hlavní cíle jsou:

Verze 5.0

44

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 • • • • •

inovace studijních program (podrobn odst. 3.1.5) ú ast odborník z praxe ve výuce i VaV aktivitách po ádání veletrh pracovních p íležitostí spojených s prezentací služeb Z U hodnocení VaV aktivit v souvislosti s jejich uplatn ním v praxi rozši ování praktických stáží student a akademických pracovník .

Indikátory dosažení cílového stavu: • • • •

je realizován program „Trainee“ ve spolupráci se ŠKODA Holding, a. s. v rámci strukturálních fond EU (OP RLZ) je úsp šn vy ešen projekt „Praxe“ je vytvo ena databáze kontakt Z U s podniky, regionálními institucemi, potencionálními zam stnavateli a odb rateli výsledk VaV funguje sytém vyhledávání a p sobení významných odborník z praxe

Metody dosažení cílového stavu: Využití prost edk z rozvojových program a další využití prost edk ze strukturálních fond EU, ev. zdroj z m sta Plzn , Plze ského kraje, Hospodá ské komory a celého regionu.

3.3 Kvalita a excelence v oblasti lidských zdroj 3.3.1 Po ty a struktura student Výchozí stav: Z U má cca 15 000 student s tím, že v kombinované form studuje cca 900 student 3. Prostupnost s celoživotním vzd láváním je významn používána na FEK. Cílový stav: P edpokládáme, že v roce 2010 by Z U m la až 20 000 student s tím, že cca 5 000 student bude studovat v kombinované a distan ní form . Podrobnosti uvádí tabulka 3.8. Indikátory dosažení cílového stavu: Jsou napln ny ukazatele dle tabulky 3.8. Rezerva je využita pro nov akreditované studijní programy a k podpo e prostupnosti mezi studijními programy. Podle pot eb je tato rezerva využita i pro mezinárodní kooperaci a k podpo e p írodov dného a technického vzd lávání. Metody dosažení cílového stavu: Realizace je p edm tem každoro n inovovaných rozvojových projekt celouniverzitního charakteru. Pro podporu kombinované formy studia jsou cílev dom vytvá eny studijní opory, metodické pom cky, diskusní skupiny a jsou zajišt ny pot ebné poradenské služby.

3

V tomto odstavci jde o tzv. maxima po tu fyzických student , tedy zapo ítáváme všechny studenty bez ohledu na rozpo tová pravidla a uvažujeme maximum t chto hodnot v pr b hu roku.

Verze 5.0

45


Z U

Cílový stav pro rok 2010 - po ty student

Mgr. 1-3 NMgr Mgr. 4 a výše Celkem NMgr. a Mgr. 4 a výše z toho prezen ní z toho kombinovaná a distan ní

FAV 1 000 800 200 0 500 0 500 400 100

FEK 1 880 1 400 480 0 470 0 470 330 150

FEL 1 500 1 200 300 0 550 0 550 400 150

FF 2 000 1 600 400 0 500 0 500 400 100

FPE 1 950 1 600 350 250 650 150 800 600 200

FPR 400 300 100 1 200 0 700 700 700 0

FST 1 250 900 350 0 400 0 400 300 100

Celkem

1 500

2 350

2 050

2 500

3 000

2 300

1 650

500

2 650

18 500

2,00 4,00 0,75 0,27

4,00 2,75 0,38 0,07

2,73 3,56 0,55 0,24

4,00 4,00 0,38 0,13

2,75 4,45 0,55 0,04

2,29 22,00 0,66 0,14

3,13 2,67 0,48 0,33

9,00

4,30 1,04 0,35 0,20

2,81 3,32 0,48 0,16

200

50

200

100

50

150

200

0

150

1 100

1 700

2 400

2 250

2 600

3 050

2 450

1 850

500

2 800

19 600

Bc. z toho prezen ní z toho kombinovaná a distan ní

z toho prezen ní z toho kombinovaná a distan ní

1 200 300

Pom r Bc./Mgr. Pom r prezen ní/kombinovaná Prostup: v ro níku 1. stupn /v ro níku 2. stupn Prostup: v ro níku 2. stupn /v ro níku 3. stupn

Doktorandi

Celkem

1 730 630

1 600 450

2 000 500

2 450 550

2 200 100

1 200 450

UUD rezerva 450 2 150 450 1 050 0 1 100 0 0 50 450 0 50 50 500 50 300 0 200 500 0

0,17

1 350 1 300

Z U 12 580 9 300 3 280 1 450 3 570 900 4 470 3 480 1 000 14 230 4 280

Principy: 1. Pracuje se s nep epo tenými po ty fyzických student , tedy i se studenty, na n ž Z U nezískává dotaci (cca 10 % student ) 2. Rezerva je strategickým prostorem pro vznik nových studijních program (rozvojové programy, integrace dalších subjekt , zahrani ní akvizice,...). 3. U FPE vzhledem k probíhajícím akreditacím není jasné, jak se již v roce 2010 projeví zm na struktury. Jedná se tedy o cílový stav, který nemusí být v roce 2010 dosažitelný.

Tabulka 3.8: Cílové po ty student podle fakult, typ studijních program a forem studia

Verze 5.0

46


3.3.2 Struktura kvalifika ní a v ková a její vývoj u akademických pracovník Výchozí stav: V kapitole 1 je uveden rozbor kvalifika ní a v kové struktury akademických pracovník Z U. Sou asný stav je jednozna n slabou stránkou Z U a vyžaduje systematickou pozornost. Nad jí je p íznivý vývoj úsp šnosti v doktorských studijních programech i v oblasti habilitací relativn mladých akademických pracovník . Stav je negativn ovlivn n ešením aktuálních akredita ních problém pomocí „akredita ních profesor “, tedy zam stnáváním (do jisté míry formálním) osob spl ujících kvalifika ní p edpoklady, ale z hlediska nových p íležitostí i každodenní innosti pracovišt nejde o dlouhodob p ínosné ešení. Cílový stav: Výrazn zlepšit kvalifika ní strukturu a dosáhnout souladu formální kvalifikace a skute ného p ínosu kvalifikovaných osob pro oblast výzkumu a vývoje, inovací v oblasti vzd lávání a celkové prestiže Z U. Indikátory dosažení cílového stavu: V kové složení zam stnanc zajiš ující kontinuitu a složení v deckopedagogické ásti zam stnanc by do roku 2010 m lo dosáhnout t chto hodnot: • profeso i…. ..... 15 % .... pr m rný v k: 55 let • docenti………..40 % .... pr m rný v k: 48 let • ostatní….......... 45 % .... pr m rný v k: 36 let Metody dosažení cílového stavu: Realizace rozvojového projektu zam eného na habilita ní a jmenovací ízení a na získávání odborník z jiných vysokých škol i z praxe. Jasná a ofenzivní personální politika d kan a ú inný systém hodnocení pracovník .

3.3.3 Další vzd lávání a odborný r st vysokoškolských (pedagogických, v deckých a administrativních)

pracovník

Výchozí stav: V roce 2004 za ala Z U realizovat program vzd lávání vlastních zam stnanc . Zárove je zpracováván ucelený modulární program vzd lávání. Významná pozornost je v nována i ší ení informací o strategickém zám ru Z U. Cílový stav: Je zpracován a implementován ucelený systém vzd lávání akademických i neakademických pracovník s d razem na aktuální pot eby Z U, ale i s nabídkou jazykových kurz , kurz v oblasti informa ních technologií, ekonomických a právních aspekt , managementu, ízení projekt apod. Zvláštní pozornost je v nována za ínajícím akademických pracovník m.

Verze 5.0

47


Indikátory dosažení cílového stavu: Ústav celoživotního vzd lávání nabízí a realizuje ucelený systém, který je v od vodn ných p ípadech dopln n i vzd lávání mimo univerzitu, s tím, že v pr m ru pracovník univerzity ro n absolvuje vzd lávání v rozsahu minimáln 20 hodin. Vzd lávací programy mají vazbu na kariérní ád a jsou p edm tem personální práce na Z U („neumíš-li – nau íme t , nechceš-li - odejdi“). Metody dosažení cílového stavu: Rozvojový projekt realizovaný Ústavem celoživotního vzd lávání. Zm na postoje k personální práci.

3.3.4 Propojení teorie a zam stnavateli

a

praxe

ve

spolupráci

s odb ratelskou

sférou

Výchozí stav: Daná oblast má mnoho pozitivních rys . Funguje p edevším neformální spolupráce na úrovni jednotlivých kateder a fakult. Praxe je zastoupena v r zných formách ve studijních programech fakult (nap . pedagogická praxe na FPE, praxe na FEK apod.). Praxe je uskute ována i v rámci semestrálních, bakalá ských i diplomových projekt (nap . FAV, FST, FEL). Specifické postavení má spolupráce s velkými zam stnavateli, zejména s tradi ním partnerem Škodou Holding. Slab se uplat uje obousm rná mobilita mezi Z U a praxí. Není dostate n rozvinut, zejména po stránce institucionální a programové, systém spolupráce s absolventy. Cílový stav: Práce se zam stnavateli má jasn stanovené formy a má institucionální podporu. Je realizován program obousm rné mobility mezi Z U a praxí. Fungují kluby absolvent a na úrovni vedení Z U a fakult jsou shromaž ovány poznatky o uplatn ní absolvent . Ve spolupráci s ú ady práce je sledována nezam stnanost absolvent . Indikátory dosažení cílového stavu: Ro n se realizuje alespo 20 vým n pracovník Z U a pracovník podnikové sféry i oblasti státní správy, p íp. výzkumných institucí. Metody dosažení cílového stavu: Základem je rozvojový projekt, pozd ji by m lo jít o standardní proceduru.

Verze 5.0

48


3.4 Kvalita a excelence v oblasti celoživotního vzd lávání 3.4.1 Tvorba a inovace program celoživotního vzd lávání Výchozí stav: Celoživotní vzd lávání je Z U poskytováno na n kolika úrovních. Nejvyšších ekonomických efekt je dosahováno ve st edisku v Chebu. Z U m la významné postavení nap . ve vzd lávání v oblasti informa ních technologií, ale cca od roku 1999 tuto pozici ztrácí. Postupn bylo a je ešeno na Z U relativn velké množství projekt zabývajících se celoživotním vzd láváním a uplatn ním informa ních technologií v této oblasti (e-learning). Ovšem vzhledem k nedostate nému marketingu a rozt íšt nosti aktivit se v poslední dob objevují zejména v Plzni problémy s rentabilitou innosti. Na Z U funguje Rada celoživotního vzd lávání, která má roli akredita ní, ale zatím se ve své innosti z mnoha d vodu (ekonomické a personální aspekty) v novala relativn málo roli strategické a koncep ní. Velké oblib se t ší Univerzita t etího v ku v Plzni a v Chebu. Programy Univerzity t etího v ku poskytují široké spektrum aktivit pro cca 800 osob. Cílový stav: Z U je nejvýznamn jším subjektem v regionu v oblasti celoživotního vzd lávání, nap . v oblasti jazykové p ípravy, informa ních technologií a dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Podílí se zásadním zp sobem na strategickém ízení oblasti lidských zdroj a je schopna získávat a úsp šn ešit velké projekty mezinárodního významu, které se v nují oblasti celoživotního vzd lávání. Funguje systém marketingu a klí oví akademi tí pracovníci realizují aktivity celoživotního vzd lávání prost ednictvím univerzity. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U p ipravuje zejména st edn dobé programy celoživotního vzd lávání na míru reálných pot eb podnikové sféry, státní správy i jednotlivých ob an . Ve finan ním vyjád ení je v roce 2010 v rámci celoživotního vzd lávání realizován výkon (projekty, p ísp vky ú astníku) cca 75 mil. K . Metody dosažení cílového stavu: Realizace rozvojového projektu, získání a ešení projekt ze strukturálních fond . Rozvoj prostupnosti mezi celoživotním vzd láváním a studiem ve studijních programech.

