ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO V. část

ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO V. část

CZECH ART GLASS Part V

AUKCE・AUCTION

veřejná dobrovolná společná dražba proběhne 23. 10. 2011 ve 13.30 hod

PALÁC ŽOFÍN

SLOVANSKÝ OSTROV 226 - PRAHA 1

English version available at

www.sypka.cz

Aukční dům Sýpka . České umělecké sklo V.


ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO, V. část

ÚVOD

Aukce českého uměleckého skla a sklářského designu pokračují! V neděli 23. října 2011 pořádá Aukční dům Sýpka v Praze na Žofíně pátou aukci českého uměleckého skla 20. století. Shromáždil pro ni, zpracoval a odborně zhodnotil přes sto předmětů vyráběných, pro výrobu navržených nebo jako solitéry vytvořených předními i dosud méně známými sklářskými výtvarníky a návrháři, ale také studenty sklářských škol. Zájemcům o české sklo nabízí další sběratelsky zajímavé, většinou vzácné předměty z Prahy, Nového Boru, Karlových Varů, Chlumu u Třeboně, Škrdlovic a Lindavy i odjinud. V nabídce je také několik předmětů z meziválečného období a díla zahraničních umělců, kteří v posledních letech svěřili své představy českým sklářům, když zjistili, že jim je nikde nesplní tak dobře, jako v Čechách. Již od druhé poloviny 19. století prochází sklářská výroba a tvorba v nejvyspělejších zemích světa pozoruhodným a nezadržitelným vývojem. Promítá se také do jejích osudů v Čechách. Přizpůsobuje se jí, ale v rámci možností ji také tvůrčím způsobem obohacuje. Častěji a úspěšněji v ruční výrobě užitkového skla a v ateliérové tvorbě, v odborném a uměleckém školství než ve specializované strojní produkci, ale nezáleží na tom. Revoluční změny se nejdříve promítly do výroby plochého, obalového a stavebního skla, když se podařilo kvalifikovanou, ale fyzicky mimořádně náročnou ruční práci nahradit stroji. České sklárny je sice nevyvíjely, ale příkladně a včas se orientovaly v zahraniční nabídce a vybraly si z ní pro další rozvoj sklářství nejvhodnější. Kdykoliv se o rozvoji sklářství v minulém století hovoří, pozornost se pravidelně obrací k výrobním oblastem, v nichž se nové stroje uplatnily nejdříve a nejrychleji, objem sklářské výroby zvětšily nejviditelněji a kvalitu finálních výrobků zdokonalily nejpodstatněji. Nedoceňují se ale změny v ruční výrobě předmětů pro téměř každodenní potřebu přesto, že se u nich již beztak vysoká řemeslná úroveň nejen uchovávala, ale také s vývojem nových strojů, sklovin a technologií ještě zdokonalovala. Výrobci skla se přestali spoléhat jen na vlastní návrháře a stálé, nebo jen příležitostné spolupracovníky, a začali je hledat mezi speciálně školenými průmyslovými výtvarníky. Nejdříve ale bylo třeba sklářské odborníky-výtvarníky na středních a vysokých školách uměleckého směru pro nové úkoly vychovat. Příklady z minulosti chyběly, a budoucí sklářští výtvarníci, z nichž někteří dali sklu z nejrůznějších důvodů přednost před jinými výtvarnými aktivitami, v něm začali poměrně brzy vidět materiál vhodný také pro jejich vlastní tvorbu, kvalitou i obsahem srovnatelnou s tvorbou malířů a sochařů, a někteří se proto časem rozcházeli s představami a potřebami výrobců.

Hledání nové orientace autorské sklářské tvorby bylo úspěšné přesto, že se jeho výsledky začaly u nás, a později také ve světě, prosazovat až od přelomu padesátých a šedesátých let, kdy Stanislav Libenský, René Roubíček, Jaroslava Brychtová, Miloslav Klinger, Pavel Hlava, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Tejml, Bohumil Eliáš a další překonali pomyslnou hranici mezi tzv. užitým a volným uměním a představili světu nové, dříve jen tušené možnosti skla a jejich využití při práci s ním. Díváme-li se na novou autorskou sklářskou produkci, nikoho dnes již nepřekvapí, že se kvůli ní začaly brzy organizovat do té doby netradiční národní i mezinárodní výstavy skla a sklářská sympozia, že se další umělecké školy začaly věnovat přípravě sklářských výtvarníků, že také rostl jak počet se sklem pracujících umělců, tak o výsledky jejich práce se zajímajících muzeí a sběratelů moderního umění. Německý historik umění Helmut Ricke podrobně s českými i zahraničními odborníky zdokumentoval a zhodnotil vývoj sklářské tvorby v Čechách od roku 1945 do konce sedmdesátých let a publikoval v knize Czech Glass 1945-1980. Design in an Age of Adversity (2005). Přesvědčil odbornou veřejnost, že čeští sklářští výtvarníci vytvořili sami, ale také společně se sklářskými řemeslníky a technology umělecké skvosty, které kdykoliv obstojí na mezinárodní scéně i sousedství nejpozoruhodnějších obrazů a soch, takže se již s nimi chlubí světová muzea a sběratelé. Poněkud stranou odborného a sběratelského zájmu donedávna bylo sklo sériově vyráběné lisováním, foukáním a tvarováním v huti, broušením, rytím, malbou, leptem a kombinovanými technikami, většinou přijímané jako samozřejmost, protože jeho funkce užitkové a dekorativní neprávem zastínily téměř za samozřejmé pokládané kvality uměleckořemeslné a estetické. Technologická vynalézavost, nadprůměrná řemeslná zručnost a výtvarná fantazie byla ale také nutným předpokladem úspěšné sériové výroby těch předmětů, s nimiž se každodenně setkáváme a většinou jim proto, pokud dobře slouží, nevěnujeme pozornost, takže nám řemeslná dokonalost a přirozená krása váz, mís, popelníků i ručně tvarovaného nápojového skla neprávem uniká. Ani velká muzea se sbírkami užitého umění jim nevěnovala jejich významu odpovídající pozornost. Až Angličan Mark Hill v knize Hi-Sklo Lo-Sklo (Post War Czech Glass Design From Masterpiece To MassProduced) roku 2008 české sériově ručně vyráběné užitkové sklo rehabilitoval, upozornil na jeho přirozenou krásu, uměleckou kvalitu a řemeslnou dokonalost, na velký počet sklářských technik při jeho výrobě za tepla i za studena použitých. Někteří sklářští výtvarníci dělili svůj čas a zájem mezi tvorbu autorskou a designérskou. Již dříve patřili k umělcům známým a respektovaným. Někteří ale z nejrůznějších důvodů

viděli smysl svého setkávání se sklem v nepříliš populární, protože zpravidla anonymní, ale potřebné spolupráci s výrobou. O nich se téměř nemluvilo. výroby užitkových předmětů Ovlivňování výtvarnými podněty je proces dlouhodobý a náročný, designéry, kteří mu dávají před vlastní autorskou tvorbou přednost snad ani nemůže uspokojit, protože jen něco z toho, co navrhnou a vyvzorují se zařadí do výroby, publikuje, ocení v soutěžích nebo alespoň zdokumentuje. V poslední době zájem sběratelů a některých historiků umění o výsledky této stále nepříliš populární, ale významné činnosti firemních i externích výtvarníků a návrhářů, jejich spolupracovníků sklářů, brusičů, rytců, malířů, techniků, technologů a konstruktérů potěšitelně roste. Sběratelé se již nezajímají jen o autorské unikáty, ale také o sériově vyráběné, nebo pro sériovou výrobu alespoň navržené předměty. Uvědomují si, že také v nich je skryto zatím nedoceněné svědectví o nápadech designérů, chytrosti techniků a technologů a dovednostech sklářů. Zájem o sériově vyráběné předměty má také problémy. S ateliérovým sklem jich je méně, protože jeho sběratelství vychází ze stejných, nebo velice podobných zvyklostí jako obrazů a soch, i když i tam se otázky bez jednoznačných odpovědí objeví. Se sklem, které se sériově vyrábělo, nebo se o jeho výrobě uvažovalo, to je s identifikací složitější. Podklady pro ni často chybí. Téměř pokaždé bylo vyvzorováno v několika variantách, z nichž se, v lepším případě, výroba rozhodla pro jednu. Některé pokusy nesplnily očekávání výrobce nebo výtvarníka, měly se na jejich přání zničit, ale nezničily, o některé neměli zájem zákazníci. Zachovaly se a jako sběratelské rarity se nyní objevují. Některé komerčně úspěšné návrhy začaly žít vlastním, již na autorech a jejich představách nezávislým způsobem, a my dodatečně žasneme nad tím, v kolika variantách se je výrobě podařilo uvést na trh.

S rostoucím zájmem o již „historické“ průmyslově vyráběné sklo se ale objevují nové problémy. Výrobků jsou tisíce, často anonymních, i když zdařilých, takže záměny jsou snadnější a častější než u unikátů. Užitkové sklo se dříve jako anonymní prezentovalo záměrně, lidská paměť nebývá spolehlivá, některé informace jsou neověřitelné, chybička se vloudí. Na trhu úspěšné předměty se nepřetržitě vyrábějí více let, nebo se k nim firmy časem vracejí. Některé se neodchýlí od původních návrhů ani po letech, u jiných jsou změny podstatné, a když chybí dokumentace, jen se dohadujeme, který novotvar lze ještě ztotožnit s původním záměrem autora, a který je již novým, zpravidla anonymním výrobkem. Pravděpodobně až budoucí historik moderního českého sklářství docení prozíravé rozhodnutí Aukčního domu Sýpka uspořádat v listopadu 2009 v Praze na Žofíně první aukci moderního českého skla a nabídnout přes sto hutních, broušených, rytých, malovaných a lisovaných předmětů z let 1940 až 1980, častěji sériově vyráběných než v ateliérech vytvářených podle návrhů uznávaných představitelů novodobé české sklářské výtvarné a výrobní tradice i méně známých autorů, a také předmětů (zatím) anonymních, a přesto pro sběratele skla a sklářské historiky zajímavých. Příznivé přijetí první aukce přimělo Aukční dům Sýpka k uspořádání dalších akcí v říjnu 2010, v únoru a květnu 2011, pokaždé provázených značným zájmem příznivců a sběratelů. Nenabízely se již jen zajímavé předměty ze „vzdálenější“ minulosti, ale také z konce 20. a začátku 21. století, práce podle návrhů vícekrát prověřených umělců i nedávných absolventů sklářských škol. V říjnu pořádá Aukční dům Sýpka pátou, jubilejní aukci skla. Nabízí v ní sériově kdysi vyráběné, přesto sběratelsky zajímavé, protože dnes již většinou velice vzácné předměty, ale také neopakovatelné unikáty. Antonín Langhamer


Jmenný rejstřík

SKLO

Blecha Lubomír 23.

Nosek Milan 92.

Drobník Antonín 71.

Oliva Ladislav 18., 24., 25., 29.

Exnar Jan 91., 95., 99., 113.

Pačínek Jiří 110. Paleček Ladislav 72. Pánková Dagmar 119. Pastrnková Jiřina 6. Plátek Václav 12. Prokešová Daniela 118.

