ˇ C
eské země od příchodu
Slovanů
p o Ve l ko u M o r av u I. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ
Nakladatelství Libri Praha 2002
© p r o f . P h D r. Z d e n ě k M ě ř í n s k ý, C S c . , 2 0 0 2 Illustrations © archiv autora, 2002 O d b o r n ý r e c e n z e n t : d o c . P h D r. P a v e l K o u ř i l , C S c . © Libri, 2002 I S B N 8 0 - 7 2 7 7 - 10 4 - 3 I S B N 8 0 - 7 2 7 7 - 10 3 - 5 ( s o u b o r )
Obsah
PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1 Počátky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2 Evropa v době velkého přelomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3 Předslovanské osídlení závěru doby stěhování národů . . . . . . . . . 16 4 Něco o periodizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 I. OD PŘÍCHODU NEJSTARŠÍCH SLOVANSKÝCH OSADNÍKŮ K PRVÉMU PŘEDCHŮDCI VELKÉ MORAVY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1 Odkud a kdy Slované na naše území přicházejí?. . . . . . . . . . . . . . . 34 1.1 Jak se vyvíjely názory na slovanskou pravlast, etnogenezi a expanzi Slovanů či autochtonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.2 Doba příchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 1.3 Současné názory na etnogenezi Slovanů, její časové určení a průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 1.4 Nejstarší kulturní projevy Slovanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 1.5 Prvé písemné zprávy o „velkém stěhování“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 1.6 Příchod Slovanů do českých zemí a na Slovensko . . . . . . . . . . . . . 57 1.7 Počátky osídlení dolnorakouského Podunají a Panonie . . . . . . . . . 59 1.8 Jednorázová akce, nebo postupné pronikání? . . . . . . . . . . . . . . . . 61 2 Časně slovanské osídlení, obydlí a sídliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 2.1 Polohy sídel a přírodní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 2.2 Obydlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 2.21 Experiment se stavbou obydlí v Březně u Loun . . . . . . . . . . . . . . 69 2.3 Další příslušenství sídliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 2.4 Uspořádání časně slovanské osady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 3 Hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.1 Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.11 Rostlinná výroba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.12 Chov dobytka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.13 Systém zemědělské výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 3.2 Řemeslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
4 Pohřební ritus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.1 Plochá žárová pohřebiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.2 Mohylníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 4.21 Přítluky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 4.3 Problematika datování žárových nekropolí a mohylníků . . . . . . . 115 4.4 Vzájemná poloha sídlišť a pohřebišť a struktura osídlení. . . . . . . 116 5 Uspořádání časně slovanské společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 6 Hmotná kultura nejstarších českých a moravských Slovanů . . . . 127 6.1 Kovové předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 6.11 Železné předměty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 6.12 Předměty z barevných kovů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.13 Mince . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.2 Předměty z parohu a kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 6.21 Hřebeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 6.22 Ostatní kostěné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 6.3 Předměty ze skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.4 Kamenné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.41 Žernovy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.42 Ostatní kamenné předměty (brousky, křesací kameny atd.) . . . 146 6.5 Dřevěné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 6.6 Keramika a její chronologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 6.61 Časně slovanská keramika, typy nádob a jejich tvarová škála . . 149 6.62 Technologie výroby časně slovanské keramiky. . . . . . . . . . . . . . 156 6.63 Vybavení domácnosti keramikou, funerální keramika. . . . . . . . 159 6.64 Chronologie časně slovanské keramiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 6.7 Hmotná kultura nejstaršího slovanského obyvatelstva českých zemí, Slovenska a středního Podunají . . . . . . . . . . . . . . . . 169 7 Periodizace časně slovanského období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 II. AVAŘI A SÁMŮV KMENOVÝ SVAZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 1 Politická a mocenská situace v době po polovině 6. století . . . . . 171 1.1 Slované mezi Byzancí a germánskými útvary raného středověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 1.2 Útoky Slovanů proti Byzanci a jejich výpravy do nitra Balkánského poloostrova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 2 Avaři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 2.1 Původ Avarů a jejich příchod do karpatské kotliny. . . . . . . . . . . . 180 2.2 Rozsah avarského panství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 3 Sámův kmenový svaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 3.1 Vznik Sámova kmenového svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 3.2 Sámo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 3.3 Centrum Sámova kmenového svazu a jeho rozsah. . . . . . . . . . . . 197 3.4 Bitva u Wogastisburgu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
