Formica (2012) 14: 1–12 ISSN 1805-1219, formica.lesnimravenci.cz
1
České populace mravenců podrodu Coptoformica (Hymenoptera: Formicidae) Czech populations of the ants subgenus Coptoformica (Hymenoptera: Formicidae) Pavel Bezděčka, Klára Bezděčková Muzeum vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-586 01 Jihlava e-mail:
[email protected] Abstract: Current state of populations of the ant subgenus Copformica in the Czech Republic was reviewed. So far, there have been recorded three species: Formica exsecta Nylander, 1946; Formica foreli Emery, 1909 and Formica pressilabris Nylander, 1946. Between 1921 and 2011, altogether 54 localities of occurrence of these species have been found (39 of F. exsecta, 11 of F. foreli and four of F. pressilabris). Recently (i. e. from 2007), we succeeded to verifyi ant occurrence only at seven localities F. exsecta, six of F. foreli and one of F. pressilabris. Coptoformica ants thus became one of the most vulnerable group of invertebrates in the Czech Republic. Threat and conservation of our populations are discussed. Key words: ants, Coptoformica, Formica exsecta, Formica foreli, Formica pressilabris, populations, faunistic, Czech Republic
ÚVOD Z území Palearktické oblasti bylo popsáno okolo třiceti druhů mravenců podrodu Coptoformica Müller, 1923. Z toho je v současnosti pouze deset druhů platných a další dva druhy jsou nepopsané (Schultz Seifert 2007). Na území České republiky byly dosud prokázány tři druhy: Formica exsecta Nylander, 1946; Formica foreli Emery, 1909 a Formica pressilabris Nylander, 1946 (Werner & Bezděčka 2001; Werner & Wiezik 2007). V české myrmekologické literatuře však až do roku 2001 druh F. foreli nebyl uváděn, dřívější nálezy tohoto druhu byly pravděpodobně považovány za nálezy F. pressilabris. Tomu odpovídají i výsledky revize myrmekologických sbírek českých muzeí v letech 2007–2011. První informace o mravencích podrodu Coptoformica na našem území publikoval Š. Soudek (1922a, b). První ucelený přehled lokalit F. exsecta a F. pressilabris podal M. Záleský ve svém Prodromu mravenců (Záleský 1939) a doplnil J. Kratochvíl (1940). Další informace o výskytu mravenců podrodu Coptoformica na našem území byly až donedávna vzácné (Záleský 1938a,b; Šilhavý
1939; Lauterer 1968; Bezděčka 1996, 1999; Nenadál 2001). My se výskytu a biologii soustavně věnujeme od roku 2007 zejména díky projektu VaV SP/2d4/23/07 MŽP ČR, který naše pracoviště získalo od Ministerstva životního prostředí ČR. Průběžné výsledky svého výzkumu jsme postupně publikovali a prezentovali na odborných seminářích (Bezděčková & Bezděčka 2007a,b; Bezděčka & Bezděčková 2008; Bezděčka & Bezděčková 2009a,b; Bezděčková & Bezděčka 2009a,b; Bezděčka & Bezděčková 2010a,b; Bezděčková & Bezděčka 2010a,b; Bezděčková Bezděčka 2011). Mravenci podrodu Coptoformica ve střední a západní Evropě Populace všech tří druhů se ve střední Evropě od roku 1950 zřetelně snižují (Seifert 2000; viz také Seifert 1996; UK Biodiversity: Action Plan; Bezděčka & Bezděčková 2008). Příčinou úbytku jsou krajinné změny posledních desetiletí, zejména ničení tradičních biotopů. Ty zanikají zejména poklesem objemu či ukončením pastvy, zarůstáním či zalesňováním luk, pastvin a lesních světlin i absencí tradičního kosení. Na některých lo-
2
České populace mravenců podrodu Coptoformica
kalitách může být příčinou naopak intenzifikace pastvy skotu a koní (Seifert 2000, Bezděčka et Bezděčková 2008). Zřetelné poklesy počtů lokálních populací se týkají především kulturní krajiny nižších poloh střední a západní Evropy. V horských oblastech (Alpy) a zemích s vysokým podílem dosud využívaných extenzivních pastvin (např. v Polsku a Rumunsku) nebyl zatím úbytek lokálních populací mravenců Coptoformica zaznamenán nebo tomuto problému byla dosud věnována malá pozornost.