Gabrhel Jan 43., 70. Glückaufová Marie 69., 76., 97., 98., 100. Hanuš Václav 44. Hlava Pavel 20., 31., 47. , 51., 57., 81., 116. Honzík Stanislav st. 19., 22. Hora Petr 84., 90. Hospodka Josef 4., 8., 10., 48., 67., 79. Jankovcová Antonie 39., 104. Jelínek Vladimír 32. Jetmar Jiří 55.. 32 Ježek Pavel 54., 75., 77., 78. Junek Jaroslav Antonín 3. Karel Jiří 101., 107. Klein Vladimír 120. Koňařík Jan 103. Lhotský Zdeněk 7. Libenský Stanislav 46., 53. Lípa Oldřich 14., 41. Lipský Oldřich 16., 21., 52., 61. Lišková Věra 42. Malivánek Karel 117. Matura Adolf 73. Metelák Milan 13., 33. Monogramista S.H. 59. Monogramista VB 80. Monogramista W.V. 63.

Riezebos Carine 105., 108. Roubíček René 34., 35. Smejkal Leoš 109. Soukup Jan 115. Stáhlíková Maria 17. Stejskal Pavel 66. Svoboda Jaroslav 62. Šípek Bořek 96. Šuhájek Jiří 87. Torfs Anna 106., 111. Vachtová Dana 56. Velíšková Miloslava 11., 15. Veselý Vilém 86. Vízner František 1., 2., 37., 38., 50., 58., 60., 74., 83., 93. Wasserbauer Jaroslav 94., 112. Waulin Ivan 45. Werner Pavel 88. Wünsch David 89., 114. Wünsch Karel 28., 68., 102. Žertová Jiřina 9., 36. , 85.

František Vízner je umělcem čistých forem. K minimalistickým skleněným autorským objektům, které ho proslavily všude po světě, vedla dlouhá cesta: dvouletá řemeslná výuka v Novém Boru poskytuje základ řemeslného zpracování skla, dále prohloubeného studiem na Střední sklářské škole v Železném Brodě. Studiem na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Štipla, Baucha a Plátka se z Víznera stává výtvarník, který postupuje od skicy přes kresbu, plastický model až k realizaci ve skle. Zájem o technologii lisování skla, dokumentovaný již ve Víznerově diplomové práci, mu usnadňuje přijetí do Výtvarného střediska pro obor lisovaného skla při podniku Sklounion v Teplicích, vznikají ikony českého lisovaného skla 60. let. Vízner přechází v r. 1967 do sklárny ve Škrdlovicích, jejímž výrobkům vtiskne svůj nezaměnitelný styl – geometričnost tvarů bez zbytečných dekorativních prvků, syté barvy, výjimečná řemeslná kvalita. Celou výtvarnou praxi Františka Víznera provází vlastní tvorba brusem tvarovaného skla, která se stává jeho hlavní náplní po odchodu z průmyslové výroby v r. 1980. Ve vlastním ateliéru, bez závislostí na mašinerii průmyslové výroby, odkázán jen na svoji vlastní zručnost, vznikají broušené unikáty; použitím olovnatých skel se rozšiřuje barevná skála objektů, křišťálová sklovina optických skel umožňuje nový, architektonický způsob tvarování dutin diamantovými nástroji. František Vízner je rovněž autorem pozoruhodných realizací v architektuře - skleněné obklady stanic pražského metra Karlovo náměstí a Jinonice, osvětlovadla v pražském Kongresovém centru, Nové scéně Národního divadla či v Parlamentu České republiky.

1. Vízner František (1936-2011) Návrh mísy, 1987

papír, tužka, rozměr 66 x 44,5 cm sing. ÚD František Vízner, 1987

€ 326

8 000 Kč

2. Vízner František (1936-2011) Mísa-objekt, kolem r. 1987

broušené kobaltově modré sklo, leptané a částečně matované a leštené, výška 8 cm, průměr 30 cm Lit.: Participants of the 3rd International Glass Symposium in Nový Bor. In: GR, sv. 44/1989, č. 3, s. 19-45, obr. 7 na s. 43. Holešovský 1994, obr. 32 a obr. 39. Warmus 2001, IV/12 a IV/31. € 10 399

255 000 Kč



6. Pastrnková Jiřina (1908-1987) Váza, návrh 1. pol. 50. let 20. stol.

3. Junek Jaroslav Antonín (1908) Váza, návrh 40. léta 20. stol.

Železnobrodské sklo, Železný Brod broušené sklo, výška 17,5 cm

Českomoravské sklárny, Krasno nad Bečvou / Valašské Meziříčí bublinkové hutní sklo (pulegoso), výška 15 cm, max. šířka 24 cm původní nálepka výrobce; vzácný předmět velikostí i provedením

Lit.: Langhamer 2003, s. 168, obr. 163. Srov.: Langhamer Antonín: Jiřina Pastrnková. In: GR, sv. 41/1986, č. 7, s. 24-28, obr. 6.

Srov.: Viktora K.: Glasmaking in Moravia and Silesia. In: CGR, sv. 4/1949, č. 4, s. 12-15, obr. na s. 13. Smrčková Ludvika: Hutnické sklo. In: Tvar, sv. 3/1950, č. 7, s. 206-217, obr. 520. € 184

€ 1 305

32 000 Kč

4 500 Kč

4. Hospodka Josef (1923-1989) Váza, návrh 2. pol. 40. let 20. stol. Odborná škola sklářská, Nový Bor, oddělení broušení skla, výtvarné vedení Josef Hospodka broušené křišťálové sklo, výška 25 cm; unikát; vzácné Lit.: Langhamer 2002, s. 46 (návrh v levém horním rohu). € 326

8 000 Kč

5. Metelák Alois (1897-1980) návrh, Hloušek Rudolf (1909-1992) provedení Váza, návrh 40./50. léta 20. stol. Železný Brod broušené sklo, výška 26,5 cm; unikát, zn. Hloušek zespodu, původní nálepka ŽELEZNÝ BROD / Hloušek / BOHEMIA; vzácné Srov.: Langhamer 2010, s. 41, obr. 65. € 347

Strana 6

8 500 Kč

7. Lhotský Zdeněk (1956) Mísa, nálepka ING 18/200, návrh r. 2007 studio Lhotský, Pelechov u Železného Brodu tavené sklo, konkávní spodní strana se třemi nalepenými nožkami, výška 14,5 cm, průměr 28,5cm

Zdeněk Lhotský (*1956), zakládající člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví, absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u Prof. Stanislava Libenského. Od roku 1994 je majitelem Studia tavené skleněné plastiky v Pelechově u Železného Brodu. € 1 142

28 000 Kč Strana 7



8. Hospodka Josef (1923-1989) Vázička s millefiori, návrh do r. 1952 Umělecké sklo, závod Ateliéry, Nový Bor hutní sklo, výška 11 cm; velmi vzácné Podobná váza pouze s modrými canes ve sbírce Sklářského muzea v Novém Boru, inv. č. 44. Lit.: Čech Vladimír: Výstava uměleckého skla. In: Tvar, sv. 4/1952, s. 280-283, obr. 694 (tvar první vázy zleva). Vávra 1953, obr. 350. € 143

3 500 Kč

9. Žertová Jiřina (1932) Velká váza, model č. 6071, návrh r. 1960 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní přejímané sklo s bublinkami, výška 31 cm

12. Plátek Václav (1917-1994) Popelník, návrh r. 1959

Lit.: VKŠ, r. 1960-61. O autorce: SČSVU, sv. W – Ž. € 122

Jablonecké sklárny, Desná v Jizerských horách broušené sklo, délka 20,5 cm

3 000 Kč

Lit.: Smrčková Ludvika: Spolupráce Václava Plátka s Jabloneckými sklárnami. In: Tvar, sv. 11/1960, č. 8, s. 244-249, obr. 621. Pešatová Zuzana: Václav Plátek – a designer and industrial production. In: CGR, sv. 16/1961, č. 6, s. 176-180, obr. 180. O autorovi: Langhamer Antonín: Glass artist and pedagogue Václav Plátek. In: GR, sv. 32/1977, č. 2, s. 4-9. Langhamer Antonín: Václav Plátek. In: Výtvarná kultura, sv. 7/1981, č. 4, s. 43. Václav Plátek. Kresby, sklo, šperky. Langhamer Antonín: Nedožité devadesátiny Václava Plátka. In: Keramika a sklo, sv. 7/2007, č. 2, s. 13.

10. Hospodka Josef (1923-1989) Velká dekorativní váza, návrh kolem r. 1960

€ 41

Borské sklo, Nový Bor foukané hutní sklo, výška 35 cm

1 000 Kč

Srov.: České sklo 1985, s. 146, obr. 138-140. € 143

Borské sklo, sklárna Harrachov hutní sklo, výška 24,5 cm; v této barvě vzácné Srov.: Saunders Valerie: An innocent at large. In: CGR, sv. 11/1956, č. 1, /nestránkováno/. Wiesner Richard: How “Harrtil” was born. In: CGR, sv. 11/1956, č. 2, s. 16-23. Langhamer Antonín: Milan Metelák. Thirty years of work at the Harrachov glassworks. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s. 8-12. € 143

3 500 Kč

Karlovarské sklo – Moser, Karlovy Vary broušené sklo, průměr 18,5 cm, výška 9 cm leptaná značka Moser a list lípy v kruhu; vzácné

Sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 30 cm Lit.: VKŠ, r. 1955–56. Matoušek M.: Neue Erzeugnisse der Glashütte in Škrdlovice. In: CGR, sv. 11/1956, č. 5, obr. 2. Digrin Ivo: Milena Velíšková. In: Tvar, sv. 9/1957, č. 8, s. 242-249, obr. 660. € 82

3 500 Kč

14. Lípa Oldřich (1929) Mísa, model č. 1541, návrh r. 1958

11. Velíšková Miloslava (1917) Velký Klokan, model č. 5555, návrh r. 1955

Strana 8

13. Metelák Milan (1928-1993) Váza Harrtil, návrh 2. pol. 50. let 20. stol.

2 000 Kč

Model vystaven na XII. Trienále v Miláně v r. 1960. Lit.: Czechoslovak participation in the Exhibition of modern glass in the USA. In: CGR, sv. 14/1959, č. květen- červen, s. 30. Raban 1963, s. 86, obr. 132. Palata 1990, obr. XVII. Mergl 1997, s. 223, obr. 244. € 489

12 000 Kč Strana 9



15. Velíšková Miloslava (1917) Žardiniéra Tanečnice, model č. 5520, návrh r. 1955 Sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 13 cm Lit.: VKŠ, r. 1955–56. € 82

2 000 Kč

16. Lipský Oldřich (1922-1987) Váza, návrh do r. 1964 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 EXBOR barevně přejímané a broušené sklo, výška 22 cm Lit.: Vomáčka A.: Art and glass. In: CGR, sv.19/1964, č. 9, s. 259-263, obr. 8. Hill 2008, s. 116-117. € 102

2 500 Kč

17. Stáhlíková Maria (1922), Milena Velíšková (1917) Váza, model č. 6011, návrh r. 1960

18. Oliva Ladislav st. (1933) Váza, model č. 907/A, dekor č. 888/B, návrh r. 1960 Borské sklo, vývojový závod (Ateliéry), Nový Bor, pískoval Josef Matějíček foukaný broušený a reliéfně pískovaný olovnatý křišťál, výška 36 cm unikát, zn. a dat. Lad. Oliva 1960

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 22 cm Lit.: VKŠ, r. 1960-61. € 61 Strana 10