3.4.2 Programy celoživotního vzd lávání u itel všech stup Výchozí stav: Programy dalšího vzd lávání pedagogických pracovník jsou po ádány Fakultou pedagogickou, áste n Ústavem celoživotního vzd lávání a Centrem celoživotního vzd lávání Fakulty ekonomické. Aktivity Z U se orientují p edevším na dlouhodobé programy, jejichž absolvováním u itelé rozši ují nebo dopl ují svoji kvalifikaci. Významným konkurentem v regionu jsou vzd lávací instituce, které byly ustaveny po zániku Krajského pedagogického centra. V nich jsou asto využíváni jako lekto i u itelé Z U. Prob hla jednání s cílem vytvo it model spolupráce.

Verze 5.0

49

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Cílový stav: Z U (zejména Fakulta pedagogická) se stane leaderem v oblasti dalšího vzd lávání pedagogických pracovník v regionu. Všechny aktivity budou organiza n zajiš ovány Ústavem celoživotního vzd lávání Z U. Budou vytvo eny podmínky, které budou pro u itele univerzity motiva ní natolik, že odmítnou p sobit v konkuren ních institucích. Indikátory dosažení cílového stavu: 60 % objemu finan ních prost edk , které jsou st edním a základním školám v regionu ur eny pro další vzd lávání pedagogických pracovník , je p íjmem Z U. Metody dosažení cílového stavu: ešení strategického projektu Z U CŽV – Další vzd lávání pro každého a na míru. ešení rozvojových projekt , p ípadn dalších projekt vyhlášených MŠMT (nap . týkajících se jazykového vzd lávání apod.).

3.4.3 Rekvalifika ní kurzy Výchozí stav: Z U p ipravila v minulosti n kolik modul , které využily ú ady práce v rámci rekvalifika ních program . Jednalo se zejména o moduly odpovídající ECDL v oblasti informa ních technologií. Charakter rekvalifika ních kurs má ale i ada jiných aktivit, nap . programy dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , dopl ujícího a rozši ujícího pedagogického studia, ale v n kterých p ípadech i studium v navazujících magisterských studijních programech organizovaných kombinovanou formou. P íkladem je studium geomatiky (navazující magisterský studijní program v kombinované form ), kterého se ú astní nap . vysokoškolsky vzd laní pracovníci katastrálních ú ad , kte í ale nespl ují kvalifika ní p edpoklady dané novou legislativou i prost edím EU. Cílový stav: Koncep ním rozvinutím celoživotního vzd lávání a poradenství bude Z U již od roku 2006 schopna na míru nabídnout rekvalifika ní programy zejména pro vysokoškolsky vzd lané zájemce. Indikátory dosažení cílového stavu: Ro n se vzd lávání, které má rekvalifika ní charakter, ú astní na Z U ve standardních studijních programech nejmén 500 osob. Ro ní rozsah celoživotního vzd lávání se zam ením na rekvalifikace bude nejmén 40 000 lov kodní, tj. v pr m ru jde o 200 ú astník v každém standardním pracovním dni. Metody dosažení cílového stavu: Vytvo ení a plnohodnotná implementace systému celoživotního vzd lávání p i zajišt ní prostupnosti se studiem ve studijních programech.

Verze 5.0

50


3.5 Kvalita a excelence v oblasti ízení vysoké školy 3.5.1 Organizace a ízení vysoké školy Výchozí stav: Z U je univerzitou kombinovaného typu s centralizovanou správou infrastruktury a ve v tšin p ípad s distribuovanými pravomocemi. Dosud není dostate n zpracován procesní model pro klí ové oblasti a jen áste n je uplatn no projektové ízení. Zv tšující se rozsah inností i komplikovanost legislativního, finan ního a smluvního prost edí se dostává do rozporu s akademicky orientovaným ízením na n kterých stupních. Cílový stav: Z U má moderní ídící strukturu, jejíž páte í v oblasti provozn -ekonomické je systém tajemník pracoviš . Pln je uplat ován procesní model a v n kterých p ípadech i certifikace inností. Rozhodující aktivity jsou ízeny projektov . Z U využívá vnit ních audit ke zlepšení organizace a ízení. Pln je respektována zásada jednoty rozhodovacích pravomocí a odpov dnosti. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je schopna naplnit strategické cíle dané finan ními ukazateli. P ibližn polovina zdroj je získávána mimo základní dotaci, zejména pak z oblasti výzkumu a vývoje, celoživotního vzd lávání a dalších zakázek. Metody dosažení cílového stavu: Zpracování procesních model a uplatn ní projektového ízení. Uplatn ní vnit ního systému vzd lávání pracovník . D sledné hodnocení inností a pracovník s vazbou na systém odm ování (je p edm tem strategického projektu . 5 – Efektivní univerzita – lidské zdroje). Informa ní podpora ídících proces . Uplatn ní audit .

3.5.2 Rozvoj informa ního systému vysoké školy Výchozí stav: IS Z U zahrnuje cca 15 významn jších samostatných systém , z nichž nejd ležit jší je studijní agenda STAG a ekonomický systém Magion. Poskytování komplexních informací je technicky zvládnuté, ale zatím nejsou definovány požadavky ze strany uživatel . Je nabídnuta jen vzorová množina funkcí (p ehled ). Prezentace informací je založena na dodavatelském SW Verso a na zvládnuté technologii portálu založeném na WebSphere IBM. Stále z stává problém jedine nosti dat, stejná data jsou umíst na ve více systémech. Existuje i organiza ní problém, n která pracovit se snaží ešit svoje požadavky na ízení pracovišt i ízení výuky svými prost edky. ešení je obvykle zjednodušené bez návaznosti na celouniverzitní systém.

Verze 5.0

51

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Cílový stav: Informace budou dostupné nejen specialist m, ale i vedení školy (MIS) a st ednímu managementu. Budou existovat jednotné registry, data budou spole ná pro více aplikací. Informace budou prezentovány sjednocenou formou v uživatelském portálu. Indikátory dosažení cílového stavu: Všechny pot ebné informace budou snadno dostupné i pro st ední management, informace budou mít jednotnou formu, ímž dojde k podstatn v tšímu využití informa ních zdroj . Zvýší se zárove úrove ochrany informací. Metody dosažení cílového stavu: • • • •

Prob hne rozvoj technologie portálu a tvorby MISu. V t chto oblastech bude pokra ovat spolupráce s jinými univerzitami, bude probíhat jednak spole ný vývoj a bude p ebíráno „best practices“. Stávající aplikace IS budou p izp sobovány technologii portálu. Bude dokon ena aplikace pro jednotné registry (osob, organiza ní struktury, místností, …). Bude nutné se v novat problematice datových úložiš , správ dokument a lze p edpokládat, že rozvojem MISu bude nutné ešit i problematiku datových sklad . Formulace požadavk na nové funkce MISu budou d sledn koordinovány spolu s vývojem nových komponent IS.

3.5.3 Zapojení student do rozhodovacích proces Výchozí stav: Z U má významnou tradici v uplatn ní student v rozhodovacích procesech. Základním prostorem pro uplatn ní názoru student jsou akademické senáty, ale rostoucí význam mají i neformální diskuse se studenty na katedrách a fakultách a po ádání anket k významným rys m innosti Z U (hodnocení kvality vzd lávací innosti, hodnocení kvality služeb). Studenti mají zastoupení ve v tšin d ležitých grémií Z U (kolegia d kan , kolegium rektora). Významn je využito diskusních skupin a elektronických asopis . Cílový stav: Daná oblast nevyžaduje zásadní zm nu. I v této oblasti se musí více prosadit jednota pravomocí a odpov dnosti. Indikátory dosažení cílového stavu: V tšina student se identifikuje s prost edím univerzity a fakulty, což se pozd ji projevuje v rostoucím zájmu o innost v klubech absolvent . Z U má nástroje pro rychlé informování student o významných krocích a operativn diskutuje se studenty o zásadních otázkách. Metody dosažení cílového stavu: Posílení a jasný popis komunika ních mechanism mezi managementem na všech stupních a studenty. Prosazení systému standard a ízení kvality všech innosti Z U.

Verze 5.0

52


3.6 Kvalita a excelence v oblasti integrace vysokých škol 3.6.1 Integrace akademických inností Výchozí stav: Z U je univerzitou s významn integrovanými innostmi a s interfakultním p sobením kateder. Jednotlivými fakultami je tento model p i rychlém zv tšování po tu student vnímán jako omezující. Zásadním problémem je vztah kvality a ceny poskytovaných služeb. Používaný model rozpo tování se pokouší o stanovení ceny služeb. Dosud však nejsou zpracovány standardy kvality jednotlivých služeb. V n kterých p ípadech nejsou popsány odpov dnosti pracovník . Cílový stav: Míra integrace akademických inností odpovídá strategickým pot ebám Z U jako celku. Jasn jsou popsány pravomoci a odpov dnosti. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je schopna realizovat strategii zam enou na významné posílení úsp šnosti v oblasti výzkumu a vývoje (tedy míra integrace je m ena zprost edkovan schopností naplnit další cíle). Metody dosažení cílového stavu: Postupné prosazení moderních metod ízení instituce. Systematické vzd lávání ídících pracovník na všech stupních.

3.6.2 Mezioborové projekty a studijní programy Výchozí stav: Na Z U mají velkou tradici mezioborové aktivity (p ednášky, seminá e). V asné uplatn ní kreditového systému a respektování interfakultního p sobení kateder umož uje student m pom rn flexibilní tvorbu studijního plánu na mezioborovém principu, nap . i cestou certifikátových program . Úsp šná je individualizovaná p íprava studijních plán v rámci studovaného studijního programu. Cílový stav: Z U je i nadále schopna realizovat mezioborová studia „na míru“. Tento princip je aplikován i v kombinované form studia, zejména v navazujících magisterských studijních programech. Uplat uje se modulární systém výstavby studijních program a sledována a hodnocena je flexibilita a otev enost studijního programu k mezioborovým aspekt m.