HNÍZDA A HNÍZDNÍ KOMPLEXY F. exsecta buduje charakteristická kupovitá hnízda z jemného materiálu, zejména z úlomků trav. Průměr hnízda může dosáhnout až 300 cm a výška až 150 cm (Agosti 1989; Dlussky 1967). U nás jsme dosud pozorovali největší hnízda nedaleko obce Brloh s delším průměrem eliptické základny 250 cm a výškou okolo 90 cm. Svrchní část hnízdní kupy je budována z jemných kousků vegetace, zejména trav. Seifert (2000) uvádí, že v případě nedostatku trav používá i jiné materiály, např. jehličí, trus housenek, králičí trus nebo kamínky. My jsme na lokalitě u Prosetína na okraji pole pozorovali hnízda s čistě hlinitými hnízdními nadstavbami. Podobně jako ostatní druhy podrodu, vytváří F. exsecta polykalické hnízdní komplexy, čítající desítky až stovky hnízd. K největším známým hnízdním komplexům patří přes 3000 hnízd rozprostřených na pastvině nedaleko obce Senetea ve východní části Rumunska, kraj Hargita (B. Markó, os. sdělení). Kdysi největší hnízdní komplex na našem území zaznamenal Lauterer (2003) na lokalitě Prosetín – les Prvníky. V roce 1964 zde napočítal 340 hnízd. My jsme v roce 2007 na této lokalitě nalezli 39 hnízd. Od roku 2008 je zde prováděn management (F. Faktor a jeho ZO ČSOP Dalčín) a počet hnízd vzrostl na 105. V současnosti je největším v ČR hnízdní komplex ca 250 hnízd F. exsecta, který se nachází nedaleko od obce Brloh v CHKO Blanský les. V roce 1982 zde bylo pouze několik hnízd (L. Lev, osobní sdělení).
Stav populací mravenců podrodu Coptoformica v České republice Formica exsecta Nylander, 1846 CHARAKTERISTIKA DRUHU F. exsecta je palearktický druh rozšířený od Britských ostrovů po východní Sibiř a Čínu. Žije v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších částí. Seifert označuje vertikální rozšíření tohoto druhu jako planární až subalpinní, konkrétně od 300 m n. m. po 2400 m n. m. V městském muzeu ve Žďáru nad Sázavou je však deponován vzorek (lgt. Z. Málek, det. Collingwood) z čínské provincie Sečuán pocházející z nadmořské výšky 4200 m. V některých oblastech je vertikální rozšíření bimodální (se dvěma optimy), přičemž nejnižší frekvence výskytu se nachází v pásmu 800–1200 m n. m. (Seifert 2000, 2007). Tento druh je méně náročný na výběr stanoviště než ostatní druhy skupiny. Obývá otevřená nebo i slabě zastíněná stanoviště, především chudé polosuché až xerotermní trávníky a extenzívní, subalpinní až boreomontánní pastviny, světlé okraje lesů a řídce zakmeněné háje (Bezděčka 2000; Czechowski et al. 2002; Pisarski 1982; Seifert 1996, 2000, 2007). Zcela zastíněná místa neobsazuje. Jak jsme zjistili v Blanském lese nedaleko obce Brloh, při rozpínání většího hnízdního komplexu jsou tito mravenci schopni obsazovat i silně podmáčená místa v blízkém okolí, což odpovídá informaci Seiferta (1996) o tom, že F. exsecta hnízdí i v okrajových partiích močálů.
VÝSKYT V ČR První nález tohoto druhu na našem území pochází z roku 1921 od Ketkovic v Pooslaví (Soudek 1922a, b; Šilhavý 1939). Později (do roku 1940) přibyly nálezy od Vlčic u Jindřichova Hradce, Štěchovic a Mohelna (Šilhavý 1938; Záleský 1939; Kratochvíl 1940). Od roku 1944 se P. Lauterer zabýval myrmekofaunou v okolí Prosetína v Hornosvratecké pahorkatině. Nalezl a zaznamenal zde několik hnízdních komplexů F. exsecta, z nichž jeden čítal v roce 1964 více než 340 hnízd (Lauterer 1968, 2003).