1 500 Kč

Model vystaven s dalšími pískovanými předměty na XII. trienále v Miláně 1960. Kolekce získala Zlatou medaili. Speciální verze tohoto modelu byla vystavena na Expo 67 v Montrealu v r. 1967. Lit.: Hofmeisterová Jana: Ladislav Oliva. In: GR, sv. 16/1961, č. 9-10, s. 274-278, obr. na s. 278. Raban 1963, s. 153, obr. 281. Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s. 118-135, obr. 71 (chybně datována u obrázku 1957, v textu správně 1960). České sklo 1985, s. 140, obr. 122. Vondruška 1992, s. 129. Ricke 2005, s. 274, obr. 205. € 897 22 000 Kč Strana 11



23. Blecha Lubomír (1933-2009) Váza, návrh 1. pol. 60. let 20. stol.

19. Honzík Stanislav st. (1926-1998), Rozinek Josef (1911-1992) Skleněná plastika Duhová ryba, model č. 70294, návrh do r. 1960 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované broušené a ryté sklo, výška 17 cm, délka 33 cm Lit.: Stehlík Zdeněk: Phantastic shapes from the world of fish produced by the glass-makers blowpipe. In: CGR, sv. 20/1965, č. 10, s. 314-317, obr. 8. Srov.: Pitaš Jan: Under-see world of Czechoslovak glass-makers. In: CGR, sv. 14/1959, č. březen-duben, s. 8-10. Vondruška 1992, s. 169. Hill 2008, s. 120-121. € 163

4 000 Kč

Nový Bor foukané sklo Alexandrit, výška 27,5 cm; unikát Srov.: Ladýřová 1968, /nestránkováno/. Ladýřová Ludmila: Škrdlovické sklo. In: AV, sv. 3/1971, s. 108-117, obr. 64 (velmi podobné řešení hrdla).

20. Hlava Pavel (1924-2003) Váza Kapka, varianta návrhu po r. 1957

€ 326

Crystalex, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované a broušené (hranované) sklo sommerso, výška 19 cm; leptaná značka EXBOR CZECHOSLOVAKIA

24. Oliva Ladislav st. (1933) Váza s mřížkou, model č. 70221, návrh r. 1963/64

Srov.: Hill 2008, str. 114. € 122

8 000 Kč

3 000 Kč

Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané, barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, výška 18 cm Lit.: Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s. 118-135, obr. 79 (dat. u obr. 1958). Hill 2008, s. 118. € 102

22. Honzík Stanislav st. (1926-1998) Rozinek Josef (1911-1992) Skleněná plastika Okoun, model č. 70295, návrh do r. 1960

Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané barevně přejímané a broušené sklo, výška 23 cm Lit.: viz kat. č. 16. € 102 Strana 12

25. Oliva Ladislav st. (1933) Žardiniéra s mřížkou, model č. 70224, návrh r. 1963/64 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané, barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, 13 x 18 x 6,5 cm

Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované broušené a ryté sklo, výška 19 cm, délka 24 cm leptaná značka EXBOR CZECHOSLOVAKIA

21. Lipský Oldřich (1922-1987) Váza, původní návrh do r. 1964

2 500 Kč

Lit.: Stehlík Zdeněk: Phantastic shapes from the world of fish produced by the glass-makers blowpipe. In: CGR, sv. 20/1965, č. 10, s. 314-317, obr. 6. Srov.: Pitaš Jan: Under-see world of Czechoslovak glass-makers. In: CGR, sv. 14/1959, č. březen-duben, s. 8-10. Vondruška 1992, s. 169. Hill 2008, s. 120-121. € 161

2 500 Kč

Srov.: viz kat. č. V27. € 102

2 500 Kč

4 000 Kč Strana 13



26. Autor neurčen Broušený talíř, návrh 60. léta 20. století Nový Bor sklo broušené a matované, průměr 29,5 cm, výška 4 cm € 102

2 500 Kč

31. Hlava Pavel (1924-2003) Váza, návrh pol. 60. let 20. stol. Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor foukané hutní sklo se zataveným stříbrným drátkem výška 16,5 cm; unikát

27. Autor neurčen Mísa, návrh 60. léta 20. stol. Borské sklo, Nový Bor hutně tvarované a broušené křišťálové sklo, výška 16 cm, průměr 22 cm; unikát € 161

€ 143

32. Jelínek Vladimír (1934) Váza, model č. 6525, návrh r. 1965

4 000 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 15 cm; vzácné

28. Wünsch Karel (1932) Velká váza, model č. 46199/87045, návrh do r. 1964

Lit.: VKŠ, r. 1964-65. Vojta J.M.: What we have chosen for youat Škrdlovice. In: CGR, sv. 21/1966, č. 8, s. 248-251, obr. 6. Šindelář 1970, s. 56. Ricke 2005, s. 189, obr. 95. Hill 2008, s. 43.

Borské sklo, Nový Bor přejímané a broušené sklo, výška 30 cm; vzácné Lit.: Jech Arnošt: The new Dual collection. In: GR, sv. 19/1964, č. 6, s. 187-189, obr. 5. O autorovi: Langhamer Antonín: Karel Wünsch. Výstava skla z let 1959-1969. Jablonec n. N. 1969. Langhamer Antonín: Sklář Karel Wünsch. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 2, s. 18-20. € 387

3 500 Kč

€ 161

4 000 Kč

9 500 Kč

29. Oliva Ladislav st. (1933) Váza s nálepy, návrh r. 1963 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně tvarované a broušené (hranované) sklo se třemi nálepy, výška 21,5 cm; vzácné Celou kolekci tvořily čtyři tvary. Lit.: Adlerová Alena: Sklo a květina. In: Domov, sv. 1970, č. 5, s. 16-20, obr. 13. O autorovi: Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s. 118-135. Langhamer Antonín: Ladislav Oliva. In: Keramika a sklo, sv. 6/2006, č. 3, s. 8. € 143

33. Metelák Milan (1928-1993) Velká váza, návrh do r. 1961

3 500 Kč

30. Autor neurčen Váza, návrh 60. léta 20. stol.

Borské sklo, závod 7, Harrachov hutně tvarované sklo, výška 31,5 cm

Borské sklo, Nový Bor hutní, dvakrát barevně přejímané a broušené (hranované) sklo výška 20 cm € 82 Strana 14

2 000 Kč

Lit.: Digrin Ivo: One of them. In: CGR, sv. 16/1961, č. 9-10, s. 286-288, obr. na str. 287. Langhamer Antonín: Milan Metelák. Thirty years of work at the Harrachov glassworks. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s. 8-12, obr. 3. € 82

2 000 Kč Strana 15


34. Roubíček René (1922) Skleněná fontána I. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru variace původního návrhu z r. 1965, provedení firma Sans Souci pro hotel Marriott Praha v r. 2006, hutní a broušené sklo, kovová konstrukce, jeden vrchní díl poškozen, výška cca 230 cm Výtvarník René Roubíček patří ke generaci sklářů, jejichž zásluhou se význam českého skla rozšířil z oblasti řemesla a užitého umění také do oblasti volné sochařské tvorby. Dá se říci, že tradice sklářské tvorby jako svébytného výtvarného umění se zrodila právě u nás a že ji před necelým půlstoletím světu poprvé představil právě René Roubíček na světové výstavě Expo v Bruselu totiž v roce 1958 způsobila senzaci jeho rozměrná abstraktní prostorová kompozice pracující s kovem a sklem, za kterou si odtud odvezl Grand Prix. Díla posouvající sklářství k volnému umění začal ale vytvářet už koncem 40.let minulého století.


Během své tvůrčí dráhy, která probíhá v symbióze s manželkou, rovněž sklářskou výtvarnicí Miluší Roubíčkovou, proslul zcela svobodným přístupem k tvorbě - vytváří monumenty i komorní objekty, sklo využívá jako sochařský materiál i pro tvorbu součástí interiérů, je rovněž autorem lustrů, světelných kompozic a skleněných vitráží. Po celou svou tvůrčí dráhu spoléhá na kvalitu a vlastnosti hutního, za žhava u pece tvarovaného skla. Jeho láska k džezu (sám hraje na klarinet) mu byla inspirací k vytvoření hravých variací skleněných hudebních nástrojů. Po Bruselu své skleněné plastiky a objekty René Roubíček vystavoval mj. také na Expo v Montrealu 1967 a Expo v Osace 1970, na bienále v Sao Paulu, v roce 1969 dostal zlatou medaili na mezinárodním veletrhu řemesel v Mnichově. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových galerií v Londýně, v Paříži, v Düsseldorfu a dalších. Srov.: Lukáš Václav: Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově, nová pobočka Muzea skla a bižutérie v Jablonci n. Nis. In: AV, sv. 3/1971, s. 182-185, obr. 103. Sacher 1973, obr. V. Petrová 2001, s. 91, obr. 116. Hlaveš 2010, s. 107. € 6 525

Strana 16

160 000 Kč

35. Roubíček René (1922) Skleněná fontána II. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru variace původního návrhu z r. 1965, provedení firma Sans Souci pro hotel Marriott Praha v r. 2006, hutní a broušené sklo, kovová konstrukce, výška cca 230 cm Lit.: viz pol.č. 34. € 12 235

300 000 Kč Strana 17



36. Žertová Jiřina (1932) Váza, model č. 6805, návrh r. 1968 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 18 cm

39. Jankovcová Antonie (1943) Dekorativní talíř, návrh r. 1969

Lit.: VKŠ, r. 1968-69. Maršíková Jaromíra: Designers and glassmakers. In: GR, sv. 34/1969, č. 1, s. 22-25, obr. 12. Škrdlovice, s. 8. € 61

1 500 Kč

broušené a leštěné křišťálové sklo, průměr 35 cm, výška 3,5 cm; unikát, zn. a dat. A. Jankovcová 69 Srov.: Adlerová Alena: Sklo řezané. In: Tvar, sv. 20/1969, č. 9-10, s. 282-287, obr. 709. Langhamer Antonín: Pocta Janu Jankovcovi. In: Sklář a keramik, sv. 52/2002, č. 9, s. 219. Langhamer Antonín: Vypalovaná malba na skle Antonie a Jana Jankovcových. In: Keramika a sklo, sv. 4/2004, č. 4, s. 12. O autorce: Adlerová Alena: Böhmisches Glas der Gegenwart. Muzeum für Kunst und Gewerbe Hamburg 1973, s. 40, obr. 30-31. € 449

11 000 Kč

40. Hrstka Miroslav (1932-1983) Popelník, návrh 60. léta 20. stol. 37. Vízner František (1936-2011) Váza, model č. 6858, návrh r. 1968

Karlovarské sklo – Moser, Karlovy Vary broušené sklo, 19 x 14 x 3 cm; zn.o a číslováno Hrstka 0361

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 18 cm Lit.: VKŠ, r. 1968-69. € 102

€ 82

2 500 Kč

Potvrzeno archivem firmy Moser, Karlovy Vary. 2 000 Kč

41. Lípa Oldřich (1929) Těžítko, návrh kolem r. 1965 Karlovarské sklo – Moser, Karlovy Vary foukané a broušené sklo, výška 10 cm, zespodu leptaná značka Moser; vzácné min. oťuk / flea bite Potvrzeno archivem sklárny Moser, vyrábělo se v letech 1965 až 1970. € 102