3.41 Jak vypadal Wogastisburg, možný průběh bitvy a výzbroj. . . . . 215 3.5 Další boje středoevropských Slovanů ve třicátých letech 7. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 3.6 Charakter tzv. Sámovy říše a její odkaz pro další vývoj . . . . . . . . 219 III. DOBA PŘEDVELKOMORAVSKÁ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 1 Druhá slovanská vlna a vymezení celého období . . . . . . . . . . . . . 222 2 Osídlení, obydlí a sídliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 2.1 Polohy sídel a jejich vazba ke geografickému a přírodnímu prostředí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 2.2 Sídliště a jejich příslušenství, obydlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 2.3 Opevněná sídliště, jejich počátky a nejstarší reprezentanti v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku . . . . . . . . . . . . . 230 2.31 Nejstarší opevněná sídliště v Čechách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 2.311 Klučov, Doubravčice a Libice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 2.32 Počátky moravských a slezských opevněných sídlišť . . . . . . . . . 246 2.321 Předvelkomoravské opevněné sídliště v Mikulčicích . . . . . . . . 247 2.322 Počátky uherskohradišťsko-staroměstské aglomerace . . . . . . . 263 2.323 Předvelkomoravské ústředí Hornomoravského úvalu v Olomouci-Povelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 2.324 Další opevněné lokality předvelkomoravského horizontu na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 2.325 Zvláštnosti slezského vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 2.33 Nejstarší slovenská hradiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 2.34 Příčiny vzniku nejstarších slovanských opevněných sídlišť . . . . 287 3 Hospodářství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 3.1 Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294 3.11 Rostlinná výroba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294 3.12 Živočišná výroba a další doplňková odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . 298 3.2 Řemeslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 3.21 Zpracování železa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 3.22 Výrobní činnosti spojené se zpracováním barevných a drahých kovů – kovolitectví a šperkařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 3.23 Kosťařství a výroba parohové industrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 3.24 Oděvní řemesla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 3.25 Dřevozpracující odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 3.26 Ostatní odvětví zpracovávající nerostné suroviny . . . . . . . . . . . 322 3.27 Fortifikační stavitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 3.3 Obchod a komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 4 Nekropole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 4.1 Slovenská kostrová pohřebiště s litými garniturami. . . . . . . . . . . 332 4.2 Kostrová pohřebiště s litými garniturami v Dolních Rakousích a Burgenlandu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338
4.23 Dolní Dunajovice a Hevlín. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 4.3 Charakter nekropolí s litými garniturami a počátky kostrového ritu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 5 Otázky společenského vývoje ve starší době hradištní a v předvelkomoravském období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359 5.1 Poznámky k etnické situaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359 6 Hmotná kultura starší doby hradištní a předvelkomoravského období. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 6.1 Kovové předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 6.11 Železné předměty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 6.111 Zemědělské nástroje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 6.112 Řemeslnické nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 6.113 Militaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 6.1131 Sečné zbraně (meče, šavle, saxy, válečné nože a dýky) . . . . . 