Formica (2012) 14: 1–12
Od 70. let 20. století se zabýval výskytem a rozšířením tohoto druhu v České republice Bezděčka (1996 a nepubl. údaje). Ve stejném období bylo několik kolonií F. exsecta objeveno také během mapování hnízd mravenců rodu Formica, které bylo náplní programu Českého svazu ochránců přírody pod názvem Akce Formica (Hruška 1998; Miles 2000; Nenadál 2001; Nešpor 2004 a Bezděčka nepubl. údaje). České populace F. exsecta (včetně již zaniklých) byly zjištěny v rozpětí od 190 m n. m. (Rohatec) po 740 m n. m. (Kovářov). Z literárních dat a sbírkových dokladů jsme zjistili, že mravenci F. exsecta byli nalezeni na 39 lokalitách, nacházejících se na 27 mapových čtvercích. V průběhu let 2007 až 2011 jsme vyhledali a prozkoumali většinu historických lokalit popř. i jejich širšího okolí (některé nebylo možné přesněji vymezit). V následujícím přehledu jsou lokality řazeny abecedně. Za místním jménem je uvedeno číslo čtverce faunistického mapování a rok nálezu, popř. rok jeho zveřejnění (nebyl-li rok nálezu v publikaci uveden). O opakovaných nálezech je uvedeno rozpětí od prvního po poslední nález. U recentních výskytů (po roce 2001) je za datem prvního nálezu vložena hvězdička (*) a rok posledního ověřeného výskytu. Bechyně 1 (6752), 1983 Bechyně 2 (6752), 1983 Bělá pod Pradědem (5869), 1980 Brloh (7051), 1983 (* 2011) Brloh – Kovářov (7051), 1983 (*2011) Brloh – Kuklov (7051), 1983 (* 2011) Brňov (6573), 1986 Čtyři Dvory (6464), 1957–1981 Dobříš (6251), 1939 Halenkov (6674), 1987 Horní Bečva (6575), 2006 (*2011) Chlum u Třeboně (7055), 1965 Javorník nad Veličkou (7171), 1998 Ketkovice (6863), 1921 Kněždub (7170), 2000 Košíky (6870), 1978 Lukov – Nový Hrádek (7162), 1939 Malá Lečice (6152), 1939 Mohelno (6863), 1934–1999
3
Podmolí – les Lipina (7161), 1997 Pojihlaví (6863), 1939 Praha (5952), 1974 Prosetín (6464), 1981 Prosetín – Chudobův mlýn (6464), 1981 (* 2011) Prosetín – les Prvníky (6464), 1957 (* 2011) Přibyslav (6460), 1983 Pšovlky u Rakovníka (5847), 1980 Radějov – Lučina (7170), 1997 Ransko – Ranská jezírka (6360), 1994 Rohatec – Soboňky (7169), 1980 (* 2010) Slapy (6152), 1938 Slavětín (6460), 1983 Štěchovice (6152), 1939 Újezdsko (6870), 1985 Vilémovice (6666), 1987 Vlčice u Jindřichova Hradce (6856), 1936 Zlaté Hory (5770), 1981 Znojmo – Kraví hora (7162), 1996 Žulová (5668), 1956 Z přehledu vyplývá, že nejstarší nález populace F. exsecta na našem území pochází z roku 1921 (Ketkovice), nejnovější objev nové populace z roku 2006 (Horní Bečva). Po roce 2007 jsme ověřili jen sedm dříve nalezených lokálních populací – Brloh 3x, Horní Bečva, Prosetín 2x a Soboňky (Obr. 1– 7). Žádná nová populace již po tomto datu objevena nebyla. Na síťové mapě ČR jsou čtverce s neověřeným (historickým) výskytem F. exsecta označeny žlutou barvou, čtverce s aktuálním výskytem jsou červené (Obr. 8). Pro blíže neupřesněnou lokalitu Praha byl zvolen jeden ze čtverců, které hlavní město na mapě pokrývá, aby byl vytvořen záznam na síťové mapě. Formica foreli Emery, 1909 V minulosti byl tento druh často zaměňován s F. pressilabris, proto je exaktních dat nedostatek. Agosti (1989) oba druhy synonymizoval, nicméně tato změna nebyla obecně přijata (viz např. Werner & Bezděčka 1991; Seifert 2000, 2007; Czechowski et al. 2002). Charakteristika druhu F. foreli představuje západopalearktický (submeridionální) druh planárního až kolinního stupně. Je to vzácný druh Evropy, Malé Asie a Střední Asie.
4
České populace mravenců podrodu Coptoformica
Osídluje především otevřené oligotrofní a xerotermní trávníky zejména na píscích a vápencích (Czechowski et al. 2002; Seifert 1996, 2000). My jsme zjistili, že tento druh může obývat i částečně ruderalizované lokality s plytkou skeletovitou půdou na metamorfovaných vyvřelinách (Českomoravská vrchovina), na vápencích (Moravský Kras) a na vátých píscích (Hodonínsko).
plex hnízd tohoto druhu udává Seifert (2007) ze severoněmecké lokality Altwarp (Mecklenburg), kde je na ploše 6, 24 ha soustředěno 2550 hnízd, což představuje hustotu hnízd 409/ha. My jsme koncem roku 2007 objevili u obce Štěměchy komplex 605 hnízd na ploše 0, 54 ha, což představuje hustotu hnízd 1005/ha.