2 500 Kč

42. Lišková Věra (1924-1985) Stromek a Ježek, návrh 1. pol. 60. let 20. stol. 38. Vízner František (1936-2011) Váza, model č. 6774, návrh r. 1967 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 14,5 cm; velmi vzácné Strana 18

Vlastní ateliér autorky sklo SIMAX foukané na kahanem, výška stromku 14 cm, délka ježečka 8,5 cm Lit.: VKŠ, r. 1966-67. Maršíková Jaromíra: Fecit or with the signature of the author. In: GR, sv. 23/1968, č. 6, s. 192-196, obr. 11. Škrdlovice, s. 4. Holešovský 1994, obr. 9. Warmus 2001, III-5. € 734 18 000 Kč

Srov.: Veselý Ludvík: Z nouze ctnost. In: Domov, sv. 7/1966, č. 5, s. 7-10, obr. na s. 10. Adlerová Alena: Bilance 66. In: Tvar, sv. 18/1967, č. 1, s. 2-28, obr. 59. Šindelář 1970, s. 70. € 82

2 000 Kč Strana 19



46. Libenský Stanislav (1921- 2002) Váza, model č. 7712, návrh r. 1977 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 26 cm; vzácné Vzorováno na sympoziu hutního skla ve Sklárně ÚUŘ Škrdlovice. Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: VKŠ, r. 1977-79. Maršíková Jaromíra: The 5th Symposium on off-hand shaped glass. In: GR, sv. 32/1977, č. 11, s. 2-8, obr. 25. Jablonec 79. Expressions of Appreciation for Exhibitors. In: GR, sv. 34/1979, č. 12, s. 16-28, obr. 45. Hartmann 1989, s. 9. Ricke 2005, s. 239, obr. 160. € 449

43. Gabrhel Jan (1930) Váza ze souboru Pierot, model č. 11403, návrh do r. 1970

11 000 Kč

Český křišťál, sklárna Chlum u Třeboně napevno do formy foukané hutní sklo, výška 20 cm Lit.: Katalog výrobků Český křišťál, Jan Gabrhel. Glassexport, Liberec /cca 1970/, /nestránkováno/. € 61

1 500 Kč

44. Hanuš Václav (1924-2009) Váza, návrh pol. 60. let 20. stol. Jablonecké sklárny, Desná v Jizerských horách napevno do kovové formy foukané a broušené sklo, výška 18 cm; vzácný, do výroby nezařazený návrh Srov.: Glass reviewed in pictures. In: GR, sv. 23/1968, č. 8, s. 277, obr. 2. Hanuš Václav: Twenty-five years of existence of Desná glassworks of Jablonecké sklárny, national corporation. In: GR, sv. 31/1976, č. 5, s. 2-9, obr. 11. Langhamer Antonín: Václav Hanuš or the work of an artist in industry. In: GR, sv. 34/1979, č. 2, s. 13-19, obr. 6. € 161

4 000 Kč

47. Hlava Pavel (1924-2003) Skleněný objekt, návrh r. 1972 45. Waulin Ivan (1939-1979) Váza, návrh 60. léta 20. stol. malované a broušené sklo, výška 23,5 cm; unikát, velmi vzácné

Český křišťál, Chlum u Třeboně, závod Včelnička, autorská práce v dílně mistra Miroslava Lence sklo foukané do formy s hutními vpichy, výška 16 cm, délka 24 cm, šířka 8 cm unikát, zn. a dat. Pavel Hlava, Czechoslovakia, 1972 Srov.: Petrová 1995, s. 28.

Srov.: Ricke 2005, s. 348-351. Petrová 2001, s. 81, obr. 99. € 1 427 Strana 20

35 000 Kč

€ 571




49. Autor neurčen Váza, návrh 60. léta 20. stol. 48. Hospodka Josef (1923-1989) Váza se zatavenými stříbrnými proužky, návrh 60. léta 20. stol. Borské sklo, sklárna Chřibská hutní sklo se zatavenými stříbrnými proužky, výška 26,5 cm; vzácné zespodu reliefně zn. 1414 € 184

4 500 Kč

Borské sklo, Nový Bor barevně přejímané a broušené sklo, výška 21 cm € 102

53. Libenský Stanislav (1921-2002) Váza, model č. 7713, návrh r. 1977

2 500 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 14 cm; vzácné

50. Vízner František (1936-2011) Váza, model č. 6859, návrh r. 1968

Lit: VKŠ, 1977-79. Hartmann 1989, s. 9. Křen 2009, s. 66. € 449

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 20,5 cm

11 000 Kč

54. Ježek Pavel (1938-1999) Váza, model č. 7508, návrh r. 1975

Lit.: VKŠ, r. 1968-69. € 102

Vzorováno na sympoziu hutního skla ve Sklárně ÚUŘ Škrdlovice. Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeumv Pardubicích v r. 2009.

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 18,5 cm

2 500 Kč

Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: VKŠ, r. 1975-76. Langhamer Antonín: Pavel Ježek – pedagogue and artist. In: GR, sv. 34/1979, č. 2, s. 5-8, obr. 2. € 102

2 500 Kč

51. Hlava Pavel (1924-2003) Žardiniéra, model č. 92032/71243, návrh r. 1973 Crystalex, Nový Bor, závod Exbor broušené sklo s optickým dekorem ve dně, 11 x 18 x 14 cm Kolekce získala Hlavní cenu na 1. mezinárodní výstavě skla a porcelánu v Jablonci n. N. v r. 1973. Lit.: Adlerová Alena: Hlava. SČVU, Praha /cca 1973/, obr. 15. Vyskočil Rudolf: A symbiosis of glass and flowers. In: GR, sv. 29/1974, č. 2, s. 9-11, obr. 3. Adlerová Alena: The artistic glass-making craft - the vital source of the glass-making art. Decorative glass.In: GR sv. 30/1975, č. 10, s. 3-13, obr. 16. Art in glass. In: GR, sv. 31/1976, č. Special Issue, s.36-48, obr. 22. € 143

3 500 Kč

52. Lipský Oldřich (1922-1987) Váza, návrh do r. 1964 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, výška 20 cm

Crystalex, Nový Bor hutní sklo, výška 19,5 cm Lit.: Klivar Miroslav: The glass of Jiří Jetmar. In: GR, sv. 37/1982, č. 1,s. 24-28, obr. 5-6.

Lit.: viz kat č. 16. € 102

Strana 22

55. Jetmar Jiří (1950-2006) Váza, návrh r. 1980

2 500 Kč

€ 82

2 000 Kč Strana 23



59. Monogramista S.H. Autorská plastika, návrh r. 1985

56. Vachtová Dana (1937) Žardiniéra, model č. 7040, návrh r. 1970

broušené hutní sklo, 15,5 x 12 x 7 cm unikát, zn. monogramem a dat. S.H. 85

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, 18,5 x 9 x 14 cm

€ 102

Lit.: VKŠ, r. 1970-72. Hartmann 1974, s. 9, obr. 8. € 122

2 500 Kč

60. Vízner František (1936-2011) Váza, návrh 1. pol. 70. let 20. stol.

3 000 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 26,5 cm; vzácné Váza byla autorem vyvzorována, ale nebyla zařazena do výroby a zaznamenána ve vzorové knize sklárny Škrdlovice. Informace potvrzena panem Beránkem starším. € 122

3 000 Kč

57. Hlava Pavel (1924-2003) Váza a popelník, návrh r. 1967 Borské sklo, závod 1, Nový Bor napevno do speciálních nožových forem foukané sklo, výška 25 cm a 7 cm, původní nálepka výrobce na váze drobný oťuk na dolní hraně popelníku / tiny chip to base rim of asher


Model vázy vystaven ve stálé expozici Východočeského muzea v Pardubicích. Lit.: Křen 2006, s. 28. Hill 2008, s. 34.

Lit.: VKŠ, r. 1970-72. Hartmann 1974, s. 19, obr. 23.

€ 82 Strana 24

2 000 Kč

61. Lipský Oldřich (1922-1987) Dekorativní objekt, návrh pol. 60. let 20. stol. Výzkumný ústav užitkového skla, Nový Bor foukané sklo, zlatý rubín se třemi nálepy se zatavenou mědí, výška 52 cm; unikát

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 21,5 cm € 161

Realizováno v huti Výzkumného ústavu užitkového skla v Novém Boru s využitím patentu RNDr. Jaromíra Špačka. 4 000 Kč

€ 571




62. Svoboda Jaroslav (1938) Váza, model č. 7303, návrh r. 1973 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 23 cm

66. Stejskal Pavel (1952) Váza, model č. 8115, návrh r. 1981

Lit.: VKŠ, r. 1973-74. Langhamer Antonín: Jaroslav Svoboda. Sklo / Glas / Verre / Glass. CERM Brno 2008, obr. 65. O autorovi: Langhamer Antonín: Sklářský umělec a podnikatel Jaroslav Svoboda. In: Keramika a sklo, sv. 4/2004, č. 2, s. 7-9. € 102 2 500 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice foukané hutní sklo s barevnými nálepy, výška 19 cm Lit.: VKŠ, r. 1980-81. Hartmann 1989, s. 17. 2 000 Kč

€ 82

67. Hospodka Josef (1923-1989) Váza, návrh kolem r. 1965 Borské sklo, závod 8, provoz Prácheň podjímané hutní sklo, výška 21,5 cm Srov.: Stehlík Zdeněk: Into the second sixty years of the Prácheň Glassworks. In. GR, sv. 25/1970, č. 1, s. 8-13.

63. Monogramista W.V. Abstraktní malba na skle, návrh r. 1974

1 500 Kč

€ 61

vypalovaná malba na plochém skle, dodatečně rámována, 37 x 52 cm unikát, zn. monogramem a dat. vpravo dole W.V. 74 € 224

5 500 Kč

64. Autor neurčen Malovaná mísa návrh kolem poloviny 90. let 20. století Střední průmyslová škola sklářská v Novém Boru, oddělení malovaného skla, výtvarné vedení Miroslav Čermák, žákovská práce sklo malované, výška 18 cm, průměr 23 cm zn. značkou školy ŠS € 61

1 500 Kč

65. Autor neurčen Váza, návrh 80. léta 20. stol. Nový Bor hutně tvarované vrstvené sklo, výška 21 cm € 102

2 500 Kč

68. Wünsch Karel (1932) Skleněná plastika Růže, velká verze, návrh r. 1975

Srov.: Adlerová 1979, s. 42-43. Drdácká Pavla: A search for new ways of communication in glass. In: GR, sv. 37/1982, č. 7, s. 2-38, obr. na s. 9. Adlerová Alena: Karel Wünsch. Twenty-five years of creative work. In: GR, sv. 40/1985, č. 10, s. 22-26, obr. 6 a obr. 7. Ricke 2005, s. 358, obr. 336.