Verze 5.0

53

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Indikátory dosažení cílového stavu: Z U je schopna v rámci akreditovaných studijních program nabízet individualizovaná mezioborová studia. Pokra ují mezioborové aktivity na úrovni seminá a p ednáškových cykl . Metody dosažení cílového stavu: Mezioborové aktivity budou podpo eny z fondu rektora a o ekává se i další podpora z grantových zdroj . Problematika bude zahrnuta i do rozvojových projekt .

3.7 Kvalita a excelence v oblasti financování vysokých škol 3.7.1 Pravidla konstrukce rozpo tu Výchozí stav: Z U se v období 2002 – 2004 v novala zpracování uceleného modelu rozpisu rozpo tu, které je budován transparentním zp sobem na základ respektování výkonu jednotlivých pracoviš . Základním principem je distribuce prost edk na základ podílu na jejich tvorb . Zárove je uplatn n princip úhrady ásti náklad na chod univerzity podle rozsahu využívaných služeb. V n kterých p ípadech platba odpovídá nikoliv skute nému využití, ale potenciálu, který má sou ást univerzity k dispozici (informa ní systém, knihovna apod.), ímž jsou vytvá eny i p íznivé motivace k efektivnímu chování subjekt a jednotlivc . P esná pravidla rozpo tu pro jednotlivé roky jsou schvalována v p edstihu (zpravidla v listopadu p edcházejícího roku) akademickým senátem. P íprava rozpo tu má odpovídající informa ní podporu a je provád na otev en a transparentn (pod širokou kontrolou akademické obce). Dosud se dostate n neprojevil tlak na optimalizaci využití zdroj (nap . prostory) a jen slab se prosazuje motivace k získávání zdroj z oblasti výzkumu a vývoje, dalších projekt , celoživotního vzd lávání a ešení dalších zakázek. Cílový stav: Navázat na transparentní tvorbu rozpo tu systémem finan ního controllingu s navazujícími analytickými prost edky pro podporu managementu univerzity a fakult. Rozpo tová pravidla dovolují další rozvoj univerzity a podporují realizaci její strategie (viz odst. 1.5) s d razem na efektivní využití zdroj a infrastruktury Z U. Indikátory dosažení cílového stavu: Jsou napln ny klí ové ukazatele strategie dle odst. 1.5. Metody dosažení cílového stavu: D sledná orientace na strategické uvažování na všech stupních ízení a analyticko-informa ní podpora rozhodovacích proces .. Ú inný systém hodnocení inností a pracovník podle ukazatel odpovídajících strategii.

Verze 5.0

54


3.7.2 Rozvoj a obnova materiáln -technické základny Výchozí stav: Majetek, zejména výukové prostory a ubytovací za ízení, mají stále ješt podstatný význam pro rozvoj univerzity. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Druhy majetku

Stav k 31.12.2004 po izovací cena

Dlouh. nehmotný majetek z toho: software drob. dl .nehm.m. ocenitelná práva Dlouh. hmotný majetek z toho: pozemky um.díla budovy, haly, stav. sam. mov .v ci a s. p st.celky zákl. stádo, taž. zv. drobný dl. hm.m. ost. dl. hm. maj.

61 100,00 43 001,00 17 976,00 123,00 2 240 566,00 56 827,00 2 789,00 1 274 052,00 695 714,00 0,00 0,00 210 837,00 347,00

Stav k 31.12.2004 v tis. K po izovací cena 61 100,00 43 001,00 17 976,00 123,00 2 240 566,00 56 827,00 2 789,00 1 274 052,00 695 714,00 0,00 0,00 210 837,00 347,00

oprávky 47 774,00 29 675,00 17 976,00 123,00 853 105,00 0,00 0,00 174 669,00 467 599,00 0,00 0,00 210 837,00 0,00

z statková cena 13 326,00 13 326,00 0,00 0,00 1 387 461,00 56 827,00 2 789,00 1 099 383,00 228 115,00 0,00 0,00 0,00 347,00

Tabulka . 3.9: Celkový p ehled o majetku Z U. Uvedena je po izovací i z statková cena.

Budovy - výuková za ízení V tabulce 3.10 je uveden p ehled budov, které Z U využívá. Kurzívou jsou vysázeny informace o objektech, jejichž vlastníkem není Z U, ale Z U má smluvn zajišt no užívání. Budova Americká t . 42 sady P tat icátník 14 (PC) PC vnitroblok - laborato PC vnitroblok - laborato PC vnitroblok – garáže sady P tat icátník 16 sady P tat icátník 27 Husova 11 Sedlá kova 15 Sedlá kova 19 Sedlá kova 31 Riegrova 11 Riegrova 17 Tylova 18 Katedrový objekt Laboratorní objekt Vstupní objekt Posluchárny Výukový objekt Katedra + t locvi na

Verze 5.0

plocha užitková m2 3 622.51 3 994.41 109.66 108.59 84.88 1 048.15 1 440.54 3 323.07 2 369.44 918.68 1 135.07 1 174.35 507.24 2 906.80 7 640.35 6 929.20 1 950.45 1 834.21 4 808.85 2 677.20

55

zastav ná plocha m2 583 887 137 146 108 395 529 1 167 571 307 295 546 193 715 1 036 812 1 254 1 411 1 112 2 250

obestav ný po et NP prostor m3 14 575 7 24 462 5 483 1 416 1 616 1 5 957 3 10 833 3 24 507 3 12 600 4 4 073 3 7 946 5 6 237 3 3 857 3 15 594 5 35 194 7 33 998 6 5 443 2 9 944 2 7 401 4 16 887 2

období výstavby 1927 1905 1956 1967 1970 1875 1865 1897 1956 1866 1894 1866 1844 1896 1992 1993 1992 1992 1992 1993


Budova Halové laborato e Vývojové dílny U ebnový pavilon Rektorát Informa ní centrum Univerzitní knihovna Elektrofakulta - posluchárny Elektrofakulta - výukový objekt Elektrofakulta - komunika ní obj. Elektrofakulta - katedrový objekt Elektrofakulta - laboratorní objekt Cheb - Hradební 22 Rybník Pernink Pernink - b žecký areál Ne tiny – zámek Ne tiny - kastel Ne tiny + t locvi na Ne tiny - rodinný d m Ne tiny - rodinný d m Ne tiny - rodinný d m Ne tiny - rodinný d m Borská 53a - byty Klatovská 51 Chodské nám. 1 Jungmannova 1-3 Sedlá kova 36 Sedlá kova 38 Sedlá kova 40 Veleslavínova 27 Veleslavínova 29 Veleslavínova 42 Sokolovská 46 - bazén Máchova 14-16 Máchova 20 Baarova 36 Bolevecká 30 v . t locvi ny Bolevecká 32 Borská 53 - objekt A Borská 53 - objekt C Borská 53 - objekt D Cheb - Dyle ská 24 Kollárova 19 Menza IV. - Bory CELKEM

plocha užitková m2 2 109.35 1 427.48 3 115.43 2 143.73 4 073.63 3 069.61 3 443.70 3 521.88 1 671.60 4 012.82 5 756.71 6 315.21 1 227.51 855.72 147.12 2 782.65 142.41 493.31 148.80 148.80 148.80 148.80 3 116.39 8 236.18 5 075.82 4 812.10

2 978.75

6 021.36 3 590.06 5 091.07 3 934.17 3 934.17 10 462.62 7 545.93 3 095.83 2 316.42 2 850.05 4 496.80 2 296.61 175 343.05

zastav ná plocha m2 1 134 1 568 1 411 691 853 1 682 2 228 929 378 647 640 2 299 580 696 98 1 893 165 605 73 73 73 73 444 3 698 1 690 1 360 106 292 223 209 102 1 852 2 183 1 719 1 024 1 028 2 383 827 472 468 479 389 2 022 1 609 57 822.00

obestav ný po et NP prostor m3 11 492 2 1 151 2 15 756 2 8 800 4 12 488 5 14 957 2 21 137 2 14 720 5 10 481 8 19 776 7 12 083 5 41 965 4 5 626 3 1 972 3 2 18 956 3 1 236 2 3 029 2 680 2 680 2 680 2 680 2 12 076 7 48 457 4 30 420 3 22 556 5 1 134 2 3 125 2 3 125 2 3 108 2 2 003 2 34 739 3 19 542 2 26 750 5 22 761 8 22 761 8 34 136 11 24 500 11 15 648 9 13 514 8 12 428 7 10 460 10 30 428 4 21 308 1 796 150.00

období výstavby 1993 1993 1996 1996 1998 2001 2004 2004 2004 2004 2004 1984 1920 1934 1991 1762 1841 1983 1986 1986 1986 1986 1999 1925 1896.1925 1860 1629 1629 1629 1629 1629 1866 1977 1954 1964 1964 1980 1982 1995 1995 1996 2000 1913 1992+2004

Tabulka . 3.10: Celkový p ehled budov, které Z U vlastní i užívá.

Ubytovací za ízení Z U Proti p vodním p edpoklad m se výrazn ji nepoda ilo rozvinout základnu pro ubytovací služby. Ubytovací za ízení se tak stala „strategickou surovinou“ pro rozvoj jednotlivých fakult. Ovšem zatím není dostate n známo, jak se projeví reforma ubytovacích služeb v nutnosti vlastnit a provozovat daná za ízení. Tabulka 3.11 obsahuje p ehled ubytovacích kapacit Z U.

Verze 5.0

56

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Celková l žková kapacita kolejí Z U Po et l žek ur ených k ubytování student pro 2004/2005 Po et l žek ur ených k ubytování zam stnanc pro 2004/2005 Po et l žek k p íležitostnému ubytování host školy 2004/2005 Po et l žek v pronajatých za ízeních pro 2004/2005 Po et podaných žádostí o ubytování pro 2004/2005 Po et kladn vy ízených žádostí o ubytování k 31.12. 2004

3 295 3 231 0 64 1 169 4 998 4 065

Tabulka . 3.11: Ubytovací kapacity Z U.