HNÍZDA A HNÍZDNÍ KOMPLEXY Konstrukce hnízdní kupy F. foreli je podobná jako u F. exsecta, hnízda jsou však menší. Průměr běžného hnízda je do 50 cm, nejvíce 80 cm. Sousední hnízda se však mohou spojovat (slévat) do podélných či jinak tvarovaných objektů s více vrcholy, které mohou plošně dosahovat dvou i více čtverečních metrů. Na velmi teplých biotopech mohou mravenci F. foreli vytvářet zemní hnízda bez rostlinného pokryvu (Seifert 2000). Bezděčka v roce 2007 na lokalitě Mokrá zaznamenal čistě zemní hnízdo tohoto druhu situované pod plochým kamenem. Naprosto atypická hnízda jsme opakovaně pozorovali na lokalitě Štěměchy. Silný hnízdní komplex čítající stovky hnízd se zde nachází na historické pastvině, která tvoří úzký stepní hřbítek se skalními výchozy vybíhající od lesa hluboko do polí. V průběhu vegetační sezóny pronikají mravenci za potravou několik desítek metrů do hloubky okolních zemědělských porostů. Současně expandují do prostoru pole i se svými hnízdy. V pásu širokém jeden metr od okraje pastviny budují každoročně desítky hnízd přímo v orné půdě a další ojedinělá hnízda budují dokonce v poli ve vzdálenosti až deseti i více metrů od pastviny. Tato polní hnízda zcela postrádala rostlinné částečky a veškerý stavební materiál kupek byl tvořen hrudkami půdy a kamínky, přičemž výška hnízdních hromádek dosahovala až 20 cm (Obr. 9). U tohoto druhu byla zaznamenána výrazná tendence k polygynii a k polykalii. U velkých polykalických kolonií byla zaznamenána hustota hnízd 100 na 2500 m2 resp. 78 na 1 200 m2 (Seifert 2000), což představuje hustotu hnízd 400/ha resp. 624/ha. Největší kom-
VÝSKYT V ČR V naší starší literatuře nebyl druh F. foreli vůbec uváděn, a jak jsme doložili revizí sbírek, některé údaje o F. pressilabris se vztahovaly k tomuto druhu. První zmínka o F. foreli v české odborné literatuře pochází až z roku 2001 (Werner & Bezděčka 2001). Z literárních dat a sbírkových dokladů jsme zjistili, že mravenci F. foreli byli nalezeni na sedmi lokalitách; revizí sbírek a zejména průzkumem stovek vhodných lokalit v letech 2007–2011 jsme nalezli či ověřili šest lokalit výskytu F. foreli (Obr. 10–15). Celkově se tedy jedná o 11 lokalit nacházejících se na devíti mapových čtvercích. Brťoví (6464), 1975 (* 2011) Břeclav – Františkův rybník (7267), 2001 Jemnice (6959), 2010 (* 2011) Kunžak – vrch Kníže (6857), 1936 Lukov – Nový Hrádek (7162), 1937 Malá Veselice (6666), 2007 (*2007) Mokrá (6766), 2007 (* 2007) Prosetín (6464), 1977 Prosetín – Kocoury (6464), 1975 Rohatec – Soboňky (7169), 1980 (* 2011) Štěměchy (6860), 2007 (* 2011) Z přehledu vyplývá, že nejstarší nález populace F. foreli na našem území pochází z roku 1936 (Kunžak), nejnovější objev nové populace z roku 2010 (Jilemnice). Nyní známe z našeho území šest lokálních populací, přičemž pět z nich bylo objeveno až po roce 2000 (Břeclav, Jemnice, Malá Veselice, Mokrá a Štěměchy; břeclavskou populaci se však po roce 2007 nepodařilo ověřit). Na síťové mapě jsou čtverce s neověřeným (historickým) výskytem F. foreli označeny žlutou barvou, čtverce s aktuálním výskytem jsou modré (Obr. 16).
Formica (2012) 14: 1–12
Formica pressilabris Nylander, 1846 V minulosti byl tento druh opakovaně zaměňován za F. foreli, proto exaktních dat týkajících se F. pressilabris je poskrovnu. CHARAKTERISTIKA DRUHU F. pressilabris je palearktický (boreo-alpinní kontinentální) druh rozšířený od Francouzských a Italských Alp, Dánska a Nizozemí až po Bajkal a jižní Tibet, kde byl nalezen v nadmořské výšce více než 4000 m (Seifert 2000). V Evropě se vyskytuje v mírném pásu až po jih boreální zóny, v planárním až subalpínském stupni (Schultz & Seifert 2007). Osídluje především polosuché až čerstvé oligotrofní trávníky jako např. pastviny, alpinní louky, světliny v lesích nebo kontinentální stepi (Dlusskyj 1967; Seifert 1996, 2000; Czechowski al. 2002), a to od nížin až po horské polohy. HNÍZDA A HNÍZDNÍ KOMPLEXY Konstrukce i velikost hnízdní kupy je podobná jako u F. foreli. Výjimečně velké polygynní hnízdo o průměru 100 cm popisuje Czechowski (1975) z Bieszczad (JV Polsko). VÝSKYT V ČR V naší starší