Nový Bor foukané sklo, průměr 44 cm, výška 22 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. K. Wünsch 75 € 1 346 Strana 26




69. Glückaufová Marie (1946) Skleněná plastika, návrh 90. léta 20. stol. broušené sklo, výška 14 cm; unikát, zn. Glückaufová O autorce: Langhamer Antonín: Marie Glückaufová (Rüblick auf eine Ausstellung). In: GR, sv. 45/1990, č. 10, s. 12-17. SČSVU, sv. D – G. Langhamer Antonín: Sklo a kameny v tvorbě Marie Glückaufové. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 5, s. 12-14. € 82

2 000 Kč

73. Matura Adolf (1921-1979) Váza, model č. 54314 nebo 54315, návrh r. 1975 Karlovarské sklo - Moser, Karlovy Vary hutní sklo foukané do autorem speciálně zkonstruované nožové formy, výška 21 cm; vzácné

70. Gabrhel Jan (1930) Váza ze souboru Montreal, model č. 11043, návrh r. 1967

Výrobek byl vybrán pro CID 1975. Lit.: The best products of the branch corporation of Crystalex in 1975. In: CGR, sv. 31/1976, č. 5, s. 10-23, obr. 46. Glass for your table, glass for your home. In: CGR, sv. 31/1976, Special Issue, s. 8-29, obr. 5. In: Výtvarná kultura 1979, č. 6, s. 33-38. SČSVU, sv. Man – Miž. Langhamer Antonín: Vzpomínka na sklářského výtvarníka Adolfa Maturu. In: Sklář a keramik, sv. 61/2011, č. 5-6, s. 144.

Český křišťál, Chlum u Třeboně hutní sklo, výška 16,5 cm Lit.: Katalog výrobků Český křišťál, Jan Gabrhel. Glassexport, Liberec /cca 1970/, /nestránkováno/. O autorovi: Langhamer Antonín: Jan Gabrhel. Sny psané sklem. Liberec, Glassexport 1989. € 41

1 000 Kč

71. Drobník Antonín (1925) Váza, návrh do r. 1978

€ 161


4 000 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 29 cm

Železnobrodské sklo, Železný Brod broušené křišťálové sklo, výška 25,5 cm minimální oťuky na hranách dolní části / flea bites to few edges of the lower part

Lit.: VKŠ, r. 1975-76. Hartmann 1989, s. 12. € 102

2 500 Kč

Srov.: Langhamer Antonín: Artistic glass from Železný Brod. In: GR, sv. 33/1978, č. 1, s. 11-17, obr. 9. € 82

2 000 Kč

72. Paleček Ladislav (1933) 2 vázy, model č. 7719, návrh r. 1977 75. Ježek Pavel (1938-1999) Váza, model č. 7928, návrh r. 1979

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 15 cm a 21 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: VKŠ, r. 1977-79. Vorbová-Matuševičová 1978, s. 57. Hartmann 1989, s. 19. € 102 Strana 28

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 16 cm Lit.: VKŠ, r. 1977-79.

2 500 Kč

€ 102

2 500 Kč Strana 29



80. Monogramista VB Objekt - váza, návrh 90. léta 20. stol.

76. Glückaufová Marie (1946) Objekt - Mísa, návrh 80. léta 20. stol.

Nový Bor hutní sklo s nálepy, výška 37 cm; unikát, zn. monogramem VB € 102

Nový Bor hutní sklo, průměr 24 cm, výška 18 cm autorská práce, zn. Glückaufová Absolventka Střední průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Výtvarnice Moravských skláren ve Vrbnu pod Pradědem, Výzkumném ústavu užitkového skla v Novém Boru a Crystalexu Nový Bor. O autorce: Langhamer Antonín: Marie Glückaufová (Rüblick auf eine Ausstellung). In: GR, sv. 45/1990, č. 10, s. 12-17. SČSVU, sv. D – G. Langhamer Antonín: Sklo a kameny v tvorbě Marie Glückaufové. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 5, s. 12-14. € 122

3 000 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice do rotační formy foukané hutní sklo, výška 16 cm

sklo foukané do formy s hutním vpichem, 17,5 x 26,5 x 8,5 cm unikát, zn. a dat. Pavel Hlava, Czechoslovakia 1983

Lit.: VKŠ, r. 1982-83.

Srov.: Petrová 1995, s. 28. 2 000 Kč

€ 653

16 000 Kč

Crystalex, sklárna Chřibská hutně tvarované sklo, výška 13 cm


Lit.: Urbancová Jana: 575 years of the glassworks at Chřibská. In: GR, sv. 44/1989, č. 10, s. 2-11, obr. 28.

Lit.: VKŠ, r. 1977-79.

Strana 30

Český křišťál, Chlum u Třeboně, závod Včelnička autorská práce v dílně mistra Miroslava Lence

79. Hospodka Josef (1923-1989) Žardiniéra, návrh r. 1986


€ 82

81. Hlava Pavel (1924-2003) Skleněný objekt, návrh do r. 1983


€ 82

2 500 Kč

2 000 Kč

€ 61

1 500 Kč Strana 31



86. Veselý Vilém (1931-2003) Plastika, návrh 80. léta 20. stol.

82. Jetmar Jiří (1950-2006) Velká váza, návrh pol. 90. let 20. stol.

broušené sklo, výška 21 cm, délka 18 cm; autorská práce unikát, zn. monogramem V.V. Z pozůstalosti autora.

Sklárna Chřibská foukané hutní sklo, výška 33 cm Z kolekce exkluzivního skla, kterou uvedla na trh firma Bohemia Crystalex Trading a. s. Liberec pod značkou Libera. € 143

3 500 Kč

O autorovi.: Československé sklo 84. Umělecká sklářská tvorba. ČFVU, Praha 1984. Langhamer Antonín: Vilém Veselý – sculptor and glass artist. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s. 26-29. SČVU, sv. V – Vik. Langhamer Antonín: Vzpomínka na skláře a sochaře Viléma veselého. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 5, s. 16. € 265

6 500 Kč

87. Šuhájek Jiří (1943) Mísa, návrh kolem r. 1985 Crystalex, závod 2, Nový Bor odstředivě lité sklo, průměr 24,5 cm, výška 12 cm


Lit.: Langhamer 2003, s. 200-201. Srov.: Vondruška 1992, s. 157. € 61

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 24,5 cm Lit.: VKŠ, r. 1975-76. € 122

3 000 Kč

1 500 Kč

84. Hora Petr (1949) Váza, model č. 8519, návrh r. 1985 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 17 cm Lit.: VKŠ, r. 1985-86. Hartmann 1989, s. 37. € 82

2 000 Kč

85. Žertová Jiřina (1932) Mísa, model č. 8408, návrh r. 1984 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, průměr 26 cm, výška 12 cm vyryté modelové číslo 8408/26 H na těle mísy i na noze; vzácné Vzorek z archivu sklárny.

sklo lité do formy, výška 23 cm, délka 34,5 cm autorská plastika, unikát

Lit.: VKŠ, r. 1982-84. Hartmann 1989, s. 32. Křen 2009, s. 67. € 122 Strana 32

88. Werner Pavel (1942) Skleněná plastika Holubice, návrh 80. léta 20. stol.

3 000 Kč

Srov.: Kříž Jan: Pavel Werner´s artistic profile. In: GR, sv. 44/1989, č. 1, s. 14-17. Hlaveš 2006, s. 123, obr. 167. Klivar 1999, s. 84. Langhamer Antonín: Sklářský výtvarník a pedagog Pavel Werner. In: Keramika a sklo, sv. 2/2002, č. 3, s. 26-27. Langhamer Antonín: Lité sklo Pavla Wernera. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 3, s. 12-14. € 265

6 500 Kč Strana 33



89. Wünsch David (1966) Váza s mořskými plody, návrh r. 1989

90. Hora Petr (1949) Váza, model č. 8823, návrh r. 1988

Vlastní ateliér v Novém Boru nad kahanem tvarované a foukané sklo, výška 23,5 cm autorská práce, unikát, zn. monogramem a dat. DW 1989

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice napevno do formy lité a foukané sklo, výška 19 cm

Absolvent Střední školy sklářské v Železném Brodě. € 122

93. Vízner František (1936-2011) Objekt, model č. 9016, návrh r. 1990 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice do formy v huti lité a broušené sklo, výška 26,5 cm Lit.: VKŠ, r. 1988–91.

Lit.: VKŠ, r. 1988-91. Hartmann 1989, s. 62. 3 000 Kč

€ 102

2 500 Kč

€ 224

5 500 Kč

94. Wasserbauer Jaroslav (1961) Velký talíř, model č. 8828, návrh r. 1988 Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, průměr 32,5 cm, výška 8,5 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: VKŠ, r. 1988-91. Křen 2009, s. 67. O autorovi: Langhamer Antonín: Tavené skleněné plastiky Jaroslava Wasserbauera. In: Keramika a sklo, sv. 6/2006, č. 6, s. 4-7. € 102

92. Nosek Milan (1960) Plastika, model č. 9023, návrh r. 1990

91. Exnar Jan (1951) Plastika Kočka, model č. 9525, návrh r. 1995

Strana 34

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 22 cm, průměr 22 cm

Autor je absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, zde pracoval pod vedením ak. soch. Pavla Ježka.

Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: Beránek, s. 20. € 82

95. Exnar Jan (1951) Mísa, model č. 8839, návrh r. 1988


Beránek Glassworks, Škrdlovic hutní sklo, výška 12 cm, délka 25 cm

Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009.

Lit.: VKŠ, r. 1988-91. Srov.: SKLO. Sřední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod 1996/2001. Železný Brod 2001, obr. na s. 9. Langhamer 2010, s. 99, obr. 179. 2 000 Kč

€ 82

2 500 Kč

2 000 Kč

Lit.: VKŠ, r. 1988-91. € 102

2 500 Kč Strana 35



96. Šípek Bořek (1949) Váza Perrault, návrh 90. léta 20. stol. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru hutní sklo, výška 44 cm Z kolekce hutního skla pro Galerii Driade v Miláně. Lit.: Archiv autora na www.boreksipek.cz. € 143

3 500 Kč

100. Glückaufová Marie (1946) Žardiniéra, návrh 90. léta 20. stol. Crystalex, Nový Bor barevně vrstvené a broušené sklo, 10,5 x 15,5 x 8 cm unikát, zn. Glückaufová

97. Glückaufová Marie (1946) Váza, návrh 90. léta 20. stol.

Výrobou neakceptovaný návrh pro Crystalex Nový Bor.

Crystalex, Nový Bor broušené vrstvené sklo, výška 12 cm; unikát, zn. Glückaufová € 82

O autorce: SČSVU, sv. D – G. € 122

2 000 Kč

3 000 Kč

98. Glückaufová Marie (1946) Velká váza, návrh 90. léta 20. stol. Crystalex, Nový Bor foukané sklo, zdobené nástřikem barev, výška 30,5 cm unikát, zn. Glückaufová Výrobou neakceptovaný návrh pro Crystalex, Nový Bor. € 61

1 500 Kč

99. Exnar Jan (1951) Velká váza, model č. 8603, návrh r. 1986

101. Karel Jiří (1952) Těžítko, návrh r. 1993


Strana 36

Nový Bor – Sloup v Čechách přejímané broušené sklo, výška 38,5 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. K. Wünsch 98 2/3

O autorovi: Langhamer Antonín: Brusič a malíř skla Jiří Karel. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 6, s. 15-17.