380 6.1132 Bojové sekery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 6.1133 Kopí a oštěpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387 6.1134 Luk a střely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 6.114 Ochranná zbroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 6.115 Uzdění koně a vybavení jezdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 6.1151 Udidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 6.1152 Třmeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399 6.1153 Součásti koňských postrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 6.1154 Ostruhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 6.116 Stavební kování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414 6.117 Předměty denní potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 6.1171 Nože. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 6.11711 Nože s volutovou rukojetí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 6.1172 Ocílky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 6.1173 Misky tzv. slezského typu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419 6.1174 Vědra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 420 6.1175 Kotle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 6.1176 Toaletní potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 6.1177 Železné přezky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 6.12 Předměty z barevných a drahých kovů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425 6.121 Garnitury a ozdoby opasků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425 6.1211 Kruhové lité ozdoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 6.1212 Byzantské přezky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441 6.122 Náušnice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 6.123 Prsteny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 6.124 Náramky a nákrčníky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 6.125 Agrafy a terčovité spony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 6.126 Ozdoby koňských postrojů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457 6.127 Toaletní potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460
6.128 Toreutika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461 6.2 Předměty z parohu a kosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 6.21 Hřebeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465 6.22 Kostěné jehelníčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466 6.23 Dvojčlenné a trojčlenné parohové schránky . . . . . . . . . . . . . . . . 468 6.24 Parohové a kostěné hrací kameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 6.25 Ostatní kostěné a parohové předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476 6.3 Předměty ze skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477 6.4 Kamenné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 6.5 Dřevěné předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479 6.6 Starohradištní a předvelkomoravská keramika a její chronologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 IV. DOBA PŘELOMU – KONEC EPOCHY A ZMĚNY MOCENSKÉ SITUACE NA STŘEDNÍM DUNAJI PO VÍTĚZNÝCH VÁLKÁCH KARLA VELIKÉHO S AVARY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 1 Nástup Karlovců do čela Franské říše a proměny na politické mapě Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 2 Války s Avary na přelomu 8. a 9. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499 3 Horizont hromadných nálezů z přelomu 8. a 9. století a další doklady související s neklidnou dobou rozhraní století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517 V. POZNÁMKY K DUCHOVNÍ KULTUŘE EPOCHY. . . . . . . . . . . . . . . . 521 1 Doklady kroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521 2 Duchovní představy, věrské zvyky a předkřesťanský kult . . . . . . 531
P Ř E D M L U VA
Bádání o našem slovanském dávnověku má v českých zemích tradici trvající již několik století. Počíná už otcem kritického dějepisu Josefem Dobrovským, dále pracemi Pavla Josefa Šafaříka a zakladatelské osobnosti české archeologie a dějin umění Jana Erazima Vocela. V díle pak pokračovala a pokračuje řada badatelských generací. Na počátku systematického zájmu o problematiku starých Slovanů v nejširších souvislostech jejich geneze, historie, hmotné kultury, a to i s přihlédnutím k řadě dalších oborů, jako je například jazykověda, etnologie, antropologie atd., stála bezesporu světově uznávaná osobnost profesora pražské Univerzity Karlovy Lubora Niederleho (20. 9. 1865–14. 6. 1944) a jeho Slovanské starožitnosti vycházející v letech 1902–1925. Toto dílo jej postavilo mezi zakladatelské osobnosti moderní slavistiky ve světovém kontextu vůbec. Nebyl to však pouze Lubor Niederle jako historik, etnolog i antropolog a archeolog, ale i další badatelé z jeho generace odchovaní Gollovou školou – především historikové, ale také etnologové, sídelní a historičtí geografové, lingvisté i antropologové, kteří formovali základy všestranného a komplexního pohledu na minulost od doby počátků osídlení našich zemí až po vznik prvých státních útvarů Velké Moravy a přemyslovského českého státu. Zapomenout však nesmíme ani na druhý směr bádání reprezentovaný Josefem Ladislavem Píčem (19. 