Celková kapacita l žek ve vysokoškolských kolejích spravovaných SKM inila pro akademický rok 2004/2005 celkem 3 231 l žek (viz tabulka 3.11) v etn koleje Malešice (od roku 2005/2006 již není k dispozici vzhledem k prodeji objektu), koleje Cheb a l žek v koleji UK Praha. Pro akademický rok 2004/2005 bylo v zá í 2004 p ipraveno celkem 4 400 l žek. Veškeré ubytovací kapacity byly stanoveny Radou kolejí procentním podílem na zdrojích pro jednotlivé fakulty. Dojezdová doba je sice významným ukazatelem p i rozd lování ubytovacích kapacit, ale stále více se v souladu s posláním vysoké školy projevují i další kritéria pro rozhodnutí o p id lení ubytování. Mezi rozhodující ukazatele se postupn dostává i kvalita pln ní studijních povinností, podíl na innosti kateder a další d ležité informace (zdravotní omezení, podíl na samospráv vysoké školy a kolejí, reprezentace univerzity). Tzv. dojezdová doba, tj. as nutný k dojezdu do místa studia z místa trvalého bydlišt , se u student , kterým není p id leno ubytování, proto významn liší mezi jednotlivým fakultami a také v jednotlivých letech. Pohybuje se od 2 do 3,5 hodin. Ovšem tento problém se koncentruje do relativn krátkého období (zá í - listopad), pak se postupn kapacity uvol ují a vzniká opa ný problém, totiž nízké využití kapacit vedoucí k nehospodárnosti. Cílový stav: Hlavní innosti Z U se koncentrují do areálu na Zeleném trojúhelníku. Mimo tento areál p sobí Fakulta právnická a Fakulta pedagogická. Jasný program a perspektivu má pracovišt Z U v Chebu. Pro studenty jsou nabízeny ubytovací, stravovací a další služby v rozr zn ných cenových kategoriích a za ceny, které pln odpovídají kvalit poskytované služby. Z U vytvo ila podmínky pro uplatn ní soukromého sektoru v poskytování služeb student m a zam stnanc m Z U. Indikátory dosažení cílového stavu: Je napln n program investi ního rozvoje podle p ílohy I. Z U je schopna naplnit strategii z hlediska finan ních ukazatel . Pro nov vznikající aktivity (oblast výzkumu a vývoje, celoživotní vzd lávání apod.), které jsou v souladu se strategií, jsou vytvo eny d stojné podmínky. Metody dosažení cílového stavu: Kvalitní p íprava investi ních akcí. Zajišt ní zdroj v kombinaci zdroj z programového financování, prost edk ze strukturálních fond , regionálních zdroj a zdroj soukromého sektoru.

Verze 5.0

57


4 KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA 4.1 Sociální záležitosti student a zam stnanc Výchozí stav: Z U není schopna poskytnout odpovídající služby zejména v oblasti ubytování student a zam stnanc . Výplata stipendií je orientována zejména na kvalitu studijního výkonu, ale v mimo ádných situacích je student m poskytována i pomoc z d vodu sociálních. Každoro n je vedeno kolektivní vyjednávání s odborovou organizací a je uzavírána kolektivní smlouva. Z U neplní podmínky v zam stnávání osob se zm n nou pracovní schopností. Cílový stav: Nabídka ubytovacích služeb pro studenty je široká a pestrá (p i odpovídajícím vztahu mezi kvalitou a cenou). Využito je p i zajiš ování služeb partnerství se soukromým sektorem. Vytvá en je sociální fond, kolektivní smlouva respektuje sociální pot eby zam stnanc a je v souladu se strategickým zám rem Z U. Z U disponuje dostate ným zázemím startovacích byt (zpravidla p id lených na dva roky s možností p id lení na další dva roky) pro zam stnance. Systém p id lování pln respektuje strategické zám ry Z U. Z U plní podmínky v zam stnávání osob se zm n nou pracovní schopností. Indikátory dosažení cílového stavu: Je napl ován strategický výhled Z U. Úrove sociálních služeb pro studenty dovoluje nap . rozší ení mobilitních program . Výrazn se m ní personální situace (viz bod 8 v odst. 1.5). Metody dosažení cílového stavu: Rekonstrukce kolejí v rámci programového financování. Partnerství se soukromým sektorem. Rozší ení nabídky startovacích byt ve spolupráci s Magistrátem m sta Plzn .

4.2 Informa ní a poradenské služby Výchozí stav: Základní poradenské služby jsou na univerzit zastoupeny, i když jejich fungováni není centráln ízeno a evidováno. S celouniverzitní p sobností funguje psychologické poradenství, organizované a zabezpe ované pracovníky katedry psychologie FPE, a poradenství v oblasti zahrani ních mobilit, které je sou ástí innosti útvaru Zahrani ní vztahy. Úrove studijního poradenství, které je zajiš ováno p edevším studijními odd leními fakult, je velmi rozdílná. Zcela nedostate n je zajišt na oblast sociálního, právního a kariérového poradenství. Jak potvrdil výzkum (projekt FRVŠ 1281/2004), studenti univerzity poci ují deficit v informovanosti a s v tšinou poradenských služeb se setkávají jen náhodou. Všechny poradenské innosti považují za pot ebné. Prioritn je t eba ešit kariérové poradenství.

Verze 5.0

58


Cílový stav: Je vytvo ena hierarchizovaná sí poradenských služeb, jsou vytvo eny podmínky pro profesionální fungování všech jejich složek (v etn vzd lávání poradenských pracovník a vytvo ení koordina ního poradenského centra). Je zajišt na informovanost uchaze o studium, student p i vstupu na univerzitu i v pr b hu studia i p i vstupu na pracovní trh. Jsou využívány nejr zn jší formy poskytování informací. Indikátory dosažení cílového stavu: Studijní odd lení fungují jako poradenská centra ve studijní oblasti – na každé fakult je pro tuto innost vzd lána minimáln jedna studijní referentka. Je podporována centrální innost psychologické poradny a útvaru Zahrani ní vztahy. Je z ízeno kariérové poradenství. Jeho služeb využívá minimáln 10 % student . Existuje virtuální informa ní a poradenské centrum, které zajiš uje maximální informovanost student . Metody dosažení cílového stavu: ešení celouniverzitního rozvojového projektu, p ípadn EU.

4.3 Podpora sociáln a kulturn znevýhodn ných student Výchozí stav: Není vytvo en systém podpory sociáln a kulturn znevýhodn ných student . Od roku 2005 však funguje systém podpory zdravotn znevýhodn ných student (stipendia, asistenti, p j ovna pom cek). Podporováno je studium student z transformujících se zemí. Cílový stav: Existuje široká nabídka aktivit student na Z U (práce na projektech, brigády v rámci univerzity, kulturní a sportovní aktivity), v rámci níž je možné podpo it aktivity znevýhodn ných student . Zásadní odpov dnost za podporu znevýhodn ných osob však jednozna n z stává na sociálním systému státu. Široká je nabídka stipendijní podpory z regionálních zdroj a od budoucích zam stnavatel . Indikátory dosažení cílového stavu: Neexistují bariéry pro studium sociáln a kulturn znevýhodn ných osob. Z U umož uje a podporuje studium zdravotn znevýhodn ných osob. Metody dosažení cílového stavu: Adresné využití stipendijních zdroj . Fungující poradenství v distribuované podob (role studijních referentek, pedagogických poradc apod.). Rozvoj další projektové innosti na Z U se zapojením student .

Verze 5.0

59


4.4 Podpora studia zdravotn postižených Výchozí stav: V tšina prostor Z U je ešena bezbariérov , ale p etrvávají drobné nedostatky zejména z hlediska kulturnosti p ístupu hendikepovaných do budov. Stipendijního programu pro znevýhodn né osoby se v roce 2005 ú astnilo 30 student . Funguje p j ovna pom cek pro zdravotn znevýhodn né studenty a využívají se služby studentských asistent . Cílový stav: Budovy Z U jsou bezbariérové. Funguje stipendijní i asisten ní podpora studia zdravotn znevýhodn ných osob. Prost edí univerzity je všestrann vst ícné ke zdravotn postiženým osobám. Indikátory dosažení cílového stavu: Stipendijního programu pro zdravotn znevýhodn né osoby se ú astní až 100 osob. Roste po et zdravotn postižených osob, které si vybírají studium na Z U. Metody dosažení cílového stavu: Pokra ování v dosavadních aktivitách. Podpora v rámci rozvojových projekt .

4.5 Podpora mimo ádn nadaných Výchozí stav: Z U se podílí na organizaci sout ží pro nadané st edoškoláky (olympiády, p ehlídky). V rámci rozvojových projekt je podporováno studium nadaných zahrani ních student (Uzbekistán, Kazachstán, Gruzie, Vietnam). Cílový stav: Rozvinutí stávajících aktivit. Širší nabídka soust ed ní a letních škol pro nadané žáky st edních i základních škol. Zejména do navazujících magisterských a doktorských studijních program ro n nastupuje alespo 50 zahrani ních student s vysokými studijními p edpoklady. Indikátory dosažení cílového stavu: Z U má vynikající studenty, kte í získávají prestižní národní i mezinárodní ceny (v pr m ru alespo 5 ro n ). Metody dosažení cílového stavu: Organizování pestré škály akcí pro nadané žáky st edních i základních škol. Stipendijní podpora nadaných student . Verze 5.0

60


4.6 Partnerství student – u itel Výchozí stav: Anketní šet ení ukazují, že v úrovni partnerství student-u itel jsou mezi jednotlivými fakultami a katedrami výrazné rozdíly. Sou asný stav je spíše p íznivý oproti odosobn ným velkým vysokým školám i zahrani ním subjekt m. Cílový stav: Vztah student-u itel je založen na principu otev eného ešení problém . Snižování rozsahu kontaktních hodin a posilování elektronické formy komunikace je kompenzováno ú astí student v projektových týmech. Indikátory dosažení cílového stavu: Partnerství studenta a u itele se projevuje v zájmu o studium i v ochot student pracovat v projektových týmech Z U. Alespo 30 % student se ú astní anket studentského hodnocení vzd lávací innosti. Metody dosažení cílového stavu: Podpora ú asti student v projektových týmech. Využití zdroj specifického výzkumu, ale i zakázek výzkumu a vývoje, celoživotního vzd lávání, zajiš ování vnitrouniverzitních služeb i služeb pro ve ejnost apod.

4.7 Kultura vzd lávacího a výzkumného procesu Výchozí stav: Imatrikula ní slib a slib absolventa je v nem nné podob používán adu let a vyžaduje úpravu. Mezi studenty p etrvává falešná kolegialita projevující se v opisování a zneužití zdroj internetu. Z U nezaznamenala závažné odchylky v kultu e a etice výzkumu (plagiátorství apod.). Neexistuje etický kodex akademického pracovníka. Cílový stav: Imatrikula ní slib a slib absolventa je upraven na základ konsensu v akademické obci a je jedním z nástroj ke zvýšení osobní odpov dnosti studenta za jeho studium. Podvodné jednání studenta b hem studia je negativn p ijímáno nejen u iteli, ale i studenty. P ijat je etický kodex akademického pracovníka. Indikátory dosažení cílového stavu: Zvýšila se osobní odpov dnost studenta. V akademické obci není tolerováno ne estné jednání a zlepšila se celková vnit ní kultura instituce.

Verze 5.0

61


Metody dosažení cílového stavu: Úprava a dopln ní vnit ních p edpis a norem. Osv tová a vysv tlovací innost ídících pracovník mezi studenty i zam stnanci (s d razem na oblast výzkumu a vývoje).

4.8 Spolupráce vysoké školy s absolventy Výchozí stav: Soustavná a cílev domá spolupráce s absolventy na univerzit chybí. Na n kterých fakultách byl u in n pokus o ustavení klubu absolvent . S celouniverzitní p sobnosti funguje prost ednictvím odd lení Zahrani ních vztah aktivní vyhledávání a nabídka odborných absolventských praxí v rámci programu Leonardo da Vinci. Cílový stav: P edpokládáme vytvo ení ú inného systému práce s absolventy a jejich zam stnavateli. Indikátory dosažení cílového stavu: Funk ní struktura klubu absolvent . Do celoživotního vzd lávání organizovaného Z U je zapojeno 20 % absolvent (tj. alespo jednou ro n se zú astní absolvent n které aktivity). Metody dosažení cílového stavu: ešení rozvojových projekt , ešení strategického univerzitního projektu CŽV – Další vzd lávání pro každého a na míru.