Lit. VKŠ, 1985 – 1986. Hartmann 1989, s. 51. € 143

102. Wünsch Karel (1932) Objekt Pink Slot, návrh r. 1998

Studio Karel, Nový Bor - Arnultovice v elektrické peci tavené, broušené a malované sklo, průměr 10 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. J. Karel 93

Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. 3 500 Kč

€ 41

1 000 Kč

€ 1 060




104. Jankovcová Antonie (1943) PAGODA, reliéf na desce z opakního skla návrh v r. 1997

stavované a tvarované ploché sklo zdobené rezináty drahých kovů, 51 x 41 cm; autorská práce, unikát, zn. a dat. vpravo dole ve skle Antonie Jankovcová 1997 a zezadu na kartonu fixem € 632

106. Torfs Anna (1963) Autorská plastika, návrh po r. 2000

15 500 Kč

sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, výška 21 cm V Čechách žijící a tvořící mezinárodně uznávaná autorka. € 530

13 000 Kč

108. Riezebos Carine (1971) Objekt - mísa, návrh po r. 2000 Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, průměr 31,5 cm, výška 12 cm zn. monogramem a číslováno Kabel 140jr. Metaal, CR 56/10 Autorka je designerkou firmy Royal Leerdam Crystal v Nizozemsku. € 122

Strana 38

Studio Karel, Nový Bor - Arnultovice tavené a broušené sklo, 13,5 x 12 x 5,5 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. J.Karel 05

Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, výška 33,5 cm

Glassworks Beránek, Škrdlovice barevně přejímané hutní sklo, výška 26,5 cm € 102

107. Karel Jiří (1952) Skleněná plastika z cyklu Proměny, návrh r. 2005

105. Riezebos Carine (1971) Velká váza, návrh po r. 2000

103. Koňařík Jan (1976) Váza, model č. 0127, návrh r. 2001

Autorka je designérkou firmy Royal Leerdam Crystal v Nizozemsku. 2 500 Kč

€ 122

3 000 Kč

€ 102

2 500 Kč

3 000 Kč Strana 39



112. Wasserbauer Jaroslav (1961) Skleněná plastika, návrh po r. 2000 hutní a broušené sklo, průměr 21 cm, výška 11 cm unikát, zn. Wasserbauer

110. Pačínek Jiří (1972) Skleněná plastika Kůň, návrh r. 2002

Srov.: Connections 2009, /nestránkováno/. Klivar 1999, s. 126. € 653

16 000 Kč

Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru foukané hutní sklo, výška 70 cm, délka 44 cm; autorská plastika unikát, zn. a dat. Jiří Pačínek 2002 Autor činný v letech 1992 -2008 ve sklárně Ajeto v Lindavě u Nového Boru. Zde spolupracoval např. s René a Miluší Roubíčkovými, Bořkem Šípkem, Sem Schanzerem, Louisem Sakalowskim, Ch. Parriottem a mnoha dalšími, po r. 2008 vlastní tvorba. Srov.: Ranšová Eva: Řemeslo a umění ve skle. Katalog soutěží 1994-1997-2000. Sklářské muzeum, Nový Bor 2000, s. 26 (1. místo v kategorii Skleněná plastika v r.1997). Pačínek Jiří, Fiala Petr: Tvořím, tedy jsem - Creó, ergo sum. Nákladem vlastním, Lindava 2009. € 387

9 500 Kč

109. Smejkal Leoš (1973) Skleněná plastika, návrh r. 2005 hutní sklo s použitím ve Švédsku vyvinuté techniky graal, výška 30 cm unikát, zn. a dat. Smejkal 2005 Absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Srov.: Connections 2009, /nestránkováno/. Polanecký J.: The Magic of Czech Glass. Ambasáda České republiky v Bělehradě 2009. € 938

23 000 Kč

lité, broušené a leštěné sklo, rozměry 23 x 41 x 14 cm unikát, zn. čísl. a dat. EX 2008/52

Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru vrstvené a broušené sklo, průměr 28,5 cm, výška 8 cm € 245

Strana 40

113. Exnar Jan (1951) Skleněná plastika Radius, návrh r. 2008

111. Torfs Anna (1963) Objekt - mísa, návrh po r. 2000

Srov.: Connections 2009, /nestránkováno/. Klivar 1999, s. 90. 6 000 Kč

€ 938




118. Prokešová Daniela (1983) Skleněný objekt, návrh r. 2011 Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru vrstvené a broušené sklo, výška 4 cm, max. šířka 25 cm unikát, zn. a dat. Daniela Prokešová 2011

115. Soukup Jan (1989) Skleněná plastika - Rozhovor, návrh r. 2008

Autorka je absolventkou Střední průmyslové školy sklářskév Novém Boru.

hutní, foukané a broušené sklo, výška 30 cm, průměr 30 cm autorská práce, unikát, zn. Soukup

114. Wünsch David (1966) Váza s orlem, návrh r. 2010

€ 161

119. Pánková Dagmar (1971) Skleněný objekt MODUL, návrh r. 2007

Autor je absolventem Střední průmyslové školy sklářské v Novém Boru. € 224

Vlastní ateliér v Novém Boru nad kahanem foukané a modelované sklo, výška 55,5 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. David Wünsch 2010

5 500 Kč

hutní sklo, vystříbřené a broušené, výška 12 cm, délka 25 cm unikát, zn. a dat. Dagmar Pánková 2007 Absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově, nyní tam působí v odd. malovaného skla.

Autor je absolventem Střední školy sklářské v Železném Brodě. € 306

4 000 Kč

Srov.: Polanecký J.: The Magic of Czech Glass. Ambasáda České republiky v Bělehradě 2009.

7 500 Kč € 530

116. Hlava Pavel (1923-2003) Váza, model č. 7346, návrh r. 1980

13 000 Kč

Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 16,5 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum v Pardubicích v r. 2009. Lit.: VKŠ, 1980-82. Hartmann 1989, s. 25. € 224

5 500 Kč

120. Klein Vladimír (1950) Skleněná plastika Loď, návrh r. 2011 broušené a štípané sklo Alexandrit, délka 61 cm, výška 17 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. Klein 11

117. Malivánek Karel (1968) Váza, model č. 0127/2008, návrh r. 2008

Lit.: Connections 2009, /nestránkováno/ (velká verze).

napevno foukané a broušené sklo, výška 25 cm unikát, zn. a dat. 0127/2008 Malivánek Autor je absolventem Střední odborné školy ve Žďáru nad Sázavou. € 122 Strana 42

3 000 Kč

Srov.: Bohdalem Jiří, Langhamer Antonín: Vladimír Klein – SKLO GLASS 2010. Katalog výstavy ve Sklářském muzeu Nový Bor 27.3.-23.5.2010. Sklářské muzeum Nový Bor 2010, /nestránkováno/. € 1 142


České umělecké sklo, IV. část

SEZNAM LITERATURY AA - Art + Antiques, Praha. Adlerová 1972 - Adlerová Alena, Šindelář Dušan: České lisované sklo. III. bienále průmyslového návrhu Gottwaldov 1972. Adlerová 1979 - Adlerová Alena: Současné sklo. Odeon, Praha 1979. AV - Ars vitraria, Jablonec nad Nisou. Beránek - Beránek Glassworks Škrdlovice. Škrdlovice /1990. léta/. CGR - Czechoslovak Glass Review. Connections 2009 - Connections. Contemporary European glass sculpture. Současná evropská skleněná plastika. Agency Prague Cherry, Mníšek pod Brdy 2009. České sklo 1985 - České sklo. Historie českého skla a současnost v oborovém podniku Crystalex Nový Bor. Crystalex, Nový Bor 1985. ČMS - Katalog Českomoravské sklárny /pozdní 1940. léta/. Eichler 1988 - Eichler E.: 75 let sklářské hutě Flora. Crystalex, Nový Bor 1988. Foukané sklo - Foukané sklo. Glass Ateliér Beránek. Žďár nad Sázavou /1997/. Glass 1959 - Glass 1959. A special exhibition of international contemporary glass. Corning Museum of Glass, Corning Glass Center, Corning, NY 1959.

Langhamer 1986 - Langhamer Antonín: Pavel Hlava život a práce. Crystalex, Nový Bor 1986. Langhamer 2000 - Langhamer Antonín: Vyšší odborná škola sklářská / Střední průmyslová škola sklářská Nový Bor. Nový Bor 2000. Langhamer 2002 - Langhamer Antonín: Vyšší odborná škola sklářská / Střední průmyslová škola sklářská Nový Bor 1870-2000. Nový Bor 2002. Langhamer 2003 - Langhamer Antonín: The legend of Bohemian glass. Tigris, Zlín 2003. Langhamer 2010 - Langhamer Antonín, Hlaveš Milan: Sklářská škola v Železném Brodě 1920-2010. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 2010. Mahlerstrasse 1969 - Šotola Vratislav: Josef Hospodka, Václav Cígler. Galerie Mahlerstrasse Wien, Dezember 1969 / Januar 1970. Mergl 1997 - Mergl Jan, Pánková Lenka: Moser 1857 – 1997. Passauer Glasmuseum, Passau 1997. Newhall 2008 - Newhall Marcus: Sklo Union. Art before industry: 20th century Czech pressed glass. Hope Fountain Books, Braintree 2008. Nový 2002 - Nový Petr: Lisované sklo a krystalerie v Jizerských horách. Historie výroby – sklárny – rafinerie – export. Ornela, Desná v Jizerských horách 2002.

GR - Glass Review.

Palata 1990 - Palata Oldřich: Skleněný inspiromat. Československé sklo z let 1955 – 1965. Severočeské muzeum v Liberci, Liberec 1990.

Hartmann 1974 - Hartmann Antonín: Bohemia Glass Škrdlovice. Glassexport, Liberec 1974.

Petrová 1989 - Petrová Sylva, Olivié Jean-Luc: Verres de Boheme 1400-1989. Flammarion, Paris 1989.

Hartmann 1989 - Hartmann Antonín: Bohemia Glass Škrdlovice. Glassexport, Liberec 1989.

Petrová 1995 - Petrová Sylva: Pavel Hlava. Praha 1995.

Hetteš 1961 - Hetteš Karel: Miluše a René Roubíčkovi – sklo. Svaz československých výtvarných umělců, Praha 1961.

Petrová 2001 - Petrová Sylva: České sklo. Gallery, Praha 2001. Raban 1963 - Raban Josef: Le verre moderne de Boheme. Artia, Prague 1963.

Hetteš 1964 - Hetteš Karel: Sklo borských výtvarníků. Muzeum skla a bižutérie, Jablonec nad Nisou 1964.

Ricke 2005 - Ricke Helmut (ed.): Czech glass 1945 – 1980. Design in an age of adversity. Arnoldsche, Stuttgart 2005.

Hill 2008 - Hill Mark: Hi sklo lo sklo. Post war Czech glass design. Mark Hill Publishing, London 2008.

Rozsypal 2009 - Rozsypal Ivo: Ivo Rozsypal - sklo, kresba,malba - Moje vyznání. Nákladem vlastním, 2009.

Hlaveš 2006 - Hlaveš Milan, Langhamer Antonín: Sklo a světlo. 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově 1856-2006. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 2006.

Sacher 1973 - Sacher V., Gelnar M.: Huť Flóra. 60. let hutě Flóry. Sklářské muzeum v Novém Boru a oborový podnik Užitkové sklo v Novém Boru 1973.

Hlaveš 2010 - Hlaveš Milan: Sklo.klasik glass.classic. In: Cena Stanislava Libenského & Sklo.klasik. FOIBOS, Praha 2010, s. 77-145.

SČSVU - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001.

Holešovský 1983 - Holešovský Karel: František Vízner Sklo 1962 – 1982. Moravská galérie v Brně, Brno 1983.