1. 1847–19. 11. 1911) a kladoucí důraz na terénní výzkumy i vytváření muzejních sbírek. Jak univerzitní, tak i muzejní směr bádání měl další žáky a pokračovatele, nejen v samotných Čechách, ale i na Moravě a po roce 1918 také na Slovensku. Především to byli žáci Lubora Niederleho Josef Schránil (5. 4. 1893–20. 3. 1940), profesor na Univerzitě Karlově v Praze od roku 1935, Emanuel Šimek (3. 4. 1883–16. 6. 1963), působící od roku 1931 na Masarykově univerzitě v Brně, a Jan Eisner (26. 4. 1885–2. 5. 1967), jenž stál po vzniku samostatného státu u zrodu slovenské archeologie a v letech 1929–1939 působil na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Musíme také připomenout vynikajícího praktika Inocence Ladislava Červinku (1. 2. 1869–3. 10. 1952), který vytvářel základy terénního výzkumu i teoretického vyhodnocení moravských archeologic-
11
kých památek včetně základního díla o slovanském období Slované na Moravě a Říše velkomoravská. Od působení těchto osobností se pak již odvíjí nepřetržitá řada dalších badatelů víceméně se už specializujících na slovanskou archeologii a období raného středověku. Musíme z nich jmenovat především velkého syntetika a organizátora archeologického bádání po roce 1945, ředitele pražského archeologického ústavu Jaroslava Böhma (8. 3. 1901–6. 12.1962), Ivana Borkovského (8. 9. 1897–17. 3. 1976), v Národním muzeu v Praze působícího Rudolfa Turka (20. 6. 1910–13. 11. 1991), žáka Josefa Pekaře, a další. Na Moravě to byli pak především Josef Poulík (6. 8. 1910–28. 2. 1998) stojící v letech 1942–1990 v čele brněnského archeologického ústavu, František Kalousek (20. 12. 1901–5. 4. 1988) a Bořivoj Dostál (16. 8. 1929–18. 8. 1994) působící na Masarykově univerzitě (či před rokem 1989 UJEP) v Brně a Vilém Hrubý (18. 11. 1912–23. 9. 1985) z Moravského zemského muzea v Brně. Ze slovenských badatelů pak musíme vzpomenout především profesora Univerzity Komenského v Bratislavě Vojtecha Budinského-Kričku (24. 7. 1903–5. 1. 1993), dále ředitele Archeologického ústavu SAV v Nitře a docenta Univerzity Komenského Antona Točíka (28. 1. 1918–15. 6. 1994) a profesora téže univerzity Bohuslava Chropovského (9. 8. 1926) i docenta Jána Dekana (9. 2. 1919). Zapomenout nesmíme ani na Ľudmilu Kraskovskou (26. 6. 1904–26. 6. 1999) působící v Slovenském národním muzeu v Bratislavě. Na tomto místě musím též poděkovat všem kolegům z řady archeologických institucí českých, moravských i slovenských, ať již jsou to pracoviště univerzitní, akademická či muzejní, s nimiž jsem konzultoval řadu otázek či diskutoval o celé problematice, jmenovitě pak děkuji všem pracovníkům Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a recenzentovi práce doc. PhDr. P. Kouřilovi, CSc. za řadu podnětů a připomínek k rukopisu knihy.
12
ÚVODEM
1
POČÁTKY
Někdy během první poloviny 6. století počínají na naše území pronikat první slovanští osadníci, kteří položili základy dalšímu sídelnímu, sociálnímu, hospodářskému, etnickému i kulturnímu vývoji Čech, Moravy a Slezska včetně počátků etatizačního procesu. Vývoji, který přes všechny peripetie, jimiž procházel, trvá zhruba již půldruhého tisíciletí. V rámci života člověka je to doba nesmírně dlouhá, za niž se na našem území vystřídalo minimálně 50 generací našich předků. Z hlediska celkového vývoje lidské společnosti, počínajícího na základě nejnovějších poznatků archeologického i antropologického bádání již před zhruba jedním milionem let, se však jedná o nepatrnou epizodu, a to i v případě, vezmeme-li do úvahy nástup populace moderního člověka Homo sapiens sapiens na dějinnou scénu v době před zhruba 40 000 lety. Od těchto prvých okamžiků existence moderního člověka se na našem území střídaly celé civilizační epochy – paleolit s mezolitem, neolit a eneolit, doba bronzová, železná s obdobím laténským, římským (římsko-barbarským) a dobou stěhování národů. Již jejich názvy vyjadřují pokrok v organizaci společnosti, jejich technických vymoženostech i existenci prvých známých etnik usazujících se v našich zemích – v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. V lovecké a sběračské společnosti paleolitu i mezolitu – starší a střední době kamenné – byl hlavním materiálem kámen, v neolitu – mladší době kamenné – s počátky zemědělství se vedle kamene počíná uplatňovat také keramika a v pozdní době kamenné – eneolitu či době měděné – dochází k převratnému objevu využití kovů člověkem a počátkům metalurgie drahých i barevných kovů, později s vůdčím bronzem a nakonec, což lze považovat z hlediska technologických možností za poněkud zvláštní, i využití železa. To se stává hlavním materiálem prakticky až do poloviny 20. století. V současnosti však lze ze zorného úhlu klasického archeologického členění podle hlavních používaných materiálů hovořit o nástupu „doby plastů“.