literatuře jsou mravenci F. pressilabris uváděni pouze ze tří lokalit, a to Karlovy Vary – údolí Ohře (Záleský 1939), Kunžak – Kníže vrch a Nový Hrádek u Znojma (Záleský 1938a). Při revizi sbírkových materiálů Národního muzea Praha jsme nalezli doklady ze Záleského sbírky z lokalit Kunžak – Kníže vrch (sběr z roku 1936) a Nový Hrádek u Znojma (sběr 1937) označené jako F. pressilabris, které jsme však vyhodnotili jako F. foreli. Z tohoto důvodu obě lokality z přehledu nálezů F. pressilabris vyřazujeme. K údaji z Karlových Varů jsme dokladový materiál nenalezli, a proto jej ponecháváme v přehledu nálezů. Dalším studiem literárních dat a sbírkových dokladů jsme zjistili, že mravenci F. pressilabris byli na našem území nalezeni celkem na čtyřech lokalitách, které se nacházejí se na čtyřech mapových čtvercích. Hradčovice (6971), 1983
5
Karlovy Vary – údolí Ohře (5743), 1925 Sloup (6566), 1987 Rohatec – Soboňky (7169), 1987 (* 2011) Z přehledu vyplývá, že nejstarší možný nález populace F. pressilabris na našem území pochází z roku 1925 (Karlovy Vary), nejstarší ověřený nález je z roku 1983 (Hradčovice) a jediný recentní údaj (z roku 2010) se vztahuje k lokalitě Rohatec – Soboňky, kde jsme nalezli pouze pět malých hnízd (Obr. 17). Na síťové mapě jsou čtverce s neověřeným (historickým) výskytem F. pressilabris označeny žlutou barvou, čtverec s aktuálním výskytem je zelený (Obr. 18). SHRNUTÍ A DISKUZE Na území České republiky byl od počátku myrmekologických výzkumů do současnosti zaznamenán výskyt tří druhů mravenců podrodu Coptoformica a to F. exsecta, F. foreli a F. pressilabris. Během řešení výzkumného úkolu (v letech 2007–2011) jsme rešerší literárních údajů, revizí muzejních i soukromých sbírek a vlastním terénním průzkumem na území České republiky zaznamenali data o 54 lokalitách, na nichž byli nalezeni mravenci podrodu Coptoformica. Z toho na druh F. exsecta připadá 39 lokalit, na F. foreli 11 lokalit a na F. pressilabris čtyři lokality. Po roce 2007 jsme ověřili výskyt mravenců podrodu Coptoformica pouze na 14 lokalitách. Z toho na F. exsecta připadá sedm lokalit, na F. foreli šest lokalit a F. pressilabris známe nyní z jediné lokality. Z uvedených 54 lokalit je 39 lokalit historických (objevených před rokem 2001), na nichž se výskyt mravenců podrodu Coptoformica nepodařilo ověřit. Na dalších 10 historických lokalitách jsme recentní výskyt ověřili a pět lokalit je nových (nalezených po roce 2000). Stanovit rok, od nějž lze označovat starší nálezy za historické je vždy velmi obtížné a je třeba volit podle skupin či druhů posuzovaných organismů, zejména podle jejich adaptability na změny prostředí. Mravenci podrodu Coptoformica jsou bohužel málo přizpůsobivou skupinou organismů, jak ostatně svědčí razantní snížení počtu jejich
6
České populace mravenců podrodu Coptoformica
lokálních populací nebo skutečnost, že populace F. foreli nalezená v roce 2001 u Břeclavi již v následujících letech ani při opakovaném hledání nebyla nalezena. Za významnou považujeme skutečnost, že zatímco u druhů F. exsecta a F. pressilabris došlo k významnému snížení počtu nalezených lokálních populací, u druhu F. foreli je tomu naopak. Považujeme za důležité upozornit na skutečnost, že zdaleka ne všechny současné lokální populace jsou silné a perspektivní. Například populaci F. foreli u Mokré tvoří jen jediné hnízdo, u Malé Veselice a u Rohatce – Soboněk pouze pět malých hnízd. Naprostou většinu lokalit představují plošně velmi malé fragmenty dochovaných pastvin, ostře ohraničené okolními kulturami (pole, intenzivní pastvina, les) nebo zástavbou. Žádná z lokalit Coptoformica neleží v maloplošném zvláště chráněném území (pouze tři lokality kolem obce Brloh a lokalita Horní Bečva leží na území CHKO). To znamená, že ani jedna lokalita mravenců podrodu Coptoformica nepodléhá přísné územní ochraně. Proto, vzhledem ke kulturnímu charakteru bezprostředního okolí, můžeme všechny považovat za bezprostředně a trvale ohrožené. Jediný třeba i krátkodobý negativní zásah (např. dočasné skládkování stavebního materiálu či vytěženého dřeva), může být pro kteroukoli z těchto