Stará 1988 - Stará Dagmar, Urbancová Jana, Svatoňová Jana, Šamánková Eva: Harrachovské sklo. Národní muzeum v Praze, Praha 1988.

Holešovský 1994 - Holešovský Karel: František Vízner sklo – glass. Praha 1994.

Stehlík 1967 - Stehlík František: František Vízner Laděna Víznerová Sklo a šperk. Severočeské muzeum v Liberci, Liberec 1967.

Holubová 1961 - Holubová Miloslava: Ludvika Smrčková. Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1961. Chřibská - Chřibská glassworks. Crystalex, Nový Bor /1980. léta/. Chřibská 1992 - Glassworks Chřibská. Crystalex, Nový Bor 1992.

Šindelář 1970 - Šindelář Dušan: Současné umělecké sklo v Československu. Obelisk, Praha 1970. Škrdlovice - Bohemia glass Škrdlovice. Glassexport, Liberec /cca 1970/.

Chřibská 1999 - Glassworks Chřibská. Bohemia Crystal 1999.

Urbancová 1987 - Urbancová Jana, Svatoňová Jana: Sklárna Harrachov 1712 – 1987. Crystalex, Nový Bor 1987.

Jiřík 1935 - Jiřík František Xaver: České sklo. Umělecko-průmyslové museum v Praze, Praha 1935.

Urbancová 1989 - Urbancová Jana: 575 let sklárny v Chřibské 1414 - 1989. Crystalex, Nový Bor 1989.

Klivar 1989 - Klivar Miroslav, Libenský Stanislav: Jiří Šuhájek. Eighteen years of artistic cooperation with the Crystalex state corporation Nový Bor and the Moser glassworks Karlovy Vary. Crystalex, Nový Bor 1989.

Vávra 1953 - Vávra Jaroslav: Pět tisíc let sklářského díla. Orbis, Praha 1953.

Klivar 1999 - Klivar Miroslav: Česká skleněná plastika. Moraviapress, Břeclav 1999. Křen 2006 - Křen Ivo: Stálá expozice České sklo, ateliérová sklářská tvorba. Východočeské Muzeum v Pardubicích, Pardubice 2006. Křen 2009 - Křen Ivo, Junek David: Sklářství na Horácku. Vydání 2. Katalog stálé expozice. Městské muzeum a galerie, Polička 2009. Ladýřová 1968 - Ladýřová Ludmila: Škrdlovické sklo. Východočeské muzeum v Pardubicích, Pardubice 1968. Langhamer 1977 - Langhamer Antonín: Sklo v galeriích Díla. ČVFU, Praha 1977. Langhamer 1984 - Langhamer Antonín: Ivo Rozsypal. Deset let výtvarné spolupráce s oborovým podnikem Crystalex Nový Bor. Crystalex, Nový Bor 1984.

Strana 44

VKŠ - Vzorové knihy zrušené sklárny ve Škrdlovicích, Východočeské Muzeum v Pardubicích, Pardubice. Volf 1947 - Volf Miloš Bohuslav: Sklo: podstata - krása – užití. Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha 1947. Vondruška 1992 - Vondruška Vlastimil, Langhamer Antonín: České sklo. Tradice a současnost. Crystalex, Nový Bor /1992/. Vorbová-Matuševičová 1978 - Vorbová-Matuševičová Eva: Bohemia Glass Škrdlovice. Glassexport, Liberec /1978?/. Warmus 2001 - Warmus William: František Vízner sklo / glass 1951 - 2001. Barry Friedman Gallery, New York 2001.

Antonín Langhamer

MALÝ SKLÁŘSKÝ SLOVNÍČEK BARNATÉ SKLO se používá ve strojní i ruční výrobě stolního a dekorativního skla. Oxid barnatý udílí sklu podobné vlastnosti jako oxid olovnatý (vyšší lom světla, rozptyl a lesk), navíc mu dodává vyšší měrnou hmotnost a pružnost. Výhrady nemají ekologové. BARVENÍ SKLA se provádí iontovými barvivy v jednom i několika oxidačních stupních (nikl, kobalt, neodym, praseodym, chrom, mangan, cer, železo, uran aj.), molekulárními barvivy (síra, selen, uhlík) nebo koloidními barvivy (stříbro, zlato, měď). Po utavení zlatého rubínu je sklo bezbarvé nebo slabě nažloutlé. Zbarví se až dodatečným zahříváním, tzv. nabíháním. BROUŠENÍ SKLA je mechanické odebírání skla vázaným nebo volným brusivem na diamantových, karborundových, korundových, pískovcových nebo litinových kotoučích, které se otáčejí kolem horizontální (kuličské stroje) nebo vertikální (hladinářské stroje) osy. Na kuličských strojích se profilovanými kotouči vytvářejí jednoduché i složité plastické dekory, na hladinářských strojích se brousí (hranují) rovné plochy. Broušení má v obou případech tři fáze: hrubé broušení, jemnění a leštění. Sodnodraselné a barnaté sklo se po vybroušení leští mechanicky. HUTNÍ SKLO je označení pro předměty vyrobené u sklářské pece z volné ruky. Někdy se používá označení hutnické sklo. (Protože tvar hutnický je odvozen od slov hutník, nebo hutnictví, je název hutnické sklo méně výstižný.) TVAROVÁNÍ A ZDOBENÍ SKLA je základní v huti používanou technikou při sériové výrobě předmětů i tvorbě unikátů. Sklovina se za horka tvaruje foukáním rotačně do kruhových forem, napevno do hranatých nebo optišových forem. Volně od ruky se tvaruje kovovými, dřevěnými, nožovými aj. nástroji. Zdobí se přesklíváním jádra, malými vzduchovými bublinami vytvořenými sodou, většími pomocí optických forem s ostrými hroty a největších kolíkovou technikou, opřádáním jádra barevnou nití, plastickými nálepy, vrstvením barevných skel přejímáním a podjímáním, obalováním žhavého jádra menšími kousky barevného skla (broků), natavováním nebo zatavováním (přesklíváním) nehořlavých materiálů (měděných nebo stříbrých plíšků, drátků, fólií, slídy, skleněných textilií, modré skalice), stříháním, lipnováním, proštipováním apod. KRYSTALERIE je označení pro předlisované nebo do niklových forem napevno foukané, na hladinářských brusech broušené (hranované), dřevem a plstí, kyselinou nebo ohněm leštěné skleněné předměty. LAZURY mají s malováním skla totožný způsob nanášení štětcem, stříkáním nebo tiskem i podobný způsob vypalování. Zásadní rozdíl je v tom, že se na povrch skla nanášejí jako suspenze s obsahem stříbrné nebo měďné soli. Ionty kovů po zahřátí vnikají do povrchu skla a mění jeho chemické složení. Rozlišujeme lazuru žlutou (stříbrnou), červenou a černou (měďnou). Existují lazury zelené. LEPTANÉ SKLO je ozdobené kyselinou fluorovodíkovou. Na povrch nanesená kyselinovzdorná ochranná vrstva se v místě kresby odstraní a předmět ponoří do leptací lázně. Po vyleptání se předmět opláchne ve vodě. Leptané motivy se často kombinují s vypalovanou malbou. LISOVANÉ SKLO vzniká ručním nebo strojním tvarováním předmětů nejčastěji do kovových forem. Pokud se výrobek hned po vylisování dopraví do chladicí pece, hovoříme o lisu nepáleném (používá se u výlisků méně náročných na hladkost a lesk povrchu). Pokud se výlisek po vyjmutí z formy znovu ohřívá v pomocné zapalovací peci, hovoříme o lisu páleném. Vylisované a nahřáté výrobky lze pomocí speciálního nářadí dotvarovat. V 70. letech se začalo ručně lisovat sklo také ve formách bez kroužku. Vzhledem se přiblížilo sklu hutnímu. LISTRY se na povrch skla nanášejí štětcem, stříkají pistolí nebo nabalují a potom vypalují. Po vypálení vytvoří tepelným rozkladem vyredukované kysličníky kovů s povrchem pevně spojenou skelnou hmotu. Jsou průhledné a nepotlačují skelný charakter předmětů. LITÍ SKLA je technika vhodná pro sériovou výrobu užitkových předmětů, tvorbu unikátů i polotovarů pro stěny a vitráže. Provádí se do sádrových, pískových, šamotových, grafitových, kovových aj. forem. Do formy lité sklo se ještě někdy za horka domodelovává.

PÍSKOVÁNÍ je rafinační technika, při níž na povrch skla dopadá pod tlakem tryskané volné brusivo, na místech bez ochranné vrstvy jej rozrušuje a proniká do hloubky. Pískováním lze docílit matný povrch, ale také vymodelovat reliéf. Urychluje vznik reliéfních rytin. Někteří výrobci vydávali reliéfně pískované dekory za ryté. RUBÍNY jsou všechna rubín napodobující červená skla (zlatý, měďný, selenový a antimonový rubín). Ve sklářském slangu také přetahové šišky k barevnému přejímání nebo podjímání skla. RUČNÍ BROUŠENÍ (lapování) se provádí krouživými pohyby skla o sklo s vodní suspenzí volných brusiv a leštících hmot. Používá se při rovinném broušení, jemnění a leštění velkých ploch autorských plastik. RYTÍ SKLA se provádí se na ryteckých strojích trojím způsobem. Lineárně, do hloubky nebo reliéfně. Používá se měděných (rytina na mědi), elektrokorundových, karbidokřemíkových a diamantových koleček (kamenorytina). Rotující měděná kolečka nenarušují povrch skla přímo, ale nanášejí na něj volné brusivo (smirek, diamantový bort) s pojivem (nafta, petrolej). Jednoduché rytiny se provádějí také ultrazvukem. SKLÁŘSKÉ SUROVINY jsou hlavní a pomocné. Do první skupiny patří sklotvorné látky - sklářský písek, borax a kyselina boritá, taviva - soda a potaš, stabilizátory - vápenec, dolomit, suřík /minium/, zinková běloba, oxid barnatý a skleněné střepy, do druhé skupiny pomocné suroviny - čeřiva, urychlovače tavení, iontová, molekulární a koloidní barviva, odbarviva a zakalující suroviny. SKLÁŘSKÝ KMEN je promísená a zhomogenizovaná směs sypkých až zrnitých surovin v předepsaném váhovém poměru. SKLO je nestarší člověkem vytvořená hmota. Podle složení jsou skla křemičitá sodná, draselná, sodnodraselná, olovnatá, barnatá, zinečná aj., podle časového intervalu zpracovatelnosti skla dlouhá (sodná, olovnatá, barnatá, zinečnatá) a krátká (sodnodraselná a draselná), podle zabarvení skla čirá (bezbarvá), barevná, opalizující (slabě zakalená), průhledná, průsvitná a neprůhledná (opakní), podle způsobu zpracování skla ručně a strojně tvarovaná, foukaná, tažená, lisovaná, do forem litá, ve formách přetavovaná (mold melted), řezaná a za studena slepovaná, podle povrchového zušlechtění broušená a rytá, malovaná za tepla (transparentní a plošné barvy, smalty) nebo za studena, lazurovaná, listrovaná, irizovaná, matovaná, leptaná, pískovaná. SODNODRASELNÉ SKLO je od poloviny 19. století typickým českým sklem používaným při výrobě užitkových předmětů i unikátů. Vzniklo přidáním sody do tradičního středoevropského draselného skla. Taví se a čeří při teplotě max.1450° C, je snadněji zpracovatelné než draselné, jasnější a jiskrnější, má menší sklon k odskelnění než sodné. TAVENÁ SKLENĚNÁ PLASTIKA je český, od poloviny 40. let 20. století vyvíjený a ve výtvarné práci se sklem používaný způsob vytváření objektů v sádrových, sádropískových nebo šamotových formách. Do nich se vloží kusy skla, v elektrické peci při teplotě cca 850°C přetaví, po utavení a vychlazení, které trvá několik dnů i týdnů, se forma odstraní, skleněný odlitek nechá v původním stavu (včetně při tavení vzniklých nepřesností) nebo povrchově upraví - dotvaruje broušením, pískováním, matováním i leštěním. TAVENÍ SKLA probíhá od naložení sklářského kmene (vsázky) do pánví, denních nebo kontinuálních van, až po odběr skloviny k tvarování. Při zahřívání sklářského kmene vzniká tavenina, v níž se pevné složky úplně rozpustí. Další fází je odstraňování bublin plynů z řídce tekuté skloviny - čeření (1350°C - 1450°C). Po ochlazení - sejití o 300 až 500°C, se sklovina zpracuje ručně nebo na strojích. Pánvové pece mají výrobní cyklus 24hodinový, kontinuální vany nepřetržitý. VRSTVENÁ (PŘEJÍMANÁ) SKLA jsou zhotovena ze dvou i více barevných skel: přejímaná mají barevnou vrstvu na povrchu, podjímaná uvnitř. Barevné vrstvy odkrýváme broušením.