4.9 Ubytovací a stravovací služby vysoké školy Výchozí stav: Zejména rozsah a kvalita ubytovacích služeb je limitujícím faktorem rozvoje Z U. Neut šený stav ovliv uje i p íjezdovou mobilitu student . Významným problémem je i dopravní obsluha campusu. Zpracována byla studie dopravní obsluhy a Magistrát m sta Plzn podpo il výstavbu tramvajové linky. Nabídka stravovacích služeb pro studenty se po kritické situaci v roce 2004 postupn lepší. Ovšem po et vydávaných jídel zatím v bec neodpovídá po tu student a vybudovaným kapacitám menz. Cílový stav: Ubytování p estalo být limitujícím faktorem pro studium v Plzni. Do podpory ubytovacích služeb jsou zapojeny další finan ní zdroje. Alespo 40 % student Z U se pravideln stravuje v menze. Campus je dostupný ve ejnou dopravou za standardních podmínek. Pro studenty je zajišt na široká nabídka služeb.

Verze 5.0

62

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 Indikátory dosažení cílového stavu: Kapacita ubytovacích za ízení Z U je cca 4 000 míst v rozdílné cenové hladin . Pr m rná výše ubytovacích stipendií jsou díky zapojení dalších zdroj nad celostátním pr m rem. Denn je v menzách v pr m ru vydáno (expedováno) alespo 6 000 jídel. Metody dosažení cílového stavu: Rekonstrukce ubytovacích za ízení v rámci programového financování. Zpracování a realizace komplexní strategie gastronomických služeb.

4.10 Podmínky pro t lovýchovnou, sportovní, um leckou a další student

innost

Výchozí stav: T lovýchovná a sportovní innost je na n kterých fakultách za azena povinn do studijních plán . Z kapacitních d vod zatím není pln rozvinuta zájmová sportovní innost. Z U spolupracuje s univerzitním sportovním klubem a velmi dobré výsledky dosahují týmy reprezentující Z U v akademických sout žích. Rozvoj um lecké tvo ivosti je p ízniv ovlivn n p sobením kateder hudební a výtvarné kultury a nov i inností Ústavu um ní a designu. Do ady aktivit se zapojují i studenti „neum leckých“ obor . Vynikající odezvu má nap . innost p veckého souboru a aktivity Univerzitní galerie. Na Z U p sobí Stavovská unie student , která organizuje adu zájmových aktivit, v etn Burzy pracovních p íležitostí, Majáles apod. Významné jsou aktivity AISTE a AEGEE. Na podporu p íjezdových mobilit se osv d ilo p sobení tzv. „Buddy“ systému. V prost edí kolejí p sobí rozhlasové studio. Cílový stav: Z U dále podporuje za azení t lesné výchovy do studijních plán alespo v prvním roce studia. T žišt aktivit je ale v zájmové sportovní innosti. V rámci campusu jsou vybudována sportovišt a budova Ústavu um ní a designu. Využity jsou výstavní plochy a studentská zájmová innost využívá i p írodního amfiteátru campusu souvisejícího s budovou Ústavu um ní a designu. Indikátory dosažení cílového stavu: Alespo 1000 student pravideln využívá možnosti zájmové sportovní innosti v areálu nov vybudovaných sportoviš . Areál na Zeleném trojúhelníku je místem kulturního d ní pro studenty (koncerty, ochotnické divadlo). Z U má studentské rádio. Metody dosažení cílového stavu: Financování výstavby budovy Ústavu um ní a designu a výstavby sportoviš v rámci programového financování. Provozování sportoviš ve spolupráci v m stem. Podpora v rámci rozvojových projekt a fondu rektora.

Verze 5.0

63


5 ZÁV R P íprava dlouhodobého zám ru Z U prob hla podle metodologie používané v podnikové praxi a v souladu se sou asným stavem poznání v této oblasti. Akademická obec tento postup akceptovala a v pracovních týmech se významn rozvinulo strategické myšlení, což dává nad ji, že budoucí generace vedoucí p edstavitel kateder, fakult a univerzity bude lépe p ipravena na ízení sv ené oblasti z hlediska budoucích pot eb. Na jednotlivých fakultách zárove probíhá p íprava dlouhodobých zám r t chto sou ástí Z U. Do konce roku 2005 prob hne projednání strategických dokument fakult s vedením Z U. Z U má ambici být st edn velkou univerzitou s vysokým p ínosem pro region, ale i s významnou pozicí národní a mezinárodní. Zásadní obrat je projektován v postoji k oblasti výzkumu a vývoje. Již v dob p ípravy strategie byly p ipraveny n které nové projekty, mezi nimiž má významné místo projekt V deckotechnického parku a další projekty ucházející se o podporu ze strukturálních fond . Vedení Z U o postupu prací pr b žn informovalo studenty, akademické pracovníky i další pracovníky. Využito k tomu bylo mimo jiné vnit ního systému vzd lávání, Univerzitních novin a dalších prezentací v rámci shromážd ní akademické obce. Pomocí rozvojových projekt jsou již nyní vytvá eny n které klí ové kompetence, které rozhodnou o úsp chu této strategie. O našem strategickém zám ru jednáme i s klí ovými partnery, zejména s p edstaviteli st edních škol, pr myslových podnik a místní a krajské samosprávy. Strategickým cíl m postupn pod izujeme organiza ní strukturu, nabídku služeb, finan ní ízení a ízení rizik. Za zásadní považujeme i informa ní podporu a zlepšení vnit ní i vn jší komunikace. Z U má velkou šanci stát se jednou z nejdynami t jších a nejúsp šn jších univerzit na území eské republiky. Nutné je k tomu ale, aby strategické cíle byly pochopeny a dále projektov rozvíjeny.

KON LZE DOVÉST K VOD . ALE PÍT JIŽ MUSÍ SÁM!

Verze 5.0

64


P ÍLOHA I.: PROGRAM ROZVOJE A OBNOVY MATERIÁLN -TECHNICKÉ ZÁKLADNY Z U - infrastruktura 2006 - 2010 íslo

Název akce

1. Ústav um ní a designu

Popis akce Lehká hala ateliér , dílen a prezenta ních prostor s bu kami pro katedry a s plochou pro tvorbu pod širým nebem (cca 500 student )

Odstran ní závažných závad z hlediska bezpe nosti, energetických nárok i kvality ubytování a studijního 2. Rekonstrukce kolejí I. prost edí, sí ové rozvody formou strukturované kabeláže Výstavba nového objektu výukových prostor a 3. Fakulta filozofická katedrálního objektu (cca 3000 student ) Vytvo ení kapacity výukových prostor v sousedství 4. Velkokapacitní posluchárny a aula budovy Fakulty filozofické (celkem cca 1200 míst) Rekonstrukce budovy Univerzitní 5. 22 Rekonstrukce budovy Sedlá kova 6. 31 7. Sportovišt

Odstran ní vad energetických audit , vým na výtah , rekonstrukce sociálních za ízení, dostavba objektu seminárních místností Rekonstrukce historické budovy, využití pro administrativní a reprezentativní ú ely Výstavba venkovních sportoviš v areálu na Zeleném trojúhelníku a rekonstrukce stávajících kapacit

Zahájení

Dokon ení

Celkové náklady (mil. K )

IX.06

IV.2007

179

V.2007

IX.2007

100

IV.2007

VIII.2008

300

VI. 2007

IX.2008

200

III.2009

VIII.2009

150

III.2009

IX.2009

100

III. 2009

IX.2009

100

V.2009

IX.2009

100

VI.2009

V.2010

250

10. Logistika campusu

Odstran ní závažných závad z hlediska bezpe nosti, energetických nárok i kvality ubytování a studijního prost edí, sí ové rozvody formou strukturované kabeláže Výstavba nového objektu výukových prostor a katedrálního objektu (cca 2000 student ) Komunikace v rámci campusu, sadová úprava, odpo inkové zóny, energetická koncepce

VI.2010

X.2010

50

11. D m zahrani ních vztah

Výstavba nebo rekonstrukce objektu pro útvar zahrani ních vztah , jazykové vzd lávání, aktivity v rámci mobilitních program

III.2010

XII.2010

100

8. Rekonstrukce kolejí II. 9. Fakulta ekonomická

Verze 5.0

65

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 12. Dostavba knihovny 13. Ubytovací možnosti a služby Rekonstrukce školicího za ízení v 14. Ne tinech Rekonstrukce školicího za ízení 15. na Perninku 14. Informa ní technologie

Dokon ení projektu univerzitní knihovny v campusu V partnerství se soukromými subjekty výstavba cca 1000 l žek, domu služeb a víceú elového centra Vytvo ení podmínek pro vzd lávací aktivity v rámci studijních program i program celoživotního vzd lávání. Partnerství se soukromými subjekty. Vytvo ení podmínek pro t lovýchovné aktivity a rekreaci. Spolupráce se soukromými subjekty. Udržení technologického standardu v kvalit po íta ové sít v etn aktivních prvk Vytvá ení nových laborato í a rekonstrukce stávajících, unikátní p ístroje pro vzd lávací a v deckou innost

V.2010

XII.2010

80

VI.2008

XII.2010

1000

VI.2008

VIII.2009

200

III.2009

IX.2009

30

pr b žn

15. Vybavení laborato í pr b žn 16. Celkem Opoušt né objekty: st edisko Rybník (je schválen návrh na prodej, hledá se kupec), Americká 42 (ukon ení pronájmu), Tylova 18 (ukon ení pronájmu), Husova 11 (prodej), Sady P tat icátník 27 (prodej), bazén Lochotín (k jednání s p edstaviteli m sta)

100 250 3289

Dále je nutné uvažovat o drobn jších úpravách následujících objekt z hlediska jejich využití: 1) Sedlá kova 15 – rekonstrukce objektu na výukové prostory pro FPR po odst hování FF do univerzitního areálu 2) Sady P tat icátník 14 – úpravy vnitrobloku 3) Borská 53 – objekt „H“ – do ešit využití nebo demolici objektu 4) Menza IV. – stravovací prostory nebo ešit p i dostavb jednotlivých objekt v areálu 5) Kolárova 19 – rekonstrukce objektu 6) objekt pro Provoz a služby v univerzitním areálu 7) rekonstrukce a modernizace stávajících objekt zejména pro FPE 9) aktualizovat generel, zejména v návaznosti na výstavbu UUD (akce 1), dostavbu objektu seminárních místností (akce 5) a výstavbu Domu zahrani ních vztah (akce 11) 10) sou ástí výstavby objekt v areálu ešit parkování pod objekty, pop . centrální parkovišt Verze 5.0