lokálních populaci fatální. Tento stav je alarmující a řadí mravence F. exsecta, F. foreli a zejména F. pressilabris mezi nejzranitelnější bezobratlé naší fauny. Za jedinou plošně rozsáhlou a perspektivní pro rozvoj mravenců podrodu Coptoformica je lokalita Rohatec – Soboňky, v oblasti vátých písků. Zde se na ploše asi tříhektarové vyskytují dokonce všechny tři druhy podrodu. Lokalita však intenzivně zarůstá agresivními travinami (zejména třtinou křovištní) a keři. Hrozí riziko, že bez radikálního zásahu (spočívajícího v pokosení a odstranění nahromaděné stařiny) a následujícího pravidelného managementu, zdejší populace všech tří druhů v krátké době zaniknou. Přitom vhodný management, který zajistí prosperitu těmto druhům mravenců, je velmi jednoduchý. Spočívá v kosení (může být provedeno jed-
nou za dva roky), odstranění travní hmoty a v likvidaci náletových dřevin. Vzhledem k velikosti lokalit, která jen výjimečně přesahuje plochu 0,25 ha, se jedná o energeticky i finančně nenáročný management. ZÁVĚR Je zřejmé, že během svého pětiletého výzkumu jsme nemohli navštívit a prozkoumat všechny potencionálně vhodné lokality na našem území, a že tedy nálezy dalších, dosud neznámých populací mravenců podrodu Coptoformica, jsou pravděpodobné. Předpokládat je můžeme především v oblastech s dochovanými fragmenty extenzivních (zejména obecních) pastvin na neúživných půdách. Za takové považujeme zejména Slavkovský les, Pošumaví, Blanský les, Novohradské hory, Jindřichohradecko, jižní a východní část Českomoravské vrchoviny, Moravský kras, Drahanskou vrchovinu, Jeseníky (sensu lato), Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty. PODĚKOVÁNÍ Tato práce byla podpořena projektem VaV SP/2d4/23/07 MŽP ČR. Za spolupráci při nálezech dvou nových hnízdních komplexů F. foreli děkujeme V. Křivanovi (Štěměchy) a A. Jelínkovi (Studená), za poskytnutí dat ze soukromých sbírek děkujeme D. Vepřkovi (Přerov) a P. Wernerovi (Praha), za poskytnutí informací F. Faktorovi (Dalečín), L. Lvovi (Brloh) a B. Markó (Cluj, Rumunsko). Speciální poděkování patří P. Wernerovi (Praha) za cenné připomínky k rukopisu. LITERATURA AGOSTI D. 1989: Versuch einer phylogenetischen Wertung der Merkmale der Formicini (Hymenoptera, Formicidae), Revision der Formica exsecta. Gruppe und Liste der Formicidae Europas. – Thesis ETH Zürich No. 8774, Zurich, Germany, 278 pp. BEZDĚČKA P. 1996: První příspěvek k poznání mravenců jihovýchodní Moravy
Formica (2012) 14: 1–12
(Hymenoptera, Formicidae). The first contribution to the knowledge of the Ants from south-eastern Moravia (Hymenoptera, Formicidae). – Sbor. Přírodov. Klubu v Uh. Hradišti, 1: 70–74. BEZDĚČKA P. (1999): Mravenci (Formicidae) Národního parku Podyjí. – Thayensia (Znojmo) 2: 74–89. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2007a: Výzkum a ochrana mravenců Formica picea, Formica exsecta, Formica pressilabris a Formica foreli (Hymenmoptera: Formicidae) (Die Erforschung und der Schutz der Ameisenvorkommen von Formica picea, Formica exsecta, Formica pressilabris a Formica foreli (Hymenmoptera: Formicidae). – Formica Nova, Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců 10: 9–l0. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2007b: Forschung und Schutz der Ameisen Formica picea, Formica exsecta, Formica pressilabris und Formica foreli (Hymenoptera: Formicidae). – Mezinárodní odborné setkání na ochranu lesních mravenců v Německu, České republice a v Polsku. Akademie für Sachsischen Landesstiftung Natur und Umwelt, 15.–16. září 2007, Hochschule Zittau-Görlitz., Zittau. Abstrakta. BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2008: Současný stav populací mravenců podroduCoptoformica na území České republiky (The present state of populations of Coptoformica ants in the Czech Republic). – Acta Rerum Naturalium 5: 253–258. BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2009a: Současný stav populací mravenců podrodu Coptoformica v ČR, pp. 34–35. – In: Bryja J., Řehák Z. & Zukal J. (eds). Zoologické dny Brno 2009, Sborník abstraktů z konference 12.–13. února 2009. 251 pp. BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2009b: Mravenci Přibyslavi a okolí 3. Mravenec pastvinný Formica exsecta. – Přibyslavský čtvrtletník, 8 (3): 24–26. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2009a: Research and protection of the most endangered Formica species (Hymenoptera: Formicidae) in the Czech Republic,