MALBA STUDENÝMI BARVAMI. Dříve se používaly olejové nebo vodou ředěné temperové barvy. V 80. letech 20. století začali výtvarníci na povrch objektů nanášet také vodou ředěné akryláty. Později byly vyvinuty transparentní, krycí a matové barvy. Studené barvy se nevypalují, ale vytvrzují (suší) při nízkých teplotách. Mají všestranné uplatnění v ruční i strojní výrobě užitkového skla, někdy je používají výtvarníci. MALBA VYPALOVACÍMI BARVAMI. Základem sklářských barev jsou jemně mletá barevnáskla nebo směsi lehce tavitelných olovnatých skel s barevnými pigmenty. Před nanášením na povrch se smísí s vhodnými pojivy a ředidly. Vypalují se v malířských pecích při nižších teplotách než je teplota měknutí skla, ale vyšších, než je teplota měknutí barevného prášku, aby byl povrch barvy po vypálení hladký, lesklý a souvislý. Vypalovací barvy jsou průhledné (transparentní), krycí plošné a krycí reliéfní (vysoký smalt). MATOVÁNÍ skla se provádí malířsky tzv. matfondem, chemicky matovací pastou nebo namáčením do matovacího roztoku, mechanicky broušením nebo pískováním. OLOVNATÝ KŘIŠŤÁL má vynikající optické vlastnosti. Obsahuje 24 i více % oxidu olovnatého. Taví se při max. teplotě kolem 1420° C. Broušený olovnatý křišťál se leští chemicky ve vodou ředěné kyselině sírové s kyselinou fluorovodíkovou. Obavy ze škodlivosti olovnatých skel jsou přehnané. Vysoce olovnaté (kompoziční) sklo se využívá při vytváření tavených skleněných plastik.

položka vydražená v 27. aukci 22. 5. 2011 Hlava Pavel (1924-2003) - Objekt, návrh po r. 1964 celková cena 29 500 Kč Strana 45



AUKČNÍ ŘÁD

AUKČNÍ ŘÁD

AUKČNÍ DŮM SÝPKA, s.r.o.

AUKČNÍ DŮM SÝPKA, s.r.o.

1. Tento aukční řád je vydán za účelem organizace prodeje uměleckých děl aukčním domem AUKČNÍ DŮM SÝPKA, s.r.o. formou aukcí. Aukce pořádané dle tohoto aukčního řádu jsou organizované dle mezinárodních zvyklostí v oblasti obchodu s uměním a v souladu s právními normami České republiky. Aukce jsou přístupné pouze pro klienty aukční síně a další osoby se souhlasem aukční síně. Aukční síní se rozumí společnost AUKČNÍ DŮM SÝPKA, s.r.o., se sídlem Poštovská 657/4, 602 00 Brno, IČ 277 52 682, která provádí dražbu na žádost vlastníků dražených předmětů: 23. 10. 2011 ve 13.30 hodin, Praha 1, Palác Žofín, Slovanský ostrov 226. Tento aukční řád je pro všechny osoby zúčastněné na aukci závazný a účastí na aukci se osoby zavazují ho dodržovat. Celý auční řád je k dispozici na výstavě dražených předmětů v kanceláři Galerie u Betlémské kaple, Betlémské nám. 8, 110 00 Praha 1, nebo v galeri Aukčního domu Sýpka s.r.o., Poštovská 657/4, 602 00 Brno.

1. The Auction takes place at Palác Žofín, Slovanský ostrov 226, Praha 1 on 23th of October 2011 The Auction is conducted according to the terms of the Act. No. 26/2000 Coll., on Public Auctions.

2. Dražební předměty jsou označeny a popsány včetně uvedení nejnižšího podání (vyvolávací cena) v dražebním katalogu, který je přílohou a nedílnou součástí tohoto dražebního řádu. Předměty budou draženy v pořadí uvedeném v katalogu. Společnost zajistí při dražbě vzvolání předmětu jeho pořadovým číslem. Po vyvolání předmětu mohou dražitelé činit příhozy zvednutím dražebního čísla. Dražba předmětu se koná, pokud dražitelé činí příhozy.

Bidding Chart Item Price [CZK] 1.000 - 10.000 10.000 - 20.000 20.000 - 50.000 50.000 - 100.000 100.000 - 500.000 500.000 and more

Za příhozy se přitom považuje: ・100 Kč, činí-li okamžitá aukční cena alespoň 1 000 Kč, ale méně než 10 000 Kč ・500 Kč, činí-li okamžitá aukční cena alespoň 10 000 Kč, ale méně než 20 000 Kč ・1 000 Kč, činí-li okamžitá aukční cena alespoň 20 000 Kč, ale méně než 50 000 Kč ・5 000 Kč, činí-li okamžitá aukční cena alespoň 50 000 Kč, ale méně než 100 000 Kč ・10 000 Kč, činí-li okamžitá aukční cena alespoň 100 000 Kč, ale méně než 500 000 Kč ・50 000 Kč, činí-li okamžitá aukční cena 500 000 Kč a více. ・100 000 Kč, činí-li okamžitá aukční cena 5 000 000 Kč a více. O pořadí příhozů rozhoduje osoba pověřená konáním dražby.

2. The auction catalogue includes definition and description of the items as well as the starting price, lowest bids and numerical order of the items. 3. The Auctioneer will call out the items according to the numerical order. After calling out, bidders can start making increases by raising the advance number up and simultaneous verbal exclamation. The Auction continues until the auction participants make higher bids. The amount of higher bid is determined by the following chart of increases: Lowest Bid [CZK] 100 500 1.000 5.000 10.000 50.000

4. For each auction item, the purchaser is obliged to pay the Auctioneer a flat fee for the participation in the Auction and for maintenance and storage of the item until the time of handing the item over to the purchaser in the amount of 18% from the price of the price attained in the auction (VAT included). You can pay by credit card up to CZK 30.000 only. After the agreement with the bidder, it is possible to do whole payment by transfer to our bank account or in cash in our office, but within 10 days after the end of auction at the latest.

3. Vydražitel je povinen vyřídit své závazky ihned po vydražení, nejpozději však po skončení aukce. Vydražiteli je účtována k ceně paušální náhrada nákladů ve výši 18% (není-li uvedeno jinak). Tato částka obsahuje DPH a je konečná. Při platbě platební kartou činí provize 22%. Po dohodě s dražebníkem je možno zaplatit celkovou částku bankovní převodem, nebo hotově při převzetí věci v kanceláři dražebníka, nejpozději však do deseti dnů po skončení aukce, pokud není dohodnuto jinak.

5. Client can also submit written absentee bids or bid themselves over the phone or give an order to the broker. To do so, the Auctioneer must have received power of attorney in due time.

4.

Gallery U Betlémské kaple 8, 110 00 Prague 1, Mo-Su 9 - 12,00 / 13-17,00

Dražitel může dražit kteroukoli věc i bez osobní přítomnosti na dražbě:

・vyhotoví-li ověřenou plnou moc na společnost AUKČNÍ DŮM SÝPKA, s.r.o. k zastoupení na dražbě. ・určí-li věci, které za něho má Aukční dům Sýpka dražit ・určí-li limit, do kterého za něho Aukční dům Sýpka má přihazovat, a to pro každou věc zvlášť ・dražit po telefonu lze po písemné dohodě 5. V vydražené předměty budou vydány ihned po zaplacení v místě konání dražby nebo na základě „potvrzení o zaplacení ceny“ v galeriích Galerie u Betlémské kaple, Betlémské nám. 8, 110 00 Praha 1, nebo Aukční dům Sýpka s.r.o., Poštovská 657/4, 602 00 Brno, nejpozději však do deseti dnů ode dne konání dražby.

6. Auctioned off items will be given over, immediately after payment, at the place of the Auction or on the basis of “Receipt of Price Payment” at:

Gallery Sýpka, Poštovská 4, 602 00 Brno, Mo-Su 10-18,00 Unless explicitly specified otherwise, all items are used and subject to age-related wear and tear. Starting prices in CZK (in bold letters) are binding whereas starting prices in EUR are estimates that have only an informative value (exchange rate of the Czech National Bank).

Pokud není uvedeno jinak, je stav předmětů úměrný jejich věku. If not stated otherwise the condition of each item corresponds to its age. Vyvolávací ceny – nejnižší podání (uvedené v katalogu tučně) jsou uvedeny v CZK, ceny v EUR (uvedené v katalogu nezdůrazněně) jsou zaokrouhleny a jsou pouze orientační. Budou přepočítány podle aktuálního devizového kurzu EUR/CZK stanoveného ČNB v den konání aukce. The lowest/starting bids (printed in bold font in the catalogue) are in Czech Crowns (CZK), the informative equivalents in euro (printed in normal font) are approximate and rounded off. ISBN 978-80-260-0597-1 Strana 46

Strana 47

VÝSTAVA DRAŽENÝCH PŘEDMĚTŮ Exhibition of Auctioned Items

Předměty nabízené do aukce, uvedené v tomto katalogu, budou vystaveny v prostorách této galerie PRAHA Galerie U Betlémské kaple, Betlémské nám. 8 17.–21. 10. 2011 10.00–18.00 hod 22. 10. 2011 10.00–16.00 hod Žofín, Slovanský ostrov, Praha 1 23. 10. 2011 12.30–13.30 hod

AUKCE ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO proběhne

v neděli 23. 10. 2011 ve 13.30 hod. palác Žofín – Praha 1 Slovanský ostrov 226 Informace mob (+420) 608 958 322 tel (+420) 542 210 973 fax (+420) 543 245 280 Adresa Brno, 602 00, Poštovská 657/4 po-pá 9-12 hod a 13-17 hod Praha 1, 110 00, Galerie U Betlémské kaple, Betlémské nám. 8 po-ne 10-18hod e-mail [email protected]

www.sypka.cz

ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO V. část

Recommend Documents