66


P ÍLOHA II.: AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁM RU NA ROK 2006 Priority realizace dlouhodobého zám ru Z U na rok 2006 jsou dány t mito body: 1. Založit a postupn realizovat klí ové projekty navržené ve strategickém výhledu Z U. Zodpovídá: PR-R Výstup: plnohodnotné založení klí ových projekt Kontrola: do konce ervna na RR 2. Podpo it (v rámci rozvojového projektu) akreditaci a realizaci studijních program v kombinované form a program realizovaných v angli tin . Zodpovídá: PR-P Výstup: akreditace dalších studijních program v kombinované form a program v angli tin Kontrola: do konce ervna na RR 3. Navrhnout, p ipravit a realizovat modulární strukturu nov akreditovaných a reakreditujících se studijních program p i respektování princip volitelnosti, prostupnosti a vytvá ení prostoru pro mezioborová studia. D sledn využívat mechanism vnit ního projednávání akreditací. Zodpovídá: PR-P Výstup: modulárn vystav né studijní programy s nabídkou modul v angli tin Kontrola: do konce ervna a do konce prosince na RR 4. Podporovat (v rámci rozvojového projektu) studium nadaných student a vybraných zahrani ních student . Zodpovídá: PR-P Výstup: aktivity pro nadané studenty, stipendijní podpora studia nadaných zahrani ních student Kontrola: do konce srpna a do konce prosince na RR 5. Podporovat (v rámci rozvojového projektu) studium zdravotn a kulturn znevýhodn ných skupin ob an . Zodpovídá: PR-P Výstup: stipendijní podpora zejména zdravotn znevýhodn ných student a podpora jejich asistent Kontrola: do konce kv tna na RR 6. P íprava na certifikaci podle ECTS/DS Zodpovídá: PR-P Výstup: podklady pro certifikaci Kontrola: do konce listopadu na RR 7. Rozší ení možností mobilit (s podporou rozvojových projekt ) a podpora transferu kredit Zodpovídá: PR-V, d kani Výstup: rozší ení mobilitních program , rozsah mobilit se meziro n zv tší alespo o 15 %, výrazn se zv tšuji i rozsah p íjezdových mobilit Kontrola: do konce kv tna na RR

Verze 5.0

67

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 8. Realizace program Univerzity t etího v ku v Plzni a v Chebu Zodpovídá: UCV Výstup: realizace Univerzity t etího v ku pro cca 800 osob Kontrola: do konce íjna na KR 9. Rozší ení nabídky program celoživotního vzd lávání Zodpovídá: UCV Výstup: nabídka kurs a úsp šná p íprava kurs na míru, innost UCV je rentabilní Kontrola: do konce kv tna na KR 10. Zpracování program personálního rozvoje a kvalifika ního r stu. Podpora (v rámci rozvojového projektu) habilita ních a jmenovacích ízení. Zodpovídá: PR-V, d kani, editelé VŠ ústav Výstup: realizace alespo 25 habilita ních a 8 jmenovacích ízení Kontrola: do konce dubna a do konce íjna na RR 11. Realizace systému vzd lávání akademických a neakademických pracovník (za podpory z rozvojových projekt ) v modulární podob . Zodpovídá: UCV Výstup: vzd lávacích aktivit, v etn jazykové a informa ní p ípravy, se ú astní ro n alespo 500 zam stnanc Kontrola: do konce dubna a do konce íjna na KR 12. Výrazné zvýšení aktivity v oblasti podávání grantových p ihlášek projekt výzkumu a vývoje. Zodpovídá: PR-V, d kani a editel VŠ ústav Výstup: vyšší zapojení akademických pracovník do projekt výzkumu a vývoje, meziro ní r st objemu prost edk na výzkum a vývoj alespo o 40 % Kontrola: do konce b ezna a do konce zá í na KR 13. Ú inné uplatn ní vnit ních audit a kontroly Zodpovídá: rektor a kvestor Výstup: spln ní zákonných povinností, transparentní nakládání se sv enými prost edky na všech stupních Kontrola: do konce února a do konce listopadu na KR 14. Zvýšení úrovn ídící innosti na všech stupních Zodpovídá: PR-R, kvestor Výstup: fungující systém vzd lávání ídících pracovník , sdílení dobré praxe Kontrola: do konce ervna RR 15. Implementace systému ubytovacích stipendií Zodpovídá: PR-I , kvestor Výstup: procesn zvládnutý systém výplaty ubytovacích stipendií Kontrola: do konce ledna RR 16. P íprava a realizace investi ních akcí, zejména výstavby objektu Ústavu um ní a designu a objektu Fakulty filozofické Zodpovídá: kvestor Výstup: kvalitn p ipravená výstavba Kontrola: do konce února, do konce ervna, do konce listopadu RR

Verze 5.0

68


17. Uplatn ní informa ních technologií v ízení univerzity ve vzd lávací innosti (podpora z rozvojových projekt ) Zodpovídá: PR-I, d kani, editele VŠ ústav Výstup: je provedena klasifikace databází z hlediska významu, je rozhodnuto o integraci systém a jednotném vizuálním stylu WWW, je zpracována bezpe nostní politika, rozvíjí se systém STAG, zejména pro samostatnou práci student je k dispozici odpovídající programové vybavení Kontrola: do konce dubna a do konce prosince RR 18. Zajišt ní poradenských služeb, zejména vytvo ení základu profesního poradenství Zodpovídá: PR-P Výstup: projekt komplexních poradenských služeb, realizace základ profesního poradenství, využívané a funk ní poradenství v oblasti psychologie a mobilit Kontrola: do konce února a do konce ervence RR 19. Zlepšení podmínek pro sportovní a um lecké aktivity student , vytvo ení p ív tivého univerzitního prost edí Zodpovídá: kvestor Výstup: projekt a áste ná realizace sportovního zázemí na kolejích a v campusu, podpora kulturní a um lecké tvorby student cestou fondu rektora, resp. eponží, zlepšení kultury prost edí Kontrola: do konce zá í RR 20. Plné uplatn ní systému finan ního ízení a controllingu prost ednictvím tajemník jednotlivých sou ástí a pracoviš Zodpovídá: kvestor Výstup: fungující finan ní ízení a controlling Kontrola: do konce kv tna KR

Verze 5.0

69


P ÍLOHA III.: ROZVOJOVÉ PROJEKTY NA ROK 2006 Strategický tým Z U podrobn popsal strategické cíle Z U a stanovil milníky vedoucí k jejich dosažení. STRATEGICKÉ CÍLE – MILNÍKY

Oblast klí ových výsledk Základní cíle:

Klí ové zp sobilosti:

STRATEGICKÝ CÍL

1.1

Existuje zákazník inností.

1.3

Vzd lávání - terciární

4. Podíl na trhu vzd lávání: 6 - 8 % terc. vzd l. v R, mez r stu: 20 tis. stud., z toho 25 % v dist. a komb. form , 5. Procento absolvent zam stnaných v profesi: 55 %, do 6 m s. ekon. aktivních 90 % absolvent , do 5 let na ú ad práce max. 3 %. 4. Disponovat systémy zaru ujícími vysokou pr chodnost studia p i zachování kvality absolvent . 10. Ve všech SP kvalitní jazyková p íprava a min. 1 modul nabízen v angli tin . 11. Mobilita: 100 % stud. DSP alespo 1 semestr, alespo 20 % stud. NMgr. SP rovn ž. 1. Schopnost poskytovat vzd lávání v r zných formách a celoživotn . 3. Být regionálním gestorem strategií v oblasti vzd lávání a výzkumu a vývoje.

#

1.2

1

KRITÉRIUM

systém pr zkumu pot eb po et spolupracujících zam stnavatel , a marketingu vzd lávacích po et korekcí studijních program vlivem zp tné vazby, po et oslovených potenciálních zákazník , procento absolvent evidovaných ÚP PM, PJ, PS. Existují vyhledávané flexibilní a originální spokojenost zam stnavatel vyjád enou v platech i prostupné programy, jak ve form , tak i absolvent v oboru, % student SŠ z lokalit mimo region, v obsahu. % nezaplacených student . Vzd lávací proces rozvijí osobnost ro ní po et ud lovaných certifikát student m absolvujících certifikátový program, studenta.

Verze 5.0

70

MÍRA Milníky (JEDNOTKA) 2005 2010

2015

podílející se na napln ní strategického cíle

po et roste / klesá

50 roste

60 roste

70 roste

4 - MARKET

po et % %

10 1% dosáhno ut pr m. 35 % 10 % x

30 2% 5 % nad

50 3% 20 % nad 50 % 3%

% % po et

40 % 5% 1,5 x

PROJEKT

2x


#

1.4 1.5

1.6

1.7

1.8 1.9

STRATEGICKÝ CÍL

KRITÉRIUM


% studijních obor s jasn definovanou výchovou k % týmovosti a kreativit . % Existuje poradenská služba pro studenty % student , kte í poradenství využívají. (career service). Existuje vnit ní evalua ní systém % student , kte í se pravideln vyjad ují ke kvalit % vzd lávání , uznávaný v EU. využívání hodnocení odborníky z venku (peer A/N review). po et Úrove doktorského studia vytvá í po et habilitovaných pracovník bez doktoranda, pom r po tu absolvujících a studujících ro n , pom r významnou konkuren ní výhodu Z U. % uchaze o doktorské studium z absolvent jiných % VŠ .. interní+externí / interní. Existuje ú inný systém práce s absolventy po et evidovaných klub absolvent (= ro ník Po et absolvent ), a jejich zam stnavateli. procento absolvent zapojených do dalšího a % celoživotního vzd lávání. Po et Existuje nabídka paralelních anglických po et nabídek, program . po et student v paralelních programech. po et podíl vyjížd jících student DSP, % Existuje mobilita student . podíl vyjížd jících student (N)Mgr. SP. %

Verze 5.0

71

PROJEKT 2015

10 %

40 %

60 %

existuje

10 %

20 %

20 %

30 %

50 %

N

A

A

x (50) 0,1 15/1 %

0,8 x 0,2 20/2 %

0,5 x 0,25 25/5 %

5

20

50

5%

20 %

50 %

5 mod. na Z U 20 30 % 5%

1 modul na fak. 100 70 % 10 %

3 mod. na fak. 250 100 % 20 %


5 - KVALITA

2 - CŽV


STRATEGICKÉ CÍLE – MILNÍKY

Oblast klí ových výsledk Základní cíle: Klí ové zp sobilosti :

2

Vzd lávání – celoživotní

4. Podíl na trhu vzd lávání: 6 - 8 % terc. vzd l. v R, mez r stu: 20 tis. stud., z toho 25 % v dist. a komb. form . 1. Schopnost poskytovat vzd lávání v r zných formách a celoživotn . 2. Schopnost predikovat zm ny a mít schopnost na n reagovat. 3. Být regionálním gestorem strategií v oblasti vzd lávání a výzkumu a vývoje. 7. Být atraktivní.