7
P. 156. – In: Book of abstracts, 2nd European Congress of Conservation Biology, Prague 2009, 248 pp. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2009b: Největší polykalická kolonie Formica foreli (Hymenoptera: Formicidae) v České republice (The largest polycalic colony of Formica foreli (Hymenoptera: Formicidae) in the Czech Republic). – Acta Rerum Naturalium, 7: 121–126. BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2010a: Formica pressilabris v České republice, Pp. 36–37. – In: Bryja J. & Zasadil P. (eds). Zoologické dny Praha 2010, Sborník abstraktů z konference 11.–12. února 2010, 277 pp. BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2010b: Ohrožené druhy mravenců rodu FormicaČeskomoravské vrchoviny. – Myrmekologický workshop, konference Biodiverzita Vysočiny 2010, 8. 12. 2010. Sborník semináře: 3–4. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2010a: Formica pressilabris (Hymenoptera: Formicidae) – confirmed occurrence in the Czech Republic. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 29–35. BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2010b: Mravenci jako bioindikátory. Myrmekologický workshop, konference Biodiverzita Vysočiny 2010, 8. 12. 2010. Sborník semináře: 4. BEZDĚČKOVÁ K. BEZDĚČKA P. 2011: Výzkum vzácných druhů mravenců rodu Formica. Museum factum, Muzeum Vysočiny Jihlava 2: 7. CZECHOWSKI W. 1975: Bionomics of Formica pressilabris (Hymenoptera: Formicidae). – Annales Zoologici 33: 103–133. CZECHOWSKI W., RADCHENKO A. & CZECHOWSKA W. 2002: The ants (Hymenoptera, Formicidae) of Poland. – Mus. and Inst. of Zool. PAS Warszawa, 200 pp. DLUSSKY G. 1967: Muravi roda Formica. – Izdatel’stvo Nauka, Moskva, 237 p. HRUŠKA J. 1998: Program „Formica“ a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů. The "Formica" programme and its utilization for rennewal of
8
České populace mravenců podrodu Coptoformica
stability offorest ecosystems. – Formica, zpravodaj pro aplik. výzk. a ochranu mravenců, Liberec, 1: 6–19. KRATOCHVÍL J. 1940: Doplněk nalezišť k záleského Prodromu mravenců. – Sborník entom. odd. Nár. Musea, XVIII, 198, 241–249. LAUTERER P. 1968: Notes on the occurrence of four rare species of ants in Moravia. – Acta rer. natur. mus. nat. Slov. 14 (1): 95–98. LAUTERER P. 2003: Poznámky o některých druzích mravenců rodu Formica na hranici okresů Blansko a Žďár nad Sázavou. Notes ofseveralfindings ofants ofthe genus Formica infrontiers ofthe districts Blansko and Žďár nad Sázavou. – Formica, zpravodaj pro aplik. výzk. a ochranu les. mravenců, Liberec, 6: 54–59. MILES P. 2000: Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les. Die seltene Waldameise in der Naturschutzlandschafl Blanský les (Südbohmen). – Formica, zpravodaj pro aplik. výzk. a ochranu les. mravenců, Liberec, 3: 34–40. NENADÁL S. 2001: Nález mravence Formica (Coptoformica) exsecta (Hymenoptera: Formicidae) v CHKO Žďárské vrchy. – Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd přírodních 15: 331–332. NEŠPOR J. 2004: Program Formica a ochrana druhu Formica exsecta Nylander, 1846. – Formica, zpravodaj pro aplik. výzk. a ochranu les. mravenců, Liberec, 6: 54–59. PISARSKI B. 1982: Structure et organisation des sociétés de fourmis de l’espèce Formica (Coptoformica) exsecta Nyl. (Hymenoptera, Formicidae). – Memorabilia Zoologica 38: 1281. SCHULTZ R. SEIFERT B. 2007: The distribution of the subgenus Coptoformica Mueller, 1923 (Hymenoptera: Formicidae) in the Palearctic region. – Myrmecol. Nachrichten 10: 1118. SEIFERT B. 1996: Ameisen: beobachten, bestimmen. – Naturbuch Verlag, Augsburg, 352 pp. SEIFERT B. 2000: A taxonomic revision of the ant subgenus Coptoformica Mueller,