13
V rámci těchto základních období pravěku a rané doby dějinné se na území našich zemí vystřídala řada dílčích archeologických kultur vázaných pouze na určitá teritoria či větší komplexy přesahující hranice dnešního státu. Mohly se vyvíjet v určité kontinuitě, či naopak vyjadřovat diskontinuitu, zásahy cizích etnik, asimilaci staršího obyvatelstva a nový kulturní vývoj z různých etnických substrátů. Všechny tyto otázky studuje na základě památek hmotné kultury pravěká archeologie. Názvy období protohistorických – doba laténská, římsko-barbarské období – nás již potom uvádějí do časového úseku, ke kterému náležejí prvé zmínky historických pramenů vztahujících se k našemu území. Informují nás o prvých historicky doložených etnických společenstvích na našem území – Keltech i Germánech – a v případě germánského osídlení je zde také zmiňována řada jejich kmenových jednotek a součástí, usazená či procházející českými zeměmi až do doby stěhování národů. K posledním náleželi alespoň na Moravě bezesporu Rugiové, Herulové, Langobardi a ve Slezsku možná i Silingové. O rané době dějinné či protohistorické hovoříme z těch důvodů, že pramenů pro toto období máme k dispozici velmi málo, mnohdy nevíme přesně, k jakému určitému území anebo oblasti se vztahují, a různými badateli ani nejsou jednoznačně interpretovány. Tato situace trvá prakticky na teritoriu Moravy až do vzniku velkomoravského státního útvaru počátkem 9. století (prvá zmínka o Moravanech k roku 822) a podobně pro Čechy až do doby, kdy se konstituoval český přemyslovský stát v období procesu rozpadu Velké Moravy po smrti Svatopluka I. v roce 894.
2
EVROPA V DOBĚ VELKÉHO PŘELOMU
Na počátku 6. století se rozlehlé území Evropy od Pyrenejského poloostrova na západě přes Britské ostrovy a Skandinávii na severozápadě a severu, Apeninský a Balkánský poloostrov na jihu až po široké prostory východoevropské, pokračující dále pásmem asijských stepí končících u hranic s Čínou, ale i severní Afrika nacházely ve víru etnických pohybů a přesunů celých kmenů a národů i jejich částí. To vedlo ke vzniku prvých říší či státních útvarů raného středověku, ale také vzájemnému soupeření, anexi a rozpadu. Tato perioda nazývaná dobou stěhování národů začala velkým pohybem Hunů nedozírnými euroasijskými stepními prostorami směrem na západ na počátku poslední čtvrtiny 4. století naší éry (kolem roku 375 n. l.), při němž byly s sebou str-
14
Evropa kolem roku 500 n. l. Podle H. Wolframa 1998.
hávány celé národy, kmeny i jejich části, a jiné se pod jejich tlakem dávaly do pohybu. Prvá část tohoto období se ještě odehrávala ve stínu rozpadajícího se římského impéria a končila zánikem západní části říše (476 n. l.) považovaným za konec starověku. Další necelé století do roku 568, kdy pod tlakem kočovných Avarů odcházejí Langobardi, usazení do té doby v západní části karpatské kotliny, na sever Itálie, spadá již do počáteční fáze středověku – doby, kdy se za obrovských „porodních bolestí“ rodí nová západoevropská středověká civilizace. Na východě se stala stabilizujícím faktorem a dědicem Východořímské říše Byzanc, jejíž moc obepínala východní Středomoří s Egyptem a Palestinou, Balkánský poloostrov a zasahovala až do Itálie. Zde soupeří s Theodorichovou (493–526) říší Ostrogótů. Téměř celý Pyrenejský poloostrov ovládají Vizigótové. V poříčích řek Rhôny a Saôny bylo centrum říše germánských Burgundů, na území jihozápadního Německa a dnešního severního Švýcarska sídlili Alamani, východně od nich dochází v této době k etnogenezi Bavorů, jejichž část se sem přesunula patrně z Čech, na sever od nich se rozkládala v dnešním středním Německu říše Durynků a v jejich sousedství se v dnešním severozápadním
15