#

STRATEGICKÝ CÍL

2.1

Z U je regionálním gestorem strategií existuje koncepce rozvoje celoživotního vzd lávání, v . ro ní aktualizace, v oblasti vzd lávání. Z U je gestorem regionální strategie vzd lávání. vyfakturovaných výkon získaných Roste podíl Z U na trhu atraktivních objem z celoživotního vzd lávání (za všechny akce Z U), program celoživotního vzd lávání. podíl Z U na terciárním vzd lávání, po et program CŽV, po et student mimo PS. Existuje systém zapojení Z U do existuje strategie úlohy a nabídky Z U v oblasti distan ního vzd lávání, distan ního vzd lávání. po et distan ních kurz . Existují prost edky a nástroje distan ního % p edm t vybavených studijními oporami, Z U je leaderem p i tvorb eLearningových kurz . a celoživotního vzd lávání. po et nabízených program , Z U zabezpe uje podnikové vzd lávání. po et podnik a organizací, využívajících tyto kurzy.

2.2

2.3 2.4 2.5 2.6

KRITÉRIUM


2015


A/N

A

A

A

2 - CŽV

A/N mil. K

N 5

A 10

A 20

2 - CŽV

% po et po et A/N

6% 5 1000 N

7% 10 3000 A

8% 20 5000 A

2 -CŽV

Po et % A/N Po et

5 5% N 5

20 20 % A 15

40 40 % A 40

3 50 %

10 70 %

25 90 %

N

A

A

po et Existuje vnit ní evalua ní systém % student , kte í se pravideln vyjad ují ke kvalit % uznávaný v EU (i pro oblast celoživotního vzd lávání, využívání hodnocení odborníky z venku (peer A/N vzd lávání). review).

Verze 5.0

72

PROJEKT

2 - CŽV 2 - CŽV 5 - KVALITA

Dlouhodobý zám r Západo eské univerzity v Plzni na období 2006 - 2010 STRATEGICKÉ CÍLE – MILNÍKY

Oblast klí ových výsledk Základní cíle: Klí ové zp sobilosti:

#

3

Výzkum a vývoj

3. Po et prestižních publika ních výstup je v každém roce roven minimáln po tu akad. pracovník . 6. Podíl uznávaných osobností na univerzit : 25 % akad. pracovník . 7. Po et špi kových výzkumných pracoviš je v tší než po et fakult. 3. Být regionálním gestorem strategií v oblasti vzd lávání a výzkumu a vývoje. 5. Být schopen rozpoznat a podporovat excelenci jednotlivc i tým podle evropských m ítek. 2. Schopnost predikovat zm ny a mít schopnost na n ú inn reagovat.

STRATEGICKÝ CÍL

KRITÉRIUM

Z U je regionálním gestorem strategií stanovena politika rozvoje oblasti VaV a je schválena vedením Z U - ro ní aktualizace, v oblasti výzkumu a vývoje. Z U je rozhodujícím konceptorem regionální strategie v oblasti VaV. Funguje informa ní subsystém umož ující po et spole ných projekt s EU, p edjímat trendy ve v d a vzd lávání p epo tený tv r í výkon dle metodiky MŠMT na jednoho tv r ího pracovníka vztažený na pr m r v etn marketingových funkcí. srovnatelných univerzit. Funguje systém ú inný v získávání % prost edk na tv r í innost k celkové dotaci. rozpo tových prost edk za tv r í innost. Existuje systém vnit ních grant na existuje na Z U, existuje na fakultách, podporu pracoviš . % z rozpo tu na vnit ní granty. Jsou vytvá eny a komer n využívány po et pracoviš zapojených do et zc , pom rný objem prost edk získaných VaV inností et zce VaV. minus objem dotací na tv r í innost MŠMT minus institucionální prost edky. Existuje infrastruktura podporující VaV existuje. innosti. na Z U jsou zve ejn ny informace o excelenci, Existují centra excelence. existují centra excelence, po et špi kových pracoviš .

Verze 5.0

73

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015


A/N

A

A

A

1 - VaV

A/N po et %

N 10 50 %

A 15 75 %

A 20 100 %

4 - MARKET

%

10 %

15 %

20 %

1 - VaV

A/N Po et fakult % po et %

N 2 1% 10 65 %

A 5 3% 15 70 %

A 8 10 % 20 75 %

1 - VaV

A/N

N

A

A

1 - VaV

A/N Po et po et

N 0 5

A 2 =

A 5 >

1 – VaV

1 - VaV


#

STRATEGICKÝ CÍL

Po et uznávaných osobností.

KRITÉRIUM

existuje definice uznávané osobnosti, procento uznávaných osobností, po et prestižních publika ních výstup .

Podíl prost edk získaných prestižními existuje definice prestižních aktivit, proc. prost edk získaných prestižními aktivitami. aktivitami. Z U je ešitelem, Existují evropské projekty. Z U je spolu ešitelem. Existuje vnit ní evalua ní systém existuje, využívání hodnocení odborníky z venku (peer review). uznávaný v EU.

Verze 5.0

74

MÍRA (JEDNOTKA)

A/N % po et

A/N % Po et po et A/N A/N

PROJEKT

Milníky 2005 2010

2015

po et fakult N A 10% 15% ½ po tu ¾ akad. pr. po tu akad. pr. A A 5% 15% 1 4 1 7 N A N A

po et fakult A 25% = po tu akd. pr. A 30% 10 15 A A


1 - VaV

1 - VaV 1 - VaV 5 - KVALITA




4

Transfer Know How

2. Nejmén 30 % všech p íjm je získáno prestižními odbornými aktivitami. 6. Podíl uznávaných osobností na univerzit : 25 % akad. pracovník . 2. Schopnost predikovat zm ny a mít schopnost na n ú inn reagovat. 5. Být schopen rozpoznat a podporovat excelenci jednotlivc i tým podle evropských m ítek. 7. Být atraktivní. 10. Mít schopnost zajiš ovat a strategicky distribuovat zdroje.

#

STRATEGICKÝ CÍL

4.1

Existuje systém pr zkumu pot eb zákazník a marketingu inností v oblasti transferu K-H. Existuje ú inný systém rozvoje a komer ního využití špi kového K-H. Kapitalizace loga Z U. Existují týmy, které jsou uznávanými garanty úrovn K-H na Z U ve vybraných oborech. Existuje infrastruktura podporující VaV innosti. Existuje VTP a Z U se podílí na jeho innosti.

4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

2015


existence systému, po et oslovených potenciálních zákazník .

A/N po et

N 10

A 50

A 100

4 - MARKET

po et pracoviš z 6.1 podílejících se na komercializaci K-H, projekty realizované v souladu s rámcem projektu. po et tým , výkonnost (další získané prost edky) = H + tv r í innost. existuje.

po et

50 %

70 %

% po et K

existuje systém existuje 10 x

50 % 15 1,2 x

70 % 25 1,5 x

A/N

N

A

A

existuje.

A/N

N (Z U A je u p íp.) 0 5 N A 0 5 0,3,A A N A

KRITÉRIUM

Existují spin off firmy p i VTP i Z U. Existují centra z izovaná spole n s podniky.

po et spin off firem. existuje projekt možných nabídek, existují centra, objem výkon center. Existuje systém hodnocení transferu K-H existuje, využívání hodnocení odborníky z venku (peer review). uznávaný v EU.

Verze 5.0

75

po et A/N Po et Mil. K A/N A/N

PROJEKT

A 15 A 10 10,A A

5 - KVALITA




5

6. Podíl uznávaných osobností na univerzit : 25 % akad. prac. 8. V kové složení: 15 % prof. (pr m. v k 55), 40 % doc. (pr m. v k 48), 45 % ostatní (pr m. v k 36). 9. Na každé kated e, resp. SP min. 1 profesor v aktivním v ku. 5. Být schopen rozpoznat a podporovat excelenci jednotlivc i tým podle evropských m ítek. 6. Být otev ení v komunikaci a partnerství. 7. Být atraktivní. 9. Mít firemní kulturu úsp šné organizace.

#

STRATEGICKÝ CÍL

5.1

Existuje strategie rozvoje lidských zdroj .

5.2

5.3

5.4

Efektivní univerzita - lidské zdroje

KRITÉRIUM

dokument je ro n hodnocen a aktualizován, existuje na fakultách systém plánování LZ, existuje na fakultách systém hodnocení LZ, existuje na fakultách systém rozvoje LZ. systém vyhodnocování akredita ního Existence vyhodnocování akredita ního existuje potenciálu fakult, potenciálu. existuje na fakultách systém vyhledávání vn jších zdroj , existuje infrastruktura umož ující získávání špi kových lidí z venku. existuje definice uznávané osobnosti, Kvalifika ní struktura univerzity. procento uznávaných osobností, procento profesor na Z U (z po tu akad. prac.), procento docent na Z U (z akad. prac.), podíl profesor a po tu obor . pr m rný v k profesor , V ková struktura univerzity. pr m rný v k docent , pr m rný v k ostatních akad. pracovník , pr m rný v k neakad. pracovník Z U, po et pracoviš , kde je ohrožena kontinuita z v kových

Verze 5.0

76

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015

A/N Po et fakult Po et fakult Po et fakult A/N

A 2 4 2 N

A Všechny Všechny Všechny A

A 5 - RLZ Všechny Všechny Všechny A 5 - RLZ

Po et fakult

1

5

Všechny

vynalož. prost . (mil. K ) A/N % % % podíl V k V k V k V k po et

1

5

10

N 10 % 7% 20 % 0,7 64 58 40 46 15

A 15 % 10 % 30 % 0,8 58 52 37 42 7

A 25 % 15 % 40 % 1,0 55 48 36 40 3


1 - VaV

5 - RLZ


# 5.5

5.6

5.7 5.8 5.9

STRATEGICKÝ CÍL

KRITÉRIUM

d vod . existuje systém m ení podnikové kultury, je provád no vyhodnocení podnikové kultury a jsou in ny pot ebné kroky, zaveden "Kodex chování pracovník Z U". Existuje motiva ní systém zvyšující po adí mezi vysokými školami v ro ním p íjmu na hlavu akademického pracovníka , výkonnost a efektivitu . na fakultách je využíván mzdový ád k motivaci, ve správ univerzity je využíván mzdový ád k motivaci, % platových úprav a personálních zm n provedených na základ hodnocení. Existuje systém vzd lávání akademických existuje plán vzd lávání na fakultách, po et absolvent pedagog. vzd l. v daném roce, pracovník . po et absolvent v d. vzd l. v daném roce. Existuje systém vzd lávání existuje plán vzd lávání v útvarech, % vzd l. neakad. pracovník , neakademických pracovník . % vzd l. pracovník podílejících se na managem. existují vazby mezi LZ a S J, Existuje vazba rozvoje lidských zdroj existují vazby mezi interním auditem a LZ. na systém ízení kvality na Z U.

Verze 5.0

ízená podniková kultura.