1923 (Hymenoptera: Formicidae). – Zoosystema 22(3): 517–568. SEIFERT B. 2007: Die Ameisen Mittel- und Nordeuropas. – Lutra Verlag- und Vertriebsgesellschaft, Tauer, 368 pp. SOUDEK Š. 1922a: Mravenci. Soustava, zeměpisné rozšíření, ekologie a určovací klíč mravenců žijících na území Československé republiky. – Nákladem Čs. spol. entomol., Praha, 98 pp. SOUDEK Š. 1922b: Příspěvek ku poznání mravenců Moravy. – Zvláštní otisk z Časopisu Moravského musea zemského, Brno, 9 pp. ŠILHAVÝ V. 1938: Mravenci hadcové stepi u Mohelna. – Separatum ex: Sborník přírodovědeckého klubu v Třebíči, 2 (1937): 3–24 ŠILHAVÝ V. 1939: Die Ameisenfauna des Bezirkes von Třebíč. – Entomol. Rundschau, 56 (33): 367–370. UK Biodiversity Action Plan – viz http://www.ukbap.org.uk/ WERNER P. BEZDĚČKA P. 2001: Seznam mravenců České republiky. Checklist of Ants of the Czech Republic. – Sbor. Přírodov. Klubu v Uh. Hradišti, 6: 174–183. WERNER P. WIEZIK M. 2007: Vespoidea: Formicidae (mravencovití). – Pp. 133– 164. In: Bogusch P., Straka J. et Kment P. (eds.) 2007: Annotated checklist of the Aculeata (Hymenoptera) of the Czech Republic and Slovakia. Komentovaný seznam žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) České republiky a Slovenska. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae. Supplementum 11: 1–300. ZÁLESKÝ M. 1938a: Dodatek k mravencům (Formicidae) Jindřichohradecka. – Čas. Nár. Musea 112: 164–165. ZÁLESKÝ M. 1938b: Hnízda mravenců Formica exsecta exsecta a F. exsecta pressilabris. Die Nester der Formica exsecta exsecta a F. exsecta pressilabris. – Čas. Čs. spol. entomol. 35: 35. ZÁLESKÝ M. 1939: Formicoidea. – Prodromus našeho blanokřídlého hmyzu, Pars III. Sborník entom. odd. Nár. Musea, 17, 161, 192–240
Formica (2012) 14: 1–12
9
Obr. 1: Formica exsecta, lokalita Brloh – Kovářov. Fig. 1: Formica exsecta, locality Brloh – Kovářov.
Obr. 3: Formica exsecta, lokalita Brloh – Kuklov. Fig. 3: Formica exsecta, locality Brloh – Kuklov.
Obr. 2: Formica exsecta, lokalita Brloh za pilou. Fig. 2: Formica exsecta, locality Brloh za pilou.
Obr. 4: Formica exsecta, lokalita Horní Bečva. Fig. 4: Formica exsecta, locality Horní Bečva.
Obr. 5: Formica exsecta, lokalita Prosetín – Prvníky. Fig. 5: Formica exsecta, locality Prosetín – Prvníky.
Obr. 6: Formica exsecta, lokalita Prosetín – Chudobův mlýn. Fig. 6: Formica exsecta, locality Prosetín – Chudobův mlýn.
Obr. 7: Formica exsecta, lokalita Rohatec – Soboňky. Fig. 7: Formica exsecta, locality Rohatec – Soboňky.
10
České populace mravenců podrodu Coptoformica
Obr. 8: Mapa rozšíření Formica exsecta v České republice (žluté čtverce – výskyt před rokem 2007, červené čtverce – výskyt od r. 2007). Fig. 8: Distribution of Formica exsecta, in the Czech Republic (yellow squares occurrence before year 2007, red squares – occerrence from 2007).
Obr. 9: Formica foreli – hnízdo v poli, lokalita Štěměchy. Fig. 9: Formica foreli, locality Štěměchy.
Obr. 10: Formica foreli, lokalita Brťoví. Fig. 10: Formica foreli, locality Brťoví.
Obr. 11: Formica foreli, lokalita Jemnice. Fig. 11: Formica foreli, locality Jemnice.
Obr. 12: Formica foreli, lokalita Malá Veselice. Fig. 12: Formica foreli, locality Malá Veselice.
Formica (2012) 14: 1–12
11
Obr. 13: Formica foreli, lokalita Mokrá. Fig. 13: Formica foreli, locality Mokrá.
Obr. 14: Formica foreli, lokalita Rohatec – Soboňky. Fig. 14: Formica foreli, locality Rohatec – Soboňky.
Obr. 15: Formica foreli, lokalita Štěměchy. Fig. 15: Formica foreli, locality Štěměchy.
Obr. 17: Formica pressilabris, lokalita Rohatec – Soboňky. Fig. 17: Formica pressilabris, locality Rohatec – Soboňky.
Obr. 16: Mapa rozšíření Formica foreli v České republice (žluté čtverce – výskyt před rokem 2007, modré čtverce – výskyt od r. 2007). Fig. 16: Distribution of Formica foreli, in the Czech Republic (yellow squares occurrence before year 2007, blue squares – occerrence from 2007).
12
České populace mravenců podrodu Coptoformica
Obr. 18: Mapa rozšíření Formica pressilabris v České republice (žluté čtverce – výskyt před rokem 2007, zelený čtverec – výskyt od r. 2007). Fig. 18: Distribution of Formica pressilabris, in the Czech Republic (yellow squares occurrence before year 2007, green square – occerrence from 2007).