77

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015


N A/N Po et jedn., kde je 0 prov. A A/N 11 po adí

A

A

5 -RLZ

8 A 10

všechn A 8

5 - RLZ

po et fakult A/N

1 N

5 A

všechn A

%

20%

40%

70%

Po et fakult Po et po et A/N % % A/N A/N

1 30 10 N 10% 10% N N

5 50 30 A 40% 40% A A

Všechn 100 70 A 70% 70% A A

5 - RLZ 5 - RLZ 4 – KVALITA 5 - RLZ



6

Efektivní univerzita - management

1. Dota ní zdroje a zdroje z jiné tv r í innosti se vyrovnávají. 2. Nejmén 30 % p íjm je získáno z prestižních aktivit. 2. Schopnost predikovat zm ny a mít schopnost na n ú inn reagovat. 4. Um t využívat procesní a projektové ízení. 6.-9. Být otev ení, atraktivní, efektivní, mít firemní kulturu úsp šné instituce. 10. Mít schopnost zajiš ovat a strategicky distribuovat zdroje.

#

STRATEGICKÝ CÍL

6.1

Existuje systém marketingové podpory jsou vytipovány prvky konkuren ní výhody a jsou využívány p i managemenu, inností Z U. existuje systém marketingové podpory inností a je využíván, tento systém p ináší ekonomické efekty, je ekonomicky vyhodnocován. z každoro n p ijatých cíl Zaveden systém budování a ízení image % spln ných cíl v budování image firmy, Z U v R i v zahrani í. % zapsaných z p ijatých. existuje a je rozvíjen, Existuje procesní model Z U. u jaké ásti proces bylo provedeno m ení efektivnosti a realizovány zm ny. Existuje systém m ení efektivnosti jsou vytipovány klí ové innosti, klí ových inností a je využíván k ízení existuje systém m ení efektivnosti inností, % nep i azených režijních náklad z vlastních výkon , Z U. existuje systém m ení a eliminace rizik, zlepšení efektivnosti Z U. % mimodota ních zdroj v rozpo tu Z U, Finan ní krytí inností. % p íjm z prestižních aktivit v rozpo tu Z U, % získaných mimorozpo tových prost edk (vztaženo k celkovému rozpo tu Z U). Zaveden a využíván komplexní informa ní existuje univerzitní informa ní systém v etn spolupracujících institucí, systém pro manažerské ízení. % ídících pracovník spokojených s výstupy

6.2 6.3 6.4

6.5

6.6

Verze 5.0

KRITÉRIUM

78

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015


A/N

N

A

A

1- MARKET

A/N

N

A

A

A/N

N

A

A

%

90 %

100 %

100 %

1 - MARKET

% A/N %

70 % A 10 %

75 % A 30 %

80 % A 50 %

5 – FINANCE

A/N A/N % A/N % % % %

N N 20 % N 0% 25 % 10 % 5%

A A 15% A 30 % 35 % 20 % 10 %

A A 10 % A 70 % 50 % 30 % 20 %

A/N

N

A

A

%

10 %

40 %

60 %

5 - FINANCE

5 - FINANCE

5 - FINANCE


#

STRATEGICKÝ CÍL

6.7

Jsou využívány ízení.

6.8 6.9 6.10

KRITÉRIUM

informa ního systému. projektového % zam stnanc školených pro projektové ízení, % ídících a správních zam stnanc aktivn používajících projektové ízení, % rozvojových aktivit ízených projektov . Existuje systém ízení aliancí, v . cluster . existuje systém ízení aliancí a cluster , po et strategických aliancí se zapojením Z U, % aliancí, kde je Z U leader. existuje systém ízení jakosti na Z U, Existuje systém ízení jakosti na Z U. % využití záv r z prov rek S J. Existuje systém vnit ního auditu na Z U. existuje systém vnit ního auditu na Z U, % využití záv r z vnit ního auditu.

Verze 5.0

metody

79

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015


% %

15 % 30 %

40 % 60 %

80 % 80 %

5 - FINANCE

% A/N Po et % A/N % využití A/N % využití

30 % N 5 15 % N

60 % A 15 25 % A

80 % A 25 35 % A

5 - FINANCE 4 - KVALITA 5 -FINANCE



7

Efektivní univerzita – podpora strategie

2. Nejmén 30 % všech p íjm získáno prestižními aktivitami. 6. Být otev ení v komunikaci a partnerství. 8. Být efektivní. 10. Mít schopnost zajiš ovat a strategicky distribuovat zdroje.

#

STRATEGICKÝ CÍL

7.1

Funguje systém identifikace p íležitostí, po et identifikovaných p íležitosti, v etn p íležitostí uchopených konkurencí, odm ny za získání p íležitosti v procentech hospodá ského výsledku p íležitosti, a p edávání informací o nich. po et p íležitostí realizovaných konkurencí, kterých je nám líto. Je využíván strategický informa ní procento zm n ných údaj o okolí školství, subsystém pro rozhodování o po et vstup do SIS. p íležitostech. Existuje ú inný systém zpracování % p íležitostí, které byly vybrány, ale nezískány, projekt na využití vybraných p íležitostí. % zákazník , kte í se vrací s další nejbližší zakázkou k nám (chce dát). po ízených Existuje systém hodnocení efektivity existuje systém hodnocení efektivity po ízených materiálních zdroj a materiálních zdroj a obslužných inností, úspora vzniklá lepším využitím mat. zdroj , obslužných inností. úspora vzniklá redukcí neefektivních inností. Zajišt ny prost edky na reprodukci, % profinancování odpis , existuje plán strategických investic, investice a rozvojové zám ry. % profinancování strategických investic. Investice budují klí ové zp sobilosti a pom r investic v dom vynaložených na budování klí ových zp sobilostí a konkuren ní výhody k výhodu Z U. celkovým investicím. Funguje systém lobbování v hospodá ské a po et fungujících pozic s významným lobbystickým potenciálem. správní sfé e.

7.2 7.3 7.4

7.5 7.6 7.7

Verze 5.0

KRITÉRIUM

80

MÍRA (JEDNOTKA)

Milníky 2005 2010

PROJEKT 2015

trend % %

100 % 5%

120 % 7%

140 % 10 %

trend %

100 %

75 %

50 %

% po et vstup

existuje 100 %

70 % 200 %

70 % 300 %

% %

x x

x/2 1,2 x

x/3 1,5 x

A/N

N

A

A

mil. K mil. K % A/N % %

0,0,5 100 % A 100 % 10 %

3 5 100 % A 100 % 20 %

10 20 100 % A 100 % 30 %

po et

5

8

10



V rámci vytvá ení strategického výhledu Z U byly popsány klí ové strategické akce, které budou realizovány projektov . P ehled podává následující tabulka. Pro každý projekt je zpracována jednoduchá zadávající dokumentace, na základ níž bude zpracován vlastní projekt. íslo

Ozna ení

Název

Vedoucí projektu

Poslání

Strategický cíl

1

VAV

Posílení výzkumu na Z U.

PR-VaV

Vytvo it p edpoklady k dosažení strategického cíle „P íjmy z oblasti VaV se p iblíží p íjm m z oblasti vzd lávání“.

3.1, 3.2, 3.3, 4.2, 4.3

2

CŽV

Další vzd lávání pro každého a na míru.

PR-P. ÚCV

Navrhnout a implementovat ucelený a prostupný systém dalšího vzd lávání s d razem na ideu „v rného absolventa“.

2.2, 2.3, 1.3, 1.5

3

RLZ

Rozvoj lidských zdroj na všech úrovních.

Rektor, d kani, PER (založí kvestor)

Navrhnout a implementovat systém podpory kvalifika ního r stu, rozvoje a vzd lávání akademických i neakademických pracovník .

5.2, 5.3, 5.4, 5.1, 1.2

4

MARKET

Marketing a zpracování p íležitostí..

PR-R

V d t, o co je a bude z oblasti vzd lávání a VaV na trhu zájem. Vytvo it a provozovat systém identifikace a zpracování p íležitostí.

1.1, 2.1, 4.1, 6.1, 7.1

5

KVALITA

Systém ízení kvality.

PR-IT

Dosáhnout optimálního pom ru mezi kvalitou a cenou a mít schopnost podle pot eby kvalitu zvyšovat

1.4, 2.4, 3.4, 4.4, 6.4, 7.4

6

FINANCE

Procesy a projekty.

kvestor

Popsat procesy a pr b žn m it jejich efektivnost, projektov ídit klí ové aktivity Z U

6.2, 6.3, 7.2

7

CAMPUS

Stavební rozvoj.

kvestor

Zajistit odpovídající infrastrukturní zázemí pro innosti univerzity, zejména soust edit innost Z U do campusu Bory

7.3

Tabulka: Projektový rámec realizace strategie

Verze 5.0

81


1

1

2

2

9

ást (a, b, …)

Z U

Verze 5.0

Z U Z U Z U Z U

a) b) c)

7

6

a) b) c) e) f) a) b) c)

3

8

7

7

8

6

4

4

3

Z U

3

5

Vysoká škola

Z U

c)

íslo proj.

Program

Z U p ipravila v rámci rozvojových projekt následující implementa ní projekty pro rok 2006:

Z U Z U

Fakulta

Název projektu

ešitel

Požadované prost edky ( v tis. K ) 2006 NIV

INV

Celk.

Implementace strukturovaných studijních program a podpora jejich modulární výstavby

Dr. Pasá ková

9015

500

9515

Nový model p ípravy u itel

Doc. Pr ša

2000

0

2000

Zlepšování kvalifika ní struktury

Doc. Horák

2985

0

2985

Rozvoj celoživotního vzd lávání

Ing. Hán

1100

0

1100

Moderní technologie

dr. Rychlík

4950

7050

12000

Praxe

Doc. Horák

3203

0

3203

Stipendijní program pro zahrani ní studenty

Dr. Pasá ková

2 000

0

2 000

Mobilitní program pro studenty

Doc. Horák

2 500

0

2500

Doc. Ježek

1 500

0

1500

ízení Z U

82

další roky


ást (a, b, …)

Fakulta

Název projektu

ešitel

Požadované prost edky ( v tis. K ) 2006 NIV

INV

Celk.

Z U

Vzd lávání handicapovaných

Doc. Kocurová

1230

0

1230

Z U

Efektivní správa univerzity

Ing. Bulín

2000

1500

3500

Z U

Informa ní gramotnost student

Dr. Faitová

1722

0

1722

Z U

Infrastruktura vzd lávací innosti

Ing. Nový

4199

4901

9100

Z U

Podmínky pro sportovní innost student

Doc. Ježek

1586

270

1856

Z U

Spolupráce s VUT Brno v oblasti procesního ízení a ízení rizik

Doc. Ježek

1500

0

1500

Z U

Osobnostní rozvoj student Z U v kulturní oblasti

Doc. Jindrová

1 078

380

1 458

4

Vysoká škola

Z U

Spolupráce univerzit v oblasti e-learningu

Ing. Hán

679

1304

1983

4

íslo proj.

Program

Další projekty, p edkládané nad orienta ní limit:

Z U

Moderní technologie - dopln k

Dr. Rychlík

0

4500

4500

5

1

8

2

1

4

1

5

e)

1

3

8

6

1

7 8 9

Verze 5.0

83

další roky

Dlouhodobý zámr Západoeské univerzity v Plzni na období DLOUHODOBÝ ZÁMR ZÁPADOESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. na období

Recommend Documents